číslo jednací: 01461/2026/500
spisová značka: S0889/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Provozování vodovodu a kanalizace ve vlastnictví městyse Štěchovice v období 2026 – 2030 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 29. 1. 2026 |
| Dokumenty |  2025_S0889.pdf 463 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0889/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-01461/2026/500 |
|
Brno 13. 1. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 11. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – městys Štěchovice, IČO 00241725, se sídlem Hlavní 3, 252 07 Štěchovice,
- navrhovatel – AQUACONSULT, spol. s r.o., IČO 47536209, se sídlem Dr. Janského 953, 252 28 Černošice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 10. 2025 Mgr. Ing. Zdeňkem Strnadem, advokátem, ev. č. ČAK 10162, Advokátní kancelář Zdeněk Strnad, s.r.o., IČO 05623464, se sídlem Těšnov 1163/5, 110 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provozování vodovodu a kanalizace ve vlastnictví městyse Štěchovice v období 2026 – 2030“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-043919 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 8. 2025 pod ev. č. 515794-2025,
rozhodl takto:
I.
Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele– AQUACONSULT, spol. s r.o., IČO 47536209, se sídlem Dr. Janského 953, 252 28 Černošice – ze dne 19. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – městys Štěchovice, IČO 00241725, se sídlem Hlavní 3, 252 07 Štěchovice – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provozování vodovodu a kanalizace ve vlastnictví městyse Štěchovice v období 2026 – 2030“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-043919 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 8. 2025 pod ev. č. 515794-2025, se v části týkající se namítaného střetu zájmů člena hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek a namítaného porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení zakotvené v § 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, při vyřízení námitek navrhovatele ze dne 29. 10. 2025, podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť předmětným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
II.
Návrh navrhovatele – AQUACONSULT, spol. s r.o., IČO 47536209, se sídlem Dr. Janského 953, 252 28 Černošice – ze dne 19. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů
zadavatele – městys Štěchovice, IČO 00241725, se sídlem Hlavní 3, 252 07 Štěchovice – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Provozování vodovodu a kanalizace ve vlastnictví městyse Štěchovice v období 2026 – 2030“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-043919 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 8. 2025 pod ev. č. 515794-2025, se vyjma částí, ve vztahu k nimž bylo správní řízení zastaveno podle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – městys Štěchovice, IČO 00241725, se sídlem Hlavní 3, 252 07 Štěchovice (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 5. 8. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Provozování vodovodu a kanalizace ve vlastnictví městyse Štěchovice v období 2026 – 2030“, přičemž oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-043919, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 6. 8. 2025 pod ev. č. 515794-2025 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. V čl. 1.4 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že předmětem veřejné zakázky je „poskytování služeb k zajištění provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, vč. úpraven vod a čistíren odpadních vod ve vlastnictví městyse Štěchovice […] v rozsahu daném Služební provozní smlouvou, jejíž závazný vzor je součástí této zadávací dokumentace, po dobu 5 let.“
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla zadavatelem stanovena v čl. 1.6 zadávací dokumentace ve výši 16 152 000,- Kč.
4. Ze seznamu elektronicky podaných nabídek vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem dvě nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – AQUACONSULT, spol. s r.o., IČO 47536209, se sídlem Dr. Janského 953, 252 28 Černošice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 10. 2025 Mgr. Ing. Zdeňkem Strnadem, advokátem, ev. č. ČAK 10162, Advokátní kancelář Zdeněk Strnad, s.r.o., IČO 05623464, se sídlem Těšnov 1163/5, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“ nebo také „AQUACONSULT, spol. s r.o.“).
5. Zadavatel rozhodnutím a oznámením o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení ze dne 16. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení dodavatele“) vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Rozhodnutí o vyloučení dodavatele bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím datové schránky dne 16. 10. 2025.
6. Dne 29. 10. 2025 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne směřující proti rozhodnutí o vyloučení dodavatele (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 11. 11. 2025 odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 11. 11. 2025.
7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel s důvody uvedenými v rozhodnutí zadavatele o námitkách nesouhlasil, podal dne 19. 11. 2025 návrh na přezkoumání úkonu zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁVRHU
8. Navrhovatel v návrhu brojí proti rozhodnutí o vyloučení dodavatele, přičemž je toho názoru, že zadavatel porušil zásady zadávání veřejných zakázek stanovené v § 6 zákona a nesprávně aplikoval ustanovení § 46 zákona a rovněž také, že zadavatel rozhodl v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu.
9. Navrhovatel uvádí, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž podle navrhovatele pominul účel prokazování kvalifikace při získávání nabídek uchazečů o veřejnou zakázku, kterým je, aby vybraný dodavatel byl dostatečně kvalifikovaný ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel v rámci svého postupu pominul ustanovení § 46 zákona.
10. Podle navrhovatele by se měl zadavatel řídit především ekonomickými motivy, neboť co nejširší hospodářská soutěž je předpokladem získání ekonomicky nejvýhodnější nabídky, tzn. motivem zadavatele pro využití ustanovení § 6 zákona by měla být zejména snaha nepřipravit se z formálních důvodů o ekonomicky výhodnou nabídku. Nedoložení výpisu z evidence Rejstříku trestů pro člena statutárního orgánu navrhovatele bylo dle navrhovatele čistě formální chybou nabídky, kterou bylo lze snadno odstranit, přičemž doložení tohoto výpisu nemění nic na obsahu nabídky a zadavatel tak nebyl nijak omezen použít postup podle § 46 zákona tak, aby zajistil, co nejširší hospodářskou soutěž. Navrhovatel k tomu dodává, že nedoložení předmětného výpisu současně nic nemění na skutečnosti, že navrhovatel byl a je kvalifikován k plnění veřejné zakázky, jak prokázal v zadávacím řízení všemi ostatními doklady a údaji uvedenými v předložené nabídce.
11. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, a sice rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0418/2019/VZ[1] (dále jen „usnesení S0418/2019“) a rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0160/2021/VZ[2] (dále jen „usnesení R0160/2021“) a uvádí, že „možnost postupu Zadavatele podle ustanovení § 46 ZZVZ je v praxi obecně interpretována jako povinnost v případech, kdy chybějící doklad nepředstavuje neodstranitelný nedostatek (např. neexistence reference, zjevná nesplnitelnost podmínky apod.).“ Navrhovatel k tomu dodává, že zadavatel může účastníka zadávacího řízení rovnou vyloučit pouze za takových okolností, pokud by z povahy věci bylo zřejmé, že podmínku kvalifikace nemůže objektivně splnit, např. pokud by účastník doložil doklad, z něhož vyplývá trestní oznámení, nebo prohlásil, že výpis nemá. Podle navrhovatele to však není právě šetřený případ. Navrhovatel rovněž cituje pasáž týkající se posouzení splnění technické kvalifikace ze strany zadavatele po výzvě k objasnění nebo doplnění nabídky z rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0176/2021/VZ (dále jen „rozhodnutí S0176/2021“).
