číslo jednací: 15144/2026/162
spisová značka: R0046/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 12 Olomoucká |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozhodnutí zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 5. 5. 2026 |
| Dokumenty |  2026_R0046.pdf 3.7 MB |
|
PID |
UOHSX00MSLJI |
|
Adresát/i dle rozdělovníku
|
|
Č. j. |
ÚOHS-15144/2026/162 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0046/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
5. 5. 2026, Brno |
Rozhodnutí předsedy
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 4. 3. 2026 zadavatelem
■ Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0750/2025/VZ, č. j. ÚOHS-06583/2026/500 ze dne 18. 2. 2026, vydanému ve správním řízení zahájeném na návrh navrhovatele
■ společnost „Olomoucká oblast 2025-2031“, jež je tvořena společníky
- EUROVIA CZ, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4,
- AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10,
- Stavby, opravy a údržba silnic, s.r.o., IČO 64619036, se sídlem Velké Albrechtice 256, 742 91 Velké Albrechtice,
- jehož účastníkem je dále vybraný dodavatel
- Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, IČO 70960399, se sídlem Lipenská 753/120, Hodolany, 779 00 Olomouc,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 12 Olomoucká“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-038052, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 8. 2024 pod ev. č. 474042-2024, ve znění pozdějších oprav,
jsem podle § 152 odst. 6 písm. a) ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0750/2025/VZ, č. j. ÚOHS-06583/2026/500 ze dne 18. 2. 2026 r u š í m a věc v r a c í m Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednání.
ODŮVODNĚNÍ
Zadávací řízení a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1. Obdržením návrhu navrhovatele bylo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“ nebo „zákon“) ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
2. Podaným návrhem navrhovatel brojil proti rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele.[1] Namítal, že oznámení o výběru je v části týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také „MNNC“) netransparentní, dále že rozhodnutí o námitkách č. 3 (ze dne 24. 9. 2025) je v části týkající se MNNC v nabídce vybraného dodavatele nepřezkoumatelné a že zadavatel měl vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 ZZVZ vyloučit. Dále navrhovatel tvrdil, že zadavatel při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele postupoval netransparentně, a že vybraný dodavatel měl být vyloučen i proto, že nesplňuje požadavky na technickou kvalifikaci a jeho nabídka neodpovídá skutečnosti.
3. Tvrzení navrhovatele o existenci neoprávněné veřejné podpory je založeno na skutečnosti, že vybraný dodavatel, který je příspěvkovou organizací zřízenou Olomouckým krajem, při své vedlejší (doplňkové) činnosti (do které spadá i předmět plnění veřejné zakázky) využívá sklady, techniku a personál svého zřizovatele.[2] Zadavatel přijal vysvětlení vybraného dodavatele, který tvrdil, že veškeré náklady na uvedené položky v odpovídajícím rozsahu zahrnuje do ceny zakázky. Dle navrhovatele však dochází k selektivnímu zvýhodnění, které představuje veřejnou podporu.
Napadené rozhodnutí
4. Ve výroku I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel nedodržel pravidlo stanovené v § 6 odst. 1 ZZVZ tím, že nedodržel zásadu transparentnosti, když odeslal rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, aniž by dokumentace o zadávacím řízení obsahovala relevantní doklady a údaje, z nichž by bylo možno dovodit, že nabídková cena vybraného dodavatele není MNNC a není dán důvod k jeho vyloučení podle § 113 odst. 6 ZZVZ, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
5. Úřad tento svůj závěr založil zejména na stanovisku[3] Oddělení veřejné podpory (dále jen „OVP“) Úřadu, dle kterého zadavatel z podkladů, kterými disponoval, nemohl učinit závěr, zda vybraný dodavatel je nebo není příjemcem veřejné podpory, neboť z nich nebylo možno ověřit, že vybraný dodavatel používá věci, služby a prostředky, určené na jeho hlavní činnost, pro účely dalších hospodářských činností za podmínek, které lze považovat za tržní. Dle OVP z dokumentace o zadávacím řízení totiž nevyplývá, že by zadavatel disponoval informacemi umožňujícími posoudit, zda jsou předmětné vstupy poskytovány za úplatu odpovídající tržní hodnotě ani zda je vyloučeno přenášení výhod určených pro hlavní činnost i do oblastí, v nichž vybraný dodavatel soutěží s ostatními účastníky trhu.
6. Úřad tedy shledal, že ačkoli vybraný dodavatel v rámci svého objasnění MNNC předložil zadavateli vysvětlení struktury nákladů, způsobu jejich účetního rozúčtování a popisu vztahů mezi hlavní a doplňkovou činností, z těchto podkladů nebylo možné jednoznačně ověřit, zda jsou ekonomické vztahy mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem nastaveny za podmínek odpovídajících tržním poměrům (viz body 98 a 99 napadeného rozhodnutí).
7. Úřad také dodal, že v situaci, kdy se posouzení MNNC dotýká složitých ekonomických vztahů mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem, nelze rezignaci na jejich objasnění odůvodnit poukazem na jejich odbornou náročnost (bod 102 napadeného rozhodnutí).
8. Dalšími v návrhu namítanými pochybeními zadavatele (netransparentností a nepřezkoumatelností postupu zadavatele, nesplněním zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, tvrzením, že nabídka vybraného dodavatele neodpovídá skutečnosti) se Úřad v souladu se zásadou procesní ekonomie nezabýval, neboť v situaci, kdy Úřad ruší předmětný úkon zadavatele, by šetření dalších skutečností uvedených v návrhu nemohlo mít na výsledek rozhodnutí Úřadu vliv.
9. Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad zrušil oznámení zadavatele o výběru dodavatele (výrok II).
10. Dále Úřad podle § 263 odst. 8 ZZVZ zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku až do pravomocného skončení správního řízení (výrok III) a uložil mu povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (výrok IV).
Rozklad zadavatele
11. Dne 4. 3. 2026 podal zadavatel Úřadu rozklad z téhož dne proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 18. 2. 2026. Rozklad byl podán v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
12. Zadavatel uvádí, že se ztotožňuje s obecnými východisky uváděnými Úřadem v úvodu odůvodnění napadeného rozhodnutí, nikoli však s navazující argumentací Úřadu, která shledala postup zadavatele nesprávným.
13. Zadavatel v rozkladu tvrdí, že Úřad nesprávně vykládá povinnosti zadavatele při posouzení MNNC a požaduje nepřiměřeně detailní ekonomicko-právní rozbor, který přesahuje rámec povinností stanovených ZZVZ a možnosti zadavatelů. Zadavatel se domnívá, že vzhledem k tomu, že provedl 2 výzvy k objasnění MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory, posoudil předložené množství informací a podkladů, přičemž argumenty vybraného dodavatele shledal logickými, a dospěl tedy k závěru, že není dán obligatorní důvod vyloučení ve smyslu ustanovení § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ a vše zaznamenal, splnil či dokonce překročil povinnosti uložené mu v tomto ohledu zákonem.
14. Zadavatel se zásadně ohrazuje proti tvrzení Úřadu, že zadavatel na posouzení MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory rezignoval, neboť to bylo příliš náročné. Tak tomu v daném případě rozhodně nebylo, neboť zadavatel se MNNC a jejím posouzením zabýval, přičemž zadavatel je toho názoru, že způsobem zcela dostatečným k odstranění pochybností vyvolaných námitkami. Úřad požaduje po zadavateli činit zcela zjevně nepřiměřenou analytickou činnost, kterou po něm nelze rozumně požadovat.
15. Dále zadavatel namítá, že se Úřad odchýlil od dosavadní rozhodovací praxe, přičemž odkazuje na několik konkrétních rozhodnutí,[4] ze kterých plyne, že Úřad nevyžaduje po zadavatelích detailní analýzu skutečností souvisejících s posouzením neoprávněné veřejné podpory ve smyslu § 113 odst. 4 písm. b) ZZVZ přesahující jejich možnosti, ale jen zajištění přiměřené a přezkoumatelné reakce na námitky, které mohou mít dopad na zákonnost výběru dodavatele. Jinými slovy, požadavek na zkoumání nabídkové ceny dodavatele do míry, která umožní zcela bezpečně konstatovat, zda nedošlo k porušení právních předpisů či poskytnutí neoprávněné veřejné podpory s výsledkem, že nabídková cena je z těchto důvodů mimořádně nízká, jde nad rámec institutu MNNC jako takového, ale rovněž nad rámec smysluplného a racionálního požadavku na transparentnost postupu zadavatele vyplývajícího ze zavedené praxe.
16. Dále skutečnost, že ani Sekce veřejných zakázek Úřadu není schopna předmětné posouzení o veřejné podpoře učinit sama (a musí žádat o stanovisko OVP), dokládá, že takové posouzení musí překračovat i možnosti zadavatelů. Sekce veřejných zakázek Úřadu by tedy neměla požadovat po zadavatelích posouzení, kterého není schopna ani sama.
17. Zadavatel kritizuje, že v napadeném rozhodnutí (zejména v jeho bodech 98 a 99, kde Úřad složitě popisuje ověření, které je potřebné ze strany zadavatele v souvislosti s neoprávněnou veřejnou podporou a jejím posouzením učinit) není srozumitelně formulováno, jak by měl zadavatel napravit svůj nesprávný postup, resp. jaké další konkrétní doklady a informace by měl za účelem vyloučení pochybností o veřejné podpoře po vybraném dodavateli požadovat.
18. Dle zadavatele je nutno rozlišovat mezi posuzováním vlastních zadávacích požadavků a běžného nacenění (kde je povinen jít do hloubky) a posuzováním veřejné podpory, kde naráží na limity své odbornosti a kompetencí. Pokud dodavatel předloží logické vysvětlení, zadavatel se domnívá, že není povinen ani schopen provádět detailní ekonomicko-právní audit. I z tohoto důvodu žádá, aby Úřad tento rozdíl zohlednil a korigoval svůj přísný výklad.
19. Zadavatel shrnuje, že je přesvědčen o tom, že se posouzení MNNC věnoval s dostatečnou pečlivostí, přičemž ze strany vybraného dodavatele mu byly předloženy doklady a údaje, na jejichž základě bylo možné dovodit, že u něj není dán obligatorní důvod vyloučení ze zadávacího řízení dle § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ.
20. Zadavatel také kritizuje, že Úřad rozhodl jen o části návrhu a ostatní argumenty označil za nadbytečné (byť si je vědom, že uvedené Úřad odůvodňuje nadbytečností řešit další argumenty při ukládání nápravného opatření), neboť takový postup v daném případě fakticky brání ukončení zadávacího řízení a může vést k opakovaným návrhům a prodlužování řízení bez reálné možnosti dospět k pravomocnému výsledku, a to bez ohledu na to, zda bude původní rozhodnutí zadavatele potvrzeno či zrušeno. Tím Úřad znemožňuje zadání veřejné zakázky na zimní a běžnou údržbu, která je časově kritická a podstatná.
