číslo jednací: 47860/2025/500
spisová značka: S0681/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Mobilní telefonie VZP ČR 2026–2029
• Účastníci:
  1. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky
  2. T-Mobile Czech Republic a.s.
  3. Vodafone Czech Republic a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 17. 2. 2026
• Související rozhodnutí: 47860/2025/500; 06340/2026/161

Spisová značka:  ÚOHS-S0681/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-47860/2025/500

Brno 8. 12. 2025

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 15. 9. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha,
• navrhovatel – T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha,
• vybraný dodavatel – Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Mobilní telefonie VZP ČR 2026–2029“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026648, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 5. 2025 pod ev. č. 312649-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele –T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha – ze dne 15. 9. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele –Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Mobilní telefonie VZP ČR 2026–2029“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 14. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026648, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 5. 2025 pod ev. č. 312649-2025, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518, se sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 14. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Mobilní telefonie VZP ČR 2026–2029“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 15. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026648, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 15. 5. 2025 pod ev. č. 312649-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             Dle bodu 5.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky je účelem veřejné zakázky „zajistit pro zadavatele nepřetržité poskytování mobilních hlasových a datových služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů […], a zajistit přímé připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů, včetně zajištění všech činností souvisejících s poskytováním Služeb […]. Hlasové a datové služby elektronických komunikací v současné době pro zadavatele zajišťuje společnost T-Mobile Czech Republic a.s. […], přičemž poskytování těchto služeb je […] zajištěno do 31. 12. 2025.“

3.             Z dokumentu s názvem „Protokol o otevírání nabídek a o hodnocení nabídek“ ze dne 24. 7. 2025 (dále jen „protokol o otevírání a hodnocení nabídek“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky, a to včetně nabídky dodavatele Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“ či „dodavatel Vodafone Czech Republic a.s.“), a nabídky dodavatele T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha (dále jen „navrhovatel“).

4.             Z dokumentu s názvem „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne 8. 8. 2025 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), jehož přílohu tvoří mimo jiné „Rozhodnutí o výběru dodavatele“ ze dne 6. 8. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“), vyplývá, že zadavatel pro plnění veřejné zakázky vybral dodavatele Vodafone Czech Republic a.s. Oznámení o výběru dodavatele bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

5.             Proti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele podal navrhovatel dne 21. 8. 2025 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“).

6.             Rozhodnutím ze dne 3. 9. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky v celém svém rozsahu odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 15. 9. 2025 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 15. 9. 2025.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele a proti nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách.

9.             Navrhovatel v návrhu, resp. v námitkách, na které v plném rozsahu odkazuje, namítá, že nabídková cena vybraného dodavatele je nepřiměřeně nízká a nemůže zahrnovat veškeré náklady na poskytování služeb v nabízených jednotkových cenách tak, jak požaduje zadávací dokumentace veřejné zakázky. K tomu navrhovatel akcentuje, že pokud by zadávací podmínka ve smyslu § 37 odst. 1 písm. c) zákona týkající se zohlednění veškerých nákladů nebyla splněna, nemá zadavatel jinou možnost než vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit, neboť jedinou možností, jak by vybraný dodavatel mohl vadu napravit, je nová kalkulace jednotkových cen, čímž by došlo k nepřípustné změně nabídkové ceny po konci lhůty pro podání nabídek. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel měl blíže ověřit reálnost nabídkové ceny vybraného dodavatele a v návaznosti na to dále posoudit, zda nabídka vybraného dodavatele splňuje všechny technické požadavky zadavatele dle § 37 odst. 1 písm. b) zákona, zejména pak požadavek na pokrytí mobilním signálem. Zadavatel se však dle navrhovatele spokojil s prostým potvrzením vybraného dodavatele o splnění zadávacích podmínek veřejné zakázky, aniž by vybraného dodavatele požádal o detailní kalkulaci nákladů a ověřil jím nabízené technické řešení. Dle navrhovatele tak existuje podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále též jen „MNNC“) vybraného dodavatele, které zadavatel ignoroval, přestože na něj byl upozorněn v námitkách. Dle navrhovatele tak zadavatel porušil svou povinnost posoudit nabídku vybraného dodavatele ověřitelným a transparentním způsobem.

10.         Současně navrhovatel uvádí, že pokud vybraný dodavatel do své nabídkové ceny nezahrnul veškeré náklady na poskytnutí služeb tak, jak požaduje zadávací dokumentace veřejné zakázky, a zadavatel z toho nevyvodí pro vybraného dodavatele shora uvedené zákonem předpokládané důsledky, poskytuje tímto zadavatel vybranému dodavateli nedůvodnou výhodu oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení, kteří do svých nabídkových cen náklady dle požadavků zadávací dokumentace veřejné zakázky řádně zahrnuli, přičemž takový postup zadavatele je dle navrhovatele v rozporu s principem rovného zacházení a narušuje hospodářskou soutěž mezi účastníky zadávacího řízení.

11.         V souvislosti s výše uvedeným navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že posouzení jím vznesených námitek vyžaduje znalosti z oblasti relevantního trhu i konkrétních technických řešení v oblasti elektronických komunikací. V návaznosti na to navrhovatel Úřadu navrhuje přibrání znalce z oboru elektronických komunikací se specializací na tzv. „fixní hlas“, a to „[z]ejména za účelem posouzení nákladů vybraného dodavatele na službu č. 7 a na posouzení souladu technického řešení této služby u vybraného dodavatele s požadavky zadavatele v ZD.“

12.         Ve vztahu k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách pak navrhovatel uvádí, že zadavatel nevypořádal všechny námitky navrhovatele a neobjasnil, na základě jakých podkladů dospěl k závěru, že podmínky účasti byly vybraným dodavatelem splněny.

13.         S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti navrhovatel žádá, aby Úřad zrušil rozhodnutí o námitkách i rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele a uložil zadavateli provést nové posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení včetně řádného posouzení MNNC, řádně vyhodnotit nabídky a znovu rozhodnout o výběru dodavatele k realizaci veřejné zakázky.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 15. 9. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

15.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 16. 9. 2025.

17.         Usnesením ze dne 16. 9. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

18.         Dne 24. 9. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Dne 2. 10. 2025 pak obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

19.         Zadavatel v úvodní části vyjádření k návrhu popisuje dosavadní průběh zadávacího řízení a dále se vyjadřuje k jednotlivým argumentům navrhovatele uvedeným v návrhu, a to následujícím způsobem.

20.         K tvrzení navrhovatele, že se zadavatel nesprávně vypořádal s námitkami navrhovatele, resp. že při vypořádávání námitek postupoval v rozporu se zákonem, zadavatel uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že byl porušen § 245 odst. 1 zákona, jelikož dané ustanovení zákona nestanoví, jak má zadavatel o námitkách rozhodnout, tj. zda má námitkám vyhovět, nebo je naopak odmítnout, nýbrž pouze stanoví, že součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být zdůvodnění, kde se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Zadavatel uvádí, že postupoval v souladu s § 245 odst. 1 zákona, když ve smyslu § 245 odst. 2 zákona shledal námitky navrhovatele nedůvodnými, pročež tyto rozhodnutím o námitkách odmítl a toto rozhodnutí řádně a podrobně odůvodnil, když se srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

21.         K pochybnostem navrhovatele ohledně nesplnění zadávacích podmínek veřejné zakázky vybraným dodavatelem zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že nemá odborné znalosti v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací ani přístup k informacím o nákladech spojených s poskytováním těchto služeb, a proto vycházel z vyjádření vybraného dodavatele, který potvrdil splnění všech požadavků uvedených v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Zadavatel rovněž odmítá tvrzení navrhovatele, že rezignoval na ověření si předmětných skutečností u vybraného dodavatele, naopak uvádí, že po obdržení námitek postupoval podle § 46 zákona a vyžádal si vyjádření vybraného dodavatele k jednotlivým skutečnostem uvedeným v námitkách, toto vyjádření řádně posoudil a dospěl k závěru, že nemá pochybnosti, že nabídka vybraného dodavatele vyhovuje všem zadávacím podmínkám vymíněným zadavatelem. K požadavku na pokrytí mobilním signálem zadavatel dodává, že tento se vztahuje na pokrytí 97 % populace, která se nachází na území České republiky, nikoli na pokrytí konkrétních lokalit, jak tvrdí navrhovatel, a že rovněž splnění tohoto konkrétního požadavku bylo ze strany vybraného dodavatele potvrzeno. Zadavatel dále uvádí, že považuje za legitimní předpokládat, že vybraný dodavatel jedná odborně a poctivě.

22.         K otázce MNNC vybraného dodavatele zadavatel ve vyjádření k návrhu předně uvádí, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že se otázkou MNNC v nabídce vybraného dodavatele řádně nezabýval. Zadavatel uvádí, že s ohledem na rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou vybraného dodavatele požádal vybraného dodavatele ve smyslu § 113 odst. 4 zákona o písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, a to jak u všech dílčích položek, tak i celkové nabídkové ceny, přičemž vybraný dodavatel v poskytnutém vyjádření mimo jiné uvedl, že nabídková cena je reálná a zohledňuje veškeré náklady nezbytné pro dosažení požadované kvality poptávaných služeb. Zadavatel dále uvádí, že i přes výše uvedené vyjádření zaslal vybranému dodavateli po obdržení námitek navrhovatele další žádost, přičemž vybraný dodavatel v návaznosti na tuto žádost potvrdil, že jeho nabídková cena zahrnuje všechny náklady na plnění a že nabídka splňuje požadavky technické specifikace plnění. Zadavatel ve vyjádření k návrhu ve vztahu k MNNC vybraného dodavatele dále zdůrazňuje, že rozdíl mezi nabídkami vybraného dodavatele a navrhovatele činí pouze cca 5,7 %, a současně uvádí, že podle zákona není povinností zadavatele automaticky vyloučit dodavatele, jehož MNNC nebyla dostatečně zdůvodněna; jde pouze o fakultativní možnost zadavatele. Nadto zadavatel uvádí, že posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC je součástí „Písemné zprávy o hodnocení nabídek“ ze dne 5. 8. 2025, která tvoří přílohu oznámení o výběru dodavatele.

23.         Závěrem zadavatel ve vyjádření k návrhu shrnuje, že dle jeho názoru navrhovatel nepředložil žádné konkrétní důkazy o neschopnosti vybraného dodavatele veřejnou zakázku plnit, a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

24.         Vybraný dodavatel úvodem vyjádření k návrhu uvádí, že námitky i návrh navrhovatele jsou zjevně nedůvodné, neboť nabídka vybraného dodavatele je zcela v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. K tomu vybraný dodavatel akcentuje, že navrhovatel v rámci návrhu nevznáší jediný relevantní argument a s ním související důkaz, který by skutečně svědčil o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky veřejné zakázky, resp. že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká a jako taková nebyla vybraným dodavatelem zdůvodněna. Vybraný dodavatel současně uvádí, že předmětem plnění veřejné zakázky je poskytování zcela standardních telekomunikačních služeb, přičemž vybraný dodavatel, jehož schopnost plnit veřejnou zakázku navrhovatel zpochybňuje, je třetím největším operátorem v České republice a členem skupiny Vodafone, která je druhým největším mobilním operátorem na světě.

25.         Co se nabídkové ceny vybraného dodavatele týče, vybraný dodavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že zadavatel postupoval zcela v souladu s § 46 ve spojení s § 113 zákona, když v rámci posouzení splnění podmínek účasti po vybraném dodavateli požadoval objasnění jeho nabídky a nabídkové ceny, přičemž na základě tohoto objasnění vyhodnotil nabídkovou cenu i nabídku vybraného dodavatele jako celek jako souladnou se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Nad rámec uvedeného vybraný dodavatel dodává, že jakékoliv informace týkající se kalkulace nabídkové ceny vybraného dodavatele předkládané navrhovatelem jsou pouhými předpoklady, resp. spekulacemi navrhovatele, neboť jak v návrhu on sám přiznává, cenotvorba vybraného dodavatele je jeho obchodním tajemstvím, které navrhovatel nezná a znát nemůže. Totéž pak dle vybraného dodavatele platí i o domněnkách a spekulacích navrhovatele týkajících se nesplnění technických podmínek veřejné zakázky vybraným dodavatelem, kdy navrhovatel dle vybraného dodavatele „bez jakékoliv důkazní opory a znalosti nabídky vybraného dodavatele de facto tvrdí, že vybraný dodavatel ve své nabídce lhal a nabídl zadavateli ve skutečnosti něco jiného, než zadavatel požadoval.“ Vybraný dodavatel dodává, že nabídl zadavateli popis technického řešení, a to ve vybraných případech včetně uvedení konkrétní hardware techniky určené pro plnění veřejné zakázky, z něhož dle vybraného dodavatele nade vší pochybnost vyplývá, že plnění nabízené vybraným dodavatelem je zcela v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky, a to včetně požadované míry pokrytí mobilním signálem.

26.         S ohledem na vše výše uvedené vybraný dodavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítl.

Další průběh správního řízení

27.         Usnesením ze dne 24. 10. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

28.         Rozhodnutím ze dne 29. 10. 2025 uložil Úřad zadavateli předběžné opatření ve formě zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení daného správního řízení.

29.         Dne 30. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“). Dne 31. 10. 2025 pak obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené usnesením ze dne 24. 10. 2025 ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

30.         Zadavatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí Úřadu sděluje, že k podkladům rozhodnutí, které jsou obsahem správního spisu, nemá žádné připomínky či doplnění, a dále odkazuje na svá přechozí vyjádření.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

31.         Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí odkazuje na žádosti zadavatele o objasnění nabídky vybraného dodavatele ze dne 25. 7. 2025 a ze dne 26. 8. 2025. Dle navrhovatele byly dotazy zadavatele formulovány tak, aby umožnily jednoduchou odpověď typu „Ano“, místo toho, aby vedly ke zjištění skutečného skutkového stavu věci. V odpovědi vybraného dodavatele na dotaz ohledně zahrnutí nákladů na přenesení stávajících telefonních čísel do sítě do cenové nabídky navrhovatel spatřuje porušení zadávacích podmínek veřejné zakázky, neboť tyto náklady měly být zahrnuty do jednotkové ceny služby, nikoli rozpuštěny do všech položek celkové nabídkové ceny. Podle navrhovatele tak měl být vybraný dodavatel na základě této odpovědi ze zadávacího řízení vyloučen.

32.         Navrhovatel ve vyjádření k podkladům rozhodnutí dále uvádí, že vybraný dodavatel odmítl na žádost zadavatele poskytnout seznam všech nákladových položek souvisejících s poskytováním služby přímého připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů s odkazem na obchodní tajemství. Dle navrhovatele zadavatel rezignoval na svou povinnost zjistit reálný stav věci, když tuto odpověď vybraného dodavatele bez dalšího akceptoval, aniž by požadoval zdůvodnění, proč jde o obchodní tajemství. Podle navrhovatele není možné chránit obchodní tajemství způsobem, který v šetřeném případě nastolil zadavatel. Dle přesvědčení navrhovatele tak měl zadavatel trvat na poskytnutí relevantních informací ze strany vybraného dodavatele. Stejný problém pak navrhovatel vidí i u odpovědi vybraného dodavatele na dotaz zadavatele ohledně zahrnutí nákladů na dodatečné pokrytí signálem, kde vybraný dodavatel opět odkázal na obchodní tajemství.

33.         Navrhovatel dále zdůrazňuje, že zadavatel není odborníkem na elektronické komunikace, přesto však nevyužil možnosti obrátit se na nezávislého znalce nebo na Český telekomunikační úřad, aby ověřil zásadní skutečnosti týkající se šetřené věci. Zadavatel dle navrhovatele bezdůvodně přikládá vyšší váhu vyjádření vybraného dodavatele, které je obecné a nepodložené konkrétními důkazy, než argumentům navrhovatele. V této souvislosti navrhovatel akcentuje, že odmítá tvrzení vybraného dodavatele, že návrh neobsahuje relevantní argumenty, a naopak tvrdí, že předložil konkrétní námitky a návrhy, včetně požadavku na přibrání znalce.

34.         Navrhovatel vyjádření k podkladům rozhodnutí uzavírá konstatováním, že zadavatel ani vybraný dodavatel nevyvrátili pochybnosti navrhovatele o souladu nabídky vybraného dodavatele s požadavky zadávací dokumentace veřejné zakázky. Zadavatel dle navrhovatele porušil povinnost jasně a transparentně rozptýlit veškeré pochybnosti, na které byl navrhovatelem upozorněn, když se spokojil s obecnými odpověďmi vybraného dodavatele a nepožadoval detailní kalkulaci jednotkových nabídkových cen. Navrhovatel považuje takový postup zadavatele i vybraného dodavatele za účelový a žádá, aby Úřad tyto skutečnosti zohlednil při svém rozhodování.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

35.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

36.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

37.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené

1.         podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.         podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.         pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.         pravidla pro hodnocení nabídek,

5.         další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

38.         Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

39.         Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

40.         Podle § 39 odst. 2 zákona vybírá zadavatel v průběhu zadávacího řízení z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)        posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)        snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)         hodnocení nabídek,

d)        pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a,

e)        pravidel pro postup zadavatele v zadávacím řízení stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

41.         Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

42.         Podle § 39 odst. 5 zákona vychází zadavatel v průběhu zadávacího řízení z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

43.         Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

44.         Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

45.         Podle § 48 odst. 2 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení

a)        nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil,

b)        nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona, nebo

c)        neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

46.         Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

47.         Podle § 48 odst. 8 zákona vyloučí zadavatel vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle § 48 odst. 2 zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle § 48 odst. 3 písm. b) zákona nebo § 48 odst. 5 písm. a) až c) zákona nebo pokud zjistí, že jsou naplněny důvody pro povinné vyloučení nebo povinné odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

48.         Podle § 113 odst. 1 zákona provede zadavatel posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

49.         Podle § 113 odst. 4 zákona požádá zadavatel účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)        při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)        neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

50.         Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a.         ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b.         použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c.         originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

51.         Podle § 113 odst. 6 zákona posoudí zadavatel zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)        nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b)        nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)         neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

52.         Podle § 245 odst. 1 zákona odešle zadavatel do 15 dnů od doručení námitek rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

53.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

54.         V bodu 5.2. zadávací dokumentace veřejné zakázky, ve znění pozdějších vysvětlení (dále jen „zadávací dokumentace“), je ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky uvedeno mimo jiné následující:

„Poskytováním Služeb se rozumí zejména poskytování mobilních hlasových a datových služeb elektronických komunikací v dále uvedeném rozsahu:

• poskytování mobilních hlasových služeb,
• poskytování mobilních datových služeb,
• poskytování služeb elektronických komunikací pro SIM použité v zařízeních zadavatele (např. dveřníky apod.),
• zřízení a poskytování virtuální privátní sítě (tzv. VPS),
• zajištění přímého připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů, včetně zajištění stávajících rozsahů telefonních čísel – předčíslí 73892xxxx a 73893xxxx,
• zajištění potřebného rozsahu telefonních čísel,
• zabezpečení zákaznické podpory a služeb (detailní popis služeb podpory viz Příloha č. 1 Smlouvy – ‚Specifikace předmětu plnění‘).

Zadavatel předpokládá uzavření Smlouvy s vybraným dodavatelem tak, aby bylo zajištěno kontinuální poskytování Služeb od 1. 1. 2026 do 31. 12. 2029.

Detailní specifikace předmětu plnění je uvedena v Příloze č. 1 HDZD – ‚Obchodní podmínky‘ […], a to zejména v Příloze č. 1 […] ‚Specifikace předmětu plnění‘.“

55.         V bodu 10.1. zadávací dokumentace je ve vztahu k požadavkům na způsob zpracování nabídkové ceny mimo jiné uvedeno, že „[n]abídková cena musí být stanovena v souladu se zadávacími podmínkami. Nabídková cena musí zohledňovat veškeré režijní náklady dodavatele, související ceny, ostatní náklady, poplatky, pojištění, cestovní náklady, předpokládaná rizika spojená s realizací předmětu této VZ apod.“ V bodu 10.2. písm. b) zadávací dokumentace je obdobně uvedeno, že „[v]šechny ceny v Kč bez DPH uvedené v nabídce musí zahrnovat veškeré náklady dodavatele spojené s plněním VZ.“

56.         V úvodní části přílohy č. 1 „Specifikace předmětu plnění“ (dále jen „specifikace předmětu plnění“) přílohy č. 1 „Obchodní podmínky“ zadávací dokumentace je uvedeno mimo jiné následující:

„Veškeré níže uvedené technické podmínky a požadavky na poskytování telekomunikačních Služeb dle této Přílohy č. 1 představují minimální úroveň poskytovaných Služeb, která musí být Poskytovatelem dodržena a zajištěna po celou dobu trvání Smlouvy.

Uživatel si vyhrazuje právo objem a strukturu využívání služeb elektronických komunikací v budoucnu modifikovat dle svých komunikačních potřeb a s ohledem na technologický vývoj komunikačních služeb.

Poskytovatel se zavazuje zajistit Uživateli rozsah pokrytí mobilní hlasové služby signálem sítě Poskytovatele zahrnujícího pokrytí minimálně 97 % populace na území České republiky. Požadavek na rozsah pokrytí mobilní hlasové služby signálem sítě Poskytovatele se netýká podzemních prostor a prostor s odstíněním signálu.“

57.         V bodu 1.3. specifikace předmětu plnění je uvedeno následující:

„Zajištěním přímého připojení z firemní IP telefonní sítě VZP ČR do sítě mobilních operátorů se rozumí připojení hlasových bran v místě sídla či v místě stávající či budoucí dislokace počítačové infrastruktury (datové centrum) Uživatele k ústředně Poskytovatele za účelem volání do veřejné mobilní telefonní sítě. Poskytovatel se zavazuje zajistit kapacitu přímého připojení SIP Trunkem na úrovni 480 hovorových kanálů ve 2 lokalitách, včetně záložních 2 x ISDN30 (Integrated Services Digital Network).

Instalace požadovaných připojení bude provedena na adresách:

• Praha 3, Orlická 2020/4 – 1x SIP Trunk, 1x ISDN30
• Praha 9, ČD - Telematika a.s., Pod Táborem 369/8a – 1x SIP Trunk, 1x ISDN30

Cena za instalaci bude zohledněna v cenách za přímé připojení z pevné sítě do sítě mobilních operátorů – odchozí hovory do všech mobilních sítí v ČR (mimo VPS).

