číslo jednací: 09170/2026/500
spisová značka: S0031/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Backup storage |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 27. 3. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0031.pdf 556 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0031/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-09170/2026/500 |
|
Brno 10. 3. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, Motol, 150 00 Praha 5
- navrhovatel – Netfox s.r.o., IČO 27574032, se sídlem Hartigova 65/2755, 130 00 Praha 3 - Žižkov
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Backup storage“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-049679 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2025 pod ev. č. 585980-2025,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Netfox s.r.o., IČO 27574032, se sídlem Hartigova 65/2755, 130 00 Praha 3 - Žižkov – ze dne 9. 1. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, Motol, 150 00 Praha 5 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Backup storage“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-049679 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2025 pod ev. č. 585980-2025 – se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Zadavatel – Fakultní nemocnice Motol a Homolka, IČO 00064203, se sídlem V úvalu 84/1, Motol, 150 00 Praha 5 (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 8. 9. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Backup storage“, přičemž toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 9. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-049679 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 9. 2025 pod ev. č. 585980-2025 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Z článku 2, bodu 2.2 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem plnění je systém dlouhodobého uchovávání dat (backup storage).
3. Rozhodnutím ze dne 12. 11. 2025 zadavatel vyloučil dodavatele – Netfox s.r.o., IČO 27574032, se sídlem Hartigova 65/2755, 130 00 Praha 3 – Žižkov (dále jen „navrhovatel“) – z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona pro nesplnění zadávacích podmínek (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel dne 25. 11. 2025 námitky, kterým zadavatel rozhodnutím ze dne 10. 12. 2025 v plném rozsahu vyhověl a rozhodnutí o vyloučení zrušil.
4. Rozhodnutím ze dne 10. 12. 2025 zrušil zadavatel zadávací řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona (dále jen „rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení“). Proti tomuto rozhodnutí doručil navrhovatel zadavateli dne 18. 12. 2025 námitky (dále jen „námitky“), které zadavatel rozhodnutím ze dne 30. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) v plném rozsahu odmítl. Rozhodnutí o námitkách bylo navrhovateli doručeno stejného dne.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za souladné se zákonem, podal dne 9. 1. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl stejného dne ve stejnopise doručen zadavateli.
II. OBSAH NÁVRHU
6. Návrh navrhovatele směřuje proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, neboť tento úkon zadavatele je dle názoru navrhovatele v rozporu se zákonem.
7. Navrhovatel uvádí, že postup zadavatele v kontextu celého zadávacího řízení nasvědčuje tomu, že důvodem jeho zrušení nebyla objektivní nemožnost v zadávacím řízení pokračovat, ale snaha vyhnout se výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
8. Navrhovatel vyjadřuje domněnku, že zadavatel rozhodl o zrušení zadávacího řízení s úmyslem následně zahájit nové zadávací řízení poté, co zjistil, že jej nelze zákonným způsobem vyloučit na základě nesplnění zadávacích podmínek, přičemž tento postup zadavatele považuje za účelový. Dle názoru navrhovatele účelovost tohoto postupu dokládá netransparentní přístup zadavatele, který v zadávacích podmínkách neuvedl informaci o provedeném hodnocení rizik ani o případných omezeních či bezpečnostních opatřeních vyplývajících ze zohlednění varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „NÚKIB“) ze dne 3. 9. 2025 sp. zn. 350-647/2025-E (dále jen „varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025“). Navrhovatel uvádí, že informace o provedeném hodnocení rizik se objevila až v následně zrušeném rozhodnutí o vyloučení. Dle jeho tvrzení byly závěry tohoto hodnocení popsány pouze obecně a neúplně, k čemuž dodává, že se zadavatel nevypořádal s identifikací konkrétních rizik ve vztahu k jednotlivým aktivům ani s odůvodněním, proč tato rizika nelze dostatečně ošetřit prostřednictvím jiných, méně závažných bezpečnostních opatření.
9. Navrhovatel namítá, že zadavatel nezohlednil při odůvodnění rozhodnutí o vyloučení pouze varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, nýbrž zohlednil i varování NÚKIB ze dne 17. 12. 2018 (dále jen „varování NÚKIB ze dne 17. 12. 2018“). Navrhovatel tedy poukazuje na skutečnost, že na rozdíl od předchozího rozhodnutí o vyloučení, jehož odůvodnění se odkazovalo na dvě konkrétní varování NÚKIB, rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení se opírá pouze o varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025. Z tohoto důvodu se navrhovatel domnívá, že není zřejmé, zda a jakým způsobem zadavatel provedl hodnocení rizik a zda při tom postupoval v souladu s právními předpisy.
10. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel se ve svém rozhodnutí nijak nevypořádal s otázkou, jakým konkrétním způsobem by se ve vztahu k diskovým polím mohla materializovat hrozba předávání dat do Čínské lidové republiky nebo jejich vzdálené správy z území Čínské lidové republiky. Podle tvrzení navrhovatele v souvislosti s provozem těchto diskových polí nedochází k předávání systémových ani uživatelských dat do Čínské lidové republiky, na území zvláštních administrativních oblastí či subjektům usídleným na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí.
11. Navrhovatel doplňuje, že disková pole jsou provozována v tzv. ostrovním režimu v rámci interní datové sítě uživatele, která je chráněna proti neoprávněnému přístupu prostřednictvím aktivních bezpečnostních technologií, přičemž veškerý datový tok je uživatelem monitorován.
12. Podle navrhovatele není pro provoz diskových polí vyžadováno ani trvalé, ani občasné připojení k internetu, licence jsou permanentní a nepodléhají periodické validaci ze strany výrobce. Přístup ke správě diskových polí je podle tvrzení navrhovatele umožněn výlučně autorizovaným administrátorům v rámci interní sítě uživatele a veškeré operace jsou zaznamenávány pro účely auditu. K operačnímu systému diskových polí navrhovatel uvádí, že je implementován v souladu s přísnými bezpečnostními standardy pro zamezení neoprávněných přístupů.
13. Navrhovatel dále uvádí, že disková pole nepodléhají vzdálené správě vykonávané z území Čínské lidové republiky, zvláštních administrativních oblastí či ze strany subjektů usídlených na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí, přičemž tvrdí, že aktualizace softwaru a aplikace bezpečnostních záplat probíhají plně pod kontrolou uživatele, bez nutnosti připojení zařízení k internetu. Tyto aktualizace jsou dle tvrzení navrhovatele realizovány prostřednictvím autorizovaného stažení digitálně podepsaných softwarových balíčků, jejichž zabezpečení je ověřeno v prostředí uživatele před použitím z jeho strany. Podle navrhovatele probíhá celý proces bezpečně a bez přerušení provozu.
14. Navrhovatel rovněž namítá, že důvod hodný zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona lze jako důvod pro zrušení zadávacího řízení použít pouze tehdy, pokud se předmětný důvod vyskytl až v průběhu zadávacího řízení. Navrhovatel poukazuje na to, že zadavatel již při zahájení zadávacího řízení věděl, že je povinnou osobou podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti“)[1] a byl si tedy vědom povinností z něj vyplývajících. Podle navrhovatele měl zadavatel povinnost provést hodnocení rizik a promítnout jeho závěry do zadávací dokumentace, což však neučinil. Skutečnost, že zadavatel své vlastní pochybení zjistil až v průběhu zadávacího řízení, podle navrhovatele nemůže jít k tíži účastníků zadávacího řízení. Navrhovatel má za to, že rozhodující je okamžik, kdy důvody hodné zvláštního zřetele objektivně vznikly, nikoli okamžik, kdy si je zadavatel uvědomil.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
15. Úřad obdržel předmětný návrh navrhovatele dne 9. 1. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 9. 1. 2026.
