číslo jednací: 14265/2026/500
spisová značka: S0276/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Smlouva o poskytnutí servisních služeb a souvisejících licencí a ostatních skutečnostech |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb. § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 28. 4. 2026 |
| Dokumenty |  2026_S0276.pdf 458 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0276/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-14265/2026/500 |
|
Brno 17. 4. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve věci spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) citovaného zákona a přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným
- Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8,
v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky „Smlouva o poskytnutí servisních služeb a souvisejících licencí a ostatních skutečnostech“ v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož „Oznámení o výsledku zadávacího řízení - obecná veřejná zakázka“ bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-039934 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 7. 2025 pod ev. č. 473500-2025,
vydává podle ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, tento
příkaz:
I.
Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 217 odst. 5 citovaného zákona neuveřejnil písemnou zprávu zadavatele týkající se zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Smlouva o poskytnutí servisních služeb a souvisejících licencí a ostatních skutečnostech“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož „Oznámení o výsledku zadávacího řízení - obecná veřejná zakázka“ bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-039934 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 7. 2025 pod ev. č. 473500-2025, na profilu zadavatele ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku, které bylo ukončeno dne 27. 11. 2024 uzavřením „Smlouvy o poskytování servisních služeb, licencí, narovnání a o ostatních skutečnostech“ s vybraným dodavatelem – HIPPO, spol. s r.o., IČO 15528561, se sídlem Žabovřeská 72/12, 603 00 Brno, tj. nejpozději do dne 14. 1. 2025, ale učinil tak až dne 18. 7. 2025.
II.
Obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – se dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že v rozporu s § 126 ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) citovaného zákona neodeslal k uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Smlouva o poskytnutí servisních služeb a souvisejících licencí a ostatních skutečnostech“ zadávanou v jednacím řízení bez uveřejnění, jehož „Oznámení o výsledku zadávacího řízení - obecná veřejná zakázka“ bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-039934 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 7. 2025 pod ev. č. 473500-2025, do 30 ode dnů ode uzavření „Smlouvy o poskytování servisních služeb, licencí, narovnání a o ostatních skutečnostech“ s vybraným dodavatelem – HIPPO, spol. s r.o., IČO 15528561, se sídlem Žabovřeská 72/12, 603 00 Brno – ze dne 27. 11. 2024, tj. nejpozději do dne 27. 12. 2024, ale učinil tak až dne 18. 7. 2025.
III.
Za spáchání přestupků uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu se obviněnému – Psychiatrická nemocnice Bohnice, IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 – podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá
pokuta ve výši 10 000,- Kč (deset tisíc korun českých).
Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu.
Odůvodnění
I. K POSTUPU OBVINĚNÉHO PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
1. Odesláním výzvy k jednání zahájil obviněný – Psychiatrická nemocnice Bohnice,IČO 00064220, se sídlem Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8 (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – jednací řízení bez uveřejnění za účelem zadání veřejné zakázky „Smlouva o poskytnutí servisních služeb a souvisejících licencí a ostatních skutečnostech“, jejíž„Oznámení o výsledku zadávacího řízení - obecná veřejná zakázka“ bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 7. 2025 pod ev. č. Z2025-039934 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 7. 2025 pod ev. č. 473500-2025 (dále jen „zadávací řízení“ nebo „veřejná zakázka“).
2. Dne 27. 11. 2024 uzavřel obviněnýse společností HIPPO, spol. s r.o., IČO 15528561, se sídlem Žabovřeská 72/12, 603 00 Brno (dále jen „vybraný dodavatel“) na předmět plnění veřejné zakázky „Smlouvu o poskytnutí servisních služeb, licencí, narovnání a o ostatních skutečnostech“ (dále jen „smlouva o poskytnutí servisních služeb“). Smlouva o poskytnutí právních služeb byla v registru smluv uveřejněna dne 2. 12. 2024.
3. Dne 18. 7. 2025 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele[1] písemnou zprávu zadavatele k veřejné zakázce (dále jen „písemná zpráva“).
