číslo jednací: 11594/2026/162
spisová značka: R0018/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | PD, dozor projektanta, koordinátor BOZP po dobu přípravy stavby a inženýrská činnost pro stavbu: „PD Silnice II/451 - Povodňová škoda na silnici II/451 Vidly – Vrbno, CRR 142185" – II. |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 30. 3. 2026 |
| Související rozhodnutí | 04028/2026/500 11594/2026/162 |
| Dokumenty |  2026_R0018.pdf 472 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-R0018/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-11594/2026/162 |
|
Brno 27. 3. 2026 |
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 13. 2. 2026
zadavatelem –
- Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, IČO 00095711, se sídlem Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0955/2025/VZ, č. j. ÚOHS- 04028/2026/500, ze dne 30. 1. 2026, vydanému ve správním řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „PD, dozor projektanta, koordinátor BOZP po dobu přípravy stavby a inženýrská činnost pro stavbu: ‚PD Silnice II/451 - Povodňová škoda na silnici II/451 Vidly – Vrbno, CRR 142185‘ – II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 3. 9. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 9. 2025 pod ev. č. Z2025-048859 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 4. 9. 2025 pod ev. č. 577314-2025, ve znění pozdějších oprav, jehož dalším účastníkem je navrhovatel –
- JACKO, p&v s.r.o., IČO 27800440, se sídlem Jasmínová 427/8, 746 01 Opava, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6. 11. 2025 JUDr. Oldřichem Benešem, advokátem, ev. č. ČAK 03128, se sídlem Mojmírovců 805/41, 709 00 Ostrava,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0955/2025/VZ, č. j. ÚOHS- 04028/2026/500 ze dne 30. 1. 2026
p o t v r z u j i
a podaný rozklad
z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Zadavatel zahájil dne 3. 9. 2025 otevřené zadávací řízení za účelem zadání veřejné zakázky.
2. Návrh navrhovatele směřoval proti rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení, které mu bylo odesláno 3. 11. 2025, (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), a to z důvodu neobjasnění jeho nabídky v části technické kvalifikace a délky projekčních prací podle zadávacích podmínek na základě § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“).
3. Dne 13. 11. 2025 obdržel zadavatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“). Zadavatel námitky rozhodnutím o námitkách ze dne 26. 11. 2025 odmítl (dále jen „rozhodnutí o námitkách“). Navrhovateli bylo rozhodnutí o námitkách doručeno téhož dne.
4. Navrhovatel podal dne 5. 12. 2025 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne, který směřoval proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách.
5. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „správní řízení“).
II. Napadené rozhodnutí
6. Dne 30. 1. 2026 vydal Úřad napadené rozhodnutí, jehož výrokem I shledal, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 odst. 1 zákona tím, že vyloučil navrhovatele z důvodu, že kritérium technické kvalifikace ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona stanovené v čl. X. odst. 4 bodu 4.1. zadávací dokumentace nebylo prokázáno v rámci dokladů předložených navrhovatelem v podané nabídce a nedošlo k jejich objasnění ve smyslu § 46 zákona a že navrhovatel věrohodně neobjasnil jím stanovenou délku projekčních prací, aniž by z rozhodnutí o vyloučení byly zřejmé skutečnosti pro konstatování uvedeného, a aniž by současně tvrzené důvody vyloučení byly naplněny, když zadavatel nedostatečně a nesprávně vyhodnotil navrhovatelem předložené údaje a doklady, přičemž daný postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
7. Výrokem II Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele i všechny následné úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení. Výrokem III Úřad uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku a výrokem IV Úřad uložil zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.
8. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení nezákonně, jelikož v rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách navrhovatele zadavatel popsal toliko skutkový stav bez toho, aby se zabýval, jakými zakázkami byly či nebyly požadavky v zadávací dokumentaci splněny a dostatečně neodůvodnil předmětné vyloučení ze zadávacího řízení.
9. Úřad nejprve zkoumal, co přesně zadávací dokumentace vyžaduje, následně zkoumal, jak zadavatel posoudil referenční zakázky navrhovatele v jeho nabídce z hlediska splnění technické kvalifikace. K tomu Úřad uvedl, že zadavatel se dostatečně nevypořádal s posouzením předložených referenčních zakázek a ani neuvedl z jakého důvodu tyto neuznává. Současně Úřad konstatoval, že zadávací dokumentace požadovala pouze předložení tří referenčních zakázek, jež navrhovatel předložil řádně a po jejich objasnění prostřednictvím výzev podle § 46 zákona navrhovatel splnil technickou kvalifikaci zadávací dokumentace. Zadavatel následně rozporoval i lhůtu plnění navrhovatele, tedy délku projekčních prací, kterou považoval za nereálnou a neshodující se s jeho odhadem. Na základě zadávacích podmínek však nebyla uvedena minimální délka plnění a zadavatel ani nijak objektivně neodůvodnil, proč by navrhovatel nemohl lhůtu splnit.
10. Vzhledem k tomu, že podle obsahu zadávací dokumentace a podle provedeného dokazování nelze dovodit, že by důvody pro vyloučení navrhovatele byly podle § 48 odst. 2 písm. a) ani písm. b) zákona naplněny, shledal Úřad postup zadavatele rozporným se zásadou transparentnosti.
III. Rozklad zadavatele
11. Dne 13. 2. 2026 doručil zadavatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 30. 1. 2026. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
12. Zadavatel v rozkladu tvrdí, že Úřad rozhodl nezákonně a věcně nesprávně. Konkrétně, že Úřad nesprávně vyhodnotil zákonnost postupu při posouzení technické kvalifikace navrhovatele při aplikaci ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti a na tomto základě mylně uzavřel, že vyloučení navrhovatele nebylo dostatečně odůvodněné.
13. Zadavatel namítá, že postupoval plně v souladu se zákonem a v mezích § 46 zákona při výzvách navrhovateli o objasnění čtyř referenčních zakázek, neboť měl pochybnosti o tom, zda byly řádně dokončeny a akceptovány ve smyslu § 79 odst. 2 písm. d) zákona. Zadavatel má za to, že navrhovatel neobjasnil referenční zakázky, jelikož skutečnosti doložené veřejně dostupnými zdroji a informacemi u objednatelů jednoznačně prokázaly, že dílo nebylo provedeno v odpovídající kvalitě, a referenční zakázky navrhovatele tak nejsou akceptovatelné a nemůžou sloužit jako doklad odborné způsobilosti. Toto odůvodnění bylo podrobně doplněno v rozhodnutí o námitkách.
14. Zadavatel dále namítá, že referenční zakázka „II/444 kř. R 35 Mohelnice – Úsov“ nemůže být započítána jako dvě samostatné referenční zakázky prokázání technické kvalifikace. Popis zakázky v nabídce neobsahoval oddělené údaje, které by indikovaly dvě samostatně zpracované dokumentace.
15. Ohledně referencí „II/337 Nasavrky – Louka“ a „Modernizace silnice II/337 Louka – Skuteč“ zadavatel v rozkladu namítá, že nebyly řádně dokončeny či akceptovány, byly zpracovány znalecké posudky a nelze je tak akceptovat jako doklad odborné způsobilosti i přesto, že byla vydána územní rozhodnutí. Ohledně referenční zakázky „II/368 Rovensko – Horní Studénky – Štíty“ zadavatel namítá, že byl objednatelem rozporován rozsah projektové dokumentace včetně objednání nezávislého auditu, proto tuto nelze považovat také jako doklad odborné způsobilosti.
16. Ke lhůtě plnění zadavatel dále namítá, že navrhovatel dostatečně neobjasnil hodnoticí kritérium stanovení délky plnění 210 dnů. Zadavatel konstatuje, že navrhovatel fakticky změnil nabídku, když v objasnění uvedl, že harmonogram je postaven na předpokladu lhůty realizace zaměření, DSS a průzkumů do 30 dnů, prováděné paralelně s ostatními činnostmi, a v obchodních podmínkách uvedl navrhovatel možnou lhůtu realizace do 90 dnů. Biologický průzkum vyžaduje dle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a metodik AOPK dlouhodobé sledování v různých vegetačních obdobích, které není reálně možné provést za 30 dnů a nelze jej zkrátit. Z důvodu, že je prodloužení lhůty ze strany navrhovatele jednoznačné, má zadavatel za to, že harmonogram z objasnění nabídky je nereálný, jelikož by prodloužením biologického průzkumu nebyly dodrženy ostatní závazné postupy v celkovém součtu 210 dnů. Zadavatel zdůrazňuje, že umožnění změny termínu pro dokončení díla je v rozporu se zásadou rovného zacházení.
17. Nakonec zadavatel shrnuje, že i přesto, že objednané znalecké posudky ze strany objednatelů, pochybnosti a předčasné ukončení smluv představují znaky profesního pochybení navrhovatele a odpovídají důvodům pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, došlo k naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení již podle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Nadto uvádí, že veškeré podstatné informace byly obsaženy ve dvou vzájemně provázaných rozhodnutích (rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách) a nové posouzení nabídky by vedlo ke zcela totožnému výsledku – vyloučení navrhovatele.
Závěr rozkladu
18. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
19. Dne 20. 2. 2026 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k rozkladu. Zadavatel podle navrhovatele neuvádí v rozkladu žádnou argumentaci, jež by ovlivňovala závěry napadeného rozhodnutí.
20. Navrhovatel zdůrazňuje, že nabídku a jednotlivé referenční zakázky dostatečně objasnil a plně prokázal technickou kvalifikaci. U referenční zakázky „II/444 kř. R 35 Mohelnice – Úsov“ navrhovatel tvrdí, že tato zakázka prokazuje dva samostatné stupně projektové dokumentace, jelikož k ní byly předloženy dva samostatné předávací protokoly potvrzené objednatelem. Podle navrhovatele je irelevantní, zda byla uvedena na jednom či dvou řádcích. Zakázku „III/4501 Sobotín-Vernířovice“ dále zadavatel nerozporoval a již tyto tři referenční zakázky měly postačovat ke splnění technické kvalifikace.
21. K referenci „II/368 Rovensko – Horní Studénky – Štíty“ navrhovatel uvádí, že vůči ní zadavatel nepožadoval objasnění, a přesto ji následně použil jako důvod pro vyloučení navrhovatele.
22. Ohledně referenčních zakázek Pardubického kraje „II/337 Nasavrky-Louka“ a „Modernizace silnice II/337 Louka – Skuteč“ navrhovatel uvádí, že zpracoval projektovou dokumentaci, na základě které byla vydána územní rozhodnutí, což svědčí o tom, že dokumentace byly provedeny řádně. Následně došlo k odstoupení od smlouvy u jedné zakázky ze strany Pardubického kraje a u druhé zakázky ze strany navrhovatele a byly zadány znalecké posudky z důvodu neshody ocenění dalších rozpracovaných stupňů projektové dokumentace.
23. K rozhodnutí o vyloučení navrhovatel sděluje, že v něm musí být zcela konkrétně, srozumitelně a jasně vymezeny důvody pro vyloučení. Jelikož tak zadavatel neučinil, nelze tyto vady odstraňovat až následně v rozhodnutí o námitkách.
24. Zadavatelova námitka ohledně nereálné lhůty plnění je podle navrhovatele nedůvodná. Zadavatel neprokázal nereálnost lhůty, pouze v rozkladu opakuje obecnou úvahu. Navíc podle navrhovatele zadavatel nepožadoval objasnění ohledně lhůty 90 dnů pro zaměření, DSS a průzkumy, a vůbec se tedy touto otázkou nezabýval.
25. Navrhovatel se dále vyjadřuje k účelovému tvrzení zadavatele, že by navrhovatele bylo možné vyloučit i podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Navrhovatel ohledně možnosti aplikace daného ustanovení zastává stejný názor jako Úřad v napadeném rozhodnutí, kdy pouhé pochybnosti nestačí a zadavatel by musel prokázat alespoň dvě závažná profesní pochybení s kvalifikovaným následkem.
26. Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když neuvedl jasné a srozumitelné důvody v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a následně v rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel řádně objasnil svou nabídku, prokázal technickou kvalifikaci a splnil veškeré požadavky podle zadávací dokumentace a neměl být tedy vyloučen ze zadávacího řízení.
27. Navrhovatel má proto za to, že právní posouzení napadeného rozhodnutí je věcně správné a rozklad by měl být zamítnut.
IV. Řízení o rozkladu
28. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
29. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, přičemž byl přijat následující závěr.
30. Úřad tím, že napadeným rozhodnutím rozhodl tak, jak je v něm uvedeno, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč nebylo přistoupeno ke změně ani ke zrušení napadeného rozhodnutí.
V. K námitkám rozkladu
K referenčním zakázkám
31. Spornou otázkou v nyní šetřené věci tedy je, zda byly v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele uvedeny konkrétní, individualizované a přezkoumatelné důvody, které lze podřadit pod § 48 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona. Jinými slovy, zdali zadavatel dostatečně, jasně a srozumitelně odůvodnil, jakými referenčními zakázkami nebyly dle jeho názoru splněny konkrétní zadávací podmínky.
32. Zadavatel se v rozkladu snaží znovu popsat důvody, pro které navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil. Z podaného rozkladu naopak není zjevné, jaké konkrétní pochybení zadavatel Úřadu vytýká. I proto lze v tomto rozhodnutí o rozkladu v podstatě pouze zopakovat nosné teze napadeného rozhodnutí stran přezkoumatelnosti rozhodnutí o vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení.
33. Veškeré důvody, o které se vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení opírá, musejí být popsány v rozhodnutí o vyloučení. Že tento požadavek zadavatel nesplnil, je ostatně základem napadeného rozhodnutí a podstatou toho, co Úřad zadavateli vytýká. Důvody vyloučení naopak nemohou být doplňovány ve správním řízení, natož ještě pak v řízení o opravném prostředku. Pokud je toto cílem podaného rozkladu, zadavatel s takovou argumentací nemůže být úspěšný.
34. Ze zásady transparentnosti lze dovodit, že v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele měly být uvedeny nejen skutkové okolnosti, nýbrž také uvedena provázanost mezi skutkovými okolnostmi a důvody naplnění konkrétních zadávacích podmínek. Tedy nikoli pouze to, co je zadavatelem rozporováno, ale jaká referenční zakázka a z jakého přesného důvodu je zadavatelem pro nesplnění technické kvalifikace odmítnuta.
35. K námitce zadavatele ohledně postupu, kdy doplnil argumentaci rozhodnutí o vyloučení v rozhodnutí o námitkách, nelze dodat nic jiného než to, že zadavatel měl navrhovateli transparentně sdělit důvody vyloučení již v rozhodnutí o vyloučení a jakékoliv pozdější odůvodnění není relevantní.[1] Důvodem, proč měl zadavatel uvést argumentaci již v rozhodnutí o vyloučení, je, aby se navrhovatel mohl seznámit s důvody svého vyloučení do té míry, aby s nimi bylo možné relevantně polemizovat.[2] I sám zadavatel nerozporuje, že rozhodnutí o vyloučení je stručné. Podrobnější doplnění ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách, stejně tak i odůvodnění v návrhu či v rozkladu, nemůže suplovat řádné odůvodnění v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Nutno podotknout, že v podaném rozkladu ani navrhovatel nespecifikuje, kterou konkrétní informaci uvedl v rozhodnutí o vyloučení, jak ji doplnil v rozhodnutí o námitkách a proč by to mělo postačovat k tomu, aby si navrhovatel učinil dostatečný obrázek o tom, jak zadavatel posoudil jeho kvalifikaci. Jde tak jen o obecnou námitku rozkladu, k jejímuž vypořádání postačí výše uvedená obecná odpověď.
36. K danému je v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2019, č. j. 29 Af 85/2016-202, jasně uvedeno: „[v] souladu s § 60 odst. 2 ZVZ musí odůvodnění rozhodnutí o vyloučení uchazeče obsahovat konkrétní a přesvědčivé důvody pro vyloučení zájemce, včetně popisu úvah, které zadavatele k vyloučení vedly. Smyslem uvedeného ustanovení je, aby zadavatel vyloučenému uchazeči bezodkladně sdělil, že došlo k jeho vyloučení a z jakého důvodu se tak stalo.[3] (…) Pokud žalobkyně v rozhodnutí o vyloučení uchazeče formulovala důvod vyloučení pouze v obecné rovině jako „nesplnění zadávací podmínky z hlediska předložení dokladů pro splnění kvalifikačních kritérií“, aniž by blíže upřesnila, jaké konkrétní skutečnosti ji k takovému závěru vedly, nelze rozhodnutí žalobkyně o vyloučení uchazeče považovat za řádně odůvodněné ve smyslu § 60 odst. 2 ZVZ." Z toho plyne, že dodatečné doplnění odůvodnění až v rámci rozhodnutí o námitkách nebo v rozkladu není vskutku přípustné, jelikož připuštěním takového postupu by byla narušena transparentnost celého zadávacího řízení.
37. Stejný názor zastává i odborná literatura, jež dodává: „Odůvodnění má být jasné, srozumitelné a konkrétní, a musí být z něj patrné, na základě čeho k tomuto rozhodnutí dospěl a na základě čeho jej uskutečnil (srov. ÚOHS, R0150/2019). Pokud by zadavatel v oznámení pouze stručně a bez specifikace a jasných konkrétních důvodů konstatoval vyloučení účastníka, ÚOHS by takové rozhodnutí zrušil (srov. ÚOHS, S0503/2018).“[4]
38. V obecné rovině se k danému vyjadřuje Úřad v bodě 77 rozhodnutí ze dne 2. 8. 2025, č. j. 26686/2025/500, sp. zn. S0355/2025/VZ následovně: „Úřad zdůrazňuje, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit na základě jednoho z výše uvedených ustanovení zákona, musí důvody pro vyloučení účastníka zadávacího řízení uvést již v rozhodnutí o vyloučení. Opačný postup by vyloučenému účastníkovi značně ztěžoval možnost další případné obrany proti rozhodnutí zadavatele, zejména formou podání námitek dle § 241 odst. 2 písm. a) zákona, v nichž se účastník dotčený tímto postupem nemůže vyjádřit ke všem relevantním skutečnostem, neboť tyto v rozhodnutí o vyloučení absentují, a narážel by tak na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona. V kontextu uvedeného Úřad akcentuje, že ve vztahu k důvodům vyloučení účastníka zadávacího řízení lze tedy vycházet právě a pouze z důvodů uvedených v samotném rozhodnutí o vyloučení, nikoli z důvodů blíže osvětlených či nově prezentovaných zadavatelem později. Jakékoliv pozdější či jiné odůvodnění, např. v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách nebo až při přezkumu ve správním řízení, je proto právně irelevantní. Uvedené vyplývá např. z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-23736/2023/162 ze dne 26. 6. 2023, či rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 85/2016-202 ze dne 28. 1. 2019.“
39. S ohledem na výše uvedené pak nelze dojít k jinému závěru, než že rozhodnutí o vyloučení je nepřezkoumatelné, protože zadavatel neodůvodnil splnění technické kvalifikace jasně, srozumitelně a konkrétně. Zadavatel přehlíží povinnost odůvodnit závěr o nesplnění technické kvalifikace přímo v rozhodnutí o vyloučení. Porušil tak zásadu transparentnosti a Úřad správně toto nezákonné rozhodnutí o vyloučení zrušil.
40. K dalším námitkám zadavatele ohledně prokázání technické kvalifikace referenčních zakázek „II/337 Nasavrky – Louka“, „Modernizace silnice II/337 Louka – Skuteč“ a „II/368 Rovensko – Horní Studénky – Štíty“ lze shrnout, že zadavatel v rozkladu neuvádí žádné nové rozhodné skutečnosti a v podrobnostech lze odkázat na body 75 – 81 napadeného rozhodnutí.
41. Úřad také vyšel z úvahy, že vůči některým referenčním zakázkám navrhovatele se zadavatel v podstatě vůbec neohradil, pročež není zjevné, proč kvalifikaci nepovažoval za splněnou již na základě nich. K tomu navrhovatel v rozkladu již určitou protiargumentaci vznáší.
42. V článku X. odst. 4 bodu 4.1. zadávací dokumentace[5] zadavatel stanovil požadavek na doložení technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona. Mimo jiné uvedl i požadavek na zkušenosti v pozici projektanta a hlavního projektanta při realizaci minimálně tří referenčních zakázek, jejichž předmětem byly rekonstrukce a opravy silnic s tím, že v rámci jedné zakázky jsou uznatelné maximálně dva stupně dokumentace.
43. Zakázka „II/444 kř. R 35 Mohelnice – Úsov“ nebyla zadavatelem zpochybněna a po objasnění investičních nákladů ze strany navrhovatele zadavatel dále nezpochybnil ani zakázku „III/4501 Sobotín – Vernířovice“. Zadavatel v rozkladu neuvádí, z jakého důvodu nemohou být uznány referenční zakázky, které sám v předchozích fázích řízení nezpochybnil v rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách. K neuznání zakázky „II/444 kř. R 35 Mohelnice – Úsov“, jako dvou referenčních zakázek, jedné ve stupni DPS a druhé ve stupni DSP, zadavatel až v rozkladu uvádí pouze to, že zaprvé navrhovatel nepředložil smlouvu o dílo ani jiný doklad, kterým by bylo možné ověřit jím uvedené údaje, a zadruhé, že tato reference měla být uvedena v tabulce nabídky samostatným řádkem každá dokumentace zvlášť. K tomu lze uvést, že nedoložení příslušného dokladu v rozhodnutí o vyloučení zadavatel navrhovateli nevytýkal, tento argument tedy nyní v rozkladu nemůže sloužit k obhajobě jeho procesního stanoviska. Vedle toho předložení takového dokladu zadavatel ani v zadávací dokumentaci nepožadoval. Pokud jde o otázku uvedení dotčené reference na konkrétním řádku tabulky, pak v článku X. odst. 4 bodu 4.1. zadávací dokumentace je uvedeno: „V rámci jedné akce jsou uznatelné max. 2 stupně dokumentace.“ Je zřejmé, že nelze dovodit zadavatelův požadavek uvést jednotlivé stupně dokumentace na odlišné řádky v nabídce. Tento požadavek zadavatel v zadávací dokumentaci vůbec neuvádí. V tomto ohledu zadavatel aplikuje požadavek, který nestanovil. Takové jednání je nepřípustné a v rozporu se zásadami rovného zacházení a transparentnosti. Veškeré zadávací podmínky musí být navrhovateli známy v době podání nabídky, aby byl postup zadavatele transparentní.
44. Stejný názor uvedl i Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 19. 10. 2021, č. j. 31 Af 53/2020-84, kdy účelem zásady transparentnosti je: „zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek (…). Zásada transparentnosti je porušena, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele“ (zvýraznění doplněno). Jakkoliv tedy i zde platí, že důvody vyloučení musí být uvedeny v rozhodnutí o vyloučení, ani tyto zadavatelem uvedené námitky nemohou obstát.
K délce plnění
45. Další spornou otázkou v nyní šetřené věci je, zda údajné neobjasnění schopnosti navrhovatele splnit délku plnění veřejné zakázky uvedenou v nabídce, může být dalším důvodem k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel v rozkladu namítá nereálnost lhůty 210 dnů, především kvůli délce biologického průzkumu, který je podle zadavatele nemožné „fyzikálně“ provést.
46. V čl. XVIII. odst. 2 zadávací dokumentace zadavatel stanovil dílčí hodnoticí kritérium lhůty plnění s předpokládaným nejzazším termínem dokončení do května 2027.
47. Podstatným východiskem je, že zadávací dokumentace nestanovila minimální délku plnění. Zadavatel staví svou argumentaci o nereálnosti splnění lhůty 210 dnů na vlastním odhadu délky plnění, podle nějž by reálná délka trvání prací měla činit 300 – 365 dnů. Jak plyne ze žádosti o objasnění[6], zadavatel nesdělil navrhovateli žádné podrobnosti stran toho, na čem svůj kvalifikovaný odhad délky prací zakládá. Zadavatel konkrétně uvedl pouze toto:
„Dílčí hodnotící kritérium: Lhůta plnění
Při hodnocení lhůty plnění je rozhodná její celková délka ve dnech uvedená v návrhu smlouvy o dílo (čl. IV. Smlouvy o dílo na zhotovení PD, výkon IČ, dozoru projektanta a koordinátora BOZP). Zadavatel nestanovuje minimální délku plnění, avšak upozorňuje účastníky na skutečnost, že předpokládaný termín pro odevzdání projektové dokumentace je stanoven na 05/2027 s tím, že je nutné také podat žádost o vydání stavebního povolení (případně stavebních povolení – pokud se bude jednat o postupné řešení).
Zadavatel již v části III. zadávací dokumentace uvedl, že se jedná o rozsáhlý úsek silnice, který je rozdělen do několika etap s tím, že přílohou zadávací dokumentace je přehled etap, přičemž je zde předpoklad realizace až 5 samostatných stavebních řízení. Z tohoto důvodu si je Zadavatel vědom náročnosti zpracování projektové dokumentace a stanovil pouze předpokládanou dobu odevzdání projektové dokumentace a podání žádosti o vydání stavebního povolení, která se předpokládá do konce 05/2027.
S ohledem na rozsah projektové dokumentace je kvalifikovaný odhad zadavatele ve věci délky realizace projekčních prací v rozmezí 300 až 365 dnů (pro splnění výše uvedené podmínky – zpracování kompletní projektové dokumentace a podání žádosti (nebo žádostí) o stavební povolení pro všechny uvedené etapy).
Vámi uvedená délka realizace projekčních prací 210 kalendářních dnů ode dne nebytí účinnosti smlouvy se v tomto kontextu jeví jako krátká a obtížně splnitelná.
Zadavatel Vás tedy žádá o podrobné objasnění, jakým způsobem bylo určeno, že projekční práce potrvají 210 kalendářních dnů.
(…)
Žádáme Vás tedy o vyjádření k tomuto nesouladu a také objasnění stanovené délky pro zpracování projektové dokumentace, kterou jste ve Vámi podané nabídce uvedli v délce 210 kalendářních dnů.
Výše uvedené objasnění doručte do 3 pracovních dnů ode dne přijetí této žádosti. Objasnění vč. případných příloh musí být doručeno elektronicky. Místem doručení těchto dokumentů je elektronický nástroj zadavatele. V případě nedoručení objasnění bude Vaše nabídka vyřazena při posouzení nabídek.“
48. Za takové situace není namístě navrhovateli vyčítat, že svůj kratší časový údaj neobjasnil dostatečně, neboť navrhovatel neměl příležitost rozporovat konkrétní prvky zadavatelova odhadu. Žádné se totiž od zadavatele nedozvěděl. Je tedy pochopitelné, že navrhovatel jen rozvinul své úvahy a podrobněji vysvětlil svůj původní odhad v délce 210 dnů. V návaznosti na to zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele a s detaily svých úvah jej seznámil až v rozhodnutí o vyloučení.
49. Obecně lze říci, že má-li zadavatel za to, že navrhovatel nabízí lhůtu tak krátkou, že ji objektivně nelze splnit, a oproti tomu staví odhad vlastní, pak pro možnost naplnění § 48 odst. 2 písm. b) zákona a vyloučení navrhovatele z důvodu neobjasnění jím navrhované lhůty plnění musí zadavatel prokázat objektivní nemožnost splnění takové lhůty. Zadavatel tedy musí věcně obhájit svůj „kvalifikovaný odhad“, s takovými úvahami (včetně veškerých podrobností) dodavatele konfrontovat žádostí o objasnění nabídky a následně vyhodnotit a v rozhodnutí o vyloučení věcnými argumenty zdůvodnit, proč dodavatel jeho pochybnosti nevyvrátil. Vysvětlení úvah zadavatele stran toho, proč se mu nabízená lhůta plnění jeví nereálná, je naprosto klíčové, má-li být dotazovaný uchazeč schopen na pochybnosti zadavatele kvalifikovaně reagovat.
50. Toho se ve zdejším případě navrhovateli rozhodně nedostalo. Vysvětlení úvah zadavatele už v žádosti o objasnění je v nynějším případě o to důležitější i kvůli tomu, že v zadávací dokumentaci k otázce minimální doby plnění zadavatel ničeho neuvedl. Nelze rovněž přehlédnout, že zadavatel stanovil navrhovateli k objasnění nabídky pouhé 3 dny. Za takové konstelace měl zadavatel rovněž možnost požádat navrhovatele o objasnění nabídky znovu, což by mohlo k transparentnosti postupu zadavatele výrazně přispět.
51. Úřad v napadeném rozhodnutí uváděl rovněž, že zadavatel staví svou argumentaci pouze na předpokladu, že jeho vlastní odhad je přesnější než odhad navrhovatele, a že taková úvaha nemůže být akceptována jako důvod k vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Již to, že zadavatel založil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na nedostatečném objasnění nabídky navrhovatele, kdy poskytnuté objasnění bylo učiněno ve stavu informačního deficitu navrhovatele, který nevěděl, na jakých úvahách se zakládají pochybnost zadavatele o jeho nabídce, činí rozhodnutí o vyloučení nezákonným. Otázka, zda byly samotné úvahy zadavatele o adekvátním výpočtu lhůty k plnění správné a podložené, již proto nemůže na posouzení zdejšího případu ničeho změnit. Ačkoliv se tedy touto otázkou zabývá napadené rozhodnutí, k rozhodnutí o rozkladu toho není již třeba.
52. Z výše uvedených důvodů pak nelze dospět k názoru, že zadavatel měl zákonné důvody k vyloučení navrhovatele na základě neobjasnění nabídky v souvislosti s dílčím hodnotícím kritériem a nereálnosti lhůty plnění.
K použití ustanovení § 48 odst. 5 písm. d)
53. Zadavatel nakonec namítal, že z napadeného rozhodnutí jednoznačně vyplývá, že navrhovatel má být ze zadávacího řízení vyloučen, když Úřad konstatoval, že vyloučení navrhovatele dopadá spíše na ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona.
54. Pro úplnost je třeba připomenout, že Úřad toliko doporučoval zadavateli jiný postup, dle názoru Úřadu dopadající lépe na šetřenou situaci podle skutkových okolností a argumentů zadavatele. Uvedené nelze chápat tak, že by snad Úřad mínil říci, že zadavatel navrhovatele mohl vyloučit, byť z jiného zákonného důvodu. K tomu zadavatel zatím nepřistoupil a je předčasné takové jednání hodnotit.
VI. Závěr
55. Z výše uvedených důvodů je třeba uzavřít, že napadené rozhodnutí je správné a zákonné. Navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen v rozporu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) i b) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží
1. Správa silnic Moravskoslezského kraje, příspěvková organizace, Úprkova 795/1, 702 00 Ostrava
2. JUDr. Oldřich Beneš, advokát, Mojmírovců 805/41, 709 00 Ostrava
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Bod 28 rozhodnutí o rozkladu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 7. 2019, č. j. ÚOHS-R0085/2019/VZ-19700/2019/322/LKa
[2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2014, č. j. 2 Afs 23/2013–39
[3] Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 6. 2012, č. j. 62 Af 74/2010-61
[4] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 48 [Vyloučení účastníka zadávacího řízení]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 394.
[5] Ve správním spise položka 8
[6] Položka 20 ve správním spise.