číslo jednací: 06118/2026/500
spisová značka: V0027/2026/PV
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb – Výzva 2-2025 (Česká republika – Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje) |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | není účastníkem správního řízení |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 31. 3. 2026 |
| Související rozhodnutí | 06118/2026/500 11900/2026/163 |
| Dokumenty |  2026_V0027.pdf 431 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-V0027/2026/PV |
|
|
|
Číslo jednací: ÚOHS-06118/2026/500 |
|
Brno 13. 2. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci žádosti žadatele
- Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1,
ze dne 27. 1. 2026 o přiznání postavení účastníka či vedlejšího účastníka správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0008/2026/VZ,
vydává podle § 28 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
usnesení:
Žadatel – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1 – není účastníkem (a to ani vedlejším) správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0008/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele T-Mobile Czech Republic a.s., IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4, ze dne 23. 12. 2025 na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování mobilních telekomunikačních služeb“ č. j. KHSKV 15867/2025/EPO uzavřené dne 2. 12. 2025 mezi zadavatelem – Česká republika – Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech, IČO 71009281, se sídlem Závodní 360/94, Dvory, 360 06 Karlovy Vary – a obchodní společností Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5, na veřejnou zakázku „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb – Výzva 2-2025“ uveřejněnou na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00000128, zadávanou na základě „Výzvy k podání nabídky“ ze dne 14. 11. 2025 v dynamickém nákupním systému s názvem „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-008298, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 2. 2025 pod ev. č. 90359-2025.
Odůvodnění
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 27. 1. 2026 žádost žadatele – Česká republika – Ministerstvo financí, IČO 00006947, se sídlem Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1 (dále jen „žadatel“) – o přiznání postavení účastníka řízení, eventuálně o přiznání postavení vedlejšího účastníka podle § 141 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), v rámci které žadatel vyjadřuje své přesvědčení, že mu svědčí postavení účastníka správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0008/2026/VZ ve věci návrhu ze dne 23. 12. 2025 na uložení zákazu plnění „Smlouvy o poskytování mobilních telekomunikačních služeb“ č. j. KHSKV 15867/2025/EPO uzavřené dne 2. 12. 2025 mezi zadavatelem – Česká republika – Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje se sídlem v Karlových Varech, IČO 71009281, se sídlem Závodní 360/94, Dvory, 360 06 Karlovy Vary (dále jen „zadavatel“) – a obchodní společností Vodafone Czech Republic a.s., IČO 25788001, se sídlem náměstí Junkových 2808/2, Stodůlky, 155 00 Praha 5 (dále jen „vybraný dodavatel“), (dále také jako „smlouva“) na veřejnou zakázku „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb – Výzva 2-2025“ uveřejněnou na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00000128, zadávanou na základě „Výzvy k podání nabídky“ ze dne 14. 11. 2025 v dynamickém nákupním systému s názvem „Dynamický nákupní systém na poskytování mobilních telekomunikačních služeb“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 2. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 10. 2. 2025 pod ev. č. Z2025-008298, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 10. 2. 2025 pod ev. č. 90359-2025 (dále jen „veřejná zakázka“), a žádá, aby mu Úřad toto postavení přiznal a nadále s ním jako s účastníkem (případně vedlejším účastníkem) výše uvedeného správního řízení jednal.
2. Dnem 27. 1. 2026, kdy Úřad předmětnou žádost obdržel, bylo podle § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o této žádosti.
3. Žádost o přiznání postavení účastníka správního řízení žadatel odůvodňuje tím, že odpovídá za zákonnost nastavení zadávacích podmínek a průběh zadávacího postupu, a výsledek řízení tedy přímo zasahuje do jeho práv a povinností, jelikož mu v případě úspěchu navrhovatele hrozí přímý postih za přestupek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Žadatel dále uvádí, že pokud by jej Úřad účastníkem řízení neshledal, pak žádá o přiznání postavení vedlejšího účastníka podle § 141 odst. 3 věta druhá správního řádu, neboť má zájem na výsledku řízení z dříve uvedeného důvodu. Žadatel rovněž odkazuje na judikaturu správního soudu, podle které se návrhové řízení u Úřadu svou povahou blíží spornému řízení podle ustanovení § 141 správního řádu.
4. K tomu Úřad uvádí následující.
5. Dne 23. 12. 2025 Úřad obdržel návrh navrhovatele – T-Mobile Czech Republic a.s.,
IČO 64949681, se sídlem Tomíčkova 2144/1, Chodov, 148 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne, na základě kterého bylo zahájeno správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0008/2026/VZ ve věci uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené na základě předmětné veřejné zakázky, jehož účastníky jsou podle § 256 zákona navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel. Navrhovatel v návrhu brojí proti postupu žadatele, jakožto centrálního zadavatele, s odůvodněním že ten porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a tím ovlivnil výběr dodavatele.
6. Podle § 27 odst. 1 správního řádu jsou účastníky řízení
a) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;
b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.
7. Podle § 27 odst. 2 správního řádu jsou účastníky též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.
8. Podle § 27 odst. 3 správního řádu jsou účastníky rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odstavce 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odstavce 1.
9. Podle § 28 odst. 1 správního řádu bude za účastníka v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Postup podle předchozí věty nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci.
10. Podle § 141 odst. 1 správního řádu řeší správní orgán ve sporném řízení spory z veřejnoprávních smluv (část pátá) a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů.
11. Podle § 141 odst. 3 věta druhá správního řádu se jako vedlejší účastníci mohou přihlásit osoby, které mají zájem na výsledku řízení; tyto osoby mají postavení účastníků řízení podle § 27 odst. 2, jejich odvolání proti rozhodnutí ve věci je však přípustné jedině tehdy, jestliže se odvolal navrhovatel nebo odpůrce.
12. Podle § 256 zákona je účastníkem řízení zadavatel a v řízení zahájeném na návrh též navrhovatel; je-li předmětem řízení přezkoumání výběru dodavatele nebo výběru návrhu v soutěži o návrh, je účastníkem řízení též vybraný dodavatel nebo vybraný účastník soutěže o návrh. V řízení o uložení zákazu plnění smlouvy je účastníkem řízení navrhovatel a strany smlouvy.
13. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 256 zákona představuje zvláštní právní úpravu účastenství ve správním řízení vůči obecné právní úpravě dle správního řádu [k tomu srov. též např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 74/2014-535 ze dne 17. 10. 2016[1], z něhož vyplývá, že „Zákon o veřejných zakázkách totiž sám upravuje v § 116 okruh účastníků jednotlivých druhů řízení. Podle § 27 odst. 3 správního řádu jsou přitom účastníky správního řízení (vedle účastníků řízení podle odst. 1 a 2) rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. V takovém případě je pak potřeba rozlišovat dvě situace. První možností je, že se vychází z obecného vymezení okruhu účastníků správního řízení ve správním řádu, ale zvláštní zákon navíc vedle toho přiznává postavení účastníků řízení i dalším osobám, kterým by postavení účastníka řízení ze samotného správního řádu nevyplývalo. Druhou možností je, že zvláštní zákon stanoví okruh účastníků řízení ve vztahu k § 27 odst. 1 a 2 správního řádu zcela samostatně a nevychází z obecného vymezení účastníků řízení podle § 27 odst. 1 a 2, které se proto nepoužije, ale sám taxativně stanoví okruh účastníků toho kterého správního řízení.“], nelze v případě správních řízení zahájených Úřadem na návrh a v případě správních řízení zahájených z moci úřední ve věci případného uložení nápravného opatření aplikovat obecnou úpravu účastenství ve správním řízení dle ustanovení § 27 a násl. správního řádu. Účastníky výše uvedených správních řízení zahájených Úřadem tak nemohou být další dotčené osoby, byť by mohly být v důsledku rozhodnutí Úřadu v daných správních řízeních dotčeny na svých právech nebo povinnostech (a tedy podle obecné úpravy správního řádu by je bylo možno za účastníky považovat).
14. Výše uvedený závěr potvrdil rovněž předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0170/2019/VZ-33918/2019/321/TMi ze dne 9. 12. 2019, ve kterém je uvedeno, že nesprávný je názor, podle kterého účastenství podle § 256 zákona nevylučuje účastenství podle § 27 správního řádu. Předseda Úřadu dále uvádí: „[n]ejen že odporuje jasné dikci ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu, ale nepodepírá jej ani žádná relevantní judikatura. Naopak znovu musím odkázat na zmíněné rozhodnutí krajského soudu ze dne 17. 10. 2016, č. j. 30 Af 74/2014-535, které říká, že v případě řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ‚zvláštní zákon stanoví okruh účastníků řízení ve vztahu k § 27 odst. 1 a 2 správního řádu zcela samostatně a nevychází z obecného vymezení účastníků řízení podle § 27 odst. 1 a 2, které se proto nepoužije, ale sám taxativně stanoví okruh účastníků toho kterého správního řízení (blíže viz Vedral, J.: K obecnému vymezení okruhu účastníků správního řízení podle správního řádu. ASPI, 2011).‘ Je tedy zjevné, že poměry účastníků řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se řídí v jednotlivostech správním řádem, nikoliv však v otázce, kdo je účastníkem takového řízení, neboť tato otázka je zodpovězena v § 256 zákona a v souvislosti s § 1 odst. 2 správního řádu aplikaci ustanovení § 27 správního řádu vylučuje. (…) tedy platí, že účastenství ve správním řízení, které je vedeno dle zákona před Úřadem, upravuje toliko § 256 zákona.“
15. S ohledem na skutečnost, že správní řízení vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0008/2026/VZ je řízením o uložení zákazu plnění smlouvy, které bylo zahájeno na základě návrhu, jsou jeho účastníky v souladu s § 256 zákona „pouze“ navrhovatel a strany smlouvy, tj. zadavatel a vybraný dodavatel.
16. Ve vztahu k argumentaci žadatele týkající se přiznání postavení vedlejšího účastníka s odkazem na zákonnou úpravu sporného řízení podle správního řádu pak Úřad uvádí, že dle jeho názoru se v otázce účastenství správní řád na řízení u Úřadu nepoužije vůbec (tedy ani jeho § 141 odst. 3).
17. Úřad přitom vychází z toho, že (jak již bylo uvedeno výše) úprava účastenství v zákoně je jednak úpravou speciální, jednak úpravou komplexní. K tomuto pojetí se kloní rovněž i komentářová literatura, ve které se uvádí, že: „[u]stanovení § 256 jednoznačně stanoví okruh účastníků přezkumného řízení vedeného ÚOHS, přičemž účasti ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se nemůže domáhat žádná jiná osoba, která není uvedena v § 256. Komentované ustanovení je speciálním ustanovením k § 27 a 28 SpŘ, tzn. obecná právní úprava SpŘ se neaplikuje. (…) Dle ustálené rozhodovací praxe ÚOHS nelze přiznat účastenství v řízení u ÚOHS žádné další dotčené osobě nad rámec komentovaného ustanovení, přestože by mohla být rozhodnutím ÚOHS dotčena na svých právech či povinnostech.“[2] Uvedené vyplývá jednak ze samotného gramatického výkladu, kdy zákon pro řízení před Úřadem pevně stanoví uzavřený okruh účastníků, ale rovněž i z výkladu teleologického. Zákonodárce totiž prostřednictvím vícera institutů konstruuje řízení před Úřadem především jako řízení rychlé a efektivní. Příkladem může být např. institut poměrně přísné koncentrace řízení upravený v § 251 odst. 4 a 5 zákona, kdy podle § 251 odst. 4 zákona navrhovatel musí tvrdit veškeré skutečnosti již v podaném návrhu, resp. již v námitkách (pakliže návrhu předcházejí, což s výjimkou návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy musí), aby nedocházelo k protahování řízení tím, že bude uplatňována další a další argumentace, se kterou by se Úřad musel následně vypořádávat. Obdobně zadavatel má na uplatnění argumentace (a případné unesení důkazního břemene tam, kde jej tíží) 15 dnů ve smyslu § 251 odst. 5 zákona. Právě uvedené pak odpovídá závěrům, které mj. vyslovil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 8 As 99/2025-81 ze dne 5. 2. 2026, ve kterém se uvádí, že „[ú]čel řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeného na návrh spočívá v rychlé a efektivní ochraně práv navrhovatele (…). Za tím účelem zákonodárce přijal poměrně přísnou úpravu koncentrace řízení v § 251 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek, která je zvláštní úpravou ve vztahu ke správnímu řádu. Upřednostnil tedy rychlost a efektivitu řízení před časově neohraničeným uplatňováním procesních práv účastníků řízení (…). I odborná literatura dochází k tomu, že ustanovení § 251 odst. 5 zákona o zadávání veřejných zakázek zakotvuje koncentraci s cílem efektivního a rychlého vedení řízení, protože zákonodárce zde zřetelně usiloval o koncentraci skutečností podstatných pro zahájení řízení a rozhodnutí ve věci do první fáze správního řízení tak, aby byly vytvořeny podmínky pro efektivní výkon přezkumné činnosti ÚOHS (…).“ Právě uvedené ostatně podporuje i skutečnost, že zadavatel má povinnost doručit Úřadu dokumentaci a své vyjádření k podanému návrhu v poměrně přísné 10denní lhůtě od doručení návrhu, resp. od doručení stejnopisu návrhu zadavateli, to vše za účelem toho, aby měl Úřad k dispozici veškeré dokumenty a vyjádření co nejdříve po zahájení řízení, a to se tak (pokud možno) neprotahovalo dalšími návrhy na provedení důkazů v průběhu správního řízení (s výjimkou ustanovení § 251 odst. 5 věta první zákona).
18. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývají odlišnosti mezi obecnou úpravou plynoucí ze správního řádu a speciální úpravou obsaženou v zákoně, přičemž projevem snahy zákonodárce o rychlé a efektivní řízení před Úřadem je i zvláštní úprava účastenství, kdy zákon vymezuje poměrně omezený okruh účastníků řízení bez možnosti jeho dalšího rozšiřování. Pokud by tomu tak nebylo, mohlo by docházet k situacím, že by v podstatě např. všichni účastníci zadávacího řízení mohli tvrdit, že mají zájem na výsledku správního řízení, jelikož podali nabídku (na jejíž přípravu vynaložili mnohdy nemalé prostředky) a mají zájem na získání veřejné zakázky. Takovýmto postupem by tedy mohlo dojít k „nekontrolovanému“ rozšiřování účastníků správního řízení, což by se zpravidla negativně odrazilo v délce trvání správního řízení. Takový přístup by znamenal popření uvedeného principu efektivního a rychlého přezkumu veřejných zakázek.
19. Na výše uvedeném závěru proto nemohou nic změnit ani závěry vyplývající z rozsudku Nejvyššího správního soudu citovaného žadatelem, ze kterého má vyplývat, že návrhové řízení před Úřadem se svou povahou blíží spornému řízení podle § 141 správního řádu. Jakkoliv lze tomuto závěru přisvědčit, nemůže tím být popřena speciální úprava účastenství obsažená v zákoně. Nelze tedy na základě skutečnosti, že správní řízení před Úřad se svou povahou blíží spornému řízení, negovat závěr o tom, že úprava účastenství je v zákoně koncipována jako komplexní.
20. Jakkoliv Úřad chápe, že vymezení účastníků konkrétně tohoto správního řízení může žadatel vnímat jako svým způsobem vůči své osobě velmi příkré (či subjektivně) nespravedlivé, neboť nelze popřít, že může mít na výsledku řízení právní zájem (k čemuž ostatně Úřad dospěl, když již žadateli dříve umožnil nahlédnout do spisu), nelze tento právní zájem nadřazovat nad zákonná ustanovení a zásadu legality vyjádřenou v ustanovení § 2 odst. 1 správního řádu, podle které Úřad může postupovat pouze v souladu se zákonem, tedy jinými slovy může činit pouze to, co mu zákon ukládá/připouští. Vzhledem k tomu, že je úprava účastníků řízení upravena komplexním způsobem v zákoně, nelze svévolně danou úpravu (nezákonně) rozšiřovat a nad rámec zákonných pravidel přiznat účastenství ve správním řízení dalším osobám. Právě uvedený závěr však podle přesvědčení Úřadu neznamená, že situace žadatele, jakožto centrálního zadavatele, nemá za stávajícího stavu řešení. Např. pověřujícímu zadavateli nic nebrání, aby po dohodě s centrálním zadavatelem, který skutečně za zákonnost předcházejícího zadávacího řízení odpovídá, právě z centrálního zadavatele učinil svého zmocněnce v daném správním řízení, který bude předcházející zadávací postup hájit, případně aby jiným způsobem s žadatelem koordinoval svá vyjádření a návrhy důkazů. S ohledem na skutečnost, že využití institutu centralizovaného zadávání stejně vyžaduje dohodu mezi centrálním a pověřujícím zadavatelem, nejde o řešení nikterak nerealistické či nepřiměřené.
21. S ohledem na vše shora uvedené rozhodl Úřad o žádosti žadatele ze dne 27. 1. 2026 tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, přičemž v souladu s § 28 odst. 1 správního řádu oznamuje Úřad toto usnesení pouze žadateli.
Poučení
Proti tomuto usnesení lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží:
Česká republika – Ministerstvo financí, Letenská 525/15, Malá Strana, 118 00 Praha 1
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Byť se předmětný rozsudek vztahuje k předchozí právní úpravě, jeho obecné závěry lze zcela jistě aplikovat i na nyní účinný zákon.
[2] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 256 [Účastníci řízení]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1499.