12. Ve vztahu k rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0044/2023/VZ (dále jen „rozhodnutí R0044/2023“), na které odkazoval zadavatel v rozhodnutí o námitkách, navrhovatel uvádí, že není přiléhavé, neboť se týká odlišné situace, v níž zadavatel rozhodl o vyloučení uchazeče o veřejnou zakázku mimo jiné z důvodu, že v rámci nabídky nepředložil výpis z evidence Rejstříku trestů pro poddodavatele, prostřednictvím kterého prokazoval splnění části profesní způsobilosti a technické kvalifikace. Uvedené skutkové okolnosti jsou dle navrhovatele odlišné od okolností v šetřeném zadávacím řízení.
13. Navrhovatel rovněž uvádí, že současně s podanými námitkami ze dne 29. 10. 2025 doložil zadavateli výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k jednateli navrhovatele, přičemž tím prokázal, že navrhovatel byl způsobilý a kvalifikovaný k plnění veřejné zakázky „a to nejen ke dni podání těchto námitek, […] nýbrž od samého počátku, tedy včetně dne podání své nabídky.“
14. Navrhovatel dále uvádí, že po podání námitek zadavateli získal další důkazy o porušování zásad zadávání veřejných zakázek stanovených v § 6 zákona, neboť jeden člen hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek je ve střetu zájmů a jeho činnost v hodnotící komisi tak nemůže být nestranná. Členem hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek je Ing. Tomáš Zunt (dále jen „Ing. T. Z.“), který je dle navrhovatele současně jednatelem a společníkem obchodní společnosti Vodohospodářské služby, spol. s r.o., IČO 49551124, se sídlem Na náměstí 63, 252 06 Davle (dále jen „Vodohospodářské služby, spol. s r.o.“). Dalším společníkem citované společnosti je Pavel Zeman (dále jen „P. Z.“), který je současně místostarostou městyse Štěchovice, tj. zadavatele. Společnost Vodohospodářské služby, spol. s r.o. udržuje dle navrhovatele stálé obchodní a smluvní vazby s obchodní společností Vodohospodářská společnost Benešov a.s., IČO 47535865, se sídlem Černoleská 1600, 256 01 Benešov (dále jen „Vodohospodářská společnost Benešov a.s.“),která je dle navrhovatele „současným faktickým provozovatelem vodohospodářské infrastruktury zadavatele a současně i druhým uchazečem o veřejnou zakázku.“
15. Navrhovatel rovněž uvádí, že dne 10. 11. 2025 se konalo „pracovní zasedání“ zastupitelstva zadavatele k otázce dalšího postupu a vyřízení námitek navrhovatele[3] (dále jen „‚pracovní zasedání’ Rady zadavatele“) a namítá, že „[p]okud by tedy na tzv. ‚pracovní schůzi’ docházelo k rozpravě o jakýchkoliv projednávaných bodech nebo dokonce k hlasování, a oficiální zasedání zastupitelstva by pak bylo jen formální kulisou pro již hotové rozhodnutí, jednalo by se o obcházení zásady veřejnosti zasedání a výkon samosprávy by nebyl transparentní.“ Navrhovatel k tomu doplňuje, že „zákon nezná pojem ‚pracovní jednání’ zastupitelstva obce. Je totiž třeba striktně rozlišovat mezi: oficiálním zasedáním zastupitelstva obce, což je jediný orgán, který může platně rozhodovat (přijímat usnesení) a má zákonem stanovená pravidla (svolání, program, veřejnost, zápis atd.) a pracovní poradou (schůzí) zastupitelů, která není ničím jiným než neformálním setkáním, které slouží pouze k diskusi, výměně informací a přípravě materiálů.“ Dle navrhovatele není uvedený postup zadavatele transparentní a v souladu s principem rovného zacházení.
16. V závěru navrhovatel uvádí, že mu hrozí újma spočívající v tom, že bude ze zadávacího řízení vyloučen a nebude se moci plnění předmětné veřejné zakázky účastnit. Navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení dodavatele.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
17. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 19. 11. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu navrhovatele rovněž dne 19. 11. 2025.
18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou
- zadavatel,
- navrhovatel.
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 21. 11. 2025. Vyjádření zadavatele k návrhu obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky dne 2. 12. 2025. Dokumentaci o zadávacím řízení Úřad obdržel na technickém nosiči dat dne 4. 12. 2025.
20. Usnesením ze dne 25. 11. 2025 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace o dalších úkonech, které zadavatel případně provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
Vyjádření zadavatele ze dne 2. 12. 2025 k návrhu navrhovatele
21. Zadavatel se k návrhu vyjádřil ve stanovisku ze dne 2. 12. 2025, které Úřad obdržel téhož dne. Zadavatel nejprve shrnuje obsah návrhu a následně se vyjadřuje k jednotlivým námitkám navrhovatele.
22. Zadavatel uvádí, že navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení z důvodu neprokázání splnění základní způsobilosti podle § 74 odst. 1 a 2 zákona způsobem podle § 75 odst. 1 písm. a) zákona, neboť navrhovatel v nabídce nedoložil výpis z evidence Rejstříku trestů pro člena statutárního orgánu navrhovatele – Ing. Zdeňka Vlčka (dále jen „Ing. Z. V.“), jednatele navrhovatele.
23. Zadavatel je toho názoru, že ustanovení § 46 zákona upravuje pouze „oprávnění“ zadavatele a nikoli jeho „povinnost“ vyzvat chybujícího účastníka zadávacího řízení k nápravě jeho nabídky. Zadavatel tedy nesouhlasí se závěry navrhovatele, že zadavatelé jsou při posuzování splnění podmínek účasti při každém pochybení účastníka zadávacího řízení povinni automaticky aplikovat § 46 zákona. Možnost žádat objasnění a doplnění nabídky je oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zadávacího řízení zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo daného účastníka z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky vyloučí. Zadavatel k tomu dodává, že odpovědnost za správnost a úplnost nabídky nese dodavatel, jenž se nemůže spoléhat na to, že zadavatel bude postupovat podle § 46 zákona. V této souvislosti zadavatel cituje bod 52. rozhodnutí R0044/2023 a uvádí, že závěry učiněné předsedou Úřadu v tomto bodě jsou aplikovatelné i na právě šetřený případ.
24. Ve vztahu k námitce navrhovatele, že navrhovatel předložil jako součást námitek ze dne 29. 10. 2025 výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k jednateli navrhovatele, přičemž tím prokázal, že navrhovatel byl způsobilý a kvalifikovaný k plnění veřejné zakázky „a to nejen ke dni podání těchto námitek, […] nýbrž od samého počátku, tedy včetně dne podání své nabídky.“ zadavatel uvádí následující. Dle zadavatele zákon umožňuje v § 76 odst. 1 mj. prokázat, že i přes (původní) nesplnění základní způsobilosti podle § 74 zákona obnovil dodavatel svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření. V této souvislosti je však zadavatel toho názoru, že zákon připouští možnost obnovit základní způsobilost pouze v případě, že ji dodavatel nesplňuje, a proto ji ani není schopen prokázat způsobem podle § 75 zákona. Je přitom třeba rozlišovat mezi tím, kdy dodavatel splňuje základní způsobilost a jenom tuto skutečnost nedoloží (neprokáže) a mezi situací, kdy ji nesplňuje a nemůže ji tedy prokázat způsobem podle § 75 zákona. Opožděné doložení dokumentu (v daném případě výpisu z evidence Rejstříku trestů) prokazujícího splnění základní způsobilost navrhovatele nebylo možné považovat za nápravné opatření ve smyslu § 76 zákona.
