číslo jednací: 38550/2025/510
spisová značka: S0032/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Opava – telematika |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 2. 1. 2026 |
| Související rozhodnutí | 38550/2025/510 49506/2025/162 |
| Dokumenty |  2025_S0032.pdf 673 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0032/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-38550/2025/510 |
|
Brno 7. 10. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 1. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- navrhovatel – PATRIOT, spol. s r.o., IČO 15546501, se sídlem Tuřanka 383/92, Slatina, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 1. 2025 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, se sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno,
- strany smlouvy
- zadavatel – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 27. 1. 2025 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. 21009, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 21007519, se sídlem Sokolovská 663/136c, Karlín, 186 00 Praha 8,
- vybraný dodavatel – AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 2. 2025 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 11323, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4,
ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy s názvem „Dohoda o narovnání“ uzavřené dne 17. 12. 2024 mezi zadavatelem – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava – a vybraným dodavatelem – AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10 – na veřejnou zakázku „Opava – telematika“, a to bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení,
rozhodl takto:
I.
Zadavateli – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava – se podle § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění „Dohody o narovnání“ uzavřené dne 17. 12. 2024 mezi citovaným zadavatelem a vybraným dodavatelem – AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10 – neboť zadavatel uzavřením „Dohody o narovnání“ ze dne 17. 12. 2024 umožnil v rozporu s § 222 odst. 1 citovaného zákona podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 3. 2021 mezi citovaným zadavatelem a citovaným vybraným dodavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Opava - telematika“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035246, po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) citovaného zákona bez provedení nového zadávacího řízení tím, že citovaný zadavatel nově požadoval od citovaného vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených
v příloze č. 1 výše uvedené „Dohody o narovnání“ za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574,- Kč vč. DPH, a změnil předmět plnění veřejné zakázky „Opava - telematika“ tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, neboť plnění odpovídající závazku z přílohy č. 1 „Dohody o narovnání“ ke Smlouvě o dílo ze dne 25. 3. 2021 měl zadavatel povinnost zadat v zadávacím řízení dle citovaného zákona a „Dohoda o narovnání“ tak byla uzavřena postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek, ačkoliv zadavatel byl povinen toto oznámení, příp. předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek uveřejnit.
Podle § 264 odst. 3 citovaného zákona je plnění „Dohody o narovnání“ zakázáno po uplynutí 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
II.
Odkladný účinek rozkladu proti tomuto rozhodnutí se nevylučuje.
III.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – statutární město Opava, IČO 00300535, se sídlem Horní náměstí 382/69, Město, 746 01 Opava, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 27. 1. 2025 JUDr. Miroslavem Cákem, advokátem, ev. č. 21009, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, IČO 21007519, se sídlem Sokolovská 663/136c, Karlín, 186 00 Praha 8 (dále jen „zadavatel“) – uzavřel dne 17. 12. 2024 smlouvu s názvem „Dohoda o narovnání“ s vybraným dodavatelem – AŽD Praha s.r.o., IČO 48029483, se sídlem Žirovnická 3146/2, Záběhlice, 106 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 3. 2. 2025 JUDr. Vilémem Podešvou, LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 11323, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4 (dále jen „vybraný dodavatel“) – na plnění veřejné zakázky „Opava – telematika“, zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 10. 2020 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 12. 10. 2020 pod ev. č. Z2020-035246, a to bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 16. 1. 2025 návrh navrhovatele – PATRIOT, spol. s r.o., IČO 15546501, se sídlem Tuřanka 383/92, Slatina, 627 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 16. 1. 2025 Mgr. Markem Šimkou, advokátem, ev. č. ČAK 14811, se sídlem Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 16. 1. 2025 na uložení zákazu plnění smlouvy s názvem „Dohoda o narovnání“ uzavřené dne 17. 12. 2024 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem (dále jen „Dohoda o narovnání“).
II. OBSAH NÁVRHU
3. Navrhovatel v návrhu ze dne 16. 1. 2025 poukazuje na zadání veřejné zakázky bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Nově zadávaná veřejná zakázka souvisí s veřejnou zakázkou „Opava – telematika“, ev. č. Z2020-035246. Navrhovatel požaduje, aby Úřad uložil zákaz plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 zákona. Součástí návrhu byl rovněž podnět k zahájení řízení z moci úřední z důvodu nezákonné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Tento podnět je Úřadem evidován pod sp. zn. ÚOHS-P0050/2025/VZ.
4. V úvodu návrhu navrhovatel shrnuje průběh zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Opava – telematika“, jehož se účastnil navrhovatel jako poddodavatel dodavatelů CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Průmyslová 1395, Malenovice, 763 02 Zlín (dále jen „CROSS Zlín“) nebo ELTODO, a.s., IČO 45274517, se sídlem Novodvorská 1010/14, Lhotka, 142 00 Praha 4, jež se se svou nabídkou zadávacího řízení účastnili. Dodavatelem vybraným pro plnění veřejné zakázky se stal vybraný dodavatel, se kterým zadavatel uzavřel dne 25. 3. 2021 Smlouvu o dílo. Předmětem smlouvy byla modernizace stávajících křižovatek, a to světelných signalizačních zařízení, stožárů, kabelových rozvodů a zřízení nového dispečinku. Cena díla byla sjednána ve výši 28 469 969,64 Kč bez DPH. Podmínkou realizace díla podle navrhovatele bylo, že stávající řadiče výrobce CROSS Zlín budou zachovány.
5. Navrhovatel uvádí, že dne 23. 5. 2023 vybraný dodavatel předal dílo zadavateli, avšak s vadami a nedodělky (povolenými Smlouvou o dílo). Vady dle navrhovatele byly způsobeny neodbornými zásahy vybraného dodavatele do stávajících technologií zadavatele. Zadavatel následně nechal provést audit plnění Smlouvy o dílo, poté zadavatel uplatnil u vybraného dodavatele náhradu škody a smluvní pokuty za prodlení s dokončením díla a s odstraněním vad (celkem za 40 175 000 Kč).
6. Navrhovatel z registru smluv dne 8. 1. 2025 zjistil, že mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem byla dne 17. 12. 2024 uzavřena Dohoda o narovnání. Z Dohody o narovnání plyne, že vybraný dodavatel má zadavateli uhradit 6 000 000 Kč a má vyměnit technologie CROSS v hodnotě 9 244 276,03 Kč bez DPH, i když tato výměna byla ve veřejné zakázce zakázána. Uvedená cena překračuje podle navrhovatele hranici pro nadlimitní veřejnou zakázku.
7. Uzavření Dohody o narovnání představuje podle navrhovatele zadání nové veřejné zakázky a dodání jiného díla. Tato nová veřejná zakázka byla zadána, aniž zadavatel provedl zadávací řízení. Navrhovatel proto v souladu s § 254 odst. 1 písm. a) zákona žádá o uložení zákazu plnění Dohody o narovnání.
8. V další části návrhu navrhovatel specifikuje újmu, která mu vznikla tím, že brání jeho zapojení jako partnera výrobce řadičů zn. CROSS do plnění veřejné zakázky. Pokud by zadavatel řešení situace poptával v zadávacím řízení, mohl se do něj přihlásit i navrhovatel, resp. mohl by poskytnout poddodávku společnosti CROSS Zlín.
9. Ze zadávacích podmínek veřejné zakázky podle navrhovatele vyplývalo, že stávající řadiče bude nutné upravit či doplnit. Zadavatel avizoval, že k tomuto účelu zajistí součinnost. V průběhu plnění veřejné zakázky se však ukázalo, že vybraný dodavatel není schopen zprovoznit dílo tak, aniž by došlo k výměně technologie CROSS. Do těchto technologií též neodborně zasáhl, takže dílo při propojení se stávajícími řadiči znemožňovalo plynulou dopravu v Opavě. Podle navrhovatele bylo možné odstranění vad díla bez toho, aby byla nutná výměna stávajících technologií CROSS, a to při součinnosti výrobce/partnera řadičů CROSS.
10. Z Dohody o narovnání podle navrhovatele plyne, že místo původně zamýšlené úpravy řadičů CROSS vybraný dodavatel dodá zcela nově řadiče Siemens/Yunex a poskytne i další plnění. Předmětem plnění dle Dohody o narovnání tedy není odstranění vad, ale poskytnutí plnění nového.
11. Takřka celý předmět plnění dle Dohody o narovnání představuje podle navrhovatele novou veřejnou zakázku. Z Dohody o narovnání vyplývá povinnost vybraného dodavatele poskytnout zadavateli dodávky a služby ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH. Jde navíc i o úplatnou smlouvu, protože oproti plnění vybraného dodavatele ve výši 9 244 276,03 Kč a úhradě 6 000 000 Kč bez DPH za sankční nároky přistoupil zadavatel k redukci vlastních nároků z původních 40 175 000 Kč na 15 200 000 Kč. Úplata tedy spočívá v „odpuštění“ části nároku na úhradu smluvních pokut a náhrady škody. Plnění dle Dohody o narovnání by podle navrhovatele dokázal zadavateli poskytnout i jiný dodavatel. Zadavatel tedy podle názoru navrhovatele zadal novou nadlimitní veřejnou zakázku tzv. „z ruky“ bez zahájení zadávacího řízení a uveřejnění oznámení o jeho zahájení. Řešením této situace je, aby Úřad zakázal plnění Dohody o narovnání a tato dohoda se stala neplatnou.
12. Další část návrhu se týká namítané podstatné změny závazku ze Smlouvy o dílo (kapitola IV. návrhu); tuto část návrhu navrhovatel označuje jako podnět k zahájení řízení z moci úřední. Protože je kapitola IV. návrhu důležitá pro posouzení věci i v rámci tohoto správního řízení, Úřad ji v dalších odstavcích shrne.
13. Navrhovatel konstatuje, že v Dohodě o narovnání se uvádí, že tato dohoda byla uzavřena v souladu s požadavky § 222 zákona, avšak podle jeho názoru závazek ze Smlouvy o dílo již zanikl, neboť dílo bylo zadavatelem převzato 23. 5. 2023 s výhradami (dle odst. 11.1 Smlouvy o dílo). Pokud je však předmětem nové veřejné zakázky de facto opětovné zhotovení části díla, nemůže se dle jeho názoru jednat o změnu závazku ze smlouvy podle § 222 zákona, protože původní závazek zhotovení díla již byl konzumován a zanikl (změnu závazku lze provést pouze po dobu jeho trvání). Navrhovatel posléze v dalším textu rozebírá přípustnost změny závazku ze smlouvy podle jednotlivých odstavců § 222 zákona a dospívá k závěru, že plnění dle Dohody o narovnání přesahuje limit změny de minimis podle § 222 odst. 4 zákona. Ohledně podmínky nepředvídatelnosti má navrhovatel za to, že povinnost zajištění kompatibility byla zadavatelem předvídána a vyžadována.
14. Ke znaleckému posudku (pozn. Úřadu: zpracovanému na objednávku zadavatele a vybraného dodavatele v průběhu plnění veřejné zakázky) navrhovatel tvrdí, že znalec se k otázce předvídatelnosti nemohl vyjádřit, neboť jde o otázku právní a její posouzení náleží Úřadu. Proti znaleckému posudku vznáší navrhovatel námitky, a to, pokud jde o účel a předmět posudku, nedostatek podkladů (nepřizvání výrobce CROSS Zlín), absenci konkrétních závěrů, neobjektivnost a neúplnost posudku. Navrhovatel proto dospívá k závěru, že nelze hovořit o naplnění podmínky nepředvídatelnosti a nemožnosti vybraného dodavatele splnit Smlouvu o dílo, když ve skutečnosti jde jen o neschopnost vybraného dodavatele zajistit odborné plnění pro řadiče CROSS. Podle navrhovatele je znalecký posudek nepoužitelný a nevhodný jako podklad pro rozhodnutí. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad ustanovil znalce, který by osvědčil původ vad díla, avšak zároveň navrhovatel tento postup ve vztahu k otázce předvídatelnosti nepovažuje za nezbytný a z hlediska procesní ekonomie ani za vhodný.
15. Plnění dle Dohody o narovnání nepředstavuje podle navrhovatele ani dodatečné dodávky či služby dle § 222 odst. 5 zákona, neboť vady díla lze odstranit i jiným způsobem. Navrhovatel považuje Dohodu o narovnání za podstatnou změnu závazku ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, neboť změna by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by ovlivnila výběr dodavatele v původním zadávacím řízení; změna závazku změnila ekonomickou rovnováhu ve prospěch vybraného dodavatele a změna závazku představuje významné rozšíření předmětu veřejné zakázky. Dohoda o narovnání proto nevyhovuje podmínkám pro přípustnost změny závazku dle § 222 zákona; nejedná se o změnu závazku ze Smlouvy o dílo, ale o novou veřejnou zakázku.
16. Tuto (IV.) kapitolu navrhovatel uzavírá žádostí, aby Úřad zahájil řízení z moci úřední, jehož předmětem bude posouzení zákonnosti podstatných změn závazku dle § 222 zákona.
17. V další části návrhu navrhovatel podotýká, že plnění dle Dohody o narovnání má být poskytnuto vybraným dodavatelem v horizontu 4 až 5 měsíců, proto žádá o přednostní vyřízení návrhu a vyloučení odkladného účinku rozkladu proti rozhodnutí prvního stupně. Navrhovatel rovněž žádá, aby Úřad neaplikoval § 254 odst. 7 zákona a vydal předběžné opatření, kterým zadavateli a vybranému dodavateli zakáže pokračovat v plnění Dohody o narovnání.
18. Na závěr navrhovatel doplňuje, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem ve smyslu § 264 odst. 3 zákona nejsou dány, a proto uložení zákazu plnění Dohody o narovnání nic nebrání.
19. Navrhovatel k návrhu přiložil mj. potvrzení spol. CROSS Zlín, že navrhovatel měl být jejím poddodavatelem při plnění veřejné zakázky, dopis spol. CROSS Zlín ze dne 19. 7. 2022 s varováním při poškození technologie této společnosti a jejích oprávněných zájmů, výzvy zadavatele vybranému dodavateli k úhradě smluvních pokut, právní analýzu advokátní kanceláře zastupující zadavatele k souladu dohody o narovnání s pravidly změny závazku dle zákona ze dne 18. 10. 2024, vyjádření spol. CROSS Zlín ze dne 15. 1. 2025 ke znaleckému posudku, protokol o kontrole zakázky provedené navrhovatelem ve dnech 11. 7. až 25. 7. 2023.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
20. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ zahájeno dne 16. 1. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Podle dodejky datové zprávy přiložené k návrhu byl stejnopis návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy dodán do datové schránky zadavatele rovněž dne 16. 1. 2025.
21. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou
- navrhovatel,
- strany smlouvy
- zadavatel,
- vybraný dodavatel.
22. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 21. 1. 2025, jehož přílohou byla kopie návrhu.
23. Dne 27. 1. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu a dne 6. 2. 2025 vyjádření vybraného dodavatele. Další vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 Úřad obdržel téhož dne.
Vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 k návrhu
24. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 27. 1. 2025 k podstatě sporu uvádí, že v celém rozsahu popírá skutková a právní tvrzení navrhovatele, která by měla prokazovat porušení zákona a odůvodňovat uložení zákazu plnění smlouvy. Návrh vnímá jako účelovou snahu navrhovatele využít své postavení dané historickou instalací řadičů CROSS a jako nástroj obchodního boje proti vybranému dodavateli.
25. Zadavatel nejprve upozorňuje, že neeviduje doručení stejnopisu návrhu ve smyslu § 254 odst. 4 zákona.
26. V další části vyjádření zadavatel shrnuje skutkový stav: Zadavatel a vybraný dodavatel uzavřeli Smlouvu o dílo č. j. S/PŘI/2043/2020 ze dne 25. 3. 2021 (dále jen „Smlouva o dílo“) ve znění Dodatku č. 1 ze dne 23. 9. 2021 (dále jen „Dodatek č. 1“) a Dodatku č. 2 ze dne 27. 7. 2022. Předmětem Smlouvy o dílo byla realizace díla s názvem „Opava – telematika“, spočívajícího v rekonstrukci – modernizaci stávajících křižovatek, a to světelných signalizačních zařízení a stožárů včetně kabelových rozvodů, koordinačních kabelů, zřízení nového dispečinku a stavební úpravy zpevněných ploch a chodníků. Dne 23. 5. 2023 vybraný dodavatel protokolárně předal dílo zadavateli a ten je převzal s výhradami. Mezi stranami probíhala obchodněprávní komunikace, v níž strany navzájem uplatňovaly své sporné finanční nároky (smluvní pokuty, náhradu škody, zaplacení doplatku ceny). Zadavatel neměl právní zájem na vleklém a nejistém soudním sporu s vybraným dodavatelem, a proto obě smluvní strany přistoupily ke stanovení znalce, který měl určit technický důvod vzniku prodlení a vad díla. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že smluvní strany nemohly předvídat, že původní řadiče CROSS budou mít tak vysokou míru „uzamčení a nekomunikace“. Z posudku rovněž plyne, že nesrovnalosti vznikly z neočekávatelných důvodů vně vybraného dodavatele.
27. Důvodem pro uzavření Dohody o narovnání bylo dle zadavatele nejisté postavení smluvních stran v případném soudním sporu. Kdyby nedošlo k Dohodě o narovnání na podkladě závěrů znaleckého posudku, zadavatel by musel přistoupit k soudnímu vymáhání nároků.
28. V pasáži věnované znaleckému posudku zadavatel vyzdvihuje znalcem navrhované vhodné způsoby řešení situace, a to buď výměnou řadičů CROSS za řadiče jiného výrobce nebo změnou chování stávajícího řadiče, přičemž znalec by zvolil první alternativu. Zadavatel má za to, že závěry znaleckého posudku jasně prokazují, že řadiče CROSS představují při napojení na novou technologii překážku v užívání díla a že uvedené nebylo možné předpokládat.
29. K uzavření Dohody o narovnání jako nové veřejné zakázce zadavatel nejprve odkazuje na otevřené zadávací řízení na veřejnou zakázku, kterým se zadavatel snažil zabránit stavu vendor lock-in, který u něj existoval. Dohoda o narovnání pak podle zadavatele nepředstavuje přímé zadání zakázky zcela mimo zákon, ale jde o úpravu vztahů vzniklých ze smlouvy uzavřené v řádném zadávacím řízení. Dohoda o narovnání nepředstavuje ani podstatnou změnu závazku podle § 222 odst. 3 zákona. Jednak by podle zadavatele nemohla přispět ke změně okruhu dodavatelů a jednak počítá s náklady vynaloženými vybraným dodavatelem ve výši cca 9 mil. Kč za výměnu řadičů a úhradou cca 6 mil. Kč ze strany vybraného dodavatele zadavateli. Dále sice dochází k úpravě rozsahu plnění, ale jen v nezbytné míře k sanaci vzniklých vad. Zadavatel má za to, že i pokud by došlo k naplnění znaků podstatné změny závazku, jsou naplněny znaky dovolené změny podle § 222 odst. 5, příp. 6 zákona. Zadavatel jako řádný hospodář počítal se zachováním stávajících technologií v co největší míře. Chyby řadičů CROSS nebyly předvídatelné, což potvrdil i znalecký posudek.
