číslo jednací: 08599/2026/500
spisová značka: S0002/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Operační chirurgický robot |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 3. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0002.pdf 537 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0002/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-08599/2026/500 |
|
Brno 5. 3. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram,
- navrhovatel – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 10. 2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou, ev. č. ČAK 10325, se sídlem Příběnická 939/20, 130 00 Praha 3,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-037416, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2025 pod ev. č. 451472-2025, ve znění pozdějších oprav,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6 – ze dne 2. 1. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 9. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-037416, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2025 pod ev. č. 451472-2025, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Oblastní nemocnice Příbram, a.s., IČO 27085031, se sídlem Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 9. 7. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Operační chirurgický robot“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-037416, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 7. 2025 pod ev. č. 451472-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. Podle čl. 2.1 nedatované zadávací dokumentace (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky dodávka a instalace robotického operačního systému dle technické specifikace, dodávka veškerého potřebného spotřebního materiálu a záruční a pozáruční servis.
3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky podle čl. 1.4 zadávací dokumentace činí 205 000 000 Kč bez DPH.
4. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena na 9. 9. 2025 do 10:00 hodin.
5. Dne 8. 9. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele – PROMEDICA PRAHA GROUP, a.s., IČO 25099019, se sídlem Juárezova 1071/17, 160 00 Praha 6, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 15. 10. 2019 Mgr. Martinou Slaninovou, advokátkou ev. č. ČAK 10325, se sídlem Příběnická 939/20, 130 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, které směřovaly proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).
6. Zadavatel námitky navrhovatele rozhodnutím ze dne 23. 9. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.
7. Jelikož se navrhovatel s rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 23. 9. 2025 neztotožnil, podal dne 3. 10. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 2. 10. 2025 vedený Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0739/2025/VZ.
8. Úřad v rámci uvedeného správního řízení dne 24. 11. 2025 vydal rozhodnutí
č. j. ÚOHS-45818/2025/500, kterým uložil zadavateli nápravné opatření v podobě zrušení rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 9. 2025 pro jeho nepřezkoumatelnost. Předmětné rozhodnutí Úřadu nabylo právní moci dne 10. 12. 2025.
9. V návaznosti na výše uvedené zadavatel znovu rozhodl o námitkách navrhovatele, a to tak, že rozhodnutím o námitkách ze dne 22. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitky navrhovatele odmítl.
10. Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne 2. 1. 2026 k Úřadu návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
11. Úvodem navrhovatel rekapituluje procesní vývoj věci předcházející podání návrhu. Navrhovatel podal dne 8. 9. 2025 proti zadávacím podmínkám námitky, které byly zadavatelem odmítnuty. V předchozím správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0739/2025/VZ Úřad shledal původní rozhodnutí o námitkách ze dne 23. 9. 2025 nepřezkoumatelným a uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 23. 9. 2025. Následným rozhodnutím o námitkách ze dne 22. 12. 2025 však zadavatel námitky opět odmítl.
12. Návrh navrhovatele směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že ačkoliv zadavatel formálně reagoval na výtky Úřadu uvedených ve správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0739/2025/VZ týkající se jednotlivých dílčích hodnocených parametrů, neodstranil podle jeho názoru zásadní vadu zadávací dokumentace spočívající v celkovém nastavení hodnoticího systému, který má dle navrhovatele objektivně a předem zajišťovat vítězství konkrétnímu dodavateli. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace a rovněž v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), neboť takto nastavené zadávací podmínky fakticky vylučují hospodářskou soutěž. Podle navrhovatele je většina hodnocených parametrů nastavena nepřiměřeně a diskriminačně, jelikož je splňuje pouze jeden přístroj dostupný na trhu, a to přístroj výrobce Intuitive Surgical, který jako jediný může dosáhnout v hodnoticím kritériu kvality maximálního bodového zisku. Vzhledem k váze hodnoticího kritéria kvality je pak podle navrhovatele výsledek zadávacího řízení předurčen, a to i v případě, že by ostatní dodavatelé nabídli robotický operační systém za symbolickou cenu.
13. S odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-22941/2025/163, sp. zn. ÚOHS-R0051/2025/VZ, ze dne 24. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí R51/2025“), navrhovatel konstatuje, že nastavené hodnoticí parametry v šetřeném případě nepředstavují kritéria hodnocení, ale skryté podmínky technické kvalifikace, neboť jejich nesplnění za všech okolností vylučuje možnost úspěchu jakéhokoliv jiného než zadavatelem preferovaného dodavatele.
14. Navrhovatel připouští existenci specifických potřeb zadavatele, avšak v tomto zadávacím řízení je navrhovatel přesvědčen, že zadavatel své individuální potřeby dostatečně nedefinoval ani neodůvodnil. Dle názoru navrhovatele zadavatel v šetřeném zadávacím řízení pouze prakticky beze změny převzal zadávací dokumentaci Fakultní nemocnice Bulovka (dále jen „FN Bulovka“), a to „se zřejmým cílem získat totožný přístroj a plnění.“
15. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel jeho námitky odmítl s odkazem na již úspěšně ukončená zadávací řízení a na rozhodnutí Úřadu v obdobných případech. Podle navrhovatele však zadavatel neobjasnil konkrétní důvody, které jej vedly ke stanovení jednotlivých hodnoticích parametrů a jejich bodových hodnot, ani neprokázal, že toto nastavení hodnoticích parametrů odpovídá jeho vlastním legitimním potřebám. Zadavatel se podle navrhovatele omezil pouze na obecná tvrzení o výhodnosti jím preferovaného řešení, aniž by vysvětlil, proč jiná dostupná řešení nemohou jeho potřeby uspokojit. Navrhovatel proto zastává názor, že důvodnost a přípustnost omezujících zadávacích podmínek nemůže být odvozována od zkušeností či potřeb jiných zadavatelů, nýbrž musí být založena výlučně na konkrétních a řádně odůvodněných potřebách zadavatele.
16. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení. Současně navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení a vrátil navrhovateli složenou kauci.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
17. Úřad obdržel předmětný návrh dne 2. 1. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 5. 1. 2026.
20. Usnesením ze dne 14. 1. 2026 Úřad stanovil zadavateli dodatečnou lhůtu k zaslání dokumentace o zadávacím řízení nebo k jejímu zpřístupnění.
21. Dne 15. 1. 2026 Úřad obdržel od zadavatele vyjádření k návrhu ze dne 14. 1. 2026 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“), včetně části dokumentace o zadávacím řízení, a dne 20. 1. 2026 Úřad obdržel informaci o zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení uložené v certifikovaném elektronickém nástroji podle § 262a zákona.
Vyjádření zadavatele k návrhu
22. Úvodem zadavatel sděluje, že po seznámení se s návrhem nadále trvá na svých závěrech uvedených v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel předně uvádí, že návrh podle něj nepolemizuje s jeho závěry uvedenými v rozhodnutí o námitkách, nýbrž se soustředí převážně na otázku, zda bylo přípustné při stanovení zadávacích podmínek a způsobu hodnocení obdržených nabídek vycházet ze zkušeností jiného zadavatele. Zadavatel upozorňuje, že tato otázka nebyla předmětem námitek, a proto se k ní v rozhodnutí o námitkách vyjádřil pouze okrajově.
23. Zadavatel zdůrazňuje, že zákaz diskriminace podle § 6 zákona nelze vykládat tak, že by byl povinen přizpůsobovat své provozní potřeby schopnostem jednotlivých dodavatelů nebo slevovat z kvalitativních požadavků pouze z důvodu širší účasti v zadávacím řízení. Zadavatel současně připomíná, že každá technická specifikace či požadavek má ze své podstaty určitý diskriminační charakter. Za nezákonnou lze považovat dle zadavatele pouze diskriminaci nedůvodnou, tj. takovou, která nemá oporu v objektivních potřebách zadavatele a jejímž cílem je účelové omezení okruhu potenciálních dodavatelů.
