číslo jednací: 48213/2025/500
spisová značka: S0687/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: II/610 Svijany, most ev. č. 610-035 přes Jizeru před obcí Svijany
• Účastníci:
  1. Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace
  2. Skanska a. s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 17. 2. 2026
• Související rozhodnutí: 48213/2025/500; 05999/2026/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0687/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-48213/2025/500

Brno 9. 12. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 18. 9. 2025 na návrh ze dne 16. 9. 2025, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha,
• navrhovatel – Skanska a. s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00

Praha 8,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „II/610 Svijany, most ev. č. 610-035 přes Jizeru před obcí Svijany“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2025-017627, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „II/610 Svijany, most ev. č. 610-035 přes Jizeru před obcí Svijany“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2025-017627, ve znění pozdějších oprav, pravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, tím, že oznámením o vyloučení účastníka č. j. 403/25/KSUS/R-23 vyloučil navrhovatele – Skanska a. s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8 – z další účasti v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku, a to z důvodu, že neprokázal plnění veřejné zakázky vlastní kapacitou v části výroba a montáž ocelové konstrukce dle podmínek stanovených v zadávací dokumentaci, a to ani po opakovaných žádostech o objasnění nabídky výše uvedeného navrhovatele, aniž by z odůvodnění oznámení o vyloučení účastníka č. j. 403/25/KSUS/R-23vyplývalo naplnění důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) citovaného zákona, přičemž postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší oznámení o vyloučení navrhovatele – Skanska a. s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8 – č. j. 403/25/KSUS/R-23 z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „II/610 Svijany, most ev. č. 610-035 přes Jizeru před obcí Svijany“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2025-017627, ve znění pozdějších oprav, jakož i všechny následné úkony citovaného zadavatele učiněné v předmětném zadávacím řízení.

III.

Zadavateli –Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0687/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Skanska a. s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8 – ze dne 16. 9. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „II/610 Svijany, most ev. č. 610-035 přes Jizeru před obcí Svijany“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 2. 4. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2025-017627, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, IČO 00066001, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 2. 4. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „II/610 Svijany, most ev. č. 610-035 přes Jizeru před obcí Svijany“, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2025-017627, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem plnění veřejné zakázky je podle čl. 2 zadávací dokumentace »provedení stavebních prací a poskytnutí souvisejících dodávek a služeb spočívajících v provedení stavby „II/610 Svijany, most ev. č. 610-035 přes Jizeru před obcí Svijany“«. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 121 137 163,59 Kč bez DPH.

3.             V rámci zadávacího řízení obdržel zadavatel mj. nabídku společnosti Skanska a. s., IČO 26271303, se sídlem Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8 (dále jen „navrhovatel“).

4.             Oznámením o vyloučení účastníka č. j. 403/25/KSUS/R-23 zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). Své rozhodnutí zadavatel odůvodnil tím, že navrhovatel ani po opakovaných žádostech o objasněních nabídky neprokázal v části výroba a montáž ocelové konstrukce plnění veřejné zakázky vlastní kapacitou dle podmínek stanovených v zadávací dokumentaci.Rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno dne 9. 8. 2025.

5.             Proti rozhodnutí o vyloučení byly zadavateli doručeny dne 22. 8. 2025 námitky navrhovatele ze dne 19. 8. 2025 (dále jen „námitky“). Zadavatel námitky ze dne 8. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno dne 8. 9. 2025.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 18. 9. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh ze dne 16. 9. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl dne 17. 9. 2025 ve stejnopise doručen zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Navrhovatel v úvodu svého návrhu rekapituluje průběh zadávacího řízení, přičemž uvádí, že rozhodnutí o vyloučení i rozhodnutí o námitkách bylo zadavatelem učiněno v rozporu s ustanovením § 48, § 39, § 104 i § 6 odst. 1 a 2 zákona a ustálenou rozhodovací praxí Úřadu.

8.             Předně navrhovatel upozorňuje, že rozhodnutí o jeho vyloučení (i rozhodnutí o námitkách) učinil zadavatel výhradně na základě skutečnosti, že navrhovatel nerozptýlil zadavatelovy pochybnosti o tom, že nebude schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, a nikoliv na základě nesplnění zadávacích podmínek či nedoložení dokladů uvedených v čl. 8.4 a 12 zadávacích podmínek. Uvedenou domněnku o neschopnosti plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami zadavatel opírá o fakt, že navrhovatelem předložený certifikát EXC3 č. 3013P-24-0288 ze dne 4. 10. 2024 (dále jen „certifikát EXC3 I.“) obsahuje limity pro manipulaci na výrobě a na montáži do 10 t a 18 m, ačkoliv materiálně je k plnění předmětné veřejné zakázky vlastními kapacitami nutné disponovat vyššími kapacitami.

9.             Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nerozlišuje mezi fází samotného zadávacího řízení (ve které je možné prokázat splnění zadávacích podmínek, což navrhovatel předložením certifikátu EXC3 I. učinil) a fází realizace veřejné zakázky (kdy je možné prokázat, plnění díla vlastními kapacitami). Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel po něm požaduje nemožné, když žádá, aby navrhovatel ve fázi probíhajícího zadávacího řízení prokázal skutečnost, kterou bude reálně možné prokázat až ve fázi realizační. Dle navrhovatele neexistuje způsob, kterým by bylo možné prokázat plnění veřejné zakázky vlastní kapacitou již ve fázi probíhajícího zadávacího řízení, a proto nedává smysl, aby zadavatel navrhovatele vyloučil pouze na základě pochybností o tom, jak proběhne realizační fáze veřejné zakázky. V této souvislosti se navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0383/2025/VZ.

10.         Navrhovatel nesouhlasí s označením požadavku na předložení certifikátu EXC3 za technickou podmínku dle § 89 zákona. V čl. 12 zadávací dokumentace je tento požadavek podřazen pod ustanovení § 104 odst. 1 písm. e) zákona (tj. bližší podmínka součinnosti před uzavřením smlouvy), a proto je navrhovatel přesvědčen, že předložení certifikátu EXC3 je pouze podmínkou pro uzavření smlouvy, nikoliv požadavkem na kvalifikaci dodavatele či technickou podmínkou ve smyslu § 89 zákona. Nadto navrhovatel dodává, že s ohledem na § 37 odst. 1 zákona a fakt, že se v daném případě nejedná o podmínku účasti ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona, nemůže se jednat o technickou podmínku ve smyslu § 89 zákona.

11.         Dále navrhovatel konstatuje, že zadávací dokumentace obsahuje pouze požadavek, aby vybraný dodavatel byl držitelem certifikátu EXC3 bez jakékoliv bližší specifikace na vlastnosti požadovaného certifikátu. Tento požadavek (tj. být držitelem certifikátu EXC3) navrhovatel beze zbytku splnil. Další požadavky na uvedený certifikát začal zadavatel v rozporu se zákonem dovozovat teprve až po podání nabídek a výběru navrhovatele jakožto vybraného dodavatele. S argumentací zadavatele, že požadavky na vlastnosti předmětného certifikátu měli dodavatelé vyčíst z výkresu „D_3201_08_TvarOK.pdf“ [jenž je součástí zadávací dokumentace – konkrétně projektové dokumentace k provedení stavby, tzn. PDPS (dále jen „PDPS“)], navrhovatel nesouhlasí a opětovně zdůrazňuje, že zadavatel v zadávací dokumentaci žádnou bližší specifikaci na vlastnosti požadovaného certifikátu EXC3 nestanovil.

12.         V souvislosti s výše uvedeným je navrhovatel přesvědčen, že požadavky zadavatele by měly být v zadávací dokumentaci uvedeny zcela jasně, srozumitelně a na místech, která jsou k tomu v zadávací dokumentaci určena a označena. Fakt, že si dodavatelé měli dovodit požadavky na vlastnosti certifikátu EXC3 z jednoho z výkresů tvořících PDSP, na který příslušný bod zadávací dokumentace ani neodkazuje, považuje navrhovatel za zcela odporující principu odpovědnosti zadavatele za přesnost a úplnost zadávacích podmínek. V případě, kdy by takový postup zadavatele byl akceptován, znamenalo by to dle navrhovatele, že by zadavatel mohl kdykoliv v průběhu zadávacího řízení dotvářet ex post kvalifikační požadavky s odvoláním na části PDPS. Na podporu této úvahy navrhovatel uvádí příklad situace, kdy by zadavatel požadoval v rámci technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona stavbyvedoucího se zkušeností s realizací alespoň jedné stavební zakázky spočívající v realizaci mostu, a následně by zadavatel zkušenost daného stavbyvedoucího zpochybnil tím, že z PDPS vyplývá, že referenční most měl být vysoký např. 5 metrů. Navrhovatel také upozorňuje, že údaj o délce a hmotnosti trámů a oblouků (prezentovaný zadavatelem v rozhodnutí o námitkách) není citací z výše uvedeného výkresu PDPS, ale jedná se o pouhou zadavatelovu interpretaci údajů obsažených v tabulce s označením „Výkaz materiálu nosné konstrukce“ jež je součástí předmětného výkresu).

13.         K možnosti navýšení limitů uvedených v certifikátu EXC 3 I. a pochybnostem zadavatele, zda navrhovatel o toto navýšení limitů předmětného certifikátu požádal, navrhovatel uvádí, že je součástí mezinárodního stavebního koncernu a v posledních letech realizoval (kromě veřejných zakázek uvedených v nabídce) vlastními kapacitami např. „Lávku Holešovice – Karlín v Praze, Železniční most ev. km 2 184 přes Labe na 3. stavbě, zdvoukolejnění Pardubice-Rosice n/L – Stéblová“. A dále dodává, že disponuje jeřáby s nosností až 63 t a schopností manipulovat s dílci o délce až do 42 m a technologií montáže heavy liftingu (kdy je schopen pomocí této technologie manipulovat s konstrukcemi až do hmotnosti 500 t). Není tedy pravdou, že by za účelem navýšení limitů předmětného certifikátu bylo nutné výrobní závod navrhovatele jakkoliv přestavovat či upravovat, jak se snaží namítat zadavatel. Nadto navrhovatel dodává, že dne 2. 10. 2025 se u něj bude konat pravidelný roční audit, na základě kterého bude vše řádně promítnuto do limitů certifikátu EXC3. V době realizace veřejné zakázky tak navrhovatel bude disponovat platným certifikátem EXC3 obsahujícím patřičné limity pokrývající předmětnou veřejnou zakázku, a to i s dostatečnou výrobní a montážní rezervou.

14.         K tvrzení zadavatele, že dělení ocelové konstrukce na více částí je v rozporu s PDSP, navrhovatel podotýká, že se opět jedná o předjímání realizační fáze veřejné zakázky, přičemž zdůrazňuje, že dosud neexistuje realizační ani výrobně-technická dokumentace (jež by blíže specifikovala konkrétní průběh výstavby). Jejich tvorba a následné schvalování zadavatelem bude až součástí plnění veřejné zakázky, přičemž z dosavadní PDPS postup montáže v této podrobnosti nevyplývá.

15.         Navrhovatel je přesvědčen, že PDPS možnost dělení ocelové konstrukce nevylučuje, přičemž technologický postup výroby a montáže ocelové konstrukce je ponechán na odborném uvážení zhotovitele (a to včetně případného dělení konstrukce na části). Uvedené navrhovatel dovozuje z:

-           níže uvedeného textu poznámky ve výkresu „D_3201_08_TvarOK.pdf“:

• „POLOHA MONTÁŽNÍCH STYKŮ OBLOUKU MŮŽE BÝT V RÁMCI REALIZAČNÍ DOKUMENTACE, V RÁMCI UPŘESNĚNÍ POSTUPU VÝSTAVBY, ZMĚNĚNA
• PRŮMĚR A TYP ZÁVĚSŮ BUDE UPŘESNĚN V REALIZAČNÍ DOKUMENTACI DLE DODAVATELE SYSTÉMU ZÁVĚSŮ
• NADVÝŠENÍ TRÁMU A PŘÍČNÍKŮ BUDE ŘEŠENO V RDS V ZÁVISLOSTI NA ZVOLENÉM TYPU MONTÁŽE“

-          níže uvedené citace z dokumentu „D3_201_06-PožadavkyOK.pdf“:

„Výroba a montáž OK je řešena v samostatných dokumentacích a je nutno schválit ji zástupcem investora. Výroba, přeprava a montáž OK je v kompetenci organizace dodávající OK.“

-          níže uvedené citace z dokumentu „D3_201_07-SchemaPostupuVystavby.pdf“:

„Navržený postup výstavby je možné při realizaci díla zhotovitelem stavby modifikovat.“.

