číslo jednací: 06818/2026/500
spisová značka: S1009/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Elektronizace centrální evidence a správy majetku Středočeského kraje – část C – Dodávka HW pro skenování energetické náročnosti budov
• Účastníci:
  1. Středočeský kraj
  2. 3gon Positioning s.r.o.
  3. GEOTRONICS Praha, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 7. 3. 2026

Spisová značka:  ÚOHS-S1009/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-06818/2026/500

Brno 19. 2. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 30. 12. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 7. 1. 2026 společností KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Na Příkopě 988/31 110 00 Praha,
• navrhovatel – 3gon Positioning s.r.o., IČO 07724861, se sídlem Prvomájová 1262/33, 153 00 Praha,
• vybraný dodavatel – GEOTRONICS Praha, s.r.o., IČO 48027014, se sídlem Pikovická 206/11, 147 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Elektronizace centrální evidence a správy majetku Středočeského kraje – část C – Dodávka HW pro skenování energetické náročnosti budov“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-053453, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2025 pod ev. č. 638238-2025, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – 3gon Positioning s.r.o., IČO 07724861, se sídlem Prvomájová 1262/33, 153 00 Praha – ze dne 30. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Elektronizace centrální evidence a správy majetku Středočeského kraje – část C – Dodávka HW pro skenování energetické náročnosti budov“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 29. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-053453, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 30. 9. 2025 pod ev. č. 638238-2025, ve znění pozdější opravy, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá,neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

ODŮVODNĚNÍ

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Středočeský kraj, IČO 70891095, se sídlem Zborovská 81/11, 150 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 7. 1. 2026 společností KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 05732069, se sídlem Na Příkopě 988/31 110 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 29. 9. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Elektronizace centrální evidence a správy majetku Středočeského kraje – část C – Dodávka HW pro skenování energetické náročnosti budov“, přičemž předmětné oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 30. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-053453, ve znění pozdější opravy a v Úředním věstníku Evropské unie dne 30. 9. 2025 pod ev. č. 638238-2025, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.             Dle čl. 3.2 zadávací dokumentace veřejné zakázky ze dne 30. 9. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky dodávka HW pro skenování energetické náročnosti budov.

3.             Předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí dle čl. 3.10 zadávací dokumentace částku ve výši 2 769 013,33 Kč bez DPH.

4.             Z dokumentace o zadávacím řízení, např. ze zprávy o hodnocení nabídek ze dne 3. 12. 2025 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 2 nabídky, vč. nabídky dodavatele – 3gon Positioning s.r.o., IČO 07724861, se sídlem Prvomájová 1262/33, 153 00 Praha (dále jen „navrhovatel“).

5.             Rozhodnutím a oznámením o výběru dodavatele ze dne 11. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“), které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel rozhodl o výběru dodavatele, kterým se stal dodavatel – GEOTRONICS Praha, s.r.o., IČO 48027014, se sídlem Pikovická 206/11, 147 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).

6.             Dne 15. 12. 2025 byly zadavateli doručeny námitky navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“) proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 23. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, tyto námitky odmítl.

7.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 30. 12. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Návrh byl ve stejnopisu doručen zadavateli téhož dne.

II.             OBSAH NÁVRHU

8.             Návrh směřuje proti rozhodnutí o výběru dodavatele, resp. proti posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele a rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel úvodem svého návrhu předesílá, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné. Dále navrhovatel vyjadřuje přesvědčení, že vybraný dodavatel v jím podané nabídce předložil model přístroje, který zjevně nesplňuje minimální technické podmínky stanovené v zadávací dokumentaci pro parametr přesnosti, požadované IP krytí minimálně IP54 a požadovanou metodu měření bodového pole skenerem, jako s výtyčkou. K těmto rozporovaným skutečnostem navrhovatel dále konstatuje následující.

9.             Ve vztahu k parametru přesnosti navrhovatel předně s odkazem na výňatek z manuálu výrobce „Emesent k přístroji Hovermap ST-X“[1] namítá, že vybraným dodavatelem nabízený přístroj nesplňuje požadavek zadavatele na maximální prostorovou směrodatnou odchylku 10 mm. Tvrdí, že z předmětného produktového manuálu výrobce vyplývá, že garantovaná přesnost zařízení v obecném prostředí činí 15 mm, přičemž v přiloženém výňatku z manuálu navrhovatel zvýrazňuje údaje „mapping accuracy ± 15 mm in general environment“. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na nejasnost pojmů „accuracy“ a „precision“, která je dle jeho názoru irelevantní a dodává, že výrobce v aktuálním manuálu žádnou dvojí terminologii nepoužívá a uvádí konkrétní hodnotu přesnosti 15 mm. Navrhovatel připomíná, že předmětem zakázky je „skenování energetické náročnosti budov“, což ze své podstaty zahrnuje i měření obvodového pláště (exteriéru), tj. obecné prostředí, tj. relevantní je dle něj údaj 15 mm. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel pochybil, pokud upřednostnil ad hoc testování jednoho vybraného kusu před technickými parametry, které jsou výrobcem garantované. Ve vztahu k požadavku IP odolnosti navrhovatel namítá, že ke dni podání nabídky nebylo prokázáno splnění minimální úrovně krytí IP54. Z manuálu výrobce daného zařízení (datovaného 10. 12. 2025) podle navrhovatele vyplývá, že certifikace odolnostního standardu IP65 je ve stadiu probíhajícího procesu („certification pending“), tedy nebyla ke dni podání nabídky dokončena. Navrhovatel je přesvědčen, že probíhající certifikační proces nelze považovat za splnění technického parametru, neboť je nepřípustné nahrazovat chybějící certifikaci čestným prohlášením dodavatele nebo odkazem na budoucí, nejistý výsledek certifikačního procesu, jinými slovy bez dokončené certifikace nemá přístroj garantovanou žádnou úroveň krytí. Postup zadavatele, je tak podle navrhovatele netransparentní a v rozporu s § 48 odst. 2 písm. a) a c) zákona.

10.         K podmínce „přímého měření jako s výtyčkou“ navrhovatel uvádí, že vybraným dodavatelem nabízené zařízení Emesent Hovermap ST-X rovněž nesplňuje požadavek zadavatele na možnost měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou, kdy navrhovatel poukazuje na konkrétní požadavek zadavatele, aby součástí dodávky byl také „[t]eleskopický monopod na připevnění skeneru pro měření v nepřístupných místech a pro měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou.“ Z manuálu zařízení Emesent Hovermap ST-X (v revizi ke dni 10. 12. 2025) a instruktážních materiálů výrobce je podle navrhovatele zřejmé, že zařízení „neumožňuje měření diskrétních bodů v terénu ani samostatně, ani jako s výtyčkou“, nýbrž jde pouze o následnou extrakci/odhadnutí bodu z mračna bodů v rámci post-processingu, což je dle navrhovatele zcela odlišný technologicky proces, s jinou úrovní nejistoty, přesnosti a limitní nemožností většinu bodů vůbec změřit. Výklad daného požadavku zadavatele je dle navrhovatele zcela jednoznačný – vyžaduje schopnost přístroje přímo v terénu identifikovat konkrétní bod a pomocí fyzického kontaktu jej změřit a uložit jeho souřadnice jako samostatný diskrétní bod. Akceptací nabízeného řešení vybraného dodavatele tak zadavatel dle názoru navrhovatele rezignoval na svůj požadavek na konkrétní metodiku práce, kdy v rozporu se zásadou rovného zacházení umožnil dodání méně efektivního řešení.

11.         V této souvislosti navrhovatel poukazuje i na nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, která měla být důsledkem toho, že zadavatel vybraného dodavatele žádal o vysvětlení jiné technické specifikace (zadávací podmínky), než na kterou odkazoval navrhovatel ve svých námitkách, pročež podle názoru navrhovatele nebyla daná námitka vypořádána.

12.         Navrhovatel současně poukazuje na to, že mu není známo, jaký byl konkrétní obsah podkladů a vysvětlení předložených vybraným dodavatelem v rámci objasnění nabídky. V této souvislosti vyjadřuje navrhovatel přesvědčení, že technické parametry stanovené zadávací dokumentací nemohou být nahrazeny výsledky ad hoc testování jednoho konkrétního kusu zařízení, pokud tyto skutečnosti nejsou systémově garantovány výrobcem pro celý typový model.

13.         Výše uvedené je dle navrhovatele důvodem k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v souladu s § 48 odst. 2 písm. c) zákona, pročež závěrem navrhuje, aby Úřad rozhodnutí o výběru dodavatele zrušil, zrušil úkon zadavatele spočívající v posouzení splnění podmínek účasti u vybraného dodavatele, uložil zadavateli provést nové posouzení a hodnocení nabídek, zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách pro nepřezkoumatelnost, uložil zadavateli nové věcné vypořádání námitek.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

14.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 30. 12. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

15.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

16.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem ze dne 31. 12. 2025.

17.         Usnesením ze dne 31. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

18.         Dne 8. 1. 2026 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“). Dne 15. 1. 2026 obdržel Úřad od vybraného dodavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

19.         Zadavatel úvodem svého vyjádření s odkazem na obsah rozhodnutí o námitkách uvádí, že navrhovatel ve svém návrhu plně setrvává a opakovaně uvádí výhrady k prokázání zadávacích podmínek u vybraného dodavatele, které již dříve uváděl ve svých námitkách. Zadavatel uvádí, že o těchto námitkách rozhodl v rozhodnutí o námitkách, přičemž se na toto rozhodnutí odkazuje, neboť se v něm dle svého přesvědčení dostatečně detailně a srozumitelně vyjádřil ke všem namítaným skutečnostem, u kterých navrhovatel shledává rozpor se zákonem a zadávacími podmínkami. Zadavatel také nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by v rozhodnutí o námitkách nevypořádal 3. bod námitek navrhovatele, jelikož tvrdí, že dodavatele s potvrzením splnění technických parametrů a funkcionality nabízeného přístroje konfrontoval.