Závěr rozkladu
21. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.
Vyjádření navrhovatele k rozkladu
22. Dne 16. 3. 2026 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele k rozkladu z téhož dne.
23. Navrhovatel ve vyjádření k rozkladu zadavatele hájí napadené rozhodnutí Úřadu jako zákonné a správné a odmítá rozklad jako nedůvodný s tím, že podstata sporu neleží v autoritativním posouzení veřejné podpory, ale v tom, že zadavatel nesplnil svou zákonnou povinnost podle § 113 ZZVZ transparentně a přezkoumatelně posoudit MNNC vybraného dodavatele, neboť ačkoliv jej opakovaně vyzýval k vysvětlení, spokojil se s doklady a tvrzeními, které nebyly způsobilé prokázat, že nabídka není založena na neoprávněné veřejné podpoře od zřizovatele, přičemž zadavatel tyto podklady nekriticky převzal, rezignoval na vlastní hodnocení a následně se v rozkladu mylně brání tvrzením, že na něj Úřad klade nepřiměřené odborné nároky. Pouhé dotázání se vybraného dodavatele a nekritické přijetí jeho odpovědí bez adekvátního ověření toho, zda vybraným dodavatelem tvrzené skutečnosti z předložených podkladů vyplývají, však nelze dle navrhovatele považovat za řádné posouzení zdůvodnění MNNC. Navrhovatel tvrdí, že Úřad zadavateli neukládal provádět složité ekonomické analýzy ani rozhodovat o existenci veřejné podpory, nýbrž pouze oprávněně konstatoval, že bez relevantních a vypovídajících podkladů nemohl zadavatel dospět ke kvalifikovanému závěru o absenci důvodu pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele. Když zadavatel přes svůj rozsáhlý aparát právníků a ekonomů nerozuměl, měl vyhledat externí pomoc. Argumentací o zdržování zakázky či nedostatku odbornosti zadavatele dle navrhovatele nelze omluvit porušení zásady transparentnosti. Odkazy zadavatele na jiná rozhodnutí Úřadu jsou podle navrhovatele nepřípadné, jelikož vycházejí z odlišných skutkových okolností.
24. Navrhovatel uzavírá, že rozklad by měl být předsedou Úřadu zamítnut.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
25. Vybraný dodavatel se k rozkladu nevyjádřil.
Řízení o rozkladu
26. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
27. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí, ta však toliko v rozsahu námitek uplatněných v rozkladu, přičemž byl přijat následující závěr.
28. Úřad napadeným rozhodnutím nerozhodl v souladu se zákonem, neboť Úřad při posouzení postupu zadavatele při hodnocení MNNC kladl nepřiměřeně vysoké nároky na objasnění otázky, zda vybraný dodavatel obdržel veřejnou podporu, přičemž tyto nároky neodpovídají znění § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ, ani racionálnímu požadavku na transparentnost postupu zadavatele, ani dosavadní rozhodovací praxi. Bylo tedy třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.
29. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč bylo rozhodnuto uvedeným způsobem.
K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí
30. V posuzované věci je sporné, zda zadavatel při zadávání veřejné zakázky postupoval v souladu se ZZVZ, konkrétně zda při posouzení MNNC vybraného dodavatele dodržel zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 ZZVZ. Jádrem aktuálního sporu (pomineme-li další tvrzení uváděná v návrhu, kterými se však Úřad z důvodu procesní ekonomie nezabýval) je zejména otázka, zda dokumentace o zadávacím řízení obsahovala v okamžiku rozhodnutí (a oznámení) o výběru dodavatele č. 3 (ze dne 25. 8. 2025) dostatečné a relevantní podklady a údaje umožňující učinit závěr, že nabídková cena vybraného dodavatele nepředstavuje MNNC, a že tudíž nebyl dán důvod k jeho vyloučení podle § 113 odst. 6 ZZVZ. Posouzení této otázky je přitom určující i pro navazující výroky.
31. Pro posouzení věci jsou relevantní zejména následující ustanovení ZZVZ:
- § 113 odst. 4, dle kterého má zadavatel požádat účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC,
- § 113 odst. 1, dle kterého má zadavatel provést posouzení MNNC před odesláním oznámení o výběru dodavatele,
- § 113 odst. 6, dle kterého má zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit, pokud ze zdůvodnění MNNC vyplývá, že nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory (přičemž účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie), a
- § 6 odst. 1, dle kterého zadavatel musí při postupu dle ZZVZ dodržovat zásadu transparentnosti.
