číslo jednací: 48281/2025/500
spisová značka: S0738/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Odkanalizování místní části Slatiňany – Kunčí |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 12. 2. 2026 |
| Související rozhodnutí | 48281/2025/500 05737/2026/163 |
| Dokumenty |  2025_S0738.pdf 362 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0738/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-48281/2025/500 |
|
Brno 10. 12. 2025 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 3. 10. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – město Slatiňany, IČO 00270920, se sídlem T. G. Masaryka 36, 538 21 Slatiňany, ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 9. 10. 2025 Mgr. Bc. Tomášem Auerem, advokátem, ev. č. ČAK 20566, se sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice,
- navrhovatel – RI-STAV s.r.o., IČO 25350366, se sídlem Tři Dvory 49, 784 01 Litovel, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 7. 2025 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Odkanalizování místní části Slatiňany – Kunčí“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P22V00005375,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – RI-STAV s.r.o., IČO 25350366, se sídlem Tři Dvory 49, 784 01 Litovel – ze dne 3. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – město Slatiňany, IČO 00270920, se sídlem T. G. Masaryka 36, 538 21 Slatiňany – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Odkanalizování místní části Slatiňany – Kunčí“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 23. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P22V00005375, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – město Slatiňany, IČO 00270920, se sídlem T. G. Masaryka 36, 538 21 Slatiňany (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 23. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P22V00005375 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Odkanalizování místní části Slatiňany – Kunčí“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Dle čl. 5.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky poskytnutí stavebních prací specifikovaných mj. v příloze č. 4 citované zadávací dokumentace tvořené návrhem smlouvy o dílo. Předmětem smlouvy o dílo je dle jejího čl. 2.2. realizace novostavby splaškové kanalizace v místní části Kunčí města Slatiňany, která je navržena jako gravitační a částečně i tlaková, a dále rovněž realizace chráničky datových kabelů.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle čl. 7. zadávací dokumentace 38 721 175,99 Kč bez DPH.
4. Z dokumentace o zadávacím řízení, např. z protokolu o jednání komise pro hodnocení a posouzení nabídek ze dne 3. 6. 2025 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 6 nabídek, vč. nabídky dodavatele – RI-STAV s.r.o., IČO 25350366, se sídlem Tři Dvory 49, 784 01 Litovel, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 7. 2025 společností MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno (dále jen „navrhovatel“).
5. Rozhodnutím o oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 27. 8. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.
6. Dne 11. 9. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele (dále jen „námitky“) proti rozhodnutí o vyloučení z téhož dne. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 25. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, tyto námitky odmítl.
7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 3. 10. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Návrh byl ve stejnopisu doručen zadavateli téhož dne.
II. OBSAH NÁVRHU
8. Návrh směřuje proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Navrhovatel nerozporuje, že jím předložená nabídka obsahovala v různých částech dvě rozdílné nabídkové ceny, přesto se však navrhovatel neztotožňuje s argumentací zadavatele, podle které v posuzovaném případě nelze postupem podle § 46 zákona rozporovanou výši nabídkové ceny objasnit s ohledem na skutečnost, že by se jednalo o nepřípustnou změnu hodnocených údajů v nabídce navrhovatele. Navrhovatel má za to, že k uvedení dvou rozdílných výší nabídkové ceny došlo zcela zjevnou a lehce vysvětlitelnou administrativní chybou, kdy cena ve výši 23 149 792,97 Kč bez DPH uvedená v jím v nabídce předloženém krycím listu a návrhu smlouvy odpovídala pouze jednomu ze dvou navrhovatelem předložených oceněných soupisů prací, přičemž z důvodu zjevného administrativního omylu nedošlo k součtu cen uvedených v obou z těchto oceněných soupisů prací.
9. Navrhovatel v další argumentaci odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018 a rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0306/2025/VZ ze dne 20. 6. 2025, z jejichž obsahu dovozuje, že objasnění a oprava banální a lehce vysvětlitelné chyby v počtech při kalkulaci nabídkové ceny, ke které dle jeho názoru došlo v posuzovaném případě, je postupem souladným s ustanovením § 46 zákona. Pro konstatování přípustnosti objasnění nabídkové ceny navrhovatele je dle jeho přesvědčení rozhodné, že jím předložená nabídka neobsahovala konkurenční či „alternativní“ výše cen vyplývající z odlišně zvoleného způsobu ocenění nebo chybně zvoleného rozsahu plnění, anebo že by navrhovatel jiným způsobem se svou nabídkou v zadávacím řízení spekuloval. Navrhovatel má za to, že v jím podané nabídce se vyskytlo pouze mechanické pochybení způsobené tím, že nebyla provedena finální součtová operace dílčích částek vyplývajících z oceněných soupisu prací s výkazy výměr, přičemž následné vysvětlení shora popsaného pochybení navrhovatele nemohlo mít vliv na transparentnost zadávacího řízení, neboť správná výše celkové nabídkové ceny ve výši 23 576 738,97 Kč bez DPH je zřejmá přímo z údajů obsažených v nabídce navrhovatele, konkrétně z oceněných výkazů výměr.
10. Na základě všech výše uvedených argumentů navrhovatel Úřadu navrhuje uložení nápravného opatření zadavateli spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o vyloučení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
11. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 3. 10. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
12. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
13. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem ze dne 6. 10. 2025.
