číslo jednací: 09595/2026/500
spisová značka: S0998/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Zabezpečení komplexního servisu a pronájem zdravotnického prádla a oděvů
• Účastníci:
  1. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
  2. Prádelna Kyselý, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 31. 3. 2026

Spisová značka:  ÚOHS-S0998/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-09595/2026/500

Brno 12. 3. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 22. 12. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 23. 12. 2025 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 09459, se sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha,
• navrhovatel – Prádelna Kyselý, a.s., IČO 26723883, se sídlem Vlasákova 333, 258 01 Vlašim,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zabezpečení komplexního servisu a pronájem zdravotnického prádla a oděvů“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-059750, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 10. 2025 pod ev. č. 707657-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 00 Praha 10 – stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Zabezpečení komplexního servisu a pronájem zdravotnického prádla a oděvů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-059750, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 10. 2025 pod ev. č. 707657-2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 3  zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, neboť v zadávací dokumentaci nevymezil obsah a rozsah předmětu citované veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, když neposkytl dostatečně určitě informace o aktuálním a požadovaném počtu kusů systémového prádla tak, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím plnění předmětu veřejné zakázky, tedy o tom, zda je možné s ohledem na definovaný předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankce garantovat dodání požadovaného množství systémového prádla pro zavedení služby dle stanoveného časového harmonogramu plnění, což mohlo mít dopad do tvorby nabídek, jelikož uvedená nejistota mohla dodavatelům bezdůvodně zabránit v účasti v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 00 Praha 10 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutíÚřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zabezpečení komplexního servisu a pronájem zdravotnického prádla a oděvů“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-059750, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 10. 2025 pod ev. č. 707657-2025, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 00 Praha 10 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0998/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele – Prádelna Kyselý, a.s., IČO 26723883, se sídlem Vlasákova 333, 258 01 Vlašim – ze dne 22. 12. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Zabezpečení komplexního servisu a pronájem zdravotnického prádla a oděvů“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-059750, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 10. 2025 pod ev. č. 707657-2025, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 00 Praha 10 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, IČO 00064173, se sídlem Šrobárova 1150/50, 100 00 Praha 10, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 23. 12. 2025 JUDr. Jindřichem Vítkem, Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 09459, se sídlem Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 23. 10. 2025 podle citovaného zákona zadávací řízení na veřejnou zakázku „Zabezpečení komplexního servisu a pronájem zdravotnického prádla a oděvů“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 23. 10. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 27. 10. 2025 pod ev. č. Z2025-059750, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 27. 10. 2025 pod ev. č. 707657-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             Podle bodu 2.1 zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „poskytnutí služby: komplexní servis prádla spojený s jeho pronájmem, praním a ostatními souvisejícími službami jako jsou opravy, žehlení, mandlování a logistika (tj. odvoz, dovoz a rozvoz na jednotlivá dodací místa (kliniky a pracoviště) zadavatele, vč. zajištění prostředků potřebných pro rozvoz prádla – vozíky, přepravky, boxy, prádelenské klece), a to vše v souladu s obecně závaznými právními předpisy a příslušnými hygienickými normami, zejména (nikoliv však výlučně) vyhláškou č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.“

3.             Dle bodu 2. „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 124 000 000 Kč bez DPH (za 4 roky).

4.             Ze seznamu přijatých zpráv (dostupného v rámci dokumentace o zadávacím řízení, která byla Úřadu zprostředkována prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje) vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek na plnění veřejné zakázky pouze jednu nabídku, a to konkrétně nabídku dodavatele – CHRIŠTOF, spol. s r.o., IČO 42660351, se sídlem Komárovské nábřeží 465/10, 617 00 Brno (dále jen „CHRIŠTOF, spol. s r.o.“).

5.             Zadavatel obdržel dne 4. 12. 2025 od navrhovatele – Prádelna Kyselý, a.s., IČO 26723883, se sídlem Vlasákova 333, 258 01 Vlašim (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 15. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 19. 12. 2025, byly námitky v celém rozsahu odmítnuty.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody pro odmítnutí námitek, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 22. 12. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Dne 22. 12. 2025 byl stejnopis návrhu doručen také zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Návrh navrhovatele ze dne 22. 12. 2025 směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel porušil ustanovení § 6 odst. 1 a 2 zákona, přičemž především namítá porušení zásady transparentnosti a zásady zákazu diskriminace, načež dále namítá také porušení ustanovení § 36 odst. 3 zákona a nevyváženost smluvního vztahu. Navrhovatel se domnívá, že zadávací podmínky, jejichž součástí jsou i obchodní podmínky, jsou nepřiměřené požadovanému cíli a představují neúnosné narušení základních zásad zákona, a to konkrétně z následujících důvodů.

K požadavku na technickou kvalifikaci

8.             Nezákonnost postupu zadavatele navrhovatel spatřuje předně v požadavku na technickou kvalifikaci spočívajícím v prokázání, že v posledních 3 letech dodavatel poskytl alespoň 3 služby odpovídající předmětu veřejné zakázky, soustavně po dobu 12 po sobě následujících měsíců, se souhrnným finančním objemem alespoň 25 mil. Kč bez DPH za poskytnuté 3 služby celkem, a to z důvodu vyloučení dodavatelů, kteří mají dostatečnou kapacitu, avšak poskytují obdobné služby u 4, 5 nebo 6 odběratelů. Uvedený počet služeb pak dle názoru navrhovatele nepředstavuje reálnou rozlišovací informaci o zkušenostech dodavatele.

9.             Navrhovatel tak považuje předmětný požadavek zadavatele za rozporný s rozhodovací praxí Úřadu, Nejvyššího správního soudu a rozhodovací praxí Soudního dvora Evropské unie.

10.         Předpokládaná hodnota veřejné zakázky pak dle navrhovatele představuje přibližně 10 % z tržeb navrhovatele, z čehož navrhovatel dovozuje, že nepřichází v úvahu, že by při dostatečné přípravě nebyl schopen službu zajistit v rozsahu požadovaném zadávací dokumentací.

K výpovědi bez udání důvodu

11.         Navrhovatel má dále za to, že v návrhu smlouvy uvedené oprávnění smluvních stran písemně vypovědět smlouvu, a to i bez udání důvodu, po uplynutí 1 roku od nabytí účinnosti smlouvy s výpovědní dobou 6 měsíců, je excesivní a vnáší do vztahu mezi zadavatelem a navrhovatelem právní nejistotu. Tato nejistota se dle navrhovatele promítá již do zadávacích podmínek, neboť dodavatelé při tvorbě svých nabídek a cenových kalkulací nemohou mít jistotu o rozsahu plnění, které bude na základě smlouvy skutečně poskytnuto především v návaznosti na výši konkrétních investic. Předmětné smluvní ustanovení pak dle navrhovatele umožňuje i značnou svévoli zadavatele vůči jednotlivým dodavatelům, neboť jeho uplatnění není závislé na skutečnosti, kterou by mohli dodavatelé kvalifikovaně odhadnout či svým vlastním jednáním ovlivnit.

12.         Navrhovatel dále konstatuje následující: „Smluvní ujednání o možnosti ukončit smluvní vztahy po jednom a půl roce i před sjednanou dobou trvání je evidentně ekonomicky nevýhodné a riskantní pro dodavatele, který musí pro své plnění na počátku smluvního vztahu masivně investovat do pořízení nového prádla, na rozdíl od současného dodavatele, který jako jediný disponuje prádlem dle vysoce konkrétní specifikace. V případě předčasného ukončení smluvního vztahu (které není podmíněno např. porušením smluvních podmínek na straně dodavatele) jde o podmínku diskriminační, ekonomicky velmi nevýhodnou pro jednu smluvní stranu a finančně vysoce riskantní. Následkem této disproporce je to, že dodavatel bude jednoznačně slabší smluvní stranou. Zadavatel vytvořením kontraktační nerovnováhy narušil hospodářskou soutěž a zamezil navrhovateli i dalším kvalifikovaným subjektům v přístupu k veřejné zakázce. Možnost zadavatele jednostranně ukončit smlouvu před uplynutím doby trvání smlouvy (viz čl. V smlouvy) bez nároku na jakékoliv přiměřené protiplnění vytváří dle stěžovatele neúnosnou míru rizika pro uchazeče.“

13.         Navrhovatel dále namítá také porušení zásady zákazu diskriminace spočívající v tom, že „návrh smlouvy, pokud jde o její ukončení, jednoznačně zvýhodňuje nejen ekonomicky silnější podnikatelské subjekty, ale i současného dodavatele. Zadávací podmínky je nutno zkoumat z hlediska nepřiměřenosti ve vztahu k ekonomickému výsledku, k němuž směřují. Poskytování komplexního servisu prádla v situaci, kdy každý uchazeč s výjimkou současného dodavatele musí logicky poskytnout zadavateli zcela nové prádlo (vysoce specifikované dle zadávacích kritérií), je vysoce diskriminační. Poskytnutí nového prádla totiž představuje investici přesahující 15 mil. Kč a dodavatel je současně vystaven riziku, že zadavatel smluvní vztah ukončí v libovolném okamžiku (odstoupení od smlouvy a výpověď po 18 měsících), tedy i před sjednanou dobou trvání, a to bez uvedení důvodu. Takové riziko nezávislé na kvalitě uchazečova plnění vnáší do zadávacího řízení právní nejistotu.“

14.         V případě uvedené výpovědi pak smlouva dle navrhovatele neobsahuje ani případný odkup údajně vysoce specifikovaného prádla dle zadávací dokumentace před uplynutím doby trvání smlouvy (čtyř let), načež nelze reálně stanovit nabídkovou cenu, která se u předmětu veřejné zakázky odvíjí mimo jiné od výše investic a délky trvání smlouvy, a proto zadavatel neformuloval zadávací podmínky v podrobnostech potřebných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost za jejich správnost a úplnost na dodavatele.

K připuštění možnosti realizovat předmět plnění prostřednictvím použitého prádla

15.         Zadavatel dále dle navrhovatele umožnil poskytovat předmět plnění formou použitého prádla bez zohlednění dané skutečnosti v hodnotících kritériích, čímž vytvořil diskriminační předpoklad, a tedy i nerovné zacházení ve prospěch současného dodavatele, jelikož na trhu neexistuje obdobný potenciální dodavatel, který disponuje použitým prádlem dle podrobné specifikace požadované zadavatelem a v objemu uvedeném v zadávací dokumentaci.

16.         Současný dodavatel je tak automaticky zvýhodněn, a to z toho důvodu, že „[n]ehrozí, že prádlo nebude k dispozici ke dni zavedení služby (např. z důvodu vyšší moci), a v případě vypovězení služby ve lhůtě jeden a půl roku mu nevznikne taková škoda jako dodavateli, který musí pořídit prádlo nové.“

K délce lhůty pro zavedení služby

17.         Navrhovatel je dále také toho názoru, že zadavatel stanovil nepřiměřeně krátkou lhůtu pro zavedení služby. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na správní řízení vedená před Úřadem týkající se co do předmětu údajně obdobných veřejných zakázek, na kterých dokazuje, že ani pro nemocnici s menším počtem zaměstnanců nelze obstarat dostatek prádla v zadavatelem požadovaných lhůtách.

18.         Navrhovatel na tomto místě upozorňuje také na nesoulad mezi zadavatelem uvedeným počtem zaměstnanců, které je třeba předmětným prádlem vybavit, v zadávací dokumentaci (2 799 osob) a v rozhodnutí o námitkách (1 845 osob). Veřejná zakázka tak byla dle navrhovatele i z tohoto pohledu vypsána netransparentně, jelikož zásadní informace tak dle navrhovatele byla zveřejněna až po lhůtě pro podání nabídek.

K objemu prádla na jednotlivých odděleních zadavatele

19.         Navrhovatel namítá také údajné účelové zatajení objemu prádla potřebného ke komplexnímu poskytování služby, jelikož v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel konstatoval, že nedisponuje množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení. Pokud by však zadavatel množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení nedisponoval, byla by služba dle navrhovatele již nyní prováděna v rozporu se smlouvou, která předpokládá inventarizaci majetku na roční bázi, přičemž objem/stav/evidence prádla je dále základní předpoklad k provádění inventur a následného vyúčtování. Podstatná část systémového prádla je pak dle navrhovatele dle zadávací dokumentace označena čipem, který musí obsahovat velikost, barvu, datum poslední expedice na konkrétní oddělení apod.

20.         Navrhovatel na tomto místě upozorňuje také na 50 % absenci údajů týkajících se počtu lůžek a počtu zaměstnanců u vybraných položek v rámci stanovení požadavků na systémové prádlo, načež je navrhovatel toho názoru, že zadavatel tedy ani z tohoto hlediska nedodržel povinnost formulovat zadávací podmínky v podrobnostech potřebných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

21.         Navrhovatel je tedy toho názoru, že na jednu stranu zadavatel striktně určuje a požaduje dodržet lhůty pro zavedení komplexního servisu, na druhou stranu však neříká, kolik prádla je zapotřebí k zabezpečení dané služby konkrétního zařízení, přestože musí mít tuto informaci k dispozici.

Závěr

22.         Na závěr navrhovatel zdůrazňuje, že je nutné chápat výše učiněné námitky ve vzájemném kontextu a dodává, že ze všech výše uvedených důvodů nemohl podat nabídku, jelikož není objektivně možné stanovit celkovou nabídkovou cenu.

23.         Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 22. 12. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

25.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

26.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS­49952/2025/536 ze dne 23. 12. 2025.

27.         Dne 2. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

28.         Zadavatel úvodem svého vyjádření odkazuje na argumentaci učiněnou již v rozhodnutí o námitkách, načež k jednotlivým námitkám navrhovatele dále uvádí následující.

K požadavku na technickou kvalifikaci

29.         Uvedenému požadavku se zadavatel dle svého vyjádření věnoval již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, v němž zdůraznil, že předpokládaná hodnota plnění přezkoumávané veřejné zakázky činí 124 mil. Kč bez DPH za čtyři roky, tj. přibližně 31 mil. Kč bez DPH ročně, a že smyslem technické kvalifikace je ověření schopnosti dodavatele realizovat plnění v odpovídajícím rozsahu. Zadavatel v této souvislosti uvedl, že připustil-li by prokazování minimálního požadovaného objemu plnění referencemi, jejichž jednotlivý rozsah zjevně neodpovídá předpokládanému rozsahu plnění, postrádala by takto nastavená technická kvalifikace jakýkoliv smysl, neboť by neprokazovala schopnost vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku v požadovaném rozsahu.

30.         Požadavek na doložení tří referenčních služeb se souhrnným finančním objemem alespoň 25 mil. Kč bez DPH proto dle zadavatele nelze považovat za nepřiměřený, neboť sleduje legitimní cíl ověřit, zda dodavatel má zkušenost s realizací plnění srovnatelného rozsahu, a je schopen zajistit jeho řádné poskytování.

31.         Zadavatel dále konstatoval, že „jakožto jeden z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice, při vymezení požadavků na technickou kvalifikaci vycházel z rozsahu a provozní náročnosti plnění. Tomu odpovídá i požadavek na prokázání zkušeností s realizací služeb srovnatelného objemu. Argumentace navrhovatele, podle níž by bylo postačující doložit více menších zakázek, jejichž součet by odpovídal požadovanému objemu, neodpovídá smyslu technické kvalifikace. Skutečnost, že dodavatel realizoval větší počet služeb menšího rozsahu, sama o sobě nevypovídá o jeho schopnosti realizovat jedno plnění značného rozsahu, které je předmětem plnění této veřejné zakázky.“

32.         Zadavatel je tak přesvědčen, že požadavek na technickou kvalifikaci stanovil přiměřeně ve vztahu k velikosti, složitosti a technické náročnosti veřejné zakázky. Požadavek na doložení tří referenčních služeb v souhrnném objemu alespoň 25 mil. Kč bez DPH tedy dle zadavatele odpovídá rozsahu poptávaného plnění, jeho provozní náročnosti i předpokládané hodnotě veřejné zakázky a nelze jej považovat za zjevně nepřiměřený či diskriminační.

K možnosti výpovědi smlouvy bez udání důvodu

33.         Zadavatel předně upozorňuje na omezenou přezkumnou pravomoc Úřadu ve vztahu k obchodním podmínkám, načež konstatuje, že má za to, že v návrhu smlouvy uvedené oprávnění smluvních stran písemně vypovědět smlouvu, a to i bez udání důvodu, není nikterak excesivní.

34.         Zadavatel dále odmítá tvrzení, že by při stanovení možnosti výpovědi smlouvy postupoval v rozporu se zákonem a že by se dopustil porušení povinnosti vymezit zadávací podmínky v rozsahu nezbytném pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

35.         Dle zadavatele je pak z předmětného smluvního ustanovení zřejmé, že podmínky uplatnění výpovědi jsou vymezeny jednoznačně, srozumitelně a transparentně. Předmětné ustanovení je formulováno dostatečně určitě, odpovídá standardní smluvní praxi u obdobných smluvních vztahů a nelze jej tak považovat za excesivní, nepřiměřené ani diskriminační.

36.         Ukončení smluvního vztahu při využití předmětného ustanovení smlouvy nemůže dle zadavatele představovat z jeho strany samoúčelný ani nahodilý postup. K tomu zadavatel dodává, že poptávané plnění je pro něj nezbytné k zajištění řádného chodu jeho činnosti a kontinuity poskytovaných zdravotnických služeb. Jakékoli předčasné ukončení smlouvy by proto bylo spojeno s nutností zajištění náhradního plnění prostřednictvím nového zadávacího řízení, což s sebou nese časovou, administrativní i finanční zátěž. Z těchto důvodů je dle zadavatele zřejmé, že nemá objektivní motivaci ukončovat smluvní vztah v situaci, kdy je plnění poskytováno řádně a v souladu se smlouvou, a nelze tak dovozovat, že by napadené ustanovení zakládalo prostor pro libovolné či svévolné jednání zadavatele.

37.         Navrhovatel pak dle zadavatele ve své argumentaci pomíjí skutečnost, že napadené smluvní ustanovení nezakládá výpovědní oprávnění výlučně zadavateli, nýbrž je koncipováno symetricky a umožňuje za stejných podmínek vypovědět smlouvu rovněž dodavateli. Ustanovení tak vyvažuje práva a povinnosti obou smluvních stran a nelze jej označit za jednostranně zvýhodňující zadavatele.