25. Ohledně námitky týkající se údajného střetu zájmů člena hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek zadavatel nejprve uvádí, že „předmětem návrhu na zahájení přezkumného řízení (tj. Návrhu) nesmí být jiné skutečnosti, než které byly obsaženy v Námitkách samotných. Novými a v Námitkách neuvedenými skutečnosti se Úřad dle ZZVZ nemá zabývat.“ Zadavatel dále uvádí, že skutečnost, že Ing. T. Z. a/nebo P. Z. jsou v obchodním (resp. pracovněprávním) kontaktu se společností Vodohospodářská společnost Benešov a.s., aktuálním provozovatelem vodohospodářské infrastruktury zadavatele a současně i dalším účastníkem zadávacího řízení, automaticky nezpůsobuje u těchto osob jakýkoli střet zájmů. Tyto osoby ve střetu zájmů nejsou, resp. nelze na ně aplikovat zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a ani na ně nedopadá ustanovení § 44 zákona.
26. K námitce navrhovatele spočívající v tvrzení, že postup zadavatele ve věci „pracovního zasedání“ Rady zadavatele není transparentní a v souladu s principem rovného zacházení, zadavatel uvádí, že každý odpovědný zadavatel musí mít pro přijetí tak klíčového rozhodnutí, jakým vyloučení či nevyloučení účastníka zadávacího řízení bezesporu je, dostatek relevantních informací. Je přirozené a zcela běžné, že zadavatelé zadají zpracování analýzy obsahu námitek odbornému poradci (právníkovi, administrátorovi apod.), který podané námitky vyhodnotí a navrhne zadavateli další postup (resp. předestře všechna v úvahu připadající řešení). Samotné rozhodnutí na základě takových kvalifikovaných informací náleží výlučně zadavateli (zastupitelstvu/radě).
Další průběh správního řízení
27. Usnesením ze dne 12. 12. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků správního řízení se ve lhůtě určené citovaným usnesením Úřadu k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
IV. ZÁVĚRY
28. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl
- ve výroku I. tohoto rozhodnutí podle § 257 písm. h) zákona o zastavení správního řízení v části návrhu týkajícího se namítaného střetu zájmů člena hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek a namítaného porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení zakotvené v § 6 zákona při vyřizování námitek, neboť uvedeným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, a
- ve výroku II. tohoto rozhodnutí ve zbývající části návrhu podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
29. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
30. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
31. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.
32. Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.
33. Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.
34. Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
35. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
Právní posouzení
36. Úřad primárně předesílá, že základním pilířem ochrany dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele jsou námitky ve smyslu § 241 a násl. ustanovení zákona. Námitky je zadavateli nutno podat písemně, ve lhůtách stanovených v § 242 zákona (tj. povinnost podat námitky včas) a dále musí námitky splňovat náležitosti vyjmenované v § 244 zákona (tj. povinnost podat námitky řádně). Platí přitom, že pokud chce dodavatel brojit proti nezákonnému postupu zadavatele návrhem u Úřadu, avšak tomuto návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad podle § 257 písm. h) zákona zahájené správní řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Citované ustanovení § 257 písm. h) zákona respektuje princip, podle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Je tomu tak právě proto, že v případě pochybení může zadavatel na základě indicií získaných z námitek svůj postup sám napravit a pokračovat dále v zadávacím řízení bez ingerence státní moci. Pakliže ovšem dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní řádně a včas, tj. při respektování všech zákonných náležitostí, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.
37. Navrhovatel v podaném návrhu mj. namítá střet zájmů člena hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek, přičemž v této souvislosti namítá, že členem hodnotící komise je Ing. T. Z., který je současně jednatelem a společníkem obchodní společnosti Vodohospodářské služby, spol. s r.o., jež udržuje stálé obchodní a smluvní vazby se společností Vodohospodářská společnost Benešov a.s., která je současným provozovatelem vodohospodářské infrastruktury zadavatele a současně druhým účastníkem zadávacího řízení. Navrhovatel dále v návrhu namítá, že dne 10. 11. 2025 se konalo „pracovní jednání“ Rady zadavatele k otázce dalšího postupu a vyřízení námitek ze dne 29. 10. 2025, přičemž navrhovatel uvádí, že „[p]okud by tedy na tzv. ‚pracovní schůzi’ docházelo k rozpravě o jakýchkoliv projednávaných bodech nebo dokonce k hlasování, a oficiální zasedání zastupitelstva by pak bylo jen formální kulisou pro již hotové rozhodnutí, jednalo by se o obcházení zásady veřejnosti zasedání a výkon samosprávy by nebyl transparentní“, pročež navrhovatel považuje uvedený postup zadavatele za netransparentní a v rozporu se zásadou rovného zacházení.
38. Úřad k tomu podotýká, že z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku navrhovatel před podáním návrhu k Úřadu doručil zadavateli jiná podání, jejichž obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. ustanovení zákona, než námitky ze dne 29. 10. 2025. Z uvedeného důvodu Úřad dále při posouzení splnění dotčené povinnosti navrhovatele (podmínky vedení správního řízení) vycházel toliko z obsahu námitek ze dne 29. 10. 2025 jakožto jediných námitek navrhovatele, které předcházely podání návrhu u Úřadu.
39. Porovnáním obsahu námitek ze dne 29. 10. 2025 a obsahu návrhu ze dne 19. 11. 2025 Úřad zjistil, že tvrzení navrhovatele ohledně střetu zájmů člena hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek a postupu zadavatele při vyřízení námitek navrhovatele je uvedeno pouze v návrhu, nikoli v námitkách. Úřad proto konstatuje, že výše zmíněným částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky a zároveň se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, jež by Úřad nebyl oprávněn v souladu s ustanovením § 257 písm. h) zákona zastavit.
40. Úřad konstatuje, že pokud některé části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž řádné a včasné podání námitek je dle § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání uvedené části návrhu Úřadem. Z uvedeného důvodu Úřad správní řízení v daných částech návrhu, tj. v části týkající se tvrzeného střetu zájmů člena hodnotící komise pro posouzení a hodnocení nabídek a postupu zadavatele při vyřízení námitek navrhovatele ze dne 29. 10. 2025, podle § 257 písm. h) zákona zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
41. Úřad k výše uvedenému rovněž doplňuje, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení v uvedených částech návrhu rozhodnutím, a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž předseda Úřadu uvedl, že „lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“
K výroku II. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
42. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
43. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
44. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
45. Podle § 39 odst. 5 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.
46. Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
47. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
48. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
49. Podle § 61 odst. 5 zákona po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast zadavatel posoudí soulad kvalifikace účastníků zadávacího řízení a provede snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona, pokud si tak vyhradil v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo v předběžném oznámení, kterým zahájil zadávací řízení. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení účastníky, kteří neprokázali splnění kvalifikace nebo nebyli vybráni při snížení počtu účastníků zadávacího řízení. Nevyloučeným účastníkům zadávacího řízení zašle výzvu k podání předběžných nabídek, a to všem současně. Výzva k podání předběžných nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k zákonu.