30. Tento případ je podle zadavatele příkladem nezbytných dodatečných dodávek a prací dle § 222 odst. 5 zákona. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že je nezbytné provést zásah do stávajících řadičů nebo je vyměnit, tudíž jsou zapotřebí doplňující dodávky a služby. Předpoklad nezbytnosti je tak splněn. Zároveň v důsledku Dohody o narovnání nedošlo k navýšení hodnoty zakázky o více než 30 %, čímž je podle zadavatele splněn i předpoklad podle § 222 odst. 9 zákona (zde zadavatel odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0061/2019/VZ-14582/2019/322/JSu ze dne 27. 5. 2019).
31. Zadavatel považuje Dohodu o narovnání jako nejrychlejší a nejvýhodnější možnost pro všechny zúčastněné strany, kdy dochází k pokračování plnění. Zde zadavatel znovu opakuje, že vybraný dodavatel odstraní problematické řadiče CROSS a nahradí je novou kompatibilní technologií. Jde o práce v hodnotě cca 9 mil. Kč bez DPH, které již zadavatel nebude hradit. Zadavateli bude dále vyplacena částka 6 mil. Kč, což je pro zadavatele ekonomicky výhodné řešení.
32. Dohoda o narovnání tak podle zadavatele nepředstavuje zadání nové zakázky a nejsou dány okolnosti nedovolené změny závazku.
33. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh na zákaz plnění smlouvy zamítl jako neopodstatněný. Pokud by Úřad však konstatoval nezákonnost uzavření Dohody o narovnání, zadavatel má za to, že by měla být ponechána v platnosti podle § 264 odst. 3 a 4 zákona, neboť jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele. Tyto důvody shledává ve skutečnosti, že světelná signalizační zařízení nyní nedokážou zajistit plynulý silniční provoz a jejich řádné a bezporuchové fungování má zásadní vliv na obec i její občany. Případný zákaz plnění by vedl k zastavení prací a nefunkčnosti telematiky na území zadavatele. Smlouva by proto měla být ponechána v platnosti z důvodu převažujícího obecného zájmu. V případě, že Úřad rozhodne o zákazu plnění smlouvy, zadavatel žádá o přechodné období min. 2 měsíců, ve kterých by bylo možné dokončit realizační etapu a částečné testování, které by umožnilo provoz dopravní telematiky v nevyhnutelném rozsahu.
Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 6. 2. 2025 k návrhu
34. Vybraný dodavatel se vyjádřil k návrhu dne 6. 2. 2025. Nejprve rekapituluje průběh zadávacího řízení na veřejnou zakázku, v němž byla vybrána jeho nabídka. Na druhém místě se umístila spol. CROSS Zlín, jejímž poddodavatelem měla být spol. PATRIOT, spol. s r.o. (navrhovatel). Zadavatel uzavřel dne 25. 3. 2021 s vybraným dodavatelem Smlouvu o dílo, jež byla následně změněna dvěma dodatky. V průběhu plnění veřejné zakázky docházelo k dílčím neshodám, jež pramenily především z nutnosti využít dříve instalované řadiče CROSS. Předpokládalo se, že tyto řadiče umožní komunikaci s ostatními částmi systému pro řízení dopravy dodanými vybraným dodavatelem, což se však nestalo. Dílo zadavatel převzal dne 23. 5. 2023 s dílčími vadami, na jejichž odstranění vybraný dodavatel dále pracoval. Následně byla uzavřena Dohoda o narovnání, jejímž účelem bylo vyjasnit sporné nároky obou stran, zamezit soudním sporům a docílit zprovoznění díla. Dohoda o narovnání byla uzavřena dne 17. 12. 2024 a nabyla účinnosti jejím uveřejněním v registru smluv dne 3. 1. 2025.
35. Vybraný dodavatel uvádí, že celá záležitost je důsledkem konkurenčního boje, kdy navrhovatel vnímá území Opavy jako svoji sféru a nehodlá se smířit s odstraněním stavu vendor lock-in. Jeho cílem je zmařit dokončení veřejné zakázky a zabránit uvedení díla do provozu.
36. V rámci veřejné zakázky zadavatel preferoval zachování řadičů CROSS (jež jsou ve vlastnictví zadavatele), avšak tyto řadiče oproti předpokladu zadavatele i vybraného dodavatele začaly po připojení na dopravní ústřednu dodanou vybraným dodavatelem vykazovat neočekávané vady, které se vybraný dodavatel snažil odstranit ve spolupráci s CROSS Zlín či navrhovatelem. Podmínky spolupráce byly neakceptovatelné, proto po dalších jednáních bylo rozhodnuto o výměně řadičů CROSS za řadiče Siemens/Yunex, které s ostatními částmi dopravně-telematického systému spolupracují.
37. Podle vybraného dodavatele výměna řadičů nepředstavuje podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo a jde tak o změnu povolenou. Stěžejní je, že v průběhu plnění díla nastaly okolnosti, které znemožnily řádné dokončení díla. Na tuto situaci zadavatel a vybraný dodavatel reagovali uzavřením Dohody o narovnání jakožto nejlepšího možného řešení. Navrhovatel předtím nabídl zadavateli vyřešení situace za cenu převyšující 16,5 mil. Kč. Při ekonomickém porovnání dostupných variant řešení při postupu dle Dohody o narovnání zadavatel získá plnění v hodnotě více než 15 mil. Kč, naopak při postupu navrhovaném navrhovatelem by zadavatel musel vynaložit 16,5 mil. Kč.
38. Dohoda o narovnání nepředstavuje podle vybraného dodavatele samostatnou veřejnou zakázku, neboť je to vybraný dodavatel, který zadavateli poskytuje nejen věcné, ale i finanční plnění ve výši 6 mil. Kč. Z hlediska ekonomických toků tak plnění poskytuje vybraný dodavatel ve prospěch zadavatele, nikoli naopak. Dohoda o narovnání představuje podle názoru vybraného dodavatele přijetí daru, a to jak věcného (řadiče), tak finančního (6 mil. Kč). Otázka případných sankcí pak s tímto plněním nijak nesouvisí – nejde o žádnou protihodnotu sankcí uplatněných zadavatelem.
39. Vybraný dodavatel tvrdí, že nemůže jít o samostatnou veřejnou zakázku, protože Dohoda o narovnání je součástí téhož závazku, jako je Smlouva o dílo. Smlouva o dílo nezanikla splněním na základě akceptace díla zadavatelem. Přestože odst. 11.1 Smlouvy o dílo hovoří o způsobilosti díla k převzetí zadavatelem po jeho dokončení, z povahy věci nelze považovat Smlouvu o dílo za naplněnou, pokud na díle přetrvávají vady či nedodělky. Do odstranění těchto nedodělků tedy podle vybraného dodavatele nelze považovat předmět Smlouvy o dílo za splněný, závazky z ní i nadále trvají a lze ji tak měnit v souladu s § 222 zákona. Přinejmenším s ohledem na smluvní pokuty tedy Smlouva o dílo trvá, resp. trvala ke dni uzavření Dohody o narovnání, tato tak nemůže představovat novou, samostatnou veřejnou zakázku, ale toliko změnu Smlouvy o dílo.
40. V další části vyjádření vybraný dodavatel konstatuje, že Dohoda o narovnání (pokud by ji Úřad shledal za samostatnou veřejnou zakázku) je podle § 64 písm. b) zákona zakázkou zadanou v jednacím řízení bez uveřejnění.
41. K souladu Dohody o narovnání s § 222 zákona vybraný dodavatel uvádí, že jí dochází k úpravě závazků plynoucích ze Smlouvy o dílo, která v době uzavření Dohody o narovnání nebyla splněna a bylo ji tak možné měnit. Dohoda o narovnání je pro zadavatele bezúplatná a nenaplňuje znaky veřejné zakázky ve smyslu § 2 zákona. Podle vybraného dodavatele je Dohoda o narovnání souladná s § 222 odst. 6 zákona. Chyby v komunikaci mezi řadiči CROSS a ústřednou dodanou vybraným dodavatelem nemohl nikdo racionálně předvídat. Vybraný dodavatel za této situace zajistil vypracování znaleckého posudku u Znalecké kanceláře Lidinský Mašín s.r.o. Z posudku podle vybraného dodavatele vyplynulo, že chyby komunikace na stávajících řadičích jsou překážkou pro užívání díla; tyto překážky nešlo předvídat; překážky lze řešit úpravou SW řadičů ze strany jejich výrobce nebo výměnou řadičů za řadiče jiného výrobce, přičemž znalec doporučil výměnu řadičů. Podle vybraného dodavatele došlo k naplnění klíčového zákonného požadavku pro postup podle § 222 odst. 6 zákona, přičemž je rozhodné, že nastalé okolnosti vyvolávají potřebu změny původního závazku. Vybraný dodavatel k tomu uvádí, že souhlasí s návrhem navrhovatele, aby Úřad zajistil vypracování revizního znaleckého posudku k ověření důvodů nefunkčnosti řadičů CROSS.
42. Dohoda o narovnání dle vybraného dodavatele nepředstavuje změnu celkové povahy veřejné zakázky, neboť účelem díla je provést modernizaci dopravně-telematického systému pro řízení dopravy v Opavě.
43. Stejně tak je podle vybraného dodavatele naplněna podmínka dle § 222 odst. 9 zákona, neboť v rámci Dohody o narovnání nedochází k žádnému cenovému nárůstu. Jsou tedy naplněny všechny podmínky pro postup dle § 222 odst. 6 zákona a zadavatel byl oprávněn Dohodu o narovnání uzavřít.
44. Vybraný dodavatel se následně ve svém vyjádření zabývá souladem Dohody o narovnání s § 222 odst. 5 a odst. 3 zákona. Zdůrazňuje, že bezplatně poskytne zadavateli plnění v hodnotě více než 9 mil. Kč a dále doplatí částku 6 mil. Kč. Naproti tomu navrhovatel nabízel zadavateli vlastní řešení, za které však požadoval cca 16,5 mil. Kč s DPH. Zadavatel proto z ekonomických důvodů preferoval Dohodu o narovnání. Tato dohoda podle vybraného dodavatele přitom nevede k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky; plnění poskytnuté vybraným dodavatelem je de facto darem. Přitom platí, že plnění dle Dohody o narovnání je poskytováno vedle původního plnění veřejné zakázky, nikoli nad jeho rámec, a to s cílem naplnění původního účelu veřejné zakázky. Vybraný dodavatel uzavírá, že zadavatel uzavřením Dohody o narovnání postupoval v souladu s § 222 odst. 3, 4, 5 a 6 zákona.
45. V závěru svého vyjádření se vybraný dodavatel vyjadřuje k procesním návrhům navrhovatele. Podle jeho názoru zadavateli svědčí důvody pro neuložení zákazu plnění Dohody o narovnání. S ohledem na vše výše uvedené navrhuje, aby Úřad návrh zamítl a podaný podnět spojil s tímto správním řízením a rovněž ho zamítl.
Rozhodnutí Úřadu ze dne 2. 5. 2025
46. Dne 2. 5. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-16242/2025/500 (dále jen „rozhodnutí z 2. 5. 2025“), jímž ve výroku I. uložil zadavateli podle § 264 odst. 1 zákona zákaz plnění „Dohody o narovnání“ uzavřené dne 17. 12. 2024 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, neboť zadavatel uzavřením „Dohody o narovnání“ ze dne 17. 12. 2024 umožnil v rozporu s § 222 odst. 1 zákona podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo uzavřené dne 25. 3. 2021 mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Opava - telematika“ po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení nového zadávacího řízení tím, že zadavatel nově požadoval od vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 „Dohody o narovnání“ za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574,- Kč vč. DPH, a změnil předmět plnění veřejné zakázky „Opava - telematika“ tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, neboť plnění odpovídající závazku z přílohy č. 1 „Dohody o narovnání“ ke Smlouvě o dílo ze dne 25. 3. 2021 měl zadavatel povinnost zadat v zadávacím řízení dle zákona a „Dohoda o narovnání“ tak byla uzavřena postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek, ačkoliv zadavatel byl povinen toto oznámení, příp. předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek uveřejnit.
47. Výrokem II. rozhodnutí z 2. 5. 2025 Úřad rozhodl, že odkladný účinek rozkladu proti tomuto rozhodnutí se nevylučuje.
48. Výrokem III. rozhodnutí z 2. 5. 2025 uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
Řízení o rozkladu
49. Proti rozhodnutí z 2. 5. 2025 podal dne 20. 5. 2025 rozklad zadavatel. Zadavatel tvrdí, že jím uváděné důvody jsou dostatečné pro ponechání uzavřené Dohody o narovnání v platnosti, neboť osvědčují existenci důvodů zvláštního zřetele hodných i existenci veřejného zájmu na pokračování plnění, tudíž je třeba dokončit práce dle Dohody o narovnání. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
50. Dne 20. 5. 2025 obdržel Úřad proti rozhodnutí z 2. 5. 2025 blanketní rozklad vybraného dodavatele, který byl na základě výzvy Úřadu doplněn dne 27. 5. 2025. Vybraný dodavatel má za to, že nedošlo ke změně celkové povahy veřejné zakázky, že došlo k naplnění podmínek stanovených v § 222 odst. 5, příp. 6 zákona a že provedená změna je změnou nepodstatnou. Stejně tak je naplněna podmínka dle § 222 odst. 9 zákona, jelikož nedochází k žádnému cenovému nárůstu, když vybraný dodavatel poskytuje sjednaná plnění ve prospěch zadavatele bezúplatně. Vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
51. K podaným rozkladům se dne 3. 6. 2025 vyjádřil navrhovatel. Podle jeho vyjádření nejsou námitky zadavatele ani vybraného dodavatele důvodné a Úřad rozhodl správně a v souladu se zákonem, pokud uložil zákaz plnění smlouvy. Proto navrhuje, aby oba podané rozklady byly zamítnuty a napadené rozhodnutí bylo potvrzeno.
52. Předseda Úřadu rozhodl o podaných rozkladech rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-R0062/2025/VZ, č. j. ÚOHS-25643/2025/162, ze dne 14. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí předsedy“). Rozhodnutím předsedy bylo rozhodnutí ze dne 2. 5. 2025 zrušeno a věc byla vrácena Úřadu k novému projednání.
53. Předseda Úřadu vytknul ve svém rozhodnutí procesní vadu v postupu Úřadu, a sice, že do správního spisu nezařadil vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025, které zaslal ke dvěma spisům, a to sp. zn. ÚOHS-P0050/2025/VZ, vedeném o podaném podnětu navrhovatele (jež byl součástí návrhu na uložení zákazu plnění Dohody o narovnání), a pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ (řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy). Úřad toto vyjádření zařadil pouze do spisu podnětu, ačkoli zadavatel toto vyjádření činil nejen k podanému podnětu, ale rovněž i k podanému návrhu.
54. Podle rozhodnutí předsedy Úřadu se daný dokument týká projednávané věci, neboť jeho obsahem jsou tvrzení, která zčásti doplňují vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 a zčásti obsahují nová tvrzení vč. příloh. Lze proto dospět k závěru, že Úřad při rozhodování dané věci nevycházel z úplného a řádně vedeného správního spisu, když daný dokument do spisu sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ nezařadil. Důsledkem neúplného vedení správního spisu je podle předsedy Úřadu to, že účastníkovi správního řízení byla odejmuta jeho práva, mj. právo dozvědět se, jak se Úřad vypořádal s jeho tvrzeními a navrženými důkazy, když logicky napadené rozhodnutí nemůže takové vypořádání obsahovat v důsledku procesní chyby. Dané procesní pochybení proto představuje podstatné porušení práv účastníka správního řízení. Již tento důvod je podle rozhodnutí předsedy dostatečný k tomu, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena Úřadu k novému projednání. Při novém projednání věci bude Úřad povinen doplnit uvedený dokument do správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ a dále jej posoudit v souladu se zásadami správního řízení a pravidly dokazování (zejm. koncentrační lhůty, na kterou poukazuje navrhovatel), a to při zohlednění závěrů dostupné judikatury správních soudů.
55. Předseda Úřadu se v další části svého rozhodnutí vyjadřuje k namítanému nesprávnému posouzení celkové povahy veřejné zakázky. Předseda Úřadu odmítl závěr Úřadu, že celková povaha veřejné zakázky je spjata s původní potřebou zadavatele na zachování stávajících řadičů. Takový závěr neodpovídá tomu, jaké základní potřeby zadavatele je možné ve veřejné zakázce „Opava – Telematika“ identifikovat. Pro správné vymezení toho, co je základní potřebou zadavatele, a co tedy tvoří povahu veřejné zakázky, lze vyjít z obecného závěru, který ve svém rozsudku č. j. 62 Af 15/2023-197 ze dne 4. 4. 2024 prezentoval Krajský soud v Brně. Dle názoru soudu vyjádřeném v tomto rozsudku celková povaha veřejné zakázky souvisí s účelem, kterého má být zadáním veřejné zakázky dosaženo, nikoliv s konkrétním vymezením předmětu jejího plnění.
56. Z rozhodnutí předsedy dále vyplývá, že pojem celková povaha veřejné zakázky a předmět veřejné zakázky nejsou pojmy totožné. Pro určení celkové povahy veřejné zakázky je možné v prvé řadě vycházet z toho, co je jejím předmětem. U toho však nesmí taková úvaha skončit, ale naopak je nutno z předmětu plnění učinit obecnější závěr o tom, naplnění jakých potřeb zadavatel sleduje. Předseda Úřadu dospívá k závěru, že základní potřeba zadavatele, kterou chtěl zadávanou veřejnou zakázkou uspokojovat, je modernizace křižovatek. Úprava řadičů není základní potřebou zadavatele, tou je primárně dosažení takového stavu, kdy bude mít „řádně fungující“ modernizované křižovatky. Úprava řadičů je pouze prostředek, kterým původně zadavatel plánoval této potřeby dosáhnout. Zadavatel potřebuje, aby řadiče fungovaly a komunikovaly s celým systémem řízení křižovatek. Předseda Úřadu dospěl k závěru, že změna provedená zadavatelem a vybraným dodavatelem prostřednictvím Dohody o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky.
57. Rozhodnutí předsedy se dále věnuje vysvětlení rozdílů mezi § 222 odst. 5 a § 222 odst. 6 zákona. Zásadní rozdíl je v tom, že první z uvedených ustanovení umožňuje činit změny nezbytné, druhé i změny potřebné (tedy nikoliv nutně nezbytné). První kategorie má úzkou vazbu na již sjednaný předmět plnění a rozumí se tím změny, kterou jsou nutné pro úspěšnou realizaci toho, co již bylo sjednáno. To však nikoliv s nutností absolutního zachování všeho, co bylo sjednáno, neboť to by vedlo k nemožnosti provádět jakékoliv změny a § 222 odst. 5 zákona by se stal obsoletní. Jde tak o změny, které jsou nezbytné nejen k samotnému dokončení veřejné zakázky, ale i o změny, které zadavateli umožní další užívání a údržbu předmětu veřejné zakázky a změna dodavatele by vedla k ekonomické nákladnosti nebo technické neslučitelnosti. Druhá kategorie pak představuje změny, které zadavatel potřebuje učinit, aby ve světle nově vyvstalých okolností uspokojil potřebu, za účelem jejíhož uspokojení veřejnou zakázku původně zadal. Zatímco odstavec pátý sleduje účel umožnit zadavateli přijmout změny nezbytné k úspěšné realizaci toho, co již sjednal, odstavec šestý umožňuje zadavateli provést i jiné než nezbytné změny, pokud vycházejí z okolností, které nemohl s náležitou péčí předvídat, přičemž se může jednat i o takové, které umožní zadavateli konkrétní podobu předmětu plnění ještě přehodnotit, pokud zůstane zachována celková povaha veřejné zakázky. Ustanovení § 222 odst. 6 zákona podle předsedy Úřadu počítá i se změnami, které vybočují z již sjednaného předmětu plnění. Zadavatele však svazuje tím, že původ potřeby změny musí ležet v nepředvídatelných okolnostech. Objektivním měřítkem nepředvídatelnosti je dle tohoto ustanovení náležitá péče. Nakonec zákonodárce zadavatele svázal i požadavkem na nevybočení z celkové povahy veřejné zakázky, aby bylo zajištěno, že se zadavatel neuchýlí k tomu, že cestou změny závazku začne uspokojovat zcela jinou potřebu, než je ta, kterou měla uspokojit původní smlouva. Předseda uzavírá, že pokud potřeba změn vychází z takových okolností, které vzniknou bez ohledu na to, že zadavatel učinil vše, co po něm lze požadovat, aby nutnosti změny zabránil, pak jde o změny podřaditelné pod § 222 odst. 6 zákona. O nepodstatnou změnu se pak bude jednat při naplnění obou kumulativních podmínek § 222 odst. 6, a tedy, že provedená změna také nezmění celkovou povahu veřejné zakázky.
58. Úřad podle předsedy Úřadu nesprávně posoudil otázku, zda provedená změna mění celkovou povahu veřejné zakázky, což naplňuje důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí pro jeho nezákonnost. Je zřejmé, že Úřad neshledal naplnění jedné z vícera zákonných podmínek, které je nutné splnit kumulativně, a proto nezkoumal, zda jsou či nejsou naplněny další podmínky (stanovené v § 222 odst. 5 a 6 zákona). Úřad při novém posouzení věci musí vyjít ze závazného právního názoru, vysloveného v rozhodnutí předsedy, a bude povinen se zabývat tím, zda jsou či nejsou naplněny i další podmínky stanovené v § 222 odst. 5 zákona, případně zda je podle § 222 odst. 6 zákona naplněna podmínka, že potřeba změny vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat.
59. V případě změn závazku ze smlouvy podle rozhodnutí předsedy bude muset Úřad nejprve posoudit, zda je taková změna nepodstatná či povolená na základě výjimky dle § 222 odst. 4, 5, 6 a 7 zákona, a v případě, že tomu tak není, posuzuje změnu podle § 222 odst. 3 zákona. S tím ovšem souvisí i to, že pokud provedená změna naplňuje podmínky pro nepodstatné změny dle § 222 odst. 5 a 6, je nutné současně posoudit, zda zadavatel provedenou změnou nepřekračuje limit stanovený v § 222 odst. 9 zákona. K případnému posouzení podle § 222 odst. 9 zákona (pokud Úřad dospěje při novém posouzení k závěru, že jde o změnu nepodstatnou) předseda Úřadu uvádí, že Dohoda o narovnání vymezuje identifikované sporné nároky a tyto sporné nároky „narovnává“. Úřad tak bude muset velmi pečlivě posoudit, jaká je povaha jednotlivých nároků a jak konkrétně se projevuje případný cenový nárůst nebo jaká je hodnota změny ve smyslu tohoto zákonného ustanovení.
60. K námitce nedostatečného a nesprávného posouzení veřejného zájmu na trvání smlouvy předseda Úřadu shledal, že tato námitka je důvodná. Učiněný závěr Úřadu považuje předseda za nedostatečný, a to jednak proto, že Úřad se nezabýval tím, jaké jsou důsledky obou tvrzených důvodů pro pokračování smlouvy, a jednak proto, že z obsahu vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 a dále z vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 (které nebylo do správního spisu zařazeno), vyplývá další konkretizace negativních následků v případě uložení zákazu plnění smlouvy.
61. Předseda Úřadu má za to, že nefunkčnost dopravní signalizace nemusí být předmětem rozsáhlého dokazování, neboť je zřejmé, že tímto dochází k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, jakož i zdraví, života a majetku. Úřad musí znovu posoudit, zda dopravní signalizace nefungovala řádně. Pokud bude prokázána nesprávná funkce řadičů (a nemusí jít o absolutní nefunkčnost, s ohledem na povahu předmětu plnění, neboť i občasné vady v řádném řízení křižovatek mohou mít fatální následky), pak je třeba dle rozhodnutí předsedy znovu posoudit případné důvody pro neuložení zákazu plnění smlouvy.
62. Předseda své rozhodnutí uzavírá konstatováním, že Úřad se dopustil nesprávného posouzení právních otázek. Současně zatížil postup v řízení procesní vadou, která má vliv na zákonnost celého procesu i napadeného rozhodnutí. Úřadu bylo jeho předsedou uloženo, aby při novém projednání znovu přezkoumal, zda byly naplněny podmínky § 222 odst. 4, 5 a 6 zákona. Tedy, zda se v daném případě nejedná o tzv. nepodstatnou změnu smlouvy. Pokud dospěje k závěru, že některé z těchto ustanovení je naplněno, pak bude muset posoudit, zda jde o změnu, která naplňuje limity § 222 odst. 9 zákona. V případě, že obojí shledá za splněné, pak nemůže uložit zákaz plnění smlouvy, pokud však shledá některou z podmínek zákona za nesplněnou, pak je třeba posoudit naplnění podmínek podle § 222 odst. 3 zákona a následně to, zda v daném případě došlo či nedošlo k naplnění důvodu hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem na neuložení zákazu plnění smlouvy.
Nové projednání věci Úřadem
63. Oznámením ze dne 22. 7. 2025 Úřad seznámil účastníky správního řízení s tím, že se ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ pokračuje.
64. Dne 1. 8. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k otázce veřejného zájmu (viz dále) a dne 5. 8. 2025 vyjádření vybraného dodavatele k obsahu rozhodnutí předsedy Úřadu (viz dále).
65. Úřad dle pokynu, který je obsažen v rozhodnutí předsedy, zařadil do správního spisu vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 (včetně příloh).
66. Usnesením ze dne 18. 8. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Na žádost vybraného dodavatele byla tato lhůta všem účastníkům prodloužena na celkem 14 dnů. Dne 1. 9. 2025 doručil své vyjádření vybraný dodavatel a dne 2. 9. 2025 zadavatel a navrhovatel (viz dále).
67. Následně ještě Úřad přistoupil k oslovení zadavatele, kdy mu usnesením ze dne 5. 9. 2025 stanovil lhůtu pro poskytnutí informací a důkazů ohledně provedení nezbytných prací dle Dohody o narovnání, jejich objemu a konkrétního rozsahu vč. nesplněné části nad rámec nezbytného plnění. Zadavatel zaslal své vyjádření dne 10. 9. 2025 (blíže viz dále). Tentýž den obdržel Úřad i informaci od vybraného dodavatele k postoji Nejvyššího správního soudu k otázce veřejného zájmu.
68. Úřad poté usnesením z 11. 9. 2025 stanovil účastníkům řízení novou lhůtu pro vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí. Všichni účastníci správního řízení se k podkladům rozhodnutí opětovně vyjádřili dne 18. 9. 2025 (viz dále).
Vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025
69. Toto vyjádření původně Úřad do spisu správního řízení nezařadil, i když zadavatel avizoval, že dané vyjádření činí jak ke sp. zn. ÚOHS-P0050/2025/VZ (podnět), tak ke spisové značce ÚOHS-S0032/2025/VZ (správní řízení). Podání bylo Úřadu doručeno 31. 1. 2025. Úřad shrnuje obsah tohoto vyjádření a jeho příloh nyní, při novém projednání věci.
70. V úvodu zadavatel uvádí zákonná ustanovení dle zákona a správního řádu, která se vztahují k projednávané věci. V další části se vyjadřuje k údajným nedostatkům návrhu navrhovatele, když navrhovatel nepřipojil k návrhu žádné písemné důkazy, jejichž provedení navrhuje. Návrh samotný pak považuje po věcné stránce za nedůvodný. Ohledně uplatňování smluvních pokut vůči vybranému dodavateli zadavatel uvedl, že je uplatňoval z důvodu právní jistoty a preventivně, bez hlubší technické analýzy existence vady či existence odpovědnosti za vadu nebo prodlení. Důvodem uplatňování pokut bylo rovněž vyvinout tlak na vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel naopak namítal právní a věcné důvody, pro které za porušení povinností neodpovídá. Jako důkaz předložil zadavatel obchodněprávní komunikaci k uplatnění nedostatků a vad díla. Obě smluvní strany nakonec přistoupily k určení společného znalce, který měl určit technický důvod vzniku prodlení a vad díla. Na podkladě závěrů znaleckého posudku následně došlo k uzavření Dohody o narovnání. V případě soudního vymáhání nároků zadavatel zdůrazňuje, že míra rizika soudního neúspěchu je vysoká, zvláště pokud existuje znalecký posudek, z něhož vyplývá, že nesrovnalosti vznikly neočekávaně vně vybraného dodavatele. Je třeba vzít rovněž v úvahu, že nedostatečné fungování telematiky má dopad na život obyvatel a návštěvníků města a na bezpečnost a plynulost silničního provozu.
71. V další části vyjádření zadavatel analyzuje znalecký posudek a zdůrazňuje jeho závěr, že vznik nesrovnalostí má původ v řadičích CROSS, přičemž znalec doporučil výměnu řadičů za řadiče jiného výrobce. Zadavatel z posudku vyzdvihuje závěr, že negativní vlastnosti řadičů CROSS nebylo možné předvídat při tvorbě zadávací dokumentace a k seznámení se s jejich vlastnostmi mohlo dojít až v průběhu realizace díla, kdy již nebylo možné učinit adekvátní smluvní nebo technické opatření.
72. K Dohodě o narovnání zadavatel uvádí, že nepředstavuje zadání nové veřejné zakázky a nepředstavuje ani podstatnou změnu zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. Naopak jsou naplněny znaky dovolené změny podle § 222 odst. 5, příp. 6 zákona.
73. Ohledně vyčíslení nároků zadavatele ve výši 40 175 000 Kč v určitém stadiu podle zadavatele neznamená, že šlo o nárok absolutní a nezpochybnitelný, který by ve 100 % uspěl u soudu. Výše sporných nároků se mění v čase a tato věc byla ustálena až v Dohodě o narovnání tak, že nepřevyšuje 15 200 000 Kč. Výše sporného nároku vybraného dodavatele pak představuje doplatek ceny díla ve výši 5 533 039,14 Kč bez DPH. Zadavateli bude ze strany vybraného dodavatele vyplacena částku 6 000 000 Kč. Po odečtení této částky od maximální hodnoty dle Dohody o narovnání zůstává 9 200 000 Kč. Zároveň jak je uvedeno v bodu B přílohy č. 2 zadavatel vybranému dodavateli nevyplatil část ceny díla ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH. Zadavatel na základě uvedených údajů soudí, že v důsledku Dohody o narovnání nedošlo k navýšení hodnoty zakázky o více než 30 %, čímž je splněn i předpoklad podle § 222 odst. 9 zákona.
74. V poslední části svého vyjádření se zadavatel zabývá důvody pro ponechání smlouvy v platnosti dle § 264 odst. 3 a 4 zákona. Zadavatel za okolnosti hodné zvláštního zřetele označuje zabezpečení plynulého silničního provozu, bezpečnost jeho účastníků a plynulý průjezd vozidel MHD a záchranných složek, což bylo cílem uzavření Dohody o narovnání. Zadavatel připomíná, že stranou s ekonomickým prospěchem bude právě zadavatel.
75. Zadavatel podotýká, že zákaz plnění Dohody o narovnání by vedl k zastavení prací ve své rozpracované podobě, čímž by došlo k úplné nefunkčnosti telematiky v Opavě. Z toho důvodu by měla být smlouva ponechána v platnosti z důvodu převažujícího obecného zájmu, ale také proto, že smlouva bude již z převážné části splněna.
76. K vyjádření zadavatel přiložil rozpočet – rekapitulace stavby „Opava – telematika – dodávky a práce pro uvedení do souladu se ZD“ z 28. 7. 2023 zpracovaný projektantem navrhovatele s cenou 13 684 578 Kč bez DPH. Dalšími přílohami jsou stanoviska zadavatele k převzetí díla, upozornění na prodlení s předáním díla, korespondence mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, reklamace vad díla.
Vyjádření zadavatele ze dne 1. 8. 2025 v pokračujícím správním řízení
77. Zadavatel v tomto vyjádření podle svého sdělení reagoval na body 64. až 68. odůvodnění rozhodnutí předsedy, podle kterých Úřad nedostatečně posoudil otázku veřejného zájmu na trvání Dohody o narovnání, tj. zda došlo či nedošlo k naplnění důvodu hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem na neuložení zákazu plnění smlouvy. Zadavatel dovozuje, že při novém projednání bude Úřad zkoumat, zda řadiče fungovaly správně. V této souvislosti předně odkazuje na závěry znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že řadiče správně nefungovaly. To dokládá i soubor stížností a negativních incidentů předložených spolu s podaným rozkladem a nahlášené výpadky světelných signalizačních zařízení ze strany Policie ČR vztahující se k období po podání rozkladu. Řadiče tedy nefungují správně ani v současnosti. Zadavatel uvádí seznam 84 poruch, jež dokládá přílohami dokladujícími chyby komunikace a jiné chyby, které se vyskytly na světelných signalizačních zařízeních v době od 20. 5. 2025 do 28. 7. 2025.
78. Zadavatel má vzhledem k výše uvedenému za to, že jsou naplněny důvody obecného zájmu, pro které by měla být smlouva ponechána v platnosti podle § 264 odst. 3 a 4 zákona. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že jsou dány důvody zvláštního zřetele a pokračováním plnění smlouvy bude zabezpečen řádný chod světelných signalizačních zařízení i do budoucna.
Vyjádření vybraného dodavatele ze dne 4. 8. 2025 v pokračujícím správním řízení
79. Vybraný dodavatel se vyjadřuje nejprve k právním závěrům vyplývajícím z rozhodnutí předsedy. Předseda Úřadu potvrdil, že Dohoda o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 6 zákona, jež je tak v dané věci aplikovatelný. Vybraný dodavatel uvádí, že v průběhu realizace veřejné zakázky zjistil, že stávající řadiče vyrobené společností CROSS způsobují nefunkčnost celého dopravně-telematického systému ve městě Opavě. Tyto řadiče zadavatel v dobré víře v jejich funkčnost a další využitelnost zamýšlel dále provozovat. Po připojení na dispečink, resp. dopravní řídicí ústřednu dodanou vybraným dodavatelem však tyto řadiče vykazovaly (a vykazují i nyní) nestabilitu komunikace a nekompatibilitu s ostatními částmi systému pro řízení dopravy. Tyto skutečnosti nebylo možné předpokládat, neboť tyto řadiče měly být kompatibilní s jinými dopravně-telematickými zařízeními na základě standardizovaného komunikačního protokolu OCIT-O v2.0, a to včetně kompatibility se zařízeními jiných výrobců. Tento předpoklad se však nenaplnil, neboť řadiče nebyly navrhovatelem jako jejich dodavatelem řádně aktualizovány. Následně výrobce řadičů i jejich dodavatel (navrhovatel) odmítali vybranému dodavateli poskytnout součinnost, proto nezbylo, než tyto řadiče odstranit a nahradit je novými. Uzavřená Dohoda o narovnání pak neměnila povahu veřejné zakázky, jejím cílem bylo docílit konečného zprovoznění díla.
80. Vybraný dodavatel dále shrnuje důvody, pro které Dohoda o narovnání je souladná s § 222 odst. 6 zákona, tedy nemění celkovou povahu veřejné zakázky za současné existence okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Splnění první z uvedených podmínek vyplývá z právních závěrů předsedy Úřadu. Ohledně splnění druhé podmínky odkazuje vybraný dodavatel rovněž na závěry předsedy Úřadu, jakož i na svoji dřívější argumentaci v rámci správního řízení, totiž že zadavatel nemohl předpokládat, že řadiče dodané společností CROSS nebudou schopny řádně komunikovat s dalšími prvky telematiky v Opavě. Řadiče byly řádně servisovány a provozovány na základě smluvního vztahu s navrhovatelem, který je autorizovaným partnerem výrobce CROSS Zlín. Zadavatel se tak oprávněně domníval, že předmětné řadiče budou ve stavu umožňujícím jejich další využití. Podle vybraného dodavatele lze v tomto ohledu nutnost výměny řadičů považovat za změnu, kterou nemohl ani při náležité péči předvídat. Pokud by tomu tak bylo, zadavatel by formuloval zadávací dokumentaci jinak, například s požadavkem na posouzení stavu řadičů a jejich případnou výměnu, pokud by to dodavatel považoval za potřebné. Uvedené pak potvrzují i závěry ze Znaleckého posudku, z něhož plyne, že potřeba výměny řadičů nemohla být zadavateli známa před uzavřením smlouvy o dílo a současně, že výměna řadičů je jediným způsobem, kterým bude docíleno splnění veřejné zakázky při zachování její celkové povahy.
81. Podle vybraného dodavatele chyby v komunikaci mezi původními řadiči a nově zbudovanou ústřednou představovaly okolnosti, které nešlo před uzavřením Smlouvy o dílo racionálně předvídat a současně okolnosti bránící dopracování veřejné zakázky do stavu, který bude souladný se Smlouvou o dílo. Zadavatel tak v této souvislosti musel řešit situaci, kterou v době uzavření Smlouvy o dílo ani při vynaložení náležité péče nemohl předvídat, přičemž Dohoda o narovnání byla jedinou možnou cestou k dokončení díla.
82. Vybraný dodavatel navrhuje zpracování revizního znaleckého posudku, pokud by Úřad měl nadále pochybnosti o dopadech nefunkčnosti řadičů CROSS na dokončení díla.
83. V další části svého vyjádření se vybraný dodavatel věnuje naplnění podmínek pro postup podle § 222 odst. 5 zákona. Dohodu o narovnání je třeba podle vybraného dodavatele považovat za souladnou taktéž s § 222 odst. 5 ZZVZ, neboť k dosažení původního cíle zadavatele, a to disponovat moderní a funkční dopravní telematikou v Opavě, byla výměna nefunkčních řadičů CROSS nezbytná. Jde tak o změnu nezbytnou a zároveň nutnou pro úspěšnou realizaci modernizace telematiky.
84. Vybraný dodavatel připomíná, že na základě Dohody o narovnání vybraný dodavatel bezplatně poskytne zadavateli plnění v hodnotě více než 9 mil. Kč bez DPH a dále doplatí částku ve výši 6 mil. Kč. Naproti tomu navrhovatel nabízel zadavateli vlastní řešení, za jehož provedení však požadoval uhradit částku ve výši 16 558 339 Kč s DPH. Takové řešení by znamenalo odstranění dosud dodaných částí díla a znamenalo by pro Zadavatele i ekonomicky nevýhodný a nesmyslný postup. K této části vyjádření vybraný dodavatel činí závěr, že akceptace Dohody o narovnání byla souladná mj. i s § 222 odst. 5 zákona.
