číslo jednací: 01325/2026/500
spisová značka: S0837/2025/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rámcové dohody na opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2025 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 1. 2026 |
| Dokumenty |  2025_S0837.pdf 825 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0837/2025/VZ Číslo jednací: ÚOHS-01325/2026/500 |
|
Brno 13. 1. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 7. 11. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1,
- navrhovatel – ŠKODA PARS a.s., IČO 25860038, se sídlem Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk,
- vybraný dodavatel – Českomoravská železniční opravna, s.r.o., IČO 62304666, se sídlem Kojetínská 358/71, 750 02 Přerov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 11. 2025 Mgr. Vladimírem Rajfem, advokátem ev. č. ČAK 16630, společníkem společnosti Krejčí, Rajf & partneři, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 04600916, se sídlem Špitálka 539/23e, 602 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v jednacím řízení s uveřejněním zahájeném za účelem uzavření „Rámcové dohody na opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-013811 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2025 pod ev. č. 166736 - 2025,
rozhodl takto:
I.
Návrh navrhovatele – ŠKODA PARS a.s., IČO 25860038, se sídlem Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk – ze dne 7. 11. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 – učiněných v jednacím řízení s uveřejněním zahájeném za účelem uzavření „Rámcové dohody na opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejněnídne 13. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-013811 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2025 pod ev. č. 166736- 2025, se v části, která směřuje proti tvrzenému porušení pravidla pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem upraveného v § 211 odst. 3 cit. zákona, proti tvrzenému střetu zájmů ve smyslu § 44 cit. zákona a proti tvrzenému porušení prevenční povinnosti jmenovaného zadavatele v oblasti střetu zájmů, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
II.
Zadavatel – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 – v jednacím řízení s uveřejněním zahájeném za účelem uzavření „Rámcové dohody na opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-013811 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2025 pod ev. č. 166736- 2025, nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když „Rozhodnutím o výběru dodavatele“ ze dne 25. 9. 2025, které oznámil účastníkům zadávacího řízení dne 2. 10. 2025 prostřednictvím „Oznámení o výběru dodavatele“ z téhož dne, rozhodl o výběru dodavatele – Českomoravská železniční opravna, s.r.o., IČO 62304666, se sídlem Kojetínská 358/71, 750 02 Přerov – ačkoliv na základě jím předložených podkladů nelze konstatovat, že by dostatečně ověřil schopnost vybraného dodavatele realizovat předmět plnění rámcové dohody v souladu s právními předpisy, resp. je zde důvodná pochybnost, zda je jmenovaný vybraný dodavatel schopen při realizaci předmětu plnění rámcové dohody v souvislosti s opravárenskými pracemi obsaženými v nabídkovém listu pod položkou č. 13 jako „Základní rozsah opravy trakčního motoru dle předpisu výrobce“ a pod položkou č. 14 jako „Oprava brzdy dle předpisu výrobce“ zajistit dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu rámcové dohody, přičemž tato pochybnost může vyústit v závěr, že nabídková cena jmenovaného vybraného dodavatele je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) cit. zákona, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření rámcové dohody.
III.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 – uvedeného ve výroku II. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší „Oznámení o výběru dodavatele“ ze dne
2. 10. 2025 odeslané účastníkům zadávacího řízení téhož dne v rámci jednacího řízení s uveřejněním zahájeného za účelem uzavření „Rámcové dohody na opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-013811 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2025 pod ev. č. 166736- 2025.
IV.
Zadavateli – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 —se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu v jednacím řízení s uveřejněním „Rámcová dohoda na opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 13. 3. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-013811 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2025 pod ev. č. 166736- 2025, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0837/2025/VZ.
V.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – České dráhy, a.s., IČO 70994226, se sídlem Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 13. 3. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění jednací řízení s uveřejněním, jehož cílem je uzavření „Rámcové dohody na opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 3. 2025 pod ev. č. Z2025-013811 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 14. 3. 2025 pod ev. č. 166736- 2025 (dále jen „rámcová dohoda“ nebo „zadávací řízení“).
2. V úvodu zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel postupuje v tomto zadávacím řízení v postavení zadavatele zadávajícího sektorovou veřejnou zakázku dle § 151 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
3. Dle bodu 3.2 „Specifikace předmětu Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem zadávacího řízení »(…) uzavření rámcové dohody o dílo ve smyslu § 131 Zákona, jejíž závazný vzor tvoří přílohu č. 1 této Zadávací dokumentace (dále jen „Rámcová dohoda“) a na jejímž základě budou uzavírány dílčí smlouvy na provedení opravy podvozků elektrických jednotek řady 640, 640.1, 640.2, 650, 650.2, 660 a 661«. Dále platí, že rámcová dohoda bude uzavřena s jedním dodavatelem, jehož nabídka bude v zadávacím řízení vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější.
4. Dle bodu 3.7 „Předpokládaná hodnota Veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota rámcové dohody 210 000 000,- Kč bez DPH.
5. Ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 4. 8. 2025 (dále jen „zpráva o hodnocení nabídek“) vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě konečné nabídky včetně nabídky navrhovatele – ŠKODA PARS a.s., IČO 25860038, se sídlem Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk (dále jen „navrhovatel“).
6. Rozhodnutím o výběru dodavatele ze dne 25. 9. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele k uzavření rámcové dohody, a to dodavatele Českomoravská železniční opravna, s.r.o., IČO 62304666, se sídlem Kojetínská 358/71, 750 02 Přerov, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 19. 11. 2025 Mgr. Vladimírem Rajfem, advokátem ev. č. ČAK 16630, společníkem společnosti Krejčí, Rajf & partneři, s.r.o., advokátní kancelář, IČO 04600916, se sídlem Špitálka 539/23e, 602 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“).
7. Dne 2. 10. 2025 zadavatel účastníkům zadávacího řízení odeslal oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“), kterým oznámil výběr dodavatele, přičemž přílohou tohoto dokumentu je právě rozhodnutí o výběru dodavatele a dále pak zpráva o hodnocení nabídek a „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v zadávacím řízení“ ze dne 2. 10. 2025.
8. Dne 16. 10. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele ze dne 15. 10. 2025 (dále jen „námitky“), které mu bylo oznámeno dne 2. 10. 2025, přičemž zadavatel tyto námitky v plném rozsahu svým rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 10. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.
9. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 7. 11. 2025 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. OBSAH NÁMITEK A ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH
Obsah námitek[1]
10. Navrhovatel ve svých námitkách brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele, které mu bylo oznámeno dne 2. 10. 2025 prostřednictvím oznámení o výběru dodavatele.
Netransparentní postup zadavatele při udělování osvědčení o způsobilosti
11. Navrhovatel v námitkách poukazuje na to, že „Osvědčení o způsobilosti dodavatele“ ve smyslu předpisu „ČD V6/2 – Předpis pro železniční kolejová vozidla stanovující pravidla pro provádění zákaznických systémových auditů dodavatelů železničních kolejových vozidel a jejich dílů“ (dále jen „osvědčení o způsobilosti“ a „předpis ČD V6/2“), kterým disponoval vybraný dodavatel v době podání nabídky, nepokrývalo celý předmět plnění rámcové dohody. Vybraný dodavatel tak dle názoru navrhovatele osvědčení o způsobilosti musel získat v průběhu zadávacího řízení, a to až po uplynutí lhůty pro podání konečných nabídek a jejich otevření. Navrhovatel je přesvědčen, že v dané fázi zadávacího řízení měl zadavatel zájem na tom, aby vybraný dodavatel v tomto procesu uspěl, což mohlo mít dopad na proces udělení osvědčení o způsobilosti. V této souvislosti navrhovatel vznáší pochybnosti o tom, zda byl daný proces získání osvědčení způsobilosti řádně zadavatelem zdokumentován v souladu s § 211 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že o daném procesu, resp. o komunikaci mezi zadavatelem a vybraným dodavatele v souvislosti s tímto procesem neexistuje dostatečný záznam, pročež nelze dle navrhovatele vyvrátit pochybnosti o průběhu tohoto procesu. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel nepřijal nezbytná opatření proti střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona. Postup zadavatele proto navrhovatel považuje za rozporný se zásadou transparentnosti.
Schopnost vybraného dodavatele poskytnout plnění odpovídající požadavkům zadavatele
12. Navrhovatel dále vyjadřuje své přesvědčení, že vybraný dodavatel není schopen poskytnout zadavateli požadovaný předmět plnění. Konkrétně se navrhovatel zaměřuje zejména na opravárenské práce spočívající v opravách brzd dle předpisu výrobce, kterým je dle navrhovatele společnost Knorr-Bremse Gesellschaft mit beschränkter Haftung[2] (dále jen „společnost Knorr“). Navrhovatel uvádí, že se dotázal společnosti Knorr, zda poskytla vybranému dodavateli licenci k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek konkrétního typu, přičemž z vyjádření oslovené společnosti (které navrhovatel k námitkám přiložil) se podává, že tyto licence společnost Knorr vybranému dodavateli neposkytla a nenavázala s vybraným dodavatelem v této věci ani jinou formu spolupráce. Navrhovatel tedy trvá na tom, že vybraný dodavatel nabízí opravy brzd, které nemusí odpovídat požadavkům výrobce na takové opravy, přičemž nabízené plnění tak neodpovídá požadavkům zadavatele.
13. Navrhovatel se dále zaměřuje na opravárenské práce spočívající v opravách trakčního motoru dle předpisu výrobce, přičemž poukazuje na to, že výrobcem uvedeného motoru je obchodní společnost ŠKODA ELECTRIC a.s., IČO 47718579, se sídlem Průmyslová 610/2a, 301 00 Plzeň (dále jen „ŠELC“). K tomu, aby byl vybraný dodavatel schopen uvedené činnosti provádět v souladu s požadavky zadavatele (tj. dle předpisů výrobce) a v souladu s jinými právními předpisy (zejména předpisy na ochranu duševního vlastnictví), by dle navrhovatele musel disponovat technickou dokumentací (a licencí k ní pro účely provádění oprav) od uvedeného výrobce. Navrhovatel v této souvislosti předkládá čestné prohlášení společnosti ŠELC, z nějž vyplývá, že k uvedenému typu motoru společnost ŠELC nikdy neposkytla licenci, technickou dokumentaci a ani nenavázala s vybraným dodavatelem ve vztahu k realizaci předmětu plnění jinou formu spolupráce. Navrhovatel proto trvá na tom, že »[z] uvedených skutečnosti je tedy zřejmé, že Vybraný dodavatel nemůže poskytnout činnosti odpovídající shora uvedeným položkám v souladu s předpisy výrobce, protože nemá k dispozici odpovídající technickou dokumentaci (resp. mu nebyla legálně poskytnuta), nemá k ní požadovanou licenci a současně nemá „zasmluvněné“ kapacity výrobce daného motoru (pokud by činnosti chtěl zajistit tímto způsobem).«
14. Navrhovatel má rovněž pochybnost o tom, zda je vybraný dodavatel schopen nabídnout práce související s opravou převodovek. Navrhovatel uvažuje nad tím, zda se vybraný dodavatel pro tyto opravy dostatečně vybavil.
15. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na znění rámcové dohody, z níž vyplývá, že jejím podepsáním zhotovitel prohlašuje, že je plně způsobilý řádně plnit předmět této dohody, zejména že má veškeré potřebné technické vybavení a disponuje veškerými povoleními vztahujícími se k plnění předmětu smlouvy, dále že je vlastníkem nebo držitelem výkresové dokumentace potřebné pro plnění předmětu této smlouvy, že je držitelem osvědčení o způsobilosti na předmět této smlouvy dle předpisu ČD 6/2, že má k dispozici tento předpis a že se zavazuje k dodržování tohoto předpisu. Uvedená prohlášení činí vybraný dodavatel v okamžiku podpisu rámcové dohody, tj. není přípustné, aby si technické vybavení a veškerá nezbytná povolení a výkresovou dokumentaci obstaral až po podpisu rámcové dohody.
16. Navrhovatel tuto část námitek uzavírá tím, že vybraným dodavatelem nabízené plnění nemůže být poskytováno v souladu s požadavky zadavatele, v souladu s technickou dokumentací výrobců daných komponent a ani v souladu s jinými relevantními právními předpisy (zejména předpisy upravující ochranu duševního vlastnictví).
Mimořádně nízká nabídková cena v nabídce vybraného dodavatele
17. S výše uvedeným pak souvisí názor navrhovatele, že vybraný dodavatel při naceňování nabídky nezohlednil všechny vstupy nezbytné pro plnění rámcové dohody, zejména pak licence k provádění opravárenských prací ve vztahu ke konkrétním komponentám (například brzdy či trakční motory). Z vyjádření výrobců dle navrhovatele plyne, že vybraný dodavatel nekontaktoval výrobce komponent a potřebné licence nepořídil. Nabízená cena vybraného dodavatele tak může být dle navrhovatele způsobena tím, že vybraný dodavatel porušuje práva z duševního vlastnictví třetích osob (výrobců komponent). Práva z duševního vlastnictví je přitom nutné podřadit pod právní předpisy související s předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) zákona. Nabídkovou cenu vybraného dodavatele je proto dle názoru navrhovatele nutné vyhodnotit jako mimořádně nízkou ve smyslu § 113 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel je povinen tyto pochybnosti blíže prověřit a konkrétně se s těmito námitkami vypořádat.
Obsah rozhodnutí o námitkách
18. Zadavatel přezkoumal podané námitky a rozhodl o jejich odmítnutí v celém rozsahu.
Netransparentní postup zadavatele při udělování osvědčení o způsobilosti
19. Zadavatel potvrzuje, že osvědčení o způsobilosti získal vybraný dodavatel v průběhu zadávacího řízení, nicméně podotýká, že se jedná o postup, který zadavatel předpokládá již v zadávacích podmínkách. Zadavatel nepožaduje předložení osvědčení o způsobilosti již v rámci žádosti o účast proto, aby dal možnost ucházet se o veřejnou zakázku co nejširšímu možnému okruhu potenciálních dodavatelů. Nejde tedy o kvalifikační podmínku, kterou by museli splnit všichni dodavatelé, neboť proces získání předmětného osvědčení s sebou nese určité náklady, které by bylo nepřiměřené požadovat i po dodavatelích, kteří by se nakonec nestali vybranými dodavateli. Zadavatel dále sděluje, že osvědčení způsobilosti vybraného dodavatele bylo vydáno dne 1. 9. 2025 s platností do 30. 9. 2028 a zahrnuje mj. způsobilost vybraného dodavatele k provádění předmětu rámcové dohody. Osvědčení bylo vydáno na základě zákaznického systémového auditu (dále rovněž jako „ZSA“) provedeného ve dnech 26. a 28. 8. 2025. Dále zadavatel sděluje, že o průběhu zákaznického systémového auditu byl pořízen písemný zápis. Pokud jde o zaznamenání procesu udělení osvědčení, je dle zadavatele pro průběh zadávacího řízení dostačující samotné předložení osvědčení zadavateli, který nemá povinnost zkoumat proces jeho vydání a nemá ani důvod zpochybňovat daný doklad.
20. Ve vztahu k námitkám navrhovatele směřujícím proti procesu získání osvědčení o způsobilosti zadavatel uvádí, že se jedná o námitky proti zadávacím podmínkám. Pakliže navrhovateli připadá nesprávné, jakým způsobem zadavatel upravil poskytnutí součinnosti pro provedení zákaznického systémového auditu, měl dle názoru zadavatele podat námitky do konce lhůty pro podání nabídek, která uplynula dne 4. 8. 2025 v 9:00 hod. Zadavatel tak tyto námitky podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona jako opožděné odmítl.
21. Zadavatel dále trvá na tom, že v souvislosti se ZSA nenastal ani střet zájmů, neboť osvědčení o způsobilosti bylo vybranému dodavateli uděleno na základě řádně provedeného auditu, který ověřil, že vybraný dodavatel splňuje příslušné podmínky pro realizaci předmětu rámcové dohody. Zadavatel trvá na tom, že auditní tým provádějící ZSA je složen z odborně kvalifikovaných zaměstnanců zadavatele, přičemž zadavatel má vždy zájem především na řádném a včasném provedení prací. V souladu s tímto zájmem postupují jak členové auditního týmu, tak členové hodnoticí komise. Účelem ZSA je ověření, zda dodavatel disponuje veškerými prostředky potřebnými pro provedení předmětu dané zakázky, přičemž v projednávaném případě bylo zjištěno, že vybraný dodavatel je způsobilý k provádění předmětu plnění rámcové dohody.
Schopnost vybraného dodavatele poskytnout plnění odpovídající požadavkům zadavatele
22. K námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel nedisponuje licencí k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek zadavatel sděluje, že z objasnění nabídky vybraného dodavatele, provedeného zákaznického systémového auditu a předloženého seznamu subdodavatelů vyplývá, že vybraný dodavatel nebude provádět opravy brzdových součástí sám, nýbrž v kooperaci s oprávněnou organizací (Knorr) a bude používat originální náhradní díly pořízené přímo od výrobce brzdy Knorr. Stejně tak vybraný dodavatel potvrdil, že při opravách bude postupováno v souladu s předpisy a standardy výrobce brzdových komponentů, společnosti Knorr. Dle zadavatele neexistuje důvod rozporovat předložené doklady ze strany vybraného dodavatele či jím zvolenou strategii provádění oprav.
23. Obdobně k námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel nedisponuje technickou dokumentací, která je nezbytná pro opravy trakčních motorů, zadavatel sděluje, že z provedeného zákaznického systémového auditu vyplývá, že vybraný dodavatel bude provádět opravy trakčních motorů v kooperaci s některou z oprávněných organizací, které dle jejich osvědčení o způsobilosti disponují potřebnými vstupy pro provádění těchto prací. Zadavatel je navíc přesvědčen, že není oprávněn zkoumat držbu výkresové dokumentace mimo rámec prokazování požadovaných podmínek účasti. Zda je tedy vybraný dodavatel autorem výkresové dokumentace, anebo si ji opatřil jiným způsobem, je z hlediska splnění zadávacích podmínek dle zadavatele irelevantní, pokud vybraný dodavatel deklaroval, že při plnění rámcové dohody zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jejím předmětu. Zadavatel tak nemá pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel disponuje dokumentací potřebnou pro plnění předmětu rámcové dohody (alespoň ji drží, ať už sám, nebo prostřednictvím poddodavatele).
24. Zadavatel rovněž z provedeného zákaznického systémového auditu dovozuje, že vybraný dodavatel disponuje nezbytnou dokumentací a vybavením pro provádění základního rozsahu oprav převodovek. Dále zadavatel sděluje, že „[p]rovedení oprav vyššího rozsahu pak bude realizováno v rámci kooperace s oprávněnou organizací, která disponuje všemi potřebnými vstupy pro provádění těchto prací. Zadavatel na základě provedeného auditu nemá pochybnosti o schopnosti Vybraného dodavatele realizovat opravy převodovek.“.
25. K požadavku na držení výkresové dokumentace nezbytné pro plnění rámcové dohody zadavatel sděluje, že v zadávací dokumentaci nepožadoval, aby vybraný dodavatel byl autorem originální výkresové dokumentace či aby byl případně autorem originální výkresové dokumentace smluvně oprávněn k dalšímu použití této dokumentace. Zadavatel toliko požadoval, aby vybraný dodavatel potvrdil, že je alespoň držitelem výkresové dokumentace, která je pro provedení předmětu plnění potřebná. Zadavatel tak nemá na základě dosavadních zjištění, žádosti o účast, konečné nabídky, jejího objasnění ani předloženého osvědčení o způsobilosti pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel disponuje veškerými prostředky pro řádnou realizaci předmětu plnění rámcové dohody.
Mimořádně nízká nabídková cena v nabídce vybraného dodavatele
26. K problematice mimořádně nízké nabídkové ceny (dále rovněž jako „MNNC“) zadavatel sděluje, že se nabídkou vybraného dodavatelem v tomto ohledu zabýval, přičemž z objasnění vybraného dodavatele ze dne 28. 8. 2025 vyplývá, že tento „(…) stanovil svou nabídkovou cenu tak, aby pokryla veškeré náklady na realizaci předmětu Veřejné zakázky, povolení a kooperace“. Vybraný dodavatel současně potvrdil, že při plnění rámcové dohody zajistí dodržování všech povinností vyplývajících z právních předpisů a neobdržel veřejnou podporu v souladu s § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel připouští, že práva z duševního vlastnictví mohou být relevantní z hlediska posouzení splnění podmínky dle § 113 odst. 4 písm. a) zákona, nicméně vybraný dodavatel v rámci objasnění výslovně potvrdil, že jeho nabídka není výsledkem porušení právních předpisů, přičemž zadavatel nemá důvod o tomto tvrzení pochybovat. Zadavatel má za to, že stěžovatel nepředložil žádné konkrétní důkazy, které by takové pochybnosti mohly objektivně vyvolat. Zadavatel má na základě předložených dokladů za prokázané, že vybraný dodavatel je schopen, mimo jiné také na základě kooperací, řádně realizovat předmět plnění, a to včetně oprav převodovek, brzdových komponentů či trakčních motorů.
III. OBSAH NÁVRHU
27. Navrhovatel v podaném návrhu brojí proti rozhodnutí o výběru, které mu bylo oznámeno dne 2. 10. 2025 prostřednictvím oznámení o výběru dodavatele, a rovněž proti rozhodnutí o námitkách, které považuje za nepřezkoumatelné.
Netransparentní postup zadavatele při udělování osvědčení o způsobilosti
28. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti a v rozporu se zákonnými pravidly týkajícími se komunikace v zadávacím řízení, když ve vztahu k zákaznickému systémovému auditu, na jehož základě došlo v průběhu zadávacího řízení k vydání osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele v souladu s odst. 7.2 kvalifikační dokumentace, která je přílohou č. 6 zadávací dokumentace (dále jen „kvalifikační dokumentace“), nepřijal nezbytná opatření proti střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona a současně tuto ústní komunikaci řádně nezdokumentoval v souladu s § 211 odst. 3 zákona. Navrhovatel ve svém návrhu zejména poukazuje na to, že zadavatel v kvalifikační dokumentaci požadoval po vybraném dodavateli kromě jiného i předložení osvědčení o způsobilosti. Zadavatel rovněž v kvalifikační dokumentaci popsal proces, kterým lze osvědčení získat (realizace ZSA), a jako přílohu č. 7 zadávací dokumentace uvedl předpis ČD V6/2. S ohledem na právě uvedené a s ohledem na to, že u vybraného dodavatele probíhal zákaznický systémový audit v průběhu zadávacího řízení, je navrhovatel přesvědčen, že komunikace, která v rámci tohoto procesu probíhala mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, je formou komunikace v zadávacím řízení ve smyslu § 211 zákona. Vzhledem k tomu, že ZSA probíhá na místě a jedná se tak o ústní formu komunikace, je navrhovatel přesvědčen, že byl zadavatel povinen tuto komunikaci zdokumentovat tak, aby byl zachycen její obsah. O provedeném zákaznickém systémovém se provádí tzv. zápis, nicméně dle názoru navrhovatele takový zápis obvykle neodpovídá požadavkům dle § 211 odst. 3 zákona. Dle navrhovatele tak zadavatel porušil předmětné ustanovení zákona a zatížil zadávací řízení vadou netransparentnosti.
29. Dále navrhovatel poukazuje na to, že ZSA prováděli zaměstnanci zadavatele poté, co uplynula lhůta pro podání konečných nabídek a došlo k jejich otevření. Navrhovatel je tedy přesvědčen, že existují důvodné pochybnosti o tom, zda nebyly informace o probíhajícím zadávacím řízení diskutovány s osobami, které se na auditu podílely. Zadavatel tedy dle názoru navrhovatele nemusel být při provedení předmětného auditu nestranný, neboť se jeho výsledek (udělení nebo neudělení osvědčení o způsobilosti) promítá do nákladů, které v budoucnu zadavatel vynaloží na předmět plnění jednotlivých zakázek zadávaných na základě rámcové dohody. Tím, že zadavatel neučinil žádné aktivní opatření k zamezení střetu zájmů, se dle navrhovatele dopustil porušení § 44 zákona.
Schopnost vybraného dodavatele poskytnout plnění odpovídající požadavkům zadavatele
30. Navrhovatel trvá na tom, že vybraný dodavatel není schopen poskytnout zadavateli požadovaný předmět plnění. Nejprve se navrhovatel zaměřuje na opravy brzd dle předpisu výrobce (Knorr). Navrhovatel odkazuje na vyjádření společnosti Knorr, z nějž dovozuje, že tato společnost nenavázala spolupráci nutnou k realizaci plnění veřejné zakázky s žádnou jinou obchodní společností z České republiky mimo obchodní společnosti ze skupiny ŠKODA. Navrhovatel proto nesouhlasí s tvrzením zadavatele obsaženým v rozhodnutí o námitkách, že by z objasnění nabídky vybraného dodavatele, z provedeného zákaznického systémového auditu a z předloženého seznamu poddodavatelů mělo vyplývat, že vybraný dodavatel bude spolupracovat s oprávněnou organizací (v roli poddodavatele), tj. se společností Knorr. Z uvedeného tedy dle názoru navrhovatele vyplývá, že vybraný dodavatel v nabídce uvedl informaci, která neodpovídá skutečnosti a která má vliv na splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a zároveň vybraný dodavatel není schopen poskytnout předmět plnění odpovídající požadavkům zadavatele. Opravy brzd je totiž vybraný dodavatel povinen zadavateli poskytnout „dle předpisu výrobce“, jak vyplývá ze zadávací dokumentace. Pokud však vybraný dodavatel s výrobcem nijak nespolupracuje, není schopen opravy brzd provést v souladu s jeho předpisy.
31. Obdobně se navrhovatel vyjadřuje ke schopnosti vybraného dodavatele poskytnout zadavateli opravárenské práce související s opravami trakčních motorů. Z vyjádření, které navrhovatel doložil k námitkám, vyplývá, že společnost ŠELC nikomu mimo skupinu ŠKODA neposkytla oprávnění k nakládání s výrobní dokumentací (anebo výrobní dokumentaci jako takovou) ke svým trakčním motorům, nikoho necertifikovala na opravy těchto motorů a současně nikomu mimu skupinu ŠKODA neposkytuje své kapacity v poddodavatelské rovině. Navrhovatel je tak přesvědčen (obdobně jako u oprav brzd výše), že vybraný dodavatel nenabízí plnění, které by odpovídalo požadavkům zadavatele. Navrhovatel nesouhlasí s tím, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách spokojil pouze s potvrzením vybraného dodavatele, že je schopen poskytnout plnění v souladu se zadávací dokumentací, aniž by danou věc blíže zkoumal. Navrhovatel je přesvědčen, že jednou z možností, jak by mohl vybraný dodavatel danou část předmětu plnění realizovat, je neoprávněné získání a použití výrobní dokumentace k trakčnímu motoru, tj. porušení práv z duševního vlastnictví společnosti ŠELC. Navrhovatel přitom nesouhlasí s tvrzením zadavatele v rozhodnutí o námitkách, že není jeho povinností porušení takových práv zkoumat. Dle navrhovatele se jedná o relevantní okruh právních předpisů, jejichž splnění se posuzuje v rovině MNNC (k tomu viz dále). Dále navrhovatel poukazuje na to, že si zadavatel v odst. 1.5 rámcové dohody, která tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace, vymínil, že vybraný dodavatel bude disponovat „veškerými povoleními vztahujícími se k plnění předmětu Smlouvy“ a dále, že „je vlastníkem nebo držitelem výkresové dokumentace potřebné pro plnění předmětu této Smlouvy“. Pokud by vybraný dodavatel získal a použil výkresovou dokumentaci k trakčním motorům společnosti ŠELC neoprávněně, nedisponoval by veškerými povoleními, která se k předmětu plnění veřejné zakázky váží, jak vyžaduje výše citovaný odstavec rámcové dohody.
32. Navrhovatel se dále zabývá opravami převodovek. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách v reakci na pochybnosti o tom, zda vybraný dodavatel disponuje dostatečným technickým zázemím pro opravu převodovek, pouze obecně odpověděl, že z provedeného zákaznického systémového auditu plyne, že ano. Navrhovatel rozhodnutí o námitkách zpochybňuje především v další části návrhu, na tomto místě však připomíná, že nedostatečná připravenost pro realizaci těchto oprav znamená, že vybraný dodavatel není schopen poskytovat předmět plnění v souladu se zadávacími podmínkami.
Mimořádně nízká nabídková cena v nabídce vybraného dodavatele
33. Navrhovatel dále nesouhlasí s tím, jakým způsobem zadavatel posoudil námitky vztahující se k MNNC vybraného dodavatele. Navrhovatel ve svých námitkách identifikoval konkrétní položky, u kterých upozornil, že by nabídka vybraného dodavatele mohla obsahovat MNNC. Navrhovatel v námitkách rovněž konkrétně popsal, že MNNC v dotčených položkách je výsledkem toho, že vybraný dodavatel nezohlednil v cenotvorbě povinné vstupy od výrobců daných komponent (ať už jde o brzdy anebo trakční motor), protože je zřejmě nehodlá využít (dle vyjádření výrobců). Vybraný dodavatel tímto postupem zasahuje do práv duševního vlastnictví výrobců, přičemž navrhovatel poukazuje na to, že pokud je MNNC dosaženo porušením práv z duševního vlastnictví, jedná se o povinný důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení podle § 113 odst. 6 zákona. Navrhovatel odmítá postup zadavatele, který se uvedenými skutečnostmi blíže nezabýval, nýbrž pouze akceptoval tvrzení vybraného dodavatele, že plnění poskytne v souladu s právními předpisy.
34. Navrhovatel dále poukazuje na to, že z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel u vybraného dodavatele posuzoval otázku MNNC v průběhu zadávacího řízení, nicméně v návaznosti na podané námitky obsahující konkrétní pochybnosti o porušování práv duševního vlastnictví zadavatel žádné další posouzení MNNC neprovedl. Navrhovatel je tak přesvědčen, že zadavatel tyto konkrétní námitky navrhovatele nedostatečně vypořádal. Navrhovatel trvá na tom, že je povinností zadavatele učinit nezbytné kroky, aby byly konkrétní námitky vysvětleny. V projednávaném případě tak zadavatel měl například vyzvat vybraného dodavatele, aby se k těmto konkrétním námitkám vyjádřil. Nepostačuje tak pouhé prohlášení vybraného dodavatele o dodržování právních předpisů, které bylo provedeno ještě před podáním námitek a na které zadavatel v rozhodnutí o námitkách opakovaně odkazuje.
K seznamu poddodavatelů vybraného dodavatele
35. Navrhovatel v návrhu rovněž reaguje na informace z provedeného ZSA, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel poukazuje na to, že v zápisu o auditu jsou mj. uvedeny tzv. kooperace nutné k tomu, aby byl (vybraný) dodavatel schopen plnění dle osvědčení o způsobilosti realizovat. Navrhovatel má v této souvislosti pochybnosti o tom, zda vybraný dodavatel v seznamu poddodavatelů v nabídce řádně uvedl všechny poddodavatele (resp. zda je před podáním nabídky vůbec poptal) a zejména zda tento seznam odpovídá předloženému osvědčení o způsobilosti. V případě nesouladu těchto dokumentů se dle navrhovatele jedná o vnitřně rozpornou nabídku, proto navrhovatel žádá Úřad o prověření těchto skutečností.
Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách
36. V závěru návrhu navrhovatel vyjadřuje své přesvědčení, že rozhodnutí o námitkách nesplňuje požadavky dle zákona. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, z níž mj. dovozuje, že není přípustné, aby zadavatel v rozhodnutí o námitkách pouze odkazoval na externí dokumenty, které mají potvrzovat určité klíčové skutečnosti, aniž by konkretizoval, co je obsahem těchto dokumentů anebo jaké konkrétní skutečnosti z nich plynou a proč tomu tak je. Navrhovatel zejména odkazuje na v námitkách uvedené pochybnosti o dodržování práv duševního vlastnictví (zejm. společnosti ŠELC), které zadavatel vypořádal tím způsobem, že konstatoval, že není oprávněn takové porušení práv přezkoumávat a že z vyjádření vybraného dodavatele je patrné, že právní předpisy porušovat nebude. Dle navrhovatele tak »zadavatel tuto část Námitek vypořádal v zásadě tvrzením, „že to tak je“, aniž by současně doplnil důvody, proč to tak je. Zadavatel současně nevypořádal zcela konkrétní a doložené tvrzení navrhovatele, že společnost Knorr s nikým z České republiky (kromě společností ze skupiny ŠKODA) nespolupracuje. Zadavatel na toto konkrétní tvrzení nereagoval a patrně vycházel ze seznamu poddodavatelů, který byl uveden v nabídce (anebo jejím objasnění či doplnění) vybraného dodavatele. Zde měl zadavatel u vybraného dodavatele ověřit, zda skutečně se společností Knorr spolupracuje a měl vyžadovat doklad, který to osvědčuje. Takto nabyté informace měl poté propsat do Rozhodnutí o námitkách.« Dle navrhovatele měl zadavatel v rozhodnutí o námitkách mj. i uvést, jakým konkrétním a legálním způsobem vybraný dodavatel výrobní dokumentaci k trakčním motorům a jejich komponentům zajistil.
37. Nedostatečně se měl zadavatel rovněž vypořádat s námitkami, které se týkají MNNC (k tomu viz výše). Za zásadní nedostatek rozhodnutí o námitkách pak navrhovatel považuje zejména skutečnost, že zadavatel na několik místech odkazuje na zápis z auditu, aniž by jej učinil součástí rozhodnutí o námitkách anebo aniž by jeho obsah či z něj plynoucí zjištění v rozhodnutí o námitkách popsal.
38. Navrhovatel tak navrhuje zrušení rozhodnutí o výběru nebo alternativně zrušení rozhodnutí o námitkách pro jeho nepřezkoumatelnost.
IV. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
39. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 7. 11. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
40. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel,
- vybraný dodavatel.
41. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 12. 11. 2025.
42. Dne 18. 11. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Obsah vyjádření zadavatele k návrhu
43. Zadavatel ve svém vyjádření odkazuje na argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách a setrvává na závěrech v něm učiněných, přičemž svou argumentaci doplňuje následovně.
Netransparentní postup zadavatele při udělování osvědčení o způsobilosti
44. Zadavatele se v úvodu svého vyjádření zaměřuje na proces získávání osvědčení o způsobilosti, přičemž poukazuje na to, že působí jako tzv. železniční podnik ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o drahách“), přičemž je povinen udržovat tzv. systém zajišťování bezpečnosti provozování dráhy. Součástí tohoto systému je ucelená soustava vnitřních předpisů (mj. i předpis ČD V6/2). Tento předpis stanovuje způsob odborně technického prověřování dodavatelů před realizací dodávky produktu zadavateli, případně jinému subjektu. Dodavatelům je na základě vyhovujícího zákaznického systémového auditu vystaveno osvědčení o způsobilosti dodavatele pro určitou činnost požadovanou dodavatelem. Dodavatelé, kteří chtějí osvědčení o způsobilosti získat, o něj mohou žádat kdykoliv, jak mimo zadávací řízení na veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou činnosti ověřované v rámci ZSA, tak v průběhu zadávacího řízení. Aby zadavatel umožnil co možná nejširší soutěž dodavatelů, nepožaduje předložení osvědčení o způsobilosti spolu s žádostí o účast, předběžnou nabídkou či nabídkou. Současně zadavatel uvádí, že podmínkou udělení osvědčení není, aby daný dodavatel vykonával veškeré činnosti samostatně, naopak je umožněno, že určité činnosti bude dodavatel provádět tzv. „v kooperaci“ s jiným subjektem.
45. Zadavatel dále poukazuje na to, že prověřováním splnění podmínek předpisu ČD V6/2 je na straně zadavatele pověřen samostatný odborný tým specialistů auditu kvality oprav železničních kolejových vozidel (dále rovněž jako „ŽKV“). Dle zadavatele se tento tým nepodílí na přípravě ani realizaci zadávacích řízení a nedisponuje informacemi o probíhajících zadávacích řízeních a nejedná na pokyn hodnoticí komise a nikterak s ní nekomunikuje. Jeho specifickým účelem je provádění zákaznického systémového auditu a dalších kontrol kvality oprav ŽKV. K provedení ZSA jsou samostatně oslovováni přímo příslušnými dodavateli. Proces posouzení naplnění požadavků předpisu ČD V6/2 je v gesci auditního týmu, který analyzuje, zda dodavatel splňuje podmínky pro udělení osvědčení o způsobilosti. V případě pozitivního výsledku pak na základě zápisu z auditu Odbor servisu kolejových vozidel zadavatele vydá osvědčení přímo dodavateli. Ten je pak v případě, že je to zadavatelem v zadávacím řízení požadováno, povinen v rámci součinnosti před podpisem smlouvy předložit také doklad prokazující výše uvedené.
46. Naopak posouzení a hodnocení nabídek/žádostí o účast je plně v gesci hodnoticí komise, jejíž členové jsou vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech, o kterých se v souvislosti s daným zadávacím řízením dozvědí. Současně za účelem předcházení střetu zájmů jsou členové hodnoticí komise vždy povinni ověřit a potvrdit formou čestného prohlášení, že nejsou dány skutečnosti, které by mohly vést ke střetu zájmů, přičemž jsou rovněž vázáni mlčenlivostí. Zadavatel trvá na tom, že v žádném z kroků realizovaných na straně auditního týmu či hodnoticí komise nedochází k vzájemné komunikaci a přenosu informací. „Obě skupiny zaměstnanců (hodnoticí komise i auditní tým) jednají nezávisle, dle svých odborných znalostí a řídí se příslušnými předpisy. Je tedy zřejmé, že v daném případě je vyloučeno, aby docházelo k jakémukoliv střetu zájmů. Zadavatel si je vědom jak povinností, které mu plynou ze ZZVZ, tak ale také z předpisů regulujících bezpečnost železniční kolejové dopravy.“ Jestliže Navrhovatel ve svém návrhu napadá zadavatelův postup, kdy umožňuje provedení ZSA v průběhu zadávacího řízení dodavateli, jenž se účastní zadávacího řízení, z důvodu, že zadavatel dle navrhovatele pak údajně nepostupuje při provedení ZSA nestranně, jedná se dle zadavatele o námitky/návrh směřující proti vymezení zadávacích podmínek, které je třeba odmítnou jako opožděné.
47. K navrhovatelem tvrzené absenci záznamu o postupu auditního týmu zadavatel sděluje, že ZSA a na něj navazující udělení osvědčení o způsobilosti je zcela samostatným procesem, jehož provedení není vázáno na průběh zadávacího řízení. Z pohledu zadávacího řízení se jedná o zcela mimoběžný proces a komunikaci během provádění ZSA nelze dle zadavatele považovat za komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem ve smyslu § 211 zákona, jelikož se nejedná o komunikaci v zadávacím řízení. Součástí zadávacího řízení je toliko předložení příslušného osvědčení o způsobilosti dodavatelem. Samotné provedení ZSA, který je podmínkou pro to, aby dodavatel měl příslušné osvědčení o způsobilosti, může proběhnout kdykoliv a není závislé na existenci zadávacího řízení.
Schopnost vybraného dodavatele poskytnout plnění odpovídající požadavkům zadavatele
48. V souvislosti se schopností vybraného dodavatele realizovat práce související s opravami brzd zadavatel trvá na tom, že v rámci provedeného ZSA bylo zjištěno, že vybraný dodavatel bude provádět opravy brzdových komponent v kooperaci se společností Knorr a disponuje proškolenými pracovníky pro provádění oprav a servisu brzdy Knorr. Zadavatel je přesvědčen, že jestliže vybraný dodavatel uvedl, že bude opravy brzdových komponent řešit prostřednictvím jejich výrobce, ale nemá s ním v době podání nabídky uzavřený smluvní vztah, nejedná se o důvod pro vyloučení tohoto dodavatele ze zadávacího řízení. Vybraný dodavatel neprokazoval prostřednictvím tohoto dodavatele splnění části kvalifikace, proto zadavatel nebyl oprávněn zjišťovat existenci smluvního vztahu.
49. Zadavatel dále setrvává na svém názoru, že vybraný dodavatel v rámci provedeného ZSA dostatečným způsobem prokázal, že bude provádět opravy trakčních motorů v kooperaci s některým z oprávněných poddodavatelů, kteří dle jejich rozsahu osvědčení o způsobilosti disponují potřebnými vstupy pro provádění těchto prací a kteří již v minulosti opravy těchto typů trakčních motorů pro zadavatele úspěšně prováděli. Zadavatel tedy nemá důvod pochybovat o schopnosti vybraného dodavatele řádně a v souladu s předpisy realizovat předmět uvedených prací. Stejně tak je zadavatel přesvědčen, že není oprávněn zkoumat právní tituly držby výkresové dokumentace mimo rámec prokazování požadovaných podmínek účasti či řešit spory z oblasti autorského práva či práv průmyslového vlastnictví.
Mimořádně nízká nabídková cena v nabídce vybraného dodavatele
50. Zadavatel ve vztahu k posouzení MNNC opakuje, že vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění MNNC. Vybraný dodavatel dne 28. 8. 2025 předložil objasnění nabídky, které obsahovalo veškeré náležitosti dle zákona. Zadavatel ani na základě navrhovatelem tvrzených skutečností nemá díky provedenému ZSA a předloženému objasnění nabídky pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele řádně a včas plnit předmět rámcové dohody v souladu s příslušnými předpisy, a tedy rovněž ani o existenci MNNC v jeho nabídce. Pokud jde o tvrzení, že MNNC byla vybraným dodavatelem stanovena v důsledku porušení práv duševního vlastnictví společnosti ŠELC, pak zadavatel uvádí, že opravy trakčních motorů vybraný dodavatel provádí formou kooperace se subjektem, který disponuje veškerou dokumentací nezbytnou pro provedení příslušných prací.
K seznamu poddodavatelů vybraného dodavatele
51. Zadavatel je přesvědčen, že vybraný dodavatel v konečné nabídce řádně uvedl seznam poddodavatelů. Stejně tak v rámci ZSA vybraný dodavatel uvedl subjekty pro kooperaci při opravách a činnostech, pro které sám nedisponuje potřebnými prostředky, ty jsou uvedeny v zápisu z auditu. Zadavatel dále poukazuje na to, že seznam poddodavatelů není neměnný. Dodavatel může použít i jiného poddodavatele (kooperanta), který však musí rovněž vyhovovat požadavkům předpisu ČD V6/2. Využití jiného poddodavatele pak podléhá schválení ze strany objednatele (zadavatele). Pokud tedy dojde k eventuálnímu nesouladu v obou seznamech, lze jej dle názoru zadavatele odstranit v rámci součinnosti před podpisem smlouvy, či v průběhu plnění. Případný nesoulad těchto seznamů tedy dle názoru zadavatele nemá za následek vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení. Zadavatel na tomto místě uzavírá, že má na základě osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele a provedeného ZSA postaveno na jisto, že vybraný dodavatel má k dispozici veškeré vstupy, které jsou nezbytné pro řádnou realizaci předmětu rámcové dohody, ať už vlastní či zajištěné v rámci kooperací.
Nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách
52. Zadavatel trvá na tom, že v rozhodnutí o námitkách dostatečně specifikoval jednotlivé informace a podklady, které jej vedly ke zde učiněným závěrům. Skutečnost, že zadavatel nemá z důvodu ochrany obchodního tajemství oprávnění poskytnout v rámci rozhodnutí o námitkách zápis z auditu, nemůže být přikládána k tíži zadavateli.
53. Zadavatel tak Úřadu navrhuje zamítnutí návrhu v celém rozsahu.
Další průběh správního řízení
54. Dne 28. 11. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného dodavatele k návrhu z téhož dne, ve kterém vybraný dodavatel trvá na tom, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem, a proto navrhuje zamítnutí návrhu v plném rozsahu.
Obsah vyjádření vybraného dodavatele k návrhu
55. Vybraný dodavatel souhlasí s názorem zadavatele, že proces ZSA není součástí zadávacího řízení, a proto se na něj neuplatní § 211 zákona. Vybraný dodavatel považuje námitky vztahující se k procesu ZSA za účelové a spekulativní. Navrhovatel totiž de facto bez důkazů obviňuje vybraného dodavatele a zadavatele z nezákonného jednání.
56. K opravám brzd vybraný dodavatel sděluje, že při nich užívá originální náhradní díly pořízené přímo od výrobce. Jedná se o společnost Knorr, která je rovněž uvedena v kooperacích vybraného dodavatele v zápisu z auditu. Vybraný dodavatel pro úplnost uvádí, že obchoduje s rakouskou divizí společnosti Knorr a nikoliv německou, od které navrhovatel předložil vyjádření. Vybraný dodavatel trvá na tom, že brzdové systémy opravuje na základě dokumentace získané od objednatele zakázky, přičemž označuje konkrétní dokumenty. Vyvstane-li při plnění veřejné zakázky potřeba pořídit náhradní díly od společnosti Knorr, obrací se vybraný dodavatel na oprávněného distributora těchto dílů a opravu provede odborným personálem na základě uvedené dokumentace ve spojení s dokumentací obdrženou s náhradními díly.
57. Ve vztahu k pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele zajistit opravy trakčních motorů vybraný dodavatel sděluje, že sám není schopen zajistit opravy předmětných motorů. „Z tohoto důvodu spolupracuje se subjekty, které potřebnými vstupy pro provádění příslušných prací disponují. Tyto subjekty vybraný dodavatel řádně označil jako své poddodavatele, resp. v rámci zápisu z ZSA jako kooperující subjekty. Pro úplnost vybraný dodavatel doplňuje, že považuje za dostatečné, když jeho poddodavatelé či kooperanti vybranému dodavateli potvrdí, že disponují všemi potřebnými vstupy pro řádné splnění veřejné zakázky a že za pravdivost tohoto prohlášení nesou odpovědnost.“
58. K problematice MNNC vybraný dodavatel zdůrazňuje, že stanovení nabídkové ceny je obchodním rizikem účastníka zadávacího řízení. Skutečnost, že navrhovatel přikládá ocenění vstupů od výrobců vyšší váhu než vybraný dodavatel, a proto tyto vstupy oceňuje vyšší částkou než vybraný dodavatel, nemůže být přičítána k tíži vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel trvá na tom, že k porušení předpisů o ochraně práv duševního vlastnictví nedochází, a nabídková cena vybraného dodavatele tudíž z tohoto důvodu není mimořádně nízká.
59. K nesouladu mezi seznamem poddodavatelů a zápisem z auditu vybraný dodavatel uvádí, že seznam poddodavatelů není neměnný. Vybraný dodavatel na základě zkušeností v oboru k okamžiku podání konečné nabídky nepředpokládal nutnost pořízení náhradních dílů od společnosti Knorr, a proto tato společnost ani oprávněný distributor náhradních dílů této společnosti není v seznamu poddodavatelů uveden. Jak je však zřejmé ze zápisu, je tento subjekt veden v kooperacích vybraného dodavatele, a je tedy zřejmé, že vybraný dodavatel má možnosti s tímto subjektem spolupracovat (jako v minulosti již opakovaně spolupracoval). V případě vybraného dodavatele jsou kooperace uvedené v zápisu o auditu podstatně širší než seznam předpokládaných poddodavatelů. Skutečnost, že vybraný dodavatel na základě svých zkušeností s předmětem plnění předpokládá nutnost zapojení menšího množství poddodavatelů než navrhovatel, není nijak závadná. Je obchodní strategií vybraného dodavatele, zda si poddodavatele nasmlouvá předem nebo až zjistí, že je jejich součinnost skutečně nutná. To platí také pro opravy brzdových systémů i trakčních motorů.
60. Vybraný dodavatel dále nesouhlasí s tím, že by rozhodnutí o námitkách bylo nepřezkoumatelné, naopak je přesvědčen, že rozhodnutí o námitkách bylo zadavatelem srozumitelně a podrobně odůvodněno.
Další průběh správního řízení
61. Usnesením ze dne 1. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
62. Usnesením ze dne 3. 12. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
63. Usnesením ze dne 9. 12. 2025 Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření k podkladům rozhodnutí na žádost navrhovatele ze dne 5. 12. 2025 prodloužil.
64. Dne 19. 12. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém trvá na svých závěrech obsažených ve vyjádření zadavatele k návrhu. Zadavatel je přesvědčen, že jeho postup byl v souladu se zákonem a k zajištění co nejširší soutěže dodavatelů schopných plnit předmět veřejné zakázky, aby bylo zamezeno tzv. vendor lock-in ve prospěch jednoho dodavatele. V postupu navrhovatele zadavatel vidí spíše účelovou snahu o omezení konkurence na trhu. Zadavatel proto trvá na tom, že jeho rozhodnutí o výběru dodavatele je správné, transparentní a zákonné, jelikož vybraný dodavatel splnil všechny podmínky účasti i požadavky na realizaci veřejné zakázky.
65. Dne 19. 12. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí.
66. Vybraný dodavatel se ve lhůtě určené k vyjádření k podkladům rozhodnutí ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
Obsah vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
Netransparentní postup zadavatele při udělování osvědčení o způsobilosti
67. Navrhovatel trvá na tom, že komunikace mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem v průběhu zákaznického systémového auditu představuje komunikaci v zadávacím řízení ve smyslu § 211 zákona, neboť zadavatel dispozicí s osvědčením o způsobilosti podmínil uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem a v kvalifikační dokumentaci podrobně popsal proces obstarání tohoto osvědčení. Zadavatel tedy dle navrhovatele svým vlastním postupem učinil ze zákaznického auditu komunikaci v zadávacím řízení, protože zákaznickému auditu a vydání navazujícího osvědčení přiznal v zadávacím řízení zásadní váhu a do zadávacích podmínek podrobně daný proces popsal.
68. Ve vztahu k možnému střetu zájmů navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že by zaměstnanci zadavatele z auditního týmu a zaměstnanci zadavatele, kteří se podílí na hodnocení nabídek, pracovali nezávisle na sobě a že zde nedochází ke sdílení informací. Dle navrhovatele existují personální vazby mezi oběma „týmy“. Osoba podílející se na zákaznickém systémovém auditu, která je součástí útvaru O12 (Odbor servisu kolejových vozidel), totiž dle navrhovatele pracuje s osobami, které se podílely na hodnocení nabídek a které působí ve stejném útvaru, a mají tak stejného nadřízeného zaměstnance. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že nemohl svou námitku dříve více konkretizovat, neboť mu nebylo známo, kdo u vybraného dodavatele prováděl zákaznický systémový audit (tyto informace zjistil až na základě nahlížení do správního spisu). Navrhovatel dále poukazuje na to, že zadavatel ve svém vyjádření neuvedl, že by jeho zaměstnanci, kteří provedli zákaznický systémový audit, podepsali čestné prohlášení ve vztahu ke střetu zájmů, přičemž povinnost zadavatele podle § 44 odst. 1 zákona, se týká obecně postupu v zadávacím řízení a nedopadá pouze na členy hodnoticí komise. S ohledem na právě uvedené tak navrhovatel trvá na tom, že zadavatel nepřijal opatření nezbytná k tomu, aby střetu zájmů předcházel.
Schopnost vybraného dodavatele poskytnout plnění odpovídající požadavkům zadavatele
69. Navrhovatel na základě podkladů pro vydání rozhodnutí setrvává na svém závěru, že vybraný dodavatel není schopen provádět opravy brzd podle předpisu výrobce, pročež nenabízí předmět plnění odpovídající požadavkům zadavatele. Dle navrhovatele vybraný dodavatel plánuje opravovat brzdy svépomocí, aniž by k tomu byl certifikován. Navrhovatel je přesvědčen, že předpisy, na které vybraný dodavatel odkázal ve svém vyjádření, nejsou dostatečné pro to, aby mohl vybraný dodavatel provádět opravy brzd v rozsahu, který odpovídá zadávacím podmínkám. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na dokument „B-CT60.26, Jednotky třmenu kotoučové brzdy, RZTS, RZTM“, který přiložil ke svému vyjádření. Z uvedeného dokumentu vyplývá, že společnost Knorr, coby výrobce těchto brzd, předpokládá provádění generálních oprav brzd v daných časových intervalech. Lze tedy předpokládat, že v rámci předmětu plnění rámcové dohody budou prováděny i generální opravy brzd společnosti Knorr. Není-li vybraný dodavatel touto společností certifikovaný a nezasmluvnil-li si vybraný dodavatel tuto společnost jako svého poddodavatele, není dle navrhovatele oprávněn provádět opravy brzd dle předpisů výrobce Knorr. Navrhovatel dále trvá na tom, že dokumenty, na které vybraný dodavatel odkazuje, neposkytují dostatečné množství informací a podrobností, aby mohl vybraný dodavatel provádět opravy brzd podle předpisů výrobce. Navrhovatel v této souvislosti navrhuje ověření výše popsaných skutečností dotazem u společnosti Knorr. Navrhovatel má rovněž pochybnosti o tom, zda bylo osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele vydáno na základě správných informací. Osvědčení by totiž možná nebylo vydáno, pokud by vybraný dodavatel uvedl, že od společnosti Knorr pořizuje pouze originální náhradní díly, což dle navrhovatele neodpovídá pojetí „využití kooperantů“ ve smyslu zákaznického systémového auditu.
70. Navrhovatel je dále přesvědčen, že vybraný dodavatel není schopen zajistit opravy trakčních motorů v souladu s předpisy výrobce a není ani schopen řádně zajistit výměnu statoru nebo rotoru za nový, protože jeho poddodavatelé nejsou oprávnění k provádění těchto prací – nemají k dispozici opravárenskou dokumentaci a nenavázali spolupráci s obchodní společností ŠELC (tato společnost je dle informací dostupných navrhovateli jediná, která je oprávněna tyto práce provádět a která disponuje dostatečnou opravárenskou dokumentací). Navrhovatel dále uvádí, že po provedení opravy trakčního motoru je nutné zajistit prohlášení o shodě přímo od výrobce daného motoru – z takového prohlášení vyplyne, že po provedené opravě nedošlo ke změně. Bez podrobné opravárenské dokumentace, kterou poddodavatelé vybraného dodavatele dle navrhovatele nemají, není možné opravu provést a zajistit toto vyjádření výrobce trakčního motoru. Pokud by poddodavatelé vybraného dodavatele opravu provedli s využitím jiných (alternativních) komponent (relevantní především pro statory a rotory), nemohli by vydat prohlášení o shodě, které by bylo shodné s prohlášením vydaném výrobcem daného trakčního motoru; v zásadě se pak jedná o jiný trakční motor, což vyvolává potřebu opětovné homologace celého vozidla.[3]
Mimořádně nízká nabídková cena v nabídce vybraného dodavatele
71. Navrhovatel trvá na svém závěru, že vybraný dodavatel v nabídce nekalkuloval s cenou spolupráce se společností Knorr (opravy brzd) a rovněž s cenou spolupráce s obchodní společností ŠELC (opravy trakčních motorů). Tyto položky tedy byly dle názoru navrhovatele oceněny mimořádně nízkou nabídkovou cenou. Navrhovatel rovněž trvá na tom, že je zadavatel povinen při posouzení MNNC řádně prověřit, zda vybraný dodavatel nebude plnit veřejnou zakázku za danou cenu tím, že poruší práva z duševního vlastnictví. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel neprovedl žádné dodatečné posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele, čímž postupoval v rozporu s aktuální rozhodovací praxí Úřadu a zatížil rozhodnutí o námitkách vadou nepřezkoumatelnosti, protože na zcela konkrétní námitky navrhovatele nereagoval dostatečně, když neučinil kroky nezbytné k tomu, aby nabídku vybraného dodavatele mohl řádně posoudit.
72. Navrhovatel tak trvá na svém návrhu v celém rozsahu a navrhuje zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele nebo alternativně zrušení rozhodnutí o námitkách.
V. ZÁVĚRY ÚŘADU
73. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejm. dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až V. tohoto rozhodnutí.
74. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. a II. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona[4]
75. Podle § 3 odst. 1 zákona se zadávacím řízením pro účely tohoto zákona rozumí
a) zjednodušené podlimitní řízení,
b) otevřené řízení,
c) užší řízení,
d) jednací řízení s uveřejněním,
e) jednací řízení bez uveřejnění,
f) řízení se soutěžním dialogem,
g) řízení o inovačním partnerství,
h) koncesní řízení, nebo
i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
76. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
77. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
78. Podle § 44 odst. 1 zákona zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů. V případě postupu podle § 42 nebo 43 zákona si zadavatel vyžádá písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Pokud zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě.
79. Podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které
a) se podílejí na průběhu zadávacího řízení, nebo
b) mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení,
ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením.
80. Podle § 44 odst. 3 zákona se zájmem osob uvedených v odstavci 2 cit. ustanovení se pro účely tohoto zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele.
81. Podle § 104 písm. a) zákona zadavatel může v zadávací dokumentaci požadovat od vybraného dodavatele jako další podmínky pro uzavření smlouvy předložení dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele.
82. Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.
83. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že
a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a
b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
84. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že
a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a) cit. ustanovení zákona.
b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo
c) neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona.
85. Podle § 131 odst. 1 zákona rámcovou dohodou mezi sebou jeden nebo více zadavatelů a jeden nebo více dodavatelů ujednávají rámcové podmínky týkající se zejména ceny nebo jiných podmínek plnění veřejné zakázky, které jsou závazné po dobu trvání rámcové dohody.
86. Podle § 151 odst. 4 zákona zadavatel postupuje při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí podle části čtvrté, páté nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou, pokud není v této části stanoveno jinak.
87. Podle § 211 odst. 1 zákona komunikace mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení a při zvláštních postupech podle části šesté probíhá písemně.
88. Podle § 211 odst. 2 zákona ústní komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem v zadávacím řízení nebo při zvláštních postupech podle části šesté může zadavatel použít, požadovat nebo připustit, pokud tento zákon nestanoví jinak, při
a) jednání s dodavatelem tam, kde ho tento zákon připouští,
b) prohlídce místa plnění,
c) provedení kontroly technické kapacity nebo opatření týkajících se zabezpečení jakosti nebo výzkumu podle § 79 odst. 2 zákona,
d) rozhovoru mezi porotou a účastníky soutěže o návrh podle § 148 odst. 6 zákona,
e) jiných sděleních, jež se netýkají zásadních prvků zadávacího řízení, mezi které patří zejména zadávací dokumentace, žádost o účast, potvrzení zájmu a nabídka.
89. Podle § 211 odst. 3 zákona při použití ústní komunikace podle odstavce 2 zadavatel zajistí, aby obsah komunikace byl v dostatečné míře zdokumentován. Pokud by ústní komunikace mohla mít podstatný dopad na obsah nebo hodnocení nabídek, musí být zdokumentována vhodnými prostředky, zejména zápisy, zvukovými záznamy nebo souhrny hlavních prvků komunikace.
90. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.
91. Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
92. Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé cit. ustanovení nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
93. Podle § 251 odst. 5 zákona v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4 cit. ustanovení zákona; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.
94. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.
95. Podle § 263 odst. 5 zákona je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.
96. Podle § 265 odst. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Zjištěné skutečnosti
97. Dle bodu 5.1 zadávací dokumentace účastník zpracuje celkovou nabídkovou cenu za celý předmět plnění v souladu se zadávací dokumentací v českých korunách bez DPH v členění uvedeném v nabídkovém listu. Nabídkový list tvoří Přílohu č. 4 této zadávací dokumentace (dále jen „nabídkový list“).
98. V konečné verzi nabídkového listu, který tvoří přílohu č. 3 „Výzvy k podání konečné nabídky(...)“ ze dne 23. 7. 2025, jsou zahrnuty v části I. opravy základního rozsahu a rovněž v části II. související opravárenské práce (dále rovněž jako „SOP“), přičemž pod položkou č. 13 jsou uvedeny opravárenské práce spočívající v „Základním rozsahu opravy trakčního motoru dle předpisu výrobce“ (dále rovněž jako „opravy trakčního motoru“). Položka č. 14 je tvořena souvisejícími opravárenskými pracemi označenými jako „Oprava brzdy dle předpisu výrobce“ (dále rovněž jako „opravy brzd“) a položka č. 15 je označena jako „Oprava převodovky dle předpisu výrobce“ (dále rovněž jako „opravy převodovky“).
99. Bod 6.12 zadávací dokumentace stanoví, že „[v] případě, že účastník použije pro plnění předmětu Veřejné zakázky poddodavatele, je povinen zpracovat a předložit seznam poddodavatelů ve smyslu § 105 odst. 1 písm. b) Zákona a v němž uvede identifikační údaje každého poddodavatele v souladu s § 28 odst. 1 písm. g) Zákona a podle § 105 odst. 1 písm. a) Zákona určí části Veřejné zakázky, kterou bude tento poddodavatel realizovat (s uvedením druhu a rozsahu prací/služeb). Účastník je povinen uvést v seznamu poddodavatelů vždy alespoň ty poddodavatele, jejichž prostřednictvím prokázal (i) část kvalifikace nebo (ii) splnění podmínek ČSN EN ISO 3834 nebo (iii) Osvědčení o způsobilosti dodavatele ve smyslu Předpisu č. V 6/2; tím není dotčeno ustanovení předchozí věty. Podmínky změny poddodavatelů jsou upraveny v čl. 5 odst. 5.22 Rámcové dohody.“.
100. Z bodu 1.5 závazného vzoru rámcové dohody, který tvoří přílohu č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „rámcová dohoda“) vyplývá, že podpisem rámcové dohody zhotovitel prohlašuje, „že je plně způsobilý řádně plnit předmět této Smlouvy, zejména že má veškeré potřebné technické vybavení a disponuje veškerými povoleními vztahujícími se k plnění předmětu Smlouvy, dále že je vlastníkem nebo držitelem výkresové dokumentace potřebné pro plnění předmětu této Smlouvy, že je držitelem Osvědčení o způsobilosti dodavatele dle Předpisu ČD V 6/2 na předmět této Smlouvy, že má k dispozici tento předpis a že se zavazuje k dodržování tohoto předpisu“.
101. Bod 5.22 rámcové dohody stanoví, že „[z]hotovitel je povinen zajistit, aby příslušná část předmětu Smlouvy, kterou se zavázal plnit prostřednictvím poddodavatele uvedeného v Příloze č. 6 této Smlouvy, byla plněna výhradně tímto poddodavatelem. Změna poddodavatele uvedeného v Příloze č. 6 této Smlouvy nebo rozsahu jeho plnění je možná pouze s předchozím písemným souhlasem Objednatele a nezakládá nutnost uzavřít dodatek ke smlouvě.“.
102. Přílohu č. 8 zadávací dokumentace tvoří kvalifikační dokumentace, která upravuje požadavky zadavatele na prokázání kvalifikace dodavatele a požadavky na obsah, formu a způsob podání žádostí o účast ve veřejné zakázce.
103. V čl. 7 „JINÉ PODMÍNKY A POŽADAVKY ZADAVATELE NA PLNĚNÍ PŘEDMĚTU VEŘEJNÉ ZAKÁZKY“ kvalifikační dokumentace si zadavatel mj. vyhradil právo v souladu s § 104 zákona uzavřít rámcovou dohodu s vybraným účastníkem pouze za předpokladu, že účastník zadavateli před podpisem rámcové dohody předloží platné osvědčení o způsobilostive smyslu předpisu ČD V6/2. Toto osvědčení musí být před podpisem rámcové dohody předloženo jak za účastníka, tak za jeho případné poddodavatele. Osvědčení za účastníka musí pokrývat celý předmět rámcové dohody, u poddodavatelů účastníka rozsah plnění, které bude poskytovat prostřednictvím poddodavatelů. Zadavatel dále konstatoval, že pokud příslušné osvědčení účastník nemá, může ho získat v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
104. Zadavatel dále v bodě 7.2 kvalifikační dokumentace popsal způsob získání předmětného osvědčení, tj. zákaznický systémový audit. Konkrétně je zde stanoveno, že zadavatel provede na žádost účastníka ověření výrobního procesu, případně zajištění jakosti dílů pro kolejová vozidla. Tato kontrola bude provedena oddělením průřezových činností zadavatele dle podmínek stanovených předpisem ČD V6/2, který tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace a na základě nichž zadavatel prověřuje způsobilost dodavatelů v souladu se zákonem o dráhách. Rozsah zákaznického systémového auditu a požadavky způsobilosti dodavatele jsou blíže specifikovány v předpise ČD V6/2. „Zadavatel garantuje účastníkovi dokončení zákaznického systémového auditu pro potřeby této veřejné zakázky do 60 dnů ode dne doručení žádosti účastníka o provedení zákaznického systémového auditu odboru kolejových vozidel. Formulář žádosti účastníka o provedení zákaznického systémového auditu tvoří přílohu č. 1 Předpisu č. V 6/2 (formulář Žádosti o provedení zákaznického systémového auditu je tedy součástí Přílohy č. 7 Zadávací dokumentace). Pozdní podání žádosti o provedení zákaznického systémového auditu nemůže jít k tíži zadavatele.“
105. Z předpisu ČD V6/2 účinného od 1. 12. 2019, který je dostupný z veřejných zdrojů[5] vyplývá, že tento předpis je vnitřním předpisem skupiny České dráhy (dále jako „skupina ČD“) a stanovuje podle legislativy EU v rámci Kultury bezpečnosti[6] způsob odborně technického prověřování dodavatelů před realizací dodávky produktu objednateli[7], případně jinému subjektu. Těmto dodavatelům je na základě vyhovujícího prokazatelného zjištění vystaveno osvědčení o způsobilosti dodavatele.
106. Bod 69. předpisu ČD V6/2 stanoví, že dodavatel je oprávněn podat žádost o vydání osvědčení o způsobilosti bez ohledu na to, zda toto osvědčení aktuálně potřebuje pro splnění podmínek určitého zadávacího řízení.
107. Podle bodu 88. předpisu ČD V6/2 proces vydání osvědčení o způsobilosti zahajuje a provádí Generální ředitelství Českých drah a.s., Odbor kolejových vozidel (dále jako „OKV ČD“) a auditorský tým. Auditorský tým provádí zákaznický systémový audit přímo u dodavatele, tj. v místě výroby nebo poskytování produktů. Dle bodu 91. citovaného předpisu pak platí, že ZSA provádí auditorský tým vytvořený z pracovníků skupiny ČD. V čele auditorského týmu je vedoucí auditor.
108. Bod 101. předpisu ČD V6/2 stanoví, že o průběhu ZSA pořídí auditorský tým zápis. Ředitel OKV ČD následně v souladu s bodem 104. citovaného předpisu rozhoduje o vydání osvědčení o způsobilosti na základě provedeného ZSA.
109. Podle bodu 125. předpisu ČD V6/2 platí, že držitel osvědčení o způsobilosti je oprávněn požádat o rozšíření nebo zúžení platnosti osvědčení, případně o jeho aktualizaci (změny v názvech, adresách apod.) kdykoliv během doby platnosti osvědčení.
110. Dne 1. 8. 2025 vybraný dodavatel podal konečnou nabídku do zadávacího řízení, přičemž součástí krycího listu této nabídky je mj. seznam poddodavatelů obsahující dva poddodavatele, u nichž je napsáno, jakou část plnění budou realizovat, přičemž konkrétně se jedná o opravy trakčních motorů.
111. Dne 25. 8. 2025 odeslal zadavatel vybranému dodavateli žádost o objasnění konečné nabídky dle § 46 ve spojení s § 113 zákona (dále jako „žádost o objasnění“). Zadavatel v této žádosti vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny u položky č. 14 – opravy brzd obsažené v nabídkovém listu, neboť se zadavateli tato cena jevila jako mimořádně nízká. Zadavatel rovněž žádal o sdělení, zda je vybraný dodavatel oprávněn provádět opravy brzdových jednotek výrobce Knorr. V této souvislosti zadavatel identifikoval konkrétní práce, které by měly být do výpočtu ceny dané položky zahrnuty a požádal dodavatele o potvrzení, že všechny tyto činnosti uvedená cena obsahuje. Zadavatel dále požadoval, aby vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 zákona.
112. V reakci na tuto žádost vybraný dodavatel dne 28. 8. 2025 předložil objasnění a doplnění konečné nabídky z téhož dne (dále jen „objasnění nabídky“). Vybraný dodavatel mj. konstatoval, že nedisponuje oprávněním – certifikátem pro opravy komponentů brzdy Knorr (dle vybraného dodavatele v ČR není takto certifikovaná žádná společnost). Dále vybraný dodavatel konstatoval: „Při opravách používáme originální náhradní díly pořízené přímo od výrobce brzdy KNORR-BREMSE. Ve stejném režimu opravujeme komponenty brzdy pro osobní vozy WLABmz.“. Vybraný dodavatel zadavateli rovněž potvrdil, že položka č. 14 obsahuje všechny zadavatelem požadované práce a rovněž potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 zákona.
113. Dne 25. 9. 2025 zadavatel rozhodl o výběru dodavatele a tentýž den rovněž vyzval vybraného dodavatele dle § 122 odst. 3 zákona k předložení dokladů, konkrétně k předložení osvědčení o způsobilosti dle předpisu ČD V 6/2.
114. Dne 25. 9. 2025 vybraný dodavatel zadavateli předložil osvědčení o způsobilosti pro plnění předmětu rámcové dohody vydané dne 1. 9. 2025, které je platné do 30. 9. 2028.
115. Zadavatel Úřadu v projednávaném případě zajistil přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, které se vztahují k zadávacímu řízení, přičemž Úřadu byl zpřístupněn i dokument označený jako „Zápis z provedeného zákaznického systémového auditu Českomoravská železniční opravna, s.r.o.“ ze dne 28. 8. 2025 (dále jen „zápis z auditu“), k němuž zadavatel uvádí, že není součástí dokumentace o zadávacím řízení, ze kterého vyplývá, že zákaznický systémový audit, na jehož základě bylo vybranému dodavateli uděleno osvědčení o způsobilosti pro předmět plnění rámcové dohody, probíhal u vybraného dodavatele v termínu 26. a 28. 8. 2025. Tento dokument byl Úřadu předložen ve dvou verzích – v plné verzi a ve verzi, v níž jsou vyznačeny skutečnosti, které vybraný dodavatel zadavateli označil za obchodní tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).[8]
K výroku I. tohoto rozhodnutí
116. V úvodu svého návrhu navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že zadavatel postupoval v rozporu se zásadou transparentnosti a v rozporu se zákonnými pravidly týkajícími se komunikace v zadávacím řízení, když ve vztahu k zákaznickému systémovému auditu, na jehož základě došlo v průběhu zadávacího řízení k vydání osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele, nepřijal nezbytná opatření proti střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona a současně tuto ústní komunikaci řádně nezdokumentoval v souladu s § 211 odst. 3 zákona.
117. Zadavatel je naopak přesvědčen, že zákaznický systémový audit a zadávací řízení jsou zcela samostatné procesy, přičemž komunikaci během provádění ZSA nelze považovat za komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem ve smyslu § 211 zákona. Současně zadavatel poukazuje na to, že proces posouzení naplnění požadavků předpisu ČD V6/2 je v gesci auditního týmu. Naopak posouzení a hodnocení nabídek/žádostí o účast je plně úkolem hodnoticí komise, jejíž členové jsou vázáni mlčenlivostí o všech skutečnostech, o kterých se v souvislosti s daným zadávacím řízením dozvědí. Současně za účelem předcházení střetu zájmů jsou členové hodnoticí komise vždy povinni ověřit a potvrdit formou čestného prohlášení, že nejsou dány skutečnosti, které by mohly vést ke střetu zájmů, přičemž jsou rovněž vázáni mlčenlivostí. Zadavatel trvá na tom, že v žádném z kroků realizovaných na straně auditního týmu či hodnoticí komise nedochází k vzájemné komunikaci a přenosu informací, proto odmítá existenci střetu zájmů.
118. Nejprve se Úřad zaměřil na posouzení, zda lze zákaznický systémový audit, na jehož základě došlo v průběhu zadávacího řízení k vydání osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele, považovat za součást zadávacího řízení, a zda byl tedy zadavatel v souvislosti s tímto procesem povinen dodržovat ustanovení zákona, především pak § 211 odst. 3 zákona upravující požadavky na komunikaci mezi zadavatelem a dodavateli v rámci zadávacího řízení. Zákaznický systémový audit je proces posouzení naplnění požadavků předpisu ČD V6/2, o jehož průběhu je prováděn tzv. zápis o auditu. Na základě tohoto procesu pak ředitel OKV ČD rozhoduje o vydání osvědčení způsobilosti. Celý tento standardizovaný proces je popsán a upraven vnitřním předpisem skupiny ČD, který navazuje na zákon o drahách a související unijní úpravu. Skupina ČD v postavení licencovaného železničního podniku podle platných předpisů a směrnic Evropského parlamentu a Rady má totiž povinnost provozovat bezpečnou železniční kolejovou dopravu. Ve smyslu platné legislativy ČR a EU musí každý licencovaný železniční podnik, jehož hlavní činností je přeprava cestujících nebo zboží, respektovat zásady Kultury bezpečnosti, přičemž jednou ze základních podmínek Kultury bezpečnosti je udržovat svůj park železničních kolejových vozidel v provozuschopném a bezpečném stavu. S ohledem na právě uvedené je zadavatel jakožto licencovaný železniční podnik povinen posoudit schopnost dodavatele realizovat objednanou dodávku v požadované kvalitě, neboť právní a technické předpisy kladou na železniční kolejová vozidla a jejich díly specifické požadavky. Za účelem dosažení bezpečnosti drážní dopravy tak provádí skupina ČD zákaznický systémový audit popsaný v předpisu ČD V6/2. Tento předpis upravuje základní pojmy, předmět a průběh zákaznického systémového auditu včetně podmínek pro vydání osvědčení způsobilosti a proces prověření zamítavého rozhodnutí při neudělení osvědčení. Z předpisu ČD V6/2 jednoznačně vyplývá, že žádost o vydání osvědčení způsobilosti může podat dodavatel kdykoliv, což znamená, že proces jeho vydání (ZSA) není vázán na průběh konkrétního zadávacího řízení. Dodavatel tak může žádat o vydání osvědčení způsobilosti jak mimo zadávací řízení, tak v jeho průběhu, ačkoliv se počítá s tím, že tyto procesy mohou probíhat současně. V takovém případě je pak skupina ČD dle bodu 63. předpisu ČD V6/2 povinna zajistit provedení zákaznického systémového auditu u dodavatele v rámci, resp. v průběhu zadávacího řízení a rozhodnout o vydání nebo zamítnutí osvědčení o způsobilosti před uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky.
119. Pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou pak upravena především v zákoně, který chápe zadávací řízení jakožto v zásadě formalizovaný proces, jehož prostřednictvím je zaručena realizace řádné hospodářské soutěže. Pojem zadávací řízení má v zákoně jednoznačné formální vymezení a nelze pod něj subsumovat jakýkoli postup, který je s ním určitým způsobem spojen, resp. souvisí s poptávaným plněním, ale pouze ty úkony a procesy, které zákon definuje jako jeho součást. S ohledem na právě uvedené je Úřad přesvědčen, že zákaznický systémový audit jednoznačně nelze podřadit pod pojem zadávacího řízení ve smyslu zákona, neboť se nejedná o postup, který by byl v zákoně jakkoliv upraven. Jedná se obecně toliko o proces, jehož výsledkem je získání dokladu nezbytného pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 104 zákona. V rámci tohoto procesu dochází k získání dokladu, který dodavatel potřebuje, aby s ním zadavatel mohl uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku (v tomto případě rámcovou dohodu), což z daného procesu nedělá součást zadávacího řízení, ačkoliv s ním může probíhat v souběhu. Jediné specifikum zákaznického systémového auditu oproti jiným procesům, jejichž výsledkem je získání určitého osvědčení či certifikátu, je to, že jej provádí přímo organizační složka zadavatele, nicméně tato skutečnost rovněž z tohoto procesu nečiní součást zadávacího řízení. Skupina ČD v rámci zákaznického systémového auditu působí jako licencovaný železniční podnik, jehož povinnosti vyplývají ze zákona a drahách a související unijní úpravy, přičemž jeho cílem je především zajistit bezpečnost drážní dopravy mj. tím, že ověří schopnosti dodavatelů poskytovat dodávky či služby spojené se železničními kolejovými vozidly. Naopak v rámci zadávacího řízení vystupují České dráhy v pozici zadavatele ve smyslu zákona a musí dodržovat zde upravené povinnosti s cílem zajištění řádné hospodářské soutěže. Postavení skupiny ČD je tedy v těchto procesech odlišné, je upraveno odlišnými předpisy a rovněž patrně prováděno odlišnými organizačními složkami zadavatele.
120. Jak bylo konstatováno výše, zákon upravuje zadávací řízení jakožto do určité míry formalizovaný proces, jehož prostřednictvím je zaručena realizace řádné hospodářské soutěže a jsou také chráněna práva všech jeho účastníků. Jedním z atributů postupu v zadávacím řízení podle zákona je možnost podání námitek dodavateli a následná možnost podání návrhu, kterým je zahájen přezkum Úřadem. Závěr o tom, že zákaznický systémový audit jednoznačně není součástí zadávacího řízení lze rovněž opřít o skutečnost, že proti postupu v něm ani proti jeho výsledku nelze uplatnit námitky ve smyslu zákona. Tyto prostředky obrany proti nezákonnému postupu zadavatele jsou neoddělitelně spjaty se zákonem a zadávacím řízením. Oproti tomu předpis ČD V6/2 upravuje vlastní proces obrany proti neudělení osvědčení o způsobilosti, když stanoví, že „[p]okud Skupina ČD nevyhoví žadateli o vydání Osvědčení (Pověření) a žádost zamítne, je žadatel oprávněn požadovat prověření zamítavého rozhodnutí, a to do 15-ti dnů od doručení zamítavého rozhodnutí. Požadovat pověření zamítavého rozhodnutí není možné v případě, kdy k zamítnutí žádosti došlo pro nesplnění formálních náležitostí dle článku 79.“ Připuštění toho, že by byl zákaznický systémový audit součástí zadávacího řízení, by vedlo k absurdnímu závěru, že by v konečném důsledku Úřad mohl rozhodovat o tom, zda mělo být dodavateli uděleno osvědčení o způsobilosti podle interního předpisu licencovaného železničního podniku v souladu s regulací drážní dopravy. Takový závěr je jednoznačně v rozporu se zákonem, který stanoví, že Úřad vykonává dozor nad dodržování pravidel stanovených zákonem, zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zadavatelem. S ohledem na právě uvedené je nutné konstatovat, že zákaznický systémový audit jednoznačně nelze považovat za součást zadávacího řízení.
121. Úřad rovněž nesouhlasí s názorem navrhovatele, že zadavatel zákaznický systémový audit učinil součástí zadávacího řízení tím, že popis jeho průběhu částečně zahrnul do zadávací dokumentace (konkrétně kvalifikační dokumentace) a současně zahrnul do zadávací dokumentace předpis ČD V6/2 jakožto přílohu č. 6. Úřad je přesvědčen, že skutečnost, že zadavatel učinil daný předpis součástí zadávací dokumentace, jednoznačně nedělá z procesu zde popsaného součást zadávacího řízení. Požadavek na předložení jakéhokoliv dokladu v rámci zadávacího řízení je zadavatel povinen zahrnout jako zadávací podmínku do zadávací dokumentace, jinak by nebyl oprávněn daný dokument v zadávacím řízení požadovat (pokud tato povinnost zadavateli nevyplývá přímo ze zákona). Ostatně povinnost zahrnout požadavky na provedení zákaznického systémového auditu do zadávací dokumentace vyplývá přímo z bodu 12 předpisu ČD V6/2. Nicméně ono zahrnutí tohoto požadavku do zadávací dokumentace jednoznačně nedělá z procesu, v jehož rámci je daný doklad získáván, součást zadávacího řízení. Zákon jednoznačně definuje druhy zadávacích řízení i zadávací podmínky. Úřad zastává názor, že proces posouzení naplnění požadavků předpisu ČD V6/2 nelze považovat za zadávací podmínky ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona i přesto, že jej zadavatel popsal částečně i v zadávací dokumentaci. Ne všechny skutečnosti uvedené v zadávací dokumentaci lze totiž považovat za zadávací podmínky ve smyslu zákona. Zákon stanoví, že zadávacími podmínkami jsou veškeré podmínky stanovené zadavatelem týkající se průběhu zadávacího řízení, účasti v zadávacím řízení, pravidel pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidel pro hodnocení nabídek, stejně jako další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, které jsou uvedeny v § 104 zákona. Samotný požadavek zadavatele na předložení osvědčení o způsobilosti je další podmínkou pro uzavření smlouvy, kterou v souladu s § 104 zákona zadavatel může požadovat, nicméně proces získání tohoto osvědčení nelze pod žádný bod citovaného ustanovení podřadit. V této souvislosti Úřad sděluje, že nesouhlasí s názorem, že by námitky proti součinnosti zadavatele při vydávání osvědčení o způsobilosti v průběhu zadávacího řízení byly námitkami proti zadávacím podmínkám, neboť, jak bylo konstatováno výše, skutečnost, že zadavatel popsal zákaznický systémový audit v zadávací dokumentaci, z něj nedělá součást zadávacího řízení a pravidla jej popisující nejsou zadávacími podmínkami ve smyslu zákona.
122. S ohledem na právě uvedené tak Úřad uzavírá, že zákaznický systémový audit, jehož výsledkem je získání osvědčení o způsobilosti, je nutné považovat za proces samostatný, oddělený od zadávacího řízení, ačkoliv s ním nepochybně do jisté míry souvisí (ve smyslu toho, že jeho výsledek je zadavatelem požadován po dodavatelích). Tyto procesy mohou probíhat souběžně, nicméně jejich pravidla jsou upravena v odlišných právních předpisech, vycházejí z rozdílných právních základů a sledují jiné cíle. Zatímco účelem zákona je zajištění řádné hospodářské soutěže, vnitřní předpis ČD V6/2 vychází z unijní úpravy drážní dopravy a zákona o drahách a jeho účelem je především zajištění bezpečnosti drážní dopravy. Jako součást šetřeného zadávacího řízení lze považovat toliko požadavek zadavatele na předložení osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele před podpisem smlouvy, neboť se jedná o zadávací podmínku ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) bod 5. zákona. Za součást zadávacího řízení tak lze považovat pouze výzvu zadavatele k předložení osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele pokrývající předmět plnění rámcové dohody a odpověď vybraného dodavatele, včetně předmětného osvědčení o způsobilosti, nikoliv však samotný proces získání předmětného osvědčení popsaný v předpisu ČD V6/2. V rámci zákaznického systémového auditu vystupuje skupina ČD jako licencovaný železniční podnik, a její práva a povinnosti se tedy řídí odlišnými právními předpisy, jejichž cílem je především zajištění bezpečnosti a řádného fungování drážního provozu. Naproti tomu v zadávacím řízení České dráhy vystupují v pozici veřejného zadavatele, jehož povinnosti se řídí především zákonem. Postavení a úkoly Českých drah jsou tedy v obou procesech rozdílné a rozdílná jsou i pravidla, kterými se musí v jednotlivých procesech řídit, neboť každý z těchto procesů vychází z jiné právní úpravy a sleduje zcela jiný účel. Je proto nutné konstatovat, že zadavatel nebyl povinen při vykonávání svých pravomocí licencovaného železničního podniku v rámci zákaznického systémového auditu dodržovat pravidla pro komunikaci dle § 211 zákona, neboť tato pravidla se uplatní pouze v zadávacím řízení, přičemž vychází z evropských zadávacích směrnic, které kladou velký důraz na elektronizaci veškeré komunikace mezi zadavatelem a dodavateli a především její transparentnost (požadavek, aby komunikace probíhala písemně, a to elektronicky, s výjimkami uvedenými v § 211 zákona). Nelze tedy v tomto smyslu konstatovat ani porušení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona.
123. S ohledem na výše uvedené tak Úřad neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.
124. Navrhovatel dále v návrhu poukazuje na to, že pokud zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele probíhal po otevření konečných nabídek, nemusel být zadavatel při vykonávání pravomocí licencovaného železničního podniku a udělování osvědčení o způsobilosti zcela nestranný. Dle navrhovatele tak mohlo dojít ke střet zájmů ve smyslu § 44 zákona. K uvedenému Úřad sděluje následující.
125. Podle § 44 odst. 1 zákona platí, že zadavatel postupuje tak, aby nedocházelo ke střetu zájmů, tedy zákon zadavateli stanovuje obecnou prevenční povinnost předcházet střetu zájmů. Pokud zadavatel zjistí, že ke střetu zájmů došlo, přijme k jeho odstranění opatření k nápravě. Úřad současně dodává, že podle § 44 odst. 2 zákona se za střet zájmů považuje situace, kdy zájmy osob, které se podílely na průběhu zadávacího řízení, nebo mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení, ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti se zadávacím řízením. Tímto zájmem se podle § 44 odst. 3 zákona rozumí zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele. V případě střetu zájmů tak jde o situace, kdy by v důsledku zájmů určitých osob podílejících se na realizaci zadávacího řízení, či osob, které mají reálný či potenciální vliv na jeho výsledek, mohlo dojít k ohrožení či narušení neutrality zadávacího řízení.
126. V projednávaném případě navrhovatel v návrhu obecně uvádí, že existují pochybnosti o průběhu zadávacího řízení, když mohlo dojít k pohybu informací mezi hodnoticí komisí a osobami provádějícími zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele. Dle navrhovatele tak zadavatel nemusel být při provedení zákaznického systémového auditu u vybraného dodavatele nestranný, když věděl, že se jeho úspěch/neúspěch bude promítat do výsledku zadávacího řízení. Navrhovatel však žádným způsobem tyto pochybnosti v návrhu nekonkretizuje a ani neoznačuje konkrétní osoby, jejichž zájmy by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Až ve vyjádření k podkladům pak navrhovatel poukazuje na možné personální vazby, přičemž trvá na tom, že tyto námitky nemohl dříve uplatnit, neboť neměl k dispozici informace o konkrétních osobách provádějících zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele. Navrhovatel trvá na tom, že mezi osobami provádějícími zákaznický systémový audit a hodnoticí komisí existují personální vazby, které mohly mít v konečném důsledku vliv na zadávací řízení.
127. Na tomto místě se Úřad nejprve zabýval skutečnostmi popisujícími personální vazby mezi hodnoticí komisí a zaměstnanci provádějícími ZSA, resp. tím, zda lze k těmto skutečnostem, které navrhovatel uvedl až ve vyjádření k podkladům přihlížet. K tomu Úřad uvádí, že v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se uplatní zásada koncentrace řízení zakotvená v ustanoveních § 251 odst. 4 a odst. 5 zákona. Zákonodárce v těchto ustanoveních usiluje o koncentraci skutečností podstatných pro řízení a rozhodnutí ve věci do první fáze správního řízení tak, aby byly vytvořeny podmínky pro efektivní výkon přezkumné činnosti Úřadu. Koncentrace řízení tak nutí jeho účastníky tvrdit skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání v určité fázi řízení z toho důvodu, aby správní řízení mohlo pokročit a řádně probíhat – zejména aby bylo v zákonných lhůtách rozhodnuto. Taktéž koncentrace správního řízení zabraňuje obstrukcím účastníků řízení, aby tito nemohli stále (klidně i denně) tvrdit nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které by správní orgán musel nejen neustále provádět a vyhodnocovat, ale též (opakovaně) umožňovat, aby se k nim vyjadřovali jiní účastníci správního řízení, čímž by docházelo ke zbytečným průtahům ve správním řízení.
128. V řízení před Úřadem se koncentrační zásada projeví ve vztahu k navrhovateli tím, že rozsah svého návrhu, tj. včetně vymezení toho, v čem spatřuje porušení zákona, a to včetně návrhů na provedení důkazů, nemůže následně v průběhu řízení doplňovat či měnit, resp. že k takovým změnám a doplněním Úřad nebude přihlížet (viz § 251 odst. 4 zákona). Jedná se totiž o náležitost návrhu dle § 251 odst. 1 věty první zákona, které mohou být měněny či doplňovány toliko na výzvu a ve lhůtě stanovené Úřadem, pokud by tento vyhodnotil, že je třeba odstranit nedostatek návrhu. V ust. § 251 odst. 4 zákona je rovněž stanoveno, že Úřad je povinen přihlédnout k novým skutečnostem uvedeným zadavatelem, pokud se jedná o skutečnosti, které nemohl tvrdit „dříve“, nicméně uvedené pravidlo se vztahuje toliko na nové skutečnosti uvedené v návrhu oproti skutečnostem uvedeným v námitkách (pokud současně navrhovatel prokáže, že se jedná o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli v námitkách), tj. nikoliv na nové skutečnosti zjištěné navrhovatelem kdykoliv v průběhu správního řízení vedeného ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Na navrhovatele pak nelze použít ani pravidlo dle § 251 odst. 5 věty první zákona (před středníkem), které stanoví, že v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, neboť je to právě navrhovatel, na nějž se vztahuje omezení podle odstavce 4 tohoto ustanovení (viz výše). Dle ustanovení § 251 odst. 5 zákona pak Úřad přihlédne k později uvedeným [tj. uvedeným po lhůtě dle § 251 odst. 4 zákona pro navrhovatele, resp. po lhůtě 15 dnů dle § 251 odst. 5 zákona pro (ostatní) účastníky řízení] skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům, pokud jimi má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Z uvedeného tak vyplývá, že zákonodárce upřednostnil rychlost a efektivitu řízení před – časově neohraničeným – uplatňováním procesních práv účastníků řízení.
129. V projednávaném případě navrhovatel v návrhu ve vztahu ke střetu zájmů pouze obecně konstatoval, že existují pochybnosti o tom, zda nebyly informace o probíhajícím zadávacím řízní diskutovány s osobami, které se podílely na ZSA u vybraného dodavatele. Konkrétní informace vztahující se k určitým osobám, které se mohly dopustit střetu zájmů ve vztahu k šetřenému zadávacímu řízení, však navrhovatel uvedl až ve vyjádření k podkladům, které bylo Úřadu doručeno dne 19. 12. 2025. V samotném návrhu tyto skutečnosti obsaženy nebyly. Je proto nutné konstatovat, že s ohledem na zásadu koncentrace řízení nelze přihlížet k tvrzení navrhovatele o konkrétních osobách, které měly být ve střetu zájmů, neboť se jedná o tvrzení, které navrhovatel přednesl až po uplynutí lhůty dle § 251 odst. 4 zákona.
130. Uvedené skutečnosti rovněž jednoznačně nepředstavují výjimku uvedenou v § 251 odst. 5 zákona, resp. nejedná se o skutečnosti, návrhy důkazů ani jiné návrhy, jimiž by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 3 As 62/2021-55 ze dne 22. 9. 2022, zákonná výjimka se týká jen těch skutkových tvrzení a důkazů, které přímo zpochybňují věrohodnost konkrétních podkladů pro rozhodnutí. Výjimka by se tedy uplatnila například v situaci, ve které by účastník řízení nabídnul důkazy o falsifikaci určitých listin, sloužících jako podklad k rozhodnutí. V každém případě je nutné tuto výjimku vykládat restriktivně, neboť základním principem řízení je opakovaně zmiňovaná koncentrace řízení. V projednávaném případě navrhovatelem předložené skutečnosti vztahující se ke střetu zájmů jednoznačně nepředstavují skutečnosti, kterými by měla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí (což ostatně ani sám navrhovatel netvrdí). Zde je na místě poukázat na vztah mezi výjimkou uvedenou v § 251 odst. 5 zákona, podle které Úřad přihlíží ke skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí, i pokud jsou uplatněny po uplynutí zákonné lhůty, a výzvou k vyjádření se k podkladům rozhodnutí podle § 261 odst. 3 zákona, na kterou navrhovatel reagoval svým vyjádřením ze dne 19. 12. 2025. Účelem vyjádření se k podkladům rozhodnutí je dát účastníkům řízení prostor právě pro uplatnění těch skutečností, ke kterým by Úřad podle § 251 odst. 5 zákona přihlédnul i po uplynutí 15denní lhůty stanovené tímto ustanovením (resp. po uplynutí lhůty dle § 251 odst. 4 zákona u navrhovatele). To ovšem navrhovatel neučinil a ve svých vyjádřeních uvedl nové skutečnosti vztahující se k možnému střetu zájmů a vedl polemiku s vyjádřením zadavatele k návrhu. Úřad tak vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že nepřihlédl k tvrzením, která navrhovatel přednesl ve vztahu ke konkretizaci osob, které by se mohly dopustit střetu zájmů, ve svém vyjádření ze dne 19. 12. 2025, neboť jimi neměla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Pouze tento postup je nutné považovat za souladný s účelem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterým je umožnit rychlou a efektivní kontrolu zákonnosti postupu zadavatele.
131. Úřad tak vycházel z obecného tvrzení navrhovatele obsaženého v návrhu, že existují pochybnosti o průběhu zadávacího řízení, když mohlo dojít k pohybu informací mezi hodnoticí komisí a osobami, které prováděly zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že střet zájmů je v zákoně definován jako situace, kdy zájmy osob, které se podílejí na zadávacím řízení (nebo by mohli mít vliv na jeho výsledek) ohrožují jejich nestrannost nebo nezávislost v souvislosti s daným řízením. Úřad uvádí, že pouhá skutečnost, že proces získání osvědčení o způsobilosti prováděli zaměstnanci zadavatele, kteří dle názoru navrhovatele mohli mít informace od hodnoticí komise (rovněž zaměstnanců zadavatele), nelze považovat za indicii o existenci střetu zájmů ve smyslu § 44 odst. 2 zákona, nadto když navrhovatel žádným způsobem v návrhu neuvádí, jaký vliv konkrétní zájmy konkrétních osob mohly mít či měly na výsledek zadávacího řízení a rovněž neuvádí konkrétní podklady k prokázání svých tvrzení. Úřad zdůrazňuje, že střet zájmů se musí týkat zájmů konkrétních osob podílejících se na zadávacím řízení, které mohou ovlivnit jejich nestrannost a nezávislost. Pouhá skutečnost, že zákaznický systémový audit prováděli zaměstnanci zadavatele, který vyhlásil ono zadávací řízení, v jehož rámci byl tento audit proveden, sama o sobě nezakládá pochybnost o existenci střetu zájmů. Takové organizační propojení samo o sobě bez dalšího neimplikuje existenci osobního či ekonomického zájmu konkrétních osob na výsledku zadávacího řízení. Bez uvedení konkrétních skutkových okolností podložených relevantními doklady (a na tomto místě Úřad nemá na mysli identifikaci konkrétních osob, jako spíše popis jejich zájmů či způsobu, jakým mohl být výsledek zadávacího řízení ovlivněn) tak nelze dospět k závěru, že by došlo k ohrožení nestrannosti nebo nezávislosti osob podílejících se na zadávacím řízení. V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že pokud by Úřad připustil, že pouhá skutečnost, že zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele prováděli zaměstnanci zadavatele v průběhu zadávacího řízení, v němž je hodnoticí komise tvořena rovněž zaměstnanci zadavatele, by mohla vyvolat pochybnost o střetu zájmů, nebyl by zadavatel oprávněn tento proces v průběhu zadávacího řízení vůbec realizovat (k tomu viz dále v tomto rozhodnutí).
132. Úřad na tomto místě konstatuje, že na základě předložených skutečností v postupu zadavatele Úřad nespatřuje střet zájmů ve smyslu § 44 zákona. Komentářová literatura[9] ke střetu zájmu uvádí následující. Střet zájmů dle § 44 zákona se vztahuje na osoby, které se podílí na průběhu zadávacího řízení nebo které mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Druhým definičním znakem pojmu „střetu zájmu“ je existence kvalifikovaného zájmu uvedené osoby. Tímto zájmem musí být v souladu s odstavcem 3 cit. ustanovení buď zájem získat osobní výhodu, anebo zájem snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele. Jedná se o taxativní výčet situací, které lze považovat za zájem osob uvedených v odstavci 2 cit ustanovení zákona. Platí, že v řadě případů může zájem konkrétní osoby naplnit obě zákonem předvídané možnosti. Jakkoli zákon vymezuje pouze dva typy zájmu, které způsobují střet zájmů, jsou oba tyto typy zájmu formulovány velmi obecně, a mohou tak zahrnovat celou řadu rozdílných situací. Posledním definičním znakem pojmu „střet zájmu“ je schopnost, resp. intenzita (kvalita) tohoto kvalifikovaného zájmu (popsaného výše). Intenzita kvalifikovaného zájmu předmětné osoby musí být taková, aby ohrožovala nestrannost nebo nezávislost osoby v souvislosti se zadávacím řízením. Nicméně postačuje již samotné ohrožení nestrannosti nebo nezávislosti dané osoby. Vždy se současně musí jednat o situaci, kdy jde o ohrožení těchto osobnostních principů dané osoby ve vztahu ke konkrétnímu zadávacímu řízení. S ohledem na poměrně obecnou a širokou definici pojmu „střet zájmů“ není reálné postihnout a vyjmenovat veškeré možné situace, které budou naplňovat výše popsané definiční znaky střetu zájmů. Komentářová literatura pro ilustraci uvádí »(…) příklady střetu zájmů uvedené v příručce vypracované v roce 2013 Evropskou komisí, Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) s názvem „Identifikace střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek týkajících se strukturálních opatření“, kde jsou uvedeny následující příklady střetu zájmů: manželka úředníka, který je u zadavatele pověřen sledováním zadávacího řízení, pracuje pro jednoho z účastníků zadávacího řízení; osoba vlastní akcie společnosti a tato společnost se zúčastní zadávacího řízení, pro které je tato osoba jmenována do hodnoticího výboru; vedoucí pracovník zadavatele strávil týdenní dovolenou s výkonným ředitelem společnosti, která se účastní zadávacího řízení zahájeného zadavatelem; úředník zadavatele a výkonný ředitel jedné ze společností, které se účastní zadávacího řízení, mají určité povinnosti ve stejné politické straně.«
133. V projednávaném případě však nelze na základě Úřadu dostupných informací dovodit, že by zájmy osob, které se podílely na ZSA u vybraného dodavatele nebo na hodnocení nabídek, měly vliv na jejich nestrannost či nezávislost ve smyslu zákona, resp. nelze ani konstatovat, že by měly v souvislosti s výsledkem zadávacího řízení zájem získat osobní výhodu nebo snížit majetkový či jiný prospěch zadavatele. Pokud by skutečně docházelo k toku informací, jak tvrdí navrhovatelem, nelze na základě navrhovatelem tvrzených skutečností a Úřadu dostupných informací konstatovat, že by konkrétní osoba splňující podmínky dle § 44 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona měla zájem získat určitou osobní výhodu. Stejně tak Úřad nezjistil zájem těchto osob snížit majetkový prospěch zadavatele, neboť v konečném důsledku zadavatel tím, že vybranému dodavateli, jehož nabídka bylo vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, bylo uděleno osvědčení o způsobilosti, žádný prospěch neztratil, naopak to pro něj může znamenat spíše ekonomickou výhodu, jak ostatně uvádí sám navrhovatel ve svém návrhu. Úřad tak uzavírá, že v projednávaném případě s ohledem na navrhovatelem předložená tvrzení neshledal, že by popsanou situaci bylo možno chápat jako střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona.
134. Navrhovatel dále trvá na tom, že zadavatel neučinil žádné konkrétní opatření, které by mělo tvrzenému střetu zájmů zamezit, a tím zatížil zadávací řízení vadou netransparentnosti. Jak bylo konstatováno výše, zadavatel má především prevenční povinnost vůči střetu zájmů. Musí tak vždy činit takové kroky, aby střetu zájmu předešel. V případě, že navzdory preventivnímu úsilí ke střetu zájmů v zadávacím řízení dojde, je zadavatel, pokud tuto situaci zjistí, povinen přijmout k jeho odstranění opatření k nápravě. Vedle obecných povinností v oblasti střetu zájmů první odstavec ustanovení § 44 zákona ukládá zadavateli vyžádat si od členů hodnoticí komise a přizvaných odborníků ve smyslu § 42 čestné prohlášení o tom, že nejsou ve střetu zájmů. Tuto povinnost zadavatel v projednávaném případě splnil, když učinil součástí protokolu o otevírání žádostí o účast ze dne 14. 4. 2024 prohlášení, že „[v]šichni členové komise prohlašují, že budou zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí v souvislosti se svou účastí na jednání komise. Všichni členové komise prohlásili, že jim nevznikl důvod střetu zájmů dle § 44 zákona. Všichni členové komise se zavázali, že pokud kdykoliv do ukončení zadávacího řízení zjistí skutečnost, ze které by mohl vyplývat střet zájmů, neprodleně o tomto informují zadavatele. Členové komise berou na vědomí, že v průběhu zadávacího řízení budou informováni o skutečnostech, kterými se upřesňují identifikační údaje účastníků (tj. údaje o skutečných majitelích). O těchto skutečnostech učinili přítomní členové komise písemné čestné prohlášení na počátku prvního jednání komise, kterého se účastnili.“. Tento protokol pak podepsali všichni členové hodnoticí komise, přičemž jeho přílohou tvoří prohlášení členů komise o neexistenci střetu zájmů. Tato skutečnost pak byla v průběhu zadávacího řízení členům hodnoticí komise připomínána, když je obsažena i v dalších dokumentech zadavatele mj. i ve zprávě o hodnocení nabídek.
135. Navrhovatel dále ve vyjádření k podkladům poukazuje na to, že zadavatel ve vyjádření k návrhu neuvedl, že by jeho zaměstnanci, kteří provedli zákaznický systémový audit, podepsali čestné prohlášení ve vztahu ke střetu zájmů, přičemž povinnost zadavatele podle § 44 odst. 1 zákona, se dle navrhovatele týká obecně postupu v zadávacím řízení a nedopadá pouze na členy hodnoticí komise. V této souvislosti Úřad konstatuje, že § 44 odst. 1 zákona stanoví, že zadavatel je povinen si vyžádat v případě postupu dle § 42 a 43 zákona písemné čestné prohlášení všech členů komise, přizvaných odborníků nebo osob zastupujících zadavatele o tom, že nejsou ve střetu zájmu. Jak bylo konstatováno výše, proces udělování osvědčení o způsobilosti není součástí zadávacího řízení, proto auditní tým, který se na tomto procesu podílel, nelze považovat za přizvané odborníky ani osoby zastupující zadavatele ve smyslu výše citovaného ustanovení, a proto zadavatel od těchto osob nebyl povinen vyžadovat písemné čestné prohlášení o neexistenci střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona.
136. Navrhovatel je dále přesvědčen, že zadavatel neučinil žádné aktivní opatření k zamezení střetu zájmů, nicméně žádným způsobem nekonkretizuje, jaké opatření pro zamezení střetu zájmů by bylo dle jeho názoru adekvátní. Úřad tedy dále zaměřil na to, zda lze konstatovat, že zadavatel nedodržel svou prevenční povinnost pro zamezení střetu zájmů, přičemž dospěl k následujícím závěrům. Pokud by Úřad v projednávaném případě akceptoval argumentaci navrhovatele, že v situaci, kdy probíhá současně zadávací řízení a zakázkový systémový audit u dodavatele účastnícího se tohoto zadávacího řízení, nelze vyloučit střet zájmů, vedlo by to pouze ke dvěma řešením. Prvním by bylo konstatovat, že zadavatel nemůže vůbec v rámci zadávacího řízení požadovat předložení osvědčení o způsobilosti, neboť se jedná o doklad vydávaný organizační složkou zadavatele. Tento závěr je však nutné považovat za velmi přísný. Účelem požadavku na předložení osvědčení způsobilosti je zajištění kvality nabízeného plnění, resp. jeho bezpečnosti v souladu s relevantními předpisy, přičemž nelze zadavateli upírat možnost tuto kvalitu požadovat. Naopak z relevantních předpisů jednoznačně vyplývá povinnost zadavatele (jakožto licencovaného železničního podniku) respektovat zásady Kultury bezpečnosti a udržovat svůj pak železničních kolejových vozidel v provozuschopném a bezpečném stavu. Lze tak jednoznačně dovodit i povinnost zadavatele ověřit si způsobilost dodavatele poskytovat relevantní plnění v požadované kvalitě s ohledem na zajištění bezpečnosti v drážní dopravě. Druhým řešením by pak mohl být požadavek zadavatele, aby osvědčení o způsobilosti bylo již součástí žádosti o účast či nabídky, tj. stanovit jej jako požadavek na kvalifikaci. Úřad je toho názoru, že toto řešení rovněž nelze považovat za vhodné, neboť by mohlo vést k omezení hospodářské soutěže. Jak uvádí zadavatel ve svém vyjádření, předložení osvědčení o způsobilosti nepožadoval v rámci žádosti o účast proto, aby dal možnost ucházet se o veřejnou zakázku co nejširšímu možnému okruhu potenciálních dodavatelů. Zadavatel poukazuje na to, že proces získání předmětného osvědčení s sebou nese určité náklady, které by bylo nepřiměřené požadovat i po dodavatelích, kteří by se nakonec nestali vybranými dodavateli. Úřad s názorem zadavatele souhlasí. Stanovením příliš přísných požadavků pro zpracování nabídky by mohlo vést k nepřiměřenému omezení hospodářské soutěže, neboť požadavky, jejichž splnění vyžaduje značné náklady, představuje administrativní zátěž či je časové náročné, mohou potenciální dodavatele od účasti v zadávacím řízení odradit. Úřad v této souvislosti uvádí, že předložení specifických certifikátů či osvědčení již na začátku zadávacího řízení v situaci, kdy jejich získání vyžaduje zvýšené úsilí či náklady, by mohlo být považováno za diskriminační. Úřad proto považuje za přiměřené a v souladu se zásadou zákazu diskriminace, aby takové dokumenty byly překládány až po rozhodnutí o výběru dodavatele, typicky před podpisem smlouvy. V této fázi má již vybraný dodavatel jistotu o svém postavení a může si racionálně vyhodnotit, zda je pro něj výhodné si daný certifikát či osvědčení zajistit. Ani druhé řešení, kdy by bylo nutné požadovat předložení osvědčení o způsobilosti od každého dodavatele, který by měl zájem o účast v zadávacím řízení, již v rané fázi tohoto zadávacího řízení, nelze považovat za správné. S ohledem na právě uvedené tak Úřad uzavírá, že na základě navrhovatelem předestřených skutečností nezískal pochybnosti o tom, že by zadavatel nedodržel svou prevenční povinnost pro zamezení střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona.
137. Na tomto místě Úřad zdůrazňuje, že navrhovatel ve svém návrhu obecně konstatoval, že by v projednávaném případě mohlo dojít ke střetu zájmů, když zákaznický systémový audit probíhal u vybraného dodavatele v průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel tak vychází z předpokladu, že zadavatel jedná v rozporu se zákonem, aniž by k takovému závěru předložil jakékoliv konkrétní důkazy. V této souvislosti Úřad připomíná, že vztah mezi zadavatelem a dodavatelem je primárně vztahem soukromoprávním, na který se v obecném pohledu vztahují zásady soukromého práva, mj. i zásada presumpce poctivosti a dobré víry obsažená v § 7 občanského zákoníku, proto nelze, a to i při vědomí vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek, ani v případě zadávacího řízení rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a oprávněně se na poctivost druhé strany spoléhají. Dle rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2018/VZ-24506/2018/320/HBa,HSc,JSu ze dne 23. 8. 2018 je „neodmyslitelnou nutností, aby proces zadávání veřejných zakázek byl s ohledem na specifika zadavatele jako kontraktační strany výrazně regulován a současně kontrolován, nelze jej však a priori posuzovat optikou, která za každým jednáním vidí spíše snahu o porušení pravidel, než o jejich dodržení“. V projednávaném případě lze jednoznačně usuzovat, že účelem požadavku na předložení osvědčení o způsobilosti je toliko zajištění kvalitního plnění v souladu se zásadami Kultury bezpečnosti.
138. Úřad tak neshledal ve vztahu k této části návrhu důvody pro uložení nápravného opatření ve smyslu § 263 zákona.
Shrnutí
139. S ohledem na výše uvedené tedy Úřad rozhodl o částech návrhu, které se týkají tvrzeného porušení pravidla pro komunikaci mezi zadavatelem a dodavatelem upraveného v § 211 odst. 3 zákona v souvislosti s procesem udělování osvědčení o způsobilosti dle předpisu ČD V6/2, tvrzeného střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona a tvrzeného porušení prevenční povinnosti zadavatele dle cit. ustanovení zákona, tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, tj. návrh v těchto částech zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.
K výroku II. tohoto rozhodnutí
140. Mezi účastníky správního řízení je dále sporu o tom, zda je vybraný dodavatel fakticky schopen řádně plnit předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy, zda nabídka vybraného dodavatele neobsahuje v této souvislosti mimořádně nízkou nabídkovou cenu u konkrétních položek a zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při jejím posouzení. Navrhovatel má za to, že vybraný dodavatel není schopen realizovat předmět plnění rámcové dohody v souladu s právními předpisy upravujícími práva duševního vlastnictví a jeho nabídka obsahuje nepravdivé údaje, neboť nedisponuje licencí k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek a rovněž nedisponuje technickou dokumentací, která je nezbytná pro opravy trakčních motorů. Své závěry navrhovatel opírá zejména o vyjádření výrobců těchto komponent, které předložil jako přílohy k námitkám i k návrhu. Navrhovatel má rovněž pochybnost o tom, zda je vybraný dodavatel schopen nabídnout práce spočívající v opravě převodovek. V této souvislosti navrhovatel vyjadřuje pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele, neboť je přesvědčen, že tato nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Vybraný dodavatel dle názoru navrhovatele při naceňování nabídky nezohlednil všechny vstupy nezbytné pro realizaci předmětu rámcové dohody v souladu správními předpisy, zejména pak licence k technické dokumentaci, která je nezbytná pro provádění opravárenských prací konkrétních komponent (zejm. opravy brzd či trakčních motorů). Nabízená cena vybraného dodavatele tak může být dle navrhovatele způsobena tím, že vybraný dodavatel porušuje práva z duševního vlastnictví třetích osob (výrobců komponent), přičemž práva z duševního vlastnictví je přitom nutné podřadit pod právní předpisy související s předmětem plnění veřejné zakázky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) zákona. Navrhovatel proto trvá na tom, že pokud by zadavatel výše označené skutečnosti řádně posoudil, dospěl by ke stejným závěrům, což by vedlo k vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona z další účasti v zadávacím řízení. Dle názoru navrhovatele tak zadavatel v projednávaném případě nepostupoval v souladu se zákonem, neboť se těmito skutečnostmi v reakci na konkrétní námitky navrhovatele dostatečně nezabýval, přičemž jeho povinností bylo posoudit, zda je vybraný dodavatel schopen řádně plnit předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy, dále pak řádně posoudit možnost existence mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele a pochybnosti o nabídkové ceně vybraného dodavatele vyvrátit. Na druhé straně zadavatel zaujímá názor odlišný, a to ten, že v rámci celého zadávacího řízení postupoval zcela v souladu se zákonem a nedošlo z jeho strany k žádnému pochybení.
141. S ohledem na právě uvedené se Úřad dále zabýval otázkou, zda je vybraný dodavatel fakticky schopen plnit předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy a zda nabídka vybraného dodavatele neobsahuje v této souvislosti mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Úřad předně k institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v obecné rovině uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že účastník zadávacího řízení nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Současně je nutno dodat, že tato ochrana zadavatele není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“, což znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některých z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných níže), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoliv (viz k tomu např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 9/2019-83 ze dne 5. 8. 2020). V souvislosti s výše uvedeným je nutné akcentovat, že zákon i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace, kdy je v jeho nabídce obsažena mimořádně nízká nabídková cena. V tomto ohledu lze poukázat na ustanovení § 113 odst. 6 zákona, přičemž citované ustanovení například ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení tehdy, jestliže z jím poskytnutého objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona čili mj. z důvodu nedodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky. V těchto případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu mimořádně nízké nabídkové ceny v takovém případě nadále do značné míry omezena, resp. dané důvody pro vyloučení takového účastníka jsou obligatorní.
142. Zadavatel má podle zákona povinnost posoudit u nabídky mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Jestliže zadavatel identifikuje nabídkovou cenu některého z účastníků zadávacího řízení jako mimořádně nízkou, resp. získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat podle ustanovení § 113 odst. 4 zákona a požádat účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
143. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny pak lze rozdělit do dvou fází. V první fázi zadavatel zjišťuje, zda je vůbec mimořádně nízká nabídková cena přítomna v některé z nabídek uchazečů o veřejnou zakázku a pokud ano, musí si vyžádat její zdůvodnění. V následující fázi je pak zadavatel povinen posoudit, zda je mimořádně nízká nabídková cena odůvodněna či nikoli (k tomu srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0197/2018/VZ-03952/2019/322/JSu ze dne 7. 2. 2019). Pochybnosti o mimořádně nízké nabídkové ceně, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících účastníků. Druhým způsobem, kterak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti (opodstatněnosti) nabídkové ceny, je upozornění na tuto eventualitu „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení.
144. Je-li účastník zadávacího řízení zadavatelem vyzván k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, ten pak musí v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, přičemž mimořádně nízkou cenu může odůvodnit prostřednictvím ekonomických aspektů výrobních procesu, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, originality stavebních prací, dodávek nebo služeb atd.
145. Za předpokladu, že ze zdůvodnění vyplyne, že nabídková cena daného účastníka je mimořádně nízká vlivem nedodržování (porušování) právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky [tj. z důvodu nedodržování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona] či z důvodu veřejné podpory, u které účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně účastník nedoloží potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona, stíhá zadavatele povinnost aplikovat § 113 odst. 6 zákona a tohoto účastníka ze zadávacího řízení vyloučit.
146. Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen provést posouzení nabídky z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny vždy, a to alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli, nejpozději před odesláním oznámení o výběru dodavatele (dle § 113 odst. 1 zákona). Přesto však může nastat situace, kdy zadavatele na mimořádně nízkou nabídkovou cenu upozorní dodavatel v rámci námitek podaných proti výběru dodavatele. V takovém případě může zadavatel posoudit mimořádně nízkou nabídkovou cenu opakovaně vzhledem k podaným námitkám, nicméně pokud shledá nabídkovou cenu za mimořádně nízkou a vyzve k jejímu zdůvodnění, měl by přistoupit ke zrušení oznámení o výběru do dokončení nového posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny. K tomu lze dále dodat, že i v případě podaných námitek proti výběru dodavatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny může zadavatel setrvat na svém závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízká. Zadavatel je nicméně i v takovém případě povinen rozhodnutí o odmítnutí námitek dostatečně a transparentně odůvodnit, tj. uvést, z jakých důvodů podané námitky nezakládají pochybnost ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny.[10]
147. Pokud jde o nyní šetřený případ, Úřad uvádí, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel se nabídkovou cenou vybraného dodavatele zabýval, když ji posoudil jako mimořádně nízkou a zaslal vybranému dodavateli žádost o objasnění, v níž zejména požadoval zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny u položky č. 14 – opravy brzd. Zadavatel rovněž žádal o potvrzení, že je vybraný dodavatel oprávněn provádět opravy brzdových jednotek výrobce Knorr. V této souvislosti zadavatel identifikoval konkrétní práce, které by měly být do výpočtu ceny dané položky zahrnuty. Dále zadavatel žádal vybraného dodavatele v souladu s § 113 odst. 4 zákona o potvrzení, že při plnění veřejné zakázky (v tomto případě rámcové dohody, na jejímž základě budou zadávány dílčí veřejné zakázky) dodavatel zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Vybraný dodavatel v objasnění nabídky sdělil, že nedisponuje oprávněním – certifikátem pro opravy komponentů brzdy Knorr (dle vybraného dodavatele v ČR není takto certifikovaná žádná společnost). Dále vybraný dodavatel konstatoval, že při opravách používá originální díly pořízené přímo od výrobce brzdy Knorr. Vybraný dodavatel dále zadavatele ujistil že položka č. 14 obsahuje všechny požadované práce a rovněž potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel pak předložené zdůvodnění MNNC akceptoval, což vyplývá z jeho následného postupu, tj. ze samotného výběru dodavatele, které zadavatel následně oznámil účastníkům zadávacího řízení. Na tomto místě Úřad doplňuje, že zákon nestanovuje žádnou konkrétní podobu, resp. kvalifikované náležitosti, které by mělo mít potvrzení účastníka zadávacího řízení vyzvaného zadavatelem k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny, že jeho nabídková cena není mimořádně nízká z důvodů specifikovaných v ustanovení § 113 odst. 4 zákona. Z pohledu Úřadu (i ve shodě s komentářovou literaturou) tak postačuje (v situaci, kdy zadavatelem není v dané souvislosti předkládána konkrétní pochybnost), když vyzvaný účastník v objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny deklaruje, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a současně že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, čemuž vybraný dodavatel ve zde projednávané věci v objasnění nabídky dostál. Uvedená zákonná povinnost tak byla ze strany vybraného dodavatele v daném okamžiku splněna.
148. V reakci na oznámení o výběru dodavatele navrhovatel podal námitky, ve kterých poukázal na možné porušení právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky (v tomto případě k předmětu rámcové dohody), konkrétně na porušení práv duševního vlastnictví, které mohlo mít vliv na výši nabídkové ceny (a rovněž také vliv na schopnost vybraného dodavatele poskytnout zadavateli plnění v souladu se všemi právními předpisy). Konkrétně navrhovatel upozornil na to, že vybraný dodavatel není oprávněn provádět opravy brzd a trakčních motorů, neboť nemá licence k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek konkrétního typu výrobce Knorr a rovněž nedisponuje dokumentací nezbytnou pro opravy trakčního motoru, jehož výrobcem je společnost ŠELC. K prokázání svých tvrzení navrhovatel k námitkám předložil vyjádření od společnosti Knorr i společnosti ŠELC. Z vyjádření společnosti Knorr navrhovatel dovozuje, že tato společnost neposkytla vybranému dodavateli licence ke konkrétním typům brzd a rovněž nenavázala s vybraným dodavatelem v této věci ani jinou formu spolupráce. Z čestného prohlášení společnosti ŠELC pak vyplývá, že tato společnost necertifikovala nikoho na opravy trakčních motorů konkrétního typu, neposkytla nikomu dokumentaci na jejich opravy a ani nenavázala s vybraným dodavatelem ve vztahu k realizaci předmětu plnění jinou formu spolupráce. Navrhovatel tak v námitkách trvá na tom, že tyto konkrétní položky obsažené v nabídce vybraného dodavatele obsahují mimořádně nízkou nabídkovou cenu způsobenou tím, že vybraný dodavatel nezohlednil v cenotvorbě povinné vstupy od výrobců daných komponent (ať už jde o brzdy anebo trakční motor), protože je zřejmě nehodlá využít, což dle navrhovatele dokládají výše citovaná vyjádření výrobců. Navrhovatel tak v námitkách obsáhl konkrétní pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele poskytnout předmět plnění rámcové dohody v souladu s právními předpisy, zejména s ohledem na možné porušení práv duševního vlastnictví, přičemž dovodil, že tyto skutečnosti mohly mít zásadní vliv na nabídkovou cenu vybraného dodavatele.
149. Takto konkrétní námitky jsou dle Úřadu jednoznačně argumentem, který může zavdat důvodnou pochybnost o tom, zda je nabídková cena vybraného dodavatele skutečně stanovena v souladu s § 113 odst. 4 zákona, jak vybraný dodavatel prohlásil ve svém zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny obsaženém v objasnění nabídky. Úřad je přesvědčen, že v případě takto konkrétních námitek (nadto doložených sděleními od výrobců), které vnáší důvodnou pochybnost o tom, zda není naplněn jeden z obligatorních důvodů pro vyloučení dodavatele z důvodu mimořádně nízké nabídkové ceny, je zadavatel povinen prověřit, zda tyto pochybnosti nemohou vyústit v závěr, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, a to i v případě, kdy otázku mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele již dříve před samotným oznámením o výběru zadavatele prověřoval. Ke stejným závěrům dospěl předseda Úřadu ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-42929/2022/162 ze dne 22. 12. 2022, sp zn. ÚOHS-R0147/2022/VZ (dále jen „rozhodnutí R0147/2022“), ve kterém se mj. zabýval nedostatečným posouzením MNNC v souvislosti s autorskými právy. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí odkázal na závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 29/2019 ze dne 9. 6. 2021, zejména jeho bod 21, který se zabývá možnostmi přezkumu postupu zadavatele ze strany Úřadu mimo jiné v otázce mimořádně nízké nabídkové ceny. Z uvedeného rozhodnutí se podává, že Úřad je oprávněn v první řadě posoudit, zda „konkrétní nabídkovou cenu bylo důvodné považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu“ a dále musí přezkoumat „námitky navrhovatele proti postupu zadavatele, jenž vedl k vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení, a to především transparentnost celého postupu – tedy srozumitelnost výzvy či výzev k podání vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny a formulaci důvodů pro vydání těchto výzev stejně jako následného rozhodnutí o vyloučení uchazeče (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2017, čj. 5 As 180/2016 - 32 či ze dne 23. 5. 2013, čj. 9 Afs 86/2012 - 80).“ Dle předsedy Úřadu tak analogicky musí být přezkoumatelný i takový postup zadavatele, který vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil, ačkoliv má určité indicie k tomu, že by k takovému kroku mohl být dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona povinen. Zadavatel totiž musí i v takové situaci postupovat transparentně, neboť jeho postup (tedy nevyloučení vybraného dodavatele tam, kde by toto vyloučení bylo povinné) má na soutěž o veřejnou zakázku v zásadě obdobné dopady jako vyloučení samotné.
150. Dále pak předseda Úřadu v rozhodnutí R0147/2022 konstatoval, že pokud je zadavateli dána „(…) hodnověrná indicie (záměrně je uváděno, že konkrétní indicie musí mít určitou kvalitu a míru konkrétnosti, neboť v opačném případě na ni nelze náležitě reagovat), že byla nebo zřejmě bude porušena některá z podmínek dle § 113 odst. 4 zákona, na kterou je navázána povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit, je povinností zadavatele takové upozornění prověřit a postavit najisto, že zde není dán obligatorní důvod k vyloučení. Zákonodárce totiž jednoznačně stanovil, že (mimo jiné) takové plnění, u kterého by byly porušovány právní předpisy související s předmětem veřejné zakázky, je absolutně nepřípustné. Při existenci konkrétní námitky, že nabídková cena vybraného dodavatele je mimořádně nízká proto, že tento zřejmě nebude dodržovat právní předpisy týkající se autorských práv, neboť v jeho kalkulaci nijak nefigurují náklady na pořízení oprávnění k zásahům do nich, nepostačí zadavateli formální prohlášení (natož pak mnoho měsíců staré), že budou konkrétní předpisy dodrženy. Pochybnost o dodržení souvisejících předpisů při poskytování plnění tím materiálně není nijak vypořádána.“. Předseda Úřadu v této souvislosti doplnil, že naopak v případě, kdy nebude dána obdobná relevantní pochybnost o dodržení podmínek dle § 113 odst. 4 zákona, není zde důvod, aby zadavateli k prokázání splnění těchto podmínek nepostačovalo obecné formální prohlášení konkrétního dodavatele. Z předmětného rozhodnutí předsedy Úřadu uvedeného tak vyplývá, že se zadavatel v takovém případě, kdy je mu předložena konkrétní hodnověrná indicie o porušení některé z podmínek dle § 113 odst. 4 zákona, nemůže spolehnout na závazek dodavatele, že plnění bude probíhat v souladu s právními předpisy, obsažený v nabídce, případně v jakémkoliv předchozím objasnění nabídky.
151. S ohledem na to, že v projednávaném případě byly zadavateli dány konkrétní indicie určité kvality vytvářející pochybnosti o porušení práv duševního vlastnictví ze strany vybraného dodavatele v souvislosti s opravami brzd a trakčních motorů, zaměřil seÚřad dále na posouzení, zda zadavatel po obdržení námitek navrhovatele postupoval v souladu se zákonem a prověřil, zda jsou tyto pochybnosti relevantní, resp. řádně ověřil schopnost vybraného dodavatele poskytovat předmět plnění rámcové dohody v souladu s právními předpisy, přičemž zjistil následující skutečnosti.
152. Z dokumentace o zadávacím řízení, která byla Úřadu předložena, vyplývá, že v reakci na podané námitky zadavatel nepožádal vybraného dodavatele o objasnění zde uvedených skutečností, nýbrž vycházel z dokladů, které získal již dříve v průběhu zadávacího řízení. Konkrétně k námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel nedisponuje licencí k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek, zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že z objasnění nabídky vybraného dodavatele (doručeného před tím, než zadavatel získal informace z podaných námitek a jejich příloh), provedeného zákaznického systémového auditu a předloženého seznamu poddodavatelů vyplývá, že vybraný dodavatel nebude provádět opravy brzdových součástí sám, nýbrž v kooperaci s oprávněnou organizací (Knorr) a bude používat originální náhradní díly pořízené přímo od výrobce brzdy Knorr. Stejně tak vybraný dodavatel potvrdil, že při opravách bude postupováno v souladu s předpisy a standardy výrobce brzdových komponentů, společnosti Knorr. Dle zadavatele neexistuje důvod rozporovat předložené doklady ze strany vybraného dodavatele či jím zvolenou strategii provádění oprav. Obdobně k námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel nedisponuje technickou dokumentací, která je nezbytná pro opravy trakčních motorů, zadavatel v rozhodnutí o námitkách sdělil, že z provedeného zákaznického systémového auditu vyplývá, že vybraný dodavatel bude provádět opravy trakčních motorů v kooperaci s některou z oprávněných organizací, které dle jejich osvědčení o způsobilosti disponují potřebnými vstupy pro provádění těchto prací. Zadavatel je navíc přesvědčen, že nemá povinnost zkoumat oprávněnost držby výkresové dokumentace mimo rámec prokázání požadovaných podmínek účasti. Zda je tedy vybraný dodavatel autorem výkresové dokumentace, anebo si ji opatřil jiným způsobem, je z hlediska splnění zadávacích podmínek dle zadavatele irelevantní, pokud vybraný dodavatel deklaroval, že při plnění rámcové dohody zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jejímu předmětu. Zadavatel tak nemá pochybnosti o tom, že vybraný dodavatel disponuje dokumentací potřebnou pro plnění předmětu rámcové dohody (alespoň ji drží, ať už sám nebo prostřednictvím poddodavatele).
153. Jak bylo konstatováno výše, pokud jsou zadavateli předloženy věrohodné indicie o možnosti porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, mezi které lze řadit i předpisy upravující práva duševního vlastnictví, je zadavatel povinen se těmito skutečnostmi zabývat a důsledně je prověřit. Tyto skutečnosti totiž v konečném důsledku mohou mít vliv na nabídkovou cenu. Zákonodárce přitom jednoznačně stanovil, že (mimo jiné) takové plnění, u kterého by byly porušovány právní předpisy související s předmětem veřejné zakázky, je absolutně nepřípustné. Tak jako v průběhu celého zadávacího řízení, rovněž při ověřování těchto skutečností musí zadavatel postupovat v souladu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle ustanovení § 6 zákona, zejména pak se zásadou transparentnosti. Z pohledu dodržení zásady transparentnosti pak obstojí pouze takový postup zadavatele, který je čitelný, předvídatelný, srozumitelný, tedy zpětně přezkoumatelný. K zajištění zásady transparentnosti při prověřování výše popsaných skutečnosti je třeba, aby v dokumentaci o zadávacím řízení bylo řádně zachyceno, zda zadavatel prověřil, jestli jsou pochybnosti navrhovatele o schopnosti vybraného dodavatele realizovat opravy brzd a trakčních motorů relevantní a zda mohou vyústit v závěr, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona. Dále je nutné, aby z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně vyplývalo, na základě jakých podkladů zadavatel toto posouzení provedl a k jakému závěru na základě svého posouzení dospěl. Jedině tehdy mohou úkony zadavatele obstát v testu dodržení zásady transparentnosti.
154. Touto optikou se Úřad díval i na právě projednávaný případ, přičemž dospěl k závěru, že z předložené dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by se zadavatel těmito skutečnostmi důkladně zabýval, resp. že by měl postaveno najisto, že vybraný dodavatel při plnění rámcové dohody (zejména v souvislosti s realizací opravárenských prací brzd a trakčních motorů) zajistí dodržování práv duševního vlastnictví. Ve vztahu k opravám brzd zadavatel ve svých závěrech vychází zejména z objasnění nabídky, ve kterém vybraný dodavatel sice potvrdil, že užívá originální náhradní díly, nicméně současně výslovně konstatoval, že nedisponuje oprávněním (certifikátem) pro opravy brzd společnosti Knorr. V námitkách pak navrhovatel obsáhl konkrétní pochybnost o tom, zda vybraný dodavatel disponuje licencí k duševnímu vlastnictví k technické dokumentaci potřebné k opravám brzdových jednotek společnosti Knorr a rovněž přiložil vyjádření této společnosti, ze kterého vyplývá, že výrobce tuto licenci vybranému dodavateli neposkytl. Zadavatel nicméně i přesto nepřistoupil k opětovnému ověření těchto skutečností, resp. z žádného dokumentu obsaženého v dokumentaci o zadávacím řízení nevyplývá, že by tuto skutečnost dále ověřoval (např. dotazem u vybraného dodavatele či společnosti Knorr). Zadavatel se spokojil pouze s dřívějším vyjádřením vybraného dodavatele obsaženým v objasnění nabídky, přičemž Úřad je toho názoru, že pouze na základě tohoto dokumentu nelze konstatovat, že by měl zadavatel postaveno najisto, že vybraný dodavatel je skutečně oprávněn v souladu s právními předpisy realizovat opravy brzd výrobce Knorr, když z vyjádření přímo od výrobce vyplývá opak. Ani ze seznamu poddodavatelů obsaženém v nabídce vybraného dodavatele nelze dovodit, že by vybraný dodavatel byl schopen realizovat opravy brzd v souladu s právními předpisy, neboť společnost Knorr se v předloženém seznamu nenachází a vybraný dodavatel v tomto seznamu neuvedl ani jinou společnost, se kterou by na opravách brzd spolupracoval. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách odkazuje na provedený zákaznický systémový audit, z něhož má vyplývat, že vybraný dodavatel bude provádět opravy brzdových součástí v kooperaci s oprávněnou organizací Knorr. Výsledkem zákaznického systémového auditu je osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele, které je součástí dokumentace o zadávacím řízení, přičemž z tohoto osvědčení nelze žádné informace o případných kooperacích vybraného dodavatele zjistit. Pokud zadavatel vycházel ze zápisu o auditu, který byl Úřadu předložen spolu s dokumentací o zadávacím řízení, byl za účelem dodržení zásady transparentnosti tuto skutečnost v rozhodnutí o námitkách uvést a také blíže vysvětlit, jaké skutečnosti byly v rámci provedeného auditu u vybraného dodavatele v této souvislosti ověřovány a jaké byly výsledky tohoto posouzení. Úřad tak nevylučuje, že zadavatel jakožto odborník v dané oblasti, by mohl být schopen na základě zápisu z auditu (případně při znalosti jeho faktického průběhu) zjistit, zda je vybraný dodavatel sám nebo ve spolupráci s jinou osobou schopen poskytovat v souladu s právními předpisy opravy brzd výrobce Knorr, nicméně to nic nemění na závěru, že z dokumentace o zadávacím řízení tato skutečnost žádným způsobem nevyplývá. Bez informací o tom, jakým způsobem audit u dodavatele probíhá, jaké skutečnosti jsou ověřovány, zda auditní tým ověřuje držbu relevantní dokumentace nezbytné pro realizaci opravárenských prací, jakým způsobem ověřuje případné kooperace či zda je dodavatel povinen tyto skutečnosti prokázat, tak nelze dospět k jednoznačném závěru o schopnosti vybraného dodavatele opravovat brzdy společnosti Knorr dle předpisů výrobce. Ačkoliv tedy nelze vyloučit, že zadavatel věděl všechny informace nezbytné pro posouzení toho, zda je vybraný dodavatel schopen realizovat opravy brzd v souladu s platnými předpisy, je nutné uzavřít, že tyto skutečnosti nejsou v dokumentaci o zadávacím řízení řádně zaznamenány ani doloženy relevantními podklady. Pro úplnost na tomto místě Úřad doplňuje, že v situaci, kdy je to právě organizační složka zadavatele, která provádí zákaznický systémový audit, na jehož základě vydává osvědčení o způsobilosti, se zadavatel bez dalšího nemůže odvolávat právě na tu skutečnost, že vybraný dodavatel disponuje osvědčením o způsobilosti a v důsledku toho konstatovat, že není třeba se vznesenou pochybností dále zabývat, resp. mít za prokázané, že vybraný dodavatel bude poskytovat plnění zcela v souladu s právními předpisy včetně předpisů o právech duševního vlastnictví.
155. Obdobně navrhovatel v námitkách upozornil na opravárenské práce spočívající v opravách trakčního motoru, přičemž poukázal na to, že výrobcem uvedeného motoru je společnost ŠELC, která nikoho necertifikovala na opravy trakčních motorů a ani nikomu jinému mimo skupinu ŠKODA GROUP neposkytla dokumentaci pro opravy motorů a ani nenavázala jinou formu spolupráce, přičemž tuto skutečnost opírá o předložené čestné prohlášení výrobce. Zadavatel i přes výše označené důvodné pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele provádět opravy trakčních motorů dle předpisu výrobce trvá na tom, že vybraný dodavatel disponuje dokumentací potřebnou pro plnění předmětu rámcové dohody. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje především na provedený zákaznický systémový audit, aniž by podrobněji popsal, jaké skutečnosti byly na základě tohoto procesu posouzeny, zda se auditorský tým zabýval konkrétně posouzením oprávněnosti držby technické dokumentace ve vztahu k trakčním motorům a jaké byly případně výsledky tohoto posouzení. Výsledkem zákaznického systémového auditu je osvědčení o způsobilosti, přičemž z tohoto dokladu předloženého vybraným dodavatelem nelze žádným způsobem ověřit skutečnosti, které by výše popsané pochybnosti o možném porušování práv duševního vlastnictví ze strany vybraného dodavatele rozptýlily. Pokud zadavatel vycházel ze zápisu o auditu, byl povinen za účelem dodržení zásady transparentnosti jednoznačně v rozhodnutí o námitkách konkretizovat, jaké skutečnosti z tohoto zápisu dovodil, z jakých důvodů považuje uvedené skutečnosti za relevantní a zda vyvracejí navrhovatelem předestřenou pochybnost o možném porušování práv duševního vlastnictví ze strany vybraného dodavatele při realizaci opravy trakčních motorů.
156. Zadavatel naopak v rozhodnutí o námitkách trvá na tom, že není oprávněn zkoumat držbu výkresové dokumentace. Zda je tedy vybraný dodavatel autorem výkresové dokumentace, anebo si ji opatřil jiným způsobem, je z hlediska splnění zadávacích podmínek dle zadavatele irelevantní, pokud vybraný dodavatel deklaroval, že při plnění rámcové dohody zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jejím předmětu. Úřad souhlasí se zadavatelem v tom ohledu, že v souvislosti s podanou nabídkou vybraného dodavatele zadavatel (s ohledem na splnění podmínek účasti) neměl důvod pochybovat o jeho schopnosti plnit předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy. Nicméně vzhledem k tomu, že v průběhu zadávacího řízení zadavatel obdržel konkrétní indicie určité kvality podložené vyjádřeními výrobců daných komponent, bylo bezesporu povinností zadavatele se těmito indiciemi zabývat a pochybnosti o možném porušování práv duševního vlastnictví výrobců daných komponent ze strany vybraného dodavatele jednoznačně vyvrátit a své argumenty opřít o věrohodné podklady, jak jednoznačně vyplývá z výše citované rozhodovací praxe Úřadu. Tyto skutečnosti totiž mohly ovlivnit existenci MNNC v nabídkové ceně vybraného dodavatele, přičemž pokud je nabídková cena mimořádně nízká z důvodu porušování právních předpisů, jedná se o obligatorní důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení [srov. § 113 odst. 6 písm. a) zákona]. S ohledem na rozhodnutí o námitkách však lze usuzovat, že zadavatel držbu výkresové dokumentace s ní související práva duševního vlastnictví důsledně neposuzoval a spoléhal se toliko na prohlášení vybraného dodavatele, které již dříve obdržel jako součást objasnění nabídky a ve kterém vybraný dodavatel jednoduše prohlásil, že zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) zákona. Z žádných jiných dokumentů, které tvoří součást dokumentace o zadávacím řízení, nelze dovodit, že by se zadavatel výše popsanými skutečnostmi blíže zabýval, ačkoliv, jak bylo konstatováno výše, je povinností zadavatele mít tyto skutečnosti postavené najisto, neboť plnění porušující právní předpisy nemůže být považováno za přijatelné. Jednoznačně tak nestačí pouhé prohlášení vybraného dodavatele, že se zavazuje plnit předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy. Postup zadavatele je tedy nutné považovat za rozporný se zásadou transparentnosti.
157. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že výše uvedené neznamená, že by vybraný dodavatel nebyl schopen plnění rámcové dohody zadavateli poskytnout v souladu s právními předpisy nebo že by měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Úřad pouze konstatuje, že v situaci, kdy zadavatel disponuje konkrétními indiciemi způsobilými vyvolat pochybnosti o schopnosti dodavatele realizovat předmět rámcové dohody v souladu s právními předpisy vztahujícím se k jejímu předmětu (v tomto případě ve vztahu k předmětu rámcové dohody), je povinen se těmito indiciemi zabývat a tyto pochybnosti řádně prověřit. S ohledem na zásadu transparentnosti upravenou v § 6 odst. 1 zákona je dále nezbytné, aby proces tohoto ověření byl zachycen v dokumentaci o zadávacím řízení a zároveň aby součástí dokumentace byly dokumenty, na jejichž základě zadavatel uvedené skutečnosti posoudil a na jejichž základě dospěl k závěru o souladu či nesouladu nabízeného plnění s příslušnými právními předpisy, včetně předpisů na ochranu práv duševního vlastnictví. Pokud takové doklady v dokumentaci o zadávacím řízení chybí, je nutné postup zadavatele považovat za nekontrolovatelný a zpětně nepřezkoumatelný, neboť nelze ověřit, zda se zadavatel těmito skutečnostmi blíže zabýval, zda mohou mít vliv na plnění rámcové dohody a zda vybraný dodavatel při plnění rámcové dohody skutečně zajistí dodržování relevantních právních předpisů.
158. Stejně tak Úřad nevylučuje pravdivost tvrzení vybraného dodavatele, který trvá na tom, že brzdové systémy opravuje na základě dokumentace získané od objednatele zakázky a obchoduje s rakouskou divizí společnosti Knorr a nikoliv německou, od které navrhovatel předložil vyjádření. V této souvislosti pak vybraný dodavatel odkazuje na dokumenty získané od zadavatele, na jejichž základě opravuje brzdové systémy. Ve vztahu k pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele zajistit opravy trakčních motorů vybraný dodavatel sděluje, že sám není schopen zajistit opravy předmětných motorů, ale spolupracuje se subjekty, které potřebnými vstupy pro provádění příslušných prací disponují. Tyto subjekty vybraný dodavatel označil jako své poddodavatele, resp. v rámci zápisu z ZSA jako kooperující subjekty. Na druhou stranu navrhovatel trvá na tom, že dokumenty, na které vybraný dodavatel odkazuje, neposkytují dostatečné množství informací a podrobností, aby mohl vybraný dodavatel provádět opravy brzd podle předpisů výrobce. Navrhovatel v této souvislosti navrhuje ověření výše popsaných skutečností dotazem u společnosti Knorr. Stejně tak je navrhovatel přesvědčen, že vybraný dodavatel není schopen zajistit opravy trakčních motorů v souladu s předpisy výrobce a není ani schopen řádně zajistit výměnu statoru nebo rotoru za nový, protože jeho poddodavatelé nejsou oprávnění k provádění těchto prací – nemají k dispozici opravárenskou dokumentaci a nenavázali spolupráci s obchodní společností ŠELC. Výše uvedené rozpory mezi tvrzením vybraného dodavatele a navrhovatele, na které Úřadu z předložených dokumentů není známa odpověď, tak jednoznačně potvrzují závěr, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by zadavatel tyto skutečnosti jakkoliv ověřil, pročež na základě předložené dokumentace o zadávacím řízení tak nelze uzavřít, že by zadavatel měl schopnost vybraného dodavatele realizovat opravy brzd či trakčních motorů v souladu s právními předpisy postavenu najisto. S ohledem na závěr Úřadu, podle něhož zadavatel porušil zásadu transparentnosti, neboť z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by dostatečně ověřil schopnost vybraného dodavatele realizovat opravy brzd a trakčních motorů v souladu s právními předpisy, neshledal Úřad účelným provádět v rámci správního řízení další dokazování formou dotazu na výrobce. Je totiž na zadavateli, aby v dalším postupu tyto skutečnosti opětovně posoudil a řádně ověřil (pokud tak již neučinil), a to buď dotazem na výrobce či jiným vhodným způsobem.
159. S ohledem na to, že posouzení uvedených skutečností může mít vliv na posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele jako mimořádně nízké, je nutné konstatovat, že zadavatel nedostál svých povinností rovněž v souvislosti s posouzením MNNC, neboť z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by na základě výše popsaných konkrétních indicií obsažených v námitkách posoudil existenci mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele. Jak konstatoval předseda Úřadu ve výše cit. rozhodnutí R0147/2022, postup zadavatele, který vybraného dodavatele ze zadávacího řízení nevyloučil, ačkoliv má určité indicie k tomu, že by k takovému kroku mohl být povinen [dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona], musí být přezkoumatelný. Zadavatel totiž musí i v takové situaci postupovat transparentně, neboť jeho postup (tedy nevyloučení vybraného dodavatele tam, kde by toto vyloučení bylo povinné) má na soutěž o veřejnou zakázku v zásadě obdobné dopady jako vyloučení samotné. V projednávaném případě však zadavatel tuto povinnost nesplnil. S ohledem na právě uvedené Úřad uzavírá, že zadavatel nepřezkoumal transparentním způsobem, zda pochybnosti navrhovatele o možném porušování práv duševního vlastnictví v souvislosti s plněním rámcové dohody jsou relevantní a zda tyto pochybnosti mohou vyústit v závěr, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona. Takový postup zadavatele, který se nezabýval vyloučením vybraného dodavatele, ačkoliv má konkrétní hodnověrné indicie k tomu, že by k takovému kroku mohl být dle § 113 odst. 6 písm. a) zákona povinen, je proto nutné jednoznačně odmítnout jako netransparentní, pročež je dán důvod pro zrušení oznámení o výběru.
160. Úřad na tomto místě opětovně připomíná, že výše uvedené neznamená, že by nabídková cena vybraného dodavatele obsahovala MNNC. Úřad na základě výše uvedených skutečností pouze konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by se zadavatel v reakci na námitky navrhovatele posouzením existence MNNC v nabídce vybraného dodavatele dostatečně zabýval, ačkoli k tomu byl povinen. Úřad tak nevylučuje argumentaci vybraného dodavatele spočívající v tom, že stanovení nabídkové ceny je obchodním rizikem účastníka zadávacího řízení, přičemž navrhovatel dle vybraného dodavatele přikládá ocenění vstupů od výrobců vyšší váhu než vybraný dodavatel, a proto tyto vstupy oceňuje vyšší částkou. Nicméně je nutné trvat na tom, že postup zadavatele při posouzení MNNC nelze považovat za souladný se zákonem. Takovým pak nebude do doby, dokud zadavatel neodstraní pochybnosti o existenci obligatorního důvodu pro vyloučení ve smyslu § 113 odst. 6 písm. a) zákona.
161. Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad tudíž konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v nedodržení pravidel stanovených pro zadání veřejné zakázky ze strany zadavatele byla v posuzovaném případě naplněna.
162. Úřad dále přistoupil k posouzení toho, zda byla naplněna podmínka alespoň potenciálního vlivu výše uvedeného postupu zadavatele na výběr dodavatele. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele, neboť v současné situaci z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by měl zadavatel najisto prokázáno, že vybraný dodavatel při plnění rámcové dohody zajistí dodržování povinností vztahujících se k předmětu rámcové dohody a že nabídková cena vybraného dodavatele neobsahuje MNNC, a není tak vyloučeno, že mu veřejná zakázka nemůže být zadána. Úřad tedy konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě rovněž naplněna.
163. Pokud jde o poslední podmínku pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona, pak Úřad konstatuje, že zadavatel rámcovou dohodu dosud neuzavřel, a jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky pro to, aby Úřad mohl uložit nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.
164. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
165. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž vyjadřuje pochybnost o tom, zda je vybraný dodavatel schopen nabídnout práce související s opravou převodovek, přičemž uvažuje nad tím, zda má vybraný dodavatel potřebné vybavení pro realizaci těchto oprav. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách na základě zákaznického systémového auditu dovozuje, že vybraný dodavatel disponuje nezbytnou dokumentací a vybavením pro provádění základního rozsahu oprav převodovek, přičemž provedení oprav vyššího rozsahu pak bude realizováno v rámci kooperace s oprávněnou organizací, která disponuje všemi potřebnými vstupy pro provádění těchto prací.
166. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň, v případě, že je odmítá, toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Lze konstatovat, že každý dodavatel pohybující se na relevantním trhu má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se u něj dotčený dodavatel neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29.4.2008, č. j. 5 As 50/2006 – 137). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona a v § 263 odst. 5 zákona.
167. Jestliže totiž stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postup (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodňuje, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (přičemž nelze přehlížet, že s jeho podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní.
168. Pokud zadavatel, resp. jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách, nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách a zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu.
169. V souvislosti s výše uvedenou námitkou navrhovatele vztahující se k opravám převodovek Úřad shrnuje, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nedostatečně s touto konkrétní námitkou navrhovatele vypořádal. Zadavatel totiž v rozhodnutí o námitkách nejprve potvrdil podezření navrhovatele, když konstatoval, že vybraný dodavatel nedisponuje veškerou dokumentací a vybavením, neboť má k dispozici pouze dokumentaci a vybavení nezbytné pro provádění základního rozsahu oprav převodovek. Následně však uvedl, že část plnění rámcové dohody bude vybraný dodavatel realizovat v rámci „kooperace s oprávněnou organizací, která disponuje všemi potřebnými vstupy pro provádění těchto prací“. Zadavatel tak v podstatě souhlasil s námitkou navrhovatele vztahující se ke schopnosti vybraného dodavatele realizovat opravy převodovek v celém rozsahu dle rámcové dohody, neboť konstatoval, že vybraný dodavatel nemá veškeré nezbytné vybavení. Zadavatel však dále trval na tom, že opravy vyššího rozsahu bude vybraný dodavatel provádět ve spolupráci s kvalifikovanou organizací, aniž by tuto osobu jakkoliv blíže specifikoval nebo konkretizoval její roli při plnění rámcové dohody. Takové vypořádání námitky tak neposkytuje navrhovateli dostatečné informace, na jejichž základě by bylo možné posoudit, zda byly pochybnosti o schopnosti vybraného dodavatele realizovat opravy převodovek, tj. plnit rámcovou dohodu skutečně rozptýleny. Rozhodnutí o námitkách tak v tomto rozsahu jednoznačně nesplňuje požadavky na jeho transparentnost a přezkoumatelnost, neboť z něj nevyplývá, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl ke svému závěru o schopnosti vybraného dodavatele realizovat opravy převodovek, a tudíž navrhovateli neposkytuje dostatečné informace pro informované rozhodnutí o tom, zda by měl přistoupit k podání návrhu. Pokud by tak Úřad již nepřistoupil ke zrušení oznámení o výběru dodavatele, byl by jednoznačně dán důvod pro zrušení samotného rozhodnutí o námitkách z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti minimálně v této části.
170. Zadavatel v rámci vedeného správního řízení předkládá, že neměl z důvodu ochrany obchodního tajemství oprávnění poskytnout v rámci rozhodnutí o námitkách zápis z auditu (přičemž z předložené anonymizované verze zápisu z auditu vyplývá, že kooperující organizace zřejmě vybraný dodavatel za obchodní tajemství považuje). V této souvislosti Úřad konstatuje, že ochrana obchodního tajemství sice představuje legitimní zákonem chráněný zájem, avšak nemůže vést k porušení zásady transparentnosti dle zákona, resp. k popření práv navrhovatele. Úřad tak netrvá na tom, že by byl zadavatel povinen navrhovateli zpřístupnit celý zápis z auditu u vybraného dodavatele, který může obsahovat obchodní tajemství vybraného dodavatele, nicméně pokud hodlá v rozhodnutí o námitkách vypořádat tvrzení o nedostatečnosti vybavení k opravám převodovek informací o kooperaci s jiným subjektem, je povinen navrhovateli poskytnout alespoň takové informace, na jejichž základě by byl navrhovatel schopen si hodnověrnost tohoto tvrzení vyhodnotit.
171. Navrhovatel v návrhu dále reaguje na informace týkající se osvědčení o způsobilosti vybraného dodavatele, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel ze své činnosti ví, že v zápisu o auditu, jehož výsledkem je udělení osvědčení o způsobilosti, jsou mj. uvedeny tzv. kooperace nutné k tomu, aby byl dodavatel schopen plnění dle daného osvědčení o způsobilosti realizovat. Navrhovatel má v této souvislosti pochybnosti o tom, zda vybraný dodavatel v seznamu poddodavatelů ve své nabídce, který představoval povinou součást nabídky, řádně uvedl všechny poddodavatele (resp. zda je před podáním nabídky vůbec poptal) a zejména zda uvedený seznam odpovídá předloženému osvědčení o způsobilosti. V případě nesouladu těchto dokumentů se dle navrhovatele jedná o vnitřně rozpornou nabídku, proto navrhovatel žádá Úřad o prověření těchto skutečností. Úřad se tedy dále zaměřil na posouzení výše uvedeného, přičemž zjistil následující skutečnosti.
172. Bod 6.12 zadávací dokumentace stanoví, že „[v] případě, že účastník použije pro plnění předmětu Veřejné zakázky poddodavatele, je povinen zpracovat a předložit seznam poddodavatelů ve smyslu § 105 odst. 1 písm. b) Zákona a v němž uvede identifikační údaje každého poddodavatele v souladu s § 28 odst. 1 písm. g) Zákona a podle § 105 odst. 1 písm. a) Zákona určí části Veřejné zakázky, kterou bude tento poddodavatel realizovat (s uvedením druhu a rozsahu prací/služeb). Účastník je povinen uvést v seznamu poddodavatelů vždy alespoň ty poddodavatele, jejichž prostřednictvím prokázal (i) část kvalifikace nebo (ii) splnění podmínek ČSN EN ISO 3834 nebo (iii) Osvědčení o způsobilosti dodavatele ve smyslu Předpisu č. V 6/2; tím není dotčeno ustanovení předchozí věty. Podmínky změny poddodavatelů jsou upraveny v čl. 5 odst. 5.22 Rámcové dohody.“. Citovaná zadávací podmínka v první větě stanoví povinnost dodavatele uvést všechny poddodavatele (identifikační údaje každého z nich) a určit, jakou část plnění budou realizovat. V následující větě zadavatel konkretizuje, že dodavatel je povinen uvést alespoň ty poddodavatele, jejichž prostřednictvím prokázal část kvalifikace nebo splnění podmínek ČSN EN ISO 3834 nebo osvědčení o způsobilosti; současně pak zadávací podmínka obsahuje formulaci, podle níž „tím není dotčeno ustanovení předchozí věty“. Tato formulace tak dle Úřadu jednoznačně vyjadřuje, že pozdější upřesnění minimálního rozsahu seznamu poddodavatelů neomezuje ani nenahrazuje povinnost stanovenou v první větě – předložit seznam všech poddodavatelů a uvést identifikační údaje každého z nich včetně konkretizování části veřejné zakázky, kterou bude daný poddodavatel realizovat.Uvedenou zadávací podmínku Úřad tedy vykládá tak, že účastník zadávacího řízení je povinen zpracovat a v nabídce předložit seznam všech poddodavatelů, kteří jsou účastníkovi v daném okamžiku známi, a současně uvést, kterou část veřejné zakázky bude každý z těchto poddodavatelů plnit.
173. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný dodavatel obsáhl seznam poddodavatelů v krycím listu konečné nabídky, ve kterém uvedl toliko dva poddodavatele, kteří budou pro vybraného dodavatele zajišťovat práce spojené s trakčními motory. Žádný jiný seznam poddodavatelů vybraný dodavatel ve své konečné nabídce ani později nepředložil. Z rozhodnutí o námitkách přitom vyplývá, že vybraný dodavatel bude plnění rámcové dohody realizovat i s dalšími subjekty, kdy například vybraný dodavatel bude v souvislosti s opravami brzd spolupracovat s oprávněnou organizací (v roli poddodavatele), tj. se společností Knorr. Stejně tak zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že vybraný dodavatel bude opravy převodovek vyššího rozsahu realizovat v rámci kooperace s oprávněnou organizací, která disponuje všemi potřebnými vstupy pro provádění těchto prací. Zadavatel se v této souvislosti v rozhodnutí o námitkách opírá především o zápis z auditu u vybraného dodavatele, kterým hojně argumentuje. Vzhledem k tomu, že výše popsané skutečnosti ze seznamu poddodavatelů předloženého vybraným dodavatelem v nabídce nevyplývají, je možné konstatovat, že tento seznam neodpovídá výsledkům zákaznického systémového auditu, ze kterého patrně vyplynula potřeba kooperace s více subjekty. Úřad v této souvislosti akcentuje, že seznam poddodavatelů předkládal vybraný dodavatel v rámci konečné nabídky, přičemž zákaznický systémový audit u vybraného dodavatele proběhl až poté. Je tedy možné, že u vybraného dodavatele nastala změna v seznamu poddodavatelů až po podání konečné nabídky. Nicméně jak bylo konstatováno výše, zadavatel v souladu s § 105 odst. 1 písm. b) zákona zahrnul do zadávací dokumentace požadavek na předložení seznamu všech poddodavatelů, které bude vybraný dodavatel při plnění rámcové dohody užívat, přičemž v průběhu zadávacího řízení vyvstala pochybnost o tom, zda vybraný dodavatel tuto povinnost splnil, když z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že předložený seznam poddodavatelů neodpovídá výsledkům provedeného zákaznického systémového auditu, neboť v zápisu o auditu, na který se zadavatel v rozhodnutí o námitkách odkazuje, se evidentně hovoří o více kooperujících osobách, než v nabídce. Úřad je toho názoru, že je povinností zadavatele se tímto rozporem zabývat a ověřit, zda vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky a předložil v rámci konečné nabídky seznam všech poddodavatelů, kteří mu byli v dané době známi. Zadavatel tak například může u vybraného dodavatele ověřit, kdy vybraný dodavatel s danými poddodavateli (kooperujícími osobami) navázal spolupráci, přičemž na základě obdržených informací by pak zadavatel mohl posoudit, zda vybraný dodavatel splnil zadávací podmínky a zahrnul do své nabídky všechny poddodavatele, o nichž v době podání konečné nabídky věděl, že je bude k plnění rámcové dohody potřebovat.
174. Zadavatel v této souvislosti trvá na tom, že seznam poddodavatelů není neměnný. Pokud tedy dojde k eventuálnímu nesouladu mezi seznamem poddodavatelů a seznamem kooperujících osob dle zápisu z auditu, lze jej dle názoru zadavatele odstranit v rámci součinnosti před podpisem smlouvy, či v průběhu plnění. Úřad souhlasí s argumentem zadavatele, že seznam poddodavatelů není neměnný a zadávací dokumentace připouští jeho pozdější změnu po schválení ze strany zadavatele, nicméně je nutné trvat na tom, že nabídka vybraného dodavatele musí splňovat zadávací podmínky. Ze zadávací dokumentace přitom jednoznačně vyplývá povinnost dodavatele předložit v nabídce úplný seznam poddodavatelů, kteří jsou dodavateli v okamžiku podání nabídky známí. Pokud by zadavatel připustil předložení neúplného seznamu, nebyl by naplněn smysl této zadávací podmínky, kterým je patrně ověřit schopnost dodavatele ve spolupráci se svými poddodavateli realizovat předmět plnění rámcové dohody v celém rozsahu a v souladu s relevantními předpisy (včetně vlastnictví relevantního osvědčení o způsobilosti apod.). Je proto nutné rozlišovat mezi změnou v seznamu poddodavatelů, která je za splnění zákonem stanovených podmínek či v průběhu plnění za splnění podmínek stanovených v rámcové dohodě možná, a nedostatkem nabídky spočívajícím v předložení neúplného seznamu poddodavatelů. Zadavatel je jednoznačně povinen posuzovat v zadávacím řízení splnění zadávacích podmínek. V projednávaném případě zadavatel v zadávacích podmínkách výslovně stanovil požadavek na předložení úplného seznamu poddodavatelů v nabídce. Tomu odpovídá povinnost zadavatele ověřit, zda vybraný dodavatel ve své nabídce uvedl všechny poddodavatele, kteří mu byli v době podání nabídky známi. V projednávaném případě přitom v kontextu rozhodnutí o námitkách, ve kterém se zadavatel opírá především o zápis z auditu u vybraného dodavatele, vyšlo najevo, že seznam kooperujících osob je širší než seznam poddodavatelů v konečné nabídce vybraného dodavatele. Za této situace tak vznikly pochybnosti o tom, zda seznam poddodavatelů obsažený v nabídce vybraného dodavatele byl úplný. S ohledem na právě uvedené tedy Úřad trvá na tom, že zadavatel je povinen se těmito pochybnostmi zabývat a ověřit, zda nabídka vybraného dodavatele skutečně obsahovala všechny poddodavatele známé vybranému dodavateli v době jejího podání. Nelze proto souhlasit s argumentací zadavatele, že případný nesoulad mohl být řešen až v pozdějších fázích zadávacího procesu či při samotném plnění. Pokud existovaly indicie svědčící o tom, že seznam poddodavatelů v nabídce nemusí být úplný, bylo povinností zadavatele tuto skutečnost prověřit, a nikoliv ji pominout s odkazem na možnost jejího dodatečného řešení. Současně však nelze bez dalšího uzavřít, že případný nedostatek nabídky spočívající v neúplném seznamu poddodavatelů představuje vadu, kterou by nebylo možné zhojit. Takový nedostatek by za splnění zákonných podmínek mohl být například předmětem postupu dle § 46 zákona, jehož cílem je odstranění nejasností či formálních nedostatků nabídky, aniž by došlo k nepřípustné změně nabídky.
175. Závěrem Úřad uvádí, že nepřehlédl navrhovatelem namítané pochybení zadavatele spočívající v nedostatečném vypořádání námitek. K tomu Úřad v obecné rovině uvádí, že v situaci, kdy by Úřad neshledal v souvislosti s žádnou z námitek obsažených v návrhu důvod pro uložení nápravného opatření, tj. jednalo by se o návrh, který by musel být věcně zamítnut v plném rozsahu, a současně by rozhodnutí o námitkách nenaplňovalo zákonné požadavky na něj kladené, Úřad by zrušil takovéto nedostatečně odůvodněné rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona, neboť nelze vyloučit, že pokud by se navrhovateli dostalo řádného rozhodnutí o námitkách, pak by vůbec návrh (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) nepodal. V šetřeném případě nicméně vzhledem ke skutečnosti, že Úřad zjistil pochybení zadavatele, v jehož důsledku ukládá výrokem III. tohoto rozhodnutí nápravné opatření (v podrobnostech viz dále), nevyžaduje ochrana práv navrhovatele, aby byla využita možnost zrušit rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona, a to ačkoliv se zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně nevypořádal např. s námitkou vztahující se ke schopnosti vybraného dodavatele realizovat opravy převodovek, přičemž ani ve vztahu k některým dalším námitkám nelze rozhodnutí o námitkách považovat za dostatečně konkrétní, transparentní a souladné se zákonem. Pokud tedy Úřad v šetřeném případě nevyužil možnosti zrušit rozhodnutí o námitkách dle § 263 odst. 5 zákona, nečiní tak proto, že by jej pokládal za odůvodněné v souladu se zákonem, ale v souladu se zásadou procesní ekonomie za situace, kdy takovým postupem Úřadu navrhovatel není nijak krácen na svých právech, neboť vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že existuje důvod pro uložení nápravného opatření, bude kauce složená spolu s návrhem navrhovateli po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí ve smyslu § 255 odst. 6 zákona vrácena.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření
176. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
177. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.
178. Jelikož se zadavatel porušení zákona dopustil v souvislosti s výběrem dodavatele, není třeba rušit celé zadávací řízení a postačí zrušit takové úkony zadavatele, které byly jeho nezákonným postupem v šetřeném případě dotčeny. Úřad tedy jako opatření k nápravě zvolil zrušení oznámení o výběru dodavatele, jehož součástí bylo mj. rozhodnutí o výběru dodavatele, tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, příp. zadávacími podmínkami a vyhotovil a účastníkům zadávacího řízení doručil nové oznámení o výběru dodavatele.
179. S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
180. Podle § 263 odst. 8 zákona ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
181. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
182. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele, zakázal zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení rámcovou dohodu.
K výroku V. tohoto rozhodnutí – k uložení povinnosti uhradit náklady řízení
183. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.
184. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.
185. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000837.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II., III. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona, se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu zasílají Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. České dráhy, a.s., Nábřeží L. Svobody 1222, 110 15 Praha 1
2. ŠKODA PARS a.s., Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk
3. Mgr. Vladimír Rajf, advokát, Špitálka 539/23e, 602 00 Brno
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad v rozhodnutí shrnuje pouze námitky, které navrhovatel uplatnil rovněž ve svém návrhu, neboť právě obsahem návrhu ve smyslu § 249 zákona je vymezen předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Navrhovatel tak například svými námitkami brojil mj. i proti postupu při udělování Prohlášení certifikační organizace o shodě s předpisem ČD V 95/5, nicméně tyto námitky navrhovatel ve svém návrhu neuplatnil, proto nejsou předmětem správního řízení a Úřad se jimi blíže nezabýval.
[2] společnost je součástí koncernu Knorr-Bremse
[3] Viz § 62 odst. 2 písm. b) vyhlášky Ministerstva dopravy č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění pozdějších předpisů
[4] Pro úplnost Úřad dodává, že některá níže uvedená a v šetřené věci užitá ustanovení zákona spadají pod část čtvrtou zákona, jež obecně vymezuje postup zadavatele v nadlimitním režimu. S ohledem na skutečnost, že podle § 132 odst. 1 zákona platí, že pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim (a to podle předpokládané hodnoty – srov. § 131 odst. 2 zákona), a rovněž podle § 151 odst. 4 zákona platí, že zadavatel postupuje při zadávání sektorové veřejné zakázky, která není koncesí, podle části čtvrté, páté, nebo šesté a použije také části první, druhou, desátou až třináctou, jsou tedy uvedená ustanovení i z nich plynoucí závěry týkající se citovaných ustanovení zákona použitelné i pro zadávací řízení realizované za účelem uzavření rámcové dohody, tj. i pro nyní šetřené zadávací řízení, které je zadavatelem zadáváno při výkonu relevantní činnosti dle § 153 odst. 1 písm. f) zákona (kdy ani z jiných ustanovení zákona týkajících uzavření rámcové dohody nebo sektorových veřejných zakázek nevyplývá opak).
[5] Dostupné zde: https://sp.cd.cz/utsm/O12/Svarovani/Forms/AllItems.aspx?RootFolder=%2Futsm%2FO12%2FSvarovani%2FP%C5%99edpis%20%C4%8CD%20V6%2D2%20zm%C4%9Bna%20%C4%8D%2E2&FolderCTID=0x012000F54EC4FBAE11F3408B1AF5741AC95D7B&View=%7B21FBB63E-9DBC-4470-9469-87272B497E4B%7D
[6] Kultura bezpečnosti ve smyslu legislativy EU [prováděcí nařízení Komise EU č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES č. 352/2009)] je vzájemné působení na požadavky systému zajišťování bezpečnosti na železnici. Účelem systému zajišťování bezpečnosti je zajistit, aby železniční podniky a provozovatelé infrastruktury dosáhli svých cílů bezpečným způsobem.
[7] Zpravidla se jedná o skupinu České dráhy, za níž na základě zmocnění jedná příslušný představitel organizační složky skupiny České dráhy.
[8] Pro potřebu tohoto rozhodnutí Úřad do spisu zařadil jako podklad verzi, ve které je začerněno obchodní tajemství vybraného dodavatele.
[9] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 44 [Střet zájmů]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 329.
[10] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2025-12-14]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.