32. Pokud tedy zadavatel dospěje k závěru, že nabídková cena je mimořádně nízká, je povinen požádat účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, přičemž zadavatel musí MNNC (resp. objasnění uchazeče) posoudit před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Klíčovým je ustanovení § 113 odst. 6 ZZVZ, podle něhož zadavatel vyloučí účastníka zadávacího řízení (mimo jiné tehdy), pokud ze zdůvodnění MNNC vyplývá, že tato cena je mimořádně nízká v důsledku veřejné podpory (a účastník neprokáže její oprávněnost). Prostým jazykovým výkladem by bylo možno dospět k závěru, že když (toliko) ze zdůvodnění MNNC nevyplyne, že je cena nízká z důvodu neoprávněné veřejné podpory, zadavatel uchazeče vyloučit nemá (nejen k tomu není povinen, ale ani oprávněn, neboť pak by takové vyloučení nemělo oporu v zákoně). Účelem zákona, a ostatně ani zásady transparentnosti samozřejmě není, aby se vybraný dodavatel mohl zjištění, že veřejnou podporu obdržel, vyhnout tím, že zadavateli určité skutečnosti v objasnění MNNC zamlčí, v důsledku čehož z tohoto objasnění závěr o veřejné podpoře nevyplyne. Naopak je vyžadováno (což vyplývá z četných rozhodnutí Úřadu), aby dodavatel výslovně potvrdil, že MNNC není způsobena žádným z povinných důvodů vyloučení. Ustanovení § 113 odst. 6 ZZVZ je však nutno vykládat rozumně tak, že když z procesu objasnění dle § 113 ZZVZ (tj. z vlastních zjištění zadavatele, z námitek podaných proti výběru dodavatele, a nakonec ze samotného objasnění v kontextu s předchozím) nevyplynou konkrétní a ověřené skutečnosti svědčící o naplnění obligatorního důvodu pro vyloučení, pak vybraného dodavatele vyloučit nelze. Má-li být vybraný dodavatel ze zadávacího řízení vyloučen, pak je třeba skutečnosti svědčící o tom, že je nabídková cena vybraného dodavatele mimořádně nízká právě z důvodu veřejné podpory, prokázat. Přetrvávají-li pouze neodstraněné pochybnosti bez dostatečných důkazů, zadavatel dodavatele vyloučit nesmí, není naplněna hypotéza § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ, neboť závěr o vlivu veřejné podpory na nabídkovou cenu z ničeho bezpečně nevyplývá.
33. V situaci, kdy jisté pochybnosti vyvstanou, se je zadavatel musí pokusit odstranit. Musí tak učinit v míře, která odpovídá povaze a závažnosti vyvstalých pochybností. Pokud jsou pochybnosti obecného rázu, postačí je vyvrátit v obecné rovině, jsou-li konkrétní, musí být zadavatel konkrétní.
34. Zadavatel přitom musí postupovat transparentně, tedy tak, aby jeho postup byl srozumitelný, přehledný, vnitřně konzistentní a zpětně přezkoumatelný a aby z dokumentace o zadávacím řízení bylo zřejmé na základě jakých úvah, podkladů a skutečností zadavatel dospěl ke svým rozhodnutím.
Proces objasňování MNNC v nyní šetřené věci
35. V nyní šetřené věci sám zadavatel MNNC neidentifikoval, ale pochybnosti o existenci MNNC získal z vnějšího podnětu, a sice námitkami č. 1 (ze dne 7. 2. 2025, směřujícími proti rozhodnutí o výběru č. 1 ze dne 24. 1. 2025) a č. 2 (ze dne 15. 5. 2025, směřujícími proti rozhodnutí o výběru ze dne 30. 4. 2025) navrhovatele.[5] V návaznosti na námitky č. 1 proběhl první proces objasňování MNNC a v návaznosti na námitky č. 2 proběhl druhý proces objasňování MNNC (který je nyní přezkoumáván), přičemž zadavatel oslovil dne 27. 6 2025[6] vybraného dodavatele, kterému předložil argumenty, které uvedl navrhovatel ve svých námitkách ze dne 15. 5. 2025, a požádal jej o reakci na navrhovatelem uváděné argumenty a současně o předložení dokladů, které by jeho tvrzení podložily. Požadované objasnění zadavatel obdržel dne 29. 7. 2025.[7] Ačkoli tedy námitky č. 1 i č. 2 směřují proti již zrušeným úkonům zadavatele, jsou stále relevantní z hlediska toho, že v nich jsou předestřeny indicie svědčící o existenci veřejné podpory, kterými se zadavatel musí zabývat za účelem učinění závěru, zda není dán obligatorní důvod vyloučení vybraného uchazeče. Po obdržení (a vyhodnocení) zdůvodnění MNNC zadavatel (již potřetí) rozhodl dne 25. 8. 2025 o výběru dodavatele. Proti tomuto rozhodnutí a oznámení o výběru č. 3 navrhovatel dne 9. 9. 2025 podal námitky č. 3, o kterých zadavatel dne 24. 9. 2025 rozhodl tak, že je odmítá.
36. Z hlediska zákonných požadavků není sporné, že zadavatel vyzval vybraného dodavatele k objasnění MNNC, toto objasnění obdržel a posouzení MNNC provedl před rozhodnutím a oznámením o výběru dodavatele, resp. veškeré tyto dokumenty jsou součástí dokumentace o zadávacím řízení. Posouzení MNNC je přitom součástí dokumentu „Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“, jež je přílohou rozhodnutí o výběru č. 3.[8] Zadavatel se posouzením MNNC zabývá na str. 18 a 19 dokumentu, kde stručně shrnuje, jak proběhl proces objasňování, a proč zadavatel dovodil, že se o neoprávněnou veřejnou podporu nejedná. Spornou je však otázka, zda zadavatel v době odeslání rozhodnutí o výběru disponoval relevantními podklady a údaji dostatečnými k učinění závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele nebyla způsobena neoprávněnou veřejnou podporou.
