číslo jednací: 12233/2026/500
spisová značka: S0224/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Dodávka vybavení a SW infrastrukturního zázemí doktorských studijních programů na Panevropské univerzitě III |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 10. 4. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0224.pdf 531 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0224/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-12233/2026/500 |
|
Brno 1. 4. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným
- Panevropská univerzita, a.s., IČO 04130081, se sídlem U vinných sklepů 1062/11, Vysočany, 190 00 Praha 9,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Dodávka vybavení a SW infrastrukturního zázemí doktorských studijních programů na Panevropské univerzitě III“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě „VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDEK A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ ze dne 14. 4. 2024, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Panevropská univerzita, a.s., IČO 04130081, se sídlem U vinných sklepů 1062/11, Vysočany, 190 00 Praha 9 – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že stanovil zadávací podmínky veřejné zakázky „Dodávka vybavení a SW infrastrukturního zázemí doktorských studijních programů na Panevropské univerzitě III“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě „VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDEK A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ ze dne 14. 4. 2024, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele, v rozporu s ustanovením § 36 odst. 3 citovaného zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 téhož zákona, když v zadávací dokumentaci, konkrétně v její Příloze č. 1 „Návrh smlouvy“, čl. VI. „Odpovědnost za vady, záruka za jakost“, odstavci 7. uvedl, že „[z]áruční servis bude zajišťován autorizovaným servisním střediskem výrobce“, zatímco v Příloze č. 4 „Soupis dodávek“ zadávací dokumentace, resp. Příloze č. 1 „Soupis dodávek“ předmětného „Návrhu smlouvy“, uvedl ve vztahu k položkám č. 1 „Notebook“ a č. 2 „PC sestava vč. monitoru a příslušenství“, a to jak pro místo plnění Ostrava, tak i Praha, že je „[z]áruka minimálně 36 měsíců v režimu Next Business Day on site. Servis je poskytován výrobcem zařízení na místě zákazníka.“, tj. v rámci zadávacích podmínek uvedl vzájemně rozporné požadavky na subjekt zajišťující záruční servis, v důsledku čehož byly zadávací podmínky shora specifikované veřejné zakázky nejasné a nejednoznačné, a zadal veřejnou zakázku, když dne 29. 5. 2024 uzavřel Kupní smlouvu s vybraným dodavatelem – ENGEL s.r.o., IČO 46979727, se sídlem Mikšíčkova 1129/44, Židenice, 615 00 Brno.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – Panevropská univerzita, a.s., IČO 04130081, se sídlem U vinných sklepů 1062/11, Vysočany, 190 00 Praha 9 – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 10 000 Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU ZADAVATELE PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Zadavatel – Panevropská univerzita, a.s., IČO 04130081, se sídlem U vinných sklepů 1062/11, Vysočany, 190 00 Praha 9 (dále jen „obviněný“ nebo též „zadavatel“) – zahájil podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), dne 14. 4. 2024 uveřejněním „VÝZVY K PODÁNÍ NABÍDEK A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE“ z téhož dne na profilu zadavatele (dále jen „zadávací dokumentace“) zjednodušené podlimitní řízení na veřejnou zakázku „Dodávka vybavení a SW infrastrukturního zázemí doktorských studijních programů na Panevropské univerzitě III“ (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je dle čl. 3. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“, odstavce 3.1. zadávací dokumentace „dodávka počítačového vybavení, zařízení a dalších komponent pro možnost online výuky včetně software (licencí) uvedených v příloze č. 4 této zadávací dokumentace (…)“.
3. V totožném článku a odstavci zadávací dokumentace stanovil obviněný předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 889 375 Kč bez DPH.
4. Jak vyplývá z Písemné zprávy zadavatele ze dne 12. 6. 2024, obviněný ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem tři nabídky na plnění předmětné veřejné zakázky, a to včetně nabídky dodavatele – ENGEL s.r.o., IČO 46979727, se sídlem Mikšíčkova 1129/44, Židenice, 615 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“).
5. Dne 29. 5. 2024 obviněný uzavřel Kupní smlouvu (dále jen „smlouva“) na předmětnou veřejnou zakázku s vybraným dodavatelem za celkovou cenu 1 304 198,50 Kč včetně DPH.
II. POSTUP PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
6. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednání přestupků podle zákona, obdržel dne 20. 11. 2025 podnět k prošetření postupu obviněného ve věci výše uvedeného zadávacího řízení.
7. V reakci na uvedený podnět si Úřad vyžádal od obviněného vyjádření k jeho obsahu a současně jej vyzval k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení.
8. V reakci na uvedený přípis obdržel Úřad od obviněného dne 2. 12. 2025 vyjádření k podnětu z téhož dne (dále jen „vyjádření k podnětu“), přičemž příslušnou dokumentaci o zadávacím řízení obdržel Úřad na technickém nosiči dat dne 5. 12. 2025.