16.         Navrhovatel dodává, že ani zadavatelem zmiňované stanovisko Povodí Labe ze dne 29. 11. 2023 (dále jen „stanovisko Povodí Labe“) nevylučuje možnost dělení ocelové konstrukce, neboť výrobní dělení konstrukce nutně nemusí nijak ovlivňovat počet podpěr v korytu řeky. Konstrukci z menších výrobních dílců je možné předem smontovat do větších dílců v rámci dočasného záboru stavby na břehu v souladu s výkresem „F3_ ZaborovaElaborát.pdf“, kde je na staveništi vymezen prostor pro montáž konstrukce na břehu. Další pomocné podpěry pro osazení konstrukce předjímané zadavatelem by tak v řece zřizovány být nemusely.

17.         Pro úplnost navrhovatel dodává, že možnost dělení konstrukce a navýšení počtu montážní styků navrhl pouze jako jednu z možností, přičemž po jednoznačném vyjádření zadavatele, že tuto možnost v realizační fázi nepřipustí, s ní již dále nepočítá.

18.         Navrhovatel se neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že ocelové komponenty vyrobené ve výrobním závodě s oprávněním pro výrobu a montáž v kvalitě certifikátu EXC3 není možné kvalifikovat jako materiál či zboží a dodává, že ačkoliv nehodlá vymezenou část díla (tj. výrobu a montáž ocelové konstrukce) provádět subdodavatelsky, trvá na tom, že podle § 105 odst. 2 zákona (a obdobně také dle čl. 63 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU) je zadavatel oprávněn požadavek na plnění vlastními kapacitami vztáhnout toliko na významné činnosti při provádění veřejné zakázky, avšak nikoliv na dodávky materiálu či zboží. Uvedené potvrdil opakovaně i Úřad, a to např. v rozhodnutí Úřadu S0333/2020 ze dne 13. 11. 2020 a rozhodnutí Úřadu S0677/2023, ze kterých navrhovatel v návrhu cituje.

19.         Navrhovatel dodává, že při provádění díla takového rozsahu jako je demolice stávajícího mostu a výstavba mostu nového, nelze očekávat či legitimně požadovat (a to ani ve světle výhrady dle § 105 odst. 2 zákona), aby vybraný dodavatel uzavřel smlouvu o sdružení se všemi subjekty, které se na výsledném díle podílejí (ať již jako dodavatel hutního materiálu, závěsů, ložisek atd.). Stejně tak nelze očekávat, že všechny tyto subjekty budou ochotny nést s vybraným dodavatelem solidární odpovědnost za provedení díla. Nadto navrhovatel upozorňuje, že sám zadavatel ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 23. 4. 2025 připustil i jiné formy spolupráce s výrobcem ocelové konstrukce než pouhé sdružení, které zadavatel uvedl jen jako jednu z možností.

20.         Navrhovatel je přesvědčen, že zákon neposkytuje oporu pro rozlišení výrobků sériových (které lze pro účely díla vyráběného vlastními kapacitami pořídit kupní smlouvou) a výrobků nesériových (které pro tyto účely od třetí osoby údajně pořídit kupní smlouvou nelze) tak, jak to činí zadavatel v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel je naopak přesvědčen, že jakékoli stavební dílo je už z podstaty věci souhrnem jednotlivých materiálních komponent a činností. Uvedené však dle navrhovatele v žádném případě neznamená, že by je generální dodavatel, který odpovídá za dílo prováděné v režimu § 105 odst. 2 zákona, byl povinen vyrobit vlastními kapacitami.

21.         Tvrzení zadavatele, že námitky navrhovatele je nutné odmítnout také pro jejich opožděnost, považuje navrhovatel za nesprávné a dodává, že námitky navrhovatele nesměřovaly proti nepřiměřenosti zadávacích podmínek jako takových, ale proti skutečnosti, že zadavatel stanovené zadávací podmínky nedodržuje a interpretuje je nezákonným způsobem.

22.         Navrhovatel uzavírá, že rozhodnutí o vyloučení musí být založeno na konkrétních zákonných důvodech a musí být řádně odůvodněno. To se však v daném případě nestalo, neboť pouhé domněnky zadavatele o průběhu realizační fáze veřejné zakázky (tj. konkrétně o schopnosti či neschopnosti navrhovatele plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami) nemohou být důvodem pro vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, a proto je rozhodnutí o vyloučení v rozporu s § 48 odst. 1 zákona.

23.         V závěru návrhu navrhovatel žádá Úřad, aby zrušil rozhodnutí o vyloučení, rozhodnutí o námitkách a uložil zadavateli povinnost znovu posoudit nabídku navrhovatele v souladu se zákonem.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24.         Úřad obdržel návrh dne 18. 9. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0687/2025/VZ.

25.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

26.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 9. 2025. Dne 29. 9. 2025 zadavatel Úřadu zpřístupnil část dokumentace o zadávacím řízení v certifikovaném elektronickém nástroji.

27.         Dne 3. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 2. 10. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 2. 10. 2025

28.         V úvodu svého vyjádření zadavatel shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení, když uvádí, že navrhovatele podle § 46 odst. 1 vyzval k objasnění předložených dokladů, neboť se domníval, že na základě předloženého certifikátu EXC3 I. není výroba ani montáž rozhodujících komponent uvedených v PDPS možná. V reakci na předmětnou žádost navrhovatel zadavateli sdělil, že je držitelem příslušného certifikátu a ujistil jej, že bude veřejnou zakázku plnit vlastními kapacitami. Neuvedl však, jak konkrétně bude veřejnou zakázku plnit vlastními kapacitami, když jím předložený certifikát EXC 3 I. umožňuje pouze manipulaci s omezenou hmotností konstrukce 10 t a délkou konstrukce 18 m, přičemž z výkresové části zadávací dokumentace zcela jasně vyplývá, že hmotnost i délka trámů a oblouků mostu výrazně přesahuje hodnoty uvedené v navrhovatelem předloženém certifikátu a dále také to, že není možné navýšení dělení ocelové konstrukce na menší díly a navýšení počtu montážních styků. Proto zadavatel navrhovatele opětovně požádal o vysvětlení, jak a kde bude vyrábět a montovat ocelovou konstrukci vlastními kapacitami. Navrhovatel v reakci na tuto opětovnou žádost zadavatele uvedl, že hodnoty uvedené v jím předloženém certifikátu EXC3 I. nejsou nepřekročitelnými limity a že je v praxi díky svému specifickému vybavení a know-how schopen manipulovat s konstrukčními prvky nad rámec hodnot uvedených v předloženém certifikátu. Jako příklad zhotovení obdobné veřejné zakázky vlastními kapacitami uvedl navrhovatel stavbu „Železniční most ev. km 2,184 přes LABE na 3.stavbě“.

29.         Výše uvedený příklad navrhovatele označuje zadavatel za nepravdivý a dodává, že disponuje „Osvědčením o řádně provedené výrobě a dodávkách vydaném pro firmu FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., Mlýnská 68, 602 00 Brno“ ze dne 19. 7. 2024 (dále jen „osvědčení FIRESTA-Fišer“), jež se vztahuje k předmětné stavbě, bylo vydané navrhovatelem a je v něm uvedeno, že výroba ocelové konstrukce byla provedena společností FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s., IČO 25317628, se sídlem Mlýnská 388/68, Trnitá, 602 00 Brno (dále jen „společnost FIRESTA-Fišer“).

30.         V souvislosti s možností dělení ocelové konstrukce zadavatel ve vyjádření uvádí následující citaci z PDPS: „Poloha montážních styků oblouku může být změněna“ a dodává, že uvedená citace neznamená, že může být měněn i počet montážních styků a hmotnosti jednotlivých dílců. Změna polohy montážních styků nevyvolá automaticky změnu počtu těchto montážních styků. Zadavatel i nadále trvá na tom, že ačkoliv je v PDPS uvedeno, že v rámci realizační dokumentace stavby může být následně provedena optimalizace polohy montážních styků, neznamená to, že by zadávací dokumentace umožňovala změnu počtu nebo změnu hmotnosti montážních styků.

31.         K rozhodnutí Úřadu S0383/2025/VZ ze dne 23. 7. 2025, na které se navrhovatel odkazuje v námitkách a v návrhu zadavatel dodává, že v daném případě nebyla řešena otázka předložení či nepředložení konkrétního dokladu dodavatelem, ani otázka plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona. Naopak v uvedeném rozhodnutí byla řešena situace, kdy vybraný dodavatel nedisponoval systémem zabezpečení kvality.

32.         Zadavatel dále zdůrazňuje, že v nyní šetřeném případě není předmětem sporu, zda navrhovatel předložil zadavatelem požadovaný certifikátu EXC3, ale to, zda a jak bude navrhovatel plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, neboť tuto skutečnost zadavateli ani po opakovaných žádostech o vysvětlení neobjasnil. Důvodem pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení tedy byl fakt, že nebude schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami tak, jak vyžaduje PDPS. Nadto zadavatel dodává, že požadavek na realizaci ocelové konstrukce vlastními kapacitami považuje za zcela legitimní, neboť ocelová konstrukce je finančně nejvýznamnější a technicky nejnáročnější částí předmětu plnění veřejné zakázky.

33.         Zadavatel zdůrazňuje, že skutečnost, že navrhovatel disponuje jeřáby s nosností až 63 t a délka dílců může být až 42 m a technologií heavy liftingu, byla navrhovatelem poprvé uvedena až v návrhu. Podle znění ustanovení § 251 odst. 4 zákona má však Úřad přihlédnout k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem uvedeným v námitkách pouze tehdy jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již dříve, přičemž toto musí navrhovatel prokázat. V opačném případě má následovat postup dle ustanovení § 257 písm. h) zákona (tj. zastavení správního řízení ze strany Úřadu). Nadto zadavatel dodává, že pokud by Úřad i přesto shledal vyloučení navrhovatele ze strany zadavatele neoprávněným, navrhuje zadavatel Úřadu, aby si ve smyslu § 251 odst. 5 zákona vyžádal stanovisko nezávislého odborníka na ocelové konstrukce, který by po technické stránce posoudil, zda je možné ve výrobně navrhovatele provést šetřenou veřejnou zakázku vlastními kapacitami, a to ve třídě provedení EXC3.

34.         Zadavatel je přesvědčen, že v případě, kdy existuje pochybnost ohledně plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami, je zcela legitimní se v rámci žádosti o objasnění podle § 46 odst. 1 zákona tázat dodavatele již ve fázi zadávacího řízení na realizační fázi veřejné zakázky. V této souvislosti se zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0139/2020/VZ potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0127/2020/VZ, rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0461/2024/VZ (konkrétně bod 115. odůvodnění uvedeného rozhodnutí), rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0004/2022/VZ a metodický materiál ÚOHS s názvem „Aplikace ustanovení § 46 zákona o zadávání veřejných zakázek optikou aktuální rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“.

35.         Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že po jeho výběru jakožto vybraného dodavatele začal zadavatel dovozovat další dodatečné požadavky na předložené doklady. Navrhovatel se v předmětném zadávacím řízení vybraným dodavatelem předně nikdy nestal. Po předložení nabídky byl zadavatelem pouze opakovaně vyzván k jejímu objasnění a následně z důvodu nerozptýlení zadavatelových pochybností o jeho schopnosti plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, byl ze zadávacího řízení vyloučen.

36.         Zadavatel se vymezuje proti úvaze navrhovatele, že akceptace postupu zadavatele by znamenala možnost kdykoliv v průběhu zadávacího řízení dotvářet ex post kvalifikační požadavky s odvoláním na části PDPS a především také proti příkladu, který navrhovatel na podporu této své úvahy v návrhu uvedl. Zadavatel je přesvědčen, že navrhovatelem uvedený příklad není shodný s posuzovanou situací. Odlišnost zadavatel spatřuje v tom, že v příkladu prezentovaném navrhovatelem se jedná pouze o referenci, avšak v nyní šetřeném případě jde o schopnost plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami. Zadavatel se obává, že v situaci, kdy by byl navrhovatel vybrán a nebyl by schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, nebylo by možné zakázku materiálně dokončit. Současně zadavatel předjímá, že v takové situaci by navrhovatel argumentoval tvrzením, že výroba a montáž ocelové konstrukce není významnou činností dle § 105 odst. 2 ZZVZ. Do výše popsané situace se zadavatel nechce dostat, a proto navrhovatele vyzval k objasnění nabídky, avšak ten dle názoru zadavatele dostatečné objasnění nabídky nedoložil.

37.         Námitkovou argumentaci navrhovatele směřující proti skutečnosti, že zadavatel ve smyslu ustanovení § 105 odst. 2 zákona požadoval, aby vybraný dodavatel realizoval vlastními kapacitami výrobu a montáž ocelové konstrukce, považuje zadavatel za námitku proti zadávacím podmínkám ve smyslu § 241 odst. 1 písm. a) zákona. Vzhledem k faktu, že námitky proti zadávací dokumentaci bylo možné podat pouze ve lhůtě do 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek (což si zadavatel vyhradil v zadávací dokumentaci), odmítl zadavatel námitky navrhovatele nejenom pro jejich nedůvodnost, ale také pro jejich opožděnost.

