číslo jednací: 07466/2026/500
spisová značka: S0052/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025) |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 13. 3. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0052.pdf 348 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0052/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-07466/2026/500 |
|
Brno 25. 2. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Břehová 7, 115 19 Praha 1,
- navrhovatel – JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, IČO 88120872, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve zjednodušeném podlimitním řízení, jež bylo zahájeno dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00301953 za účelem uzavření rámcové dohody „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Břehová 7, 115 19 Praha 1 – nedodržel ve zjednodušeném podlimitním řízení, jež bylo zahájeno dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00301953 za účelem uzavření rámcové dohody „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“, pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nerozhodl o řádně a včas podaných námitkách stěžovatele – JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, IČO 88120872, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno –ze dne 29. 12. 2025 ve lhůtě dle výše uvedeného ustanovení citovaného zákona, když do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. nejpozději do 13. 1. 2026, neodeslal rozhodnutí o námitkách jmenovanému stěžovateli, ale učinil tak až dne 14. 1. 2026.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Břehová 7, 115 19 Praha 1 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší nedatované „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ uveřejněné dne 11. 12. 2025 na profilu zadavatele a všechny následující úkony zadavatele související se zrušením zjednodušeného podlimitního řízení na uzavření rámcové dohody „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“, jež bylo zahájeno dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00301953.
III.
Zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Břehová 7, 115 19 Praha 1 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0052/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele – JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, IČO 88120872, se sídlem Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno – ze dne 22. 1. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy
k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00301953.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Břehová 7, 115 19 Praha 1 – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, IČO 68407700, se sídlem Břehová 7, 115 19 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) zahájil dne 15. 4. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele[1] zjednodušené podlimitní řízení za účelem uzavření rámcové dohody „Administrace řízení na veřejné zakázky včetně poskytování právních služeb (2025)“ (dále jen „zadávací řízení“ nebo „rámcová dohoda“).
2. Předmětem plnění rámcové dohody je dle článku 3 „Výzvy k podání nabídek včetně zadávací dokumentace“ uveřejněné na profilu zadavatele dne 15. 4. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) „komplexní provedení administrace a poskytování právních jednání (úkonů) při zadávání veřejných zakázek (včetně veřejných zakázek malého rozsahu) ve smyslu ZZVZ, a to v rámci různých zamýšlených výzkumných, vědeckých úkolů a projektů Zadavatele“. Dle článku 2 zadávací dokumentace má být na základě zadávacího řízení uzavřena rámcová dohoda, na základě níž budou vybranému dodavateli zadávány jednotlivé veřejné zakázky podle aktuálních potřeb zadavatele.
3. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena na 6. 5. 2025 10:00. Ze záznamu o zpřístupnění obsahu nabídek vyplývá, že ve lhůtě podalo nabídku 16 účastníků.
4. Dne 11. 12. 2025 zadavatel uveřejnil na profilu zadavatele nedatovaný dokument nadepsaný „Oznámení o zrušení zadávacího řízení“ (dále jen „oznámení o zrušení“), v němž uvedl, že zadávací řízení ruší podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona.
5. Dne 29. 12. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž brojil proti oznámení o zrušení (dále jen „námitky“).
6. Dne 14. 1. 2026 odeslal zadavatel navrhovateli rozhodnutí o námitkách, v němž uvedl, že námitky byly dle něj podány opožděně, avšak připojil také své vyjádření k tvrzením navrhovatele uváděným v námitkách.
7. Navrhovatel se s rozhodnutím zadavatele o námitkách neztotožnil a dne 22. 1. 2026 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
8. V návrhu navrhovatel předně rozporuje, jak zadavatel vypořádal námitky, konkrétně uvádí, že zásadně nesouhlasí se závěrem zadavatele ohledně opožděnosti námitek. Dle navrhovatele zadavatel uveřejnil oznámení o zrušení na profilu zadavatele dne 11. 12. 2025 a tímto dnem začala běžet 15denní lhůta pro podání námitek. Zákonná lhůta 15 dní měla skončit 26. 12. 2025, což je druhý svátek vánoční – státní svátek, pročež se dle zadavatele poslední den lhůty v souladu s § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2024 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) posouvá na nejbližší pracovní den, tj. 29. 12. 2025. Navrhovatel uvádí, že právě dne 29. 12. 2025 podal námitky, a tudíž zadavatel jednal v rozporu se zákonem, když je odmítl pro jejich opožděnost.
9. Pro případ, že by Úřad usoudil, že zadavatel námitky současně s odmítnutím pro opožděnost i věcně vypořádal, navrhovatel připojuje i své stanovisko k obsahu rozhodnutí o námitkách a uvádí, že zadavatel námitky vypořádal nedostatečně, když se nevyjádřil k jejich podstatě.
10. Navrhovatel dále uvádí, že je dle jeho názoru oznámení o zrušení nepřezkoumatelné a netransparentní, neboť zadavatel nijak blíže nerozvedl, jaké důvody jej vedly k tomu, že znenadání nepožaduje předmět plnění v rozsahu stanoveném v zadávací dokumentaci, a proto navrhovateli není jasné, z jakého důvodu se změnila situace zadavatele natolik, že sáhnul po krajním institutu zrušení zadávacího řízení.
11. Navrhovatel má za to, že nebyly naplněny důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by byl zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Navrhovatel cituje z několika rozhodnutí správních soudů a Úřadu, kterými dokládá, že je důvody pro zrušení zadávacího řízení nutno vykládat restriktivně a zadavatel nesmí již zahájené zadávací řízení zrušit ze své libovůle.
12. Navrhovatel dále uvádí, že se mu postup zadavatele v řízení zdá být nelogický, nečitelný a netransparentní, když zadavatel zrušil zadávací řízení v jeho téměř konečné fázi a po více než dvou měsících nečinnosti, poté, co obhajoval rozsah a náplň svých požadavků mj. i v předchozím řízení před Úřadem. Navrhovatel dále uvádí svůj názor, že i pokud zadavatel nastavil zadávací podmínky nevhodně, nemůže to jít k tíži účastníků zadávacího řízení a nepředstavuje to relevantní důvod pro zrušení zadávacího řízení.
13. Navrhovatel v prvé řadě navrhuje zrušení rozhodnutí o námitkách; alternativně, pokud by Úřad dospěl k závěru, že zadavatel námitky věcně vypořádal, navrhuje navrhovatel, aby Úřad zrušil oznámení o zrušení a všechny navazující úkony zadavatele související se zrušením zadávacího řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
14. Úřad obdržel návrh dne 22. 1. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu.
15. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona:
- zadavatel,
- navrhovatel.
16. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 23. 1. 2026.
17. Dne 2. 2. 2026 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne a dokumentaci o zadávacím řízení.
Vyjádření zadavatele k návrhu
18. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že vzhledem k datu zahájení zadávacího řízení očekával, že k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku dojde v polovině roku 2025 s tím, že odhad čerpání plnění v rámci veřejné zakázky byl předpokládán do konce roku 2026. Vzhledem k tomu, že zadávací řízení trvalo déle, došlo dle zadavatele ke změně potřeb na jeho straně, původně nastavený rámec zadávacích podmínek přestal odpovídat požadavkům zadavatele, a tedy zadavatel „dále nepožaduje poptávaný předmět veřejné zakázky v rozsahu služeb jím definovaných“.
19. Zadavatel dále uvádí, že svou potřebu vyřešil prostřednictvím interních sil, přičemž odkazuje na profil zadavatele a uvádí příklad několika veřejných zakázek, jejichž administraci zvládl bez externího administrátora. Zadavatel dále uvádí názor, že vyvstalá nepotřebnost plnění na straně zadavatele je dle rozhodovací praxe Úřadu důvodem hodným zvláštního zřetele pro zrušení zadávacího řízení.
20. K argumentu, že je veřejná zakázka zadávána jakožto rámcová dohoda dle § 131 a násl. zákona, zadavatel uvádí, že je i v takovém případě povinen vymezit rozsah předpokládaného plnění, které bude zadavatelem odebíráno po dobu trvání rámcové dohody. Byť má rámcová dohoda být pouhým rámcem pro zadávání dílčích veřejných zakázek, dle zadavatele ji není možné realizovat bez stanovení předpokládaného objemu plnění. Zadavatel dále uvádí, že svůj předpoklad plnění z rámcové dohody nastavil prostřednictvím modelového příkladu, avšak tento již přestal odpovídat jeho potřebám.
21. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad konstatoval, že byl jeho postup souladný se zákonem, a návrhu (ani v jedné z jeho alternativ) nevyhověl.
Další průběh správního řízení
22. Usnesením ze dne 10. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
23. Dne 13. 2. 2026 Úřad obdržel od navrhovatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne.
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
24. Navrhovatel se ve vyjádření k podkladům rozhodnutí předně vyjadřuje k vyjádření zadavatele k návrhu. Dle navrhovatele zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí nové informace ohledně důvodů zrušení zadávacího řízení, které nebyly uvedeny v oznámení o zrušení ani v rozhodnutí o námitkách, ačkoliv by v souladu se zásadou transparentnosti měl důvody pro zrušení zadávacího řízení přezkoumatelně a transparentně uvést již v oznámení o zrušení zadávacího řízení. Navrhovatel dále uvádí svůj názor, že ani z informací uvedených ve vyjádření zadavatele k návrhu není zcela jasné, jak přesně se poměry zadavatele změnily (zda např. přijal nové zaměstnance), a postup zadavatele je tudíž nadále stižen vadou netransparentnosti.
25. Navrhovatel dále rozporuje argument zadavatele, že stanovil předpokládaný objem plnění modelovým příkladem, který již není relevantní. Navrhovatel má za to, že modelový příklad je nastaven na jeden rok, přičemž rámcová smlouva na veřejnou zakázku má být uzavřena s dobou trvání do konce roku 2026. Navrhovatel uvádí, že na začátku roku 2026 je modelový příklad stále relevantní, neboť pokud zadavatel nyní uzavře smlouvu na veřejnou zakázku, v průběhu roku 2026 stále může odebrat služby v rozsahu nastíněném v modelovém příkladu. Navrhovatel dále uvádí, že průtahy v zadávacím řízení vznikly vinou zadavatele, kdy tento nejprve vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení a poté, co bylo rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zrušeno v návaznosti na rozhodnutí Úřadu, zůstal více než jeden měsíc nečinný.
26. Navrhovatel dále uvádí k argumentu zadavatele, že zadavatel v mezičase několik veřejných zakázek administroval vlastními silami, že tři z těchto zadávacích řízení zadavatel ve skutečnosti zahájil dříve, než byl jeho vlastní předpoklad vysoutěžení projednávané rámcové dohody.
27. Navrhovatel závěrem uvádí, že i nadále trvá na názoru, že byl postup zadavatele nezákonný, a navrhuje, aby Úřad alternativně zrušil rozhodnutí o námitkách, nebo oznámení o zrušení.
Další průběh správního řízení
28. Dne 17. 2. 2026 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne.
Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí
29. Zadavatel ve vyjádření opětovně uvádí, že v mezičase při zadávání veřejné zakázky potřeboval realizovat některé zadávací postupy prostřednictvím vlastních sil, čímž byla nezanedbatelná část předmětu veřejné zakázky splněna, což pro zadavatele znamenalo zvýšení efektivity plnění své vlastní potřeby a ekonomickou úsporu. Zadavatel má za to, že veřejnou zakázku zadával v parametrech stanovených modelovým příkladem, avšak nastavení zadávacích podmínek veřejné zakázky v současné době neodpovídá skutečnosti a změnil se rozsah zadavatelem poptávaných služeb.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
30. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek navrhovatele v předmětném zadávacím řízení nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
31. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
32. Podle § 53 odst. 8 zákona oznámení o zrušení zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel uveřejní na profilu zadavatele do 5 pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
33. Podle § 245 odst. 1 věty první zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli.
34. Podle § 245 odst. 5 zákona pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1, že námitky odmítl.
35. Podle § 251 odst. 3 zákona pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.
36. Podle § 263 odst. 6 zákona pokud Úřad v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.
37. Podle § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.
Zjištěné skutečnosti
38. Zadavatel dne 11. 12. 2025 uveřejnil na profilu zadavatele oznámení o zrušení.
39. Z doručenky námitek vyplývá, že navrhovatel odeslal (a současně doručil) námitky zadavateli dne 29. 12. 2025.
40. Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že byl tento dokument datován k 12. 1. 2026 a elektronicky podepsán dne 14. 1. 2026. Z doručenky rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel odeslal rozhodnutí o námitkách navrhovateli dne 14. 1. 2026.
Obecně k institutu námitek
41. Úřad uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel podle § 245 odst. 1 zákona povinen ve lhůtě do 15 dnů od doručení námitek odeslat stěžovateli rozhodnutí o námitkách, v němž uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a zároveň je povinen toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné.
42. Shora popsané nároky na postup zadavatele při vyřízení námitek přitom nejsou samoúčelné, neboť se na něj váží další konkrétní postupy a lhůty upravené zákonem a práva dodavatelů
s nimi spojená, mj. právo podat návrh na přezkum postupu zadavatele k Úřadu. Lhůty pro podání návrhu upravuje § 251 odst. 2 a 3 zákona. Podle § 251 odst. 2 zákona platí, že návrh musí být Úřadu a ve stejnopisu zadavateli doručen do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul. Pokud však zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona (tedy ve lhůtě 15 dnů od doručení námitek) nerozhodl, musí být návrh doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem (§ 251 odst. 3 zákona).
43. Zákon tedy explicitně zadavateli stanovuje lhůtu, ve které je povinen o námitkách rozhodnout, resp. lhůtu, v níž je povinen rozhodnutí o námitkách odeslat. Na doručení rozhodnutí o námitkách je pak navázána lhůta pro podání návrhu.
44. Řízení před Úřadem tak má předcházet řádné „námitkové řízení“ u zadavatele, tj. stěžovatel (navrhovatel) má právo na to, aby byl před podáním návrhu k Úřadu seznámen
s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, která reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách je třeba shledávat v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv.
45. Lze tedy uzavřít, že každý účastník zadávacího řízení má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený účastník neúspěšně bránil námitkami dle zákona
(k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 50/2006-137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava zakotvená v § 245 odst. 1 a v § 263 odst. 6 zákona. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách z povahy věci významným podkladem pro formulaci a odůvodnění takového návrhu. Jestliže zadavatel svůj postup (napadený podanými námitkami) v rozhodnutí o námitkách konkrétním způsobem nezdůvodní, je stěžovatel nucen podat návrh k Úřadu, aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Současně nelze přehlížet, že v případě pozdě učiněného rozhodnutí o námitkách, tzn. jeho odeslání po zákonem stanovené lhůtě, a akceptace takového postupu zadavatele, by docházelo ke krácení práv navrhovatele z hlediska lhůty, kterou má pro přípravu argumentace, již chce uplatnit
v návrhu.
46. Jak přitom Úřad konstantně dovozuje ve své rozhodovací praxi, rozhodnutí zadavatele o námitkách je nutno vnímat nejen jako samotné rozhodnutí (vyhotovení dokumentu, kterým zadavatel o námitkách rozhodl), ale rovněž i zajištění jeho dodání do dispozice stěžovatele. Situace, kdy zadavatel o námitkách stěžovatele v zákonem stanovené lhůtě (vůbec) nerozhodne, se přitom od situace, kdy zadavatel sice rozhodne, ale takové rozhodnutí stěžovateli, ať již z jakéhokoli důvodu, neodešle, z pohledu stěžovatele vůbec neliší, neboť důsledek je vždy stejný – stěžovatel se nedozví argumenty zadavatele ke skutečnostem uváděným v námitkách. V této souvislosti lze přitom nepochybně odkázat i na ustanovení
§ 570 odst. 1občanského zákoníku, dle kterého působí právní jednání vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde. S ohledem na výše uvedené lze úkon zadavatele spočívající v rozhodnutí o námitkách považovat za právní jednání, které je účinné (perfektní) až dojitím do dispozice stěžovatele. Z uvedeného vyplývá, že i pokud by zadavatel ve lhůtě dle § 245 odst. 1 zákona o námitkách reálně rozhodl (tedy vyhotovil rozhodnutí), avšak následně by nezajistil, aby se takové rozhodnutí dostalo ke stěžovateli, nelze toto rozhodnutí považovat za perfektní (viz k tomu např. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0191/2020/VZ ze dne 2. 7. 2020 nebo sp. zn. ÚOHS-S0528/2023/VZ ze dne 22. 9. 2023).
K vyřízení námitek zadavatelem
47. Zadavatel dne 11. 12. 2025 na profilu zadavatele uveřejnil oznámení o zrušení. Protože zadavatel postupoval ve zjednodušeném podlimitním řízení, nebylo v souladu s § 53 odst. 8 zákona potřeba oznámení o zrušení doručovat účastníkům řízení; datem rozhodným pro začátek běhu lhůty pro podání námitek je tedy právě datum uveřejnění oznámení o zrušení na profilu zadavatele.[2]
48. Z doručenky námitek vyplývá, že námitky navrhovatele byly zadavateli doručeny dne
29. 12. 2025. Dle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. 15. den lhůty v šetřeném případě připadl na pátek 26. 12. 2025, tedy státní svátek; dle § 607 občanského zákoníku tak byl posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den – pondělí 29. 12. 2025. Námitky dle Úřadu rovněž byly podány oprávněnou osobou a obsahovaly všechny zákonné náležitosti, tj. bylo uvedeno, kdo námitky podává, v čem je spatřováno porušení zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá, a tedy byly navrhovatelem podány řádně a včas.
49. Dle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V šetřeném případě bylo 15. dnem od doručení námitek, a tedy posledním dnem lhůty pro vyřízení námitek, úterý 13. 1. 2026. Z doručenky rozhodnutí o námitkách však vyplývá, že rozhodnutí o námitkách bylo odesláno až dne 14. 1. 2026 ve 22:35:58.
50. Úřad nepřehlédl, že je v hlavičce rozhodnutí o námitkách uvedeno: „V Praze, dne 12.1.2026“. Úřad nicméně konstatuje, že § 245 odst. 1 zákona zadavateli stanovuje výslovnou povinnost rozhodnutí o námitkách odeslat, nikoliv „pouze“ o nich rozhodnout. Je tudíž irelevantní, kdy byl dokument vyhotoven, nebyl-li odeslán v zákonem stanovené lhůtě. Nadto Úřad konstatuje, že rozhodnutí o námitkách bylo elektronicky podepsáno až dne 14. 1. 2026 ve 14:52:50, tedy až v tento den (tj. po uplynutí lhůty pro vyřízení námitek) bylo o námitkách zadavatelem fakticky rozhodnuto.
51. Úřad proto konstatuje, že zadavatel nedodržel v průběhu zadávacího řízení pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona tím, že v návaznosti na řádně a včas podané námitky navrhovatele, které mu byly doručeny dne 29. 12. 2025, neodeslal rozhodnutí o námitkách navrhovateli ve lhůtě dle daného ustanovení zákona, tedy do 15 dnů ode dne doručení námitek, tj. nejpozději do 13. 1. 2026, ale učinil tak až dne 14. 1. 2026.
52. Úřad se v této souvislosti zabýval včasností doručení návrhu. Pro případ, že zadavatel nerozhodl o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, platí speciální právní úprava dle § 251 odst. 3 zákona, dle níž musí být návrh podle § 250 odst. 1 zákona doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem (navrhovatelem). Úřad konstatuje, že v šetřeném případě byl posledním dnem lhůty k podání návrhu
23. 1. 2026. Navrhovatel přitom doručil návrh Úřadu dne 22. 1. 2026; návrh byl tedy podán včas.
53. Úřad pro úplnost uvádí, že si je vědom toho, že sám navrhovatel v návrhu nenamítá, že mu bylo rozhodnutí o námitkách odesláno opožděně. Úřad však poukazuje na znění § 263 odst. 6 zákona, podle něhož Úřad uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných
v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení, jestliže v průběhu řízení o návrhu zjistí, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 zákona o námitkách, které mu předcházely. Z použité formulace „Úřad uloží“ (tj. nikoliv „může uložit“) je zřejmé, že Úřad dle citovaného ustanovení postupuje obligatorně vždy, když ve správním řízení zjistí, že zadavatel nerozhodl o námitkách v zákonem stanovené lhůtě, a to bez ohledu na to, zda tuto skutečnost navrhovatel v návrhu namítá, či zda ji Úřad zjistil sám z dokumentace o zadávacím řízení (jako tomu bylo v nynějším případě).
54. Úřad dále konstatuje, že se v souladu se zásadou procesní ekonomie dále nezabýval argumenty uvedenými v návrhu, neboť v souladu s § 263 odst. 6 zákona je dán obligatorní důvod pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení úkonu, proti kterému směřovaly námitky (tj. ve zrušení oznámení o zrušení zadávacího řízení), a zkoumání existence případných dalších důvodů, které by mohly vést k uložení téhož nápravného opatření, je tedy již nadbytečné.
55. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
56. Pouze pro úplnost nicméně Úřad uvádí, že i v případě, kdy by neexistoval důvod pro postup dle § 263 odst. 6 zákona, by ve správním řízení pravděpodobně přistoupil ke zrušení oznámení o zrušení dle § 263 odst. 2 zákona, když v něm uvedené odůvodnění zrušení zadávacího řízení postavené na pouhém konstatování, že „zadavatel nebude požadovat jím poptávaný předmět v rozsahu služeb definovaných v zadávacím řízení na veřejnou zakázku“, aniž by zadavatel tento důvod zrušení zadávacího řízení, okolnosti jeho vzniku či jeho důsledky jakkoliv blíže specifikoval, nelze dle Úřadu považovat za přezkoumatelné a vyhovující zásadě transparentnosti.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
57. Podle § 263 odst. 6 zákona zjistí-li Úřad v průběhu řízení o návrhu, že zadavatel ve lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona nerozhodl ve smyslu § 245 odst. 5 zákona o námitkách, které mu předcházely, uloží nápravné opatření spočívající podle povahy věci ve zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, nebo ve zrušení celého zadávacího řízení.
58. Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nedodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona tím, že rozhodnutí o námitkách neodeslal ve lhůtě dle uvedeného ustanovení zákona, tedy do 15 dnů od jejich doručení. Došlo tedy k naplnění podmínky dle § 263 odst. 6 zákona a Úřad je povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě nemohl přistoupit ke zrušení celého zadávacího řízení, neboť právě zrušení zadávacího řízení je úkonem, jenž byl napaden námitkami. Úřad tedy přistoupil ke zrušení úkonu, proti kterému námitky směřovaly, tj. oznámení o zrušení, a všech následných úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení.
59. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad o zrušení oznámení o zrušení a všech následujících úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
60. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
61. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí).
62. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení všech úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení rámcovou dohodu.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
63. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví
v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
64. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o zrušení a všech následujících úkonů zadavatele souvisejících se zrušením zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
65. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000052.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. České vysoké učení technické v Praze, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, Břehová 7, 115 19 Praha 1
2. JUDr. Kamil Jelínek, advokátní kancelář, Dominikánské náměstí 656/2, 602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Dostupné na: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003010/zakazka/791024
[2] Viz komentář k zákonu: „V případě, že zadavatel rozhodl o zrušení ZPŘ, je povinen do pěti pracovních dnů od přijetí tohoto rozhodnutí uveřejnit na profilu zadavatele oznámení o zrušení ZPŘ. Jedná se tedy o speciální úpravu oznamovací povinnosti pro ZPŘ, neboť zadavatel není povinen postupovat dle § 128 (tj. odesílat do tří pracovních dnů od zrušení zadávacího řízení sdělení účastníkům a do 30 dnů od jeho ukončení oznámení do VVZ).“ (§ 53 [Zjednodušené podlimitní řízení]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 434.)