Hlasový provoz bude rovnoměrně rozdělen na obě lokality. Připojení SIP Trunk v jednotlivých lokalitách bude realizováno oddělenými prostředky Poskytovatele tak, aby při výpadku jedné z lokalit byl hlasový provoz přesměrován na druhou lokalitu a při výpadku obou lokalit a technologie SIP Trunk byl provoz přesměrován na záložní linky ISDN30.

Uživatel si vyhrazuje právo v průběhu doby plnění změnit výše uvedené lokality (např. v souvislosti s přesunem technologií do nového datového centra).

Jednotkové ceny za požadované služby uvedené v Příloze č. 2 Smlouvy budou tvořeny jednotnou sazbou za odchozí volání z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů do všech mobilních sítí v ČR bez ohledu na časová pásma (ve špičce, mimo špičku apod.). Hovory budou účtovány, tak, že bude účtována každá započatá sekunda volání.

Výše uvedené ceny obsahují veškeré náklady spojené s provozem požadované služby. Poskytovatel rovněž nemá nárok na zřizovací náklady.“

58.         Dle čl. V. odst. 7 vzorové smlouvy o poskytování mobilních telekomunikačních služeb (dále jen „vzorová smlouva o poskytování služeb“), která je součástí přílohy č. 1 „Obchodní podmínky“ zadávací dokumentace, platí, že „[v] cenách uvedených v této Smlouvě jsou zohledněny veškeré náklady Poskytovatele spojené s plněním dle této Smlouvy.“

59.         V čl. II. odst. 4 vzorové smlouvy o poskytování služeb je uvedeno, že „[p]oskytovatel se zavazuje poskytovat Služby plně v souladu se všemi požadavky Uživatele uvedenými v Příloze č. 1 této Smlouvy – ‚Specifikace předmětu plnění’ […] a v zadávacích podmínkách výše uvedené Veřejné zakázky.“

60.         Ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 10. 6. 2025 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“) je uvedeno mimo jiné následující:

„Znění Žádosti dodavatele o vysvětlení zadávací dokumentace (dotaz) č. 3:

Zadavatel v ZD stanovil pouze minimální požadavky na kvalitu pokrytí, když jediný požadavek je ‚Poskytovatel se zavazuje zajistit Uživateli rozsah pokrytí mobilní hlasové služby signálem sítě Poskytovatele zahrnujícího pokrytí minimálně 97 % populace na území České republiky.‘ Žádáme zadavatele o potvrzení, že je pro jeho potřeby skutečně mandatorní pouze pokrytí vně budov? Pokud chce zadavatel poptávané mobilní telekomunikační služby využívat i uvnitř svých jednotlivých poboček, je v takovém případě namístě adekvátně doplnit ZD. Potencionální uchazeč se ptá z toho důvodu, že pokrytí uvnitř budov je ovlivněno zejména konstrukcí jednotlivých budov a jejich obvodového pláště. Některé konstrukce (železobeton, železné rolety, pokovená termoizolační skla, mohutné betonové zdi a prostory bez oken a za dělícími kovovými dveřmi a podobné další radiově odstíněné prostory) mohou bránit šíření signálu do vnitřních prostor budov. Pokud zadavatel potvrdí, že zamýšlí využívat poptávané služby i uvnitř budov, dovolujeme si jej požádat o následující:

a.        poskytnutí seznamu všech lokalit, včetně poštovních adres a GPS souřadnic,

b.        aby umožnil prohlídku místa plnění ve všech lokalitách, kde je požadováno zajištění pokrytí podzemních prostor.

Odpověď na Žádost dodavatele o vysvětlení zadávací dokumentace (dotaz) č. 3:

Zadavatel nepotvrzuje, že je pro jeho potřeby skutečně mandatorní pouze pokrytí vně budov. Naopak s ohledem na účel a předmět veřejné zakázky bude využívat poptávané mobilní telekomunikační služby zejména uvnitř budov. Zadavatel stanovil svůj požadavek na rozsah pokrytí v souladu s údaji poskytovatelů služeb v ČR o úrovni pokrytí (dostupnosti), kdy tyto údaje poskytovatelů nejsou omezeny pro použití pouze vně budov.

K dotazům dodavatele dále uvádí:

Ad a) Zadavatel nemůže poskytnout seznam všech lokalit, kde budou služby využívány, neboť mobilní datové a hlasové služby budou využívány mj. pro mobilní telefony zaměstnanců zadavatele, tj. budou využívány ve všech místech, ve kterých se budou dané osoby nacházet.

Ad b) Zadavatel neumožní prohlídku míst plnění, neboť nemá k dispozici potřebné informace, pokrytí podzemních prostor však z požadavků vypustí.

Zadavatel částečně vyhoví žádosti o doplnění zadávací dokumentace a to tak, že požadavek na rozsah pokrytí signálem sítě Poskytovatele se netýká podzemních prostor a prostor s odstíněním signálu.“

61.         Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, konkrétně mimo jiné z dokumentu s názvem „Písemná zpráva o hodnocení nabídek“ ze dne 5. 8. 2025 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“), vyplývá, že navrhovatel podal nabídku s nabídkovou cenou ve výši 23 908 320 Kč bez DPH a vybraný dodavatel podal nabídku s nabídkovou cenou ve výši 22 620 240 Kč bez DPH.

62.         Z dokumentu s názvem „Protokol o posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení“ ze dne 25. 7. 2025 (dále jen „protokol o posouzení splnění podmínek účasti“) vyplývá, že zadavatelem ustanovená komise posuzovala na svém jednání nabídku dodavatele Vodafone Czech Republic a.s., která se v rámci provedeného hodnocení umístila na první místě, přičemž v této souvislosti uvedla mimo jiné následující:

„Komise dále v souladu s § 113 ZZVZ posoudila, zda Účastníkem podaná nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Komise konstatovala, že v Příloze č. 3 HDZD – ‚Tabulka zpracování nabídkové ceny’ Účastník jako ‚CELKOVÁ NABÍDKOVÁ CENA ZA DOBU PLNĚNÍ DLE SMLOUVY BEZ DPH’ uvedl částku ve výši 22 620 240,00 Kč bez DPH. S ohledem na předpokládanou hodnotu této veřejné zakázky komise dospěla k závěru, že se cena jeví jako mimořádně nízká ve smyslu citovaného § 113 ZZVZ.

S ohledem na tuto skutečnost se komise usnesla, že v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 ZZVZ požádá Účastníka o písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny ve výši 22 620 240,00 Kč bez DPH.

Dále se komise usnesla, že Účastníka požádá o písemné zdůvodnění způsobu stanovení všech jím uvedených jednotkových cen, a to s výjimkou těch, u kterých zadavatel stanovil, že dodavatel může vyplnit cenu maximálně 1 Kč bez DPH.

Komise se dále usnesla, že v souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ požádá Účastníka, aby jako účastník zadávacího řízení zároveň s objasněním mimořádně nízké nabídkové ceny výslovně potvrdil, že:

a)        při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)        neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“

63.         Prostřednictvím dokumentu s názvem „Žádost o objasnění/doplnění údajů/dokladů dle § 46 odst. 1 ZZVZ a o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 4 ZZVZ“ ze dne 25. 7. 2025 (dále jen „žádost o objasnění ze dne 25. 7. 2025“) požádal zadavatel vybraného dodavatele mimo jiné o písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, přičemž v tomto kontextu je v odůvodnění dotčené žádosti uvedeno následující:

 „Komise dále v souladu s § 113 ZZVZ posoudila, zda Vámi podaná nabídka neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Komise konstatovala, že v Příloze č. 3 HDZD – ‚Tabulka zpracování nabídkové ceny’ jste jako ‚CELKOVÁ NABÍDKOVÁ CENA ZA DOBU PLNĚNÍ DLE SMLOUVY BEZ DPH’ uvedli částku ve výši 22 620 240,00 Kč bez DPH. S ohledem na předpokládanou hodnotu této veřejné zakázky komise dospěla k závěru, že se cena jeví jako mimořádně nízká ve smyslu citovaného § 113 ZZVZ.

S ohledem na tuto skutečnost si Vás dovolujeme v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 ZZVZ požádat o písemné zdůvodnění způsobu stanovení Vaší nabídkové ceny ve výši 22 620 240,00 Kč bez DPH.

Dále Váš žádáme o písemné zdůvodnění způsobu stanovení všech Vámi uvedených jednotkových cen, a to s výjimkou těch, u kterých zadavatel stanovil, že dodavatel může vyplnit cenu maximálně 1 Kč bez DPH.

V souladu s § 113 odst. 4 ZZVZ Vás komise žádá, abyste jako účastník zadávacího řízení zároveň s objasněním mimořádně nízké nabídkové ceny výslovně potvrdili, že:

a)        při plnění veřejné zakázky zajistíte dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)        jste neobdrželi neoprávněnou veřejnou podporu.“

64.         Vybraný dodavatel na žádost o objasnění ze dne 25. 7. 2025 reagoval prostřednictvím dokumentu s názvem „RE: Žádost o objasnění/doplnění údajů/dokladů dle § 46 odst. 1 ZZVZ a o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dle § 113 odst. 4 ZZVZ“ ze dne 30. 7. 2025 (dále jen „objasnění ze dne 30. 7. 2025“), v němž uvedl mimo jiné následující:

„Jde-li pak o otázku zdůvodnění nabídkové ceny naší společnosti, tak si dovolujeme nejprve uvést, že z Vámi zaslané Žádosti nevyplývá, na základě, jakých konkrétních skutečností, údajů a informací dospěl zadavatel k závěru o povaze naší nabídkové ceny jako mimořádně nízké a případně, jaké konkrétní části naší nabídkové ceny vykazují znaky mimořádně nízké ceny a z jakých důvodů.

V tomto ohledu je třeba uvést, že ve Vámi zaslané Žádosti je nabídková cena naší společnosti poměřována toliko ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, kterou však naše společnost nezná, neboť informace o předpokládané hodnotě nebyla učiněna součástí zadávací dokumentace k veřejné zakázce a nebyla publikována na profilu zadavatele ani ve věstníku veřejných zakázek.

Stejně tak je třeba uvést, že dle ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ se mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, tj. vztah mezi předpokládanou hodnotou a výši nabídkové ceny je v kontextu zákonné definice daného pojmu irelevantní.

Z informací publikovaných na profilu zadavatele pak navíc vyplývá, že výše nabídkové ceny naší společnosti je pouze o 5,7 % nižší, než kolik činí výše nabídkové ceny dodavatele, který by se dle tohoto parametru umístil jako druhý v pořadí a stejně tak rozdíl ve výši nabídkových cen dodavatelů, kteří se umístili na druhém a třetím pořadí, dosahuje rovněž procentuálně pouze jednociferné hodnoty.

Neexistují-li tedy mezi nabídkovými cenami jednotlivých účastníků zadávacího řízení na veřejnou zakázku jakékoliv podstatné rozdíly, pak není zřejmé, na základě, čeho dospěl zadavatel k závěru, že právě výše nabídkové ceny naší společnosti může být neodůvodněně mimořádně nízkou ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ.