4. Z písemné zprávy vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je narovnání smluvních vztahů mezi zadavatelem a stávajícím dodavatelem nemocničního informačního systému (NIS).
II. POSTUP ÚŘADU PŘED VYDÁNÍM PŘÍKAZU
5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[2] (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona zadavatelem a rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem, jakož i k projednávání přestupků podle zákona, obdržel dne 1. 12. 2025 podnět k prošetření postupu zadavatele mj. ve věci výše uvedené veřejné zakázky. Konkrétně se v podnětu mj. uvádí, že zadavatel neodeslal „ke zveřejnění Oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do TED ve lhůtě do 30 dnů od uzavření smlouvy“ a rovněž, že nezveřejnil „Písemnou zprávu zadavatele na profilu zadavatele ve lhůtě do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení“.
III. ZÁVĚRY ÚŘADU
6. Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení. Úřad konstatuje, že byly dostatečně zjištěny skutkové okolnosti pro vydání tohoto příkazu, přičemž vydání příkazu je prvním úkonem v řízení o přestupku.
Relevantní ustanovení zákona
7. Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému, uplynutím lhůty podle § 40 odst. 4 zákona nebo v okamžiku uvedeném v § 51 odst. 2 zákona v případě zrušení zadávacího řízení.
8. Podle § 55 zákona platí, že pro zadání veřejné zakázky v nadlimitním režimu může zadavatel použít otevřené řízení nebo užší řízení a za splnění dále uvedených podmínek také jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez uveřejnění, řízení se soutěžním dialogem nebo řízení o inovačním partnerství.
9. Podle § 126 zákona zadavatel odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření smlouvy, rámcové dohody nebo zavedení dynamického nákupního systému.
10. Podle § 212 odst. 1 zákona je zadavatel povinen k odeslání uveřejnění podle tohoto zákona použít formuláře podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo formuláře podle prováděcího právního předpisu (dále jen „formulář“). Formulář je zadavatel povinen vyplnit způsobem stanoveným prováděcím předpisem.
11. Podle § 212 odst. 3 zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do
a) Věstníku veřejných zakázek, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,
b) Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.
Formulář se nepovažuje za odeslaný, pokud jej provozovatel Věstníku veřejných zakázek nebo Úředního věstníku Evropské unie nepřijal k uveřejnění z důvodu nevyplnění povinných údajů nebo nedodržení stanovených formátů. Zadavatel musí být schopen prokázat datum odeslání formuláře k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek, popřípadě v Úředním věstníku Evropské unie.
12. Podle § 217 odst. 1 zákona zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.
13. Podle § 217 odst. 5 zákona je zadavatel povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle odstavce 1 citovaného ustanovení zákona se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle odstavce 2 ve strojově čitelném formátu.
14. Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.
15. Podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že neuveřejní písemnou zprávu zadavatele v souladu s § 217 odst. 5 zákona.
16. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000,- Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 zákona.
Zjištěné skutečnosti
17. Dne 18. 7. 2025 obviněný uveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu, z níž mj. vyplývá, že ve smlouvě na veřejnou zakázku byla sjednána cena ve výši 9 993 440 Kč bez DPH.
18. Dne 18. 7. 2025 obviněný rovněž na profilu zadavatele uveřejnil smlouvu o poskytování servisních služeb.
19. Současně Úřad ověřil, že oznámení o výsledku zadávacího řízení obviněný odeslal k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie rovněž dne 18. 7. 2025, předmětné oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 21. 7. 2025 pod ev. číslem formuláře F2025-039934.
20. Na základě podkladů, jimiž Úřad disponuje, konkrétně z písemné zprávy a profilu zadavatele bylo zjištěno, že veřejná zakázka byla zadávána jako nadlimitní veřejná zakázka. Podle § 24 věty druhé zákona přitom platí, že zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.
Právní posouzení
21. Úřad obecně k uveřejňovacím povinnostem uvádí, že uveřejňování je jedním z nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto povinnosti jsou důležité, neboť své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly. Účelem zákona a ve svém důsledku zadávacích řízení je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno efektivního vynakládání veřejných prostředků.
