číslo jednací: 11899/2026/163
spisová značka: R0028/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb – Výzva 2-2025 (Česká republika – Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje) |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené usnesení potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 31. 3. 2026 |
| Související rozhodnutí | 06117/2026/500 11899/2026/163 |
| Dokumenty |  2026_R0028.pdf 352 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0028/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-11899/2026/163 |
|
Brno 31. 3. 2026 |
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 27. 2. 2026, který podal žadatel
- Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1,
proti usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 13. 2. 2026 č. j. ÚOHS-06117/2026/500, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-V0026/2026/PV o žádosti výše uvedeného žadatele ze dne 27. 1. 2026 o přiznání postavení účastníka či vedlejšího účastníka správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0007/2026/VZ,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Usnesení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-V0026/2026/PV, č. j. ÚOHS- 06117/2026/500 ze dne 13. 2. 2026
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
ODŮVODNĚNÍ
I. Správní řízení vedené Úřadem proto ochranu hospodářské soutěže
1. Úřad obdržel dne 27. 1. 2026 žádost žadatele o přiznání postavení účastníka řízení, eventuálně o přiznání postavení vedlejšího účastníka podle § 141 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“). Podle žadatele mu svědčí postavení účastníka správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0007/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4, (dále jen „navrhovatel“) ze dne 23. 12. 2025 na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování mobilních telekomunikačních služeb“ č. j. KHSJM 62077/2025 uzavřené dne 27. 11. 2025 mezi zadavatelem – Česká republika – Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně, IČO 71009191, se sídlem Jeřábkova 1847/4, Černá Pole, 602 00 Brno, (dále jen „zadavatel“) – a obchodní společností Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5, (dále jen „vybraný dodavatel“) na veřejnou zakázku „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb – Výzva 2-2025“, uveřejněnou na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00000128, zadávanou na základě „Výzvy k podání nabídky“ ze dne 14. 11. 2025 v dynamickém nákupním systému s názvem „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-008298, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 2. 2025 pod ev. č. 90359-2025 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Žádost o přiznání postavení účastníka správního řízení žadatel odůvodňuje tím, že jako centrální zadavatel odpovídá za zákonnost nastavení zadávacích podmínek a průběh zadávacího postupu, a výsledek řízení tedy přímo zasahuje do jeho práv a povinností, jelikož mu v případě úspěchu navrhovatele hrozí přímý postih za přestupek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“).[1] Žadatel uvádí, že pokud by jej Úřad účastníkem řízení neshledal, pak žádá o přiznání postavení vedlejšího účastníka podle § 141 odst. 3 věta druhá správního řádu, neboť má zájem na výsledku řízení. Žadatel rovněž odkazuje na judikaturu správního soudu, podle které se návrhové řízení u Úřadu svou povahou blíží spornému řízení podle § 141 správního řádu.
II. Napadené usnesení
3. Dne 13. 2. 2026 Úřad usnesením č. j. ÚOHS-06117/2026/500, sp. zn. ÚOHS-V0026/2026/PV, rozhodl tak, že žadatel není účastníkem ani vedlejším účastníkem řízení.
4. Odkázal přitom na průběh správního řízení, kdy dne 23. 12. 2025 obdržel Úřad návrh navrhovatele, na základě kterého bylo zahájeno správní řízení ve věci uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené na předmětnou veřejnou zakázku, jehož účastníky jsou podle § 256 ZZVZ navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel. Navrhovatel v návrhu brojí proti postupu žadatele jakožto centrálního zadavatele s odůvodněním, že ten porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil výběr dodavatele.
5. Vzhledem k tomu, že § 256 ZZVZ představuje zvláštní právní úpravu účastenství ve správním řízení vůči obecné právní úpravě podle správního řádu, nelze v případě správních řízení zahájených Úřadem na návrh a v případě správních řízení zahájených z moci úřední ve věci případného uložení nápravného opatření aplikovat obecnou úpravu účastenství ve správním řízení podle § 27 a násl. správního řádu. Účastníky výše uvedených správních řízení zahájených Úřadem tak nemohou být další dotčené osoby, byť by mohly být v důsledku rozhodnutí Úřadu v daných správních řízeních dotčeny na svých právech nebo povinnostech (a tedy podle obecné úpravy správního řádu by je bylo možno za účastníky považovat).
6. S ohledem na skutečnost, že správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0007/2026/VZ je řízením o uložení zákazu plnění smlouvy, které bylo zahájeno na základě návrhu, jsou podle závěru Úřadu jeho účastníky v souladu s § 256 ZZVZ navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel.
7. V otázce vedlejšího účastenství se podle závěru Úřadu správní řád na řízení u Úřadu nepoužije rovněž.
III. Rozklad žadatele
8. Ze správního spisu vyplývá, že napadené usnesení bylo žadateli doručeno dne 13. 2. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 27. 2. 2026, tak byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
9. Žadatel v rozkladu uvádí, že ve veřejné zakázce vystupoval jako centrální zadavatel ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) ZZVZ. Z této pozice připravil a realizoval zadávací podmínky a provedl veškeré úkony v zadávacím postupu, které byly nezbytným procesním předpokladem pro uzavření smluv.
10. Úřad ve své argumentaci vychází z předpokladu, že úprava účastenství je v ZZVZ jednak úpravou speciální, jednak úpravou komplexní. Žadatel v tomto ohledu považuje za neodpovídající zákonné úpravě závěr Úřadu, „že protože správní řízení vedené Úřadem je řízením o uložení zákazu plnění smlouvy, které bylo zahájeno na základě návrhu, jsou jeho účastníky v souladu s § 256 zákona ‚pouze‘ navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel“. Hypoteticky by totiž dle závěru Úřadu zřejmě postačovalo zmocnění centrálního zadavatele ze strany pověřujících zadavatelů k uzavření smluv na veřejnou zakázku, aby se mohl stát účastníkem řízení.
11. Zákonodárce sice v souladu s právem Evropské unie prostřednictvím několika institutů konstruuje řízení před Úřadem především jako řízení rychlé a efektivní, avšak v případě § 256 ZZVZ nelze jednoznačně vyloučit účastenství centrálního zadavatele. V tomto ohledu žadatel odkazuje na komentář v systému ASPI, podle kterého „[k]onečně v řízení o uložení zákazu plnění smlouvy jsou účastníkem řízení vedle zadavatele a navrhovatele (když toto řízení je možno zahájit vždy pouze na návrh, nikoliv z moci úřední) rovněž strany dotčené smlouvy.“ Stejně tak z důvodové zprávy k ZZVZ (k původnímu § 242) lze podle žadatele dovodit, že zadavatel bude účastníkem řízení ve všech v tomto ustanovení popisovaných variantách.
12. Jelikož znění § 256 ZZVZ může být nejednoznačné, měl by Úřad v případě pochybností o jeho výkladu brát v úvahu oprávněný zájem centrálního zadavatele, tj. vycházet ze skutečnosti, že dle věty první před středníkem se uplatní následující: „Účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel“.
Závěr rozkladu
13. Žadatel je přesvědčen, že napadené usnesení Úřadu je nezákonné a věcně nesprávné, a proto navrhuje napadené usnesení zrušit a přiznat žadateli účastenství ve správním řízení.
IV. Řízení o rozkladu
14. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu mi předal spis spolu se svým stanoviskem k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
15. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného usnesení a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného usnesení a dospěl jsem k závěru, že Úřad napadeným usnesením rozhodl v souladu s právními předpisy. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí o rozkladu jsou ve stručnosti rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil k zamítnutí rozkladu a potvrzení napadeného usnesení.
V. K námitkám rozkladu
16. Rozklad žadatele směřuje k posouzení, zda § 256 ZZVZ vymezuje okruh účastníků správního řízení na úseku veřejných zakázek taxativně, a tedy vylučuje použití § 27 správního řádu, nebo je výčet účastníků v § 256 zákona demonstrativní a lze tedy § 27 správního řádu podpůrně aplikovat.
17. Podle § 256 ZZVZ platí, že účastníkem řízení je zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.
18. Jak správně uvedl Úřad, který v napadeném usnesení podrobně zrekapituloval relevantní právní úpravu účastenství ve správním řízení, správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0007/2026/VZ je řízením o uložení zákazu plnění smlouvy, které bylo zahájeno na základě návrhu; proto jsou jeho účastníky v souladu s § 256 zákona pouze navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel.
19. Úřad při svém rozhodování důsledně vycházel z již ustálené rozhodovací praxe Úřadu, z níž také citoval (např. rozhodnutí předsedy ze dne 9. 12. 2019 sp. zn. ÚOHS-R0170/2019/VZ). K tomu odkazuji i na některá další rozhodnutí (viz sp. zn. ÚOHS-R0171/2019/VZ ze dne 26. 11. 2019 či ÚOHS-V0157/2019/VZ a ÚOHS-V0156/2019/VZ ze dne 20. 9. 2019). Ustanovení § 256 ZZVZ totiž představuje lex specialis, tedy zvláštní právní úpravu účastenství ve správním řízení vůči obecné právní úpravě dle správního řádu. V případě správních řízení zahájených Úřadem na návrh a v případě správních řízení zahájených z moci úřední ve věci případného uložení nápravného opatření, resp. v případě správních řízení o přestupku podle zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, nelze aplikovat obecnou úpravu účastenství ve správním řízení podle § 27 a násl. správního řádu. Účastníky správních řízení zahájených na základě návrhu navrhovatele u Úřadu tak nemohou být další dotčené osoby, byť by mohly být v důsledku rozhodnutí Úřadu v daných správních řízení dotčeny na svých právech nebo povinnostech. Správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0007/2026/VZ je řízením o uložení zákazu plnění smlouvy. Bylo zahájeno na základě návrhu, a proto jsou jeho účastníky – aniž by Úřadu v tomto vznikla jakákoli pochybnost – v souladu s § 256 zákona pouze navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel.
20. Uvedený závěr lze podpořit též odkazem na některé soudní rozsudky, jak učinil již Úřad v napadeném usnesení (např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 10. 2016 sp. zn. 30 Af 74/2014 nebo rozsudek téhož soudu ze dne 8. 12. 2006 sp. zn. 62 Ca 35/2006).
21. Ačkoli se řízení o přezkoumání úkonů zadavatele řídí správním řádem, otázka, kdo je účastníkem takového řízení, je zodpovězena v § 256 ZZVZ. Proto je v souladu § 1 odst. 2 správního řádu aplikace § 27 správního řádu vyloučena. Stejný názor lze nalézt i v doktrinální literatuře,[2] která v této otázce především odkazuje na relevantní judikaturu soudů.
22. Žadatel v rozkladu zastává názor, že by se na účastenství měl aplikovat § 256 ZZVZ v celém svém kontextu, což by podle něj mělo znamenat, že věta první tohoto ustanovení se uplatní ve všech řízeních a účastníky budou vždy zadavatel (zde tedy i centrální zadavatel) a navrhovatel. K tomu uvádím, že jak ostatně vyplývá z již shora uvedené argumentace, věta první § 256 ZZVZ, podle které je účastníkem řízení zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel, se uplatní jako obecné východisko pro ta řízení, v nichž se nejedná o uložení zákazu plnění smlouvy. Řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je v § 256 ZZVZ definováno jako řízení speciální, jehož účastníci jsou vyjmenováni taxativně. Z tohoto důvodu nelze vycházet ze znění věty první a tím rozšiřovat okruh účastníků.
23. Pokud se žadatel domáhal přiznání postavení vedlejšího účastníka řízení s odkazem na zákonnou úpravu sporného řízení podle správního řádu, musím i v tomto dát za pravdu závěru Úřadu. V otázce účastenství se správní řád na řízení u Úřadu nepoužije vůbec (tedy ani jeho § 141 odst. 3), což, jak správně Úřad uvedl v napadeném usnesení, vyplývá nejen z gramatického výkladu, kdy zákon pro řízení před Úřadem pevně stanoví uzavřený okruh účastníků, ale rovněž i z výkladu teleologického. Z něj vyplývají odlišnosti mezi obecnou úpravou plynoucí ze správního řádu a speciální úpravou obsaženou v ZZVZ. Projevem snahy zákonodárce o rychlé a efektivní řízení před Úřadem je i zvláštní úprava účastenství, kdy ZZVZ vymezuje poměrně omezený okruh účastníků řízení bez možnosti jeho dalšího rozšiřování. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by docházet k situacím, že by v podstatě např. všichni účastníci zadávacího řízení mohli tvrdit, že mají zájem na výsledku správního řízení, jelikož podali nabídku (na jejíž přípravu vynaložili mnohdy nemalé prostředky) a mají zájem na získání veřejné zakázky. Takovýmto postupem by tedy mohlo dojít k nekontrolovanému rozšiřování účastníků správního řízení, což by se zpravidla negativně odrazilo v délce trvání správního řízení. Takový přístup by znamenal popření uvedeného principu efektivního a rychlého přezkumu veřejných zakázek.
24. K argumentaci žadatele komentářem k § 256 ZZVZ v systému ASPI nezbývá než uvést, že i když jím citovaný komentář může vyznívat tak, že podporuje jeho názor v otázce účastenství, nejedná se o závazný právní výklad citovaného ustanovení, jímž by byl správní orgán vázán. Komentáře k jednotlivým zákonům v ASPI mají charakter odborných výkladů a slouží pouze jako pomocný nástroj pro lepší pochopení právních předpisů, ale soudy a orgány veřejné moci nejsou povinny se jimi řídit. Úřad se v napadeném usnesení opíral zejména o doslovné znění zákona podpořené rozhodovací praxí i judikaturou.
25. S ohledem na výše uvedené tedy platí, že účastenství ve správním řízení, které je vedeno podle ZZVZ před Úřadem, upravuje toliko § 256 ZZVZ. Žadatel podle tohoto ustanovení postavení účastníka ve správním řízení zahájeném k návrhu na zákaz uložení plnění smlouvy nemá, a proto jeho žádosti nemohlo být vyhověno, stejně jako nyní nelze vyhovět jeho rozkladu.
VI. Závěr
26. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
Česká republika-Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[2] Krč, R., Vaněček, J. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 907 s.
Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 1499 s.