38.         V závěru svého vyjádření zadavatel dodává, že ostatní účastníci předmětného zadávacího řízení požadavek na předložení certifikátu EXC3 bezezbytku splnili, a dále doplňuje, že i nadále trvá na své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách a odkazuje na ni.

39.         Vzhledem ke všemu výše uvedenému zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele dle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

40.         Usnesením ze dne 6. 10. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.

41.         Usnesením ze dne 13. 10. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k doručení kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

42.         Dne 14. 10. 2025 obdržel Úřad sdělení navrhovatele ze dne 13. 10. 2025, jehož přílohou byl certifikát EXC3 č. 3013P-25-0326 ze dne 10. 10. 2025.

Sdělení navrhovatele ze dne 13. 10. 2025

43.         Navrhovatel ve sdělení ze dne 13. 10 2025 Úřadu potvrdil, že dne 2. 10. 2025 u něj proběhl pravidelný roční audit, při němž došlo k navýšení limitů uvedených v certifikátu EXC3 I., přičemž v nově vydaném certifikátu EXC3 č. 3013P-25-0326 ze dne 10. 10. 2025 (dále jen „certifikát EXC3 II.“) jsou uvedeny limity pro manipulaci na výrobě a montáži ve výši: max. hmotnost konstrukce 63 t a maximální délka konstrukce 42 m.

44.         Současně navrhovatel konstatoval, že aktualizovaný certifikát EXC3 II. potvrzuje, že navrhovatel je schopen předmětnou veřejnou zakázku realizovat vlastními kapacitami (a to se značnou rezervou oproti požadavkům zadavatele), a tudíž pochybnosti zadavatele o schopnosti navrhovatele plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami byly zcela nedůvodné.

Další průběh správního řízení

45.         Dne 20. 10. 2025 zadavatel Úřadu zpřístupnil v certifikovaném elektronickém nástroji zbývající část dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

46.         Usnesením ze dne 10. 11. 2025 Úřad určil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

47.         Rozhodnutím ze dne 3. 11. 2025 Úřad uložil zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení daného správního řízení.

48.         Dne 18. 11. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 14. 11. 2025 a vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 18. 11. 2025.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

49.         Navrhovatel ve vyjádření k podkladům setrvává na své dosavadní argumentaci uvedené v námitkách a v návrhu. I nadále je přesvědčen, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení není oprávněné. Po seznámení se s obsahem vyjádření zadavatele k návrhu navrhovateli navíc „přestává být jasné“, z jakého důvodu byl ze zadávacího řízení vyloučen. V této souvislosti navrhovatel rekapituluje důvody, jimiž zadavatel v průběhu zadávacího a následně i správního řízení ospravedlňoval vyloučení navrhovatele. Konkrétně navrhovatel uvádí, že:

-          v rozhodnutí o vyloučení zadavatel jako důvod vyloučení uvádí, že na základě navrhovatelem předloženého certifikátu EXC3 I. není výroba a montáž ocelové konstrukce dle PDPS vlastními kapacitami možná a navrhovatel zadavateli neposkytl jasné objasnění toho, jak a kde bude danou konstrukci vyrábět;

-          v rozhodnutí o námitkách zadavatel vyloučení navrhovatele odůvodňuje tím, že požaduje realizaci veřejné zakázky vlastními kapacitami, a tudíž je nezbytné předložit certifikát EXC3 v odpovídajícím rozsahu (přičemž tento rozsah certifikátu má být dodavateli dovozen z materiálové tabulky v PDPS) a to navrhovatel neučinil;

-          ve vyjádření zadavatele k návrhu zadavatel konstatuje, že navrhovatel nebyl vyloučen za nepředložení certifikátu EXC3, ale za to, že nebude schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, jak vyžaduje zadávací dokumentace.

50.         Navrhovatel dále zdůrazňuje, že zadavateli po celou dobu zadávacího řízení opakovaně a konzistentně vysvětluje, že výrobu a montáž ocelové konstrukce bude plnit vlastními kapacitami, což dokládá citacemi z přípisů ze dne 11. 7. 2025 a 21. 7. 2025, které zaslal zadavateli v reakci na jeho žádosti o objasnění předložených dokladů a z námitek.

51.         V další části vyjádření k podkladům se navrhovatel vyjadřuje k jednotlivým tvrzením uvedeným zadavatelem ve vyjádření zadavatele k návrhu.

52.         Předně se navrhovatel ohrazuje proti tvrzení zadavatele, že navrhovatel vlastními kapacitami neplnil veřejnou zakázku „Železniční most ev. km 2,184 přes LABE na 3.stavbě“, což zadavatel dokládá osvědčením FIRESTA-Fišer. Z tohoto osvědčení je však dle navrhovatele patrné, že společnost FIRESTA-Fišer se na realizaci stavby podílela toliko dodávkou jednotlivých komponent (tj. materiálu a zboží) a nikoliv významnou činností. Samotnou montáž výsledného díla z vyrobených komponent provedli zaměstnanci navrhovatele, a to na základě výrobně-technické dokumentace navrhovatele. Jako důkaz učinil navrhovatel přílohou tohoto vyjádření předávací protokol ze dne 17. 12. 2024. Nadto navrhovatel doplňuje, že spor o tom, zda výše uvedenou zakázku plnil vlastními kapacitami či nikoliv nijak věcně nesouvisí s nyní šetřeným případem a je tedy zcela marginální.

53.         V souvislosti s možnou změnou počtu montážních styků navrhovatel trvá na tom, že v PDPS není výslovně uvedeno (ani to z ní nevyplývá), že by dělení ocelové konstrukce nebylo možné. Dodává, že i v případě, kdyby tomu tak teoreticky bylo a dělení ocelové konstrukce by nebylo možné, neznamenalo by to, že z PDPS vyplýval pro dodavatele jakýkoliv další požadavek na požadovaný certifikát EXC3 nad rámec těch výslovně uvedených v čl. 12 zadávací dokumentace.

54.         K rozhodnutím Úřadu (tj. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0139/2020/VZ a rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0004/2022/VZ), které zadavatel ve vyjádření k návrhu zmiňuje, navrhovatel dodává, že z nich nevyplývá skutečnost, že by bylo možné se postupem podle § 46 odst. 1 zákona dotazovat i na realizační fázi zadávacího řízení. Z textu rozhodnutí předsedy Úřadu ÚOHS-R0004/2022/VZ pak navrhovatel zdůrazňuje pasáž, v níž Úřad nabádá zadavatele, aby presumovali pravdivost a správnost podkladů předkládaných dodavateli (konkrétně se jedná o bod 49. odůvodnění uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu a text: „zadavatelé obecně nemají povinnost do podrobností zkoumat, zda je technická kvalifikace předložená dodavatelem pravdivá, pokud dodavatel předloží takové dokumenty, které zákon k prokázání kvalifikace předpokládá. V takovém případě zadavatel vychází z dokumentů předložených dodavatelem.“).

55.         Ve vztahu k zadavatelem uváděnému odkazu na metodiku Úřadu k aplikaci ust. § 46 zákona navrhovatel podotýká, že nikterak nerozporuje právo zadavatele postupovat podle § 46. Trvá však na tom, že z povahy věci není možné prokázat ve fázi zadávacího řízení existenci okolností, které nastanou až ve fázi realizační. Současně dodává, že stejně tak nelze v zadávací fázi tvrdit, že tyto okolnosti nenastanou (jak to činí zadavatel, když tvrdí, že navrhovatel nebude schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami).

56.         Dále se navrhovatel vymezuje proti tvrzení, že informace o tom, že disponuje jeřáby s nosností až 63 t, délka dílců může být až do 42 m a technologií heavy liftingu, je novou skutečností, kterou uvedl navrhovatel poprvé až v návrhu. Navrhovatel akcentuje, že zadavatele opětovně ujišťoval, že má dostatečné výrobní kapacity na plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami. Pakliže některou z těchto výrobních kapacit následně v návrhu blíže specifikoval, nejde o novou skutečnost, nýbrž o upřesnění skutečností, které navrhovatel tvrdí již od počátku zadávacího řízení (tj. že bude schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami).

57.         Zadavatelem navrhované stanovisko nezávislého odborníka za účelem posouzení, zda je možné ve výrobně navrhovatele provést šetřenou veřejnou zakázku vlastními kapacitami, a to ve třídě provedení EXC3, považuje navrhovatel vzhledem k existenci certifikátu EXC3 II. za nadbytečné.

58.         K tvrzení zadavatele, že se navrhovatel nikdy nestal vybraným dodavatelem navrhovatel dodává, že mu není zřejmé, proč se tedy zadavatel ve výzvě k předložení dokladů odkazoval kromě § 46 odst. 1 zákona také na § 122 odst. 3 zákona.

59.         Za bezpředmětnou považuje navrhovatel úvahu zadavatele o opožděnosti námitek, přičemž dodává, že navrhovatel nikdy samotný požadavek na realizaci významných činností vlastními kapacitami nerozporoval.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

60.         Zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že certifikát EXC3 II. mu nebyl navrhovatelem nikdy předložen. Uvedený certifikát navrhovatel zaslal pouze Úřadu v rámci správního řízení, avšak dle ustanovení § 251 odst. 5 zákona až po koncentrační lhůtě.

61.         Zadavatel se odkazuje na výrok navrhovatele uvedený v námitkách, a to, že „Nezávisle na získané zakázce má účastník naplánován audit certifikační autoritou na 9/2025 a při této příležitosti může dojít k rozšíření limitů mostního centra.“, k čemuž dodává, že ani v době vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení a ani v době podání námitek nebylo zřejmé, kdy a zdali vůbec navrhovatel aktualizovaný certifikát získá. Zadavatel je přesvědčen, že rozhodný je stav v době vyloučení navrhovatele (tj. ke dni 9. 8. 2025), což vyplývá mj. i z rozhodovací praxe Úřadu. V této souvislosti zadavatel opětovně zdůrazňuje, že stav ke dni vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení byl takový, že navrhovatel zadavateli nedoložil, jak bude plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, neboť certifikát EXC3 I. byl pro realizaci veřejné zakázky vlastními kapacitami nedostatečný.

IV.           ZÁVĚRY ÚŘADU

62.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. – IV. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

63.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

64.         Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

65.         Podle § 46 odst. 2 zákona platí, že po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle § 46 odst. 1 zákona o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

66.         Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

67.         Podle § 48 odst. 2 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a) nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b) nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c) neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

68.         Podle § 28 odst. 1 zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků v zadávacím řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

69.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)      podmínky kvalifikace,

b)      technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)       obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)      zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

70.         Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a)      parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b)      odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c)      odkazu na štítky.

71.         Podle § 104 může zadavatel v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy

a)      předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele,

b)      úspěšný výsledek zkoušek vzorků,

c)      předložení dokladu prokazujícího schopnost dodavatele zabezpečit ochranu utajovaných informací, je-li to k plnění veřejné zakázky nezbytné,

d)      přijetí určité formy spolupráce podle § 37 odst. 4 zákona,

e)      bližší podmínky součinnosti před uzavřením smlouvy, nebo

f)       předložení dokladů o splnění povinností podle § 21 a zákona o účetnictví.

72.         Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Zjištěné skutečnosti

73.         V čl. 8, bodě 8.4 zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že „v souladu s § 105 odst. 2 zákona požaduje, aby vybraný dodavatel realizoval vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím poddodavatelů, část veřejné zakázky spočívající ve výrobě a montáži ocelové konstrukce (…)“.

74.         V čl. 12 zadávací dokumentace je mj. uvedeno následující:

„Realizace částí veřejné zakázky vlastními kapacitami Dodavatele

V souladu s ustanovením § 105 odst. 2 zákona zadavatel požaduje, aby vybraný Dodavatel (případně společní Dodavatelé, kteří podali nabídku dle zákona) realizoval následující části veřejné zakázky vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím poddodavatelů. Dodavatelé jsou povinni tuto skutečnost zohlednit v nabídce, zejména v rámci prokazování kvalifikačních předpokladů a v Seznamu poddodavatelů a popisu jejich plnění:

• Výroba a montáž ocelové konstrukce.

V souvislosti s výše uvedeným zadavatel požaduje, aby Dodavatel resp. některý z Dodavatelů, kteří podávají společnou nabídku, byl držitelem oprávnění k montáži ocelových konstrukcí EXC3.

Vybraný Dodavatel prokáže základní požadavky na způsobilost pro výrobu a montáž ocelových konstrukcí (OK) takto:

Výroba ocelové konstrukce

Výrobce konstrukčních ocelových dílců, na které se vztahuje harmonizovaná ČSN EN 1090-1+A1, prokazuje svoji způsobilost Osvědčením o shodě řízení výroby pro příslušnou třídu provádění mosty EXC 3, který vydává Evropskou komisí jmenovaný Oznámený subjekt.