50. Podle § 73 odst. 1 zákona musí zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání základní způsobilosti podle § 74 zákona.
51. Podle § 74 odst. 1 zákona není způsobilým dodavatel, který
a) byl v zemi svého sídla v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v příloze č. 3 k zákonu nebo obdobný trestný čin podle právního řádu země sídla dodavatele; k zahlazeným odsouzením se nepřihlíží,
b) má v České republice nebo v zemi svého sídla v evidenci daní zachycen splatný daňový nedoplatek,
c) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na veřejné zdravotní pojištění,
d) má v České republice nebo v zemi svého sídla splatný nedoplatek na pojistném nebo na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
e) je v likvidaci, proti němuž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, vůči němuž byla nařízena nucená správa podle jiného právního předpisu nebo v obdobné situaci podle právního řádu země sídla dodavatele.
52. Podle § 74 odst. 2 zákona je-li dodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. Je‑li členem statutárního orgánu dodavatele právnická osoba, musí podmínku podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona splňovat
a) tato právnická osoba,
b) každý člen statutárního orgánu této právnické osoby a
c) osoba zastupující tuto právnickou osobu v statutárním orgánu dodavatele.
53. Podle § 75 odst. 1 zákona prokazuje dodavatel splnění podmínek základní způsobilosti ve vztahu k České republice předložením
a) výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona,
b) potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,
c) písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební dani ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b) zákona,
d) písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c) zákona,
e) potvrzení příslušné územní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d) zákona,
f) výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e) zákona.
54. Podle § 76 odst. 1 zákona může účastník zadávacího řízení prokázat, že i přes nesplnění základní způsobilosti podle § 74 zákona nebo naplnění důvodu nezpůsobilosti podle § 48 odst. 5 a 6 zákona obnovil svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření. To neplatí po dobu, na kterou byl účastník zadávacího řízení pravomocně odsouzen k zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti v koncesním řízení.
55. Podle § 76 odst. 2 zákona mohou být nápravnými opatřeními zejména
a) uhrazení dlužných částek nebo nedoplatků,
b) úplná náhrada újmy způsobená spácháním trestného činu nebo pochybením,
c) aktivní spolupráce s orgány provádějícími vyšetřování, dozor, dohled nebo přezkum, nebo
d) přijetí technických, organizačních nebo personálních preventivních opatření proti trestné činnosti nebo pochybením.
56. Podle § 76 odst. 3 zákona zadavatel posoudí, zda přijatá nápravná opatření účastníka zadávacího řízení považuje za dostatečná k obnovení způsobilosti dodavatele s ohledem na závažnost a konkrétní okolnosti trestného činu nebo jiného pochybení.
57. Podle § 76 odst. 4 zákona pokud zadavatel dospěje k závěru, že způsobilost účastníka zadávacího řízení byla obnovena, ze zadávacího řízení jej nevyloučí nebo předchozí vyloučení účastníka zadávacího řízení zruší.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
58. V čl. 4. „Požadavky na kvalifikaci dodavatele“ bodu 4.1 „Kategorie kvalifikačních kritérií“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[k]valifikaci splní ten dodavatel, který prokáže splnění: - základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ – viz. čl. 4.3. této zadávací dokumentace […]“
59. V čl. 4. „Požadavky na kvalifikaci dodavatele“ bodu 4.2 „Prokázání splnění kvalifikace“ odst. 4.2.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil: „Dodavatelé prokazují splnění kvalifikace způsobem dle ZZVZ platným pro nadlimitní režim, s upřesněním požadavků na prokázání kvalifikace dodavatele stanoveným Zadavatelem v Oznámení o zahájení zadávacího řízení a této zadávací dokumentaci.“
60. V čl. 4. „Požadavky na kvalifikaci dodavatele“ bodu 4.3 „Základní způsobilost“ odst. 4.3.1 zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že požaduje „prokázání splnění základní způsobilosti dodavatele dle ustanovení § 74 ZZVZ způsobem podle § 75 odst. 1 ZZVZ, tj. předložením:
a) výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a),
b) potvrzení příslušného finančního úřadu ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b),
c) písemného čestného prohlášení ve vztahu ke spotřební daní ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. b),
d) písemného čestného prohlášení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. c),
e) potvrzení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. d),
f) výpisu z obchodního rejstříku, nebo předložením písemného čestného prohlášení v případě, že není v obchodním rejstříku zapsán, ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. e).“
61. Navrhovatel učinil součástí své nabídky, která byla zadavateli doručena dne 4. 9. 2025 (dále jen „nabídka“), v rámci dokladů k prokázání základní způsobilosti výpis z evidence Rejstříku trestů právnických osob pro navrhovatele.
62. Dle rozhodnutí o vyloučení dodavatele zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž v odůvodnění citovaného rozhodnutí uvedl následující:
„Hodnotící komise jmenovaná Zadavatelem posoudila nabídku dodavatele AQUACONSULT, spol. s r.o., podanou ve lhůtě pro podání nabídek.
Komise po seznámení se s doklady a údaji uvedenými v nabídce Účastníka dospěla k závěru, že dodavatel AQUACONSULT, spol. s r.o. řádně neprokázal splnění základní způsobilosti v souladu s ustanovením § 74 odst. 1 a 2 ZZVZ a způsobem podle § 75 odst. 1 písm. a) ZZVZ.
Účastník v nabídce nedoložil výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) ZZVZ za člena statutárního orgánu dodavatele – Ing. [Z. V.], jednatele společnosti. Podle § 74 odst. 2 ZZVZ platí, že podmínku trestní bezúhonnosti musí splňovat jak právnická osoba, tak i každý člen jejího statutárního orgánu.
Zadávací dokumentace v bodě 4.3.1. výslovně požadovala prokázání základní způsobilosti dle § 74 ZZVZ způsobem podle § 75 odst. 1 ZZVZ, tj. předložením konkrétních dokladů, a to včetně výpisu z evidence Rejstříku trestů.
