číslo jednací: 03967/2026/161
spisová značka: R0061/2024/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Rekonstrukce školní budovy ZŠ Protivín – zateplení dvorního přístavku, řešení vnějšího prostranství |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno, řízení zastaveno |
| Rok | 2024 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 1. 2026 |
| Související rozhodnutí | 21547/2024/161 11232/2024/500 03967/2026/161 |
| Dokumenty |  2024_R0061_2026.pdf 305 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0061/2024/VZ Číslo jednací: ÚOHS-03967/2026/161 |
|
Brno 30. 1. 2026 |
V řízení o rozkladu ze dne 31. 3. 2024 doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne obviněným
- město Protivín, IČO 00250023, se sídlem Masarykovo nám. 128, 398 11 Protivín, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 23. 11. 2023 Mgr. Ing. Janem Procházkou LL.M., advokátem, ev. č. ČAK 18321, se sídlem Masarykovo nám. 19, 398 11 Protivín,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0868/2023/VZ, č. j. ÚOHS-11232/2024/500, vydanému dne 13. 3. 2024 ve správním řízení o přestupku zahájeném z moci úřední, ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů obviněným v souvislosti s uzavřením smluv na veřejné zakázky zadávané jako veřejné zakázky malého rozsahu mimo zadávací řízení, označených jako
- „Rekonstrukce ZŠ“, na jejíž předmět plnění byla dne 21. 6. 2021 uzavřena smlouva s dodavatelem [JMÉNO, PŘÍJMENÍ, IČO, SÍDLO],
- »„Rekonstrukce školní budovy ZŠ Protivín“ – zateplení dvorního přístavku, řešení vnějšího prostranství«, na jejíž předmět plnění byla dne 4. 6. 2021 uzavřena smlouva s dodavatelem [JMÉNO, PŘÍJMENÍ, IČO, SÍDLO],
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a § 257 písm. f) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0868/2023/VZ, č. j. ÚOHS-11232/2024/500 ze dne 13. 3. 2024
r u š í m
a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0868/2023/VZ zahájené dne 20. 12. 2023 z moci úřední
z a s t a v u j i,
neboť skutek, o němž se vede řízení, není přestupkem ve smyslu § 86 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a tedy ve správním řízení nejsou zjištěny důvody pro uložení sankce podle § 268 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.
Odůvodnění
I. Postup obviněného a průběh správního řízení o přestupku
1. Úřad obdržel dne 27. 7. 2023 podnět (dále jen „podnět“) týkající se postupu obviněného a možného nezákonného dělení veřejné zakázky na opravy objektu základní školy obviněným na veřejné zakázky malého rozsahu, v souvislosti s uzavřením smluv označených jako „Rekonstrukce ZŠ“, na jejíž předmět plnění byla dne 21. 6. 2021 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „smlouva VZ I“) s dodavatelem [JMÉNO, PŘÍJMENÍ, IČO, SÍDLO] (dále jen „vybraný dodavatel“) a »„Rekonstrukce školní budovy ZŠ Protivín“ – zateplení dvorního přístavku, řešení vnějšího prostranství«, na jejíž předmět plnění byla dne 4. 6. 2021 uzavřena smlouva o dílo s vybraným dodavatelem (dále jen „smlouva VZ II“).
2. Obviněný usnesením Rady města č. 55/2021 ze dne 24. 3. 2021 schválil záměr zadat veřejnou zakázku malého rozsahu „Rekonstrukce ZŠ“ (dále jen „VZ I“) a současně stanovil okruh dodavatelů, které následně oslovil. Výzvou k podání nabídky ze dne 17. 5. 2021 zahájil obviněný zadávání VZ I mimo zadávací řízení upravené zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).[1] Z Protokolu o otevírání obálek ze dne 27. 5. 2021 vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek 3 nabídky, přičemž dne 21. 6. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu VZ I na předmět plnění veřejné zakázky VZ I.