24. Zadavatel nepopírá skutečnost, že při přípravě zadávacích podmínek veřejné zakázky vycházel ze zkušeností jiných zadavatelů s obdobným předmětem činnosti, zejména FN Bulovka. Zadavatel uvádí, že tak činil z důvodu obdobného spektra prováděných lékařských výkonů, využitelnosti robotické chirurgie a okruhu pacientů a současně s ohledem na princip legitimního očekávání a předvídatelnosti správního rozhodování. Zadavatel však zdůrazňuje, že tam, kde se jeho potřeby lišily, upravil nastavení hodnoticích parametrů i jejich bodové hodnocení. Všechny vytýkané hodnoticí parametry dle názoru zadavatele však představují objektivně funkčně a kvalitativně výhodnější řešení, což bylo podobně zdůvodněno v rozhodnutí o námitkách.
25. Zadavatel opětovně uvádí, že jeho cílem je nákup funkčně a kvalitativně nejvýhodnějšího řešení, jež bude nejpřínosnější pro jeho provoz a které zajistí možnost efektivní robotické operativy a umožní, aby co největší spektrum operačních výkonů bylo prováděno hlavním chirurgem z operační konzole. Z toho důvodu zadavatel zvolil příslušná hodnoticí kritéria, která vycházejí jak ze zkušeností jeho zdravotnických pracovníků, kteří se měli možnost v praxi seznámit dostupnými robotickými systémy, tedy jak s fungováním systému dodávaného navrhovatelem, tak i se systémem Da Vinci od výrobce Intuitive Surgical, a současně
i ze zkušeností jiných zadavatelů. Zadavatel přitom zvolil zadávací postup, který je podle jeho názoru příznivější pro dodavatele, neboť většinu klíčových technických požadavků, které pro něj představují provozně výhodnější a kvalitativně lepší řešení, promítl do hodnocených parametrů, nikoliv do podmínek účasti, čímž umožnil účast v zadávacím řízení i dodavatelům, jejichž nabízené robotické systémy požadavky nesplňují. Klíčová pro něj tedy není cena, ale naplnění medicínského cíle. Tomuto cíli dle zadavatele odpovídá také nastavení váhy hodnoticích kritérií, v nichž cena tvoří pouze 40 %. Dodavatelé, jejichž nabízené systémy splňují jen část stanovených požadavků či funkcionalit, tak mohou dle názoru zadavatele jejich absenci kompenzovat nižší nabídkovou cenou.
26. Zadavatel plně odkazuje na obsah rozhodnutí o námitkách, ve kterém se již argumentačně vypořádal s jednotlivými namítanými parametry a kritérii hodnocení. Zadavatel uvádí, že robotické systémy jednotlivých výrobců jsou velmi specifické a jejich vhodnost se liší podle typu provozu, okruhu pacientů a spektra výkonů. Z těchto důvodů stanovil zadavatel preferované technické požadavky tak, aby odpovídaly jeho provozním a medicínským potřebám, přičemž má za to, že takto formulované požadavky nepředstavují nepovolenou diskriminaci. Zadavatel zároveň zdůrazňuje, že jeho povinností je v rámci poskytování zdravotních služeb využívat nejvhodnější, nejefektivnější a pro pacienty nejpříznivější technická zařízení. Naopak zadavatel dle svého přesvědčení není povinen snižovat své požadavky na funkčnost, bezpečnost či využitelnost pořizovaného zařízení pouze proto, aby umožnil účast dodavatelům, kteří je nesplňují.
27. Zadavatel na základě uvedeného navrhuje, aby Úřad návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť není dán důvod pro uložení nápravného opatření.
Další průběh správního řízení
28. Usnesením ze dne 20. 1. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu pro podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v průběhu správního řízení v zadávacím řízení, a pro zaslání té části dokumentace o zadávacím řízení, která by při takovém úkonu byla pořízena.
29. Usnesením ze dne 6. 2. 2026 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřili.
30. Dne 12. 2. 2026 Úřad vydal rozhodnutí z téhož dne, kterým uložil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít v zadávacím řízení smlouvu, a to až do pravomocného skončení správního řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
31. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastních zjištění rozhodl podle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
32. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
33. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
34. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
35. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
36. Podle § 114 odst. 1 zákona zadavatel v zadávací dokumentaci stanoví, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti.
37. Podle § 114 odst. 2 zákona se ekonomická výhodnost nabídek hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. Zadavatel může ekonomickou výhodnost nabídek hodnotit také podle nejnižší nabídkové ceny nebo nejnižších nákladů životního cyklu.
38. Podle § 115 odst. 1 zákona musí zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pravidla pro hodnocení nabídek, která zahrnují
a) kritéria hodnocení,
b) metodu vyhodnocení nabídek v jednotlivých kritériích a
c) váhu nebo jiný matematický vztah mezi kritérii.
39. Podle § 116 odst. 1 zákona je zadavatel pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky.
40. Podle § 116 odst. 2 zákona kritériem kvality mohou být zejména
a) technická úroveň,
b) estetické nebo funkční vlastnosti,
c) uživatelská přístupnost,
d) sociální, environmentální nebo inovační aspekty,
e) organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky v případě, že na úroveň plnění má významný dopad kvalita těchto osob,
f) úroveň servisních služeb včetně technické pomoci, nebo
g) podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění.
41. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
42. Pravidla pro hodnocení nabídek jsou v zadávací dokumentaci stanovena v bodu 7. Konkrétně v bodu 7.1 zadávací dokumentace je pak uvedeno, že „[n]abídky budou v souladu s § 114 odst. 1 ZZVZ hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, ekonomická výhodnost nabídek bude v souladu s § 114 odst. 2 ZZVZ hodnocena podle nejvýhodnějšího poměru nákladů životního cyklu a kvality“.
43. Podle bodu 7.2 zadávací dokumentace jsou kritéria hodnocení nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality následující:
- „A) Kvalita nabízeného Přístroje a příslušenství“ s váhou 60 % (dále jen „kritérium kvality“),
- „B) Náklady životního cyklu (v EUR bez DPH)“ s váhou 40 % (dále jen „náklady životního cyklu“).
44. Body v rámci kritéria kvality budou podle bodu 7.3 písm. c) zadávací dokumentace přiděleny způsobem uvedeným v příloze č. 9 zadávací dokumentace – Hodnocené parametry (dále jen „příloha č. 9“).
45.
Z přílohy č. 9 mj. vyplývá, že zadavatel stanovil 9 hodnocených parametrů. Za jejich splnění budou přidělovány body, přičemž v souhrnu lze získat při splnění všech požadavků 60 bodů. Konkrétně se jedná o následující hodnocené parametry.
Obsah námitek
46. Navrhovatel v rámci námitek namítal, že zadavatel při definování zadávacích podmínek porušil ustanovení § 36 odst. 1 zákona, jakožto i zásadu zákazu diskriminace a přiměřenosti uvedené v § 6 zákona, přičemž že takto nastavené zadávací podmínky dle navrhovatele zvýhodňují jednoho konkrétního dodavatele na relevantním trhu.
47. Navrhovatel v námitkách uvedl konkrétní technické podmínky a hodnocené parametry, které jsou dle jeho názoru stanoveny v rozporu se zákonem, a to:
- technický požadavek B/B2/8: „Ruční 2D kamerová jednotka pro použití se standardními endoskopy včetně sterilizačního síta“;
- technický požadavek C/5: „Možnost fluorescenčního zobrazení v reálném čase v operační konzoli i na obrazovce věže zobrazovacího zařízení“;
- hodnocený parametr 2: „Přístroj pro trvalou koagulaci velkých cév až do 7 mm“;
- hodnocený parametr 3: „Komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem“;
- hodnocený parametr 5: „Možnost připojení nástroje pro sání s artikulujícím hrotem“;
- hodnocený parametr 6: „Možnost zobrazení ultrazvukového obrazu“;
- hodnocený parametr 7: „Možnosti ovládání“;
- hodnocený parametr 8: „Ovládání integrovaného elektrochirurgického přístroje“;
- hodnocený parametr 9: „Parametr systému“.
Obsah rozhodnutí o námitkách
48. Zadavatel je přesvědčen, že jeho postupem nedošlo k neodůvodněné či zákonem zakázané diskriminaci dodavatelů, tedy ani k porušení zásad uvedených v § 6 zákona nebo k porušení § 36 odst. 1 zákona.
49. Zadavatel uvádí, že má zájem, jak již objasnil ve vysvětlení č. 1-3 zadávací dokumentace, získat pro poskytování jeho služeb technicky nejvýhodnější řešení dané technologie, a to i za cenu zvýšených pořizovacích nákladů. Zadavatel je přesvědčen, že jím preferovaná řešení představují objektivně technicky, provozně i uživatelsky vyspělejší řešení.
50. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že při specifikaci technických požadavků vycházel ze zkušeností jeho lékařského i nelékařského personálu a z odborných doporučení, jakož i ze zkušeností jiných zadavatelů. Při stanovení technických podmínek zadavatel podle svého vyjádření v rozhodnutí o námitkách vycházel rovněž ze závěrů obsažených v rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-11955/2025/500, sp. zn. ÚOHS-S0089/2025/VZ, ze dne 1. 4. 2025 ve spojení s rozhodnutím R0051/2025 či v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021. Zadavatel k tomu současně uvedl, že technické podmínky pro účast v zadávacím řízení i kritéria hodnocení byla stanovena v podstatě totožně jako v případech jiných veřejných zakázek již prověřených ze strany dohledových orgánů.
51. Zadavatel následně sděluje, že technické preference nepřenesl do podmínek účasti, ale pouze do kritérií hodnocení, konkrétně do kritéria kvality, aby umožnil účast dodavatelům, jejichž řešení nemusí splňovat všechny preferované parametry, avšak mohou je kompenzovat cenou. Nastavení vah hodnoticích kritérií považuje zadavatel za odůvodněné, neboť hlavním cílem je zajistit řešení umožňující co nejširší spektrum výkonů z operační konzole hlavním chirurgem. Zadavatel zdůrazňuje, že zákon neukládá povinnost nastavit zadávací podmínky tak, aby se mohl účastnit maximální počet dodavatelů, ale aby požadavky byly objektivně odůvodněné a směřovaly k naplnění jeho potřeb.
52. K jednotlivým rozporovaným technickým požadavkům a hodnoceným parametrům se pak zadavatel vyjádřil následovně.
53. K technickému požadavku B/B2/8 zadavatel uvádí, že všechny jemu známé robotické systémy disponují laparoskopickou optikou s kamerou a umožňují jejich použití i „z ruky“ operatéra. Vycházel ze zkušeností operatérů a dalších výhod možnosti využití ruční kamerové hlavy. Zadavatel doplňuje, že k uvedenému se již vyjadřoval ve vysvětlení č. 3 zadávací dokumentace. Z jeho pohledu tak tento požadavek není technicky neřešitelný či nadstandardní.
54. K technickému požadavku C/5 zadavatel uvádí, že všechny jemu známé systémy včetně systému dodavatele disponují velmi dobrým ICG režimem zobrazení. Metodu ICG označuje za využívanou spíše sporadicky a budoucí konzoloví operatéři ji nepovažují za relevantní z hlediska provozu, a proto jej nezařadil mezi hodnocené parametry. Zadavatel má tak za to, že tento požadavek není diskriminační, neboť jemu známé systémy, včetně systému nabízeného navrhovatelem, jim disponují a na hodnocení nabídek by tak uvedené nemělo žádný vliv.
55. K hodnocenému parametru 2 zadavatel uvádí, že obsah cévy o průměru 7 mm je o 92,1 % větší než obsah cévy o průměru 5 mm, což znamená téměř dvakrát větší průtok krve. Možnost použití pokročilé koagulace cév až do 7 mm proto považuje zadavatel za větší jistotu pro operatéry a pro pacienty nepochybně větší bezpečnost. Dle zadavatele jde o techniku, kterou provádí hlavní chirurg, který v případě, že operační robot nedisponuje možností pokročilé koagulace, musí buď opustit operační konzoli nebo pověřit k jejímu provedení asistenta chirurga. Pomocí robotických nástrojů s integrovanou pokročilou koagulací se lze navíc dle názoru zadavatele dostat i na méně přístupná místa. Z toho důvodu považuje zadavatel zvýhodnění pokročilé koagulace cév za opodstatněné.
56. K hodnocenému parametru 3 zadavatel zdůrazňuje, že možnost polohování pacientů bez předokování ramen a nástrojů významně zkracuje operační dobu a zvyšuje bezpečnost. Zadavatel dále uvádí, že jde o zásadní výhodu hlavně u obézních pacientů v malé pánvi. Argument navrhovatele považuje zadavatel za zlehčování funkce, která má jasný medicínský přínos.
57. K hodnocenému parametru 5 zadavatel uvádí, že odsávací nástroj s artikulujícím hrotem zvyšuje samostatnost operatéra. Absence odsávacího robotického nástroje i jiných částí instrumentária vyvolává dle zadavatele nutnost přítomnosti dalšího chirurga. Zadavatel dodává, že požadavek operatérů na tento nástroj je hlavně u operací s předpokladem větší krvácivosti tkání. Zadavatel jej tedy považuje za objektivně přínosné řešení, které rozšiřuje možnosti operačních technik.
58. K hodnocenému parametru 6 zadavatel uvádí, že integrované zobrazení ultrazvuku na konzoli umožňuje nepřerušené sledování operačního pole i ultrazvuku současně, což je zásadní u výkonů navigovaných ultrazvukem. Uvedené je pro zadavatele přínosem v souvislosti s plynulostí, rychlostí a bezpečností operace. Zadavatel tvrdí, že sledování dvou oddělených monitorů je méně efektivní a nutí operatéra přerušovat výkon, jelikož lidské oči a mozek nedokáží sledovat obrazy na dvou monitorech vedle sebe zároveň. V uzavřené konzoli se zobrazením na monitoru s 3D brýlemi je dle zadavatele operatér „ponořený“ do obrazu operačního pole, které se tak jeví jinak než na klasickém monitoru.
59. K hodnocenému parametru 7 zadavatel uvedl, že použití nožních pedálů je běžné a provozně výhodné řešení, které vychází ze zkušeností a návyků operatérů zadavatele. „Nožní ovládání koagulace je ze strany operatérů zadavatele široce používané, mají s ním bohaté zkušenosti, a proto se na práci s robotickým operačním nástrojem snadněji adaptují.“ Rozložení ovládání mezi více končetin dle zadavatele zlepšuje ergonomii a efektivitu práce, vede k lepší kontrole nad operačním postupem, což zvyšuje bezpečnost pacienta.
60. K hodnocenému parametru 8 zadavatel uvedl, že ve shodě se zkušenostmi odborných operatérů trvá na tom, že ovládání přístroje operatérem přímo z centrální konzole zvyšuje bezpečnost operace a patří k atributům konzolové robotické chirurgie. Plná integrace umožňuje dle zadavatele operatérovi nastavovat výkon, režimy a programy přímo z konzole bez nutnosti komunikovat na dálku s personálem. Podle zadavatele se jedná o běžný standard, který splňuje stále více dodavatelů.
61. K hodnocenému parametru 9 zadavatel uvedl, že pevné spojení ramen s trokary umožňuje podporu břišní stěny při operaci, snížení plicního tlaku a tím zlepšení ventilačních podmínek, a to zejména u obézních pacientů při gynekologických robotických výkonech v malé pánvi.
Právní posouzení
62. Úvodem Úřad uvádí, že navrhovatel v námitkách brojil proti nastavení konkrétních technických požadavků a hodnocených parametrů v rámci kritéria kvality; v podaném návrhu však navrhovatel od této konkrétní argumentace zcela upustil a zpochybňuje výlučně nastavení kritéria kvality jako celku, aniž by své výhrady směřoval vůči jednotlivým dílčím hodnoceným parametrům. S ohledem na takto vymezený rozsah návrhu proto Úřad dále přistoupil k posouzení zákonnosti zvolené konstrukce hodnocení nabídek, resp. nastavení hodnocených parametrů uvedených v příloze č. 9 v rámci kritéria kvality jako celku, aniž by posuzoval každý dílčí hodnocený parametr izolovaně. Nadto Úřad dodává, že rozhodnutí o námitkách považuje za přezkoumatelné, neboť zadavatel předložil dostatečné odůvodnění, proč námitky navrhovatele odmítá, a to způsobem, že se konkrétně vyjádřil ke každému namítanému technickému požadavku i hodnocenému parametru.
63. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že je to zadavatel, kdo stanoví zadávací podmínky tak, aby odpovídaly jeho potřebám. Vymezení předmětu veřejné zakázky tedy závisí na uvážení zadavatele, který je jako jediný schopen svoje potřeby definovat. Zadavatel prostřednictvím zadávacích podmínek stanovuje základní parametry plnění, kterými hodlá uspokojit svoji oprávněnou potřebu. Je tedy nutné, aby nastavené zadávací podmínky odrážely ve všech aspektech potřebu zadavatele, byly stanoveny ve vztahu k této potřebě přiměřeně a byly danou potřebou odůvodněny. Rovněž podmínky pro hodnocení nabídek, které jsou podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona součástí zadávacích podmínek, zadavatel stanoví podle svého uvážení. Toto uvážení však nelze zaměňovat s libovůlí zadavatele. Svoboda zadavatele při stanovení zadávacích podmínek není bezbřehá. Zadavatel je limitován požadavkem, aby jím stanovené zadávací podmínky vycházely z jeho legitimních potřeb, a to z toho důvodu, že zadavatel nesmí hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku omezovat bezdůvodně, a zároveň aby byly v souladu zejména se základními zásadami podle § 6 zákona. Zadavatel je tedy při formulaci mj. pravidel pro hodnocení nabídek kromě jiného vázán zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Řádné stanovení zadávacích podmínek je totiž jednou ze základních povinností zadavatele v zadávacím řízení, neboť zadávací podmínky představují klíčový zdroj informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení; je tedy na zadavateli, aby při zpracování zadávacích podmínek dbal maximální pečlivosti, neboť vytváří primární zdroj informací pro tvorbu nabídek.
64. Pro posouzení souladu postupu zadavatele při stanovení pravidel pro hodnocení nabídek se zákonem, zejména pak s § 36 odst. 1 a zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace, Úřad konstatuje, že je nezbytné vyhodnotit, zda jsou tato pravidla, včetně hodnocených kritérií kvality, důvodná, zda dle § 116 odst. 1 zákona vyjadřují kvalitativní hlediska přímo spojená s předmětem konkrétní veřejné zakázky a zda vycházejí z objektivních potřeb zadavatele. Toto posouzení je nutné vždy provést s ohledem na specifika konkrétní veřejné zakázky a oblasti, níž se týká. V zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně určitá míra limitace je zákonem předvídána jako dovolená. Klíčové je, že k žádnému omezení, které by mělo dopad na hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku, nesmí docházet bezdůvodně. Případné omezení tedy musí být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele, přičemž je to právě zadavatel, kdo musí unést důkazní břemeno, že se skutečně nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, neboť právě zadavatel zadávací podmínky definuje, a tedy musí být schopen bez veškerých pochybností důvodnost jím stanovených zadávacích podmínek obhájit a odůvodnit (k tomu srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 29 Af 53/2019 ze dne 30. 9. 2021).
65. Lze tak shrnout, že zadavateli je při stanovování zadávacích podmínek, a to včetně pravidel pro hodnocení nabídek, poskytnuta značná volnost, kterou ovšem může uplatňovat pouze v mezích nastavených zákonem. Především platí, že kritéria kvality musí souviset s užitnou hodnotou (ve smyslu kvality, enviromentálního či sociálního užitku) plnění veřejné zakázky a nesmí určitým dodavatelům bezdůvodně zaručovat konkurenční výhodu či bezdůvodně omezit hospodářskou soutěž.
66. Na tomto místě pak Úřad konstatuje, že zákon zadavateli neukládá povinnost vytvořit zadávací dokumentaci vždy originálním způsobem. Samotné převzetí zadávací dokumentace jiného zadavatele samo o sobě nepředstavuje rozpor se zákonem. Proto skutečnost, že zadavatel při přípravě zadávacích podmínek vycházel z dokumentace jiného zadavatele, není právně relevantní, pokud výsledné zadávací podmínky odpovídají jeho vlastním objektivním potřebám a jsou stanoveny v souladu se zákonem. Úřad je oprávněn přezkoumávat, zda zadavatel při vymezení svých požadavků nepřekročil meze zákona, není však oprávněn nahrazovat jeho odborný úsudek vlastním hodnocením vhodnosti či účelovosti jeho potřeb. Přezkum Úřadu se tak omezuje na posouzení zákonnosti postupu zadavatele, nikoli na přehodnocování jeho odborných preferencí, pokud tyto mají racionální základ a vazbu na předmět plnění.
67. Využití již existujících a v praxi aplikovaných vzorů zadávacích podmínek může být racionálním postupem zejména u plnění, která vykazují obdobnou technickou a funkční charakteristiku. Tento závěr je obzvláště přiléhavý u veřejných zakázek na zdravotnickou techniku, kde jsou požadavky na bezpečnost, funkčnost a klinickou využitelnost determinovány odbornými medicinskými standardy a povahou zdravotní péče. Lze proto důvodně očekávat, že zdravotnická zařízení obdobného typu a rozsahu budou formulovat srovnatelné technické požadavky či promítat do zadávacích podmínek obdobná kritéria hodnocení. Rozhodné tedy dle Úřadu není, zda zadavatel při formulaci zadávacích podmínek vycházel z dokumentace jiného zadavatele, nýbrž zda tyto zadávací podmínky odpovídají jeho vlastním objektivním potřebám a zda jejich nastavení nevede k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.
68. Úřad opětovně uvádí, že zadávací podmínky mají primárně vycházet z potřeb zadavatele, neboť je to právě zadavatel, který zná své potřeby, které se prostřednictvím veřejné zakázky snaží uspokojit. V této souvislosti lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 3/2015-29 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Obdobně se vyjádřil i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, v němž konstatoval, že „[p]ředmět veřejné zakázky vychází z potřeb zadavatele a může mít nejrůznorodější charakter daný jeho věcným obsahem, potřebami zadavatele, jeho finančními možnostmi, apod.“
69. V šetřeném případě z rozhodnutí o námitkách a z vyjádření zadavatele k návrhu dle názoru Úřadu vyplývá, že na definici potřeb zadavatele se podíleli jeho zdravotničtí a jiní pracovníci, kteří měli možnost seznámit se s dostupnými systémy chirurgických robotů a prakticky posoudit jejich funkční vlastnosti. Zadavatel pak ve vyjádření k návrhu mj. uvedl, že „[z] uvedených zkušeností vzešly funkční a technické preference zadavatele, kterými však nechtěl, i s ohledem na to, že nijak neomezuje účast jiných dodavatelů, limitovat možnosti samotné účasti v zadávacím řízení, takže zvolil možnost promítnutí jeho preferencí do hodnocení nabídek a ne do samotných požadavků na podmínky účasti v zadávacím řízení (technická kritéria).“ Zadavatel tedy své potřeby definoval na základě odborného posouzení a praktických zkušeností jeho personálu.
70. Zadavatel současně nikterak nepopírá, že při přípravě zadávacích podmínek šetřené veřejné zakázky vycházel ze zadávací dokumentace a zkušeností jiného zadavatele. Učinil tak dle jeho tvrzení z důvodu obdobnosti potřeb, zejména s ohledem na obdobné spektrum prováděných zdravotnických výkonů, všeobecnost zaměření zdravotnického zařízení a srovnatelný okruh pacientů. Zadavatel současně uvedl, že tam, kde se jeho potřeby od potřeb FN Bulovka odlišovaly, je upravil tak, aby přesně odpovídaly jeho vlastním potřebám. Jako příklad odlišnosti v poskytování zdravotní péče a provozním využití poptávaného operačního chirurgického robota zadavatel uvedl úpravu hodnocených parametrů, kdy byl přidán parametr 9, jenž se týká spojení trokarů s ramenem robotického systému.
71. S ohledem na právě uvedené Úřad konstatuje, že ačkoliv zadavatel při přípravě zadávací dokumentace v rámci šetřeného zadávacího řízení čerpal ze zkušeností jiného zadavatele (FN Bulovka), provedené úpravy, jako například úprava hodnocených parametrů (přidáním hodnoceného parametru 9), dokládají, že zadávací podmínky veřejné zakázky nebyly zadavatelem převzaty z jiného zadávacího řízení mechanicky bez další reflexe, ale jsou výsledkem kritického vyhodnocení, odborného posouzení a individuálního přizpůsobení jeho vlastním potřebám. Inspiroval-li se zadavatel zadávacími podmínkami v jiném zadávacím řízení, neznamená to dle Úřadu samo o sobě porušení zákona, pokud výsledné stanovené zadávací podmínky odpovídají jeho objektivním potřebám a nevedou k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. Úřad nadto doplňuje, že není jeho úlohou určovat, jaké konkrétní (technické, funkční, provozní či jiné) potřeby má zadavatel v realizovaném zadávacím řízení mít; takové posouzení přísluší výlučně samotnému zadavateli, který zodpovídá za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Úřad je oprávněn přezkoumat pouze to, zda zvolené zadávací podmínky mají racionální základ a zda byly stanoveny v mezích zákona, nikoli nahrazovat odborný úsudek zadavatele úsudkem vlastním. K tomu Úřad dále uvádí následující.
72. Zadavatel v souladu s § 114 zákona stanovil v zadávací dokumentaci, že nabídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Ekonomická výhodnost nabídek se hodnotí na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality. V rámci kritéria hodnocení nabídek účastníků zadávacího řízení zadavatel stanovil dvě dílčí hodnoticí kritéria, a to kritérium kvality nabízeného přístroje a příslušenství s váhou 60 % a kritérium náklady životního cyklu s váhou 40 %. Dle Úřadu je tedy zřejmé, že pro zadavatele v šetřeném případě nebyla rozhodná pouze cena, resp. náklady životního cyklu, ale zejména kvalita nabízeného plnění. Kritérium kvality pak zadavatel rozdělil do 9 konkrétních dílčích podkategorií, tj. podkritérií, která dále bodově ohodnotil. Celkově bylo možné získat z 9 hodnocených parametrů 60 bodů.
73. K tomu Úřad opětovně dodává, že zadavatel v případě, že klade na dodavatele určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění (preference vyjádřené hodnocenými parametry v rámci kritéria kvality nevyjímaje), je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními. Ve vztahu ke všem svým úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, je tak povinen reflektovat mj. § 6 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatelům nicméně není upírána možnost stanovit technické podmínky a pravidla pro hodnocení nabídek podle svých potřeb. Zejména v situaci, kdy jsou pravidla pro hodnocení nabídek formulována tak, že kritériím kvality je přiřazena větší váha než kritériím cenovým, je třeba dbát, aby byly dodrženy předmětné zásady, a tedy i respektována pravidla zamezující bezdůvodnému zvýhodnění některých dodavatelů. Pravidla pro hodnocení nabídek včetně jednotlivých kritérií kvality proto v takovém případě musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny.
74. Zákon přitom zadavateli umožňuje klást větší důraz na kvalitu požadovaného plnění i na úkor méně výhodné ceny. Tento závěr potvrdil Úřad ve svém rozhodnutí č. j. 10008/2020/511/KZa, sp. zn. ÚOHS-S0162/2019/VZ, ze dne 1. 4. 2020, kde konstatoval následující: „Při hodnocení nabídek na základě kritérií kvality se pak jednoduše může stát, že zvítězí nabídka dodavatele, který nabízí z pohledu zadavatele kvalitnější plnění, ačkoliv je za vyšší cenu. Při stanovení kvalitativních kritérií hodnocení musí zadavatel brát vždy v potaz, že tato kritéria musí být spojena s předmětem veřejné zakázky, tedy musí souviset s užitnou hodnotou plnění, a nesmí být diskriminační tím, že by bezdůvodně zvýhodňovala určitou skupinu dodavatelů. (…) Ačkoliv se navrhovateli nastavení kritérií hodnocení může vůči němu jevit jako diskriminační, fakticky jde pouze o nevýhodu z toho, že je na daném trhu nový a nedisponuje tudíž takovým množstvím smluvních partnerů, jako ostatní účastníci zadávacího řízení. Platí přitom, že nový dodavatel na trhu nemůže automaticky počítat s tím, že jeho nabídka bude v zadávacích řízeních ihned vítězit. Jinými slovy řečeno, po zadavatelích nelze požadovat, aby při stanovení zadávacích podmínek zkoumali konkrétní situaci jednotlivých dodavatelů působících na daném trhu a zadávací podmínky přizpůsobovali jejich individuálním potřebám.“ V rámci šetřené veřejné zakázky zadavatel stanovil pravidla pro hodnocení nabídek včetně vzorce pro výpočet ekonomické výhodnosti nabídek, resp. váhy hodnoticích kritérií, způsobem, kdy klade větší důraz na kvalitu než na náklady životního cyklu. Na této skutečnosti však není dle Úřadu nic protizákonného.
75. Na tomto místě pak Úřad považuje za vhodné zopakovat, že i restriktivně nastavená hodnoticí kritéria jsou způsobilá (mají-li nezanedbatelnou váhu) omezit hospodářskou soutěž, a to v určitých případech dokonce i obdobnou měrou jako minimální technické podmínky nebo kritéria kvalifikace. Diskriminačním charakterem hodnoticích kritérií se zabýval Krajský soud v Brně v rozhodnutí č. j. 62 Ca 10/2009-113 ze dne 12. 8. 2010, přičemž neshledal důvod omezovat se při zkoumání možné konkurenční výhody a překážky hospodářské soutěže pouze na posouzení toho, zda dodavatel mohl nabídku podat. Jmenovaný soud v dané věci konstatoval, že rovněž důležité je posouzení toho, zda nabídka vycházející z konkrétního technického řešení může být za férových podmínek také hodnocena. Na tento rozsudek následně navázal předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. R0122/2019/VZ-26282/2019/322/HSc, sp. zn. ÚOHS-R0122/2019/VZ, ze dne 25. 9. 2019, v němž uvedl, že „[s]oučasně platí, že úprava obsažená v § 36 odst. 1 zákona se promítá i do nastavení způsobu hodnocení nabídek (…). Klíčovým závěrem v dané věci je tak skutečnost, že případná diskriminace nemusí postihovat samotnou účast dodavatele v zadávacím řízení, ale i postavení jeho nabídky v konkurenci nabídek ostatních.“ V předmětném rozhodnutí se předseda Úřadu vyjádřil rovněž k situaci, kdy zadavatel požaduje poměrně jedinečné plnění. V takových případech (mezi které už jen z důvodu velmi úzkého okruhu výrobců robotických operačních systémů spadá i řešená veřejná zakázka) „je ve světle shora uvedených závěrů vhodné nastavit kvalifikační kritéria tak, aby nebyli z účasti na veřejné zakázce přímo vyloučení takoví dodavatelé, kteří např. sice nedisponují zkušenostmi s naprosto stejným typem plnění, jaké požaduje zadavatel, avšak jsou schopni realizovat veřejnou zakázku obdobně úspěšně jako dodavatelé ostatní. Na druhé straně však nelze zadavateli vytýkat, pokud má zájem na co nejvyšší kvalitě plnění veřejné zakázky. Ideálním řešením v daném případě tak zůstává takový postup, kdy zadavatel nastaví kvalifikační kritéria či základní parametry veřejné zakázky méně přísně, aby se tak vyvaroval zbytečné diskriminaci některých způsobilých dodavatelů, avšak promítne svůj požadavek na co nejvyšší možnou kvalitu veřejné zakázky do jejího hodnocení prostřednictvím hodnotících kritérií kvality dle § 116 zákona.“
76. Situací, kdy zadavatel vyloučil hospodářskou soutěž, jelikož specifické požadavky zadávacích podmínek byl schopen naplnit pouze jediný dodavatel na relativním trhu, se pak zabýval např. Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021, kde mj. uvedl, že „[z]adavatel tedy stanovením specifických požadavků na technické parametry podle názoru soudu skutečně sledoval jednak zvýšení efektivity práce při provádění servisních úkonů, jednak zvýšení bezpečnosti práce a dodržování ergonomických standardů. Všechny tyto cíle jsou zcela legitimní, a nelze proto dojít k závěru, že by stanovené technické požadavky byly účelové. Podle názoru soudu je zejména snaha o zvýšení bezpečnosti práce (resp. o ochranu života, zdraví a majetku při práci) natolik zásadní pohnutkou (požadavky vedoucí ke zvýšení bezpečnosti práce lze považovat za obecně žádoucí), že může ospravedlňovat i významnější omezení hospodářské soutěže, jako tomu bylo v posuzované věci. Výše uvedené omezující podmínky proto soud považuje za zcela přiměřené důvodům, které zadavatele vedly k jejich stanovení. (…) Soud shrnuje, že postupem zadavatele sice došlo k vyloučení hospodářské soutěže, jelikož specifické požadavky zadávacích podmínek byl schopen naplnit pouze jediný dodavatel na relativním trhu, stanovené podmínky však byly odůvodněny racionální potřebou zadavatele. Zadavatel proto postupoval plně v souladu s § 36 odst. 1 a § 6 odst. 2 ZZVZ.“
77. Úřad k tomu doplňuje, že pouhá skutečnost, že určitý typ řešení je v rámci hodnoticích kritérií zvýhodněn (jak uvádí navrhovatel), sama o sobě nepostačuje k závěru o jejich nezákonnosti, pokud je taková preference racionálně vysvětlena a nevykazuje znaky účelovosti. Uvedenému odpovídají také závěry rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 23/2020-144 ze dne 28. 2. 2022, v němž bylo s odkazem na komentářovou literaturu k dané problematice shrnuto: „Ačkoli je zadavatel bezpochyby oprávněn stanovit i takové zadávací podmínky, v jejichž důsledku bude vyloučena určitá skupina dodavatelů na trhu z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, musí respektovat zákonné mantinely, které jsou zákonem vymezeny a odrážejí složitost a rozsah předmětu veřejné zakázky. Po zadavateli nelze spravedlivě požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele stejný dopad. Případné omezení by však mělo být vždy odůvodnitelné oprávněnými potřebami zadavatele. Zadavatel tak může podle § 36 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, musí ale unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku.“ Ačkoliv tedy zadavatelem nastavené hodnoticí parametry mohly mít reálný dopad na rozsah hospodářské soutěže, neboť některá technická řešení byla z hlediska bodového hodnocení méně konkurenceschopná, samotná existence restriktivního účinku nečiní zadávací podmínky nezákonnými, pokud zadavatel svou volbu racionálně a přezkoumatelně odůvodní a toto odůvodnění následně obstojí v testu § 36 odst. 1 zákona.[1]
78. V šetřeném případě je zjevné, že zadavatel řadu svých preferencí na předmět plnění promítl do kritéria kvality, resp. do hodnocených parametrů namísto do minimálních technických požadavků. Vzhledem ke stanovené váze kritéria kvality 60 % nicméně stejně došlo ke zvýhodnění konkrétního dodavatele, resp. výrobce; takové zvýhodnění je ovšem podle § 36 odst. 1 zákona striktně zakázané pouze tehdy, kdy je bezdůvodné.
79. Úřad současně dodává, že si je vědom, že hranice mezi minimálními technickými požadavky jako podmínkami účasti a hodnoticími kritérii může být v určitých případech fakticky oslabena, zejména pokud je konkrétnímu kritériu přisouzena natolik vysoká váha, že bez úspěchu v něm je reálně nemožné veřejnou zakázku získat. Obdobnou situací se zabýval předseda Úřadu v rozhodnutí R51/2025, v němž dal danému navrhovateli za pravdu, že kombinace kritéria kvality a jeho váhy vedla fakticky k tomu, že jiní dodavatelé neměli reálnou možnost v zadávacím řízení uspět, a to ani kdyby se svou bodovou ztrátu v rámci kritéria kvality snažili kompenzovat výrazně podhodnocenou nabídkou.
80. Stejně jako tomu bylo v situaci řešené v rámci rozhodnutí R51/2025, tak i v daném případě Úřad dospěl k závěru, že zadavatelem nastavená kritéria kvality nepředstavují hodnoticí kritéria, ale skrytou technickou podmínku, neboť bez splnění těchto parametrů není prokazatelně ani fakticky možné v zadávacím řízení uspět. Nastavené hodnocené parametry jsou svou povahou tedy totožné se závaznými podmínkami účasti v zadávacím řízení. Pro dodavatele jiného výrobku než výrobku od Intuitive Surgical by totiž vedly ke stejnému následku, přičemž takové nastavení hodnoticích kritérií není žádoucí, neboť popírá účel hodnocení, které se stává toliko formálním.
81. Úřad se proto zabýval otázkou, zda by hodnocené parametry stanovené v příloze č. 9 obstály v testu důvodnosti jako technické podmínky jako podmínky účasti. Nutno podotknout, že na posouzení z pohledu přezkumu zákonnosti technických podmínek jako podmínek účasti je nutné nahlížet „přísnější optikou“ než u dílčích hodnoticích kritérií. Dle rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021 je nutné posuzovat při zkoumání legitimnosti zadávacích podmínek následující: „Aby zadávací podmínky nebyly diskriminační, musí požadavky v nich vyjádřené vycházet z objektivně zdůvodnitelných skutečností a korespondovat s účelem, kterého má být realizací veřejné zakázky dosaženo. (…) Naproti tomu, postup zadavatele veřejné zakázky, který do zadávacích podmínek zahrne účelové požadavky, které povedou k úmyslnému vyloučení některých dodavatelů, nebude v souladu s § 36 odst. 1 ZZVZ.“
82. Podle Úřadu je nutné rovněž zdůraznit, že přínosnost určitého technického požadavku pro zadavatele je nutné posuzovat pouze ve vztahu ke konkrétnímu zadavateli. Pokud je totiž určitý technický parametr přínosný nebo nezbytný pro jednoho zadavatele, ještě to neznamená, že musí být stejně přínosný nebo stejně nezbytný pro jiného zadavatele. Konkrétní preference a požadavky jednotlivých zadavatelů jsou bezpochyby různé, což zajisté platí i pro různé nemocnice. Pokud tedy zadavatel ospravedlňuje nastavení svých hodnocených parametrů tím způsobem, že je nastavil prakticky shodně jako jiný zadavatel (nemocnice) a že Úřad tomuto zadavateli potvrdil jeho postup jako zákonný, nelze takové zdůvodnění a priori požadovat za dostatečné. To, že jiný zadavatel ve správním řízení před Úřadem prokázal, že jím stanovené technické požadavky či hodnocené parametry pro něho skutečně představují výhodnější řešení, ještě automaticky neznamená, že tyto parametry jsou stejně výhodné i pro zadavatele v nyní šetřeném případě. Oprávněnost stanovených zadávacích podmínek tedy musí každý zadavatel prokázat sám za sebe, neboť by to bylo či mohlo být v rozporu se základními zásadami uvedenými v § 6 zákona (ale např. i zásadami 3E), kdyby zadavatel nezohledňoval a případně následně neobhajoval své vlastní potřeby v případě zpochybnění jejich relevantnosti.
83. Úřad při posouzení předmětné věci považuje za nezbytné přihlédnout i ke specifikům veřejné zakázky, která se týká oblasti zdravotnictví, jež je z hlediska veřejného zájmu obzvláště citlivá a podléhá přísným kvalitativním požadavkům. Současně je třeba vzít v úvahu charakter trhu s chirurgickými robotickými systémy, jenž se vyznačuje vysokou technologickou náročností, omezeným počtem dodavatelů a značným významem pro zajištění kvalitní a bezpečné zdravotní péče. Jak uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí R51/2025 „(…) pro oblast zdravotnictví lze pak zmínit, že právě u zdravotnických prostředků je možné zásadu přiměřenosti posuzovat v určitých ohledech mírněji, zejména s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých dílčích relevantních trhů zdravotnických přístrojů, v čemž se odráží i základní veřejný zájem státu na ochranu veřejného zdraví, jakož i individuální ústavní právo jedince na poskytnutí bezplatné zdravotní péče v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. V tomto ohledu je nutné reflektovat, že z ústavního pořádku vyplývající zájmy a práva mohou někdy vést k napětí se zásadou přiměřenosti zakotvenou v zákoně, přičemž ovšem se nelze automaticky a bezhlavě přiklonit pouze a jen k zákonné úpravě bez vnímání ústavního kontextu. K tomu odkazuji na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-413/17 Roche Lietuva ze dne 25. 10. 2018, z něhož vyplývá, že není v zásadě pochyb o tom, že za účelem zajištění kvalitní a bezpečné zdravotnické péče může zdravotnické zařízení stanovit požadované vlastnosti poptávaného výrobku (chirurgického robota) v takové míře detailu, která mu poskytování zdravotnické péče v požadované kvalitě pomůže zajistit.“ Úřad tedy připouští, že v oblasti zdravotnictví lze v jistých případech posuzovat přiměřenost zadávacích podmínek mírněji, resp. při posuzování přiměřenosti určité zadávací podmínky je nutné přihlédnout rovněž i k dalším (specifickým) okolnostem. Současně je potřeba s respektem k autonomii vůle zadavatele zohlednit, že je to právě zadavatel, kdo disponuje nejpřesnější znalostí svých potřeb a má jasnou představu o konkrétních úkonech, které hodlá s poptávaným systémem realizovat. Z toho důvodu mu náleží oprávnění nastavit zadávací podmínky tak, aby výsledné plnění co nejlépe odpovídalo předmětu veřejné zakázky a umožnilo jeho efektivní naplnění. Zadavatel však musí být vždy schopen prokázat, tj. zdůvodnit, proč je plnění, které v rámci hodnocení nabídek bonifikuje, konkrétně pro něj objektivně lepší.
84. Jak Úřad uvedl výše, navrhovatel v podaném návrhu upustil od konkrétních výhrad uplatněných v námitkách, které směřovaly proti jednotlivým hodnoceným parametrům, a zaměřil se výhradně na zpochybnění celkového nastavení systému hodnoticích parametrů, konkrétně kritéria kvality. Úřad proto posuzoval nastavení kritéria kvality, resp. hodnocených parametrů v celkovém kontextu, tedy z hlediska toho, zda použitá kritéria kvality vyjadřují kvalitativní hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky ve smyslu § 116 odst. 1 zákona, sledují legitimní potřeby zadavatele a pohybují se v mezích zákona. Při tomto posouzení Úřad vycházel zejména z rozhodnutí o námitkách a z vyjádření zadavatele k návrhu, která ve svém souhrnu představují ucelený a konzistentní podklad objasňující důvody, jež zadavatele vedly k nastavení předmětných hodnocených parametrů.
85. Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel námitkami vytýkané hodnocené parametry odůvodnil konkrétními, ověřitelnými a k jeho praxi přiléhavými důvody. Příkladem může být hodnocený parametr 2, ke kterému zadavatel uvedl, že použití pokročilé koagulace cév do 7 mm má zásadní význam pro samotný operační výkon a jedná se o úkon používaný standardně při všech operacích. Pokud tedy zadavatel ve své praxi standardně provádí koagulaci cév o průměru 7 mm, nelze mu upírat oprávnění požadovat takové zařízení, které je schopno tento úkon bezpečně a efektivně provádět. Stejně tak se dá zmínit hodnocený parametr 3 týkající se možnosti přímé komunikace mezi mobilním operačním stolem a robotickým operačním systémem, aby byla zajištěna synchronizace pohybů vylučující jakoukoliv případnou kolizi a jehož hlavní přínos je bezpochyby bezpečnost pacienta v průběhu operace. Nebo též hodnocený parametr 7, který se týká možnosti ovládání. Zadavatel bodově zvýhodnil robotický systém, který umožňuje rozložení ovládání do více ovládacích prvků, tj. mezi ruční ovladače a nožní pedál. K tomuto požadavku zadavatel uvedl, že vychází ze zkušeností a návyků budoucích operatérů, kteří s ním mají bohaté zkušenosti. Rozšíření ovládání systému o nožní pedál navíc podle zadavatele zlepšuje ergonomii a efektivitu práce chirurga i bezpečnost při chirurgických výkonech. Úvahy zadavatele se tak opírají o reálné fungování jeho provozu, organizační a medicínské potřeby. Je patrné, že jednotlivé hodnocené parametry zadavatel neformuloval izolovaně, ale v návaznosti na konkrétní své provozní prostředí a dlouhodobě ustálené postupy. Každý hodnocený parametr přitom dle Úřadu sleduje určitý aspekt kvality či bezpečnosti a jejich souhrn vytváří logicky provázaný a vnitřně konzistentní systém hodnocení. Ve vyjádření k návrhu zadavatel na tuto argumentaci navázal a zdůraznil, že nastavení hodnocených parametrů reflektuje jeho odborné, provozní a uživatelské potřeby. Opětovně vysvětlil, v čem představují takto nastavené hodnocené parametry přínos pro jím poskytovanou péči, bezpečnost pacientů a efektivitu práce.
86. Úřad považuje za zásadní, že zadavatel své úvahy opírá o provozní podmínky a dlouhodobé zkušenosti svého zdravotnického (ale i nezdravotnického) personálu. Zadavatel podle Úřadu přesvědčivě vysvětlil, jaké přínosy mají jednotlivé hodnocené parametry pro jeho činnosti a jakým způsobem se promítají do zajištění kvalitní zdravotní péče, kterou poskytuje. Predikce těchto přínosů není spekulativní ani hypotetická, nýbrž vychází z empirických zkušeností zadavatele a jeho znalosti prostředí, v němž bude poptávaný robotický systém využíván. Z povahy věci lze takové úvahy považovat za legitimní součást odpovědného plánování a řízení zdravotnického provozu. Úřad konstatuje, že mezi stanovenými hodnocenými parametry a sledovaným cílem – zajištění kvalitní, bezpečné a efektivní zdravotní péče – existuje přímá a racionální vazba, která je z odůvodnění zadavatele seznatelná a přezkoumatelná.
87. Úřad tedy neshledal, že by hodnocené parametry byly stanoveny zadavatelem nahodile, bez vnitřní logiky či bez vazby na předmět plnění. Naopak z rozhodnutí o námitkách i z vyjádření k návrhu vyplývá, že zadavatel vycházel z vlastních identifikovaných potřeb, které promítl do hodnocených parametrů tak, aby pomocí nich bylo možné rozlišit obdržené nabídky podle míry jejich skutečného přínosu pro jeho činnost. Takto koncipovaný systém hodnocených parametrů nelze z pohledu Úřadu považovat za svévolný, nýbrž za racionální nástroj směřující k výběru kvalitativně nejvhodnějšího řešení. V této souvislosti je rovněž nutné zdůraznit, že zadavatel jakožto poskytovatel zdravotních služeb nese odpovědnost za kvalitu poskytované zdravotní péče, a proto má oprávnění formulovat hodnoticí kritéria tak, aby co nejlépe reflektovaly specifika jeho potřeb. Zákonný rámec zadávání veřejných zakázek nemůže být vykládán tak, že by zadavateli upíral možnost zohlednit vlastní odborné a provozní zkušenosti, pokud jsou tyto úvahy transparentní a věcně odůvodněné.
88. Podle Úřadu tak zadavatel své potřeby výslovně a podrobně zdůvodnil v rozhodnutí o námitkách a svůj postup také obhájil ve vyjádření k návrhu. Úřad neshledal, že by se jednalo o nějaké ryze účelové odůvodnění. Z dokumentace o zadávacím řízení a podkladů správního spisu naopak vyplývá, že zadavatel sledoval po celou dobu zadávacího řízení konzistentní a racionálně obhajitelné cíle vycházející z jeho reálných potřeb a vztahující se k předmětu veřejné zakázky. V situaci, kdy zadavatel své odborné, provozní a uživatelské úvahy řádně, srozumitelně a přezkoumatelným způsobem odůvodnil, nepřísluší Úřadu tyto úvahy zpochybňovat ani nahrazovat vlastními představami o „optimálním“ nastavení hodnoticích kritérií. Úřad není odborným arbitrem technických či provozních řešení, nýbrž orgánem dohledu nad dodržováním zákonných mantinelů zadávacího řízení. Poskytl-li zadavatel přijatelné a věrohodné vysvětlení a nebyly-li zjištěny konkrétní skutečnosti, které by je činily nevěrohodným či vnitřně rozporným, je Úřad povinen z těchto vysvětlení vycházet.
89. S ohledem na výše uvedené má tak Úřad za to, že zadavatel uvedl relevantní skutečnosti, jimiž odůvodnil legitimitu svých požadavků, a po přezkumu hodnocených parametrů stanovených v příloze č. 9 dospěl k závěru, že tyto obstály jak při posouzení přísnější optikou jakožto technické podmínky jako podmínky účasti, tak i z pohledu přezkumu hodnoticích kritérií. Pokud by rozporované hodnocené parametry byly skutečně součástí technických podmínek, jednalo by se z pohledu Úřadu o parametry přiměřené a nediskriminační.
90. Pro potvrzení správnosti výše uvedeného závěru lze opětovně odkázat na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 44/2020-88 ze dne 3. 11. 2021, podle jehož názoru „je zejména snaha o zvýšení bezpečnosti práce (resp. o ochranu života, zdraví a majetku při práci) natolik zásadní pohnutkou (požadavky vedoucí ke zvýšení bezpečnosti práce lze považovat za obecně žádoucí), že může ospravedlňovat i významnější omezení hospodářské soutěže (…)“.
91. Závěrem Úřad dodává, že ačkoliv předseda Úřadu v rozhodnutí R51/2025 výslovně uvedl, že tímto rozhodnutím není založen precedens, na jehož základě by bylo možné aprobovat, že si zadavatel může za všech okolností určit konkrétní technické řešení a následně jej bez dalšího poptávat v rámci zadávacího řízení, Úřad s přihlédnutím k odůvodnění zadavatele, předmětu veřejné zakázky, jeho specifikům a v kontextu ústavního pořádku shledal, že závěry uvedené v citovaném rozhodnutí jsou plně přiléhavé i v nyní šetřeném případě. Zohlednění specifik oblasti zdravotnictví, dynamického vývoje robotických systémů a zvýšených nároků na bezpečnost pacientů a ergonomii práce zdravotnického personálu představuje legitimní východisko pro formulaci zadávacích podmínek, a to i tehdy, pokud takové podmínky vedou k vyšším nárokům na technické či kvalitativní parametry poptávaného plnění. Úřad z citovaného rozhodnutí tedy nevyvozuje obecné oprávnění zadavatele determinovat konkrétní řešení bez dalšího, nýbrž přejímá jeho princip, podle něhož je nutno při přezkumu zadávacích podmínek vždy hodnotit konkrétní skutkové okolnosti, povahu předmětu plnění a legitimní cíle sledované zadavatelem. V nyní posuzovaném případě byly tyto podmínky naplněny, neboť zadavatel své požadavky opřel o své objektivně existující odborné, provozní a bezpečnostní potřeby a jejich vazbu na poskytování zdravotní péče přesvědčivě a přezkoumatelně vysvětlil. Rozhodnutí R51/2025 tak v projednávaném případě neslouží jako mechanický precedenční vzor, ale jako interpretační vodítko potvrzující, že za splnění určitých podmínek může být i přísnější či technicky náročnější nastavení zadávacích podmínek v souladu se zákonem. Úřad proto z uvedeného rozhodnutí vycházel v rovině principů přezkumu a aplikoval je na skutkové okolnosti nynější věci, které jsou z hlediska posuzovaných otázek srovnatelné.
92. Úřad tak uzavírá, že po posouzení hodnocených parametrů uvedených v příloze č. 9 dospěl k závěru, že zadavatel unesl své důkazní břemeno a (objektivně) odůvodnil, že hodnocené parametry vychází z jeho oprávněných potřeb souvisejících s předmětem veřejné zakázky. Ačkoli mohou tato hodnoticí kritéria určitým způsobem omezit hospodářskou soutěž, nelze postup zadavatele považovat dle názoru Úřadu za rozporný se zákonem. Jak uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí R51/2025, »[l]pění na umožnění co nejširší (neomezené) hospodářské soutěže bez ohledu na to, že zadavatel má pro stanovení sporných kritérií hodnocení legitimní důvody, by pak v podstatě zcela popíralo jeho možnost volit na základě kvalitativních kritérií hodnocení řešení, které lépe naplní jeho potřeby. V tu chvíli už by to však nebyl zadavatel, který (v mezích zákonných pravidel) určuje, jaké plnění potřebuje na základě svých potřeb, ale konkrétní parametry by mu byly „vnucovány“ obchodní politikou jednotlivých dodavatelů, což je stav veskrze nežádoucí.«
93. S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem Úřad nemůže konstatovat jinak, než že neshledal ze strany zadavatele stanovení zadávacích podmínek namítaných navrhovatelem v rozporu se zákonem, tudíž není dán důvod pro uložení nápravného opatření. Úřad proto návrh navrhovatele zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Oblastní nemocnice Příbram, a.s., Gen. R. Tesaříka 80, 261 01 Příbram
2. Mgr. Martina Slaninová, Příběnická 939/20, 130 00 Praha 3
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy