číslo jednací: 02210/2026/500
spisová značka: S0991/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu - II. vyhlášení |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 4. 2. 2026 |
| Dokumenty |  2025_S0991.pdf 383 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0991/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-02210/2026/500 |
|
Brno 19. 1. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 18. 12. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy,
- navrhovatel – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 08684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha,
- vybraný dodavatel – MEDIFINE a.s., IČO 27718948, se sídlem Ohradní 1087/63, 140 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu - II. vyhlášení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-052706 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 9. 2025 pod ev. č. 629196-2025,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha – ze dne 18. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy – učiněných při zadávání veřejné zakázky „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu - II. vyhlášení“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 24. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-052706 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 9. 2025 pod ev. č. 629196-2025, se podle § 265 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Klatovská nemocnice, a.s., IČO 26360527, se sídlem Plzeňská 929, 339 01 Klatovy (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 24. 9. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „RTG přístroj skiaskopicko-skiagrafického kompletu - II. vyhlášení“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 25. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-052706 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 25. 9. 2025 pod ev. č. 629196-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).
2. Dle čl. 1. zadávací dokumentace veřejné zakázky je předmětem plnění veřejné zakázky „dodávka 1 ks RTG přístroje skiagraficko-skiaskopického kompletu. Součástí je doprava do sídla zadavatele, odborné zapojení a zprovoznění přístroje, zaškolení obsluhy a garance poskytnutí záručního servisu. Součástí dodávky budou také stavební úpravy související s umístěním přístroje.“
3. V úvodní části zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 11 300 000 Kč bez DPH.
4. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 2 nabídky, a to nabídku dodavatele SNT Plus s.r.o., IČO 25701576, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha (dále jen „dodavatel SNT Plus s.r.o.“), a nabídku dodavatele MEDIFINE a.s., IČO 27718948, se sídlem Ohradní 1087/63, 140 00 Praha (dále jen „dodavatel MEDIFINE a.s.“ či „vybraný dodavatel“).
5. „Rozhodnutím o výběru“ ze dne 18. 11. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru“ či „rozhodnutí o výběru dodavatele MEDIFINE a.s.“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a to dodavatele MEDIFINE a.s. Výběr dodavatele MEDIFINE a.s. oznámil zadavatel účastníkům zadávacího řízení dne 19. 11. 2025.
6. Proti rozhodnutí o výběru obdržel zadavatel dne 28. 11. 2025 námitky dodavatele Philips Česká republika s.r.o., IČO 63985306, se sídlem Rohanské nábřeží 678/23, 186 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 7. 12. 2015 JUDr. Petrou Vlachovou, advokátkou, ev. č. ČAK 08684, se sídlem Vodičkova 710/31, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), z téhož dne (dále jen „námitky“).
7. Rozhodnutím ze dne 9. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky s odkazem na § 245 odst. 3 písm. a) zákona odmítl, neboť nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona.
8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 18. 12. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad”) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 18. 12. 2025.
II. OBSAH NÁVRHU
9. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o výběru dodavatele MEDIFINE a.s. a proti rozhodnutí o námitkách.
10. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rámci zadávacího řízení obdržel 2 nabídky, a to nabídku dodavatele SNT Plus s.r.o., kde je navrhovatel dle svých slov poddodavatelem, který zajišťuje dodávku vlastního RTG přístroje a odborné činnosti s dodávkou přístroje související (odborné zapojení, zaškolení, zajištění záručního a pozáručního servisu), a nabídku dodavatele MEDIFINE a.s., jejímž předmětem je dodávka přístroje značky Siemens a která se v rámci hodnocení nabídek umístila na prvním místě a která dle zadavatele splňuje všechny požadavky stanovené v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.