3. Dle článku III.1 smlouvy VZ I bylo místem plnění katastrální území Protivín, dle článku IV.1 téže smlouvy se vybraný dodavatel zavázal zahájit realizaci díla v červnu 2021 a ukončit v listopadu 2021 a podle článku VI.1 smlouvy VZ I činila cena za provedení díla 5 899 332,10 Kč bez DPH.
4. Obviněný usnesením Rady města č. 56/2021 ze dne 24. 3. 2021 schválil záměr zadat veřejnou zakázku malého rozsahu »„Rekonstrukce školní budovy ZŠ Protivín“ – zateplení dvorního přístavku, řešení vnějšího prostranství« (dále jen „VZ II“) a současně stanovil okruh dodavatelů, které následně oslovil. Výzvou k podání nabídky ze dne 9. 4. 2021 zahájil obviněný zadávání VZ II mimo zadávací řízení dle zákona. Z obdržené dokumentace vyplývá, že obviněný obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 3 nabídky, přičemž dne 4. 6. 2021 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu VZ II na předmět plnění veřejné zakázky VZ II.
5. Dle článku V.1 smlouvy VZ II se vybraný dodavatel zavázal zahájit realizaci díla v červnu 2021 a ukončit v říjnu 2021 a podle článku III.2 smlouvy VZ II činila cena za provedení díla 2 199 726 Kč bez DPH.
6. Úřad si na základě skutečností uvedených v podnětu vyžádal od obviněného veškerou relevantní dokumentaci související s jeho postupem při poptávání plnění v rámci veřejných zakázek VZ I a VZ II a jeho vyjádření k obsahu podnětu. Na základě posouzení obsahu podnětu a dokumentace zaslané obviněným dospěl Úřad k závěru, že obviněný nepostupoval při zadávání veřejných zakázek VZ I a VZ II v souladu se zákonem, a proto dne 20. 12. 2023 vydal podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), příkaz č. j. ÚOHS-50818/2023/500, sp. zn. ÚOHS-S0868/2023/VZ z téhož dne (dále jen „příkaz“), který byl obviněnému doručen dne 1. 1. 2024.
7. Vydáním příkazu bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 a § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a ve spojení s § 90 odst. 1 zákona o přestupcích zahájeno řízení o přestupku z moci úřední a je Úřadem vedeno pod sp. zn. ÚOHS-S0868/2023/VZ (dále jen „řízení o přestupku“).
8. Proti příkazu podal dne 9. 1. 2024 obviněný odpor z téhož dne (dále jen „odpor“). Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje, přičemž lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu.
II. Napadené rozhodnutí
9. Dne 13. 3. 2024 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0868/2023/VZ, č. j. ÚOHS-11232/2024/500 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým obviněného shledal vinným ze spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona a uložil za jeho spáchání pokutu.
10. Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad rozhodl, že obviněný se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 2 odst. 3 zákona, když podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejímž předmětem je plnění vyplývající ze smlouvy VZ I a smlouvy VZ II, tedy úplatné provedení stavebních prací ve smyslu § 14 odst. 3 zákona, které tvoří jeden funkční celek s předpokládanou hodnotou přesahující finanční limit dle § 27 písm. b) zákona zakládající povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, zadal mimo zadávací řízení, tj. nezadal ji v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, a na předmět plnění výše uvedené podlimitní veřejné zakázky uzavřel shora uvedené smlouvy.
11. Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad obviněnému podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona uložil pokutu ve výši 110 000 Kč a výrokem III téhož rozhodnutí stanovil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
12. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že plnění veřejných zakázek VZ I a VZ II spolu tvoří jeden funkční celek a časově spolu souvisejí ve smyslu § 18 odst. 2 zákona, neboť jednotlivé stavební práce byly obviněným společně plánovány a poptávány v časovém sledu tak, aby probíhaly ve stejném období, paralelně, a v závěru byly schopny plnit zadavatelem požadovaný účel. Protože celková předpokládaná hodnota VZ I a VZ II ve smyslu § 16 odst. 5 zákona činila částku 8 099 058,10 Kč bez DPH, Úřad dále shledal, že šetřené veřejné zakázky představují podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce ve smyslu § 14 odst. 3 zákona, neboť celková předpokládaná hodnota přesahuje finanční limit 6 mil. Kč stanovený v § 27 písm. b) zákona pro veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce a současně nedosahuje finančního limitu pro nadlimitní veřejné zakázky dle § 25 zákona, který dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, činil ke dni uzavření předmětných smluv VZ I a VZ II částku 137 366 000 Kč.
13. Ve vztahu k výroku II Úřad v napadeném rozhodnutí kromě jiného zohlednil, že přestupek uvedený ve výroku I napadeného rozhodnutí je v souběhu s přestupkem, který obviněný spáchal dne 9. 2. 2023, a o kterém bylo rozhodnuto v rámci správního řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0620/2023/VZ, konkrétně v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-48696/2023/500 ze dne 6. 12. 2023, přičemž obviněnému byla v předmětné věci uložena pokuta ve výši 120 000 Kč.
III. Rozklad obviněného
14. Dne 1. 4. 2024 obdržel Úřad rozklad obviněného ze dne 31. 3. 2024 proti napadenému rozhodnutí. Ze spisového materiálu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo obviněnému doručeno dne 18. 3. 2024, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
15. Obviněný nesouhlasí se závěry uvedenými v napadeném rozhodnutí a má za to, že Úřad neakceptoval specifické podmínky samotného průběhu rekonstrukce Základní školy Protivín (dále také jen „ZŠ Protivín“ nebo „základní škola“), „specifika financování v rámci městského rozpočtu, včetně potřeb vyvolaných v průběhu správy majetku města, a tedy nesprávně na základě jím nedostatečně zjištěné důkazní situace vyhodnotil skutkový stav konkrétního případu realizovaného v době omezujících opatření (Covid 19) a v rozporu s tím konstatoval porušení právních předpisů, tedy naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona“.
16. Obviněný tvrdí, že ze zjištěných skutečností a jím doplněných dokladů bylo prokazatelně zjištěno, že se nejednalo o zakázky, které by spolu tvořily jeden funkční celek a byly zadávány v časové souvislosti. Jednalo se o dvě zakázky malého rozsahu, jejichž předpokládanou hodnotu stanovil v okamžiku zahájení v souladu s § 16 zákona, a to podle odhadu celkové částky dle projektové dokumentace. Obviněný nesouhlasí s názorem uvedeným v napadeném rozhodnutí ohledně stanovení předpokládané hodnoty VZ I a VZ II podle § 18 zákona (tj. součtem u veřejné zakázky rozdělené na části).
17. Podle obviněného je nutné, aby Úřad zohlednil, že pokud by i nebyl postup obviněného v souladu se zákonem, existoval k tomu v řešeném případě logický důvod, a to, že došlo k rekonstrukci ZŠ Protivín v době pandemie Covidu 19, kdy záměrem zadavatele bylo využít omezené docházky dětí do školy a provedenými stavebními úpravami neomezit žáky ve školní docházce.
18. Dále obviněný namítal, že plnění VZ I a VZ II nerozdělil do více veřejných zakázek, protože tyto nevykazovaly znaky totožnosti, dle jeho názoru šlo o rozdílné zakázky s jiným stavebním účelem, VZ I a VZ II jsou věcně nesouvisející. Pro obviněného bylo rozhodující a jediné kritérium nejnižší cena a rovněž rychlost realizace VZ I a VZ II.
19. V posledním argumentačním bodě rozkladu se obviněný ohradil proti posouzení jeho postupu jako naplňujícímu skutkovou podstatu přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona a proti uložení pokuty. Namítá, že při rozhodování o uložení výše pokuty Úřad nevzal v potaz především záměr zadavatele co nejméně omezit přístup žáků a pedagogů ke vzdělání v budově základní školy a využít omezujících opatření v době pandemie pro realizaci stavebních úprav základní školy. Dle obviněného měl Úřad při svém rozhodování o uložení sankce rozhodně nepřehlédnout, jakým způsobem dlouhodobě hospodaří v rámci rozpočtu samosprávy, tedy jakým způsobem nakládá s veřejnými prostředky, a i na tomto základě měl upustit od uložení sankce.
Závěr rozkladu
20. Na základě své argumentace obviněný navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, in eventum věc vrátil Úřadu k dalšímu projednání, případně při nezměněném výroku I rozhodl o zrušení či změně výroku II ve věci uložení pokuty tak, že od uložení pokuty upouští či tuto velmi významně snižuje.
IV. Původní řízení o rozkladu a soudní přezkum
21. Rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0061/2024/VZ, č. j. ÚOHS-21547/2024/161 ze dne 29. 5. 2024 bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“).
22. Na základě žaloby obviněného proběhl soudní přezkum rozhodnutí o rozkladu. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 17. 12. 2025, č. j. 31 Af 24/2024-76 (dále jen „rozsudek KS“) bylo žalobě vyhověno, přičemž rozhodnutí o rozkladu bylo zrušeno a věc byla vrácena Úřadu k dalšímu řízení.
23. Krajský soud v Brně ve svém rozsudku uvedl, že během soudního řízení došlo ke změně § 27 zákona a ode dne 3. 4. 2025 je veřejnou zakázkou malého rozsahu taková veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší (v případě veřejné zakázky na stavební práce) částce 9 000 000 Kč (dále také jen „novela zákona“). Došlo tedy ke zvýšení předpokládané hodnoty u veřejných zakázek malého rozsahu. Pokud by bylo zadávání VZ I a VZ II posuzováno nyní, podle Krajského soudu v Brně by se obviněný deliktu nedopustil, neboť součet hodnot obou zakázek nedosahuje limitu pro podlimitní veřejnou zakázku (součet předpokládaných hodnot VZ I a VZ II činí 8 099 058,10 Kč) a stále se jedná o zakázku malého rozsahu, kterou žalobce může zadat mimo zadávací řízení.
24. V odůvodnění rozsudku KS je odkaz na výrok I rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 11. 2016, č. j. 5 As 104/2013-46, publ. pod č. 3528/2017 Sb. NSS (dále jen „usnesení NSS“), jenž zní: „Rozhoduje-li krajský soud ve správním soudnictví o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo rozhodnuto o vině a trestu za správní delikt v situaci, kdy zákon, kterého bylo použito, byl po právní moci správního rozhodnutí změněn nebo zrušen, je povinen přihlédnout k zásadě vyjádřené ve větě druhé čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle níž se trestnost činu posoudí a trest ukládá podle právní úpravy, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl trestný čin spáchán, je-li to pro pachatele příznivější“. Na základě usnesení NSS tedy Krajský soud v Brně konstatoval, že správní soud musí zkoumat, zda nedošlo ke změně zákona ve prospěch pachatele bez ohledu na to, jestli tuto otázku učinil obviněný předmětem svých žalobních námitek. Po posouzení předmětné věci Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že pro obviněného jako pachatele správního deliktu je příznivější právní úpravou § 27 zákona ve znění účinném od 3. 4. 2025, tj. ve znění novely zákona.
25. V rozsudku KS bylo závěrem konstatováno, že i přesto, že Úřad ani předseda Úřadu nemohli pozdější právní úpravu při svém rozhodování aplikovat, Krajský soud v Brně je vázán názorem vyjádřeným v usnesení NSS. Krajský soud v Brně byl tedy povinen rozhodnutí o rozkladu posuzovat podle pozdější právní úpravy (tj. podle novely zákona) a dospěl k závěru, že rozhodnutí o rozkladu je nezákonné.
V. Další řízení o rozkladu
31. Po vrácení věci Krajským soudem v Brně pokračuje předseda Úřadu v řízení o rozkladu proti napadenému rozhodnutí. Předseda Úřadu je v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným v rozsudku KS.
32. Písemností ze dne 31. 12. 2025, č. j. ÚOHS-50313/2025/161, doručené dne 2. 1. 2026, bylo obviněnému oznámeno, že se ve správním řízení pokračuje.
Stanovisko předsedy Úřadu
33. Po posouzení rozkladu, veškerého souvisejícího spisového materiálu a daného případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumal napadené rozhodnutí v plném rozsahu. Na základě závazného právního názoru Krajského soudu v Brně jsem dospěl k závěru, že z důvodu změny právní úpravy, která je pro obviněného příznivější, je nutno předmětnou novelu zákona na daný případ aplikovat.
VI. K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
34. Podle § 98 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky odvolací správní orgán přezkoumává napadené rozhodnutí v plném rozsahu.
35. Podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu nestanoví-li zvláštní zákon jinak, lze v řízení o rozkladu rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud se tím plně vyhoví rozkladu a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, jichž se to týká, vyslovili souhlas.
36. Podle § 90 písm. a) správního řádu, jestliže odvolací správní orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část zruší a řízení zastaví.
37. Podle § 257 písm. f) zákona Úřad zahájené řízení zastaví, jestliže v řízení zahájeném z moci úřední nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle podle § 263 nebo pro uložení pokuty podle § 268 nebo 269 zákona.
Podstata věci
38. V posuzované věci Úřad shledal, že obviněný zadal bez zadávacího řízení veřejnou zakázku, jejímž předmětem bylo plnění vyplývající ze smlouvy VZ I a smlouvy VZ II, jako dvě samostatné veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce, ačkoliv měl povinnost zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení dle zákona. Tato povinnost vyplývá z toho, že předmětem VZ I a VZ II bylo úplatné provedení stavebních prací ve smyslu § 14 odst. 3 zákona, které tvoří jeden funkční celek s předpokládanou hodnotou přesahující finanční limit dle § 27 písm. b) zákona, tj. 6 mil. Kč, když součet předpokládané hodnoty VZ I a VZ II činil částku 8 099 058,10 Kč bez DPH. Tím, že obviněný nezadal veřejnou zakázku v odpovídajícím druhu zadávacího řízení, mohl ovlivnit výběr dodavatele.
39. Protože řízení o přestupku bylo Úřadem zahájeno dne 20. 12. 2023 a napadené rozhodnutí i rozhodnutí o rozkladu byly vydány v první polovině roku 2024 (tj. 13. 3. 2024 a 29. 5. 2024), postup Úřadu i předsedy Úřadu se řídil právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení. Při posuzování věci byl tedy správně aplikován zákon ve znění účinném před novelou zákona, tedy zákon účinný v době spáchání přestupku, kdy došlo k uzavření smlouvy VZ I a smlouvy VZ II, přičemž jiná příznivější právní úprava pro obviněného neexistovala.
Ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení
40. Dne 3. 4. 2025 však nabyl účinnosti zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Od uvedeného data platná a účinná novela zákona mimo jiné zavedla zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, konkrétně zvýšení z původních 6 mil. Kč na 9 mil. Kč u veřejných zakázek na stavební práce. Protože zákon ve znění novely zákona představuje pro obviněného pozdější příznivější právní úpravu, i s ohledem na judikaturu vyšších soudů[2] mají jak správní soudy, tak správní orgány povinnost přihlédnout k zásadě vyjádřené ve větě druhé čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, podle níž se trestnost činu posoudí a trest ukládá podle právní úpravy, která nabyla účinnosti až poté, kdy byl trestný čin spáchán, je-li to pro pachatele příznivější. Uvedená judikatura byla zákonodárcem promítnuta do § 2 odst. 1 zákona o přestupcích, kde je pro správní trestání předmětná ústavní zásada přímo zakotvena, neboť podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější.