22. Aby mohla proběhnout následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, na němž je proces zadávání postaven), což je podmíněno mj. zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění kontroly dodržování principů hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti při nakládání s veřejnými zdroji (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve Věstníku veřejných zakázek a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v Úředním věstníku Evropské unie), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností. Důležitost takto prováděné kontroly je pak z pohledu zákonodárce vyjádřena tím, že porušením uveřejňovací povinnosti se zadavatel dopouští přestupku, za který hrozí zadavateli postih. Informace shromážděné prostřednictvím stanoveného způsobu uveřejňování pak taktéž slouží ke statistickému vyhodnocování veřejných zakázek, které jsou k dispozici veřejnosti ve Věstníku veřejných zakázek, případně v Úředním věstníku Evropské unie.
K výroku I. příkazu – uveřejňovací povinnost v souvislosti s písemnou zprávou zadavatele
23. Úřad předně v obecné rovině k povinnosti uveřejnění písemné zprávy zadavatele uvádí, že účelem této povinnosti je zvýšení transparentnosti zadávání veřejných zakázek, kde písemná zpráva zadavatele představuje významný nástroj (následného) dohledu nad zadávacím procesem. Obsahuje nejen přehled nejdůležitějších kroků učiněných v průběhu zadávání veřejné zakázky, ale obsahuje i elementární údaje, jako je druh použitého řízení, včetně případného odůvodnění jeho použití, identifikace všech účastníků (včetně vybraného dodavatele), důvody jejich případného vyloučení z účasti v zadávacím řízení nebo důvody, pro které bylo zadávací řízení zrušeno. Písemná zpráva zadavatele je tedy jakýmsi souhrnem všech zásadních informací, které se konkrétního zadávacího řízení, resp. veřejné zakázky, týkají.
24. Obviněný byl tedy s odkazem na § 217 odst. 1 zákona povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele a tuto v souladu s § 217 odst. 5 zákona uveřejnit do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení na svém profilu zadavatele.
25. Pro splnění požadavků podle ustanovení § 217 odst. 5 zákona je přitom nezbytné kumulativní naplnění tří podmínek – jednak podmínky samotného uveřejnění písemné zprávy zadavatele s náležitostmi dle § 217 odst. 2 zákona, jednak podmínky jejího uveřejnění na místě k tomu určeném, tj. na profilu zadavatele, a jednak podmínky jejího uveřejnění ve lhůtě 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení. Pokud tedy zadavatel nesplní kumulativně veškeré uvedené podmínky, nedodrží povinnost stanovenou v ustanovení § 217 odst. 5 zákona.
26. Úřad se dále zabýval určením okamžiku ukončení zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku. Jak již bylo podáno výše, obviněný dne 27. 11. 2024 uzavřel smlouvu o poskytnutí servisních služeb s vybraným dodavatelem. S ohledem na ustanovení § 51 odst. 1 zákona tak tímto dnem došlo k ukončení zadávacího řízení.
27. S ohledem na požadavky obsažené v ustanovení § 217 odst. 1 až 5 zákona byl obviněný povinen vyhotovit písemnou zprávu zadavatele o zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku a uveřejnit ji na profilu zadavatele do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 14. 1. 2025.
28. Na základě přezkumu profilu zadavatele provedeného Úřadem bylo zjištěno, že obviněný písemnou zprávu uveřejnil na profilu dne 18. 7. 2025. Úřad tedy konstatuje, že obviněný neuveřejnil písemnou zprávu na profilu včas, tj. do 30 pracovních dnů od uzavření smlouvy o poskytnutí servisních služeb, nýbrž později.
29. S ohledem na výše uvedené má Úřad za prokázané, že obviněný v šetřeném případě nedodržel postup stanovený v ustanovení § 217 odst. 5 zákona, neboť neuveřejnil na profilu zadavatele písemnou zprávu o zadávacím řízení na veřejnou zakázku do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení, tedy nejpozději dne 14. 1. 2025.
30. Úřad tak považuje skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného uveřejnění písemné zprávy zadavatele na profilu zadavatele a dopustil se tak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Z uvedeného důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.