85. Ke splnění podmínek dle § 222 odst. 9 zákona vybraný dodavatel uvedl, že ani po uzavření
dohody o narovnání nedochází k cenovému nárůstu hodnoty veřejné zakázky, neboť zadavatel nebude hradit vybranému dodavateli jakékoli finanční plnění. Bude platit stav, kdy se i po splnění Dohody o narovnání majetkové účty zadavatele nijak nezmění. Vybraný dodavatel dospívá k závěru, že podmínky dle § 222 odst. 9 zákona jsou ve vztahu k Dohodě o narovnání naplněny, neboť v rámci Dohody o narovnání nedochází k žádnému cenovému nárůstu, vybraný dodavatel poskytuje sjednaná plnění ve prospěch zadavatele bezúplatně. Platí, že cenový nárůst původní hodnoty závazku ze Smlouvy o dílo dle § 222 odst. 9 ZZVZ (finanční výdej zadavatele nad rámec původně sjednané ceny) nesmí přesáhnout 30 %. Tento požadavek byl dle vybraného dodavatele splněn, plnění dle Dohody o narovnání poskytuje vybraný dodavatel zadavateli bezúplatně; cenový nárůst je tak oproti původní hodnotě nulový, resp. je dokonce záporný. Zadavatel tedy nebude nic nad rámec sjednané ceny díla za plnění Dohody o narovnání hradit, naopak od vybraného dodavatele obdrží jak věcné, tak finanční plnění.
86. Dohoda o narovnání byla podle vybraného dodavatele splněna rovněž v souladu s generální klauzulí podle § 222 odst. 3 zákona. Vybraný dodavatel následně shrnuje, že i přestože pro zamítnutí návrhu postačuje naplnění hypotézy § 222 odst. 5 nebo 6 zákona (ve spojení s odst. 9 tohoto ustanovení), Dohoda o narovnání je souladná i s tzv. generální klauzulí změn závazků ze smluv na veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. Rovněž z tohoto důvodu by tak měl Úřad návrh jako nedůvodný zamítnout.
87. V poslední části svého vyjádření se vybraný dodavatel věnuje důvodům pro neuložení zákazu plnění Dohody o narovnání ve smyslu § 264 odst. 3 a 4 zákona. Podle jeho názoru představuje nefunkční telematika v Opavě důvod hodný zvláštního zřetele spojený s veřejným zájmem.
88. Vybraný dodavatel v závěru navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.
Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí z 1. 9. 2025
89. Podle vyjádření vybraného dodavatele předseda Úřadu potvrdil, že Dohoda o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 6 zákona. Je rovněž naplněna podmínka existence okolnosti, kterou zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl ve smyslu § 222 odst. 6 zákona při uzavírání Smlouvy o dílo předvídat, neboť nemohl předpokládat, že řadiče CROSS nebudou schopny řádně komunikovat s dalšími prvky telematiky v Opavě. Toto potvrzuje i Znalecký posudek, z něhož plyne, že potřeba výměny řadičů nemohla být zadavateli známa před uzavřením Smlouvy o dílo.
90. Dohoda o narovnání byla podle vybraného dodavatele uzavřena v souladu s § 222 odst. 5 zákona, což potvrzuje i Znalecký posudek a rozhodnutí předsedy. Výměna řadičů byla nezbytná pro dosažení cíle zadavatele, a to disponovat moderní a plně funkční dopravní telematikou. Uzavření Dohody o narovnání bylo vhodné i z ekonomických důvodů oproti řešení prosazovanému navrhovatelem.
91. Vybraný dodavatel má rovněž za to, že naplnil podmínky § 222 odst. 9 a že Dohoda o narovnání byla uzavřena v souladu s generální klauzulí podle § 222 odst. 3 zákona.
92. Závěrem se vybraný dodavatel vyjadřuje k důvodu hodnému zvláštního zřetele spojenému s veřejným zájmem, jež odůvodňuje neuložení zákazu plnění Dohody o narovnání ve smyslu § 264 odst. 3 a 4 zákona. I v kontextu rozhodnutí předsedy a vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 platí, že důvody hodné zvláštního zřetele jsou naplněny. Pro neuložení zákazu plnění Dohody o narovnání svědčí snaha zadavatele zajistit urgentní potřebu spočívající v bezpečném a plynulém řízení dopravy v Opavě, snížení nehodovosti, snížení negativních vlivů dopravy a zajištění bezpečného provozu světelných křižovatek.
93. Vybraný dodavatel tudíž navrhuje zamítnutí návrhu v plném rozsahu.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z 2. 9. 2025
94. Zadavatel má nadále za to, že sankční nároky, o nichž tvrdí navrhovatel, že měly být uplatněny vůči vybranému dodavateli soudní cestou, jsou významně sporné co do jejich existence a výše. Zadavatel proto v souladu s péčí řádného hospodáře rozhodl tak, že je vhodnější vyhnout se soudnímu sporu s vysokou mírou rizika pravděpodobného neúspěchu a raději v souladu s veřejným zájmem akceptovat plnění nabídnuté vybraným dodavatelem. Dohoda o narovnání se váže na jednotlivé sporné nároky smluvních stran a řeší vzniklou situaci ve prospěch veřejnosti, přičemž uzavření Dohody o narovnání nepředstavuje jakoukoliv ekonomickou zátěž pro zadavatele.
95. Zadavatel poukazuje na bod 68. rozhodnutí předsedy, jež se týká naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele a řádného fungování řadičů. V této souvislosti zadavatel odkazuje na závěry znaleckého posudku, z něhož vyplývá, že řadiče správně nefungovaly, a na soubor dokumentů doložených spolu s podaným rozkladem, kde jsou zaznamenány stížnosti a negativní incidenty řadičů. Snahou zadavatele jako řádného hospodáře bylo uvést v co nejkratším čase do řádného stavu řízení dopravy v Opavě na nejvyšší možné technické úrovni. Přijaté řešení bylo v souladu se zájmy občanů s ohledem na jejich bezpečnost.
96. Zadavatel tvrdí, že v řízení bylo prokázáno naplnění podmínek § 222 odst. 5 a 6 zákona (a rovněž tak § 222 odst. 3 a 9 zákona) a zadavatel byl tudíž oprávněn Dohodu o narovnání uzavřít.
97. Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z 2. 9. 2025
98. Navrhovatel se nejprve zabývá některými pasážemi rozhodnutí předsedy a sděluje své nesouhlasné stanovisko k údajnému procesnímu pochybení Úřadu (nezařazení vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 do správního spisu). Navrhovatel tvrdí, že toto vyjádření bylo předloženo opožděně, tedy Úřad k němu nemohl přihlížet. Poslední den lhůty podle § 254 odst. 5 zákona připadl na pondělí 27. 1. 2025, kdy zadavatel doručil své vyjádření včetně stručných tvrzení ohledně důvodů hodných zvláštního zřetele, avšak bez důkazních návrhů. Jakákoli další tvrzení provedená po datu 27. 1. 2025 jsou tedy irelevantní.
99. K meritorním úvahám vysloveným v rozhodnutí předsedy navrhovatel nesouhlasí s posouzením, že Dohoda o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Podle navrhovatele rozhodně není splněna podmínka nepředvídatelnosti dané potřeby, neboť ta by musela být objektivní, nikoli způsobená dodavatelem předmětu plnění. Řadiče CROSS a Yunex spolu fungují např. v Brně. Pokud řadiče CROSS vykazují vady a poruchy, rozhodně se nejedná o nepředvídatelnou okolnost ve smyslu § 222 odst. 6 zákona, ale je to výsledek nekompetentního provádění prací ze strany vybraného dodavatele. Navrhovatel je tak přesvědčen, že pro aplikaci § 222 odst. 6 zákona není splněna podmínka nepředvídatelnosti prací, které jsou předmětem Dohody o narovnání.
100. Není splněna ani podmínka dle § 222 odst. 9 zákona, neboť cenový nárůst vytvořený dle Dohody o narovnání přesahuje 30 % hodnoty původní veřejné zakázky. Cenový nárůst podle výpočtu navrhovatele dosahuje téměř 10 mil. Kč.
101. Navrhovatel v další části vyjádření opětovně žádá o vyloučení odkladného účinku rozkladu, neboť bez vyloučení tohoto odkladného účinku bude jakýkoli budoucí výrok o uložení zákazu plnění smlouvy pouze výsměchem spravedlnosti. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na odůvodnění předběžného opatření Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 10/2025-107 ze dne 12. 5. 2025, kde tento soud označuje důvody pro vyloučení odkladného účinku za „dobře hájitelné“, tedy potvrzuje jejich relevanci. Nevyloučení odkladného účinku by zpochybnilo vymahatelnost práva obecně i práva na spravedlivý proces.
102. Vyjádření dalších účastníků správního řízení po vydání rozhodnutí předsedy, jež mají dokládat důvody pro neuložení zákazu plnění smlouvy, navrhovatel považuje za opožděná a v případě vybraného dodavatele za irelevantní. Prokazovat důvody musí výhradně zadavatel a nikdo jiný. Zadavatel ve stanovené 10denní lhůtě poskytl jen obecná a neurčitá tvrzení, přičemž nedokazoval vůbec nic. Na pozdější návrhy není možno brát zřetel.
103. Závěrem svého vyjádření navrhovatel navrhuje, aby Úřad konstatoval porušení § 222 zákona a uložil zadavateli zákaz plnění Dohody o narovnání a aby současně vyloučil odkladný účinek rozkladu.
Vyjádření zadavatele z 10. 9. 2025 k usnesení Úřadu ze dne 5. 9. 2025
104. Úřad v uvedeném usnesení stanovil zadavateli lhůtu k zaslání vyjádření ke 3 dotazům. Zadavatel k dotazu Úřadu, „jaký objem činnosti/práce/dodávek je k datu doručení tohoto usnesení ještě nutno nezbytně provést na základě Dohody o narovnání“ sdělil, že „k datu 5. 9. 2025, není nic, co by bylo ještě nezbytně nutno provést na základě Dohody o narovnání.“.
105. K žádosti Úřadu o „zaslání vyjádření a důkazů, co konkrétně citovaný zadavatel považuje za nezbytný rozsah plnění, aby bylo zajištěno spolehlivé fungování dopravní telematiky, a proč“ zadavatel odkázal na přiložený Dodatek č. 1 k Dohodě o narovnání, který zadavatel a vybraný dodavatel uzavřeli dne 28. 4. 2025. Z tohoto dodatku podle zadavatele vyplývá, že z důvodu živelné pohromy na území města Opavy probíhá více rekonstrukcí a po návratu dopravní situace do běžného stavu proběhne opakované směrové sčítání intenzit na křižovatkách a na jejich základě bude provedena úprava a aktualizace dopravního řešení.
106. K žádosti Úřadu o „zaslání vyjádření, co konkrétně by z Dohody o narovnání zůstalo ještě nesplněno, kdyby bylo splněno to, co je nezbytné“ zadavatel odkázal na výše zmíněné provedení sčítání intenzit dopravy a dále sdělil, že z Dohody o narovnání by zůstalo nesplněno ustanovení o závazku vybraného dodavatele uhradit zadavateli částku ve výši 6 mil. Kč. Bezvýjimečným zákazem plnění smlouvy by tak zanikla povinnost vybraného dodavatele zaplatit zadavateli tuto částku. Dále by zůstalo nesplněno ustanovení týkající se záruk za dílo a zanikla by standardní práva objednatele ze záruky a vad dle Dohody o narovnání. Závěrem zadavatel zdůraznil, že Dohoda o narovnání je svým obsahem dohodou o způsobu odstraňování vad, nikoliv moderací původního závazku.
Vyjádření zadavatele z 18. 9. 2025 k podkladům rozhodnutí (opětovné)
107. Zadavatel nejprve uvádí svoje stanovisko k předchozím vyjádřením dalších účastníků správního řízení k podkladům rozhodnutí. Zadavatel poukazuje na to, že již dne 27. 1. 2025 předložil tvrzení týkající se prokázání existence důvodů hodných zvláštního zřetele a tato tvrzení pokládá za dostačující, což nepřímo potvrdil i předseda Úřadu.
Vyjádření navrhovatele z 18. 9. 2025 k podkladům rozhodnutí (opětovné)
108. Toto vyjádření navrhovatele obsahuje především stanovisko k informacím poskytnutým zadavatelem dne 10. 9. 2025 týkající se provedení nezbytných prací dle Dohody o narovnání. Podle navrhovatele platí, že i kdyby byly splněny nezbytné činnosti, stále by nebyly splněny další závazky (např. záruky, finanční plnění), proto nejsou splněny podmínky pro postup dle § 257 písm. l) zákona (zastavení správního řízení). Navrhovatel ohledně rozhodnutí NSS ze dne č. j. 10 As 161/2025-100 ze dne 2. 9. 2025 (které zaslal vybraný dodavatel) uvádí, že jeho závěry nelze aplikovat na rozhodování Úřadu, a to vzhledem ke koncentraci řízení dle § 254 odst. 6 zákona.
Vyjádření vybraného dodavatele z 18. 9. 2025 k podkladům rozhodnutí (opětovné)
109. Vybraný dodavatel odmítá argumentaci navrhovatele ohledně údajně nedostatečného tvrzení veřejného zájmu na plnění Dohody o narovnání. Dále tvrdí, že došlo k naplnění podmínky nepředvídatelnosti změny okolností (tj. potřeba výměny řadičů CROSS) dle § 222 odst. 6 zákona a vyjadřuje se rovněž k návrhu navrhovatele na vyloučení odkladného účinku rozkladu.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
110. Úřad přezkoumal na základě § 248 zákona a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, na základě vlastních zjištění a s přihlédnutím k závaznému právnímu názoru vyslovenému v rozhodnutí předsedy rozhodl o uložení zákazu plnění Dohody o narovnání, neboť zadavatel uzavřením této dohody umožnil v rozporu s § 222 odst. 1 zákona podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo po dobu jeho trvání ve smyslu § 222 odst. 3 písm. a) zákona bez provedení nového zadávacího řízení tím, že zadavatel nově požadoval od vybraného dodavatele provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených
v příloze č. 1 Dohody o narovnání za částku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. 11 185 574,- Kč vč. DPH, a změnil předmět plnění veřejné zakázky „Opava - telematika“ tak, že tato změna mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly výše uvedené změně, neboť plnění odpovídající závazku z přílohy č. 1 Dohody o narovnání ke Smlouvě o dílo ze dne 25. 3. 2021 měl zadavatel povinnost zadat v zadávacím řízení dle zákona a Dohoda o narovnání tak byla uzavřena postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek, ačkoliv zadavatel byl povinen toto oznámení, příp. předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek uveřejnit.
111. Současně Úřad podle § 264 odst. 3 zákona stanovil lhůtu 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž uplynutím se zakazuje plnění Dohody o narovnání.
K výroku tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
112. Podle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle
a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo
c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu.
113. Dle § 222 odst. 2 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1.
114. Dle § 222 odst. 3 zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by
a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,
b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo
c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.
115. Dle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je
a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a
b) nižší než
1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo
2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.
Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.
116. Dle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele
a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,
b) způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.
117. Podle § 222 odst. 6 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající
s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.
118. Dle § 222 odst. 9 zákona se pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.
119. Podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2.
120. Podle § 254 odst. 5 zákona (věta první) zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu zašle Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení.
121. Podle § 254 odst. 6 zákona zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.
122. Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3, je neplatná od samého počátku.
123. Podle § 264 odst. 3 zákona platí, že pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.
124. Podle § 264 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v odstavci 3 prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle odstavce 3 věty první.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace a další zjištěné skutečnosti
125. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Opava – telematika“ uveřejněného dne 12. 10. 2020 vyplývá, že jde o veřejnou zakázku na dodávky s předpokládanou hodnotou cca 36 mil. Kč (částečně financovanou z prostředků Evropské unie), která byla zadávána v otevřeném řízení.
126. Podle čl. 10.4. zadávacích podmínek veřejné zakázky mělo být plnění ukončeno nejpozději do 30. 6. 2022. Ohledně platebních podmínek je v čl. 13.6.2. stanoveno: „Dodavatel bude oprávněn vystavovat faktury až do výše 90 % ceny. Zbývajících 10 % ceny bude fakturováno až po předání a převzetí předmětu plnění a odstranění všech vad a nedodělků.“.
127. Jednou z příloh zadávacích podmínek byl dokument s názvem „A. Průvodní zpráva, B. Souhrnná technická zpráva“. V tomto dokumentu v oddíle B.2 se mj. uvádí, že se jedná o modernizaci stávajících světelných signalizačních zařízení v Opavě, přičemž stávající řadiče mají být ponechány, resp. má být provedena HW úprava stávajících řadičů a jeden řadič má být vyměněn (PS 451). Zadavatel stav předpokládaný Smlouvou o dílo shrnul ve vyjádření ze dne 21. 3. 2025 takto: „Upraveny a doplněny měly být v rámci Smlouvy celkem 4 ks řadičů (PS 452, 453, 454, 455) a dále jen připojeno na nově zbudovaný dispečink dalších 5 ks (PS 456, 457, SSZ Fügnerova – Ratibořská, SSZ Jiráskova – Těšínská, SSZ Mostní – Rolnická).“.
128. Ve Vysvětlení zadávací dokumentace I ze dne 3. 11. 2020 k dotazu dodavatele následujícího znění: „Zadavatel požaduje v technické specifikaci zadávací dokumentace doplnění stávající technologie SSZ. Uchazeč poukazuje na skutečnost, že je zapotřebí provést HW doplnění řadičů a provést SW úpravy na straně řadiče. Toto však může zajistit pouze sám výrobce stávající technologie, nebo jím vybraní obchodní partneři. Zajistí Zadavatel součinnost společnostivýrobce, který byl dodavatelem stávajících řadičů SSZ a tím tak umožnil potencionálním Uchazečům podat nabídku do této veřejné zakázky?“ zadavatel odpověděl, že zajistí součinnost prostřednictvím správce Technických služeb Opava s.r.o.
Smlouva o dílo z 25. 3. 2021
129. Zadavatel na veřejnou zakázku uzavřel dne 25. 3. 2021 Smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem. Dle čl. 4.1. Smlouvy o dílo činila cena díla 28 469 969,64 Kč bez DPH.
130. V čl. 5.2. jsou platební podmínky stanoveny mj. takto:
„… zhotovitel je oprávněn takto vyúčtovat cenu skutečně a řádně provedených prací až do výše 90 % celkové ceny díla, Zbylých 10 % z celkové ceny díla je zhotovitel oprávněn vyúčtovat objednateli po splnění poslední z následujících podmínek: 1. objednatel dílo podpisem zápisu o předání a převzetí díla převezme, 2. na díle budou odstraněny veškeré případné vady a nedodělky.“.
131. Ohledně předání díla je v čl. 7.6. stanoveno:
„Zhotovitel splní svou povinnost provést dílo, jeho řádným zhotovením, předáním objednateli bez jakýchkoliv vad a nedodělků a dnem, kdy bude možno dílo (stavbu) v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), legálně užívat.“
a v čl. 11.1. stanoveno: „Objednatel je povinen dílo (část díla) převzít po jeho dokončení, jen je-li bez jakýchkoliv vad a nedodělků s výjimkou ojedinělých drobných vad, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.“.