14. Usnesením ze dne 6. 10. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
15. Dne 13. 10. 2025 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
16. Zadavatel úvodem svého vyjádření odkazuje na rozhodnutí o námitkách, kde se dle svých slov k důvodům pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení vyjádřil a v této souvislosti dále konstatuje níže uvedené. Zadavatel připomíná, že v zadávací dokumentaci stanovil, jaká částka se rozumí nabídkovou cenou a jakým způsobem ji účastníci zadávacího řízení mají uvést v rámci svých nabídek, přičemž povinností dodavatelů bylo zajistit, aby celková nabídková cena získaná součtem částek uvedených v přílohách č. 6.1 a 6.2 zadávací dokumentace odpovídala částce uvedené na krycím listu nabídky a částce uvedené v návrhu smlouvy o dílo. Navrhovatel přitom dle zjištění zadavatele v rámci své nabídky v krycím listu a návrhu smlouvy o dílo uvedl částku 23 149 792,97 Kč bez DPH, kterou rovněž zanesl i do dokumentu nazvaného „Příloha č. 6.1 Soupis prací s výkazem výměr – kanalizace“ ze dne 30. 5. 2025 (dále jen „soupis prací s výkazem výměr č. 1“), zatímco v dokumentu nazvaném „Příloha č. 6.2 Soupis prací s výkazem výměr – ODS“ ze dne 30. 5. 2025 (dále jen „soupis prací s výkazem výměr č. 2“), který je rovněž součástí nabídky navrhovatele uvedl částku 426 946 Kč bez DPH. Dle zadavatele je nepochybné, že nabídka navrhovatele obsahovala různé výše nabídkové ceny a bylo pouze na libovůli navrhovatele, jakou z nabídkových cen označí za tu správnou. Zadavatel má za to, že pokud by respektoval argumentaci navrhovatele, podle které byl zadavatel s nabídkovou cenou navrhovatele seznámen v rámci předmětných soupisů prací s výkazem výměr, připustil by tím možnost, že by navrhovatel při posuzování nabídky mohl v dalším průběhu zadávacího řízení uvažovat s výší nabídkové ceny, která pro něj bude výhodnější.
17. Zadavatel konstatuje, že k objasňování nabídkové ceny navrhovatele přistoupil s ohledem na § 46 odst. 3 zákona, která dle jeho názoru dává účastníkům zadávacího řízení možnost upravit položkový rozpočet, avšak nikoliv navýšit nabídkovou cenu. Dle názoru zadavatele je tedy obecně nutné, aby při objasňování nabídky postupem podle § 46 zákona zůstala celková nabídková cena nedotčena. Zadavatel setrvává na své argumentaci obsažené v rozhodnutí o námitkách, podle které je jakákoli možnost manipulace s nabídkou v hodnocených parametrech nepřípustná, pročež i změnu nabídkové ceny z původní částky ve výši 23 149 792,97 Kč bez DPH na částku 23 576 738,97 Kč bez DPH v rámci objasnění nabídky navrhovatele nelze považovat za učiněnou v souladu se zákonem, neboť by tím došlo k porušení zásad rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti.
18. Ve světle výše uvedeného je zadavatel i nadále přesvědčen, že objasnění nabídky navrhovatele nebylo učiněno v souladu s § 46 odst. 2 zákona, neboť jím došlo ke změně hodnoceného údaje, pročež byl naplněn důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel závěrem svého vyjádření navrhuje, aby Úřad návrh jako nedůvodný zamítl.
Další průběh správního řízení
19. Usnesením ze dne 29. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
20. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
21. Dne 4. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).
22. Dne 19. 11. 2025 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, jímž zadavateli nařídil předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0738/2025/VZ.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
23. Navrhovatel opakovaně zdůrazňuje, že prostřednictvím objasnění nabídky nedošlo ke změně nabídkové ceny jakožto hodnoceného údaje, nýbrž k pouhému vysvětlení prostého a zřejmého administrativního omylu vedoucího k uvedení nesprávné nabídkové ceny v krycím listu a návrhu smlouvy o dílo, přičemž navrhovatel dle svých slov objasněním nabídkové ceny toliko sjednotil částky uvedené v různých částech nabídky, aniž by zasahoval do jejího obsahu a prováděl materiální změnu nabídky. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že rozdíl mezi částkou uvedenou shodně v krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy o dílo ve výši 23 149 792,97 Kč a součtem hodnot obsažených v oceněných soupisech prací s výkazy výměr, který dosahuje výše 23 576 738,97 Kč, lze v kontextu celkové hodnoty přezkoumávané veřejné zakázky označit za marginální, neboť činí pouze 426 946 Kč, tj. méně než 2 % z nabídkové ceny navrhovatele.
24. Navrhovatel v další argumentaci poukazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0278/2021/VZ ze dne 7. 10. 2021, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0169/2021/VZ ze dne 17. 12. 2021, z jejichž obsahu dovozuje, že objasnění zjevného administrativního omylu v nabídkové ceně postupem podle § 46 odst. 1 zákona a oprava položkového rozpočtu ve smyslu § 46 odst. 3 zákona jsou samostatné postupy, které lze uplatnit paralelně.
25. Závěrem svého vyjádření navrhovatel rekapituluje, že v jím předložené nabídce neuvedl žádnou výši nabídkové ceny, která by nebyla dokladovatelná jinými částmi nabídky, jelikož částka uvedená v krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy o dílo odpovídá součtu hodnot oceněných soupisů prací s výkazy výměr a rozporný údaj v nabídce navrhovatele je tak pouze důsledkem absence prostého součtu dvou částek uvedených přímo v nabídce. V návaznosti na shora uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad akceptoval objasnění nabídkové ceny navrhovatele a zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
26. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
27. Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
28. Dle § 28 odst. 1 písm. f) zákona se pro účely zákona rozumí nabídkou údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání nabídek.