Za daných okolností je třeba upozornit na skutečnost, že dle odborné literatury i ustálené rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je zadavatel povinen v žádosti o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízko nabídkové ceny dle ustanovení § 113 odst. 4 ZZVZ podrobně uvést nejen, na základě jakých konkrétních skutečností dospěl k závěru o povaze výše nabídkové ceny dotčeného dodavatele jako mimořádně nízké, ale také, jakým způsobem má být výše nabídkové ceny zdůvodněna, a to jak s ohledem na zachování transparentnosti postupu zadavatele dle ustanovení § 6 odst. 1 ZZVZ, tak za účelem poskytnutí odpovídajícího vodítka pro dotčeného dodavatele, aby mohl skutečně důvodné pochybnosti vznesené ze strany zadavatele odstranit.

Vzhledem k výše uvedenému tedy nezbývá konstatovat, že Vámi zaslaná žádost o zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízko nabídkové ceny požadavky, které jsou na tento úkon kladeny mj. ze strany orgánu, do jehož působnosti spadá dohled nad dodržováním závazných postupů pro zadávání veřejných zakázek, nesplňuje.

I přesto si k námi stanovené výši nabídkové ceny dovolujeme uvést následující.

Naše nabídková cena byla stanovena v souladu s požadavky zadávací dokumentace a reflektuje naši reálnou ekonomickou situaci, efektivní způsob práce a optimalizaci nákladů, které jsme dosáhli díky našim zkušenostem v oboru. Důsledně jsme přitom zohlednili všechny požadavky zadavatele, včetně technických specifikací, termínů plnění i právních a ekonomických podmínek.

Důvody, proč se domníváme, že se nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu:

1, Efektivita procesů

Díky dlouhodobému působení na trhu jsme optimalizovali naše výrobní a provozní procesy, což nám umožňuje dosahovat nižších nákladů bez negativního vlivu na kvalitu plnění zakázky.

2, Využití vlastních kapacit

V rámci realizace této zakázky jsme schopni využít primárně vlastní zdroje a jen okrajově zapojujeme naše subdodavatele, což přináší úsporu nákladů.

3, Přesné nacenění na základě zkušeností

Nabídková cena byla kalkulována na základě našich zkušeností s obdobnými zakázkami a odpovídá obvyklým cenám na trhu za dané plnění.

4, Závazek kvality

Naše společnost je připravena plnit zakázku v souladu s požadovanými standardy kvality, přičemž nabídková cena zohledňuje všechny náklady nezbytné pro dosažení této kvality.

Stanovení jednotkových cen vychází ze zkušeností z tržního prostředí telekomunikačních služeb a jsou jako takové součástí obchodního tajemství naší společnosti, nicméně tyto vycházejí ze standardních nabídkových cen naší společnosti nabízených ať již v rámci standardních ceníků dostupných na našich oficiálních webových stránkách, či v souvislosti s účastí naší společnosti v zadávacích řízeních na veřejné zakázky na poskytování telekomunikačních služeb. Přílohou přikládáme pro příklad Cenový List z nadlimitní zakázky N006/24/V00030912 pro Ministerstvo obrany dostupné zde: Telekomunikační služby – Služby mobilní sítě GSM – Rámcová dohoda (2025-2029) | National electronic tool.

Nad rámec výše uvedeného uvádíme k jednotkovým cenám následující:

Položka Hlasový tarif s neomezeným vnitrostátním provozem

Tato položka představuje tarif, který zahrnuje pouze neomezené vnitrostátní volání a neomezené vnitrostátní SMS, veškeré další služby jako datové služby, roaming, mezinárodní volání, MMS apod. budou zákazníkem standardně hrazeny nad rámec stanovené paušální platby.

S ohledem na stanovenou výši nabídkové ceny za dotčenou položku je pak třeba v daném ohledu zmínit i to, že ceny vnitrostátních hlasových služeb a SMS mají po období zvyšování cen elektrické energie nově klesající tendenci, tato nižší cena je způsobena i nižším reálným využíváním tohoto Tarifu.

Krom toho jsme přesvědčeni, že nabízená cena za položku předložená společností Vodafone nijak nevybočuje z aktuálně nabízených cen v rámci jiných, takto objemově velikých zadávacích řízení.

Současně můžeme potvrdit, že obdobnou cenovou nabídku paušálu za služby neomezeného vnitrostátního volání a SMS, tj. cca 100–120 Kč bez DPH/měsíc, Vodafone předkládal i v rámci dalších nadlimitních výběrových a zadávacích řízení.

Položky datové Tarify

O stanovení výše nabídkové ceny za tyto položky, rozhoduje počet SIM karet, které jsou u konkrétního zákazníka aktivovány, kdy množství aktivovaných SIM karet s tímto tarifem, ale i obecně ve vztahu k jakýmkoliv tarifům snižuje výši nákladů poskytovatele telekomunikačních služeb na jejich správu promítanou do výše nabídkové ceny za tarify aktivované na jednotlivých SIM kartách. I u těchto položek vidíme po období zvyšování cen elektrické energie nově klesající tendenci cen.

V souvislosti s Vaší Žádostí pak dále potvrzujeme, že cena shora uvedených položek je reálná a jsme schopni zajistit jejich poskytování v požadovaném rozsahu a kvalitě. V souladu s poslední větou ustanovení § 113 odst. 4 ZZVZ zároveň potvrzujeme, že při plnění předmětné veřejné zakázky zajistíme dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a dále potvrzujeme, že jsme neobdrželi neoprávněnou veřejnou podporu.“

65.         Ve zprávě o hodnocení nabídek je ve vztahu k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele uvedeno následující:

„Komise v rámci posouzení splnění podmínek účasti účastníka, jehož nabídka se v rámci provedeného hodnocení umístila první v pořadí (Vodafone Czech Republic a.s.) […], v souladu s § 113 ZZVZ posoudila, zda nabídková cena tohoto Účastníka není mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve smyslu § 28 odst. 1 písm. o) ZZVZ.

S ohledem na předpokládanou hodnotu této veřejné zakázky se komise usnesla, že v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 ZZVZ požádá Účastníka o písemné zdůvodnění způsobu stanovení Účastníkovi nabídkové ceny.

Účastník ve stanovené lhůtě zadavateli zaslal písemné zdůvodnění způsobu stanovení Účastníkovi nabídkové ceny. Účastník na základě požadavku komise ve zdůvodnění výslovně potvrdil, že:

a)        při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)        neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

K předmětnému zdůvodnění se dále vyjádřil zástupce věcně odborného útvaru […], který uvedl, že při zohlednění výše uvedeného objasnění Účastníka, ani jednotkové nabídkové ceny za jednotlivé položky ani celková nabídková cena uvedeného Účastníka nejsou mimořádně nízké ve vztahu k předmětu plnění této veřejné zakázky.

Komise dospěla k závěru, že nabídková cena předmětného Účastníka není mimořádně nízkou nabídkovou cenou.“

66.         Z dokumentu s názvem „Protokol z jednání komise ze dne 25. 8. 2025“ ze dne 29. 8. 2025 (dále jen „protokol z jednání komise ze dne 25. 8. 2025“) vyplývá, že komise na svém jednání projednávala postup ohledně vypořádání se s námitkami navrhovatele proti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele, přičemž dospěla k závěru, že vybraný dodavatel bude postupem podle § 46 odst. 1 zákona požádán o poskytnutí informací, na které navrhovatel odkazuje v podaných námitkách.

67.         Prostřednictvím dokumentu s názvem „Žádost o objasnění/doplnění údajů/dokladů dle § 46 odst. 1 ZZVZ“ ze dne 26. 8. 2025 (dále jen „žádost o objasnění ze dne 26. 8. 2025“) požádal zadavatel vybraného dodavatele v návaznosti na výše uvedené o poskytnutí následujících informací:

1.        „Je cena za instalaci požadovaných připojení v rámci služby specifikované v bodě 1.3 Přílohy č. 1 – ‚Zajištění přímého připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů’ zohledněna v ceně za službu ‚Přímé připojení z pevné sítě do sítě mobilních operátorů – odchozí hovory do všech mobilních sítí v ČR (mimo VPS)’? (Viz bod 1.3 Přílohy č. 1.)

2.        Jsou veškeré pravidelné i jednorázové poplatky (veškeré náklady) související s poskytováním služby specifikované v bodě 1.3 Přílohy č. 1, tj. služby přímého připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů zahrnuty do kalkulace sazby za 1 minutu odchozího volání dle předpokládaného objemu čerpání služeb zadavatelem, který je uveden v Příloze č. 11 Hlavního dokumentu zadávací dokumentace – ‚Popis současného stavu’ (dále jen ‚Příloha č. 11 HDZD’)?

3.        Jsou ve Vaší cenové nabídce zohledněny i veškeré náklady na přenos telefonních čísel, tj. i cena za přenesení telefonních čísel hrazená opouštěnému operátorovi?

4.        Jsou ‚náklady Vaší společnosti’ na přenesení stávajících telefonních čísel předčíslí 73892xxxx a 73893xxxx do sítě zohledněny v konkrétní položce / konkrétních položkách cenové nabídky (např. služba ‚Přímé připojení z pevné sítě do sítě mobilních operátorů – odchozí hovory do všech mobilních sítí v ČR (mimo VPS)’) nebo obecně ve všech položkách celkové nabídkové ceny?

5.        Žádáme Vás o poskytnutí seznamu všech nákladových položek (jednorázových i pravidelných) souvisejících s poskytováním služby specifikované v bodě 1.3 Přílohy č. 1, tj. služby přímého připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů včetně kalkulace provedené na základě Přílohy č. 11 HDZD s tím, že jednorázové náklady měly být rozpočítány poměrně na 48 měsíců předpokládané doby trvání smluvního vztahu. V případě, že tuto informaci nemůžete poskytnout z důvodu, že se jedná o obchodní tajemství Vaší společnosti, žádáme Vás o vyjádření, že informaci neposkytujete z důvodu, že se jedná o obchodního tajemství Vaší společnosti.

6.        Budou splněny zadávací podmínky na pokrytí v rozsahu stanoveném v zadávací dokumentaci, konkrétně v úvodní části Přílohy č. 1, tj. cituji: ‚Poskytovatel se zavazuje zajistit Uživateli rozsah pokrytí mobilní hlasové služby signálem sítě Poskytovatele zahrnujícího pokrytí minimálně 97 % populace na území České republiky. Požadavek na rozsah pokrytí mobilní hlasové služby signálem sítě Poskytovatele se netýká podzemních prostor a prostor s odstíněním signálu.’ Zároveň zadavatel upozorňuje, že bude využívat poptávané mobilní telekomunikační služby zejména uvnitř budov (viz Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, které bylo uveřejněno na profilu zadavatele dne 10. 6. 2025).

7.        Můžete potvrdit, že splnění požadavků na rozsah pokrytí, tak jak jsou stanoveny ve Smlouvě, konkrétně v úvodní části Přílohy č. 1, dokážete zajistit nejpozději k požadovanému datu začátku ‚poskytování plnění v plném rozsahu Služeb’ uvedeném v čl. IV. odst. 1 Smlouvy, tj. k 1. 1. 2026, s výjimkou zřízení virtuální privátní sítě dle čl. IV. odst. 2 Smlouvy?

8.        Můžete potvrdit, že jste zahrnuli veškeré náklady na dodatečné pokrytí (bude-li třeba) do Vaší nabídkové ceny? Pokud ano, zahrnuli jste je do jednotkových nabídkových cen za mobilní hlasové a datové služby nebo i do jiných jednotkových nabídkových cen?“

68.         Vybraný dodavatel na žádost o objasnění ze dne 26. 8. 2025 reagoval prostřednictvím dokumentu s názvem „Odpověď na Žádost o objasnění/doplnění údajů/dokladů dle § 46 odst. 1 ZZVZ“ ze dne 29. 8. 2025 (dále jen „objasnění ze dne 29. 8. 2025“), v němž k jednotlivým bodům uvedl následující:

1.        „Ano, cena za instalaci požadovaných připojení v rámci služby specifikované v bodě 1.3 Přílohy č. 1 – ‚Zajištění přímého připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů’ je zohledněna v ceně za službu ‚Přímé připojení z pevné sítě do sítě mobilních operátorů – odchozí hovory do všech mobilních sítí v ČR (mimo VPS)’? (Viz bod 1.3 Přílohy č. 1.)

2.        Ano, veškeré pravidelné i jednorázové poplatky (veškeré náklady) související s poskytováním služby specifikované v bodě 1.3 Přílohy č. 1, tj. služby přímého připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů jsou zahrnuty do kalkulace sazby za 1 minutu odchozího volání dle předpokládaného objemu čerpání služeb zadavatelem, který je uveden v Příloze č. 11 Hlavního dokumentu zadávací dokumentace – ‚Popis současného stavu’ (dále jen „Příloha č. 11 HDZD“).

3.        Ano, v naší cenové nabídce jsou zohledněny i veškeré náklady na přenos telefonních čísel, tj. i cena za přenesení telefonních čísel hrazená opouštěnému operátorovi.

4.        Ano, náklady na přenesení stávajících telefonních čísel předčíslí 73892xxxx a 73893xxxx do sítě jsou zohledněny v konkrétních položkách cenové nabídky (např. služba „Přímé připojení z pevné sítě do sítě mobilních operátorů – odchozí hovory do všech mobilních sítí v ČR (mimo VPS)“) nebo obecně ve všech položkách celkové nabídkové ceny.

5.        Co se týče kalkulace provedené na základě Přílohy č. 11 HDZD dodavatel uvádí, že neumožní poskytnutí seznamu všech nákladových položek (jednorázových i pravidelných) a to z důvodu zachování obchodního tajemství vlastní cenotvorby. Pevně věříme, že uvedené stanovisko zadavatel chápe.

6.        Ano, dodavatel při tvorbě nabídky počítal s tím, že budou mobilní telekomunikační služby využívány i uvnitř budov. K této problematice, je však nutné doplnit, že pokrytí uvnitř budov je ovlivněno zejména konstrukcí jednotlivých budov a jejich obvodového pláště. Některé konstrukce (železobeton, železné rolety, pokovená termoizolační skla, mohutné betonové zdi a prostory bez oken a za dělícími kovovými dveřmi a podobné další radiově odstíněné prostory) mohou bránit šíření signálu do vnitřních prostor budov. K tomu dodáváme, že i u stávajícího poskytovatele tomu zřejmě nebylo jinak a kvalita signálu mohla být na jednotlivých pobočkách různá. Mobilní telekomunikační služby jsou z podstaty věci negarantovanou službou, ovlivňuje je celá řada faktorů jako dostupnost elektrické energie, vytížeností samotné sítě, povětrnostní podmínky. Případné požadavky na zkvalitnění pokrytí uvnitř budov zadavatele jsme ale připraveni řešit. V obecné rovině je pak doplňujeme, že mezi naše zákazníky patří celou řadu let stovky organizací, které mají obdobné nároky na využití služeb jako zadavatel. S ohledem na účel a předmět veřejné zakázky tak chápeme, že zadavatel bude využívat poptávané mobilní telekomunikační služby zejména uvnitř budov.

7.        Ano, potvrzujeme splnění požadavků na rozsah pokrytí, tak jak jsou stanoveny ve Smlouvě, konkrétně v úvodní části Přílohy č. 1, dokážeme zajistit nejpozději k požadovanému datu začátku ‚poskytování plnění v plném rozsahu Služeb’ uvedeném v čl. IV. odst. 1 Smlouvy, tj. k 1. 1. 2026, s výjimkou zřízení virtuální privátní sítě dle čl. IV. odst. 2 Smlouvy.

8.        Potvrzujeme, že jsme zahrnuli veškeré náklady na dodatečné pokrytí (bude-li třeba) do naší nabídkové ceny. Způsob zahrnutí a cenotvorbu považujeme za naše obchodní tajemství.“

Právní posouzení

K tvrzené nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

69.         S ohledem na skutečnost, že navrhovatel v rámci podaného návrhu mimo jiné uvádí, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, neboť se zadavatel s některými námitkami navrhovatele vůbec nevypořádal a neobjasnil, na základě jakých podkladů dospěl k závěru, že podmínky účasti byly vybraným dodavatelem splněny, zabýval se Úřad nejprve otázkou, zda rozhodnutí o námitkách dostojí požadavkům stanoveným v § 245 odst. 1 zákona, tedy zda součástí rozhodnutí o námitkách je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách.

70.         Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s výše citovaným ustanovením § 245 odst. 1 zákona.

71.         Úřad dále v obecnosti uvádí, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách ve smyslu § 245 odst. 1 zákona není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.[1]

72.         Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele odmítl jako věcně nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související s posouzením nabídky vybraného dodavatele za souladný se zákonem, tj. proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Současně má Úřad za to, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách postihl ve vztahu k jednotlivým námitkám jejich podstatu, resp. gros, přičemž skutečnost, že se nevypořádal s každým jednotlivým dílčím argumentem navrhovatele, nemůže založit nepřezkoumatelnost takového rozhodnutí. Ostatně navrhovatel byl s to na podkladě rozhodnutí o námitkách podat přezkoumatelný návrh, na jehož základě jsou Úřadem činěny níže uvedené závěry.

73.         S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tak Úřad za to, že námitka navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách není důvodná.

K tvrzenému nesprávnému posouzení MNNC a nezahrnutí všech nákladů souvisejících s poskytováním služeb v nabídce vybraného dodavatele

74.         Co se týče samotného merita věci, navrhovatel v podaném návrhu mimo jiné namítá, že nabídková cena vybraného dodavatele je nepřiměřeně (podezřele) nízká a nemůže zahrnovat veškeré náklady na poskytování služeb v nabízených jednotkových cenách tak, jak požaduje zadávací dokumentace. Dle navrhovatele se zadavatel spokojil s prostým potvrzením vybraného dodavatele o splnění zadávacích podmínek veřejné zakázky, aniž by požadoval detailní kalkulaci jeho nákladů. Dle navrhovatele tak existuje podezření na mimořádně nízkou nabídkovou cenu vybraného dodavatele, které zadavatel ignoroval, přestože na něj byl upozorněn v námitkách. Navrhovatel tak uzavírá, že zadavatel porušil svou povinnost posoudit nabídku vybraného dodavatele ověřitelným a transparentním způsobem.

K obecným východiskům k postupu zadavatele v zadávacím řízení

75.         Úřad v návaznosti na výše uvedené předně v obecnosti uvádí, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Úlohou zadavatele je zajistit, aby vlastní zadávací řízení probíhalo v mezích zákona a stanovených zadávacích podmínek. Za zákonný průběh zadávacího řízení tedy odpovídá primárně zadavatel, jenž podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele mimo jiné na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení. Účelem tohoto postupu zadavatele je, aby smlouva na zajištění poptávaného předmětu plnění byla uzavřena s dodavatelem, jenž tyto stanovené podmínky splňuje, resp. jehož nabídka odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům. Zákonodárce v této souvislosti v rámci § 39 odst. 4 věty druhé zákona přímo vymezuje povinnost zadavatele provést u vybraného dodavatele posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vždy. Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce vybraného dodavatele (popř. též v doplnění či objasnění nabídky) prokázáno, že vybraný dodavatel stanovené zadávací podmínky splňuje, resp. že nabídka dodavatele, jenž by se měl stát vybraným dodavatelem pro účely realizace poptávaného plnění, odpovídá požadavkům zadavatele stanoveným v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.

76.         Úřad dále uvádí, že zadavatel posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provádí na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce, přičemž je oprávněn ověřovat si věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „vlastní cestou“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona, ale taktéž je oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1 zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady.

77.         Na základě předložených dokladů pak zadavatel musí mít prokázáno, že účastník splnění podmínek zadávacího řízení prokázal. Na druhou stranu, pokud zadavatel nemá žádné relevantní indicie zpochybňující správnost a úplnost předložených dokladů, nelze zadavateli nic vytknout, pokud konstatuje prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

Obecně k institutu MNNC

78.         Ve vztahu k institutu MNNC Úřad v obecnosti uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jak vyplývá z § 113 odst. 1 zákona, je povinností zadavatele provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Z uvedeného je zřejmé, že posouzení z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je obligatorní úkon zadavatele a je třeba ho provést vždy alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli. Úřad dále uvádí, že v případě, kdy zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou, tj. získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od takového účastníka písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, přičemž v žádosti musí po účastníkovi požadovat potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj. že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

79.         Dle § 113 odst. 5 zákona pak musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit výše uvedené skutečnosti [tj. skutečnosti podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona] a dále může MNNC odůvodnit zejména prostřednictvím ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má pro plnění veřejné zakázky k dispozici, nebo originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

80.         Za předpokladu, že ze zdůvodnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6 zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit, tj. vyloučení je za daných okolností obligatorní. Ve všech ostatních případech je v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele.

81.         Úřad shrnuje, že ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují na straně zadavatele oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu poskytnout vůbec, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně. Současně institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou na plnění veřejné zakázky podílet, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory. V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, a proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takových případech do značné míry omezena. Ve všech ostatních případech je vyhodnocení rizika vyplývajícího z přítomnosti MNNC v nabídce dodavatele na zadavateli. Shora uvedená ochrana zadavatele tak není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“ (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 9/2019-83 ze dne 5. 8. 2020). Jinými slovy i v případě pochybností o tom, zda je nabídková cena některého z účastníků zadávacího řízení reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout, zda takového účastníka ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoliv, tj. vyhodnocení míry rizika řádného plnění veřejné zakázky náleží jen a pouze zadavateli. V tomto kontextu lze odkázat i na komentářovou literaturu[2], v níž je ve vztahu ke zdůvodnění MNNC ze strany účastníka zadávacího řízení uvedeno, že „[j]e v prvé řadě na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění jako opodstatněné. Zadavatel si nikdy nemůže být zcela jist, zda je veřejná zakázka za nabídnutou cenu realizovatelná, neboť se o tom předem nemůže v praxi přesvědčit. Zákon proto nechává na rozhodnutí zadavatele, zda riziko v konkrétním případě podstoupí či nikoli, tedy zda zdůvodnění přijme jako dostatečné či nikoli. Je rovněž na zadavateli, zda v případě nedostatečného zdůvodnění v souladu s § 46 svoji žádost o objasnění zopakuje či doplní, anebo nikoli. Z těchto důvodů je vyloučení účastníka řízení ve smyslu § 48 odst. 4 konstruováno jako právo, nikoli jako povinnost zadavatele.“

82.         V této souvislosti Úřad toliko dohlíží na to, aby podmínky, za kterých je výběr dodavatele prováděn, byly férové pro všechny účastníky, přičemž v tomto smyslu posuzuje především dodržení zásady transparentnosti. Ve vztahu k pravomoci Úřadu při posuzování výběru nejvhodnější nabídky lze odkázat např. na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009-100 ze dne 6. 11. 2009, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „[z] judikatury správních soudů tedy vyplývá, že úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. Jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Úřad však dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek […] Úřad není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. […] Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce“. Úřad tak má být garantem rámce, v němž se výběr provádí, nikoli samotné kvality výběru. Právě uvedené závěry se vztahují i na přezkum postupu zadavatele týkajícího se posuzování existence MNNC a jejího případného zdůvodnění, jak bylo opětovně potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 69/2021-68 ze dne 31. 8. 2023. Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku dovodil, že není jeho úkolem (a tedy potažmo ani úkolem Úřadu) zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté dodavatelem za dostatečné; přezkumné orgány se mají primárně zabývat tím, zda zadavatel svůj postup odůvodnil transparentním a přezkoumatelným způsobem.

83.         K samotné zásadě transparentnosti pak Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že tato je společně se zásadou přiměřenosti, zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace jednou z hlavních zásad, na kterých je zákon vystavěn a které musí zadavatel respektovat a bezmezně dodržovat během celého zadávacího řízení. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 53/2020-84 ze dne 19. 10. 2021 zopakoval ustálený závěr, že účelem zásady transparentnosti je „zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Zásada transparentnosti je porušena, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek NSS ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 2. 2012, č. j. 62 Af 50/2011-72)“. Je tedy zřejmé, že veškeré úkony zadavatele činěné v průběhu zadávacího řízení musí být zpětně čitelné, kontrolovatelné, přezkoumatelné a činěné tak, aby nevznikaly pochybnosti v jejich výkladu a aby bylo nade vší pochybnost zřejmé, za jakým účelem a z jakých důvodů zadavatel k těmto úkonům přistoupil.

K postupu zadavatele v šetřeném případě

84.         V duchu výše uvedených východisek a navrhovatelem namítaných skutečností přistoupil Úřad k posouzení postupu zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska jím nabídnuté ceny, přičemž konstatuje následující.

85.         Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, konkrétně protokolu o posouzení splnění podmínek účasti, je zřejmé, že samotnému oznámení o výběru dodavatele předcházelo posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska MNNC zadavatelem. Z protokolu o posouzení splnění podmínek účasti konkrétně vyplývá, že komise s ohledem na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky pojala pochybnost o tom, zda vybraný dodavatel nenabízí MNNC, pročež se usnesla, že zadavatel v souladu s § 113 odst. 4 zákona požádá vybraného dodavatele o „písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny ve výši 22 620 240,00 Kč bez DPH“ a dále o „písemné zdůvodnění způsobu stanovení všech jím uvedených jednotkových cen, a to s výjimkou těch, u kterých zadavatel stanovil, že dodavatel může vyplnit cenu maximálně 1 Kč bez DPH.“ Zadavatel tak následně učinil prostřednictvím žádosti o objasnění ze dne 25. 7. 2025, ve které vybraného dodavatele nad rámec uvedeného požádal rovněž o potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Vybraný dodavatel na dotčenou žádost reagoval prostřednictvím objasnění ze dne 30. 7. 2025, v němž mimo jiné konstatoval, že „nabídková cena byla stanovena v souladu s požadavky zadávací dokumentace a reflektuje naši reálnou ekonomickou situaci, efektivní způsob práce a optimalizaci nákladů, které jsme dosáhli díky našim zkušenostem v oboru. Důsledně jsme přitom zohlednili všechny požadavky zadavatele, včetně technických specifikací, termínů plnění i právních a ekonomických podmínek.“ Dále vybraný dodavatel v objasnění ze dne 30. 7. 2025 uvedl výčet důvodů, proč se v případě jeho nabídkové ceny nejedná o MNNC, kdy mezi tyto důvody zařadil efektivitu procesů, využití vlastních kapacit a přesné nacenění na základě zkušeností. Vybraný dodavatel rovněž výslovně uvedl, že jeho společnost „je připravena plnit zakázku v souladu s požadovanými standardy kvality, přičemž nabídková cena zohledňuje všechny náklady nezbytné pro dosažení této kvality.“ Nadto se vybraný dodavatel vyjádřil ke stanovení jednotkových cen, ve vztahu k nimž nejprve souhrnně uvedl, že tyto vychází ze standardních nabídkových cen vybraného dodavatele nabízených jak v rámci ceníků dostupných na oficiálních webových stránkách vybraného dodavatele, tak v souvislosti s účastí vybraného dodavatele v zadávacích řízeních na veřejné zakázky na poskytování telekomunikačních služeb. Následně se vybraný dodavatel blíže vyjádřil k položce hlasový tarif s neomezeným vnitrostátním provozem a k položce datové tarify a potvrdil, že „cena shora uvedených položek je reálná“ a že je schopen zajistit jejich poskytování v požadovaném rozsahu a kvalitě.  V poslední řadě pak vybraný dodavatel potvrdil splnění požadavků dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Ze zprávy o hodnocení nabídek, jež tvoří jednu z příloh oznámení o výběru dodavatele, pak vyplývá, že komise při zohlednění objasnění ze dne 30. 7. 2025, k němuž se vyjádřil i zástupce věcně odborného útvaru, dospěla k závěru, že jednotkové nabídkové ceny za jednotlivé položky ani celková nabídková cena vybraného dodavatele nejsou ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky mimořádně nízké.

86.         Z uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když v souladu s § 113 odst. 1 zákona před odesláním oznámení o výběru dodavatele provedl posouzení MNNC vybraného dodavatele a když si od vybraného dodavatele, u něhož identifikoval MNNC, v souladu s § 113 odst. 4 zákona vyžádal písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny včetně potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Vzhledem k tomu, že předmětné skutečnosti následně vybraný dodavatel potvrdil v objasnění ze dne 30. 7. 2025, a že z dotčeného objasnění tak ani žádným způsobem nevyplývá, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona či z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory, je zřejmé, že v posuzovaném případě nebyly naplněny obligatorní důvody pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona, a že s ohledem na uvedené tak bylo pouze na uvážení zadavatele, zda objasnění ze dne 30. 7. 2025 poskytnuté vybraným dodavatelem přijme za dostatečné. Současně Úřad neshledal, že by byl postup zadavatele v kontextu shora uvedeného stižen netransparentností, neboť zadavatel v příslušných dokumentech tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku transparentně zachytil svůj závěr o tom, že vybraný dodavatel objasnil způsob stanovení jeho nabídkové ceny. Pro úplnost Úřad dodává, že ve vztahu k tomuto závěru Úřad nemůže vstupovat do úvah zadavatele a tyto nahrazovat vlastními názory a zjištěními, neboť, jak bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřadu nepřísluší zabývat se otázkou, zda konkrétní nabídka vůbec obsahovala MNNC nebo zda měl zadavatel považovat odůvodnění MNNC poskytnuté dodavatelem za dostatečné.

87.         Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku dále vyplývá, že proti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele obdržel zadavatel dne 21. 8. 2025  námitky navrhovatele z téhož dne, ve kterých navrhovatel brojí mimo jiné proti nepřiměřeně nízké nabídkové ceně vybraného dodavatele, přičemž, jak vyplývá z protokolu z jednání komise ze dne 25. 8. 2025, komise se po projednání dotčených námitek usnesla, že zadavatel vybraného dodavatele v souladu s § 46 odst. 1 zákona požádá o poskytnutí informací, na které navrhovatel v podaných námitkách odkazuje. Zadavatel tak prostřednictvím žádosti o objasnění ze dne 26. 8. 2025 přistoupil mimo jiné k opětovnému posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele, přičemž v tomto kontextu vybranému dodavateli položil konkrétní dotazy týkající se zohlednění poplatků a nákladů za služby specifikované v dotčené žádosti v jeho nabídkové ceně a požádal ho o poskytnutí seznamu všech nákladových položek (jednorázových i pravidelných) souvisejících s poskytováním služby přímého připojení z firemní IP telefonní sítě do sítí mobilních operátorů. Vybraný dodavatel na dotčenou žádost reagoval prostřednictvím objasnění ze dne 29. 8. 2025, v němž se vyjádřil ke všem zadavatelem položeným dotazům a potvrdil, že v nabídkové ceně zohlednil všechny náklady a poplatky, na které se zadavatel v žádosti o objasnění ze dne 26. 8. 2025 odkazuje. K požadavku zadavatele na poskytnutí seznamu všech nákladových položek pak vybraný dodavatel uvedl, že k uvedenému nepřistoupí z důvodu zachování obchodního tajemství vlastní cenotvorby. I s ohledem na dotčené objasnění ze dne 26. 8. 2025 pak zadavatel námitky navrhovatele svým rozhodnutím ze dne 3. 9. 2025 odmítl a na svém rozhodnutí o výběru dodavatele setrval.

88.         K uvedenému Úřad předně v obecnosti podotýká, že postup zadavatele související s údajnou MNNC v nabídce dodavatele musí v určitých situacích reagovat na námitky, které obdrží od jiného dodavatele (stěžovatele). Tomu je však pouze za předpokladu, že zadavatel obdrží od takového stěžovatele prostřednictvím námitek relevantní indicie o možném porušení zákona ve smyslu § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel je pak povinen tyto pochybnosti odstranit, tj. tvrzené skutečnosti prošetřit (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, č. j. ÚOHS-06496/2025/163 ze dne 20. 2. 2025 či rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0220/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20695/2025/500 ze dne 4. 6. 2025). V nyní šetřeném případě však navrhovatel žádnou takovou konkrétní námitku nevznesl, když netvrdí, že by při plnění předmětu veřejné zakázky mohlo dojít k porušení právních předpisů, ani že by vybraný dodavatel obdržel neoprávněnou veřejnou podporu. V duchu zajištění transparentnosti zadávacího řízení lze nicméně plně kvitovat postup zadavatele, který za účelem náležitého rozptýlení námitek navrhovatele vybraného dodavatele opětovně vyzval k objasnění skutečností týkajících se navrhovatelem tvrzené MNNC vybraného dodavatele, tj. učinil nad rámec žádosti o objasnění ze dne 25. 7. 2025 další krok k ověření, že nabídková cena vybraného dodavatele nepředstavuje ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky MNNC, resp. krok k ověření, že nabídková cena vybraného dodavatele zohledňuje veškeré náklady na poskytování služeb v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Tvrzení navrhovatele, že se zadavatel pouze omezil na konstatování, že otázku MNNC vybraného dodavatele řešil již před oznámením o výběru dodavatele, a že po obdržení relevantních informací od navrhovatele se nabídkovou cenou vybraného dodavatele již odmítl dále zabývat, je tak nutno označit za liché, neboť ze zjištěného skutkového stavu věci vyplývá právě opačný postup zadavatele. Jinými slovy nelze dát navrhovateli za pravdu v tom, že zadavatel ignoroval podezření na MNNC vybraného dodavatele, přestože byl na toto podezření upozorněn v námitkách.

89.         Úřad dále uvádí, že přezkoumal rozhodnutí o námitkách, přičemž, jak bylo uvedeno již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, dospěl k závěru, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, proč námitky navrhovatele považuje za nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související s posouzením nabídky vybraného dodavatele za souladný se zákonem. K tomu Úřad doplňuje, že ve vztahu k nabídkové ceně vybraného dodavatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách konkrétně uvedl, že s ohledem na rozdíl mezi předpokládanou hodnotou veřejné zakázky a nabídkovou cenou vybraného dodavatele požádal vybraného dodavatele dle § 113 odst. 4 zákona o písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho nabídkové ceny, a to jak u všech položek, tak zároveň i u celkové nabídkové ceny. Dále zadavatel uvedl, že v reakci na dotčenou žádost obdržel od vybraného dodavatele objasnění ze dne 30. 7. 2025, jeho vybrané pasáže v rozhodnutí o námitkách ocitoval, doplnil, že vybraný dodavatel v předmětném objasnění potvrdil i splnění požadavků dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, a s ohledem na obsah objasnění ze dne 30. 7. 2025 uzavřel, že neměl důvod pochybovat o schopnosti vybraného dodavatele veřejnou zakázku plnit. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dále uvedl, že po obdržení námitek navrhovatele se nicméně rozhodl vybraného dodavatele opakovaně vyzvat k vyjádření se k jednotlivým skutečnostem týkajícím se navrhovatelem tvrzené MNNC vybraného dodavatele, přičemž příslušné odpovědi vybraného dodavatele v rozhodnutí o námitkách ocitoval a v návaznosti na ně uzavřel, že nevidí důvodu pochybovat o tom, že vybraný dodavatel ve své nabídkové ceně zohlednil veškeré náklady související s poskytováním poptávaných služeb, a že tudíž v tomto ohledu splnil zadávací podmínky veřejné zakázky. Dle Úřadu tak zadavatel v rozhodnutí o námitkách dostatečně reagoval na vznesené námitky navrhovatele týkající se nabídkové ceny vybraného dodavatele, resp. navrhovatele dostatečně seznámil se svými úvahami na toto téma, když podrobně popsal, jak postupoval při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele, a i v tomto ohledu tak lze postup zadavatele označit za souladný se zásadou transparentnosti.

90.         Úřad opětovně uvádí, že institut MNNC chrání především samotného zadavatele; funkci ochrany korektní soutěže mezi dodavateli plní toliko v rozsahu povinných důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona. Nejsou-li tak „ve hře“ indicie o naplnění těchto důvodů, což je i situace v projednávané věci, je na samotném zadavateli, zda se rozhodne případnou MNNC akceptovat, či nikoli, neboť pokud by v důsledku nesprávného posouzení MNNC nebyl předmět plnění veřejné zakázky řádně realizován, dopady by pocítil právě především sám zadavatel, který by prostřednictvím závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku vynaložil finanční prostředky, aniž by (ať už částečně či vůbec) došlo k uspokojení potřeb, pro které zadávací řízení zahájil.

91.         Úřad uvádí, že nepřehlédl, že vybraný dodavatel zadavateli neposkytl podrobný seznam, resp. podrobnou kalkulaci nákladů s odkazem na zachování obchodního tajemství jeho vlastní cenotvorby, tj. že způsob stanovení nabídkové ceny neobjasnil do podrobností požadovaných zadavatelem. Úřad však konstatuje, že je na uvážení zadavatele, zda se s takovýmto objasněním spokojí, či ne. Zákonné náležitosti dle § 113 odst. 4 zákona byly vybraným dodavatelem dodrženy, když tento v objasnění ze dne 30. 7. 2025 potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Z ničeho pak nevyplývá, že by tato potvrzení neměla být pravdivá.

92.         K tvrzení navrhovatele uvedenému ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že žádosti o objasnění ze dne 25. 7. 2025 a ze dne 26. 8. 2025 „nejsou vůbec formulovány s cílem zjistit skutečný skutkový stav věci, tedy dobrat se materiální pravdy, ale pouze s cílem, aby zadavatel mohl jako vítěznou vybrat právě nabídku s nejnižší nabídkovou cenou,“ Úřad předně uvádí, že vyjma požadavků dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona zákon nevymezuje, jak má žádost o zdůvodnění způsobu stanovení MNNC z obsahového hlediska vypadat, a že je tak dán značný prostor pro rozhodnutí zadavatele, jak k této problematice přistoupí. Současně pak Úřad dodává, že v žádosti o objasnění ze dne 26. 8. 2025 zadavatel promítl právě ty skutečnosti, na které se navrhovatel odkazoval v podaných námitkách a na základě kterých dovozoval porušení zákona zadavatelem, pročež v tomto kontextu nelze dle Úřadu přisvědčit navrhovateli v tom, že by zadavatel rezignoval na zjištění skutečného skutkového stavu věci.

93.         K námitce navrhovatele, že se zadavatel „zabýval toliko celkovými nabídkovými cenami a otázkou existence MNNC u jednotkových cen poptávaných služeb, natož poté ve vztahu k nákladům jednotlivých účastníků na poskytování služeb, se již nikterak nezabýval,“ Úřad uvádí, že ani tato námitka nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu věci. Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel po vybraném dodavateli požadoval jak písemné zdůvodnění způsobu stanovení jeho celkové nabídkové ceny, tak písemné zdůvodnění způsobu stanovení všech jím uvedených jednotkových cen, pročež i tuto námitku je tak třeba označit za lichou.

94.         Co se pak týče námitky navrhovatele, že nabídková cena vybraného dodavatele nemůže zahrnovat veškeré náklady na poskytování služeb tak, jak požaduje zadávací dokumentace (srov. body 10.1. a 10.2. písm. b) zadávací dokumentace, bod 1.3. specifikace předmětu plnění či čl. V. odst. 7 vzorové smlouvy o poskytování služeb), a že vybraný dodavatel tak nesplnil dotčené zadávací podmínky, pročež měl být ze zadávacího řízení vyloučen, Úřad uvádí následující. Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vybraný dodavatel již v rámci objasnění ze dne 30. 7. 2025 mimo jiné výslovně uvedl, že jeho „nabídková cena byla stanovena v souladu s požadavky zadávací dokumentace“ a že je připraven „plnit zakázku v souladu s požadovanými standardy kvality, přičemž nabídková cena zohledňuje všechny náklady nezbytné pro dosažení této kvality“. Nadto pak vybraný dodavatel v objasnění ze dne 29. 8. 2025 potvrdil, že v nabídkové ceně zohlednil všechny náklady a poplatky, na které se zadavatel v reakci na námitky navrhovatele konkrétně dotazoval v žádosti o objasnění ze dne 26. 8. 2025. Dle Úřadu tak zadavatel neměl s ohledem na vybraným dodavatelem předložená objasnění nabídky důvod pochybovat o splnění dotčených zadávacích podmínek týkajících se zahrnutí veškerých nákladů souvisejících s poskytováním služeb v nabídkové ceně vybraným dodavatelem. Jinými slovy nebyl dle Úřadu v kontextu uvedeného naplněn důvod pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona ani naplněn předpoklad navrhovatele, že zadavatel měl vybranému dodavateli v rozporu s principem rovného zacházení poskytnout nedůvodnou výhodu oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení, kteří do svých nabídkových cen náklady dle požadavků zadávací dokumentace řádně zahrnuli.

95.         K tomu Úřad dále akcentuje, že námitky navrhovatele týkající se nabídkové ceny vybraného dodavatele jsou formulovány obecným a vágním způsobem, kdy navrhovatel nepřináší konkrétní důkaz, který by skutečně svědčil o tom, že nabídková cena vybraného dodavatele je nepřiměřeně nízká a nemůže zahrnovat veškeré náklady na poskytování služeb tak, jak požaduje zadávací dokumentace. V tomto kontextu lze souhlasit s tvrzením vybraného dodavatele uvedeným ve vyjádření k návrhu, že veškeré informace týkající se kalkulace nabídkové ceny vybraného dodavatele předkládané navrhovatelem jsou pouhými předpoklady, resp. spekulacemi navrhovatele, neboť jak v návrhu on sám přiznává, cenotvorba vybraného dodavatele je jeho obchodním tajemstvím, které navrhovatel nezná a ani znát nemůže. V kontextu uvedeného Úřad dále připomíná, že vybraný dodavatel je etablovanou společností a členem nadnárodní skupiny dosahující miliardových obratů ročně, kdy i uvedené je dle Úřadu indikátorem záruky toho, že vybraný dodavatel bude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky plnit. V tomto kontextu se tak Úřad ztotožňuje s tvrzením zadavatele uvedeným v rozhodnutí o námitkách, že „[v]ybraný dodavatel patří k největším poskytovatelům předmětných služeb v České republice. Zadavatel tedy nemá nejmenší důvod předjímat, že by se mohl dostat do problémové situace z důvodu neschopnosti Vybraného dodavatele poskytnout plnění v požadovaném rozsahu a kvalitě, a to za nabídkovou cenu, která byla Vybraným dodavatelem na základě Žádosti MNNC řádně písemně zdůvodněna.“ Sám vybraný dodavatel pak ve vyjádření k návrhu akcentuje, že předmětem plnění veřejné zakázky je poskytování zcela standardních telekomunikačních služeb, přičemž vybraný dodavatel, jehož schopnost plnit veřejnou zakázku navrhovatel zpochybňuje, je třetím největším operátorem v České republice a členem skupiny Vodafone, která je druhým největším mobilním operátorem na světě.

96.         Současně pak Úřad uvádí, že právě i s ohledem na toliko obecné námitky navrhovatele nelze usuzovat na „nevěrohodnost” či „nepoctivost” informací předložených vybraným dodavatelem, neboť ani s vědomím vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek nelze rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a že se oprávněně na poctivost druhé strany spoléhají, tj. i zde se uplatní zásady soukromého práva, a to mimo jiné zásada presumpce poctivosti a dobré víry zakotvená v § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Jinými slovy tak Úřad dává za pravdu zadavateli v tom, že považuje za legitimní předpokládat, že vybraný dodavatel jedná odborně a poctivě, jak zdůrazňuje zadavatel ve vyjádření k návrhu.

97.         S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tak Úřad činí dílčí závěr, že ve vztahu k posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele nepostupoval zadavatel v intencích návrhu namítaných skutečností v rozporu se zákonem.

K tvrzenému nesplnění technických podmínek vybraným dodavatelem

98.         Úřad uvádí, že mezi účastníky správního řízení je dále sporu o tom, zda nabídka vybraného dodavatele s ohledem na jím nabídnutou cenu vůbec splňuje zadavatelem stanovené technické podmínky předmětu plnění veřejné zakázky, a zda tak vybraný dodavatel neměl být ze zadávacího řízení vyloučen i s ohledem na právě uvedené. Navrhovatel uvádí, že pokud by vybraný dodavatel nabídl zadavateli technické řešení, které by neodpovídalo technickým požadavkům na dané služby, mohl by dosáhnout významné úspory nákladů a tím pádem nabídnout nižší nabídkovou cenu. Konkrétně jde dle navrhovatele o podmínky zachování stávajících rozsahů telefonních čísel – předčíslí 73892xxxx a 73893xxxx, realizace záložních připojení a zprovoznění tzv. dualhome na telefonních ústřednách zadavatele a dále o požadavek na pokrytí mobilním signálem.

99.         Co se týče podmínek zachování stávajících rozsahů telefonních čísel – předčíslí 73892xxxx a 73893xxxx, realizace záložních připojení a zprovoznění tzv. dualhome, Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách vyjadřuje podezření, resp. domněnku ohledně nesplnění těchto zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, aniž by jej však jakkoliv blíže konkretizoval, resp. objasnil relevantními skutečnostmi. Ani v návrhu pak navrhovatel tuto svoji domněnku v zásadě „neposouvá dál“, když pouze uvádí, že „upozorňuje, že v praxi lze výše uvedené požadavky Zadavatele obejít jiným technickým řešením, např. přidělením fixních geografických rozsahů apod., které výše uvedené požadavky nesplní, avšak Zadavatel tzv. na první pohled tento rozdíl nepozná.“ V tomto kontextu lze opětovně odkázat i na vyjádření vybraného dodavatele k návrhu, kde vybraný dodavatel akcentuje, že navrhovatel v rámci návrhu nevznáší jediný relevantní argument a s ním související důkaz, který by skutečně svědčil o tom, že nabídka vybraného dodavatele nesplňuje zadávací podmínky veřejné zakázky, resp. že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká, a kde vybraný dodavatel dále uvádí, že navrhovatel „bez jakékoliv důkazní opory a znalosti nabídky vybraného dodavatele de facto tvrdí, že vybraný dodavatel ve své nabídce lhal a nabídl zadavateli ve skutečnosti něco jiného, než zadavatel požadoval.“

100.     S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel na základě námitek navrhovatele nemusel nabýt důvodnou pochybnost ohledně prokázání splnění dotčených zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, a v tomto kontextu tedy vybraného dodavatele žádat o objasnění jím předloženého technického řešení či si dané skutečnosti sám ověřovat.[3] Jinými slovy dle Úřadu zadavatel neměl žádné relevantní indicie zpochybňující údaje a podklady předložené vybraným dodavatelem, a nelze mu proto nic vytknout, pokud v tomto směru konstatoval prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vybraným dodavatelem. Úřad dodává, že vybraný dodavatel se podáním nabídky zavázal plnit veřejnou zakázku v souladu se zadavatelem vymíněnými zadávacími podmínkami (viz čl. II. odst. 4 vzorové smlouvy o poskytování služeb, dle kterého se dodavatel zavazuje poskytovat služby plně v souladu se všemi požadavky zadavatele uvedenými ve specifikaci předmětu plnění a v zadávacích podmínkách veřejné zakázky), a opakuje, že ani s vědomím vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek nelze rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě.

101.     Úřad tak uzavírá, že předmětná námitka navrhovatele ohledně neprokázání splnění podmínek zachování stávajících rozsahů telefonních čísel – předčíslí 73892xxxx a 73893xxxx, realizace záložních připojení a zprovoznění tzv. dualhome vybraným dodavatelem neobsahovala konkrétní tvrzení podložené věcně relevantními důkazy, a tudíž ani zadavatel nemohl z uvedené námitky činit konkrétní závěry.

102.     Ve vztahu k požadavku na pokrytí mobilním signálem navrhovatel v námitkách a v následně podaném návrhu uvádí, že disponuje informacemi o lokalitách s možnými problémy s pokrytím, případně o lokalitách náročných na řešení vnitřního pokrytí budov, kdy se mimo jiné jedná o budovu BC Crystal, kde má zadavatel kanceláře. Navrhovatel uvádí, že vzhledem ke konstrukčním prvkům budovy bylo nutné kanceláře zadavatele dodatečně dokrýt signálem, což bylo náročné časově, technicky i nákladově. Dle navrhovatele je vzhledem k cenové nabídce vybraného dodavatele a požadovanému termínu zahájení plnění zřejmé, že vybraný dodavatel nutnost případného dokrytí signálem ve své nabídce neuvažoval a zjevně vychází z předpokladu, že dostatečnou mírou pokrytí disponuje již ke dni podání nabídky. Dle navrhovatele je tak třeba ověřit, zda nabídka vybraného dodavatele skutečně splňuje dotčený požadavek na pokrytí mobilním signálem dle specifikace předmětu plnění.

103.     K tomu Úřad konstatuje, že dle úvodní části specifikace předmětu plnění platí, že „[p]oskytovatel se zavazuje zajistit Uživateli rozsah pokrytí mobilní hlasové služby signálem sítě Poskytovatele zahrnujícího pokrytí minimálně 97 % populace na území České republiky. Požadavek na rozsah pokrytí mobilní hlasové služby signálem sítě Poskytovatele se netýká podzemních prostor a prostor s odstíněním signálu.“ V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 pak bylo ze strany zadavatele k uvedenému požadavku mimo jiné objasněno, že zadavatel „nepotvrzuje, že je pro jeho potřeby skutečně mandatorní pouze pokrytí vně budov. Naopak s ohledem na účel a předmět veřejné zakázky bude využívat poptávané mobilní telekomunikační služby zejména uvnitř budov. Zadavatel stanovil svůj požadavek na rozsah pokrytí v souladu s údaji poskytovatelů služeb v ČR o úrovni pokrytí (dostupnosti), kdy tyto údaje poskytovatelů nejsou omezeny pro použití pouze vně budov,“ a že „nemůže poskytnout seznam všech lokalit, kde budou služby využívány, neboť mobilní datové a hlasové služby budou využívány mj. pro mobilní telefony zaměstnanců zadavatele, tj. budou využívány ve všech místech, ve kterých se budou dané osoby nacházet.“

104.     Dle Úřadu je z citovaného požadavku zadavatele zřejmé, že tento se vztahuje na pokrytí minimálně 97 % populace na území České republiky, nikoliv na pokrytí konkrétních lokalit, resp. budov zadavatele, o nichž mluví navrhovatel (např. budova BC Crystal). Sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že „v zadávací dokumentaci požadoval, aby pokrytí mobilní hlasové služby signálem sítě Poskytovatele zahrnovalo pokrytí minimálně 97 % populace, která se nachází na území České republiky, nikoli aby toto pokrytí zahrnovalo minimálně 97 % území České republiky či 97 % osob, které se budou v danou dobu nacházet v ‚pobočkách VZP ČR’. Prezentace […] požadavku Stěžovatelem […] je tudíž zkreslená a neodpovídá zadávacím podmínkám předmětné Veřejné zakázky. Zadavatel při stanovení tohoto požadavku vycházel ze standardních podmínek poskytovatelů mobilních hlasových služeb, kdy rozsah pokrytí je vztahován k populaci na území České republiky, nikoli k jednotlivým konkrétním lokalitám. Upřesnění, že Zadavatel bude využívat poptávané mobilní telekomunikační služby zejména uvnitř budov, na výše uvedeném požadavku ničeho nemění.“

105.     Úřad tak konstatuje, že dotčený požadavek zadavatele lze v zásadě považovat za pouhou obecnou proklamaci (učiněnou na základě dostupných údajů poskytovatelů služeb v České republice o úrovni pokrytí), resp. jedná se o tak obecně koncipovanou zadávací podmínkou, že lze s ohledem na dané okolnosti jen stěží uvažovat o jeho případném nesplnění. Navrhovatel nadto ani žádným způsobem nerozporuje, že by vybraný dodavatel nebyl schopen daný požadavek zadavatele v uvedené rovině splnit, tj. že by vybraný dodavatel nebyl schopen poskytovat pokrytí signálem mobilní hlasové služby pro minimálně 97 % populace České republiky. 

106.     Úřad nicméně uvádí, že zadavatel po obdržení námitek navrhovatele vybraného dodavatele prostřednictvím žádosti o objasnění ze dne 26. 8. 2025 požádal o potvrzení splnění požadavku na pokrytí signálem tak, jak je uveden ve specifikaci předmětu plnění v návaznosti na vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, přičemž vybraný dodavatel tak učinil prostřednictvím objasnění ze dne 29. 8. 2025. Současně vybraný dodavatel v objasnění ze dne 29. 8. 2025 potvrdil, že splnění dotčeného požadavku dokáže zajistit k požadovanému datu začátku plnění smlouvy na veřejnou zakázku, tj. nejpozději k 1. 1. 2026 a že veškeré náklady na dodatečné pokrytí (bude-li třeba) zahrnul do jím nabídnuté ceny.K tomu Úřad dodává, že s ohledem na shora předestřený výklad dotčeného požadavku zadavatele nebylo povinností vybraného dodavatele dokládat, jakým způsobem dojde k pokrytí signálem u konkrétních budov zmiňovaných v námitkách a návrhu navrhovatelem.

107.     Úřad tak shrnuje, že ačkoliv ověření splnění požadavku zadavatele na pokrytí mobilním signálem zůstalo v rovině deklarace vybraného dodavatele, lze uvedené dle Úřadu s ohledem na výše akcentovanou neurčitost samotného požadavku shledat plně dostatečným.

108.     Současně Úřad uvádí, že vzhledem k tomu, že Úřad výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí nedospěl k závěru, že by ze strany vybraného dodavatele nebylo prokázáno splnění navrhovatelem namítaných zadávacích podmínek týkajících se technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky, nebylo zákonnou povinností zadavatele vybraného dodavatele s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona ze zadávacího řízení vyloučit.

109.     S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tak Úřad uzavírá, že ani ve vztahu k navrhovatelem namítanému nesplnění technických podmínek předmětu plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem neshledal v zadavatelově postupu rozpor se zákonem.

110.     Závěrem Úřad k návrhu navrhovatele na přibrání znalce z oboru elektronických komunikací se specializací na tzv. „fixní hlas“, a to „[z]ejména za účelem posouzení nákladů vybraného dodavatele na službu č. 7 a na posouzení souladu technického řešení této služby u vybraného dodavatele s požadavky zadavatele v ZD,“ konstatuje, že uvedené nepovažuje za potřebné, neboť má z obsahu správního spisu za prokázané, že v posuzovaném případě byl zjištěn stav věci do té míry, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti. Úřad tak v souladu s jednou ze základních zásad správního řízení zakotvenou v § 3 správního řádu, zásadou materiální pravdy, zohlednil veškeré okolnosti významné pro určení, zda zadavatel v šetřeném zadávacím řízení postupoval v souladu se zákonem, či nikoliv. Úřad přitom vycházel z relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a postupu zadavatele v zadávacím řízení, přičemž jejich zákonností se zabýval v jiných bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí, a dále také z návrhu a z vyjádření účastníků správního řízení. K hodnocení jednotlivých podkladů, které jsou obsahem správního spisu, Úřad dodává, že při posouzení šetřené věci postupoval v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů ve smyslu § 50 odst. 4 správního řádu, dle které nejsou stanovena pravidla, pokud jde o míru důkazů potřebných k prokázání dokazované skutečnosti, a není stanovena důkazní síla (věrohodnost) každého důkazního prostředku. Úřad tedy zhodnotil důkazy podle svého volného (zákonem neupraveného) uvážení, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž současně přihlédl ke všemu, co ve správním řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci správního řízení.

Shrnutí

111.     Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

112.     S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel v intencích návrhu namítaných skutečností dopustil porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, Orlická 2020/4, 130 00 Praha

2.      T-Mobile Czech Republic a.s., Tomíčkova 2144/1, 148 00 Praha

3.      Vodafone Czech Republic a.s., náměstí Junkových 2808/2, 155 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, č. j. ÚOHS-01903/2020/ 323/VVá ze dne 17. 1. 2020.

[2] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.

[3] Pro úplnost Úřad uvádí, že zadavatel se v žádosti o objasnění ze dne ze dne 26. 8. 2025 vybraného dodavatele dotazoval na náklady spojené s přenosem telefonních čísel - předčíslí 73892xxxx a 73893xxxx, navrhovatelem dále rozporované podmínky realizace záložních připojení a zprovoznění tzv. dualhome na telefonních ústřednách však do dotčené žádosti nezakomponoval.