číslo jednací: 11269/2026/500
spisová značka: S0046/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Rámcová dohoda na diagnostiku mostů, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných prohlídek mostních objektů, zatěžovacích zkoušek mostů 2025
• Účastníci:
  1. Ředitelství silnic a dálnic s. p.
  2. SONDEO s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 10. 4. 2026

Spisová značka:  ÚOHS-S0046/2026/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-11269/2026/500

Brno 25. 3. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 16. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 1. 2026 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, Zientek & Olivík, advokátní kancelář, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v otevřeném řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na diagnostiku mostů, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných prohlídek mostních objektů, zatěžovacích zkoušek mostů 2025“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044690, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525018-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – stanovil zadávací podmínky v otevřeném řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na diagnostiku mostů, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných prohlídek mostních objektů, zatěžovacích zkoušek mostů 2025“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044690, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525018-2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 36 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 cit. zákona, když předmět plnění rámcové dohody, jenž podle čl. 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“, bodu 3.1. zadávací dokumentaceve znění „Vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace č. 4“ ze dne 22. 10. 2025 zahrnuje komplexní poskytnutí služeb spočívajících v „provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti“ a dále též „vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty“ dle aktuálních potřeb zadavatele, vymezil natolik široce, že zahrnoval i plnění spočívající ve vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty, které na trhu poskytuje rozdílný okruh dodavatelů, aniž by zadavatel prokázal, že pro takový postup měl legitimní důvod, a v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel rozdělil předmět zadávacího řízení na části tak, aby umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění samostatně (tj. na provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a zvlášť na vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty), nabídku podat mohli.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší otevřené řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na diagnostiku mostů, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných prohlídek mostních objektů, zatěžovacích zkoušek mostů 2025“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044690, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525018-2025, ve znění pozdějších oprav.

III.

Zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0046/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele – SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno – ze dne 16. 1. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů cit. zadavatele ukládá zákaz uzavřít rámcovou dohodu v otevřeném řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na diagnostiku mostů, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných prohlídek mostních objektů, zatěžovacích zkoušek mostů 2025“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044690, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525018-2025, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.             Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – jako veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 8. 8. 2025 podle citovaného zákona otevřené řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody „Rámcová dohoda na diagnostiku mostů, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných prohlídek mostních objektů, zatěžovacích zkoušek mostů 2025“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 8. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 11. 8. 2025 pod ev. č. Z2025-044690, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 11. 8. 2025 pod ev. č. 525018-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „rámcová dohoda“ či „zadávací řízení“).

2.             Podle článku 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“, stejnojmenného bodu 3.1. zadávací dokumentaceve znění „Vysvětlení, změny nebo doplnění zadávací dokumentace č. 4“ ze dne 22. 10. 2025 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 4“ a „zadávací dokumentace“) je předmětem rámcové dohody „poskytnutí služeb spočívajících v provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů vč. kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a dále též vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty (dále jen ‚diagnostické průzkumy mostů‘) dle aktuálních potřeb zadavatele. Vybraní dodavatelé (účastníci rámcové dohody) budou povinni zajistit komplexní poskytnutí poptávaných služeb, včetně prostředků a vybavení potřebných k jejich poskytnutí.“

3.             Dle bodu 3.2. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace souhrnná předpokládaná hodnota všech veřejných zakázek, které mohou být na základě rámcové dohody zadány činí 800 000 000 Kč bez DPH.

4.             Z dokumentu „Údaje z nabídek účastníků, kteří podali ve lhůtě pro podání nabídek elektronickou nabídku, odpovídající číselně vyjádřitelným kritériím hodnocení“ (nedatováno) vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem pět nabídek.

5.             Zadavatel obdržel dne 22. 12. 2025 od navrhovatele – SONDEO s.r.o., IČO 02870819, se sídlem Gajdošova 3255/102, 615 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 1. 2026 Mgr. Tadeuszem Zientkem, advokátem, ev. č. ČAK 11385, Zientek & Olivík, advokátní kancelář, se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám z téhož dne (dále jen „námitky“). Rozhodnutím zadavatele o námitkách ze dne 5. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno dne 6. 1. 2026, byly námitky v celém rozsahu odmítnuty.

6.             Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody pro odmítnutí námitek, doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 16. 1. 2026 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Dne 16. 1. 2026 byl stejnopis návrhu doručen také zadavateli.

II.             OBSAH NÁVRHU

7.             Návrh navrhovatele ze dne 16. 1. 2026 směřuje proti zadávacím podmínkám rámcové dohody a rovněž proti rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací podmínky předmětné rámcové dohody byly stanoveny v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona, potažmo s § 36 odst. 1 zákona, a to konkrétně z následujících důvodů.

K vymezení předmětu rámcové dohody a k požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona

8.             Nezákonnost postupu zadavatele navrhovatel spatřuje předně v požadavku na technickou kvalifikaci spočívajícím v prokázání zkušenosti dodavatelů s realizací dvou zakázek spočívajících ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci. Uvedená zadávací podmínka má sice dle navrhovatele vazbu na předmět rámcové dohody, avšak je dále přesvědčen, že „oproti běžným činnostem, které jsou standardně realizovány dodavateli na relevantním trhu diagnostických prací, resp. diagnostiky staveb, jsou statické zatěžovací zkoušky mostů v praxi ojedinělou a co do složitosti a potřebné specializace zcela výjimečnou činností. Statické zatěžovací zkoušky mostů přitom rozhodně nepředstavují standardní (běžnou) součást diagnostického průzkumu. Statické zatěžovací zkoušky mostů jsou pak jen zcela výjimečně realizovány přímo dodavateli pohybujícími se na relevantním trhu diagnostických prací, a to navíc často při využití specializovaných institucí a ústavů, které disponují potřebnými přístroji a know-how.“

9.             K právě uvedenému pak navrhovatel odkazuje také na vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 a na rozhodnutí o námitkách, ve kterých zadavatel konstatoval, že považuje statické zatěžovací zkoušky za specifickou činnost, když uvedl, že „[s]tatické zatěžovací zkoušky mostů na dvoupruhových komunikacích představují specifický a technicky náročný proces, který vyžaduje odpovídající know-how, technické zázemí a organizační schopnosti.“

10.         Navrhovatel má tedy za to, že „takto specifické a v praxi ojediněle se vyskytující plnění, které nadto s ‚běžnou diagnostikou‘ mostů nijak zásadně věcně a funkčně nesouvisí (nepodmiňuje se), mělo být Zadavatelem poptáno samostatně (a to kupř. i formou rozdělení předmětné Veřejné zakázky (Rámcové dohody) na části).“

11.         Jelikož tedy zadavatel k rozdělení rámcové dohody na části nepřistoupil, dochází tak dle názoru navrhovatele k eliminaci hospodářské soutěže a subjektů, které jsou schopny plnit prakticky všechny činnosti (tj. diagnostické průzkumy betonových a ocelových mostů, s výjimkou statických zatěžovacích zkoušek), které bude zadavatel na základě předmětné rámcové dohody zadávat.

12.         Výše uvedené shrnuje navrhovatel tak, že „[a]čkoli by tedy předmětný požadavek dle bodu 4.4.3. ZD, podbodu 4. (…) teoreticky byl považován za důvodný vzhledem k předmětu Rámcové dohody, za nepřiměřené a diskriminační je nutno považovat již samotné zahrnutí vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek do předmětu Rámcové dohody, resp. sloučení statických zatěžovacích zkoušek se zbývajícími (běžnými) činnostmi v rámci předmětu Rámcové dohody, u kterých lze koneckonců očekávat, že budou představovat drtivou většinu z objemu posléze zadávaných veřejných zakázek“ a dodává, že „[i] ve spojení se stanovením požadavku dle bodu 4.4.3. ZD, podbodu 4., tedy dochází ke zcela nepřiměřenému omezení soutěže o veřejné zakázky na standardní diagnostické práce (to samé pak platí i pro požadavek stanovený u členů dodavatelského týmu (bod 4.3 ZD, podbod 5.), a hodnocení nabídek (bod 8.3 ZD, podbod 4.)).“

13.         Navrhovatel má tedy za to, že zahrnutí statických zatěžovacích zkoušek do předmětu plnění rámcové dohody ve spojení s na to navázanými kvalifikačními požadavky, potažmo kritérii hodnocení nabídek, tedy vede k eliminaci hospodářské soutěže a nedůvodnému omezení subjektů, které jsou jinak schopny plnit drtivou většinu z celkového objemu zadavatelem na základě rámcové dohody požadovaných činností.

14.         Navrhovatel dále nerozporuje pohled zadavatele, který v rozhodnutí o námitkách sdělil, že vymezení předmětu plnění obecně závisí výlučně na uvážení zadavatele a že zadavatel je jako jediný schopen adekvátně definovat svoje potřeby s tím, že dále uvádí, že ani neměl v úmyslu zadavateli „diktovat“, jaká plnění má zadávat, resp. vstupovat do úvah zadavatele stran identifikace jeho potřeb. Pokud pak zadavatel vnímá potřebu provádění statických zatěžovacích zkoušek mostů, navrhovatel proti uvedenému ničeho nenamítá. Podstata námitky navrhovatele tak tkví v tom, že „[z]adavatel tuto svou potřebu bez jakýchkoliv komplikací mohl (resp. s ohledem na zákonnou povinnost nedůvodně neomezovat soutěž jednoznačně měl) řešit prostřednictvím samostatné soutěže. Sloučení statických zatěžovacích zkoušek mostů, jakožto vysoce specifického a specializovaného plnění, se standardními diagnostickými průzkumy, je tak nutno označit za nedůvodné, a tudíž i omezení hospodářské soutěže vyvolané tímto Zadavatelovým postupem je nedůvodné ve smyslu § 36 odst. 1 ZZVZ.“

15.         V této souvislosti pak navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu (konkrétně na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0443/2021/VZ ze dne 1. 2. 2022, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0023/2022/VZ ze dne 4. 4. 2022), ze které je dle navrhovatele zřejmé, že pokud zadavatel obecně zadává veřejnou zakázku, jejíž předmět se skládá z oddělitelných částí, a zadavatel tyto bez objektivních důvodů nerozdělí, jedná se o nedůvodné omezení hospodářské soutěže a o postup v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek.

16.         K argumentaci zadavatele učiněné v rozhodnutí o námitkách, a to takové, že nevyžaduje plnění statických zatěžovacích zkoušek vlastními kapacitami dodavatele a dodavatelé tak mohou využít poddodavatele (a to jak z důvodu nepravidelného využití tohoto typu plnění, tak z důvodu specializace dané činnosti), odkazuje navrhovatel na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S1001/2024/VZ ze dne 14. 2. 2025, ve kterém bylo Úřadem mimo jiné konstatováno, že „[z]a situace, kdy zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky takovým způsobem, že určitému okruhu dodavatelů znemožnil účast v zadávacím řízení, nelze jeho diskriminační účinek zhojit skrze možnost plnění předmětu veřejné zakázky poddodavatelem.“

17.         Navrhovatel tedy vzhledem k předmětné námitce uzavírá, že předmět rámcové dohody byl zadavatelem vymezen příliš široce, načež vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty bylo nutné vyčlenit a zadávat jako samostatné plnění.

K požadavku na zkušenosti spočívající ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhovou pozemní komunikaci

18.         Navrhovatel dále namítá také nepřiměřenost a diskriminační povahu požadavku zadavatele spočívajícím v prokázání zkušeností spočívajících ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci, který byl stanoven jak v rámci bodu 4.4.3. „Kritéria technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ a jejich prokazování“ zadávací dokumentace, podbodu 4., tak bodu 4.3. „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ zadávací dokumentace, podbodu 5. a článku 8. „Hodnocení nabídek“, bodu 8.3. zadávací dokumentace, podbodu 4.

19.         Navrhovatel je přesvědčen, že „z hlediska technického provedení a hodnocení zkoušky nemůže hrát roli, zda se jedná o most s méně pruhy nebo například o most železniční.“

20.         Byť pak zadavatel v rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele uvedl, že se k oběma bodům námitek vyjadřuje společně, ke shora uvedené námitce se dle navrhovatelova názoru fakticky nevyjádřil, neboť neuvedl, z jakého důvodu vyžaduje zkušenost spočívající ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu právě na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci a z jakého důvodu není dostatečná zkušenost na mostě s méně pruhy či například na mostě železničním.

21.         Z výše uvedených důvodů navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil předmětné zadávací řízení.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

22.         Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 16. 1. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

23.         Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

24.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS­02507/2026/536 ze dne 20. 1. 2026.

25.         Dne 23. 1. 2026 obdržel Úřad dokumentaci o zadávacím řízení a dne 26. 1. 2026 obdržel Úřad rovněž vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

26.         Zadavatel úvodem svého vyjádření odkazuje na argumentaci učiněnou již v rozhodnutí o námitkách, načež k jednotlivým námitkám navrhovatele dále uvádí následující.

K vymezení předmětu rámcové dohody a k požadavku na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona

27.         Zadavatel předně uvádí, že vymezení předmětu veřejné zakázky obecně závisí výlučně na uvážení zadavatele, jelikož zadavatel je jako jediný schopen adekvátně definovat své potřeby. Žádný jiný subjekt (tedy ani dodavatelé) není dle zadavatele oprávněn potřeby zadavatele jakkoliv posuzovat či hodnotit, neboť k tomu z povahy věci nemá dostatek informací a podkladů.

28.         Navrhovatelem citované rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S1001/2024/VZ ze dne 14. 2. 2025 považuje zadavatel za nepřiléhavé, neboť se dle jeho názoru v tomto případě jednalo o předmět plnění, ve kterém došlo ke spojení několika druhů veřejných zakázek (stavební práce, vybavení prostor, dodávky lékařských technologií), nikoliv ke spojení několika činností, které spolu úzce souvisí a jsou provázané tak, jak je tomu v případě předmětného zadávacího řízení.

29.         Ve vztahu k namítanému vymezení předmětu rámcové dohody, resp. zahrnutí vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty do předmětu rámcové dohody, zadavatel uvádí, že tento „odpovídá jeho reálným a dlouhodobým potřebám a představuje logickou součást komplexních diagnostických služeb u mostních objektů, a tedy odpovídá objektivním okolnostem tohoto konkrétního zadávacího řízení. Právě požadavek na komplexní poskytnutí služeb je pro Zadavatele a pro požadovaný předmět plnění, kterým jsou diagnostické průzkumy betonových a ocelových mostů vč. kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a dále též vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty (dále jen ‚diagnostické průzkumy mostů‘), naprosto stěžejní. Pro zadavatele je podstatné, aby pro diagnostické průzkumy mostů vybral takové dodavatele, kteří mu zajistí a poskytnou požadované služby, za které ponesou komplexní odpovědnost v rámci smluvního vztahu. Rozdělení předmětu plnění Rámcové dohody a vyčlenění služeb statických zatěžkávacích zkoušek by pro Zadavatele znamenalo neefektivní a potenciálně ekonomicky rizikový, nehospodárný postup, který by jednak vyžadoval nadbytečné náklady na realizaci samostatného zadávacího řízení a rovněž by mohl přinést komplikace při samotné realizaci plnění. Plnění by případně muselo poskytovat více různých dodavatelů, přičemž by pak jeho kvalita mohla být ohrožena jak problémy v koordinaci, tak i v odpovědnosti jednotlivých dodavatelů. Současně takto Zadavatel eliminuje negativní dopady v podobě předávání podkladů z průzkumu jedním subjektem k jinému zpracovateli přepočtu, který může poté mít výhrady k podkladům.“

30.         Zadavatel rovněž odmítá navrhovatelem tvrzené porušení zásady zákazu diskriminace z důvodu širokého vymezení požadovaného předmětu plnění rámcové dohody z toho důvodu, že výsledkem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody se šesti účastníky, jejichž nabídka bude v zadávacím řízení hodnocena jako nejvýhodnější. Je tedy dle zadavatele zřejmé, že „nikterak neomezuje hospodářskou soutěž, ba naopak. Zadavatel tímto dává možnost co největšímu počtu dodavatelů stát se účastníky Rámcové dohody a následně pak soutěžit o poskytování požadovaných služeb, neboť neomezuje výběr pouze na jediného vítězného dodavatele. Takový postup je samozřejmě zjevně ku prospěchu hospodářské soutěži. Zadavatel současně podotýká, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem pět nabídek, a pokud tedy budou všechny nabídky úspěšné a budou splňovat zadávací podmínky stanovené Zadavatelem, bude Rámcová dohoda uzavřena se všemi účastníky zadávacího řízení, kteří podali nabídku.“

31.         Při tvorbě zadávacích podmínek zadavatel dle svého tvrzení vycházel i ze svých předchozích zkušeností s realizací rámcových dohod s totožným předmětem plnění. Dle názoru zadavatele mu pak shodně nastavené zadávací podmínky v minulých letech umožnily zajistit, aby služby v podobě diagnostických průzkumů mostů poskytovali dodavatelé, kteří v případě potřeby zadavatele zadat statické zatěžovací zkoušky s jinými položkami diagnostického průzkumu jako podklad pro přepočet zatížitelnost konstrukce mostů, byli schopni pro zadavatele poskytnout komplexní plnění v požadované kvalitě.

32.         Zadavatel je tak přesvědčen, že předmět veřejné zakázky stanovil tak, aby sloužil jeho potřebám a sledoval dosažení jeho legitimních cílů, a to při dodržení základních zásad zadávání veřejných zakázek uvedených v § 6 zákona, načež odmítá tvrzení navrhovatele, že jeho jednáním došlo k omezení hospodářské soutěže.

K požadavku na zkušenosti spočívající ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhovou pozemní komunikaci

33.         Zadavatel předně k této námitce uvádí, že jak technické kvalifikační předpoklady dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, tak i hodnotící kritéria, stanovil plně v souladu se zákonem. Zadavatel při nastavení kvalifikačních předpokladů vycházel dle svého vyjádření z rozsahu služeb, které v současné době využívá, načež konstatuje, že jakýkoliv dodavatel diagnostických průzkumů mostů s nimi musí mít alespoň minimální praxi, aby bylo zajištěno plnění dostatečně zkušeným a odborně zdatným dodavatelem. Z těchto důvodů pak zadavatel nastavené kvalifikační předpoklady i způsob hodnocení nabídek považuje svým rozsahem a specifikací za odpovídající předmětu plnění.

34.         Zadavatel dále konstatuje, že v rámci předmětné rámcové dohody stanovil svůj požadavek zejména s ohledem na skutečnost, že jeho základním účelem a předmětem činnosti je zajišťování výstavby, modernizace, správy, údržby a oprav dálnic a silnic I. třídy. Prohlídky a diagnostický průzkum železničních mostů považuje zadavatel za samostatný obor, který má svoje specifika a je natolik odlišný od diagnostického průzkumu mostů na pozemních komunikacích, že taková zkušenost není pro zadavatele relevantní.

35.         Zadavatel dále nesouhlasí ani s tvrzením navrhovatele, že se v rozhodnutí o námitkách nedostatečně vypořádal s nastavením technických kvalifikačních požadavků v podobě zkušenosti spočívající ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci, k čemuž dodává, že „[s]ám Navrhovatel v Námitkách nikterak podrobně neuvedl, proč by Zadavatel měl jako relevantní zkušenost uznat provádění statických zatěžovacích zkoušek na železničním mostě, když jeho námitka byla obsažena v jedné větě s obecným konstatováním (…).“

36.         Zadavatel je dále přesvědčen, že není povinen se podrobně vyjadřovat ke všem jednotlivým tvrzením uvedeným v námitkách, a to nadto v situaci, kdy ani navrhovatel svou argumentaci nepodložil žádnými věcnými podklady. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 9. 9. 2020, č. j. 31 Af 55/2018–63, ve kterém dle zadavatele Krajský soud připouští, že zadavatel nemusí v rámci odůvodnění reagovat na každou dílčí myšlenku navrhovatele. Není tedy dle názoru zadavatele nutné, aby reakcí zadavatele byla negace každého dílčího soudu navrhovatele, ale je naopak možné přijmout i pozitivní argumentaci v tom smyslu, proč byl postup zadavatele v pořádku. S ohledem na právě uvedené má tak zadavatel za to, že naplnil účel daného ustanovení tak, že v rozhodnutí o námitkách odůvodnil svůj postup, aniž by se podrobněji věnoval odůvodnění, že pro něj není dostatečná zkušenost na mostě s méně pruhy či například na mostě železničním.

37.         Zadavatel současně poukazuje i na úvahu, která je dle něj v textu výše zmíněného rozsudku Krajského soudu rovněž naznačena, a to, že kvalita a rozsah odůvodnění by měly vycházet z podaných námitek. Pokud pak navrhovatel bez bližšího odůvodnění konstatuje, že daná podmínka, například kvalifikační, je v rozporu se zákonem, ale svou úvahu již dále nerozvede a neodůvodní, není dle názoru zadavatele vyloučeno akceptovat rovněž stručnější reakci zadavatele v tom smyslu, že podmínka je stanovena v souladu se zákonem a s ohledem na předmět plnění veřejné zakázky. Jestliže tedy navrhovatel svůj názor náležitým způsobem neodůvodní, není dle názoru zadavatele adekvátní klást zvýšené argumentační nároky na reakci a odůvodnění postupu zadavatele, a tedy v daném případě by měl být argumentační rozsah a nároky na něj rovnocenné. Zadavatel má tedy za to, že tento předpoklad zcela naplnil, když na argument navrhovatele reagoval v dostatečné míře podrobnosti, přičemž uvedl, že statické zatěžovací zkoušky mostů na dvoupruhových (či vícepruhových) komunikacích představují specifický a technicky náročný proces, který vyžaduje odpovídající know-how, technické zázemí a organizační schopnosti.

38.         Nad rámec své argumentace uvedené v rozhodnutí o námitkách zadavatel doplňuje, že „ani Ministerstvo dopravy ČR neuznává reference na železničních mostech při udělování oprávnění k provádění průzkumných a diagnostických prací souvisejících s výstavbou, opravami, údržbou a správou pozemních komunikací, kdy je nutné doložit průzkumné a diagnostické práce pouze na zatěžovací zkoušky mostů na pozemních komunikacích, nikoliv na drahách.“

39.         Zadavatel ve vtahu k této námitce shrnuje, že s ohledem na své potřeby vymezil požadavky na technickou kvalifikaci zcela legitimně a v souladu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace. Zadavatel je tedy přesvědčen, že technické kvalifikační předpoklady v tomto případě reflektují předmět rámcové dohody, jinými slovy, ověřují schopnost dodavatele náležitě plnit předmět plnění.

40.         Ze všech výše uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

41.         Usnesením č. j. ÚOHS-07700/2026/536 ze dne 26. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí.

42.         Dne 12. 3. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele a navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 3. 2026

43.         Z podkladů rozhodnutí dle navrhovatele mimo jiné vyplývá, že nabídku podalo 5 společností, přičemž se všechny skládají ze tří až pěti společníků. Tato skutečnost tedy dle navrhovatele potvrzuje, že „se nenašel jediný dodavatel, který by byl schopen plnit předmět veřejné zakázky samostatně, tj. pomocí vlastních kapacit a bez nutnosti spolupráce s dalšími subjekty. Jedná se tedy o jasný ukazatel, že předmět veřejné zakázky je nepřiměřeně široký. V důsledku takto nepřiměřeně širokého předmětu plnění dochází k faktickému omezení okruhu potenciálních dodavatelů, což vede k omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí.“

44.         Navrhovatel dále upozorňuje na prokazování předmětného požadavku jednotlivými referenčními zakázkami v nabídkách účastníků zadávacího řízení, přičemž uvádí následující:

„Společnost I.V.R. MOSTY 2025 prokazuje předmětný požadavek referenčními zakázkami realizovanými společností INSET s.r.o., a to pro stavebního zhotovitele novostaveb (popř. rekonstrukcí) mostů (Skanska a.s., OHLA ŽS, a.s., EUROVIA CS a.s.) – viz přílohy položky č. 25 ve spisu;

Společnost RD Mosty – Morava – 2025 prokazuje předmětný požadavek obdobným způsobem (objednatelé MI Roads a.s., Metrostav TBR a.s., SHP TS s.r.o.) – viz přílohy položky č. 26 ve spisu;

Společnost RD-Dg-25-PXPGPCVUTAFMDS prokazuje předmětný požadavek obdobným způsobem, kdy dodavatelem těchto služeb byl Kloknerův ústav při ČVUT (objednatelé SMP CZ, a.s., MDS PROJEKT s.r.o.), přičemž Navrhovatel výslovně upozorňuje na hodnotu zakázek (cca 50 tis. Kč), tzn. jedná se o naprosto bagatelní položky vůči předpokládané hodnotě zadávané rámcové dohody;

Společnost RS prohlídky 2025 prokazuje předmětný požadavek poddodavatelem Metrostav DS a.s., který dokládá zkušenosti nabyté v rámci jím realizovaného zhotovování staveb pozemních komunikací na Slovensku;

Společnost DOSING-SAFETYPRO-PRIS-DPBr-RD MOSTY 2025 prokazuje předmětný požadavek obdobným způsobem, kdy na jedné ze zakázek se podílel i Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p., přičemž v případě zakázky ‚Statické zatěžovací zkoušky mostního objektu ev. č. 43-005..1‘ byl objednatelem ŘSD Závod Brno. Žádná z doložených zkušeností pak nebyla nabyta v rámci jiné (širší) ‚diagnostické‘ zakázky, tedy např. společně s prohlídkami.“

45.         Statické zatěžovací zkoušky tak dle navrhovatele představují samostatné a zcela specifické plnění, zajišťované často vysoce specializovanými subjekty (ústavy). Toto plnění pak není dle jeho názoru nezbytně nutně spjato s vlastní diagnostikou (viz výše samostatná zakázka zadávaná ŘSD Závod Brno, kde byla zkouška zadávána samostatně), resp. většina těchto zkoušek je realizována již v rámci stavební činnosti (výstavby či rekonstrukce mostů), nikoli v rámci diagnostiky jako takové (ve smyslu průzkumů a prohlídek).

46.         Navrhovatel dále odkazuje na předmětné podklady pro vydání rozhodnutí, jejichž součástí je také seznam osob, které mají oprávnění k provádění průzkumných a diagnostických prací, a to konkrétně zatěžovacích zkoušek mostů, k čemuž uvádí, že „[o]sob s příslušným oprávněním je uvedeno pouze čtrnáct, přičemž je zřejmé, že pěti z nich skončilo oprávnění ke dni 5. 3. 2026 a již není zřejmé, zda si všechny tyto osoby své oprávnění obnovily.[1] I v případě, že by se tomu tak stalo, považuje Navrhovatel počet osob s tímto oprávněním za nízký. I tato skutečnost dle Navrhovatele poukazuje na to, že zatěžovací zkoušky mostů jsou vysoce specifickou a specializovanou činností.“

47.         Navrhovatel dále odkazuje také na podklady zařazené ve spise vztahující se k realizaci zadávacího řízení „Rámcová dohoda na provádění diagnostiky a mimořádných prohlídek mostních objektů“ zadavatelem – Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., IČO 03447286, se sídlem Veletržní 1623/24, 170 00 Praha 7 (dále jen „Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s.“) – ke kterým konstatuje, že „ani jiní zadavatelé nepovažují za nezbytně nutné/potřebné slučovat do jednoho předmětu veřejné zakázky ‚běžnou‘ diagnostiku a provedení statické zatěžovací zkoušky.“ Argumentaci zadavatele, který sloučení těchto plnění obhajuje údajnou potřebou zajistit obě plnění komplexně jediným dodavatelem, tedy navrhovatel považuje za zjevně neopodstatněnou.

48.         I s ohledem na výše uvedené má tedy navrhovatel za to, předmět rámcové dohody byl stanoven příliš široce a že tedy byly splněny předpoklady pro povinné rozdělení předmětu rámcové dohody na části.

49.         K argumentaci zadavatele vztahující se k údajné zadavatelem nevypořádané námitce ohledně požadavků na zkušenost se statickými zatěžovacími zkouškami na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci, navrhovatel uvádí, že ani ve vyjádření zadavatele k návrhu nebyl zadavatelem uveden relevantní argument, kterým by konkrétně a přesvědčivě zdůvodnil jím stanovené požadavky a odůvodnil, proč trvá na zkušenosti s provedením statických zatěžovacích zkoušek výhradně na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci.

50.         Argumentace zadavatele týkající se tvrzených rozdílů ve způsobu provádění diagnostiky mostů na pozemních komunikacích a železnici pak dle názoru navrhovatele nehraje v případě statických zatěžovacích zkoušek žádnou roli. Uvedené dle navrhovatele vyplývá již z toho, že „veškeré aplikovatelné předpisy, normy a postupy odkazují na ČSN 73 6209, kde se předpisují postupy pro všechny mosty (bez ohledu na užité dopravní prostředky či počet pruhů).“ Tento závěr je podle navrhovatele potvrzen i v prezentaci ČVUT založené ve spise. Z pohledu provedení a vyhodnocení naměřených výsledků statických zkoušek mostu tedy nemůže dle navrhovatele hrát roli, zda se jedná o most jednopruhový (a je v daném případě zatížen menším počtem vozidel), nebo most železniční (a je na něm přistavena lokomotiva namísto automobilů), a proto jsou zadavatelem stanovené požadavky v bodu 4.4.3., podbodu 4. ZD, bodu 4.3. podbodu 5. ZD a bodu 8.3. podbodu 4. ZD, diskriminační, nepřiměřené a nezákonné.

51.         S ohledem na vše výše uvedené tedy navrhovatel trvá na tom, aby Úřad zrušil zadávací řízení.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 12. 3. 2026

52.         Zadavatel předně odkazuje na svá předchozí vyjádření učiněná jak v rozhodnutí o námitkách, tak ve vyjádření k návrhu.

53.         Zadavatel nad rámec dříve uvedeného dále odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0181/2025/VZ ze dne 6. 2. 2026, ve kterém bylo dle navrhovatele konstatováno následující: „Lze tak shrnout, že pokud zadavatel vymezí předmět veřejné zakázky natolik široce, že to v důsledku povede k omezení hospodářské soutěže či diskriminaci potenciálních dodavatelů, pak takový postup nemusí být vždy v rozporu se zákonem (snahu o ‚zpřístupnění‘ veřejné zakázky co možná nejširšímu okruhu dodavatelů nelze totiž dovádět až do absolutna). Nicméně, aby takový postup byl v souladu se zákonem, musí pro něj existovat legitimní důvody. Takovým důvodem může být nutnost společného poptávání jednotlivých plnění, když ta tvoří nedělitelný celek, případně pak to, že dodávka jednotlivých plnění jedním dodavatelem povede k ekonomické výhodnosti či vyšší kvalitě. Jako důvod naopak nepostačuje pouhá pohodlnost takového řešení pro zadavatele.“

54.         Zadavatel tak s ohledem na toto konstatování uvádí, že zahrnutí statických zatěžovacích zkoušek do rámcové dohody není nahodilé, ale jedná se o standardní a logickou součást komplexní diagnostiky mostních objektů, kterou zadavatel dlouhodobě poptává jako jeden funkční celek, přičemž o této skutečnosti svědčí i dříve realizovaná zadávací řízení. Zadavatel tak ve své dlouholeté praxi zadává statické zatěžovací zkoušky pravidelně jako součást diagnostických průzkumů, a to zejména tam, kde jsou nutné pro výpočet zatížitelnosti a stanovení technického stavu. Je tedy dle zadavatele žádoucí, aby veškeré navazující diagnostické úkony prováděl jeden odpovědný dodavatel, což zajišťuje návaznost prací, jednotnost metodiky, odpovědnost za výstupy a kvalitu celkového řešení.

55.         Zadavatel zdůrazňuje, že by v případě vyčlenění statických zatěžovacích zkoušek do samostatné veřejné zakázky, resp. plnění jednotlivých částí různými dodavateli, mohlo mimo jiné dojít ke zhoršení kvality plnění v důsledku složitější koordinace a nejasného rozdělení odpovědností mezi jednotlivé subjekty.

56.         Zadavatel pak vzhledem k napadeným kvalifikačním požadavkům považuje za důležité, aby dodavatel prokázal zkušenosti se zatěžovacími zkouškami mostů na pozemních komunikacích odpovídající charakteru dálnic a silnic I. třídy, které spravuje, přičemž dodává, že „[z]kušenosti ze železničních mostů nejsou pro účely této zakázky přenositelné – jde o jiný obor, s odlišnými normami, postupy i specifiky. Stejně tak zkušenost na mostech s méně pruhy není pro účely předmětného plnění dostatečná.“

57.         Na závěr se zadavatel vyjadřuje k odborným publikacím, jež Úřad učinil součástí správního spisu, ke kterým konstatuje mimo jiné následující.

„Zadavatel si dovoluje upozornit Úřad na skutečnost, že v seznamu osob oprávněných k provádění průzkumných a diagnostických prací jsou uvedeny pouze osoby, které udělily souhlas se zveřejněním osobních údajů. Tyto seznamy tak nejsou vyčerpávajícím výčtem všech kvalifikovaných odborníků na trhu. Absence určité osoby v seznamu nedokládá absenci její kvalifikace, pročež tyto podklady samy o sobě nejsou dostatečné pro učinění závěru o reálném počtu subjektů disponujících daným oprávněním.

(…)

Dále Zadavatel doplňuje, že pro danou problematiku je rovněž velmi podstatný Metodický pokyn Systém jakosti v oboru pozemních komunikací (dále jen ‚SJPK‘) v konsolidovaném znění z ledna 2020, který představuje aktuální rámec pro zajištění kvality při plánování, projektování a realizaci staveb pozemních komunikací v České republice. Dokument byl vyhlášen ve Věstníku dopravy č. 14/2019 (pod č.j. 65/2019-120-TN/4) s účinností od 20. prosince 2019. Verze označovaná jako ‚leden 2020‘ je finální konsolidovanou podobou pro praktické využití. Pokyn je úzce provázán s normou ČSN EN ISO 9001:2016 a definuje specifické požadavky na systémy managementu kvality dodavatelů v oboru pozemních komunikací. Systém SJ-PK dohlíží na to, aby zkoušky prováděly osoby s příslušnou kvalifikací. Subjekt, který má zájem provádět nejen pro Zadavatele, ale i pro jiné veřejné zadavatele na trhu, zatěžovací zkoušky, musí mít platný certifikát prokazující shodu se systémem jakosti SJ-PK pro tuto konkrétní činnost. Metodický pokyn SJ-PK vyžaduje, aby zhotovitel při provádění zkoušek postupoval podle platných technických norem, primárně podle ČSN 73 6209 Zatěžovací zkoušky mostů. Právě systém SJ-PK, a nikoliv pouze veřejné seznamy, garantuje odbornou úroveň a bezpečnost při diagnostice strategické infrastruktury.“

58.         Zadavatel proto žádá, aby Úřad podaný návrh zamítl a správní řízení zastavil, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

59.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, konstatuje, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné veřejné zakázky v rozporu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

60.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

61.         Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

62.         Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1.      podmínky průběhu zadávacího řízení,

2.      podmínky účasti v zadávacím řízení,

3.      pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4.      pravidla pro hodnocení nabídek,

5.      další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

63.         Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

64.         Podle § 35 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na více částí, pokud tím neobejde povinnosti stanovené tímto zákonem. Pokud zadavatel zadává více částí veřejné zakázky v jednom zadávacím řízení, vymezí rozsah těchto částí a stanoví pravidla pro účast dodavatele v jednotlivých částech a pro zadání těchto částí.

65.         Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

66.         Podle § 101 odst. 1 zákona pokud zadavatel v zadávací dokumentaci rozdělí veřejnou zakázku na části, postupuje zadavatel při výběru dodavatele v každé části odděleně, pokud není dále stanoveno jinak.

67.         Podle § 101 odst. 2 zákona zadavatel v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5 zákona stanoví, zda dodavatel může podat nabídku na jednu, několik nebo na všechny části veřejné zakázky.

68.         Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

69.         Podle § 132 odst. 1 zákona pro postup v zadávacím řízení, jehož cílem je uzavření rámcové dohody, se použijí pravidla pro podlimitní, nadlimitní nebo zjednodušený režim, není-li stanoveno v této části jinak.

70.         Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, uloží Úřad nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

71.         V článku 1. „Identifikační údaje zadavatele, další informace“, bodě 1.5. „Zkratky a pojmy“ zadávací dokumentace bylo zadavatelem definováno, že „statickou zatěžovací zkouškou mostů“ se rozumí příprava podkladů, provádění a vyhodnocení statické zatěžovací zkoušky ve smyslu ČSN 73 6209 pro ověření spolehlivosti zkoušené mostní konstrukce a že „dvoupruhovou pozemní komunikací“ se rozumí pozemní komunikace v intravilánu a extravilánu zahrnující pro každý směr jízdy jeden jízdní pruh nebo pro jeden směr jízdy dva jízdní pruhy a pro druhý směr jízdy jeden jízdní pruh; za dvoupruhovou komunikaci se nepovažují účelové komunikace definované v § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

72.         V článku 2. „Režim zadávacího řízení“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že bude rámcová dohoda uzavřena se šesti účastníky, jejichž nabídka bude v zadávacím řízení hodnocena jako nejvýhodnější, a to na dobu 48 měsíců (4 let), načež dále také uvedl, následující:

„Pokud v zadávacím řízení bude šest účastníků nebo méně, budou všichni účastníci, kteří splní podmínky účasti v zadávacím řízení, vybráni bez provedení hodnocení.

Zadávání veřejných zakázek na základě rámcové dohody bude probíhat s obnovením soutěže postupem dle § 135 ZZVZ.

Zadavatel bude poptávat služby na základě uzavřené rámcové dohody průběžně po celou dobu jejího trvání, a to na základě dílčích smluv uzavíraných s jednotlivými účastníky rámcové dohody (dále jen ‚Smlouva‘). Jednotlivé dílčí veřejné zakázky budou po dobu trvání rámcové dohody vybraným dodavatelům (účastníkům rámcové dohody) zadávány (Smlouvy budou uzavírány) postupem s obnovením soutěže mezi účastníky rámcové dohody upraveným v § 135 ZZVZ, tedy v tzv. minitendrech na základě písemné výzvy zadavatele k podání nabídek, a to elektronicky prostřednictvím elektronického nástroje.“

73.         V článku 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“, stejnojmenného bodu 3.1. zadávací dokumentace bylo uvedeno, že:

„Předmětem plnění veřejné zakázky na uzavření Rámcové dohody, bude poskytování služeb dle této zadávací dokumentace a jejích příloh. V případě naplnění podmínek dle § 133 odst. 2 ZZVZ je zadavatel oprávněn uzavřít Rámcovou dohodu i s menším počtem účastníků. Na základě Rámcové dohody bude zadavatel zadávat vybraným dodavatelům jednotlivé dílčí zakázky na poskytnutí služeb spočívajících v provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů vč. kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a dále též vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty (dále jen ‚diagnostické průzkumy mostů‘) dle aktuálních potřeb zadavatele.

Vybraní dodavatelé (účastníci rámcové dohody) budou povinni zajistit komplexní poskytnutí poptávaných služeb, včetně prostředků a vybavení potřebných k jejich poskytnutí.

Předmět plnění veřejné zakázky je podrobně specifikován v příloze A – Rozsah služeb Všeobecných obchodních podmínek pro zeměměřičské a průzkumné práce a dokumentaci staveb pozemních komunikací, ve znění Zvláštních obchodních podmínek, které jsou přílohou č. 3 závazného vzoru Rámcové dohody (dále jen ‚VOP‘).

(…)

Dodavatelé podají svoji nabídku na celý předmět veřejné zakázky, jak je požadováno v zadávací dokumentaci. Nabídky na plnění pouze na části předmětu veřejné zakázky nebudou přijaty. Veřejná zakázka tedy není dělena na části ve smyslu § 101 ZZVZ.“

74.         V článku 4. „Požadavky zadavatele na kvalifikaci“, bodě 4.3. „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ“ zadávací dokumentace zadavatel požadoval, aby se na realizaci podílely osoby splňující zadavatelem stanovené požadavky, přičemž konkrétně v podbodu 5. zadavatel požadoval následující:

	Zadavatel požaduje, aby se na realizaci zakázky podílely následující osoby splňující uvedené požadavky zadavatele:	Způsob prokázání:
5)	osoba poskytující služby v oboru statických zatěžovacích zkoušek  (i) prokazatelnou praxi při provádění statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci,  (ii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, příp. poddodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem[2], (iii) Oprávnění k provádění průzkumných a diagnostických prací souvisejících s výstavbou, opravami, údržbou a správou pozemních komunikací, které se vztahuje i na provádění zatěžovacích zkoušek mostů vydaném Ministerstvem dopravy ČR podle Metodického pokynu Systém jakosti v oboru pozemních komunikací (SJ-PK), a to k provádění diagnostických průzkumů silničních objektů	Čestné prohlášení o odborném personálu (formulář 2.2.1.), ze kterého musí vyplývat splnění veškerých požadavků zadavatele a příslušný doklad o odborné způsobilosti.

75.         V článku 4. „Požadavky zadavatele na kvalifikaci“, bodě 4.4. „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[d]odavatel je povinen prokázat splnění minimálních požadavků zadavatele na realizaci významných služeb dodavatelem předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele. Seznam poskytnutých významných služeb zpracuje dodavatel podle formuláře č. 2.2.2.“

76.         V článku 4. „Požadavky zadavatele na kvalifikaci“, bodě 4.4.3. „Kritéria technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ a jejich prokazování“ zadávací dokumentace zadavatel požadoval praxi dodavatelů spočívající v realizaci blíže definovaných významných služeb, přičemž konkrétně v podbodu 4. zadavatel požadoval následující:

	Zadavatel požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci:	Způsob prokázání:
4.	2 (dvou) zakázek spočívajících ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci.	Seznam poskytnutých služeb včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele (formulář 2.2.2.). Ze Seznamu poskytnutých služeb musí vyplývat splnění veškerých požadavků zadavatele.

77.         Dle článku 8. „Hodnocení nabídek“, bodu 8.1. zadávací dokumentace mimo jiné platí, že „[z]adavatel provede hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti nabídek na základě kritéria hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality. Kritérium hodnocení nejvýhodnější poměr nabídkové ceny a kvality se bude hodnotit ve vztahu k následujícím jednotlivým kritériím hodnocení a vahám, které představují podíl jednotlivých kritérií hodnocení na celkovém hodnocení:“

Dílčí kritéria hodnocení	Váha dílčího kritéria v celkovém hodnocení
Nabídková cena služeb v Kč bez DPH	60 %
Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky	40 %

78.         V článku 8. „Hodnocení nabídek“, bodu 8.3. zadávací dokumentace zadavatel upřesnil způsob hodnocení stanoveného hodnotícího kritéria „kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky“ mimo jiné následovně:

„Účastník zadávacího řízení ve své nabídce ve vztahu k prokázání splnění technické kvalifikace dle čl. 4.3. této zadávací dokumentace předloží zkušenosti jednotlivých členů realizačního týmu (dále také jako ‚členové týmu‘ nebo ‚členové realizačního týmu‘), které splňují obsahové požadavky účasti na službách definovaných v rámci ustanovení čl. 4.3. zadávací dokumentace (dále jen ‚referenční služby‘), a to za podmínek a v minimálním rozsahu (počtu), jak je uvedeno výše pro tuto pozici v ustanovení čl. 4.3. této zadávací dokumentace. Ve vztahu k hodnocení v rámci kritéria ‚Kvalifikace a zkušenosti osob zapojených do realizace veřejné zakázky‘ se u každého hodnoceného člena týmu bude hodnotit počet referenčních služeb členů realizačního týmu nad rámec minimálního rozsahu (počtu) požadovaného pro tuto pozici dle čl. 4.3. zadávací dokumentace (referenční služby), a to, pokud jde o tyto služby (dále také jen ‚hodnocené referenční služby‘):

(…)

d)      Osoba poskytující služby v oblasti statických zatěžovacích zkoušek – maximální počet osob pro tuto funkci: 2 osoby.“

Hodnocené referenční služby:		Maximální počet hodnocených referenčních služeb (maximální počet bodů):
4.	osoby zajišťující odbornou způsobilost v oblasti statických zatěžovacích zkoušek: hodnocená referenční služba spočívající v provedení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci	Maximální počet bodů: 5 u každé jednotlivé osoby 10 celkem pro tuto funkci

79.         V článku 18. „Výhrady zadavatele“, bodu 18.7. zadávací dokumentace bylo uvedeno, že „[d]odavatel je oprávněn zajišťovat plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím poddodavatele/ů, avšak zadavatel v souladu s § 105 odst. 2 ZZVZ požaduje, aby dodavatel (případně společně dodavatelé, kteří podali nabídku v rámci společné účasti) realizoval minimálně následující významné činnosti při plnění veřejné zakázky vlastními kapacitami, tj. nikoliv prostřednictvím poddodavatelů:

18.7.1 Realizace předmětu plnění v následujícím rozsahu:

- Vyhotovení diagnostického průzkumu mostů nebo propustků

- Vyhotovení hlavních nebo 1. hlavních nebo mimořádných prohlídek mostů

Výše uvedenému je nutno přizpůsobit prokazování technické kvalifikace dle čl. 4.4.3 body 1, 2 a této zadávací dokumentace (pokud zakázky obsahovaly činnost, na kterou se vztahuje zákaz poddodávky, je ve vztahu k této vymezené činnosti nutno přizpůsobit prokazování kvalifikace, tj. tuto činnost musel provést dodavatel samostatně, nikoli prostřednictvím poddodavatelů).

18.7.2 Činnosti následujících klíčových osob při plnění veřejné zakázky:

- Činnost osoby provádějící vyhotovení diagnostického průzkumu mostů nebo propustků

- Činnost osoby provádějící vyhotovení hlavních nebo 1. hlavních nebo mimořádných prohlídek mostů

Výše uvedenému je nutno přizpůsobit prokazování technické kvalifikace dle čl. 4.3. body 2 a 3 této zadávací dokumentace.“

80.         V rámci žádosti navrhovatele o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14. 10. 2025 týkající se požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci uvedeném v bodě 4.4.3., podbodě 4. zadávací dokumentace bylo mimo jiné uvedeno následující:

„Dovolujeme si zadavatele upozornit, že ‚statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci‘ nejsou zcela běžnou činností, a tedy i jednoduše dostupnou zkušeností, kterou by nadto bylo možné získat v posledních 3 letech.

Nadto platí, že pokud vůbec může mít nějaký subjekt v posledních 3 letech hned 2 takovéto zkušenosti, pak se podle našeho názoru musí bez výjimky jednat přímo o subjekt, který se účastnil předchozích rámcových dohod zadavatele s obdobným předmětem plnění.

Daný požadavek tedy dle našeho názoru nepřiměřeně uzavírá trh a brání vstupu novým dodavatelům do zadavatelova režimu rámcových dohod a jejich účasti v soutěži o dílčí veřejné zakázky. Dovolujeme si tedy zadavatele požádat o vypuštění daného požadavku.“

81.         Ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 4 zadavatel mimo jiné na základě obdržené žádosti navrhovatele o vysvětlení zadávací dokumentace ze dne 14. 10. 2025 týkající se požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci uvedeném v bodě 4.4.3., podbodě 4. zadávací dokumentace konstatoval následující:

„Zadavatel nevypustí kvalifikační požadavek uvedený v bodu 4.4.3. ZD, podbodu 4), tj. požadavek na doložení realizace alespoň dvou zakázek spočívajících ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci.

Zadavatel má za to, že se jedná o odůvodněný a přiměřený kvalifikační požadavek, který odpovídá předpokládanému charakteru, rozsahu a složitosti plnění veřejné zakázky, resp. jednotlivých dílčích plnění v rámci navazujících zadávacích řízení.

Požadavek je stanoven s cílem ověřit skutečnou odbornou zkušenost dodavatele s realizací zatěžovacích zkoušek mostních konstrukcí obdobného významu a dopravního zatížení, jaké jsou předmětem této veřejné zakázky. Statické zatěžovací zkoušky mostů na dvoupruhových komunikacích představují specifický a technicky náročný proces, který vyžaduje odpovídající know-how, technické zázemí a organizační schopnosti.

Zadavatel dále uvádí, že kvalifikační požadavek je nastaven nediskriminačně a v přiměřeném rozsahu – nepožaduje neúměrně vysoký počet referencí ani mimořádně rozsáhlé stavby, ale pouze minimální ověření reálné zkušenosti s obdobným typem plnění.

Z výše uvedených důvodů zadavatel trvá na zachování uvedeného kvalifikačního požadavku v původním znění.“

82.         V rozhodnutí o námitkách ve vztahu k námitce týkající se požadavku na zkušenosti spočívající ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhovou pozemní komunikaci zadavatel uvedl následující:

„Ve vazbě na výše uvedené pak Stěžovatel namítá i nepřiměřenost a diskriminační požadavku dle bodu 4.4.3. ZD, podbodu 4. v tom smyslu, že Zadavatel zcela nedůvodně vyžaduje zkušenosti spočívající ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci.

Postup pro vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu je předepsán v příslušné ČSN, přičemž z hlediska vlastních činností (technické provedení a hodnocení zkoušky) nemůže hrát roli, zda se jedná o most s méně pruhy, nebo např. o most železniční (snad s výjimkou toho, že namísto nákladních automobilů je na mostě přistavena lokomotiva). Požadavek je tedy i v tomto ohledu zjevně diskriminační, což platí stejně i pro požadavek stanovený u členů dodavatelského týmu (bod 4.3 ZD, podbod 5)), jakož i v případě hodnocení nabídek (bod 8.3 ZD, podbod 4.).“

83.         Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vyjadřuje společně k oběma shora specifikovaným námitkám, přičemž z hlediska námitky týkající se požadavku na zkušenosti spočívající ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhovou pozemní komunikaci uvádí explicitně následující:

„Statické zatěžovací zkoušky mostů na dvoupruhových (či vícepruhových) komunikacích představují specifický a technicky náročný proces, který vyžaduje odpovídající know-how, technické zázemí a organizační schopnosti.“

84.         V rozhodnutí o námitkách zadavatel mimo jiné uvedl, že „upozorňuje na čl. 18.7 zadávací dokumentace, kdy není vyžadováno plnění statických zatěžovacích zkoušek vlastními kapacitami dodavatele, jinými slovy je možné toto plnění realizovat prostřednictvím poddodavatele, a to jak z důvodů nepravidelného využití této položky v jednotlivých dílčích smlouvách, tak právě kvůli specializaci dané činnosti. Nastavené zadávací podmínky tedy Stěžovateli nebrání využít poddodavatele či se účastnit Zakázky ve sdružení.“

Právní posouzení

K výroku I. tohoto rozhodnutí

85.         Úřad na tomto místě připomíná, že návrh navrhovatele směřuje proti stanovení zadávacích podmínek a rovněž proti rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovil zadávací podmínky předmětné rámcové dohody v rozporu s § 6 odst. 1 a 2 zákona, potažmo s § 36 odst. 1 zákona, když vymezil předmět plnění rámcové dohody natolik široce, že omezil možnost účasti dodavatelům, kteří by byli schopni plnit prakticky všechny činnosti, tj. činnosti spočívající v diagnostických průzkumech betonových a ocelových mostů, s výjimkou statických zatěžovacích zkoušek. V dotčeném případě má tak navrhovatel za to, že součástí předmětu plnění rámcové dohody definovaného v zadávací dokumentaci jsou dvě oddělitelné části, a to provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a dále vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty, které měly být zadavatelem poptány samostatně ve formě rozdělení předmětné rámcové dohody na části. V souvislosti se zahrnutím statických zatěžovacích zkoušek do předmětu plnění rámcové dohody je pak navrhovatel ve spojení s na to navázanými kvalifikačními požadavky, potažmo kritérii hodnocení nabídek, toho názoru, že uvedené vede k omezení hospodářské soutěže.

Obecně k vymezení předmětu veřejné zakázky

86.         Úřad nejprve k otázce vymezení předmětu veřejné zakázky v obecné rovině uvádí, že byť je to výlučně zadavatel, který vymezuje předmět plnění veřejné zakázky (tedy to, co v rámci zadávacího řízení vlastně poptává), neboť jen on sám zná nejlépe své vlastní potřeby, jež by měl co nejpřesněji a věcně nejlépe definovat, nemůže k tomuto úkonu přistupovat zcela libovolně. I zde je totiž vázán zásadami uvedenými v ustanovení § 6 zákona, mimo jiné tedy i v § 6 odst. 2 zákona uvedenou zásadou zákazu diskriminace.

87.         Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010 – 182^[3] ze dne 16. 11. 2010 ve vztahu ke smyslu zásady zákazu diskriminace uvedl, že „smysl zmíněné zásady rovného zacházení a její opačné polohy v podobě zákazu diskriminace, k němuž se v oblasti veřejných zakázek blíže vyjadřoval i zdejší soud v rozsudku ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008 – 152, publ. pod č. 1771/2009 Sb. NSS, www.nssoud.cz, spočívá souhrnně řečeno v zajištění konkurence mezi dodavateli, umožnění hospodářské soutěže a tím také dosáhnutí efektivního nakládání s prostředky z veřejných rozpočtů. Zadavatelé většinou nehospodaří s vlastními finančními zdroji a nemají tedy v obecné rovině žádnou motivaci k tomu, aby postupovali nanejvýš hospodárně. Při zadávání veřejných zakázek je tedy nutno zajistit, aby veřejné rozpočty byly spotřebovávány řádně a efektivně, na základě seriózního hodnocení nabídek a bez jakéhokoliv druhu zvýhodňování nebo protihodnoty finanční nebo politické. Konkurence nutí uchazeče o veřejnou zakázku, aby si počínali jako v každém jiném obchodně právním vztahu, tj. nabídli kvalitní výkon za odpovídající cenu. Veškeré úkony zadavatele by proto měly být činěny takovým způsobem, aby zadávání veřejných zakázek bylo transparentní a byly při něm dodržovány zásady stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejné zakázky.“. Nejvyšší správní soud také zdůraznil, že zákaz diskriminace zahrnuje jak zákaz diskriminace ve své zjevné (přímé) podobě, tedy situace, kdy zadavatel zaujme rozdílný, jiný přístup ke konkrétnímu dodavateli než k dodavatelům ostatním, tak zákaz diskriminace v podobě skryté (nepřímé), tedy situace, kdy se zadavatel sice na první pohled chová ke všem dodavatelům stejně, ale výsledkem jeho jednání jsou obdobné právem zakázané důsledky (v oblasti práva veřejných zakázek tedy omezení hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli) jako v případě diskriminace přímé.

88.         V této souvislosti Úřad rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010, jehož závěry potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem č. j. 2 Afs 59/2010-183 ze dne 18. 1. 2011, ve kterém soud dovodil, že pokud by zadavatel předmět veřejné zakázky vymezil příliš široce, v důsledku čehož by podalo nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by tato jednotlivá plnění byla poptávána samostatně, mohl by zadavatel porušit jednu ze základních zásad zadávacího řízení, tj. zmíněnou zásadu zákazu diskriminace. Diskriminováni jsou v takovém případě ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna. Tímto způsobem také dochází k omezení konkurenčního prostředí. K podmínkám, za kterých je zadavatel povinen veřejnou zakázku na části rozdělit, Krajský soud v Brně ve svém rozsudku sp. zn. 62 Af 7/2010 ze dne 2. 3. 2010 uvedl následující: „K tomu, aby bylo možno dospět k závěru, zda zadavatel byl povinen v daném případě veřejnou zakázku rozdělit či nikoliv, je tedy třeba posoudit, zda povaha předmětu veřejné zakázky rozdělení připouštěla. Rozdělení veřejné zakázky na části přichází v úvahu obecně tehdy, pokud plnění v rámci jednotlivých částí budou plněními svým charakterem odlišnými. Naopak rozdělení veřejné zakázky na části vhodné nebude zejména tehdy, pokud bude předmět zakázky tvořen plněními navzájem se neodlišujícími nebo plněními, která na sebe úzce navazují. K rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Tak tomu zpravidla může být právě v situaci, kdy rozdělení veřejné zakázky na části může přinést více nabídek, a tedy i větší soutěž konkurujících si dodavatelů a z toho vyplývající nižší nabídkovou cenu.“.

89.         Jak dále judikoval Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, zadavatel se může dopustit porušení zásady zákazu diskriminace v skryté (nepřímé) podobě i v situaci, kdy sice všechna předmětná plnění mohl poptávat v rámci jedné veřejné zakázky (jednalo-li se tedy o plnění svým charakterem totožná či obdobná), ale nevyužil přitom možnosti odstranit či zmírnit případné omezení konkurenčního prostředí tím, že veřejnou zakázku rozdělí na části podle § 98 ZVZ, pokud to její povaha připouštěla (a zároveň rozdělení nebrání ustanovení § 13 odst. 3 ZVZ). Krajský soud v Brně v citovaném rozsudku judikoval, že ačkoli ZVZ explicitně nestanoví, že by v určitých případech měl zadavatel povinnost veřejnou zakázku rozdělit, je povinností zadavatele využít všechny možnosti, které mu ZVZ (byť jako možnost, nikoli povinnost) dává, k tomu, aby se v zadávacím řízení diskriminace (resp. omezování konkurenčního prostředí) nedopouštěl. Soud v citovaném rozsudku ve vztahu k jím řešené věci taktéž uvedl, že je „nezbytné vycházet z charakteru a fáze trhu a z počtu dodavatelů, kteří jsou schopni se samostatně o plnění v každém z obou segmentů ucházet. (…) postup, který se na jednom trhu může jevit jako přiměřený a v souladu se ZVZ, může na jiném trhu vykazovat výrazně diskriminační charakter (…); třeba je totiž zohlednit i to, že podpora hospodářské soutěže je sekundárním cílem zákonodárství v oblasti zadávání veřejných zakázek (…)“. Úřad doplňuje, že není sporu o tom, že zákonodárce tento základní princip zachoval i v zákoně, tj. právním předpise, který nahradil ZVZ. Nejvyšší správní soud
v rozsudku č. j. 4 As 337/2018-84 ze dne 19. 11. 2020 dále k projednávané problematice uvedl, že „zadavatel bude povinen [rozdělit veřejnou zakázku na části] za situace, kdy to povaha předmětu zakázky umožňuje, a kdy by zároveň nerozdělení veřejné zakázky na části mohlo mít v důsledku omezení konkurence mezi dodavateli vliv na výběr nejvhodnější nabídky. [44] Pokud tedy zadavatel přistoupí ke spojení souvisejících plnění do jedné veřejné zakázky, jako tomu bylo v posuzované věci, musí se zároveň zabývat tím, zda v rámci této veřejné zakázky není nutno využít možnosti k jejímu rozdělení na dílčí části, a to tak, aby vymezený rozsah předmětu plnění nepřiměřeně nezužoval okruh potenciálních dodavatelů. Požadavek na rozdělení veřejné zakázky na dílčí části zpravidla vyvstane u plnění, která jsou v obchodní praxi běžně dodávána samostatně, čímž bude otevřena možnost i pro nabídky těch dodavatelů, kteří nemohou dodat všechna plnění. Naopak u plnění, u nichž je dána vzájemná podmíněnost, provázanost či závislost, takový požadavek zpravidla nevyvstane, neboť by to nebylo účelné z důvodu zjevné nevhodnosti či potenciální nefunkčnosti plnění.“.

90.         Obecně lze tedy shrnout, že zadavatel má povinnost rozdělit veřejnou zakázku na části za splnění těchto předpokladů:

• předmět veřejné zakázky bude vymezen natolik široce (byť se stále jedná o jednu veřejnou zakázku), že ho může takto v souhrnu dodávat pouze omezený počet dodavatelů, zatímco jeho jednotlivé části by bylo schopno dodat dodavatelů více a s předpokladem výhodnějších podmínek pro zadavatele v důsledku širší a efektivnější hospodářské soutěže v těchto dílčích částech;
• poptávané plnění není nutno z technických a ekonomických důvodů poptávat jako plnění jediné (společné).

Úřad k danému dodává, že je přitom vždy nutné při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, vzít v úvahu všechny okolnosti daného individuálního případu. Je tedy třeba zkoumat zejména dopad, který určité vymezení předmětu veřejné zakázky má na konkurenční prostředí, a důvody, které zadavatele k takovému vymezení vedly. Dle výše uvedené judikatury správních soudů je třeba vzít v úvahu i to, jak dané dodávky, služby či stavební práce se běžně nabízejí (dohromady či samostatně) a jakým okruhem dodavatelů (shodným či jiným).

91.         Obecně v souvislosti s procesem zadávání veřejných zakázek Úřad dále konstatuje, že v zadávacím řízení lze každou zadávací podmínku či požadavek zadavatele vnímat jako do určité míry limitující, resp. omezující, nicméně takto je konstruován celý zákon o zadávání veřejných zakázek a určitá míra limitace volnosti zadavatele na straně jedné, resp. dodavatele na straně druhé, je zákonem předem předvídána. Uvedená míra přípustnosti omezení hospodářské soutěže je však limitována konkrétními ustanoveními zákona, zejména zásadami zakotvenými v § 6 zákona.

92.         Zadavatel v případě, že klade na dodavatele (účastníky) určitá omezení, resp. požadavky na dodávané plnění, je vázán jednotlivými zákonnými ustanoveními, stejně tak je pak povinen reflektovat ve vztahu ke všem jeho úkonům, tedy i nastavení zadávacích podmínek, mj. § 6 odst. 1 a 2 zákona, v němž jsou vyjádřeny základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel je tedy povinen dodržovat při formulaci zadávacích podmínek kromě jiného zásadu nediskriminace a přiměřenosti a současně platí, že nesmí bezdůvodně zvýhodnit či znevýhodnit některé z dodavatelů. Uvedené však neznamená, že je zadavatelům upírána možnost vymezit předmět veřejné zakázky podle svých potřeb. Vymezení předmětu veřejné zakázky pak ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona platí, že zadávací podmínky nesmí být zadavatelem stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo či nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad přitom uvádí, že citované ustanovení zákona musí být vykládáno ve shodě se základními zásadami zadávacího řízení zakotvenými v § 6 zákona. Lze přitom dovozovat, že zadávací podmínky mohou za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli, tj. mohou do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno, zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah a potřeb zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Pro posouzení, zda zadavatel postupoval při vymezení předmětu veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona je tedy třeba také posoudit, zda lze vymezení předmětu veřejné zakázky, jímž zadavatel pro určité dodavatele vytvořil výhodu, odůvodnit objektivními skutečnostmi na straně zadavatele.

K vymezení předmětu šetřené rámcové dohody

93.         Ve světle shora uvedených tezí Úřad přezkoumal vymezení předmětu rámcové dohody. Úřad se tudíž zabýval otázkou, zda byly dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění (v tomto případě provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a dále vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty) zadavatelem zadávána v jednom celku, či zda naopak bylo na místě s ohledem na povinnost dodržování zásady zákazu diskriminace a stanovení zadávacích podmínek způsobem nevytvářejícím bezdůvodné překážky hospodářské soutěže umožnit podávat dodavatelům nabídky na jednotlivé části rámcové dohody.

94.         Z obsahu zadávacích podmínek, zejména pak článku 2. „Režim zadávacího řízení“ zadávací dokumentace a článku 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“, stejnojmenného bodu 3.1. zadávací dokumentace, vyplývá, že rámcová dohoda bude v předmětném zadávacím řízení uzavřena se šesti účastníky na dobu 48 měsíců (4 let). Zadavatel je dále oprávněn rámcovou dohodu uzavřít i s menším počtem účastníků, přičemž dále zadavatel stanovil, že pokud bude v zadávacím řízení šest či méně účastníků, budou všichni, kteří splní podmínky účasti v zadávacím řízení, vybráni k plnění předmětu rámcové dohody, a to bez provedení hodnocení. Samotný předmět rámcové dohody byl zadavatelem koncipován tak, že budou na základě rámcové dohody průběžně po celou dobu jejího trvání postupem s obnovením soutěže zadávány jednotlivé dílčí veřejné zakázky na komplexní poskytnutí služeb spočívajících v provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů vč. kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a dále též vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty dle aktuálních potřeb zadavatele.Ze zadávací dokumentace dále plyne, že zadavatel nerozdělil rámcovou dohodu na části ve smyslu § 35 zákona, a dodavatelé tak mohli podávat nabídky výlučně na celý předmět plnění rámcové dohody.

95.         Navrhovatel je ve vztahu k vymezení předmětu rámcové dohody toho názoru, že část plnění spočívající ve vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek měla být zadavatelem zadávána odděleně, jelikož se nejedná o standardní součást diagnostických průzkumů mostních objektů, které jsou běžně realizovány dodavateli působícími na relevantním trhu diagnostických prací, resp. diagnostiky staveb, ale naopak se dle něj jedná o v praxi ojedinělou a co do složitosti a potřebné specializace výjimečnou činnost, která s běžnou diagnostikou mostů nijak zásadně věcně ani funkčně nesouvisí, tedy nepodmiňuje se, a je zcela výjimečně realizována přímo dodavateli pohybujícími se na relevantním trhu diagnostických praxí, a to navíc při využití specializovaných institucí a ústavů, které disponují potřebnými přístroji a know-how.

96.         Zadavatel je naopak toho názoru, že vymezení předmětu rámcové dohody odpovídá jeho reálným a dlouhodobým potřebám a představuje logickou součást komplexních diagnostických služeb u mostních objektů, přičemž právě požadavek na komplexní poskytnutí služeb považuje zadavatel za stěžejní. V předmětném zadávacím řízení tak dle zadavatele došlo ke spojení několika činností, které spolu však úzce souvisí a jsou provázané. Pro zadavatele je dále podstatné, aby dodavatelé nesli v rámci smluvního vztahu komplexní odpovědnost, přičemž rozdělení předmětu plnění by pak pro zadavatele znamenalo neefektivní, potenciálně ekonomicky rizikový a nehospodárný postup.

97.         Úřad v prvé řadě uvádí, že nezpochybňuje potřebu zadavatele provádět diagnostické průzkumy betonových a ocelových mostů, jakož i potřebu zajistit vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty (přičemž shodně se vyjádřil i sám navrhovatel, když v návrhu uvedl, že ničeho nenamítá proti potřebě zadavatele provádět statické zatěžovací zkoušky mostů jako takové), nicméně Úřad má povinnost zabývat se podstatou vymezení předmětu rámcové dohody v kontextu nutnosti dodržet základní zásady zadávání. Ve světle závěrů vyplývajících z výše citované judikatury správních soudů Úřad přezkoumával vymezení předmětu šetřené rámcové dohody. Úřad se předně zabýval otázkou, zda byly dány zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění, tj. provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů vč. kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a dále též vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty,zadávána v jednom celku, či zda naopak bylo namístě umožnit podávat dodavatelům nabídky na jednotlivé části rámcové dohody tak, aby nedošlo k porušení zásady zákazu diskriminace a aby zadávací podmínky nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

98.         Úřad se především zabýval objektivními dopady, které mohl požadavek na společné plnění mít na konkurenční prostředí dodavatelů v dané oblasti. V této souvislosti Úřad odkazuje na již výše cit. rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 57/2011 ze dne 1. 11. 2012, ve kterém se uvádí, že „pokud je předmět veřejné zakázky vymezen příliš široce (lze-li plnění v něm zahrnuté dodávat samostatně a děje-li se tak v praxi) a v důsledku toho podává nabídku méně dodavatelů než v situaci, kdy by byla plnění poptávána samostatně, vede to k diskriminaci těch dodavatelů, kteří by byli schopni podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nejsou schopni nabídnout plnění všechna, bez ohledu na jejich možnost zajistit si subdodávky nebo podávat společnou nabídku; tím se totiž diskriminační účinek s vlivem na efektivní soutěžní prostředí, v němž se dodavatelé o veřejnou zakázku mají nacházet, nikterak neeliminuje.“

99.         Ve vztahu k citovanému rozsudku Krajského soudu v Brně pak Úřad uvádí, že nelze než souhlasit s argumentací zadavatele, že je právem zadavatele vymezit předmět veřejné zakázky, resp. rámcové dohody a stanovit podmínky zadání zakázky podle svých konkrétních potřeb. K tomu je však nutné také dodat, že tento postup zadavatele nesmí být v rozporu se zákonem, tj. nesmí vytvářet neodůvodněné překážky hospodářské soutěže, které by omezovaly ty dodavatele, jež by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění.

100.     Úřad se tedy zabýval skutečností, zda lze statické zatěžovací zkoušky považovat za neoddělitelnou součást diagnostických průzkumů mostních objektů či zda se jedná o činnost svou povahou natolik specifickou, aby byl zadavatel povinen předmět plnění rozdělit.

101.     Úřad vzhledem k předmětné otázce konstatuje, že z veřejně dostupných zdrojů[4] vyplývá, že je pro správu a údržbu mostních objektů zaveden systém, který se skládá jak z vlastních prohlídek mostů, tak diagnostických průzkumů a také zatěžovacích zkoušek (ať už statických či dynamických). Vlastní prohlídky mostů pak představují především vizuální kontroly, jejichž četnost závisí na stavebnětechnickém stavu mostu. Druhou skupinu tvoří stavebnětechnická diagnostika, při které se nedestruktivně či destruktivně zjišťuje stav jednotlivých prvků konstrukce. Diagnostické průzkumy pak obvykle vyžadují delší čas na přípravu a vlastní zpracování, určitý zásah do konstrukce v podobě odebrání vzorků a částečné omezení provozu pod mostem nebo na něm. Na základě získaných informací je možné získat jasnější představu o stavu mostní konstrukce ve srovnání s pouhou vizuální kontrolou a zároveň lze výsledky použít také pro přepočet zatížitelnosti, a tím pádem zpřesnit, zda je vhodné most ponechat bez opatření či naopak konstrukci zcela nahradit. Zatěžovací zkoušky pak komplexně prověřují stav mostní konstrukce a zároveň v praxi ověřují teoretické předpoklady, které byly získány na základě provedených prohlídek, diagnostických průzkumů a výpočtů[5].

102.     Vzhledem k frekvenci provádění zatěžovacích zkoušek mostů se dále jeví, že tyto nejsou prováděny rutinně v rámci pravidelných mostních prohlídek tak, jako jsou prováděny např. prohlídky hlavní (které jsou prováděny v intervalu nejdéle šesti let) či prohlídky běžné (které se provádí nejméně jednou ročně), ale patří naopak spíše mezi opatření, která jsou prováděna především před uvedením nového mostu do provozu, ale i dále v průběhu jeho životnosti, tedy např. při jeho rekonstrukci či v rámci mimořádných mostních prohlídek, které jsou prováděny např. po živelných pohromách, nehodách, při zjištění pohybu svahů v okolí mostu, před a po průjezdu nadměrných nákladů nebo při zjištění neobvyklého chování konstrukce při průjezdu vozidel. Zatěžovací zkoušky jsou tak obecně doplňkově realizovány pro ověření technického stavu a nosnosti mostní konstrukce dle aktuálních potřeb zadavatele (nejčastěji v případech, kdy se jedná o nový most, dále je-li třeba ověřit výsledky diagnostiky či propočtů nebo existují pochybnosti o chování či únosnosti konstrukce), tedy nikoliv cyklicky v rámci pravidelných prohlídek.

103.     Z veřejně dostupných zdrojů[6] rovněž vyplývá, že zatěžovací zkoušky mohou vykonávat jen zkušebny nebo laboratoře, které jsou pro tyto zkoušky akreditovány anebo mají pověření od ústředního orgánu státní správy, dále že zatěžovací zkoušky mostních konstrukcí jsou   velmi náročné na přípravu, zpracování i vyhodnocení, jelikož kladou vysoké nároky na technické vybavení, čas a počet zúčastněných osob[7], a dále že zkoušky vždy vyžadují uzavření mostu, případně jeho části, což je spojeno se značným dopravním omezením.

104.     Úřad se dále zabýval skutečností, jakým okruhem dodavatelů jsou předmětné statické zatěžovací zkoušky prováděny, tedy zda se jedná o dodavatele, kteří shodně realizují také samotné prohlídky a diagnostické průzkumy mostů, či se naopak jedná právě o výše uvedené specializované subjekty.

105.     Úřad v této souvislosti konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel na předmětné plnění obdržel celkem 5 sdružených nabídek, a to konkrétně od následujících subjektů:

• „I.V.R. MOSTY 2025“ skládající se ze tří společníků s vedoucím společníkem INSET s.r.o. a dále společníky VIAPONT, s.r.o. a Rušar mosty, s.r.o. (dále jen „I.V.R. MOSTY 2025“);
• „RD Mosty – Morava – 2025“ skládající se z pěti společníků s vedoucím společníkem SHP TS s.r.o. a dále společníky Stráský, Hustý a partneři s.r.o., Mostní a silniční, s.r.o., DOPRAVOPROJEKT Ostrava a.s. a 4bridges s.r.o. (dále je „RD Mosty – Morava – 2025“);
• „RD-Dg-25-PXPGPCVUTAFMDS“ skládající se z pěti společníků s vedoucím společníkem Pontex, spol. s r.o. a dále společníky PRAGOPROJEKT a.s., České vysoké učení technické v Praze, AFRY CZ s.r.o. a MDS projekt s.r.o. (dále jen „RD-Dg-25-PXPGPCVUTAFMDS“);
• „RS prohlídky 2025“ skládající se ze čtyř společníků s vedoucím společníkem Mott MacDonald CZ, spol. s r.o. a dále společníky Valbek, spol. s r. o., PUDIS a.s. a Horský s.r.o. (dále jen „RS prohlídky 2025“);
• „DOSING-SAFETYPRO-PRIS-DPBr-RD MOSTY 2025“ skládající se ze čtyř společníků s vedoucím společníkem DOSING – Dopravoprojekt Brno group, spol. s r. o. a dále společníky Dopravoprojekt Brno a.s., Projekční kancelář PRIS spol. s r.o. a SAFETY PRO s.r.o. (dále jen „DOSING-SAFETYPRO-PRIS-DPBr-RD MOSTY 2025“).

106.     Po bližším přezkumu skladby jednotlivých účastníků zadávacího řízení je tedy třeba zdůraznit, že tito se skládají ze tří až pěti společníků, přičemž v případě společnosti „I.V.R. MOSTY 2025“ se dále dle formuláře 2.3.1. „Seznam poddodavatelů a jiných osob“ zadávací dokumentace jedná také o jednoho poddodavatele, a to společnost LABTECH s.r.o. V případě společnosti „RD Mosty – Morava – 2025“ se dále jedná o tři poddodavatele, a to společnosti GEOCENTRUM, spol. s r.o., BETONTEST, spol. s r.o. a Institut technologie a testování betonu, s.r.o. V nabídce společnosti „RS prohlídky 2025“ se dále jedná také o celkem 5 poddodavatelů, a to společností Cirmon s.r.o., Experis DSKM, s.r.o., Escepta, s.r.o., Metrostav DS, a.s. a AZ-GEO, s.r.o. a u společnosti „DOSING-SAFETYPRO-PRIS-DPBr-RD MOSTY 2025“ se dále jedná o jeden subjekt, a to společnost QUALIFORM, a.s.

107.     Na základě výše zjištěného je tedy zřejmé, že přesto, že zadavatel argumentuje tím, že obdržel na předmět plnění celkem pět nabídek, nejedná se o dodavatele, kteří by byli schopni realizovat předmět plnění vlastními kapacitami, načež jsou pro podání nabídky nuceni se sdružovat do společností, ve kterých se může jednat o spojení až pěti společníků a až pěti poddodavatelů.

108.     Úřad se tedy dále konkrétně zaměřil na prokazování technické kvalifikace jednotlivými výše jmenovanými účastníky zadávacího řízení, a to z toho důvodu, aby ověřil, zda je plnění spočívající ve statických zatěžovacích zkouškách realizováno shodným okruhem dodavatelů, jako je tomu v případě zbývajících zadavatelem v rámci rámcové dohody požadovaných činností či nikoliv.

109.     Požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci byly zadavatelem stanoveny v článku 4. „Požadavky zadavatele na kvalifikaci“, bodě 4.4. „Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ“ zadávací dokumentace, dle kterého byli dodavatelé povinni prokázat splnění minimálních požadavků zadavatele předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, přičemž seznam poskytnutých významných služeb měli dodavatelé zpracovat podle formuláře č. 2.2.2. „Seznam významných služeb“ zadávací dokumentace. V článku 4. „Požadavky zadavatele na kvalifikaci“, bodě 4.4.3. „Kritéria technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ a jejich prokazování“ zadávací dokumentace pak zadavatel konkrétně požadoval praxi dodavatelů spočívající mimo jiné v realizaci „2 (dvou) zakázek spočívajících ve vyhotovení statické zatěžovací zkoušky mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci.“

110.     Z jednotlivých formulářů č. 2.2.2., které byli účastníky zadávacího řízení v rámci jejich nabídek vyplněny, Úřad vzhledem ke zde prezentovaným referenčním zakázkám zjistil následující:

• Společnost „I.V.R. MOSTY 2025“ prokazovala předmětný požadavek referenčními zakázkami realizovanými společností INSET s.r.o.;
• Společnost „RD Mosty – Morava – 2025“ prokazovala předmětný požadavek referenčními zakázkami realizovanými společnostíStráský, Hustý a partneři s.r.o.;
• Společnost „RD-Dg-25-PXPGPCVUTAFMDS“ prokazovala předmětný požadavek referenčními zakázkami realizovanými Kloknerovým ústavem, který je součástí Českého vysokého učení technického v Praze;
• Společnost „RS prohlídky 2025“ prokazovala předmětný požadavek referenčními zakázkami realizovanými poddodavatelem Metrostav DS a.s.;
• Společnost „DOSING-SAFETYPRO-PRIS-DPBr-RD MOSTY 2025“ prokazovala předmětný požadavek referenčními zakázkami realizovanými společností DOSING – Dopravoprojekt Brno group, spol. s r. o., přičemž ve vztahu k jedné z referenčních zakázek se na realizaci podílel také Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.

111.     Právě uvedené pak potvrzuje jak výše uvedená obecná východiska, tak argumentaci navrhovatele, ohledně specifikace subjektů provádějících statické zatěžovací zkoušky, jelikož z prokazování kvalifikace v rámci předmětného zadávacího řízení vyplývá, že se jednalo z velké části právě o specializované subjekty, případně konkrétně ústavy, které na rozdíl od dodavatelů běžně poskytujících služby diagnostických průzkumů mostů disponují požadovaným know-how. Výjimkou je pak společnost INSET s.r.o., která však dle veřejně dostupných zdrojů[8] pro provádění zatěžovacích zkoušek vyvinula vlastní měřicí a zkušební zařízení a vlastní specializované programy pro zpracování a vyhodnocení naměřených výsledků.

112.     Sám zadavatel pak v rozhodnutí o námitkách připouští, že statické zatěžovací zkoušky jsou specifickou činností, když uvádí, že „[s]tatické zatěžovací zkoušky mostů na dvoupruhových (či vícepruhových) komunikacích představují specifický a technicky náročný proces, který vyžaduje odpovídající know-how, technické zázemí a organizační schopnosti.“

113.     Vzhledem k oddělitelnosti statických zatěžovacích zkoušek, resp. možnosti jejich samostatného zadání, pak Úřad z veřejně dostupných zdrojů dále ověřil, že na trhu existují také plnění týkající se pouze činností spočívajících ve výše popsaných prohlídkách mostů, diagnostických průzkumech a výpočtech zatížitelnosti, a to např. v podobě zadávacího řízení „Rámcová dohoda na provádění diagnostiky a mimořádných prohlídek mostních objektů“ zadávaného zadavatelem – Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s., IČO 03447286, se sídlem Veletržní 1623/24, 170 00 Praha 7. O oddělitelnosti plnění spočívajícím v provedení statických zatěžovacích zkoušek pak rovněž vypovídají také samostatně zadávané veřejné zakázky výhradně na realizaci statických zatěžovacích zkoušek, které jsou součástí zadavatelem zadávaných rámcových dohod, viz např. také navrhovatelem zmiňovaná veřejná zakázka „Statická zatěžovací zkouška mostu ev.č. 43 - 005..1 (Hradecká, estakáda přes Hapalovu)“[9] či dále veřejná zakázka „I/27 Plzeň, zatěžovací zkoušky mostů ev.č. 27-075..1 a ev.č. 27-075..2“[10]. Úřad má tedy za to, že předmětná část zadavatelem požadovaného plnění spočívající v provádění statických zatěžovacích zkoušek je proto oddělitelná, jelikož je z právě uvedeného patrné, že je možné plnění zadat zvlášť. K tomu však Úřad dodává, že se jeví, že takováto samostatně zadávaná plnění nejsou příliš častá, a to pravděpodobně vzhledem ke skutečnosti, že na předmětném trhu nejsou v porovnání se zadavatelem velikostně srovnatelní zadavatelé a zadavatel tak působí jako největší správce komunikací v této oblasti, který (jak sám mimo jiné uvádí) dlouhodobě zakázky s totožným předmětem plnění zadává prostřednictvím rámcových dohod zahrnujících komplexní diagnostické služby. Samostatná zadávací řízení na statické zatěžovací zkoušky se tedy vyskytují zejména u jednorázových zkoušek mostů, dále také u staveb se specifickými technickými požadavky a také v případech, kdy se zatěžovací zkouška pojí přímo s rekonstrukcí či kolaudací mostního objektu. Tato samostatná zadávací řízení jsou nicméně méně četná ve prospěch zadavatelem uzavíraných rámcových dohod.

114.     Vzhledem k uvedenému má pak Úřad za to, že není ničím podmíněno, aby byly statické zatěžovací zkoušky zadávány současně v rámci jednoho předmětu plnění s dalšími činnostmi spočívajícími v diagnostických průzkumech mostů. Předmětná plnění tedy nejsou ze své podstaty neoddělitelná a nelze v tomto případě dovodit, že realizace jedním dodavatelem by byla nezbytně nutná. Statické zatěžovací zkoušky by tedy měly naopak vzhledem ke své specifičnosti, co se týče specializace prováděných činností, a dále také technologického a personálního zázemí, představovat samostatnou část zadávaného plnění, jelikož jsou také z velké části zajišťovány specializovanými subjekty, a tedy jiným okruhem dodavatelů, který se liší od dodavatelů běžně poskytujících služby diagnostiky mostních objektů. Úřad je tedy přesvědčen, že plnění spočívající ve statických zatěžovacích zkouškách není nezbytně nutně spjato s činnostmi spočívajícími v prohlídkách a průzkumech, a proto mělo být zadavatelem zadáváno zvlášť.

115.     Z výše uvedeného dle Úřadu tedy plyne, že ačkoli mohou být mezi oběma plněními určité překryvy a existuje mezi nimi určitá návaznost, je nutné na tato plnění nazírat jako na plnění oddělitelná, která mají zpravidla odlišné dodavatele. Zadavatel tak mohl, pokud by umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění, obdržet větší počet nabídek, čímž mohl dosáhnout výhodnější ceny v důsledku většího konkurenčního boje na jednotlivých trzích.

116.     Úřad se v další části odůvodnění tohoto rozhodnutí zabýval samotnými důvody, pro které se zadavatel rozhodl vymezit předmět rámcové dohody jako komplexní poskytnutí služeb spočívajících v provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty jako jeden celek.

117.     Zadavatel ve svých vyjádřeních vzhledem k zahrnutí vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty do předmětu rámcové dohody argumentoval tím, že takovéto vymezení předmětu odpovídá jeho potřebám, představuje logickou součást komplexních diagnostických služeb u mostních objektů, přičemž právě požadavek na komplexní poskytnutí služeb je pro zadavatele stěžejní. Dále zadavatel s ohledem na komplexní vymezení předmětu plnění rámcové dohody uvedl také následující: „Pro zadavatele je podstatné, aby pro diagnostické průzkumy mostů vybral takové dodavatele, kteří mu zajistí a poskytnou požadované služby, za které ponesou komplexní odpovědnost v rámci smluvního vztahu. Rozdělení předmětu plnění Rámcové dohody a vyčlenění služeb statických zatěžkávacích zkoušek by pro Zadavatele znamenalo neefektivní a potenciálně ekonomicky rizikový, nehospodárný postup, který by jednak vyžadoval nadbytečné náklady na realizaci samostatného zadávacího řízení a rovněž by mohl přinést komplikace při samotné realizaci plnění. Plnění by případně muselo poskytovat více různých dodavatelů, přičemž by pak jeho kvalita mohla být ohrožena jak problémy v koordinaci, tak i v odpovědnosti jednotlivých dodavatelů. Současně takto Zadavatel eliminuje negativní dopady v podobě předávání podkladů z průzkumu jedním subjektem k jinému zpracovateli přepočtu, který může poté mít výhrady k podkladům.“ Je tedy dle zadavatele žádoucí, aby veškeré navazující diagnostické úkony prováděl jeden odpovědný dodavatel, což zajistí návaznost prací, jednotnost metodiky, odpovědnost za výstupy a kvalitu celkového řešení.

118.     K argumentu zadavatele, že samostatné zadání jednotlivých částí plnění není možné z toho důvodu, že by plnění případně muselo poskytovat více různých dodavatelů, přičemž by pak jeho kvalita mohla být ohrožena jak problémy v koordinaci, tak i v odpovědnosti jednotlivých dodavatelů, Úřad uvádí, že je sice možné chápat obavu zadavatele o řešení případných sporů mezi jednotlivými dodavateli jako oprávněnou, nicméně zadavatel nemůže své obavy z řešení případných sporů mezi jednotlivými dodavateli upřednostňovat na úkor zásad zakotvených v ustanovení § 6 zákona. Jak k obdobné argumentaci přiléhavě uvedl Krajský soud v Brně ve svém již výše citovaném rozsudku ze dne 1. 11. 2012 sp. zn. 62 Af 57/2010, „[i] kdyby tedy zadavatele k jeho postupu vedly na první pohled dobře hájitelné důvody, ať už spojené s jeho nedostatkem zkušeností s poptáváním příslušného plnění nebo s administrativní výhodností poptávat plnění jako celek anebo s potřebou eliminovat smluvní (obchodní) rizika spojená s realizací jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů, neznamená to, že by takový postup nemohl vykazovat prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům…“. Úvahy, resp. argumenty vztahující se k těmto důvodům pro širší vymezení veřejné zakázky přitom označil soud za nepodstatné. Skutečnost, že se zadavatel chce vyhnout smluvním rizikům plynoucím z participace většího počtu dodavatelů, není ospravedlněním pro omezení hospodářské soutěže.

119.     Úřad dále chápe argument zadavatele, že vyčlenění služeb statických zatěžovacích zkoušek by pravděpodobně vyžadovalo další náklady na realizaci samostatného zadávacího řízení. V této souvislosti se nicméně nabízí úvaha, o jak velké náklady se bude reálně jednat, a to jak ve vztahu k samotnému zadávacímu řízení, tak následně ve vztahu k managementu uzavřených smluv (současně není vyloučeno, že tato plnění budou zadána v jednom zadávacím řízení rozděleném na části). Zadávací podmínky pak musí být zadavatelem sestaveny tak jako tak, přičemž promítnutí rozdělení předmětu plnění na části nemůže představovat pro profesionální zadavatelskou organizaci, kterou zadavatel nepochybně je, žádný zásadní problém, což lze do jisté míry předpokládat i u řízení dvou rámcových dohod, z nichž jedna se bude týkat z hlediska objemu v podstatě marginální části plnění (viz níže). Podstatná je však skutečnost, že nelze při rozdělení předmětu rámcové dohody vyloučit, že výše uvedené dodatečné náklady by zadavateli mohly být v důsledku větší konkurence mezi dodavateli kompenzovány prostřednictvím obdržení výhodnějších nabídek.

120.     Úřad dále k argumentu zadavatele učiněném v rozhodnutí o námitkách, že zadávací podmínky nevyžadovaly plnění statických zatěžovacích zkoušek vlastními kapacitami dodavatele, resp. nebránily využít poddodavatele či se zadávacího řízení účastnit ve sdružení, konstatuje, že participace toliko ve sdružení či za využití poddodavatelského závazku diskriminační působení zadávacích podmínek sama o sobě nesnižuje.[11] Naopak skutečnost, že se dodavatelé musí pro podání nabídky dohodnout s dalším subjektem, ztěžuje přístup k takovému zadávacímu řízení, případně může od účasti v takovém zadávacím řízení dodavatele úplně odradit, načež tato nutnost určité „spolupráce“ může být pro dodavatele také nákladnější a snižovat zisk.

121.     Úřad má tedy vzhledem k výše učiněné argumentaci zadavatele za to, že předmětné komplexní vymezení předmětu rámcové dohody nebylo zadavatelem dostatečným způsobem odůvodněno. Argumentaci zadavatele považuje Úřad za velmi obecnou, tedy nekonkretizující do větších podrobností, z jakých konkrétních důvodů zadavatel považuje část předmětu spočívající ve vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek za nutnou součást diagnostických průzkumů mostních objektů, která nemohla být zadána zvlášť. Zadavatel tak nepředložil konkrétní a přesvědčivé důvody odůvodňující omezení hospodářské soutěže, tedy neuvedl, z jakých konkrétních důvodů by mělo plnění tvořit vzájemně podmíněný celek a dále také ani např. s odkazem na možnost sdruženého zadání (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí) neprokázal, že toto omezení hospodářské soutěže přinese převažující technické či ekonomické výhody. Úřad tedy s ohledem na argumentaci zadavatele a výše učiněný závěr o oddělitelnosti plnění dává za pravdu navrhovateli v tom smyslu, že argumentace zadavatele, který sloučení těchto plnění obhajuje údajnou potřebou zajistit obě plnění komplexně jediným dodavatelem, je neopodstatněná.

122.     Úřad dále odkazuje na (mimo jiné samotným zadavatelem citované) rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0181/2025/VZ ze dne 6. 2. 2026, ve kterém Úřad konstatoval, že „pokud zadavatel vymezí předmět veřejné zakázky natolik široce, že to v důsledku povede k omezení hospodářské soutěže či diskriminaci potenciálních dodavatelů, pak takový postup nemusí být vždy v rozporu se zákonem (snahu o ‚zpřístupnění‘ veřejné zakázky co možná nejširšímu okruhu dodavatelů nelze totiž dovádět až do absolutna). Nicméně, aby takový postup byl v souladu se zákonem, musí pro něj existovat legitimní důvody. Takovým důvodem může být nutnost společného poptávání jednotlivých plnění, když ta tvoří nedělitelný celek, případně pak to, že dodávka jednotlivých plnění jedním dodavatelem povede k ekonomické výhodnosti či vyšší kvalitě. Jako důvod naopak nepostačuje pouhá pohodlnost takového řešení pro zadavatele.“

123.     Zadavatel tedy vzhledem k výše uvedeným zjištěním legitimním důvodům pro takto široké vymezení předmětu rámcové dohody nedostál, když dostatečným způsobem neprokázal, že dodávka jednotlivých plnění jedním dodavatelem je z objektivních důvodů nezbytná.

124.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti je Úřad přesvědčen, že zadavatel měl poptat předmětné plnění, tj. provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty, zvlášť tak, aby účel plnění a potřeby zadavatele byly naplněny, a současně, aby byla zachována co nejširší hospodářská soutěž. Při úvahách o zákonnosti postupu zadavatele je totiž nutno vždy vyhodnotit dopady na hospodářskou soutěž, a to zejména z pohledu, zda postup zadavatele nevykazuje prvky skryté diskriminace ve vztahu k jiným dodavatelům. Dodržování základních zásad stanovených v § 6 zákona je základní a obecnou povinností nadřazenou subjektivním obavám zadavatele, jež mohou být spojeny s realizací jednotlivých plnění větším počtem dodavatelů. K tomu Úřad zdůrazňuje, že v projednávaném případě dále není sporu o tom, že se v případě požadavku na vyhotovení statických zatěžovací zkoušek pro betonové a ocelové mosty jednalo o marginální část celkového poptávaného plnění. Pro uvedené tvrzení Úřad vychází jak z rozhodnutí o námitkách, ve kterém sám zadavatel argumentoval nepravidelným využitím statických zatěžovacích zkoušek v jednotlivých dílčích smlouvách, a vychází dále také ze samotných uveřejněných veřejných zakázek na profilu zadavatele, které byly zadány na základě předchozích uzavřených rámcových dohod zadavatele a ze kterých vyplývá, že plnění spočívající v provedení statických zatěžovacích zkoušek je zadavatelem poptáváno spíše sporadicky. Uvedená marginální část celkového poptávaného plnění tak dodavatelům blokuje přístup ke zbylé, rozsahem podstatně objemnější části plnění, a to bez jakéhokoliv relevantního důvodu, neboť nelze v předmětném případě dohledat jakýkoliv legitimní zájem zadavatele na spojení těchto plnění (viz výše).

125.     Úřad tedy na tomto místě rekapituluje, že při posuzování toho, zda se zadavatel při vymezení předmětu rámcové dohody nedopustil porušení zásady zákazu diskriminace a zda stanovením zadávacích podmínek vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, vyšel z těchto úvah:

• způsob, jakým zadavatel vymezil předmět rámcové dohody, resp. šíře tohoto předmětu, byla způsobilá ovlivnit konkurenční prostředí mezi dodavateli;
• důvody, pro které se zadavatel rozhodl vymezit předmět rámcové dohody jako komplexní poskytnutí služeb spočívajících v provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů, tj. včetně vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty (jako jeden celek), nejsou objektivní a oprávněné.

126.     Na základě výše uvedených skutečností tedy Úřad dospěl k závěru, že vymezení předmětu rámcové dohody zahrnující dvě oddělitelná plnění bez možnosti podat nabídku pouze na jednu z těchto dílčích plnění bylo příliš široké a tím došlo k vytvoření bezdůvodných překážek hospodářské soutěže a porušení zásady zákazu diskriminace. Úřad je tedy přesvědčen, že vyčleněním požadavku na vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek do samostatné části zadávacího řízení by došlo k rozšíření hospodářské soutěže, neboť s ohledem na výše uvedené nelze vyloučit, že pokud by zadavatel provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty poptával zvlášť, mohl by obdržet větší počet nabídek na provádění samotných diagnostických průzkumů, resp. vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek, než tomu bylo v situaci, kdy zadavatel poptává kombinaci oddělitelných plnění společně jako jeden celek.

127.     V šetřeném případě tak zadavatel poptával svým charakterem odlišná plnění, přičemž nebyly zjištěny (ani zadavatelem tvrzeny) žádné objektivní (technické, resp. provozní či ekonomické) důvody, které by zadavatele nutily poptávat plnění jako jeden celek od jediného dodavatele. V posuzovaném případě v důsledku příliš široce vymezeného předmětu rámcové dohody byli diskriminováni ti dodavatelé, kteří by mohli podat nabídku na jednotlivá plnění, nicméně nebyli schopni vlastními silami nabídnout plnění jako celek. Přestože zadavatel postupoval vůči všem potenciálním dodavatelům předmětné rámcové dohody shodně, ve svém důsledku některé z nich (skrytě) diskriminoval, a svým postupem významně omezil hospodářskou soutěž právě porušením zásady zákazu diskriminace.

128.     Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel tedy v šetřeném případě stanovil zadávací podmínky rámcové dohody v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 2 zákona, když předmět rámcové dohody vymezil tak, že jeho součástí bylo provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a dále také vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty, čímž vymezil předmět rámcové dohody natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli všechna plnění, jež byla do předmětu zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel rozdělil předmět zadávacího řízení na části tak, aby umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění samostatně (tj. na provádění diagnostických průzkumů betonových a ocelových mostů včetně kontroly protikorozní ochrany, propustků a zpracování hlavních, 1. hlavních a mimořádných mostních prohlídek, geodetických měření, včetně výpočtů zatížitelnosti a zvlášť na vyhotovení statických zatěžovacích zkoušek pro betonové a ocelové mosty), nabídku podat mohli.

129.     S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K dalším námitkám navrhovatele

130.     Vzhledem k výše uvedenému Úřad uvádí, že se již podrobně nezabýval dalšími v návrhu namítanými pochybeními, kterých se měl zadavatel v zadávacím řízení dopustit, neboť jejich šetření by nemohlo mít na konečné rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl např. rozsáhlé dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně prodlouží průběh správního řízení. Pokud tedy Úřad dospěje k závěru, že alespoň jeden důvod pro uložení nápravného opatření existoval, je zkoumání existence dalších důvodů nadbytečné.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

131.     Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

132.     V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

133.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a došlo tedy k naplnění podmínky dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.

134.     S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

135.     Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

136.     Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

137.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít rámcovou dohodu, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení

138.     Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

139.     Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

140.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000046.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

2. Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] V seznamu je k dnešnímu datu již jen 9 osob: https://pjpk.rsd.cz/zatezovaci-zkousky-mostu/

[2] V Čestném prohlášení bude uvedena související smlouva.

[3] Úřad pro úplnost dodává, že ačkoli se citovaná judikatura vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), avšak s ohledem na obdobnost relevantní právní úpravy jsou jejich závěry aplikovatelné i za účinnosti zákona, což platí paušálně o všech rozhodnutích Úřadu, předsedy Úřadu a soudů, které se vztahují k ZVZ a kterými je v tomto rozhodnutí argumentováno.

[4] Např. Zatěžovací zkoušky mostů [online]. Ing. Petra Chlopčíková, Ing. Jiří Košťál, Ph.D. Publikováno 25. června 2020. Dostupné z https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/inzenyrske-stavby/inzenyrske-site/zatezovaci-zkousky-mostu

[5] Vzhledem k výpočtům zatížitelnosti dále Úřad uvádí, že se tedy jedná pouze o vstupní podklady pro provádění zatěžovacích zkoušek, avšak nejsou jejich samotnou součástí. Proti výpočtům zatížitelnosti tak ani nesměřuje předmětný návrh navrhovatele, který tak napadá pouze provedení činností spojených se samotným vykonáním statických zatěžovacích zkoušek jako specializované činnosti. Uvedené pak vyplývá mimo jiné ze skutečnosti, že navrhovatel svým návrhem nebrojí proti kvalifikačnímu požadavku stanovenému v článku 4. „Požadavky zadavatele na kvalifikaci“, bodě 4.4.3. „Kritéria technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ a jejich prokazování“ zadávací dokumentace, přičemž konkrétně v podbodu 3. zadavatel požadoval zkušenost dodavatelů spočívající v realizaci „2 (dvou) zakázek spočívajících ve vyhotovení výpočtu zatížitelnosti mostu na minimálně dvoupruhové pozemní komunikaci.“

[6] Např. Zatěžovací zkoušky mostů [online]. Ing. Petra Chlopčíková, Ing. Jiří Košťál, Ph.D. Publikováno 25. června 2020. Dostupné z https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/inzenyrske-stavby/inzenyrske-site/zatezovaci-zkousky-mostu

[7] Úřad dále nepřehlédl ani skutečnost, že lze na stránkách zadavatele (viz https://pjpk.rsd.cz/zatezovaci-zkousky-mostu/) nalézt seznam oprávněných osob k provádění zatěžovacích zkoušek mostů, na který mimo jiné odkazuje také navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům a vyvozuje z něj, že i zde uvedený nízký počet odborně způsobilých osob poukazuje na to, že zatěžovací zkoušky mostů jsou vysoce specifickou a specializovanou činností. Vzhledem k předmětnému seznamu kvalifikovaných osob však Úřad poznamenává, že z uvedeného zdroje (a dále také z vyjádření zadavatele k podkladům) vyplývá, že tento obsahuje toliko osoby, které udělily kvalifikovaný souhlas se zveřejněním osobních údajů a nejedná se tak o vyčerpávající výčet všech kvalifikovaných odborníků na trhu, pročež tento seznam není dostatečným podkladem pro to, aby Úřad učinil závěr o skutečném počtu osob disponujících daným oprávněním.

[8] Zatěžovací zkoušky mostů [online]. Ing. Petra Chlopčíková, Ing. Jiří Košťál, Ph.D. Publikováno 25. června 2020. Dostupné z https://www.asb-portal.cz/stavebnictvi/inzenyrske-stavby/inzenyrske-site/zatezovaci-zkousky-mostu

[9] Viz https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003026/zakazka/457936

[10] Viz https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003026/zakazka/637147

[11] srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2012 č. j. 62 Af 57/2011-96