K výroku II. příkazu – uveřejňovací povinnost v souvislosti s oznámením o výsledku zadávacího řízení
31. Ustanovení § 126 zákona upravuje další z uveřejňovacích povinností zadavatele, a to povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů ode dne uzavření smlouvy, přičemž ustanovení § 212 zákona tuto povinnost konkretizuje tak, že zadavatel je povinen k odeslání k uveřejnění použít dané formuláře, které je povinen v případě, že se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku, elektronicky odeslat do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie.
32. Smlouva o poskytnutí servisních služeb s vybraným dodavatelem byla v šetřeném případě uzavřena dne 27. 11. 2024 a obviněný tak byl s ohledem na § 126 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek i do Úředního věstníku Evropské unie, neboť se jedná o zakázku zadávanou v nadlimitním režimu, a to do 30 dnů od uzavření smlouvy, tj. do 27. 12. 2024. Obviněný tuto svou povinnost v zákonné lhůtě nesplnil, když odeslal oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie až dne 18. 7. 2025.
33. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že obviněný nedostál své zákonné povinnosti týkající se včasného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie a dopustil se tak přestupku podle § 269 odst. 1 písm. b) zákona. Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
34. Úřad pro úplnost na tomto místě konstatuje, že dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“). Úřad konstatuje, že je při rozhodování o přestupku povinen reflektovat článek 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod, přičemž ústavní pravidlo zakotvené v citovaném čl. je základem výjimky z jinak obecně platného zákazu retroaktivity trestních norem, která se uplatní v případě, kdy je pozdější právní úprava pro pachatele příznivější, přičemž podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v daném případě přípustná analogie mezi normami soudního (trestněprávního) trestání a správního trestání. Závěry formulované Nejvyšším správním soudem došly svého výslovného zákonného zakotvení, a to prostřednictvím přestupkového zákona, který je obecným právním předpisem upravujícím jednak institut přestupků a také postup správních orgánů při jejich šetření a trestání.
35. Dle § 2 odst. 1 přestupkového zákona se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku; jestliže je to však pro pachatele přestupku příznivější, posuzuje se odpovědnost pachatele podle zákona pozdějšího. S ohledem na výše uvedené Úřad konstatuje, že ve vztahu ke skutkovým podstatám přestupků dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a § 269 odst. 1 písm. e) zákona (vč. dalších dotčených ustanoveních v rámci posouzení naplnění skutkových podstat přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu) i ve vztahu k výši trestů dle § 269 odst. 3 písm. b) zákona není pro obviněného pozdější právní úprava obsažená v novele zákona příznivější než právní úprava obsažená ve znění zákona účinného v době spáchání přestupků.
K výroku III. příkazu – uložení pokuty
36. Úřad ve smyslu ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona má skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu, a přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.
37. Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 3 písm. b) zákona u přestupků podle § 269 zákona činí 2 roky.
38. Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.
39. V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. b) zákona.
40. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. došlo dne 15. 1. 2025, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro uveřejnění písemné zprávy na profilu zadavatele. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku II. došlo dne 28. 12. 2024, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení. Řízení o přestupcích je zahájeno dnem vydání tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávaným přestupkům neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávané přestupky uplynutím promlčecí doby nezanikla.
41. Podle § 41 odst. 1 přestupkového zákona se za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.
42. V souladu s ustanovením § 41 odst. 1 přestupkového zákona se proto Úřad nejprve zabýval otázkou, který přestupek je v šetřeném případě přísněji trestným, tj. za který z nich je možno uložit přísnější sankci (vyšší pokutu).
43. V daném případě se obviněný dopustil přestupku dle § 269 odst. 1 písm. a) zákona a přestupku dle § 269 odst. 1 písm. e) zákona. Podle ustanovení § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za oba tyto přestupky uloží pokuta do 200 000 Kč, Úřad má tedy za to, že z hlediska horní hranice zákonné sazby pro uložení pokuty jsou oba přestupky stejně přísně trestné.
