číslo jednací: 09975/2026/500
spisová značka: S0073/2026/VZ

Instance I.
Věc FN Motol - Nákup prádla pro zaměstnance II
Účastníci
  1. Fakultní nemocnice Motol a Homolka
Typ správního řízení Veřejná zakázka
Výrok § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
§ 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok 2026
Datum nabytí právní moci 1. 4. 2026
Dokumenty file icon 2026_S0073.pdf 529 KB

Spisová značka:  ÚOHS-S0073/2026/VZ

Číslo jednací:      ÚOHS-09975/2026/500

 

Brno 16. 3. 2026

 

 

 

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 a § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v řízení o přestupku zahájeném dne 2. 2. 2026 z moci úřední, jehož účastníkem je

  • obviněný – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha,

ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) citovaného zákona jmenovaným obviněným v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „FN Motol - Nákup prádla pro zaměstnance II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-024341, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 315537-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodltakto:

I. 

Obviněný – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „FN Motol - Nákup prádla pro zaměstnance II“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 28. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-024341, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 315537-2024, ve znění pozdějších oprav, v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaném dne 28. 5. 2024 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení do 22. 7. 2024 do 10:00 hod. a tuto následně prostřednictvím „Opravy – Oznámení změn nebo dodatečných informací“ odeslané dne 22. 7. 2024 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek prodloužil do 23. 9. 2024 do 10:00 hod., a tedy stanovil novou lhůtu pro podání nabídek v délce 63 dnů, přičemž takto stanovená lhůta pro podání nabídek nebyla v kontextu požadavků obviněného na předmět plnění citované veřejné zakázky a samotnou nabídku potenciálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízených zaměstnaneckých oděvů přiměřená, neboť dostatečně nezohledňovala náročnost přípravy nabídek potenciálních dodavatelů, resp. s tím souvisejících vzorků nabízených zaměstnaneckých oděvů a čas k tomu potřebný, a to zejm. ve vztahu k procesu certifikace jmenovaným obviněným požadovaných materiálů, a v konečném důsledku tak stanovil zadávací podmínky citované veřejné zakázky taktéž v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 ve spojení s § 36 odst. 1 citovaného zákona, neboť prostřednictvím uvedeného vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení, a dne 31. 12. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem – Richter Medical s.r.o., IČO 29456860, se sídlem Lešetínská 673/64, 719 00 Ostrava – kupní smlouvu na předmět plnění citované veřejné zakázky.

II. 

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se obviněnému – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 200 000 Kč (dvě stě tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III. 

Podle § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů, se obviněnému – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

 

Odůvodnění

I.               POSTUP OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Obviněný – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, 150 00 Praha (dále jen „obviněný“ či „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“)[1], zahájil podle zákona dne 28. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „FN Motol - Nákup prádla pro zaměstnance II“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 29. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-024341, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 29. 5. 2024 pod ev. č. 315537-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2.             V bodu 2.3.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[p]ředmětem plnění této veřejné zakázky jsou průběžné dodávky prádla pro personál nemocnice, a to na dobu neurčitou dle Přílohy č. 1 Kupní smlouvy – Seznam zboží s jednotkovými cenami, v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami. Předmět plnění je detailně specifikován v příloze č. 2 této ZD.“

3.             V bodu 2.2.6. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[p]ředpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená v souladu s § 16 a násl. ZZVZ činí: 60 000 000,- Kč bez DPH.“

4.             Z „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaného dne 28. 5. 2024 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek vyplývá, že původní lhůta pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení byla zadavatelem stanovena do dne 22. 7. 2024 do 10:00 hod., tj. v celkové délce 55 dní a 10 hodin. Prostřednictvím „Opravy – Oznámení změn nebo dodatečných informací“ odeslané dne 22. 7. 2024 k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek zadavatel následně původně stanovenou lhůtu pro podání nabídek prodloužil do dne 23. 9. 2024 do 10:00 hod., tj. o 63 dní.

5.             Z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 2 nabídky, a to vč. nabídky dodavatele – Richter Medical, s.r.o., IČO 29456860, se sídlem Lešetínská 673/64, 719 00 Ostrava (dále jen „Richter Medical“ či „vybraný dodavatel“).

6.             Dne 31. 12. 2024 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu na veřejnou zakázku (dále jen „kupní smlouva“).

II.             POSTUP ÚŘADU PŘED ZAHÁJENÍM ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

7.             Úřad, jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 10. 9. 2024 podnět z téhož dne (dále jen „podnět“) s žádostí o prošetření postupu zadavatele ve věci předmětné veřejné zakázky. Podnět byl Úřadem zaevidován pod sp. zn. ÚOHS-P0843/2024/VZ. V podnětu byla namítána mj. nepřiměřeně krátká délka lhůty pro podání nabídek, a to zejména ve vztahu k požadavkům zadavatele na předložení vzorků a platné certifikace akreditovaného certifikačního orgánu pro veškeré použité textilní materiály předmětu plnění, a v tomto kontextu i zvýhodnění vybraného dodavatele. Ve vztahu k požadovaným vzorkům bylo zejména uvedeno, že „celý proces (nákup/výroba, nabarvení, potisk PANTONE, interní orientační testování a certifikace u TZÚ) trvá cca 3 měsíce.“

8.             Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od zadavatele dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a jeho vyjádření k obsahu podnětu.

9.             Dne 23. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podnětu“), kde zadavatel odkázal na své rozhodnutí o námitkách ze dne 1. 8. 2024 a ze dne 29. 8. 2024, kde uvedl, že dne 22. 7. 2024 prodloužil lhůtu pro podání nabídek o 63 dní, a že takto prodlouženou lhůtu považuje za dostatečnou k získání certifikace materiálů pro předmět plnění veřejné zakázky a podání nabídky. Zadavatel uvedl, že „[p]okud toho stěžovatel není schopen, nejde o diskriminaci, ale jeho neschopnost. Zadavatelem prodloužená lhůta pro podání nabídek je dostatečná, přičemž jde o maximální vstřícnost zadavatele, který má za to, že i původní lhůta byla taktéž dostatečná.“

Další postup Úřadu před zahájením řízení o přestupku

10.         Přípisem ze dne 4. 3. 2025 Úřad vyzval zadavatele k opětovnému vyjádření v tom smyslu, jakým způsobem „kalkuloval“ lhůtu pro podání nabídek, a to právě s ohledem na nutnost certifikace a další požadavky zadavatele, včetně doložení tohoto sdělení relevantními podklady (kupř. vyjádřením zainteresovaného subjektu apod.), resp. doložení, že dotčená lhůta v délce 63 dnů byla pro podání nabídek se zřetelem k uvedeným požadavkům zadavatele splnitelná.

11.         Dne 10. 3. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele ze dne 7. 3. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 7. 3. 2025), kde zadavatel uvedl, že „lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem dne 22. 7. 2024 prodloužena o 63 dnů, neboť tento počet dnů odpovídá 9 týdnům, což je doba uvedená dodavatelem ve znění žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 6. 6. 2024 (‚výroba materiálu podľa zadania bežne trvá 5-6 týždňov, doba skúšok 3 týždne’).“ Zadavatel dále uvedl, že při „kalkulaci“ lhůty posoudil lhůtu pro podání nabídek u obdobného zadavatele pro obdobnou veřejnou zakázku.

12.         Přípisem ze dne 14. 3. 2025 požádal Úřad pisatele podnětu – společnost CLINITEX s.r.o., IČO 26869551, se sídlem Vratimovská 672/42, 718 00 Ostrava (dále jen „pisatel podnětu“) – jakožto zájemce o šetřenou veřejnou zakázku o bližší objasnění, resp. rozvedení jednotlivých důvodů a uvedení konkrétních skutečností, proč dle jeho názoru měla být lhůta pro podání nabídek stanovena minimálně v délce 3 měsíců (jak uvádí v podnětu – pozn. Úřadu), včetně uvedení časových rámců nezbytných pro kompletní proces certifikace a naplnění dalších požadavků zadavatele (tj. popis jednotlivých kroků a uvedení časové náročnosti všech jednotlivých činností dodavatele, které musí být v dotčené lhůtě provedeny) a včetně doložení těchto skutečností relevantními podklady (kupř. vyjádřeními zainteresovaných subjektů apod.), resp. doložení, že lhůta v délce 63 dnů nebyla pro podání nabídek objektivně splnitelná.

13.         Dne 24. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření pisatele podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření pisatele podnětu ze dne 24. 4. 2025“), v němž je uvedeno mj. následující:

„V případě, že zadavatel požaduje doložení relevantních vzorků (všemi uchazeči) již v rámci podané nabídky, skládá se celý proces z několika fází.

S ohledem na požadovanou specifikaci materiálu musí uchazeč materiál

1)             vyrobit,

2)             vybarvit na požadované odstíny Pantone,

3)             potisknout,

4)             certifikovat dle požadavku ZD,

5)             našít relevantní vzorky (všechny typy/barevné kombinace v rámci udaného předmětu plnění),

6)             pořídit jejich fotodokumentaci (označit je a zkompletovat vč. dokumentace),

7)             zabalit je a

8)             doručit do místa určeného zadavatelem ve lhůtě stanovené pro podání nabídek.

Jak vyplývá z přiložených vyjádření firem Intercolor a Carrington, vyžaduje proces barvení a potisku (proces sub 2 a 3) nových materiálů min. dobu 8 týdnů.

Proces certifikace u TZÚ (proces sub 4) vyžaduje min. 4 týdny (standardní certifikace), v období prázdnin se lhůta prodlužuje o 2 týdny. Lhůta se prodlužuje i v případě, že uchazeč požaduje certifikovat větší množství látek či barevných variant […].

Ze shora uvedeného je zřejmé, že 3 měsíce (12 týdnů) si vyžádají jen procesy sub 2 až 4 včetně. V kratší lhůtě není uchazeč (objektivně) schopen splnit požadavky zadavatele (na množství, kvalitu a certifikovanou Pantone barvu), pokud nemá požadované (vč. všech barevných variant) skladem.

[…]

Shora popsaný proces uchazeč nemá možnost objektivně urychlit, pokud nemá s požadavky zadavatele vlastní zkušenost (např. dosavadní dodavatel, příp. předchozí, kterému materiály zůstaly skladem i po skončení dodávek pro tohoto zadavatele).

Má-li být podání nabídky (vč. doložení vzorků v požadované kvalitě již v rámci podané nabídky) pro uchazeče splnitelné […], musí zadavatelem stanovená lhůta pro podání nabídek (již od samotného počátku zadávacího řízení, kdy se uchazeč rozhoduje, zdali se předmětného zadávacího řízení zúčastní, či nikoliv) činit min. 3 měsíce.“

14.         Přílohu vyjádření pisatele podnětu ze dne 24. 4. 2025 tvoří vyjádření Textilního zkušebního ústavu, s. p., IČO 00013251, se sídlem Cejl 12, 602 00 Brno (dále jen „TZÚ“), ze dne 25. 3. 2025, v němž je uvedeno, že standardní doba, která je potřebná na zkoušky a na vystavení certifikace, je cca 4 týdny (po dodání všech materiálů a potřebných dokumentů, např. materiálových listů), ale že záleží na aktuální obsazenosti laboratoře, neboť zakázky nelze předřadit před jiné zakázky v pořadí, a že v období letních prázdnin a v období Vánoc se tato doba může prodloužit ještě o 2 týdny.

15.         Přílohu vyjádření pisatele podnětu ze dne 24. 4. 2025 tvoří dále nedatované vyjádření společnosti RTS Textiles Ltd, IČO 00517930, se sídlem Adlington Works, Market Street, Adlington, Nr Chorley Lancs, PR7 4HJ, Spojené království (dále jen „RTS Textiles“), kde je ve vztahu k barvení tkanin uvedeno, že „[s]tandardní (skladový) pravidelně vyráběný odstín trvá 4 až 5 týdnů. Speciální odstín 6 až 8 týdnů.“ Ve vztahu k potiskování tkanin je v citovaném vyjádření uvedeno, že „[r]otační tisk v existujícím designu trvá 4 až 6 týdnů (ač se jedná o fullprint nebo dyed ground+print). Vývoj nového designu v rotačním tisku od počátečního screen print přes výrobu cylindrů až po první vyrobené metry může trvat i 6 měsíců.“

16.         Poslední přílohu vyjádření pisatele podnětu ze dne 24. 4. 2025 tvoří vyjádření společnosti INTERCOLOR, akciová společnost, IČO 45534063, se sídlem Bílá Voda 100, 561 62 Červená Voda (dále jen „INTERCOLOR“), ze dne 31. 3. 2025, kde je ve vztahu k barvení tkanin uvedeno, že „[v] případě požadavku na nově vzorovaný odstín vybarvení je délka výrobního cyklu 5 týdnů. Tato doba se prodlužuje o dobu nutnou pro schválení vzorku u zadavatele výroby. V případě požadavku na opakovaný odstín vybarvení je délka výrobního cyklu 3 týdny. Tato doba se prodlužuje o dobu nutnou pro schválení vzorku u zadavatele výroby.“ Ve vztahu k potiskování tkanin je v citovaném vyjádření uvedeno, že „[v] případě požadavku na nový vzor tisku je délka výrobního cyklu 3 týdny. Tato doba se prodlužuje o dobu nutnou pro schválení vzorku u zadavatele výroby a dodání šablon pro tisk. V případě požadavku na opakovaný vzor tisku je délka výrobního cyklu 3 týdny. Tato doba se prodlužuje o dobu nutnou pro schválení vzorku u zadavatele výroby.“

17.         Přípisem ze dne 20. 10. 2025 se Úřad obrátil na Institut pro testování a certifikaci, a.s., IČO 47910381, se sídlem třída Tomáše Bati 299, 763 02 Zlín (dále jen „ITC“), jakožto organizaci, jež poskytuje odborné služby v oblasti hodnocení kvality a bezpečnosti produktů, certifikace produktů a systémů managementu a služby v oblasti technické normalizace, s žádostí o sdělení, jaký by mohl být orientační rámec doby, která by byla nezbytná pro proces certifikace v šetřeném zadávacím řízení, a to jednak orientační rámec doby, která by byla nezbytná pro samotné provedení zkoušek všech materiálů nabízeného předmětu plnění dle konkrétních požadavků zadavatele v šetřeném zadávacím řízení, a jednak orientační rámec doby nezbytné pro posouzení shody vlastností materiálů s požadavky technické dokumentace a pro následné vydání certifikátu. Jinými slovy Úřad oslovil dotčenou certifikační autoritu s cílem zjistit orientační rámec doby nezbytné pro proces certifikace v případě, kdy by zájemce o šetřenou veřejnou zakázku podstupoval proces certifikace od samotného počátku, tj. aniž by již např. disponoval protokoly o zkouškách z dřívější doby.

18.         Dne 5. 12. 2025 byla Úřadu doručena odpověď ITC z téhož dne (dále jen „vyjádření ITC ze dne 5. 12. 2025“). ITC na úvod sdělil, že činnosti „nákup/výroba, nabarvení, potisk PANTONE“ nenabízí a ani neprovádí, a proto se k jejich časové náročnosti nemůže nikterak vyjádřit, když tyto činnosti si zajišťuje zákazník sám. ITC dále předložil tabulky obsahující časy potřebné na přípravu konkrétních zkoušek, provedení vlastních zkoušek a vyhodnocení výsledku zkoušek pro jednotlivé druhy zadavatelem požadovaného materiálu a uvedl, že „doba trvání zkoušení není prostým součtem uvedených časů v tabulkách, protože některé činnosti mohou probíhat paralelně, některé jsou prováděny sekvenčně. Záleží od kapacit laboratoře […]. Stejně tak může být čas navýšen, pokud se některá zkouška dělá formou externí subdodávky do jiné laboratoře.“ Závěrem ITC k odhadu termínů zkoušení v laboratoři a certifikace ve věci šetřené veřejné zakázky uvedl, že „[p]okud by se ITC výhradně věnoval této zakázce (ve skutečnosti není reálné), tak by to mohl stihnout i za cca 1 měsíc po objednávce, podepsané smlouvě a obdržení potřebných vzorků v ITC. V případě, že by tato zakázka byla realizována v ITC za běžného provozu laboratoře a subjektu posuzování shody s tím, že by všechny činnosti s ní spojené byly provedeny přednostně před ostatními službami, lze to stihnout za cca 2 měsíce po objednávce, podepsané smlouvě a obdržení potřebných vzorků v ITC. V případě, že by tato zakázka byla realizována v ITC běžným způsobem, nikoliv přednostně, tj. bez ‚předbíhání‘ ostatních zakázek při zkoušení, je odhad na vyhotovení zakázky do 3 měsíců po objednávce, podepsané smlouvě a obdržení potřebných vzorků v ITC. Do uvedených dob je zahrnuto i posouzení shody/certifikace (vystavení závěrečného protokolu a v případě zjištění shody taktéž vystavení certifikátu). Výše uvedené odhady ITC jsou mimo jiné také za předpokladu ideální spolupráce ze strany zákazníka, tzn. ITC by měl všechny vzorky v dostatečném množství a odpovídající kvalitě.“

19.         Na základě výše uvedených skutečností získal Úřad pochybnost, zda se zadavatel nedopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. c) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když v „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ odeslaném dne 28. 5. 2024 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek stanovil lhůtu pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení do 22. 7. 2024 do 10:00 hod. a tuto následně prostřednictvím „Opravy – Oznámení změn nebo dodatečných informací“ odeslané dne 22. 7. 2024 k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek prodloužil do 23. 9. 2024 do 10:00 hod., a tedy stanovil novou lhůtu pro podání nabídek v délce 63 dnů, přičemž takto stanovená lhůta pro podání nabídek nebyla v kontextu požadavků zadavatele na předmět plnění veřejné zakázky a samotnou nabídku potenciálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízených zaměstnaneckých oděvů přiměřená, neboť dostatečně nezohledňovala náročnost přípravy nabídek potenciálních dodavatelů, resp. s tím souvisejících vzorků nabízených zaměstnaneckých oděvů a čas k tomu potřebný, a to zejm. ve vztahu k procesu certifikace zadavatelem požadovaných materiálů, a v konečném důsledku tak stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky taktéž v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 ve spojení s § 36 odst. 1 zákona, neboť prostřednictvím uvedeného vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení, a dne 31. 12. 2024 uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu, a proto zahájil řízení o přestupku z moci úřední vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0073/2026/VZ.

III.           PRŮBĚH ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU

20.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný.

21.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem ze dne 2. 2. 2026, ve kterém seznámil obviněného se zjištěnými skutečnostmi, jež budou podkladem pro rozhodnutí.

22.         Dnem 2. 2. 2026, kdy bylo předmětné oznámení o zahájení řízení o přestupku doručeno obviněnému, bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 78 odst. 2 zákona o přestupcích zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci podezření ze spáchání přestupku obviněným.

23.         Usnesením ze dne 2. 2. 2026 určil Úřad obviněnému ve smyslu § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), lhůtu, v níž byl oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko. Obviněný se ve lhůtě stanovené výše citovaným usnesením, ani později, nikterak nevyjádřil.

24.         Usnesením ze dne 16. 2. 2026 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které se mohl podle § 261 odst. 3 zákona vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Obviněný se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě stanovené výše citovaným usnesením, ani později, nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

25.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření obviněného a vyjádření dalších Úřadem v průběhu šetření podnětu oslovených subjektů, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. až III. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

26.         Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

27.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

28.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

29.         Podle § 36 odst. 5 zákona je zadavatel oprávněn stanovit lhůty potřebné k průběhu zadávacího řízení. Délka lhůt musí být stanovena tak, aby byla zajištěna přiměřená doba pro vyžadované úkony dodavatelů.

30.         Podle § 57 odst. 1 zákona stanoví zadavatel lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení na nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení. Lhůta pro podání nabídek musí být prodloužena

a)             o 5 dnů, jestliže zadavatel neumožní podávat nabídky prostřednictvím elektronického nástroje nebo zadávací podmínky vyžadují ve lhůtě pro podání nabídek předložení vzorků nebo modelů, které nemohou být předloženy za použití elektronické komunikace; to neplatí v případech podle § 57 odst. 2 zákona,

b)             o 5 dnů, jestliže zadavatel postupuje podle § 96 odst. 2 zákona; to neplatí v případech podle § 57 odst. 2 písm. b) zákona.

31.         Podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

32.         Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

33.         V bodu 3.1. zadávací dokumentace veřejné zakázky je ve vztahu k vymezení účelu předběžných tržních konzultací uvedeno, že „[ú]čelem Konzultace bylo nalezení materiálového složení prádla, jež bude odpovídat požadavkům na kvalitu poptávaného prádla. Zadavatel zde odkazuje na svůj profil, resp. na zrušenou veřejnou zakázku ‚FN Motol – Nákup prádla pro zaměstnance‘ […] z důvodu, že testované vzorky všech účastníků, a to zejména v parametrech B1 ‚Srážlivost‘ a B5 ‚Stálobarevnost‘ doznaly takových kvalitativních změn (rozměrů a odstínu barvy), že kvalitu testovaných vzorků nelze označit za uspokojivou. Zadavatel při hledání řešení složení prádla, jež bude ze směsi bavlny a polyesteru, a zároveň bude odolné praní procesem termodezinfekce a chemotermodezinfekce a běžně užívaným dezinfekčním prostředkům včetně prostředků obsahujících chlor (chlornan sodný), konzultoval postup praní v prádelně FN Motol, kde se provádí praní i pro jiné subjekty. V prádelně bylo přítomno směsové prádlo jiného poskytovatele zdravotních služeb, které vykazovalo kvalitativně vhodné parametry, tudíž zadavatel (poté, co z etikety prádla zjistil jeho výrobce), požádal dodavatele tohoto druhu prádla, a to společnost Richter Medical […] o poskytnutí materiálového listu. Zadavatel obdržel dne 21. 3. e-mailem příslušný materiálový list, kde je uvedeno, že příslušná tkanina je sanforizována (čímž je dosaženo značného snížení srážlivosti). Zadavatel dále požádal společnost Richter Medical o poskytnutí vzorků za účelem prověření odolnosti při praní v prádelně FN Motol.“

34.         V bodu 3.2. zadávací dokumentace veřejné zakázky je ve vztahu k výsledku předběžných tržních konzultací uvedeno, že „[d]odané vzorky splnily kvalitativní požadavky zadavatele, jakož i jeho estetické požadavky, a z tohoto důvodu upravil zadavatel zadávací dokumentaci včetně jejích příloh. S ohledem na zákonnou úpravu předběžných tržních konzultací dle § 33 ZZVZ považuje zadavatel výše popsané skutečnosti za předběžnou tržní konzultaci dle § 33 ZZVZ, zadavatel zároveň informace o předběžné tržní konzultaci uvádí v ZD dle § 36 odst. 4 ZZVZ. Zadavatel pro vyloučení pochybností uvádí, že předpokládaná hodnota plnění veřejné zakázky nebyla předmětem Konzultace. Vzhledem k tomu, že výsledek předběžné tržní konzultace je do zadávacích podmínek převzat, zadavatel stanovuje lhůtu pro podání nabídek 50 dnů za účelem ostatním dodavatelům poskytnout dostatečně dlouhou dobu na přípravu jejich nabídky.“

35.         V souladu s bodem 5.4. zadávací dokumentace veřejné zakázky ve spojení s přílohou č. 2 „Technická specifikace předmětu plnění“ zadávací dokumentace veřejné zakázky (dále jen „Technická specifikace“) zadavatel v zadávacím řízení za účelem prokázání splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. k) zákona požadoval předložení celkem 24 ks vzorků zaměstnaneckých oděvů v materiálech a barvách specifikovaných v Technické specifikaci včetně certifikátů potvrzujících shodu výrobku s požadovanými technickými normami nebo ekvivalentní EU normou ke všem materiálům nabízeného předmětu plnění.

36.         Zadavatel v zadávacím řízení dle Technické specifikace požadoval celkem 4 typy materiálů zaměstnaneckých oděvů, a to:

  • materiál s vazbou „keprová 2/1“, složením „60 % česaná bavlna/40 % polyester“ a plošnou hmotností „160g/qm“ (±5 %) v šesti barvách + obrázek,
  • materiál s vazbou „keprová 2/1“, složením „60 % česaná bavlna/40 % polyester“ a plošnou hmotností „180g/qm“ (±5 %) ve třech barvách + obrázek,
  • materiál s vazbou „pletenina“, složením „100% polyester“ a plošnou hmotností „200g/qm“ (±5 %) ve dvou barvách
  • a materiál s vazbou „úplet piké“, složením „100% bavlna“ a plošnou hmotností „200g/qm“ (±5 %) v jedné barvě,
  • přičemž v bodu 2.1.2. zadávací dokumentace veřejné zakázky mj. stanovil, že „[p]rovedení a jakost prádla musí zejména odpovídat
  • vlastnostem, které účastník na základě požadavků zadavatele popsal ve své nabídce do veřejné zakázky, na jejímž základě bude uzavřena smlouva, jakož i dodaným vzorkům;
  • vlastnostem, jež se hodí k účelu vyplývajícímu z použití ve zdravotnickém zařízení při poskytování zdravotních služeb (např. splňovat požadavky Vyhlášky 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče);
  • způsobu zpracování v prádelně FN Motol dle přílohy č. 6 ZD. Materiál musí být odolný praní procesem termodezinfekce a chemotermodezinfekce a běžně užívaným dezinfekčním prostředkům včetně prostředků obsahujících chlor (chlornan sodný); požadavkům právních předpisů a norem, jakož i obecně závazným právním předpisům ve vztahu na území České republiky (např. ČSN P CEN-TS 14237 Textilie pro zdravotnictví a zařízení sociálních služeb; OS P 80-07_2016 Textilie pro zdravotnictví a zařízení sociálních služeb - Technické požadavky; metodické doporučení Státního zdravotního ústavu č. 1/2000 k posuzování výrobků, které přicházejí do přímého styku s lidským organismem prostřednictvím kůže, případně sliznic, Tabulka 1 – Základní kritéria pro hodnocení textilních výrobků; ČSN EN ISO 3758 Symboly pro ošetřování (symboly pro ošetřování se musí vztahovat i na kombinaci použitých materiálů a použité galanterní doplňky), ČSN EN 13402-1;2;3 Označování velikosti oblečení);
  • minimálnímu požadovanému počtu pracích cyklů, po které si musí nabízený materiál udržet požadované vlastnosti – pro všechny položky požaduje zadavatel min. 100 pracích cyklů;
  • minimálně parametrům, které jsou v rámci hodnocení dle čl. 13.5 této zadávací dokumentace označeny jako minimální/maximální“.

37.         V bodu 5.4. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel mj. uvedl, že „[p]ředložené vzorky musí splnit všechny technické podmínky uvedené v příloze č. 2 (Technická specifikace) zadávací dokumentace.“

38.         V bodu 6.1.3. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[ú]častník v nabídce doloží katalog obsahující technický popis, fotodokumentaci, podrobný technický nákres a specifikaci použitého materiálu nabízeného předmětu veřejné zakázky. Ke všem předloženým vzorkům doloží účastník rovněž vyplněné materiálové listy v souladu s požadavky ČSN – CEN/TS 14237 (tabulka 9 – Oblečení pro personál). Použitý materiál pro jednotlivé sortimenty bude specifikován v katalogu prádla názvem, materiálovým složením a plošnou hmotností použitého materiálu v g/qm.“

39.         V bodu 6.1.4. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel uvedl, že „[p]ro účely podání nabídky účastník doloží do nabídky pro všechny zakázky: platné certifikáty akreditovaného certifikačního orgánu pro veškeré použité textilní materiály v souladu se stanovenými technickými podmínkami této veřejné zakázky a prokazující splnění ČSN P CEN-TS 14237 Textilie pro zdravotnictví a zařízení sociálních služeb, OS P 80-07_2016 Textilie pro zdravotnictví a zařízení sociálních služeb - Technické požadavky, metodického doporučení Státního zdravotního ústavu č. 1/2000 k posuzování výrobků, které přicházejí do přímého styku s lidským organismem prostřednictvím kůže, případně sliznic, Tabulka 1 – Základní kritéria pro hodnocení textilních výrobků. ES prohlášení o shodě pro ty produkty vymezené v této zadávací dokumentace, které spadají do stanovených výrobků (Zákon 22/1997Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění a ve znění pozdějších předpisů); Prohlášení o shodě pro ostatní produkty vymezené v této zadávací dokumentace, které nespadají do stanovených výrobků (Zákon 22/1997Sb., o technických požadavcích na výrobky v platném znění a ve znění pozdějších předpisů), prokazující splnění příslušných norem, zejména ČSN EN ISO 3758 Symboly pro ošetřování, ČSN EN 13402 - 1;2;3 Označování velikosti oblečení.“

40.         V bodu 10.4. zadávací dokumentace veřejné zakázky zadavatel stanovil, že „[v]zorky musí být doručeny zadavateli nejpozději ve lhůtě pro podání nabídek.“

41.         V žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 ze dne 6. 6. 2024 je mj. uvedeno, že „výroba materiálu podľa zadania bežne trvá 5-6 týždňov, doba skúšok 3 týždne. Doba 50 dní na predloženie ponúk nie je v žiadnom prípade posúdená dostatočne.“

Právní posouzení

42.         Úřad předně v obecnosti uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má zásadní dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku, resp. příslušné plnění ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jenž je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci.

43.         Úřad dále uvádí, že zadávací podmínky je zadavatel povinen stanovit v mezích příslušných ustanovení zákona, zejm. základních zásad zadávání veřejných zakázek, jež jsou uvedeny v § 6 zákona.

44.         Pokud jde o zásadu přiměřenosti, Úřad uvádí, že tato vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti spočívá primárně, ale nikoliv výlučně v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který skutečně bude schopen veřejnou zakázku kvalitně a v požadovaných termínech realizovat, na druhou stranu se bude jednat o postup, který nad rámec garance výše uvedeného cíle nebude dále nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Proto se jedná o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení.

45.         K tomu Úřad dodává, že zásadu přiměřenosti je nezbytné dodržet také při stanovení lhůt v zadávacím řízení. Veškeré lhůty musí být stanoveny tak, aby byla zajištěna přiměřená doba ke zpracování a řádnému podání vyžadovaných úkonů dodavatelů. Zadavatel při stanovení délky lhůt přihlíží v obecné rovině k rozsahu svých požadavků, k době nutné pro vyžadované úkony dodavatelů a v neposlední řadě k povaze a předmětu veřejné zakázky.

46.         Pokud jde o lhůtu pro podání nabídek, Úřad v obecné rovině uvádí, že se jedná o časový úsek, který zadavatel musí stanovit tak, aby poskytl všem potenciálním dodavatelům dostatečný prostor pro seznámení se se zadávacími podmínkami a pro přípravu nabídky. Účelem lhůty pro podání nabídek je informovat dodavatele o předmětu veřejné zakázky a umožnit jim obeznámit se s veškerými povinnostmi a požadavky zadávacího řízení, objektivně se rozhodnout, zda se zadávacího řízení zúčastní, a v konečné fázi sestavit a předložit nabídku splňující veškeré zadavatelovy požadavky.

47.         Zákonodárce uložil zadavateli v § 57 zákona povinnost stanovit lhůtu pro podání nabídek v otevřeném řízení dlouhou nejméně 30 dnů od zahájení zadávacího řízení, kdy v citovaném ustanovení zákona rovněž nastavil podmínky pro její prodloužení či zkrácení. Nicméně zákonem stanovená lhůta je chápána jako minimální lhůta pro podání nabídek a zadavatel při jejím stanovení musí reflektovat předmět veřejné zakázky a základní zásady zadávání veřejných zakázek zakotvené v § 6 zákona, zejm. právě zásadu přiměřenosti. Stanovením přiměřené lhůty pro podání nabídek při zohlednění předmětu veřejné zakázky se zabýval i Krajský soud v Brně např. ve svém rozsudku č. j. 29 Af 47/2013-94 ze dne 26. 4. 2016, kde uvádí, že „[z]ohledněním předmětu veřejné zakázky (…) se rozumí zejména zohlednění konkrétního obsahu i rozsahu plnění a potřebné doby pro seriózní zvážení účasti v zadávacím řízení a pro zpracování samotné nabídky. Při posuzování přiměřenosti předmětné lhůty je přitom třeba zkoumat též to, zda zadavatelem stanovená lhůta objektivně neznevýhodňuje některé dodavatele či není skrytým projevem jiné formy eliminace skutečné soutěže o veřejnou zakázku.“ Úřad dodává, že byť zákon výslovně neukládá povinnost stanovení lhůty s ohledem na předmět veřejné zakázky tak, jak tomu bylo v předcházejícím zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v tehdejším znění, je nepochybné, že tato povinnost jednoznačně vyplývá právě zejm. z výše diskutované zásady přiměřenosti vztahující se ke všem úkonům zadavatele v zadávacím řízení. Lhůta pro podání nabídek proto musí být s ohledem na složitost, druh a hodnotu předmětu veřejné zakázky stanovena tak, aby umožňovala potenciálním dodavatelům seriózně zvážit svoji účast v zadávacím řízení a případně i připravit a předložit kvalifikované nabídky. Stanovením nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek může totiž zadavatel zájemcům o předmět plnění znemožnit, případně podstatně ztížit možnost reálně se o předmětné plnění ucházet. Odpovědnost za přiměřenost stanovené lhůty pak opět nese pouze zadavatel, jehož cílem by měla být eliminace rizik vyplývajících ze zadávacího řízení.

48.         V souladu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona je pak zadavatel povinen stanovit zadávací podmínky tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Zadavatel nastavením zadávacích podmínek vytváří z povahy věci vždy jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tzn. zadávací podmínky nemají na všechny dodavatele stejný dopad. K omezení okruhu potenciálních dodavatelů však nesmí docházet bezdůvodně, tj. toto omezení musí být odůvodněno legitimními potřebami zadavatele.

49.         Úřad se se zřetelem ke shora uvedeným obecným východiskům v šetřené věci zabýval posouzením zadávacích podmínek ve smyslu naplnění požadavků zákona, resp. zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace, konkrétně zda lhůta pro podání nabídek stanovená obviněným byla přiměřená ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky a jeho specifičnosti, resp. ve vztahu k požadavkům obviněného na samotnou nabídku dodavatelů a náročnosti její přípravy.

50.         K tomu Úřad uvádí, že ze zadávací dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že cílem zadávacího řízení je uzavření kupní smlouvy na zajištění průběžných dodávek prádla pro personál obviněného, tj. pro zaměstnance nemocnice na dobu neurčitou v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. Technická specifikace obsahuje podrobný popis obviněným poptávaných oděvů včetně požadovaných materiálů (v této souvislosti Technická specifikace podrobně definuje rovněž vazbu, složení a plošnou hmotnost předmětných materiálů), velikostí a barevných provedení a včetně jejich nákresů. Ze zadávací dokumentace veřejné zakázky dále vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obviněný požadoval nejen předložit samotnou nabídku splňující podmínky obviněného, ale také doručit vzorky vybraných poptávaných oděvů se všemi technickými parametry uvedenými v Technické specifikaci včetně certifikátů potvrzujících shodu výrobku s požadovanými technickými normami nebo ekvivalentní EU normou ke všem materiálům nabízeného předmětu plnění. S ohledem na uvedené lze dle přesvědčení Úřadu konstatovat, že se v případě obviněným požadovaného plnění jedná o plnění do značné míry specifické a vydefinované za pomoci množství konkrétních požadavků obviněného.

51.         Úřad v návaznosti na uvedené opětovně akcentuje, že při stanovení lhůty pro podání nabídek platí, že zadavatel musí vždy určit tuto lhůtu přiměřeně s ohledem na předmět plnění a jeho složitost, kdy taktéž musí přihlédnout i k době nezbytné pro seriózní posouzení možné účasti v zadávacím řízení ze strany potenciálních dodavatelů a pro případné řádné zpracování a předložení nabídek potenciálními dodavateli. Je přitom nasnadě, že čím více a čím specifičtější (vyšší, náročnější) požadavky, příp. jejich kombinaci zadavatel požaduje, a to zejména v kontextu jejich splnění již při podání nabídky např. prostřednictvím doložení soutěžních vzorků splňujících všechny požadavky zadavatele, tím více je akcentována potřeba uzpůsobit (prodloužit) délku lhůty pro podání nabídek, pokud tomu nebrání objektivní okolnosti.

52.         Úřad z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku zjistil, že původně stanovená lhůta pro podání nabídek při zahájení zadávacího řízení v délce 55 dnů a 10 hodin byla obviněným dne 22. 7. 2024 prodloužena do dne 23. 9. 2024 do 10:00 hod., tj. o 63 dnů. K tomu Úřad uvádí, že ačkoliv se tedy obviněný rozhodl původně stanovenou lhůtu pro podání nabídek v její poslední den prodloužit, nelze tuto lhůtu pro účely seriózního posouzení možné účasti v zadávacím řízení ze strany potenciálních dodavatelů a pro případné řádné zpracování a předložení nabídek vnímat jako jeden celek, a tedy sčítat původních 55 dní a „přidaných“ 63 dní, neboť za rozhodný je třeba považovat „nejdelší z těchto rozsahů“, když je třeba zkoumat, zda právě v tomto časovém úseku by byl případný nový zájemce o veřejnou zakázku schopen svoji nabídku kvalifikovaně zpracovat a předložit obviněnému. Z uvedeného je tedy zřejmé, že rozhodná je v šetřeném případě lhůta pro podání nabídek v délce 63 dnů, resp. 9 týdnů. 

53.         Úřad uvádí, že v rámci posouzení, zda dotčená lhůta v délce 63 dnů byla v šetřeném případě pro podání nabídek objektivně splnitelná, resp. přiměřená, požádal pisatele podnětu o bližší rozvedení jednotlivých důvodů a uvedení konkrétních skutečností, proč dle jeho názoru měla být lhůta pro podání nabídek stanovena minimálně v délce 3 měsíců, včetně uvedení časových rámců nezbytných pro kompletní proces certifikace a naplnění dalších požadavků obviněného a včetně doložení těchto skutečností relevantními podklady. Pisatel podnětu ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2025 mj. uvedl, že aby mohl dodavatel již v rámci podané nabídky doložit relevantní vzorky, musel bymateriál 1) vyrobit, 2) vybarvit na požadované odstíny Pantone, 3) potisknout, 4) certifikovat, 5) našít relevantní vzorky, 6) pořídit jejich fotodokumentaci, 7) zabalit je a 8) doručit do místa určeného obviněným. K tomu dále uvedl, že „3 měsíce (12 týdnů) si vyžádají jen procesy sub 2 až 4,“ přičemžtoto své tvrzení opřel o vyjádření TZÚ a společností RTS Textiles a INTERCOLOR, která tvoří přílohu jeho vyjádření ze dne 24. 4. 2025. Z dotčených vyjádření vyplývá, že nejkratší možná délka procesu barvení, potisku a certifikace vzorků činí 10 až 12 týdnů, přičemž minimálně 6 až 8 týdnů připadá na proces barvení a potisku a minimálně 4 týdny připadají na proces certifikace. Z uvedeného je tedy zřejmé, že již samy tyto kroky přesahují obviněným stanovenou lhůtu pro podání nabídek v délce 63 dní, přičemž zahrnuty nejsou žádné další nezbytné kroky v podobě např. našití typových kombinací vzorků, pořízení fotodokumentace či následné dopravy do místa určeného obviněným. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že podstatná část lhůty pro podání nabídek spadala v šetřeném případě do období letních prázdnin a s nimi spojených dovolených, kdy se výše uvedená doba certifikace dle vyjádření TZÚ ještě prodlužuje.

54.         K samotnému procesu certifikace Úřad uvádí, že s žádostí o sdělení, jaký by mohl být orientační rámec doby, která by byla nezbytná pro proces certifikace v šetřeném zadávacím řízení, a to jednak orientační rámec doby, která by byla nezbytná pro samotné provedení zkoušek všech materiálů nabízeného předmětu plnění dle konkrétních požadavků obviněného v šetřeném zadávacím řízení, a jednak orientační rámec doby nezbytné pro posouzení shody vlastností materiálů s požadavky technické dokumentace a pro následné vydání certifikátu, se dále obrátil na ITC, který v reakci na uvedené ve svém vyjádření ze dne 5. 12. 2025 mj. uvedl, že „[p]okud by se ITC výhradně věnoval této zakázce (ve skutečnosti není reálné), tak by to mohl stihnout i za cca 1 měsíc po objednávce, podepsané smlouvě a obdržení potřebných vzorků v ITC. V případě, že by tato zakázka byla realizována v ITC za běžného provozu laboratoře a subjektu posuzování shody s tím, že by všechny činnosti s ní spojené byly provedeny přednostně před ostatními službami, lze to stihnout za cca 2 měsíce po objednávce, podepsané smlouvě a obdržení potřebných vzorků v ITC. V případě, že by tato zakázka byla realizována v ITC běžným způsobem, nikoliv přednostně, tj. bez ‚předbíhání‘ ostatních zakázek při zkoušení, je odhad na vyhotovení zakázky do 3 měsíců po objednávce, podepsané smlouvě a obdržení potřebných vzorků v ITC. […] Výše uvedené odhady ITC jsou […] za předpokladu ideální spolupráce ze strany zákazníka, tzn. ITC by měl všechny vzorky v dostatečném množství a odpovídající kvalitě.“ I z uvedeného vyjádření ITC tak vyplývá, že minimální délka procesu certifikace by v šetřeném případě dle odhadu ITC činila cca 1 měsíc, tedy cca 4 týdny uvedené ve vyjádření TZÚ, přičemž za běžného chodu ITC, kdy by šetřená veřejná zakázka „nepředbíhala“ jiné zakázky v pořadí, by se tato délka „vyšplhala“ až na 3 měsíce; to vše navíc pouze za předpokladu ideální spolupráce ze strany zákazníka. Z uvedeného tak plyne, že i kdyby potenciální dodavatel spolupracoval s certifikační autoritou ideálním způsobem, není v zásadě možné, aby v případě, kdy by podstupoval proces certifikace od samotného počátku a tento proces nebyl nikterak „urychlen“, dokázal ve lhůtě pro podání nabídek stanovené obviněným podat nabídku a předložit vzorky splňující náležitosti požadované v zadávací dokumentaci veřejné zakázky.Dle Úřadu je tak třeba konstatovat, že obviněným stanovená lhůta pro podání nabídek nebyla v kontextu požadavků obviněného na předmět plnění veřejné zakázky a samotnou nabídku potenciálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízených zaměstnaneckých oděvů přiměřená, neboť dostatečně nezohledňovala náročnost přípravy nabídek potenciálních dodavatelů, resp. s tím souvisejících vzorků nabízených zaměstnaneckých oděvů a čas k tomu potřebný.

55.         V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že rovněž pisatel podnětu ve svém vyjádření ze dne 24. 4. 2025 mj. uvedl, že certifikované vzorky jako součást nabídky má ve stanovené lhůtě šanci dodat reálně pouze ten, kdo již má s požadavky obviněného zkušenost, tedy např. ten, kdo disponuje požadovanými certifikáty již ke dni zahájení zadávacího řízení. K tomu Úřad uvádí, že v této souvislosti nelze přehlédnout zjevné zvýhodnění společnosti Richter Medical jakožto vybraného dodavatele, když obviněný v rámci předběžných tržních konzultací při hledání řešení složení prádla, jež bude ze směsi bavlny a polyesteru a zároveň bude odolné praní procesem termodezinfekce a chemotermodezinfekce a běžně užívaným dezinfekčním prostředkům včetně prostředků obsahujících chlor, konzultoval postup praní v prádelně Fakultní nemocnice v Motole, kde bylo přítomno právě i směsové prádlo vybraného dodavatele. Vzhledem k tomu, že toto prádlo vykazovalo dle obviněného kvalitativně vhodné parametry, požádal obviněný vybraného dodavatele o poskytnutí vzorků za účelem prověření jejich odolnosti při praní, přičemž posléze shledal, že tyto vzorky splňují jak kvalitativní, tak i estetické požadavky obviněného. V návaznosti na to pak obviněný upravil zadávací dokumentaci veřejné zakázky včetně jejích příloh tak, aby zde uvedené požadavky odpovídaly parametrům prádla vybraného dodavatele. Vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel tedy byl již před zahájením šetřeného zadávacího řízení dodavatelem prádla splňujícího obviněným později stanovené požadavky, pro jehož dodávky zjevně disponoval i patřičnými certifikáty, je zřejmé, že v tomto ohledu byl oproti jiným potenciálním dodavatelům šetřeného plnění zvýhodněn, neboť ve vztahu k obviněným stanovené lhůtě pro podání nabídek již nemusel „kalkulovat“ právě mj. s výše diskutovaným procesem certifikace. K tomu Úřad dodává, že z nabídky vybraného dodavatele ověřil, že vybraným dodavatelem předložené certifikáty byly skutečně vydány před zahájením šetřeného zadávacího řízení.

56.         Úřad uvádí, že důsledkem stanovení lhůty pro podání nabídek, která v šetřeném případě dostatečně nereflektovala předmět plnění veřejné zakázky a náročnost přípravy nabídky, když obviněný dostatečně nezohlednil časy potřebné pro veškeré procesy související se zhotovením požadovaných soutěžních vzorků, včetně mj. shora uvedených procesů barvení, potisku a certifikace, je, že ve vztahu k potenciálním dodavatelům nemajícím již hotové požadované vzorky, příp. nemajícím alespoň požadované certifikáty, byla vytvořena bezdůvodná omezení, když těmto se nedostal dostatek prostoru k tomu, aby se mohli o účast v zadávacím řízení reálně ucházet. Úřad tak uzavírá, že obviněný s ohledem na všechny nezbytné kroky pro přípravu nabídky se soutěžními vzorky nepřizpůsobil lhůtu pro podání nabídek tak, aby umožnil účast širšímu okruhu relevantních dodavatelů.

57.         Úřad uvádí, že uznává, že zadávací podmínky nemusí působit na všechny potenciální dodavatele stejně, resp. že zde vždy bude jisté omezení ve vztahu k relevantním dodavatelům již jen stanovením příslušných zadávacích podmínek s ohledem na legitimní potřeby zadavatele (zejm. pak podmínek technických). Přiměřená lhůta pro podání nabídek však může být jedním z nástrojů, jak omezující faktory způsobené např. zmíněnými technickými podmínkami redukovat. V této souvislosti Úřad uvádí, že obviněný v reakci na výzvu Úřadu, aby blíže objasnil, jakým způsobem „kalkuloval“ lhůtu pro podání nabídek, a to právě s ohledem na nutnost certifikace a další požadavky zadavatele, včetně doložení tohoto sdělení relevantními podklady, resp. doložení, že dotčená lhůta v délce 63 dnů byla pro podání nabídek se zřetelem k uvedeným požadavkům obviněného splnitelná, ve svém vyjádření ze dne 7. 3. 2025 toliko uvedl, že lhůtu pro podání nabídek prodloužil o 63 dnů, neboť tento počet dnů odpovídá 9 týdnům, což je doba uvedená v žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 6. 6. 2024 jako doba, po kterou běžně trvá výroba materiálu podle zadání a doba zkoušek, a že při „kalkulaci“ lhůty posoudil lhůtu pro podání nabídek u obdobného zadavatele pro obdobnou veřejnou zakázku. Dle přesvědčení Úřadu přitom tyto okolnosti nejsou s to prokázat přiměřenost, resp. nediskriminační charakter příslušné lhůty v řešené situaci, když obviněný nepřednesl jakékoliv argumenty, které by svědčily o pravdivosti tvrzení uvedeného v citované žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace či které by věrohodně vyvracely skutečnosti uvedené v podnětu. Pokud pak jde o argumentaci obviněného vztahující se k vyhlašování jiných veřejných zakázek na obdobný předmět plnění s obdobně stanovenou lhůtou pro podání nabídek, ve vztahu k této Úřadu nezbývá než konstatovat, že parametry jiných zadávacích řízeních nejsou rozhodující pro posouzení, zda bylo v šetřeném případě stanovení příslušné lhůty přiměřené ve vztahu k podmínkám dotčeného zadávacího řízení.

58.         Toliko pro úplnost pak Úřad dodává, že nepomíjí skutečnost, že obviněný v šetřené věci stanovil lhůtu pro podání nabídek nad minimální hranicí stanovenou v § 57 odst. 1 zákona. Úřad nicméně opakuje, že zákonodárce v citovaném ustanovení zákona koncipoval lhůtu pro podání nabídek jako minimální, přičemž s ohledem na zásady uvedené v § 6 zákona, zejména pak zásadu přiměřenosti, musí zadavatel vždy přihlížet i k požadovanému předmětu plnění a jeho složitosti či náročnosti zpracování nabídky a dalším relevantním faktorům ovlivňujícím účast dodavatelů v zadávacím řízení. Stanovením nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek může totiž zadavatel zájemcům o předmět plnění znemožnit, případně podstatně ztížit možnost reálně se o předmětné plnění ucházet. Pouhé stanovení lhůty pro podání nabídek nad zákonem stanovené minimum tak neprokazuje její stanovení v souladu se základními zásadami ve smyslu § 6 zákona.

59.         Se zřetelem na všechny výše uvedené skutečnosti tedy Úřad konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a taktéž v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, čímž naplnil první ze znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona.

60.         Dnem 31. 12. 2024, kdy obviněný uzavřel kupní smlouvu, pak došlo kumulativně k naplnění druhé zákonné podmínky pro konstatování spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona.

61.         Na základě shora uvedeného tak Úřad uzavírá, že obviněný naplnil všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení pokuty

62.         Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona.

63.         Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupek zaniká jejím uplynutím [viz § 29 písm. a) zákona o přestupcích].

64.         Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

65.         Podle § 32 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku.

66.         Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí promlčecí doba u přestupků podle § 268 zákona 5 let.

67.         V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda v šetřeném případě již neuplynula ve vztahu k dotčenému přestupku promlčecí doba dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí došlo dne 31. 12. 2024, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem kupní smlouvu. Řízení o přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí bylo zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku ze dne 2. 2. 2026 obviněnému téhož dne. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona ve vztahu k projednávanému přestupku ke dni vydání tohoto rozhodnutí neuplynula a odpovědnost obviněného za něj uplynutím promlčecí doby nezanikla.

68.         Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty. V předmětném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 268 odst. 1 písm. c) zákona. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle § 268 odst. 1 zákona, nepoužije-li se postup podle § 268 odst. 3 nebo 5 zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

69.         Úřad konstatuje, že celkovou cenu veřejné zakázky nelze v posuzovaném případě zjistit, neboť kupní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a její plnění, dle informací dostupných Úřadu, dosud nebylo ukončeno, tzn. z předmětné smlouvy je nadále plněno, a tudíž nelze stanovit celkovou délku plnění, a tedy ani celkovou cenu veřejné zakázky. Horní hranice možné pokuty tak v souladu s § 268 odst. 2 písm. a) zákona činí 20 000 000 Kč.

70.         Úřad v návaznosti na výše uvedené dále akcentuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne.

71.         Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.

72.         Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

73.         Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 106/2012-45 ze dne 6. 6. 2013).

74.         Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých byl přestupek spáchán, Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, když stanovil novou lhůtu pro podání nabídek v délce 63 dnů, přičemž takto stanovená lhůta pro podání nabídek nebyla v kontextu požadavků obviněného na předmět plnění veřejné zakázky a samotnou nabídku potenciálních dodavatelů a s ní související vzorky nabízených zaměstnaneckých oděvů přiměřená, a v konečném důsledku tak stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky taktéž v rozporu se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 ve spojení s § 36 odst. 1 zákona, neboť prostřednictvím uvedeného vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a omezil účast dodavatelů v zadávacím řízení.

75.         V rámci posouzení povahy a závažnosti daného přestupku se Úřad s ohledem na výše uvedené zabýval intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany právem chráněný zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže o veřejné zakázky. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad transparentního vynakládání veřejných prostředků v rámci zadávání veřejných zakázek a jestliže zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, je třeba jednání zadavatele, které nenaplnilo elementární účel zákona, označit za jedno z typově vůbec nejzávažnějších.

76.         Z hlediska následků spáchání přestupku nezbývá Úřadu než konstatovat, že postupem obviněného došlo k nedůvodnému omezení okruhu potenciálních dodavatelů veřejné zakázky, resp. k negativnímu zásahu do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví. Přitom nelze vyloučit, že nabídka jiného dodavatele mohla být pro obviněného ekonomicky výhodnější, a tudíž že mohlo dojít k nehospodárnému výdeji veřejných prostředků. V šetřeném případě tak nebyl naplněn základní cíl zákona, jímž je zajištění transparentního a rovného prostředí pro soutěž za účelem následného výběru dodavatele z co nejširšího okruhu potenciálních dodavatelů.

77.         Jako polehčující okolnost Úřad zohlednil skutečnost, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení k prodloužení lhůty pro podání nabídek přistoupil. Ačkoliv pak toto prodloužení nelze vzhledem ke skutečnostem uvedeným výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí shledat přiměřeným, resp. dostatečným, lze konstatovat, že obviněný na řádné stanovení zadávacích podmínek zcela nerezignoval, když určitým způsobem reflektoval dodavateli uplatněné výhrady ohledně nepřiměřeně krátké lhůty pro podání nabídek.

78.         Jiné polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty, Úřad v daném případě neshledal.

79.         Při stanovení konkrétní výše pokuty Úřad zohlednil též dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, za který je obviněnému ukládána sankce, a samotným potrestáním obviněného za jeho páchání, neboť jak judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, „[j]e nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“ Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto rozhodnutí obviněným spáchán před cca rokem a čtvrt, neuplynula dosud dle Úřadu taková doba, která by svou délkou odůvodňovala snížení pokuty. Jinými slovy nelze podle Úřadu uvedenou dobu považovat za takovou, která by měla významně ovlivnit výši uložené sankce ve smyslu výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Brně.

80.         Úřad dále uvádí, že při určení výše pokuty přihlédl také k povaze činnosti obviněného.

81.         Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

82.         Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

83.         Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z účetních ukazatelů obviněného za rok 2025 vyplývá, že obviněný v roce 2025 dosáhl výsledku hospodaření ve výši 482 847 630 Kč, přičemž hospodařil s prostředky v řádu miliard Kč. V kontextu uvedeného Úřad konstatuje, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační a ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).

84.         V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

85.         Na základě všech výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

86.         Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet místně příslušného Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

87.         Podle ustanovení § 93 odst. 1 písm. i) zákona o přestupcích se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

88.         Správní orgán podle ustanovení § 95 odst. 1 zákona o přestupcích uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

89.         Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích v současné době náklady řízení blíže neupravuje, musel správní orgán vycházet z obecného právního předpisu, kterým je správní řád.

90.         Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v ustanovení § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

91.         Jelikož v daném případě Úřad zahájil správní řízení z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného, a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z tohoto důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

92.         Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000073.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

 

otisk úředního razítka

 

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

 

 

 

 

 

 

 

 

Obdrží

Fakultní nemocnice Motol a Homolka, V úvalu 84/1, 150 00 Praha

 

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy


[1] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) uvádí, že při zvažování rozhodné právní úpravy vychází z právní úpravy účinné v době spáchání přestupku, přičemž je však povinen zohlednit jakoukoliv pozdější právní úpravu zákona či jeho prováděcích právních předpisů a posoudit, zda tato úprava není pro obviněného příznivější. Uvedené vyplývá z čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, a ostatně tak je třeba postupovat i podle § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění (dále jen „zákon o přestupcích“), podle něhož se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Úřad konstatuje, že posoudil otázku příznivosti pozdější právní úpravy a pozdější právní úprava zákona nebyla shledána v rámci posuzovaného přestupku příznivější, neboť zejména i nadále by bylo možné konstatovat spáchání téhož přestupku obviněným při nedodržení stejné povinnosti a stejná by byla při posuzování kontextu trestu i možná sazba výše pokuty, kdy shodná by byla též úprava promlčecí doby, resp. zániku odpovědnosti obviněného za přestupek. Z uvedených důvodů tak Úřad na posouzení věci aplikoval zákon ve znění účinném v době spáchání přestupku, tj. ve znění účinném od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

cs | en