Vyjádření obviněného
9. Obviněný ve svém vyjádření předně uvádí, že podnět vychází z nesprávného výkladu zadávacích podmínek, a jednoznačně odmítá tvrzení o porušení § 6 zákona, konkrétně zásady zákazu diskriminace. Podle obviněného zadávací dokumentace neobsahovala žádný požadavek, podle něhož by záruční servis měl být poskytován výhradně výrobcem zařízení, jak tvrdí pisatel podnětu. Obviněný sděluje, že toto tvrzení neodpovídá skutečnému obsahu zadávacích podmínek a nezakládá se na jejich jazykovém ani věcném výkladu.
10. Na podporu svého tvrzení pak obviněný dále uvádí, že v celém průběhu zadávacího řízení neobdržel jedinou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, která by se vztahovala k otázkám nebo tvrzením uváděným v podnětu, což podle jeho názoru svědčí o tom, že zadávací dokumentace byla vnímána jako jasná, jednoznačná a v souladu s běžnou praxí.
11. Obviněný dále poukazuje na to, že v podnětu jsou zaměňovány dva rozdílné instituty—záruka za jakost ve smyslu § 2113 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a záruční servis jako konkrétní způsob realizace tohoto nároku. Podle obviněného sloučení těchto pojmů do jednoho vedlo k nesprávnému závěru o porušení § 6 zákona ze strany obviněného.
12. Obviněný dále ve svém vyjádření uvádí, že požadavek délky záruční lhůty je primárně upraven v kupní smlouvě, v níž obviněný požaduje poskytnout „záruku za jakost v délce 24 měsíců, pokud není v příloze č. 1 této smlouvy – Soupis dodávek uvedena lhůta delší“, přičemž příloha č. 1 kupní smlouvy, resp. příloha č. 4 zadávací dokumentace, v níž stanovil požadavek na prodlouženou záruční dobu, se má podle jeho názoru použít pouze doplňkově. K uvedenému také dodává, že prodloužená záruka představuje standardní nástroj poskytovaný výrobci IT zařízení, přičemž její sjednání, například formou oficiálních servisních balíčků, je dostupné všem dodavatelům za rovnocenných podmínek.
13. Obviněný ve svém vyjádření dále uvádí, že požadavek na způsob a čas odstranění záruční vady je primárně upraven v kupní smlouvě, v níž obviněný požaduje „odstranit zjištěné vady dodaného Zboží bez zbytečného odkladu, a to vždy nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne oznámení vady Prodávajícímu, pokud není v příloze č. 1 – Soupis dodávek uveden požadavek na servisní zásah v místě dodání do druhého pracovního dne (Next Business Day on site)“.Příloha č. 1 kupní smlouvy, resp. příloha č. 4 zadávací dokumentace má být podle obviněného použita také pouze doplňkově. Obviněný k uvedenému sděluje, že požadavek na odstranění vady v režimu „Next Business Day on site“ stanovil u položek č. 1 a č. 2, a to jak pro plnění v Ostravě, tak v Praze.
14. K požadavku na odstranění vady v režimu „Next Business Day on site“ obviněný dále uvádí, že tento požadavek je zaměřen na způsob a čas odstranění vady s cílem zajistit kontinuitu provozu. Podle obviněného požadavek nijak nespecifikuje osobu či subjekt, který má servisní zásah zajišťovat, a tedy se nevztahuje k identitě technika či subjektu, neboť jeho cílem je pouze zajistit včasné splnění záruční povinnosti dodavatele.
15. Pokud jde o zajištění záručního servisu, obviněný uvádí, že v kupní smlouvě výslovně stanovil, že tento servis bude poskytován prostřednictvím autorizovaného servisního střediska výrobce. Obviněný považuje tento požadavek za legitimní a odůvodněný, neboť jeho cílem je zajistit vysokou kvalitu a spolehlivost servisních služeb. Obviněný dále dodává, že autorizovaná servisní střediska jsou dostupná širokému okruhu hospodářských subjektů, a jejich využití tak nepředstavuje omezení hospodářské soutěže.
16. V závěru svého vyjádření obviněný konstatuje, že postupoval plně v souladu se zásadami rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. Zadávací podmínky byly formulovány technologicky neutrálním způsobem a neobsahovaly žádné požadavky, které by mohly objektivně vést k omezení účasti v zadávacím řízení. Obviněný současně uvádí, že ačkoliv s tvrzeními uvedenými v podnětu nesouhlasí, byla mu již poskytovatelem dotace krácena dotace o částku 51 612,25 Kč.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
17. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
K výroku I. příkazu
Relevantní ustanovení právních předpisů[1]
18. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
19. Podle § 28 odst. 1 písm. a) bodu 1. a 2. zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí mj. veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu a podmínky účasti v zadávacím řízení.
20. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se zadávací dokumentací rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.
21. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
22. Podle § 37 odst. 1 zákona může zadavatel podmínky účasti v zadávacím řízení stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
23. Podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté zákona s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
24. V čl. 3. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“, odstavci 3.1. zadávací dokumentace obviněný vymezil předmět plnění veřejné zakázky mimo jiné následovně:
„Předmětem této veřejné zakázky je dodávka počítačového vybavení, zařízení a dalších komponent pro možnost online výuky včetně software (licencí) uvedených v příloze č. 4 této zadávací dokumentace, a to včetně jejich dopravy a instalace u položek, u nichž je instalace pro jejich bezvadný provoz nezbytná.
Podrobná specifikace předmětu veřejné zakázky a podmínky jejího plnění jsou uvedeny v příloze č. 4 této zadávací dokumentace - Soupis dodávek a v návrhu smlouvy, který tvoří přílohu č. 1 této zadávací dokumentace.
(…)
Místo plnění této veřejné zakázky:
a) Panevropská univerzita, a.s., Výukové pracoviště Praha, Spálená 76/14, 110 00, Praha 1,
b) Panevropská univerzita, a.s., Výukové pracoviště Ostrava, Michálkovická 1810/181, 710 00, Ostrava
Rozdělení dodávek do jednotlivých míst plnění je obsaženo v příloze č. 4 této zadávací dokumentace.“
25. V totožném článku, konktrétně v odstavci 3.3. „Technické podmínky, specifikace“ zadávací dokumentace je stanoveno, že „[t]echnické podmínky, specifikace a technické a uživatelské standardy jsou stanoveny v technické specifikaci, která tvoří přílohu č. 4 této zadávací dokumentace. Jsou poskytovány účastníkům jako podklad pro vypracování nabídek na veřejnou zakázku.“
26. V čl. 7. „Požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny“ zadávací dokumentace jsou uvedeny podmínky pro zpracování nabídkové ceny, mj. je zde stanoveno, že „[n]abídková cena bude dále doložena formou řádně vyplněného soupisu dodávek dle přílohy č. 4 této zadávací dokumentace. Nabídková cena musí v plném rozsahu zahrnovat hodnotu prací, dodávek a všech nákladů a výdajů, které mohou být vyžadovány při realizaci dodávek, společně s dočasnými pracemi a instalacemi zařízení, které mohou být nezbytné, a se všemi obecnými riziky, závazky a povinnostmi, stanovenými nebo vyplývajícími z dokumentů, ze kterých nabídka vychází. Nabídková cena uvedená účastníkem zadávacího řízení bude zadavatelem považována za maximálně přípustnou, závaznou a úplnou.“
27. Ze zadávací dokumentace Úřad zjistil, že její součástí je mj. i „Příloha č. 1 – Návrh smlouvy“ (dále jen „Návrh smlouvy“) a „Příloha č. 4 – Soupis dodávek“.
28. V čl. VI. „Odpovědnost za vady, záruka za jakost“, konkrétně odstavci 4. Návrhu smlouvy je stanoveno, že „[p]rodávající poskytuje na dodávané Zboží záruku za jakost v délce 24 měsíců, pokud není v příloze č. 1 této smlouvy – Soupis dodávek uvedena lhůta delší. Záruční doba počíná plynout dnem následujícím po dni protokolárního předání a převzetí dodávaného Zboží“.
29. Ve výše specifikovaném čl. VI., konkrétně v odstavci 7. Návrhu smlouvy je stanoveno, že „[p]rodávající je povinen odstranit zjištěné vady dodaného Zboží bez zbytečného odkladu, a to vždy nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne oznámení vady Prodávajícímu, pokud není v příloze č. 1 – Soupis dodávek uveden požadavek na servisní zásah v místě dodání do druhého pracovního dne (Next Business Day on site). Delší termín pro odstranění vady, než je uvedeno v předchozí větě, se Smluvní strany zavazují dohodnout vždy, není-li z technického hlediska možné odstranit vadu v termínu stanoveném touto smlouvou. Záruční servis bude zajišťován autorizovaným servisním střediskem výrobce. Není-li možné, s ohledem na povahu vady, již takovou vadu odstranit, vyhrazuje si Kupující právo požadovat od Prodávajícího poskytnutí nového, bezvadného Zboží stejného druhu a kvality, a to ve lhůtě uvedené výše, nebude-li Smluvními stranami dohodnuto písemně jinak. Prodávající se zavazuje zabezpečit přepravu reklamovaného, příp. nového Zboží tam i zpět na vlastní náklady a riziko.“
30. V čl. XII. „Všeobecná a závěrečná ustanovení“, konkrétně v odstavci 13. Návrhu smlouvy je mj. uvedeno, že nedílnou součástí Návrhu smlouvyje i „Příloha č. 1 – Soupis dodávek“.
31. Úřad na tomto místě uvádí, že podrobně přezkoumal „Přílohu č. 4 – Soupis dodávek“ zadávací dokumentace a „Přílohu č. 1 – Soupis dodávek“ Návrhu smlouvy, přičemž konstatuje, že se obsahově jedná o totožný dokument. Pro účely tohoto příkazu bude proto dále pro obě tyto přílohy jednotně používán název „Soupis dodávek“.
32. Ze Soupisu dodávek Úřad zjistil, že předmětný dokument je tabulka ve formátu Microsoft Excel, která obsahuje dvě záložky v návaznosti na místo plnění – Ostrava a Praha.
33. Ze záložky „Parametry a podmínky – OSTRAVA“ Soupisu dodávek Úřad zjistil, že tato část stanovuje minimální technické požadavky na počítačové vybavení, zařízení a další komponenty, přičemž uvedená záložka obsahuje celkem 19 položek, a to včetně položky č. 1 „Notebook“ a položky č. 2 „PC sestava vč. monitoru a příslušenství“.
34. V předmětné v záložce „Parametry a podmínky – OSTRAVA“ Soupisu dodávek je u položky č. 1 „Notebook“ uvedeno následující:
„Záruka minimální 36 měsíců v režimu Next Business Day on site. Servis je poskytován výrobcem zařízení na místě zákazníka. Dokončená oprava nejpozději následující pracovní den po nahlášení závady v místě instalace. Prodloužená záruka nad 12 měsíců musí být poskytnuta přímo výrobcem zařízení a musí být ověřitelná na veřejně přístupném webu výrobce nebo prokázána jiným způsobem (např. certifikát, prohlášení výrobce apod.)
U této položky dodavatel též uvede internetový odkaz pro ověření splnění požadavku na poskytnutí záruky výrobcem, popř. označí dokument, kterým je splnění požadavku dokládáno“.
35. V záložce „Parametry a podmínky – OSTRAVA“ Soupisu dodávek je dále u položky č. 2 „PC sestava vč. monitoru a příslušenství“ stanoveno následující:
„Záruka minimálně 36 měsíců v režimu Next Business Day on site. Servis je poskytován výrobcem zařízení na místě zákazníka. Dokončená oprava nejpozději následující pracovní den po nahlášení závady v místě instalace. Prodloužená záruka nad 12 měsíců musí být poskytnuta přímo výrobcem zařízení a musí být ověřitelná na veřejně přístupném webu výrobce nebo prokázána jiným způsobem (např. certifikát, prohlášení výrobce apod.). Oprava monitoru, klávesnice a myši výměnným způsobem
U této položky dodavatel též uvede internetový odkaz pro ověření splnění požadavku na poskytnutí záruky výrobcem, popř. označí dokument, kterým je splnění požadavku dokládáno“.
36. Ze záložky „Parametry a podmínky – PRAHA“ Soupisu dodávek Úřad pak zjistil, že tato část stanovuje minimální technické požadavky na počítačové vybavení, zařízení a další komponenty, přičemž uvedená záložka obsahuje celkem 4 položky, a to včetně položky č. 1 „Notebook“ a položky č. 2 „PC sestava vč. monitoru a příslušenství“. Úřad na tomto místě uvádí, že v předmětné záložce „Parametry a podmínky – PRAHA“ jsou u položky č. 1 „Notebook“ i u položky č. 2 „PC sestava vč. monitoru a příslušenství“ uvedeny totožné požadavky jako v záložce „Parametry a podmínky – OSTRAVA“ (srov. body 34. a 35. odůvodnění tohoto příkazu).
Právní posouzení
37. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, představuje soubor údajů a požadavků, na jehož základě dodavatelé nejen zvažují svoji účast v zadávacím řízení, ale rovněž zpracovávají své nabídky. Řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele, neboť právě tyto podmínky zásadním způsobem ovlivňují rozhodování potenciálních dodavatelů o účasti v zadávacím řízení a následně obsah nabídek. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní a jednoznačné vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele. Plná odpovědnost za jejich správné, srozumitelné a úplné nastavení leží výlučně na zadavateli, který ji nemůže přenášet na dodavatele, což vyplývá z § 36 odst. 3 zákona. Nejvyšší správní soud v tomto kontextu v rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010[2] konstatoval, že „zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“ Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně a který nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či rozdílný výklad. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 33/2007 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[z]adávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“
38. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti uvedené v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je totiž vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jednou ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Princip transparentnosti zahrnuje i požadavek přezkoumatelnosti postupu zadavatele a vyloučení jakéhokoli prvku nepředvídatelnosti či nejasnosti.
39. Uvedené požadavky korespondují i s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především dostatečně podrobně pro řádné zpracování nabídky. Dostatečná podrobnost zadávací dokumentace je rovněž nezbytná z důvodu, aby zadávací podmínky byly v plném rozsahu vnímány a chápány všemi dotčenými subjekty, čili jak zadavatelem, tak i dodavateli, identickým způsobem.
40. Úřad při posouzení šetřené věci vycházel z výše uvedených principů a zkoumal, zda zadávací podmínky byly stanoveny v souladu se zákonem.