11. Navrhovatel je přesvědčen, že při správném hodnocení a posouzení nabídek měl být dodavatel MEDIFINE a.s. ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění minimálních technických podmínek, resp. pro nesprávnost údajů, které mají vliv na naplnění kritérií hodnocení. K tomu navrhovatel konkrétně uvádí, že dodavateli MEDIFINE a.s. bylo nesprávně přiděleno 10 bodů u parametru „možnost podélného posunu stolu i detektoru ≥ 150 cm“, neboť navrhovateli je s ohledem na znalost trhu zřejmé, že u přístroje Siemens Luminos Lotus Max je v daném rozsahu možné pohybovat pouze stolem (a to jen v horizontální poloze), nikoliv i detektorem. Současně navrhovatel uvádí, že v rámci parametru „zatížitelnost stolu při zvedání a naklápění“ bylo dodavateli MEDIFINE a.s. přiděleno 10 bodů za „zatížitelnost stolu při zvedání a naklápění“ ≥ 300 kg, přičemž zadavatel v technické specifikaci poptávaného přístroje požadoval zvedat stůl v rozsahu ≥ 50 cm a naklápět v rozsahu +/-90°. Dle navrhovatele je z návodu k obsluze k přístroji Siemens Luminos Lotus Max zřejmé, že při hmotnosti pacienta 300 kg již není možné naklápět stůl v požadovaném rozsahu +/-90°, ale pouze v rozsahu max. -15°/+45°, kdy tato limitace je dána konstrukcí stolu. Nadto navrhovatel uvádí, že zadavatel u dotčeného parametru požadoval, aby spodní hranice zatížitelnosti stolu při zvedání a naklápění byla min. 200 kg, přičemž u přístroje Siemens Luminos Lotus Max je však dle navrhovatele skutečná zatížitelnost stolu v požadovaném rozsahu naklápění +/-90° pouze 180 kg.
12. Navrhovatel se dále vyjadřuje k jeho aktivní legitimaci k podání návrhu, a to v návaznosti na rozhodnutí o námitkách, kterým zadavatel námitky navrhovatele směřující proti rozhodnutí o výběru dodavatele MEDIFINE a.s. odmítl s odkazem na § 245 odst. 3 písm. a) zákona, neboť nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona. K tomu navrhovatel uvádí, že se zadávacího řízení účastní prostřednictvím svého partnera, dodavatele SNT Plus s.r.o., a to výhradně z důvodu, že předmětem plnění veřejné zakázky, byť marginálním, jsou i stavební práce, které navrhovatel není schopen a oprávněn realizovat. Navrhovatel akcentuje, že hlavním předmětem plnění veřejné zakázky je však dodávka RTG přístroje a zajištění odborného zapojení a zprovoznění tohoto přístroje, zaškolení jeho obsluhy a poskytování jeho záručního servisu, tj. i vysoce odborné činnosti, k nimž je oprávněn právě navrhovatel, nikoliv dodavatel SNT Plus s.r.o. Po formální stránce se proto navrhovatel dle svých slov zadávacího řízení účastní jako poddodavatel dodavatele SNT Plus s.r.o., avšak poddodavatel plnění pro veřejnou zakázku naprosto klíčového. V této souvislosti navrhovatel rovněž dodává, že vystupuje v postavení tzv. kvalifikačního poddodavatele, tj. poddodavatele, jehož prostřednictvím dodavatel SNT Plus s.r.o. prokazuje profesní způsobilost a technickou kvalifikaci, přičemž pro tyto účely se navrhovatel zavázal k solidární odpovědnosti za plnění veřejné zakázky společně s dodavatelem SNT Plus s.r.o., a to svým písemným závazkem ze dne 16. 10. 2025, který tvoří součást nabídky dodavatele SNT Plus s.r.o. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkázal na velmi nedávné rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0129/2025/VZ, č. j. ÚOHS-40480/2025/162 ze dne 17.10.2025, podle kterého není aktivní legitimace k podání námitek proti jiným úkonům zadavatele než těm uvedeným v § 241 odst. 3 ZZVZ poddodavateli přiznána. K tomu navrhovatel konstatuje, že nelze vyloučit, že dotčené rozhodnutí předsedy Úřadu bylo uveřejněno až po podání námitek navrhovatele, a proto s ním navrhovatel nebyl obeznámen, jinak by nepochybně námitky podal přímo dodavatel SNT Plus s.r.o., aby bylo zajištěno, že zadavatel bude nucen se s námitkami po věcné stránce vypořádat. Současně navrhovatel uvádí, že po prostudování předmětného rozhodnutí má za to, že jeho postavení poddodavatele je v šetřeném případě zásadně odlišné od postavení poddodavatele v zadávacím řízení řešeném ve výše uvedeném správním řízení, a to s ohledem na klíčový charakter a rozsah plnění navrhovatele v rámci poddodávky a zejména pak s ohledem na skutečnost, že v souvislosti se svým postavením