číslo jednací: 13453/2026/500
spisová značka: S0256/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Vodovod Otradov |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 22. 4. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0256.pdf 482 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0256/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-13453/2026/500 |
|
Brno 13. 4. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona
č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve věci spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) citovaného zákona obviněným
- obec Otradov, IČO 64782701, se sídlem Otradov 112, 539 43 Otradov,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Vodovod Otradov“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-042380,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – obec Otradov, IČO 64782701, se sídlem Otradov 112, 539 43 Otradov – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při zadávání veřejné zakázky „Vodovod Otradov“ v otevřeném řízení,jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 1. 9. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-042380, nedodržel pravidlo stanovené v 36 odst. 1 a § 73 odst. 6 citovaného zákona ve spojení se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 citovaného zákona, když v požadavku na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. a) citovaného zákona uvedeném v bodě 7.4 písm. a) zadávací dokumentace stanovil nepřiměřenou kombinaci požadavků na referenční veřejné zakázky, když požadovalzkušenosti s výstavbou nebo rekonstrukcí vodovodu, vč. vodovodních přípojek (včetně souvisejících vodohospodářských objektů na vodovodu) a zároveň s realizací potrubí PE s délkou min. 6 500 m (hlavních i podružných řadů) spolu s dalšími zkušenostmi se specifickým plněním (a to buď min. 100 ks vodovodních přípojek, vč. osazení vodoměrných šachet, nebo s výstavbou nebo rekonstrukcí živičných povrchů, nebo železobetonové vodoměrné šachty, nebo protlaku pod vodotečí, nebo protlaku pod železnicí), a to v rámci jedné referenční zakázky, v důsledku čehož je citovaný požadavek k prokázání technické kvalifikace v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace.
II.
Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu se obviněnému – obec Otradov, IČO 64782701, se sídlem Otradov 112, 539 43 Otradov – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá
pokuta ve výši 50 000 Kč (padesát tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Obviněný – obec Otradov, IČO 64782701, se sídlem Otradov 112, 539 43 Otradov (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – zahájil dne 1. 9. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Vodovod Otradov“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 9. 2024 pod ev. č. zakázky Z2024-042380 (dále jen „veřejná zakázka“).
2. Dle bodu 2. „Charakteristika a předmět veřejné zakázky“ zadávací dokumentace k veřejné zakázce ze dne 1. 9. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem veřejné zakázky výstavba veřejného vodovodního řadu a vodovodních přípojek zahrnující současně výstavbu objektů potřebných pro provoz za účelem zásobování obyvatel obce Otradova pitnou vodou.
3. Z předmětného bodu zadávací dokumentace dále vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 62 941 581, 48 Kč bez DPH.
4. Z bodu 5. „Doba plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná lhůta výstavby je max. 18 měsíců od předání staveniště.
5. Z protokolu o otevírání nabídek ze dne 2. 10. 2024 vyplývá, že v zadávacím řízení na veřejnou zakázku bylo podáno celkem šest nabídek.
6. Jako nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka dodavatele – společníků „Společnosti pro Otradov“ KVIS Pardubice a.s., IČO 46506934, se sídlem Rosice 151, 533 53 Pardubice (vedoucí společník), a VPK Suchý s.r.o., IČO 27085201, se sídlem Komenského nám. 12, 281 44 Zásmuky, kteří za účelem podání společné nabídky na provedení předmětu veřejné zakázky a dále, pokud zadavatel uzavře se společníky na podkladě jejich společné nabídky smlouvu o provedení této stavby, rovněž společné provedení stavby dne 17. 9. 2024 uzavřeli podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Smlouvu o společnosti (dále jen „vybraný dodavatel“) – se kterým zadavatel dne 21. 11. 2024 uzavřel smlouvu o dílo na realizaci předmětu veřejné zakázky (dále jen „smlouva na veřejnou zakázku“).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
7. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem, dále k výkonu dozoru nad dodržování pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona, obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky (dále jen „podnět“).