41. Ze zjištěných skutečností vyplývá, že obviněný v šetřeném případě poptával mj. počítačové vybavení pro pracoviště v Ostravě a v Praze, a to včetně notebooků a PC sestav s monitorem a souvisejícím příslušenstvím. Požadavky na záruku, resp. záruční servis pak obviněný stanovil v Návrhu smlouvy a v Soupisu dodávek, který, jak již Úřad dovodil výše, tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace a současně i přílohu č. 1 Návrhu smlouvy, přičemž oba dokumenty jsou obsahově totožné.
42. Z Návrhu smlouvy Úřad zjistil, že obviněný v čl. VI. „Odpovědnost za vady, záruka za jakost“, konkrétně odstavci 4. uvedl, že „[p]rodávající poskytuje na dodávané Zboží záruku za jakost v délce 24 měsíců, pokud není v příloze č. 1 této smlouvy – Soupis dodávek uvedena lhůta delší“, přičemž vodstavci 7. dále stanovil, že „[p]rodávající je povinen odstranit zjištěné vady dodaného Zboží bez zbytečného odkladu, a to vždy nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne oznámení vady Prodávajícímu, pokud není v příloze č. 1 – Soupis dodávek uveden požadavek na servisní zásah v místě dodání do druhého pracovního dne (Next Business Day on site).(…). Záruční servis bude zajišťován autorizovaným servisním střediskem výrobce.“Úřad konstatuje, že z uvedených ujednání lze dovodit, že obviněný stanovil základní délku záruky kvality na 24 měsíců s možností jejího prodloužení podle údajů uvedených v Soupisu dodávek. Obviněný současně určil standardní lhůtu pro odstranění vady do 5 pracovních dnů, ledaže je v Soupisu dodávek určena přísnější podmínka spočívající v povinnosti provést servisní zásah v místě dodání do druhého pracovního dne (Next Business Day on site). V takovém případě se uplatní kratší doba pro provedení servisního zásahu podle specifikace uvedené v Soupisu dodávek. Z předmětného článku Návrhu smlouvy rovněž vyplývá, že záruční servis má být zajišťován autorizovaným servisním střediskem výrobce.
43. Ze Soupisu dodávek pak Úřad zjistil, že obviněný pro obě uvedená pracoviště stanovil u položky č. 1 „Notebook“ a u položky č. 2 „PC sestava vč. monitoru a příslušenství“ totožné požadavky, a to ve znění: „Záruka minimálně 36 měsíců v režimu Next Business Day on site. Servis je poskytován výrobcem zařízení na místě zákazníka. (…).“
44. Z výše uvedeného lze tudíž dovodit, že obviněný v Soupisu dodávek u některých položek požadoval tzv. prodlouženou záruku, resp. záruku za jakost v délce 36 měsíců (jak avizoval v čl. 6 odst. 4 Návrhu smlouvy), a dále uvedl odlišný způsob poskytování záručního servisu, než jak si vymezil v Návrhu smlouvy, a to ve dvou směrech: jednak z pohledu lhůty servisního zásahu (namísto 5 pracovních dnů následující pracovní den), jednak z pohledu osoby, která bude záruční servis zajišťovat (autorizované servisní středisko výrobce vs. výrobce sám).
45. Úřad konstatuje, že z výše citované zadávací podmínky uvedené v Soupisu dodávek jednoznačně vyplývá, že dodavatel je povinen zajistit u položky č. 1 „Notebook“ a u položky č. 2 „PC sestava vč. monitoru a příslušenství“ poskytování záručních servisních služeb v délce 36 měsíců, a to přímo výrobcem příslušného zařízení formou zásahu uskutečněného na místě plnění, tedy v prostorách obviněného. K tomu Úřad obecně dodává, že záruční servis je poskytován výhradně po dobu trvání záruky a představuje praktický způsob realizace odpovědnosti za vady, resp. záruky za jakost. Z tohoto důvodu je nutné uvedenou formulaci „Servis je poskytován výrobcem zařízení na místě zákazníka“ chápat jako upřesnění požadovaného způsobu poskytování záruky, nikoli jako samostatnou servisní službu nezávislou na záruce. Předmětná formulace tak konkretizuje, jakým způsobem bude záruka poskytována, tedy že servisní zásahy v režimu záruky budou po dobu stanovené záruční doby prováděny výrobcem zařízení přímo na místě zákazníka. Oba požadavky, tj. požadavek na záruku a požadavek na servis je proto nezbytné vykládat společně jako jeden významový celek vymezující rozsah i způsob realizace záručních povinností dodavatele, resp. uspokojení práv kupujícího. S ohledem na právě řečené tudíž Úřad uzavírá, že servis poskytovaný výrobcem zařízení je nutné v kontextu celé formulace: „Záruka minimálně 36 měsíců v režimu Next Business Day on site. Servis je poskytován výrobcem zařízení na místě zákazníka. (…)“ v kontextu šetřeného případu interpretovat jako servis záruční.
46. S ohledem na výše uvedené tudíž nelze ani přijmout tvrzení obviněného, že předmětný požadavek nijak nespecifikuje osobu či subjekt zajišťující servisní zásah, když v Soupisu dodávek je explicitně uvedeno, že „[s]ervis je poskytován výrobcem zařízení (…)“. Taková formulace nepřipouští jiný výklad než ten, že subjekt poskytující servisní zásah je přímo určen, a to konkrétně jako výrobce daného zařízení, nikoli jakýkoli jiný subjekt zvolený dodavatelem. Soupis dodávek tak nejen že vymezuje způsob poskytování záručního servisu (v režimu Next Business Day on site), ale zároveň vytváří jasnou a závaznou personální podmínku jeho zajištění. S ohledem na právě uvedené tudíž Úřad uzavírá, že požadavek uvedený v Soupisu dodávek je nutné vykládat jako určení způsobu i subjektu poskytujícího záruční servis po dobu 36 měsíců, a nelze jej interpretovat jako neurčitý či volně splnitelný.
47. Úřad na tomto místě opětovně zdůrazňuje, že z pohledu zákona může obstát pouze taková zadávací dokumentace, která poskytuje dodavatelům jednoznačný a vnitřně konzistentní zdroj informací. Je nepřípustné, aby zadávací dokumentace obsahovala údaje zavádějící či rozporné, neboť v takovém případě vzniká na straně dodavatelů interpretační nejistota ohledně toho, s jakými požadavky mají při přípravě nabídky pracovat (a jak tyto nacenit).
48. Z porovnání obsahu jednotlivých částí zadávací dokumentace veřejné zakázky a jejích příloh je tudíž zřejmé, že způsob zajištění servisu uvedený v čl. VI. „Odpovědnost za vady, záruka za jakost“ Návrhu smlouvy, tj. zajištění záručního servisu prostřednictvím autorizovaného servisního střediska výrobce, představuje odlišný režim ve srovnání s požadavky stanovenými v Soupisu dodávek u položek č. 1 a č. 2 pro pracoviště v Ostravě i v Praze, kde je výslovně vyžadováno provedení servisního zásahu samotným výrobcem zařízení.
49. Na základě výše uvedených skutečností tudíž Úřad konstatuje, že zadávací podmínky, konkrétně Návrh smlouvy a Soupis dodávek, obsahují požadavky týkající se záručního servisu, které nejsou formulovány jednoznačně a vykazují vzájemný rozpor. V důsledku takto nesouladných zadávacích podmínek nemohou mít dodavatelé relevantní a spolehlivé informace o tom, jaký způsob záručního servisu mají v nabídce předložit (a nacenit), což může nepříznivě ovlivnit transparentnost zadávacího řízení, neboť ani obviněný nebude mít postaveno najisto, zda předložené nabídky budou v uvedeném ohledu vzájemně porovnatelné. Jak již Úřad přitom uvedl výše v odůvodnění tohoto příkazu, je to právě zadavatel, který nese odpovědnost za jednotné a vnitřně bezrozporné vymezení zadávacích podmínek.
50. Úřad se dále zabýval námitkou obviněného, podle níž je požadavek na způsob a čas odstranění záruční vady primárně upraven v Návrhu smlouvy, zatímco Soupis dodávek, který tvoří přílohu Návrhu smlouvy a současně i přílohu zadávací dokumentace, má být použit pouze doplňkově. Úřad předně sděluje, že podrobně prozkoumal obsah celé zadávací dokumentace, včetně všech jejích příloh, tedy i Návrh smlouvy, přičemž konstatuje, že v žádné části zadávací dokumentace nebylo obviněným stanoveno, že by některý z dokumentů měl mít „přednostní“ povahu, přičemž ostatní měly být chápány pouze jako doplňkové. Úřad je tak přesvědčen, že v zadávací dokumentaci nebyly žádné dokumenty s deklarovanou „nadřazenou“ povahou pro případ vzájemného rozporu zadávacích podmínek obsaženy. Úřad v této souvislosti opětovně zdůrazňuje, že zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, na jejichž základě dodavatelé mj. zpracovávají své nabídky. Tento soubor je třeba chápat jako vzájemně provázaný a doplňující se celek jednotlivých ustanovení a příloh, které nelze vykládat izolovaně bez ohledu na jejich vzájemný vztah. Konkrétně, učiní‑li zadavatel součástí smlouvy přílohy, stávají se tyto přílohy nedílnou součástí smluvního ujednání, kterou je třeba vykládat společně s ostatními smluvními ustanoveními. Jak již bylo Úřadem uvedeno, z dokumentace o šetřeném zadávacím řízení vyplývá, že Návrh smlouvy je tvořen mj. i přílohou č. 1, kterou je Soupis dodávek, jenž zároveň tvoří i přílohu č. 4 zadávací dokumentace, přičemž v obou dokumentech je tento Soupis dodávek obsažen v totožné podobě. Úřadem byl dále dovozen rozpor právě mezi obsahem Návrhu smlouvy a obsahem Soupisu dodávek. S ohledem na uvedené Úřad konstatuje, že při posuzování toho, zda jsou zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky stanoveny v souladu s § 36 odst. 3 zákona, přihlížel Úřad ke všem součástem zadávací dokumentace, neboť všechny tyto dokumenty jsou pro dodavatele závazné v plném rozsahu.
51. Úřad se nad rámec výše uvedené námitky obviněného dále zabýval i otázkou, zda obviněný v zadávací dokumentaci nestanovil případnou hierarchii týkající se požadavků na subjekt zajišťující záruční servis, a to obdobně, jako tomu učinil ve vztahu k délce záruky za jakost, když v čl. VI. „Odpovědnost za vady, záruka za jakost“, odstavci 4. Návrhu smlouvy výslovně uvedl: „pokud není v příloze č. 1 této smlouvy – Soupis dodávek uvedena lhůta delší (…)“, a dále ve vztahu kelhůtě pro odstranění vady, když v totožném článku, odstavci 7. Návrhu smlouvy jednoznačně uvedl: „pokud není v příloze č. 1 – Soupis dodávek uveden požadavek na servisní zásah v místě dodání do druhého pracovního dne (Next Business Day on site)“. Z formulace obou ustanovení je tak zjevné, že ve vztahu k délce záruky za jakost a ke lhůtě pro odstranění vady obviněný v zadávací dokumentaci stanovil pravidlo, podle něhož mají primárně přednost požadavky formulované v Soupisu dodávek, a to za podmínky, že jsou zde skutečně uvedeny. Úřad nicméně současně konstatuje, že ve vztahu k určení subjektu zajišťujícího záruční servis, tj. ke spornému požadavku, zda má servis zajišťovat výrobce zařízení či autorizované servisní středisko, obviněný žádné obdobné pravidlo v zadávací dokumentaci nestanovil. Právě uvedené ostatně vyplývá i z vyjádření obviněného k podnětu, kde konstatoval, že „[v] čl. VI., odst. 7. kupní smlouvy zadavatel uvedl, že záruční servis bude zajišťován autorizovaným servisním střediskem výrobce bez toho, aniž by dále doplňkově odkazoval na přílohu č. 1 kupní smlouvy tak, jak tomu bylo v případě požadavku na délku záruční doby (…) a požadavku na způsob a čas odstranění vady (…).“ Tím, že obviněný v projednávaném případě žádné takové pravidlo nestanovil a neuvedl, podle kterého z obou rozdílně formulovaných požadavků se má poskytování záručního servisu řídit, je nutno uzavřít, že předmětná zadávací podmínka je vnitřně rozporná, a tudíž nejednoznačná.
52. Pro úplnost se Úřad vyjadřuje rovněž k tvrzení obviněného, že v celém průběhu zadávacího řízení neobdržel jedinou žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, jež by se vztahovala k otázkám nebo tvrzením uváděným v podnětu, což má podle obviněného svědčit o tom, že zadávací dokumentace byla dodavateli vnímána jako jasná, jednoznačná a v souladu s běžnou praxí. Úřad k tomu uvádí, že skutečnost, že nebyla podána žádná žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, sama o sobě neznamená, že jsou zadávací podmínky ve smyslu § 36 odst. 3 zákona stanoveny korektně. Institut vysvětlení zadávací dokumentace totiž představuje právo dodavatelů, nikoliv jejich povinnost. Odpovědnost za dodržení zákonných pravidel pro stanovení zadávacích podmínek a za jejich poskytnutí dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení nese výlučně zadavatel, který však nemůže přenášet odpovědnost za případné nedostatky či nejasnosti zadávacích podmínek na dodavatele. Absence žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace tak nemůže být sama o sobě považována za projev její bezvadnosti.
53. Na základě všech shora uvedených skutečností tak Úřad dospěl k závěru, že obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona tím, že stanovil zadávací podmínky v rozporu s § 36 odst. 3 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou § 6 odst. 1 zákona, když v zadávací dokumentaci, konkrétně v čl. VI. „Odpovědnost za vady, záruka za jakost“, odstavci 7. Návrhu smlouvy uvedl, že „[z]áruční servis bude zajišťován autorizovaným servisním střediskem výrobce“, zatímco v Soupisu dodávek, který tvoří přílohu č. 4 zadávací dokumentace, resp. přílohu č. 1 předmětného Návrhu smlouvy, uvedl ve vztahu k položkám č. 1 „Notebook“ a č. 2 „PC sestava vč. monitoru a příslušenství“, a to jak pro místo plnění Ostrava, tak i Praha, že je „[z]áruka minimálně 36 měsíců v režimu Next Business Day on site. Servis je poskytován výrobcem zařízení na místě zákazníka.“, tj. v rámci zadávacích podmínek uvedl vzájemně rozporné požadavky na subjekt zajišťující záruční servis, v důsledku čehož byly zadávací podmínky veřejné zakázky nejasné a nejednoznačné, a uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným dodavatelem.
54. S ohledem na vše výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. tohoto příkazu – k uložení pokuty
55. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona.
56. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.
57. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí 5 let.
58. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
59. V návaznosti na výše citovaná ustanovení zákona a zákona o přestupcích Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 29. 5. 2024, kdy obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu. Promlčecí doba vzhledem k tomuto jednání začala běžet dne následujícího, tj. dne 30. 5. 2024. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
60. Podle ustanovení § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odstavce 1, nepoužije-li se postup podle odstavce 3 nebo 5, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) cit. ustanovení zákona.
61. Ze smlouvy uzavřené obviněným s vybraným dodavatelem vyplývá celková cena veřejné zakázky ve výši 1 304 198,50 Kč včetně DPH, a tudíž lze obviněnému za přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu uložit pokutu v maximální výši 130 419,85 Kč.
62. Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne k okolnostem demonstrativně uvedeným v § 37 písm. a) až i) zákona o přestupcích. Při stanovení výše pokuty Úřad zohlednil pouze ta z kritérií vyjmenovaných v § 37 zákona o přestupcích, která mají význam ve vztahu k projednávanému přestupku. V tomto případě Úřad přihlédl zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a k povaze činnosti obviněného.
63. Podle § 38 zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
64. Pokud jde o význam pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
65. Hlavním kritériem rozhodným pro určení výměry pokuty je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
66. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil porušení zákona, když v rámci zadávacích podmínek uvedl vzájemně rozporné požadavky na zajištění záručního servisu, v důsledku čehož byly zadávací podmínky veřejné zakázky nastaveny netransparentním způsobem, a uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným dodavatelem. Výše popsaný postup obviněného tak vytvořil stav, kdy dodavatelé nemohli spolehlivě určit, jaký způsob plnění mají do nabídky zahrnout, ani kalkulovat své náklady na totožném základě. Potenciální dodavatelé nemohli být s to z předložených podmínek zjistit, zda obviněný požaduje garanci záručního servisu výlučně výrobcem nebo prostřednictvím autorizovaného servisního střediska výrobce, tzn. (i) subjektu odlišného od výrobce. Úřad na tomto místě sděluje, že tato neurčitost přímo ovlivňuje způsob a nákladovost plnění, organizaci servisní sítě, a tím i konečnou nabídkovou cenu. Tato nejednoznačnost tak mohla mít bezprostřední dopad na hospodářskou soutěž, neboť různí dodavatelé mohli vycházet z rozdílného výkladu zadávacích podmínek a nabízet plnění s odlišnou náročností i cenovou strukturou. Právě uvedené zároveň vytvořilo riziko, že obviněný nevybere ekonomicky nejvýhodnější nabídku. Obviněný tak fakticky narušil rovné soutěžní podmínky mezi dodavateli, neboť někteří si zadávací podmínky mohli vyložit přísněji a kalkulovat s nákladnější variantou plnění.
67. Co se týče okolností, za kterých byl přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu spáchán, Úřad po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech vyhodnotil jako polehčující okolnost skutečnost, že v šetřeném zadávacím řízení byly podány celkem tři nabídky, a tudíž je zjevné, že nesoulad zadávacích podmínek týkající se požadavku na poskytnutí záručního servisu neměl zcela odrazující účinek na dodavatele působící na relevantním trhu. I když tento aspekt není způsobilý pochybení obviněného zhojit, částečně snižuje negativní následky nezákonného postupu obviněného.
68. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
69. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ustanovení § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
70. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek, resp. pokračování v přestupku, není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.
71. Při určení výše pokuty Úřad přihlédl též k ekonomické situaci obviněného, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně nespravedlivá. Z výroční zprávy o hospodaření obviněného za období 1. 9. 2023 – 31. 8. 2024[3] vyplývá, že obviněný v uvedeném období dosáhl výnosů ve výši 159 433 000 Kč. Úřad tak při stanovení výše pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný disponoval v rámci svého rozpočtu v uvedeném období, nelze v tomto případě stanovenou pokutu považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující ekonomickou podstatu obviněného (a v tomto smyslu nespravedlivou).
72. Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se jednalo o pokutu likvidační anebo nespravedlivou.
73. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
74. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro hl. město Prahu zřízený u České národní banky číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Panevropská univerzita, a.s., U vinných sklepů 1062/11, Vysočany, 190 00 Praha
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad na tomto místě uvádí, že podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se odpovědnost posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. Vzhledem k tomu, že od okamžiku spáchání přestupku nedošlo v souvislosti s právní úpravou týkající se řešené věci ke změnám, byl při posuzování předmětné věci aplikován zákon účinný v době spáchání přestupku, tedy zákon ve znění účinném do 31. 12. 2024
[2]Úřad na tomto místě poznamenává, že byť se uvedený rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i za účinnosti zákona. Uvedené přitom platí i ve vztahu k navazující odkazované judikatuře.
[3] Úřad konstatuje, že se jedná o nejaktuálnější dostupný údaj o hospodaření obviněného, který tudíž použil pro účely výměry pokuty.