kvalifikačního poddodavatele navrhovatel převzal závazek své solidární odpovědnosti za plnění veřejné zakázky. S ohledem na tyto rozdíly má navrhovatel za to, že byl k podání námitek aktivně legitimován, což současně zakládá i jeho aktivní legitimaci k podání tohoto návrhu. Závěrem pak navrhovatel uvádí, že v důsledku shora uvedeného pochybení zadavatele vznikla, resp. hrozí újma na právech navrhovatele, neboť navrhovatel se nemůže stát dodavatelem 85 % plnění veřejné zakázky. Za dané situace nese navrhovatel dle svých slov pouze náklady na přípravu svého plnění v rámci veřejné zakázky, avšak nevytvoří žádný zisk. Nadto navrhovatel dodává, že rovněž další náklady související s podáním námitek a návrhu je nutno důvodně považovat za újmu. Pro úplnost pak navrhovatel dodává, že pokud Úřad návrh zamítne pro nedostatek aktivní legitimace navrhovatele, dojde k situaci, kdy po věcné stránce nebude moci být přezkoumán postup zadavatele v zadávacím řízení, který je zjevně v rozporu se zákonem, neboť lhůta pro podání námitek dodavatelem SNT Plus s.r.o. již uplynula.
13. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající buď jen ve zrušení rozhodnutí o námitkách, nebo nápravné opatření spočívající ve zrušení jak rozhodnutí o námitkách, tak i rozhodnutí o výběru.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
14. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 18. 12. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
15. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.
16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 12. 2025.
17. Usnesením ze dne 19. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
18. Dne 23. 12. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu”) a dne 29. 12. 2025 vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu”).
Vyjádření zadavatele k návrhu
19. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že po doručení námitek navrhovatele zjistil, že navrhovatel není účastníkem zadávacího řízení, když tento byl uveden jako poddodavatel dodavatele SNT Plus s.r.o. Zadavatel proto dle svých slov dne 9. 12. 2025 rozhodl o odmítnutí námitek navrhovatele proti rozhodnutí o výběru, neboť navrhovatel nebyl aktivně legitimován k jejich podání. K tomu zadavatel konstatuje, že vycházel z § 241 odst. 3 a § 245 odst. 3 písm. a) zákona a z rozhodovací praxe Úřadu, konkrétně z rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0524/2025/VZ, č. j. ÚOHS-33075/2025/500 ze dne 1. 9. 2025. jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0129/2025/VZ, č. j. ÚOHS-40480/2025/162 ze dne 17. 10. 2025. Zadavatel dále uvádí, že z důvodu formálního odmítnutí námitek se podrobně nezabýval obsahovými částmi námitek směřujícími proti nesplnění technických podmínek vybraným dodavatelem, pouze konstatoval, že si stojí za svým postupem při hodnocení a posouzení nabídek a výběru dodavatele SNT Plus s.r.o.
20. Nad rámec uvedeného pak zadavatel ve vyjádření k návrhu akcentuje, že ačkoliv se navrhovatel v návrhu distancuje od výše citované rozhodovací praxe Úřadu, zároveň si svou aktivní legitimací k podání námitek a návrhu není jistý, když uvádí, že návrh má být současně považován za podnět k zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední.
Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu
21. Vybraný dodavatel ve vyjádření k návrhu předně uvádí, že navrhovatel zcela zřejmě postrádal aktivní legitimaci k podání námitek, a tedy i návrhu, když námitky ve fázi po podání nabídek může dle doslovné dikce § 241 odst. 3 zákona podat jen účastník zadávacího řízení, kterým navrhovatel jednoduše není. Dle vybraného dodavatele je v tomto ohledu zákon „zcela jednoznačný, text normy neobsahuje […] žádný neurčitý právní pojem ani nepřipouští žádné uvážení, a proto argumentace navrhovatele o specifičnosti jeho postavení nemá žádnou relevanci.“ Vybraný dodavatel vyjadřuje přesvědčení, že „zákon neposkytuje žádný prostor pro to, aby byla arbitrárně (byť skutkové okolnosti mohou být jakékoli) přiznána aktivní legitimace jinému subjektu, než jaké výslovně stanovuje příslušné ustanovení zákona,“ a v tomto ohledu považuje za jediné řešení souladné se zákonem zamítnutí návrhu dle § 265 písm. b) zákona.
