číslo jednací: 08197/2026/500
spisová značka: S0042/2026/VZ

Instance	I.
Věc	Opravy a udržování LRNS - záložní zdroje energií
Účastníci	Česká republika – Ministerstvo obrany Telesyt, s.r.o. ALTRON, a.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	20. 3. 2026
Dokumenty	2026_S0042.pdf 662 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0042/2026/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-08197/2026/500

Brno 3. 3. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 15. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha,
navrhovatel – Telesyt, s.r.o., IČO 27707440, se sídlem V zářezu 902/4, 158 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 1. 2026 Mgr. Davidem Frankem, advokátem, ev. č. ČAK 11280, se sídlem Bartošova 1750/17, 750 02 Přerov,
vybraný dodavatel – ALTRON, a.s., IČO 64948251, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Opravy a udržování LRNS - záložní zdroje energií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Opravy a udržování LRNS - záložní zdroje energií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025, ve znění pozdější opravy, postup pro vyřizování námitek stanovený v § 245 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když se v odůvodnění rozhodnutí ze dne 5. 1. 2026 o námitkách navrhovatele – Telesyt, s.r.o., IČO 27707440, se sídlem V zářezu 902/4, 158 00 Praha – ze dne 23. 12. 2025 podrobně a srozumitelně nevyjádřil k námitce spočívající v absenci věcného zdůvodnění posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny v oznámení o výběru dodavatele ze dne 10. 12. 2025 a zprávě o hodnocení nabídek ze dne 10. 12. 2025, kdy je konkrétně namítáno, že tvrzení zadavatele o vyžádání vysvětlení dle § 113 odst. 4 citovaného zákona a že vybraný dodavatel podrobně zdůvodnil mimořádně nízkou nabídkovou cenu dle § 113 odst. 5 citovaného zákona a potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) citovaného zákona nejsou doprovázeny žádným písemným vysvětlením ani interním hodnotícím rozborem, čímž se odůvodnění rozhodnutí zadavatele ze dne 5. 1. 2026 o námitkách jmenovaného navrhovatele stalo nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší rozhodnutí o námitkách ze dne 5. 1. 2026 vydané při zadávání veřejné zakázky „Opravy a udržování LRNS - záložní zdroje energií“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025, ve znění pozdější opravy.

III.

Zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0042/2026/VZ ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Opravy a udržování LRNS - záložní zdroje energií“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 5. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025, ve znění pozdější opravy.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, IČO 60162694, se sídlem Tychonova 221/1, 160 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 5. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Opravy a udržování LRNS - záložní zdroje energií“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 6. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-024886, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 6. 5. 2025 pod ev. č. 290007-2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Podle úvodu Zadávací dokumentace ze dne 5. 5. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) se v případě veřejné zakázky jedná o zakázku na služby zadávanou podle pravidel v nadlimitním režimu. Podle dokumentu Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky ze dne 5. 5. 2025 činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky výši 75 207 000 Kč bez DPH.

3. Podle čl. 1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky provádění pravidelných zákonných revizí, pravidelných preventivních údržeb, profylaktických prohlídek, zátěžových testů, defektací a následné odstraňování závad leteckých pozemních zařízení pro zadavatele v souladu s platnou technickou dokumentací výrobce náhradních zdrojů elektrických zařízení.

4. Lhůta pro podání nabídek byla v čl. 11 zadávací dokumentace stanovena do 9. 6. 2025 do 10:00 hodin. Zadavatel obdržel v uvedené lhůtě celkem 4 nabídky, mj. i nabídku dodavatele Telesyt, s.r.o., IČO 27707440, se sídlem V zářezu 902/4, 158 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 15. 1. 2026 Mgr. Davidem Frankem, advokátem, ev. č. ČAK 11280, se sídlem Bartošova 1750/17, 750 02 Přerov (dále jen „navrhovatel“) a nabídku dodavatele ALTRON, a.s., IČO 64948251, se sídlem Novodvorská 994/138, 142 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

5. Dne 12. 11. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „původní rozhodnutí a oznámení o výběru“), jímž informoval o výběru vybraného dodavatele. Proti původnímu rozhodnutí a oznámení o výběru podal navrhovatel dne 26. 11. 2025 námitky z téhož dne (dále jen „původní námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 12. 2025 (dále jen „původní rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli zasláno dne 8. 12. 2025, zadavatel původní námitky navrhovatele odmítl, když jim částečně vyhověl, a jako opatření k nápravě zrušil původní rozhodnutí a oznámení o výběru. Dne 10. 12. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele z téhož dne (dále jen „rozhodnutí a oznámení o výběru“), jímž opět informoval o výběru vybraného dodavatele. Proti rozhodnutí a oznámení o výběru podal navrhovatel dne 23. 12. 2025 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím o námitkách ze dne 5. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel dne 6. 1. 2026, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 15. 1. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 15. 1. 2026.

II. OBSAH PŮVODNÍHO ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH

Obsah původního rozhodnutí o námitkách

7. Zadavatel uvedl, že jádro argumentace navrhovatele v původních námitkách směřuje zejména k výtce, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou (dále jen „MNNC“), což se dle něj nezakládá na pravdě. Zadavatel uvedl, že dle § 113 odst. 1 zákona provedl posouzení MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele a že postupem dle § 113 odst. 4 zákona požádal dodavatele, kteří se umístili po hodnocení nabídek na 1. a 2. místě, o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC. Žádosti o zdůvodnění MNNC byly oběma dodavatelům zaslány dne 11. 6. 2025.

8. Zadavatel sdělil, že následně od obou dodavatelů obdržel písemné odpovědi, kterými zdůvodňovali své MNNC. K tomu zdůraznil, že od vybraného dodavatele obdržel jak zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona, tak i potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, kdy vybraný dodavatel potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Na základě tohoto zdůvodnění zadavatel neshledal, že by byl dán důvod pro vyloučení vybraného dodavatele ze zadávacího řízení. Správnost takového postupu dle zadavatele potvrzuje i rozhodovací praxe Úřadu.

9. Zadavatel uvedl, že svá zjištění ohledně MNNC zaznamenal jen v interní dokumentaci o zadávacím řízení, avšak navrhovatel se domnívá, že tak měl učinit i v dokumentaci externí přístupné účastníkům zadávacího řízení. Zadavatel konstatoval, že z rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu vyplývá obecná povinnost zadavatele provést řádně hodnocení MNNC ve zprávě o hodnocení nabídek, kde musí zaznamenat, zda se objasněním MNNC zabýval a s jakým výsledkem. Rozhodovací praxe předsedy Úřadu pak dle něj stanovuje, které údaje mají být ve zprávě o hodnocení nabídek obsaženy. Zadavatel v této souvislosti poukázal na informace, na základě kterých si účastníci zadávacího řízení mohli ověřit, zda postupoval podle § 113 zákona, tj. zejména zda posoudil MNNC alespoň v nabídce vybraného dodavatele, pokud MNNC shledal, zda vyzval k jejímu zdůvodnění či zda vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona a zda existovaly důvody pro povinné vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona. Zadavatel v této části původních námitek dal navrhovateli za pravdu, tj. původním námitkám v této části vyhověl a sdělil, že jako opatření k nápravě zruší původní rozhodnutí a oznámení o výběru.

10. K navrhovatelově pochybnosti o reálné proveditelnosti plnění za nabídnutou cenu předně s odkazem na komentářovou literaturu sdělil, že je na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění MNNC jako opodstatněné, resp. dostatečné, tedy že zákon ponechává na zadavateli, zda riziko v konkrétním případě podstoupí či nikoli. Zadavatel uvedl, že se proto rozhodl zaslat všem účastníkům žádosti dle § 46 zákona s dotazy v totožném znění, jejichž obsah zde zopakoval. Zadavatel podotkl, že tyto dotazy byly účastníkům zadávacího řízení zaslány za účelem zjistit, zda všichni přistupovali k cenotvorbě stejným způsobem a počítali s možností, že obsahem objednávky může být i jen jedna služba dle tabulky č. 2 a že v takovém případě bude fakturována jen cena uvedená v této tabulce. Zadavatel sdělil, že vybraný dodavatel odpověděl, že při cenotvorbě zvažoval všechny možné alternativy vč. objednávky jen jedné služby a že v tomto případě bude skutečně fakturovat jen onu jednu službu.

11. Zadavatel konstatoval, že z rozhodovací praxe plyne, že smyslem institutu MNNC je ochrana zadavatele. Na základě výše uvedeného ujištění vybraným dodavatelem, skutečnosti, že nabídka dodavatele na 2. místě je obdobné hodnoty jako nabídka vybraného dodavatele, a toho, že zadavatel má z předchozích smluvních vztahů s vybraným dodavatelem zkušenosti, zadavatel nemá v aktuální situaci pochyby o proveditelnosti poptávaného plnění vybraným dodavatelem. Současně je přesvědčen, že mu mimo již zmíněné povinnosti dle § 113 zákona nepřísluší zasahovat do cenotvorby účastníka zadávacího řízení.

12. K námitce ohledně údajně nerovného a netransparentního použití institutu objasnění nabídky dle § 46 zákona zadavatel uvedl, že ve vztahu k institutu MNNC byly zaslány 2 žádosti dle § 113 zákona, a to jen těm dodavatelům, u nichž identifikoval MNNC. Neshledává tak nic nerovného či netransparentního na situaci, kdy zašle žádost o zdůvodnění MNNC jen těm účastníkům zadávacího řízení, u nichž MNNC identifikoval. Stejné dle něj platí i pro situaci, kdy zašle žádost dle § 46 zákona ve stejném znění všem účastníkům zadávacího řízení.

Obsah rozhodnutí o námitkách

13. Zadavatel uvedl, že obecná úprava dle § 48 odst. 4 zákona stanovuje pouhou možnost, nikoli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, když jeho nabídka obsahuje MNNC, která nebyla na písemnou žádost zdůvodněna. Zadavatel považuje za logické, že pokud dle § 48 zákona nemá povinnost vyloučit dodavatele v situaci, kdy nepředložil zdůvodnění MNNC, nelze po zadavateli vyžadovat, aby ve zprávě o hodnocení nabídek detailně uváděl důvody, které ho vedly k jeho nevyloučení. Jednalo by se dle něj o kontrolu něčeho, co vůbec není jeho povinností, když zákon nechává akceptaci absence zdůvodnění MNNC mimo nadlimitní režim čistě na uvážení zadavatele.

14. Zadavatel dále uvedl, že v nadlimitním režimu jsou již dle § 113 zákona stanoveny důvody pro vyloučení, tj. když ze zdůvodnění MNNC vyplývá porušení § 113 odst. 4 písm. a) nebo b) zákona či pokud zdůvodnění vůbec neobsahuje potvrzení skutečností uvedených v § 113 odst. 4 zákona. K tomu podotkl, že § 113 zákona neukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, který neposkytl zdůvodnění dle § 113 odst. 5 zákona či pokud takové zdůvodnění poskytl nedostatečně. Zadavatel akcentoval, že vybraný dodavatel mu však na písemnou žádost poskytl obsáhlé zdůvodnění svých nabídkových cen dle § 113 odst. 5 zákona a že se rozhodl jej akceptovat. Zadavatel usuzuje, že nemá v daném případě povinnost ve zprávě o hodnocení nabídek detailně rozepisovat důvody, které jej vedly k akceptaci zdůvodnění MNNC, jelikož neměl ani povinnost vyloučit vybraného dodavatele. Zadavatel sdělil, že navzdory tomu ve Zprávě o hodnocení nabídek ze dne 10. 12. 2025 (dále jen „zpráva o hodnocení“) nad rámec svých povinností shrnul zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele tak, že důvody vedoucí k akceptaci tohoto zdůvodnění spočívají v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí. Zadavatel považuje toto za zcela dostačující. Nesouhlasí, že by měl povinnost nad rámec výše uvedeného poskytnout ve zprávě o hodnocení i kalkulace, kvantifikované úvahy, konkrétní podklady či ekonomické rozpady.

15. Zadavatel k tomu konstatoval, že obecná míra rozepsání odůvodnění MNNC ve zprávách o hodnocení nabídek byla stanovena rozhodovací praxí Úřadu, resp. jeho předsedy. V rozhodnutí ze dne 20. 12. 2021 vydaném v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0167/2021/VZ dle zadavatele zaznělo, že postačuje, pokud zadavatel v oznámení o výběru uvedl informace o posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele vč. rekapitulace svých dotazů a odpovědí vybraného dodavatele a následně dal najevo své přesvědčení, že vybraný dodavatel MNNC dostatečně zdůvodnil. Za současné právní úpravy lze takový postup považovat za dostatečný, neboť zadavatel dle § 48 odst. 4 zákona může, ale nemusí vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud jeho nabídka obsahuje MNNC, kterou k žádosti zadavatele nezdůvodnil. I když tedy dodavatel MNNC nezdůvodní, zadavatel není povinen ho vyloučit ze zadávacího řízení. Vzhledem k tomu není dle něj důvod trvat na tom, aby v případě, kdy zadavatel dospěje k závěru, že dodavatel MNNC zdůvodnil, musel tento svůj postoj detailně odůvodňovat. Zadavatel tedy nebyl povinen rozvádět důvody, pro které se spokojil se zdůvodněním MNNC a účastníkům zadávacího řízení nepříslušelo za zadavatele hodnotit, tj. vstupovat do jeho myšlenkových pochodů, zda toto posouzení provedl „objektivně“ správně, neboť je to věcí, resp. odpovědností zadavatele. Závěry tohoto rozhodnutí dle zadavatele poukazují i na to, že zadavatel byl však povinen za účelem naplnění požadavku na přezkoumatelnost jeho postupu poskytnout účastníkům zadávacího řízení informace, na základě kterých mohli ověřit, zda postupoval dle § 113 zákona, tj. zejména zda posoudil MNNC alespoň v nabídce vybraného dodavatele, pokud MNNC shledal, zda vyzval k jejímu zdůvodnění či zda vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, a dále zda neexistovaly důvody pro povinné vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona. Zadavatel se v kontextu těchto závěrů domnívá, že ve zprávě o hodnocení uvedl veškeré informace nezbytné k tomu, aby účastníci zadávacího řízení mohli ověřit, zda postupoval v souladu s § 113 zákona. Ve zprávě o hodnocení uvedl, že MNNC v nabídce vybraného dodavatele shledal a vyzval k jejímu zdůvodnění a následně ověřil, že vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 zákona a zadavatel tak neshledal důvod k vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona. Ve zbytku se zadavatel odkázal na původní rozhodnutí o námitkách.

III. OBSAH NÁVRHU

16. Navrhovatel svým návrhem brojí proti rozhodnutí a oznámení o výběru, jež společně s navazujícím rozhodnutím o námitkách považuje za věcně nesprávné, namítá nepřezkoumatelné posouzení MNNC u 1. a 2. účastníka zadávacího řízení v pořadí dle stanoveného kritéria hodnocení a porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení při uplatnění postupu dle § 46 zákona vůči účastníkům zadávacího řízení. Navrhovatel se domáhá zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru a aby zadavateli bylo uloženo zrealizovat nové posouzení nabídek.

17. Navrhovatel poukazuje na to, že rozhodnutí a oznámení o výběru ani zpráva o hodnocení, jež tvoří jeho přílohu, neobsahují vložené výzvy, konkrétní písemná vysvětlení s číselnými kalkulacemi ani interní vyhodnocení komise, stejně jako žádnou kvantifikovanou úvahu, která by napojovala přijatá vysvětlení dle § 113 a dle § 46 zákona na mechanismus tabulky č. 2 v rámci stanoveného kritéria hodnocení a na předpokládaný počet 166 úkonů za rok.

18. Podle navrhovatele zásada transparentnosti vyžaduje, aby bylo z dokumentace seznatelné, na základě jakých konkrétních podkladů a úvah komise dospěla k závěru, že nabídka neobsahuje MNNC nebo že je řádně odůvodněná. Hodnotící ceny prvních dvou účastníků zadávacího řízení v pořadí dle stanoveného kritéria hodnocení dle něj indikují pochybnosti o jejich výši, kdy uvedené vyžaduje nejen kvalifikovanou výzvu k jejich vysvětlení, ale i jejich přezkoumatelné vyhodnocení, jež musí být v dokumentaci přítomno tak, aby jej bylo možné přezkoumat. Ve zprávě o hodnocení uvedená deklarace o expertíze, existujícím zázemí a o potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona bez jakéhokoli číselného rozpadu, bez vazby na položky tabulky č. 2 a bez ekonomického zdůvodnění, jak lze při pevných sazbách a ročních počtech dospět k roční ceně v jednotkách tisíc korun, dle něj standard přezkoumatelnosti naplňuje.

19. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje v rozhodnutí a oznámení o výběru na absenci doložení konkrétní výzvy dle § 113 zákona, konkrétních písemných zdůvodnění včetně potvrzení dle § 113 odst. 4 zákona, protokolu komise rekapitulujícího podstatná vysvětlení a reálnou rekapitulaci uskutečněných dotazů a odpovědí. Navrhovatel sdělil, že ve zprávě o hodnocení se jen konstatuje, že komise v červnu roku 2025 identifikovala MNNC u 1. a 2. uchazeče, vyžádala vysvětlení dle § 113 odst. 4 zákona a že vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a poskytl podrobné zdůvodnění dle § 113 odst. 5 zákona. Navrhovatel akcentuje, že zpráva o hodnocení neobsahuje samotné výzvy, odpovědi, ani konkrétní číselné podklady a vnitřní vyhodnocení komise, z nichž by bylo možné ověřit, co přesně komise považovala za pochybné, jaké otázky položila, jaké kalkulace uchazeč předložil a proč je komise považovala za dostačující. Navrhovatel konstatoval, že neobsahuje ani kvantifikovanou vazbu na hodnotící logiku tabulky č. 2, která předpokládá 166 úkonů za rok, jež by vysvětlila, jak lze při pevných sazbách dojít k ročním hodnotícím částkám 9 466 Kč a 16 600 Kč. Podle navrhovatele právě zásadní aritmetický nesoulad mezi hodnotící logikou tabulky č. 2 a ročními částkami 9 466 Kč a 16 600 Kč vyžaduje číselnou a položkovou argumentaci, která zde však chybí. Navrhovatel je přesvědčen, že bez těchto náležitostí zde nelze postup dle § 113 zákona reálně přezkoumat, když se jedná jen o holé ujištění, nikoli o ověřitelný popis postupu a úvah zadavatele. Bez daných podkladů není dle něj splněn rozhodovací praxí stanovený standard na přezkoumatelnost postupu zadavatele, který dle něj byl učiněn v rozporu s § 6 a § 113 zákona. Navrhovatel též poukázal na to, že relevantní odchylka vůči předpokládané hodnotě veřejné zakázky, kterou je zadavatel povinen mít zdokumentovanou, může sloužit jako indicie pro zahájení přezkumu MNNC a pro kvalifikovanou výzvu k jejímu vysvětlení. V šetřeném případě navrhovatel shledal, že podstatná, v řádech tisíců procent, je pak odchylka mezi cenami účastníků umístěných na 2. a 3. místě v pořadí.

20. Jako deficitní pak navrhovatel shledává rovnost při postupu dle § 46 zákona. Zpráva o hodnocení dle něj pouze tvrdí, že dotazy byly rozeslány všem shodně, avšak bez přiložených výzev a odpovědí jednotlivých účastníků dle něj nelze ověřit, že účastníci zadávacího řízení v obdobném postavení dostali identické otázky a stejnou příležitost odstranit nejasnosti v tabulce č. 2. Právě tabulka č. 2 je rozhodná pro hodnocení a její nesprávné vyplnění nebo jiný výklad může dle něj zásadně změnit výsledek zadávacího řízení. Navrhovatel je přesvědčen, že pokud zadavatel neprokáže obsahovou shodu a načasování výzev, porušuje zásadu transparentnosti a rovného zacházení.

21. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel má kvalifikovaně a přezkoumatelně posoudit MNNC u dodavatelů na prvních dvou místech v pořadí dle uskutečněného hodnocení, tj. vyžádat si písemná vysvětlení navázaná na položky tabulky č. 2 vč. číselné kalkulace (jednotkové sazby, vstupní náklady, režie, marže, mechanismus, jak dochází k roční hodnotící ceně při 166 úkonech za rok) a tato vysvětlení věcně vyhodnotit. Nepodaří-li se uchazečům prokázat realizovatelnost nabídky v logice tabulky č. 2, je dle něj zadavatel povinen je vyloučit. Zadavatel má zároveň prokázat, že postup podle § 46 zákona byl obsahově i procesně totožný vůči všem účastníkům zadávacího řízení a má předložit dokumenty k předpokládané hodnotě veřejné zakázky a k metodice jejího stanovení a vysvětlit, jak byla využita při ekonomickém posouzení nabídek.

IV. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 15. 1. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

23. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

24. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 19. 1. 2026.

25. Usnesením ze dne 19. 1. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

26. Dne 20. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu navrhovatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

27. Zadavatel předně poukázal na to, že považuje pro účely vyjádření se k návrhu aplikovatelné již jím vyhotovené rozhodnutí o námitkách. Přesvědčen je přitom o nedůvodnosti návrhu navrhovatele.

28. K míře transparentnosti posouzení MNNC v rozhodnutí a oznámení o výběru zadavatel poukázal na to, že jeho součástí byla i zpráva o hodnocení, k čemuž uvedl, co bylo jejím obsahem ve vztahu k posouzení MNNC. Zadavatel sdělil, že ohledně míry, v jaké bylo posouzení MNNC vybraného dodavatele rozepsáno, se opírá o závěry z rozhodovací praxe předsedy Úřadu, konkrétně z rozhodnutí ze dne 20. 12. 2021 vydaného v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0167/2021/VZ. Co se týká navrhovatelem vyžadované rekapitulace dotazů a odpovědí, ta je dle zadavatele v předmětném rozhodnutí předsedy Úřadu zmiňována, avšak toliko v kontextu faktických skutečností v tehdejším posuzovaném případu, kdy tamní zadavatel jednal nad rámec svých povinností. Obecný tam předložený rámec požadavku přezkoumatelnosti postupu zadavatele ve vztahu k popisu posouzení MNNC dle zadavatele již rekapitulaci dotazů a odpovědí nestanovuje. Zadavatel je přesvědčen, že jen informace, na základě kterých mohou účastníci zadávacího řízení ověřit, zda postupoval dle § 113 zákona (tj. zejména zda posoudil MNNC alespoň v nabídce vybraného dodavatele, pokud MNNC shledal, zda vyzval k jejímu zdůvodnění či zda vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona) a zda neexistovaly důvody pro povinné vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona, jsou nezbytné k posouzení, zda zadavatel jednal v souladu s § 113 zákona. Zadavatel věří, že ve zprávě o hodnocení poskytl všechny tyto informace. Jakákoli dodatečná rekapitulace dotazů a odpovědí, kromě odůvodnění vybraného dodavatele dle § 113 odst. 4 zákona, tj. potvrzení v něm uvedených skutečností, dle něj nepředstavuje nezbytnou součást rozhodnutí a oznámení o výběru. Zadavatel stejně tak neshledává, že by jeho nezbytnou součástí měly být navrhovatelem vyžadované číselné podklady, vnitřní vyhodnocení komise, kvantifikované vazby či číselná a položková argumentace.

29. Zadavatel je o výše uvedeném přesvědčen ze tří důvodů. Zaprvé se jedná o další odůvodnění MNNC podle § 113 odst. 5 zákona, která jsou nepovinná v tom smyslu, že při jejich nedodání zadavatel nemá povinnost vyloučit vybraného dodavatele ze zadávacího řízení. Podle zadavatele je tak zákonem připuštěna i situace, kdy oznámení o výběru dodavatele bude ve vztahu k § 113 odst. 5 zákona obsahovat toliko vyjádření, že zadavatel akceptoval podnikatelské riziko a rozhodl se uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem navzdory tomu, že svou MNNC vůbec dle citovaného ustanovení zákona neodůvodnil. V takovém případě je dle něj nutně akceptovatelná i situace, kdy shrnul odůvodnění MNNC vybraného dodavatele dle § 113 odst. 5 zákona jakožto spočívající v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí. Zadruhé dle zadavatele žádosti podle § 113 zákona již ze své podstaty směřují na cenotvorbu účastníků zadávacího řízení a jako takové jejich odpovědi často požívají ochrany obchodního tajemství. Informace, které poskytují ohledně svých nabídkových cen, budou dle něj i často označovány jako důvěrné dle § 218 odst. 1 zákona, což zde vybraný dodavatel učinil ve vztahu k cenám uvedeným v příloze č. 2 návrhu smlouvy, tedy zadavatel zde měl zákaz poskytnout ceník vybraného dodavatele. Další informace, které účastníci zadávacího řízení uvedli ohledně svých nabídkových cen, tj. odůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona, požívají dle zadavatele ochrany dle § 218 odst. 3 zákona. Zatřetí pak institut MNNC slouží primárně k ochraně zadavatele před nerealistickými nabídkami. Zadavatel se pro rozptýlení pochyb ohledně nabídkových cen vybraného dodavatele rozhodl jej dle § 46 zákona vyzvat s dotazy, které v rozhodnutí a oznámení o výběru shrnul spolu s odpovědí vybraného dodavatele. Zadavatel sdělil, že se s daným ujištěním od vybraného dodavatele spokojil a přijal jej jako dostatečné.

30. Zadavatel zdůraznil, že v daném případě je akceptace odůvodnění MNNC dle § 113 zákona či následně dle § 46 zákona čistě v jeho gesci a nikomu jinému nepřísluší tato odůvodnění přezkoumávat či hodnotit. Zákon tak nechává dle něj pouze na zadavateli, zda akceptuje odůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona, vč. akceptace úplné absence takového odůvodnění, a zda se vůbec rozhodne tuto část odůvodnění zahrnout jako součást oznámení o výběru dodavatele a pokud ano, v jakém rozsahu. Zadavatel dodal, že odůvodnění MNNC si vyžádal, o čemž nepanuje žádný spor, a že zákon mu neukládá povinnost uveřejnit stanovení předpokládané hodnoty, proto jej ani navrhovateli nepředložil.

31. K postupu při uplatnění § 46 zákona zadavatel uvedl, že dotazy v žádostech odeslaných dle tohoto ustanovení zákona, které odeslal ve stejném znění všem účastníkům zadávacího řízení, shrnul v rozhodnutí a oznámení o výběru. Navrhovatel, stejně jako všichni účastníci zadávacího řízení, si tak mohli ověřit, že shrnuté dotazy odpovídají těm, které byly uvedeny v jim adresované žádosti. Zadavatel podotkl, že dotčené odpovědi vybraného dodavatele také shrnul v rozhodnutí a oznámení o výběru, ačkoli i zde mu § 218 odst. 3 zákona dává možnost odmítnout uveřejnění informací, které by mohly porušit právo na ochranu obchodního tajemství. Zadavatel též akcentoval, že zákon mu neukládá povinnost uveřejnit či zasílat ostatní žádosti dle § 46 zákona vč. jejich odpovědí. Dodal, že zásada rovného zacházení se ve vztahu k žádostem dle § 46 zákona typicky týká účastníků, kteří se nacházejí ve stejném postavení. Zadavatel odmítá, že by jakkoli porušoval zásadu rovného zacházení.

Další průběh správního řízení

32. Vybraný dodavatel ve lhůtě dle § 251 odst. 5 zákona svého práva na navrhování důkazů, uvádění skutečností a činění jiných návrhů nevyužil.

33. Dne 23. 1. 2026 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž zamítl žádost navrhovatele ze dne 15. 1. 2026, kterou učinil součástí návrhu, o nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky.

34. Usnesením ze dne 13. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřili. Dne 20. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

35. Navrhovatel uvedl, že vyjádření zadavatele k návrhu nepřináší žádnou věcnou odpověď na námitku, že hodnoticí ceny vybraného dodavatele a dodavatele CHP trading jsou při mechanismu stanoveném tabulkou č. 2 ceníku služeb aritmeticky neslučitelné s tím, co má být hodnoceno. Poukázal přitom na to, že jejich roční hodnoticí ceny implikují jednotkové ceny v řádu desítek korun za úkon, zatímco jeho nabídka učiněná v souladu s předmětnou tabulkou č. 2 generuje roční hodnoticí cenu ve výši 1 188 000 Kč bez DPH.

36. Navrhovatel konstatoval, že zadavatel se ve svém vyjádření omezuje na tvrzení, že provedl posouzení MNNC, vyzval dodavatele k objasnění a že vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Nevysvětluje však dle něj, jak lze v rámci stejného hodnoticího vzorce dospět k daným hodnoticím částkám a ani neuvádí, zda a jak ověřil srovnatelnost vyplnění dotčené tabulky č. 2 ceníku služeb u všech uchazečů.

37. Zadavatel podle navrhovatele nepřiléhavě vykládá závěry rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 20. 12. 2021 vydaného v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0167/2021/VZ, když z něj dovozuje, že pro naplnění zásady transparentnosti postačuje pouhé konstatování, že MNNC byla shledána, že byla zaslána výzva dodavateli a že účastník zadávacího řízení potvrdil skutečnosti ve smyslu § 113 odst. 4 zákona. Navrhovatel k tomu uvedl, že i pokud by bylo možné akceptovat, že účastníkům zadávacího řízení nemusí být sdělovány veškeré detaily cenotvorby, nelze dle něj dovodit, že zadavatel je zproštěn povinnosti učinit svůj postup přezkoumatelným, a to tak, aby bylo zřejmé, že učiněné hodnocení odpovídá zadávacím podmínkám a že nabídky byly hodnoceny srovnatelně. Navrhovatel sdělil, že argumentace zadavatele ve vztahu k obchodnímu tajemství a k důvěrným informacím podle § 218 zákona není způsobilá zvrátit závěr o nepřezkoumatelnosti postupu zadavatele. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel musí být schopen doložit a vysvětlit alespoň v nezbytném rozsahu, že hodnoticí cena vznikla v souladu s dotčenou tabulkou č. 2 ceníku služeb a že případné objasnění nabídky neměnilo srovnatelnost nabídek.

38. K postupu zadavatele podle § 46 zákona v zadávacím řízení pak navrhovatel uvedl následující. Navrhovatel akcentoval, že účastníci zadávacího řízení musí být při objasňování svých nabídek posuzováni v souladu se zásadou rovného zacházení, zejména pokud se jedná o dotazy k pochopení cenotvorby a k interpretaci zadávacích podmínek, které mají přímý dopad na srovnatelnost a hodnocení nabídek. Navrhovatel je přesvědčen, že Úřad by měl ověřit skutečný obsah a průběh komunikace podle § 46 zákona vč. znění žádostí a odpovědí všech účastníků zadávacího řízení a měl by posoudit, zda byly zachovány zásady transparentnosti a rovného zacházení. Navrhovatel dále zopakoval podstatu žádosti zadavatele podle § 46 zákona i odpovědí na ni poskytnutých vybraným dodavatelem a dodavatelem CHP trading. K tomu opakovaně uvedl, že z ceníku služeb vybraného dodavatele vyplývá, že jeho jednotkové ceny v tabulce č. 2 jsou v řádu desítek korun za úkon a při ročním počtu stanoveném zadavatelem dávají celkovou roční hodnoticí cenu ve výši 9 466 Kč bez DPH. Za tohoto stavu nelze dle něj přijmout obranu zadavatele, že požadavek na přezkoumatelnost naplní pouhé formální sdělení o výzvě a potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel dle něj měl přezkoumatelně doložit, jak může taková tabulka č. 2 ceníku služeb při nastavených parametrech samostatně obstát a na základě čeho uzavřel, že takto nastavené ocenění je realizovatelné při zachování kompletního rozsahu plnění. Rozpor v odpovědích vybraného dodavatele, tj. argumentace kombinovaným plněním předložená v jeho objasnění MNNC oproti potvrzení samostatné fakturovatelnosti služeb v odpovědi na výzvu zadavatele dle § 46 zákona, podle navrhovatele jen posiluje závěr, že zadavatel nemůže vystačit s pouhým formálním potvrzením § 113 odst. 4 zákona, nýbrž musí být přezkoumatelně doloženo, jak bylo ověřeno, že ceny dle tabulky č. 2 ceníku služeb jsou realizovatelné i při samostatném plnění a že hodnocení nabídek proběhlo podle zadávací dokumentace jednotně a srovnatelně.

39. Navrhovatel závěrem opakovaně shrnul, že podstatné v šetřeném případě je, zda je z dokumentace o zadávacím řízení přezkoumatelně ověřitelné, že hodnocení nabídek proběhlo podle zadávací dokumentace, a to srovnatelně pro všechny účastníky zadávacího řízení. Komunikace dle § 46 zákona a ceník služeb vybraného dodavatele dle něj ukazují, že tabulka č. 2 ceníku služeb měla obstát samostatně i pro objednávku jediné služby. Současně však zde u vybraného dodavatele vychází roční hodnoticí cena ve výši 9 466 Kč bez DPH při jednotkových cenách v řádu desítek korun. Vybraný dodavatel přitom ve svém vysvětlení MNNC staví ekonomiku těchto cen na kombinovaném plnění v souběhu s jinými zásahy a na krytí fixních nákladů z jiné činnosti, zatímco právě v rámci odpovědi na výzvu ve smyslu § 46 zákona potvrzuje samostatnou fakturovatelnost jediné služby z tabulky č. 2 ceníku služeb. Bez přezkoumatelného doložení, jak se dospělo k dotčenému výsledku ve stanoveném hodnoticím mechanismu a proč byl shledán realizovatelným i při samostatném plnění, nelze dle navrhovatele považovat postup zadavatele v zadávacím řízení za transparentní. Navrhovatel se domnívá, že nízké ocenění tabulky č. 2 ceníku služeb je zde jen vstupním nástrojem k získání zakázky, zatímco ekonomika plnění se bude reálně opírat o jiné složky ceníku, které se však do hodnocení nepromítly.

40. S ohledem na výše uvedené navrhovatel setrvává při tom, že v šetřené věci nelze vzešlou otázku zjednodušit na pouhé podnikatelské riziko zadavatele spojené s akceptací nízké ceny. Rozhodné dle něj zde je, zda zadavatel provedl hodnocení v souladu se zadávací dokumentací a zda je postup podle § 113 a § 46 zákona přezkoumatelně doložen. Není-li tomu tak, i nadále navrhuje uložit zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí a oznámení o výběru a v novém posouzení nabídek.

41. Dne 27. 2. 2026 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0042/2026/VZ.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

42. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

43. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

44. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

45. Podle § 48 odst. 4 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

46. Podle § 113 odst. 1 zákona posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel provede před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

47. Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b) neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

48. Podle § 113 odst. 5 zákona musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a) ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b) použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c) originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

49. Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a) nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona,

b) nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c) neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

50. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma.

51. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

52. Podle § 263 odst. 1 zákona Úřad není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření.

53. Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

54. Dne 11. 6. 2025 odeslal zadavatel vybranému dodavateli a dodavateli CHP trading s.r.o., IČO 07730047, se sídlem Londýnská 730/59, 120 00 Praha (dále jen „dodavatel CHP trading“) dokument Vyžádání zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny z téhož dne (dále jen „žádost o zdůvodnění MNNC“) v níž uvedl, že:

„[v] souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon‘), Vás žádám o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny předložené v nabídce na nadlimitní veřejnou zakázku ‚Opravy a udržování LRNS - záložní zdroje energií‘, zahájenou zadávacím řízením dne 5. května 2025, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2025-024886 a v Úředním věstníku pod č. TED: 290007-2025 dne 6. května 2025a vymezenou zadávací dokumentací Čj. MO 348277/2025-1350, Sp. zn. SpMO 10847/2025-1350/6 ze dne 5. května 2025. (dále jen ‚ZD‘).

Komise při posuzování nabídek provedla posouzení nabídkové ceny a konstatovala, že Vaše nabídková cena je mimořádně nízká, žádáme tedy o její podrobné a srozumitelné vysvětlení. Dovolujeme si upozornit, že dle bodu 6. ZD musí nabídková cena zahrnovat veškeré náklady. Dále v souladu s § 113 odst. 4 zákona potvrďte skutečnosti uvedené v tomto ustanovení.

Požadované zdůvodnění dle výše uvedených požadavků doručte prostřednictvím elektronického nástroje NEN nejpozději do 12. června 2025 do 14:00 hodin.“.

55. Dne 12. 6. 2025 obdržel zadavatel zdůvodnění nabídkové ceny dodavatele CHP trading a první část zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele.

56. V přípisu ze dne 12. 6. 2025 k objasnění MNNC vybraný dodavatel k tabulce č. 1 a č. 3 ceníku služeb, tj. k cenám hodinových sazeb a nákladům za dopravu, sdělil, že ceny „v žádném směru nejsou tzv. ‚podnákladové‘, tj. mimořádně nízké, a to zejména z důvodu, že ALTRON a.s. má s oceněním a poskytováním takových služeb dlouhodobé zkušenosti. Prakticky od roku 1996 má společnost ALTRON, a.s. vybudováno vlastní servisní středisko, které dále rozvíjelo, což v roce 1999 vyústilo v středisko zákaznické a servisní podpory. ALTRON, a.s. k polovině roku 2025 obsluhuje několik set zákazníků, kterým poskytuje komplexní vysoce profesionální servisní a technickou podporu na řádově tisíce zařízení v rozsahu vlastního střediska zákaznické a servisní podpory, které čítá více než 50 kmenových zaměstnanců s fixním (neměnným) způsobem odměňování a stálou mzdou na měsíční bázi odměňování dle přísl. uzavřených pracovních smluv.“.

57. V přípisu ze dne 12. 6. 2025 k objasnění MNNC vybraný dodavatel dále k tabulce č. 2 ceníku služeb, tj. k cenám pevných sazeb, uvedl, že „je jeho dosavadní praxí při plnění služeb uvedených ve VZ (a návrh smlouvy to v žádném směru nevylučuje) provádět revizní výkony dle tabulky 2 ceníku služeb společně s další plánovanou prací (tedy profylaktické prohlídce nebo defektaci stroje) na základě požadavků a vystavených objednávek od jednotlivých VÚ, tj. nikoliv zvlášť (samostatně), kdy příslušnou revizi provede technik provádějící servisní zásah v rozsahu (vč. intervalu) a způsobem stanoveným obecně závaznými (dotčenými) právními předpisy, vč. vyhotovení přísl. revizní zprávy. Tento systém dále umožnuje eliminovat cestovní náklady pro účely provádění revizních výkonů.

S ohledem na robustní objem spravovaných zákazníků, kterým poskytujeme zákaznickou a servisní podporu v rozsahu cca 150 mio Kč bez DPH/rok, jakož i skutečnost, že náklady spojené s poskytováním zákaznické a servisní podpory jednak call centra a jednak samotných servisních techniků jsou pro naší společnost víceméně fixní, se jedná se tedy o čistě pragmatické obchodní rozhodnutí naší společnosti a zvolená výše nabízených pevných sazeb nemá žádný dopad na kvalitu poskytované služby. V posuzovaném případě tak nemá uzavření nebo neuzavření smlouvy na opravy a údržbu – LRNS – Záložní zdroje energií mezi ALTRONem a zadavatelem vliv na výši nákladů, které ALTRON na vlastní středisko zákaznické a technické podpory vynakládá, což platí pro jakýkoliv časový okamžik, bez ohledu na to, zda, resp. kdy bude příp. smlouva mezi zadavatelem a naší společností uzavřena a kdy dojde k jejímu ukončení a zároveň bez vlivu na (prvotřídní) kvalitu takových služeb. Zatímco tedy nákladovost vlastního střediska zákaznické a servisní podpory je víceméně daná (fixní) s tím, že středisko má personální náklady a náklady na provoz pokryty (jeho ztrátovost je vyloučena), poměr ziskovosti tohoto střediska je závislý na výsledku vyjednávání cenových parametrů se zákazníky ALTRONu, resp. na obchodním rozhodnutí ALTRONu, které se vždy řídí vlastními úvahami a individuálním posuzováním. Jak již ALTRON objasňuje výše, způsob odměňování servisních techniků a náklady provozu call centra, tj. celého servisního střediska, jsou fixní, přičemž objem celkových servisních služeb umožňuje ALTRONu cenotvorbu použitou v nabídkových cenách, aniž by se jednalo o ceny tzv. ‚podnákladové‘ i ve vztahu k cenám pevných služeb. ALTRON dodává, že pro účely zátěžových testů má naskladněny a používá dlouhodobě vlastní prostředky (kostky+kabel), tudíž jejich použitím ve prospěch zadavatele mu nevzniknou žádné vícenáklady (pouze jejich amortizace během používání).“.

58. Zprávami ze dne 12. 6. 2025 odeslanými přes elektronický nástroj zadavatele zadavatel vybraného dodavatele v reakci na jeho žádost ze dne 12. 6. 2025 a dodavatele CHP trading v reakci na jeho žádost ze dne 11. 6. 2025 informoval o tom, že jejich objasnění MNNC lze doložit, resp. doplnit do 19. 6. 2025 do 17.00 hodin.

59. Dne 18. 6. 2025 obdržel zadavatel druhou část zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele, v níž vybraný dodavatel mj. uvedl, že „ALTRON ve smyslu výzvy potvrzuje, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.“.

60. Dne 24. 10. 2025 zadavatel zaslal všem účastníkům zadávacího řízení shodnou Žádost o zdůvodnění nabídkové ceny z téhož dne (dále jen „žádost o zdůvodnění nabídkové ceny“), v níž uvedl, že „[v] souladu s ustanovením § 46 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚zákon‘), Vás žádám o písemné zdůvodnění nabídkové ceny předložené v nabídce na nadlimitní veřejnou zakázku ‚Opravy a udržování LRNS - záložní zdroje energií‘, zahájenou zadávacím řízením dne 5. května 2025, které bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek pod ev. č. Z2025-024886 a v Úředním věstníku pod č. TED: 290007-2025 dne 6. května 2025a vymezenou zadávací dokumentací Čj. MO 348277/2025-1350, Sp. zn. SpMO 10847/2025-1350/6 ze dne 5. května 2025 (dále jen ‚ZD‘). […]

Komise při posuzování nabídek provedla posouzení Vaší nabídkové ceny a žádá Vás o odpověď na dotazy, jak jste pochopili zadávací podmínky vztahující se k tvorbě nabídkových cen služeb uvedených v příloze č. 2 smlouvy, tj. zda jste tyto ceny tvořili (počítali) individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samotná služba či zda jste tyto ceny tvořili (počítali) s předpokladem, že budete zpravidla na základě objednávek provádět najednou více služeb dle přílohy č. 2 smlouvy (např. kombinací více služeb dle tabulky č. 2 či kombinací služby dle tabulky č. 1 a služby dle tabulky č. 2).

V návaznosti na odpověď na výše uvedený dotaz komise také žádá o ujištění, zda v případě, kdy bude objednatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, bude skutečně fakturována jen částka, kterou jste u příslušné služby uvedli ve své nabídce.“.

61. Dne 6. 11. 2025 obdržel zadavatel v reakci na žádost o zdůvodnění nabídkové ceny odpověď vybraného dodavatele z téhož dne, v níž sdělil, že „[k] obsahu / dotazům v žádosti ALTRON uvádí, že svou cenotvorbu nastavil tak, aby pokrývala veškeré, tedy i mj. Vámi zmiňované alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb najednou, kde nicméně s ohledem na okruh poptávaných služeb spíše předpokládáme, že zadavatel bude mít v horizontu max. doby trvání plnění dle smlouvy (tj. 12/2025-11/2031) zájem na poskytování těch služeb, které sám v zadávací dokumentaci označil (specifikoval) s tím, že je samozřejmě na zadavateli, jak uchopí realizaci svého objednávkového systému vymezeného v čl. VI. smlouvy. Pokud by tedy došlo k situaci, že zadavatel objedná u naší společnosti jen jednu konkrétní službu z katalogu služeb uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, aniž by měl zájem na současném provádění vícero služeb najednou, pak proběhne fakturace skutečně objednané a provedené služby v souladu s nabídkovými cenami ALTRON, tj. v relaci k nabídkové ceně za takto individuálně objednanou a ALTRONem provedenou službou.“.

62. V čl. IV zprávy o hodnocení týkajícím se posouzení MNNC podle § 113 zákona je uvedeno, že „[n]a svém 1. jednání dne 10. 6. 2025 shledala komise při hodnocení nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu účastníků ALTRON, a.s. a CHP trading s.r.o. a dne 11. 6. 2025 vyzvala oba účastníky v souladu s § 113 odst. 4 zákona k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny.

Vybraný účastník, společnost ALTRON, a.s., ve své odpovědi poskytl podrobné zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákon, spočívající v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí, a rovněž také potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, tzn. potvrdil veškeré nezbytné skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

Komise dále vyzvala všechny účastníky v souladu s § 46 odst. 1 zákona k objasnění nabídky s dotazy, jak pochopili zadávací podmínky vztahující se k tvorbě nabídkových cen služeb uvedených v příloze č. 2 smlouvy. Předmětnými dotazy bylo, zda tyto ceny účastníci tvořili individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samotná služba či zda tyto ceny tvořili s předpokladem, že budou zpravidla na základě objednávek provádět najednou více služeb dle přílohy č. 2 smlouvy (např. kombinací více služeb dle tabulky č. 2 či kombinací služby dle tabulky č. 1 a služby dle tabulky č. 2). Tyto dotazy komise zaslala s účelem zjistit, zda se tyto předpoklady promítly do nabídkových cen účastníků.

Vybraný účastník, společnost ALTRON, a.s., ve své odpovědi sdělil, že cenotvorba byla nastavena tak, aby pokrývala veškeré, mj. i dotazované alternativy pro objednání jedné služby nebo vícero služeb (tj. s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samostatná služba), a že pokud bude objednatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, bude služba fakturována v souladu s nabídkovými cenami, tj. v relaci k nabídkové ceně za individuálně objednanou službu.“.

63. V čl. V zprávy o hodnocení je uvedeno, že „[k]omise na základě odůvodnění MNNC vybraného dodavatele shledala, že kromě poskytnutí zdůvodnění dle § 113 odst. 5 zákona vybraný dodavatel potvrdil i skutečnosti uvedené v § 113 odst. 4 zákona a není tak naplněn důvod k vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona. Komise tedy akceptovala zdůvodnění MNNC vybraného dodavatele.“.

64. Navrhovatel v námitkách mj. namítá, že „Zpráva ani Rozhodnutí neobsahují přezkoumatelné odůvodnění posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (MNNC) u prvních dvou uchazečů ani konkrétní podklady a úvahy, které by tak nízké hodnoticí ceny – při konstrukci dané Tabulkou č. 2 – věcně vysvětlovaly. Tím byl porušen § 113 a zásady § 6 ZZVZ. […]

Oproti tomu ‚hodnoticí ceny‘ 9 466 Kč a 16 600 Kč u uchazečů na 1. a 2. místě při stejném počtu 166 úkonů znamenají průměrné jednotkové ceny přibližně 57 Kč/úkon a 100 Kč/úkon bez DPH – tedy řádově nižší než sazby, se kterými zadávací dokumentace pracuje.

Ve světle uvedené konstrukce hodnoticí ceny jsou částky 9 466 Kč a 16 600 Kč (obě bez DPH) u prvních dvou uchazečů neslučitelné s předmětem plnění a s hodnoticím mechanismem. Takto řádově nižší ‚hodnoticí ceny‘ prvních dvou uchazečů proto objektivně vyvolávají vážné pochybnosti o reálné proveditelnosti plnění za nabídnutou cenu a o korektním vykázání jednotlivých položek v Tabulce č. 2. Nabídkové ceny 1. a 2. uchazeče jsou tak ve zjevném rozporu s ekonomickou realitou nasmlouvaných činností. Zpráva neobsahuje žádné číselné vysvětlení, z čeho takto nízké roční ceny vznikly. Jedná se o okolnosti, které objektivně zakládají pochybnost a vyžadovaly postup podle § 113 ZZVZ (kvalifikovanou výzvu k vysvětlení a přezkoumatelné vyhodnocení před odesláním Rozhodnutí).

To, že jednotkové ceny uchazečů umístěných na prvních dvou místech jsou absurdně podhodnocené a ve zjevném rozporu s realitou, svědčí i vysoutěžené ceny uchazeče – společnosti ALTRON, a.s. v minulosti. […]

Zpráva sice deklaruje, že komise v červnu 2025 identifikovala MNNC u prvních dvou uchazečů a ‚vyžádala vysvětlení dle § 113/4‘ a že vybraný uchazeč ‚podrobně zdůvodnil MNNC dle § 113/5‘ a ‚potvrdil skutečnosti dle § 113/4 písm. a), b)‘. Zároveň uvádí, že bylo postupováno dle § 46 vůči všem. Tato tvrzení však nejsou doprovázena žádným písemným vysvětlením ani interním hodnoticím rozborem. […]

V projednávané věci jsou mezi nabídkami odchylky vyšší, mezi cenami uchazečů umístěných na 2. a 3. místě činí odchylka neuvěřitelných 7 056,67 %. Tento nesoulad vůči předpokládané hodnotě a vůči hodnoticí tabulce zakládá ještě silnější důvod k aplikaci § 113 ZZVZ, včetně povinnosti formulovat kvalifikované pochybnosti, vyžádat písemné vysvětlení s konkrétními kalkulacemi a úvahy přezkoumatelně zdokumentovat. […].“.

65. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách, jímž odmítl námitky navrhovatele, uvedl, že „[v] prvé řadě zadavatel podotýká, že obecná úprava mimo nadlimitní režim, obsažená v § 48 odst. 4 zákona, stanovuje pouhou možnost, nikoliv povinnost, vyloučit účastníka zadávacího řízení, když jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu (dále jen ‚MNNC‘), která nebyla na písemnou žádost zdůvodněna. Zadavatel považuje za logické, že pokud dle § 48 zákona nemá povinnost vyloučit účastníka v situaci, kdy účastník nepředložil zdůvodnění MNNC, nelze po zadavateli ani vyžadovat, aby poté ve Zprávě detailně uváděl důvody, které ho vedly k nevyloučení takového účastníka, jelikož by se jednalo o kontrolu něčeho, co vůbec není jeho povinností. Jinými slovy zákon nechává akceptaci absence zdůvodnění MNNC mimo nadlimitní režim čistě na uvážení zadavatele.

V nadlimitním režimu jsou již dle § 113 zákona stanoveny důvody pro vyloučení a to, že ze zdůvodnění MNNC vyplývá porušení § 113 odst. 4 písm. a) nebo b) zákona či že zdůvodnění podle § 113 odst. 4 zákona vůbec neobsahuje potvrzení skutečností v něm uvedených. Nutno podotknout, že § 113 zákona neukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka, který neposkytl zdůvodnění dle § 113 odst. 5 zákona či takové zdůvodnění poskytl nedostatečně. Přes to však zadavatel zdůrazňuje, že mu vybraný účastník na jeho písemnou žádost poskytl obsáhlé zdůvodnění svých nabídkových cen dle § 113 odst. 5 zákona a zadavatel se rozhodl jej akceptovat. Analogicky k situaci v předešlém odstavci však zadavatel usuzuje, že nemá v daném případě povinnost ve Zprávě detailně rozepisovat důvody, které ho vedly k akceptaci zdůvodnění MNNC, jelikož neměl ani povinnost vyloučit tohoto vybraného účastníka. Navzdory tomu zadavatel ve Zprávě nad rámec svých povinností shrnul zdůvodnění MNNC vybraného účastníka, tj. že důvody vedoucí k akceptaci zdůvodnění spočívají v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí. Zadavatel považuje toho shrnutí za zcela dostačující. Domnívá-li se však stěžovatel, že zadavatel měl povinnost nad rámec výše uvedeného poskytnout ve Zprávě i kalkulace, kvantifikované úvahy, konkrétní podklady či ekonomické rozpady (tj. podklady, kterými účastníci dále odůvodňují MNNC dle § 113 odst. 5 zákona), nezbývá než nesouhlasit.

Zadavatel si v této souvislosti dovoluje poznamenat, že obecnou míru rozepsání odůvodnění MNNC ve zprávách o hodnocení nabídek nestanovil on sám, nýbrž Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ‚Úřad‘) svým rozhodnutím R0167/2021/VZ ze dne 20. 12. 2021, na které byl stěžoval upozorněn rozhodnutím o předchozích námitkách. Pro přehled zadavatel uvádí, že předseda Úřadu se vyjádřil následovně:

‚K námitce navrhovatele, že zadavatel v oznámení o výběru transparentním a přezkoumatelným způsobem neuvedl, jakým způsobem posoudil zdůvodnění MNNC v nabídce vybraného dodavatele, dále uvádím, že se (na rozdíl od navrhovatele) ztotožňuji s Úřadem, který v bodě 200 napadeného rozhodnutí uvedl, že postačuje, pokud zadavatel v oznámení o výběru uvedl informace o posouzení MNNC v nabídce vybraného dodavatele včetně rekapitulace svých dotazů a odpovědí vybraného dodavatele a následně dal najevo své přesvědčení, že vybraný dodavatel MNNC dostatečně zdůvodnil. Za současné právní úpravy lze takový postup považovat za dostatečný, neboť zadavatel podle 48 odst. 4 ZZVZ může (avšak nemusí) vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud jeho nabídka obsahuje MNNC, kterou tento účastník k žádosti zadavatele nezdůvodnil. To znamená, že i když dodavatel MNNC nezdůvodní, zadavatel ho není povinen vyloučit z účasti v zadávacím řízení. Vzhledem k tomu není důvod trvat na tom, aby v případě, kdy zadavatel dospěje k závěru, že dodavatel MNNC zdůvodnil, musel tento svůj postoj detailně odůvodňovat. (…) Zadavatel tedy nebyl povinen rozvádět důvody, pro které se spokojil se zdůvodněním MNNC a účastníkům zadávacího řízení (ani Úřadu) nepříslušelo za zadavatele hodnotit (tzv. vstupovat do jeho myšlenkových pochodů), zda toto posouzení provedl ‚objektivně‘ správně, neboť je to věcí (odpovědností) zadavatele. Zadavatel však byl povinen za účelem naplnění požadavku na přezkoumatelnost jeho postupu poskytnout účastníkům zadávacího řízení informace, na základě kterých mohli ověřit, zda zadavatel postupoval podle § 113 ZZVZ (tj. zejména zda posoudil MNNC alespoň v nabídce vybraného dodavatele, pokud MNNC shledal, zda vyzval k jejímu zdůvodnění či zda vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 ZZVZ), a dále, zda neexistovaly důvody pro povinné vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 ZZVZ.‘

Ve světle tohoto rozhodnutí se zadavatel domnívá, že ve své ‚Zprávě o hodnocení nabídek‘ ze dne 10. 12. 2025 (dále jen ‚Zpráva‘) uvedl veškeré informace nezbytné k tomu, aby účastníci mohli ověřit, zda postupoval v souladu s § 113 zákona, tj. zadavatel ve Zprávě uvedl, že MNNC v nabídce vybraného dodavatele shledal a vyzval k jejímu zdůvodnění, a následně ověřil, že vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4) zákona a tím pádem zadavatel neshledal důvod k vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona.

Ve zbytku námitek zadavatel odkazuje na své rozhodnutí Čj.: MO 1076243/2025-1350 ze dne 5. 12. 2025, které považuje za aplikovatelné i tomto případě, jelikož body 1. až 4. a 7. až 12. námitek se svým zněním a obsahem shodují s předešlými námitkami stěžovatele.“.

66. V původním rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že „[j]ádro argumentace stěžovatele směřuje zejména k výtce, že se zadavatel nezabýval mimořádně nízkou nabídkovou cenou (dále jen ‚MNNC‘). Tato námitka absence posouzení MNNC se však nezakládá na pravdě. Zadavatel dle § 113 odst. 1 zákona provedl posouzení MNNC před odesláním o výběru dodavatele, jelikož postupem dle § 113 odst. 4 zákona požádal účastníky, kteří se po hodnocení umístili na 1. a 2. místě, o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC. Toto zadavatel zaznamenal již v ‚Protokolu o 1. jednání komise‘ ze dne 10. 6. 2025, přičemž žádosti o zdůvodnění MNNC byly oběma účastníkům zaslány dne 11. 6. 2025.

Následně zadavatel od obou účastníků obdržel písemné odpovědi, kterými účastníci zdůvodňovali své MNNC. Zadavatel zdůrazňuje, že od vybraného dodavatele, tj. od společnosti ALTRON, a.s., obdržel jak zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona, tak i potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, kdy vybraný dodavatel potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

Zadavatel na základě obsahu tohoto zdůvodnění neshledal, že by byl dán důvod k vyloučení účastníka zadávacího řízení. Korektnost tohoto postupu potvrzuje i Úřad, který ve svém rozhodnutí S0271/2020/VZ uvádí: ‚Úkolem Úřadu je pouze zjistit, zda zadavatel dostál předně své povinnosti dle § 113 odst. 1 zákona posoudit MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele, dále zda, pokud shledal MNNC v nabídce některého z účastníků zadávacího řízení, požádal dle § 113 odst. 4 zákona daného účastníka o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC a zda tato žádost zadavatele obsahovala rovněž požadavek na potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a nakonec zda, pokud z objasnění MNNC vyplynuly některé ze skutečností uvedených v § 113 odst. 6 zákona, takového účastníka vyloučil z účasti v zadávacím řízení.‘

Zadavatel zaznamenal svá zjištění ohledně MNNC jen v interní dokumentaci o zadávacím řízení. Stěžovatel se domnívá, že zadavatel měl tato zjištění zaznamenat i v externí dokumentaci, která je účastníkům přístupna/zasílána, jak vyplývá z bodu 6. námitek […] a z bodu 10. námitek […].

K tomuto bodu námitek zadavatel uvádí, že dle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího správního soudu 3 As 332/2019 – 41 ze dne 26. 5. 2021 vyplývá obecná povinnost zadavatele řádně provést hodnocení MNNC ve zprávě o hodnocení nabídek, tj. musí zaznamenat, zda se zadavatel objasněním MNNC zabýval a s jakým výsledkem. Následné vodítko ke specifickým údajům, které mají být obsaženy ve zprávě o hodnocení nabídek, poskytuje předseda Úřadu ve svém rozhodnutí R0167/2021/VZ ze dne 20. 12. 2021: ‚Zadavatel však byl povinen za účelem naplnění požadavku na přezkoumatelnost jeho postupu poskytnout účastníkům zadávacího řízení informace, na základě kterých si mohli ověřit, zda zadavatel postupoval podle § 113 ZZVZ (tj. zejména zda posoudil MNNC alespoň v nabídce vybraného dodavatele, pokud MNNC shledal, zda vyzval k jejímu zdůvodnění či zda vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4), a dále, zda neexistovaly důvody, pro povinné vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 ZZVZ.‘ Ve světle tohoto dává zadavatel stěžovateli za pravdu v této části námitek a přijme opatření k nápravě, které je uvedené v závěru.

Ke stěžovatelem tvrzené pochybnosti o reálné proveditelnosti plnění za nabídnutou cenu sděluji následující. Komentářová literatura^[[1]] k předmětné problematice uvádí, že ‚je v prvé řadě na zadavateli, zda a do jaké míry vyhodnotí odůvodnění MNNC jako opodstatněné.‘ a že ‚zákon proto nechává na rozhodnutí zadavatele, zda riziko v konkrétním případě podstoupí či nikoliv, tedy zda zdůvodnění přijme jako dostatečné či nikoliv.‘ Zadavatel se proto rozhodl zaslat všem účastníkům žádosti dle § 46 zákona s dotazy v totožném znění:

1. ‚Jak jste pochopili zadávací podmínky vztahující se k tvorbě nabídkových cen služeb uvedených v příloze č. 2 smlouvy, tj. zda jste tyto ceny tvořili (počítali) individuálně s předpokladem, že obsahem objednávky může být i jedna samotná služba či zda jste tyto ceny tvořili (počítali) s předpokladem, že budete zpravidla na základě objednávek provádět najednou více služeb dle přílohy č. 2 smlouvy (např. kombinací více služeb dle tabulky č. 2 či kombinací služby dle tabulky č. 1 a služby dle tabulky č. 2).‘

2. ‚V návaznosti na odpověď na výše uvedený dotaz komise také žádá o ujištění, zda v případě, kdy bude objednatelem požadována jen jedna služba uvedená v tabulce č. 2 přílohy č. 2 smlouvy, bude skutečně fakturována jen částka, kterou jste u příslušné služby uvedli ve své nabídce.‘

Tyto dotazy byly účastníkům zaslány s účelem zjistit, zda všichni účastníci přistupovali k cenotvorbě stejným způsobem a počítali s možností, že obsahem objednávky může být i jen jedna služba dle tabulky č. 2 a že v tom případě bude fakturována jen cena uvedená v tabulce č. 2. Vybraný dodavatel na žádost komise odpověděl, že při cenotvorbě zvažoval všechny možné alternativy včetně objednávky jen jedné služby a že v tomto případě bude skutečně fakturovat jen onu jednu službu.

Z rozhodovací praxe dlouhodobě plyne, že smyslem institutu MNNC je ochrana zadavatele^[[2]]. Na základě výše uvedeného ujištění ze strany vybraného dodavatele, skutečnosti, že nabídka uchazeče na 2. místě je v obdobné hodnotě jako nabídka vybraného dodavatele, a v neposlední řadě i na základě skutečnosti, že má zadavatel z předchozích smluvních vztahů (např. stěžovatelem zmíněná smlouva č. 201210296 či rámcová dohoda č. 48664/2022-2436) zkušenosti s vybraným dodavatelem, nemá zadavatel v aktuální situaci pochyby o proveditelnosti poptávaného plnění vybraným dodavatelem. Zároveň zadavateli nepřísluší (mimo již zmíněné povinnosti dle § 113 zákona) zasahovat do cenotvorby účastníka zadávacího řízení, jelikož ty jsou čistě v jeho gesci.

K námitce údajně nerovného a netransparentního použití institutu objasnění nabídky podle § 46 zákona uvádí zadavatel následující. Ve vztahu k institutu MNNC byly zaslány dvě žádosti dle § 113 zákona, a to jen těm účastníkům, u kterých zadavatel MNNC identifikoval. Zadavatel neshledává nic nerovného či netransparentního na situaci, kdy zašle žádost o zdůvodnění MNNC jen těm účastníkům, u kterých MNNC identifikoval. To stejné logicky platí i pro situaci, kdy zašle žádost dle § 46 zákona ve stejném znění všem účastníkům zadávacího řízení. Zadavatel tak považuje námitky stěžovatele v tomto bodě za neopodstatněné.“.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Právní posouzení

67. Mezi navrhovatelem a zadavatelem je v šetřeném případě spor mj. o tom, zda vybraný dodavatel dostatečně odůvodnil stanovení své MNNC, resp. zda zadavatel postupoval při jejím posouzení a následném výběru vybraného dodavatele v souladu se zákonem.

68. Úřad předně k institutu MNNC v obecné rovině uvádí, že smyslem právní úpravy týkající se MNNC je identifikovat nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že účastník nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tímto institutem chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Tato ochrana zadavatele však není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“, což znamená, že i v případě pochybností o tom, zda je nabídnutá cena některých z dodavatelů reálná a je možné za ni konkrétní veřejnou zakázku z ekonomického hlediska smysluplně realizovat, je právem zadavatele se rozhodnout (pokud nejde o některou ze situací popsaných zde dále), zda takového dodavatele, o jehož nabídkové ceně má pochybnosti, ze zadávacího řízení vyloučí, či nikoliv.

69. Je nutné přitom akcentovat, že zákon však i nadále pracuje s obligatorními důvody pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení za situace, kdy je v jeho nabídce obsažena MNNC. Konkrétně ustanovení § 113 odst. 6 zákona ukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, jestliže z jím poskytnutého zdůvodnění MNNC vyplývá, že jeho nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona, z důvodu veřejné podpory, kdy účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, nebo pakliže z daného zdůvodnění MNNC vyplývá, že neobsahuje potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 zákona.

70. Ustanovení § 113 odst. 4 písm. a) zákona konkrétně stanovuje povinnost zadavatele v žádosti o zdůvodnění MNNC požadovat po účastníku zadávacího řízení, aby potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Ve smyslu § 113 odst. 4 písm. b) zákona pak rovněž, aby potvrdil, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. V případě nedodržení daných podmínek přitom existuje právě veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, a proto je volnost zadavatelů ve vztahu k institutu MNNC v takové situaci nadále do značné míry omezena, resp. jsou stanoveny obligatorní důvody pro vyloučení takového účastníka ze zadávacího řízení (viz § 113 odst. 6 zákona).

71. Úřad připomíná, že ve smyslu § 113 odst. 1 zákona a účelu zadávacího řízení platí, že zadavatel je povinen provést posouzení nabídky z hlediska MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele, a to alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli.

72. Samotné posouzení existence MNNC lze pak rozdělit do dvou fází. V první z nich zadavatel zjišťuje, zda je vůbec MNNC přítomna v nabídce účastníka zadávacího řízení a pokud ano, vyžádá si její zdůvodnění. V druhé fázi je zadavatel povinen posoudit, zda je MNNC odůvodněna či nikoli. Pochybnosti o existenci MNNC, resp. o reálnosti nabídkové ceny dodavatele, přitom mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může dospět sám zadavatel, kdy vodítkem se může stát kupř. situace, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je podstatně nižší než nabídkové ceny dalších účastníků. Druhým způsobem, kterak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti (opodstatněnosti) nabídkové ceny, je upozornění na tuto eventualitu „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení.

73. Je-li pak účastník zadávacího řízení na základě vzniklých pochybností ohledně jeho nabídkové ceny zadavatelem vyzván k objasnění MNNC, musí v něm potvrdit skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, přičemž komplexní zdůvodnění MNNC může mít různou podobu. Důvody stanovení konkrétní cenové nabídky mohou kupř. spočívat v ekonomických aspektech výrobního procesu, poskytovaných službách nebo konstrukčních metodách, v použitých technických řešeních nebo ve výjimečně příznivých podmínkách k plnění veřejné zakázky, vycházet mohou i z originality stavebních prací, dodávek nebo služeb atd. Pokud však z doloženého zdůvodnění MNNC vyplyne, že nabídková cena je mimořádně nízká vlivem nedodržování, resp. porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, popř. pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, či v důsledku obdržení veřejné podpory, u které není účastník zadávacího řízení schopen na výzvu zadavatele prokázat, že byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně pokud účastník zadávacího řízení nedoloží potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, je zadavatel povinen takového dodavatele ve smyslu § 113 odst. 6 zákona vyloučit.

74. Lze tak shrnout, že v rámci zdůvodnění MNNC existují situace, kdy je ponecháno zcela na uvážení zadavatele, zda akceptuje i nedostatečné zdůvodnění MNNC, pokud nenastaly důvody k povinnému vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona (srov. § 48 odst. 4 zákona). Naopak, pokud se v rámci zdůvodnění MNNC vyjeví naplnění některé z podmínek podle § 113 odst. 6 zákona, není již volnost uvážení zadavateli dána a zadavateli nezbývá než přistoupit k vyloučení takového účastníka zadávacího řízení.

75. V šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel se posouzením MNNC v rámci obdržených nabídek zabýval, přičemž MNNC identifikoval u nabídky vybraného dodavatele a dodavatele CHP trading. Pochybnost ohledně existence MNNC zde zadavatel shledal sám v průběhu zadávacího řízení, kdy zjevný byl zjevně značný cenový rozestup mezi nabídkovými cenami za předpokládaný počet vybraných úkonů za rok pro účely hodnocení. U těchto dvou účastníků zadávacího řízení se ceny pohybovaly v řádech tisíců korun (9 466 a 16 600 Kč bez DPH), u zbylých dvou pak v řádu milionu korun (1 188 000 a 1 936 000 Kč bez DPH). Bez povšimnutí nebyly jistě ani významně nízké ceny pevných sazeb za jednotlivé úkony, zejména pak u nabídky vybraného dodavatele, pohybující se v řádu desítek korun až mírně převyšující stokorunovou hodnotu. Oba tyto uvedené účastníky zadávacího řízení zadavatel vyzval žádostí o zdůvodnění MNNC, aby podrobně a srozumitelně své MNNC vysvětlili a potvrdili skutečnosti v souladu s § 113 odst. 4 zákona. Zadavatel tak s ohledem na obsah obdržených nabídek, u nichž byly evidentní významné rozdíly v nabídkových cenách účastníků zadávacího řízení využitých pro účely hodnocení a kdy vytanout mohly i objektivní pochybnosti o výši cen pevných sazeb za jednotlivé úkony, shledal důvodnou potřebu k objasnění těchto jím identifikovaných MNNC.

76. Zadavatel následně v reakci na žádost o zdůvodnění MNNC obdržel od obou těchto účastníků zadávacího řízení jejich odpovědi týkající se vysvětlení MNNC. Konkrétně vybraný dodavatel zaslal zadavateli odpovědi ke zdůvodnění své MNNC dne 12. 6. 2025 a dne 18. 6. 2025. Vybraný dodavatel zde předložil své věcné odůvodnění MNNC z hlediska skutečností ve smyslu § 113 odst. 5 zákona, které zadavatel následně ve zprávě o hodnocení shrnul jako spočívající v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí. Vybraný dodavatel rovněž potvrdil zadavateli skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona, když uvedl, že „ALTRON ve smyslu výzvy potvrzuje, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu“. Rovněž tuto skutečnost zadavatel zachytil ve zprávě o hodnocení.

77. Z dokumentace o zadávacím řízení současně vyplývá, že ve svém odůvodnění MNNC vybraný dodavatel zadavateli nepředložil jen dané „formální“ potvrzení dotčených předpokladů podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona bez dalšího. V rámci věcného odůvodnění jím stanovených cen zadavateli sdělil i některé konkrétní skutečnosti týkající se toho, proč dle něj nebyly v jeho případě naplněny podmínky pro jeho povinné vyloučení ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona. Tyto zahrnovaly i to, že jako dodavatel obsluhuje několik set zákazníků, kterým poskytuje servisní a technickou podporu na řádově tisíce zařízení v rozsahu vlastního střediska zákaznické a servisní podpory, které čítá více než 50 kmenových zaměstnanců s fixním (neměnným) způsobem odměňování a stálou mzdou na měsíční bázi odměňování dle příslušných uzavřených pracovních smluv. K tomu dále mj. podotkl, že s ohledem na robustní objem spravovaných zákazníků, kterým poskytuje zákaznickou a servisní podporu v rozsahu cca 150 mil. Kč bez DPH za rok, i s ohledem na skutečnost, že náklady spojené s poskytováním zákaznické a servisní podpory call centra a samotných servisních techniků jsou pro něj víceméně fixní, jedná se o čistě o jeho pragmatické obchodní rozhodnutí a zvolená výše nabízených pevných sazeb nemá žádný dopad na kvalitu poskytované služby. Vybraný dodavatel rovněž sdělil, že zatímco tedy nákladovost vlastního střediska zákaznické a servisní podpory je víceméně daná (fixní) s tím, že středisko má personální náklady a náklady na provoz pokryty (jeho ztrátovost je vyloučena), poměr ziskovosti tohoto střediska je závislý na výsledku vyjednávání cenových parametrů s jeho zákazníky, resp. na jeho obchodním rozhodnutí, které se vždy řídí vlastními úvahami a individuálním posuzováním. Zopakoval, že, způsob odměňování servisních techniků a náklady provozu call centra, tj. celého servisního střediska, jsou fixní, přičemž objem celkových servisních služeb mu umožňuje cenotvorbu použitou v nabídkových cenách, aniž by se jednalo o ceny tzv. „podnákladové“ i ve vztahu k cenám pevných služeb. Zadavatel po vyhodnocení obdržených odpovědí k objasnění MNNC, tj. i výše uvedených skutečností, shledal, že ve vztahu k vybranému dodavateli nebyl naplněn důvod jeho vyloučení ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona. Následně oznámil výběr vybraného dodavatele.

78. Navrhovatel následně svými vznesenými námitkami, stejně jako návrhem, brojí právě i proti postupu zadavatele při posouzení existence MNNC, resp. proti následnému výběru vybraného dodavatele. Námitky v této rovině směřují proti chybějícímu přezkoumatelnému odůvodnění posouzení MNNC, resp. proti chybějícím podkladům a úvahám, které by existenci tak nízkých hodnotících cen věcně vysvětlovaly.

79. Z obsahu námitek je pak zřejmé, že tyto se kromě skutečností týkajících se vlastního věcného odůvodnění způsobu stanovení MNNC ve smyslu podmínek dle § 113 odst. 5 věty druhé zákona, tj. podmínek, u nichž zůstává na uvážení zadavatele, zda k nim předložené odůvodnění dodavatele akceptuje či nikoli, tedy týkající se jen možných fakultativních důvodů pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení v souvislosti s existencí MNNC, dotýkají i komplexního posouzení a odůvodnění existence MNNC. Mj. tedy i skutečností ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, jež jsou spojeny již s případnými obligatorními důvody pro vyloučení dodavatele v rámci existence MNNC (srov. § 113 odst. 6 zákona). V této souvislosti lze poukázat na části námitek, v nichž se udává, že řádově nižší „hodnotící ceny“ objektivně vyvolávají vážné pochybnosti o reálné proveditelnosti plnění za nabídnutou cenu, že zpráva o hodnocení neobsahuje žádné číselné vysvětlení, z čeho takto nízké roční ceny vznikly, že se jedná o okolnosti, které objektivně zakládají pochybnost a vyžadovaly postup podle § 113 zákona (kvalifikovanou výzvu k vysvětlení a přezkoumatelné vyhodnocení před odesláním rozhodnutí a oznámení o výběru). Námitky dále vytýkaly, že dotčené jednotkové ceny jsou „absurdně podhodnocené a ve zjevném rozporu s realitou“, a že tvrzení, že komise v červnu 2025 identifikovala MNNC u prvních dvou uchazečů a vyžádala vysvětlení dle § 113 odst. 4 zákona a že vybraný dodavatel podrobně zdůvodnil MNNC dle § 113 odst. 5 zákona a potvrdil skutečnosti dle § 113 odst. 4 písm. a), b) zákona nejsou doprovázena žádným písemným vysvětlením ani interním hodnoticím rozborem.

80. U podobné argumentace pak navrhovatel setrval i v návrhu, kde rovněž poukazuje na nízké hodnotící ceny, resp. patrně značně nízké jednotkové ceny v rámci pevných sazeb, k nimž se domnívá, že bylo potřeba vyžádat kvalifikovaně jejich vysvětlení a bylo potřeba učinit ze strany zadavatele přezkoumatelné vyhodnocení, které musí být v dokumentaci přítomno tak, aby bylo možné jej přezkoumat. Navrhovatel k tomu doplňuje, že deklarace o expertíze, zázemí a potvrzení § 113 odst. 4 zákona mj. bez ekonomického zdůvodnění, jak lze při pevných sazbách a ročních počtech dospět k roční ceně v jednotkách tisíc korun, standard přezkoumatelnosti nenaplňuje. Současně zde poukazuje i na absenci podkladů z procesu posouzení existence MNNC a z výsledné akceptace nabídky vybraného dodavatele zadavatelem, mj. obdržených odpovědí na žádost o zdůvodnění MNNC a vnitřního vyhodnocení komise, z nichž by bylo možné ověřit i to, proč je komise považovala za dostačující.

81. Úřad se v šetřeném případě před samotným věcným posouzením navrhovatelem namítaných skutečností zaměřil na ověření, zda zadavatel vypořádal námitky navrhovatele způsobem předvídaným zákonem, tj. v souladu s požadavky plynoucími z § 245 odst. 1 zákona.

82. K tomu předně Úřad v obecné rovině připomíná následující. Námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele, přičemž jsou-li podány, zadavatel je povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda jim vyhovuje či je odmítá a současně je povinen toto své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona tak, aby jím učiněné rozhodnutí bylo přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele odvoditelná již ze samotných základních zásad zadávání veřejných zakázek je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna požadavkem, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách, jímž námitky odmítne, podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

83. Přímo ze zákonného ustanovení tedy plyne, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Jestliže tedy stěžovatel podá zadavateli námitky, musí se jimi zadavatel zabývat s veškerou pečlivostí. Je tomu tak především proto, že prostřednictvím rozhodnutí o námitkách zadavatel stěžovatele seznamuje se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, tj. zejména též o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoli. V případě, že se stěžovatel rozhodne návrh podat, jsou pak z povahy věci skutečnosti uvedené zadavatelem v rozhodnutí o námitkách významným podkladem pro náležitou formulaci a odůvodnění takového návrhu. V situaci, kdy zadavatel svůj postoj (zpochybňovaný podanými námitkami) konkrétním způsobem nezdůvodní, je stěžovatel, chce-li hájit své právo na transparentní postup zadavatele, de facto nucen podávat návrh k Úřadu (s jehož podáním je spojena i povinnost složit peněžitou kauci) toliko na základě svých domněnek, tj. aniž by znal argumentaci, na jejímž základě zadavatel pokládá jeho tvrzení za nesprávná či irelevantní. Za této situace by pak bylo krajně nespravedlivé, aby zadavatel až v průběhu správního řízení představil komplexní argumentaci (kterou přitom musí znát od samého počátku, resp. od okamžiku, kdy se pro určitý postup rozhodl) opřenou o relevantní podklady, na základě které by mohl dosáhnout zamítnutí návrhu (a propadnutí navrhovatelem složené kauce státu).

84. Právě s cílem předejít naposledy zmíněným situacím zákonodárce v předmětných ustanoveních zákona konstruoval takové pojetí vyřizování odmítnutí námitek, které zajišťuje, že stěžovatel nebude na svých právech dotčen neochotou, popř. neschopností zadavatele svůj postup racionálně hájit. Úřad považuje za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností. Rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje stěžovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele.

85. Pokud zadavatelem vyhotovené rozhodnutí o námitkách nevyhoví požadavku na přezkoumatelnost, může Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je v takovém případě povinen přezkoumatelným způsobem o námitkách rozhodnout znovu, neboť zákonodárce v předmětném ustanovení zákona formuloval právní fikci, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Takto „nově podané“ námitky pak nemohou být považovány za opožděné.

86. Se zřetelem na vše shora uvedené tedy Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě rozhodnutí o námitkách vyhovuje nárokům kladeným zákonem, jinými slovy, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vyjádřil podrobně a srozumitelně ke všem skutečnostem v nich tvrzeným, resp. zda není rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné.

87. Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tedy zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

88. Za situace, kdy byly námitky navrhovatele rozhodnutím o námitkách odmítnuty, bylo právě na zadavateli, aby navrhovateli v rozhodnutí o námitkách předložil řádné odůvodnění v tom smyslu, že se podrobně a srozumitelně vyjádří ke skutečnostem v námitkách uvedeným. Tj. že předloží navrhovateli odůvodněné skutečnosti, na základě čeho dospěl k závěru o zákonnosti jím činěného postupu v zadávacím řízení.

89. Z obsahu rozhodnutí o námitkách vyplývá, že se zadavatel vypořádal s námitkou vztahující se k jeho postupu ve smyslu § 46 zákona a možnému souvisejícímu porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení. Zadavatel se v odůvodnění rozhodnutí o námitkách za účelem vypořádání podstaty této námitky odkázal na obsah původního rozhodnutí o námitkách, jež bylo též adresováno navrhovateli a v němž k postupu dle § 46 zákona sdělil, jakou žádost, v jakém znění a za jakým účelem se rozhodl zaslat všem účastníkům zadávacího řízení. Zadavatel zde výslovně potvrdil, že tato žádost byla zaslána všem účastníkům zadávacího řízení v totožném znění, což odpovídá tomu, jak skutečně v zadávacím řízení postupoval. Ve vztahu k žádosti na objasnění MNNC ve smyslu § 113 zákona zde uvedl, že zaslal dvě žádosti, a to jen těm účastníkům zadávacího řízení, u nichž MNNC identifikoval, což opět odpovídá tomu, jak reálně v zadávacím řízení postupoval. Lze přitom souhlasit se zadavatelem i v tom, že na takovém postupu nelze prima facie shledat porušení uvedených základních zásad. Úřad má za to, že zadavatel zde předložil podstatu, z jakých důvodů má tuto část námitek navrhovatele za lichou, když navrhovatel jí směřuje na to, že zpráva o hodnocení nedokládá, zda bylo postupováno symetricky a obsahově konkrétně vůči všem účastníkům zadávacího řízení, resp. že nelze ověřit, že účastníci v obdobném postavení dostali identické otázky a rovnou příležitost odstranit případné nejasnosti v tabulce č. 2 ceníku služeb. Zadavatel z průběhu zadávacího řízení uvedl skutečnosti, jež mají tuto pochybnost vyvracet.

90. Ve zbytku rozhodnutí o námitkách zadavatel reagoval na námitky navrhovatele k postupu dle § 113 zákona a namítanému nepřezkoumatelnému posouzení MNNC ve zprávě o hodnocení. Zadavatel zde v rozhodnutí o námitkách uvedl s odkazem na závěry rozhodovací praxe předsedy Úřadu své přesvědčení, že ve zprávě o hodnocení uvedl veškeré informace nezbytné k tomu, aby účastníci zadávacího řízení mohli ověřit, zda postupoval v zadávacím řízení v souladu s § 113 zákona. K tomu poukázal na to, že ve zprávě o hodnocení uvedl, že MNNC v nabídce vybraného dodavatele shledal, že vyzval k jejímu zdůvodnění a následně ověřil, že vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona a neshledal tak ve výsledku důvod pro jeho vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona.

91. Zadavatel rovněž předestřel, proč má za to, že po něm nelze vyžadovat, aby ve zprávě o hodnocení detailně uváděl důvody, které ho vedly k nevyloučení účastníka zadávacího řízení, jehož nabídka obsahovala MNNC. K tomu předně poukázal na ustanovení § 48 odst. 4 zákona a na to, že nemá povinnost vyloučit dodavatele v situaci, kdy nepředložil zdůvodnění MNNC, dále pak na § 113 zákona s tím, že zákon neukládá zadavateli povinnost vyloučit účastníka zadávacího řízení, který neposkytl zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona či jej poskytl nedostatečně. Zadavatel zde akcentoval, že vybraný dodavatel mu na jeho písemnou žádost poskytl obsáhlé zdůvodnění svých cen dle § 113 odst. 5 zákona a on se rozhodl jej akceptovat. Vzhledem k tomu, že neměl povinnost vybraného dodavatele v této souvislosti vyloučit, sdělil zadavatel svůj úsudek, že v takovém případě neměl ani ve zprávě o hodnocení povinnost detailně rozepisovat důvody, které jej vedly k akceptaci obdrženého zdůvodnění MNNC. Za zcela dostatečné považuje, že toto věcné odůvodnění MNNC ve zprávě o hodnocení přesto shrnul tím, že spočívá v dlouholeté expertíze či v personálním a servisním zázemí. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel předložil navrhovateli svou argumentaci k tomu, proč se domnívá, že obsah zprávy o hodnocení byl ve vztahu k posouzení MNNC dostačující. Zadavatel přitom v této části rozhodnutí o námitkách zaměřil svou argumentaci na skutečnosti související s podmínkami dle § 113 odst. 5 věty druhé zákona, jež obecně nepředstavují, stejně jako absence takového zdůvodnění, obligatorní důvody pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení. Lze tedy shledat, že zadavatel v reakci na obdržené námitky v rozhodnutí o námitkách navrhovatele předložil podstatu své argumentace v tom, že zjevně neshledal naplnění fakultativních důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele v souvislosti s existencí MNNC, z jakého odůvodnění vybraného dodavatele přitom vycházel a proč v tomto považuje i obsah zprávy o hodnocení za dostatečný.

92. Jak již bylo uvedeno výše, argumentace navrhovatele v námitkách, resp. jím vznesené pochybnosti týkající se postupu zadavatele v zadávacím řízení, se však neomezují pouze na tyto případné fakultativní důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s MNNC, ale dotýkají se celého postupu posouzení existence MNNC. Tj. vč. důvodů obligatorních, při jejichž naplnění je již zadavatel povinen k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení přistoupit. Ve vztahu k podmínkám dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, resp. k důvodům pro obligatorní vyloučení dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona zadavatel v rozhodnutí o námitkách konstatoval, že zákon jako důvod pro vyloučení v § 113 stanovuje to, pokud ze zdůvodnění MNNC vyplývá porušení § 113 odst. 4 písm. a) nebo b) zákona či pokud zdůvodnění podle § 113 odst. 4 zákona vůbec neobsahuje potvrzení skutečností v tomto ustanovení uvedených. K vlastnímu postupu v zadávacím řízení k tomu jen sdělil, že ve zprávě o hodnocení uvedl, že MNNC v nabídce vybraného dodavatele shledal a vyzval k jejímu zdůvodnění a následně ověřil, že vybraný dodavatel potvrdil skutečnosti podle § 113 odst. 4 zákona a tím pádem neshledal důvod k vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona. Byť se zadavatel odkazuje v rámci vypořádání námitek i na původní rozhodnutí o námitkách, rovněž zde setrval jen u obecného sdělení skutečností ve vztahu k podmínkám dle § 113 odst. 4, resp. § 113 odst. 6 zákona. Zadavatel zde uvedl, že postupem podle § 113 odst. 4 zákona požádal účastníky, kteří se po hodnocení umístili na 1. a 2. místě, o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC a že od obou účastníků obdržel písemné odpovědi, kterými zdůvodňovali své MNNC. Zdůraznil, že od vybraného dodavatele obdržel jak zdůvodnění MNNC dle § 113 odst. 5 zákona, tak i potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, kdy vybraný dodavatel potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu. Zadavatel uzavřel, že na základě obsahu tohoto zdůvodnění neshledal, že by byly dány podmínky k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.

93. Co se týká závěrů k tomu, že zadavatel neshledal naplnění obligatorních důvodů pro vyloučení vybraného dodavatele ve vztahu k existenci MNNC, tyto navrhovateli i na jím vznesené námitky k posouzení MNNC vyjevil vskutku jen ve smyslu výše uvedeného formálního potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Jak přitom již bylo konstatováno výše, v šetřeném případě byla minimálně ve vztahu k vybranému dodavateli zjevná objektivní pochybnost o existenci MNNC, a to jak vzhledem ke značně nízké nabídkové ceně v rámci kritéria hodnocení, tak zjevně i s ohledem na podstatně nízké jednotkové ceny pevných sazeb za dotčené úkony dle tabulky č. 2 ceníku služeb (jež se pohybovaly v řádu desítek korun). O takových cenách měl pochybnosti i navrhovatel v rámci jím podaných námitek. Zadavateli se však v průběhu zadávacího řízení ze strany vybraného dodavatele dostalo nejen předmětného „formálního“ potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, jež navrhovateli sdělil ve zprávě o hodnocení i v původním rozhodnutí o námitkách, a kdy se na tyto dokumenty odkázal i v rámci vypořádání námitek v rozhodnutí o námitkách. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel obdržel od vybraného dodavatele i věcné odůvodnění jeho MNNC, jehož části se týkaly nejen výše zmíněného zdůvodnění MNNC ve smyslu § 113 odst. 5 věty druhé zákona (zadavatelem shrnuté jako spočívající v dlouholeté expertíze, personálním a servisním zázemí), ale některé z nich měly potenciál vstupovat i do posouzení naplnění podmínek pro případné povinné vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona.

94. Jak již Úřad popsal výše, toto odůvodnění se týkalo i skutečností ohledně odměňování zaměstnanců vybraného dodavatele, jaké náklady má vybraný dodavatel fixní a jakým způsobem jsou tyto pokryty, tj. skutečností, jež mohou vstupovat i do zajištění povinnosti vybraného dodavatele dodržovat pracovněprávní předpisy a kolektivní smlouvy vztahující se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Sám zadavatel při posouzení existence MNNC v nabídce vybraného dodavatele byl srozuměn s touto komplexní argumentací vybraného dodavatele a znalý jejího znění činil ve výsledku závěr o nenaplnění podmínek pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona. Byť zadavatel ve výsledku na základě těchto konkrétních vybraným dodavatelem sdělených skutečností neshledal naplnění podmínek pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 zákona, za situace, je-li dána objektivní pochybnost o výši cen vybraného dodavatele, jíž se sám zadavatel zabýval, a tato vedla i navrhovatele k podání jeho námitek týkajících se posouzení MNNC, které se neomezují jen na přezkoumatelnost postupu zadavatele při posouzení možných fakultativních důvodů pro vyloučení dodavatele v souvislosti s existencí MNNC, měl zadavatel i navrhovateli vyjevit v reakci na tyto namítané skutečnosti celistvou argumentaci vybraného dodavatele, při níž dospěl k závěru o nenaplnění podmínek pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení v souvislosti s existencí MNNC.

95. Úřad zde akcentuje, že zadavatel při závěru, že nebyly naplněny podmínky pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona, musel zohlednit i věcné odůvodnění vybraným dodavatelem k MNNC předložené, když byl povinen se vcelku zabývat a zjevně se i zabýval posouzením odpovědi vybraného dodavatele k odůvodnění MNNC. Pakliže se zde dané objektivní pochybnosti týkající se nabídkových cen promítají i do námitek navrhovatele a jedná se přitom o skutečnosti, jež mohou mít významný vliv na průběh zadávacího řízení (výběr vybraného dodavatele), nelze shledat přezkoumatelným vypořádání námitek navrhovatele, pokud mu zadavatel nevyjeví ucelené posouzení, na základě něhož se rozhodoval o tom, zda jsou dány zákonné podmínky pro vyloučení vybraného dodavatele v souvislosti s jeho MNNC dle § 113 odst. 6 zákona.

96. Pokud tedy i navrhovatel má podobné obavy jako měl jistě zadavatel ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele, a kdy jsou objektivně zarážející značně nízké ceny vybraného dodavatele, u nichž může být dána pochybnost i o splnění podmínek dle § 113 odst. 4 zákona, a zadavatel v takové situaci hájí zákonnost svého závěru o tom, že nebyly dány podmínky pro vyloučení vybraného dodavatele v souvislosti s jeho MNNC, měl k tomu předložit navrhovateli v rámci vypořádání jeho námitek právě ty skutečnosti od vybraného dodavatele zjištěné, z nichž při učinění tohoto svého závěru vycházel. I pro zadavatele samého bylo jistě při takto nízkých nabízených cenách za poptávané plnění důležité znát širší okolnosti než jen formální potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 zákona, aby mohl bez dalších pochyb uzavřít, že podmínky pro vyloučení vybraného dodavatele ve smyslu § 113 odst. 6 zákona dány nebyly. Bez zohlednění přitom jistě nezůstaly uvedené skutečnosti týkající se odměňování zaměstnanců vybraného dodavatele, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky. Byla-li, resp. musela-li být tato informace důležitá pro zadavatele, pak byla s ohledem na pochybnosti ohledně ceny vybraného dodavatele projevující se i v námitkách navrhovatele neméně důležitá pro navrhovatele. Navrhovatel tak na jím vznesené námitky dotýkající se i roviny obligatorních důvodů pro vyloučení v souvislosti s existencí MNNC, měl obdržet relevantní popis skutečností, z něhož vycházel i zadavatel při svém závěru o nenaplnění podmínek pro vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 zákona.

97. Ačkoli tedy z předmětného zdůvodnění vybraného dodavatele k MNNC zadavatel zjevně sám ve výsledku nenabyl pochybnosti o tom, že by uvedeným bylo ohroženo splnění podmínek dle § 113 odst. 4 zákona, neznamená to, že by k takovému odůvodnění, konkrétním skutečnostem v něm uvedených, nemohl mít výhrady a přetrvávající pochybnosti navrhovatel jakožto subjekt znalý poměrů na relevantním trhu. V důsledku toho mohl případně zadavateli předložit dále konkrétní argumentaci v tom, proč nelze jím učiněný postup v souvislosti s posouzením MNNC považovat za souladný se zákonem. Stejně tak však naopak na základě těchto ucelených informací mohl navrhovatel přehodnotit své námitky a jemu vyvstalou pochybnost ohledně možnosti výběru vybraného dodavatele i za existence daných nízkých cen, resp. pochybnosti ohledně postupu zadavatele při posouzení MNNC. Zadavatel však v návaznosti na námitky navrhovatele nijak nerozkryl tyto relevantní důvody, na základě nichž mohl i navrhovatel posoudit, zda zadavatel za dané situace správně uzavřel, že v případě vybraného dodavatele nebyly dány podmínky pro jeho obligatorní vyloučení dle § 113 odst. 6 zákona. Zadavatel tak s ohledem na výše uvedené nevypořádal námitky navrhovatele tak, aby se navrhovatel mohl kvalifikovaně ve vztahu k postupu posouzení existence MNNC a výběru vybraného dodavatele rozhodnout, zda považuje za důvodné následné podání návrhu k Úřadu, resp. aby mohl přehodnotit, zda u něj nadále za situace, při níž zadavatel činil své rozhodnutí, přetrvávají důvodné pochybnosti o tom, zda zadavatel mohl v návaznosti na posouzení existence MNNC vybrat vybraného dodavatele.

98. Úřad pro úplnost dodává, že výše uvedené závěry týkající se toho, že v šetřeném případě bylo ve smyslu zajištění řádného vypořádání námitek navrhovatele, a tedy zajištění postupu souladného se zákonem, nezbytné konkrétně a podrobně reagovat na argumenty a vznesené pochybnosti navrhovatele související s důvody pro nenaplnění podmínek pro vyloučení vybraného dodavatele v souvislosti s existencí MNNC v jeho nabídce, dopadají právě a jen na „kvalitu“ odůvodnění rozhodnutí o námitkách. Úřad výše uvedeným neuzavírá, že bylo povinností zadavatele stejně podrobné odůvodnění jeho postupu v souvislosti s posouzením existence MNNC učinit již součástí rozhodnutí a oznámení o výběru, resp. zde zprávy o hodnocení. Povinností zadavatele, vycházející i ze zásady transparentnosti, je však reagovat na konkrétní vznesené námitky tak, aby stěžovatel, zde navrhovatel, mohl na základě rozhodných skutečností, za kterých zadavatel činil své rozhodnutí, posoudit, zda je jeho argumentace ohledně nezákonnosti postupu zadavatele správná či nikoli.

99. Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že zadavatel v šetřeném případě zákonem předvídaným požadavkům na argumentační „kvalitu“ rozhodnutí o námitkách nedostál, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

100. Úřad pro úplnost dodává, že v návrhu namítanými skutečnostmi se již blíže nezabýval, neboť to, že rozhodnutí o námitkách trpí vadou nepřezkoumatelnosti, je důvodem pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 5 zákona. Bližší zkoumání důvodů namítaných navrhovatelem v návrhu, případně v navazující argumentaci ve vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, a směřujících proti výběru vybraného dodavatele, je tak v této situaci aktuálně nadbytečné, resp. předčasné.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

101. Úřad s odkazem na § 263 odst. 1 zákona konstatuje, že není vázán návrhem v tom smyslu, jaké nápravné opatření navrhovatel požaduje. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav.

102. Vzhledem k tomu, že se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně nevyjádřil k námitkám navrhovatele, jak mu ukládá § 245 odst. 1 zákona, v důsledku čehož je odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, rozhodl Úřad v souladu s § 263 odst. 5 zákona toliko o zrušení rozhodnutí o námitkách, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

103. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 5 zákona platí, že okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byly navrhovatelem podány nové námitky s totožným obsahem, které zadavatel nemůže odmítnout jako opožděné. Bude tedy na zadavateli, aby reflektoval skutečnosti uvedené v odůvodnění tohoto rozhodnutí a o námitkách navrhovatele opětovně rozhodl způsobem, který bude souladný s § 245 odst. 1 zákona.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

104. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

105. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a je tedy účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

106. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, zakázal zároveň zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

107. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

108. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

109. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000042.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Tychonova 221/1, 160 00 Praha

2. Mgr. David Franke, advokát, Bartošova 1750/17, 750 02 Přerov

3. ALTRON, a.s., Novodvorská 994/138, 142 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 856 s.

[2] Např. NSS, 17. 10. 2012, 1 Afs 42/2012

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 08197/2026/500spisová značka: S0042/2026/VZ