Montáž OK

Dodavatel prokazuje oprávnění k montáži ocelových konstrukcí EXC3 mostních konstrukcí samostatným certifikátem způsobilosti k montáži ocelových konstrukcí na staveništi nebo certifikátem s přílohou, která obdobně jako samostatný certifikát prokazuje plnění požadavků na provádění ocelových konstrukcí na staveništi v rozsahu požadavků ČSN EN 1090-2, ČSN 73 2603, ČSN EN ISO 3834 ve vztahu k procesům svařování při montáži nebo obdobným zahraničním dokumentem.

Předložení dokladů dle čl. 12 ZD je podmínkou pro uzavření smlouvy dle § 104 odst. 1 písm. e) a je považováno za poskytnutí řádné součinnosti vybraného Uchazeče k uzavření smlouvy ve smyslu ustanovení § 124 odst. 1 Zákona.“.

Výkres s označením „D3_201_08_TvarOK.pdf“[1] obsahuje mj. nákres mostní konstrukce; součástí tohoto výkresu je mj. tabulka „Výkaz materiálu nosné konstrukce“. V poznámce daného výkresu je mj. uvedeno, že:

• „POLOHA MONTÁŽNÍCH STYKŮ OBLOUKU MŮŽE BÝT V RÁMCI REALIZAČNÍ DOKUMENTACE, V RÁMCI UPŘESNĚNÍ POSTUPU VÝSTAVBY, ZMĚNĚNA
• PRŮMĚR A TYP ZÁVĚSŮ BUDE UPŘESNĚN V REALIZAČNÍ DOKUMENTACI DLE DODAVATELE SYSTÉMU ZÁVĚSŮ

NADVÝŠENÍ TRÁMU A PŘÍČNÍKŮ BUDE ŘEŠENO V RDS V ZÁVISLOSTI NA ZVOLENÉM TYPU MONTÁŽE“.

75.         V dokumentu „D3_201_06-PožadavkyOK.pdf“[2] v části „Výroba a montáž OK“ zadavatel mj. stanovil:

„Výroba a montáž OK je řešena v samostatných dokumentacích a je nutno schválit ji zástupcem investora. Výroba, přeprava a montáž OK je v kompetenci organizace dodávající OK.

(…) V korytě řeky Jizery bude pro montáž ocelové konstrukce mostu zřízena provizorní montážní podpěra. Nejprve se pomocí jeřábů osadí montážní dílce trámů (4 kusy), které se v místě provizorních podpěr svaří. “.

76.         V poznámce výkresu „D3_201_07-SchemaPostupuVystavby.pdf“[3] je mj. uvedeno:

• „NAVRŽENÝ POSTUP VÝSTAVBY JE MOŽNÉ PŘI REALIZACI DÍLA ZHOTOVITELEM STAVBY MODIFIKOVAT
• (…)“.

77.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 23. 4. 2025 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 5“) zadavatel mj. uvedl, že „potvrzuje požadavek vlastních kapacit jak na výrobu, tak na montáži ocelové konstrukce mostního objektu. (…) Objednatel v žádném případě nevylučuje např. možnost spolupráce s výrobcem ocelových konstrukcí, například formou sdružení (…).“.

78.         Přípisem č. j. 403/25/KSUS/R-18 zadavatel vyzval navrhovatele mj. k předložení dokladů k prokázání kvalifikace dle zadávací dokumentace (dále jen „výzva k předložení dokladů“). Navrhovatel na výzvu reagoval přípisem ze dne 2. 7. 2025 (dále jen „přípis ze dne 2. 7. 2025“), jehož přílohu zadavateli zaslal požadované doklady (mezi nimi mj. také certifikát EXC3 I.).

79.         V reakci na výše uvedenou výzvu zadavatele k předložení dokladů navrhovatel zaslal zadavateli přípis ze dne 2. 7. 2025, jehož přílohou byl mj. certifikát EXC3 I. V příloze č. 1 předmětného certifikátu EXC3 I. je uvedeno mj. následující:

80.         Přípisem č. j. 403/25/KSUS/R-20 zadavatel požádal navrhovatele o objasnění předložených dokladů (dále jen „výzva k objasnění I.“). Navrhovatel na výzvu reagoval přípisem ze dne 11. 7. 2025 (dále jen „objasnění I.“). Zadavatel následně přípisem č. j. 403/25/KSUS/R-21 navrhovatele opětovně požádal o objasnění předložených dokladů (dále jen „výzva k objasnění II.“). Na tuto výzvu navrhovatel reagoval přípisem ze dne 21. 7. 2025 (dále jen „objasnění II.“).

81.         Ve výzvě k objasnění I. zadavatel uvedl, že „požaduje doložit dokumenty a potvrzení, že disonuje vlastní výrobnou a výrobní kapacitou pro komponenty a ocelové konstrukce uvedené v PDPS v požadované kvalitě, zahrnující výrobu, montáž a provedení pro třídu provedení EXC3. Dle omezení uvedených ve Vámi předloženém certifikátu, která se týkají hmotností, délek a síly (tloušťky plechů) svařování komponentů nelze tyto certifikáty použít pro výrobu a montáž SO 201 dle PDPS, která je součástí ZD. Kapacity výrobny nestačí na prostorové a hmotností požadavky na SO 201, které jsou uvedeny v ZD. V rámci VTD a realizační dokumentace budou Zhotovitelem předkládány doklady a certifikáty, které odpovídají platné legislativně, osvědčení a certifikáty doložené v rámci VŘ jsou pro výrobu a montáž hlavní nosné OK dle PDPS nepoužitelné.

Uchazeč předložil Certifikát EXC3, kde je možnost manipulace ve výrobě a na montáži omezena hmotností konstrukce 10 t a délkou konstrukce 18 m. Dle zadávací dokumentace jsou délky i hmotnosti jednotlivých komponent nosných trámů a nosného oblouku podstatně větší. (…) Na základě předloženého certifikátu EXC3 není výroba ani montáž rozhodujících komponent uvedených v PDPS možná a byla by tedy v rozporu se zadávací dokumentací. Prokázání kvality budoucího díla předloženými osvědčeními a certifikáty by bylo v rozporu se smlouvou o dílo.“.

82.         Navrhovatel v objasnění I. konstatoval mj. následující:

»(…) Zadavatel ve výzvě k podání nabídek a zadávací dokumentaci k zakázce (viz čl. 12) požadoval toliko to, aby byl vybraný dodavatel držitelem oprávnění k montáži ocelových konstrukcí pro příslušnou třídu provádění mosty EXC3. Společnost Skanska a.s. je držitelem příslušného certifikátu EXC3, a tento zadavateli řádně doložila. Připomínáme také, že Zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil jakékoli bližší podmínky ve vztahu k certifikátu EXC3, ani požadavky na provozní nebo technická zařízení ve smyslu § 79 odst. 2 písm. j) ZZVZ. (…)

Dodavatel ujišťuje Zadavatele, že bude část zakázky „Výroba a montáž ocelové konstrukce“ realizovat vlastními kapacitami. (…)

Dodavatel znovu podrobně prostudoval zadávací dokumentaci, včetně PDPS a jejích příloh, a ujistil se, že zadávací dokumentace nijak podrobněji nespecifikuje délky a hmotnosti jednotlivých komponent ocelové konstrukce. Naopak v příloze č. 06 projektové dokumentace pro provádění stavby (PDPS), Požadavky na materiál OK a zkoušky, je výslovně uvedeno, že: „Výroba a montáž OK je řešena v samostatných dokumentacích a je nutno schválit ji zástupcem investora. Výroba, přeprava a montáž OK je v kompetenci organizace dodávající OK. Rozsah přejímek a montážních sestav bude upřesněn ve výrobní dokumentaci a bude respektovat rozsah stanovený TKP19A.“ V příloze č. 07 PDPS, Postup výstavby, je dále uvedeno: „Navržený postup výstavby je možné při realizaci díla zhotovitelem stavby modifikovat. Tvar a rozsah provizorních podpěr je v kompetenci zhotovitele díla. Konstrukce jsou zobrazeny schematicky, veškeré provizorní konstrukce navrhne zhotovitel a zpracuje na ně VTD vč. statického posudku.“ PDPS tedy neobsahuje závazný postup pro výrobu OK, a nechává způsob její výroby na dodavateli. Dodavatel je společností, která je součástí celosvětového koncernu SKANSKA, na stavebním trhu působí desítky let a disponuje rozsáhlou zkušenostní databází, včetně know-how nezbytného pro realizaci mostních ocelových konstrukcí. Dodavatel proto nerozumí obavám Zadavatele. Znovu ujišťujeme dodavatele, že buď bude v průběhu realizace díla přizpůsoben postup realizace technickému vybavení Dodavatele, anebo naopak technické vybavení realizované zakázce. V každém případě budou dodrženy veškeré požadavky právních norem a předpisů, stejně jako požadavky Zadavatele vyjádřené v zadávací dokumentaci.“

(…)

Dodavatel ujišťuje Zadavatele, že má kapacity nezbytné pro provedení díla vlastními kapacitami, řádně a včas.«

83.         Ve výzvě k objasnění II. zadavatel konstatoval následující:

»Zadavatel upozorňuje zhotovitele, že rozměry (délky) a hmotnosti jednotlivých komponent ocelové konstrukce jsou specifikovány ve výkresové části PDPS, výkres je řádně okótován a hmotnosti jednotlivých komponent jsou uvedeny v tabulce hmotností. Tento výkres s názvem D3_201_08_TvarOK.pdf byl součástí zadávací dokumentace a byl řádně uveřejněn a dodavatel ho měl k dispozici. Tento výkres tvoří přílohu č. 1 tohoto dokumentu. Z výkresu je možné vyčíst následující informace:

1.    Celá ocelová konstrukce se skládá z osmi hlavních částí, respektive polovina konstrukce ze čtyřech částí. Tedy jeden oblouk je rozdělen na dvě části a jeden trám je rozdělen na dvě části. Z výkresu je patrný montážní styk oblouku a montážní styk trámu.

2.    Z tabulky Výkaz materiálu nosné konstrukce jsou známy hmotnosti oblouků a trámů. Celková hmotnost obou trámů je 106.824,4 kg, tedy čtvrtina hmotnosti = půl trámu Skanska a.s. Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8 IČO: 26271303 2 bude vážit ca 26.706,10 kg. Celková hmotnost obou oblouků je 87.766,9 kg, tedy čtvrtina hmotnosti = půl oblouku bude vážit ca 21.941,73 kg.

3.    Z kótování lze odečíst přibližnou délku poloviny trámu a poloviny oblouku. Půlka trámu je dlouhá ca 25.000 mm a půlka oblouku je dlouhá ca 22.000 mm.

4.    V poznámce ke svařování je uvedeno následující: „Poloha montážních styků oblouku může být v rámci realizační dokumentace, v rámci upřesnění postupu výstavby, změněna.“ Poloha může být změněna, ale PDPS neumožňuje navýšení montážních styků a tedy dělení ocelové konstrukce na menší části. Tedy i změna polohy montážního styku neumožní vyrobit celou ocelovou konstrukci s ohledem na výrobní kapacity zhotovitele.

(…)

Zadavatel žádá zhotovitele o vysvětlení jak bude vyrábět a montovat ocelovou konstrukci vlastními kapacitami, když byl předložen Certifikát EXC3, kde je možnost manipulace ve výrobě a na montáži omezena hmotností konstrukce 10.000 kg a délkou konstrukce 18.000 mm. Dle zadávací dokumentace jsou délky i hmotnosti jednotlivých komponent nosných trámů a nosného oblouku podstatně větší (viz výše). Podle doloženého certifikátu není výroba a montáž dle ZD (vlastními kapacitami) možná. Zadavatel také žádá dodavatele o informaci, kde bude vyrábět a montovat ocelovou konstrukci vlastními kapacitami. Zadavatel potřebuje na jisto vědět, že je zhotovitel plně způsobilý plnit předmět této veřejné zakázky, tedy že je schopen vyrábět a montovat ocelovou konstrukci mostu vlastními kapacitami jak bylo požadováno v zadávací dokumentaci.«

84.         Navrhovatel v objasnění II. mj. konstatoval:

„Certifikát EXC3, který jsme předložili, uvádí běžné provozní parametry pro standardní manipulaci s konstrukcemi, nikoliv nepřekročitelné limity. Tyto hodnoty nás nijak neomezují ve schopnosti vyrábět, montovat a v souladu s platnými normami a legislativou dodávat konstrukce větších rozměrů a hmotností. Díky specifickému technickému vybavení a know-how jsme schopni manipulovat s konstrukčními prvky i nad rámec těchto hodnot, a to bezpečně a plně v souladu se Zadávací dokumentací, požadavky norem a výše uvedeným certifikátem. V praxi běžně realizujeme zakázky, jejichž komponenty přesahují uvedené rozměry a hmotnosti. V roce 2023 jsme například úspěšně uvedli do provozu vlastními kapacitami zhotovovaný Železniční most ev.km 2,184 přes LABE na 3. stavbě, zdvoukolejnění Pardubice-Rosice n/L – Stéblová, jehož rozměry a hmotnosti dílců přesahovaly 26 m a 55 t. Potvrzujeme, že významná činnost – výroba1 a montáž ocelové konstrukce bude provedena vlastními kapacitami společnosti Skanska a.s. v souladu se ZZVZ.

(…)Společnost Skanska a.s. je plně způsobilá realizovat předmět veřejné zakázky a i vymezenou významnou činnost vlastními kapacitami (…).“

85.         V příloze č. 1 certifikátu EXC3 II., jenž navrhovatel zaslal Úřadu jako přílohu svého sdělení ze dne 13. 10. 2025, je uvedeno mj. následující:

86.         V úvodu rozhodnutí o vyloučení zadavatel konstatoval, že „rozhodl na základě § 48 odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ o vyloučení účastníka zadávacího řízení.“. V odůvodnění předmětného rozhodnutí je pak uvedeno mj. následující:

»Komise pro hodnocení zaslala dne 26.06.2025 (…) výzvu k předložení kvalifikace (…) dle § 46 (…) a zároveň si komise vyžádala dokumenty dle § 104 zákona uvedených v zadávací dokumentaci (…), a to konkrétně certifikát EXC3 a to z důvodu, že komise měla pochybnosti, zda-li účastník je schopen plnit vlastní kapacitou „výrobu a montáž ocelové konstrukce“. Účastník ve stanovené lhůtě zaslal (…) požadované dokumenty, kdy vybraný účastník předložil Certifikát EXC3, kde je možnost manipulace ve výrobě a na montáži omezena hmotností konstrukce 10 t a délkou konstrukce 18 m. Dle zadávací dokumentace jsou délky i hmotnosti jednotlivých komponent nosných trámů a nosného oblouku podstatně větší. Na základě předloženého certifikátu EXC3 není výroba ani montáž rozhodujících komponent uvedených v PDPS možná a byla by tedy v rozporu se zadávací dokumentací. Tento certifikát pro účely plnění vlastní kapacitou je nevyhovující.

Účastník byl tedy komisí vyzván k objasnění této skutečnosti 7. 7. 2025 dle § 46 zákona (…).

11.07.2025 (…) obdržela komise objasnění nabídky. Účastník v daném vyjádření uvádí, že předložil certifikát požadovaný zadávací dokumentací a že bude plnit vlastní kapacitou. Dále účastník tvrdí, že délky a hmotnosti jednotlivých komponent nejsou v PDPS podrobněji specifikovány a dále neobsahují podrobný výrobní proces. Případné úpravy lez tedy upřesnit v rámci Realizační dokumentace stavby.

S tímto tvrzením se komise neztotožňuje, kdy ocelová konstrukce je PDPS jasně specifikována, a to konkrétně velikostí a hmotností jednotlivých komponent.

Z dokumentace a výkresu s názvem D3_201_08_TvarOK.pdf lze vyčíst:

1.    Z tabulky Výkaz materiálu nosné konstrukce jsou známy hmotnosti oblouků a trámů. Celková hmotnost obou trámů je 106.824,4 kg, tedy čtvrtina hmotnosti = půl trámu bude vážit ca 26.706,10 kg. Celková hmotnost obou oblouků je 87.766,9 kg, tedy čtvrtina hmotnosti = půl oblouku bude vážit ca 21.941,73 kg. 3.

2.    Z kótování lze odečíst přibližnou délku poloviny trámu a poloviny oblouku. Půlka trámu je dlouhá ca 25.000 mm a půlka oblouku je dlouhá ca 22.000 mm

3.    V poznámce ke svařování je uvedeno následující: „Poloha montážních styků oblouku může být v rámci realizační dokumentace, v rámci upřesnění postupu výstavby, změněna.“ Poloha může být změněna, ale PDPS neumožňuje navýšení montážních styků, a tedy dělení ocelové konstrukce na menší části. Tedy i změna polohy montážního styku neumožní vyrobit celou ocelovou konstrukci s ohledem na výrobní kapacity zhotovitele

Komise tedy požádala účastníka o objasnění plnění vlastní kapacitou dle §46 zákona (…) jak bude vyrábět a montovat ocelovou konstrukci vlastními kapacitami, když byl předložen Certifikát EXC3, kde je možnost manipulace ve výrobě a na montáži omezena hmotností konstrukce 10.000 kg a délkou konstrukce 18.000 mm.

Účastník ve stanovené lhůtě zaslal objasnění nabídky (…). V tom uvádí:

1.    konstrukci lze rozdělit na menší části a náš závěr je tedy mylný

2.    ve výrobně s tímto certifikátem lze vyrábět a manipulovat i s většími konstrukcemi než uvádí certifikát

3.    že Zadavatel nemůže požadovat kvalifikaci nad rámec zadávací dokumentace.

K tomuto komise uvádí (…):

Ad 1. Ano, Zadávací dokumentace striktně nazakazuje rozdělení na časti, ale zároveň s rozdělením nepočítá, a to i z důvodu, že na rozdělení navazují i další časti či dokumenty. Jde například o povolení povodí s prací v korytě, technologie výstavby výsunem apod.

Ad 2 s tímto tvrzením komise nesouhlasí, kdy omezení certifikátem je jasně dané a nelze tedy vyrábět a manipulovat s výrobky nad touto mezí

Ad 3 komise uvádí, že požadavek předložení certifikátu EXC3 je technickou podmínkou dle § 89 ZZVZ, a proto není pravdivé tvrzení, že Zadavatel požaduje kvalifikaci nad rámec zadávací dokumentace. Dle zadavatele nelze chápat předložení jakéhokoliv certifikátu EXC3 jako splnění zadávací podmínky. Zadavatel v zadávací dokumentaci deklaruje, že vyžaduje certifikát v odpovídajícím rozsahu, aby dodavatel mohl plnit předmětnou veřejnou zakázku (materiální hledisko). Nadto, v předložené výrobně účastníkem toto vyrobit nelze.

Komise od účastníka neobdržela jasné objasnění, jakým způsobem nebo kde bude vyrábět danou konstrukci. Komise tedy došla k závěru, že účastník jasně neprokázal, že je schopen plnit vlastní kapacitou „výrobu a montáž ocelové konstrukce“ a to ani po opakovaných žádostech o objasnění nabídky.

Zadavatel se tedy rozhodl na základě doporučení komise vyloučit nabídku účastníka, když neprokázal plnění vlastní kapacitou dle podmínek v zadávací dokumentaci dle §104 zákona.«.

87.         V námitkách navrhovatel uvedl, že „(…) disponuje veškerým zázemím a vybavením nezbytným pro řádnou realizaci předmětu díla (…) vlastními kapacitami, včetně výroby a montáže ocelové konstrukce. (…)

Výrobu a montáž ocelových konstrukcí OK ve svém výrobním závodě, tj. mostním středisku v Brně, Černovicích, běžně realizuje, a jak opakovaně zadavatele ujistil, je schopen realizovat výrobu a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami. (…)

Jak účastník uvedl ve vysvětlení ze dne 11.7.2025, předpokládal výrobu ocelové konstrukce v mostním středisku v Černovicích. Za situace, kdy zadavatel (byť nad rámec podmínek stanovených PDPS a zadávací dokumentací) bude požadovat složení ocelové konstrukce z maximálně osmi celků, tj. bez možnosti více montážních svarů, nabízí se dvě základní možnosti realizace díla vlastními kapacitami účastníka:

1/ První z nich je přizpůsobení stávajících výrobních prostor účastníka získané zakázce a jejich doplnění o externí opatření, tak aby bylo možné realizovat výrobu dílců o rozměrech požadovaných objednatelem. (…) stávající certifikát EXC3 3013P-24-0288 sice aktuálně obsahuje limity pro manipulaci na výrobě a na montáži do 10 t a 18 m, v praxi však prostory účastníka i manipulační technika v mostním středisku umožňují vyrábět i větší komponenty. Parametry uvedené v aktuálním certifikátu se vztahují k běžné manipulaci v provozu, nikoliv k maximálním výrobním a montážním schopnostem výrobního závodu. Rozhodně neznamenají, že by dílce o větší velikosti vyrobené v mostním středisku Černovice za pomoci dodatečných opatření (externí manipulace, jeřáb apod.) nenesly garanci řádné výroby ocelové konstrukce dle EXC3. Není proto pravdou, že by byl předložený certifikát EXC3 pro účely plnění vlastní kapacitou nevyhovující.

Nezávisle na získané zakázce má účastník naplánován audit certifikační autoritou na 9/2025 a při této příležitosti může dojít k rozšíření limitů mostního centra tak, aby vyhovovalo i novým požadavkům nad rámec zadávací dokumentace. (…)“.

Právní posouzení

88.         Předmětem sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem je zákonnost postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Úřad má v daném případě posoudit, zda vyloučení navrhovatele opřené o důvody podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona (kdy navrhovatel předložil dle zadavatele nedostačující certifikát EXC3 a ani po opakovaných žádostech o objasnění jasně neprokázal schopnost plnit veřejnou zakázku v části „výroba a montáž ocelové konstrukce“ vlastní kapacitami) bylo učiněno v souladu se zákonem.

89.         Úřad předně v obecné rovině podotýká, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle ustanovení § 48 odst. 1 zákona limitován zákonem taxativně vymezenými důvody. Mezi tyto důvody spadá mj. možnost vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a to tehdy, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil a dále dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

90.         Úřad dodává, že zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona je společně se zásadou přiměřenosti, zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace jednou z hlavních zásad, na kterých je zákon vystavěn a které musí zadavatel respektovat a bezmezně dodržovat během celého zadávacího řízení. Krajský soud v Brně k této problematice v rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 judikoval, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. Je tedy zřejmé, že veškeré úkony zadavatele činěné během zadávacího řízení musejí být zpětně čitelné, kontrolovatelné, přezkoumatelné a činěné tak, aby nevznikaly pochybnosti v jejich výkladu a aby bylo nade vší pochybnost zřejmé, za jakým účelem a z jakých důvodů zadavatel činil jednotlivé kroky v rámci zadávacího řízení.

91.         Z výše uvedeného tak Úřad dovozuje, že pro dodržení zásady transparentnosti v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 zákona musí být skutečnosti uváděné zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení řádně, tj. srozumitelně a určitě popsány tak, aby bylo toto rozhodnutí zpětně přezkoumatelné, jasné a srozumitelné. Odůvodnění rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení uvedené v rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení tudíž musí být učiněno tak, aby z jeho výkladu bylo nanejvýše jasné, z jakého konkrétního důvodu (případně důvodů) zadavatel daného dodavatele ze zadávacího řízení vylučuje a z jeho odůvodnění musí být patrné, jaké úvahy vedly daného zadavatele k učiněnému rozhodnutí.

92.         V šetřeném případě zadavatel rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení učinil s odkazem na ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona, přičemž v odůvodnění předmětného rozhodnutí uvedl, že navrhovatele ze zadávacího řízení vylučuje z důvodu, že „neprokázal plnění vlastní kapacitou dle podmínek v zadávací dokumentaci dle § 104 zákona.“. Nadto zadavatel v rámci odůvodnění předmětného rozhodnutí konstatoval, že navrhovatel předložil certifikát EXC3 I., podle něhož však „není výroba ani montáž rozhodujících komponent uvedených v PDPS možná a byla by tedy v rozporu se zadávací dokumentací. Tento certifikát pro účely plnění vlastní kapacitou je nevyhovující.“. Dále zadavatel odkázal na opakované výzvy k objasnění nabídky dle § 46 zákona adresované navrhovateli a spočívající především v žádosti o vysvětlení, jak a kde bude navrhovatel plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, když jím předložený certifikát EXC3 I. obsahuje nižší limity pro výrobu a montáž ocelové konstrukce, nežli vyplývá z PDPS. Jednotlivá sdělení navrhovatele učiněná v reakci na výše uvedené výzvy zadavatel nepovažoval za dostatečná a vysvětlující, kde a jak bude navrhovatel plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, a proto navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil.

93.         Úřad konstatuje, že vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na základě ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) zákona je možné mj. v případě, kdy dodavatelem předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely neodpovídaly zadávacím podmínkám stanoveným zadavatelem v zadávací dokumentaci. Jinými slovy účastník zadávacího řízení může být vyloučen tehdy, pokud jím předložený údaj, doklad, vzorek nebo model neodpovídá požadavkům stanoveným zadavatelem v zadávací dokumentaci.

94.         V uvedené souvislosti Úřad považuje za nutné připomenout význam a důležitost řádné a pečlivě zpracované zadávací dokumentace. Zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a veškerých podmínek jeho plnění, stejně tak požadavků kladených na dodavatele je základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek vzájemně porovnatelných. Požadavky zadavatele musí proto být v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně, a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, jež mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku, natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají zadavateli nabídnout, jaké požadavky mají splňovat a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto stanovenými podmínkami dále vázán. Zadávací dokumentace musí obsahovat informace nutné k vypracování nabídek, přičemž pokud zadávací dokumentace neobsahuje veškeré informace pro zpracování nabídek, popř. jsou takové informace nejasné a lze je vyložit více možnými způsoby, jedná se o pochybení na straně zadavatele. Nabídka (či žádost o účast), která splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, pak nemůže být ze zadávacího řízení vyřazena. Je to vždy zadavatel, kdo zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 19/2011-116 ze dne 2. 8. 2012). Tudíž skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikuje určitou zadávací, resp. technickou podmínku, popř. takovou podmínku specifikuje nejasně, nemůže jít následně k tíži dodavatelů.

95.         V tomto smyslu odkazuje Úřad na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 62 Ca 3/2009, v němž Krajský soud uvedl, že „zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka. K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222, dostupný na www.nssoud.cz. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi dodavateli musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného. Je třeba zdůraznit, že je to zadavatel, kdo zadávací dokumentaci vyhotovuje, případně nechává vyhotovovat, a kdo také za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá“. Z uvedených závěrů pak vychází např. i rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 30/2017-357 ze dne 20. 9. 2018.

96.         V kontextu výše uvedeného se Úřad nejprve zabýval tím, jaké konkrétní požadavky byly zadavatelem v zadávací dokumentaci stanoveny, a to konkrétně v souvislosti se zadavatelem stanovenými požadavky na předložení certifikátu EXC3 a požadavku na plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami, jimiž zadavatel argumentuje v rozhodnutí o vyloučení.

97.         V souvislosti se zadavatelem tvrzeným důvodem vyloučení spočívajícím v neprokázání realizace plnění veřejné zakázky v části výroba a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami Úřad konstatuje, že zadavatel v čl. 8 bodě 8.4 zadávací dokumentace stanovil, že „požaduje, aby vybraný Dodavatel realizoval vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím subdodavatelů, část veřejné zakázky spočívající ve výrobě a montáži ocelové konstrukce (…)“. Z uvedené citace je dle Úřadu patrné, že zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil pouze tolik, že vybraný dodavatel má veřejnou zakázku v části výroba a montáž ocelové konstrukce realizovat vlastními kapacitami. V zadávací dokumentaci však zadavatel již nestanovil, že by dodavatel byl povinen plnění dané části veřejné zakázky vlastními kapacitami zadavateli v průběhu zadávacího řízení jakkoliv prokázat. Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 zadavatel pouze uvedl, že „potvrzuje požadavek vlastních kapacit jak na výrobu, tak na montáži ocelové konstrukce mostního objektu. (…)“. Citovaným požadavkem v zadávací dokumentaci tedy zadavatel pouze stanovil požadavek, aby vybraný dodavatel realizoval veřejnou zakázku v části výroba a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami, nikoliv však aby dodavatel tuto realizaci veřejné zakázky vlastními kapacitami zadavateli jakkoliv prokazoval v zadávacím řízení.

98.         Ačkoli z rozhodnutí o vyloučení plyne, že zadavatel dovozuje nesplnění podmínky realizace plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami z obsahu navrhovatelem předloženého certifikátu EXC3 I., je nutno akcentovat, že navrhovatel předložil daný certifikát v souladu se zadávacími podmínkami (tyto přitom žádné bližší požadavky ohledně vlastností certifikátu nestanovily). Ve vztahu k certifikátu EXC3 zadavatel v čl. 12 zadávací dokumentace uvedl, že „požaduje, aby Dodavatel, resp. některý z Dodavatelů, kteří podávají společnou nabídku, byl držitelem oprávnění k montáži ocelových konstrukci EXC3.“. Žádnou další specifikaci vlastností, které má zadavatelem požadované oprávnění k montáži ocelových konstrukcí EXC3 (dále jen „certifikát EXC3“) splňovat, zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl. Z tohoto důvodu má Úřad za prokázané, že ve vztahu k certifikátu EXC3 bylo zadavatelem v zadávací dokumentaci požadováno pouze tolik, aby dodavatel byl jeho držitelem. Nelze se tudíž ztotožnit s tvrzením zadavatele v rozhodnutí o vyloučení, podle něhož „nelze chápat předložení jakéhokoliv certifikátu EXC3 jako splnění zadávací podmínky“. Zadavatel žádné dodatečné vlastnosti tohoto certifikátu, ani jeho návaznost na samotnou realizaci plnění veřejné zakázky, v zadávací dokumentaci nestanovil, a tudíž nelze souhlasit ani s tvrzením zadavatele v rozhodnutí o vyloučení, podle něhož „Zadavatel v zadávací dokumentaci deklaruje, že vyžaduje certifikát v odpovídajícím rozsahu, aby dodavatel mohl plnit předmětnou veřejnou zakázku (materiální hledisko).“. Taková tvrzení zadavatele nemají oporu v zadávací dokumentaci.

99.         K tomu Úřad doplňuje, že pokud záměrem zadavatele bylo, aby dodavatelé předkládali certifikát EXC3 s určitými konkrétními vlastnostmi, měl toto jasně a srozumitelně deklarovat v zadávací dokumentaci. To však zadavatel neučinil a požadavek na soulad vlastností certifikátu ECX3 s hodnotami hmotnosti a délky ocelové konstrukce vyplývajícími z výkresů v PDPS poprvé uvedl až ve výzvě k objasnění I. (tj. po konci lhůty pro podání nabídek).

100.     Úřad dále uvádí, že ačkoli zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dovozuje nesplnění zadávacích podmínek právě z atributů předloženého certifikátu EXC3 I., odůvodňuje samotné vyloučení navrhovatele neprokázáním schopnosti navrhovatele plnit veřejnou zakázku v části výroba a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami. Jinak řečeno, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatuje neprokázání plnění v dané části plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami, k čemuž měl dospět jen na základě obsahu/vlastností předloženého certifikátu. V samotném rozhodnutí o vyloučení totiž zadavatel jednak rekapituluje, jaký navrhovatel předložil certifikát a porovnává v certifikátu uvedené limity hmotnosti konstrukce a délky konstrukce s délkou a hmotností komponent nosných trámů a nosného oblouku dle zadávací dokumentace. Z toho pak zadavatel dovozuje, že daný certifikát je nevyhovující. Nicméně na základě výše uvedeného je třeba připomenout, že zadávací dokumentace nestanovila žádné bližší vlastnosti certifikátu EXC3, a to ani co do limitů délky či hmotnosti konstrukce. Pokud tedy navrhovatel v zadávacím řízení splnil zadávací podmínky ve vztahu k požadavku zadavatele na předložení certifikátu EXC3, nelze následně na základě obsahu tohoto certifikátu dovodit nesplnění jiné zadávací podmínky (tj. v šetřeném případě související s požadavkem na realizaci části veřejné zakázky vlastními kapacitami).

101.     Úřad doplňuje, že z rozhodnutí o vyloučení nelze seznat žádné další důvody, pro které by se měl zadavatel domnívat, že by navrhovatel nehodlal plnit veřejnou zakázku v části výroba a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami. Dokonce i v samotném rozhodnutí o vyloučení zaznívá tvrzení navrhovatele v předchozím objasnění nabídky, podle něhož bude plnit vlastní kapacitou. Z rozhodnutí o vyloučení je seznatelná úvaha zadavatele, podle níž je zadavatel přesvědčen, že když navrhovatel nedisponuje dle zadavatele vhodným certifikátem, nebude realizovat předmětnou část veřejné zakázky vlastními kapacitami. Taková úvaha však naprosto nekoresponduje s nabídkou a obsahem objasnění nabídky ze strany navrhovatele, který zadavatele ubezpečil, že danou část bude realizovat vlastními silami, resp. nedal nikterak zadavateli důvod se domnívat, že záměrem navrhovatele bylo svěřit danou část plnění veřejné zakázky jinému dodavateli. Pro úplnost Úřad dodává, že navrhovatel plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami deklaroval také v námitkách, kde mj. uvedl, že „[v]ýrobu a montáž ocelových konstrukcí OK ve svém výrobním závodě, tj. mostním středisku v Brně, Černovicích, běžně realizuje, a jak opakovaně zadavatele ujistil, je schopen realizovat výrobu a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami.“ a dále konstatoval, že „[n]ezávisle na získané zakázce má účastník naplánován audit certifikační autoritou na 9/2025 a při této příležitosti může dojít k rozšíření limitů mostního centra tak, aby vyhovovalo i novým požadavkům nad rámec zadávací dokumentace.“.

102.     K zadavatelem nastíněné souvislosti realizace plnění veřejné zakázky s předloženým certifikátem EXC3 I. v rozhodnutí o vyloučení Úřad shrnuje, že povinnost předložení požadovaného certifikátu EXC3 v závislosti na obsahu výkresů, které jsou součástí PDPS (či jiných částí zadávací dokumentace), ze zadávací dokumentace nevyplývá (jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace neobsahuje požadavek, aby certifikát EXC3 obsahoval limity na výrobu a montáž ocelové konstrukce v hodnotách převyšujících hodnoty hmotnosti a délky ocelové konstrukce vyplývající z výkresů, které jsou součástí PDPS). Zadavatel v zadávací dokumentaci pouze separovaně stanovil, že vybraný dodavatel bude 1. držitelem certifikátu EXC3 a 2. veřejnou zakázku v části výroba a montáž ocelové konstrukce realizovat vlastními kapacitami (a to bez jakékoliv vzájemné provazby).

103.     Z hodnot limitů uvedených v navrhovatelem předloženém certifikátu EXC3 I. tak nebylo možno z pohledu zadavatele jakkoliv dovozovat, že navrhovatel nebude schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami a nadto po navrhovateli nad rámec zadávacích podmínek požadovat prokázání plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami. Tvrzení zadavatele, že navrhovatel nebude schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami tudíž Úřad považuje za nepodložené, nedůvodné a čistě spekulativní.

104.     Za situace, kdy navrhovatel splnil zadávací podmínky ve vztahu k požadavku zadavatele na předložení certifikátu EXC3, kdy zadavatel nestanovil v zadávací dokumentaci požadavek k prokázání realizace veřejné zakázky v části výroba a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami a kdy navrhovatel v odpovědích na žádosti o objasnění nabídky konzistentně deklaroval plnění veřejné zakázky vlastními silami, nelze považovat důvod vyloučení navrhovatele s odkazem na tvrzené neprokázání vlastní kapacitou (jak dovodil zadavatel v rozhodnutí o vyloučení) za opodstatněný.

105.     Je zřejmé, že zadavatel vystavěl své rozhodnutí o vyloučení na nesplnění požadavků (tj. nesplnění údajné konkrétní požadované specifikace certifikátu EXC3 a neprokázání realizace části plnění veřejné zakázky vlastními silami v zadávacím řízení), které však v této konkrétní podobě nebyly stanoveny v zadávacích podmínkách, a tudíž takové požadavky v zadávacím řízení objektivně neexistovaly. Tím zadavatel de facto při posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele uplatnil ex post pravidlo, které nebylo dodavatelům předem známo, čímž porušil zásadu transparentnosti, neboť účastníci zadávacího řízení nemohli předvídat, že nesplnění takových (v zadávacích podmínkách předem nevyřčených a nezveřejněných) požadavků bude sankcionováno vyloučením.  Úřadu rovněž vzniká vážná pochybnost o férovosti postupu zadavatele, když není zcela zřejmé, z jakého důvodu zadavatel výše uvedený krok vůči vybranému dodavateli vůbec učinil a jaká byla jeho skutečná motivace takto postupovat. Z uvedených důvodů nelze rozhodnutí o vyloučení považovat za souladné se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

106.     K navrhovatelem namítanému nerozlišování mezi podmínkami kvalifikace, technickými podmínkami a dalšími podmínkami pro uzavření smlouvy podle § 104 zákona (kdy navrhovatel je přesvědčen, že se v daném případě jedná o další podmínku pro uzavření smlouvy podle § 104 zákona, naproti tomu zadavatel požadavek na předložení certifikátu EXC3 v rozhodnutí o námitkách označuje za technickou podmínku podle § 89 zákona) Úřad pro úplnost dodává, že otázka, zda byl daný požadavek další podmínkou pro uzavření smlouvy dle § 104 zákona nebo technickou podmínkou dle § 89 zákona, nemá v šetřeném případě vliv na oprávněnost vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení. Ve vztahu k danému požadavku je však třeba akcentovat, že skutečnost, pod jaké zákonné ustanovení byl zadavatelem v zadávací dokumentaci předmětný požadavek podřazen, nemění nic na tom, že jím bylo požadováno toliko předložení certifikátu EXC3 bez jakékoliv bližší specifikace jeho vlastností, údajů v něm obsažených či provazby na další požadavky stanovené v zadávací dokumentaci.

107.     K tvrzení zadavatele, podle něhož navrhovatel skutečnost, že disponuje jeřáby s nosností až 63 t a schopností manipulovat s dílci o délce až do 42 m a technologií montáže heavy lifting poprvé uvedl až v návrhu, a tudíž se jedná o novou skutečnost podle § 251 odst. 4 zákona, Úřad opakuje, že navrhovatel zadavateli ve svých podáních (tj. v objasnění I. a II. i v námitkách) opakovaně sděloval, že je schopen plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, neboť disponuje dostatečnou technikou i know-how. V objasnění I. navrhovatel konkrétně uvedl, že díky „specifickému technickému vybavení a know-how“ je schopen manipulovat i s konstrukčními prvky nad rámec hodnot uvedených v jím předloženém certifikátu EXC3 I. Taktéž v námitkách navrhovatel konstatoval, že jeho mostní středisko v Brně-Černovicích
(v němž plánuje realizovat předmětnou veřejnou zakázku) disponuje dostatečnou prostorovou kapacitou i manipulační technikou umožňující vyrábět i rozměrově větší komponenty. Z výše uvedených dokumentů dle Úřadu jasně vyplývá, že navrhovatel zadavateli již v průběhu zadávacího řízení opakovaně sděloval, že disponuje specifickým technickým vybavením a postupy, díky kterým bude schopen veřejnou zakázku plnit vlastními kapacitami. Fakt, že následně v návrhu toto specifické technické vybavení a know-how konkretizoval v podobě sdělení obsahujícího konkrétní hodnoty nosností daných jeřábů a názvu konkrétní technologie, Úřad nepovažuje za zcela novou skutečnost, jež by navrhovatel zadavateli netvrdil již dříve. Naopak Úřad toto sdělení považuje za informaci blíže specifikující a upřesňující již dříve uváděné skutečnosti o tom, že navrhovatel disponuje specifickým technickým vybavením a know-how.

108.     Spor o to, zda navrhovatel skutečně plnil veřejnou zakázku „Železniční most ev. km 2,184 přes LABE na 3. stavbě, zdvoukolejnění Pardubice-Rosice n/L Stéblová“ (kterou navrhovatel uvedl v objasnění II. jako příklad veřejné zakázky plněné vlastními kapacitami a přesahující limity uvedené v certifikátu EXC3 I.)vlastními kapacitami, nebo zda ji plnila vlastními kapacitami společnost FIRESTA-Fišer, považuje Úřad za nepodstatný a nemající vliv na posouzení zákonnosti vyloučení navrhovatele v nyní šetřeném případě, neboť skutečnost, zda navrhovatel jinou veřejnou zakázku plnil vlastními kapacitami či nikoliv, není nikterak určující ve vztahu k nyní šetřené veřejné zakázce. I v případě, že by vyšlo najevo, že navrhovatel výše uvedenou veřejnou zakázku vlastními kapacitami neplnil, nevypovídá tato skutečnost nic o tom, zda navrhovatel bude či nebude vlastními kapacitami plnit nyní šetřenou veřejnou zakázku.

109.     K tvrzení zadavatele, že aktualizovaný certifikát EXC3 II. byl Úřadu navrhovatelem zaslán až po koncentrační lhůtě ve smyslu § 251 odst. 5 Úřad uvádí, že s tímto tvrzením lze souhlasit, což je zřejmé již ze skutečnosti, že tento certifikát je datován až dnem 10. 10. 2025, přičemž koncentrační lhůta ve smyslu § 251 odst. 5 zákona uplynula dne 7. 10. 2025. Úřad nicméně současně konstatuje, že předložení certifikátu navrhovatelem v průběhu správního řízení nemá na posouzení zákonnosti vyloučení navrhovatele žádný vliv, neboť zadavatel při svém rozhodování o vyloučení navrhovatele a jím podaných námitkách nemohl mít daný dokument k dispozici. Jak je patrné z textu odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad k danému certifikátu ani nepřihlížel, neboť by nemohl ovlivnit výsledek správního řízení.

110.     K rozhodnutí Úřadu S0383/2025/VZ ze dne 23. 7. 2025 (na něž navrhovatel odkazuje v souvislosti s namítaným směšováním zadávacích fází) Úřad uvádí, že v předmětném rozhodnutí byla řešena mj. otázka směšování zadávacího řízení a realizační fáze veřejné zakázky, kdy se Úřad zabýval argumentací navrhovatele, že vybraný dodavatel údajně není schopen veřejnou zakázku reálně plnit, a tedy měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad v předmětném rozhodnutí konstatoval, že není možné směšovat zadávací řízení a realizační fázi veřejné zakázky; naopak je nezbytné mezi těmito fázemi ponechat zřetelnou hranici, kdy zadávací řízení je procesem samotného zadání veřejné zakázky a v realizační fázi je podstatou již samotné plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem. Nadto Úřad v rozhodnutí zdůraznil, že zadavatel může vyloučit dodavatele jen tehdy, pokud v zadávací dokumentaci nastavil příslušnou podmínku a dodavatel ji nesplnil. Pokud ale dodavatel stanovené zadávací podmínky splnil, nemohlo být jeho vyloučení odůvodněno pouhou domněnkou o jeho možné neschopnosti realizace veřejné zakázky v budoucnu. Právě v posledně uvedeném (tj. že zadavatel může vyloučit dodavatele jen tehdy, pokud v zadávací dokumentaci nastavil příslušnou podmínku a dodavatel ji nesplnil, a že dodavatele naopak nelze vyloučit na základě pouhé domněnky o jeho neschopnosti plnit veřejnou zakázku) Úřad spatřuje podobnost s nyní šetřeným případem, kdy zadavatel vyloučení navrhovatele odůvodnil neprokázáním jeho schopnosti plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami, ačkoliv zadávací dokumentace žádný požadavek na prokázání plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami neobsahovala a zadavatel nemohl předjímat, jak bude dodavatel plnit veřejnou zakázku v části výroba a montáž ocelové konstrukce (tj. zda ji bude plnit vlastními silami). Úřad dodává, že v tomto smyslu se plně ztotožňuje se závěry předmětného rozhodnutí, a to, že dodavatele nelze vyloučit na základě pouhé domněnky o jeho neschopnosti plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami v situaci, kdy zadávací dokumentace žádný požadavek na prokázání této schopnosti (tj. realizace veřejné zakázku vlastními kapacitami) neobsahovala.

111.     K rozhodnutím Úřadu a předsedy Úřadu, na které zadavatel odkazuje v souvislosti s postupem dle § 46 odst. 1 zákona (tj. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0139/2020/VZ potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0127/2020/VZ, rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0461/2024/VZ a rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0004/2022/VZ) pak Úřad uvádí, že v těchto rozhodnutích byla primárně řešena odlišná situace nežli v nyní šetřeném případě. Konkrétně v rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0139/2020/VZ potvrzeném rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0127/2020/VZ byla řešena otázka nepřípustné změny nabídky na základě doplnění kvalifikace či dokladů dle § 46 zákona, otázka posouzení splnění technické kvalifikace v souvislosti s referenčním zakázkami uvedenými vybraným dodavatelem, otázka oprávněnosti výběru vybraného dodavatele aj. Žádná z řešených otázek však není shodná se situací v nyní projednávaném případě. Stejně tak není dle Úřadu na nyní šetřený případ přiléhavý odkaz na bod 115. odůvodnění rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0461/2024/VZ, neboť pojednává o možnosti prokázání kvalifikace prostřednictvím jiné osoby dle § 83 zákona. V rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0004/2022/VZ pak je sice řešena otázka použití § 46 zákona v souvislosti s vyloučením dodavatele, avšak v daném případě byly konkrétně řešeny reference dodavatele.

112.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že vyloučení navrhovatele na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona nepovažuje za důvodné, neboť dle uvedeného ustanovení lze dodavatele vyloučit pouze v případě, kdy dodavatelem předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely neodpovídají zadávacím podmínkám. V šetřeném případě však zadavatel v zadávací dokumentaci jasně stanovil pouze to, aby vybraný dodavatel byl držitelem certifikátu EXC3 a aby veřejnou zakázku v části výroba a montáž ocelové konstrukce realizoval vlastními kapacitami. Zadavatel však v rozhodnutí o vyloučení jako důvod uvedl, že navrhovatel „neprokázal plnění vlastní kapacitou dle podmínek v zadávací dokumentaci dle § 104 zákona.“. Ze zadávací dokumentace jasně vyplývá (jak již Úřad dovodil výše), že její součástí není žádný požadavek na prokázání realizace veřejné zakázky vlastními kapacitami (nýbrž pouze požadavek na realizaci veřejné zakázky vlastními kapacitami a požadavek na držení certifikátu EXC3). Ve světle výše uvedeného Úřad uzavírá, že zadavatelem uvedený důvod vyloučení nenaplňuje zákonné důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 1 zákona ve spojení s § 48 odst. 2 písm. a) zákona, a tudíž zadavatel nebyl oprávněn navrhovatele z tohoto důvodu vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Současně Úřad konstatuje, že zadavatel založil rozhodnutí o vyloučení na požadavcích, které nebyly v zadávacích podmínkách jednoznačně a předem stanoveny, čímž porušil zásadu transparentnosti. Zadavatel tedy neprokázal naplnění všech důvodů pro vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, tudíž nedodržel pravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona, tj., že vyloučení je možné pouze z důvodů stanovených zákonem.

113.     V souvislosti s odkazem zadavatele na § 48 odst. 2 písm. b) zákona v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení pak Úřad předně v obecné rovině konstatuje, že vyloučení účastníka ze zadávacího řízení na základě citovaného ustanovení zákona musí předcházet žádost zadavatele o objasnění nebo doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů ve smyslu § 46 zákona. V tomto smyslu se vyjadřuje taktéž komentářová literatura: „V případě, že v nabídce účastníka zadávacího řízení některé požadované dokumenty chybí nebo se v předložených dokumentech vyskytují určité nejasnosti nebo nesrovnalosti, a je-li to pro průběh zadávacího řízení nezbytné, má zadavatel v první řadě možnost požadovat po účastníkovi dle § 46 objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. V těchto případech zadavatel musí danému účastníkovi poskytnout přiměřenou lhůtu k objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů (§ 46). Pokud účastník ve stanovené lhůtě požadovaný rozsah údajů, dokladů, vzorků nebo modelů nepředložil nebo tyto nesplňují požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, má zadavatel možnost (právo) účastníka ze zadávacího řízení vyloučit. Stejný postup může zadavatel uplatnit rovněž v případě, kdy zadavatel účastníka vyzval dle § 46 o objasnění či doplnění údajů, dokladů, vzorků nebo modelů a účastník na tuto výzvu zadavatele nereagoval vůbec nebo i přes poskytnuté doplnění/objasnění tyto údaje, doklady, vzorky nebo modely nadále nesplňují zadávací podmínky (požadavky stanovené v zadávací dokumentaci).“[4] Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že předchozí žádost podle § 46 zákona je obligatorní náležitostí pro uplatnění práva zadavatele vyloučit účastníka ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona.

114.     Úřad dále obecně konstatuje, že zadavatel je v rámci žádosti podle § 46 odst. 1 zákona oprávněn po dodavateli požadovat takové informace či dokumenty, které objektivně mají souvislost s nabídkou, resp. s částí nabídky, u níž zadavatel shledal nejasnost, a které zadavatel dle svého přesvědčení potřebuje k řádnému posouzení, zda nabídka dodavatele splňuje zadávací podmínky, či nikoli. Podle komentářové literatury[5] je třeba ustanovení § 48 odst. 2 písm. b) zákona „vykládat tak, že postihuje případy, kdy účastník na základě výzvy zadavatele dle § 46 odst. 1 sice předloží údaje, doklady atd., avšak tyto údaje, doklady atd. neobsahují objasnění nebo doplnění dostatečné k prokázání souladu se zadávacími podmínkami.“ Z uvedeného tudíž vyplývá, že výzvy zadavatele ve smyslu § 46 odst. 1 zákona mají směřovat k objasnění souladu nabídky se zadávacími podmínkami. Na základě dané výzvy tak nelze ověřovat takové skutečnosti, které se zadávacími podmínkami nesouvisí.

115.     Z dokumentace o zadávacím řízení Úřad zjistil, že zadavatel v šetřeném případě adresoval navrhovateli postupně tři žádosti dle § 46 odst. 1 zákona (výzvu k předložení dokladů a výzvy k objasnění I. a II.).

116.     V rámci výzvy k předložení dokladů zadavatel navrhovatele požádal mj. o doložení certifikátu EXC3. Navrhovatel v reakci na tuto výzvu zaslal zadavateli certifikát EXC3 I. obsahující limity pro manipulaci na výrobě a na montáži do 10 t a 18 m.

117.     Z obsahu výzvy k objasnění I. vyplývá, že zadavatel považoval navrhovatelem předložený certifikát EXC3 I. za nedostatečný, neboť dle zadavatele podle zadávací dokumentace jsou délky i hmotnosti jednotlivých komponent mostní konstrukce vyšší než limity uvedené v předloženém certifikátu. Z uvedeného důvodu zadavatel od navrhovatele požadoval doložení dokladů a potvrzení prokazujících, že bude schopen realizovat veřejnou zakázku vlastními kapacitami.

