číslo jednací: 06937/2026/500
spisová značka: S0132/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Stavební úpravy a nástavba objektu pro dětskou skupinu – Miroslavské Knínice
• Účastníci:
  1. obec Miroslavské Knínice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 269 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.; § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 3. 3. 2026

Spisová značka:  ÚOHS-S0132/2026/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-06937/2026/500

Brno 20. 2. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným

• obec Miroslavské Knínice, IČO 00637432, se sídlem 671 72 Miroslavské Knínice čp. 1,

při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy a nástavba objektu pro dětskou skupinu – Miroslavské Knínice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 11. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00003577,

vydává podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento

příkaz:

I.

Obviněný – obec Miroslavské Knínice, IČO 00637432, se sídlem 671 72 Miroslavské Knínice čp. 1 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Stavební úpravy a nástavba objektu pro dětskou skupinu – Miroslavské Knínice“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 11. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00003577, stanovil zadávací podmínky ve výše uvedeném zadávacím řízení v rozporu s § 36 odst. 1 citovaného zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když k prokázání splnění technické kvalifikacepodle § 79 odst. 2 písm. a) citovaného zákona v zadávací dokumentaci v čl. 13. „Technická kvalifikace“, kapitole A) „Seznam stavebních prací“, pod písm. f) požadoval předložení seznamu stavebních prací, v němž „součástí aspoň jedné referenční zakázky musela být realizace MAR v hodnotě 1,0 mil. Kč bez DPH/zakázka“, ačkoliv rozsah realizace MAR při realizaci jmenované veřejné zakázky nedosahuje částky 1 mil. Kč bez DPH, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky a vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, a zadal veřejnou zakázku, když dne 17. 10. 2025 uzavřel s vybraným dodavatelem – S-A-S STAVBY spol. s r. o., IČO 46980318, se sídlem Gagarinova 2770/54, 669 02 Znojmo – smlouvu o dílo.

II.

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Miroslavské Knínice, IČO 00637432, se sídlem 671 72 Miroslavské Knínice čp. 1 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá

pokuta ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO

1.             Obviněný – obec Miroslavské Knínice, IČO 00637432, se sídlem 671 72 Miroslavské Knínice čp. 1 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil podle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 11. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00003577zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Stavební úpravy a nástavba objektu pro dětskou skupinu – Miroslavské Knínice“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Předmětem veřejné zakázky jsou dle čl. 4. zadávací dokumentace stavební práce spočívající ve stavebních úpravách a nástavbě objektu pro dětskou skupinu, přičemž součástí předmětu veřejné zakázky je rovněž provedení projekčních činností spočívajících ve vypracování projektové dokumentace (navazující na zadavatelem poskytnuté podklady) a poskytnutí souvisejících činností, zhotovení dokumentace díla a poskytnutí licencí.

3.             Celková předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí podle bodu 4.4 zadávací dokumentace 21 000 000 Kč bez DPH; jedná se tak o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.

4.             Přípisem ze dne 3. 7. 2025 zadavatel oznámil své rozhodnutí o výběru dodavatele, kterým se stal dodavatel S-A-S STAVBY spol. s r. o., IČO 46980318, se sídlem Gagarinova 2770/54, 669 02 Znojmo (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.             Dne 17. 10. 2025 uzavřel zadavatel na předmět veřejné zakázky smlouvu o dílo s vybraným dodavatelem (dále jen „smlouva“).

6.             Dle bodu IV. „Cena za provedení díla“ smlouvy byla cena díla sjednána ve výši 20 894 614,30 Kč bez DPH (25 282 482,90 Kč včetně DPH), přičemž tato cena byla dohodnuta jako pevná a nejvýše přípustná.

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU

7.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 3. 7. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky (dále jen „podnět“).

8.             Stěžovatel v podnětu poukazoval mj. na nepřiměřené kvalifikační požadavky zadavatele, které neodpovídaly rozsahu a charakteru plnění, omezily okruh potenciálních dodavatelů a neodpovídaly principu přiměřenosti podle § 6 zákona. Stěžovatel má tudíž za to, že zadavatel při stanovení kvalifikačních předpokladů nedodržel zásady transparentnosti a přiměřenosti, a proto se do zadávacího řízení přihlásil pouze jeden účastník, který navíc pro splnění kvalifikace musel uzavřít smlouvu o spolupráci.

9.             Úřad nejprve dopisem ze dne 8. 7. 2025 vyzval podatele podnětu k jeho upřesnění o informace, které konkrétní kvalifikační požadavky považuje stěžovatel za nezákonné. Stěžovatel v odpovědi doručené Úřadu dne 9. 7. 2025 uvedl, že za nepřiměřený považuje mj. požadavek v čl. 13. „Technická kvalifikace“, kapitole A) „Seznam stavebních prací“, pod písm. f) předložení seznamu stavebních prací, jehož součástí měla být referenční zakázka zahrnující realizaci MaR[1] v hodnotě 1 mil. Kč bez DPH. Podle stěžovatele daný požadavek neodpovídá skutečné potřebě plnění a je zcela neadekvátní, když rozsah dané části plnění dle rozpočtu (nabídkové ceny) činí pouze 353 241 Kč bez DPH.

10.         Přípisem ze dne 10. 7. 2025 Úřad vyzval zadavatele k zaslání vyjádření k podnětu a jeho doplnění a k zaslání dokumentace o zadávacím řízení.   

11.         Dne 18. 7. 2025 Úřad obdržel vyjádření obviněného a dokumentaci o zadávacím řízení. Zadavatel ve svém vyjádření sdělil, že stanovené kvalifikační podmínky se vztahují k odborné způsobilosti dodavatele a jejich cílem je zajistit řádné, kvalitní a včasné plnění veřejné zakázky. Zadavatel tvrdí, že nijak nezvýhodňuje určitou skupinu dodavatelů, ale oprávněně požaduje prokázání zkušeností, které odpovídají plánovanému rozsahu, harmonogramu a technologické náročnosti zakázky. Požadavky podle zadavatele odpovídají zákonu a jsou přiměřené s ohledem na předmět plnění.

12.         Dopisem ze dne 6. 11. 2025 Úřad požádal obviněného o doplnění vyjádření k podnětu, neboť původní vyjádření zadavatele neobsahovalo podrobnější reakci ohledně požadovaných finančních hodnot referenčních zakázek (konkrétně k realizaci MaR v hodnotě 1 mil. Kč bez DPH/zakázka). Úřad zadavatele požádal o zdůvodnění daného požadavku, zejména sdělení, v jaké částce plnění za MaR předpokládal, na základě čeho částku 1 mil. Kč stanovil a dále požádal zadavatele, aby doložil podrobný výkaz výměr (rozpočet), z něhož by byla patrná předpokládaná hodnota MaR.

13.         Přípisem ze dne 13. 11. 2025 zadavatel sdělil, že předpokládaná hodnota dílčí části MaR dle rekapitulace rozpočtu (SO01.15 „Měření a regulace“) činila 385 455,06 Kč bez DPH a že „Zadavatelem uvažovaný požadavek kvalifikace vycházel z této reálné hodnoty, nikoli z omylem uvedeného požadavku na 1,0 mil. Kč.“ Podle zadavatele »Při stanovení požadavku na referenci ve výši 1,0 mil. Kč se jedná o zjevnou písařsko-početní chybu vzniklou „přesmyčkou“ kdy místo požadavku 0,1 mil. Kč, který vycházel z předpokládané hodnoty dílčí části MaR bylo uvedeno 1,0 mil. Kč. Jedná se o zjevnou písařskou a početní chybu vzniklou při finalizaci textu. Částka 1,0 mil. Kč zjevně neodpovídá skutečnému rozsahu části MaR v této zakázce ani původnímu záměru zadavatele. V kontextu celé dokumentace a ekonomického rozsahu části MaR je zřejmé, že zadavatel nezamýšlel kvalifikační limit zcela mimo realitu. Požadavek měl odpovídat reálnému řádu hodnoty dílčí části MaR (stovky tisíc Kč), jak plyne
z oceněného rozpočtu zpracovaného projektantem a rekapitulace rozpočtu (…). Je zcela zřejmé, že se jedná o numerickou neshoda o celý řád, která je objektivně identifikovatelná
z projektové dokumentace, ale i z předložené nabídkové ceny vybraného dodavatele, která je ve srovnatelné výši jako byla stanovena předpokládaná hodnota. Dodavateli i z minimálními znalostmi a zkušenostmi v oboru MaR muselo být zřejmé, že uvedený „milion“ nekoresponduje s rozsahem MaR. Zjevný numerický exces, který odporuje zbytku ZD a rozpočtu, je rozpoznatelný a nezakládá materiální nepřiměřenost. Zjištěný rozpor představuje formální omyl v číselném údaji bez prokazatelného vlivu na hospodářskou soutěž.«

III.           ZÁVĚRY ÚŘADU

14.         Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

15.         Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, kdy podle § 150 odst. 1 správního řádu příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. V tomto případě je vydání příkazu prvním úkonem v řízení o přestupku.

K výroku I. příkazu

Relevantní ustanovení zákona

16.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

17.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí mj. veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení.

18.         Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

19.         Podle § 79 odst. 1 zákona kritéria technické kvalifikace stanoví zadavatel za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

20.         Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

21.         Podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Zjištěné skutečnosti

22.         Obviněný v čl. 13. „Technická kvalifikace“ zadávací dokumentace stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace. V uvedeném článku zadávací dokumentace – kapitole A) „Seznam stavebních prací“ požadoval seznam stavebních prací, jímž musí být doloženo mj.

„f) součástí alespoň jedné referenční zakázky musela být realizace MAR v hodnotě 1,0 mil. Kč bez DPH/zakázka“.

23.         Přílohu č. 2 zadávací dokumentace tvoří „Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazy výměr“. V rekapitulaci objektů je jako jeden z objektů uveden MaR – Měření a regulace.

24.         Celkovou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky obviněný stanovil v bodu 4.4 zadávací dokumentace ve výši 21 000 000 Kč bez DPH.

25.         Podle písemné zprávy zadavatele ze dne 21. 10. 2025 byla jedinou posuzovanou a hodnocenou nabídkou nabídka vybraného dodavatele.

26.         Podle položkového rozpočtu stavby, jenž je součástí nabídky vybraného dodavatele, byla dílčí část stavby týkající se MaR – Měření a regulace vybraným dodavatelem naceněna na částku 353 241,02 Kč bez DPH.

27.         Ze zadavatelem předloženého dokumentu „Soupis prací a dodávek rekapitulace objektů celkem“ zpracovaného dne 14. 9. 2024 vyplývá, že objekt MaR Měření a regulace byl projektantem oceněn na částku 385 455,06 Kč.

Právní posouzení

28.         Úřad na základě skutečností namítaných v podnětu posuzoval, zda obviněný stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem, a to konkrétně požadavek k prokázání splnění kritéria technické kvalifikace, podle něhož součástí aspoň jedné referenční zakázky obsažené v seznamu stavebních prací měla být realizace MaR v hodnotě 1 mil. Kč bez DPH.

29.         Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávacími podmínkami jsou podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona mj. i veškeré zadavatelem stanovené podmínky týkající se účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím zadávacích podmínek, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své nabídky, je zadavatel povinen vymezit i veškeré podrobnosti nezbytné pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, přičemž mezi ně náleží také požadavky na prokázání technické kvalifikace, pokud jimi zadavatel hodlá technickou kvalifikaci dodavatelů pro plnění veřejné zakázky ověřovat.

30.         Účelem a smyslem stanovení kritérií technické kvalifikace je zajistit, aby veřejnou zakázku mohl získat a následně plnit pouze takový dodavatel, který disponuje dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností, personálními a materiálními zdroji pro plnění veřejné zakázky v zadavatelem požadované kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Formulace požadavků na technickou kvalifikaci však nesmí být využita jako prostředek neoprávněného vyloučení některých dodavatelů, neboť zejména stanovení příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude zadavatel v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat tu nejvýhodnější. Stanovením kvalifikačních kritérií sice zadavatel může omezit účast potenciálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Stanovení kvalifikačních kritérií tak rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého
z potenciálních dodavatelů. Jejich účelem je naopak zabezpečit účast všech možných dodavatelů, kteří jsou zakázku způsobilí splnit.

31.         Postup v souladu se zásadou přiměřenosti spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nebude nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že tato zásada se právě nejvíce uplatňuje při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo určují okruh potenciálních dodavatelů, kteří by se mohli zúčastnit zadávacího řízení.

32.         Kritéria technické kvalifikace, která je zadavatel oprávněn či v některých případech povinen stanovit, jsou podmnožinou podmínek účasti v zadávacím řízení, a jsou tedy zadávacími podmínkami podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona. Zadávací podmínky přitom nemohou být dle zákonného ust. § 36 odst. 1 nastaveny tak, aby bezdůvodně zaručovaly určitým dodavatelům konkurenční výhodu nebo vytvářely překážky hospodářské soutěže. Zadavatel si tedy stanovením požadavků na technickou kvalifikaci může ověřit schopnost dodavatele plnit závazky plynoucí z realizace předmětu veřejné zakázky a získat tak určitou míru jistoty, že
s dodavatelem může uzavřít smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky, a to bez větších pochybností o jeho způsobilosti své závazky splnit, musí však náležitě zohlednit, zda nejsou na dodavatele v souvislosti s možnou účastí v zadávacím řízení kladeny nadbytečné požadavky, které pak následně ve svém důsledku omezují širokou soutěž dodavatelů.

33.         Jak Úřad zjistil z dokumentace o zadávacím řízení, stanovil obviněný v šetřeném případě v čl. 13, kapitole A) pod písm. f) zadávací dokumentace k prokázání splnění technické kvalifikace požadavek, aby součástí alespoň jedné referenční zakázky (v předloženém seznamu prací) byla „realizace MAR v hodnotě 1,0 mil. Kč bez DPH/zakázka“.

34.         Jak vyplývá z přílohy zadávací dokumentace č. 2 (Soupisy stavebních prací, dodávek a služeb s výkazy výměr), konkrétně z tabulky nadepsané „Soupis prací a dodávek rekapitulace objektů celkem“, součástí předmětu veřejné zakázky je mj. realizace MaR – Měření a regulace (jedná se o objekt SO01.15).

35.         Z uvedeného je tedy zřejmé, že co do věcné náplně požadované reference, odpovídá požadavek na referenční zakázku v oblasti MaR předmětu veřejné zakázky.

36.         Co se týče přiměřenosti zadavatelem požadované hodnoty referenční zakázky na realizaci MaR ve výši 1 mil. Kč, uvádí Úřad následující.

37.         Obviněný v zadávacím řízení podle písemné zprávy ze dne 21. 10. 2025 obdržel pouze jednu nabídku. Vybraný dodavatel v rámci své nabídky nacenil realizaci části plnění veřejné zakázky spočívající v měření a regulaci na částku 353 241,02 Kč bez DPH.

38.         Podle čl. 4.4. zadávací dokumentace stanovil zadavatel celkovou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na částku 21 mil. Kč bez DPH, přičemž odhad projektanta, kterým zadavatel v době zahájení zadávacího řízení prokazatelně disponoval, ve vztahu
k předpokládané hodnotě části plnění veřejné zakázky, kterou představuje objekt MaR činí 385 455,06 Kč.

39.         Sám obviněný ve vyjádření k podnětu ze dne 13. 11. 2025 sdělil, že jím předpokládaná hodnota dílčí části MaR činila 385 455,06 Kč bez DPH a že požadavek na hodnotu 1 mil. Kč byl uveden omylem, jelikož se jedná se o písařsko-početní chybu.

40.         Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že obviněný stanovil požadovaný finanční objem referenční zakázky v oblasti MaR (tj. 1 mil. Kč bez DPH) vysoko nad úrovní finančního objemu dané části předmětu veřejné zakázky dle její předpokládané hodnoty (tj. 385 455,06 Kč), když požadovaná hodnota referenční zakázky na MaR činila téměř trojnásobek hodnoty odpovídající části předmětu plnění veřejné zakázky. V daném případě tak obviněný stanovil předmětnou zadávací podmínku v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, neboť pokud obviněný požaduje za účelem prokázání kvalifikace doložit zkušenost s realizací obdobných zakázek většího rozsahu než plánuje realizovat v rámci plnění veřejné zakázky, jedná se o kvalifikační požadavek neúměrný (tedy nepřiměřený) ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky. V daném případě tak mohla daná zadávací podmínka taktéž omezit konkurenční prostředí mezi dodavateli a v rozporu s § 36 odst. 1 zákona vytvořit překážku hospodářské soutěže, a to již od samotného počátku zadávacího řízení, protože v důsledku nezákonného postupu obviněného mohlo dojít k odrazení potenciálních dodavatelů od účasti v zadávacím řízení (tj. dodavatelů, kteří mají zkušenost s obdobným plněním, ale pouze v rozsahu, který odpovídá předmětu plnění, a nikoliv v obviněným požadovaném rozsahu 1 mil. Kč bez DPH/zakázka).

41.         Pro úplnost Úřad dodává, že skutečnost, že se jednalo o nepřiměřenou podmínku, která zároveň mohla vytvářet překážku hospodářské soutěže, může podporovat taktéž fakt, že ve stanovené lhůtě byla podána pouze jedna nabídka.

42.         Úřad doplňuje, že i sám obviněný potvrdil nezákonnost svého jednání, když uvedl, že požadovaná hodnota referenční zakázky v oblasti MaR měla představovat částku 0,1 mil. Kč, nikoli na 1 mil. Kč. Pokud zadavatel tvrdí, že došlo k chybě v zadávací dokumentaci, měl možnost hodnotu MaR korigovat v rámci vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace, což však v průběhu zadávacího řízení neučinil. Dodavatelé neměli jakýkoli důvod se domnívat, že zadavatel referenční zakázku v dané hodnotě reálně nepožaduje a že se jedná o omyl zadavatele. Dodavatelé nemohli jakkoli dovodit, že v zadávacích podmínkách došlo k písařsko-početní chybě (jak nyní uvádí obviněný), obzvláště pokud hodnoty i dalších referenčních prací (realizace ZTI, realizace ÚT) byly požadovány rovněž v hodnotě 1 mil. Kč bez DPH. Sám zadavatel podle svého vyjádření ze dne 13. 11. 2025 předpokládal, že v rámci veřejné zakázky bude hodnota MaR činit cca 385 tis. Kč, což potvrdila i nabídka vybraného dodavatele, který MaR nacenil na cca 350 tis. Kč. Úřad doplňuje, že v situaci, kdy si je obviněný vědom chyby/omylu na své straně, nezbavuje jej to odpovědnosti za výsledné nezákonné nastavení zadávacích podmínek.

43.         Úřad uzavírá, že obviněný stanovil zadávací podmínku k prokázání technické kvalifikace definované v čl. 13, kapitole A) pod písm. f) zadávací dokumentace v rozporu se zákonem, čímž naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona. Uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem dne 17. 10. 2025 pak obviněný naplnil i druhý, zbývající znak skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona, kterým je zadání veřejné zakázky.

44.         Úřad na základě shora uvedeného shledal, že obviněný naplnil znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázkystanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když k prokázání splnění technické kvalifikacepodle § 79 odst. 2 písm. a) zákona v zadávací dokumentaci v čl. 13. „Technická kvalifikace“, kapitole A „Seznam stavebních prací“, pod písm. f) požadoval předložení seznamu stavebních prací, v němž „součástí aspoň jedné referenční zakázky musela být realizace MAR v hodnotě 1,0 mil. Kč bez DPH/zakázka“, ačkoliv rozsah realizace MAR při realizaci jmenované veřejné zakázky nedosahuje částky 1 mil. Kč bez DPH, čímž stanovil požadavky k prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně vzhledem k rozsahu předmětu veřejné zakázky a vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, a dne 17. 10. 2025 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo.

45.         Úřad proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

K výroku II. příkazu – uložení pokuty

46.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 268 odst. 1 písm. c) zákona.

47.         Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku. Odpovědnost za přestupek zaniká podle § 29 písm. a) zákona o přestupcích mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let.

48.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

49.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula promlčecí doba stanovená v § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 17. 10. 2025, kdy obviněný uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání počala běžet následujícího dne, tj. dne 18. 10. 2025. Promlčecí doba se přerušuje doručením tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

50.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

51.         Z čl. IV. bod 1. smlouvy uzavřené obviněným s vybraným dodavatelem vyplývá celková cena veřejné zakázky ve výši 25 282 482,90 Kč vč. DPH; horní hranice možné pokuty (10 % z částky ve výši 25 282 482,90 Kč) v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona tedy činí částku ve výši 2 528 248 Kč.

52.         Při určení druhu správního trestu a jeho výměry je správní orgán povinen přihlédnout k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákona o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

53.         Podle § 38 zákona o přestupcích povaha a závažnost přestupku je dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

54.         Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad dále uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

55.         Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad ve výroku I. tohoto příkazu konstatoval, že obviněný při stanovení zadávacích podmínek, resp. při stanovení kritéria technické kvalifikace postupoval v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a zároveň nedodržel zásadu přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, což mohlo vést k omezení konkurenčního prostředí, kdy někteří dodavatelé, ačkoli mohli být dostatečně kvalifikováni k plnění předmětu veřejné zakázky, nemohli v zadávacím řízení v důsledku neodůvodněného požadavku obviněného podat nabídku. Nelze vyloučit, že kdyby obviněný postupoval v souladu se zákonem, mohl obdržet i nabídky jiných dodavatelů, které by mohly být pro zadavatele ekonomicky výhodnější než nabídka vybraného dodavatele. Postup obviněného v rozporu se zákonem je nevratný, když zadávací řízení bylo ukončeno po výběru dodavatele uzavřením smlouvy.

56.         Úřad neshledal v šetřeném případě žádné polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.

57.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, resp. pokračování v přestupku, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

58.         Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad zjistil z úřední činnosti, že v souběhu s přestupkem obviněného je přestupek projednaný v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0792/2025/VZ, které bylo zahájeno dne 23. 10. 2025. V uvedeném správním řízení byl dne 23. 10. 2025 vydán příkaz sp. zn. ÚOHS-S0792/2025/VZ, č. j. ÚOHS-41923/2025/500, kterým Úřad uložil obviněnému za přestupek při uveřejňování pokutu ve výši 4 000 Kč. Za závažnější považuje Úřad přestupek spáchaný v nyní šetřené věci, neboť závažnost přestupku spáchaného v souvislosti s neuveřejněním smlouvy byla v odkazovaném rozhodnutí shledána jako spíše nízká. Pokud by Úřad projednal oba tyto přestupky ve společném řízení, uložil by obviněnému pokutu ve výši 34 000 Kč, tzn. po odečtení pokuty dříve uložené je výsledná částka pokuty v šetřené věci ve výši 30 000 Kč.

59.         S ohledem na výše uvedené Úřad při stanovení výše pokuty za projednávaný přestupek přihlédl podle § 37 písm. b) zákona o přestupcích k tomu, že o výše zmíněném přestupku obviněného nebylo společně s projednávaným přestupkem rozhodnuto ve společném řízení.

60.         Při určení výše pokuty Úřad přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu, že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025^[2] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 plánoval hospodařit s rozpočtovými příjmy ve výši 8 995 000 Kč. Na rok 2026 plánované příjmy obviněného činí 34 228 800 Kč[3]. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

61.         Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se jednalo o pokutu likvidační anebo nespravedlivou.

62.         S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

63.         Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet místně příslušného Celního úřadu v Brně zřízený u České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO zadavatele.

Poučení

Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

obec Miroslavské Knínice, 671 72 Miroslavské Knínice čp. 1

Vypraveno dne:

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pozn. Úřadu: MaR je zkratka pro měření a regulaci.

[2] Dostupného na https://monitor.statnipokladna.gov.cz/ucetni-jednotka/00637432/prehled?rad=t&obdobi=2506.

[3] Viz https://www.miroslavske-kninice.cz/uredni-deska?id=865&action=detail