8. Obsahem podnětu je mj. podezření stěžovatele, že se zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil porušení zákona, když v požadavku na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona stanovil nepřiměřenou kombinaci požadavků na referenční veřejné zakázky.
9. V rámci šetření podnětu Úřad přípisem ze dne 17. 10. 2024 vyzval zadavatele k zaslání písemného vyjádření k obsahu podnětu a kompletní dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
10. Dne 23. 10. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podnětu (podrobně viz dále) a dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
11. Vzhledem k tomu, že z vyjádření zadavatele nebylo zřejmé, z jakého důvodu dospěl při stanovení požadavku na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona k nutnosti stanovit kombinace požadavků na jím stanovené referenční zakázky, vyzval Úřad zadavatele přípisem ze dne 15. 11. 2024 ke zdůvodnění těchto skutečností.
12. Dne 19. 11. 2024 obdržel Úřad sdělení zadavatele se zdůvodněním jím stanovených požadavků.
Vyjádření zadavatele ze dne 23. 10. 2024 a ze dne 19. 11. 2024
13. Zadavatel ve svých vyjádřeních k požadavkům na technickou kvalifikaci uvádí, že požadavky na počet přípojek, minimální výměru výstavby nebo rekonstrukce živičných povrchů, realizaci železobetonové vodoměrné šachty a realizaci protlaků pod vodotečí či pod železnicí vycházejí z potřeb projektové dokumentace a následné realizace a jejich hodnoty nepřekračují parametry projektu. Uvedené hodnoty jsou dle zadavatele stanoveny úměrně k potřebám projektu a v rámci potřeby a snahy získat pro realizaci odborného a zkušeného dodavatele. Zadavatel k tomu dodává, že pokud dodavatel nesplňuje způsobilost či kvalifikaci sám, může (mj.) technickou kvalifikaci požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Zadavatel je rovněž toho názoru, že z textace zadávacích podmínek nevyplývá, že by dodavatel musel uvedené požadavky splnit kumulativně v jedné referenční zakázce, přičemž ani nesouhlasí s tvrzením, že by se uvedené kombinace na trhu skoro nevyskytovaly. Zadavatel dále podotýká, že kdyby se na něj stěžovatel včas obrátil s dotazem k uvedené problematice, pak by zvážil úpravu textace předmětné zadávací podmínky.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
14. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Příkazem lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
Relevantní ustanovení zákona
15. Dle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
16. Dle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
17. Dle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
18. Dle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
19. Dle § 73 odst. 6 zákona, pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,
a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a
b) minimální úroveň pro jejich splnění.
20. Dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.
21. Dle § 268 odst. 1 písm. c) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že stanoví zadávací podmínky v zadávacím řízení nebo při zvláštním postupu podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh v rozporu se zákonem a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.
Zjištěné skutečnosti
22. V bodě 7.4 „Technická kvalifikace dle § 79 ZZVZ a její prokázání“ písm. a) zadávací dokumentace je stanovena podmínka k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona spočívající v předložení seznamu stavebních prací realizovaných za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatelů o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací. V rámci požadavku na seznam stavebních prací zadavatel stanovil, že „dodavatel splní kvalifikaci, pokud realizoval alespoň pět (5) staveb, spočívajících ve výstavbě nebo rekonstrukci vodovodu, vč. vodovodních přípojek v min. finančním objemu 26 mil. Kč bez DPH každé (včetně souvisejících vodohospodářských objektů na vodovodu) a zároveň s realizací potrubí PE s délkou min. 6 500 m (hlavních i podružných řadů), přičemž součástí
- alespoň tří (3) byla realizace min. 100 ks vodovod. přípojek, vč. osazení vodoměrných šachet,
- alespoň tří (3) byla realizována výstavba nebo rekonstrukce živičných povrchů v minimální výměře 5 000 m²,
- alespoň jedné (1) byla realizace železobetonové vodoměrné šachty,
- alespoň jedné (1) byla realizace protlaku pod vodotečí,
- alespoň jedné (1) byla realizace protlaku pod železnicí.