Zadavatel na základě výše uvedeného závažného zjištění hodnotící komise rozhodl o vyloučení Účastníka z další účasti v zadávacím řízení postupem podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ, neboť Účastník nedoložil požadované doklady a tím nesplnil zadávací podmínky a zákonné požadavky.“
63. Proti rozhodnutí o vyloučení dodavatele podal navrhovatel dne 29. 10. 2025 námitky, jejichž přílohu tvořil výpis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob pro Ing. Z. V. Navrhovatel k tomu v námitkách uvedl, že „[n]edoložení výpisu z evidence Rejstříku trestů za člena statutárního orgánu Stěžovatele – Ing. [Z. V.] je přitom čistě formální chybou nabídky, kterou bylo lze snadno odstranit, přičemž doložení tohoto výpisu nemění nic na obsahu nabídky a Zadavatel tak nebyl nijak omezen použít postupem podle ustanovení § 46 ZZVZ tak, aby zajistil, co nejširší hospodářskou soutěž. Nedoložení předmětného výpisu současně nic nemění na skutečnosti, že Stěžovatel splňuje je kvalifikován k plnění veřejné zakázky, jak prokazuje všemi ostatními doklady a údaji uvedenými v předložené nabídce. Stěžovatel tímto k podaným Námitkám přikládá současně výpis z rejstříku trestů jednatele Stěžovatele, pana Ing. [Z. V.].“
64. O podaných námitkách zadavatel rozhodl dne 11. 11. 2025 rozhodnutím o námitkách tak, že je odmítl. Ohledně dodatečného doložení výpisu z evidence Rejstříku trestů pro jednatele navrhovatele prostřednictvím námitek zadavatel sdělil, že je toho názoru, že zákon „připouští možnost obnovit základní způsobilost pouze v případě, že ji dodavatel nesplňuje, a proto ji ani není schopen prokázat způsobem podle § 75 ZZVZ. Je přitom třeba rozlišovat mezi tím, kdy dodavatel splňuje základní způsobilost a jenom tuto skutečnost nedoloží (neprokáže) a mezi situací, kdy ji nesplňuje a nemůže ji tedy prokázat způsobem podle § 75 ZZVZ. Opožděné doložení dokumentu (v tomto případě výpisu z Rejstříku trestů) prokazujícího splnění základní způsobilosti Stěžovatele nelze považovat za nápravné opatření ve smyslu § 76 ZZVZ.“
Další zjištěné skutečnosti
65. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnosti AQUACONSULT, spol. s r.o. je statutárním orgánem této společnosti od 11. 1. 1993 jednatel – Ing. Z. V.
Právní posouzení
66. Mezi účastníky správního řízení je spor o oprávněnosti vyloučení navrhovatele z účasti v šetřeném zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, přičemž stěžejní námitky navrhovatele se týkají otázky aplikace postupu podle § 46 odst. 1 zákona – tedy zda byl zadavatel ve vztahu k dokladům prokazujícím základní způsobilost navrhovatele povinen vyzvat navrhovatele k objasnění nabídky podle § 46 odst. 1 zákona.
67. V návaznosti na výše uvedené Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 1 zákona limitován zákonem taxativně vymezenými důvody. Mezi tyto důvody spadá mj. možnost vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to tehdy, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
68. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel v odst. 4.3.1 zadávací dokumentace stanovil, že požaduje prokázání splnění základní způsobilosti dle ustanovení § 74 zákona způsobem podle § 75 odst. 1 zákona, tj. předložením mj. výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona.
69. Úřad k tomu uvádí, že v § 74 odst. 2 zákona je stanoveno, že je-li dodavatelem právnická osoba, musí podmínku podle odst. 1 písm. a) citovaného ustanovení zákona splňovat tato právnická osoba a zároveň každý člen statutárního orgánu. To znamená, že pakliže je dodavatel společností s ručením omezeným, musí danou podmínku splňovat všichni jednatelé této společnosti.
70. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti AQUACONSULT, spol. s r.o. vyplývá, že statutárním orgánem navrhovatele je jednatel – Ing. Z. V.
71. Navrhovatel v nabídce v rámci prokázání základní způsobilosti předložil ve vztahu k § 74 odst. 1 písm. a) zákona pouze výpis z evidence Rejstříku trestů právnických osob pro společnost AQUACONSULT, spol. s r.o. Z dokumentace o zadávacím řízení je však zřejmé, že doklad o splnění základní způsobilosti člena statutárního orgánu navrhovatele, tj. Ing. Z. V. absentoval.
72. Úřad předně uvádí, že mezi účastníky správního řízení není sporu o skutkových okolnostech v tom ohledu, které dokumenty a jakého obsahu navrhovatel v nabídce předložil. Stejně tak ani navrhovatel nezpochybňuje svou povinnost doklad prokazující základní způsobilost statutárního orgánu navrhovatele dle § 74 odst. 1 písm. a) zákona (tj. výpis z evidence Rejstříku trestů) předložit, tj. nezpochybňuje své pochybení spočívající v nepředložení daného dokladu v rámci své nabídky. Mezi účastníky správního řízení je však sporná otázka spočívající v právním posouzení, zda byl zadavatel povinen v souladu s § 46 zákona vyzvat navrhovatele k doložení chybějících dokladů.
73. Navrhovatel v této souvislosti v návrhu uvádí, že nedoložení výpisu z evidence Rejstříku trestů ve vztahu ke statutárnímu orgánu navrhovatele bylo dle navrhovatele čistě formální chybou nabídky, kterou bylo lze snadno odstranit, přičemž doložení tohoto výpisu nemění nic na obsahu nabídky a zadavatel tak nebyl nijak omezen použít postup podle § 46 zákona tak, aby zajistil, co nejširší hospodářskou soutěž. Navrhovatel k tomu dodává, že nedoložení předmětného výpisu současně nic nemění na skutečnosti, že navrhovatel byl a je kvalifikován k plnění veřejné zakázky, jak prokázal v zadávacím řízení všemi ostatními doklady a údaji uvedenými v předložené nabídce.
74. Navrhovatel dále v návrhu upozorňuje na skutečnost, že současně s podanými námitkami doložil zadavateli výpis z evidence Rejstříku trestů pro jednatele navrhovatele, přičemž tím prokázal, že navrhovatel byl způsobilý a kvalifikovaný k plnění veřejné zakázky „a to nejen ke dni podání těchto námitek, […] nýbrž od samého počátku, tedy včetně dne podání své nabídky.“
75. V souvislosti s námitkou navrhovatele, že zadavatel jej měl v souladu s § 46 zákona vyzvat k doložení chybějícího dokladu, Úřad v obecné rovině sděluje, že zadavatel je podle § 46 odst. 1 zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách, resp. žádostech o účast a je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může také požadovat doplnění jejich nabídek, resp. žádostí o účast o chybějící údaje a doklady (v zákonem určených mezích). Obecně tedy platí, že postup ve smyslu § 46 odst. 1 zákona je zadavatelovým právem, nikoliv povinností, což plyne jak z jazykového výkladu předmětného ustanovení zákona, tak z rozhodovací praxe Úřadu[4]. Možnost žádat o objasnění nebo doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy na něm, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka, resp. žádost o účast účastníka zadávacího řízení neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo nikoliv.
76. Úřad nicméně podotýká, že z oprávnění zadavatele učinit žádost podle § 46 odst. 1 zákona se však může v určitých situacích stát jeho povinnost, a to vlivem zásad zadávání veřejných zakázek zakotvených v § 6 zákona. Zejména se jedná o zásadu rovného zacházení v situaci, kdy zadavatel využije práva podle § 46 odst. 1 zákona vůči jednomu účastníkovi zadávacího řízení. V takovém případě může být povinen postupovat stejně i vůči jeho dalším účastníkům, z důvodu zachování rovného a spravedlivého přístupu k veřejné zakázce, a to pouze za předpokladu, že se dotčení účastníci zadávacího řízení nacházejí ve srovnatelném postavení. Dalším příkladem, kdy lze dovodit povinnost zadavatele vyzvat účastníka podle § 46 odst. 1 zákona, je taková situace, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel podmínky účasti splňuje, či nikoliv. K tomu rovněž komentářová literatura[5] uvádí, že „[a]čkoli ze ZVZ vyplývá, že postup dle komentovaného § 46 je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění dle komentovaného ustanovení učinit), v některých případech bude zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl spolehlivý podklad pro jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena, resp. zda splňuje zadávací podmínky či nikoliv. V některých specifických případech byla totiž soudní judikaturou dovozena obligatornost žádosti k objasnění nebo doplnění; jakkoliv se tato judikatura týkala aplikace ZVZ 2006, je její aplikovatelnost pro aktuální úpravu potvrzena rozhodovací praxí ÚOHS, ze které vyplývá, že zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny (např. rozhodnutí S0113/2020). A contrario potom platí, že pakliže zadavatel nemá na základě předložených údajů, dokladů, vzorků nebo modelů žádné relevantní pochybnosti o tom, že účastník zadávacího řízení zadávací podmínky řádně splnil (nebo naopak je nesplňuje), nemá povinnost postupu dle komentovaného ustanovení využít a zůstává jeho aplikace zadavatelem v poloze fakultativnosti“.
77. V šetřeném případě Úřad z rozhodnutí o vyloučení dodavatele zjistil, že zadavatel navrhovatele vyloučil z důvodu, že navrhovatel nepředložil k prokázání základní způsobilosti výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu ke statutárnímu orgánu navrhovatele. Z dokumentace o zadávacím řízení pak neplyne, že by zadavatel v šetřeném případě aplikoval vůči některému z účastníků zadávacího řízení postup dle § 46 odst. 1 zákona, a to ani v souvislosti s doklady k prokázání základní způsobilosti, ani z jiného důvodu. Lze tedy konstatovat, že zadavatel v kontextu zásady rovného zacházení nebyl povinen aplikovat vůči navrhovateli postup dle § 46 odst. 1 zákona, neboť zadavatel v šetřeném případě tento postup neaplikoval vůči žádnému účastníkovi zadávacího řízení, který by byl ve srovnatelném postavení jako navrhovatel.
78. Dle odst. 4.3.1 zadávací dokumentace byl navrhovatel povinen prokázat splnění podmínek základní způsobilosti podle § 74 zákona, přičemž jak již Úřad výše dovodil, navrhovatel byl povinen ve vztahu k požadavku bezúhonnosti [odst. 4.3.1 písm. a) zadávací dokumentace] předložit výpisy z evidence Rejstříku trestů, a to vztahující se k právnické osobě a zároveň ke všem členům statutárního orgánu. Jelikož navrhovatel k prokázání základní způsobilosti člena statutárního orgánu Ing. Z. V. nepředložil výpis z evidence Rejstříku trestů, ačkoliv dle odstavce 4.3.1 zadávací dokumentace tak musel učinit, lze konstatovat, že zadavatel měl postaveno najisto, že navrhovatel nesplňuje stanovené zadávací podmínky. Úřad konstatuje, že v takovém případě zadavateli nevznikla povinnost aplikovat vůči navrhovateli postup dle § 46 odst. 1 zákona, a bylo tedy zcela na zadavateli, zda v situaci, kdy nabídka navrhovatele neodpovídá zadávacím podmínkám tento postup využije, či nikoliv.
79. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nebyl zadavatel povinen uplatnit vůči navrhovateli postup dle § 46 odst. 1 zákona, a tedy nebyl povinen jej vyzvat k doplnění chybějícího dokladu. Úřad v této souvislosti doplňuje, že zadavatel rovněž nebyl povinen akceptovat doplnění předmětného dokladu navrhovatelem (v rámci podaných námitek). Obecně totiž platí, že objasnění nabídky, resp. žádosti o účast postupem dle § 46 odst. 1 zákona není možné iniciovat ze strany účastníka zadávacího řízení, resp. účastník zadávacího řízení sice může sám od sebe zadavateli dodatečně předložit chybějící údaje, resp. doklady, nicméně bude vždy záležet na zadavateli, zda k takovému objasnění nebo doplnění přihlédne či nikoliv. V důsledku opačného výkladu by došlo k odstranění prvku fakultativnosti postupu dle § 46 odst. 1 zákona, což by bylo v přímém rozporu s vůlí zákonodárce a literou zákona.
80. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že zadavatel měl při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení najisto postaveno, že tento neprokázal splnění základní způsobilosti, když v nabídce nepředložil požadovaný výpis z evidence Rejstříku trestů pro člena statutárního orgánu navrhovatele – jednatele Ing. Z. V.
81. Úřad tedy konstatuje, že navrhovatel v rozporu se zadávacími podmínkami nepředložil požadovaný doklad a naplnil tak zákonný důvod k vyloučení účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
82. Úřad ve vztahu k odkazům navrhovatele na rozhodovací praxi Úřadu uvádí, že ani jedno z rozhodnutí Úřadu, resp. předsedy Úřadu není přiléhavé na právě šetřený případ. Ohledně usnesení S0418/2019 Úřad uvádí, že správní řízení, v rámci kterého bylo vydáno toto usnesení, bylo podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno, neboť navrhovatel vzal svůj návrh zpět a Úřad tedy nevydal v dané věci pravomocné rozhodnutí. Ve vztahu k usnesení R0160/2021, na které navrhovatel rovněž odkazuje, Úřad uvádí, že na základě citovaného usnesení bylo dne 4. 11. 2021 zastaveno řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0108/2021/VZ, č. j. ÚOHS-32655/2021/500/AIv ze dne 24. 9. 2021 z důvodu zpětvzetí rozkladu navrhovatele.
83. Stran rozhodnutí S0176/2021 Úřad pak uvádí následující. Navrhovatel z citovaného rozhodnutí cituje bod 96. odůvodnění, konkrétně uvádí, že „ve vztahu k možnosti doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů má Úřad za to, že je vždy třeba reflektovat, co je prostřednictvím žádosti ve smyslu § 46 zákona vyjasňováno či doplňováno, resp. zda tímto postupem nedochází ke změně nabídky. V daném případě, jak již bylo opakovaně uvedeno, se jednalo o zjišťování skutečností vztahujících se ke kvalifikovanosti vybraného dodavatele. Úřad má za to, že právě tento fakt je velmi významný v tom, zda je zadavatel oprávněn nově dodané informace a doklady od vybraného dodavatele akceptovat a tyto zahrnout do posuzování splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem. Jelikož se jedná o posouzení kvalifikace dodavatele, má Úřad za to, že je zadavatel oprávněn a současně i povinen tyto další reference přijmout a posoudit, zda je jejich prostřednictvím eventuálně vybraný dodavatel kvalifikován (pakliže by dospěl k závěru, že k prokázání technické kvalifikace původně předložené referenční zakázky nepostačovaly), a nikoliv tyto bez bližšího přezkoumání jejich obsahu odmítnout. Uvedený závěr pak z pohledu Úřad platí i v situaci, když by zadavatel v žádosti o objasnění nabídky výslovně nevyzval k předložení nových skutečností ve vztahu k jeho kvalifikovanosti. Neboť, jak již bylo konstatováno výše, dodavatel ve své podstatě buď kvalifikovaný je, nebo není, a cílem zadavatele pak má být ověření tohoto stavu, tj. zadavatel má směřovat ke zjištění skutečnosti, zda dodavatel má takové odborné kvality, aby mohl řádně plnit předmět poptávané veřejné zakázky. Zadavatel by neměl přistupovat k předloženým dokladům tak, že se bude zabývat jen některými z nich a některé opomene přezkoumat nebo se vůbec odmítne jimi zabývat. Zadavatel má přistoupit k ověření kvalifikace jako k souhrnu informací, které přezkoumá v celém komplexu.“ Z rozhodnutí S0176/2021 vyplývá, že v tam šetřeném případě zadavatel v rámci prověřování splnění technické kvalifikace vyzval dodavatele podle § 46 odst. 1 zákona k objasnění předložené referenční zakázky, přičemž dodavatel v návaznosti na tuto žádost doplnil novou referenční zakázku, kterou zadavatel připustil a dospěl k závěru o splnění kritérií technické kvalifikace navrhovatelem. V citovaném rozhodnutí se přitom v bodě 88. odůvodnění uvádí, že „[k] otázce objasnění a doplnění nabídky Úřad uvádí, že zadavatel je obecně oprávněn podle § 46 odst. 1 zákona požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady“ a dále v bodě 89. odůvodnění se uvádí, že „[m]ožnost žádat o objasnění a doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu jeho neschopnosti předložit dostatečnou a úplnou nabídku vyloučí […].“ Ze závěrů učiněných Úřadem v daném rozhodnutí je tedy v souladu s již výše uvedeným zřejmé, že možnost žádat o objasnění nebo doplnění nabídky je oprávněním zadavatele, a je na něm, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka neodpovídá zadávacím podmínkám, využije nebo nikoliv. Pakliže však zadavatel aktivuje institut § 46 zákona, je dodavatel oprávněn doložit další skutečnosti vztahující se k prokázání jeho kvalifikovanosti a zadavatel má tyto skutečnosti posoudit. V právě šetřeném případě však zadavatel nevyužil možnosti žádat o objasnění nebo doplnění nabídky, tzn. že neaktivoval institut § 46 zákona a navrhovatele rovnou vyloučil ze zadávacího řízení, k čemuž byl oprávněn.
84. Ohledně námitky navrhovatele týkající se tvrzení, že současně s podanými námitkami doložil zadavateli výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k jednateli navrhovatele Ing. Z. V., přičemž tím prokázal, že navrhovatel byl způsobilý a kvalifikovaný k plnění veřejné zakázky, „a to nejen ke dni podání těchto námitek, […] nýbrž od samého počátku, tedy včetně dne podání své nabídky“, uvádí Úřad následující.
85. Zadavatel ve vztahu k dané námitce uvedl ve vyjádření k návrhu, že „zákon připouští možnost obnovit základní způsobilost pouze v případě, že ji dodavatel nesplňuje, a proto ji ani není schopen prokázat způsobem podle § 75 zákona. Je přitom třeba rozlišovat mezi tím, kdy dodavatel splňuje základní způsobilost a jenom tuto skutečnost nedoloží (neprokáže) a mezi situací, kdy ji nesplňuje a nemůže ji tedy prokázat způsobem podle § 75 zákona. Opožděné doložení dokumentu (v daném případě výpisu z rejstříku trestů) prokazujícího splnění základní způsobilost navrhovatele nebylo možné považovat za nápravné opatření ve smyslu § 76 zákona.“
86. Úřad předesílá, že podle ustanovení § 76 odst. 1 zákona může účastník zadávacího řízení mj. prokázat, že i přes (původní) nesplnění základní způsobilosti podle § 74 zákona (příp. přes naplnění důvodu nezpůsobilosti dle § 48 odst. 5 a 6 zákona) obnovil svou způsobilost k účasti v zadávacím řízení, pokud v průběhu zadávacího řízení zadavateli doloží, že přijal dostatečná nápravná opatření. Jinými slovy, prostřednictvím obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení (tj. prostřednictvím tzv. self cleaningu) lze zhojit důvody nesplnění základní způsobilosti podle § 74 zákona (příp. nezpůsobilosti dle § 48 odst. 5 a 6 zákona) a to formou přijetí nápravných opatření zajišťujících obnovu důvěryhodnosti a spolehlivosti daného dodavatele, což je patrné i ze zákonem demonstrativně vyjmenovaných nápravných opatření v § 76 odst. 2 zákona, jež zahrnuje právě opatření spojená s obnovením zmíněné důvěryhodnosti a spolehlivosti dodavatele (uhrazení dlužných částek nebo nedoplatků, úplná náhrada újmy, aktivní spolupráce s příslušnými orgány či preventivní opatření proti předcházení pochybením). Zákon tedy umožňuje dodavateli, který je v postavení účastníka zadávacího řízení, tj. o jehož vyloučení pro nezpůsobilost není dosud „nevratně“ rozhodnuto, v průběhu zadávacího řízení předložit zadavateli důkazy o tom, že se „napravil“, a je tedy opět způsobilý plnit veřejnou zakázku, a že tedy odpadl důvod pro jeho vyloučení. Účastník zadávacího řízení však musí obnovení své způsobilosti prokázat, tj. doložit, že nápravná opatření, kterými odůvodňuje zánik své nezpůsobilosti, přijal a že tato jsou dostatečná. Dostatečnost přijatých nápravných opatření pak na základě předložených dokladů posoudí zadavatel. Ten tedy posuzuje a vyhodnocuje, zda jsou přijatá nápravná opatření adekvátní z hlediska závažnosti pochybení či provinění a okolností, za kterých k němu došlo, a zda je tedy předloženými doklady skutečně garantováno obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení.