37. Navrhovatel zadavateli také vytýkal, že nepředložil žádný dokument, ve kterém by systematicky reagoval na jeho jednotlivé námitky a vysvětloval, proč jsou nedůvodné, přičemž takový dokument by dle jeho názoru měl být součástí rozhodnutí (a oznámení) o výběru. Argumentaci navrhovatele však nelze přisvědčit. Lze připomenout, že ZZVZ nestanovuje, ve kterém konkrétním dokumentu tvořícím dokumentaci o zadávacím řízení má být posouzení MNNC zachyceno. Povinnost odůvodnit výsledek posouzení MNNC v rámci dokumentace o zadávacím řízení automaticky neznamená ani povinnost tento dokument odeslat účastníkům zadávacího řízení či ho uveřejnit na profilu zadavatele.[9] Ačkoli je tak nanejvýš doporučeníhodné, aby toto posouzení bylo součástí rozhodnutí (a oznámení) o výběru, ZZVZ přímo takovou povinnost nestanoví. Zadavatel nicméně ono posouzení učinil součástí přílohy rozhodnutí (a oznámení) o výběru, byť velice stručné. Otázku MNNC tedy neopominul a v dokumentaci o zadávacím řízení ji zachytil. Sporná je tedy jen míra, v jaké měl zadavatel na argumenty navrhovatele reagovat.
Úroveň standardu „dokazování“ veřejné podpory
38. Míra, resp. hloubka, do jaké má zadavatel předestřené indicie svědčící o poskytnutí neoprávněné veřejné podpory zkoumat, je bodem, ve kterém se předseda Úřadu s posouzením Úřadu rozchází.
39. Lze souhlasit s obecnými východisky, které Úřad uváděl v úvodu odůvodnění napadeného rozhodnutí, a sice že
- povinnost zadavatele zabývat se i tím, zda nabídková cena není založena na plněních či výhodách poskytnutých z veřejných prostředků za podmínek, které by mohly vést k neoprávněnému zvýhodnění konkrétního dodavatele oproti ostatním soutěžitelům, nevyplývá z jeho kompetence autoritativně rozhodovat o existenci veřejné podpory, která náleží výlučně Evropské komisi, nýbrž z požadavku zajistit rovné a nediskriminační podmínky hospodářské soutěže v zadávacím řízení,
- zadavatel není povinen s konečnou platností posoudit, zda konkrétní plnění naplňuje všechny znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 SFEU, je však povinen reagovat na relevantní indicie (námitky), které mohou nasvědčovat tomu, že nabídková cena byla ovlivněna zvýhodněním plynoucím z veřejných prostředků, a tyto indicie v rámci posouzení MNNC náležitě prověřit – následně se má s těmito pochybnostmi vypořádat způsobem odpovídajícím zásadě transparentnosti, tj. tak, aby z dokumentace o zadávacím řízení bylo zřejmé, že se touto otázkou skutečně zabýval a na základě jakých konkrétních skutečností učinil své závěry, a
- když zadavatel obdrží indicie (námitky), že vybraný dodavatel může být příjemcem neoprávněné veřejné podpory, která ovlivnila jeho nabídkovou cenu tak, že zapříčinila MNNC v jeho nabídce, nelze je automaticky odmítnout např. z důvodu, že pouze Evropská komise je oprávněna posuzovat, zda došlo k naplnění znaků veřejné podpory dle čl. 107 odst. 1 SFEU, nebo že vybraný dodavatel čestně prohlásil, že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
40. Nelze se však již ztotožnit s nároky, které Úřad z těchto východisek dovozuje, a sice že zadavatel musí (pokud existují indicie) nezpochybnitelně prokázat, že cena není mimořádně nízká právě kvůli nedovolené podpoře (případně že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s právem EU), přičemž si za tím účelem musí sám opatřit objektivní ověřitelné podklady. Ačkoli Úřad v napadeném rozhodnutí nejprve uvedl, že od zadavatele sice nevyžaduje s konečnou platností posoudit, zda konkrétní plnění naplňuje všechny znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 SFEU, mírou dokazování, kterou od zadavatele v této souvislosti požadoval, však ono tvrzení de facto popřel.
41. V této souvislosti lze připomenout zejména (zadavatelem taktéž zmiňované) rozhodnutí o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0118/2025/VZ, č. j. ÚOHS-36519/2025/163 ze dne 24. 9. 2025, ve kterém bylo konstatováno, že „zadavatel není ani oprávněn, ani povinen zkoumat nabídkovou cenu dodavatele do takové míry, že by měl sám konstatovat, zda nedošlo k porušení právních předpisů či poskytnutí neoprávněné veřejné podpory s výsledkem, že nabídková cena je z těchto důvodů mimořádně nízká. Takový požadavek jde především zásadně nad rámec institutu MNNC jako takového, ale rovněž nad rámec smysluplného a racionálního požadavku na transparentnost postupu zadavatele vyplývajícího ze zavedené praxe. Zadavatel se danými skutečnostmi zabývá, ale způsobem potřebným pro vyhodnocení nebezpečí existence MNNC.“ Tamtéž se uvádí, že „obligatornost důvodů pro vyloučení podle § 113 odst. 6 ZZVZ neznamená větší břemeno zadavatele při zdůvodňování a posuzování nabídkové ceny. Pouze to znamená, že zadavatel není v případě potvrzení těchto skutečností oprávněn uplatňovat vlastní uvážení, zda dodavatele vyloučí ze zadávacího řízení“.
42. Standard zjišťování, jaký lze od zadavatele racionálně požadovat, by měl tedy být nahlížen spíše optikou toho, zda předestřené indicie o neoprávněné veřejné podpoře byly objasněním vybraného dodavatele rozptýleny. Účelem objasňování MNNC v souvislosti s veřejnou podporou není postavit otázku, zda ji vybraný dodavatel získal, najisto, nýbrž prověřit věc v rozumné míře podrobnosti tak, aby pochybnosti v tomto směru, pokud možno, nevznikaly. Co je onou rozumnou mírou, se odvíjí od podoby a kvality indicií na základě kterých podezření, že vybraný dodavatel obdržel veřejnou podporu, vzniklo.
43. Naproti tomu požadavky na postup zadavatele nelze a priori hodnotit pohledem, který by zaujal správní orgán, do jehož působnosti spadá agenda veřejné podpory. Ten je totiž z podstaty věci v těchto otázkách zběhlejší než zadavatel. I pokud tedy odborné stanovisko OVP poukazuje na skutečnost, že na základě dostupných podkladů nelze s jistotou vyloučit existenci veřejné podpory, není tím bez dalšího zpochybněna zákonnost postupu zadavatele. Zadavatel není povinen posoudit existenci veřejné podpory s konečnou a objektivní platností, nýbrž přiměřeně reagovat na uplatněné námitky v rámci posouzení MNNC. Pokud se mu na základě obdržených podkladů mohl jeho závěr jevit rozumný a přezkoumatelný, nelze mu zpětně vytýkat, že nedosáhl úrovně odborné jistoty požadované specializovaným útvarem veřejné podpory při ex post hodnocení, ledaže by obdržené podklady pro takový závěr vůbec oporu neposkytovaly. Je třeba mít na paměti výše zmiňovaný rámec smysluplného a racionálního požadavku na transparentnost postupu zadavatele.
K námitce, že vybraný dodavatel využívá prostředky zřizovatele bez odpovídající kompenzace
44. K námitce, že vybraný dodavatel využívá techniku, skladové prostory a zaměstnance zřizovatele bez odpovídající (tržní) kompenzace, čímž se dopouští zakázaného křížového financování, vybraný dodavatel uvedl, že náklady na výše uvedené v rozsahu odpovídajícím jejich využití zahrnuje do ceny zakázky, a to konkrétně do položek odpisy a režie. Forma vypořádání má spočívat v tom, že zaplacením části nákladů na odpisy a režie vybraným dodavatelem v rámci jeho doplňkové činnosti vzniká úspora prostředků v příspěvku pro jeho hlavní činnosti, kde by jinak tyto náklady byly rozúčtovány v plné výši. Vybraný dodavatel po celou dobu užívání majetku provádí jeho odpisy, a to účetně, a nikoliv daňově jako soukromé subjekty, což odpovídá vyhlášce č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vybraný dodavatel předložil strukturu rozpočtovaných nákladů, která má obsahovat všechny přímé náklady, včetně nákladů na pořízení mechanizace a nákladů mezd a také přímo úměrnou část nepřímých nákladů zahrnutých v položce režie. Dále vybraný dodavatel uvedl, že techniku udržuje v chodu poměrně dlouhou dobu, jejich pořizovací hodnotu je tedy nutno rozložit do delšího časového období, než je tato zakázka. O odpisy majetku se dělí s hlavní činností, větší polovina odpisů pro průměrný stroj a rok proto nebude zaúčtována na tuto zakázku, nejnákladnější část automobilový podvozek bude využita i letním období, tedy další úměrná část nákladů na pořízení přes odpisy opět bude zaúčtována dle skutečného provozu na jiné provedené položky, než je tato zakázka. Vybraný dodavatel také uvedl, že si v této souvislosti vede podrobnou evidenci o využití movitého majetku ve vztahu k hlavní a doplňkové činnosti, aby bylo zajištěno transparentní a řádné rozúčtování nákladů. Dodržování odděleného účetnictví vybraný dodavatel doložil Výkazem zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2024, Protokolem z kontroly Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 2. 2. 2023, Stanoviskem auditora ze dne 4. 7. 2025 a Vyjádřením odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 29. 7. 2025.[10] Auditor ve stanovisku (bod 4) dokonce konstatuje, že dlouhodobě hlavní činnost vykazuje ztrátu a doplňková činnost zisk, který částečně kryje deficit hlavní činnosti, jež je z hlediska poskytnutého příspěvku zřizovatele trvale podfinancována.
45. Zadavatel tedy zcela jistě mohl brát tvrzení navrhovatele, že za užívání majetku zřizovatele vybraný dodavatel zřizovateli neplatí odpovídající kompenzaci, či snad vůbec žádné poplatky, za vyvrácené, a mohl poměrně racionálně učinit závěr, že vybraný dodavatel nevyužívá majetek svého zřizovatele bez odpovídající kompenzace. Vybraný dodavatel zadavateli vysvětlil způsob rozúčtování nákladů a také čím dosahuje relativně nízké ceny – využíváním techniky dlouhodobě a její rozúčtování do více výkonů, činností, resp. zakázek. Oddělené účetnictví bylo doloženo dostatečně věrohodnými podklady. Navíc i informace, že doplňková činnost není financována činností hlavní (která je dlouhodobě ztrátová), ale spíše naopak, dokresluje situaci, kdy by pro vybraného dodavatele nedávalo smysl usilovat o zakázku, jejíž plnění by pro něj bylo ztrátové. Vzhledem k tomu se i dá očekávat, že nastavení rozúčtování nákladů bude mezi hlavní a vedlejší činností nastaveno tak, aby ekonomicky dávalo smysl (tedy aby odpovídalo tržním poměrům). Zadavatel uváděl, že mu v žádném případě nepřísluší posuzovat správnost toho, zda interní nastavení zápočtů mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem je správné. Lze dodat, že ostatně zadavatel by mohl i rozumně očekávat, že tato skutečnost je ověřena právě např. stanoviskem auditora a dalšími předloženými podklady. Vše výše uvedené zadavatel shrnul ve Výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, v sekci „Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny“. Za dané situace se tedy nejevilo nutné provádět Úřadem požadované další šetření.