Osvědčení objednatelů musí obsahovat cenu, dobu a místo provádění prací a údaj o tom, zda byly tyto práce provedeny řádně a odborně a dále kontakt na oprávněnou osobu objednatele. Ze seznamu či osvědčení objednatelů musí jednoznačně vyplývat splnění požadavků zadavatele. Osvědčení předloží účastník v prosté kopii.“
K výroku I. příkazu
23. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že účelem stanovení kvalifikačních předpokladů je zajištění realizace předmětu plnění veřejné zakázky takovými dodavateli, kteří jsou ve skutečnosti schopni veřejnou zakázku, v případě jejich úspěchu v zadávacím řízení, řádně plnit, čímž je minimalizováno zadavatelovo riziko, že dojde ke zmaření plnění předmětu veřejné zakázky. Kvalifikační podmínky však musí být stanoveny objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem. Pokud by požadavky zadavatele vybočovaly z jeho oprávněných potřeb ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, došlo by k porušení zásady přiměřenosti a rovněž k porušení zákazu diskriminace dle ustanovení § 6 odst. 2 zákona, neboť excesivní stanovení kvalifikačních kritérií by mohlo vést k nedůvodnému omezení okruhu dodavatelů. Projevem zásady přiměřenosti je přímo formulace ustanovení § 73 odst. 6 zákona, když uvádí, že kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Také z ustálené rozhodovací praxe Úřadu i soudů vyplývá, že je zadavatel při určování kvalifikačních kritérií omezen nejen konkrétními zákonnými ustanoveními přímo stanovujícími limity kvalifikace, ale rovněž také základními zásadami zadávacího řízení. Zejména je třeba zdůraznit, že kvalifikační kritéria nesmí být nastavena zjevně nepřiměřeně ve vztahu ke složitosti a rozsahu předmětu konkrétní veřejné zakázky tak, aby zadavatel znemožnil některým dodavatelům ucházet se o veřejnou zakázku, když je zřejmé, že ji mohou splnit někteří z dodavatelů (potenciálních uchazečů), kteří by jinak byli k plnění předmětu veřejné zakázky objektivně způsobilými (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008 nebo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2013-47 ze dne 27. 6. 2013). Každý kvalifikační požadavek přitom znamená určité omezení hospodářské soutěže. Takové omezení hospodářské soutěže je pak přípustné jen tehdy, když je přiměřené ve vztahu k oprávněným potřebám zadavatele zajistit si dodavatele, který bude schopen veřejnou zakázku řádně realizovat a když nevede k fatálnímu omezení trhu (viz rozhodnutí č.j.ÚOHS-S0167/2019/VZ-18195/2019/523/DFi ze dne 28. 6. 2019).
24. Účelem a smyslem stanovení kritérií technické kvalifikace je zajistit, aby veřejnou zakázku mohl získat a následně plnit pouze takový dodavatel, který disponuje dostatečnými znalostmi, zkušenostmi, schopnostmi, odborností, personálními a materiálními zdroji pro plnění veřejné zakázky v zadavatelem požadované kvalitě, rozsahu a časovém horizontu. Formulace kritérií technické kvalifikace však nesmí být využita jako prostředek neoprávněné diskriminace některých dodavatelů, neboť zejména stanovení příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti může výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude zadavatel v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat tu nejvýhodnější. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je však při jejich výběru povinen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona, které jsou ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace promítnuty i do ustanovení § 73 odst. 6 zákona, v němž se uvádí, že kritéria technické kvalifikace musí být stanovena přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky. Pokud by požadavky zadavatele neodpovídaly jeho oprávněným potřebám ve vztahu k dané veřejné zakázce, porušil by zadavatel jednu ze zásad postupu zadavatele vymezených v § 6 odst. 1 zákona, a sice zásadu přiměřenosti, přičemž takovým postupem by mohlo zároveň dojít i k porušení zásady zákazu diskriminace (§ 6 odst. 2 zákona), neboť takové excesivní stanovení požadavků na technickou kvalifikaci by mohlo nedůvodně omezit okruh dodavatelů, kteří by se mohli zadávacího řízení zúčastnit. Zadavatel je s ohledem na dodržení základních zásad zadávacího řízení povinen stanovit kritéria technické kvalifikace takovým způsobem, aby zajistil rovné příležitosti všem dodavatelům, kteří jsou objektivně schopni předmětnou zakázku plnit (viz rozhodnutí č.j. ÚOHS-37715/2021/500/AIv, sp. zn. S0080/2021 ze dne 9. 11. 2021).
25. K samotné zásadě přiměřenosti stanovené v § 6 odst. 1 zákona Úřad uvádí, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru volnosti ohledně volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. V zadávacím řízení se přitom z povahy věci potkávají dva protichůdné principy, a to omezení dodavatelů (způsobené zejména nastavením zadávacích podmínek zadavatelem mj. ve vztahu k podmínkám účasti), mezi nimiž může proběhnout soutěž o nejvýhodnější nabídku, pouze na ty, kteří splňují podmínky zadavatele a u nichž je tak dán předpoklad kvalitního plnění v budoucnu, a na druhé straně obecný zájem na co nejširším zachování hospodářské soutěže. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti tedy primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky výběru dodavatele, který bude schopen veřejnou zakázku realizovat kvalitně a v požadovaných termínech, a na druhou stranu nebude nad rámec výše uvedeného cíle nedůvodně omezovat hospodářskou soutěž. Jedná se tak o zásadu, kterou by se měl zadavatel řídit ve všech fázích zadávacího řízení a která by měla nacházet největší uplatnění právě při stanovení podmínek účasti v zadávacím řízení, typicky u podmínek kvalifikace, které přímo determinují okruh potenciálních dodavatelů, tedy účastníků zadávacího řízení (viz rozhodnutí č.j. ÚOHS-37715/2021/500/AIv, sp. zn. S0080/2021 ze dne 9. 11. 2021).
26. Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť stanoví-li zadavatel nepřiměřeně kritéria technické kvalifikace, může tímto postupem omezit okruh dodavatelů potenciálně schopných plnit předmět veřejné zakázky. K problematice zásady zákazu diskriminace lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 29/2009 ze dne 16. 3. 2011, v němž jmenovaný soud mj. uvedl, že „[k] porušení zásady zákazu diskriminace může dojít např. tehdy, pokud zadavatel stanoví zcela nepřiměřené požadavky na prokázání splnění kvalifikace, v důsledku čehož účelově a v rozporu se zákonem omezí účast určité skupiny dodavatelů. Zadavatel je oprávněn využít prostor daný zákonem a prostřednictvím stanovení úrovně ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladů nebo technických kvalifikačních předpokladů znevýhodnit některé dodavatele, to však pouze za předpokladu, že je to odůvodněno objektivními okolnostmi a požadavky zadavatele nejsou nepřiměřené."
27. Úřad tedy shrnuje, že účelem požadavků na prokázání kvalifikace je objektivním, přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Zadavatel však nemůže vymezením kvalifikačních kritérií, zejména stanovením nepřiměřeně přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele či určitou kombinací požadavků nereflektující podmínky na trhu, na který s nabídkou na uzavření smlouvy s dodavatelem vstupuje, ovlivnit okruh dodavatelů tak, že se zadávacího řízení z důvodu nepřiměřeně nastavených kritérií kvalifikace nebude moci účastnit dodavatel, který by jinak byl objektivně způsobilý veřejnou zakázku realizovat.