87. Úřad v souvislosti s výše uvedeným konstatuje, že institut obnovení způsobilosti míří na výše nastíněné situace, kdy dodavatel nesplňuje dotčenou způsobilost (tedy ji nemůže doložit), a má dodavateli sloužit k prokázání přijetí nápravných opatření, v jejichž důsledku obnoví svoji důvěryhodnost a spolehlivost do té míry, že dojde k zániku důvodu pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení právě pro původní nesplnění dotčené způsobilosti. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0044/2023/VZ ze dne 23. 5. 2023 (dále jen „rozhodnutí R0044/2023“), v němž předseda Úřadu učinil závěr, že „opožděné doložení dokumentu (v tomto případě výpisu z Rejstříku trestů) prokazujícího splnění základní způsobilosti navrhovatele, resp. jeho poddodavatele P. S., nelze považovat za nápravné opatření ve smyslu § 76 zákona, a potažmo čl. 57 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014. […] Z citovaného ustanovení zákona je zřejmé, že tento připouští obnovit základní způsobilost pouze v případě, že ji dodavatel nesplňuje, a proto ji ani není schopen prokázat způsobem podle § 75 zákona. Je přitom třeba rozlišovat mezi tím, kdy dodavatel splňuje základní způsobilost a jenom tuto skutečnost nedoloží (neprokáže) a mezi situací, kdy ji nesplňuje a nemůže ji tedy prokázat způsobem podle § 75 zákona. Obnovení způsobilosti (tzv. self cleaning) lze využít pouze v situaci druhé, kdy dodavatel skutečně nemůže zadavateli prokázat v souladu s § 75 zákona, že základní způsobilost splňuje.“
88. V právě šetřeném případě však bylo úmyslem navrhovatele zhojit opomenutí povinnosti doložit doklad o splnění (celou dobu existující) základní způsobilosti statutárního orgánu navrhovatele, kterou podle odst. 4.3.1 zadávací dokumentace měl navrhovatel splnit již v době podání nabídky. Úřad v tomto kontextu uvádí, že institut obnovení způsobilosti účastníka nemá sloužit ke zhojení laxnosti navrhovatele (předložit daný doklad). Úřad proto v šetřeném případě nespatřuje prostor pro uplatnění institutu § 76 zákona v jeho zamýšleném smyslu tzv. self cleaningu, resp. „obnovení“ účasti navrhovatele v zadávacím řízení analogickým postupem podle § 76 odst. 4 zákona, tj. zrušením rozhodnutí o vyloučení dodavatele. Opačný výklad (tj. výklad o možnosti analogické aplikace ustanovení § 76 zákona pro případy, kdy by sice základní způsobilost mohla být splněna, ale dodavatel uvedené svým opomenutím neučinil, a povinnosti zadavatele v této souvislosti zrušit oprávněné vyloučení dodavatele po následném opožděném dodání příslušných dokladů) by vedl k nežádoucí situaci, ve které by byl výrazně oslaben význam lhůty pro podání nabídky a potlačen význam institutu objasnění a doplnění údajů postupem podle § 46 zákona, který ponechává na vůli zadavatele posoudit, zda v situaci, kdy nabídka účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, účastníka ze zadávacího řízení vyloučí, nebo zda přistoupí k objasňování a doplňování údajů z nabídky dodavatele, přičemž důsledkem by byla značně ztížená možnost zadavatele ukončit zadávací řízení, resp. nejistota a nejasnost zadavatele i ostatních účastníků zadávacího řízení ohledně dalšího možného vývoje zadávacího řízení. Současně by docházelo k nepřiměřenému přenášení odpovědnosti za správnost a úplnost nabídky z dodavatele na zadavatele, přičemž v šetřeném případě je to právě navrhovatel, kdo nesplnil svoji původní povinnost doložit ve stanovené lhůtě zadavatelem požadovaný doklad a kdo by za své pochybení v duchu výše popsaného výkladu nenesl žádnou odpovědnost.
89. Navrhovatel se v nyní posuzovaném případě nacházel v situaci, kdy statutární orgán navrhovatele (jednatel Ing. Z. V.) splňoval základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona již od podání nabídky, nicméně navrhovatel tuto skutečnost nedoložil způsobem podle § 75 odst. 1 písm. a) zákona v nabídce. Navrhovatel tedy nemohl obnovit základní způsobilost podle citovaného ustanovení zákona, neboť ji v době podání nabídky splňoval (tudíž nebylo co obnovovat). Předseda Úřadu v rozhodnutí R0044/2023, v této souvislosti uvádí, že „[o]statně i Soudní dvůr Evropské unie v případech, kdy posuzuje otázky tzv. self cleaningu, hovoří striktně o obnovení způsobilosti (tedy obnovení něčeho, co tu předtím nebylo) viz rozsudek C-387/19 RTS infra BVBA a Aannemingsbedrijf Norré-Behaegel BVBA proti Vlaams Gewest.“ Navrhovatel tedy byl povinen výpis z evidence Rejstříku trestů ve vztahu k členovi statutárního orgánu navrhovatele učinit již součástí své nabídky, což se však nestalo.
90. Lze tedy konstatovat, že navrhovatel splňoval v době podání nabídky základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona, nicméně tuto skutečnost neprokázal v zadávacím řízení řádně a včas. Odpovědnost za správnost a úplnost nabídky přitom nese dodavatel (v této věci navrhovatel), jenž se nemůže spoléhat na to, že zadavatel bude postupovat podle § 46 zákona. Rovněž se navrhovatel nemůže domáhat využití institutu zakotveného v § 76 zákona, neboť tento na šetřený případ nelze aplikovat.
91. Opožděné doručení dokladu prokazujícího splnění základní způsobilosti (v tomto případě výpisu z evidence Rejstříku trestů) nelze považovat za nápravné opatření ve smyslu § 76 odst. 2 zákona. Nedochází totiž k obnovení základní způsobilosti, ale pouze k jejímu opožděnému prokázání. Navrhovatel splňoval podmínky základní způsobilosti již v době podání nabídky, a tyto ani v průběhu zadávacího řízení nepozbyl, a proto nemohlo být přijato nápravné opatření ve smyslu § 76 odst. 2 zákona, které by mělo za následek obnovení základní způsobilosti navrhovatele.
Shrnutí
92. Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
93. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel v intencích předmětné části návrhu dopustil porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí předmětné části návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. městys Štěchovice, Hlavní 3, 252 07 Štěchovice
2. Mgr. Ing. Zdeněk Strnad, advokát, Těšnov 1163/5, 110 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pozn. Úřadu: Podle rozhodnutí uveřejněných na internetových stránkách Úřadu se jedná o usnesení č. j. ÚOHS-S0418/2019/VZ-32449/2019/541/SKu ze dne 28. 11. 2019.
[2] Pozn. Úřadu: Úřadu je z úřední činnosti známo, že se jedná o usnesení předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0160/2021/VZ, č. j. ÚOHS-37199/2021/162/JSr ze dne 9. 11. 2021.
[3] Pozn. Úřadu: Navrhovatel nesprávně uvádí „pracovní zasedání“ zastupitelstva městyse Štěchovice, neboť z internetových stránek zadavatele Úřad zjistil, že dne 10. 11. 2025 se konalo jednání Rady městyse Štěchovice, přičemž obsahem bodu č. 3 tohoto jednání bylo „Projednání obdržených námitek proti postupu Zadavatele v zadávacím řízení na zadání Veřejné zakázky, a to proti: Rozhodnutí a oznámení zadavatele o vyloučení účastníka z další účasti v zadávacím řízení veřejné zakázky: Provozování vodovodu a kanalizace ve vlastnictví městyse Štěchovice v období 2026 – 2030“.
[4] viz např. rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0952/2024/VZ, č. j. ÚOHS-01296/2025/500 ze dne 13. 1. 2025 nebo rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0236/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20796/2025/500 ze dne 5. 6. 2025 potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0077/2025/VZ, č. j. ÚOHS-28053/2025/161 ze dne 5. 8. 2025
[5] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 345