29. Dle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
30. Dle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.
31. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
32. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
33. Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46.
34. Dle § 51 odst. 3 zákona musí smlouva nebo rámcová dohoda odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele a musí být uzavřena písemně.
35. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
36. Dle čl. 5.1. je předmět veřejné zakázky detailně vymezen zadávací dokumentací, návrhem smlouvy o dílo a především projektovou dokumentací – DPS – „Odkanalizování místní části Slatiňany – Kunčí včetně výkonu autorského dozoru“ a projektovou dokumentací – DPS – „Optická datová síť Slatiňany – Kunčí“.
37. V čl. 12 zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na zpracování nabídkové ceny. V čl. 12.1. zadávací dokumentace je uvedeno, že dodavatelé stanoví nabídkovou cenu v rozsahu a dle údajů zadávací dokumentace. Předmětem hodnocení bude nabídková cena uvedená v českých korunách bez daně z přidané hodnoty.
38. V čl. 12.2. zadávací dokumentace je stanoveno, že „[d]odavatelé vyplní všechny jednotkové ceny soupisů prací s výkazy výměr (příloha č. 6.1 a 6.2 této zadávací dokumentace) dle všech příloh této zadávací dokumentace. Dodavatelé zpracují nabídkovou cenu tak, že doplní jednotkové ceny do soupisů prací s výkazy výměr a nabídkovou cenou bude součet výsledných částek, tj. oceněné přílohy č. 6.1 a přílohy č. 6. 2 této zadávací dokumentace.“
39. Dle čl. 12.5. zadávací dokumentace účastníci zadávacího řízení uvedou „celkovou nabídkovou cenu na krycím listu nabídky (příloha č. 1 této zadávací dokumentace) a v návrhu smlouvy o dílo (příloha č. 4 této zadávací dokumentace). Je povinností dodavatele zajistit, aby celková nabídková cena (získaná součtem částek z příloh č. 6.1 a 6.2 této zadávací dokumentace) odpovídala částce uvedené na krycím listu nabídky a částce uvedené v návrhu smlouvy o dílo. Rozpor v cenových údajích v nabídce zjištěný při posuzování a hodnocení nabídek je nesplněním této zadávací podmínky, která může vést až k vyloučení daného účastníka zadávacího řízení.“
40. Dle čl. 12.6. zadávací dokumentace dodavatel odpovídá za jednotkové ceny jím vložené do soupisů prací s výkazy výměr a nemá právo domáhat se zvýšení kterékoli z jednotkových cen z důvodů vložení nesprávných údajů. V témže článku zadávací dokumentace je dále uvedeno, že nabídková cena nebude moci být v průběhu zadávacího řízení změněna.
41. V čl. 19. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost nabídek se bude hodnotit podle nejnižší nabídkové ceny bez DPH.
42. Dle čl. 21 zadávací dokumentace tvoří její přílohu č. 4 návrh smlouvy o dílo, přílohu č. 6.1 soupis prací s výkazem výměr – kanalizace a přílohu č. 6.2 soupis prací s výkazem výměr – ODS.
43. V čl. 1.2. návrhu smlouvy o dílo tvořícím přílohu č. 4 zadávací dokumentace je uvedeno, že přílohu a nedílnou součástí této smlouvy je mj. oceněný soupis prací s výkazem výměr vztahující se k projektové dokumentaci „Odkanalizování místní části Slatiňany – Kunčí včetně výkonu autorského dozoru“ a oceněný soupis prací s výkazem výměr vztahující se k projektové dokumentaci „Optická datová síť Slatiňany – Kunčí“.
44. Z nabídky navrhovatele jsou zřejmé následující údaje. Dle krycího listu nabídky činí nabídková cena navrhovatele (kritérium hodnocení) částku 23 149 792,97 Kč bez DPH. Dle bodu 5.1 návrhu smlouvy o dílo činí předpokládaná cena díla, která je současně nabídkovou cenou navrhovatele částku ve výši 23 149 792,97 bez DPH. V soupisu prací s výkazem výměr č. 1 navrhovatel v rámci rekapitulace stavby „Odkanalizování místní části Slatiňany – Kunčí“ uvedl částku v celkové výši 23 149 792,97 Kč bez DPH, přičemž totožná celková částka pak je uvedena i na další stránce soupisu prací s výkazem výměr č. 1, a to v rámci součtu nákladů z rozpočtů jednotlivých objektů stavby. V soupisu prací s výkazem výměr č. 2 pak navrhovatel pro stavbu „Optická datová síť Slatiňany - Kunčí“, resp. objekt „Optická datová síť“ kalkuloval s celkovou cenou (celkovými náklady) ve výši 426 946 Kč bez DPH.
45. Prostřednictvím „Výzvy k objasnění nebo doplnění údajů a dokladů a žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 8. 7. 2025 (dále jen „žádost o objasnění“) zadavatel mj. konstatoval, že nabídková cena uvedená navrhovatelem v jím v nabídce předloženém krycím listu a návrhu smlouvy o dílo neodpovídá součtu částek uvedených v soupisech prací s výkazy výměr, jež tvoří přílohu č. 6.1 a 6.2 zadávací dokumentace. Na základě výše uvedeného proto zadavatel ve smyslu § 46 zákona požádal navrhovatele o objasnění předložených údajů týkajících se celkové nabídkové ceny navrhovatele.
46. V rámci „Objasnění dokladů a údajů a zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny“ ze dne 15. 7. 2025 (dále jen „objasnění nabídky“) navrhovatel potvrdil, že jím v krycím listu nabídky a návrhu smlouvy o dílo uvedená nabídková cena neodpovídá součtu částek uvedených v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že ke shora popsanému pochybení „došlo prostou administrativní chybou jeho pracovníků, když pod časovým tlakem (a vlastním pochybením) neprovedli jednoduchou finální matematickou operaci, tedy nesečetli dílčí části nabídkové ceny a přistoupili k chybnému vyplnění údajů, přesto však účastník potvrzuje, že nabídková cena dle součtu částek příloh 6.1 a 6.2 je za účastníka platná. […] Z těchto dodaných příloh je tedy patrné, že účastník všechny položky řádně vyplnil, čímž byl zadavatel obeznámen s nabídkovou cenou účastníka, navíc i v podrobnostech rozpadu dílčích cen předmětu plnění. Z řádného vyplnění příloh týkajících se výkazů výměr které „cenově“ podrobně dokumentují obsah prováděných prací) tak zároveň jednoznačně vyplývá, že uvedení odlišné ceny na jiných místech nabídky (Krycí list a Návrh smlouvy o dílo) je – ve světle judikatury - zjevnou a lehce vysvětlitelnou administrativní chybou, kterou lze jednoduše identifikovat a taktéž jednoduše odstranit.“
47. Z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vyplývá, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, a to z důvodu, že nabídka navrhovatele nesplňuje podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, když navrhovatel ve své nabídce uvedl nabídkovou cenu ve výši 23 149 792,97 Kč bez DPH a tuto v rámci objasnění nabídky následně změnil na částku ve výši 23 576 738,97 Kč bez DPH, v důsledku čehož dle názoru zadavatele došlo k nepřípustné materiální změně nabídky navrhovatele ve smyslu § 46 odst. 2 zákona, resp. k nepřípustné změně hodnocených údajů.
48. Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel dne 11. 9. 2025 námitky, ve kterých uvedl, že k zahrnutí rozdílných hodnot nabídkové ceny v různých částech nabídky došlo zcela zjevnou a lehce vysvětlitelnou administrativní chybou, která byla v rámci objasnění nabídky podrobně pospána a vysvětlena, přičemž s ohledem na obsah soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2, které tvořily součást nabídky navrhovatele, dle názoru navrhovatele není pochyb o tom, jaká je správná výše nabídkové ceny. V posuzovaném případě dle navrhovatele lze považovat objasnění nabídky za akceptovatelné, protože jím nedochází k materiální změně nabídky, resp. ke změně nabídkové ceny, nýbrž pouze k objasnění identifikovaného rozporu v nabídkové ceně vzniklého v důsledku neprovedení finální součtové matematické operace ve vztahu k hodnotám uvedeným v předmětných soupisech prací s výkazy výměr, což je postup v souladu s § 46 odst. 2 zákona.
49. O podaných námitkách zadavatel rozhodl dne 25. 9. 2025 tak, že je odmítl. Zadavatel připouští, že v některých případech je možné nabídkovou cenu postupem podle § 46 zákona objasnit, avšak ve věci přezkoumávané veřejné zakázky bylo dle jeho názoru objasnění nabídky ze strany navrhovatele učiněno v rozporu se zákonem. Zadavatel přitom poukazuje na ustanovení § 46 odst. 3 zákona, ze kterého dovozuje, že úpravu položkového rozpočtu při zachování nabídkové ceny nelze považovat za materiální změnu nabídky, avšak postup navrhovatele, v důsledku něhož došlo k navýšení původní nabídkové ceny ve výši 23 149 792,97 Kč bez DPH na částku ve výši 23 576 738,97 Kč bez DPH, dle zadavatele možný není. Zadavatel má za to, že „nabídka stěžovatele obsahovala různé nabídkové ceny a stěžovatel měl na ‚výběr‘, jakou z nabídkových cen učiní tou ‚správnou‘. [...] Právě v možnosti vybrat si nabídkovou cenu, přičemž pro obě dvě možnosti lze vystavět vhodnou argumentaci týkající se jejího stanovení, zadavatel spatřuje zásadní odlišnost od stěžovatelem uvedené rozhodovací praxe.“
Právní posouzení
50. V šetřeném případě směřuje návrh proti rozhodnutí o vyloučení, kterým zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona z důvodu, že jeho nabídka nesplňuje podmínky zadávací dokumentace na zpracování nabídkové ceny, přičemž navrhovatel následně v rámci objasnění nabídky výši své nabídkové ceny navýšil, v důsledku čehož se dopustil nepřípustné změny hodnocených údajů. Dle navrhovatele však v nyní posuzovaném případě nebyly naplněny důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení, neboť jím předložená nabídka zadávacím podmínkám vyhovuje, přestože se navrhovatel dopustil zjevné a snadno vysvětlitelné administrativní chyby spočívající v neprovedení finální součtové operace částek uvedených v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2, která byla navrhovatelem vysvětlena v rámci objasnění nabídky.
51. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že navrhovatel v krycím listu své nabídky uvedl nabídkovou cenu ve výši 23 149 792,97 Kč bez DPH. Nabídkovou cenu v totožné výši pak navrhovatel uvedl i v textu návrhu smlouvy o dílo a rovněž v soupisu prací s výkazem výměr č. 1, který obsahuje cenový rozpad do dílčích položek. V soupisu prací s výkazem výměr č. 2 pak navrhovatel uvedl celkovou částku ve výši 426 946 Kč bez DPH. Z právě uvedeného je zřejmé, že v šetřeném případě nabídka navrhovatele obsahovala rozpor spočívající v uvedení rozdílné výše nabídkové ceny mezi návrhem smlouvy o dílo a krycím listem nabídky na straně jedné a součtem částek uvedených v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2 na straně druhé, přičemž tento rozdíl činil částku ve výši 426 946 Kč bez DPH. Na základě žádosti o objasnění byla následně navrhovatelem provedena oprava v nabídkové ceně v textu návrhu smlouvy o dílo a rovněž v předmětném krycím listu, přičemž tato byla navrhovatelem nově stanovena na částku ve výši 23 576 738,97 Kč bez DPH. Z pohledu Úřadu je tak nepochybné, že nabídka navrhovatele obsahovala rozpor týkající se nabídkové ceny a je pouze otázkou, jak měl zadavatel v případě takového zjištění postupovat a jaké měly být důsledky pro navrhovatele.
52. Úřad v návaznosti na shora uvedené konstatuje, že mezi účastníky řízení není sporu o skutkových okolnostech v tom ohledu, že navrhovatel v návrhu textu smlouvy o dílo a v krycím listu nabídky uvedl nabídkovou cenu, která neodpovídá součtu částek uvedených v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2. Mezi účastníky řízení je však sporná otázka spočívající v posouzení, zda byl zadavatel podle § 46 zákona povinen akceptovat objasnění nabídky navrhovatele.
53. K výkladu ustanovení § 46 zákona, které zakotvuje právní institut objasnění nebo doplnění nabídky, Úřad konstatuje, že účastníci zadávacího řízení odpovídají za jednoznačnost a úplnost svých nabídek na veřejnou zakázku. Rozpor podané nabídky se zadávacími podmínkami pak obecně může vést k vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona. Obecně také platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nelze podanou nabídku měnit. Označené pravidlo nachází své výslovné vyjádření v ustanovení § 46 odst. 2 zákona, které uvádí, že nabídka nesmí být po uplynutí lhůty pro podání nabídek měněna, nestanoví-li zákon jinak.
54. Ustanovení § 46 zákona současně výše uvedené pravidlo zmírňuje a upravuje výjimky, které se při splnění stanovených podmínek za změnu nabídky nepovažují. Zadavatel je podle citovaného ustanovení zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které ve svých nabídkách uvedli. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek či žádostí o účast o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění je oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka či žádost o účast účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky či žádosti o účast vyloučí.
55. K výše uvedenému Úřad shrnuje, že ustanovení § 46 zákona upravuje konkrétní varianty postupu v zadávacím řízení, které je zadavatel oprávněn v souladu s výslovným zněním zákona a principem právní jistoty použít. Aplikace § 46 zákona však má, zejména s ohledem na povinnost k dodržení zásad dle § 6 zákona, nepochybně též své limity, které zadavatel v zájmu zachování spravedlivé soutěže mezi dodavateli není oprávněn překračovat. Objasnění či doplnění nabídky je předně možné pouze v případě, že doplněné údaje, doklady, vzorky nebo modely nebudou předmětem hodnocení a že doplněním nebo objasněním nebude dotčena celková nabídková cena nebo jiné kritérium pro hodnocení nabídek.
56. Úřad v obecné rovině dále konstatuje, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 zákona ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v citovaném ustanovení zákona jsou dány (neboť zadavatel může účastníka řízení vyloučit pouze ze zákonem stanovených důvodů). Skutečnost, že zadavatel má tyto důvody prokázané, musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení.
57. V šetřeném případě zadavatel v bodě 19. zadávací dokumentace uvedl, že jediným kritériem hodnocení bude ekonomická výhodnost nabídek, která bude vyhodnocena na základě nejnižší nabídkové ceny bez DPH. V čl. 12.1. zadávací dokumentace zadavatel dále uvedl, že účastníci zadávacího řízení stanoví nabídkovou cenu v rozsahu a dle údajů zadávací dokumentace včetně všech jejích příloh.
58. Dle čl. 12.2. zadávací dokumentace měli dodavatelé nabídkovou cenu zpracovat tak, že doplní jednotkové ceny do oceněných soupisů prací s výkazy výměr, které tvoří přílohu č. 6.1 a přílohu č. 6.2 zadávací dokumentace, přičemž výsledný součet daných částek bude tvořit nabídkovou cenu. V čl. 12.5. zadávací dokumentace pak zadavatel stanovil účastníkům zadávacího řízení povinnost uvést nabídkovou cenu na krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy o dílo tak, aby tato odpovídala částce získané součtem cen z výkazů výměr tvořících přílohy č. 6.1 a 6.2 zadávací dokumentace. V témže článku zadávací dokumentace zadavatel dále stanovil, že rozpor v cenových údajích zjištěných v nabídce při jejím posouzení a hodnocení bude považován za nesplnění předmětné zadávací podmínky, které může vést k vyloučení daného dodavatele ze zadávacího řízení. Text dotčených ustanovení zadávací dokumentace je zcela jednoznačný a není pochyb o tom, jak je vykládat. Pravidla ze strany zadavatele tedy byla stanovena zcela jednoznačně. Z postupu zadavatele, resp. z textace zadávacích podmínek, lze i dovodit, že zadavatel myslel na situaci, pokud dodavatelé nesplní požadavek spočívající v povinnosti součtu dvou hodnot, které mají představovat i hodnotu, která prostupuje do hodnocení a zadavatel tedy výslovně dodavatele upozornil, že nesplnění předmětné zadávací podmínky může vést k jejich vyloučení.