16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem ze dne 14. 1. 2026.
18. Dne 19. 1. 2026 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu.
Vyjádření zadavatele k návrhu
19. Zadavatel ve vyjádření k návrhu setrvává na své argumentaci uvedené v rozhodnutí o námitkách, přičemž považuje rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení za souladné se zákonem.
20. Zadavatel uvádí, že provedl průzkum trhu, který neposkytl žádnou relevantní indicii o tom, že by se zadávacího řízení mohla účastnit společnost Huawei, případně že by její technologie měly být v rámci předmětu veřejné zakázky nabízeny. Zadavatel vyjadřuje domněnku, že v době přípravy zadávací dokumentace nebylo jednoznačné, zda se varování NÚKIB ze dne 17. 12. 2018 vztahuje i na předmět veřejné zakázky, neboť uvedené varování primárně identifikuje rizika v oblasti telekomunikační infrastruktury. Zadavatel tvrdí, že nové varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 bylo vydáno pouhých pět pracovních dnů před zahájením zadávacího řízení. Podle jeho názoru tak nebylo možné na toto varování v přípravné fázi reagovat.
21. Zadavatel dále uvádí, že bez znalosti detailů o budoucích nabídkách, s ohledem na zásady přiměřenosti a zákazu diskriminace a snahou o maximální otevřenost trhu nestanovil v zadávací dokumentaci striktní a apriorní technické omezení ve vztahu ke konkrétním výrobcům či technologiím. Analýza rizik provedená ex ante by podle zadavatele z povahy věci vycházela pouze z obecných předpokladů a hypotéz, což by mohlo vést k paušálnímu a nelegitimnímu vyloučení potenciálně vhodných řešení, a proto zvolil postup, při kterém posuzoval konkrétní nabízená plnění až v rámci hodnocení nabídek.
22. Zadavatel tvrdí, že při posouzení nabídky identifikoval u řešení předloženého navrhovatelem takové hrozby, které nebylo možné eliminovat žádnými dostupnými opatřeními. Primární motivací původního vyloučení navrhovatele bylo podle zadavatele výhradně zajištění bezpečnosti kritické infrastruktury. Po obdržení námitek však zadavatel v rámci procesní opatrnosti dospěl k závěru, že stávající zadávací podmínky neposkytovaly dostatečně explicitní oporu pro takový postup, a proto z důvodu zachování transparentnosti zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a následně i celé zadávací řízení.
23. Zadavatel konstatuje, že zrušení zadávacího řízení představovalo nezbytný úkon k nápravě stavu, kdy nestanovil bezpečnostní parametry zadávací dokumentace dostatečně restriktivně. Pokračování v řízení by dle názoru zadavatele vedlo k pořízení plnění představující přímé porušení zákonných povinností zadavatele v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zrušení zadávacího řízení je dle názoru zadavatele primární možnou cestou v případě, že nabídku prvního účastníka v pořadí není možné přijmout na základě analýzy rizik.
24. Zadavatel se vymezuje vůči tvrzením navrhovatele uvedeným v návrhu, která se týkají technického a bezpečnostního charakteru jím nabízeného předmětu plnění. Zadavatel tato tvrzení rozporuje s odkazem na zadávací dokumentaci a samotnou nabídku navrhovatele a považuje je za vnitřně rozporné, zejména pokud jde o navrhovatelem deklarovaný „ostrovní režim“ provozu, absenci nutnosti připojení k internetu, nepředávání dat třetím subjektům a vyloučení vzdáleného přístupu výrobce, a to při současném splnění požadavku v zadávacích podmínkách na poskytování služby „Remote Service (call home)“.
25. Zadavatel považuje za vzájemně neslučitelné, aby navrhovatel tvrdil, že pro provoz diskového pole se nevyžaduje připojení k internetu, neboť funguje v tzv. ostrovním režimu v rámci interní datové sítě uživatele a zároveň nabízel službu „Remote Service (call home)“, která internetové připojení vyžaduje. Předmětné tvrzení navrhovatele považuje zadavatel rovněž za rozporné s požadavkem na tuto službu v zadávací dokumentaci. K tomu zadavatel uvádí, že v prostředí výrobce Huawei je služba „Remote Service (call home)“ realizována prostřednictvím platformy DME IQ Cloud Platform, která zajišťuje vzdálený monitoring stavu zařízení a jeho komponent, sběr a přenos telemetrických a diagnostických dat, proaktivní detekci potenciálních problémů, vzdálenou podporu a servisní zásahy. Doplňuje, že platformu DME IQ nelze provozovat bez připojení k internetu a bez komunikace se servery Huawei, o kterých se zadavatel domnívá, že se nachází v Čínské lidové republice nebo v jurisdikci podléhající čínským zákonům. Zadavatel dále doplňuje, že služba „Remote Service (call home)“ poskytuje výrobci vzdálený přístup k zařízení s administrátorskými právy, který je zajišťován centrálně z infrastruktury výrobce Huawei.
26. Zadavatel se proto domnívá, že tvrzení navrhovatele, podle něhož v souvislosti s provozem diskových polí nedochází k předávání systémových ani uživatelských dat do Čínské lidové republiky, na území zvláštních administrativních oblastí či subjektům usídleným na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí, jakož i tvrzení, že ke správě diskového pole mají přístup pouze autorizovaní administrátoři, jsou v rozporu s nabídnutou službou „Remote Service (call home)“.
27. Tvrzení navrhovatele, že licence jsou permanentní a nedochází k jejich periodické validaci výrobcem považuje zadavatel za irelevantní pro posouzení bezpečnostních rizik z důvodu nutnosti trvalého připojení k internetu pro fungování služby „Remote Service (call home)“.
28. K tvrzení navrhovatele, že operační systém diskového pole je implementován dle přísných bezpečnostních standardů pro zamezení neoprávněných přístupů a veškeré operace s diskovým polem jsou zaznamenávány pro účely auditu, zadavatel konstatuje, že „Security hardening je v režii výrobce Huawei. Zadavatel ani jiný nezávislý subjekt nemá možnost provést audit zdrojového kódu firmware ani ověřit absenci backdoorů. Logování zachytí pouze viditelné operace na úrovni operačního systému – případné backdoory implementované na firmware úrovni jsou pro standardní auditní mechanismy neviditelné.“
Další průběh správního řízení
29. Usnesením ze dne 4. 2. 2026 Úřad navrhovateli podle § 39 odst. 1 správního řádu určil lhůtu k poskytnutí vyjádření k vybraným tvrzením zadavatele obsaženým ve vyjádření zadavatele k návrhu (zejména v souvislosti s otázkou nutnosti připojení k internetu pro provoz diskových polí). Dne 9. 2. 2026 obdržel Úřad od navrhovatele předmětné vyjádření.
Vyjádření navrhovatele ze dne 9. 2. 2026
30. Navrhovatel uvádí, že jím nabízené plnění realizuje službu „Remote Service (call home)“ prostřednictvím protokolu SMTP. Doplňuje, že diskové pole Huawei OceanStor generuje při detekci chyby šifrovanou e-mailovou zprávu, kterou předává lokálnímu mail serveru zadavatele v rámci vnitřní sítě (LAN), přičemž dle tvrzení navrhovatele diskové pole nemá a nepotřebuje přístup k internetu při této konfiguraci, neboť komunikace probíhá výhradně uvnitř zabezpečené sítě zadavatele směrem k jeho mail serveru, který odesílá notifikace na dispečink podpory. Uvádí, že tento server je pod plnou kontrolou bezpečnostních politik zadavatele.
31. Navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele, že nutnost aktualizací implikuje nutnost připojení k internetu. Uvádí, že jím nabízené řešení umožňuje stažení aktualizačního balíčku na zabezpečeném terminálu, který se nachází mimo síť datového úložiště, přičemž je následně po provedení antivirové kontroly přenesen do diskového pole prostřednictvím vnitřní sítě nebo zabezpečeného média.
32. Navrhovatel rovněž odmítá tvrzení zadavatele, že služba „Remote Service (call home)“ poskytuje výrobci vzdálený přístup k zařízení s administrátorskými právy. Navrhovatel dále uvádí, že jelikož nenabídl řešení postavené na platformě DME IQ a nedošlo k uzavření smlouvy o vzdálené správě, neexistuje způsob, kterým by se výrobce mohl k zařízení připojit, přičemž správa diskového pole je přístupná pouze z vnitřní sítě. Navrhovatel doplňuje, že při jím nabízeném řešení nedochází k přenosu telemetrických ani uživatelských dat do Čínské lidové republiky a výrobce Huawei disponuje centry, kde umožňuje vládním autoritám a zákazníkům provádět kompletní audit zdrojového kódu a ověřit absenci backdoorů.
Další průběh správního řízení
33. Usnesením ze dne 18. 2. 2026 Úřad určil účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Zadavatel ani navrhovatel se ve lhůtě stanovené Úřadem, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.
34. Rozhodnutím ze dne 25. 2. 2026 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
35. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, konstatuje, že rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení právních předpisů
36. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
37. Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
38. Podle § 49 odst. 1 zákona zadavatel kdykoli v průběhu zadávacího řízení učiní nezbytné a přiměřené opatření k nápravě, pokud zjistí, že postupoval v rozporu s tímto zákonem. Opatřením k nápravě se pro účely tohoto zákona rozumí úkony zadavatele, které napravují předchozí postup, který je v rozporu s tímto zákonem.
39. Podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona může zadavatel zrušit zadávací řízení, pokud se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv.
40. Úřad podle § 265 písm. a) zákona návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
41. Podle § 2 písm. i) bodu 5 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti se základní službou rozumí služba, jejíž poskytování je závislé na sítích elektronických komunikací nebo informačních systémech a jejíž narušení by mohlo mít významný dopad na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností v odvětví zdravotnictví.
42. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti jsou orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) uvedeného zákona povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele pro jejich informační nebo komunikační systém a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavřou. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.
43. Podle § 22a odst. 1 písm. a) 4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti NÚKIB rozhodnutím určí provozovatele základní služby a informační systém základní služby, pokud naplní odvětvová a dopadová kritéria, která zohledňují významnost služeb poskytovaných v jednotlivých odvětvích uvedených v § 2 písm. i) uvedeného zákona.
44. Podle § 3 písm. f) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti jsou orgány a osobami, kterým se ukládají povinnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, správce a provozovatel informačního systému základní služby, pokud nejsou správcem nebo provozovatelem podle písmene c) nebo d).
Zjištěné skutečnosti
45. V článku 2, bodu 2.2 „Předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je uvedeno, že „předmětem plnění VZ je dodávka backup storage, systému dlouhodobého uchovávání dat, který je detailně specifikován v příloze č. 2 ZD (technická specifikace). Vlastnosti zboží uvedené v příloze č. 2 ZD jsou závazné. Pokud nebude nabídka splňovat, byť jedinou požadovanou vlastnost, pak nabídka nesplňuje požadovanou technickou specifikaci a účastník bude ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění zadávacích podmínek, tj. technické specifikace.“
46. Přílohu č. 2 zadávací dokumentace tvoří technická specifikace, která obsahuje výčet technických požadavků (vlastností, výkonnostních parametrů a dalších dat); pod bodem 2.16 této přílohy je uveden požadavek na vlastnost „Remote Service (call home) v ceně řešení po celou dobu záruky“.
47. Součástí dokumentace o zadávacím řízení je dokument „Stanovisko manažera kybernetické bezpečnosti“ ze dne 16. 10. 2025, v němž se mj. uvádí, že „V rámci veřejné zakázky (…) se přihlásil dodavatel nabízející řešení Huawei OceanStor 5610. Toto stanovisko poskytuje odborné posouzení nabídky z pohledu kybernetické bezpečnosti v souladu se zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti (…) a Varováními NÚKIB. Nemocnice jako povinný subjekt dle § 3 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, a budoucí poskytovatel regulované služby v režimu vyšších povinností dle nového zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti (…), je povinna respektovat dvě Varování NÚKIB:
- Varování NÚKIB ze dne 17.12.2018 (…)
- Varování NÚKIB ze dne 3.9.2025 (…)
Kritické bezpečnostní problémy nabídky Huawei
Nabízené řešení obsahuje tři kritické bezpečnostní komponenty přímo v rozporu s Varováním NÚKIB:
|
Komponenta |
Bezpečnostní problém |
|
DME IQ Cloud Platform |
Povinné předávání systémových dat do cloudové platformy Huawei (lokalizace pravděpodobně ČLR) |
|
Vzdálená správa |
Technická podpora poskytována centrálně ČLR s administrátorskými právy |
|
Firmware updates |
Distribuce aktualizací z centrály Huawei v ČLR bez možnosti nezávislého auditu |
(…)
Doporučení:
Vyloučit nabídku dodavatele Huawei ze zadávacího řízení a vybrat alternativního dodavatele storage řešení od výrobce ze země, která není identifikována ve Varování NÚKIB jako zdroj kybernetických hrozeb.
(…)
Závěrečné stanovisko
Z pohledu kybernetické bezpečnosti nelze doporučit výběr nabídky Huawei OceanStor 5610 z důvodu:
1. Přímého rozporu s Varováním NÚKIB (závazné pro povinné subjekty)
2. Identifikace 5 kritických bezpečnostních rizik, která nelze eliminovat
3. Zpracování zvláštní kategorie osobních údajů (zdravotní data pacientů)
(…)“
48. Na základě dokumentu „ROZHODNUTÍ A OZNÁMENÍ O VYLOUČENÍ ÚČASTNÍKA ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 12. 11. 2025 zadavatel vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení s odůvodněním, že „nabízené řešení, tj. diskové pole Huawei OceanStor 5610, je v přímém rozporu s následujícími Varováními NÚKIB:
- Varování NÍUKIB ze dne 17. 12. 2018 (…),
- Varování NÍUKIB ze dne 3. 9. 2025 (…),
Jelikož nabízené řešení obsahuje rizikové technologie, které mohou předávat systémová nebo uživatelská data do ČLR nebo z ní mohou být spravována, provedl zadavatel na základě § 5 odst. 1 písm. d) vyhlášky o kybernetické bezpečnosti analýzu rizik. Na jejím základě identifikoval rizika na úrovni VYSOKÁ až KRITICKÁ. Tato rizika nelze eliminovat kompenzačními opatřeními. Diskové pole má přitom sloužit jako primární úložiště zdravotních údajů pacientů (…). Výběr účastníka nabízejícího uvedené řešení by představoval porušení zákonných povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti a neakceptovatelné riziko pro zpracování zdravotních údajů. Vyloučení účastníka na základě uvedených skutečností nepředstavuje omezení hospodářské soutěže, ale je plněním zákonné povinnosti zadavatele. Na trhu existují alternativní řešení splňující požadavky zadavatele bez uvedených rizik. Na základě výše uvedeného vylučuje zadavatel účastníka (…) podle § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ pro nesplnění zadávacích podmínek.“
49. Předmětem varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 je „varování“ NÚKIB „před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající
1. v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky, na území zvláštních administrativních oblastí či subjektům usídleným na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí, a
2. ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky, zvláštních administrativních oblastí či ze strany subjektů usídlených na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí. (…)“
50. V bodu 30 varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 je uvedeno, že „v souladu s § 4 odst. 4 zákona o kybernetické bezpečnosti jsou orgány a osoby uvedené v § 3 písm. c) až f) zákona o kybernetické bezpečnosti povinny zohlednit požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele pro jejich informační nebo komunikační systém a tyto požadavky zahrnout do smlouvy, kterou s dodavatelem uzavřou. Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostních opatření podle věty první v míře nezbytné pro splnění povinností podle zákona o kybernetické bezpečnosti nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.“
51. V dokumentu „ROZHODNUTÍ A SDĚLENÍ O ZRUŠENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ“ ze dne 10. 12. 2025 zadavatel uvedl, že zadávací řízení ruší dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť „se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Důvodem hodným zvláštního zřetele je v tomto případě nemožnost zajistit transparentní a nediskriminační průběh zadávacího řízení.
Zadavatel při přezkoumání průběhu zadávacího řízení, zejména v souvislosti s podanými námitkami směřujícími proti Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení a vlastním posouzením zadávací dokumentace, zjistil zásadní vady zadávacích podmínek, které znemožňují zákonné pokračování v zadávacím řízení. Tyto vady nelze napravit dodatečnou změnou zadávacích podmínek ani novým posouzením nabídek.
Dne 3. 9. 2025 vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (…) VAROVÁNÍ (…) před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti dle § 12 zákona (…) o kybernetické bezpečnosti (…). Jedná se o varování významného rozsahu, které se týká všech technických aktiv, u nichž existuje riziko předávání dat do Čínské lidové republiky či vzdálené správy aktiv z Čínské lidové republiky, a jeho závěry zásadně ovlivňují požadavky na specifikaci předmětu plnění předmětné veřejné zakázky i na kvalifikační předpoklady dodavatelů.
Zadavatel konstatuje, že jako povinný subjekt a budoucí poskytovatel regulované služby v režimu vyšších povinností, měl Varování v době zahájení nebo v průběhu lhůty pro podání nabídek zohlednit a reagovat na ně přijetím přiměřených bezpečnostních opatření.
Zadavatel připouští, že jím stanovené zadávací podmínky neobsahovaly požadavky eliminující či zmírňující výše uvedená rizika; přesto zadavatel aplikoval při posouzení nabídek omezení, která účastníci nemohli předem předvídat, což je v rozporu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 ZZVZ“.
52. V Úřadem provedeném překladu relevantní části bodu 5.5.1 manuálu OceanStor 6.1.x and V700R001 Administrator Guide, veřejně dostupného v anglickém jazyce na webových stránkách výrobce Huawei[2], který se dle strany „iii“ tohoto manuálu vztahuje mj. i na model 5610, je uvedeno, že „DME IQ umožňuje datovému úložišti pravidelně odesílat alarmy a logy. To pomáhá analyzovat stav datového úložiště v reálném čase, identifikovat potenciální rizika, automaticky lokalizovat poruchy a poskytovat jejich řešení. Usnadňuje tak odhalování chyb a zkracuje dobu jejich odstraňování. DME IQ propojuje úložiště dat vzdáleně a bezpečně s cloudovým systémem DME IQ v centrech technické podpory Huawei a využívá technologie umělé inteligence k analýze potenciálních rizik zařízení, poskytování řešení a odesílání dat zařízení do technické podpory Huawei. Datové úložiště šifruje alarmy a logy a odesílá je do cloudového systému DME IQ prostřednictvím šifrovaných kanálů přes internet. DME IQ může přijímat informace o zařízení nepřetržitě, během několika minut vytvářet servisní požadavky a včas automaticky upozorňovat technickou podporu Huawei na výjimky. Jakmile technická podpora vytvoří na DME IQ úlohu pro sběr dat, datové úložiště pravidelně odesílá požadavky na nahrání logů zařízení do cloudového systému DME IQ. Pokud je povoleno nahrávání logů, datové úložiště odesílá sesbírané logy zpět do cloudového systému DME IQ.“
Právní posouzení
53. Jak vyplývá z obsahu návrhu, navrhovatel brojí proti rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, jež zadavatel odůvodnil tím, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, pro které po něm nelze požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Předmětem vedeného správního řízení je tak posouzení, zda zadavatel zrušil zadávací řízení v souladu se zákonem.
54. K problematice zrušení zadávacího řízení Úřad nejprve obecně konstatuje, že zákon rozlišuje mezi zákonnou povinností zrušit zadávací řízení a možností zadavatele zrušit zadávací řízení v případech stanovených zákonem. Obligatorně zadavatel zadávací řízení zruší podle § 127 odst. 1 zákona, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení; fakultativně za podmínek stanovených v § 127 odst. 2 písm. a) až h) zákona, popř. v § 127 odst. 3 zákona. Zadavatel je tedy podle svého uvážení oprávněn zrušit zadávací řízení, ovšem pouze za předpokladu, že tak učiní z důvodu, resp. za situace aprobované zákonem.
55. Úřad uvádí, že základem pro skutková zjištění Úřadu při právním posouzení zákonnosti zrušení zadávacího řízení jsou důvody, které zadavatel formuloval právě ve svém rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Zadavatel je povinen při formulaci důvodů, pro které zrušil zadávací řízení, dodržovat zásady uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona; veškeré důvody musí být přitom vyjádřeny pouze v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, a to jednoznačně, srozumitelně, a tím i přezkoumatelně, aby se s nimi mohli seznámit jednotliví účastníci zadávacího řízení. Následně pak mohou být uvedené důvody příp. také přezkoumány Úřadem, kdy předmětem přezkumu jsou právě a jen důvody uvedené v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
56. Zákon sice neklade žádné formální obsahové požadavky na rozhodnutí podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, ani na sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona, nicméně Úřad zastává s ohledem na zásadu transparentnosti právní názor, že důvody, které vedly zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, v tomto konkrétním případě naplnění podmínek podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, musí zadavatel transparentním, tedy srozumitelným a jednoznačným způsobem, popsat a sdělit účastníkům zadávacího řízení, tedy uvést ve sdělení o zrušení zadávacího řízení podle § 128 odst. 1 zákona. V odůvodnění tak musí být vždy uvedeny všechny důvody hodné zvláštního zřetele svědčící pro zrušení zadávacího řízení, kterých se zadavatel dovolává, kdy tyto musí být dostatečně konkrétně, tedy jednoznačně a srozumitelně popsány, a určení okamžiku, od něhož zadavatel odvozuje výskyt důvodů hodných zvláštního zřetele. Zákon v ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) umožňuje zadavateli zrušit zadávací řízení v případě, že se v jeho průběhu vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv. Při kumulativním naplnění těchto podmínek je pak na uvážení zadavatele, zda zadávací řízení zruší. Bližší definici důvodů hodných zvláštního zřetele zákon neobsahuje a je tedy třeba tento pojem vykládat takovým způsobem, který nejlépe koresponduje se smyslem a účelem zákona, a rovněž ve vztahu k základním zásadám zadávacího řízení.
57. Ze znění uvedeného ustanovení zákona lze dovodit, že za důvody hodné zvláštního zřetele je možné považovat zákonem blíže nespecifikované důvody, které mohly vzniknout jak v důsledku jednání zadavatele, tak bez jeho přičinění. Úřad však v tomto kontextu zdůrazňuje, že i když tedy zákon umožňuje, aby zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení i z důvodu zadavatelem zaviněného, nelze v dané souvislosti přehlédnout, že možnost zrušení zadávacího řízení je podmíněna tím, že musí jít o důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, tj. o důvody, „které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, které vystavují zadavatele objektivnímu riziku pro případ, že by zadávací řízení zrušeno nebylo, a které by představovaly stejně závažný a objektivní důvod pro jinou osobu v témže nebo ve srovnatelném postavení zadavatele a v týchž či srovnatelných okolnostech, za nichž má být zadávací řízení zrušeno“[3]. Za takové důvody je tak možné považovat pouze reálně existující okolnosti, které jsou natolik závažné, že mají objektivní dopad do zadávacího řízení, tedy kdy dokončení zadávacího řízení by bylo v rozporu s účelem a cílem zákona. Jinými slovy, mělo by jít o důvody, kvůli kterým by nešlo nebo nemělo význam v zadávacím řízení pokračovat, případně by pokračování zapříčinilo postup zadavatele rozporný se zákonem.
58. Typicky lze považovat za takový důvod zjištění zadavatele během probíhajícího zadávacího řízení, že porušil postup předepsaný zákonem a nemá již možnost přijmout jiné opatření k nápravě nezákonného stavu ve smyslu § 49 odst. 1 zákona. Bylo by totiž nepochybně proti smyslu a účelu zákona požadovat po zadavateli, aby za takových okolností v zadávacím řízení zatíženém vadou nezákonnosti pokračoval a vědomě tak páchal přestupek s možností uložení pokuty, případně se vystavoval riziku uložení nápravného opatření ze strany Úřadu v rámci řízení o přezkoumání jeho úkonů. Obdobně se k ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona vyjadřuje i komentářová literatura[4], když uvádí, že se jedná „zřejmě o nejobecnější důvod pro zrušení zadávacího řízení, pod nějž je možno zařadit celou škálu nejrůznějších případů. Častou situací je zrušení v případě, že zadavatel zjistí, že se dopustil porušení zákona, které již nelze vzhledem k fázi zadávacího řízení napravit autoremedurou dle § 49.“
59. Úřad však dodává, že i když aktuálně účinné znění ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona rozšířilo vymezení toho, co lze považovat za důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, když došlo zejména k jednoznačnému vyjasnění, že tyto důvody mohou být i na straně zadavatele, stále platí, že tyto důvody musí objektivně a reálně existovat, jinak řečeno je třeba vyvarovat se jakékoliv svévole ze strany zadavatele.
60. Úřad tedy shrnuje, že se vždy musí jednat o důvody závažné, které se vyskytly v průběhu zadávacího řízení, a které atakují samotný smysl dokončení již zahájeného zadávacího řízení, důvody, kvůli kterým by nebylo možné v řízení pokračovat nebo by pokračování s nejvyšší pravděpodobností zapříčinilo postup zadavatele, který by byl v rozporu se zákonem. V souladu se zásadou transparentnosti pak musí být zrušení zadávacího řízení prosto jakýchkoli aspektů, které by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednání zadavatele.
61. Úřad připomíná, že v šetřeném případě zadavatel odůvodnil zrušení zadávacího řízení odkazem na § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Podle toto ustanovení zákona je přitom zadavatel oprávněn zrušit zadávací řízení, pokud jsou kumulativně splněny tyto dvě podmínky:
(i) vyskytly se důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a to bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoliv;
(ii) tyto důvody se vyskytly v průběhu zadávacího řízení.
62. V šetřeném případě zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení konkrétně uvedl, že se v průběhu zadávacího řízení vyskytl důvod hodný zvláštního zřetele, kterým je „nemožnost zajistit transparentní a nediskriminační průběh zadávacího řízení“. Tento důvod pak zadavatel v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení spojuje se zjištěním v souvislosti s námitkami podanými proti rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení, když zjistil zásadní vady zadávacích podmínek spočívající v nezohlednění varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 (ačkoli je povinným subjektem a budoucím poskytovatelem regulované služby v režimu vyšších povinností) a nepřijetí v této souvislosti přiměřených bezpečnostních opatření.
63. Z odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení tedy vyplývá, že toto rozhodnutí úzce souvisí s rozhodnutím o vyloučení navrhovatele, ve kterém zadavatel na základě analýzy rizik vyhodnotil, že navrhovatelem nabízené řešení (tj. diskové pole Huawei OceanStor 5610) obsahuje rizikové technologie, které mohou předávat systémová nebo uživatelská data do Čínské lidové republiky nebo z ní mohou být spravována, a proto navrhovatele vyloučil podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona pro nesplnění zadávacích podmínek. V rozhodnutí o námitkách podaných proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele však zadavatel dovodil, že zadávací podmínky neposkytují dostatečně explicitní oporu pro postup, při kterém by mohl vyloučit dodavatele z výše zmíněného důvodu. Proto zadavatel dospěl k závěru, že v daném případě je povinen zrušit zadávací řízení, neboť se jedná o nezbytný úkon k nápravě stavu, kdy nestanovil bezpečnostní parametry zadávací dokumentace dostatečně restriktivně a nabídku navrhovatele, jakožto prvního účastníka v pořadí, není možné přijmout na základě analýzy rizik.
64. Z textu varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, na něž se zadavatel odvolává v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, vyplývá, že NÚKIB varuje před hrozbou v oblasti kybernetické bezpečnosti spočívající v předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky, na území zvláštních administrativních oblastí či subjektům usídleným na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí, jakož i ve vzdálené správě technických aktiv vykonávané z území Čínské lidové republiky, zvláštních administrativních oblastí či ze strany subjektů usídlených na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí.
65. Podle bodu 30 uvedeného varování NÚKIB toto varování dopadá na orgány a osoby, které jsou povinny zavést bezpečnostní opatření podle § 4 odst. 4 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, přičemž z § 3 odst. f) ve spojení s § 2 písm. i) bod 5 uvedeného zákona vyplývá, že se předmětné varování vztahuje na základní službu, jejíž poskytování je závislé na sítích elektronických komunikací nebo informačních systémech a jejíž narušení by mohlo mít významný dopad na zabezpečení společenských nebo ekonomických činností ve zdravotnictví.[5]
66. V článku XII. „Kybernetická bezpečnost“ přílohy č. 4 zadávací dokumentace (tj. v návrhu smlouvy) zadavatel uvedl, že byl určen jako správce a provozovatel informačního systému základní služby v souladu s § 22 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti. S ohledem na tuto skutečnost, jakož i na to, že zadavatel je nemocnice, a tedy působí v odvětví uvedeném v § 2 písm. i) bodu 5 uvedeného zákona, má Úřad za to, že v šetřeném případě není sporu o tom, že varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 dopadá i na zadavatele.
67. Úřad dále uvádí, že v příloze č. 2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil požadavky na technickou specifikaci předmětu plnění, které podle bodu 2.2 zadávací dokumentace mají závazný charakter. Podle tohoto ustanovení zadávací dokumentace, pokud nabídka nesplní, byť jediný z těchto požadavků, daný účastník musí být ze zadávacího řízení vyloučen pro nesplnění zadávacích podmínek.
68. Pod bodem 2.16 uvedené přílohy č. 2 zadávací dokumentace zadavatel požadoval v rámci technické specifikace funkci „Remote Service (call home) v ceně řešení po celou dobu záruky“.
69. Navrhovatel v nabídce uvedl, že tato funkce je součástí nabízeného řešení, což potvrdil označením odpovědi „ANO“ u příslušného bodu technické specifikace.
70. Mezi účastníky správního řízení je sporu o to, zda pro provoz diskových polí pro účely plnění veřejné zakázky je nezbytné připojení k internetu. Uvedená otázka přitom přímo souvisí s argumentem zadavatele (mj. v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení), že navrhovatelem nabízené plnění – tj. diskové pole Huawei OceanStor 5610 – je v přímém rozporu s varováním NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, protože „nabízené řešení obsahuje rizikové technologie, které mohou předávat systémová nebo uživatelská data do ČLR“. Zadavatel tvrdí, že splnění požadavku v zadávací dokumentaci na funkci „Remote Service (call home)“ ze své podstaty nemůže být realizováno bez připojení k internetu.Naproti tomunavrhovatel v návrhu tvrdí, že pro provoz diskového pole se nevyžaduje ani stálé, ani občasné připojení k internetu. Z uvedeného navrhovatel dovozuje absenci bezpečnostního rizika vyplývajícího z nabízeného produktu čínského výrobce Huawei, neboť podle jeho tvrzení „V souvislosti s provozem diskových polí nedochází k předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky, na území zvláštních administrativních oblastí či subjektům usídleným na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí.“. Navrhovatel přitom ve vyjádření ze dne 9. 2. 2026 popsal jím nabízené řešení s tím, že »nabídl standardní funkcionalitu „Call Home“ realizovanou prostřednictvím protokolu SMTP (e-mail). Diskové pole Huawei OceanStor generuje při detekci chyby šifrovanou e-mailovou zprávu, kterou předává lokálnímu mail serveru Zadavatele v rámci vnitřní sítě (LAN). Zachování ostrovního režimu: Při této konfiguraci diskové pole nemá a nepotřebuje přístup k internetu. Komunikace probíhá výhradně uvnitř zabezpečené sítě Zadavatele směrem k jeho mail serveru (…)«
71. Úřad předně upozorňuje, že bod 2.16 přílohy č. 2 zadávací dokumentace neobsahuje kromě označení funkcionality „Remote Service (call home) v ceně řešení po celou dobu záruky“ žádné další upřesnění, a tedy ani to, jakým způsobem má být tento požadavek naplněn. I v případě, že by bylo možno v teoretické rovině připustit, že existují různé způsoby splnění tohoto požadavku, tedy i takový způsob, k němuž není zapotřebí připojení k internetu (jímž argumentuje navrhovatel), z nabídky navrhovatele způsob, jakým hodlá docílit splnění uvedené funkcionality (a tedy ani to, že k němu nebude třeba připojení k internetu), nevyplývá. Stejně tak z nabídky nevyplývá, že jím nabízené plnění realizuje funkci „Remote Service (call home)“ prostřednictvím protokolu SMTP (e-mail), kdy diskové pole dle tvrzení navrhovatele nemá a nepotřebuje připojení k internetu, jak popisuje v podaném návrhu. Navrhovatel k dané funkcionalitě v nabídce uvedl pouze slovo „ANO“ na znamení, že daný požadavek splňuje.
72. Úřad zdůrazňuje, že nabídku je třeba posuzovat především podle jejího obsahu, nikoli z dodatečně předkládaných prohlášení, změn či doplnění nabídky. Jestliže navrhovatel v nabídce garantoval splnění požadavku na funkci „Remote Service (call home)“ aniž by specifikoval, zda k tomuto účelu bude třeba připojení k internetu, nelze následně mít záruku, jakým způsobem bude plnění ve výsledku realizováno. Ačkoli tedy navrhovatel v návrhu argumentuje, že pro účely plnění veřejné zakázky plnění veřejné zakázky připojení k internetu nepotřebuje, tato skutečnost z podané nabídky neplyne. Zadavatel tak nemůže mít na základě obsahu podané nabídky jistotu, že plnění dodané navrhovatelem nebude funkci „Remote Service (call home)“ naplňovat způsobem, k němuž bude využívat připojení k internetu (tedy ve zkratce způsobem popisovaném zadavatelem, v němž spatřuje bezpečnostní riziko) či způsobem, který nyní navrhovatel popisuje v podaném návrhu.
73. Na základě výše uvedeného Úřad považuje za důvodné, když zadavatel v akceptaci nabídky navrhovatele, jejímž prostřednictvím navrhovatel nabízel diskové pole čínského výrobce Huawei, shledal bezpečnostní riziko s ohledem na obsah varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025. Toto varování přitom za rizikové považuje právě umožnění mj. „předávání systémových a uživatelských dat do Čínské lidové republiky, na území zvláštních administrativních oblastí či subjektům usídleným na území Čínské lidové republiky nebo zvláštních administrativních oblastí“ (a příp. vzdálenou správu technických aktiv). K tomu je třeba doplnit, že v uvedeném zjištění Úřad neshledal prvky svévole, když v šetřeném případě nastaly zcela objektivní okolnosti – tj. jednak vydání nového varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 bezprostředně před zahájením zadávacího řízení, a jednak podání nabídky obsahující produkt čínského výrobce. V takové situaci lze jistě chápat obavy zadavatele poté, co se důkladně seznámil s obsahem varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 a zjistil, že právě na nabídku obsahující nejnižší nabídkovou cenu (tj. nabídku navrhovatele) se uvedené varování NÚKIB vztahuje.
74. Zájem na vyvarování se stavu, kdy by zadavatel byl nucen vybrat plnění představující významné bezpečnostní riziko nejen pro něj samotného, ale rovněž pro pacienty jakožto třetí osoby, zjevně převyšuje nad individuálním zájmem navrhovatele na získání předmětné veřejné zakázky. Veřejný zájem na zajištění zvýšené úrovně ochrany dat v oblasti zdravotnictví lze dovodit také z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 As 113/2019–32 ze dne 25. 9. 2019, v němž soud dospěl k závěru, že požadavek zadavatele na doložení dostatečného zajištění ochrany informací ze strany dodavatele, který může v rámci plnění veřejné zakázky přicházet do styku s citlivými údaji pacientů, nelze považovat za nezákonný. Z tohoto rozsudku lze tedy dovodit, že v oblasti zdravotnictví existuje veřejný zájem na zvýšené míře ochrany osobních a citlivých údajů, a že zadavatel je oprávněn postupovat tak, aby bezpečnost těchto údajů zůstala zachována. Z uvedeného důvodu tak Úřad neshledává v postupu zadavatele, který se rozhodl zadávací řízení raději zrušit nežli riskovat naplnění bezpečnostních rizik vyplývajících z varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, jakoukoli nepřiměřenost, svévoli či účelovost. Naopak je z takového postupu zadavatele zjevný jeho důraz na zajištění bezpečnosti dat, které požívají s ohledem na veřejný zájem zesílené potřeby jejich ochrany.
75. Úřad přitom dospěl k závěru, že v daném případě by postrádalo smyslu nutit zadavatele, aby pořídil plnění, jehož realizace by nutně znamenala ignorování varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, a které by současně představovalo podstatné bezpečnostní riziko pro data, s nimiž zadavatel pracuje. Tím spíše to platí v situaci, kdy jde o zadavatele (nemocnici) nakládajícího s osobními a citlivými údaji, které by měly požívat zvýšené míry ochrany. Je proto zřejmé, že zadavateli nelze vytýkat, že odmítl přijmout řešení, jež by mohlo ohrozit bezpečnost jeho dat, byť se do této situace dostal v důsledku vlastního pochybení při nastavení zadávacích podmínek.
76. Lze konstatovat, že příčinou situace, kdy se zadávací řízení dostalo do stavu, v němž zadavatel nebyl schopen vybrat dodavatele veřejné zakázky, je skutečnost, že zadavatel do zadávacích podmínek nepromítl svou vůli respektovat varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025. Zadavatel totiž nestanovil žádnou podmínku ani mechanismus, na jehož základě by mohl vyloučit dodavatele nabízejícího plnění, na něž se toto varování vztahovalo. V důsledku toho byl v situaci, kdy by musel vybrat nabídku podléhající uvedenému varování, a tedy nebyl schopen vybrat dodavatele, aniž by toto varování ignoroval. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel zadávací řízení zrušil z důvodů, které sám způsobil nesprávným nastavením zadávacích podmínek. Nicméně i v takovém případě, jak již bylo uvedeno výše, lze na základě aktuálně účinného znění ustanovení § 127 odst. 2 písm. d) zákona považovat důvod hodný zvláštního zřetele za naplňující podmínky dle citovaného ustanovení zákona, neboť tyto důvody mohou být zapříčiněny zadavatelem.
77. Tvrzení navrhovatele, že zadavatel nemohl využít postup dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, neboť opomenutí povinností ze strany zadavatele zohlednit varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 v zadávacích podmínkách a přijmout s tím související bezpečnostní opatření nemůže dle navrhovatele založit legitimní důvod pro zrušení zadávacího řízení ani být přičítáno k tíži účastníka řízení, tedy považuje Úřad za nedůvodné, neboť pochybení zadavatele nevylučuje aplikaci § 127 odst. 2 písm. d) zákona. Z daného ustanovení totiž přímo vyplývá, že zadavatel má možnost zadávací řízení zrušit bez ohledu na to, zda důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu citovaného ustanovení zákona způsobil či nikoliv.
78. Úřad nad rámec uvedeného podotýká, že z veřejně dostupného manuálu OceanStor 6.1.x and V700R001 Administrator Guide, který se dle strany „iii“ tohoto manuálu vztahuje mj. i na model 5610, Úřad zjistil, že jeho bod 5.5.1 pojednává o využívání platformy DME IQ, která zajišťuje vzdálené propojení datového úložiště s cloudovým systémem provozovaným v technických centrech výrobce (Huawei), při kterém dochází k přenosu dat do center technické podpory provozovaných výrobcem. Uvedené zjištění tak má jistě potenciál umocnit obavu zadavatele z přenosu dat představujícího hrozbu ve smyslu varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, když i manuál k výrobku nabízenému navrhovatelem připouští předávání dat.
79. Tvrzení navrhovatele, podle nichž jsou licence k nabízenému řešení permanentní a nepodléhají periodické validaci ze strany výrobce, přístup ke správě zařízení je umožněn výlučně autorizovaným administrátorům v rámci interní sítě uživatele, veškeré operace jsou zaznamenávány pro účely auditu a operační systém diskového pole je implementován v souladu s přísnými bezpečnostními standardy, stejně jako tvrzení vztahující se ke způsobu aktualizace softwaru, nejsou způsobilá ovlivnit posouzení věci. Zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vycházel výhradně z varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, jehož předmětem je posouzení rizik spojených s mechanismy umožňujícími předávání dat a vzdálenou správu zařízení. Úřad má za prokázané, že s navrhovatelem nabízeným plněním jsou předmětná rizika spojena, a tudíž představuje hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Za této situace by podrobné posuzování věcné správnosti předmětných tvrzení bylo nadbytečné, neboť tato tvrzení nemohou zvrátit skutečnost, že nabízené plnění naplňuje znaky hrozby definované varováním NÚKIB ze dne 3. 9. 2025.
80. Ohledně první z uvedených (kumulativních) podmínek pro možnost zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tj. že se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, a to bez ohledu na to, zda tyto důvody způsobil či nikoliv, tak Úřad uzavírá, že daná podmínka v daném případě byla splněna, a to i přesto, že zadavatel daný důvod hodný zvláštního zřetele sám způsobil (když do zadávacích podmínek nepromítl svůj záměr reflektovat doporučení vyplývající z varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025).
81. Pokud jde o druhou z podmínek aplikace § 127 odst. 2 písm. d) zákona, tedy požadavek, aby důvod hodný zvláštního zřetele vznikl až v průběhu zadávacího řízení, a v souvislosti s námitkou navrhovatele, že varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 bylo vydáno ještě před zahájením zadávacího řízení, a tudíž podle jeho názoru § 127 odst. 2 písm. d) zákona nelze použít, Úřad uvádí následující.
82. Jak Úřad dovodil výše, zadavatel nepromítl do zadávacích podmínek obsah varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, v důsledku čehož zadávací dokumentace neobsahovala mechanismus, který by umožnil vyloučit dodavatele nabízejícího plnění podléhající tomuto varování. Ačkoli jde formálně o vadu vzniklou ve fázi přípravy zadávací dokumentace, tedy před zahájením zadávacího řízení, je nezbytné vzít v úvahu zcela specifické skutkové okolnosti případu, zejména že
(i) varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 bylo vydáno pouhých pět dní před zahájení zadávacího řízení
(ii) zadavatel v zadávacím řízení obdržel nabídku, na kterou dopadá uvedené varování NÚKIB a
(iii) tato nabídka se umístila jako první v pořadí.
83. Z obsahu rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení vyplývá, že zadavatel si existenci vady zadávacích podmínek uvědomil až v okamžiku, kdy posuzoval námitky navrhovatele proti svému rozhodnutí o jeho vyloučení. Právě tehdy zjistil, že nastavení zadávacích podmínek mu fakticky neumožňuje vyloučit dodavatele, jehož nabídka je v rozporu s varováním NÚKIB ze dne 3. 9. 2025. Zadavatel tedy objektivně identifikoval důvod hodný zvláštního zřetele až v průběhu zadávacího řízení (nikoli před jeho zahájením), a to ve spojení s obdržením nabídky navrhovatele. To, že důvod vznikl až v průběhu zadávacího řízení dokládá to, že pokud by nabídka obsahující řešení, na které dopadá varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, která se současně umístila jako první v pořadí, nebyla podána, důvod pro zrušení zadávacího řízení předkládaný zadavatelem by vůbec nenastal. Důvod hodný zvláštního zřetele podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona tedy v šetřeném případě nastal teprve poté, co zadavatel na základě obsahu nabídky navrhovatele vyhodnotil, že konkrétní nabízené technologie nesou závažná bezpečnostní rizika ve smyslu varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 a že dodavatele předkládajícího tuto nabídku nelze na základě obsahu zadávacích podmínek vyloučit. Závěry uvedené ve Stanovisku manažera kybernetické bezpečnosti ze dne 16. 10. 2025 (které je součástí dokumentace o zadávacím řízení) daná rizika detailně popisují, identifikují jejich kritickou povahu a konstatují, že je nelze žádným dostupným opatřením eliminovat.
84. Zadavatel mohl rizika spojená s nabízenými technologiemi objektivně vyhodnotit až po předložení nabídek, neboť teprve tehdy měl k dispozici konkrétní technické řešení, k němuž se varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 vztahuje. Vznik důvodu hodného zvláštního zřetele tak bezprostředně souvisí s průběhem zadávacího řízení, nikoliv s okamžikem samotného vydání varování. V této souvislosti Úřad podotýká, že nelze přehlédnout, že mezi vydáním předmětného varování NÚKIB (3. 9. 2025) a zahájením zadávacího řízení uplynulo pouze pět dní. Tato lhůta navíc zahrnovala víkend, což dále zmenšilo reálný časový prostor pro jeho plnohodnotné zapracování. Proces důkladného seznámení se s obsahem varování, jeho interní analýzy a následné implementace do zadávacích procesů jistě vyžaduje čas, a proto je objektivně možné, že zadavatel neměl dostatek prostoru k jeho efektivnímu promítnutí do zadávací dokumentace (a to ani po dobu běhu lhůty pro podání nabídek). Nelze rovněž vyloučit, že zadavatel se seznámil se všemi odbornými a technickými aspekty varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 až v návaznosti na závěry Stanoviska manažera kybernetické bezpečnosti ze dne 16. 10. 2025, které obsahovalo podrobné vyhodnocení rizik vztahujících se ke konkrétnímu nabízenému řešení. Právě toto stanovisko mohlo zadavateli poprvé poskytnout dostatečně konkrétní skutkový základ k závěru, že rizika plynoucí z nabídky navrhovatele dosahují intenzity, kterou nelze akceptovat ani kompenzovat jinými opatřeními.
85. K námitce navrhovatele, že rozhodující je okamžik, kdy důvod hodný zvláštního zřetele objektivně vznikl, nikoliv okamžik, kdy si jej zadavatel uvědomil, Úřad uvádí, že v tomto případě je samotný vznik důvodu hodného zvláštního zřetele, pro který nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, neoddělitelný od události, kterou je podání nabídky (navrhovatele), na kterou se vztahuje varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025. Jinými slovy, daný důvod hodný zvláštního zřetele nemohl vzniknout dříve, než byly zadavateli známy konkrétní technologie obsažené v předložených nabídkách.
86. Úřad doplňuje, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá žádná indicie nasvědčující tomu, že by zadavatel nedůvodně využil varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025 jako záminku ke zrušení zadávacího řízení či že by záměrně zneužil vadu zadávací dokumentace k obcházení zákona. Naopak průběh zadávacího řízení nasvědčuje tomu, že zadavatel přistoupil ke zrušení zadávacího řízení v dobré víře se záměrem zohlednit relevantní bezpečnostní rizika a že si nedostatky zadávacích podmínek uvědomil až v návaznosti na konkrétní nabídku, která tato rizika reálně otevřela.
87. Je třeba zdůraznit, že zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, klade na zadavatele veřejných zakázek zcela jednoznačné povinnosti, pokud jde o zohledňování bezpečnostních opatření. Podle § 4 odst. 4 uvedeného zákona jsou orgány a osoby tam uvedené povinny promítnout požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření do výběru dodavatele i do následných smluvních ujednání, a to v rozsahu nezbytném pro splnění povinností v oblasti kybernetické bezpečnosti. Zákon výslovně stanoví, že takový postup není nezákonným omezením hospodářské soutěže.
88. Z uvedeného plyne, že pokud zadavatel v důsledku varování NÚKIB dospěl k závěru, že nabídka určitého dodavatele představuje nepřijatelná rizika z hlediska kybernetické bezpečnosti, pak je zcela legitimní, že takový dodavatel nemůže být vybrán k realizaci plnění. Jinými slovy, i když důsledkem aplikace požadavků kybernetické bezpečnosti může být omezující efekt na hospodářskou soutěž, jde o efekt zákonem předvídaný a aprobovaný. Nelze proto dovodit, že by sledování cíle spočívajícího v promítnutí požadavků vyplývající z bezpečnostních opatření do výběru dodavatele představovalo ze strany zadavatele účelové či diskriminační jednání.
89. Je třeba zdůraznit, že v daném případě Úřad neshledal, že by se jednalo o situaci, kdy by zadavatel ad hoc hledal důvod, jak konkrétního účastníka vyloučit, ani o případ, kdy by zrušením řízení sledoval jiný – nepřípustný – např. subjektivní zájem. Bezpečnostní kritéria jsou v tomto případě objektivně definována orgánem veřejné moci (NÚKIB), vázána na existenci konkrétního technologického rizika a aplikována nediskriminačně na všechny možné dodavatele nabízející dotčený typ technologie. Postup zadavatele byl tedy veden nikoli snahou některému dodavateli zabránit soutěžit, ale snahou dostát své zákonné povinnosti chránit bezpečnost dat, s nimiž pracuje. V takovém kontextu nelze dospět k závěru o účelovosti nebo o snaze zadavatele obejít zákon.
90. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že v šetřeném případě posoudil i druhou z podmínek pro aplikaci § 127 odst. 2 písm. d) zákona, jako splněnou, jelikož dospěl k závěru, že důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval (popsané v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení), se vyskytly v průběhu zadávacího řízení.
91. K tvrzení navrhovatele, že existuje pochybnost, zda zadavatel postupoval v souladu s právními předpisy, protože v rozhodnutí o vyloučení vycházel jak z varování NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, tak i z varování NÚKIB ze dne 17. 12. 2018, zatímco rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení odůvodnil pouze varováním NÚKIB ze dne 3. 9. 2025, Úřad uvádí, že předmětem řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného před Úřadem jsou výlučně důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 127 odst. 2 písm. d) zákona, které zadavatel explicitně uvedl v napadeném úkonu, tj. v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení. Skutečnost, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení zmínil i další skutečnosti či podpůrné úvahy, není pro posouzení zákonnosti samotného rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení relevantní, neboť tyto skutečnosti nejsou součástí odůvodnění napadeného úkonu. Úřad se proto zabývá pouze těmi důvody, které zadavatel uvedl přímo v rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
92. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má Úřad za prokázané, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení je přezkoumatelné, neboť obsahuje konkrétní jednoznačný, a tedy přezkoumatelný důvod zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. d) zákona, resp. zadavatel okolnosti vedoucí ke zrušení zadávacího řízení v daném rozhodnutí uvedl dostatečně, srozumitelně a určitě. Současně má Úřad za prokázané, že nastaly zákonem stanovené podmínky, při jejichž splnění je možné zadávací řízení zrušit dle citovaného ustanovení zákona, neboť pokračování v zadávacím řízení by vedlo k pořízení plnění, jež by představovalo podstatné bezpečnostní riziko (zejména s ohledem na charakter dat, s nimiž zadavatel pracuje), přičemž tento důvod hodný zvláštního zřetele nastal až v průběhu zadávacího řízení, a to v souvislosti s podáním nabídky navrhovatele. Úřad proto uzavírá, že zadavatel postupoval v šetřeném případě při zrušení zadávací řízení podle § 127 odst. 2 písm. d) zákona v souladu se zákonem.
93. Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. Fakultní nemocnice Motol a Homolka, V úvalu 84/1, Motol, 150 00 Praha 5
2. Netfox s.r.o., Hartigova 65/2755, 130 00 Praha 3 - Žižkov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti byl zrušen ke dni 1. 11. 2025. Zadávací řízení bylo zahájeno dne 8. 9. 2025. V době zahájení zadávacího řízení byl tedy tento zákon účinný.
[2] https://support.huawei.com/enterprise/en/doc/EDOC1100233723/426cffd9/about-this-document
[3] viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 64/2009-109 ze dne 27. 1. 2010 – uvedený rozsudek byl sice vydán ve vztahu k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jenž obsahoval oproti zákonu ve svém § 84 odst. 2 písm. e) mírně odlišnou úpravu týkající se důvodů hodných zvláštního zřetele, avšak podmínka, že musí jít o důvody, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, v ní byla rovněž obsažena. Z tohoto důvodu lze dle názoru Úřadu uvedený rozsudek aplikovat i na výklad důvodů hodných zvláštního zřetele dle zákona.
[4] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 965
[5] Pozn. Úřadu: Ačkoliv bylo toto varování vydáno podle předchozí právní úpravy, ustanovení § 71 odst. 3 (platného a účinného) zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti stanoví, že varování vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 181/2014 Sb. o kybernetické bezpečnosti se považují za varování vydaná podle tohoto zákona.