118.     V reakci na uvedenou výzvu navrhovatel v objasnění I. upozornil, že zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval pouze, aby byl vybraný dodavatel držitelem certifikátu EXC3 a žádné další podmínky ve vztahu k předmětnému certifikátu v zadávací dokumentaci nestanovil. Nadto navrhovatel zadavatele ujistil, že má kapacity potřebné pro provedení díla vlastními kapacitami a dodal, že je společností působící na stavebním trhu desítky let a disponující rozsáhlou databází zkušeností včetně know-how nezbytného pro realizaci mostních ocelových konstrukcí.

119.     I přes výše uvedené ujištění navrhovatele, že bude veřejnou zakázku realizovat vlastními kapacitami, se zadavatel obrátil na navrhovatele znovu prostřednictvím výzvy k objasnění II. V ní zadavatel konstatoval, že setrvává na svém názoru o nepoužitelnosti certifikátu EXC3 I. a doplnil, že délky a hmotnosti jednotlivých komponent ocelové mostní konstrukce jsou specifikovány ve výkresové části PDPS (konkrétně ve výkresu „D3_201_08_TvarOK.pdf“). Certifikát předložený navrhovatelem však tyto délky a hmotnosti vyplývající z PDPS nerespektuje, a proto zadavatel navrhovatele opětovně požádal o vysvětlení, jak bude vyrábět a montovat ocelovou konstrukci vlastními silami.

120.     V reakci na výzvu k objasnění II. navrhovatel v objasnění II. mj. uvedl, že hodnoty uvedené v jím předloženém certifikátu EXC3 I. nejsou nepřekročitelnými limity, přičemž navrhovatel v praxi běžně realizuje veřejné zakázky přesahující uvedené limity. Jako příklad veřejné zakázky realizované vlastními kapacitami navrhovatele a přesahující limity uvedené v předložené certifikátu EXC3 I. navrhovatel uvedl „Železniční most ev. km 2,184 přes LABE na 3. stavbě, zdvoukolejnění Pardubice-Rosice n/L Stéblová“. V závěru své odpovědi navrhovatel zadavatele opětovně ujistil, že je způsobilý veřejnou zakázku realizovat vlastními kapacitami tak, jak zadavatel požaduje v zadávací dokumentaci.

121.     Úřad konstatuje, že z komunikace mezi zadavatelem a navrhovatelem jednoznačně vyplývá, že navrhovatel se zadavatelem komunikoval a reagoval na všechny jeho výzvy, přičemž zadavatele opakovaně ujišťoval o tom, že bude plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami. Nelze tak konstatovat, že by navrhovatel na výzvy zadavatele k objasnění nereagoval či objasnění doručil po stanovené lhůtě (tím ostatně zadavatel ani v rozhodnutí o vyloučení neargumentuje). Zadavatel daný důvod vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona spojuje s tím, že „Komise od účastníka neobdržela jasné objasnění, jakým způsobem nebo kde bude vyrábět danou konstrukci. Komise tedy došla k závěru, že účastník jasně neprokázal, že je schopen plnit vlastní kapacitou „výrobu a montáž ocelové konstrukce“ a to ani po opakovaných žádostech o objasnění nabídky.“

122.     Úřad v návaznosti na již učiněné závěry Úřadu výše připomíná, že ze znění zadávací dokumentace požadavek na prokázání plnění veřejné zakázky v části výroba a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami (ani na předložení certifikátu EXC3 s určitými bližšími požadavky) v zadávacím řízení nevyplývá. Stejně tak ze zadávací dokumentace neplyne, že by dodavatelé měli již v zadávacím řízení prokazovat, jakým způsobem a kde budou vyrábět mostní konstrukci. Z tohoto důvodu je tak zřejmé, že zadavatel v šetřeném případě důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona spojil s nesplněním povinnosti prokázat část plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami a neuvedením způsobu a místa výroby konstrukce, ačkoli zadávací dokumentace takové povinnosti dodavatelům nestanovila. Nadto Úřad opětovně připomíná, že ačkoliv vzhledem ke znění zadávací dokumentace nebylo povinností navrhovatele zadavateli jakkoliv prokazovat plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami, opakovaně zadavatele v reakci na jeho výzvy ujišťoval, že bude plnit veřejnou zakázku vlastními kapacitami.

123.     V návaznosti na výše uvedené však Úřad upozorňuje, že zadavatel nemůže účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze z důvodu, že na výzvu k objasnění neupřesnil či nedoložil údaje, pokud požadované objasnění nesměřovalo k prokázání splnění podmínek účasti nebo jiných požadavků, které zadavatel předem jednoznačně stanovil v zadávací dokumentaci. Není-li předmět požadovaného objasnění kryt zadávacími podmínkami, nelze nevyhovění takové výzvě vykládat k tíži dodavatele a sankcionovat jej vyloučením, neboť by tím došlo k nepřípustnému dodatečnému rozšíření zadávacích podmínek.

124.     Ve světle výše uvedeného pak Úřad k přesvědčení zadavatele, že v případě pochybnosti ohledně plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami, je jeho zákonným právem se navrhovatele v rámci žádosti o objasnění podle § 46 odst. 1 zákona tázat již v průběhu zadávacího řízení na realizační fázi veřejné zakázky, dodává, že zadavateli právo na postup dle § 46 odst. 1 zákona nikterak neupírá, avšak zdůrazňuje, že i v rámci postupu podle § 46 odst. 1 zákona je pro zadavatele závazné znění zadávací dokumentace. Pokud tedy zadavatel v nyní šetřeném případě v zadávací dokumentaci neuvedl, že požaduje prokázání realizace veřejné zakázky vlastními kapacitami již v průběhu zadávacího řízení, nemůže zadavatel ani na základě postupu dle § 46 odst. 1 zákona po navrhovateli prokázání takové skutečnosti požadovat a následně jej v důsledku jejího údajného neprokázání vyloučit ze zadávacího řízení.

125.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že důvody vyloučení uváděné zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení považuje za nedostačující, neboť z nich nevyplývá naplnění všech důvodů pro vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Dodavatel se zadavatelem celou dobu aktivně komunikoval a opakovaně mu vysvětloval a ujišťoval jej, že bude veřejnou zakázku realizovat vlastními kapacitami, a to i přesto, že jak již Úřad dovodil výše zadávací dokumentace žádný požadavek na prokázání realizace veřejné zakázky vlastními kapacitami v průběhu zadávacího řízení neobsahovala. Jestliže tedy zadavatel požadoval vysvětlení nabídky ve vztahu k požadavku, který nebyl součástí zadávacích podmínek, nelze navrhovateli klást k tíži, když vysvětlení nabídky neposkytl v takové podobě, v jaké jej zadavatel požadoval, a následně jej vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Takový postup zadavatele odporuje zásadě transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona, neboť zadavatel ex post vytváří a uplatňuje pravidlo, které z původních zadávacích podmínek nevyplývalo.

126.     Úřad tudíž dospěl k závěru, že zadavatel tedy nebyl oprávněn navrhovatele vyloučit za neprokázání plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami, a to ani po opakovaných výzvách zadavatele k objasnění, jak a kde bude navrhovatel realizovat veřejnou zakázku vlastními kapacitami, jelikož zadávací dokumentace takovou povinnost nestanovila.

127.     K žádosti zadavatele, aby si Úřad v případě závěru o neoprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ve smyslu § 251 odst. 5 zákona vyžádal stanovisko nezávislého odborníka na ocelové konstrukce, který by po technické stránce posoudil, zda je možné ve výrobně navrhovatele provést šetřenou veřejnou zakázku vlastními kapacitami, Úřad uvádí, že podstatou oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nebyla skutečnost, zda je možné ve výrobně navrhovatele provést předmětnou veřejnou zakázku vlastními kapacitami, nýbrž fakt, zda byl zadavatel na základě požadavků stanovených v zadávací dokumentaci vůbec oprávněn po navrhovateli v průběhu zadávacího řízení toto prokázání schopnosti realizovat předmětnou veřejnou zakázku vlastními kapacitami požadovat. Z uvedeného důvodu se Úřad tím, zda je navrhovatel reálně schopen předmětnou veřejnou zakázku provést vlastními kapacitami nezabýval a posuzoval toliko oprávněnost vyloučení navrhovatele z důvodu neprokázání plnění veřejné zakázky v části výroba a montáž ocelové konstrukce vlastními kapacitami. Nadto Úřad pro úplnost doplňuje, že skutkový stav byl na základě skutečností uvedených v zadávací dokumentaci a jednotlivých podání účastníků správního řízení dostatečně popsán. Z uvedených důvodů tudíž Úřad považuje zadavatelem navrhované stanovisko nezávislého odborníka za nadbytečné a v rozporu se zásadou procesní ekonomie.

128.     Úřad se neztotožňuje s tvrzením zadavatele o opožděnosti námitek. Z textu námitek je dle Úřadu jasně seznatelné, že jejich podstatou je tvrzení o nezákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a nikoliv nepřiměřenost zadávacích podmínek jako takových. Navrhovatel v námitkách jasně konstatoval, že nesouhlasí se svým vyloučením založeným na nezákonné interpretaci zadávacích podmínek zadavatelem. Navrhovatel v námitkách neuvádí, že by nesouhlasil s obsahem zadávacích podmínek jako takových. Úřad má tedy za prokázané, že předmětné námitky jsou námitkami proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, přičemž v takovém případě je navrhovatel povinen ve smyslu § 242 odst. 2 zákona podat námitky ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení. Rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno dne 9. 8. 2025, poslední den lhůty pro podání námitek proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení připadl tedy na den 24. 8. 2025. Námitky byly zadavateli doručeny dne 22. 8. 2025, tedy ještě před koncem lhůty pro podání námitek.

129.     Ke sporu týkajícímu se možnosti rozdělení ocelové mostní konstrukce (kdy navrhovatel je přesvědčen, že zadávací dokumentace toto umožňuje a zadavatel trvá na tom, že nikoliv) Úřad uvádí, že zodpovězení uvedené otázky (tj. zda lze na základě zadávací dokumentace ocelovou mostní konstrukci rozdělit na více částí nebo nikoliv) nemá žádný vliv na posouzení oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, neboť toto nebylo zadavatelem uvedeno jako důvod vyloučení v rozhodnutí o vyloučení. Z uvedeného důvodu a ve spojitosti se zásadou procesní ekonomie se Úřad skutečností, zda zadávací dokumentace umožňuje rozdělení mostní konstrukce na více částí, blíže nezabýval.

130.     Úřad na základě výše uvedeného shrnuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona, tím, že rozhodnutím o vyloučení vyloučil navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to z důvodu, že neprokázal plnění veřejné zakázky vlastní kapacitou v části výroba a montáž ocelové konstrukce dle podmínek stanovených v zadávací dokumentaci, a to ani po opakovaných žádostech o objasnění nabídky výše uvedeného navrhovatele, aniž by z odůvodnění rozhodnutí o vyloučení vyplývalo naplnění důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Tento nezákonný postup zadavatele přitom mohl ovlivnit výběr dodavatele, jelikož nabídka navrhovatele se umístila podle protokolu z jednání hodnotící komise – část 1 (č. j. 403/25/KSUS/R-22) na základě hodnocení nabídek jako první v pořadí. Pokud by tedy nedošlo k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, není vyloučeno, že by se navrhovatel mohl stát vybraným dodavatelem. .

131.     S ohledem na vše výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

132.     Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

133.     Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu.

134.     Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě došlo (jak vyplývá z výroku I. tohoto rozhodnutí) k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření.

135.     S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, není třeba rušit celé zadávací řízení, a postačí tedy zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným postupem dotčeny. Jak již bylo uvedeno, nezákonnosti se zadavatel dopustil v souvislosti s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a proto Úřad ruší rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu

136.     Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

137.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný již dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

138.     Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení tam uvedených úkonů zadavatele, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

139.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

140.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, jakož i všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

141.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000687.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.    Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, příspěvková organizace, Zborovská 81/11, 150 00 Praha

2.    Skanska a. s., Křižíkova 682/34a, Karlín, 186 00 Praha 8

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo čas

---

[1] Jenž je součástí PDPS, a tedy i zadávací dokumentace.

[2] Jenž je součástí PDPS, a tedy i zadávací dokumentace.

[3] Jenž je součástí PDPS, a tedy i zadávací dokumentace.

[4] (ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 48 [Vyloučení účastníka zadávacího řízení]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 382.)

[5] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., BOŘUTA, J., FIŠER, M., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J. KOŽÁR, M., MAREČKOVÁ, D. MLÍČKO, D. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Zákon o registru smluv. Komentář. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2023, s. 305 [k § 48 odst. 2 písm. b) zákona].