20.         Pokud jde o námitku navrhovatele směřující vůči nesplnění parametru přesnosti měření přístroje Emesent Hovermap ST-X, zadavatel k argumentaci navrhovatele uvádí, že byl oprávněn akceptovat deklaraci odchylky 10 mm v nabídce vybraného dodavatele, jelikož vybraný dodavatel doložil dokumentaci, která na základě provedených průzkumů a měření splnění garance odchylky 10 mm prokazovala. Zadavatel i z hlediska jistoty považuje za průkazné podklady, které takto vybraný dodavatel předložil také z důvodu, že manuál u všech hodnot uvádí, že odchylka je v režimu odhadu, když je u každé hodnoty uvedeno „+“ a „-“, tudíž není vyloučena hodnota deklarovaná vybraným dodavatelem. Vybraný dodavatel zadavateli doložil výstupy z provedených studií (mj. i ČVUT v Praze), ze kterých jsou z nezávislého testování zřejmé skutečně dosahované hodnoty vnitřní (relativní) přesnosti (Accuracy), tak absolutní přesnosti (Precision) pro vybraným dodavatelem dodávaný typ skeneru Hovermap ST-X. Vybraný dodavatel rovněž doložil i kalibrační list pro tento typ skeneru s prostorovou směrodatnou odchylkou 9,7 mm. Nadto zadavatel dodává, že technická specifikace veřejné zakázky nerozlišovala parametr směrodatné odchylky z hlediska prostředí, ani nespecifikovala, zda se má jednat o relativní („accuracy“) či absolutní („precision“) odchylku. Zadavatel k tomuto odkazuje na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0567/2021/VZ ze dne 2. 2. 2022, dle něhož nelze v případě nejasných či mnohoznačných zadávacích podmínek tuto skutečnost vykládat k tíži dodavatelů a přistoupit k jejich vyloučení pro nesplnění zadávacích podmínek.

21.         Pokud jde o námitku navrhovatele směřující vůči rozporu v odolnostním standardu IP (resp. IP krytí), zadavatel uvádí, že vybraný dodavatel v nabídce deklaroval odolnost IP54, což bylo stanoveno požadavky technické specifikace, kdy zadávací dokumentace nevyžadovala certifikaci IP65. Zadavatel k tomuto dodává, že informace o běžícím řízení certifikace IP65[2] může být pouze nepřesnost v manuálu výrobce, jelikož v tomto manuálu je na jiném místě uvedena informace, že přístroj odolnostním standardem IP65 disponuje. Zadavatel upozorňuje, že ani případná informace z manuálu výrobce o běžícím řízení k certifikaci odolnostního standardu IP65 nevylučuje, že by nabízené plnění nedisponovalo odolnostním standardem IP54, kterou vybraný dodavatel v nabídce deklaroval, tj. zadavatel nemá žádné indicie, a tyto neposkytl ani navrhovatel, že by odolnostní standard IP54 neměl být u vybraného dodavatele splněn.

22.         Pokud jde o námitku navrhovatele směřující vůči absenci funkce přímého měření „jako s výtyčkou“, zadavatel uvádí, že namítané skutečnosti rozsahově překračují rámec skutečností tvrzených v námitkách. Zadavatel k namítané skutečnosti uvádí, že zcela objektivně nabyl dojmu, že navrhovatel zpochybňuje funkci a schopnost skeneru měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému S-JTSK, pročež námitky vypořádal. Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel účelově vychází z výkladu požadavku měření „jako s výtyčkou“, který předpokládá schopnost fyzického měření konkrétního bodu přiložením skeneru na bod nebo změření skenerem na výtyčce, přičemž výklad podle zadavatele i vybraného dodavatele je orientován na možnost získání mračna bodů bez vazby na konkrétní technologii, postup měření či vyhodnocování dat. Zadavatel uvádí, že účel požadavku je získat výsledek pro použití v národním souřadnicovém systému S-JTSK a jeho záměrem nebylo stanovení požadavku měření jedním jediným úkonem, jak dovozuje navrhovatel. Zadavatel na závěr podotýká, že požadavek v technické specifikaci ve znění „součástí dodávky bude také teleskopický monopod na připevnění skeneru pro měření v nepřístupných místech a pro měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou“ cílí na marginální a zcela neklíčovou část veřejné zakázky, a to teleskopický monopod, který má být využit pro možnou montáž skeneru a jeho následné využití, kdy toto využití je připodobněno jako použití s výtyčkou v rámci geodetických měření, aby byl pochopitelný možný záměr využití teleskopického monopodu. O tom dle zadavatele svědčí také použití interpunkčního znaménka čárky před slovy „jako s výtyčkou“, které má jen demonstrativně připodobnit získání dat možnému použití monopodu.

23.         Závěrem svého vyjádření zadavatel vyjadřuje přesvědčení, že v rámci zadávacího řízení postupoval plně v souladu se zákonem a řádně se vypořádal se všemi navrhovatelem namítanými skutečnostmi. S ohledem na výše uvedené proto zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítl.

Vyjádření vybraného dodavatele k návrhu

24.         Vybraný dodavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí k námitce nesplnění parametru přesnosti, že navrhovatel nesprávně ztotožňuje údaj „mapping accuracy 15 mm in general environments“ uvedený v manuálu výrobce s požadavkem technické specifikace na „směrodatnou odchylku max. 10 mm“. Vybraný dodavatel tvrdí, že uvedený údaj není směrodatnou odchylkou, není statisticky definován a představuje pouze obecný provozní parametr systému, přičemž zadávací dokumentace naproti tomu požaduje směrodatnou odchylku, tj. statistickou veličinu. Dále uvádí, že požadovaná směrodatná odchylka je doložena „oficiální technickou dokumentací výrobce“ Hovermap ST-X Precision and Accuracy White Paper ze dne 14. 2. 2024 (dále jen „Precision and Accuracy White Paper“), která směrodatnou odchylku výslovně definuje, popisuje metodiku jejího určení a prokazuje hodnoty nižší než 10 mm.

25.         Pokud jde o námitku navrhovatele směřující vůči rozporu v odolnostním standardu IP, vybraný dodavatel uvádí, že tvrzení navrhovatele je lživé a certifikace vydaná akreditovanou laboratoří na hodnotu IP65 byla vydána již dne 24. 11. 2022 (vybraný dodavatel ke svému vyjádření za účelem doložení certifikace odolnostního standardu IP65 u daného přístroje přiložil mj. dokument s názvem „TEST REPORT IEC“ ze dne 24. 11. 2022).

26.         Pokud jde o námitku navrhovatele směřující vůči absenci funkce přímého měření „jako s výtyčkou“, vybraný dodavatel uvádí, že zadávací dokumentace nepožaduje konkrétní geodetickou metodu ani nestanovuje povinnost přímého diskrétního bodového měření v terénu. Vybraný dodavatel označuje laserové skenování za standardní měřickou metodu, kterou nelze označovat za odhad a skutečnost, že bod není měřen jako izolovaný prvek jedním odečtem neznamená nesplnění zadání, neboť takový postup zadávací dokumentace nevyžaduje. Vybraný dodavatel dále uvádí, že zadávací dokumentace nestanovuje velikost stabilizační značky bodu, nabízené řešení umožňuje identifikaci bodů bodového pole s vysokou přesností, vysoká hustota bodového pole umožňuje velmi přesné určení polohy bodu a „požadavek na přesnost je tedy relevantní“. Vybraný dodavatel k použití teleskopického monopodu „jako s výtyčkou“ uvádí, že formulace požadavku vyjadřuje způsob použití v terénu, nikoliv požadavek na konkrétní geodetickou technologii a jejím smyslem je fyzické přiblížení skeneru k bodu a možnost měření v nepřístupných místech, což je nabízeným řešením splněno. Vybraný dodavatel uzavírá k navrhovatelově tvrzení o nepřípustné změně zadávacích podmínek, že zadavatel přijetím nabízeného řešení nezměnil zadávací podmínky, ale vyhodnotil jejich splnění v souladu s technickým smyslem zadání a navrhovatel se pouze snaží zpětně vnutit zadávacím podmínkám technologii, které samy nepožadují.

27.         Přílohou svého vyjádření k návrhu vybraný dodavatel Úřadu zaslal Precision and Accuracy White Paper, ve kterém jsou mj. uvedeny použité definice pojmů „accuracy“ a „precision“, další přílohu pak tvoří snímek obrazovky první strany dokumentu „TEST REPORT IEC 60529:1989 + A1:1999 + A2:2013“ ze dne 24. 11. 2022 jakožto doložení certifikace odolnostního standardu IP65.

Další průběh správního řízení

28.         Dne 26. 1. 2026 obdržel Úřad přípis navrhovatele z téhož dne nazvaný Odborné vyjádření navrhovatele k technickým tvrzením zadavatele ze dne 8. 1. 2026, kde se navrhovatel z vlastní iniciativy vyjadřuje k tvrzením zadavatele a vybraného dodavatele.

29.         Usnesením ze dne 26. 1. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Žádný z účastníků se ve lhůtě stanovené Úřadem k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

30.         Rozhodnutím ze dne 13. 2. 2026 Úřad nařídil z moci úřední předběžné opatření, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

31.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

32.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

33.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

34.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.        podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.        podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.        pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.        pravidla pro hodnocení nabídek,

5.        další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104.

35.         Podle § 28 odst. 1 písm. f) zákona se nabídkou pro účely zákona rozumí údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání nabídek.

36.         Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a)        podmínky kvalifikace,

b)        technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c)        obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d)        zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

37.         Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

38.  Podle § 39 odst. 2 zákona v průběhu zadávacího řízení zadavatel vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)        posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)        snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)        hodnocení nabídek,

d)        pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona.

39.         Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

40.         Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

41.         Podle § 48 odst. 8 zákona vybraného dodavatele zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení, pokud zjistí, že jsou naplněny důvody vyloučení podle odstavce 2 téhož ustanovení zákona nebo může prokázat naplnění důvodů podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 písm. a) až c) citovaného ustanovení zákona.

42.         Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a)        parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b)        odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c)        odkazu na štítky.

43.         Podle § 245 odst. 1 věty první a druhé zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách.

44.         Dle § 251 odst. 4 zákona nemohou být náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

45.         Dle § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení v řízení zahájeném na návrh navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.

46.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

47.         V čl. 3 zadávací dokumentace je stanoveno, že podrobnější informace o předmětu plnění jsou uvedeny v technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace.

48.         V čl. 8 zadávací dokumentace je stanoveno, že nabídky účastníků zadávacího řízení budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti, přičemž jediným hodnotícím kritériem bude nejnižší nabídková cena v českých korunách bez DPH.

49.         V příloze č. 3 zadávací dokumentace: „Technická specifikace“ zadavatel stanovil minimální technologické parametry pro dron a ruční skener mračen bodů, kdy konkrétně pro Ruční zobrazovací scanner včetně adekvátního softwaru nutného jako nástroj pro práci s mračny bodů stanovil následující minimální technologické parametry:

-            „Směrodatná odchylka: max. 10 mm“

-            „Odolnostní standard IP54, vnitřní i venkovní použití“ a

-            „Schopnost měřit body bodového pole je požadována pro použití v národním souřadnicovém systému“.

Dále je v rámci technické specifikace dronu a ručního skeneru mračen bodů uvedeno, že „[s]oučástí dodávky bude také Teleskopický monopod na připevnění skeneru pro měření v nepřístupných místech a pro měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou. Součástí dodávky bude také GNSS přijímač pro určování bodů ve volném terénu“ včetně příslušenství (mj. teleskopického monopodu).

50.         Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný dodavatel předložil v rámci nabídky podepsaný návrh smlouvy včetně přílohy (Technická specifikace) a mj. i dokument označený jako „EMESENT_Hovermap_STX_GNSS_Trimble“, ve kterém popsal nabízené plnění. V části věnované „EMESENT HOVERMAP ST-X“ je uvedený 1 ks Hovermap ST-X - 3D skener s technologií SLAM určený k použití v ruce, na batohu, na vozidle, dronu atd. Dále je v dokumentu uvedena specifikace, a to mj.:

-            „[p]řesnost mapování: [s]měrodatná odchylka ± 10 mm“ a

-            údaj „IP54“.

Z téhož dokumentu dále vyplývá, že předmětem dodávky bude mj. 1 ks software pro zpracování SLAM, kdy v rámci Modulu GCP je uvedena „[s]chopnost měřit body bodového pole pro použití v S-JTSK“, 1 monopod pro připevnění skeneru a 1 výtyčka.

51.         Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel adresoval vybranému dodavateli výzvu k objasnění jeho nabídky podle § 46 zákona ze dne 17. 12. 2025 (dále jen „výzva k objasnění nabídky č. 1“). V předmětné výzvě zadavatel požadoval objasnění údajů a doložení podkladů ve vztahu k

-            naplnění podmínky technické specifikace maximální odchylky 10 mm, která byla deklarovaná v nabídce vybraného dodavatele, kdy z veřejně dostupných zdrojů vyplývají jiné údaje ve vztahu k „mapping accuracy“

-            naplnění podmínky odolnostního standardu IP54, která vybraný dodavatel deklaroval ve své nabídce, kdy z veřejně dostupných informací vyplývá informace „IP 65 certification pending“ a

-            naplnění podmínky technické specifikace, že daný skener bude schopen měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému S-JTSK, resp. ve vztahu k námitce navrhovatele, že přístroj neumí změřit bod bodového podle, ale určuje jej z bodového mračna, což není stejné jako změřit fyzicky skenerem, ani po připevnění na výtyčce, jako výtyčkou.

52.         V odpovědi na výzvu k objasnění nabídky ze dne 19. 12. 2025 (dále jen „odpověď na výzvu k objasnění nabídky č. 1“) vybraný dodavatel mimo jiné uvedl, že zadávací dokumentace pracuje s požadavkem „směrodatná odchylka: max. 10 mm“, přičemž dle jeho tvrzení není zcela zřejmé, zda se jedná o požadavek ve smyslu „accuracy“ nebo „precision“, kdy někteří výrobci uvádějí v dokumentech pouze údaj „accuracy“. Současně uvedl, že pro deklaraci skutečné přesnosti vycházel z nezávislých testů, kdy v příloze zaslal i několik studií provedených ČVUT v Praze[3], dokument s názvem „Hovermap ST-X Accuracy and Precision White Paper“, a  dále zmínil a zaslal  kalibrační list z kalibrační laboratoře Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v. v. i., IČO 00025615, se sídlem Ústecká 98, 250 66 Zdiby (dále jen „VÚGTK“) pro typ skeneru Hovermap ST-X s prostorovou směrodatnou odchylkou 9,7 mm. Dále vybraný dodavatel v této odpovědi uvedl, že nabízený SLAM skener je opatřen certifikací odolnostního standardu IP65. Vybraný dodavatel současně přiložil výstřižek z dokumentace výrobce, v němž se uvádí, že přístroj „Hovermap“ disponuje odolnostním standardem IP65, nadto dle vybraného dodavatele pochází navrhovatelem v námitkách použitý výňatek z neaktuální brožury. K požadavku na schopnost měřit body bodového pole pak mj. uvedl, že nabízené řešení tento požadavek beze zbytku splňuje a k požadavku uvedenému v zadávací dokumentaci, že součástí dodávky bude také teleskopický monopod na připevnění skeneru pro měření v nepřístupných místech a pro měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou, mj. uvedl, že „monopod ke skeneru (…) lze na bod přiložit a následně bod odečíst z mračna bodů“.

53.         Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel následně adresoval vybranému dodavateli výzvu k objasnění nabídky podle § 46 zákona ze dne 29. 12. 2025 (dále jen „výzva k objasnění nabídky č. 2“), ve které požadoval „věrohodné a popisné objasnění“ ve vztahu k namítané (ne)schopnosti „měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou“, a současně doložení dalších podkladů či dokumentace, z nichž bude vyplývat naplnění uvedeného požadavku technické specifikace.

54.         V odpovědi na výzvu k objasnění nabídky ze dne 2. 1. 2026 (dále jen „odpověď na výzvu k objasnění nabídky č. 2“) vybraný dodavatel rozvedl technickou argumentaci k pojmům „měření“ a „vyhodnocení“ bodů v bodovém mračnu a uvedl, že laserové skenování je měřicí metoda, jejímž výsledkem jsou body s jednoznačnými souřadnicemi, a že identifikace bodů z bodového mračna je standardní postup zpracování měřených dat. Současně uvedl, že použití teleskopického monopodu u skeneru Emesent Hovermap ST-X dle jeho tvrzení naplňuje účel požadavku „jako s výtyčkou“, a že námitka navrhovatele je založena na účelovém výkladu bez opory v zadávací dokumentaci.

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

55.         Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel v rámci návrhu brojí proti nezákonnosti samotného rozhodnutí o námitkách, neboť jej považuje za nesprávné a nepřezkoumatelné, přistoupil Úřad nejprve k posouzení, zda je rozhodnutí o námitkách učiněno v souladu s § 245 odst. 1 zákona, tedy zda součástí citovaného rozhodnutí o námitkách je odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke skutečnostem uvedeným stěžovatelem (navrhovatelem) v námitkách.

56.         Úřad s ohledem na skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení nejprve konstatuje, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahují veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

57.         Úřad dále v obecnosti konstatuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

58.         Úřad uvádí, že obsah a podstata nespokojenosti navrhovatele s vypořádáním jeho námitek tkví v prvé řadě v tom, že navrhovatel nesouhlasí s tím, jak zadavatel obhajuje svůj postup v návaznosti na pochybnosti navrhovatele o tom, zda přístroj Emesent Hovermap ST-X a příslušenství z nabídky vybraného dodavatele splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, pokud jde o požadavek na směrodatnou odchylku maximálně 10 mm, odolnostní krytí standardem IP54 a požadavek na teleskopický monopod na připevnění skeneru pro měření v nepřístupných místech a „pro měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou“. Kromě toho je dle navrhovatele rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné z důvodu, že zadavatel nevypořádal námitku směřující vůči posouzení požadavku na měření bodů bodového pole skenerem jako s výtyčkou, jelikož má za to, že se zadavatel vybraného dodavatele v rámci žádosti o objasnění nabídky dotazoval na jinou technickou podmínku, a to požadavek na „schopnost měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému S‑JTSK.“

59.         Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vyjádřil ke každému bodu námitek, přičemž z tohoto vyjádření je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele odmítl podle § 245 odst. 2 zákona jako nedůvodné, resp. je z něj tedy patrné, proč považuje svůj postup v zadávacím řízení za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché.

60.         Ze zjištění Úřadu vyplynulo, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách řádně vypořádal také část podaných námitek týkající se teleskopického monopodu pro měření bodů bodového pole „jako s výtyčkou“, kdy navrhovatel v námitkách mj. uvedl, že daná funkce je zásadní pro umístění výsledného mračna do bodového pole a do závazného souřadnicového systému ČR, kterým je S-JTSK. V té souvislosti Úřad uvádí, že z výzvy o objasnění nabídky č. 1 vyplývá, že zadavatel se vybraného dodavatele skutečně dotazoval na skutečnosti týkající se navrhovatelem uvedené technické podmínky, když citoval jak samotnou námitku navrhovatele (tj. neschopnost skeneru měřit bod sám, ani po připevnění k výtyčce), a nad rámec toho i zadavatelem požadovaný minimální technický parametr spočívající ve schopnosti měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému. Vybraný dodavatel pak v odpovědi na výzvu k objasnění nabídky č. 1 danou funkci jako součást předmětu plnění potvrdil. Zadavatel přitom uvedené objasnění v rozhodnutí o námitkách reflektoval, když uvedl, že „neshledává jakékoliv pochybnosti ohledně splnění daného požadavku“, přičemž zadavatel zde zcela zjevně odkazuje na požadavek uvedený pod bodem 3 námitek a rozhodnutí o námitkách, tj. že součástí dodávky bude také monopod na připevnění skeneru pro měření bodů jako s výtyčkou, na který se vybraného dodavatele v rámci výzvy o objasnění nabídky č. 1 dotazoval. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že vybraný dodavatel potvrdil splnění uvedeného požadavku u monopodu, na který navrhovatel odkazuje, a že potvrdil i schopnost měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému. Lze tak dovodit, že ve vztahu ke každé části námitek je postihnuto jejich gros a zdůvodnění, které zadavatel stěžovateli (navrhovateli) poskytl, je dostačující k tomu, aby byla naplněna povinnost zadavatele vymezená v § 245 odst. 1 zákona spočívající v jasném a srozumitelném vypořádání námitek v odůvodnění rozhodnutí o námitkách.

61.         S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k daným námitkám vyjádřil.

K posouzení splnění technických požadavků na ruční zobrazovací skener

62.         V posuzovaném případě je předmětem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem otázka, zda plnění nabízené vybraným dodavatelem splňuje technické podmínky, jež byly stanoveny v technické specifikaci tvořící přílohu zadávací dokumentace. Navrhovatel má za to, že vybraným dodavatelem v nabídce uvedený přístroj Emesent Hovermap ST-X nesplňuje technické parametry, pokud jde o požadavek na maximální směrodatnou odchylku 10 mm, odolnostní standard IP54 a schopnost měření bodů bodového pole skenerem „jako s výtyčkou“, pročež byl zadavatel povinen vybraného dodavatele z důvodu jejich nesplnění vyloučit z další účasti v zadávacím řízení. Návrh navrhovatele tedy směřuje proti rozhodnutí o výběru vybraného dodavatele.

63.         Úřad se vzhledem k výše uvedenému zabýval otázkou, zda je správné stanovisko zadavatele, že vybraný dodavatel splnil předmětné podmínky stanovené pro předmět plnění v zadávací dokumentaci, či zda měl vybraný dodavatel být, jak uvádí navrhovatel, pro nesplnění předmětných zadávacích podmínek zadavatelem vyloučen.

64.         V kontextu navrhovatelem namítaných skutečností považuje Úřad za vhodné předně v obecnosti uvést, že průběh zadávacího řízení je určen pravidly vymezenými zákonem, přičemž zadavatel je povinen dodržet rovněž jím stanovené zadávací podmínky. Úlohou zadavatele je zajistit, aby vlastní zadávací řízení probíhalo v mezích zákona a stanovených zadávacích podmínek. Za zákonný průběh zadávacího řízení tedy odpovídá primárně zadavatel, jenž podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele mj. na základě posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, mezi které patří i technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky. Účelem tohoto postupu zadavatele je, aby smlouva na zajištění poptávaného předmětu plnění byla uzavřena s dodavatelem, jenž tyto stanovené podmínky splňuje, resp. jehož nabídka odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům. Zákonodárce v této souvislosti v rámci § 39 odst. 4 věty druhé zákona přímo vymezuje povinnost zadavatele provést u vybraného dodavatele posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení vždy.

65.         Úřad dále uvádí, že zadavatel posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení provádí na základě údajů a dokladů obsažených v nabídce, přičemž je oprávněn ověřovat si věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů „vlastní cestou“ ve smyslu § 39 odst. 5 zákona, ale taktéž je oprávněn postupovat podle § 46 odst. 1 zákona a požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které uvedli ve svých nabídkách. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek o chybějící údaje a doklady.

66.         Zadavatel by tak měl mít na základě údajů obdržených v nabídce vybraného dodavatele (popř. též v doplnění či objasnění nabídky) prokázáno, že vybraný dodavatel stanovené zadávací podmínky splňuje. Na druhou stranu, pokud zadavatel nemá žádné relevantní indicie zpochybňující správnost a úplnost předložených dokladů, nelze zadavateli nic vytknout, pokud konstatuje prokázání splnění podmínek účasti v zadávacím řízení.

67.         Je ovšem zapotřebí upozornit, že pokud zadavatel do zadávacích podmínek určitou podmínku nezakotví, není úkolem Úřadu, aby v tomto směru suploval činnost zadavatele. Zadavatel tedy při nastavení zadávacích podmínek, vč. podmínek účasti, má postupovat tak, aby je nastavil způsobem, který mu pomůže zajistit výběr dodavatele schopného poskytnout předmět plnění a současně způsobem, který nebude nepřiměřeně zužovat okruh potenciálních dodavatelů. Úkolem Úřadu je pak eventuálně ověřit, zda dokumentace o zadávacím řízení obsahuje relevantní informace, na jejichž základě může mít zadavatel za prokázané, že příslušným dodavatelem nabízené plnění splňuje obchodní a technické podmínky v té podobě, v jaké je zadavatel stanovil. Z pohledu Úřadu nicméně toto ověření může proběhnout pouze v mezích toho, jak byly nastaveny zadávací podmínky, tj. po dodavateli nelze požadovat něco, co zadávací podmínky nevyžadovaly ani nelze požadovat, aby měl předmět plnění specifické vlastnosti, které zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil.

K parametru maximální směrodatné odchylky 10 mm

68.         Úřad předně považuje za vhodné shrnout, že ze zadávací dokumentace mj. plyne požadavek na minimální technologický parametr ručního zobrazovacího scanneru: „směrodatná odchylka: max. 10 mm“. Z nabídky vybraného dodavatele Úřad zjistil, že ve vztahu k vybraným dodavatelem nabízenému přístroji (skeneru) Emesent Hovermap ST-X, vybraný dodavatel uvedl v rámci specifikace údaj „Přesnost mapování: Směrodatná odchylka ± 10 mm“. Navrhovatel je toho názoru, že nabízený produkt danou technickou podmínku nesplňuje, jelikož z produktového manuálu výrobce, jehož výňatek k návrhu přiložil, vyplývá jediný relevantní údaj, a to že garantovaná přesnost zařízení („mapping accuracy“) v obecném prostředí činí 15 mm.

69.         Z obsahu dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel splnění daného technického parametru ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele ověřoval. K potvrzení splnění daného požadavku vybraný dodavatel v rámci odpovědi na výzvu k objasnění nabídky č. 1 zadavateli předložil nezávislé testy, resp. studie testující parametr „accuracy“ i „precision“ pro tento typ skeneru a rovněž technický dokument „Hovermap ST-X Precision and accuracy White Paper“ vydaný výrobcem skeneru Emesent dne 14. 2. 2024. V příloze odpovědi vybraný dodavatel připojil rovněž kalibrační list z kalibrační laboratoře VÚGTK pro přístroj Emesent Hovermap ST-X deklarující prostorovou směrodatnou odchylku 9,7 mm. Zadavatel vzhledem k obdrženým podkladům v rámci odpovědi na výzvu k objasnění nabídky č. 1 považoval předmětnou technickou specifikaci za prokázanou, resp. neměl již u nabízeného plnění pochybnosti o splnění předmětné technické podmínky.

70.         Úřad ze strany 5 uživatelského manuálu výrobce Emesent k přístroji Hovermap (který předložil navrhovatel ve znění revize k 10. 12. 2025) ověřil, že tento skutečně v rámci specifikace skeneru Hovermap ST-X obsahuje údaj „mapping accuracy ±15 mm“. Uvedená skutečnost měla dle navrhovatele zpochybnit, že nabízené plnění splňuje podmínku technické specifikace stanovenou zadavatelem. V předmětné věci je tak mj. spor o výklad pojmu „směrodatná odchylka“, resp. o jeho ekvivalent v anglickém jazyce. Nutno připomenout, že zadavatel v zadávací dokumentaci nepřináší bližší objasnění daného pojmu, ani neurčuje způsob, jakým by mělo být splnění uvedené podmínky ze strany dodavatele prokázáno či doloženo.

71.         V rámci vyjádření vybraného dodavatele k návrhu ze dne 15. 1. 2026 vybraný dodavatel uvedl, že navrhovatel nesprávně ztotožňuje údaj „mapping accuracy 15 mm in general environments“ s požadavkem uvedeným v zadávací dokumentaci na „směrodatnou odchylku max. 10 mm“. Vybraný dodavatel uvádí, že uvedený údaj není směrodatnou odchylkou, není statisticky definován a představuje pouze obecný provozní parametr systému, přičemž zadávací dokumentace naproti tomu požaduje směrodatnou odchylku jakožto statistickou veličinu a tuto skutečnost dokládá technickou dokumentací výrobce „Precision and Accuracy White Paper“, která směrodatnou odchylku výslovně definuje, popisuje metodiku jejího určení a prokazuje hodnoty nižší než 10 mm.

72.         Úřad konstatuje, že se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, podle kterého přístroj Emesent Hovermap ST-X nabízený vybraným dodavatelem oplývá hodnotou přesnosti 15 mm, a tudíž nedošlo ke splnění požadavku na směrodatnou odchylku maximálně 10 mm, a dále že „výrobce žádnou dvojí terminologii nepoužívá“ a následkem čehož je dodavatelovo rozlišování mezi pojmy „accuracy“ a „precision“ irelevantní. Tato tvrzení nemají oporu ve zjištěném skutkovém stavu. Úřad k tomu uvádí následující.

73.         Pokud jde o rozdíl mezi parametry „accuracy“ a „precision“ o jejich význam, pak Úřad konstatuje, že jejich definice a zřejmý rozdíl je patrný z technické dokumentace výrobce k danému skeneru „Hovermap ST‑X Precision and Accuracy White Paper“ (str. 2 – 4), kde je pojem přesnost („precision“) definován jako stupeň opakovatelnosti měření, který odpovídá míře rozostření či neostrosti povrchů v bodovém mračnu, zatímco správnost („accuracy“) je definovaná jako stupeň blízkosti konkrétního měření ke skutečné hodnotě a odpovídá průměrné vzdálenosti mezi body a skutečnou polohou povrchů v bodovém mračnu. Podle vlastního zjištění Úřadu jsou uvedené termíny užívány v rámci vědního oboru statistiky, ale jsou využívány také ve vědním oboru geodezie, jehož součástí je také teorie chyb měření zabývající se mj. odchylkami měření. Úřad proto při posouzení významu technického pojmu „směrodatná odchylka“, uvedeného v předmětné zadávací podmínce, vycházel také z odborného materiálu „Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě“, zpracovaného Ing. Tomášem Křemenem, Ph.D. Z uvedeného podkladu Úřad dovozuje, že směrodatná odchylka představuje statistický parametr a ve vztahu k měření je to charakteristika přesnosti. Tj. vztahuje se k rozptylu náhodných chyb u opakovaných měření (opakovatelnost), nikoli k systematickému posunu měření od pravé hodnoty (správnost).

74.         Pokud se tedy v zadávací dokumentaci, resp. v požadované technické specifikaci plnění, uvádí pojem „směrodatná odchylka“, dle názoru Úřadu výše uvedená zjištění nasvědčují tomu, že uvedená veličina charakterizuje opakovatelnost/přesnost („precision“) výstupu systému, resp. šířku rozptylu jednotlivých měření kolem modelové plochy, nikoli správnost vůči nezávislé pravé hodnotě („accuracy“). Dle názoru Úřadu tak v daném případě nelze uvažovat o dvojím výkladu pojmu směrodatná odchylka (jak je eventuelně uvažováno účastníky tohoto správního řízení), kdy uvedený parametr již z logiky věci a vzhledem k výše uvedenému nemůže mít dvojí význam v tom smyslu, že by odpovídal jak pojmu „accuracy“, tak i pojmu „precision“, kdy se jedná o zcela odlišné parametry definované různým způsobem. Úřad se proto přiklání k výkladu dané zadávací podmínky ve smyslu požadavku na přesnost ve smyslu „precision“, a to jako jedinému možnému výkladu.

75.         Vzhledem k uvedenému výkladu zadávací podmínky se tak Úřad ztotožňuje s názorem vybraného dodavatele a uzavírá, že údaj „mapping accuracy 15 mm“ uvedený v manuálu výrobce nelze ztotožňovat s pojmem „směrodatná odchylka“ a skutečnost, že manuál výrobce obsahuje údaj „mapping accuracy 15 mm“ tak nelze považovat za způsobilou vyvrátit závěr, že daný přístroj skutečně danou vlastnost (maximální směrodatnou odchylku 10 mm) splňuje. Navrhovatel přitom v návrhu prezentuje názor, že zadávací dokumentace je jasná a nejasnost pojmů „precision“ a „accuracy“ je irelevantní. Úřad je však jiného názoru, přičemž svůj postoj k výkladu pojmu směrodatná odchylka podrobně vysvětlil výše.

76.         Úřad uzavírá, že navrhovatel v návrhu neuvádí žádné skutečnosti, které by vyvracely deklaraci vybraného dodavatele o splnění parametru směrodatné odchylky v jeho nabídce, resp. závěr, že daný skener splňuje požadavek na parametr směrodatné odchylky max. 10 mm ve smyslu jeho výkladu jako parametr přesnosti („precision“). V tomto ohledu tedy Úřad hodnotí uvedenou námitku navrhovatele jako nezpůsobilou vyvolat pochybnost o splnění technické specifikace předmětu plnění veřejné zakázky.

77.         Je to však zadavatel, který posuzuje, zda nabízené plnění splňuje požadované technické parametry, přičemž Úřad připomíná, že konkrétní způsob prokázání splnění daného technické parametru nebyl v zadávací dokumentaci zadavatelem stanoven. Zadavatel se námitkou navrhovatele zabýval v rámci výzvy k objasnění nabídky č. 1, kde vyzval vybraného dodavatele k vysvětlení a deklarace „maximální odchylky 10 mm v jeho nabídce“ a doložení dalších dokladů, z nichž bude vyplývat, že daná podmínka je naplněna. Zadavatel pak pro posouzení splnění podmínky na „směrodatnou odchylku max. 10 mm“ obdržel od vybraného dodavatele další podklady, mj. technickou dokumentaci výrobce k danému skeneru „Hovermap ST-X Precision and Accuracy White Paper“. Z uvedeného dokumentu Úřad ověřil, že se v něm na straně 13 uvádí shrnutí výsledků měření „precision“ a „accuracy“ za standardních podmínek, kdy u „precision“ se uvádí hodnota pod 6 mm (v rozsahu pod 30 m). Rovněž další vybraným dodavatelem předložený dokument (studie „Long-distance SLAM scanning of mine tunnel - testing of precision and accuracy of Emesent Hovermap ST‑X“ zpracovaná v r. 2024 kolektivem autorů, mj. Tomášem Křemenem) potvrzuje, že přístroj Emesent Hoverpam ST-X má přesnost („precision“) 10 mm. Nelze přitom zcela přehlížet ani poslední z vybraným dodavatelem doložených dokumentů, kalibrační list skeneru, z něhož Úřad zjistil, že jeho celková prostorová směrodatná odchylka (v rozsahu měření do 50 m) je 9,7 mm[4].

78.         Z výše uvedených skutečností tak Úřad činí závěr, že zadavatel nepochybil, když poté, co si splnění požadavku na směrodatnou odchylku max. 10 mm dodatečně ověřoval, objasnění vybraného dodavatele přijal jako dostatečné k rozptýlení pochybností ohledně jejího splnění, kdy i v průběhu správního řízení bylo prokázáno, že na základě předložených dokumentů zadavatel mohl dojít k uvedenému závěru, tj. že daný přístroj předmětnou podmínku (ve smyslu výkladu pojmu směrodatná odchylka jako parametr přesnost nebo „precision“) splňuje. 

79.         Úřad se rovněž nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele, který uvádí, že zadavatel pochybil, když upřednostnil ad hoc testování jednoho vybraného kusu před systémovou garancí výrobce a technickými parametry výrobcem garantovanými. Dle přesvědčení Úřadu zadavatel uvedený kalibrační list žádným způsobem neupřednostnil, resp. z rozhodnutí o námitek tato skutečnost nevyplývá, když zadavatel v rozhodnutí o námitkách sice uvedl, že vybraný dodavatel deklaroval prostorovou směrodatnou odchylku 9,7 mm (která se uvádí v daném kalibračním listu), nicméně následně mezi podklady, z nichž vycházel, uvedl kromě kalibračního listu i studie, které obdržel od vybraného dodavatele. Nadto je Úřad toho názoru, že pokud se údaj o směrodatné odchylce 9,7 mm uvedený v dodatečně předloženém kalibračním listu skutečně vztahuje pouze k jednomu konkrétnímu skeneru, a to k jinému, než bude vybraným dodavatelem dodaný rámci plnění veřejné zakázky, taková skutečnost sice neprokazuje hodnotu směrodatné odchylky deklarovanou výrobcem obecně pro daný typ skeneru, ale ani nevylučuje, že by daný typ skeneru uvedenou technickou podmínku (směrodatnou odchylku max. 10 mm) nemohl splňovat. Proto zadavatel ani v této souvislosti nepochybil, pokud daný kalibrační list využil jako určité vodítko, z něhož dovodil splnění předmětné technické podmínky, resp. jako relevantní zdroj informací způsobilý vyloučit pochybnost o jejím nesplnění. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné připomenout i výše uvedené, tj.  že již samotná námitka navrhovatele týkající se uvedení údaje „mapping accuracy 15 mm“ v manuálu výrobce nebyla způsobilá vyvrátit závěr o splnění požadavku na maximální směrodatnou odchylku skeneru 10 mm, nadto splnění daného požadavku zadavatele vyplývá z další technické dokumentace výrobce (mj. „Hovermap ST-X Precision and Accuracy White Paper“) a dalších studií doložených vybraným dodavatelem, resp. není v rozporu s požadavky zadávacích podmínek.

80.         S ohledem na shora uvedená zjištění dospěl Úřad k dílčímu závěru, že zadavatel nepochybil, když nevyloučil vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení z navrhovatelem namítaného důvodu.

K parametru minimálního odolnostního standardu IP54

81.         V další části návrhu vyjadřuje navrhovatel přesvědčení, že přístroj Emesent Hovermap ST-X nemá udělenou certifikaci minimálního odolnostního standardu IP54, která je požadovaná zadavatelem v technické specifikaci. Navrhovatel přitom poukazuje na údaje uvedené na straně 5 uživatelského manuálu výrobce, ze kterého dle jeho názoru vyplývá, že dotčený přístroj pouze prochází procesem certifikace odolnostního standardu IP65, což však neprokazuje, že ke dni podání nabídky byla splněna minimální úroveň krytí IP54. Podle navrhovatele zadavatel akceptoval pouhý příslib vybraného dodavatele, nikoliv realitu potvrzenou výrobcem.

82.         Úřad nejprve na tomto místě považuje za nutné shrnout zjištěné skutečnosti týkající se vybraným dodavatelem nabízeného přístroje ve vztahu k naplnění podmínky odolnostního standardu. Úřad z produktového listu obsaženého v nabídce vybraného dodavatele zjistil, že vybraný dodavatel v nabídce deklaroval, že přístroj Emesent Hovermap ST-X disponuje odolnostním standardem IP54. Současně je však součástí uživatelského manuálu předloženého navrhovatelem informace, že u přístroje Hovermap ST-X probíhá proces certifikace odolnostního standardu IP65 (kdy je v rámci specifikace přístroje na straně 5 manuálu uvedený údaj „IP65 certification pending“). Úřad rovněž zjistil, že součástí předmětného uživatelského manuálu je také informace na straně 9, že přístroj „Hovermap“ je certifikací odolnostního standardu IP65 opatřen, přičemž tato informace vyplývá i z obecných varování nacházejících se na úvodních stranách manuálu označené jako „ii“.

83.         V rámci odpovědi na výzvu k objasnění nabídky č. 1 ze dne 17. 12. 2025 vybraný dodavatel zadavateli zaslal informaci, že nabízený přístroj je opatřen certifikací odolnostního standardu IP65, přičemž uvedl, že výstřižek z manuálu výrobce pochází z brožury z roku 2022, kdy v době uvedení na trh proces certifikace ještě nebyl dokončen. Vybraný dodavatel dále doložil snímek obrazovky z uživatelského manuálu ze dne 10. 12. 2025, kde se nachází informace, že přístroj certifikací odolnostního standardu IP65 opatřen je (podle zjištění Úřadu se zřejmě jednalo o výňatek ze strany 9 manuálu). V rámci vyjádření k návrhu vybraný dodavatel uvedl, že certifikace odolnostního standardu IP65 byla vydána již dne 24. 11. 2022 a v příloze tento dokument připojil.

84.         V této souvislosti Úřad zdůrazňuje, že zadavatel v rámci požadavků stanovených v technické specifikaci požadoval, aby byl nabízený předmět plnění (skener) opatřen minimálním odolnostním standardem IP54. Úřad na tomto místě upozorňuje, že požadavek zadávacích podmínek stanovený v technické specifikaci na odolnostní standard IP54 je formulován jako minimální parametr odolnostního standardu, tj. daná podmínka je splněna předmětem plnění majícím odolnostní standard IP54 ale i vyšší kvality (tj. např. IP65). Kromě toho ze zadávací dokumentace neplyne konkrétní způsob, jakým má být splnění předmětné zadávací podmínky prokázáno, nelze proto zadavateli nic vytýkat na tom, pokud by pouhou deklaraci (čestné prohlášení) uvedené v nabídce považoval za dostatečné. Námitka navrhovatele přitom směřovala vůči probíhající certifikaci odolnostního standardu IP65, nikoli IP54. V tomto ohledu lze přisvědčit zadavateli, že z případně probíhající certifikace odolnostního standardu IP65 (tj. skutečnosti namítané navrhovatelem, že skener nedisponuje odolnostním standardem IP65) nelze automaticky nabýt pochybnost o tom, že nabízené plnění nedisponuje odolnostním standardem IP54, který vybraný dodavatel deklaroval v nabídce.

85.         Přestože zadavatel neměl v průběhu zadávacího řízení žádný podklad přímo prokazující splnění minimálního odolnostního standardu IP54 u nabízeného plnění (kdy Úřad žádný takový v rámci dokumentace zadávacího řízení nedohledal), vzhledem ke způsobu, jakým zadavatel požadoval prokázání splnění dané podmínky technické specifikace (resp. nepožadoval předložení samotného certifikátu ani žádného obdobného dokumentu, jinými slovy postačovalo i pouhé prohlášení vybraného dodavatele), nepochybil, když učinil závěr o splnění dané technické podmínky. Zadavatel si přesto v návaznosti na námitky navrhovatele splnění dané technické podmínky ověřoval výzvou k objasnění nabídky č. 1, načež obdržel od vybraného dodavatele informaci z manuálu výrobce uvádějící odolnostní standard IP65 (jejíž pravdivost však navrhovatel nadále v rámci návrhu rozporuje).

86.         Úřad z obdržené dokumentace zjistil, že z předmětného manuálu výrobce, na který odkazují jak navrhovatel, tak vybraný dodavatel, je patrný jistý rozpor, resp. existuje jistá nejasnost ohledně toho, zda se údaj o odolnosti IP65 vztahuje pouze ke skeneru Hovermap ST a nikoliv i ke skeneru Hovermap-ST-X (tj. produktu, který vybraný dodavatel uvedl v rámci specifikace předmětu plnění ve své nabídce), přičemž ale nelze vyloučit, že se jedná pouze o chybu v manuálu, či zastaralou informaci. V rámci vyjádření vybraného dodavatele k návrhu totiž Úřad obdržel certifikát o splnění podmínek odolnosti IP65 skeneru Hovermap ST-X ze dne 24. 11. 2022, pročež je Úřad toho názoru, že i přes uvedenou nejasnost či rozpor v předmětném manuálu ohledně splnění odolnostního standardu IP65 u nabízeného plnění, není vyloučena pravdivost deklarace odolnostního standardu IP54 v nabídce vybraného dodavatele. Dle názoru Úřadu tak zadavatel nepochybil, pokud námitku navrhovatele o probíhající certifikaci odolnostního standardu IP65 nepovažoval za způsobilou vyvolat pochybnost o splnění předmětné podmínky, jak byla stanovena v zadávací dokumentaci (tj. požadavku na odolnostní standard IP54).

87.         Úřad opětovně zdůrazňuje, že z textu zadávací dokumentace ani jejich příloh nelze nikterak dovozovat, že dodavatelé mají jako součást nabídky předkládat doklady k prokázání splnění technických podmínek vymezujících předmět plnění, resp. není vyloučeno, aby bylo jejich splnění vybraným dodavatelem prokázáno pouhou deklarací v nabídce či čestným prohlášením. Pokud tedy zadavatel nepožadoval např. doložení certifikátu o dosažené odolnosti příslušného stupně IP54, nemohl v případě jeho nedoložení a v případě, že nebyla v nabídce deklarovaná odolnost IP54 relevantně zpochybněna, přistoupit k vyloučení účastníka, resp. vybraného dodavatele, ze zadávacího řízení, neboť takový postup by byl v rozporu se zadávacími podmínkami a tím i zákonem.

88.         Úřad se také nemůže ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách tvrdí, že probíhající proces certifikace odolnostního standardu IP65 implikuje splnění odolnostního standardu IP54, neboť rozhodnutí o námitkách takové tvrzení neobsahuje a zadavatel pouze uvádí, že probíhající proces certifikace odolnostního standardu IP65 splnění požadavku odolnostního standardu IP54 nevylučuje.

89.         Úřad na tomto místě shrnuje, že zadavatel nepochybil, když z důvodu nesplnění minimálního odolnostního standardu IP54 (jak namítal navrhovatel) nevyloučil vybraného dodavatele z další účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, tj. když považoval požadavek na minimální odolnostní standard IP54 za splněný na základě deklarace vybraného dodavatele uvedené v jeho nabídce a následného objasnění nabídky týkající se splnění odolnostního standardu IP65 (což bylo ve vztahu k nabízenému předmětu plnění prokázáno i v průběhu samotného správního řízení prostřednictvím předloženého dokumentu o splnění podmínek certifikace IP65).

K namítanému nesplnění požadavku na měření bodů bodového pole jako s výtyčkou

90.         Úřad se dále zabýval tvrzením navrhovatele, podle něhož vybraným dodavatelem nabízené řešení nesplňuje zadávací podmínku spočívající v požadavku na „měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou“, neboť dle navrhovatele vybraným dodavatelem nabízené zařízení neumožňuje přímé fyzické měření diskrétního bodu v terénu, nýbrž pouze následnou extrakci bodu z mračna bodů v rámci post-processingu. Podle navrhovatele je daná schopnost zásadní pro umístění výsledného mračna do bodového pole, například do závazného souřadnicového systému pro ČR, kterým je S-JTSK.

91.         Úřad předně považuje za vhodné shrnout, že zadávací dokumentace v rámci požadavků na technickou specifikaci předmětu plnění uvádí, že „součástí dodávky bude také teleskopický monopod na připevnění skeneru pro měření v nepřístupných místech a pro měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou“. Úřad dodává, že kromě toho zadavatel u předmětného skeneru požaduje i „schopnost měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému S-JTSK.“

92.         Vybraný dodavatel zadavateli v rámci odpovědi na výzvu k objasnění nabídky č. 1 potvrdil, že monopod ke skeneru, který je součástí předmětu plnění nabídky vybraného dodavatele, lze přiložit na bod a následně bod odečíst z mračna bodů. Zadavatel tuto skutečnost reflektoval v bodu 3 rozhodnutí o námitkách uvedením, že vybraný dodavatel splnění uvedeného požadavku v odpovědi na výzvu k objasnění nabídky č. 1 nabídky deklaroval. Podle zadavatele pak bylo tvrzení navrhovatele vyvráceno potvrzením ze strany vybraného dodavatele. V rámci odpovědi na výzvu k objasnění nabídky č. 2 pak vybraný dodavatel dále vysvětlil, že námitka navrhovatele vychází z nesprávného technického předpokladu, že laserové skenování není měřící metoda. Naproti tomu vybraný dodavatel uvedl, že laserovým skenováním vznikají body bodového pole, kdy měřená je vzdálenost a úhel, a výsledkem je bod s jednoznačnými souřadnicemi. Identifikace konkrétního bodu bodového pole pak probíhá vyhodnocením (zpracováním) výsledků měření.    

93.         Aby bylo možno rozhodnout, zda zadavatel postupoval v souladu se zákonem při posouzení, že nabídka vybraného dodavatele splňuje dotčenou zadávací podmínku, je v prvé řadě klíčové učinit závěr ohledně výkladu požadavku zadavatele uvedeného v zadávacích podmínkách, tj. aby součástí dodávky byl také teleskopický monopod na připevnění skeneru pro měření v nepřístupných místech a pro měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou. V předmětném případě je mezi účastníky správního řízení sporu, zda formulace „měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou“, v souvislosti s požadavkem na dodávku monopodu na připevnění skeneru, vyjadřuje požadavek na schopnost přístroje (skeneru) přímo v terénu identifikovat konkrétní bod a pomocí fyzického kontaktu jej změřit a uložit jeho souřadnice jako samostatný diskrétní bod, tj. schopnost přímého diskrétního bodového měření v terénu, obdobně jako v případě geodetické technologie měření bodů v terénu jako s výtyčkou (a zda v případě, že se aplikuje uvedený výklad podávaný navrhovatelem, přístroj nabízený vybraným dodavatelem danou podmínku nesplňuje).

94.         Úřad v obecnosti uvádí, že při výkladu zadávací podmínky je třeba pohlížet zejména na její účel a postavení v kontextu zadávacích podmínek jako celku, přičemž výklad zadávací podmínky má být racionální a nemá sklouzávat k nepřiměřeně formalistickým jazykovým rozborům. Zde lze poukázat na východiska výkladu zadávacích podmínek tak, jak byla formulována v rozhodovací praxi Úřadu. V rozhodnutí ze dne 25. 4. 2023, sp. zn. ÚOHS-S0097/2023/VZ, č. j. ÚOHS-15629/2023/500 Úřad uvedl, že: „[…] samostatné ustanovení zadávací dokumentace se má vykládat nejenom gramaticky, ale i systematicky a logicky a také s ohledem na účel a předmět veřejné zakázky, na praxi obvyklou při zadávání podobných veřejných zakázek, a to vše ve vzájemné souvislosti.“ V rozhodnutí ze dne 27. 11. 2023, sp. zn. ÚOHS-S0601/2023/VZ, č. j. 47228/2023/500 pak Úřad uvedl: „Při výkladu zadávacích podmínek je třeba vycházet jak z jejich jazykového znění, tak z jejich logického a systematického výkladu v kontextu všech zadávacích podmínek, přičemž přihlédnout je nutno i k tomu, co chtěl zadavatel stanovením předmětných zadávacích podmínek vyjádřit a jaký význam tomuto jednání mohli přikládat dodavatelé jakožto adresáti předmětných požadavků. Současně je potřeba přistupovat k zadávacím podmínkám a jejich znění s určitou mírou racionality a s touto racionalitou je i vykládat. V pochybnostech je pak třeba zadávací podmínky vykládat k tíži zadavatele, potažmo ve prospěch hospodářské soutěže, v uvedeném kontextu ve prospěch dodavatelů.“

95.         Z jazykového výkladu předmětné zadávací podmínky (aby součástí dodávky byl také teleskopický monopod na připevnění skeneru pro měření v nepřístupných místech a pro měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou) vyplývá, že zadavatel požaduje dodání teleskopického monopodu, což je mechanická opora pro umístění skeneru. Z jazykového výkladu uvedené zadávací podmínky přitom nevyplývá požadavek aby monopod měl specifické vlastnosti geodetické výtyčky, a to zejména proto, že zadavatel nezmiňuje požadavek na měření hrotem, fyzické přiložení na konkrétní bod, požadavky na přesnost odvozenou z délky či konstrukce monopodu apod. Fráze „jako s výtyčkou“ je v českém jazyce přirovnáním, přičemž v návaznosti na provedený jazykový výklad uvedené podmínky nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o technickou specifikaci určité geodetické metody měření. Úřad konstatuje, že z gramatického znění podmínky nelze dovodit, že by zadavatel požadoval fyzicky kontaktní geodetické měření, tj. měření bodu přímo prostřednictvím samotného monopodu.

96.         Systematickým výkladem Úřad zjistil, že daná technická podmínka zahrnující požadavek na měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou, je uvedena odděleně od požadavku na „schopnost měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému S‑JTSK“, přičemž zadávací dokumentace mezi uvedenými podmínkami nevytváří žádnou přímou vazbu, tj. nevyplývá z ní, že by měření bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému muselo probíhat prostřednictvím monopodu či v geodetickém režimu výtyčky, tj. přímým přiložením na měřený bod.

97.         Úřad má za to, že účel monopodu je v zadávací podmínce výslovně uvedený (mj. „pro měření v nepřístupných místech“), z čehož Úřad dovozuje, že smyslem dané podmínky je spíše umožnit umístění skeneru do prostor, kam se běžně nelze dostat, nikoli definovat metodiku geodetického měření. Výklad, který podává navrhovatel, tj. že zadavatel požadoval geodetickou metodiku přímého fyzického změření diskrétního bodu, přitom není v zadávacích podmínkách žádným způsobem vyjádřena. Požadavek na takto přesně definovanou metodu měření by musel být v zadávacích podmínkách dle názoru Úřadu formulován jednoznačně, nicméně zadavatel tak neučinil.

98.         V návaznosti na výše předestřená výkladová východiska Úřad k námitce navrhovatele, že přístroj Hovermap ST‑X neumí měřit bod přímo, ale pouze „odhadovat“ jeho pozici z mračna, uvádí, že ze zadávací dokumentace dle jeho zjištění nevyplývá požadavek na přesný způsob, jakým má být bod měřen, ale pouze výsledek, tj. že má být možné „měřit body bodového pole“. Způsob technické realizace, tj. jakým způsobem lze k uvedenému změření bodu dospět zadavatel žádným způsobem nestanovil, kdy není uvedeno, že přístroj má mít schopnost přímého měření bodu. Úřad dále zdůrazňuje, že ze znění předmětné zadávací podmínky nelze vyloučit, aby nabízený přístroj určoval body bodového pole v rámci post-processingu, resp. identifikoval body z mračna bodů, které přístroj sám změří (neskenuje). Argument navrhovatele, že měření bodu z mračna představuje pouze „odhad“, tedy není relevantní pro posouzení splnění zadávací podmínky, neboť zadávací dokumentace techniku měření nijak nespecifikuje, specifikuje však požadavek na výsledek požadované schopnosti, resp. účel užití změřených bodů, a to pro použití v národním souřadnicovém systému S-JTSK.

99.         Úřad shrnuje, že zadavatel v rámci podmínek technické specifikace stanovil požadavek na schopnost měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému S‑JTSK, čímž mj. stanovil jaký je účel využití takto získaných bodů, tj. nestanovil požadavek na konkrétní technologii či postup, jakým mají být jednotlivé body měřeny. Zadávací dokumentace neobsahuje žádnou zadávací podmínku, z níž by bylo možné dovodit, že zadavatel požadoval určitou specifickou metodiku měření jednotlivých bodů.

100.     Rovněž zadavatel uvedenou technickou podmínku vykládá tak, že „měření“ představuje celý proces získání či získávání požadovaných dat a parametrů, bez ohledu na to, jakým konkrétním výsledkem či metodikou se získaná naměřená data zpracovávají. Zadavateli jde a šlo o význam slova "měřit" primárně v širším, resp. obecném významu bez vazby na konkrétní technologii získávání, měření, či vyhodnocování dat. Dle jeho sdělení je pro něj důležitý výsledek, tj. mít mračno bodů a mít je plnohodnotně navázané na souřadnicový systém. Tuto podmínku podle zadavatele vybraný dodavatel splňuje. Úřad se ztotožňuje se zadavatelem ohledně výkladu dané podmínky, kdy má rovněž za to, že užití samotného slova „měření“ není nutno chápat pouze ve smyslu fyzického jednokrokového změření bodu v geodetickým režimu výtyčky, jelikož daný výklad nemá oporu ve znění zadávacích podmínek, jak blíže Úřad vysvětlil výše.

101.     Současně Úřad akcentuje, že navrhovatel nerozporuje samotnou schopnost nabízeného skeneru získat body bodového pole a následně je použít v souřadnicovém systému S‑JTSK, tj. nerozporuje splnění požadovaného účelu. Pokud však navrhovatel namítá, že podle jeho názoru může dojít k problémům s přesností při použití měřicí metody založené na identifikaci bodu v mračnu bodů v rámci post-processingu (resp. že se jedná o pouhý „odhad“ polohy bodu), k těmto tvrzením nepředkládá žádnou konkrétní technickou argumentaci ani důkaz o tom, že by nabízený skener nebyl schopen dosáhnout přesnosti vyžadované zadavatelem, nebo takové přesnosti, která by nebyla dostatečná pro použití získaného bodu v národním souřadnicovém systému, jak požaduje zadavatel. Úřad připomíná, že zadavatel nestanovil žádné bližší podmínky určující jakou metodou mají být souřadnice daného bodu získány. Ve vztahu k namítané nemožnosti zachycení drobných stabilizačních prvků (geodetický hřeb) Úřad uvádí, že daný požadavek rovněž ze zadávacích podmínek nevyplývá a Úřad proto neshledává oporu pro tvrzení, že zadavatel takovou schopnost požadoval, resp. že nabízené plnění z uvedeného důvodu nesplňuje předmětnou zadávací podmínku. Pokud by měla být danou metodou získávání bodů (v rámci post-processingu) ovlivněna přesnost měření, zadavatel měl možnost kromě účelu využití získaných bodů (v národním souřadnicovém systému S-JTSK) stanovit kupříkladu velikost měřeného bodu či jinak limitovat míru přesnosti měření.

102.     Úřad proto uzavírá, že námitka navrhovatele brojí proti tomu, že nabízený přístroj neumožňuje technickou metodu měření, kterou zadávací dokumentace vůbec nepožaduje, a tudíž se nejedná o argumenty schopné zpochybnit splnění zadavatelem stanovené podmínky.

103.     Úřad je proto s ohledem na shora uvedené toho názoru, že zadavatel při posuzování nabídky vybraného dodavatele nepochybil, když potvrzení ze strany vybraného dodavatele, které obdržel v rámci objasnění nabídky, považoval za dostatečné, resp. když neměl pochybnost o tom, že nabízený skener požadavek na měření bodů bodového pole skenerem, jako s výtyčkou splňuje, když jak potvrdil vybraný dodavatel, zahrnuje i dodávku monopodu ke skeneru, který lze na bod přiložit a následně lze bod s jednoznačnými souřadnicemi odečíst z mračna bodů, přičemž vybraný dodavatel potvrdil i schopnost měřit body bodového pole pro použití v národním souřadnicovém systému S‑JTSK.

104.     Úřad se současně neztotožňuje s argumentací navrhovatele, že akceptací nabízeného řešení došlo k nepřípustné změně zadávacích podmínek. Zadavatel totiž po uplynutí lhůty pro podání nabídek nestanovil žádný nový požadavek ani neustoupil od požadavku na dodání teleskopického monopodu; posoudil toliko splnění požadavku tak, jak vyplývá z jeho textu a smyslu. Úřad konstatuje, že závěr zadavatele, že vybraným dodavatelem nabízené řešení splňuje sporný požadavek, představuje pouhý výklad stanovené podmínky, nikoli její změnu.

105.     S ohledem na shora uvedené Úřad dospěl k závěru, že navrhovatelem tvrzené nesplnění požadavku na měření bodů bodového pole „jako s výtyčkou“ nebylo v šetřeném případě prokázáno, a zadavatel tedy nepochybil, pokud nabídku vybraného dodavatele v tomto ohledu posoudil jako vyhovující zadávacím podmínkám. Úřad proto ani v této části návrhu neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

Závěr

106.     Vzhledem k výše uvedeným závěrům má Úřad za to, že zadavatel měl oprávněně již z údajů uvedených v nabídce vybraného dodavatele, které byly dále objasněny v rámci procesu objasnění nabídky podle § 46 zákona, za prokázané, že vybraným dodavatelem nabízený přístroj Emesent Hovermap ST-X splňuje minimální technické podmínky stanovené zadavatelem v technické specifikaci, tj. požadavek na směrodatnou odchylku maximálně 10 mm, požadavek na odolnostní standard IP54, jakož i požadavek na dodání teleskopického monopodu a související požadavek na měření bodů bodového pole skenerem „jako s výtyčkou“ v kontextu zadávacích podmínek jako celku.

107.     Úřad tedy na základě všech výše uvedených argumentů uzavírá, že zadavatel nepostupoval v rozporu se zákonem a zadávacími podmínkami, když rozhodl o výběru vybraného dodavatele, jelikož ze zjištěných skutečností dle Úřadu nevyplývá, že by měl být vybraný dodavatel zadavatelem pro nesplnění uvedených zadávacích podmínek vyloučen; zadavatelem učiněný závěr, že vybraný dodavatel předmětné podmínky splňuje, byl učiněn správně a v souladu se zákonem. Současně Úřad ve vztahu k námitce navrhovatele směřující proti rozhodnutí o námitkách neshledal pochybení zadavatele při vyřizování námitek, neboť zadavatel se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil k podstatě namítaných skutečností.

108.     Úřad pro úplnost uvádí, že k podání navrhovatele ze dne 26. 1. 2026, jímž se navrhovatel z vlastní iniciativy vyjadřoval „k technickým tvrzením zadavatele“, Úřad v souladu se zásadou koncentrace řízení nepřihlížel.

109.     K tomu Úřad uvádí, že v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se uplatní zásada koncentrace řízení zakotvená v ustanoveních § 251 odst. 4 a odst. 5 zákona. V řízení před Úřadem se koncentrační zásada projeví ve vztahu k navrhovateli tím, že rozsah svého návrhu nemůže následně v průběhu řízení doplňovat či měnit, resp. že k takovým změnám a doplněním Úřad nebude přihlížet s výjimkou těch důkazů a skutečností, které navrhovatel nemohl vůči zadavateli tvrdit již dříve (§ 251 odst. 4 zákona). V souvislosti s daným podáním je třeba přihlédnout i k § 251 odst. 5 zákona podle něhož v řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel tak byl § 251 odst. 5 zákona limitován co do uvádění skutečností a navrhování důkazů lhůtou v délce 15 dní, jejíž běh započal zahájením správního řízení dne 30. 12. 2025. Konec této lhůty pak připadl na 14. 1. 2026, přičemž Úřad obdržel podání navrhovatele až dne 26. 1. 2026.

110.     Pro úplnost Úřad uvádí, že podání navrhovatele ze dne 26. 1. 2026 nad rámec podaného návrhu obsahovalo další argumentaci týkající se jediného možného výkladu pojmu směrodatná odchylka, další skutečnosti týkající se kalibračního listu včetně návrhu, aby Úřad kontaktoval laboratoře VÚGTK k získání odborného komentáře k výsledkům kalibrace přesnosti, dále tvrzení o rozporu ve stupních krytí v manuálu výrobce, resp. argumentaci o nesplnění žádného stupně odolnostního krytí IP, jakož i návrh, aby si Úřad vyžádal doložení splnění krytí IP54 přímo pro přístroj Hovermap ST-X, a dále vysvětlující argumentaci ohledně získávání bodů z bodového mračna či průběhu fyzického měření bodů skenerem připevněným na výtyčce.

111.     Úřad tak v souladu se zásadou koncentrace řízení nepřihlíží k tvrzením a navrhovaným důkazům, která navrhovatel přednesl ve svém vyjádření z 26. 1. 2026, které bylo učiněno po uplynutí uvedené 15denní lhůty, kdy jimi ani neměla být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí (což ostatně ani sám navrhovatel netvrdí). Zde je nutno připomenout i to, že dané vyjádření ze dne 26. 1. 2026 bylo navrhovatelem učiněno ještě předtím, než obdržel výzvu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí podle § 261 odst. 3 zákona, na kterou již navrhovatel nijak nereagoval. Účelem vyjádření se k podkladům rozhodnutí je dát účastníkům řízení prostor právě pro uplatnění těch skutečností, ke kterým by Úřad podle § 251 odst. 5 zákona přihlédnul i po uplynutí 15denní lhůty stanovené tímto ustanovením. To ovšem navrhovatel neučinil a ve svém vyjádření pouze vedl polemiku s vyjádřením zadavatele k návrhu.

112.     Úřad pro úplnost uvádí, že nepřikročil k provedení dalších důkazů navržených navrhovatelem, konkrétně pak ani k provedení důkazu video-instruktáží výrobce (který měl dle navrhovatele ukázat, že přístroj vybraného dodavatele neurčuje souřadnice bodů měřením ale post-processingem), neboť již skutečnosti zjištěné z dokumentace zadávacího řízení byly dle názoru Úřadu pro věcné posouzení předmětu sporu dostatečné. Provádění dalších dodatečných důkazů by tak dle názoru Úřadu nebylo v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval.

113.     Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad ve věci návrhu navrhovatele rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.             KAROLAS Legal s.r.o., advokátní kancelář, Na Příkopě 988/31 110 00 Praha

2.             3gon Positioning s.r.o., Prvomájová 1262/33, 153 00 Praha

3.             GEOTRONICS Praha, s.r.o., Pikovická 206/11, 147 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Předmětný dokument „EMESENT HOVERMAP USER MANUAL“ v originálním znění k datu 10. 12. 2025 navrhovatel přiložil ke svému návrhu.

[2] Navrhovatel předložil manuál výrobce ze dne 10. 12. 2025, kde je informace o běžícím řízení certifikace uvedena jako „IP Rating: IP 65 certification pending“ na s. 5 v příloze č. 13.

[3] Jedná se o dokumenty, resp. publikace s názvem „A Comparative Study of Indoor Accuracies Between SLAM and Static Scanners“, „Long-distance SLAM scanning of mine tunnel - testing of precision and accuracy of Emesent Hovermap ST‑X“.

[4] Pozn. Úřadu – ze sdělení vybraného dodavatele, které má Úřad k dispozici, je přitom zřejmé, že se nejedná o kalibrační list konkrétního zařízení, které bude předmětem plnění veřejné zakázky, a to zejména s ohledem na to, že v rámci odpovědi na výzvu k objasnění nabídky č. 1 vybraný dodavatel nabízel v rámci předání plnění i „dodání takovéhoto kalibračního listu pro skener“ zadavatele.