59. Úřad z dokumentace o zadávacím řízení zjistil, že v nyní posuzované věci se navrhovatel dostal do situace, kdy jím předložená nabídková cena uvedená v návrhu smlouvy a v krycím listu nabídky obsahovala údaj, který nesplňuje zadávací podmínky, neboť v ostatních částech nabídky, tj. v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2 byla uvedena jiná hodnota nabídkové ceny, než kterou navrhovatel následně v rámci objasnění nabídky č. 1 označil za správnou, tj. za cenu skutečnou, která měla být předmětem hodnocení ze strany zadavatele. Zjednodušeně řečeno, navrhovatel neprovedl matematickou operaci spočívající v součtu dvou hodnot, jak požadoval zadavatel v zadávacích podmínkách. Dle názoru Úřadu navrhovatel ve své nabídce neuvedl výši své nabídkové ceny v souladu s požadavkem zadavatele stanoveným v čl. 12.2. zadávací dokumentace ve spojení s čl. 12.5. zadávací dokumentace na uvedení jediné hodnoty nabídkové ceny, coby údaje potřebného k hodnocení nabídek tak, aby částka obsažená v krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy na plnění přezkoumávané veřejné zakázky odpovídala celkové hodnotě získané součtem částek uvedených v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2. V kontextu šetřeného případu pak nelze přehlížet, že zadavatel výslovně v zadávacích podmínkách uvedl negativní důsledky pro dodavatele, kteří nesplní předmětnou zadávací podmínku (k tomu viz opakovaně citovaný čl. 12.5. zadávací dokumentace).
60. Úřad ve vztahu k institutu zakotvenému v ustanovení § 46 zákona konstatuje, že z odst. 2 citovaného ustanovení zákona je zřejmé, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nesmí být jednotlivé nabídky podané v rámci zadávacího řízení následně měněny za předpokladu, že zákon nestanoví jinak. Nabídka tak nemůže být měněna, pouze doplněna o údaje, doklady, vzorky nebo modely podle § 46 odst. 1 zákona za předpokladu, že takto doplněné údaje, doklady, vzorky nebo modely nebudou předmětem hodnocení dle zadavatelem stanovených kritérií hodnocení. Je tedy zřejmé, že doplnění údajů, které jsou předmětem hodnocení je primárně zapovězeno. Uvedené rovněž vyplývá ze závěrů rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0113/2019/VZ-24101/2019/322/HSc ze dne 30. 8. 2019, kde je uvedeno, že změna nabídky se primárně zapovídá, lze pouze provést její doplnění či objasnění na základě žádosti zadavatele, a to pouze tehdy, pokud doplněné skutečnosti nejsou předmětem hodnocení.
61. Úřad dále odkazuje na rozsudek KS v Brně ze dne 9. 2. 2023 (na nějž rovněž odkazuje navrhovatel ve svém návrhu), v němž se uvádí, že „[s]myslem zákazu jakékoli materiální změny nabídky (v otevřeném zadávacím řízení po podání nabídky) v údajích (zpravidla číselně vyjádřených hodnotách) rozhodných pro účely hodnocení nabídek je principiálně (bez ohledu na individuální skutkové poměry) zabránit tomu, aby dodavateli vznikla jakákoli (byť i hypotetická) možnost po uplynutí lhůty pro podání nabídky na výzvu zadavatele manipulovat se svojí nabídkou v hodnocených parametrech (typicky v ceně) tak, aby mohl dosáhnout úspěchu (vítězství) v zadávacím řízení, eventuálně aby pro něj byl výsledek zadávacího řízení ekonomicky nejpříznivější, a to až s využitím informací případně (jakoukoli cestou) získaných z nabídek ostatních dodavatelů, s čímž by byla spojena jeho nespravedlivá výhoda. Tím by došlo k porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace (a koneckonců i transparentnosti), protože ostatní dodavatelé (ti účastníci zadávacího řízení, kteří by podle § 46 odst. 1 ZZVZ vyzváni nebyli) by takovou výhodu dodatečné manipulace s nabídkou v hodnocených parametrech neměli.“ Úřad v této souvislosti konstatuje, že změnu nabídkové ceny je vyjma specifických případů, které byly dovozeny v rámci rozhodovací praxe, nutné považovat za nepřípustnou. Tím spíše pokud jde o nabídkovou cenu uvedenou v návrhu smlouvy, jako tomu bylo v posuzovaném případě. Úřad v této souvislosti konstatuje, že podle § 51 odst. 3 zákona platí, že smlouva nebo rámcová dohoda uzavřená na plnění veřejné zakázky musí odpovídat zadávacím podmínkám a nabídce vybraného dodavatele a musí být uzavřena písemně. Zákon současně v § 28 písm. f) definuje, co je nabídkou, tedy údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace. Z právě uvedeného vyplývá, že smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky musí být uzavřena v souladu s návrhem smlouvy uvedeným v nabídce, přičemž parametry návrhu smlouvy nesmí být po uplynutí lhůty pro podání nabídek měněny. V tomto kontextu nelze přehlížet, že navrhovatel na základě provedeného vysvětlení nabídkové ceny provedl změnu celkové nabídkové ceny obsažené v návrhu smlouvy, oproti původně předloženému.
62. K argumentaci navrhovatele, podle které je objasnění nabídkové ceny postupem podle § 46 zákona přípustné, pokud jde o opravu banální chyby v počtech s na první pohled lehce vysvětlitelnou příčinou, Úřad uvádí, že si je vědom závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 172/2018-44 ze dne 11. 9. 2018, kde výše uvedený soud sice opravu v nabídkové ceně připustil, nicméně šlo o typově jinou situaci oproti šetřenému případu, kdy se jednalo o opravu ceny v řádech stovek korun, přičemž soud konstatoval: „zjištěné skutečnosti ve svém souhrnu nasvědčují při střízlivém hodnocení zdravým rozumem jednoznačně tomu, že šlo o opravu zcela banální chyby v počtech bez jakéhokoliv negativního vlivu na proces výběru nejvhodnější nabídky, tím méně pak na pořadí uchazečů. Především tu na prvním místě stojí výše částky, o kterou se v daném případě jedná. Usilovat nekorektními metodami o navýšení nabídkové ceny o 231 Kč by mohlo mít význam snad jedině v hypotetickém případě, kdy by pořadí nabídek uchazečů bylo velmi těsné a takto nízká částka by od sebe dělila nabídky dvou uchazečů.“. Oproti odkazovanému případu však nejde o rozdíl v řádu pár korun. V daném případě lze uvažovat i o tom, že rozdíl v nabídkových cenách navrhovatele představuje rozdíl v hodnotě součtu výkazů výměr č. 1 a č. 2, tímto způsobem navrhovatel vysvětlil na základě předchozí žádosti zadavatele svou nabídkovou cenu. Tím však dochází ke změně hodnoceného parametru oproti tomu, co bylo původně navrhovatelem deklarováno, neboť zadavatel pro účely hodnocení měl vycházet z informací o celkové nabídkové ceně, která měla být promítnuta v krycím listu nabídku a návrhu smlouvy. Úřad však v daném případě považuje za velmi podstatné to, jak zadavatel pracoval s pravidly v zadávacích podmínkách. Úřad totiž v daném případě, oproti předchozím případům (rozhodovací praxi), ve kterých byly řešeny „nedorazy“ v nabídkových cenách přihlíží ke skutečnosti, že zadavatel výslovně v zadávacích podmínkách uvedl, že nesplnění požadavku na tvorbu „celkové“ nabídkové ceny (tj. součet obou hodnot) může vést k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění této zadávací podmínky. Dle přesvědčení Úřadu ani není sporu o tom, že předmětnou zadávací podmínku navrhovatel nesplnil. Pakliže zadavatel chtěl danou zadávací podmínkou předejít situacím, obdobné té, která prostupuje šetřeným případem u Úřadu, tzn. že budou vedeny spory o tom, zda byla nabídková cena předložena řádně, resp. je možné její vysvětlení/úprava/oprava apod., je třeba, dle přesvědčení Úřadu, přihlédnout k tomu, že zadavatel pro tyto případy nastavil jednoznačné pravidlo – nabídková cena určena k hodnocení má být součtem výkazu výměr č. 1 a č. 2. Sankcí za nesplnění takové zadávací podmínky je vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Úřad zadavatelem stanovenou předmětnou zadávací podmínku nepovažuje za jakkoliv excesivní či směřující vůči formálním náležitostem, které by snad měli zadavateli znemožnit její aplikaci v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení.
63. K argumentaci navrhovatele, podle kterého je skutečná výše nabídkové ceny patrná přímo z obsahu jím podané nabídky, a sice ze součtu cen uvedených v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2, Úřad uvádí, že přestože předmětné výkazy výměr představují důležité dokumenty, ze kterých je patrný cenový rozsah plnění předmětu veřejné zakázky, pro posouzení nyní šetřené věci je klíčové, že navrhovatel v rozporu s požadavkem stanoveným v čl. 12.5 zadávací dokumentace nezajistil, aby součet cen uvedených v předmětných výkazech výměr reflektovaly i další jím v rámci nabídky předložené dokumenty obsahující nabídkovou cenu, zejména pak krycí list nabídky a návrh smlouvy.
64. Byť by se neprovedení finální součtové operace dílčích cen oceněných soupisů prací s výkazy výměr mohlo jevit jako zcela zjevné pochybení mechanického charakteru, které nesvědčí o tom, že by navrhovatel s výší své nabídkové ceny v zadávacím řízení jakkoliv „spekuloval“, nelze přehlížet, že v šetřeném případě se jedná o údaj zcela zásadní, a to celkovou nabídkovou cenu, která zde představuje i hodnocený údaj. Přestože se dle navrhovatele má jednat pouze o mechanickou a jednoduše vysvětlitelnou chybu, nejedná se dle názoru Úřadu o situaci, kdy by šlo o banální překlep. V důsledku překlepu by se totiž zapsaná hodnota od té „správné“ spíš odlišovala například v jedné číslici (ta může chybět, přebývat, být na jiném místě, nebo jednoduše nesouhlasit). Nejasnost v šetřeném případě tyto znaky nevykazuje, když v daném případě došlo (i vzhledem k vysvětlení navrhovatele) k opomenutí připočtení celé dílčí části nabídkové ceny, což bylo navíc v rozporu se zadávací podmínkou, která uvedený součet dílčích částek z předmětných výkazů výměr vyžadovala. Zadávací podmínky byly v čl. 12.5 zadávací dokumentace, jak již bylo výše uvedeno, formulovány zcela jednoznačně v tom smyslu, že rozpor mezi součtem částek získaných z výkazů výměr tvořících přílohy č. 6.1 a 6.2 zadávací dokumentace a cenovými údaji uvedenými účastníkem zadávacího řízení v krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy o dílo, jako se stalo právě v posuzovaném případě, může mít za následek vyloučení daného dodavatele ze zadávacího řízení. Úřad současně akcentuje, že v rámci posuzovaného případu zohlednil i to, jakým způsobem zadavatel formuloval předmětné zadávací podmínky, a jak výslovně formuloval pravidlo pro sčítání získaných hodnot, jejichž součet měl představovat výslednou hodnotu. Dle přesvědčení Úřadu lze uvažovat, že předmětnou zadávací podmínku zadavatel do zadávacích podmínek vtělil právě s ohledem na to, aby se vyhnul případným situacím a pochybnostem o tom, jak bude postupováno, pokud dodavatelé nezvládnou řádně vyčíslit celkovou hodnotu plnění, která vstupuje do hodnocení nabídek. Jelikož není sporu o tom, že navrhovatel předmětnou zadávací podmínku nesplnil, neshledává Úřad v postupu zadavatele nezákonnost při vyloučení navrhovatele za zadávacího řízení. Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že nabídka navrhovatele tedy na žádném místě, v kontextu navrhovatelem provedeného vysvětlení, neobsahovala správný údaj o celkové výši nabídkové ceny. Nabídka navrhovatele (v původním znění) naopak opakovaně deklarovala celkovou nabídkovou cenu v jiné výše, než v jaké ji nakonec navrhovatel definoval. Zadavatel tak v průběhu zadávacího řízení po uplynutí lhůty pro podání nabídek a zjištěném stavu, jaké jsou výše nabídkových cen jednotlivých dodavatelů získává od navrhovatele informaci o jeho celkové nabídkové ceně, která je ve výsledku vyšší než ta, která byla deklarována v původně podané nabídce. Může zůstat v rovině spekulací, zda by k vysvětlení své nabídkové ceny (ve výsledku tedy jejího zvýšení) navrhovatel přistoupil stejným způsobem i pokud by přes nově dodaný součet obou hodnot (součtu hodnot výkazu výměr č. 1 a č. 2) navrhovatel neměl stále nejnižší nabídkovou cenu, která byla jediným kritériem hodnocení. Lze si totiž představit i přístup, kdy by dodavatel připustil chybu v ocenění a to, že výkaz výměr č. 2 byl již součástí výkazu výměr a došlo k přecenění položek (k tomu srov. např. případ řešený Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-R0103/2020); v takovém případě by však nedošlo ke změně hodnoceného parametru.
65. Pokud jde o tvrzení navrhovatele, podle kterého opomenutí finální součtové operace částek ze soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2 představuje pouze zjevný administrativní omyl, který nemohl mít vliv na naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení a férovost výběru nejvhodnější nabídky, Úřad v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že zadávací řízení představuje vysoce formalizovaný proces, kde i formální pochybení může mít pro účastníka negativní důsledky, např. i vyřazení nabídky daného účastníka a jeho následné vyloučení ze zadávacího řízení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 14/2011 ze dne 19. 7. 2012). Výše uvedené potvrzují i závěry z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu, jenž např. ve svém rozsudku č. j. 2 As 6/2015-38 ze dne 3. 6. 2015, kde soud uvedl, že „zadávací řízení představuje vysoce formalizovaný proces, jehož nedodržení může vést k negativním důsledkům pro konkrétního uchazeče, projevujícím se např. i v zamezení získání veřejné zakázky a možnosti jejího plnění. Podle § 76 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách platí, že při nesplnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách musí být uchazeč vyřazen […]“. Projevem tohoto vysoce formalizovaného procesu je pak mj. i to, že na důsledné dodržování zadávacích podmínek ze strany dodavatelů jsou kladeny vysoké nároky. Zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen dbát náležitě na to, zda jsou zadávací podmínky ze strany jednotlivých dodavatelů dodržovány, resp. zda podané nabídky zadávací podmínky skutečně kompletně splňují. V případě, že zadavatel zjistí nějaký „nesoulad“, tzn. že nabídka navrhovatele nesplňuje zcela zadávací podmínky, resp. požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci, musí tento nesoulad vést zásadně k vyřazení nabídky a následně k vyloučení příslušného dodavatele ze zadávacího řízení.
66. Úřad na tomto místě uzavírá, že nabídka navrhovatele obsahuje v krycím listu nabídky a v návrhu smlouvy o dílo částku, která neodpovídá součtu cen uvedených v soupisu prací s výkazem výměr č. 1 a 2 a nesplňuje tak zadávací podmínku na uvedení jedné nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídky stanovenou v čl. 12.5. zadávací dokumentace. Dle názoru Úřadu se v posuzovaném případě jedná o jednoznačný rozpor mezi údaji uvnitř nabídky navrhovatele, a není tak ze strany navrhovatele dodrženo jednoznačně stanovené pravidlo obsažené v zadávacích podmínkách, přičemž zadavatel výslovně uvedl, že jeho nedodržení může vést k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Dle názoru Úřadu tedy zadavatel nepochybil, pokud předložené objasnění nabídky ze strany navrhovatele neakceptoval a přistoupil k vyloučení navrhovatele ve smyslu § 42 odst. 2 písm. a) zákona, neboť navrhovatel předložil nabídku takovým způsobem, se kterým zákon spojuje jediný následek a sice vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.
67. Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad ve věci návrhu navrhovatele ze dne 3. 10. 2025 rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 zákona, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Mgr. Bc. Tomáš Auer, advokát, Teplého 2786, 530 02 Pardubice
2. MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jana Babáka 2733/11, 612 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy