číslo jednací: 12263/2026/500
spisová značka: S0225/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Rozšíření informačního systému státní plavební správy |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 10. 4. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0225.pdf 443 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0225/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-12263/2026/500 |
|
Brno 1. 4. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) citovaného zákona obviněným
- Česká republika – Státní plavební správa, IČO 00003352, se sídlem Jankovcova 1534/4, 170 00 Praha,
v souvislosti se zadáním veřejné zakázky „Rozšíření informačního systému státní plavební správy“ v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož výsledkem je Smlouva o dílo uzavřená dne 1. 11. 2024 s vybraným dodavatelem – AUROTON COMPUTER, spol. s r.o. IČO 43871437, se sídlem Desenská 612/35, 190 00 Praha,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Česká republika – Státní plavební správa, IČO 00003352, se sídlem Jankovcova 1534/4, 170 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejnýchzakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Rozšíření informačního systému státní plavební správy“, zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož výsledkem je Smlouva o dílo uzavřená dne 1. 11. 2024 s vybraným dodavatelem – AUROTON COMPUTER, spol. s r.o. IČO 43871437, se sídlem Desenská 612/35, 190 00 Praha – do 30 pracovních dnů ode dne ukončení zadávacího řízení, tj. od uzavření Smlouvy o dílo, tj. nejpozději do dne 13. 12. 2024, přičemž tak neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
II.
Obviněný – Česká republika – Státní plavební správa, IČO 00003352, se sídlem Jankovcova 1534/4, 170 00 Praha – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejnýchzakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že v rozporu s ustanovením § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) citovaného zákona neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Rozšíření informačního systému státní plavební správy“, zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož výsledkem je Smlouva o dílo uzavřená dne 1. 11. 2024 s vybraným dodavatelem – AUROTON COMPUTER, spol. s r.o. IČO 43871437, se sídlem Desenská 612/35, 190 00 Praha, k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, do 30 dnů ode dne uzavření Smlouvy o dílo, tj. nejpozději do dne 2. 12. 2024, přičemž tak neučinil ani ke dni vydání tohoto příkazu.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Česká republika – Státní plavební správa, IČO 00003352, se sídlem Jankovcova 1534/4, 170 00 Praha – podle § 269 odst. 3 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 12 000 Kč (dvanáct tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – Česká republika – Státní plavební správa, IČO 00003352, se sídlem Jankovcova 1534/4, 170 00 Praha (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – uzavřel dne 1. 11. 2024 Smlouvu o dílo (dále jen „smlouva“) s vybraným dodavatelem – AUROTON COMPUTER, spol. s r.o., IČO 43871437, se sídlem Desenská 612/35, 190 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci veřejné zakázky „Rozšíření informačního systému státní plavební správy“, zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Předmětem plnění je dle čl. I. smlouvy „Rozšíření Informačního systému Státní plavební správy“ implementace modulů „Elektronické žádosti dokladů osob VI. etapa“, „Napojení na ECDB IV. etapa“, „Realizace publikačního systému SPS“, „Rozšiřování funkčnosti IS“ a “Rozšiřování pracovních postupů“.
II. POSTUP ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
3. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 8. 1. 2026 podnět k prošetření postupu zadavatele ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Konkrétně se v podnětu uvádí, že zadavatel neuveřejnil Oznámení o výsledku zadávacího řízení a Písemnou zprávu zadavatele.
4. Přípisem ze dne 13. 1. 2026 Úřad vyzval zadavatele k poskytnutí písemného vyjádření k obsahu podnětu a rovněž o zaslání smlouvy včetně jejích příloh.
5. Zadavatel ve sdělení ze dne 22. 1. 2026 mj. uvedl, že nemůže zaslat uveřejnění „Oznámení o uveřejnění o zahájení zadávacího řízení, Oznámení o výsledku zadávacího řízení ani Písemnou zprávu“, protože tak neučinil.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupcích.
Relevantní ustanovení právních předpisů
7. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému, uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4 zákona nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
8. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
9. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formulář podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu. Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
10. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do
a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
11. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
12. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle odstavce 2 ve strojově čitelném formátu.
13. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
14. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
15. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek podle § 269 odst. 1 zákona uloží pokuta do 200 000 Kč.
Zjištěné skutečnosti
16. Úřad zjistil, že zadávací řízení šetřené veřejné zakázky bylo ukončeno dne 1. 11. 2024, tedy dnem, kdy obviněný uzavřel na realizaci předmětu veřejné zakázky s vybraným dodavatelem smlouvu.
17. Jak vyplývá z vyjádření obviněného ze dne 12. 2. 2026, obviněný zadával veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění.
18. Obviněný nezveřejnil na profilu zadavatele dokument nazvaný „Písemná zpráva zadavatele“ ani ke dni vydání tohoto příkazu.
19. Obviněný neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek, předmětné oznámení tedy nebylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno ani ke dni vydání tohoto příkazu.
K výroku I. příkazu
20. Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají.
21. Obviněný byl s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.
22. Úřad uvádí, že v šetřeném případě bylo zadávací řízení v souladu s § 51 odst. 1 zákona ukončeno uzavřením smlouvy dne 1. 11. 2024 a obviněný tak měl povinnost do 30 pracovních dnů uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele, tj. do dne 13. 12. 2024. Z profilu zadavatele však vyplývá, že obviněný v šetřeném případě písemnou zprávu neuveřejnil ani ke dny vydání tohoto příkazu. Pro úplnost Úřad dodává, že z profilu zadavatele zároveň nevyplývá, že by na něm zadavatel uveřejnil veškeré údaje podle § 217 odst. 2 zákona ve strojově čitelném formátu.
23. Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 zákona neuveřejnil písemnou zprávu na profilu zadavatele[1] do 30 pracovních dní od ukončení zadávacího řízení, které obviněný ukončil dne 1. 11. 2024 uzavřením smlouvy s vybraným dodavatelem, tj. nejpozději do dne 13. 12. 2024, a neučinil tak ani ke dni vydání tohoto příkazu. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu
24. Úřad k povinnosti odeslat k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky v obecné rovině uvádí, že se jedná o další z uveřejňovacích povinností a slouží jako jeden z nástrojů pro zajišťování dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž uvedená povinnost má své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím zákonem stanoveného uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
25. Úřad dále uvádí, že zadavatel má dle zákona mj. povinnost uveřejnit výsledek zadávacího řízení, a to bez ohledu na to, zda je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky či jeho zrušením (viz § 128 odst. 2 zákona).
26. Jak již bylo výše dovozeno, smlouva byla v šetřeném případě uzavřena dne 1. 11. 2024 (tímto dnem bylo dle § 51 odst. 1 zákona ukončeno předmětné zadávací řízení) a obviněný tak byl s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. a) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do 30 dnů od smlouvy, tj. do 2. 12. 2024[2], do Věstníku veřejných zakázek. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek neodeslal ani ke dni vydání tohoto příkazu, a dopustil se tak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
K výroku III. příkazu – k uložení pokuty
27. Úřad považuje ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
28. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona činí u přestupků podle § 269 zákona 2 roky.
29. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
30. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 14. 12. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 3. 12. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
31. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. V souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).
32. V souladu se zásadou absorpce při správním trestání tedy Úřad ve správním řízení uloží trest podle nejpřísněji trestného přestupku. Zbylé přestupky zohlední jako přitěžující okolnost při výměře výše pokuty. Proto se Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě nejpřísněji trestným.
33. V daném případě se obviněný dopustil celkem dvou přestupků dle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za takové přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč.
34. Vzhledem k tomu, že přestupky podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona, kterých se obviněný dopustil, mají stanovenu totožnou horní hranici zákonné sazby pro uložení pokuty, nelze v konkrétním případě v souladu se zásadou absorpce uložit sankci za přísněji trestný ze spáchaných přestupků. V daném případě je tedy nutné uložit pokutu pouze za jeden ze spáchaných přestupků dle § 269 odst. 1 zákona, který je nejzávažnější a k dalšímu spáchanému přestupku přihlédnout v rámci přitěžujících okolností.
35. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele jednak neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele v zákonné lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení a dále neodeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek do 30 dnů od uzavření smlouvy. Úřad konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu, neboť písemná zpráva zadavatele obsahuje obligatorně detailnější informace o průběhu zadávacího řízení než oznámení o výsledku zadávacího řízení, a vyšší měrou tedy přispívá k transparentnosti zadávacího procesu tím, že vytváří konkrétní podmínky pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele ze strany dotčených dodavatelů a případně i veřejnosti. Z tohoto důvodu považuje Úřad přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu za závažnější.
36. Úřad proto uložil obviněnému pokutu za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu a k přestupku uvedenému ve výroku II. tohoto příkazu Úřad přihlédl v rámci přitěžujících okolností.
37. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v přestupkovém zákoně, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění přestupkového zákona představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu přestupkového zákona, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) přestupkového zákona, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 přestupkového zákona mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy přestupkový zákon vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 přestupkového zákona), nelze § 37 písm. b) přestupkového zákona chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
38. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) přestupkového zákona, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávanými přestupky ve společném řízení, ačkoliv to podle přestupkového zákona přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) přestupkového zákona v projednávané věci neuplatní.
39. Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.
40. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
41. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorií poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen, jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek NSS sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
42. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.
43. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k znemožnění účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti.
44. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž přestupku při uveřejňování oznámení o výsledku zadávacího řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
45. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti, které by ovlivnily stanovení výše uložené pokuty.
46. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako spíše nízkou.
47. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2025[3] Úřad zjistil, že obviněný v roce 2025 hospodařil s plánovanými výnosy ve výši 6 300 000 Kč. Stanovenou výši pokuty tedy nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující ekonomickou situaci obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
48. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
49. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
50. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Praze zřízený u pobočky České národní banky číslo
3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika – Státní plavební správa, Jankovcova 1534/4, 170 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] viz https://nen.nipez.cz/profily-zadavatelu-platne/detail-profilu/SPS/uzavrene-zakazky (dále jen „profil zadavatele“)
[2] Úřad v této souvislosti dodává, že z § 607 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. S odkazem na uvedené a vzhledem k tomu, že 30. den od uzavření smlouvy připadl na neděli 1. 12. 2024, byl posledním dnem lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění nejbližší následující pracovní den, tj. pondělí 2. 12. 2024.