132. Ke Smlouvě o dílo byly následně uzavřeny dva dodatky, jejichž předmětem byla částečná změna předmětu díla, změna lhůty plnění části díla a úprava ceny. Nová celková cena díla podle Dodatku č. 2 činila 26 820 560,17 Kč bez DPH.
Znalecký posudek
133. Znalecký posudek č. 046251/2024 ze dne 1. 6. 2024 byl vypracován Znaleckou kanceláří Lidinský Mašín s.r.o., IČO 08622515, se sídlem Na bateriích 822/9, 162 00 Praha 6 (dále jen „Znalecká kancelář Lidinský Mašín“), a to na základě objednávky ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 28468414, se sídlem Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4. Předmětem posudku bylo posouzení fungování telematických zařízení v Opavě na základě Smlouvy o dílo.
134. Znalec odpovídal na 3 otázky položené zadavatelem posudku. Na první otázku znalec odpověděl tak, že „Zaznamenané chyby komunikace na stávajících řadičích, které nebyly fyzicky nahrazovány jinými řadiči ze strany společnosti AŽD Praha s.r.o., jsou překážkou pro užívání díla.“. K otázce č. 2 znalec uvedl, že „Objektivní překážky nešlo ze strany zadavatele či dodavatele při znalosti všech objektivně dostupných informací předvídat.“. Na otázku č. 3 znalec odpověděl následovně: „Znalcem zjištěné objektivní překážky lze řešit úpravou SW řadičů ze strany jejich výrobce s pravděpodobně nejistým výsledkem, kdy dosavadní úkony úpravy firmware neodstranily spolehlivě všechny zjištěné anomální stavy nebo formou výměny řadičů za zařízení jiného výrobce. Znalec by zvolil výměnu řadičů, neboť neexistence dokumentace a znalcem zjištěné anomální stavy mají dlouhodobý průběh a symptomy anomálního chování řadičů SSZ se projevují po dlouhou dobu, v důsledku čehož by jiná forma řešení nemusela vést k odstranění objektivních překážek.“.
Dohoda o narovnání ze dne 17. 12. 2024
135. V úvodu Dohody o narovnání se deklaruje, že je uzavřená dle § 1903 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a to mezi zadavatelem (zde objednatelem) a vybraným dodavatelem (zde zhotovitelem). V preambuli dohody se dále konstatuje, že dne 23. 5. 2023 zhotovitel předal dílo objednateli s výhradami.
136. V bodě 5. preambule se mj. uvádí: „Objednatel vytýká Zhotoviteli vady Díla a prodlení s provedením Díla, v důsledku čehož se Objednatel domnívá, že mu vůči Zhotoviteli vznikly sankční nároky na zaplacení smluvních sankcí a nárok na náhradu škody. Zhotovitel se domnívá, že nedošlo ke zpoždění s provedením Díla, Dílo není vadné a případné nesrovnalosti ve funkčnosti Díla jsou způsobeny nedostatečnou spoluprací Objednatele nebo nedostatečnou technickou připraveností místa realizace Díla a dosavadní technickou infrastrukturou, ke které je Dílo technologicky připojeno. … Objednatel zároveň potvrzuje, že kvantifikovaná suma sporných nároků, na které Objednatel (také vzhledem k výsledkům znaleckého dokazování dle odstavce 6 preambule této Dohody) trvá, nepřevyšuje částku 15.200.000,- Kč. Zhotovitel potvrzuje, že hodnota náhradního plnění dle této Dohody není nižší než částka 15.200.000,- Kč.“.
137. V Dohodě o narovnání se dále odkazuje na závěry znaleckého posudku vypracovaného Znaleckou kanceláří Lidinský Mašín s.r.o. a konstatuje se, že zhotovitel se pokusil dohodnout s dodavatelem stávajících řadičů na úpravě SW stávajících řadičů, avšak tato snaha byla neúspěšná. Proto pro zajištění řádné funkčnosti díla nezbývá než nahradit stávající řadiče novými řadiči.
138. Podle čl. I, bodu 1. Dohody o narovnání se zhotovitel zavazuje „provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených v příloze č. 1 této Dohody. … Provádění, předání a odpovědnost Zhotovitele za výsledek prací, technologických postupů a výměny technologických zařízení dle předchozí věty se bude přiměřeně řídit původní Smlouvou o dílo. Hodnota těchto prací je Zhotovitelem vyčíslena na částku ve výši 9.244.276,03 Kč bez DPH, tj. 11.185.574, - Kč vč. DPH.“. Podle bodu 2. tohoto článku se zhotovitel zavazuje zaplatit objednateli částku ve výši 6 000 000 Kč do 30 dnů od převzetí plnění objednatelem bez výhrad. V bodě 3. je mj. stanoveno, že „Pro vyloučení jakýchkoli pochybností smluvní strany vyhlašují, že Smlouva o dílo jako taková nezaniká a tato Dohoda ji nenahrazuje.“. Podle bodu 6. pak smluvní strany potvrzují, že tato dohoda je uzavřena v souladu s požadavky § 222 zákona.
139. V příloze č. 1 Dohody o narovnání se v úvodu konstatuje, že problémy se týkají 7 stávajících řadičů CROSS, ke kterým nemá vlastník žádnou podporu a nevlastní potřebný SW. Navrhované řešení je rozděleno na 3 fáze, a to přípravnou, realizační a fázi zkušebního provozu. V rámci realizační fáze má být u PS 452, 453, 454, 455, 456, 457 provedena výměna stávajících řadičů za nové zn. Siemens/Yunex (pozn.: u PS 451 již byl řadič vyměněn). U křižovatky Rolnická – Mostní má taktéž dojít k výměně stávajícího řadiče za nový Siemens/Yunex. U dvou křižovatek byl podle popisu stávající situace řadič vyměněn již v 12/2022 mimo SoD, zde má být ve fázi realizační provedena pouze kontrola a případné doplnění detekčních prvků. Podle harmonogramu má první fáze trvat 3 měsíce od zahájení realizace úprav, druhá fáze má trvat 2 měsíce od schválení řešení ze strany zadavatele a třetí fáze má trvat rovněž 2 měsíce. Cena podle dokumentu „Rekapitulace stavby“ jako součásti přílohy č. 1 Dohody o narovnání činí 9 244 276,03 Kč bez DPH. Příloha č. 2 Dohody o narovnání obsahuje specifikaci sporných nároků objednatele a zhotovitele. Jako sporný nárok zhotovitele je uveden doplatek ceny díla ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH.
Shrnutí skutkového stavu
140. Na tomto místě Úřad pro přehlednost stručně shrne skutkový stav, ze kterého bude následně vycházet při právním posouzení.
141. Zadavatel v roce 2020 zahájil otevřené zadávací řízení na modernizaci světelných signalizačních zařízení na křižovatkách v Opavě. V projektové dokumentaci (jako součásti zadávací dokumentace) a následné Smlouvě o dílo zadavatel požadoval dodání 1 kusu nového řadiče, úpravu 4 stávajících řadičů zn. CROSS a ponechání a připojení dalších 5 kusů řadičů CROSS na nový dispečink. V průběhu plnění veřejné zakázky dle Smlouvy o dílo se ukázalo, že stávající řadiče CROSS ani po úpravě nefungují a nekomunikují bez vad s ostatními dodanými částmi telematického systému. Zadavatel i vybraný dodavatel se snažili tuto situaci řešit, a to i za součinnosti původního dodavatele řadičů zn. CROSS (tj. navrhovatele). Obě strany Smlouvy o dílo v průběhu doby navzájem uplatňovaly sankce a nároky na náhradu škody, a to jak za zpoždění s provedením díla, tak za nedostatečnou připravenost místa realizace díla a nedostatečnou součinnost zadavatele. Zadavatel nakonec dílo dne 23. 5. 2023 od vybraného dodavatele převzal s výhradami, avšak zadržel doplatek ceny díla ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH. Oboustranné sporné nároky ze Smlouvy o dílo byly řešeny až v Dohodě o narovnání, resp. v její příloze č. 2, kde jsou konkretizovány sporné nároky zadavatele vyplývající z prodlení vybraného dodavatele s dodáním II. etapy díla a z prodlení s odstraňováním vad díla a je zde vyčíslen nárok na náhradu škody tvrzený zadavatelem vyplývající z existence vad díla. Sporný nárok vybraného dodavatele zde byl kalkulován právě ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH, tedy ve výši zadrženého doplatku ceny díla.
142. Před uzavřením Dohody o narovnání se zadavatel a vybraný dodavatel dohodli na vypracování znaleckého posudku, který se měl vyjádřit mj. k předvídatelnosti chyb v komunikaci řadičů a k možnostem řešení nastalé situace. Podle tohoto znaleckého posudku chyby komunikace na stávajících řadičích CROSS jsou překážkou pro užívání díla, přičemž tyto překážky nešlo předvídat. Znalec se jako k jedné z možností řešení situace přiklonil k provedení výměny řadičů za zařízení jiného výrobce, neboť jiná forma řešení by dle názoru znalce nemusela vést k odstranění překážek.
143. Zadavatel a vybraný dodavatel dne 17. 12. 2024 uzavřeli Dohodu o narovnání (s přihlédnutím k závěrům znaleckého posudku), na základě níž vypořádali své vzájemně sporné nároky tak, že vybraný dodavatel na své náklady realizuje práce, dodávky a postupy v hodnotě 9 244 276,03 Kč bez DPH tak, aby dílo nevykazovalo žádné vady. Vybraný dodavatel má zaplatit zadavateli částku ve výši 6 mil. Kč po převzetí díla. Součástí prací má být mj. výměna 10 stávajících řadičů zn. CROSS, které zadavatel původně požadoval ponechat, za nové zn. Siemens/Yunex.
144. Lze tedy shrnout a je nepochybné, že původně požadovaná část plnění veřejné zakázky „Opava – telematika“ spočívající v ponechání celkem 9 řadičů zn. CROSS byla změněna Dohodou o narovnání tak, že těchto 9 řadičů má být vyměněno za nové řadiče zn. SIEMENS, a to za účelem zprovoznění a správného fungování celého systému řízení křižovatek.
Právní posouzení
145. Úřad nejprve v souladu s rozhodnutím předsedy zařadil do správního spisu sp. zn. ÚOHS-S0032/2025/VZ vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025, které bylo původně zařazeno jen do souvisejícího spisu podnětu sp. zn. ÚOHS-P0050/2025/VZ. Obsahem podaného vyjádření jsou tvrzení, která zčásti opakují, zčásti doplňují vyjádření, které zadavatel zaslal Úřadu dne 27. 1. 2025, a dále zčásti obsahuje nová tvrzení. Součástí podání z 31. 1. 2025 byly přílohy, jejichž obsahem je zejména postup řešení reklamací a vytýkaných vad díla, včetně záznamů z jednání zadavatele a vybraného dodavatele (podrobněji viz výše).
146. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí uložil, aby Úřad daný dokument posoudil v souladu se zásadami správního řízení a pravidly dokazování, zejména koncentrační lhůtou.
147. Úřad dané vyjádření zadavatele obdržel dne 31. 1. 2025. Vyjádření k podanému návrhu bylo Úřadu doručeno dne 27. 1. 2025, tedy v 10denní lhůtě stanovené v § 254 odst. 5 zákona. Návrh navrhovatele byl Úřadu doručen dne 16. 1. 2025, rovněž zadavateli byl stejnopis návrhu doručen dne 16. 1. 2025, o čemž svědčí navrhovatelem přiložená dodejka. Zadavatel sice tvrdil, že doručení stejnopisu návrhu neeviduje, avšak navrhovatelem k návrhu přiložená dodejka s datem doručení stejnopisu návrhu dne 16. 1. 2025 svědčí o opaku. Vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 nadepsané jako „Vyjádření zadavatele dle § 254 odst. 6 ZZVZ“ doručené Úřadu téhož dne zadavatel zaslal v zákonné 10denní lhůtě (desátý den lhůty od 16. 1. 2025 připadl na neděli, tudíž posledním dnem lhůty bylo pondělí 27. 1. 2025). Podání zadavatele ze dne 31. 1. 2025 bylo nadepsáno jako „Vyjádření zadavatele“ a Úřadu bylo doručeno téhož dne. Pokud zadavatel zamýšlel podat další své vyjádření k návrhu, v němž by upřesňoval existenci důvodů hodných zvláštního zřetele, pak dané podání z 31. 1. 2025 bylo podáno opožděně, tj. až po uplynutí lhůty 10 dnů podle § 254 odst. 5 a 6 zákona. Podle § 254 odst. 6 zákona (věty druhé) platí, že pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4, musí být součástí tohoto vyjádření (tj. vyjádření k návrhu doručeného ve lhůtě 10 dnů od obdržení návrhu) rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat. Úřad tudíž shledal, že nebyly naplněny zákonné podmínky, za kterých by se měl Úřad obsahem doručeného podání zabývat, a to upřesněním důvodů hodných zvláštního zřetele. Současně má Úřad za to, že obsah vyjádření ze dne 31. 1. 2025 nemá jakýkoli vliv na právní posouzení a výsledek tohoto správního řízení. Úřad dané podání zařadil v souladu s pokynem předsedy Úřadu do správního spisu, skutečnostmi v něm uvedenými týkajícími se naplnění důvodů hodných zvláštního zřetele pro pokračování plnění smlouvy se však nezabýval, neboť v souladu se zásadou koncentrace řízení podle § 254 odst. 6 zákona nelze k pozdně podanému tvrzení ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele přihlížet. Zadavatel byl přitom již v oznámení o zahájení správního řízení ze dne 21. 1. 2025 upozorněn na povinnost zaslat své vyjádření k návrhu do 10 dnů, a to včetně případného tvrzení a návrhů důkazních prostředků k prokázání existence důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 254 odst. 6 zákona. Ostatními částmi vyjádření zadavatele ze dne 31. 1. 2025 se Úřad zabývá v textu odůvodnění, neboť toto vyjádření bylo Úřadu doručeno ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení správního řízení, jak stanoví § 251 odst. 5 zákona. Oznámení bylo zadavateli doručeno 21. 1. 2025 a lhůta 15 dnů uplynula 5. 2. 2025, tedy vyjádření zadavatele bylo doručeno ve lhůtě.
148. K vlastnímu návrhu Úřad shrnuje, že navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, jelikož má za to, že zadavatel Dohodu o narovnání uzavřel v rozporu se zákonem, neboť jako novou veřejnou zakázku ji uzavřel bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.
149. Zadavatel naopak tvrdí, že Dohoda o narovnání není nezákonným zadáním zakázky mimo zadávací řízení, ale jde o úpravu vztahů vzniklých ze smlouvy uzavřené v řádném zadávacím řízení. Dohoda o narovnání podle zadavatele nepředstavuje ani podstatnou změnu závazku podle § 222 odst. 3 zákona. I pokud by došlo k naplnění znaků podstatné změny závazku, jsou naplněny znaky dovolené změny podle § 222 odst. 5, příp. 6 zákona. Zároveň v důsledku Dohody o narovnání nedošlo k navýšení hodnoty zakázky o více než 30 %, čímž je podle zadavatele splněn i předpoklad podle § 222 odst. 9 zákona.
150. Vybraný dodavatel tvrdí, že výměna řadičů nepředstavuje podstatnou změnu závazku ze Smlouvy o dílo a jde tak o změnu povolenou. Dohoda o narovnání je dle vybraného dodavatele souladná s § 222 odst. 3, 4, 5 a 6 zákona. Vybraný dodavatel nepovažuje Dohodu o narovnání za samostatnou veřejnou zakázkou, neboť Smlouva o dílo nezanikla.
151. Úřad v souladu s návrhem musí posoudit, zda zadavatel byl při uzavírání Dohody o narovnání, resp. před jejím uzavřením, povinen postupovat podle zákona. Rozhodnými právními otázkami tedy je, zda jde o veřejnou zakázku, a pokud ano, tak zda jde o veřejnou zakázku, kterou bylo třeba zadat v zadávacím řízení, případně v jiném postupu aprobovaném v zákoně a zda zadavateli vznikla i povinnost uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, pokud neuveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.
152. Nejprve je tedy třeba zodpovědět základní otázku, zda Dohoda o narovnání vůbec představuje zadání veřejné zakázky. Zadání veřejné zakázky je v § 2 odst. 1 zákona definováno tak, že se jedná o uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Znak úplatnosti ze strany zadavatele za plnění realizované vybraným dodavatelem je v projednávaném případě podle Úřadu naplněn, neboť zadavatel kalkuloval svoje nároky ze Smlouvy o dílo konkrétní sumou ve výši 15 200 000 Kč a vybraný dodavatel mu poskytuje náhradní plnění právě v hodnotě tohoto nároku. Zadavatel dostává od vybraného dodavatele protihodnotu za to, že neuplatňuje smluvní sankce a nárok na náhradu škody. Dohoda o narovnání tedy je zadáním veřejné zakázky ve smyslu zákona.
153. Pro další posouzení bude rozhodné, zda Smlouva o dílo již byla splněna (v tom případě by Dohoda o narovnání mohla být novou veřejnou zakázkou) nebo naopak závazky ze Smlouvy o dílo nadále trvají (v tom případě by bylo možno Smlouvu o dílo měnit v souladu s § 222 zákona).
154. Jak plyne ze Zápisu o předání a převzetí stavby (díla), na díle ke dni 23. 5. 2023 přetrvávaly drobné vady a nedodělky. Do odstranění těchto drobných vad a nedodělků a neuhrazení celé smluvní ceny tedy dle Úřadu nelze považovat předmět Smlouvy o dílo za splněný. Na splnění závazků ze smlouvy Úřad ve své rozhodovací praxi obecně dlouhodobě nahlíží tak, že pokud bylo celé plnění již dodáno a bylo plně uhrazeno, pak závazky ze smlouvy jsou již splněny. V projednávaném případě je nesporné, že celé dílo ještě nebylo dodáno a vybranému dodavateli taktéž nebyla plně (ze 100 %) uhrazena smluvní cena ve výši sjednané ve Smlouvě o dílo, neboť část této ceny (ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH z celkové ceny díla ve výši 26 820 560,17 Kč bez DPH dle Dodatku č. 2 ke Smlouvě o dílo) byla zadavatelem zadržena. Právě nezaplacení celé sjednané ceny představuje podle Úřadu stěžejní argument pro závěr, že závazek ze Smlouvy o dílo nadále trvá.