28. V šetřeném případě zadavatel požaduje předložení seznamu stavebních prací, přičemž stanovil, že „dodavatel splní kvalifikaci, pokud realizoval alespoň pět (5) staveb, spočívajících ve výstavbě nebo rekonstrukci vodovodu, vč. vodovodních přípojek v min. finančním objemu 26 mil. Kč bez DPH každé (včetně souvisejících vodohospodářských objektů na vodovodu) a zároveň s realizací potrubí PE s délkou min. 6 500 m (hlavních i podružných řadů), přičemž součástí
- alespoň tří (3) byla realizace min. 100 ks vodovod. přípojek, vč. osazení vodoměrných šachet,
- alespoň tří (3) byla realizována výstavba nebo rekonstrukce živičných povrchů v minimální výměře 5 000 m²,
- alespoň jedné (1) byla realizace železobetonové vodoměrné šachty,
- alespoň jedné (1) byla realizace protlaku pod vodotečí,
- alespoň jedné (1) byla realizace protlaku pod železnicí.“
29. Předmětem posouzení Úřadu v šetřeném případě je zadavatelem zvolená kombinace požadavků na referenční zakázky, tj. zda zadavatel vymezil minimální úroveň kritéria technické kvalifikace veřejné zakázky takovým způsobem, aby odpovídala rozsahu a složitosti předmětu zadávané veřejné zakázky a nevytvářela zároveň nedůvodné překážky pro podání nabídky dodavatelům, kteří by objektivně mohli předmět veřejné zakázky řádně plnit, byť takto nastavená kvalifikační kritéria nesplňují.
30. Úřad v obecné rovině uvádí, že ačkoliv stanovení konkrétních požadavků na prokázání kritérií technické kvalifikace je plně v gesci zadavatele, je nutno upozornit na skutečnost, že při svých úvahách ohledně konkrétních požadavků je zadavatel vázán jednotlivými ustanoveními zákona. Ve vztahu ke kritériím technické kvalifikace Úřad uvádí, že zadavatel může stanovit podmínky prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona, nicméně musí dodržet kromě základních zásad zadávání veřejných zakázek stanovených v § 6 zákona také § 73 odst. 6 zákona, jež připouští stanovení pouze takových kritérií technické kvalifikace, které odpovídají složitosti a rozsahu předmětu plnění veřejné zakázky.
31. Úřad k šetřené otázce nejprve uvádí, že není pochybností o tom, že předmětný požadavek obviněného na předložení referenčních zakázek odpovídá předmětu veřejné zakázky a vychází z jejích parametrů. Tato skutečnost sama o sobě však neumožňuje obviněnému při vymezení obecných požadavků na technickou kvalifikaci bez dalšího požadovat zkušenosti s výstavbou nebo rekonstrukcí vodovodu, vč. vodovodních přípojek (včetně souvisejících vodohospodářských objektů na vodovodu) a zároveň s realizací potrubí PE s délkou min. 6 500 m (hlavních i podružných řadů) spolu s dalšími zkušenostmi se specifickým plněním (a to buď min. 100 ks vodovodních přípojek, vč. osazení vodoměrných šachet, nebo s výstavbou nebo rekonstrukcí živičných povrchů, nebo železobetonové vodoměrné šachty, nebo protlaku pod vodotečí, nebo protlaku pod železnicí), a to v rámci jedné referenční zakázky, jak vyplývá ze zadavatelem stanovených požadavků. Neboť právě takový výklad požadavků obviněného na zkušenosti s referenčními zakázkami odpovídá jejich stanovení, když obviněný požaduje zkušenosti s pěti stavbami spočívajícími ve výstavbě nebo rekonstrukci vodovodu, vč. vodovodních přípojek (včetně souvisejících vodohospodářských objektů na vodovodu) a zároveň s realizací potrubí PE s délkou min. 6 500 m (hlavních i podružných řadů), přičemž dále požaduje, aby součástí alespoň jedné, resp. tří takových staveb bylo rovněž další specifické plnění. Byť se tedy všechny požadované zkušenosti vztahují k předmětu veřejné zakázky, tudíž jejich vyžadování obviněným se samo o sobě jako rozporné se zákonem nejeví, je na místě rovněž posoudit, zda bylo nezbytné vyžadovat kombinaci plnění v rámci jedné referenční zakázky, nebo by bylo možné zkušenosti s rozhodnými činnostmi prokázat v rámci samostatných referenčních zakázek. Jinými slovy řečeno, zda bylo opravdu nezbytné, aby např. protlak pod železnicí byl realizován v rámci zakázky, ve které bylo vybudováno potrubí PE s délkou min. 6 500 m.
32. Jak již totiž Úřad uvedl výše, zadavatel musí při stanovení podmínek technické kvalifikace zohledňovat mj. též základní zásady zadávání veřejných zakázek, včetně zásady přiměřenosti. V opačném případě může dojít k nezákonnému omezení hospodářské soutěže a k omezení účasti dodavatelů, kteří by jinak byli schopni veřejnou zakázku plnit, což zcela jistě není účelem stanovení technické kvalifikace.
33. V této souvislosti Úřad uvádí, že omezení okruhu dodavatelů je možné, pouze pokud je odůvodněno konkrétními okolnostmi a dále pokud je toto omezení přiměřené druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Uvedené vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008 ze dne 9. 7. 2009, v němž Nejvyšší správní soud judikoval, že „[s]tanovení kvalifikačních kritérií proto může omezit výběr potencionálních dodavatelů, to je však možné pouze tehdy, je-li to odůvodněno objektivními okolnostmi, navíc tyto požadavky musí být vždy přiměřené ve vztahu k druhu, rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Stanovení kvalifikačních kritérií včetně jejich minimální úrovně rozhodně nemůže vést k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, či k jakémukoliv zvýhodnění některého z potencionálních dodavatelů. Naopak jejich účelem je zabezpečit účast všech potencionálních dodavatelů, kteří jsou způsobilí předmětnou zakázku splnit.". Úřad se tedy dále zabýval posouzením, jaké důvody vedly obviněného ke stanovení kombinace požadavků u předmětného kvalifikačního kritéria, a proč se obviněný domnívá, že právě takto prokázaná zkušenost povede k výběru skutečně kvalifikovaného dodavatele, a nikoliv toliko k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže.
34. Obviněný odůvodňuje oprávněnost kumulace požadavků předmětného kritéria technické kvalifikace potřebami projektové dokumentace a následné realizace a potřebou získat pro realizaci odborného a zkušeného dodavatele. Zejména u protlaků pod vodotečí a protlaků pod železnicí obviněný argumentuje jejich náročnými technickými a legislativními specifiky, kdy jde o práce v ochranných pásmech v kolizi či souběhu s podzemními vedeními a zařízeními, kdy tyto práce jsou obecně realizovány specializovanými firmami, které mají s obdobnými zakázkami zkušenosti a které jsou schopny následnou realizaci pro dodavatele v rámci jejich smluvního poddodavatelského vztahu provést.
35. Ve vztahu ke zde řešené otázce je rozhodující posouzení oprávněnosti kumulace požadavků při prokazování kvalifikovanosti dodavatele a jeho zkušeností s plněním min. 100 ks vodovodních přípojek, vč. osazení vodoměrných šachet, s výstavbou nebo rekonstrukcí živičných povrchů, resp. železobetonové vodoměrné šachty, resp. protlaku pod vodotečí, resp. protlaku pod železnicí, a to v zadavatelem požadovaném finančním objemu a délce. V tomto ohledu Úřad konstatuje, že samotný požadavek obviněného, aby vybraný dodavatel doložil předchozí zkušenost s výstavbou nebo rekonstrukcí vodovodu, vč. vodovodních přípojek v min. finančním objemu 26 mil. Kč bez DPH každé (včetně souvisejících vodohospodářských objektů na vodovodu) a zároveň s realizací potrubí PE s délkou min. 6 500 m (hlavních i podružných řadů), považuje obecně za oprávněný, stejně jako považuje za oprávněné požadavky na specifická plnění uvedená v bodě 7.4 písm. a) zadávací dokumentace. Nicméně v souvislosti se zde posuzovaným způsobem nastavení požadavků na technickou kvalifikaci nelze přehlížet kumulaci požadavků, které zadavatel stanovil [viz znění bodu 7.4 písm. a) zadávací dokumentace]. V tomto ohledu pak Úřad již nezákonnost předmětného požadavku shledává, neboť k takovému požadavku obviněného (kumulace plnění v rámci jedné referenční zakázky) není dán objektivní důvod, resp. ani sám obviněný nezdůvodnil, proč je kumulace plnění s ohledem na předmět veřejné zakázky nezbytná, když uvedl pouze obecná odůvodnění vycházející z požadavku odborného dodavatele, potřeb projektové dokumentace a možností dodavatelů realizovat specifické práce pomocí poddodavatelů. Právě argumentace možností dodavatelů realizovat specifické práce pomocí poddodavatelů velmi dobře ilustruje mimoběžnost zadavatelovy argumentace. Pokud lze předpokládat, že dané specifické činnosti (protlaky) bude realizovat spíše specializovaná poddodavatelská společnost, nedává smysl, aby zkušenosti s nimi byly vázány na to, že byly součástí širší veřejné zakázky. Zásadní poté je, že i sám obviněný připouští, že pokud by byl dotázán, zvážil by úpravu zadávacích podmínek. Úřad proto má za to, že by v daném případě bylo dostačující, pokud by měl dodavatel (případně za pomoci poddodavatele) zkušenosti se všemi zadavatelem požadovanými činnostmi, nicméně tyto činnosti mohl vykonávat odděleně a nebylo nezbytné, aby byly vždy součástí širší referenční zakázky.
36. Skutečnosti, že požadavky obviněného na prokázání technické kvalifikace mohly být stanoveny způsobem neadekvátně omezujícím hospodářskou soutěž, nasvědčuje rovněž to, že ze dvou nabídek s nejnižší nabídkovou cenou, které byly posuzovány z hlediska splnění podmínek účasti, (z celkem šesti obdržených nabídek)[1] prokázal předmětné kritérium technické kvalifikace pouze vybraný dodavatel.
37. Úřad s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti shrnuje, že zadavatel stanovil požadavky na prokázání kritérií technické kvalifikace veřejné zakázky v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 73 odst. 6 zákona, zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona a zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když stanovil nepřiměřenou kombinaci požadavků na referenční veřejné zakázky, neboť takto vymezená kombinace požadavků neověřuje reálnou kvalifikovanost dodavatele k plnění veřejné zakázky. Z uvedených důvodů není tento požadavek, který může bezdůvodně omezit hospodářskou soutěž, oprávněný, přičemž obviněný již dne 21. 11. 2024 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.
38. S ohledem na vše výše uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uložení pokuty
39. Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu přestupku podle § 268 odst. 1 písm. c) zákona.
40. Úřad se v souvislosti s rozhodováním o uložení sankce nejprve zabýval tím, zda nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, resp. k promlčení přestupku.
41. Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona promlčecí doba 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
42. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 21. 11. 2024, tj. dnem uzavření smlouvy na plnění předmětu veřejné zakázky mezi obviněným a vybraným dodavatelem. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.
43. Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.
44. Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona se za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 nebo 5 citovaného ustanovení zákona, uloží pokuta do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až e) citovaného ustanovení zákona.
45. Cena veřejné zakázky činí dle čl. IV. smlouvy na veřejnou zakázku celkem 41 718 294,87 Kč bez DPH, tj. 50 479 136,79 Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (10 % ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 5 047 913, 68 Kč.
46. Úřad v návaznosti na výše uvedené dále konstatuje, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a) a c) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem. Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání. Úřad podotýká, že zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu.
47. Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
48. Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).
49. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že se obviněný dopustil porušení zákona, když v rámci zadávacích podmínek v požadavku na technickou kvalifikaci uvedeném v bodě 7.4 písm. a) zadávací dokumentace stanovil nepřiměřenou kombinaci požadavků na referenční veřejné zakázky, v důsledku čehož jsou uvedené požadavky k prokázání ekonomické a technické kvalifikace v rozporu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace, a uzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky s vybraným dodavatelem. Výše popsaným postupem obviněného mohlo dojít k zúžení počtu potenciálních dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že nabídka některého z těchto potenciálních dodavatelů mohla být pro zadavatele ekonomicky výhodnější, čímž by došlo k úspoře finančních prostředků z veřejných zdrojů. Vzhledem k tomu, že zachování co nejširší hospodářské soutěže je jedním ze základních požadavků na zadávání veřejných zakázek, lze postup obviněného hodnotit jako závažný, byť nedosahuje nejvyšší intenzity závažnosti, neboť soutěž byla toliko omezena, nikoliv zmařena.
50. Jako polehčující okolnost shledal Úřad tu skutečnost, že i přes omezení hospodářské soutěže obdržel obviněný celkem šest nabídek, což je v rámci daného odvětví relativně běžný počet.
51. Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující ani přitěžující okolnosti.
52. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupek, za nějž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ustanovení § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
53. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřený přestupek, resp. pokračování v přestupku, není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.
54. Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026[2] vyplývá, že obviněný v roce 2026 hospodaří s plánovanými příjmy v celkové výši 5 558 000 Kč. Úřad při stanovení pokuty naznal, že vzhledem k objemu finančních prostředků, kterými obviněný v rámci svého rozpočtu disponuje, nelze vyměřenou výši pokuty v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou). Zároveň však Úřad zdůrazňuje, že právě výše plánovaných příjmů obviněného byla významným korektivem při rozhodování o výši pokuty. Úřad musí při zvažování výše pokuty zohledňovat nejen samotnou závažnost spáchaného přestupku, ale rovněž další okolnosti na straně obviněného. Byť se tedy v daném případě výše pokuty pohybuje při samé spodní hranici, ačkoliv se jedná o přestupek závažný a Úřad by běžně uvažoval o pokutě podstatně vyšší, považuje ji Úřad v tomto konkrétním případě za přiměřenou právě s ohledem na množství finančních prostředků, se kterými obviněný hospodaří.
55. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti, aniž by se jednalo o pokutu likvidační anebo nespravedlivou.
56. S ohledem na výše uvedené Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
57. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Liberci zřízený u České národní banky číslo 3754-27727461/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
obec Otradov, Otradov 112, 539 43 Otradov
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Jak vyplývá ze Zprávy o posouzení nabídek ze dne 4. 10. 2024, zadavatel nejprve provedl hodnocení nabídek, přičemž posuzoval toliko nabídku vyhodnocenou jako nejvýhodnější. Vzhledem k tomu, že nabídka, která se umístila jako první v pořadí, byla hodnoticí komisí shledána jako nesplňující zadávací podmínky (a bylo přistoupeno k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení), přistoupila hodnoticí komise k posouzení nabídky vybraného dodavatele, která se umístila jako druhá v pořadí. Pouze pro úplnost Úřad uvádí, že si je vědom, že u nabídky, která se původně umístila jako první v pořadí, hodnoticí komise shledala více problémů, než pouze nesplnění sporného požadavku na technickou kvalifikaci, jehož stanovení je předmětem tohoto řízení o přestupku, nicméně to nic nemění na skutečnosti, že předmětné kritérium technické kvalifikace bylo pro tohoto účastníka zadávacího řízení problematické.
[2] Dostupné na https://www.otradov.cz/file.php?nid=950&oid=12985051.