38.         Zadavatel zároveň ve svém vyjádření konstatoval, že „[s]mlouva současně stanoví, že výpověď může být uplatněna nejdříve po uplynutí jednoho roku od nabytí její účinnosti, přičemž je sjednána výpovědní doba v délce šesti měsíců. I v případě uplatnění výpovědi tak může dojít k ukončení smlouvy nejdříve až po uplynutí 18 měsíců jejího trvání, tj. po době značně přesahující jednu čtvrtinu celkové předpokládané doby trvání smlouvy. Dodavatel má proto zajištěn dostatečný časový prostor pro zajištění řádné realizace plnění a rovněž zajištěnu návratnost svých investic, které navrhovatel odhaduje na částku ve výši 15 mi. Kč. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky na rok přitom činí přibližně 31 mil. Kč.“

39.         Zadavateli pak dle jeho názoru nelze vytýkat ani to, že nevyhověl návrhu dodavatele na zakotvení odkupu prádla a z takového rozhodnutí zadavatele tudíž nelze dojít k závěru, že by porušil zákon. Naopak je dle zadavatele na dodavateli, aby posoudil, zda za zadavatelem stanovených podmínek je schopen plnění realizovat a zvážil, jak se tyto podmínky promítnou do jeho nabídky a případně do dalších aspektů plnění vyplývajících ze zadávacích podmínek, přičemž takovou odpovědnost pak nelze přenášet na zadavatele.

40.         Zadavatel na tomto místě dále v souvislosti s aprobováním možnosti výpovědi smlouvy bez uvedení důvodu ze strany Úřadu odkazuje na argumentaci učiněnou v rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0488/2023/VZ ze dne 25. 9. 2023.[1]

41.         Zadavatel je tak přesvědčen, že „je nezbytné odmítnout námitku navrhovatele, podle které by stanovení možnosti výpovědi smlouvy po jednom roce jejího trvání, s výpovědní dobou šest měsíců a bez uvedení důvodu, představovalo porušení zásad ZZVZ, zejména pak zásady transparentnosti a rovného přístupu. Zadavatel je přesvědčen, že ve shora výše uvedeného veškeré námitky navrhovatele odrážejí běžná provozní rizika, která nelze přičítat k tíži zadavatele. Ustanovení o výpovědi smlouvy je časově a obsahově přiměřené, nezbytné pro řádný chod zadavatele a nevybočuje z obvyklých mezí používaných v obdobných smlouvách.“

K připuštění možnosti realizovat předmět plnění prostřednictvím použitého prádla

42.         K této námitce zadavatel předně uvádí, že „v rámci veřejné zakázky poptává servis a pronájem zdravotnického prádla, které je definováno v příloze č. 4. Zadavatel přitom nestanovil požadavek pouze na dodávku nového prádla, a připustil tak i použité prádlo, pokud splňuje zadavatelem stanovené parametry. Tento postup byl blíže vysvětlen ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 18. 11. 2025.“

43.         Zadavatel odmítá, že by svým postupem úmyslně zvýhodňoval současného dodavatele. Zadavatel je totiž přesvědčen, že „připuštění použitého prádla nevede k žádnému systematickému úmyslnému zvýhodnění jednoho dodavatele a nikterak neomezuje možnost účasti dalších dodavatelů. Naopak, připuštění použitého prádla podporuje hospodářskou soutěž, neboť umožňuje účast širšímu spektru dodavatelů, což přináší optimální poměr mezi cenou a kvalitou. Uvedené přitom vychází rovněž z principů hospodárnosti, efektivity a účelnosti (pravidla 3 E), neboť připuštění použitého prádla umožňuje efektivní využívání veřejných prostředků.“

44.         Zadavatel má přitom za to, že stanovení požadavku výlučně na nové prádlo by mohlo představovat nepřiměřenou překážku hospodářské soutěže, neboť uvedený požadavek by byl stanoven na úkor výše uvedených principů hospodárnosti, efektivity a účelnosti a evidentně by nevycházel z objektivně odůvodnitelných potřeb zadavatele a mohl by tak mít diskriminační dopad na dodavatele, kteří mají k dispozici již použité prádlo splňující stanovené parametry.

45.         Zadavatel je tedy přesvědčen, že „stanovení takto flexibilních parametrů plnění je legitimní, odůvodnitelné pro zajištění řádného a efektivního plnění zakázky. Ustanovení nevede k diskriminaci ani k umělému zvýhodnění stávajícího dodavatele, neboť každý dodavatel má rovný přístup k podmínkám a stejnou možnost nabídnout plnění ve shodě se stanovenými parametry.“

46.         Ve vztahu k údajnému zvýhodnění současného dodavatele je zadavatel toho názoru, že „[p]řirozené zvýhodnění stávajícího dodavatele je však stavem objektivním, jak již ostatně zadavatel zdůraznil ve svém rozhodnutí o námitkách. Po zadavateli přitom nelze požadovat, aby ‚novým dodavatelům‘ kompenzoval jejich konkurenční nevýhodu diskriminací stávajícího dodavatele. Zadavatel je přesvědčen, že i v případě připuštění již používaného prádla se jedná o takovou konkurenční výhodu, která je legitimní a nediskriminační.“

47.         Navrhovatel se pak ve svém návrhu dle zadavatele snaží účelově navodit dojem, že zadavatel užívá prádlo, které je zásadně odlišné od prádla běžně používaného v jiných zdravotnických zařízeních. Takové tvrzení však zadavatel odmítá s konstatováním, že „[p]rádlo specifikované v příloze č. 4 zadávací dokumentace je standardně užíváno i v jiných zdravotnických zařízeních. Z uvedeného vyplývá, že požadované prádlo může mít k dispozici nejen stávající dodavatel zadavatele, ale rovněž i další dodavatelé působící v oblasti poskytování obdobných služeb ve zdravotnických zařízeních. Navrhovatel dále zcela účelově přehlíží skutečnost, že technické požadavky stanovené zadavatelem jsou koncipovány jako minimální. Zadavatel tedy nestanovil přesné, jediné ani výlučné požadavky na dodávané prádlo, včetně případných požadavků na jeho označení, nýbrž pouze minimální parametry, které umožňují dodavatelům nabídnout široké spektrum odpovídajících řešení.“

48.         Zadavateli je rovněž známo, že prádlo splňující jím stanovené technické parametry je běžně dostupné na trhu a je dodáváno mimo jiné i soukromou společností AGEL, a.s., což dle zadavatele potvrzuje, že stanovené požadavky nejsou diskriminační ani nepřiměřené. Zadavatel je tak přesvědčen, že v rámci České republiky nepředstavují požadavky zadavatele na jednotlivé prádlo jakkoliv excesivní zadávací podmínku.

49.         Zadavatel je tedy přesvědčen, že neporušil základní zákonné zásady, když umožnil plnění prostřednictvím použitého prádla. Zadavatel je dále přesvědčen, že byl-li by postup opačný (tj. požadoval-li by zadavatel výlučně nové prádlo), mohl by vést k neefektivnímu využití veřejných prostředků, omezení hospodářské soutěže a nepřípustné diskriminaci dodavatelů disponujících již použitým prádlem splňujícím parametry stanovené zadavatelem v předmětném zadávacím řízení. Zadavatel proto považuje za souladné se zákonem připuštění plnění i skrze použité prádlo, pokud toto splňuje stanovené parametry a kritéria kvality. Dle zadavatele je totiž zřejmé, že vedle stávajícího dodavatele existují na trhu i další dodavatelé disponující použitým prádlem, které odpovídá zadavatelem stanoveným požadavkům.

K délce lhůty pro zavedení služby

50.         Zadavatel trvá na svém závěru učiněném v rozhodnutí o námitkách, že jím stanovená lhůta pro plnění veřejné zakázky je přiměřená, k čemuž dodává, že „[h]armonogram stanovený zadavatelem vychází z oprávněného požadavku na zavedení komplexního servisu prádla v rozumné a přiměřené době, přičemž z hlediska zásady hospodárnosti je jeho cílem minimalizovat dobu, po kterou bude servis poskytován stávajícím i novým dodavatelem. Je přitom zjevné, že zavedení komplexní služby je rozděleno po jednotlivých klinikách zadavatele do tří etap, a to tak, aby jednotlivé etapy byly přibližně stejně náročné z hlediska personálu, který bude předmětné prádlo využívat. Celkem přitom na zavedení komplexní služby zadavatel stanovil T+3 měsíce, tj. celkem 4 měsíce ode dne účinnosti smlouvy.“ Vzhledem k etapizaci dále zadavatel konstatuje, že „právě členění do jednotlivých úseků zadavatel považuje za přínosné pro dodavatele, který může postupně zavádět službu po jednotlivých klinikách.“

51.         Vzhledem k údajné netransparentnosti týkající se uvedení odlišného údaje ohledně počtu zaměstnanců, pro které bude prádlo pořizováno, a to údaje 2 799 osob v rámci přílohy č. 4 zadávací dokumentace a údaje 1 845 osob v rámci rozhodnutí o námitkách, zadavatel uvádí, že navrhovatel účelově směšuje různé informace poskytnuté zadavatelem v odlišných souvislostech.

52.         Zadavatel pak údajný rozpor vysvětluje tak, že „v příloze č. 4 zadávací dokumentace je uveden celkový počet zaměstnanců, avšak příslušná buňka tabulky zároveň obsahuje komentář, který přesně vymezuje počet jednotlivých zaměstnanců, kteří budou předmětné prádlo skutečně používat, což představuje prvek zadávací dokumentace, který vede k vyšší transparentnosti zadávacího řízení, neboť zadavatel uvádí předpokládaný počet osob, jež budou dané prádlo používat.“

53.         K právě uvedenému však zadavatel dodává, že „samotná informace o celkovém počtu zaměstnanců nemá z hlediska přípravy nabídky pro dodavatele zásadní význam. Pro dodavatele je rozhodující zejména údaj o předpokládaném počtu kusů prádla za rok, který byl v zadávací dokumentaci jasně a srozumitelně uveden. Právě tento údaj poskytuje dodavatelům dostatečný a jednoznačný podklad pro posouzení rozsahu plnění a pro řádné nacenění nabídky. Vybraný dodavatel přezkoumávané veřejné zakázky bude její plnění realizovat na základě jednotlivých kusů specifikovaného prádla, a nikoliv dle konkrétního počtu zaměstnanců, který se z logických důvodů v průběhu času bude měnit.“

54.         Závěrem k této námitce zadavatel shrnuje, že setrvává na svém závěru o přiměřenosti stanovené lhůty pro zavedení služby a považuje ji pro odborně a technicky kvalifikovaného dodavatele za zcela přiměřenou. Současně pak dle jeho názoru není možné vyhovět ani námitce týkající se netransparentnosti zadávacího řízení, jelikož je naopak přesvědčen, že veškeré podstatné informace byly v zadávací dokumentaci poskytnuty jasně, srozumitelně a v rozsahu umožňujícím řádnou přípravu nabídky.

K objemu prádla na jednotlivých odděleních zadavatele

55.         Zadavatel ve vztahu k této námitce předně odkazuje na přílohu č. 1 zadávací dokumentace, která obsahuje předpokládaný celkový objem prádla rozčleněný dle jednotlivých druhů, s tím, že dle jeho názoru tedy není pravdou, že by odmítl informovat o objemu prádla.

56.         Pokud jde o objem prádla v oběhu na jednotlivých odděleních, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách, ve kterém údajně vysvětlil, že tyto údaje nemá k dispozici a nelze je proto poskytnout dodavateli. Dle názoru zadavatele ale tato skutečnost neznamená, že by zadávací podmínky nebyly stanoveny v potřebné míře podrobností pro účast dodavatelů. Rozhodující pak dle zadavatele je, že dodavatelé si mohou na základě dostupných informací vytvořit jasnou představu o celkovém objemu prádla v oběhu, přičemž přesné rozdělení tohoto objemu na jednotlivá oddělení není pro tuto představu nezbytné. Zadavatel má tedy za to, že dodavatel je schopen učinit informované rozhodnutí o své účasti v zadávacím řízení a že zadavateli mohou být předloženy nabídky, které jsou vzájemně porovnatelné.

57.         Zadavatel pak s odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0142/2023/VZ ze dne 20. 12. 2023 považuje dodavatele, kteří jsou schopni předmět plnění veřejné zakázky plnit, za odborníky na relevantním trhu, pro které musí být jednoznačně dostačující předpokládaný počet potřebného prádla pro to, aby byli schopni podat nabídku.

58.         Zadavatel rovněž odmítá také námitku navrhovatele, že nedostatek informací o oběhu prádla je zavádějícím tvrzením a v rozporu s § 29 odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva, jejíhož znění se navrhovatel dovolává, totiž dle vyjádření zadavatele stanovuje ve svém článku XII. povinnost provádět inventarizaci za účelem řešení ztrát systémového prádla, přičemž právě tomuto vymezení odpovídá rozsah a způsob prováděné inventury. Z uvedeného ustanovení smlouvy je tak zjevné, že „inventarizace je zaměřena pouze na identifikaci ztrát systémového prádla oproti naposledy evidovanému stavu. Cílem inventarizace tak není zjištění celkového množství prádla, jak mylně uvádí navrhovatel. Ostatně ani povinnost provádět takovou inventarizaci ze smlouvy nikterak nevyplývá a prováděná inventura je navázána na účel a je prováděna pouze v omezeném rozsahu.“

59.         S ohledem na výše uvedené je tedy dle názoru zadavatele nezbytné odmítnout tvrzení navrhovatele, že by zadávací podmínky nebyly formulovány v rozsahu a podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Zadavatel je naopak přesvědčen, že zadávací dokumentace obsahuje všechny podstatné informace týkající se předmětu plnění, jeho rozsahu, technických a obchodních podmínek, jakož i dalších skutečností relevantních pro zpracování nabídky, na základě kterých je dodavatel schopen učinit kvalifikované rozhodnutí o své účasti v zadávacím řízení, řádně vyhodnotit ekonomická a technická rizika spojená s plněním veřejné zakázky, stanovit nabídkovou cenu odpovídající zadávacím podmínkám a podat vzájemně porovnatelnou nabídku.

60.         Ze všech výše uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

61.         Usnesením č. j. ÚOHS-09595/2026/500 ze dne 19. 1. 2026 stanovil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, tj. poskytnutí stanoviska (resp. sdělení informací a doložení dokladů) k následujícím otázkám:

1)      „Zda a případně jakým způsobem zadavatel při stanovení požadavku podle článku 6.4. zadávací dokumentace, ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 18. 11. 2025, na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, spočívajícího v doložení referenčních zakázek zjišťoval aktuální situaci na relevantním trhu a existenci dodavatelů, kteří jsou tomuto požadavku reálně schopni dostát? Z jakých konkrétních informací či údajů zadavatel při stanovení tohoto požadavku vycházel, včetně případných analýz trhu, předběžných tržních konzultací, dat o realizovaných zakázkách apod.? Veškeré uvedené podklady konkrétně doložte.

2)      Zda si je zadavatel vědom konkrétních dodavatelů, kteří jsou dle jeho přesvědčení schopni splnit stanovený požadavek na technickou kvalifikaci, a pokud ano, nechť tyto dodavatele konkrétně identifikuje.

3)      Sdělení konkrétního počtu zaměstnanců i počtu lůžek na jednotlivých klinikách zadavatele, které jsou předmětem plnění v každé etapě harmonogramu zavedení služby dle přílohy č. 5 návrhu smlouvy. V této souvislosti rovněž objasněte rozpor u zadavatelem uváděných údajů:

a.      v příloze č. 4 „Požadavky na systémové prádlo“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č. 6 návrhu smlouvy) je u položek „kalhoty“, „šaty“, „plášť“ a „tričko“ shodně uveden údaj 2 799 ve sloupci „počet lůžek/počet zaměstnanců“;

b.      avšak současně jsou příslušné buňky dokumentu ve formátu excel opatřeny komentářem, ve kterém dle vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 2. 1. 2026 má být uveden počet jednotlivých zaměstnanců, kteří budou předmětné prádlo skutečně používat – Úřad konstatuje, že součet údajů z daného komentáře však činí 2 514 zaměstnanců celkem;

c.       v rozhodnutí o námitkách zadavatel konstatoval, že celkový počet dotčených zaměstnanců, který bude prádlo používat, je 1 845 osob.

4)      Z jakých údajů v zadávací dokumentaci a jakým způsobem dle zadavatele konkrétně vyplývá, jaký počet kusů veškerých jednotlivých druhů prádla (viz jednotlivé položky příloh č. 1, č. 2 a č. 4 zadávací dokumentace a příloh č. 1, č. 2 a č. 6 návrhu smlouvy) má připadnout při zavedení služby v jednotlivých etapách dle požadovaného harmonogramu plnění (T + 1 měsíc, T + 2 měsíce, T + 3 měsíce dle přílohy č. 5 návrhu smlouvy) na jednotlivé kliniky zadavatele tak, aby byly zabezpečeny individuální potřeby těchto klinik? Zjednodušeně řečeno, z jakých údajů v zadávací dokumentaci a jakým způsobem vyplývá konkrétní objem (počet kusů) jednotlivých požadovaných druhů prádla, který vybraný dodavatel bude muset zajistit/pořídit/dodat ve stanových lhůtách (jednotlivých etapách) dle požadovaného harmonogramu plnění? 

5)      Objasnění následujících rozporů u údajů v zadávací dokumentaci:

a.      Rozpor mezi počtem položek, resp. jednotlivých druhů prádla (25 položek) stanovených v příloze č. 1 „Oceňovací tabulka pro KS systémového prádla“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č. 1 návrhu smlouvy) a počtem položek, resp. jednotlivých druhů prádla (24 položek) uvedených v příloze č. 4 „Požadavky na systémové prádlo“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č. 6 návrhu smlouvy), neboť v této tabulce zcela chybí druh prádla „šortky“, tj. položka s pořadovým číslem 17 dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace a návrhu smlouvy s předpokládaným počtem 60 000 kusů za rok. V této souvislosti rovněž objasněte, zda a jakým způsobem tudíž ze zadávací dokumentace vyplývá, jaké má mít daná položka předmětu plnění požadované vlastnosti.

b.      Rozpor mezi údaji o předpokládaném počtu kusů za rok v předmětných přílohách u položky „prostěradlo napínací“ s pořadovým číslem 2, u které je v příloze č. 1 zadávací dokumentace uveden údaj 11 000 ks a v příloze č. 4 zadávací dokumentace uveden údaj 9 031 ks.

6)      Úřad nepřehlédl, že zadavatel v rámci dokumentu „Vysvětlení a změna zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 26. 11. 2025 uvedl, že nedisponuje informací týkající se množství prádla potřebného pro jednotlivá oddělení. Z informací uvedených v nabídce dodavatele – CHRIŠTOF, spol. s r.o., IČO 42660351, se sídlem Komárovské nábřeží 465/10, 617 00 Brno – který v současné době zadavateli předmětné služby týkající se zabezpečení komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla a oděvů poskytuje, však Úřad zjistil, že i tento stávající dodavatel disponuje softwarem, v rámci něhož je možno množství prádla na odděleních sledovat, a tedy zjistit. Úřad proto žádá zadavatele o objasnění předmětného rozporu a zároveň o objasnění/sdělení aktuální evidence prádla na jednotlivých dotčených odděleních/klinikách.“

62.         Dne 3. 2. 2026 obdržel Úřad od zadavatele stanovisko z téhož dne k výše citovanému usnesení.

Vyjádření zadavatele ze dne 3. 2. 2026 k usnesení Úřadu ze dne 19. 1. 2026

63.         Zadavatel v návaznosti na výše citované otázky Úřadu uvedl k jednotlivým bodům následující.

Společně k otázkám z bodů č. 1) a 2) usnesení

64.         Zadavatel dle svého vyjádření při stanovení požadavku na technickou kvalifikaci podle čl. 6.4 zadávací dokumentace vycházel z veřejně dostupných informací, které získal prostřednictvím průzkumu trhu. Konkrétně se pak dle zadavatele jednalo o (i) registr prádelen dostupný na www.apac.cz a (ii) registr smluv, a to zejména za účelem ověření, že na trhu existují subjekty, které obdobná plnění v odpovídajících objemech reálně poskytují, resp. poskytovaly.

65.         Zadavatel na základě uvedeného průzkumu trhu dovodil, že požadavek na technickou kvalifikaci jsou schopni splnit minimálně tito dodavatelé:

„a) SALESIANER MIETTEX CHEMUNG s.r.o., se sídlem Kralupy nad Vltavou, Vodárenská 1161, PSČ 27801, IČO: 60489812;

b) Leastex, a.s., se sídlem K Myslivně 2140/61, Poruba, 708 00 Ostrava, IČO: 45192731;

c) CHRIŠTOF, spol. s r.o., se sídlem Komárovské nábřeží 465/10, Komárov, 617 00 Brno, IČO: 42660351;

d) Prádelna Fišer s.r.o., se sídlem Molákova 576/11, Karlín, 186 00 Praha 8, IČO: 26003686.“

66.         K výše uvedenému výčtu dodavatelů dále zadavatel doplnil, že tento představuje minimální okruh dodavatelů identifikovaných na základě veřejně dostupných informací, přičemž si nečiní nárok na úplnost či na to, že by se jednalo o vyčerpávající seznam všech dodavatelů na relevantním trhu, kteří by byli schopni předmětnou část technické kvalifikace splnit.

67.         Již samotná identifikace několika konkrétních dodavatelů je však dle přesvědčení zadavatele dostatečnou indicií (a v kontextu dané věci i důkazem), že na relevantním trhu existuje reálný a dostatečný okruh dodavatelů schopných požadavek technické kvalifikace splnit, a že tudíž na trhu existuje dostatečná míra hospodářské soutěže.

K otázce z bodu č. 3) usnesení

68.         Zadavatel v souvislosti s touto otázkou předně uvádí, že „údaje o počtu zaměstnanců a o počtu lůžek na jednotlivých klinikách/odděleních mají v zadávacích podmínkách toliko informativní (podpůrný) charakter. Tyto údaje jsou zároveň ze své povahy proměnlivé (v čase se průběžně mění jak personální stav, tak lůžková kapacita v důsledku organizačních změn).“

69.         Nabídková cena se pak dle zadavatele stanovuje „jednoznačně dle přílohy č. 1 a přílohy č. 2 zadávací dokumentace, tj. na základě jednotkových cen jednotlivých položek prádla a předpokládaného počtu kusů/rok. Počty zaměstnanců (ani počty lůžek) do způsobu výpočtu nabídkové ceny nevstupují, a tudíž nejsou pro zpracování nabídky určujícími údaji. I pokud by zadávací dokumentace neobsahovala žádné údaje o počtu zaměstnanců, neznamenalo by to, že zadávací podmínky jsou neúplné či že dodavatelé nejsou schopni stanovit nabídkovou cenu, pokud jsou současně poskytnuty předpokládané počty položek prádla (kusy/rok) a požadavek na jednotkové ceny. Dodavatelé tak mají explicitně stanoveno, co konkrétně mají v rámci přílohy č. 1 a přílohy č. 2 zadávací dokumentace oceňovat, zatímco konečné hodnocení jednotlivých nabídek je postaveno právě na násobku jednotkové ceny za daný kus prádla a předpokládaného počtu kusů za rok vynásobeného počtem let. Počet zaměstnanců ani počet lůžek do nabídkové ceny nikterak nezasahuje.“

70.         K požadavku Úřadu na sdělení konkrétního počtu zaměstnanců a počtu lůžek na jednotlivých klinikách, které jsou předmětem plnění v každé etapě harmonogramu zavedení služby, zadavatel uvádí, že „pevné (fixní) údaje ‚pro jednotlivé etapy‘ nelze považovat za věcně stabilní, protože harmonogram je časový plán zavádění služby a personální/lůžkové stavy se v jeho průběhu mohou dynamicky měnit. Je tomu tak i z čistě provozních důvodů, dle kterých nelze v zadávací dokumentaci předem přesně stanovit konkrétní počty kusů jednotlivých položek prádla pro jednotlivé etapy zavádění služby, neboť reálná spotřeba a obrat prádla jsou v průběhu roku významně ovlivněny ročním obdobím (teplejší/chladnější část roku) a aktuálním počtem pacientů, resp. délkou jejich hospitalizace. Tyto faktory mají přímý dopad na frekvenci výměn a potřebný oběh prádla a mohou způsobovat krátkodobé výkyvy v požadovaných množstvích v jednotlivých obdobích. To dále potvrzuje, že etapizace je primárně implementačním plánem náběhu služby, zatímco pro účely stanovení nabídkové ceny jsou rozhodné roční kusové objemy a jednotkové ceny dle příloh č. 1 a č. 2 zadávací dokumentace. Zadavatel se snažil jednotlivé etapy náběhu plné realizace předmětu plnění veřejné zakázky navíc rozdělit do tří obsahově cca stejně velkých etap (k tomuto viz odpověď k dotazu 4).“

71.         K uvedení rozporných údajů stran počtů zaměstnanců pak zadavatel konstatuje následující:

„a. údaj 2 799 uvedený v příloze č. 4 zadávací dokumentace ve sloupci ‚počet lůžek/počet zaměstnanců‘ představuje celkový počet všech zaměstnanců zadavatele.

b. údaj 2 514 uvedený v komentářích příslušných buněk v excelové verzi dokumentu odpovídá součtu zaměstnanců jednotlivých klinik a oddělení, a to včetně THP zaměstnanců[2], kteří však prádlo nevyužívají.

c. údaj 1 845 uvedený v rozhodnutí o námitkách odpovídá počtu zdravotnického personálu. Tento počet je odvozen z údaje 2 514 po odečtení THP zaměstnanců, kteří systémové prádlo nevyužívají.

Z uvedeného plyne, že se nejedná o rozpor v zadávacích podmínkách, ale o použití tří různých údajů s odlišnou významovou náplní: (i) celkový počet všech zaměstnanců zadavatele, (ii) součet zaměstnanců na vyjmenovaných pracovištích včetně THP, a (iii) podmnožina zaměstnanců, kteří systémové prádlo fakticky používají (zdravotnický personál). Zadavatel současně zdůrazňuje, že údaje o počtech zaměstnanců jsou v zadávací dokumentaci uvedeny pouze informativně a mohou se v čase měnit. Pro zpracování nabídky však uvedené počty nejsou určujícími údaji.“

K otázce z bodu č. 4) usnesení

72.         K otázce č. 4 zadavatel uvádí, že „zadávací dokumentace nestanoví a ani nemá stanovovat konkrétní počty kusů jednotlivých položek prádla v členění současně na jednotlivé etapy zavedení služby dle harmonogramu (T + 1 měsíc, T + 2 měsíce, T + 3 měsíce) a na jednotlivé kliniky zadavatele, tedy ve formátu ‚klinika × položka × etapa‘. Takový detailní rozpad by bylo možné učinit pouze při existenci přesných a současně dlouhodobě stabilních vstupních údajů o reálných uživatelích prádla na jednotlivých pracovištích, které by bylo možné převést do závazných kusových objemů pro konkrétní etapy. Zadavatel sice disponuje určitými agregovanými personálními údaji (např. celkovými počty zaměstnanců či souhrnnými údaji za vybraná pracoviště), nicméně nedisponuje průběžně aktualizovanými a verifikovanými údaji v takové struktuře (zejména po jednotlivých klinikách a současně po kategoriích zaměstnanců relevantních pro užívání systémového prádla), aby z nich bylo možné spolehlivě a závazně odvodit konkrétní kusové objemy pro každou položku prádla pro jednotlivé etapy a jednotlivé kliniky.“

73.         Současně však zadávací dokumentace dle názoru zadavatele „poskytuje dodavatelům veškeré rozhodné údaje potřebné pro zpracování nabídky a pro porovnatelnost nabídek, neboť rozsah plnění je pro účely nabídky vyjádřen jednoznačně prostřednictvím předpokládaných ročních kusových objemů jednotlivých položek v příloze č. 1 a příloze č. 2 zadávací dokumentace a požadavku na uvedení jednotkových cen. Nabídková cena se konstruuje právě z těchto údajů (jednotkové ceny × předpokládané kusy/rok). Naopak počty zaměstnanců ani jejich rozpad po klinikách či po etapách do výpočtu nabídkové ceny nevstupují. Harmonogram zavedení služby dle přílohy č. 5 smlouvy je tedy implementačním plánem postupného zavedení služby, nikoli samostatným cenotvorným parametrem, od něhož by se měla odvíjet konstrukce nabídkové ceny nebo její porovnatelnost napříč jednotlivými dodavateli.“

74.         Zadavatel dále uvádí, že na základě dotazů vznesených v průběhu zadávacího řízení doplnil ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 přílohu č. 5 návrhu smlouvy tak, aby jednotlivé etapy zavedení byly z hlediska celkového objemu dotčených pracovišť a předpokládané zátěže zavádění služby přibližně vyvážené. Z tohoto důvodu lze dle zadavatele „rámcový (orientační) objem pro jednotlivé etapy dovozovat z celkových předpokládaných ročních kusových objemů uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 jednoduchým aritmetickým postupem, typově jako přibližně třetinu celku, přičemž zadavatel zdůrazňuje, že jde o orientační rámec pro účely organizace náběhu služby, nikoli o závazné kusové limity pro konkrétní kliniky a položky v jednotlivých etapách.“

75.         Zadavatel doplňuje, že „uvedený závěr o orientačním rámcovém objemu jednotlivých etap a o tom, z jakých údajů má dodavatel při plánování náběhu služby vycházet, zároveň implicitně vyplývá i z vysvětlení zadávací dokumentace č. 2, konkrétně z odpovědi na dotaz č. 1, v níž zadavatel výslovně uvedl, že služby rozdělil do tří fází zejména proto, aby bylo zavádění služby pro dodavatele jednodušší, přičemž jednotlivé fáze dle přílohy č. 5 smlouvy jsou v podobném objemu a jedná se vždy o cca třetinové množství prádla. Zadavatel současně v téže odpovědi uvedl, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace (‚Oceňovací tabulka pro KS systémového prádla‘) je uveden předpokládaný počet kusů jednotlivých sortimentů dodaných za 1 rok, z čehož může dodavatel při stanovení objemu prádla vycházet, a zároveň sdělil, že nemá k dispozici množství prádla potřebného pro jednotlivá oddělení. Tím zadavatel jednoznačně vymezil, že rozhodným podkladem pro určení rozsahu (a tedy i pro plánování náběhu služby) jsou roční kusové objemy dle přílohy č. 1, zatímco členění ‚po odděleních/klinikách‘ není k dispozici a v zadávací dokumentaci se závazně nestanoví.“

76.         Otázku, z jakých údajů vyplývá rámcový objem pro etapy zavádění, nelze dle názoru zadavatele hodnotit izolovaně pouze podle příloh zadávací dokumentace, ale ve vazbě na vysvětlení zadávací dokumentace (zejména vysvětlení zadávací dokumentace č. 2), v němž zadavatel údajně výslovně objasnil, že etapy jsou nastaveny objemově přibližně stejně (cca třetiny) a že dodavatelé mají při stanovení objemu vycházet z ročních kusových objemů uvedených v příloze č. 1 zadávací dokumentace. K tomu zadavatel uvádí, že „[p]rávě tímto veřejně sděleným vysvětlením, které je součástí zadávacích podmínek a musí být vykládáno ve vzájemné souvislosti s ostatními částmi zadávací dokumentace, zadavatel jednoznačně doplnil výkladový rámec k etapizaci zavedení služby, aniž by bylo nutné (a současně objektivně možné) stanovit detailní rozpad kusů na úrovni ‚klinika × položka × etapa‘.“

77.         Dodavatelé schopní tuto veřejnou zakázku plnit jsou navíc dle konstatování zadavatele odborníci v daném oboru (profesionální poskytovatelé komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla), kteří standardně kalkulují cenu a plánují náběh služby primárně na základě kusových objemů, režimu obměny. V tomto kontextu je pak dle zadavatele rozhodné, že „zadávací dokumentace stanoví konkrétní předpokládané roční kusové objemy a transparentní mechanismus tvorby nabídkové ceny prostřednictvím jednotkových cen, a současně stanoví implementační harmonogram zavedení služby. Zadávací podmínky proto poskytují dodavatelům dostatek informací k řádnému zpracování nabídky, aniž by bylo nezbytné (a současně objektivně možné) fixovat závazné kusové objemy v detailním členění na kliniky a jednotlivé etapy.“

K otázce z bodu č. 5) usnesení

78.         K předmětnému nesouladu mezi přílohou č. 1 zadávací dokumentace a přílohou č. 4 zadávací dokumentace došlo dle vyjádření zadavatele administrativním pochybením při zpracování zadávací dokumentace. K uvedenému pochybení dále zadavatel konstatuje, že „[k]onkrétně položka ‚šortky‘ (poř. č. 17) je uvedena v příloze č. 1, kde je zároveň stanovena s předpokládaným objemem 60 000 ks/rok a je součástí oceňovací tabulky, tj. dodavatelé ji měli povinnost nacenit jednotkovou cenou a promítnout do celkové nabídkové ceny, avšak tato položka byla opomenuta v příloze č. 4, která obsahuje technické požadavky na jednotlivé položky. Zadavatel zdůrazňuje, že z hlediska rozsahu předmětu plnění a povinnosti dodavatelů podat srovnatelnou nabídku nemohla vzniknout pochybnost o tom, že ‚šortky‘ jsou součástí předmětu veřejné zakázky, neboť rozhodující oceňovací příloha č. 1 tuto položku jednoznačně obsahovala a vyžadovala její ocenění; dodavatelé tedy měli všechny podstatné údaje pro stanovení nabídkové ceny v části rozhodné pro hodnocení. Zadavatel současně uvádí, že žádný z dodavatelů v průběhu zadávacího řízení neuplatnil k této položce žádost o vysvětlení zadávacích podmínek, ačkoli z obsahu přílohy č. 1 bylo zřejmé, že jde o položku, která má být dodána/poskytována v rámci plnění a která je cenotvorně zahrnuta do nabídky.“

79.         Pokud jde o otázku, jakým způsobem ze zadávací dokumentace vyplývají požadované vlastnosti položky „šortky“, zadavatel uvádí, že „v důsledku uvedené administrativní chyby nejsou technické parametry této jediné položky explicitně popsány v příloze č. 4. Toto pochybení však samo o sobě nečiní zadávací podmínky neurčitými v rozsahu, který by bránil podání nabídky či porovnatelnosti nabídek, neboť (i) položka byla jednoznačně identifikována v oceňovací tabulce a (ii) dodavatelé v daném oboru jsou profesionálními subjekty, které standardně pracují s typovými položkami daného prádla a v případě potřeby využívají institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace. Ten v této části využit nebyl. Zadavatel přitom trvá na tom, že předmětem plnění je položka ‚šortky‘ v rozsahu uvedeném v příloze č. 1, a pro účely stanovení nabídkové ceny bylo rozhodné její nacenění dle této přílohy.“

80.         Zadavatel dále ve vztahu k předmětné otázce Úřadu uvádí, že „[p]okud by měl Úřad pochybnosti o tom, že se jedná o minimální vadu zadávacích podmínek, která však nemá vliv na schopnost podat nabídku v zadávacím řízení, pak zadavatel navrhuje, aby Úřad oslovil dodavatele na relevantním trhu objektivně schopné splnit předmět veřejné zakázky, aby tvrzení zadavatele aprobovali.“

81.         Dále zadavatel uvádí, že rozpor mezi údajem o předpokládaném počtu kusů položky „prostěradlo napínací“ (poř. č. 2) v příloze č. 1 zadávací dokumentace (11 000 ks/rok) a v příloze č. 4 zadávací dokumentace (9 031 ks/rok) je rovněž administrativní chybou. Ani tento nesoulad však nemá dle zadavatele vliv na možnost zpracování nabídky ani na jednoznačné stanovení nabídkové ceny, neboť pro účely kalkulace a hodnocení nabídky je rozhodný údaj v příloze č. 1 zadávací dokumentace, tj. v oceňovací tabulce, která je podkladem pro konstrukci celkové nabídkové ceny. Příloha č. 4 zadávací dokumentace pak dle vyjádření zadavatele plní primárně funkci specifikace technických požadavků, nikoli cenotvorného podkladu, a případná odchylka v informativním kusovém údaji v této příloze proto dle jeho názoru nemění skutečnost, že dodavatelé měli k dispozici jednoznačný a jednotný základ pro ocenění a porovnání nabídek stanovený v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Zároveň zadavatel zdůrazňuje, že se jedná vždy o předpokládaný počet prádla, takže i výše uvedený malý nesoulad v počtech nemůže mít za následek netransparentnost zadávacích podmínek.