46. Námitka o MNNC způsobené veřejnou podporou byla v průběhu zadávacího řízení dostatečně vyvrácena. Nelze tedy tvrdit, že by z objasnění MNNC podaného vybraným dodavatelem vyplývalo, že případná MNNC je způsobena právě neoprávněnou veřejnou podporou. Podmínky pro vyloučení vybraného dodavatele stanovené v § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ tedy v tomto ohledu splněny nebyly.
K některým dílčím námitkám navrhovatele
47. K námitce, že se vybraný dodavatel zavázal ze 100 % alokovat vybavení, které je ve vlastnictví Olomouckého kraje, na plnění veřejné zakázky, a nebude ho tedy moci používat pro plnění hlavní činnosti,[11] vybraný dodavatel uvedl, že si navrhovatel nesprávně vykládá ustanovení čl. 6.3. smlouvy na plnění veřejné zakázky,[12] který jen zakazuje využívat techniku pro jiný vztah se stejným objednatelem,[13] což ostatně potvrzuje i zadavatel.
48. K námitce, že jakékoli využití krajského (svěřeného) majetku příspěvkovou organizací je nezákonné,[14] vybraný dodavatel uvedl, že tímto by navrhovatel popřel § 27 odst. 2 písm. g) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, dle kterého zřizovatel příspěvkové organizaci povolí okruhy doplňkové činnosti navazující na její hlavní účel k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců (jen nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace).[15]
49. K námitce, že vybraný dodavatel plněním veřejné zakázky výrazně navýší objem doplňkové činnosti, čímž vzniká pochybnost o tom, zda prostředky pořízené z rozpočtu Olomouckého kraje byly účelně vynaloženy, když měly být pořizovány zejména pro hlavní činnost,[16] vybraný dodavatel uváděl, že od roku 2024 rozšiřuje technologie a množství výkonů běžné údržby, které jsou prováděny vlastními pracovníky, namísto dodavatelů. Tím se zvyšuje počet strojů a pracovníků, což mu umožňuje mít větší rezervy pro zimní údržbu. Výkony běžné údržby v této zakázce jsou takového charakteru, že vhodně doplňují hlavní činnost vybraného dodavatele.[17]
50. K námitce, že zadavatel neposoudil MNNC dostatečně, když neidentifikoval jednotlivé problematické položky MNNC,[18] zadavatel uvedl, že u žádné položky nebyla z jeho strany shledána MNNC; zadavatel se MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory zabývá pouze a jen z toho důvodu, že stěžovatel opakovaně napadá výběr dodavatele a dovozuje neoprávněnou veřejnou podporu.[19]
51. K námitce, že měl zadavatel poskytnout navrhovateli všechny doklady související s objasňováním MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory,[20] zadavatel uváděl, že to není jeho povinností, neboť tato povinnost nevyplývá ze ZZVZ.[21] Současně je nutné si uvědomit, že objasňování MNNC obsahuje informace, které není možné ostatním účastníkům zadávacího řízení (tedy ani stěžovateli) poskytnout.[22]
52. K námitce, že podklady založené na historických účetních datech (výkazy zisku a ztráty za minulé roky) nemohou prokazovat, že konkrétní nabídková cena v daném zadávacím řízení není ovlivněna neoprávněnou veřejnou podporou, protože tato cena dosud není součástí účetnictví vybraného dodavatele,[23] zadavatel uvedl, že vyjádření a podkladům, které vybraný dodavatel předložil, nemá důvod nevěřit či je považovat za nesprávné či účelové a nevidí problém ani v tom, že předložené výkazy zisku a ztrát se týkají minulého roku, neboť za letošní rok nejsou k dispozici, protože neskončilo účetní období.[24]
53. K námitce, že z provedeného posouzení nevyplývá, že by vybraný dodavatel prokázal, že veřejná podpora poskytnutá jeho zřizovatelem byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, proto ho měl zadavatel vyloučit,[25] lze uvést, že vybraný dodavatel nic takového ani prokazovat nemusel, když prokázal, že vůbec není příjemcem veřejné podpory.
54. Dle názoru předsedy Úřadu v nyní projednávaném případě bylo objasnění vybraného dodavatele zcela způsobilé k rozptýlení veškerých pochybností zadavatele (navazujících na konkrétní dílčí argumenty navrhovatele), natož aby z něj vyplývalo, že MNNC je způsobena neoprávněnou veřejnou podporou. Jinými slovy, zadavatel měl v době rozhodování k dispozici takové informace, které mu umožňovaly učinit přezkoumatelný závěr, že nabídková cena vybraného dodavatele nebyla ovlivněna jeho neoprávněným zvýhodněním.
55. Na základě výše uvedeného lze učinit závěr, že zadavatel vyhověl zákonným požadavkům na transparentnost a přezkoumatelnost, neboť zajistil vyvrácení všech námitek (resp. z nich plynoucích pochyb stran MNNC a veřejné podpory) navrhovatele, ať již svou přímou reakcí (shrnutou ve Výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele) či prostřednictvím vyjádření vybraného dodavatele.
K požadavku zadavatele na rozhodnutí o celém návrhu
56. Je pravdou, že postup, kdy se v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřad vypořádává pouze s těmi námitkami, jejichž důvodnost sama o sobě odůvodňuje uložení nápravného opatření, může v některých případech vést k tomu, že zadávací řízení není ukončeno v nejkratším možném čase a že se účastníci řízení mohou domáhat přezkumu opakovaně. Tento aspekt je však Úřad vědomě připraven nést, neboť vyplývá ze samotné povahy přezkumné činnosti Úřadu a z limitů jeho pravomoci.
57. Úřad v této souvislosti setrvale zastává názor, že není povinen vypořádat všechny námitky navrhovatele v případě, kdy již jedno zjištěné porušení zákona samo o sobě postačuje ke zrušení napadeného úkonu zadavatele. V takové situaci by další posuzování ostatních námitek postrádalo praktický význam, neboť by se jednalo o hodnocení úkonů, které v důsledku uloženého nápravného opatření přestanou existovat, případně budou nahrazeny novým postupem zadavatele.
58. V projednávané věci Úřad shledal porušení zásady transparentnosti při posouzení MNNC, které samo o sobě odůvodňuje zrušení oznámení o výběru dodavatele. Za této procesní situace se ostatní námitky navrhovatele staly nadbytečnými, a jejich meritorní posouzení by bylo v rozporu nejen se zásadou procesní ekonomie, ale i se zásadou zdrženlivosti správního orgánu při výkonu přezkumné pravomoci.
Závěr
59. Na základě výše uvedeného lze shrnout, že napadené rozhodnutí Úřadu nebylo vydáno v souladu se zákonem, neboť Úřad při hodnocení postupu zadavatele při posouzení MNNC dovodil nepřiměřené nároky na zadavatele, které neodpovídají ani znění § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ, racionálnímu požadavku na transparentnost postupu zadavatele ani rozhodovací praxi Úřadu. Zadavatel v posuzované věci vybraného dodavatele opakovaně vyzval k objasnění MNNC, obdržel podrobná vysvětlení i podpůrné doklady a na jejich základě učinil rozumný, transparentní a přezkoumatelný závěr, že není dán obligatorní důvod pro vyloučení podle § 113 odst. 6 ZZVZ. Požadavek Úřadu na další zjišťování nad rámec těchto skutečností by odporoval smyslu institutu MNNC i zásadě přiměřenosti.
60. Vzhledem k tomu, že Úřad založil napadené rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci a nedůvodně shledal porušení zásady transparentnosti, je třeba napadené rozhodnutí zrušit a věc vrátit Úřadu k novému projednání.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresáti
1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4
2. EUROVIA CZ a.s., U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4
3. Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, Lipenská 753/120, Hodolany, 779 00 Olomouc
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ze dne 25. 8. 2025, přičemž šlo celkově o třetí rozhodnutí a oznámení o výběru v šetřeném zadávacím řízení. Položka 47 správního spisu.
[2] Hlavní činností vybraného dodavatele je správa, údržba a investice do silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Olomouckého kraje; tato činnost není vykonávána na trhu a slouží plnění veřejného zájmu. Vedle toho vykonává vedlejší (doplňkovou) činnost hospodářského charakteru, např. údržbu silnic I. třídy a dálnic, která je již tržní a konkurenční.
[3] Položka 61 ve správním spise.
[4] Rozhodnutí Úřadu ze dne 5. 8. 2025, sp. zn. ÚOHS-S0208/2025/VZ, č. j. ÚOHS-29378/2025/500, rozhodnutí o rozkladu ze dne 24. 9. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0118/2025/VZ, č. j. ÚOHS-36519/2025/163 a aktuálně zatím nepravomocné rozhodnutí sp. zn. S0749/2025/VZ, č. j. ÚOHS-06455/2026/500 ze dne 17. 2. 2026.
[5] Námitky č. 3 ze dne 9. 9. 2025 již navazují na proces objasňování MNNC, když napadají jeho údajnou nedostatečnost.
[6] Položka 50 ve správním spise.
[7] Položka 51 ve správním spise.
[8] Položka 47 ve správním spise.
[9] Jak říká stabilně Úřad ve své rozhodovací praxi, např. rozhodnutí předsedy úřadu sp. zn. ÚOHS-R0132/2021/VZ, č. j. ÚOHS-35203/2021/163/PBl ze dne 26. 10. 2021, bod 54.
[10] Vše v položce 51 správního spisu.
[11] Body 20, 25, 26 námitek č. 2, položka 40 správního spisu.
[12] Příloha položky 37 správního spisu – Návrh smlouvy.
[13] Str. 6-7 objasnění MNNC, položka 63 správního spisu.
[14] Např. bod 27 námitek č. 2, položka 40 správního spisu.
[15] Str. 10 objasnění MNNC, položka 63 správního spisu.
[16] Zejména bod 69 námitek č. 2, položka 40 správního spisu.
[17] Str. 2 objasnění MNNC, položka 63 správního spisu.
[18] Bod 12 námitek č. 3, položka 41 správního spisu.
[19] Bod 11 rozhodnutí o námitkách č. 3, položka 44 správního spisu.
[20] Body 12, 15, a 16 námitek č. 3, položka 41 správního spisu.
[21] Bod 12 rozhodnutí o námitkách č. 3, položka 44 správního spisu.
[22] Jak také uvádí zadavatel v bodu 12 rozhodnutí o námitkách č. 3, položka 44 správního spisu.
[23] Bod 25 námitek č. 3, položka 41 správního spisu.
[24] Bod 37 rozhodnutí o námitkách č. 3 (položka 44 správního spisu) a body 59 a 60 vyjádření zadavatele k návrhu (položka 55 správního spisu).
[25] Např. bod 84 námitek č. 2, položka 40 správního spisu.