41. Na základě aplikace novely zákona na předmětnou věc bylo v rozsudku KS konstatováno, že rozhodnutí o rozkladu je nezákonné, proto bylo Krajským soudem v Brně rozhodnutí o rozkladu zrušeno a věc byla vrácena Úřadu k dalšímu řízení.
42. Vzhledem k aktuální právní úpravě a ustálené soudní judikatuře jsem v tomto rozhodnutí dospěl k závěru, že VZ I a VZ II ani v součtu jejich předpokládaných hodnot nepřesahují hodnotu 9 mil. Kč ve smyslu § 27 ve znění novely zákona, neboť jejich předpokládaná hodnota nepřekročila hranici veřejných zakázek malého rozsahu na stavební práce. Obviněný tak dle novely zákona nebyl povinen veřejné zakázky VZ I a VZ II zadat v zadávacím řízení. Pokud zadávací řízení obviněný nevyužil, neporušil zákon ve znění účinném od 3. 4. 2025, protože nebyla naplněna formální stránka deliktu, a tedy v napadeném rozhodnutí vytýkané jednání obviněného není přestupkem. V návaznosti na uvedené jsem zrušil dle § 90 odst. 1 písm. a) správního řádu napadené rozhodnutí pro nezákonnost. Ve věci bylo zahájeno řízení z moci úřední, v němž nejsou splněny podmínky pro uložení sankce. Jsou zde naopak naplněny podmínky pro to, aby bylo řízení zastaveno dle § 257 písm. f) zákona.
43. K výroku II napadeného rozhodnutí lze uvést, že předmětný výrok o pokutě (trestu) je existenčně závislý na výroku o spáchání přestupku (tedy výroku o vině), neboť určení druhu a výměry trestu je dle § 93 odst. 1 písm. d) zákona o přestupcích podmíněno existencí odsuzujícího výroku. Jelikož se obviněný nedopustil přestupku, není dán důvod obviněnému uložit pokutu.
44. Rovněž výrok III napadeného rozhodnutí má akcesorickou povahu k výroku o vině. Dle § 95 odst. 1 zákona o přestupcích platí, že správní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Protože v předmětné věci obviněný nebyl uznán vinným, není dán zákonný důvod uložit obviněnému ani povinnost nahradit náklady řízení.
45. V souladu s rozsudkem KS lze uzavřít, že ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí nedošlo. V předmětné věci nejsou dány důvody pro uložení pokuty a nastala tak situace předpokládaná ustanovením § 257 písm. f) zákona. Z tohoto důvodu bylo napadené rozhodnutí zrušeno a správní řízení ve věci možného spáchání přestupku zastaveno.
VII. Závěr
46. Vzhledem k tomu, že jednáním obviněného nedošlo ke spáchání přestupku specifikovaného ve výroku I napadeného rozhodnutí a napadené rozhodnutí je nezákonné, dospěl jsem k závěru, že nastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení o přestupku.
47. Vzhledem ke zrušení napadeného rozhodnutí jako celku, tj. ve všech jeho výrocích a s ohledem na akcesorickou povahu výroků II a III napadeného rozhodnutí vůči výroku I napadeného rozhodnutí, není nutné se k těmto výrokům dále podrobněji vyjadřovat.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle ustanovení § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 152 odst. 5 téhož zákona, nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
Mgr. Ing. Jan Procházka LL.M., advokát, Masarykovo nám. 19, 398 11 Protivín
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pokud je v tomto rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího postupu. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Viz usnesení NSS nebo rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, č. j. 6 A 126/2002-27; ze dne 21. 3. 2012, č. j. 5 Afs 68/2011-99; ze dne 12. 4. 2013, 2 Afs 64/2012-48; nebo nálezy Ústavního soudu ze dne 11. 7. 2007, č. j. ÚS II. 192/05-2 a ze dne 13. 6. 2002, č. j. ÚS III. 611/01.