155. Sama uzavřená Dohoda o narovnání navíc odkazuje na více místech na Smlouvu o dílo, např. v čl. I. bod 1 („Provádění, předání a odpovědnost Zhotovitele za výsledek prací, technologických postupů a výměny technologických zařízení dle předchozí věty se bude přiměřeně řídit původní Smlouvou o dílo.“), v čl. I, bod 3 („Pro vyloučení jakýchkoli pochybností smluvní strany vyhlašují, že Smlouva o dílo jako taková nezaniká a tato Dohoda ji nenahrazuje.[1] Všechny záruky na Dílo ve smyslu Smlouvy o dílo trvají i po uzavření této Dohody a přiměřeně se uplatní i na plnění dodané na základě této Dohody.“), čl. I, bod 5 („Smluvní strany se prostřednictvím této Dohody dále dohodly, že promlčecí lhůta ve vztahu k nárokům vyplývajícím ze Smlouvy o dílo se v souladu s § 630 občanského zákoníku prodlužuje o 1 rok.“), čl. II., bod 1 („Práva a povinnosti touto Dohodou výslovně neupravená se přiměřeně řídí Smlouvou o dílo, případně občanským zákoníkem a jinými právními předpisy.“). V čl. I., bod 6. Dohody o narovnání se smluvní strany zabývaly i možnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku a souhlasně si potvrdily, že Dohoda o narovnání je uzavřena v souladu s požadavky § 222 zákona.
156. Ze skutečnosti, že zadavatel vybranému dodavateli ke dni uzavření Dohody o narovnání stále nezaplatil částku ve výši 5 553 039,14 Kč bez DPH, která měla být vybranému dodavateli uhrazena dle Smlouvy o dílo, dle posouzení Úřadu plyne, že Smlouva o dílo není dosud naplněna, trvá, resp. trvala v době uzavření Dohody o narovnání, a původní závazek ze Smlouvy o dílo ještě nezanikl.
157. Na základě výše uvedených zjištění může Úřad učinit závěr, že původní závazek ze Smlouvy o dílo trvá a na zadavatele tak dopadá regulace dle § 222 odst. 1 zákona, tj. zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení (s dále uvedenými výjimkami).
158. Úřad v daném konkrétním případě musel zohlednit účel veřejnoprávní regulace zákona, který dovoluje měnit práva a povinnosti sjednané mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, která vzešla ze zadávacího řízení, pouze za určitých podmínek. Úřad na danou věc tedy nemůže pohlížet izolovaně a pouze úzce právně teoreticky, že by snad uzavřením Dohody o narovnání došlo k zániku původního závazku ustaveného Smlouvou o dílo, ale k naplnění účelu právní úpravy, kterým je i ochrana práv dodavatelů před možným nesprávným postupem zadavatele po uzavření smlouvy. Proto je nezbytné zohlednit zjištěný skutkový stav v šetřené věci, tedy, že Smlouva o dílo není stále naplněna (důvody viz výše). Pokud Smlouva o dílo není splněna, pak je možné měnit i závazky z ní vzniklé, pokud jsou pro to naplněny podmínky stanovené
v § 222 zákona. Není tedy rozhodné, že smlouva je nazvána jako Dohoda o narovnání a že z čistě právně teoretického pohledu by bylo možno na věc úzce nahlížet tak, že uzavřením Dohody o narovnání již došlo k zániku závazku ze Smlouvy o dílo. Takový výklad Úřad nezastává. Úlohou Úřadu je zjištěný skutkový stav podřadit pod relevantní ustanovení zákona. Úřad má tudíž za to, že účelem Dohody o narovnání bylo fakticky upravit a změnit původní závazek ze Smlouvy o dílo.
159. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 15/2018-259 ze dne 3. 6. 2021 (jenž aprobuje praxi zadavatelů, kteří změní původní závazek novou smlouvou, nikoliv dodatkem k původní smlouvě), je-li účelem navazující smlouvy upravit (změnit) závazek z původní smlouvy, přichází v úvahu aplikace § 222 zákona, kde jsou stanoveny podmínky, za kterých může být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku dodatečně měněn, aniž by šlo o podstatnou změnu smlouvy, a aniž by tato změna musela být výsledkem samostatného zadávacího řízení podle § 222 odst. 1 zákona. Změní-li tedy zadavatel původní závazek dodatkem ke smlouvě nebo uzavře další samostatnou smlouvu v zadávacím řízení či mimo něj, je v případech, kdy jde o plnění v rámci jedné veřejné zakázky, nutné posoudit i možnost aplikovat na postup zadavatele § 222 zákona, a to i v situacích, kdy zadavatel podle tohoto ustanovení nepostupoval. Povaha změny závazku se totiž z materiálního hlediska nemění, ať už nastává v důsledku uzavření dodatku k původní smlouvě či uzavřením nové smlouvy. Z uvedeného rozsudku totiž vyplývá, že výsledek je v obou případech stejný – jde o související plnění, zadavatel navazující plnění nesoutěží a zadá je témuž dodavateli.
160. V nyní projednávaném případě lze na postup zadavatele pohlížet tak, že fakticky změnil závazek ze Smlouvy o dílo prostřednictvím (byť samostatné) Dohody o narovnání týkající se úpravy/změny předmětu původního plnění. Proto je třeba Dohodu o narovnání posoudit z hlediska § 222 zákona, tj. určit, zda jde o podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku či změnu nepodstatnou.
161. Ustanovení § 222 zákona upravuje meze pro jednání mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem o změnách obsahu smlouvy v návaznosti na závěry učiněné již dříve judikaturou Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“), který se problematikou limitů přípustnosti změn smluv na realizaci veřejných zakázek zabýval např. v rozsudku SDEU sp. zn. C-454/06 ze dne 19. 6. 2008 (ve věci Pressetext Nachrichtenagentur GmbH). SDEU v citovaném rozsudku vymezil konkrétní hranice přípustnosti změny smlouvy tak, aby nedošlo k obcházení smyslu zákona, resp. prvku rovné soutěže mezi dodavateli. V uvedeném rozsudku SDEU jednoznačně konstatoval, že změna může být považována za podstatnou, „[…] pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla původně přijata. […] pokud značnou měrou zakázku rozšiřuje o služby, které původně nebyly předpokládány. […] jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána.“.
162. Podobně rozhodl Soudní dvůr v rozsudku ze dne 2. 12. 2014 ve věci C‑549/14 Finn Frogne A/S v. Rigspolitiet ved Center for Beredskabskommunikation, kde v bodě 32 uvedl, že „skutečnost, že k podstatné změně podmínek smlouvy o veřejné zakázce vedl nikoli úmysl veřejného zadavatele a úspěšného uchazeče znovu sjednat podmínky této smlouvy, nýbrž jejich vůle nalézt formou narovnání řešení objektivních obtíží, které vyvstaly při plnění uvedené smlouvy, ani objektivně nepředvídatelná povaha některých plnění nemůže odůvodnit skutečnost, že o této změně bylo rozhodnuto, aniž byla dodržena zásada rovného zacházení, která musí být uplatněna na všechny subjekty, které mohou mít potenciálně zájem o veřejnou zakázku.“. Z toho vyplývá, že ani případná ekonomická racionalita jednání zadavatele neznamená, že neporušil svoje povinnosti vést o změně zadávací řízení.
163. Pokud tedy zadavatel potřebuje učinit změnu podmínek smlouvy, musí vyhodnotit, zda naplňuje definici podstatné změny, a pokud ano, je povinen realizovat nové zadávací řízení, neboť v rámci stávajícího smluvního vztahu takovou změnu učinit nemůže. Dle § 222 odst. 3 zákona lze považovat za podstatnou změnu smluvních podmínek takovou, která by umožnila – pokud by se modifikované podmínky vyskytovaly v původním zadávacím řízení – účast jiných dodavatelů než těch, kteří podali nabídku v zadávacím řízení, nebo která by umožnila vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, hospodářskou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje o jakékoli plnění, které původně nebylo předpokládáno.
164. Pokud by mělo jít o nepodstatnou, tedy dovolenou změnu závazku ze smlouvy, muselo by se jednat o aplikaci § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona. V těchto ustanoveních jsou vymezeny podmínky, za kterých může být závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku dodatečně měněn, aniž by se jednalo o podstatnou změnu závazku ze smlouvy, a aniž by tato změna musela být výsledkem samostatného zadávacího řízení (§ 222 odst. 1 zákona). Ve všech případech změn závazků, které se nepovažují za podstatné, se jedná o výjimky z pravidla (kterým je zákaz podstatných změn závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku). Naplní-li zadavatel zamýšlenou změnou závazku kumulativně podmínky některé z definovaných výjimek z obecného zákazu podstatných změn závazku, není povinen zkoumat, zda jím plánovaná změna současně je či není změnou podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. Je však nutné upozornit, že přípustné změny podle § 222 zákona jsou vymezeny taxativně, to znamená, že jejich okruh nelze dále rozšiřovat a jejich použití je podmíněno kumulativním naplněním všech zákonem stanovených podmínek. Přípustné změny tedy představují určité výjimky z obecného pravidla a jako takové je třeba je vykládat restriktivně.
165. Pokud nelze zamýšlenou změnu zařadit do žádné z uvedených kategorií nepodstatných změn, není zadavatel oprávněn ji umožnit bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona. Nezbytnost takovéhoto postupu je pak zvýrazněna zejména v případech, kdy se mění či doplňují významné parametry smlouvy jako předmět plnění, cena plnění či doba poskytování plnění.
166. Pokud zadavatel provedl změnu závazku ze smlouvy bez provedení zadávacího řízení, měl zároveň vědět a určit, na základě kterého odstavce § 222 zákona tuto změnu provádí. V Dohodě o narovnání je však pouze uvedeno, že tato dohoda je uzavřena v souladu s požadavky § 222 zákona.
167. Až ve správním řízení zadavatel i vybraný dodavatel podřazují provedenou změnu závazku pod § 222 odst. 5 nebo 6 zákona. Úřad se proto nejprve bude zabývat tím, zda byly naplněny podmínky uvedené v § 222 odst. 5, resp. 6 zákona, a poté i naplněním podmínek obsažených v dalších odstavcích tohoto ustanovení.
168. Za podstatou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku dle § 222 odst. 5 zákona (ve znění účinném ode dne 16. 7. 2023) se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele
a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,
b) způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.
169. Zároveň se uplatní § 222 odst. 9 zákona, který stanoví, že cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.
170. Ustanovení § 222 odst. 5 zákona umožňuje činit změny nezbytné, tj. má úzkou vazbu na již sjednaný předmět plnění. Rozumí se tím změny, kterou jsou nutné pro úspěšnou realizaci toho, co již bylo sjednáno, avšak nikoliv s nutností absolutního zachování všeho, co bylo sjednáno, neboť to by vedlo k nemožnosti provádět jakékoliv změny. Jde tak o změny, které zadavateli umožní další užívání a údržbu předmětu veřejné zakázky. Odstavec pátý sleduje účel umožnit zadavateli přijmout změny nezbytné k úspěšné realizaci toho, co již sjednal.
171. Zadavatel i vybraný dodavatel se domnívají, že změna závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je příkladem nezbytných dodatečných dodávek a prací dle § 222 odst. 5 zákona. Zadavatel s odkazem na znalecký posudek uvádí, že pro dosažení plné funkčnosti telematiky je nezbytné provést zásah do stávajících řadičů nebo je vyměnit, tudíž jsou zapotřebí doplňující dodávky a služby, popř. i stavební práce; je tak dle jejich názoru splněn předpoklad nezbytnosti. Vybraný dodavatel pak uvádí, že na základě Dohody o narovnání bezplatně poskytne zadavateli plnění v hodnotě vyšší než 9 mil. Kč bez DPH a doplatí částku 6 mil. Kč, zatímco navrhovatel nabízel zadavateli vlastní řešení za částku ve výši 16 558 339 Kč s DPH. Ekonomické důvody pro preferenci postupu dle Dohody o narovnání jsou tedy dle vybraného dodavatele jasně zřejmé, a proto nejde o podstatnou změnu závazku.
172. K § 222 odst. 5 zákona Úřad uvádí, že k naplnění hypotézy § 222 odst. 5 zákona je zapotřebí splnit kumulativně následující znaky: dodatečnost plnění, které nebylo zahrnuto v původním závazku; nezbytnost plnění; nemožnost změny dodavatele z ekonomických nebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení, jež by zadavateli způsobila značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů. Postup podle § 222 odst. 5 tedy zadavatel může využít mj. v případě nezbytného dodatečného plnění. Jestliže by zadavatel v době zadávání původní veřejné zakázky o nějakém plnění věděl, že ho bude třeba v budoucnu témuž dodavateli zadat, nebo pokud o něm zjevně vědět musel, nemohl by postup podle § 222 odst. 5 zákona využít.
173. Jak plyne z rozhodnutí předsedy Úřadu, pod výjimku uvedenou v § 222 odst. 5 zákona lze zahrnout změny nezbytné k úspěšné realizaci toho, co již zadavatel sjednal. Z tohoto pohledu lze považovat výměnu řadičů za nezbytnou, protože jedině tak lze zajistit bezproblémové fungování celého systému řízení křižovatek. Navíc toto řešení doporučil i znalecký posudek, který rovněž označil výměnu řadičů jako vhodnější formu pro odstranění překážek pro užívání díla. Možnost úpravy SW řadičů považoval znalec za sice možnou, ale nejistou variantu odstranění chyb komunikace řadičů.
174. Zároveň není pochyb o tom, že plnění na základě Dohody o narovnání představuje dodatečné plnění, které nebylo zahrnuto ve Smlouvě o dílo.
175. Pokud jde o změnu v osobě dodavatele, podle písm. b) tohoto ustanovení platí, žepokud by tato změna způsobila zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů, potom jde o změnu nepodstatnou. V daném případě však Úřad dospěl k závěru, že zadavatel neprokázal, že by mu změna v osobě dodavatele způsobila značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů. Pokud by zadavatel vyhlásil nové zadávací řízení, mohl se do něj přihlásit i jiný dodavatel a dokončení díla mohl provést jiný subjekt než vybraný dodavatel. Zadavatel sice tvrdí, že navrhovatel požadoval za výměnu řadičů cca 16 mil. Kč, avšak jinou cenovou nabídkou zadavatel nedisponoval, tudíž tvrzení o výrazném zvýšení nákladů nelze považovat za podložené a je tak dle Úřadu pouhou spekulací. Pokud by zadavatel realizoval zadávací řízení, mohl by naopak obdržet zcela jinou (nižší) nabídkovou cenu. Zadavatel ani netvrdil a nedoložil, jaké značné obtíže by mu změna dodavatele způsobila. Důkazní břemeno ohledně naplnění všech podmínek daných § 222 odst. 5 zákona však nese zadavatel, který netvrdil a důkazně nepodložil, jaké značné obtíže by mu změna dodavatele způsobila. Zadavatel sice tvrdí, že jsou naplněny předpoklady podle § 222 odst. 5 zákona, aniž by však Úřadu předestřel detailně naplnění jednotlivých podmínek dle tohoto ustanovení včetně prokázání, že by mu změna v osobě dodavatele způsobila značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.
176. Vzhledem ke skutečnosti, že k naplnění hypotézy § 222 odst. 5 zákona je zapotřebí splnit kumulativně všechny znaky, je vzhledem k výše uvedeným závěrům nadbytečné zkoumat naplnění dalších znaků (tj. písm. a), odstavce 5, § 222 zákona), tj. zabývat se ekonomickými anebo technickými důvody změny v osobě dodavatele.
177. Úřad dále přistoupil ke zjištění, zda jsou naplněny podmínky pro nepodstatnou změnu závazku podle § 222 odst. 6 zákona, jak ve správním řízení tvrdí zadavatel. Ze zákona vyplývá, že musí jít o změnu, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Při kumulativním splnění uvedených podmínek lze tedy dodatečnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku považovat za nepodstatnou a lze ji uskutečnit bez zahájení nového zadávacího řízení. V takovém případě by nemohlo připadat v úvahu uložení zákazu plnění Dohody o narovnání, neboť by se jednalo o dovolenou změnu závazku ze Smlouvy o dílo.
178. Primární potřebou zadavatele, kvůli které zadávací řízení vyhlásil, je modernizace světelných signalizačních zařízení na určitých křižovatkách v Opavě. Zadavatel tedy chtěl dosáhnout stavu, aby v Opavě byly modernizovány světelná signalizační zařízení (tj. semafory) na křižovatkách a tyto spolu s řídícím systémem řádně fungovaly.
179. Z posouzení Úřadu a na základě důkazů provedených ve správním řízení vyplynulo, že k naplnění této základní potřeby zadavatele nedošlo, neboť předmět veřejné zakázky byl předán s vadami, které se ani následně nedařilo odstranit. Dle závěrů znaleckého posudku jsou příčinou závad řadiče, které nesprávně komunikují s dalšími instalovanými technologickými prvky pro řízení křižovatek.
180. Z rozhodnutí předsedy Úřadu vyplývá, že celkovou povahu veřejné zakázky tvoří nejen předmět plnění, ale především to, naplnění jakých potřeb zadavatel sleduje. Podle čl. 10.6 zadávacích podmínek jde o veřejnou zakázku, jejíž část spočívá ve stavebních pracích, část ve službách a část v dodávkách, jejímž předmětem je modernizace světelných signalizačních zařízení a stožárů na stávajících křižovatkách, včetně kabeláže a nového dispečinku. Základní potřebou zadavatele je tedy modernizace křižovatek, přičemž k naplnění této základní potřeby zadavatele nedošlo. Předseda Úřadu činí závěr, že změna provedená zadavatelem a vybraným dodavatelem prostřednictvím Dohody o narovnání nemění celkovou povahu veřejné zakázky. Jedna z podmínek pro aplikaci § 222 odst. 6 zákona je tedy naplněna, neboť v této věci Úřad musí respektovat právní názor vyslovený nadřízeným správním orgánem.
181. Úřad následně posoudil splnění další podmínky stanovené v § 222 odst. 6 zákona, a to podmínku, zda změna vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat. Tento odstavec umožňuje zadavateli provést i jiné než nezbytné změny, pokud vycházejí z okolností, které nemohl s náležitou péčí předvídat, přičemž se může jednat i o takové změny, které umožní zadavateli konkrétní podobu předmětu plnění ještě přehodnotit, pokud zůstane zachována celková povaha veřejné zakázky. Odstavec šestý počítá i se změnami, které vybočují z již sjednaného předmětu plnění, avšak původ potřeby změny musí ležet v nepředvídatelných okolnostech. Objektivním měřítkem nepředvídatelnosti je dle tohoto ustanovení náležitá péče.
182. Pokud potřeba změn vychází z takových okolností, které vzniknou bez ohledu na to, že zadavatel učinil vše, co po něm lze požadovat, aby nutnosti změny zabránil, pak jde o změny podřaditelné pod § 222 odst. 6 zákona. O nepodstatnou změnu se pak bude jednat při naplnění obou kumulativních podmínek § 222 odst. 6 zákona.
183. Zadavatel i vybraný dodavatel po celou dobu správního řízení shodně uvádějí, že nemohli předpokládat, že původní řadiče zn. CROSS budou nekompatibilní s dalšími nově instalovanými prvky telematiky. Zadavatel podle svého vyjádření tyto řadiče řádně servisoval a aktualizoval (u navrhovatele), tudíž vynaložil náležitou péči, aby byly i nadále provozuschopné. Pokud by předpokládal, že jejich napojení bude působit komplikace v dopravě, netrval by na jejich zachování.
184. Úřad uvádí, že zadávací podmínky veřejné zakázky předpokládaly využití stávajících řadičů zn. CROSS z důvodu úspory nákladů. Ze znaleckého posudky sice vyplynulo, že potřeba výměny řadičů nemohla být zadavateli známa před uzavřením Smlouvy o dílo, avšak znalec provedl pouze technické a technologické posouzení situace, nikoli právní. Právní posouzení podmínky „nepředvídatelnosti“ měl učinit zadavatel, nyní ve správním řízení je činí Úřad.
185. Úřad se v průběhu správního řízení dotázal zadavatele, jakým způsobem byla zajištěna součinnost při předpokládaných úpravách řadičů. Zadavatel sdělil a doložil, že součinnost byla zajištěna prostřednictvím správce Technických služeb Opava s.r.o.; součinnost samotného výrobce řadičů, resp. navrhovatele jako distributora řadičů CROSS, však nebyla nijak zvláštně zajištěna. Toto vyplývá dle zadavatele z textu zadávací dokumentace, kde se uvádí, že „zhotovitel je povinen intenzivně spolupracovat se správcem SSZ, kterým jsou Technické služby Opava s.r.o.“. Zadavatel poté ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 3. 11. 2020 k upozornění dodavatele, že bude třeba provést HW doplnění řadičů a provést SW úpravy řadičů a dotazu, zda zadavatel zajistí součinnost výrobce stávajících řadičů, odpověděl, že zajistil součinnost prostřednictvím správce Technických služeb Opava s.r.o.
186. Vybraný dodavatel k dotazu Úřadu ze dne 24. 3. 2025 potvrdil, že o součinnost žádal jak Technické služby Opava s.r.o., tak společnost CROSS Zlín i navrhovatele, který však spolupráci ohledně úpravy stávajících řadičů odmítal.
187. Úřad uvádí, že pojem „nepředvídatelné okolnosti“ znamená okolnosti, jež zadavatel nemohl předpokládat ani přes přiměřeně pečlivou přípravu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku při zohlednění jemu dostupných prostředků. Jde o situaci, kdy v průběhu plnění zakázky nastanou nové okolnosti, které zadavatel ani při vynaložení náležité péče nemohl rozumně předem očekávat či předvídat. Obecně jde o výjimečné situace, což mohou být například živelní události nebo jiné zásadní vnější vlivy. Tyto okolnosti vedou k potřebě změnit smlouvu (například prodloužit termín, něco upravit v předmětu plnění), avšak že jde o nepředvídatelné okolnosti, však musí doložit zadavatel.
188. Úřad na základě výše uvedených zjištění konstatuje, že zadavatel „dopředu“ (před zahájením zadávacího řízení) nepřipravil a nezajistil řádně a komplexně součinnost výrobce instalovaných řadičů, které požadoval ponechat, tj. spol. CROSS Zlín, či jejich distributora (tj. navrhovatele) pro spolupráci s novým dodavatelem, který bude vybrán v zadávacím řízení. Zadavatel tuto součinnost neměl nijak smluvně zajištěnu a pouze spoléhal na svoji městskou společnost jako správce signalizačních zařízení, jež měla součinnost poskytnout, což se však ukázalo jako nesprávný předpoklad. Z vyjádření vybraného dodavatele totiž vyplynulo, že byla nutná součinnost výrobce nebo distributora řadičů zn. CROSS, kterou však zadavatel podle svých vlastních slov zcela vědomě z obav o možnou netransparentnost původního zadávacího řízení nezajistil a na přímou poptávku vybraného dodavatele mu byla odmítnuta.
189. Zadavatel tedy měl či mohl předvídat, že nový dodavatel (pokud jím nebude předchozí dodavatel) bude potřebovat zajistit spolupráci s původním dodavatelem řadičů, a to zvláště za situace, kdy zadavatel chce část původní technologie ponechat. Zadavatel mohl předpokládat, že technologie různých výrobců nemusí být zcela kompatibilní a tomu měl přizpůsobit svůj postup před zahájením zadávacího řízení, tj. zajistit součinnost původního dodavatele. Zadavatel na možnost, že stav vzájemné nekompatibility může nastat, byl upozorněn na základě dotazu jednoho z dodavatelů. Ani po tomto upozornění však spolupráci původního dodavatele nezajistil, když pouze odkázal na svoji městskou společnost. Zadavatel (navíc
v postavení statutárního města, jež zadává velké množství zakázek) při přípravě veřejné zakázky nebyl dostatečně pečlivý, když pominul nedostatek v zadávací dokumentaci, resp. chybějící součást týkající se součinnosti, což nelze považovat za nepředvídatelnou okolnost. Dle názoru Úřadu ani nelze souhlasit s argumentem zadavatele, že se nedala předvídat „nesoučinnost“ předchozího dodavatele, neboť za situace, kdy předchozí dodavatel v telematice křižovatek zadavatele má instalovány své technologie, je logicky ve vztahu k zadavateli v určité výhodě a lze z pohledu zadavatele předvídat, že se dosavadní dodavatel technologií nebude chtít v rámci konkurenčního boje svého z povahy věci výhodného postavení u zadavatele vzdát, resp. že bude činit rozličné kroky, aby o své postavení (příjmy) nepřišel. Jednoduše řečeno, zadavateli mohlo být zřejmé, že dosavadní dodavatel jen tak snadno nemusí „vyklidit pole“ a může činit rozličné kroky k tomu, aby jeho dodavatelský vztah v nějaké podobě dále trval. Úřad tímto netvrdí, že dosavadní dodavatel takové kroky činil, avšak konstatuje, že zadavatel obecně může takové kroky předjímat od jakéhokoliv dodavatele těšícího se v provozování jakéhokoliv předmětu určité formě výhradního postavení. Sám zadavatel ve svém vyjádření ze dne 21. 3. 2025 potvrzuje, že „Kdyby totiž byla spol. Patriot jako distributor řadičů CROSS oslovena o součinnost před zahájením zadávacího řízení, ať už v rámci případy zadání, anebo jako nominovaný subdodavatel uchazečů, bezesporu by učinila tato společnost všechno pro to, aby byla v soutěži zvýhodněna, případně by činila v rámci přípravy zadávacího řízení kroky, které by vedly k nemožnosti podat nabídky konkurenty[2].“. Úřad se proto neztotožňuje s argumentem, že jednání předchozího dodavatele nebylo možno ani s náležitou péčí předvídat, neboť předpoklad zadavatele na zajištění spolupráce s ohledem na specifickou situaci, ve které se nacházel, nelze považovat za objektivně racionální.
190. Úřad proto dané skutkové okolnosti vyhodnotil tak, že nedošlo k naplnění podmínky nepředvídatelnosti. Jinými slovy řečeno, zadavatel, pokud by jednal s náležitou péčí, mohl předvídat, že bude třeba zajistit součinnost původního dodavatele řadičů. Kdyby tuto součinnost předem nějak např. smluvně zajistil, nemuselo ke změně Smlouvy o dílo vůbec dojít. Řadiče byly majetkem zadavatele a pokud je chtěl využít v další veřejné zakázce, měl tuto situaci zohlednit a přizpůsobit tomu svůj postup. Změna závazku ze smlouvy tedy vznikla v důsledku okolností, které zadavatel mohl s náležitou péčí předvídat.
191. Druhá podmínka daná § 222 odst. 6 zákona tak není splněna, neboť zadavatel, kdyby jednal s náležitou péčí, mohl předvídat vznik okolností, které povedou k potřebě změnit dílčí část plnění, tedy změnit původní Smlouvu o dílo. Této možnosti měl zadavatel přizpůsobit svůj postup v zadávacím řízení.
192. Dle Úřadu tak na základě všech výše uvedených skutečností v šetřeném případě nebyly kumulativně naplněny podmínky uvedené v § 222 odst. 6 zákona, a tedy nebylo možné podle tohoto ustanovení zákona postupovat.
193. Nad rámec posouzení naplnění podmínek podle § 222 odst. 5 a 6 zákona se Úřad stručně vyjádří i k naplnění podmínky podle § 222 odst. 9 zákona. Podle tohoto ustanovení cenový nárůst podle odst. 5 nebo 6 nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku.
194. Původní hodnota závazku činí 28 469 969,64 Kč bez DPH. Nesporné nároky byly v Dohodě o narovnání vyčísleny na 15 200 000 Kč, tudíž nesporný nárok zadavatele činí tuto sumu, kterou by měl obdržet. Vybraný dodavatel sporné nároky zadavatele v této výši výslovně neuznal, nicméně podpisem dohody se zavázal poskytnout zadavateli plnění v min. hodnotě 15 200 000 Kč, čímž k faktickému uznání sporných nároků došlo. Součástí plnění a ceny díla mají být i řadiče, jejichž hodnota byla v Dohodě o narovnání vyjádřena částkou 9 244 276,03 Kč bez DPH. Řadiče v této hodnotě tedy měl zadavatel obdržet jako nezbytnou součást původního plnění dle Smlouvy o dílo. Lze tak konstatovat, že tyto řadiče v hodnotě cca 9 mil. Kč tedy nedostává zadavatel zdarma či jako něco navíc nad původně sjednané plnění, ale jde o součást celého funkčního díla dle Smlouvy o dílo. Zadavatel jako úhradu svých sankčních nároků obdrží pouze 6 mil. Kč, i když smluvní sankce vůči vybranému dodavateli uplatňoval, resp. by mohl uplatňovat, v mnohem vyšší částce. Nelze tak přistoupit na argumentaci, že řadiče byly dodány bezplatně, neboť za ně zadavatel platí nevymáháním sporných nároků, které v Dohodě o narovnání kvantifikoval a rovněž nelze ani předpokládat, že vybraný dodavatel je zadavateli dodává bezplatně z pouhé dobré vůle. Cenový nárůst na základě změny závazku tedy činí 9 244 276,03 Kč bez DPH, což při poměření s původní hodnotou závazku ve výši 28 469 969,64 Kč bez DPH znamená nárůst o 32,44 %. Cenový nárůst tedy přesahuje 30 % původní hodnoty závazku, tudíž nevyhovuje podmínce stanovené v § 222 odst. 9 zákona.
195. K argumentaci zadavatele a vybraného dodavatele, že nedošlo k cenovému nárůstu a k navýšení hodnoty veřejné zakázky o více než 30 %, resp., že majetkové účty zadavatele se nezmění, Úřad uvádí, že dospěl k jiným závěrům. Předně Úřad uvádí, že § 222 odst. 9 zákona nehovoří o navýšení hodnoty veřejné zakázky, ale o cenovém nárůstu souvisejícím se změnami podle odst. 5 nebo 6 ve vztahu k původní hodnotě závazku. Sporné nároky obě strany Dohody o narovnání fakticky (uzavřením Dohody o narovnání) uznaly ve výši 15 200 000 Kč, avšak na účet zadavatele namísto uvedené částky přibude pouze částka 6 mil. Kč v hotovosti a 9,2 mil. Kč v materiálním plnění, tudíž majetkový účet zadavatele bude vyšší o 15,2 mil. Kč. Jak již Úřad uvedl výše, řadiče nejsou zadavateli dodávány bezplatně, ale jde o nezbytnou část plnění, aby dílo vůbec mohlo jako celek fungovat. Zadavatel tak fakticky část svého nároku ve výši 9 244 276,03 Kč bez DPH vyměnil za materiální plnění a tato částka tedy představuje cenový nárůst o více než 30 % původní hodnoty závazku, jak Úřad popsal v předchozím bodě odůvodnění tohoto rozhodnutí.
196. Úřad může uzavřít, že i kdyby byly podmínky stanovené v § 222 odst. 5 nebo 6 zákona splněny, není naplněna další podmínka zakotvená v odst. 9, neboť cenový nárůst související s danou změnou přesahuje hranici 30 % původní hodnoty závazku.
197. Úřad dále posoudil, zda je změna závazku ze smlouvy nepodstatná či povolená na základě výjimky dle § 222 odst. 4 zákona.
198. Podle § 222 odst. 4 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a nižší než 10 % původní hodnoty závazku, nebo 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí. Dle Úřadu nelze v šetřeném případě změnu plnění provedenou Dohodou o narovnání podřadit pod § 222 odst. 4 zákona, neboť není splněn základní předpoklad pro využití této tzv. změny „de minimis“, a to ten, že změna je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku. Limit pro veřejnou zakázku na dodávky (veřejná zakázka „Opava – telematika“ je podle čl. 10.1 zadávací dokumentace veřejnou zakázkou na dodávky) činí podle nařízení vlády č. 172/2016 Sb. částku 5 401 000 Kč. Hodnota změny dle dohody o narovnání přitom činí 9 244 276,03 Kč bez DPH, tj. tato změna je vyšší, než činí finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na dodávky. Dle Úřadu tedy nebyla naplněna jedna z podmínek uvedených v § 222 odst. 4 zákona, které musí být naplněny kumulativně, aby bylo možné postupovat dle daného ustanovení.
199. Protože Úřad shledal, že nejsou naplněny podmínky pro nepodstatnou změnu závazku ze smlouvy podle § 222 odst. 4, 5 a 6 zákona, je třeba dále posoudit naplnění podmínek podle § 222 odst. 3 zákona a následně to, zda v daném případě došlo či nedošlo k naplnění důvodu hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem na neuložení zákazu plnění smlouvy. K tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne 22. 5. 2018, dle kterého „přistoupí-li zadavatel ke změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku za dobu jejího trvání, musí se jednat buď o změnu nepodstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona, nebo musí být zadavatel připraven a schopen prokázat, že byl oprávněn aplikovat některou z výjimek dle § 222 zákona.“.
200. Protože zadavatel neprokázal, že byl oprávněn aplikovat některou z výjimek dle § 222 zákona, Úřad přistoupil k posouzení, zda provedená změna naplnila charakter podstatné změny závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 3 zákona. Toto ustanovení taxativně vymezuje, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy změny nepřípustné bez provedení nového zadávacího řízení podle zákona. K tomu Úřad uvádí následující skutečnosti.
201. Za podstatnou změnu se dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona považuje taková změna smluvních podmínek, která by umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly dané změně. Úřad konstatuje, že pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly následně provedené změně v předmětu plnění, mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele v původním zadávacím řízení. Kdyby již v rámci původní veřejné zakázky zadavatel požadoval provést práce, technologické postupy a výměnu technologických zařízení v rozsahu, kvalitě a lhůtách uvedených následně v Dohodě o narovnání, někteří dodavatelé by mohli původní řadiče využít (a upravit), jiní dodavatelé by upřednostnili výměnu řadičů za nové a ty by napojili k novému dispečinku. Tato různá řešení se mohla lišit i cenově, tudíž není vyloučeno, že změna podmínek (zde předmětu plnění) by mohla mít vliv i na výběr dodavatele.
202. S ohledem na výše uvedené Úřad shrnuje, že v šetřeném případě není možné vyloučit, že pokud by účastníci zadávacího řízení věděli, že v původním zadávacím řízení (v roce 2020) zadavatel umožní dodat jiné technické řešení, mohla tato změna vést k výběru jiného dodavatele, s nímž by byla uzavřena Smlouva o dílo. Z pohledu Úřadu tedy změna podmínek předmětné Smlouvy o dílo na základě Dohody o narovnání spočívající v provedení prací, technologických postupů a výměně technologických zařízení představuje podstatnou změnu závazku dle § 222 odst. 3 písm. a) zákona, neboť zadavatel provedl takovou změnu podmínek Smlouvy o dílo, která mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně. Vzhledem k tomu, že změna provedená na základě Dohody o narovnání představuje podstatnou změnu podmínek Smlouvy o dílo § 222 odst. 3 písm. a) zákona, byl zadavatel povinen plnění vyplývající z přílohy č. 1 Dohody o narovnání zadat v zadávacím řízení dle zákona. Dohodu o narovnání namísto toho zadavatel uzavřel postupem podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona, tj. bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, příp. předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek.
K zákazu plnění Dohody o narovnání
203. Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Úřad proto zadavateli uložil zákaz plnění Dohody o narovnání. Současně je ovšem nutno zkoumat, zda neexistují okolnosti, které vyžadují pokračování plnění smlouvy, resp. okolnosti, za kterých Úřad zákaz plnění uzavřené smlouvy neuloží. Důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem jsou upraveny v § 264 odst. 3 a 4 zákona (pokud jde o smlouvu na veřejnou zakázku v oblasti obrany a bezpečnosti v § 264 odst. 5 zákona).
204. Úřad v obecné rovině uvádí, že zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku může být uložen pouze ve správním řízení zahájeném na návrh ve smyslu § 254 zákona a za předpokladu, že smlouva či rámcová dohoda byla uzavřena postupem dle § 254 odst. 1 zákona, tedy za zákonem taxativně stanovených okolností; v ostatních případech není možné zákaz plnění smlouvy uložit. Jak vyplývá z § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podaným podle § 254 zákona. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností existujícího závazku smluvních stran. Předpokladem pro uložení zákazu plnění je dále skutečnost, že zadavatel neprokáže důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující (dočasné) pokračování plnění smlouvy, resp. že neprokáže, že okolnosti případu jsou natolik intenzivní, že by zákaz plnění smlouvy neměl být uložen vůbec (§ 264 odst. 4 zákona).
205. Pro prokázání existence okolností upravených v § 264 odst. 3 a 4 zákona jsou kladeny zvýšené nároky na zadavatele, aby unesl jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem, vyžadujících pokračování plnění smlouvy, neboť podle § 254 odst. 6 zákona musí obě tato břemena unést zadavatel již ve svém vyjádření k návrhu, tedy ve lhůtě 10 dnů od doručení návrhu. Po uplynutí této lhůty již zadavatel není oprávněn tvrzení a návrhy důkazních prostředků měnit nebo rozšiřovat.
206. S ohledem na předmětná ustanovení zákona Úřad zkoumal, zda existují okolnosti, které vyžadují pokračování plnění smlouvy (viz § 264 odst. 3 zákona), resp. okolnosti, za kterých Úřad zákaz plnění uzavřené smlouvy vůbec neuloží (viz § 264 odst. 4 zákona). Vzhledem k tomu, že neuložení zákazu plnění smlouvy z důvodu dle § 264 odst. 4 zákona závisí na tom, zda bylo prokázáno, že za postačující k ochraně veřejného zájmu je stanovení odkladné lhůty pro uložení zákazu plnění dle § 264 odst. 3 zákona, zabýval se Úřad nejprve možností aplikace § 264 odst. 3 zákona, tj. otázkou, zda zadavatel prokázal, zda důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy (Dohody o narovnání). Pokud by totiž Úřad neshledal jako postačující k ochraně veřejného zájmu postup dle § 264 odst. 3 zákona (tj. uložení odkladné lhůty), Úřad by s odkazem na § 264 odst. 4 zákona zákaz plnění smlouvy na veřejnou zakázku neuložil.
K důvodům hodným zvláštního zřetele spojeným s veřejným zájmem
207. Navrhovatel má za to, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem pro pokračování plnění Dohody o narovnání ve smyslu § 264 odst. 3 zákona nejsou dány. Zadavatel naopak požaduje, aby Úřad ponechal Dohodu o narovnání v platnosti, neboť jsou podle něj naplněny důvody obecného zájmu. Vybraný dodavatel tvrdí, že zadavateli svědčí důvody pro neuložení zákazu plnění Dohody o narovnání; tuto dohodu považuje za nejlepší možné řešení nastalé situace, pro zadavatele ekonomicky nejvýhodnější a nejrychlejší cestu k dosažení naplnění účelu veřejné zakázky.
208. Úřad se tedy s ohledem na výše uvedené dále zabýval posouzením, zda v šetřeném případě existují důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem, jež vyžadují pokračování plnění smlouvy ve smyslu § 264 odst. 3 zákona. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že v případě, že zadavatel důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem prokáže, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy. Ve vztahu k zásadě ochrany veřejného zájmu Úřad předně uvádí, že tato zásada je rovněž spolu se zásadou legitimního očekávání a zásadou nestranného postupu a rovného přístupu uvedena mezi základními zásadami činnosti správních orgánů v § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem, a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pojem veřejný zájem je neurčitým právním pojmem, který musí být v případě potřeby ve správním řízení definován, a to s ohledem na konkrétní okolnosti projednávaného případu, neboť jeho obsah a rozsah se může měnit. Musí se jednat o takový zájem, který lze označit za obecný či veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. Obecně platí, že správní orgány by neměly veřejný zájem samy aktivně konstruovat a definovat, veřejný zájem musí vyplývat vždy přímo z právní úpravy. V této souvislosti Úřad uvádí, že právní předpisy ve většině případů veřejný zájem přímo nedefinují, a ten je tak třeba dovodit ze smyslu a účelu příslušné právní úpravy. V určitém správním řízení může nastat i situace, kdy několik veřejných zájmů stojí proti sobě a objektivně není možné, aby přijaté řešení bylo v souladu se všemi veřejnými zájmy, které s rozhodovanou věcí souvisejí. Je pak na správním orgánu, aby pokud možno rozhodl tak, aby žádný z dotčených veřejných zájmů nebyl na úkor ostatních popřen. Současně je však třeba přihlédnout k tomu, že veřejný zájem je naplňován i prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podle zákona. Účelem zadávacího řízení je zabezpečit soutěž dodavatelů o předmět veřejné zakázky, jejímž důsledkem by mělo být taktéž dosažení efektivního a hospodárného nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatel by měl zajistit, aby byly veřejné rozpočty spotřebovávány řádně a efektivně, na základě hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv zvýhodňování některého z dodavatelů.
209. S ohledem na uvedené je třeba posoudit, zda v konkrétním případě veřejný zájem, který zadavatel deklaruje v souvislosti s plněním Dohody o narovnání, je spojen s důvody hodnými zvláštního zřetele. Pokud by tomu tak bylo, Úřad v případě uložení zákazu plnění smlouvy stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy.
210. V šetřeném případě zadavatel ve lhůtě dle § 254 odst. 5 zákona ve vyjádření k návrhu navrhovatele uvedl více skutečností, jež lze dle jeho mínění podřadit pod důvody hodné zvláštního zřetele a díky kterým je, ve spojení s veřejným zájmem, dle jeho názoru žádoucí pokračování smlouvy. Z obsahu vyjádření zadavatele ze dne 27. 1. 2025 k návrhu vyplývá, že tyto důvody zadavatel spatřuje zejména v řádném fungování telematiky, neboť to se dotýká každodenního života ve městě a má vliv na bezpečnost a plynulost silničního provozu, včetně bezpečnosti pro chodce, cyklisty a vozidla s přednostním právem jízdy (například sanitky). Zadavatel je toho názoru, že i samotná zařízení na řízení silničních křižovatek jsou tzv. veřejně prospěšnými zařízeními. Vyřešení celé záležitosti je zájmem veřejným nebo obecným.
211. Zadavatel poukazuje na skutečnost, že jsou dané důvody zvláštního zřetele a pokračováním plnění smlouvy bude zabezpečen řádný chod světelných signalizačních zařízení. Takovéto důvody podle zadavatele mohou představovat jak například ekonomické, tak i jiné závažné společenské, hospodářské, nebo dokonce zdravotní důvody. Setrvání ve stavu, kdy signalizační zařízení nedokážou zabezpečit plynulý silniční provoz, představuje okolnosti hodné zvláštního zřetele. Uvedené zadavatel odůvodňuje tak, že řádné a bezporuchové fungování SSZ má zásadní vliv jak na obec samotnou, tak i na její občany, studenty, turisty, podnikatele a jiné subjekty, které veřejné komunikace denně využívají. Zadavatel konstatuje, že zákazem plnění smlouvy by došlo k nepřiměřeným následkům.
212. Zákaz plnění by podle zadavatele vedl k tomu, že pokud by práce na křižovatkách byly náhle zastaveny ve své rozpracované podobě, došlo by k úplné nefunkčnosti dopravní telematiky na území zadavatele. Zadavatel tak zastává názor, že smlouva by měla být ponechána v platnosti z důvodu převažujícího obecného zájmu, jak to vyžaduje zákon, ale také z toho důvodu, že smlouva bude již z větší části splněna. Pro případ, že Úřad rozhodne o zákazu plnění smlouvy, zadavatel žádá o přechodné období min. 2 měsíců, ve kterých by bylo možné dokončit realizační etapu a částečné testování, které by umožnilo provoz dopravní telematiky v nevyhnutelném rozsahu. Z uvedených důvodů zadavatel požaduje, aby Úřad smlouvu ponechal v platnosti na základě § 264 odst. 3 zákona.
213. I v souvislosti s rozhodováním o odkladném účinku zákazu plnění Dohody o narovnání se Úřad zadavatele dotázal na aktuální stav plnění této dohody k počátku září 2025. Z jeho odpovědi vyplynulo, že již nejsou žádné činnosti, které by bylo nezbytně nutné provést na základě Dohody o narovnání. Po návratu dopravní situace do běžného stavu (po ukončení rekonstrukcí) má být provedena úprava a aktualizace dopravního řešení. Bezvýjimečným zákazem plnění Dohody o narovnání by podle vyjádření zadavatele zanikla povinnost vybraného dodavatele zaplatit zadavateli dohodnutou částku 6 mil. Kč a zůstalo by nesplněné ustanovení týkající se záruk na vady díla.
214. Otázkou existence veřejného zájmu na trvání Dohody o narovnání se zabýval rovněž předseda Úřadu ve svém rozhodnutí. Podle rozhodnutí předsedy se má Úřad při novém projednání věci zabývat tím, jaké jsou důsledky tvrzených důvodů pro pokračování smlouvy. Předseda doplnil, že jejich přímým důsledkem je nefunkčnost dopravní signalizace, přičemž skutečnost, že světelné křižovatky nefungují vůbec nebo nefungují správně nemusí být předmětem rozsáhlého dokazování, když je zřejmé, že tím dochází k ohrožení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, jakož i zdraví, života a majetku. Úřad se při novém projednání má zaměřit na prokázání nesprávné funkce řadičů a poté na posouzení důvodů pro neuložení zákazu plnění smlouvy. Předchozí posouzení Úřadu, že zadavatel dostatečně netvrdil a neprokázal, že existuje veřejný zájem na setrvání v plnění smlouvy, je dle předsedy Úřadu závěrem nedostatečným.
215. Úřad v souladu se závěry rozhodnutí předsedy se nejprve bude věnovat otázce, zda řadiče fungovaly či nefungovaly správně. Tato otázka je podrobně rozebírána již v předchozích částech tohoto odůvodnění. Na tomto místě Úřad může shrnout, že nesprávná funkce původních řadičů zn. CROSS byla důvodem pro uzavření Dohody o narovnání. Situace ohledně řadičů je podrobně popsána ve znaleckém posudku (viz výše), v němž znalec dochází k závěru, že tyto řadiče nefungují správně a doporučuje jejich výměnu. Ve znaleckém posudku jsou analyzovány poruchy světelných signalizačních zařízení (závady řadičů), např. poruchy zdroje času, chyby komunikace, kolize, porucha světla, porucha detektoru atd. vč. počtu poruch. Znalec v posudku rovněž popisuje, jaké jsou důsledky těchto poruch: nepravidelné přepínání světel, narušení přednostních signalizací, poruchy v režimu nočního provozu, dopravní zácpy, zvýšené riziko nehod atd. Ze znaleckého posudku tedy dle Úřadu jednoznačně vyplývá, že k datu vyhotovení posudku docházelo v Opavě k závadám řadičů, tj. řadiče nefungovaly řádně.
216. Chyby komunikace doložil zadavatel i v přílohách k rozkladu: šlo o přehledy závad v období května 2025, upozorněními ze strany Policie ČR na nefunkčnost světelných signalizačních zařízení s žádostí o zjednání nápravy v období od prosince 2024 do dubna 2025, článek uveřejněný na iDNES dne 15. 4. 2025, kde jsou popisovány problémy s řízením dopravy v Opavě. Úřad tedy uzavírá, že považuje za prokázané, že nesprávná funkce světelných signalizačních zařízení v Opavě byla způsobena nesprávnou funkčností řadičů.
217. Pokud jde o otázku veřejného zájmu, Úřadu je známo usnesení Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) sp. zn. 10 As 161/2025–100 ze dne 2. 9. 2025, kterým byl zamítnut návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, kterým by soud zakázal plnění Dohody o narovnání. NSS se v tomto usnesení vyjadřuje mj. i k otázce veřejného zájmu a konstatuje, že shledává výrazný veřejný zájem na nápravě poruch světelných signalizačních zařízení („SSZ“). Důsledkem těchto poruch je mj. nepravidelné přepínání světel na semaforech, narušení přednostní signalizace, narušení komunikace mezi semafory a centrálním řídícím systémem, což vede ke zvýšenému riziku nehod, negativním dopadům na ekonomiku a životní prostředí z důvodu nárůstu emisí ze vzniklých dopravních kolon. Podle NSS na odstranění závad míří právě výměna řadičů, která je předmětem Dohody o narovnání. NSS v usnesení uvádí, že není sporu o tom, že veřejný zájem na nápravě poruch SSZ převažuje nad zájmem navrhovatele, aby nebyl zmařen přezkum zákonnosti postupu dalších dvou účastníků řízení. Soud nevyhověl ani návrhu navrhovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to právě z důvodu existence důležitého veřejného zájmu na nápravě poruch SSZ.
218. Úřad posoudil důvody předestřené zadavatelem pro pokračování plnění Dohody o narovnání (a s přihlédnutím k dalším výše uváděným argumentům) jako důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem. Tento veřejný zájem spatřuje Úřad při zohlednění právního názoru předsedy Úřadu jako nadřízeného správního orgánu ve shodě se zadavatelem v zajištění správné funkčnosti světelných signalizačních zařízení, neboť jedině tak bude zajištěna bezpečnost a plynulost silničního provozu. Jde o obecný či veřejně prospěšný zájem společnosti jako celku.
219. Úřad při zvažování délky lhůty, jejímž uplynutím bude zakázáno plnění Dohody o narovnání, přihlédl k harmonogramu plnění, kdy z vyjádření samotného zadavatele vyplynulo, že nezbytné práce jsou již provedeny. Úřad tudíž dovozuje, že stanovením lhůty 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž uplynutím bude zakázáno plnění Dohody o narovnání, dostává zadavatel a vybraný dodavatel zcela adekvátní časový rámec k dalšímu postupu k naplnění zbývajících činností a ujednání vyplývajících z Dohody o narovnání a stanovení lhůty delší by v této situaci Úřad nemohl odůvodnit a argumentačně opřít o žádné objektivní skutečnosti či důvody. Úřad má za to, že zadavatel prokázal, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, a proto podle § 264 odst. 3 zákona stanovil lhůtu 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž uplynutím bude plnění Dohody o narovnání zakázáno.
K dalším návrhům a skutečnostem
220. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvedl, že neeviduje doručení stejnopisu návrhu ve smyslu § 254 odst. 4 zákona, a proto žádá Úřad o ověření dokladu o doručení tohoto stejnopisu. Úřad ověřil, že jednou z příloh návrhu byla dodejka datové zprávy, z níž vyplývá, že právní zástupce navrhovatele zaslal zadavateli návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, jež byl do datové schránky zadavatele dodán 16. 1. 2025. Tato dodejka jednoznačně potvrzuje, že stejnopis návrhu zadavatel obdržel.
221. Vybraný dodavatel ve svých vyjádřeních opakovaně tvrdí, že Dohoda o narovnání představuje pro zadavatele přijetí daru, a to jak věcného (řadiče), tak finančního (6 mil. Kč). Jak Úřad dovodil již výše, Dohoda o narovnání je změnou smlouvy na veřejnou zakázku, nikoli darem. To ostatně netvrdí ani zadavatel, že by měl být příjemcem daru. V této souvislosti může Úřad odkázat na § 2 odst. 1 zákona, který vymezuje zadání veřejné zakázky pro účely tohoto zákona. Zadání veřejné zakázky definuje tak, že se jedná o uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Jinými slovy z citovaného ustanovení zákona vyplývá, že zadání veřejné zakázky je charakterizováno na straně jedné úplatou zadavatele a protiplněním dodavatele na straně druhé. Právě znak úplatnosti je v daném případě naplněn, neboť zadavatel vyčíslil svoje nároky konkrétní sumou a vybraný dodavatel mu poskytuje náhradní plnění právě v hodnotě tohoto nároku. I když zdánlivě zadavatel dle Dohody o narovnání nic neplatí, fakticky dostává protihodnotu za to, že neuplatňuje smluvní sankce a nárok na náhradu škody.
222. Navrhovatel sice navrhnul zpracování nového znaleckého posudku, avšak jenom v tom případě, pokud by Úřad považoval za vhodné řešit odborné otázky související s vadami plnění vybraného dodavatele. Sám navrhovatel pak tento postup nepovažoval za nezbytný a z hlediska procesní ekonomie ani za vhodný. Vybraný dodavatel ve vyjádření k návrhu ke znaleckému posudku uvádí, že souhlasí s návrhem navrhovatele, aby Úřad zajistil vypracování znaleckého posudku k ověření důvodů nefunkčnosti řadičů CROSS Zlín, resp. schopnosti a možnosti zadavatele předvídat funkční vady těchto řadičů. Úřad důkaz novým znaleckým posudkem, který by se týkal vad díla, neprováděl, neboť pro posouzení věci není relevantní, kým byly vady díla způsobeny. Rozhodující pro posouzení z hlediska zákona je až následný stav, kdy došlo ke změně závazku. Z tohoto důvodu Úřad k provedení důkazu novým znaleckým posudkem nepřistoupil, neboť k naplnění účelu správního řízení to nebylo potřebné.
223. Další návrhy na provedení důkazů navržené navrhovatelem, jako např. doklady o vadném plnění vybraného dodavatele, daňovými doklady, protokoly o kontrole, výzvami zadavatele k úhradě smluvních pokut, dokumentem o výši nároků zadavatele, vyjádřením CROSS Zlín, Úřad neprováděl, neboť nebyly pro posouzení věci potřebné.
224. Úřad v souladu s názorem navrhovatele má rovněž za to, že závazek ze smlouvy (Dohody o narovnání) není dosud kompletně splněn, a proto nepřichází v úvahu postup podle § 257 písm. l) zákona.
Závěr
225. Úřad s odkazem na všechny výše uvedené skutečnosti uzavírá, že v šetřeném případě byly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření spočívajícího v uložení zákazu plnění smlouvy dle § 264 odst. 1 zákona v návaznosti na § 254 odst. 1 písm. a) zákona, jelikož zadavatel byl povinen při uzavření Dohody o narovnání postupovat v zadávacím řízení podle § 2 odst. 3 zákona a byl tedy povinen uveřejnit oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, resp. dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu. Vzhledem k tomu, že byly naplněny důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem na pokračování plnění Dohody o narovnání, Úřad stanovil lhůtu 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, jejímž uplynutím je zakázáno plnění Dohody o narovnání. Pro úplnost Úřad dodává, že s ohledem na obsah návrhu, jenž směřoval proti již uzavřené Dohodě o narovnání, nepřichází v daném případě v úvahu ani možnost uložení jiného nápravného opatření dle § 263 zákona, neboť všechna tam uvedená nápravná opatření mohou být uložena pouze v případě, že v zadávacím řízení dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
226. S ohledem na uvedenou skutečnost Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
227. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad vyloučil odkladný účinek rozkladu proti rozhodnutí prvního stupně podle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, a to z důvodu ochránění účelu vedeného správního řízení, neboť v této věci není možno uložit předběžné opatření. Další důvody pro vyloučení odkladného účinku odvolání navrhovatel nespecifikuje (např. způsobení újmy, veřejný zájem).
228. Zadavatel navrhuje zamítnout návrh na suspenzi odkladného účinku rozkladu, neboť pro to nejsou dány žádné důvody. Rovněž se domnívá, že neexistuje žádný veřejný zájem na tom, aby se nepokračovalo v plnění Dohody o narovnání, kdy naopak je dán veřejný zájem na tom, aby byly nesrovnalosti v dopravním řízení odstraněny právě realizací technické části Dohody o narovnání.
229. Úřad danému návrhu navrhovatele nevyhověl, neboť vyloučení odkladného účinku odvolání/rozkladu podle § 85 správního řádu je s ohledem na požadavek právní jistoty a předvídatelnosti práva zcela výjimečným institutem, neboť jeho aplikace de facto popírá právo účastníka řízení na řádné posouzení věci odvolacím orgánem dříve, než nastane vykonatelnost prvostupňového rozhodnutí.
230. Ustanovení § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, na rozdíl od § 85 odst. 2 písm. a) a b) správního řádu, umožňuje správnímu orgánu vyloučit odkladný účinek odvolání nebo rozkladu na žádost účastníka řízení, to však neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům řízení nebo pokud předmětné vyloučení není ve veřejném zájmu.
231. V rámci návrhu byla podána žádost o vyloučení odkladného účinku dle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, proto Úřad přistoupil k posouzení možné újmy jiných účastníků správního řízení. V případě vyloučení odkladného účinku rozkladu proti tomuto rozhodnutí dle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu by zadavateli a vybranému dodavateli vznikla újma vyjádřená zejména dopadem do práv těchto účastníků vyplývajících z uzavřené Dohody o narovnání, tj. vybraný dodavatel by vzhledem k předběžně vykonatelnému zákazu plnění této dohody nemohl provést plnění související se zprovozněním dopravní telematiky v Opavě a zadavatel by nemohl toto plnění převzít. Vyloučením odkladného účinku rozkladu by totiž Úřad založil takový stav věci, který má s ohledem na § 74 odst. 1 správního řádu reálně nastat až v případě, kdy předseda Úřadu zamítne případně podané rozklady proti rozhodnutí. Tímto postupem by byla narušena právní jistota smluvních stran, jakož i právo účastníků řízení na řádné posouzení věci odvolacím orgánem dříve, než nastane vykonatelnost prvostupňového rozhodnutí. V daném případě je tak naplněn jeden z důvodů neumožňujících vyloučení odkladného účinku rozkladu na žádost účastníka řízení podle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, jelikož tímto postupem by vznikla újma jiným účastníkům správního řízení, tj. zadavateli a vybranému dodavateli.
232. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí
233. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
234. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy, resp. Dohody o narovnání, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
235. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 202500032.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Michal Kobza
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. JUDr. Miroslav Cák, advokát, AGM partners s.r.o., advokátní kancelář, Sokolovská 663/136c, Karlín, 186 00 Praha 8
2. Mgr. Marek Šimka, advokát, Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno
3. JUDr. Vilém Podešva, LL.M., advokát, ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy