číslo jednací: 48277/2025/500
spisová značka: S0976/2025/VZ

Instance I.
Věc Smlouva o úvěru KB, a.s.
Účastníci
  1. obec Vranovská Ves
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.
§ 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2025
Datum nabytí právní moci 19. 12. 2025
Dokumenty file icon 2025_S0976.pdf 302 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0976/2025/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-48277/2025/500

 

Brno 10. 12. 2025

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným

  • obec Vranovská Ves, IČO 00637114, se sídlem Vranovská Ves 111, 671 51 Vranovská Ves,  

v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o úvěru č. 99049373339 uzavřené dne 30. 12. 2024 s vybraným dodavatelem – Komerční banka, a.s., IČO 45317054, se sídlem Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha – na realizaci veřejné zakázky „Smlouva o úvěru KB, a.s.“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení,

vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Vranovská Ves, IČO 00637114, se sídlem Vranovská Ves 111, 671 51 Vranovská Ves – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o úvěru č. 99049373339 na realizaci veřejné zakázky „Smlouva o úvěru KB, a.s.“, kterou uzavřel dne 30. 12. 2024 s vybraným dodavatelem – Komerční banka, a.s., IČO 45317054, se sídlem Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha – neuveřejnil podle § 219 odst. 1 cit. zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 29. 1. 2025, když předmětnou Smlouvu o úvěru uveřejnil na profilu zadavatele až dne 30. 4. 2025.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Vranovská Ves, IČO 00637114, se sídlem Vranovská Ves 111, 671 51 Vranovská Ves – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 4 000 Kč (čtyři tisíce korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

 

Odůvodnění

I.               K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Zadavatel – obec Vranovská Ves, IČO 00637114, se sídlem Vranovská Ves 111, 671 51 Vranovská Ves (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 30. 4. 2024 Smlouvu oúvěru č. 99049373339 (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – Komerční banka, a.s., IČO 45317054, se sídlem Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Smlouva o úvěru KB, a.s.“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení (dále jen „veřejná zakázka“).  

2.             Podle čl. 1. odst. 1.1 smlouvy se vybraný dodavatel zavázal poskytnout zadavateli úvěr. Dle čl. 2. odst. 2.2 smlouvy je zadavatel povinen použít úvěr výhradně ke stanovenému účelu, tj. k spolufinancování investiční akce „Inženýrské sítě pro rodinné domky – Východ - I. ETAPA_Vranovská Ves“.

II.             POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

3.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 8. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci uveřejnění výše uvedené smlouvy.

4.             Na základě uvedeného podnětu Úřad přípisem ze dne 8. 9. 2025 požádal zadavatele o zaslání vyjádření a o informaci a doložení, zda předmětný úvěr zadavatel čerpal v plné výši a též o souhrnné vyčíslení všech nákladů spojených s poskytnutím úvěru.

5.      V přípisu ze dne 17. 9. 2025 zadavatel mj. uvedl celkovou výši předpokládaných nákladů (úroků).  K přípisu byla přílohou připojena smlouva a souhrnné vyčíslení nákladů na úvěr. Z předpoložených podkladů Úřad ověřil, že hodnota převyšuje částku 1 000 000 Kč.

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

6.             Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení právních předpisů

7.             Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a)        smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez DPH,

b)        smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,

c)        pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo

d)        smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e)        smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

8.             Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.

Zjištěné skutečnosti

9.             Obviněný uzavřel dne 30. 12. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

10.         Dle čl. 2 odst. 2.1. smlouvy „Úvěr“ a čl. 6 odst. 6.1. smlouvy činí výše úvěru (jistina) 17 000 000 Kč. Dle čl. 5 odst. 5.1.smlouvy činí úroková sazba 3,63 % p. a. z jistiny úvěru, přičemž doba platnosti úrokové sazby počala dnem podpisu smlouvy a končí dnem 29. 11. 2029.

11.         Z profilu zadavatele[2] vyplývá, že smlouva na něm byla uveřejněna dne 30. 4. 2025.

Právní posouzení

12.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.

13.         Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.

14.         Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn, na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.

15.         Úřad ve vztahu ke zde řešenému uvádí, že výše uhrazených úroků představuje zisk vybraného dodavatele, přičemž tato částka převyšuje 1 000 000,- Kč. Úřad má za to, že obviněnému by nepochybně měla být známa cena veřejné zakázky, kterou lze vypočítat jako součet veškerých poplatků, úroků a jiných plateb souvisejících s poskytnutím úvěru dle smlouvy, tj. cena, za kterou mu budou úvěrové prostředky poskytnuty, a tedy rovněž to, že cena veřejné zakázky překročí částku 1 000 000 Kč, tedy zákonem stanovenou hranici pro uveřejnění smlouvy. Na základě uvedeného Úřad uzavírá, že již při uzavírání smlouvy zadavateli mělo být zřejmé, že výjimka dle § 219 odst. 1 písm. a) zákona v šetřeném případě není naplněna.

16.         Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 30. 12. 2024, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 29. 1. 2025. Obviněný nicméně předmětnou smlouvu uveřejnil na profilu zadavatele až dne 30. 4. 2025. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – k uložení pokuty

17.         Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

18.         Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.

19.         Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

20.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 30. 1. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění smlouvy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

21.         V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

22.         Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

23.         Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

24.         Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

25.         Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že ačkoliv obviněný v šetřeném případě nebyl povinen při zadávání veřejné zakázky postupovat v zadávacím řízení podle zákona, neboť se jednalo o veřejnou zakázku, na níž se vztahuje výjimka podle ustanovení § 29 odst. 1 písm. m) zákona, potřeba uveřejnění smlouvy je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto zahájena právě až uveřejněním smlouvy.

26.         Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.

27.         V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o veřejnou zakázku na poskytnutí úvěru, přičemž tento typ plnění nejsou zadavatelé v obecné rovině povinni, s ohledem na specifika takového plnění, zadávat v režimu zákona. Nicméně uvedené ničeho nemění na tom, že se stále jedná o veřejnou zakázku i v případě poskytování úvěru pro zadavatele, kdy v daném případě není sporu o tom, že obviněný již v době uzavření smlouvy věděl, že hodnota plnění vůči vybranému dodavateli z hlediska hodnoty příslušenství k poskytnutému úvěru převýší částku 1000 000 Kč.

28.         Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu na profilu zadavatele nakonec uveřejnil, ačkoli až dne 30. 4. 2024, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu na profilu zadavatele následně uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti nebyla zcela zmařena, neboť z obsahu smlouvy lze zjistit mj. údaje o smluvních stranách, předmětu plnění, době plnění a sjednané ceně.

29.         Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.

30.         Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.

31.         Vycházeje z konstantní rozhodovací praxe správních soudů (např. rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2009-62 ze dne 18. 6. 2009) se Úřad dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, resp. zda se obviněný nedopustil projednávaného přestupku dříve, než bylo vydáno rozhodnutí, jímž mu byla uložena pokuta za spáchání jiného přestupku. Úřad zjistil, resp. ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného, za nějž je tímto příkazem ukládána pokuta, v souběhu s žádnými dalšími přestupky obviněného.

32.         Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodaří s plánovanými rozpočtovými příjmy ve výši 9 582 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

33.         V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

34.         Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

35.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Brně zřízený u České národní banky číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

 

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

obec Vranovská Ves, Vranovská Ves 111, 671 51 Vranovská Ves    

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy



[1] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota přesáhla 1 000 000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do 2. 4. 2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv, jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.

[2] Dostupného na internetové adrese: https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/smlouva-o-uveru-kb-a-s  (dále jen „profil zadavatele“).

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en