číslo jednací: 06331/2026/500
spisová značka: S0114/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Střecha a zateplení knihovny Dobrovice |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 26. 2. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0114.pdf 268 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0114/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-06331/2026/500 |
|
Brno 16. 2. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 citovaného zákona obviněným
- město Dobrovice, IČO 00237663, se sídlem Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice,
v souvislosti s uveřejněním Smlouvy o dílo uzavřené dne 28. 5. 2024 s vybraným dodavatelem – DKK Stav s.r.o., IČO 27349187, se sídlem Řídícího učitele Havla 14, 463 43 Český Dub – na realizaci veřejné zakázky „Střecha a zateplení knihovny Dobrovice“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele uveřejněn pod identifikátorem P24V00000008,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – město Dobrovice, IČO 00237663, se sídlem Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že Smlouvu o dílo na realizaci veřejné zakázky „Střecha a zateplení knihovny Dobrovice“, kterou uzavřel dne 28. 5. 2024 s vybraným dodavatelem – DKK Stav s.r.o., IČO 27349187, se sídlem Řídícího učitele Havla 14, 463 43 Český Dub – řádně neuveřejnil podle § 219 odst. 1 citovaného zákona na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 dnů od jejího uzavření, tj. nejpozději do dne 27. 6. 2024, neboť citovanou smlouvu na profilu zadavatele uveřejnil dne 30. 5. 2024, avšak v neúplném znění, konkrétně bez bez ustanovení III., IV. a V. smlouvy, přičemž kompletní znění smlouvy uveřejnil na profilu zadavatele až dne 14. 10. 2025.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – město Dobrovice, IČO 00237663, se sídlem Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 500 Kč (pět set korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – město Dobrovice, IČO 00237663, se sídlem Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 28. 5. 2024 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – DKK Stav s.r.o., IČO 27349187, se sídlem Řídícího učitele Havla 14, 463 43 Český Dub (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Střecha a zateplení knihovny Dobrovice“ zadávané jako veřejná zakázka malého rozsahu mimo zadávací řízení, jež byla na profilu zadavatele uveřejněn pod identifikátorem P24V00000008 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky byly dle čl. I. smlouvy stavební práce spočívající v zateplení fasády a výměně střešního pláště knihovny.
3. Obviněný dne 30. 5. 2024 uveřejnil na profilu zadavatele[1] smlouvu v neúplném znění, konkrétně znění smlouvy bez ustanovení III., IV. a V. Kompletní znění smlouvy zadavatel na profilu zadavatele uveřejnil dne 14. 10. 2025.
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[2], k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel dne 1. 10. 2025 podnět mj. k prošetření postupu zadavatele ve věci uveřejnění smlouvy, stěžovatel v podnětu konkrétně namítá neuveřejnění smlouvy v kompletním znění.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
5. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů
6. Podle § 219 odst. 1 zákona veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro
a. smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,
b. smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo písm. l) bod 2, § 30 písm. l) až n) zákona,
c. pro zadavatele, který je zpravodajskou službou podle jiného právního předpisu, nebo
d. smlouvu uveřejněnou v registru smluv,
e. smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.
7. Podle § 269 odst. 2 zákona se veřejný zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní uzavřenou smlouvu na veřejnou zakázku podle § 219 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
8. Obviněný uzavřel dne 28. 5. 2024 s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.
9. Dle čl. IV. smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 2 596 933,95 Kč bez DPH (tj. 3 142 290,08 Kč včetně DPH).
10. Z profilu zadavatele vyplývá, že smlouva, avšak v neúplném znění bez jejích ustanovení III., IV. a V. na něm byla uveřejněna dne 30. 5. 2024, kompletní znění smlouvy bylo na profilu zadavatele uveřejněno dne 14. 10. 2025.
Právní posouzení
11. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku (vč. všech jejích změn a dodatků) umožňuje kontrolu vynakládání veřejných prostředků zadavatelem ze strany ostatních subjektů (veřejnosti), a výrazně se tak v tomto kontextu promítá zásada transparentnosti uvedená v § 6 odst. 1 zákona.
12. Ustanovení § 219 odst. 1 zákona přitom přímo upravuje povinnost veřejného zadavatele uveřejnit na profilu zadavatele kompletní smlouvu na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření.
13. Úřad nepřehlédl, že v § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona je výslovně stanoveno, na které smlouvy, příp. zadavatele, se povinnost uveřejnění smluv, resp. jejich dodatků a změn, na profilu zadavatele nevztahuje. Úřad v této souvislosti konstatuje, že ověřil, že žádná z výjimek dle § 219 odst. 1 písm. a) až e) zákona v šetřeném případě není naplněna.
14. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že jelikož byla smlouva uzavřena dne 28. 5.2024, obviněný byl povinen ji na profilu zadavatele uveřejnit nejpozději dne 27. 6. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě, tzn. řádné uveřejnění kompletního znění smlouvy do 30 dnů od jejího uzavření, nesplnil, když předmětnou smlouvu na profilu zadavatele sice uveřejnil již dne 30. 5. 2024, avšak v neúplném znění bez jejích ustanovení III., IV. a V., přičemž kompletní znění smlouvy, tedy včetně těchto ustanovení na profilu zadavatele uveřejnil až dne 14. 10. 2025. Tímto postupem obviněný naplnil skutkovou podstatu přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona a Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – k uložení pokuty
15. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 2 zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
16. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí 2 roky.
17. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
18. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 28. 6. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění kompletního znění smlouvy na profilu zadavatele. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
19. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. a) zákona se za takový přestupek uloží pokuta do 1 000 000 Kč.
20. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
21. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad konstatuje, že z úřední činnosti zjistil, že v souběhu s přestupkem obviněného je přestupek projednaný v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0111/2025/VZ, které bylo zahájeno dne 14. 2. 2025. V uvedeném správním řízení bylo dne 14. 2. 2025 vydáno rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0111/2025/VZ, č. j. ÚOHS-05668/2025/500, kterým Úřad obviněnému uložil pokutu ve výši 2 000,- Kč za spáchání přestupku podle § 269 odst. 2 zákona. K tomu Úřad dále uvádí, že výše zmíněný přestupek dosahuje stejné intenzity závažnosti jako nyní projednávaný přestupek, přičemž pokud by Úřad projednal oba tyto přestupky ve společném řízení, uložil by obviněnému pokutu ve výši 2 500,- Kč, tzn. po odečtení pokuty dříve uložené je výsledná částka pokuty v šetřené věci ve výši 500,- Kč.
22. S ohledem na výše uvedené Úřad při stanovení výše pokuty za projednávaný přestupek přihlédl podle § 37 písm. b) zákona o přestupcích k tomu, že o výše zmíněném přestupku obviněného nebylo společně s projednávaným přestupkem rozhodnuto ve společném řízení.
23. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
24. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
25. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
26. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
27. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k částečnému znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
28. V rámci posouzení závažnosti přestupku Úřad zohlednil, že se v šetřeném případě jedná o smlouvu na plnění veřejné zakázky, jejíž celková hodnota činí částku 2 596 933,95 Kč bez DPH (tj. 3 142 290,08 Kč včetně DPH). V této souvislosti Úřad uvádí, že zájem veřejnosti na kontrole vynakládání veřejných prostředků stoupá zejm. ve vztahu k hodnotě dané veřejné zakázky (čím vyšší je její hodnota, tím vyšší je zájem veřejnosti na veřejné kontrole).
29. Ve prospěch obviněného Úřad zohlednil skutečnost, že obviněný smlouvu v neúplném znění bez jejích ustanovení III., IV. a V. na profilu zadavatele uveřejnil dne 30. 5. 2024, tedy v zákonné lhůtě. Negativní dopady jeho jednání tedy byly do značné míry eliminovány skutečností, že smlouvu, byť v neúplném znění na profilu zadavatele uveřejnil, a tedy možnost kontroly ze strany veřejnosti byla omezena pouze částečně.
30. Ve prospěch obviněného Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že obviněný úplné znění smlouvy na profilu zadavatele následně uveřejnil, a to dne 14. 10. 2025.
31. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani žádné další přitěžující okolnosti.
32. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
33. Při stanovení výše pokuty Úřad přihlédl rovněž k povaze činnosti obviněného.
34. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2026 hospodaří s příjmy ve výši 146 604 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
35. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
36. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
37. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Středočeský kraj zřízený u České národní banky číslo 3754-77724111/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
město Dobrovice, Palackého náměstí 28, 294 41 Dobrovice
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupném na https://www.e-zakazky.cz/profil-zadavatele/7ee6ae19-c33e-40ae-92fc-0ec9e0198ae2/zakazka/P24V00000008.
[2] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona (tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Předmětnou právní úpravu lze považovat z hlediska řešeného za příznivější, neboť nově v § 219 odst. 1 písm. a) zákona stanovuje, že veřejní zadavatelé jsou povinni uveřejňovat smlouvu, jejíž hodnota přesáhla 1 000 000 Kč bez DPH. Znění zákona platné a účinné do dne 2. 4. 2025 stanovovalo tuto povinnost u smluv, jejichž hodnota přesáhla 500 tis. Kč bez DPH.
[3] Dostupný na https://www.dobrovice.cz/rozpocty/ds-12969/p1=42078.