22. K samotné navrhovatelem rozporované zatížitelnosti stolu vybraný dodavatel uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky jasně vymezovala dva odlišné parametry, a to zatížitelnost stolu bez jakéhokoliv omezení rozsahu a rychlosti pohybu ≥ 150 kg a zatížitelnost stolu při zvedání a naklápění (bez uvedení minimální požadované hodnoty, minimálního úhlu, rozsahu pohybu). Dle vybraného dodavatele zadavatel nikde neuvedl, že by zatížitelnost při zvedání či naklápění musela být splněna v plném rozsahu všech možných pohybů stolu, bez jakýchkoli limitací nebo v dosahu konkrétních úhlů, pročež vybraným dodavatelem v nabídce uvedené hodnoty „zatížitelnost bez omezení pohybu: 150 kg“ a „zatížitelnost při zvedání a naklápění: 300 kg (v rozsahu −15° až +45°)“ jsou dle vybraného dodavatele v souladu s požadavky zadavatele. Ve vztahu k navrhovatelem rozporovanému podélnému pohybu stolu pak vybraný dodavatel uvádí, že „[h]odnoticí kritérium zcela zřejmě nebylo postaveno na samostatných hodnotách posuvu obou prvků.“ Vybraný dodavatel konstatuje, že v zadávací dokumentaci veřejné zakázky byla uvedena dvě hodnoticí pásma, a to 0 bodů pro možnost podélného posunu stolu nebo detektoru ≥ 150 cm a 10 bodů pro možnost podélného posunu stolu i detektoru ≥ 150 cm s poznámkou „stolu současně/společně s detektorem, resp. společný pohyb stolu s detektorem“. Dle vybraného dodavatele je z uvedené poznámky zřejmé, že „zadavatel u varianty pro 10 bodů nehodnotil samostatné mechanické hodnoty obou pohybů, ale funkční schopnost systému zajistit rozsah pohybu ≥ 150 cm. Zadavatel tímto zadáním vyjadřoval klinickou potřebu na primární parametr pohyb stolu, sekundárně pak schopnost detektoru tento pohyb následovat. V praxi RTG pracovišť není podmínkou, aby měl detektor identický mechanický posuv, protože většinu dráhy realizuje stůl a detektor ‚dohání‘ pouze část rozsahu. Pokud by zadavatel zamýšlel požadovat: mechanický posuv stolu ≥ 150 cm, mechanický posuv detektoru ≥150 cm, očekávali bychom, že by to takto výslovně formuloval. Zadavatel při hodnocení posuzoval to, co bylo v zadání – tedy schopnost společného pohybu systému, nikoliv samostatné hodnoty obou pohybů. Jako vybraný dodavatel jsme doplnili do nabídky tyto hodnoty: 160 cm v rozsahu ± 80 cm, což plně odpovídá parametrům nabízeného přístroje.“ Na základě uvedeného pak vybraný dodavatel shrnuje, že zadavatel nepochybil, když přidělil vybranému dodavateli dotčené počty bodů a když konstatoval splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem.
Další průběh správního řízení
23. Usnesením ze dne 6. 1. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
24. Dne 13. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 6. 1. 2026 ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.[1]
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
25. Navrhovatel předně ve vztahu k aktivní legitimaci k podání námitek a návrhu opakuje, že s ohledem na jeho solidární odpovědnost za plnění veřejné zakázky je jeho postavení poddodavatele v šetřeném případě zásadně odlišné od postavení poddodavatele, které bylo předmětem rozhodovací praxe Úřadu citované zadavatelem. Dle navrhovatele je naopak postavení navrhovatele v šetřené věci obdobné postavení společníka společnosti, které bylo předmětem rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0027/2018/VZ02536/2018/542/PKn ze dne 24. 1. 2018, přičemž toto rozhodnutí aktivní legitimaci k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele společníkovi společnosti přiznalo.
26. K chybnému hodnocení technického kritéria „zatížitelnost stolu při zvedání a naklápění“ navrhovatel uvádí, že „skutečně porovnatelné hodnoty zatížitelnosti stolu jsou 150 kg (bez omezení rozsahu zvedání a naklápění) u přístroje Siemens a 284 kg (bez omezení rozsahu zvedání a naklápění) u přístroje Philips. Přesto bylo v rámci tohoto hodnotícího kritéria přiděleno přístroji Siemens 10 bodů, i když nosnost 300 kg platí jen v rámci limitovaného naklápění do - 15°/+45°, ačkoliv Zadavatel obecně požadoval naklápění v rozsahu +/-90°.“ Samotným pojmem „naklápění“ je přitom dle navrhovatele třeba rozumět rozsah naklápění obecně požadovaný zadavatelem, tedy +/-90°, neboť pokud by zadavateli stačil pro zatížitelnost stolu ≥ 300 kg menší rozsah naklápění, pak by to bezesporu do definice daného hodnoceného technického parametru výslovně uvedl. Dle navrhovatele tedy nemůže obstát obrana vybraného dodavatele uvedená ve vyjádření k návrhu, že zadavatel nikde neuvedl, že by zatížitelnost při zvedání a naklápění musela být splněna v plném rozsahu všech možných pohybů stolu, bez jakýchkoliv limitací nebo v dosahu konkrétních úhlů, neboť zadavatel jasně vymezil svůj obecný požadavek na naklápění v rozsahu +/-90°. Nadto navrhovatel akcentuje, že zadavatel stanovil 200 kg jako minimální zatížitelnost stolu při zvedání a naklápění, což nabídka vybraného dodavatele zcela prokazatelně nesplňuje, neboť sklápění v požadovaném rozsahu +/-90° je možné pouze do zatížení 180 kg. Co se pak týče chybného hodnocení technického kritéria „možnost podélného posunu stolu i detektoru ≥ 150 cm“, odkazuje navrhovatel na svou argumentaci uvedenou v návrhu.
27. Závěrem vyjádření k podkladům rozhodnutí navrhovatel shrnuje, že zadavatel tedy postupoval v zadávacím řízení nezákonně, přičemž vzhledem k tomu, že Úřad disponuje veškerými navrhovatelem uváděnými informacemi, nelze dopustit, aby nekonal, a to ani v případě, že shledá, že navrhovatel nemá aktivní legitimaci k podání návrhu. Pokud by tedy dle vybraného dodavatele Úřad shledal, že aktivní legitimace navrhovatele není dána, měl by k řádnému plnění své působnosti zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
28. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu podle § 265 písm. b) zákona, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení právních předpisů
29. Podle § 47 odst. 1 zákona se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy
a) vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129a odst. 3 zákona,
b) podá žádost o účast nebo nabídku, nebo
c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.
30. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
31. Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti
a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,
b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo
c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.
32. Podle § 241 odst. 3 zákona může námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, podat pouze účastník zadávacího řízení.
33. Podle § 245 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.
34. Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které
a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona,
b) jsou podány opožděně, nebo
c) nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.
35. Podle § 265 písm. b) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
36. Z nabídky dodavatele SNT Plus s.r.o. vyplývá, že tento se zavázal provést veřejnou zakázku s využitím dvou poddodavatelů, a to navrhovatele a společnosti Meditech engineering s.r.o. (v době podání nabídky s názvem Medisolve Medical Solutions s.r.o.), IČO 27428095, se sídlem Plzeňská 2761/315, 155 00 Praha.
Právní posouzení
37. Úřad předně uvádí, že zadavatel v šetřeném případě námitky odmítl s odkazem na § 245 odst. 3 písm. a) zákona, neboť nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona. S ohledem na uvedené se Úřad v rámci posouzení skutečností namítaných v návrhu nejprve zaměřil na otázku, zda jsou naplněny předpoklady pro to, aby návrh mohl věcně přezkoumat, přičemž dospěl k závěru, že je zde dán důvod pro zamítnutí návrhu dle § 265 písm. b) zákona, a to z důvodu nedostatečné aktivní legitimace navrhovatele. K tomu uvádí Úřad následující.