K otázce z bodu č. 6) usnesení

82.         K předmětné otázce Úřadu zadavatel konstatuje, že v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 „správně konstatoval, že nedisponuje informací týkající se konkrétního množství prádla potřebného pro jednotlivá oddělení/kliniky. Tento závěr je objektivním popisem skutečného stavu na straně zadavatele. Zadavatel nevede vlastní detailní operativní evidenci prádla na úrovni jednotlivých oddělení v takové podobě, aby z ní bylo možné bezprostředně odvodit ‚potřebu prádla‘ pro každé oddělení, a takovou evidencí ve své dispozici ani nedisponuje.“

83.         Zadavatel dále uvádí, že „[s]kutečnost, že stávající dodavatel (CHRIŠTOF, spol. s r.o.) je při poskytování služby vybaven manažerským/softwarovým systémem, prostřednictvím něhož je možné v rámci jeho provozního modelu sledovat tok prádla na odděleních, není s uvedeným tvrzením zadavatele v rozporu. Tyto informace mohou být součástí interních provozních dat stávajícího dodavatele vznikajících při realizaci služby a při využívání jeho vlastních nástrojů. Zadavatel však k tomuto systému nemá přístup, nedisponuje oprávněním k práci s takovou evidencí a současně stávající dodavatel není povinen zadavateli tyto interní provozní výstupy v požadované struktuře poskytovat. Jinými slovy: možnost určitou informaci ‚zjistit‘ v rámci interního systému dodavatele neznamená, že zadavatel touto informací fakticky disponuje nebo že ji má ve své evidenci.“

84.         Zadavatel také doplňuje, že „případná informační výhoda stávajícího dodavatele plynoucí z toho, že službu dlouhodobě poskytuje, provozuje k ní vlastní procesy a nástroje a v průběhu plnění získává provozní data, představuje přirozenou výhodu vyplývající z jeho postavení dosavadního dodavatele daného plnění. Taková výhoda je v obdobných situacích typická a sama o sobě neznamená rozpor v zadávací dokumentaci ani neimplikuje povinnost zadavatele disponovat stejnou operativní evidencí, resp. povinnost stávajícího dodavatele taková interní data zadavateli zpřístupnit, který by je následně zveřejnil všem dodavatelům.“

85.         Stran údajné přirozené výhody stávajícího dodavatele zadavatel konstatuje, že „stávající dodavatel plnění (službu) reálně dlouhodobě poskytuje, a proto si v rámci běžného výkonu plnění vybudoval infrastrukturní a procesní zázemí a disponuje provozními daty vznikajícími až za běhu služby (tok prádla, zvyklosti a potřeby jednotlivých pracovišť, režimy obměny, logistické parametry apod.). Právě tato provozní data a pravděpodobně lepší znalost potřeb zadavatele jsou přímým důsledkem dosavadního poskytování služby a představují přirozenou konkurenční výhodu dosavadního dodavatele (…). Zároveň jde o službu svou povahou závislou na konkrétním prostředí a provozu (oddělení/kliniky, jejich režim, personální a provozní proměnnost), takže detailní informace o spotřebě a potřebách nevznikají automaticky na straně zadavatele, ale typicky právě u poskytovatele služby v jeho interních systémech.“

86.         Z výše uvedených důvodů není dle zadavatele rozpor v tvrzení, že zadavatel takovou detailní evidencí prádla nedisponuje, i když ji může mít stávající dodavatel, přičemž se dle zadavatele jedná o neodstranitelnou asymetrii plynoucí z kontinuity plnění, kterou nelze klást k tíži zadavatele a jejíž kompenzace by ve svém důsledku znamenala umělé znevýhodnění stávajícího dodavatele.

87.         Zadavatel proto uvádí, že nemůže sdělit aktuální evidenci prádla na jednotlivých dotčených odděleních/klinikách v požadované detailnosti, neboť takovou evidenci ve své dispozici nemá s tím, že pokud existuje, je součástí interních provozních dat stávajícího dodavatele v jeho manažerském systému.

88.         Zadavatel však v závěru svého vyjádření zdůrazňuje, že „absence této informace neměla a nemá vliv na možnost dodavatelů podat nabídku ani na schopnost stanovit nabídkovou cenu, jelikož zadávací dokumentace stanovila rozsah plnění pro účely ocenění prostřednictvím předpokládaných ročních kusových objemů položek v přílohách č. 1 a č. 2 zadávací dokumentace a požadavku na jejich jednotkové ceny. Detailní operativní evidence prádla na úrovni jednotlivých oddělení není vstupem do cenového modelu nabídky ani podmínkou pro její zpracování a porovnání.“

Další průběh správního řízení

89.         Usnesením č. j. ÚOHS-05598/2026/536 ze dne 10. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

90.         Dne 17. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 17. 2. 2026

91.         Zadavatel ve svém vyjádření předně odkazuje na argumentaci učiněnou v rozhodnutí o námitkách, vyjádření zadavatele k návrhu a vyjádření zadavatele ze dne 3. 2. 2026 k usnesení Úřadu ze dne 19. 1. 2026, přičemž dále opakuje zde uvedenou argumentaci, kterou doplňuje o následující.

K délce lhůty pro zavedení služby a k objemu prádla na jednotlivých odděleních zadavatele

92.         K předmětné námitce navrhovatele zadavatel doplňuje, že „požadavky navrhovatele na pevné určení ‚kolik zaměstnanců bude vybaveno v etapě 1/2/3‘ a následné dovozování kolik prádla má být v etapách zavedeno, pomíjí provozní realitu zdravotnického zařízení. Spotřeba a rotace prádla jsou v praxi významně ovlivněny ročním obdobím (teplá/chladná část roku), aktuální obsazeností a počtem pacientů včetně délky hospitalizace a dále organizačními změnami v provozu. Tyto proměnné se v čase mění a nelze je ex ante spolehlivě fixovat do závazných kusových limitů po jednotlivých klinikách a etapách, aniž by takový údaj měl povahu odhadu, který může být v krátké době neaktuální a potenciálně zavádějící.“

93.         Zadavatel proto setrvává na závěru, že harmonogram zavedení služby je přiměřený pro odborně a technicky způsobilého dodavatele a že zadávací podmínky poskytují dodavatelům dostatek informací pro plánování náběhu služby, a to na základě ročních kusových objemů a etapizace zavedení.

94.         Vzhledem ke smlouvám z dřívějších veřejných zakázek na obdobný předmět plnění u téhož zadavatele má zadavatel za to, že „tyto smlouvy naopak podporují závěr o standardnosti zvoleného modelu, neboť cenotvorba byla v alespoň jedné z dřívějších smluv založena obdobně na kusových jednotkových cenách a náběh služby byl rovněž koncipován jako proces zavedení služby do provozu, nikoli jako jednorázová povinnost zafixovaná rigidními kusovými limity po odděleních.“

95.         Ve vztahu k námitce navrhovatele spočívající v neuvedení, kolik prádla je zapotřebí při současném požadavku na dodržení lhůt zavedení služby, zadavatel zdůrazňuje, že tato námitka vychází z nesprávného předpokladu, že zadávací dokumentace měla stanovit (a mohla stanovit) detailní potřebu prádla po jednotlivých odděleních a současně přepočítat tuto potřebu do kusových objemů pro etapy zavedení služby. Zadavatel dle svého názoru dostál povinnosti stanovené v § 36 odst. 3 zákona, neboť předpokládaný rozsah plnění pro účely nabídky a jejího ocenění vyjádřil prostřednictvím předpokládaných ročních kusových objemů položek v přílohách č. 1 a č. 2 zadávací dokumentace a požadavku na jednotkové ceny. Informace o předpokládaném odběru prádla, která je pro cenotvorbu rozhodná, je tak dle zadavatele v zadávací dokumentaci explicitně uvedena. Navrhovatel pak dle zadavatele požaduje odlišnou veličinu, a to potřebu prádla na úrovni oddělení (optimální zásoba prádla v oběhu). Ta je dle zadavatele výslednicí logistického modelu poskytovatele služby (doba obratu praní, režim obměny, nastavení rezerv, systém distribuce, servisní úroveň, provozní výkyvy, sezonnost a obsazenost) a není totožná s ročním odběrem kusů ani s transakčním tokem objednávek a dodávek, přičemž právě z těchto důvodů pak zadávací dokumentace pracuje pro účely nabídky s ročními kusovými objemy, které jsou pro všechny dodavatele jednotné a porovnatelné.

96.         Zadavatel také vysvětluje, proč zadávací dokumentace nestanoví a ani nemá stanovovat detailní rozpad „klinika × položka × etapa“. Takový rozpad by dle názoru zadavatele byl spolehlivý pouze při existenci dlouhodobě stabilních a průběžně verifikovaných vstupních údajů ve struktuře odpovídající reálným uživatelům prádla na jednotlivých pracovištích, které by bylo možné převést do závazných kusových objemů pro konkrétní etapy. Zadavatel však údajně takovou strukturou nedisponuje. Personální a provozní údaje jsou dle zadavatele proměnlivé a fixace kusových limitů po odděleních by měla povahu odhadu, který by mohl být rychle neaktuální a zavádějící.

97.         Zadavatel uvádí, že argumentace navrhovatele týkající se údajné nutné dispozice údajem o objemu prádla na straně zadavatele opět směšuje odlišné roviny, a to roviny (i) účetní inventarizace majetku účetní jednotky, (ii) operativní evidence toku čipovaných kusů v rámci služby poskytované dodavatelem a (iii) potřeba prádla jako logistická veličina. K tomu zadavatel dodává, že předmětem plnění je komplexní servis spojený s pronájmem prádla, přičemž v takovém modelu je typické, že operativní data o toku kusů vznikají primárně v interních systémech poskytovatele služby, nikoli jako vlastní datový sklad zadavatele použitelný jako závazný soutěžní parametr.

98.         K tomu zadavatel konstatuje, že „v dřívější smluvní úpravě na obdobné plnění byla dodavateli uložena povinnost zavést a provozovat systém elektronických objednávek, evidence a kontroly pohybu nemocničního prádla (software), opatřit prádlo čipy, zajistit kontrolní technické prostředky a poskytovat výpisy ze systému (mj. v členění po dodacích místech/klinikách) pro účely kontroly a fakturace. Tato smluvní povinnost byla ze strany dodavatele plněna, neboť dodavatel poskytoval výpisy v pravidelných (typicky čtrnáctidenních) fakturačních obdobích, nicméně se jednalo o zásadně kontrolní tabulky, které měly vést ke kontrole fakturace.“

99.         Zadavatel však zdůrazňuje, že „ani tato praxe neznamená, že by zadavatel disponoval množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení ve smyslu dlouhodobě konsolidovaného, metodicky jednotného a strukturálně stabilního datového skladu, z něhož by bylo možné spolehlivě a závazně odvozovat optimální zásobu prádla v oběhu po odděleních, natož ‚klinika × položka × etapa‘. Poskytované výpisy a interní kontrolní evidence měly transakční a kontrolní charakter (co bylo v daném období objednáno/dodáno/vráceno a jaké podklady byly použity k fakturaci), nikoli charakter stabilního analytického vstupu pro budoucí parametr v rámci zadávacího řízení. Ostatně i z předložených výstupů (kontrolních tabulek systémového a nesystémového prádla a celkových ) je patrné, že odběr prádla po jednotlivých klinikách v konkrétních fakturačních obdobích významně kolísá (včetně situací, kdy některá pracoviště v dílčím období neodebrala žádné kusy), což ilustruje proměnlivost provozu a nevhodnost mechanického přepočtu dílčích transakcí na potřebu prádla jako stabilní veličinu bez metodického očištění a bez zohlednění sezónnosti a dalších provozních faktorů.“

100.     K uvedenému pak zadavatel doplňuje, že „pro účely nastavení zadávacích podmínek této veřejné zakázky a pro porovnatelnost nabídek je objektivně nejpřesnějším a současně nejférovějším podkladem právě celkový roční kusový objem jednotlivých položek, který přirozeně vyhlazuje krátkodobé výkyvy mezi klinikami i mezi fakturačními obdobími. Proto byly pro soutěžní a cenotvorné účely použity roční souhrnné počty kusů, jak vyplývá z tabulek pro systémové a nesystémové prádlo za rok 2025, zatímco detailní transakční přehledy byly využívány primárně ke kontrole poskytování služby a fakturace, nikoli jako závazný parametr pro stanovení kusových limitů po odděleních či pro detailní rozpad etap náběhu.“

101.     Zadavatel nad rámec uvedeného zdůrazňuje, že z dikce § 36 odst. 3 zákona, ani z žádného jiného zákonného ustanovení, dle jeho názoru nevyplývá povinnost zadavatele ex post vytvářet nové analytické podklady nebo metodicky zpracovávat a konsolidovat dílčí transakční výstupy do podoby, kterou zadavatel sám pro řízení služby objektivně nepotřebuje, a to pouze proto, aby určitý dodavatel (resp. navrhovatel) měl komfortnější start plnění předmětu veřejné zakázky. Požadavek navrhovatele tedy dle zadavatele ve skutečnosti směřuje k tomu, aby zadavatel přetavil operativní kontrolní přehledy (objednávky/dodávky/vratky v jednotlivých obdobích) do potřeby prádla po odděleních a do detailního rozpisu pro etapy náběhu plnění. K tomu zadavatel konstatuje, že „[t]akový výstup však není existující evidencí zadavatele, nýbrž nově vytvořeným konstruktem závislým na zvolených metodických předpokladech (např. režim obměny, rezervy, servisní úroveň, sezónní korekce, obsazenost a provozní výkyvy). Zadavatel je přitom jedním z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice, a tomu odpovídá i předpoklad, že dodavatelé schopní plnit tuto veřejnou zakázku jsou profesionálové, kteří standardně umí nastavit logistický model a náběh služby na základě ročních kusových objemů, režimu obměny a implementačního harmonogramu. ZZVZ proto nelze vykládat tak, že zadavatel musí vytvářet další (a nutně sporné) podpůrné výpočty nad rámec zadávacích podmínek jen z důvodu, že by to některému dodavateli zjednodušilo zahájení plnění.“

102.     Z přehledů, které zadavatel v rámci předmětného vyjádření předložil, dále současně dle jeho názoru plyne, že „transakční odběry jsou významně sezónní a závisí mj. na tom, v jaké části roku začne být plnění fakticky realizováno (typicky odlišný režim v zimních měsících oproti jarním a letním měsícům). Jakýkoli pokus zadavatele stanovit pro účely zadávacích podmínek závazné nebo kvantifikované náběhové počty pro jednotlivé etapy (resp. pro první měsíce plnění) by proto byl nutně spekulativní a v závislosti na datu účinnosti smlouvy a reálném startu služby by vedl k odlišným hodnotám (např. v lednu zcela jiným než v srpnu). Zadavatel by tím do zadávacích podmínek vnesl zdánlivě přesný, avšak fakticky nestabilní parametr, který by mohl dodavatele uvést v omyl a následně vyvolat pochybnosti o transparentnosti a rovnosti zadávacích podmínek. Zadavatel je přesvědčen, že takový postup by byl ve svém důsledku v rozporu se zásadami dle § 6 ZZVZ.“

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

103.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

104.     Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

105.     Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

106.     Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

107.     Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

108.     Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

109.     Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, uloží Úřad nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

110.     V článku 2. „Předmět veřejné zakázky“, bodu 2.1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace zadavatel specifikoval:

„Předmětem této veřejné zakázky je poskytnutí služby: komplexní servis prádla spojený s jeho pronájmem, praním a ostatními souvisejícími službami jako jsou opravy, žehlení, mandlování a logistika (tj. odvoz, dovoz a rozvoz na jednotlivá dodací místa (kliniky a pracoviště) zadavatele, vč. zajištění prostředků potřebných pro rozvoz prádla – vozíky, přepravky, boxy, prádelenské klece), a to vše v souladu s obecně závaznými právními předpisy a příslušnými hygienickými normami, zejména (nikoliv však výlučně) vyhláškou č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, ve znění pozdějších předpisů.

Prádlem se rozumí systémové a nesystémové prádlo. Systémovým prádlem se rozumí prádlo ve vlastnictví dodavatele, které je pronajímáno zadavateli a v souvislosti s plněním služeb komplexního servisu prádla systémově obíhá mezi zadavatelem a dodavatelem na základě dílčích požadavků (objednávek). Sortiment systémového prádla a jeho průměrná spotřeba (předpokládaný počet kusů za rok) je uveden v Příloze č. 1 ZD. Nesystémovým prádlem se rozumí prádlo ve vlastnictví zadavatele, které je vedle systémového prádla předmětem komplexního servisu prádla. Sortiment nesystémového prádla a jeho průměrná spotřeba (předpokládaný počet kusů za rok) je uveden v Příloze č. 2 ZD.

Nabídkovou cenu dodavatel zpracuje tak, že do tabulek uvedených v Příloze č. 1 a č. 2 ZD doplní jednotkové ceny a tyto vynásobí zadavatelem předpokládaným počtem kusů za rok. Uvedené předpokládané počty kusů nejsou pro zadavatele závazné, resp. v závislosti na provozních potřebách je zadavatel oprávněn některé služby požadovat i častěji nebo naopak méně často, tj. zadavatel je oprávněn požadovat vyšší či nižší počet kusů, než je uveden v oceňovacích tabulkách.

Dodavatel bude též povinen zajistit provoz systému elektronických objednávek, evidence a kontroly pohybu nemocničního prádla (software). Informace pro implementaci dodávaných technologií do sítě zadavatele tvoří Přílohu č. 7 ZD. Dodavatel bude dále povinen zajistit dodávku technických prostředků, které zadavateli umožní na vstupu i výstupu (dovoz/odvoz prádla) kontrolovat pohyb prádla, tj. umožní kontrolovat faktickou shodu jednotlivých kusů prádla (opatřených čipem) s údaji na objednávkách/dodacích listech.

Podrobný popis plnění veřejné zakázky je obsažen v závazném vzoru smlouvy na plnění veřejné zakázky, který tvoří Přílohu č. 5 ZD.“

111.     Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 v odpovědi na dotaz č. 2 ve znění: „Ze zadávací dokumentace a ani ze smlouvy není patrné, jestli úzce specifikované prádlo, které je požadované v příloze č. 4 (Požadavky na systémové prádlo) musí být nové nebo nikoliv,“ zadavatelodpověděl následovně: „Zadavatel nepožaduje nové prádlo. Prádlo však musí splňovat zadávací podmínky veřejné zakázky, zejména pak podmínky uvedené v čl. VIII odst. 4 a 7 a čl. XI odst. 3 návrhu smlouvy.“

112.     Zadavatel v rámci „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“ ze dne 26. 11. 2025 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 2“) na dotaz č. 1 ve znění: „V příloze č. 5 návrhu Smlouvy o zabezpečení komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla, která je přílohou č. 5 zadávací dokumentace, je uvedený harmonogram plnění, který je rozložen do časového horizontu 60 až 120 dnů od podpisu smlouvy. Pro zavedení služby komplexního servisu je nevyhnutné zabezpečit pro každou ze tří fází (60, 90 a 120) dostatek prádla a techniky. Ze zadávací dokumentace není zřejmé, o jaký objem prádla na jednotlivou fázi se jedná a ani objem prádla celkově. Zadavatel na základě stávajícího objednávkového systému zajisté disponuje soupisem objemu prádla a jednotlivých druhů na jednotlivá oddělení. Aby byla zabezpečena rovná soutěž je nevyhnutné, aby měli všichni uchazeči (vyjímá současného dodavatele) rovné podmínky a mohli realizovat plnění. Je tedy nevyhnutné vše připravit tak, aby byl naplněn časový harmonogram bez případných sankcí, a je tedy nutné znát objem prádla (výbavy) na jednotlivých odděleních,“ reagoval konstatováním, že „rozdělil zahájení poskytování služeb do třech fází právě zejména z toho důvodu, aby bylo zavádění služby pro dodavatele jednodušší. Jednotlivé tři fáze uvedené v příloze č.5 návrhu Smlouvy o zabezpečení komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla jsou v podobném objemu, jedná se tedy vždy o cca třetinové množství prádla. Zadavatel zároveň sděluje, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace (‚Oceňovací tabulka pro KS systémového prádla‘) je uveden předpokládaný počet kusů jednotlivých sortimentů dodaných za 1 rok, z čehož může při stanovení objemu prádla dodavatel vycházet. Zadavatel nemá k dispozici množství prádla potřebného pro jednotlivá oddělení.“

113.     Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 zadavatel v reakci na dotaz č. 2 ve znění: „Ze zadávací dokumentace není zřejmé, jestli v průběhu zavedení služby (60 dnů – T+30 až T+90) bude: a) zadavatel využívat na plnění služby dva dodavatele (nového a stávajícího), b) nebo bude nový uchazeč prát prádlo stávajícího dodavatele a komplexní servis (vč. pronájmu) bude zavádět etapově,“ uvedl následující: „V průběhu zavádění služby bude zadavatel využívat služby dvou dodavatelů. Tedy v prvním termínu započne nový dodavatel s plněním na dodacích místech spadajících pod první část (dle Přílohy č. 5 v termínu T+1. měsíc), ostatní dodací místa budou obsluhována současným dodavatelem. Obdobně pak po měsíci v čase T+2. měsíc. V termínu T+3. měsíc bude nový dodavatel plnit službu kompletně sám. Nový dodavatel nebude prát prádlo stávajícího dodavatele.“

114.     Zadavatel v příloze č. 1 „Oceňovací tabulka pro KS[3] systémového prádla“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č. 1 návrhu smlouvy) vymezil výčtem jednotlivé druhy požadovaného systémového prádla (celkem 25 položek), přičemž u každé položky uvedl údaj o „předpokládaném počtu kusů za rok“. Dle této přílohy měli také dodavatelé stanovit nabídkovou cenu za 1 kus, cenu celkem za rok a následně cenu celkem za 4 roky plnění veřejné zakázky.

115.     Příloha č. 3 „Seznam dodacích míst a mapa“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č.3 návrhu smlouvy) obsahuje mj. seznamy dodacích míst pro dodávku čistého prádla a svozových míst pro špinavé prádlo, a to v rozdělení podle jednotlivých klinik a pavilonů.

116.     Zadavatel v příloze č. 4 „Požadavky na systémové prádlo“ zadávací dokumentace (která je dále také přílohou č. 6 návrhu smlouvy) specifikoval vlastnosti jednotlivých druhů (celkem 24 položek) požadovaného systémového prádla (název, rozměr v cm, popis, barva, materiálové složení – PES/Ba, plošná hmotnost) včetně opět uvedení jejich předpokládaného počtu kusů za rok. U vybraných položek byly dále zadavatelem uvedeny taktéž údaje ohledně počtu lůžek/počtu zaměstnanců.

117.     Zadavatel v návrhu smlouvy, která tvoří přílohu č. 5 „Smlouva o zabezpečení komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla a oděvů“ zadávací dokumentace, v článku V. „Doba trvání smlouvy“ stanovil, že „[t]ato smlouva se sjednává na dobu určitou v trvání 4 let počínaje dnem nabytí její účinnosti.“

118.     Zadavatel v rámci článku II. „Vymezení pojmů“, bodu 1. návrhu smlouvy specifikoval, že komplexním servisem je myšlen „komplexní servis nemocničního prádla a ve vztahu k systémovému prádlu současně i jeho pronájem Objednateli (nesystémové prádlo zůstává ve vlastnictví Objednatele a Dodavatel ve vztahu k nesystémovému prádlu zajišťuje ostatní dílčí činnosti spadající pod KS vyjma jeho pronájmu), a to za podmínek stanovených touto smlouvou. Komplexní servis nemocničního prádla zahrnuje komplexní celek všech činností spojených s praním, čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí, žehlením a mandlováním, opravami, skládáním, balením a označováním nemocničního prádla, vč. nakládání s rizikovým prádlem (infekční prádlo apod.), a dalšími souvisejícími službami včetně nastavení kontrolních mechanizmů předcházení ztrátám, elektronického objednávání a vykazování dodávek, členění nákladů na jednotlivá dodací místa Objednatele, nastavení kontrolních systémů kvality praní a kvality pronajímaného prádla včetně kvantitativního zajištění prádla. Komplexní servis nemocničního prádla zahrnuje dále logistické služby, tj. odvoz, dovoz a rozvoz nemocničního prádla na jednotlivá dodací místa (kliniky a pracoviště Objednatele), a to vč. zajištění veškerých prostředků potřebných pro rozvoz prádla – vozíky, přepravky, boxy, prádelenské klece, potřebná motorová vozidla včetně nákladního automobilu s čelem/nakládací rampou s vlastním pohonem.“

119.     V čl. II bodu 2. návrhu smlouvy je definován pojem „systémové prádlo“: „[P]rádlo ve vlastnictví Dodavatele, které je pronajímáno Objednateli a v souvislosti s plněním služeb KS systémově obíhá mezi Objednatelem a Dodavatelem na základě dílčích požadavků (objednávek) Objednatele. Sortiment systémového prádla včetně požadovaného rozsahu služeb je uveden v Příloze č. 1 této smlouvy – Oceňovací tabulka pro komplexní servis systémového prádla, která tvoří nedílnou součást této smlouvy. Systémové prádlo musí být barevně rozlišeno ve smyslu Přílohy č. 4 – Barevné rozlišení systémového prádla, která tvoří nedílnou součást této smlouvy. Systémové prádlo musí dále kvalitativně odpovídat požadavkům uvedeným v Příloze č. 6 – Požadavky na systémové prádlo, která tvoří nedílnou součást této smlouvy (původně Příloha č. 4 zadávací dokumentace veřejné zakázky).“

120.     Zadavatel v rámci článku II. bodu 5. návrhu smlouvy specifikoval, že dodacím místem je „blíže určené místo plnění u Objednatele, kde probíhá přejímka a dodávka prádla. Jedná se o jednotlivé kliniky a pracoviště Objednatele, jejichž seznam včetně umístění je uveden v Příloze č. 3 této smlouvy – Seznam dodacích míst a mapa, která tvoří nedílnou součást této smlouvy.“

121.     Zadavatel v článku VI. „Způsob plnění předmětu smlouvy“ v bodech 4., 5., 9. a 11. návrhu smlouvy uvedl, že „požaduje plynulé zásobování prádlem dle požadavků (objednávek) z jednotlivých dodacích míst; požadavky na dodávku prádla budou určovat pověření zaměstnanci jednotlivých dodacích míst Objednatele. Schvalovat veškeré objednávky systémového prádla bude za Objednatele náměstkyně Úseku pro ošetřovatelskou péči a řízení kvality, ostatní záležitosti týkající se systémového prádla bude řešit pověřený pracovník Objednatele, kontaktní údaje: (…), vedoucí Oddělení služeb, Odbor správa budov, (…).

Na dodacím místě dojde k přejímce prádla pověřeným zaměstnancem a k písemnému anebo elektronickému potvrzení převzetí čistého prádla. Bez takto potvrzené přejímky prádla nebudou provedené služby KS Objednatelem uhrazeny. (…)

Dodávky prádla budou realizovány tak, že Dodavatel dodá čisté prádlo v prádelenské kleci na konkrétní dodací místo roztříděné podle sortimentu, velikosti a v množství podle objednávek Objednatele, resp. dodacího místa, tak, aby přejímka prádla trvala co nejkratší dobu. Použité, špinavé prádlo budou zaměstnanci Objednatele vhazovat do pytlů na prádlo, roztříděné dle čl. IX. odst. 8 této smlouvy. Naplněné pytle se špinavým prádlem se uzavřou a Dodavatel je vhodí (pokud tak již neučinili zaměstnanci Objednatele) do prádelenské klece jím předem přistavené na svozové místo. Klec se špinavým prádlem odveze Dodavatel přímo ze svozového místa nejpozději následující kalendářní den a na dodací místo přiveze jinou prádelenskou klec s prádlem čistým (v souladu s objednávkou Objednatele na dodávku prádla). (…)

Dodavatel musí denně zajistit velikostní sortiment pro daný typ prádla. U veškerého systémového prádla (platí pro osobní a pacientské prádlo) musí být poskytnuty velikosti XS, S, M, L, XL, XXL a XXXL; takovým velikostním označením musí být opatřen každý kus systémového prádla. Dodavatel je povinen k daným velikostem poskytnout i prodloužené či zkrácené délky kalhot lékařských (tzn. +/- 5 cm). Dodávky prodloužené či zkrácené délky prádla nemají vliv na cenu služeb KS. Pokud bude Objednatel požadovat dodání jiné velikosti, než je zde uvedeno, je Dodavatel povinen takové prádlo dodat. Dodávky prodloužené či zkrácené délky prádla nemají vliv na cenu služeb KS.“

122.     Dle článku VII. „Harmonogram zavedení KS“ návrhu smlouvy je dodavatel „povinen zahájit postupně plnění podle této smlouvy počínaje dnem nabytí její účinnosti v souladu s harmonogramem uvedeným v Příloze č. 5, která tvoří nedílnou součást této smlouvy.“

123.     Dle článku VIII. „Práva a povinnosti Dodavatele“, bodů 5. a 8. návrhu smlouvy se dodavatel zavazuje „dodávat prádlo čisté, vyprané, vyžehlené a mandlované, nepoškozené (případně opravené), včetně zachování barev, složené a zabalené, a ve stavu způsobilém k užívání dle jeho určení. (…) Dodavatel se zavazuje dodržovat barevné rozlišení systémového prádla. Požadované barevné rozlišení systémového prádla je upraveno v Příloze č. 4 této smlouvy.“

124.     Dle článku VIII. „Práva a povinnosti Dodavatele“, bod 10. návrhu smlouvy je dodavatel „povinen zajistit provoz systému elektronických objednávek, evidence a kontroly pohybu nemocničního prádla (software) a jeho zpřístupnění Objednateli. Objednatel požaduje, aby tento systém (software) umožňoval zejména:

a.         provádění elektronických objednávek KS prádla,

b.         možnost nastavení kategorií uživatelů s různou mírou oprávnění dle požadavků Objednatele; software musí umožnit přístup uživatelům v počtu určeném Objednatelem; minimální množství přístupů různých uživatelů činí 100, elektronickou evidenci a kontrolu množství dodaného prádla na jednotlivá dodací místa/vráceného prádla z jednotlivých dodacích míst,

c.       nastavení maximálního týdenního množství prádla, které si může jednotlivé dodací místo objednat, a/nebo finanční limity pro jednotlivá dodací místa s přehledem zbývající kapacity,

d.      vytvoření struktury profesních skupin (např. dodací místa, kategorie zaměstnanců),

e.      vytvoření skupin nemocničního prádla (např. model, typ, velikost),

f.        evidenci nákladů na KS (tzn. zejména přehled o odebraných a vrácených částech personálního prádla, počet dodávek na dodací místo),

g.      umožní selektivní objednávky prádla pro jednotlivá dodací místa (umožní skrýt jednotlivé položky prádla),

h.      zobrazení historie objednávek včetně veškerých podrobností o objednávkách,

i.        elektronické zadávání reklamací,

j.        zobrazení dodacích listů na jednotlivých odděleních včetně možnosti jejich elektronického schválení,

k.       zobrazení dodacích listů na jednotlivých odděleních včetně možnosti jejich elektronického schválení,

l.        v případě požadavku Objednatele zajištění tzv. automatického objednávkového systému, kdy ze strany Objednatele nebude nutné zadávat dílčí objednávky pronajímaného prádla. Ty se budou tvořit automaticky na základě principu doplňování prádla do výše sjednaného množství prádla jednotlivých sortimentů na konkrétních dodacích místech.“

125.     Dle článku VIII. „Práva a povinnosti Dodavatele“, bodů 12., 13. a 14. návrhu smlouvy je dodavatel „povinen systémové prádlo opatřit čipem, který zajistí elektronickou evidenci a kontrolu pohybu systémového prádla. Z evidence musí být v kterýkoliv okamžik patrné, kde se určitý konkrétní kus systémového prádla má u Objednatele nacházet – na kterém dodacím místě. Každý úkon týkající se tohoto prádla (dodávka, odvoz, vyřazení apod.) musí být zachycen pro účely tvorby přehledových sestav a analýz.

Dodavatel je povinen dodávat Objednateli výpisy ze systému elektronických objednávek v podobě detailního rozdělení množství dodaného prádla v tabulce v souboru ve formátu programu MS Excel. Na jednotlivých listech (jeden list = jedno dodací místo) tohoto souboru bude na jednotlivých řádcích uveden seznam dodávaného sortimentu prádla včetně ceny KS dle daného sortimentu prádla z období, ke kterému se seznam vztahuje. Dodavatel je povinen tento seznam přikládat ke každé faktuře.

Dodavatel je povinen zajistit dodávku technických prostředků do areálu Objednatele, které Objednateli umožní na vstupu i výstupu (dovoz/odvoz prádla do/z areálu Objednatele) kontrolovat pohyb prádla, tj. umožní kontrolovat faktickou shodu jednotlivých kusů prádla (opatřených čipem) s údaji na objednávkách/dodacích listech. (…).“

126.     Dle článku VIII. „Práva a povinnosti Dodavatele“, bodů 15. a 16. návrhu smlouvy je dodavatel „povinen provozovat centrální sklad prádla v areálu Objednatele. Centrální sklad prádla má Dodavatel v pronájmu od Objednatele; podmínky pronájmu centrálního skladu prádla stanoví samostatná smlouva o nájmu prostor sloužících podnikání. (…).

Dodavatel se zavazuje na vlastní náklady provozovat centrální sklad prádla a zajišťovat rozvoz, příjem a odběr prádla v areálu Objednatele vlastními zaměstnanci.“

127.     Dle čl. X. „Cena, placení, fakturace“, bodů 1., 4. a 5. návrhu smlouvy je stanoveno: „Cena za KS dle jednotlivých druhů prádla je uvedena v Příloze č. 1 a 2, které jsou nedílnou součástí této smlouvy. (…) Cenu za řádně poskytnuté služby KS hradí Objednatel na základě jednotlivých daňových dokladů – faktur (dále jen ‚faktura‘), které budou Dodavatelem vystavovány 2 x měsíčně, a to k 15. a k poslednímu dni v měsíci.  Přílohou každé faktury musí být vždy potvrzené jednotlivé dodací listy, potvrzené pověřeným zaměstnancem Objednatele (rovněž elektronickou formou), za každé dodací místo a každou dodávku prádla a současně i souhrnný dodací list za fakturované období. Dodavatel je povinen vystavovat faktury za KS, a to samostatně za systémové prádlo a samostatně za nesystémové prádlo na jednotlivá dodací místa v příslušném fakturačním období. (…)“

128.     V článku XII. „Způsob řešení ztrát systémového prádla“ v bodě 3. návrhu smlouvy zadavatel stanovil následující: „Dodavatel se zavazuje tolerovat 12 % roční ztrátovost systémového očipovaného prádla z celkového objemu systémového očipovaného prádla potřebného pro zajištění předmětu této smlouvy. Jelikož není možné přesně určit objem systémového očipovaného prádla potřebný pro zajištění předmětu této smlouvy, považuje se za tento objem množství systémového očipovaného prádla dodané Objednateli během jednoho běžného kalendářního týdne. Toto množství dodaného systémového očipovaného prádla za týden bude určeno jako podíl systémového očipovaného prádla dodaného za posledních 12 měsíců poskytování služby vydělené 52; případně, pokud je služba poskytována kratší dobu než 12 měsíců, bude množství systémového očipovaného prádla dodaného za týden určeno jako podíl celkového množství dodaného systémového očipovaného prádla od začátku poskytování služby a počtu týdnů od začátku poskytování služby. Ztrátovost dle výše uvedeného postupu bude vyhodnocena pro každý sortiment samostatně.“

129.     Dle článku XIII. „Sankční ujednání“, bodu 1., 2. a 3. návrhu smlouvy zadavatel stanovil: „Pro případ prodlení Dodavatele s termínem dodávky prádla nebo s termínem svozu špinavého prádla, je Objednatel oprávněn účtovat Dodavateli smluvní pokutu ve výši 5.000,- Kč za jednotlivý případ prodlení, jestliže Dodavatel písemně nebo e-mailem neupozornil Objednatele v dostatečném časovém předstihu na možnost prodlení. Smluvní pokuta za prodlení s odstraněním Dodavatelem uznané, avšak neodstraněné vady v dohodnutém termínu činí 1.000,- Kč za každou jednotlivou vadu za každý započatý den prodlení. Objednatel je oprávněn účtovat smluvní pokutu za prodlení se zavedením pronájmu systémového prádla v rámci KS a software oproti harmonogramu zavedení KS, který tvoří Přílohu č. 5 této smlouvy, a to ve výši 5.000,- Kč za každý započatý den prodlení a každé takové prodlení.“

130.     V článku XIV. „Ukončení smlouvy“, bodě 4. návrhu smlouvy je stanoveno“: „Objednatel je oprávněn od smlouvy písemně odstoupit z důvodu jejího podstatného porušení Dodavatelem. Za podstatné porušení smlouvy se bude považovat zejména, nikoliv však výlučně, prodlení Dodavatele s plněním předmětu smlouvy delší než 10 kalendářních dnů, a dále jakékoliv porušení povinnosti Dodavatele vyplývající ze smlouvy a její nesplnění ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou Objednatel k tomu poskytne Dodavateli (nevylučuje-li to charakter porušené povinnosti). (…)“

131.     Zadavatel v příloze č. 5 „Harmonogram plnění“ návrhu smlouvy stanovil časový harmonogram zavedení služby, který byl rozdělen na 3 etapy dle v každé etapě vymezeného počtu jednotlivých klinik zadavatele, a to v časových horizontech T[4] + 1 měsíc, T + 2 měsíce a T + 3 měsíce, tedy jinak vyjádřeno nejpozději do 60 až 120 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy.

Právní posouzení

132.     Úřad na tomto místě připomíná, že návrh navrhovatele směřuje proti stanovení zadávacích podmínek předmětného zadávacího řízení. Navrhovatel mimo jiné tvrdí, že zadavatel porušil zákon tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 36 odst. 3 zákona, tedy povinnost formulovat zadávací podmínky v podrobnostech potřebných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl tak odpovědnost za jejich správnost  a úplnost na dodavatele, a to konkrétně z toho důvodu, že zadavatel údajně účelově zatajuje objem prádla potřebného ke komplexnímu poskytování služby (tedy k realizaci předmětu plnění), když konstatoval, že nedisponuje množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení. Z právě uvedeného pak navrhovatel dovozuje, že zadavatel sice požaduje dodržet lhůty pro zavedení předmětu plnění, avšak neuvádí, kolik prádla je zapotřebí k zabezpečení předmětné služby u konkrétních oddělení, přestože musí mít tuto informaci k dispozici. Porušení zákonné povinnosti stanovené v § 36 odst. 3 zákona dále navrhovatel spatřuje také v absenci údajů týkajících se počtu lůžek a počtu zaměstnanců u vybraných položek v rámci stanovení požadavků na systémové prádlo, přičemž dále upozorňuje také na údajný rozpor údajů týkajících se zadavatelem uvedeného počtu zaměstnanců, které je třeba předmětným prádlem vybavit. Mimo jiné z právě uvedených důvodů pak navrhovatel konstatoval, že nemohl podat v rámci předmětného zadávacího řízení nabídku pro nedostatečnost stanovených zadávacích podmínek.

133.     Úřad k tomu předně v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou zadávacího řízení účastnit, a zadávací dokumentace je podkladem pro sestavení nabídky dodavatele a relevantní nacenění předmětu plnění.

134.     Požadavek na jednoznačnost, konkrétnost a přesnost zadávací dokumentace plyne již z obecné zásady transparentnosti uvedené v § 6 odst. 1 zákona. Konkrétně pak tento požadavek zákonodárce promítnul do § 36 odst. 3 zákona, dle něhož musí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aby na jejich základě bylo možné podat odpovídající a vzájemně porovnatelné nabídky. Požadavky zadavatele musí být tedy stanoveny dostatečně podrobně a jednoznačně, tj. musí obsahovat všechny podstatné informace.

135.     Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, který v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se ostatně vyjadřuje konstantně jak rozhodovací praxe Úřadu, tak soudů.[5] Stejně tak relevantní judikatura konstantně zastává názor, že není přípustné, aby zadavatel uvedl informace nedostatečné, vnitřně rozporné, případně aby byl obsah zadávací dokumentace neurčitý tak, že by mohly vzniknout pochybnosti o výkladu určitého požadavku zadavatele.

136.     Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, přičemž zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Platí totiž, že byť je to výlučně zadavatel, kdo vymezuje předmět plnění, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. Není nutně vyžadován popis předmětu plnění do všech myslitelných podrobností, neboť zadavatel je oprávněn počítat i s přiměřenou odbornou informovaností relevantních dodavatelů, jak ostatně zadavatel v rámci svých vyjádření argumentuje, avšak zároveň platí, že právo zadavatele vymezit obsah předmětu plnění není bezbřehé a zadavatel musí nastavit své požadavky na poptávané plnění nejen tak, aby reflektovaly jeho potřeby, ale zároveň tak, aby odpovídaly požadavkům zákona a relevantním očekáváním dodavatelů. Úřad uznává, že v některých případech může být pro zadavatele ať už technicky či organizačně komplikované vymezit předmět plnění zcela detailně, avšak ani za těchto okolností nemůže zadavatel na dostatečně určité stanovení zadávacích podmínek rezignovat a musí pro definování svých požadavků na předmět plnění vyvinout maximální úsilí tak, aby potenciálním dodavatelům poskytl dostatečně jasné informace o charakteru jím požadovaného plnění a dalších skutečnostech s tím souvisejících.

137.     V souvislosti s vymezením obsahu předmětu plnění lze také odkázat na aktuální rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0181/2025/VZ ze dne 6. 2. 2026, ve kterém předseda Úřadu prostřednictvím odkazu na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 4 As 337/2018-84 ze dne 19. 11. 2020 upozornil na skutečnost, že zadávací podmínky veřejné zakázky musí být vymezeny tak, aby byl okruh potenciálních dodavatelů s ohledem na předmět plnění zúžen pouze v nezbytné míře. Předseda Úřadu se zde také ztotožnil se závěry prvostupňového rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0740/2025/VZ ze dne 9. 12. 2025 v tom smyslu, že zadavatel má vynaložit veškeré úsilí k zajištění dostatečné hospodářské soutěže o veřejnou zakázku.

138.     V intencích výše uvedeného Úřad přistoupil k samotnému předmětu tohoto správního řízení, kterým je mimo jiné posouzení otázky, zda zadavatel vymezil předmět plnění dostatečně konkrétně v souladu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, popř. zásadou zákazu diskriminace dle § 6 odst. 2 zákona, tj. mimo jiné otázky, zda vymezil zadávací podmínky včetně předmětu plnění v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek. Konkrétně Úřad posuzoval, zda zadavatel poskytl potenciálním dodavatelům dostatečně podrobné relevantní informace o požadovaném obsahu a rozsahu předmětu plnění, a další informace s tím související, na jejichž základě by si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o tom, jakým způsobem mají nabídku zpracovat či aby byli schopni kvalifikovaně posoudit, zda je v jejich možnostech za stanovených podmínek, tzn. především stanovených dodacích lhůt, předmět plnění veřejné zakázky realizovat, a tudíž, zda se mohou o veřejnou zakázku ucházet či nikoliv.

139.     V případě přezkoumávaného zadávacího řízení zadavatel relevantní část předmětu plnění týkající se podmínek zajištění servisu a pronájmu zdravotnického prádla a oděvů vymezil v rámci zadávací dokumentace a jejích příloh č. 1, č. 2, č. 4 a č. 5,přičemž některé další informace doplnil též prostřednictvím vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 a č. 2 (viz relevantní body odůvodnění tohoto rozhodnutí obsažené výše v kapitole Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení). Předmětem plnění veřejné zakázky je pak jak prádlo systémové, tak prádlo nesystémové (viz bod 110. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž předmětem námitek, a tedy správního řízení, je pouze posouzení průběhu plnění systémového prádla.

140.     Úřad na tomto místě považuje předně za důležité shrnout, jakým způsobem má být předmětná služba v prostředí zadavatele realizována. Z předmětných ustanovení návrhu smlouvy (viz body 114. až 131. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá mimo jiné následující. Dodavatel zajišťuje plynulé zásobování prádlem prostřednictvím plnění požadavků, resp. objednávek, které vycházejí z jednotlivých dodacích míst, tedy oddělení/klinik zadavatele, ve kterých konkrétní objednávky na dodávku prádla určují/vytvářejí pověření zaměstnanci u těchto dodacích míst. Veškeré objednávky systémového prádla jsou dále za zadavatele schvalovány náměstkyní Úseku pro ošetřovatelskou péči a řízení kvality a ostatní záležitosti týkající se systémového prádla řeší pověřený pracovník zadavatele. Na dodacím místě dojde k přejímce prádla pověřeným zaměstnancem a k písemnému anebo elektronickému potvrzení převzetí čistého prádla. Klec se špinavým prádlem odveze dodavatel přímo ze svozového místa nejpozději následující kalendářní den a na dodací místo přiveze jinou prádelenskou klec s prádlem čistým (v souladu s objednávkou zadavatele na dodávku prádla). Dodavatel musí denně zajistit velikostní sortiment pro daný typ prádla, které dále také musí odpovídat požadovanému barevnému rozlišení a dalším kvalitativním požadavkům. Dodavatel zajistí provoz systému elektronických objednávek, evidence a kontroly pohybu nemocničního prádla. Dodavatel je povinen systémové prádlo opatřit čipem, který zajistí elektronickou evidenci a kontrolu pohybu systémového prádla. Z evidence musí být v kterýkoliv okamžik patrné, kde se určitý konkrétní kus systémového prádla má u zadavatele nacházet – na kterém dodacím místě. Každý úkon týkající se tohoto prádla (dodávka, odvoz, vyřazení apod.) musí být zachycen pro účely tvorby přehledových sestav a analýz. Dodavatel je povinen dodávat zadavateli výpisy ze systému elektronických objednávek v podobě detailního rozdělení množství dodaného prádla v tabulce v souboru ve formátu programu MS Excel. Na jednotlivých listech (jeden list = jedno dodací místo) tohoto souboru bude na jednotlivých řádcích uveden seznam dodávaného sortimentu prádla včetně ceny kompletního servisu dle daného sortimentu prádla z období, ke kterému se seznam vztahuje. Dodavatel je povinen tento seznam přikládat ke každé faktuře. Cenu za řádně poskytnuté služby bude zadavatel hradit na základě jednotlivých daňových dokladů faktur, které budou dodavatelem vystavovány 2 x měsíčně.  Přílohou každé faktury musí být vždy potvrzené jednotlivé dodací listy, potvrzené pověřeným zaměstnancem zadavatele za každé dodací místo a každou dodávku prádla a současně i souhrnný dodací list za fakturované období.

141.     Z právě uvedeného tedy vyplývá, že objednávky na skladbu požadovaných kusů jednotlivých druhů prádla vytváří dle potřeb zadavatele určení pracovníci na konkrétních dodacích místech zadavatele, tedy jednotlivých odděleních/klinikách zadavatele, jejichž seznam byl specifikován v příloze č. 3 „Seznam dodacích míst a mapa“ zadávací dokumentace. Součástí plnění je též zajištění detailního evidenčního a kontrolního systému tak, aby mohl zadavatel mít podrobný přehled o rozdělení množství dodaného prádla. Ke každému dodacímu místu a objednávce se též vztahují unikátní dodací listy s podrobným seznamem dodávaného prádla, které je dodavatel povinen přikládat ke každé faktuře, přičemž každý dodací list musí být odsouhlasen pracovníky zadavatele.

142.     Úřad poznamenává, že veškerý zde uvedený popis průběhu plnění zcela totožně platí též pro stávající závazek poskytování předmětné služby, který je realizován na základě Smlouvy o zabezpečení komplexního servisu a pronájmu zdravotnického prádla a oděvů uzavřené dne 15. 1. 2020 mezi zadavatelem a dodavatelem CHRIŠTOF, spol. s r.o.

143.     Úřad tedy již z tohoto pohledu nemůže přisvědčit argumentu zadavatele, že „detailní informace o spotřebě a potřebách nevznikají automaticky na straně zadavatele, ale typicky právě u poskytovatele služby v jeho interních systémech“, jelikož přímo z příslušného znění smlouvy vyplývá, že požadavky vznikají jednoznačně na straně zadavatele (objednávky vytvářejí pracovníci zadavatele), a nadto i samotná smlouva (stávající i navrhovaná) dává zadavateli množství dalších evidenčních a kontrolních mechanismů o skutečném a reálném detailním průběhu plnění.

144.     K tomu Úřad zdůrazňuje, že pokud se tedy jedná o službu, která je ze své podstaty závislá na konkrétním prostředí a provozní proměnnosti jednotlivých oddělení/klinik zadavatele, jak ve své argumentaci opakovaně tvrdí zadavatel, je o to podstatnější, aby všichni dodavatelé měli k dispozici dostatečné množství potřebných informací o reálném provozu zadavatele, a tedy i možném předmětu zadávané služby. Jak totiž popisuje sám zadavatel (viz body 70., 72., 85., 92., 95. a 99. odůvodnění tohoto rozhodnutí), „odběr prádla po jednotlivých klinikách v konkrétních fakturačních obdobích významně kolísá (včetně situací, kdy některá pracoviště v dílčím období neodebrala žádné kusy), což ilustruje proměnlivost provozu a nevhodnost mechanického přepočtu dílčích transakcí na potřebu prádla jako stabilní veličinu bez metodického očištění a bez zohlednění sezónnosti a dalších provozních faktorů.“ Dle tvrzení zadavatele je totiž provozní realita zdravotnického zařízení taková, že „spotřeba a rotace prádla jsou v praxi významně ovlivněny ročním obdobím (teplá/chladná část roku), aktuální obsazeností a počtem pacientů včetně délky hospitalizace a dále organizačními změnami v provozu.“

145.     Úřad opakuje, že navrhovatel ve svém návrhu brojí mimo jiné proti skutečnosti, že zadavatel pod hrozbou sankce dle článku XIII. „Sankční ujednání“, bodu 3. návrhu smlouvy požaduje dodržet v příloze č. 5 návrhu smlouvy stanovený časový harmonogram zavedení služby (který byl zadavatelem rozdělen na 3 etapy na základě v každé etapě předem vymezeného určitého počtu jednotlivých klinik zadavatele, u kterých zadavatel vyžaduje zavedení služby v časovém horizontu 60, 90 a 120 dnů ode dne nabytí účinnosti smlouvy), aniž by uvedl, jaký objem prádla je zapotřebí k zabezpečení předmětné komplexní služby jako celku, natož na jednotlivé zadavatelem vymezené etapy. Úřad doplňuje, že dle bodu 1. téhož článku návrhu smlouvy je zadavatel oprávněn též účtovat smluvní pokutu dodavateli v případě prodlení s termínem dodávky prádla nebo s termínem svozu špinavého prádla za každý jednotlivý případ prodlení, a rovněž je zadavatel dle návrhu smlouvy za určitých podmínek oprávněn z důvodu prodlení s plněním předmětu smlouvy na straně dodavatele odstoupit od smlouvy.

146.     V „Žádosti navrhovatele o dodatečné informace k veřejné zakázce“ ze dne 19. 11. 2025 (signováno dne 20. 11. 2025) pak navrhovatel zadavatele konfrontoval se skutečností, že zadavatel na základě stávajícího objednávkového systému zajisté disponuje soupisem objemu prádla a jednotlivých druhů na jednotlivá oddělení, čímž chtěl zadavatele mimo jiné upozornit na skutečnost, že je pro zabezpečení rovné soutěže nutné zajistit, aby měli všichni uchazeči včetně současného dodavatele rovné podmínky s tím, že je tedy nutné, aby zadavatel účastníkům zadávacího řízení poskytl informace o předmětných objemech prádla na jednotlivých odděleních zadavatele.

147.     Zadavatel následně v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 uvedl, že rozdělil zahájení poskytování služeb do třech fází právě zejména z toho důvodu, aby bylo zavádění služby pro dodavatele jednodušší, načež dále doplnil informaci, že jednotlivé tři fáze harmonogramu mají být z hlediska objemu prádla obdobné a jedná se tak vždy cca o třetinové množství prádla. Zadavatel zároveň sdělil, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace je uveden předpokládaný počet kusů jednotlivých sortimentů dodaných za rok, z čehož má při stanovení objemu prádla dodavatel vycházet společně s informací, že množstvím prádla potřebným pro jednotlivá oddělení nedisponuje.

148.     Shodně je pak zadavatelem [a to jak ve vyjádření zadavatele k návrhu, tak také v později učiněných vyjádřeních zadavatele, tedy ve vyjádření zadavatele k bodu 4) usnesení Úřadu a ve vyjádření zadavatele k podkladům] opakovaně zdůrazňováno, že je tedy pro dodavatele rozhodující zejména údaj o předpokládaném počtu kusů prádla za rok, jelikož je zadavatel přesvědčen, že „[p]rávě tento údaj poskytuje dodavatelům dostatečný a jednoznačný podklad pro posouzení rozsahu plnění a pro řádné nacenění nabídky“ (viz bod 53. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

149.     Úřad předně k zadavatelem odkazovanému parametru „předpokládaný počet kusů/rok“, který byl stanoven v předmětné příloze č. 1 zadávací dokumentace, upřesňuje, že z výše popsaného způsobu plnění předmětné služby vyplývá, že se jedná o údaj určující kolikrát za rok lze předpokládat, že dodavatel bude povinen dodat čistý kus jednotlivého druhu prádla na dané dodací místo, tedy o údaj o (předpokládané) průměrné roční spotřebě,[6] avšak nelze z něj (a jak bude dále vysvětleno ani z ničeho jiného) dovodit, v jakém rozsahu lze očekávat jaké množstevní objemy jednotlivých kusů prádla mohou být zadavatelem požadovány současně ve vztahu ke konkrétním dle harmonogramu stanoveným obdobím, tedy např. při zavádění služby v rámci prvního týdne první etapy. Z návrhu smlouvy vyplývá, že dodavatel bude povinen dodat veškeré kusy prádla, které budou na daných dodacích místech požadovány (viz bod 121. odůvodnění tohoto rozhodnutí), avšak z daných zadavatelem uvedených ročních předpokládaných průměrných množstevních objemů není vůbec zřejmé, v jakém množstevním rozsahu se mohou v konkrétním provozním prostředí zadavatele každodenní požadavky na dodání prádla reálně pohybovat, přičemž takováto skutečnost je pro potenciální dodavatele o to závažnější, pokud se mají podanou nabídkou zavázat k bezproblémovému zavedení a následnému plnění služby ve striktně stanovených lhůtách dle jednotlivých etap harmonogramu, resp. takováto situace potenciálním dodavatelům ani neumožňuje přesné posouzení, zda jsou stanovené podmínky v tomto smyslu, tedy především stanovené lhůty pro zavedení služby, vůbec realizovatelné a z tohoto pohledu přiměřené. Je tedy dle Úřadu zjevné, že si dodavatelé nemohou s pouhým údajem o předpokládaném počtu kusů za rok vystačit, jelikož si pouze na základě této informace nelze udělat představu o rozsahu zadávané služby, tedy předpokládaném odběru prádla při zavedení služby, a jejím reálném (nikoliv toliko zprůměrovaném) průběhu během roku.

150.     Zadavatel pak sice, jak bylo výše uvedeno, v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 2 upřesnil, že se má na každou ze tří etap jednat o přibližně třetinové množství prádla, načež v rámci vyjádření k bodu 4) usnesení Úřadu tuto informaci doplnil tak, že lze „rámcový (orientační) objem pro jednotlivé etapy dovozovat z celkových předpokládaných ročních kusových objemů uvedených v přílohách č. 1 a č. 2 jednoduchým aritmetickým postupem, typově jako přibližně třetinu celku, přičemž zadavatel zdůrazňuje, že jde o orientační rámec pro účely organizace náběhu služby, nikoli o závazné kusové limity pro konkrétní kliniky a položky v jednotlivých etapách,“ čímž všaknanejvýše dodavatelům poskytl informaci ohledně ročního předpokládaného průměrného počtu kusů u daného souboru klinik zadavatele zahrnutých do jednotlivých etap dle předmětného harmonogramu, tedy se opět jednalo pouze o roční celkový průměrný údaj o požadované frekvenci praní, nikoliv o údaj o možném (průměrném či především maximálním) množstevním rozsahu prádla, který může za určité bližší kratší období (např. jednoho týdne) být požadováno objednávkami na konkrétních dodacích místech. Úřad má tedy za to, že touto informací zadavatel dodavatelům neposkytl dostatečné konkrétnější informace o podmínkách zavedení služby v požadovaných lhůtách. Zadavatelem poskytnutý údaj tak nevypovídá o skutečném požadovaném množství prádla, tj. objemu/počtu kusů prádla potřebného pro zavedení služby ve stanovené lhůtě/etapě a není tedy opět vůbec jasné, jaké množství jednotlivých druhů prádla bude pravděpodobně požadováno z jednotlivých dodacích míst po začátku plnění, resp. jaké množství jakého prádla ve stanovené dodací lhůtě mají dodavatelé připravit tak, aby byli schopni dostát požadavkům pro zavedení služby v dané etapě.

151.     V této souvislosti Úřad konstatuje, že není ani jasné, jaké množství jednotlivých druhů prádla může být pravděpodobně požadováno z jednotlivých dodacích míst z hlediska jednotlivých období roku, a to i vzhledem k již výše uvedené argumentaci zadavatele, že z provozních důvodů nelze v zadávací dokumentaci předem přesně stanovit konkrétní počty kusů jednotlivých položek prádla pro jednotlivé etapy zavádění služby, neboť reálná spotřeba a obrat prádla jsou v průběhu roku významně ovlivněny ročním obdobím a aktuálním počtem pacientů, resp. délkou jejich hospitalizace, přičemž tyto faktory mají přímý dopad na frekvenci výměn a potřebný oběh prádla a mohou způsobovat krátkodobé výkyvy v požadovaných množství v jednotlivých obdobích (viz bod 144. odůvodnění tohoto rozhodnutí). K tomu Úřad uvádí, že takový objektivní stav, kdy zadavatel sám připouští, že vstupní údaje nejsou dlouhodobě stabilní a je třeba znát údaje odpovídající reálným uživatelským požadavkům, však dále zpochybňuje přesvědčivost názoru zadavatele, který má za to, že si dodavatelé vystačí pouze s údajem o průměrných ročních kusových objemech. Úřad je naopak přesvědčen, že o to důležitější je pro dodavatele znát nejen údaje o předpokládaném počtu vypraných kusů za celý rok, ale také skutečné provozní informace, tedy údaje ohledně rozsahu, v jakém může být reálně služba provozována, co lze očekávat po zahájení plnění a jak se mohou dané požadavky vyvíjet v průběhu roku.

152.     Zadavatel však veškeré údaje uváděné v zadávací dokumentaci vztahuje pouze k průměrné situaci za celý rok, avšak úplně opomíjí, že všichni potenciální dodavatelé, kromě dodavatele stávajícího, musí při přípravě nabídky řešit otázku splnitelnosti náběhu zavedení služby v harmonogramem stanových lhůtách, k čemuž jednoduše zadavatel nedává bez objektivních důvodů žádné bližší dostatečné informace, avšak z podstaty věci jimi musí disponovat. Uvedené se pak současně týká i dodavatelů, kteří by plánovali použít již použité prádlo (pokud bychom uvážili, že to možné je, jak tvrdí zadavatel), tak v každém případě dodavatelů, kteří by museli obstarat prádlo nové.

153.     Úřad je proto shodně s navrhovatelem toho názoru, že již z prosté logiky věci vyplývá, že z uvedeného údaje o předpokládaném počtu kusů v průměru za rok (ani z žádného dalšího údaje obsaženého v zadávací dokumentaci, viz níže) není v současné době objektivně možné dovodit nezbytné informace pro to, aby byli dodavatelé schopni sestavit řádným způsobem nabídku.

154.     Úřad tedy  v souvislosti se vším výše uvedeným nesouhlasí s argumentem zadavatele, který ve vyjádření k návrhu uvádí, že jsou dodavatelé schopni učinit informované rozhodnutí o své účasti v zadávacím řízení, jelikož je dle něj rozhodující, že si dodavatelé mohou na základě dostupných informací vytvořit jasnou představu o celkovém objemu plnění prádla v oběhu s tím, že považuje dodavatele, kteří jsou schopni předmět plnění veřejné zakázky plnit, za odborníky na relevantním trhu, pro které musí být jednoznačně dostačující předpokládaný počet potřebného prádla za rok pro to, aby byli schopni podat nabídku.

155.     Úřad pak s odkazem na výše učiněná obecná východiska rovněž zdůrazňuje, že by měl být zadavatel v rámci aktivního úsilí o dosažení co nejvyšší úrovně transparentnosti zadávacího řízení a také co nejširší hospodářské soutěže ochoten poskytnout konkrétnější informace ohledně předmětných objemů prádla, kterými zadavatel rámcově na jednotlivých klinikách disponuje, a to alespoň v takovém rozsahu, aby si dodavatelé mohli udělat představu ohledně předmětného obsahu a rozsahu předmětu veřejné zakázky, tedy o aktuálním a předpokládaném požadovaném počtu kusů systémového prádla tak, aby dodavatelé mohli vyhodnotit, zda je z hlediska jejich kapacit možné zajistit, a vzhledem k případnému uplatnění sankce v případě prodlení také garantovat, dodání požadovaného množství systémového prádla pro zavedení služby dle stanoveného časového harmonogramu plnění.

156.     Zadavatel se však snaží bránit argumentací, že žádnými bližšími konkrétními daty nedisponuje, a i pokud by nějakými daty disponoval, nedá se na ně spolehnout, nic z nich nevyplývá a ani on není schopen je jakkoliv použitelně zpracovat. Pokud bychom měli vzít danou argumentaci doslova v potaz jako přesný obraz reality, vytvářela by skutečně těžko uvěřitelný příběh o reálném fungování takto velké zdravotnické organizace, ve které zadavatel vůbec neeviduje údaje o svém reálném provozu, nekontroluje vynakládání veřejných prostředků za poskytování stávající služby, ani žádnou takovou ambici ve skutečnosti nemá. I za takové situace stále ale platí, že za tuto situaci plně odpovídá jen zadavatel, jelikož pouze on má odpovědnost za úplné a dostatečné vymezení zadávacích podmínek. K tomu Úřad dále dodává, že když není schopen si o svém reálném provozu a svých potřebách udělat bližší přehled ani sám zadavatel, nelze objektivně a legitimně požadovat, aby toho byli schopni z vnějšku potenciální dodavatelé při přípravě svých nabídek, byť by se jednalo o profesionály na slovo vzaté.

157.     Úřad nadto z tohoto hlediska považuje argumentaci zadavatele učiněnou ve vyjádření k otázce bodu 6) usnesení Úřadu, a to takovou, že zadavatel „nevede vlastní detailní operativní evidenci prádla na úrovni jednotlivých oddělení v takové podobě, aby z ní bylo možné bezprostředně odvodit ‚potřebu prádla‘ pro každé oddělení, a takovou evidencí ve své dispozici ani nedisponuje“, za nepravdivou, a to z již výše popsaných důvodů (viz body 140. až 143. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že již přímo z příslušného znění smlouvy vyplývá, že požadavky vznikají jednoznačně na straně zadavatele (objednávky vytvářejí pracovníci zadavatele), a nadto i samotná smlouva (stávající i navrhovaná) dává zadavateli množství dalších evidenčních a kontrolních mechanismů o skutečném a reálném detailním průběhu plnění.

158.     Zadavatel také konstatováním, že „reálná spotřeba a obrat prádla jsou v průběhu roku významně ovlivněny ročním obdobím“,sám připouští a naznačuje, že určité povědomí o reálné spotřebě prádla a jejích změnách v čase má, i když zároveň na jiném místě tvrdí, že žádnými reálnými čísly údajně nedisponuje. O to více nevěrohodně pak působí argumentace zadavatele, že žádná reálná data nemůže ani získat. Nadto takový stav nevědomosti, absence kontroly a evidence o vlastním provozu, si lze stěží představit jako věrohodný popis skutečnosti, a to již z důvodu nutnosti dodržení postupů péče řádného hospodáře. Nemůže tak být dle názoru Úřadu úplnou pravdou, že pokud určité agregované informace o objemech jednotlivých druhů prádla na konkrétních odděleních zadavatele existují, má je k dispozici pouze a jen současný dodavatel v rámci svých interních provozních systémů, ke kterým nemá zadavatel žádný přístup, ani zadavatel tato data nemůže získat žádným jiným způsobem. Pokud by se však i přesto skutečně jednalo o provozní okolnosti u zadavatele reálně panující, nelze k takovému stavu nevědomosti přihlížet jako k nezměnitelné objektivní skutečnosti, kterou by snad zadavatel nemohl ovlivnit. Naopak, pokud si tyto informace o vlastním provozu neumí opatřit ani sám zadavatel, nemůže legitimně očekávat a požadovat, aby i sebelepší profesionál mezi dodavateli dané informace získal ze něj.

159.     Z výše uvedeného však vyplývá, že i dle znění stávající smlouvy zadavatel například též provádí (alespoň by měl) inventarizaci majetku, vykonává kontroly dodávek prádla, a především je to právě zadavatel a jeho zaměstnanci, kdo veškeré dílčí objednávky prádla na jednotlivých odděleních zadavatele vytváří, a tedy musí mít předmětné informace v určité formě k dispozici. Uvedené zadavatel nakonec sám potvrzuje v odpovědi na dotaz 4) Úřadu v rámci usnesení k poskytnutí stanoviska, ve které mimo jiné uvedl, že určitými agregovanými údaji disponuje, avšak tyto údajně nejsou průběžně aktualizované a verifikované tak, aby z nich bylo možné spolehlivě a závazně dovodit konkrétní kusové objemy pro každou položku prádla pro jednotlivé etapy a jednotlivé kliniky.

160.     Zadavatel však nelogicky a nepřiléhavě dovozuje, že jakékoliv poskytnutí podrobnějších informací by muselo nezbytně být formou stanovení závazných kusových objemů pro konkrétní etapy/pracoviště. Takto přísný požadavek však z ničeho nevyplývá, zároveň není vyžadován ani navrhovatelem a ani tímto směrem nelze chápat toto rozhodnutí Úřadu. Jedná se tak pouze o to, že stejným způsobem jako nyní zadavatel poskytl celkové roční předpokládané údaje (také se dle zadávací dokumentace a znění návrhu smlouvy výslovně nejedná o závazné kusové údaje), mohl zadavatel obdobně poskytnout více předpokládaných údajů, tj. údajů vycházejících z reálné historické, resp. aktuální praxe, případně upravit tyto údaje o předpokládaný výhled do budoucna. Obdobně ostatně zadavatel postupoval též v případě údajů zprostředkovaných v příloze č. 4 zadávací dokumentace o počtu lůžek a počtu zaměstnanců, u kterých se též nejedná o smluvně závazné (neměnné) údaje, ale o historické, resp. aktuální bližší informace o skutečném reálném provozním prostředí zadavatele. Jak se však ukázalo v tomto přezkumném řízení, i tyto údaje zadavatel poskytl velmi nejasným a vnitřně rozporným způsobem (viz níže).

161.     Na tomto místě pak Úřad zdůrazňuje, že vymezení předmětu plnění veřejné zakázky obecně závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je schopen nejlépe definovat své potřeby, přičemž úlohou Úřadu není v tomto smyslu suplovat roli zadavatele. K tomu však Úřad rovněž dodává, že za jednoznačné, správné a úplné vymezení předmětu veřejné zakázky nese odpovědnost pouze zadavatel, který zároveň musí nést případné negativní důsledky plynoucí ze způsobu jeho stanovení. Úřad tedy není v takové pozici, aby zadavateli diktoval, jakým způsobem má či nemá zadávací podmínky stanovit, je však v jeho gesci přezkoumání, zda při jejich stanovení postupoval v souladu se zákonem. V šetřeném případě má tak Úřad za to, že zadavatel formuloval předmět veřejné zakázky nedostatečným způsobem, jelikož potenciálním dodavatelům neposkytl klíčové informace stran předmětného plnění tak, aby si mohli učinit jasnou představu o množství požadovaných dodávek systémového prádla pro zavedení služby ve stanových lhůtách, a tedy, aby byli schopni kvalifikovaně posoudit, zda je v jejich možnostech za stanovených podmínek z jejich pohledu plnění veřejné zakázky realizovatelné, přičemž uvedená nejistota mohla dodavatelům bezdůvodně zabránit (a minimálně v případě navrhovatele společně s dalšími důvody zabránila) v účasti v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.

162.     K návaznosti na výše uvedené Úřad opakuje, že je pro schopnost dodavatelů podat nabídku klíčové, aby si mohli udělat alespoň rámcovou představu ohledně skutečnosti, kolik prádla budou potřebovat zajistit/pořídit/dodat v závislosti na předpokladu požadovaného objemu prádla dle jednotlivých klinik zadavatele tak, aby mohli plánovat jeho nákup a další logistiku. Nemá se tak ze strany zadavatele jednat o poskytnutí přesných a do budoucna závazně neměnných kusových objemů, ale pouze alespoň o informace o kapacitách jednotlivých klinik tak, aby si byli dodavatelé schopni udělat konkrétní představu o rozsahu plnění předmětu veřejné zakázky v potřebných podrobnostech.

163.     Úřad chápe, že nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dopředu stanovil závazné kusové objemy prádla pro jednotlivé etapy zavádění služby, avšak měl by být schopen dodavatelům poskytnout alespoň informace o očekávatelném, pravděpodobném objemu plnění. Obdobně zadavatel ostatně, jak již bylo výše zmíněno, učinil i v případě stanovení údaje o předpokládaném počtu kusů za rok, kdy se též jedná jen o nezávazný předpokládaný odhad, načež skutečný objem plnění bude odpovídat až reálným potřebám zadavatele vzniklým v průběhu plnění veřejné zakázky.

164.     Není tedy nutné, aby zadavatel závazně stanovil údaje o průběhu plnění na přesný počet kusů jednotlivého prádla, jelikož je logické, že nelze, nebo lze jen minimálně velmi obtížně, uvedené stanovit jednoznačně a závazně. Zadavatel však v tomto zadávacím řízení neposkytl dodavatelům žádné konkrétnější informace, tedy ani žádné historické či aktuální údaje, ze kterých by mohli dodavatelé dovodit alespoň předpoklad rozsahu a obsahu požadovaného budoucího plnění tak, aby si mohli udělat základní představu o reálném očekávatelném průběhu plnění a jeho rozsahu již při zavádění služby po jednotlivých etapách, přičemž zadavatel dále neprezentuje ani žádné vlastní předpokládané údaje o tom, jakým způsobem a v jakém rozsahu může plnění probíhat.

165.     Úřad je dále toho názoru, že si lze za určitých okolností představit jako jednu z možností, jak by mohl zadavatel k naplnění svých povinností dle ustanovení § 36 odst. 3 zákona přistoupit, například uvedení přesných a konkrétních informací týkajících se počtu zaměstnanců i počtu lůžek na jednotlivých klinikách zadavatele, které jsou předmětem plnění v každé etapě harmonogramu zavedení služby tak, aby si mohli dodavatelé udělat představu ohledně skutečnosti, jakým způsobem je reálný provoz zadavatele dimenzován a současně mohli z těchto údajů výše uvedené podstatné podmínky pro plnění služby dovodit (pokud by z povahy věci u daného druhu prádla vyplývalo, že se jeho potřeba vztahuje právě k příslušnému zaměstnanci či lůžku). Současná podoba zadávací dokumentace však takovéto informace v jednoznačné, srozumitelné a pravdivé podobě neposkytuje, načež sám zadavatel dále argumentuje tím, že na uvedené údaje naopak nemá být vůbec brán zřetel. K tomu Úřad konstatuje, že i pokud by údaje o počtu zaměstnanců či počtu lůžek, pro které má být konkrétní druh prádla poskytován, vzal v potaz, tak tento údaj v zadávací dokumentaci v současné podobě není uveden buďto vůbec anebo nesrozumitelným a vnitřně rozporným způsobem (viz níže), který transparentnost stanovených zadávacích podmínek naopak spíše snižuje, neboť byly zadavatelem v zadávací dokumentaci uvedeny nepřesné a rozdílné údaje, které uvedl na pravou míru až v rozhodnutí o námitkách, ve kterém (a dále také v rámci vyjádření v reakci na usnesení Úřadu k poskytnutí stanoviska) sám potvrdil, že zadávací dokumentace v tomto smyslu obsahuje nepravdivé či minimálně zavádějící údaje.

166.     K argumentu zadavatele, že údaje týkající se počtu zaměstnanců a počtu lůžek jsou též ze své povahy proměnlivé, a tedy v čase nestabilní, Úřad opakuje, že není nutné, aby zadavatel stanovoval přesné fixní počty (stejně jako zadavatel nyní uvádí toliko předpokládaný počet kusů za rok, kdy se též jedná jen o nezávazný odhad a skutečný objem plnění bude odpovídat až reálnému průběhu), ale je naopak právě z důvodu jejich proměnlivosti a nestabilnosti o to důležitější, poskytnout dodavatelům co nejvíce informací, aby si mohli udělat reálnou představu o obsahu a rozsahu plnění, tedy aby měli dodavatelé alespoň rámcovou představu o organizačním uspořádání zadavatele, a to proto, aby se s co největší mírou pravděpodobnosti byli schopni připravit na realizaci předmětu plnění, což má také vliv na strategické plánování dodavatelů spočívající v pořizování jednotlivých objemů požadovaných druhů prádla, které budou muset být dodavatelem ve stanovených lhůtách zajištěny/dodány. K tomu Úřad nad rámec již uvedeného pouze pro ilustraci též dodává, že také nepřehlédl, že podrobnějšího stanovení počtu lůžek bylo zadavatelem učiněno například v zadávacím řízení z roku 2015 na totožný předmět plnění, ve kterém zadavatel v rámci přílohy č. 7b „Počet lůžek“ zadávací dokumentace definoval konkrétní počty lůžek na jednotlivých klinikách zadavatele.

167.     Z hlediska počtu zaměstnanců dále Úřad konstatuje, že alespoň obecné údaje o jejich počtu byly sice součástí přílohy č. 4 zadávací dokumentace, avšak jak sám navrhovatel upozorňuje, zde byly zadavatelem uvedeny rozporuplné údaje, k jejichž objasnění dále Úřad vyzval zadavatele prostřednictvím bodu 3) usnesení k poskytnutí stanoviska (viz bod 61. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

168.     V rámci svého vyjádření v reakci na usnesení k poskytnutí stanoviska zadavatel na předmětnou otázku Úřadu mimo jiné uvedl, že se nejedná o rozporuplné údaje, ale pouze o použití tří různých významově odlišných údajů, načež dále konstatoval, že počty zaměstnanců (ani počty lůžek) pak dle zadavatele nevstupují do způsobu výpočtu nabídkové ceny, a tudíž nejsou pro zpracování nabídky určujícími údaji s tím, že i pokud by zadávací dokumentace neobsahovala žádné údaje o počtu zaměstnanců, neznamenalo by to, že zadávací podmínky jsou neúplné či že dodavatelé nejsou schopni stanovit nabídkovou cenu.

169.     K předmětnému argumentu zadavatele, že počty zaměstnanců (ani počty lůžek) nevstupují do způsobu výpočtu nabídkové ceny, Úřad uvádí, že tuto skutečnost ani navrhovatel ani Úřad nezpochybňuje. V právě šetřené věci však nejde jen o samotné podání nabídky z pohledu schopnosti potenciálních dodavatelů stanovit nabídkovou cenu, ale především o to, že pro samotné rozhodnutí ohledně podání nabídky a jejího zpracování je nutné mít k dispozici informace i k dalším aspektům plnění, jako je skutečnost, dle jakých podmínek bude předmět veřejné zakázky plněn a v jakém rozsahu bude dodavatel zavázán k zavedení služby v daných lhůtách.

170.     Zadavatel pak, jak bylo výše uvedeno, dodavatelům poskytl pouze obecný, nadto rozporuplný údaj o počtu zaměstnanců zadavatele, ke kterému Úřad uvádí, že tento údaj byl zadavatelem stanoven značně netransparentně, a to z následujících důvodů. V rámci přílohy č. 4 zadávací dokumentace zadavatel u parametru „počet lůžek/počet zaměstnanců“ uvedl údaj 2 799, avšak v komentáři k příslušné buňce souboru ve formátu excel byly dále uvedeny počty určitých druhů zaměstnanců zadavatele (např. praktické sestry, farmaceuti atp.), jejichž součet však odpovídal počtu 2 514 zaměstnanců celkem, a to bez jakéhokoliv dalšího vysvětlení ze strany zadavatele. Zadavatel však následně v rámci rozhodnutí o námitkách ve vztahu k době pro zavedení služby uvedl, že tato je rozdělena tak, aby „byly tyto etapy – z hlediska počtu personálu, který bude prádlo používat – přibližně stejné. Celkový počet těchto zaměstnanců činí 1845 osob.“ Úřad upozorňuje, že tato informace v zadávací dokumentaci obsažena nebyla, resp. v ní byly uvedeny výše popsané odlišné údaje.

171.     Zadavatel však vnesl k předmětnému údaji o počtu zaměstnanců další pochybnost, a to tím, že v rámci vyjádření k návrhu ve vztahu k výše uvedeným údajům vysvětlil, že „v příloze č. 4 zadávací dokumentace je uveden celkový počet zaměstnanců, avšak příslušná buňka tabulky zároveň obsahuje komentář, který přesně vymezuje počet jednotlivých zaměstnanců, kteří budou předmětné prádlo skutečně používat“.

172.     K výše uvedenému tedy Úřad shrnuje, že zadávací dokumentace obsahuje na první pohled toliko údaj o 2 799 osobách. Zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách uvedl, že se z hlediska zaměstnanců, kteří budou prádlo skutečně používat, jedná o 1 845 osob. Ve vyjádření k návrhu ale následně uvedl, že se má jednat o 2 514 osob, přičemž až v reakci na usnesení Úřadu k poskytnutí stanoviska zadavatel ve svém vyjádření objasnil, že údaj 2 514 osob obsahuje také THP zaměstnance, kteří však prádlo nevyužívají a údaj 1 845 tak vychází z údaje 2 514 po odečtení THP zaměstnanců. Skutečně tak bude předmětné prádlo používat daných 1 845 zaměstnanců. Úřad konstatuje, že vzhledem k právě uvedeným rozporům nemůže přisvědčit argumentu zadavatele, že se má jednat pouze o použití tří různých údajů s odlišným významem, a nikoliv o rozpor ve stanovených zadávacích podmínkách. Dle Úřadu je tedy naopak zjevné, že tyto údaje byly zadavatelem v zadávací dokumentaci stanoveny zcela netransparentním způsobem, jelikož jsou nesprávné a dále rozporné nejen navzájem, ale také s tím, co zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách a dále v průběhu správního řízení.

173.     Úřad se dále věnoval také dalším rozporům zadávací dokumentace v souvislosti s požadovaným rozsahem předmětu plnění dané služby, na které zadavatele upozornil v rámci usnesení k poskytnutí stanoviska, a to konkrétně na rozpor údajů stanovených v příloze č. 1 zadávací dokumentace a v příloze č. 4 zadávací dokumentace, neboť ve zmíněné příloze č. 4 definující jednotlivé vlastnosti druhů prádla zcela chybí položka (řádek) týkající se druhu prádla „šortky“, tj. položky s pořadovým číslem 16 dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace s předpokládaným počtem 60 000 kusů za rok. Dalším rozporným údajem pak byla také informace zadavatele ohledně předpokládaného počtu kusů za rok v předmětných přílohách u položky s pořadovým číslem 2 „prostěradlo napínací“, u které byl v příloze č. 1 zadávací dokumentace uveden údaj 11 000 ks a v příloze č. 4 zadávací dokumentace údaj 9 031 ks.

174.     Zadavatel pak předmětné Úřadem zjištěné rozpory zadávací dokumentace v rámci poskytnutí stanoviska vysvětlil jako administrativní pochybení. Dle názoru zadavatele pak konkrétně položka „šortky“ byla uvedena v příloze č. 1 zadávací dokumentace a jelikož je součástí oceňovací tabulky, měli dodavatelé povinnost ji nacenit. V důsledku této chyby nejsou technické parametry této položky explicitně v příloze č. 4 zadávací dokumentace popsány, což však dle názoru zadavatele samo o sobě nečiní zadávací podmínky neurčitými v rozsahu, který by bránil podání nabídky či porovnatelnosti nabídek, neboť byla položka identifikována v oceňovací tabulce a dodavatelé jsou profesionály v oboru, kteří standardně pracují s typovými položkami prádla a v případě potřeby využívají institut žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, který pro tyto položky využit nebyl. Zadavatel zde dále také uvedl, že ani nesoulad předpokládaného počtu kusů u položky „prostěradlo napínací“ nemá vliv na možnost zpracování nabídek ani na jednoznačné stanovení nabídkové ceny, neboť pro účely kalkulace a hodnocení nabídky je rozhodný údaj v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Příloha č. 4 zadávací dokumentace pak dle jeho názoru plní primárně funkci specifikace technických požadavků, nikoli cenotvorného podkladu, a případná odchylka v informativním kusovém údaji v této příloze proto dle jeho názoru nemění skutečnost, že dodavatelé měli k dispozici jednoznačný a jednotný základ pro ocenění a porovnání nabídek stanovený v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Zároveň zadavatel zdůrazňuje, že se jedná vždy o předpokládaný počet prádla, takže i výše uvedený malý nesoulad v počtech nemůže mít za následek netransparentnost zadávacích podmínek.

175.     Úřad má však za to, že rovněž právě popsané rozpory a nesrovnalosti v zadávací dokumentaci dokreslují, že v rozporu se zásadou transparentnosti zadavatel nevymezil zadávací podmínky v podrobnostech potřebných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl tak odpovědnost za jejich správnost a úplnost na dodavatele, jelikož uvedené nesrovnalosti byly objektivně způsobilé vyvolat nejasnost předmětných zadávacích podmínek.

176.     Úřad tak nemůže přisvědčit ani argumentu zadavatele, že bylo naopak jasné, že měli dodavatelé jednoznačně vycházet přednostně z údajů z přílohy č. 1 zadávací dokumentace, protože ze zadávací dokumentace nikterak nevyplývá, že by údaj z přílohy č. 1 zadávací dokumentace měl mít před údajem z přílohy č. 4 zadávací dokumentace přednost. Pouhá skutečnost, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace měli dodavatelé uvést hodnocený údaj, nic takového neimplikuje. V návrhu smlouvy je naopak jasně uvedeno, že obě tyto přílohy budou součástí smlouvy a shodně tak definují podmínky závazku.

177.     K argumentu, že dodavatelé nepodali žádost o vysvětlení zadávací dokumentace Úřad konstatuje, že jak již bylo v rámci obecných východisek uvedeno, je za správnost, úplnost a jednoznačnost zadávací dokumentace odpovědný právě zadavatel a nemůže tak nedostatky v zadávací dokumentaci klást k tíži dodavatelům.

178.     V souvislosti s argumentem zadavatele, že jsou dodavatelé profesionálové v oboru a nestanovení vlastností položky „šortky“ nemá vliv na schopnost podat nabídku, Úřad konstatuje, že další bližší šetření tohoto nedostatku nepovažoval za potřebné, když dospěl k závěru o nezákonnosti zadávacích podmínek již na základě všech výše uvedených důvodů.

Závěr

179.     V souhrnu tak dle přesvědčení Úřadu všechna výše uvedená pochybení zadavatele vedla k tomu, že si potenciální dodavatelé nemohli učinit jasnou představu o tom, zda je možné s ohledem na vymezený předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankce garantovat dodání požadovaného množství systémového prádla pro zavedení služby dle stanoveného časového harmonogramu plnění, což mohlo mít dopad do tvorby nabídek, jelikož uvedená nejistota mohla dodavatelům bezdůvodně zabránit v účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku. Výše popsané nejednoznačnosti v otázce vymezení předmětu veřejné zakázky nelze přitom dle Úřadu považovat za okrajové či nepodstatné, neboť se dotýkají podstaty plnění předmětné veřejné zakázky, a tedy naopak lze mít za to, že mohly mít zcela zásadní dopad na rozhodování dodavatelů o účasti či neúčasti v zadávacím řízení.

180.     Úřad dále akcentuje, že všemi výše zmíněnými informacemi, které zadavatel v rámci zadávacích podmínek neposkytl, stávající dodavatel disponuje, a má tak extrémní informační výhodu oproti všem ostatním potenciálním dodavatelům, kteří jsou tak z povahy věci svým způsobem diskriminováni. Určité zvýhodnění vyplývá z povahy věci a je, jak mimo jiné argumentuje zadavatel, přirozené, nicméně přijatelné je jen do té míry, kterou zadavatel není schopen ovlivnit a není schopen saturovat množstvím informací, které potenciálním dodavatelům poskytne.

181.     Pochybení zadavatele je tudíž třeba spatřovat v tom, že tuto přirozenou výhodu stávajícího dodavatele ještě umocnil tím, že v rámci zadávacího řízení neposkytl dostatečně určitě informace o aktuálním a předpokládaném požadovaném množství systémového prádla v takové podobě, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím plnění předmětu veřejné zakázky, čímž udržuje informační asymetrii, která pro stávajícího dodavatele nepochybně představuje reálnou konkurenční výhodu, aniž by se naopak, jak by odpovídalo zásadě zákazu diskriminace, pokusil tuto (přirozenou) asymetrii odstranit, resp. zmírnit. Zadavatel měl přitom podle názoru Úřadu reagovat na skutečnost, že stávající dodavatel detailními informacemi o předmětném rámcovém objemu prádla disponuje, a měl se pokusit o vytvoření takových podmínek, aby se i ostatní potenciální dodavatelé mohli se stávajícím objemem prádla u zadavatele seznámit na potřebné úrovni.

182.     K argumentu zadavatele, že skutečnost, že stávající dodavatel může disponovat požadovanou detailní evidencí prádla, vychází z neodstranitelné asymetrie plynoucí z kontinuity plnění, kterou nelze klást k tíži zadavatele a jejíž kompenzace by ve svém důsledku znamenala umělé znevýhodnění stávajícího dodavatele, Úřad konstatuje, že se jedná o nepřiléhavou argumentaci na danou situaci, neboť by v tomto případě vyrovnání informační asymetrie nespočívalo v žádném znevýhodnění stávajícího dodavatele, ale toliko jen o zpřístupnění evidence relevantních dat o realizovaných objednávkách/dodávkách, které vytvářejí a mají k dispozici zaměstnanci zadavatele, všem potenciálním dodavatelům.

183.     Úřad přitom nemůže opomenout skutečnost, že zadavatel v zadávacím řízení skutečně obdržel pouze jedinou nabídku, a to od stávajícího dodavatele, což ve výše uvedeném kontextu nepochybně podporuje závěr o tom, že ostatní potenciální dodavatelé nemuseli považovat pouhou informaci o „předpokládaném počtu kusů/rok“ stanovenou zadavatelem v zadávací dokumentaci za dostatečnou pro zpracování a podání nabídek, přestože Úřad tuto skutečnost šetřením provedeným ve správním řízení nemá za potvrzenou. Je však zřejmé, že minimálně navrhovatel nepodal nabídku též právě z důvodu absence zásadních informací nezbytných pro podání nabídky.

184.     Uvedeným postupem se zadavatel dopustil porušení § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadami transparentnosti a zákazu diskriminace zakotvenými v § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona, neboť v zadávací dokumentaci nevymezil obsah a rozsah předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, když neposkytl dostatečně určitě informace o aktuálním a požadovaném počtu kusů systémového prádla tak, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím plnění předmětu veřejné zakázky, tedy o tom, zda je možné s ohledem na definovaný předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankce garantovat dodání požadovaného množství systémového prádla pro zavedení služby dle stanoveného časového harmonogramu plnění, což mohlo mít dopad do tvorby nabídek, jelikož uvedená nejistota mohla dodavatelům bezdůvodně zabránit v účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

185.     S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším námitkám navrhovatele

186.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad uvádí, že se již podrobně nezabýval dalšími v návrhu namítanými pochybeními, kterých se měl zadavatel ve vztahu ke stanovení zadávacích podmínek v zadávacím řízení dopustit, neboť jejich šetření by nemohlo mít na konečné rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl např. rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně prodlouží průběh správního řízení.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

187.     Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

188.     V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

189.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a došlo tedy k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

190.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

191.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

192.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

193.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

194.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

195.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

196.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000998.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha

2. Prádelna Kyselý, a.s., Vlasákova 333, 258 01 Vlašim

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad v návaznosti na odkaz zadavatele na uvedené rozhodnutí Úřadu konstatuje, že zadavatel nesprávně uvedl, že argumentace pochází z rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0449/2023/VZ ze dne 18. 8. 2023. Úřad ověřil, že argumentaci lze ve skutečnosti nalézt v rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0488/2023/VZ ze dne 25. 9. 2023, a to konkrétně v bodech 70. – 73. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[2] Pozn. Úřadu: technicko-hospodářští pracovníci (dále jen „THP zaměstnanci“ či jen „THP“).

[3] Pozn. Úřadu: komplexní servis

[4] Pozn. Úřadu: „T“ = nejpozději 30. den ode dne nabytí účinnosti smlouvy.

[5] Viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010; byť se uvedený rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, tj. na zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, neboť smysl a účel nastavení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný.

[6] Pro lepší ilustraci lze poukázat na vymezení předmětného parametru učiněného zadavatelem v zadávacím řízení z roku 2015 na totožný předmět plnění, ve kterém zadavatel v rámci přílohy č. 11 „Oceňovací tabulka pro KS systémového prádla“ zadávací dokumentace definoval předmětný parametr jako „předpokládaný počet cyklů/rok“.