44. Vzhledem k výše uvedenému Úřad v daném případě následně posoudil závažnost spáchaných přestupků uvedených ve výroku I. a II. tohoto příkazu, neboť dle zásady absorpce byl povinen přistoupit k uložení pokuty pouze za nejzávažnější přestupek, přičemž v souladu s § 40 písm. b) přestupkového zákona se ke zbylému protiprávnímu jednání obviněného přihlédne pouze co do výměry správního trestu, která bude o tyto okolnosti navýšena (uvedená mnohost přestupků jakožto přitěžující okolnost).
45. Úřad k míře závažnosti přestupků zadavatele uvedených ve výrocích I. a II. tohoto příkazu konstatuje, že obviněný v roli zadavatele neuveřejnil zákonem stanovené dokumenty týkající se ukončení zadávacího řízení ve lhůtách stanovených zákonem na dvou místech – na profilu zadavatele (přestupek uvedený ve výroku I. tohoto příkazu) a ve Věstníku veřejných zakázek a současně v Úředním věstníku Evropské unie (přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu). Úřad posoudil jako závažnější spáchání přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že profil zadavatele je obvykle pravidelně sledován pouze ohraničenou skupinou osob, oproti tomu informace uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie sleduje velké množství dodavatelů a široká veřejnost, neboť jde o univerzální zdroj informací o všech podlimitních a nadlimitních veřejných zakázkách. Nedodržení lhůt pro uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek a v Úředním věstníku Evropské unie má tedy vliv na podstatně větší skupinu subjektů než v případě uveřejňování na profilu zadavatele, z čehož Úřad dovozuje větší závažnost přestupku uvedeného ve výroku II. tohoto příkazu. Úřad tedy konstatuje, že přistoupil k uložení správního trestu za přestupek uvedený ve výroku II. tohoto příkazu.
46. Podle § 37 písm. a), c) a g) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti.
47. Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).
48. Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku tedy není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).
49. Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaných přestupků v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejné zakázky a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků. Úřad v této souvislosti uvádí, že obviněný v šetřeném případě postupoval v zadávacím řízení bez uveřejnění, tedy v nejméně transparentním druhu zadávacího řízení. Potřeba splnění uveřejňovacích povinností je v takové situaci zdůrazněna, neboť veřejná kontrola je de facto možná toliko z informací či dokumentů uveřejněných po skončení zadávacího řízení.
50. Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku II. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému ztížení účinné zpětné kontroly veřejné zakázky ze strany veřejnosti, neboť následně (dne 18. 7. 2025) obviněný oznámení o výsledku zadávacího řízení odeslal do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie. Nadto Úřad dodává, že obviněný v registru smluv[3] uveřejnil smlouvu o poskytnutí servisních služeb dne 2. 12. 2024, tj. za méně než týden po uzavření předmětné smlouvy, a zajistil tak alespoň částečnou možnost kontroly ze strany veřejnosti prostřednictvím uveřejněné smlouvy.
51. V rámci posouzení závažnosti přestupku tak Úřad ve prospěch obviněného zohlednil, že obviněný, ač opožděně, dne 18. 7. 2025 oznámení o výsledku zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie k uveřejnění odeslal, tudíž na svou povinnost zcela nerezignoval a zpětná kontrola veřejné zakázky ze strany veřejnosti tak nebyla zcela znemožněna.
52. Úřad při stanovení výše pokuty shledal jako přitěžující okolnost, že se obviněný dopustil rovněž spáchání přestupku při uveřejňování oznámení o výsledku zadávacího řízení, konstatovaného ve výroku I. tohoto příkazu.
53. Úřad neshledal v šetřeném případě další polehčující okolnosti ani žádné přitěžující okolnosti.
54. Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupků v šetřeném případě jako spíše nižší.
55. Úřad se dále zabýval tím, zda přestupky, za které je obviněnému nyní ukládán trest, nejsou v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.
56. Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu.
57. Z úřední činnosti je Úřadu známo, že
- dne 16. 2. 2026 zahájil řízení o přestupcích, v němž byl vydán příkaz sp. zn. ÚOHS-S0121/2026/VZ, č. j. ÚOHS-06328/2026/500 ze dne 16. 2. 2026, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 10 000,- Kč za spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona,
- dne 12. 3. 2026 zahájil řízení o přestupcích, v němž byl vydán příkaz sp. zn. ÚOHS-S0175/2026/VZ, č. j. ÚOHS-09475/2026/500 ze dne 12. 3. 2026, kterým obviněnému uložil pokutu ve výši 10 000,- Kč za spáchání několika přestupků podle § 269 odst. 1 písm. e) zákona,
- dne 8. 4. 2026 zahájil řízení o přestupku, v němž byl vydán příkaz sp. zn. ÚOHS-S0238/2026/VZ, č. j. ÚOHS-12805/2026/500 ze dne 8. 4. 2026, který obviněnému uložil pokutu ve výši 7 000,- Kč za spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona,
- dne 9. 4. 2026 zahájil řízení o přestupku, v němž byl vydán příkaz sp. zn. ÚOHS-S0245/2026/VZ, č. j. ÚOHS-13019/2026/500 ze dne 9. 4. 2026, který obviněnému uložil pokutu ve výši 7 000,- Kč za spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona,
- dne 10. 4. 2026 zahájil řízení o přestupku, v němž byl vydán příkaz sp. zn. ÚOHS- S0248/2026/VZ, č. j. ÚOHS-13222/2026/500 ze dne 10. 4. 2026, který obviněnému uložil pokutu ve výši 7 000,- Kč za spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona,
a
- dne 16. 4. 2026 zahájil řízení o přestupku, v němž byl vydán příkaz sp. zn. ÚOHS-S0269/2026/VZ, č. j. ÚOHS-13946/2026/500 ze dne 16. 4. 2026, který obviněnému uložil pokutu ve výši 5 000,- Kč za spáchání přestupků podle § 269 odst. 1 písm. a) a e) zákona.
58. S ohledem na výše uvedené Úřad při stanovení výše pokuty za projednávaný přestupek přihlédl podle § 37 písm. b) zákona o přestupcích k tomu, že o výše zmíněných přestupcích obviněného nebylo společně s projednávanými přestupky rozhodnuto ve společném řízení.
59. Úřad při stanovení výše pokuty přihlédl k povaze činnosti obviněného a dále i k jeho ekonomické situaci. Z veřejně dostupných zdrojů Úřad zjistil, že výsledek hospodaření obviněného v září roku 2025[4] činil 60 829 000,- Kč.[5] Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.
60. V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Stanovená výše pokuty podle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.
61. Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto příkazu.
62. Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky v Brně číslo 3754-67724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
Poučení
Proti tomuto příkazu lze podle § 150 odst. 3 správního řádu podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne jeho oznámení, a to u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek. Lhůta pro podání odporu běží ode dne následujícího po dni doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl-li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91/7, 181 00 Praha 8
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[2] Dne 3. 4. 2025 nabyla účinnosti novela zákona, tj. zákon č. 69/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela zákona“), která nepřináší příznivější právní úpravu pro obviněného (jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto příkazu), a proto byl aplikován zákon ve znění účinném v době spáchání přestupků. Na postup Úřadu se pak použije zákon účinný v době zahájení správního řízení, tj. zákon ve znění novely.
[3] https://smlouvy.gov.cz/smlouva/31221968
[4] V okamžiku vydání tohoto příkazu nemá Úřad aktuálnější informace k dispozici.
[5] Veřejně dostupné na: https://monitor.statnipokladna.gov.cz/ucetni-jednotka/00064220/ucetni-ukazatele?obdobi=2509&rad=t – Úřad poznamenává že MONITOR je specializovaný informační portál Ministerstva financí, který umožňuje veřejnosti volný přístup k rozpočtovým a účetním informacím ze všech úrovní státní správy a samosprávy. Prezentované informace pocházejí ze systému Státní pokladny (IISSP – Integrovaný informační systém Státní pokladny) a jsou čtvrtletně aktualizovány. (k tomu blíže viz. https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/informacni-systemy/iissp--monitor)