38. Úřad v prvé řadě konstatuje, že obdobná situace jako v šetřeném případě byla Úřadem řešena v rámci recentního rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0524/2025/VZ, č. j. ÚOHS-33075/2025/500 ze dne 1. 9. 2025. jež bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0129/2025/VZ, č. j. ÚOHS-40480/2025/162 ze dne 17. 10. 2025, přičemž dle Úřadu není dán důvod postupovat v právě projednávané věci odlišně. K tomu Úřad dodává, že o citovanou rozhodovací praxi Úřadu opřel své rozhodnutí o námitkách i právě sám zadavatel.
39. Úřad tak v souladu s citovanou rozhodovací praxí Úřadu uvádí, že aktivní legitimace k podání návrhu k Úřadu na přezkum postupu zadavatele dle § 250 odst. 1 zákona se odvíjí od aktivní legitimace k podání námitek. Podle § 241 odst. 1 zákona platí, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky se dle § 241 odst. 2 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek (námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona), dále proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky a proti postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu se zákonem. Ustanovení § 241 odst. 1 a odst. 2 zákona je pak dále korigováno § 241 odst. 3 zákona, který uvádí, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. Z § 241 odst. 3 zákona tak vyplývá, že právo podat zadavateli zdůvodněné námitky v případě jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, je přiznáno pouze a výhradně osobě účastníka zadávacího řízení.
40. V šetřeném případě navrhovatel napadl námitkami úkon spočívající v rozhodnutí o výběru dodavatele MEDIFINE a.s.
41. V šetřené věci je tak zásadní posouzení otázky, zda byly námitky podány osobou k tomu oprávněnou, když námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele MEDIFINE a.s. a následný návrh k Úřadu podal navrhovatel jakožto poddodavatel dodavatele SNT Plus s.r.o., jenž se v rámci hodnocení nabídek umístil na druhém místě, tj. za dodavatelem MEDIFINE a.s.
42. Úřad uvádí, že výše uvedená ustanovení zákona týkající se podání námitek, jakožto primární ochrany dodavatelů proti nesprávnému postupu zadavatele, jasně vymezují, které osoby jsou k podání námitek oprávněné. Ustanovení § 241 odst. 3 zákona přitom jasně stanoví, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. V šetřené věci byly námitky podány proti rozhodnutí o výběru dodavatele MEDIFINE a.s., a to poddodavatelem dodavatele SNT Plus s.r.o., přičemž v případě rozhodnutí o výběru se jedná právě o § 241 odst. 3 zákona předvídaný jiný úkon zadavatele, proti kterému může podat námitky pouze účastník zadávacího řízení.
43. Úřad na tomto místě odkazuje též na komentářovou literaturu[2], která k § 241 odst. 3 zákona uvádí, že „[z]ákonodárce zde fakticky omezuje možnost podání námitek proti úkonům a opomenutím v rámci zadávacího řízení pouze na jeho účastníky, tedy odjímá tuto možnost subjektům, které se zadávacího řízení neúčastní, a tím pádem je pro ně výsledek zadávacího řízení irelevantní. Uvedená úprava tak odpovídá funkčnímu pojetí námitek jako rychlé možnosti napravení případných rozporů v úzkém kontaktu zadavatel-účastník zadávacího řízení, tedy těch osob, které jsou primárně zainteresovány na předmětu zadávacího řízení.“ V návaznosti na to Úřad konstatuje, že § 241 odst. 3 zákona hovoří zcela jasně, a nejsou zde tak dány pochybnosti o jeho smyslu, účelu, významu či jiných úmyslech zákonodárce, které by měly směřovat k jinému výkladu než výkladu v tom smyslu, že předmětné ustanovení zákona má umožnit podání námitek proti konkrétním úkonům zadavatele pouze účastníkům zadávacího řízení. Ani teleologický nebo systematický výklad tudíž nevede k jinému výkladu předmětného ustanovení zákona než výklad jazykový. Jinými slovy lze dle Úřadu souhlasit s tvrzením vybraného dodavatele uvedeným ve vyjádření k návrhu, že zákon je v tomto ohledu „zcela jednoznačný, text normy neobsahuje […] žádný neurčitý právní pojem ani nepřipouští žádné uvážení,“ resp. že „zákon neposkytuje žádný prostor pro to, aby byla arbitrárně (byť skutkové okolnosti mohou být jakékoli) přiznána aktivní legitimace jinému subjektu, než jaké výslovně stanovuje příslušné ustanovení zákona.“
44. Kdo je účastníkem zadávacího řízení, pak upravuje § 47 odst. 1 zákona, jenž stanoví, že dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 nebo § 129a odst. 3 zákona, podá žádost o účast nebo nabídku, nebo zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení. Ani jedna ze zákonem předvídaných premis přitom v šetřeném případě ve vztahu k osobě navrhovatele nenastala, tzn. navrhovatel se prokazatelně nestal účastníkem zadávacího řízení.
45. Úřad uvádí, že za zcela bezpředmětnou je třeba označit veškerou argumentaci navrhovatele ohledně újmy, která mu hrozí či vznikla v souvislosti s rozhodnutím o výběru dodavatele MEDIFINE a.s., jakož i argumentaci stran stěžejního podílu navrhovatele na plnění veřejné zakázky (blíže viz obsah návrhu shrnutý výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), neboť § 241 odst. 3 zákona výslovně vylučuje podání námitek proti výběru dodavatele jinou osobou než účastníkem zadávacího řízení. Stejně tak je v tomto kontextu za irelevantní třeba označit i argumentaci navrhovatele týkající se jeho solidární odpovědnosti za plnění veřejné zakázky, neboť ani tato skutečnost nemá vliv na postavení navrhovatele coby účastníka zadávacího řízení. K tomu Úřad dodává, že postavení poddodavatele je v zadávacím řízení zcela závislé na hlavním dodavateli soutěženého plnění, který disponuje všemi právy a povinnostmi spojenými s účastí v zadávacím řízení. Má-li poddodavatel hlavního dodavatele za to, že zadavatel při výběru jiného dodavatele porušil zákon, musí apelovat na svého smluvního partnera (hlavního dodavatele), aby prostředky právní obrany vůči postupu zadavatele uplatnil. To je jediná cesta, jak se může zrušení rozhodnutí o výběru v řízení před Úřadem domoci. K odkazu navrhovatele ve vyjádření k podkladům rozhodnutí na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0027/2018/VZ02536/2018/542/PKn ze dne 24. 1. 2018, které přiznalo aktivní legitimaci k podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele společníkovi společnosti, pak Úřad toliko dodává, že předseda Úřadu ve výše citovaném rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0129/2025/VZ jasně a výslovně uvedl, že „[č]lenové společnosti jsou […] vždy považováni za účastníky zadávacího řízení (lhostejno, zda samostatně nebo společně), zatímco poddodavatel hlavního dodavatele postavení účastníka zadávacího řízení nikdy nezískává. Nejde tedy o analogickou situaci, a poddodavatel hlavního dodavatele tak nemůže nikdy využít námitky podle § 241 odst. 3 zákona.“
46. Pro úplnost pak Úřad doplňuje, že aktivní legitimace je poddodavateli (při splnění dalších podmínek) přiznána toliko ve vztahu k námitkám podávaným proti zadávacím podmínkám, volbě druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky či postupu směřujícímu k zadání zakázky mimo zadávací řízení, tj. vztahuje se na otázky nespadající pod omezení dle § 241 odst. 3 zákona. Zpochybňuje-li dodavatel určité části plnění některý z výše uvedených postupů zadavatele, zpravidla se ještě nachází ve fázi, kdy nemusí mít jasno v tom, zda příslušnou část plnění poskytne jako poddodavatel či například jako účastník konsorcia (a ostatně se po něm rozhodnutí v této otázce ještě zpravidla ani nežádá). Proto jej nelze a priori zbavit aktivní legitimace, neboť je stále ještě myslitelné, že se účastníkem zadávacího řízení stane jako člen konsorcia. Je tak logické v těchto případech přiznat aktivní legitimaci širšímu okruhu osob než v případě námitek proti dalším úkonům zadavatele. Současně je v této souvislosti třeba zdůraznit i skutečnost, že jiné úkony či opomenutí zadavatele než ty uvedené v 241 odst. 3 zákona se již týkají podané nabídky, přičemž za podanou nabídku odpovídá výhradně dodavatel, který tuto nabídku podal. Úřad akcentuje, že dodavatel SNT Plus s.r.o. byl oprávněn podat námitky a následně návrh proti rozhodnutí o výběru dodavatele MEDIFINE a.s., ale neučinil tak, přičemž tímto zároveň uplatnil své dispoziční právo s nabídkou a vyjádřil vůli se proti dotčenému rozhodnutí o výběru nebránit. Nelze připustit, aby taková práva dodavatele byla narušena jakoukoliv třetí osobou.
47. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tedy Úřad návrh navrhovatele podle § 265 písm. b) zákona zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
1. Klatovská nemocnice, a.s., Plzeňská 929, 339 01 Klatovy
2. JUDr. Petra Vlachová, advokátka, Vodičkova 710/31, 110 00 Praha
3. MEDIFINE a.s., Ohradní 1087/63, 140 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro úplnost Úřad uvádí, že dne 8. 1. 2026 obdržel doplnění vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 8. 1. 2026“). Úřad ve vztahu k vyjádření zadavatele ze dne 8. 1. 2026 sděluje, že oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19. 12. 2025, kterým Úřad účastníky správního řízení poučil, že v souladu s § 251 odst. 5 zákona mohou navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení tohoto oznámení, a to s výjimkou navrhovatele, na něhož se vztahuje omezení podle § 251 odst. 4 zákona, přičemž k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad přihlédne v případech, kdy jimi má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, bylo zadavateli doručeno dne 19. 12. 2025. Lhůta k navrhování důkazů, uvádění skutečností a činění jiných návrhů ve smyslu § 251 odst. 5 zákona tedy zadavateli uplynula dne 5. 1. 2026 (vzhledem k tomu, že poslední den zákonné lhůty připadl na sobotu 3. 1. 2026, byl zadavatel povinen činit předmětné úkony nejpozději nejbližší následující pracovní den, tj. v pondělí 5. 1. 2026). Vzhledem k tomu, že dotčené vyjádření zadavatele tak bylo učiněno až po uplynutí výše uvedené lhůty, Úřad k tomuto v souladu s § 251 odst. 5 zákona nepřihlíží. K tomu Úřad doplňuje, že v dotčeném vyjádření zadavatele neshledal žádné skutečnosti, návrhy důkazů ani jiné návrhy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí ve smyslu § 251 odst. 5 zákona, přičemž zadavatel toto ani netvrdí. Současně Úřad dodává, že zadavatel ve vyjádření ze dne 8. 1. 2026 nad rámec skutečností uvedených ve vyjádření k návrhu uvádí, že z návodu k obsluze k přístroji Siemens Luminos Lotus Max jasně vyplývá, že nabídka vybraného dodavatele byla správně hodnocena, když parametr „zatížitelnost stolu při zvedání a naklápění“ byl oceněn maximálním počtem bodů, neboť na tento parametr nebyl navázán parametr další, tj. neplatí, že by při maximálním zatížení stolu muselo být současně splněno i naklápění v rozsahu +/-90°. K požadavku na „možnost podélného posunu stolu i detektoru“ pak zadavatel uvádí, že pokud by zamýšlel samostatně hodnotit možnost podélného posunu stolu a možnost podélného posunu detektoru, tak to do technické specifikace poptávaného přístroje takto formuloval. Ze stanovených zadávacích podmínek je však dle zadavatele zřejmé, že bere možnost podélného posunu stolu i detektoru jako celkovou schopnost systému pokrýt potřebný rozsah, a pokud je tedy společný pohyb v rozsahu 160 cm (± 80 cm v obou směrech), bylo vybranému dodavateli oprávněně přiděleno 10 bodů.
[2] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer.