číslo jednací: 16526/2026/163
spisová značka: R0035/2026/VZ

• Instance: II.
• Věc: NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE
• Účastníci:
  1. obec Velešovice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozhodnutí v části potvrzeno, v části změněno; zastaveno
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 11. 5. 2026
• Související rozhodnutí: 05531/2026/500; 16526/2026/163

PID	UOHSX00MU6KK		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-16526/2026/163
Sp. zn.	ÚOHS-R0035/2026/VZ
Datum, místo	7. 5. 2026, Brno

Rozhodnutí předsedy
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 27. 2. 2026 obviněným

■   obec Velešovice, IČO 00292410, se sídlem Velešovice 152, 693 01 Velešovice,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 10. 2. 2026 č. j. ÚOHS-05531/2026/500, vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ o pře­stup­ku zahájeném dne 15. 12. 2025 z moci úřední ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, jmenovaným obviněným v souvislosti s veřejnou zakázkou „NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 3. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00001291,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl takto:

I.

Výrok I rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ, č. j. ÚOHS-05531/2026/500 ze dne 10. 2. 2026 podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) téhož zákona m ě n í m tak, že nově zní:

Obviněný– obec Velešovice, IČO 00292419, se sídlem Velešovice 152, 683 01 Velešovice – se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 citovaného zákona, neboť umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2023 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – Habuilding s.r.o., IČO 28324463, se sídlem Velešovice 258, 683 01 Velešovice – na plnění veřejné zakázky „NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 3. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00001291, když po dobu trvání závazku bez provedení nového zadávacího řízení dle citovaného zákona uzavřel k této smlouvě dne 28. 11. 2023 dodatek č. 2, kterým přesáhl původní hodnotu závazku ve výši 9 107 431,70 bez DPH (tj. cenu sjednanou ve výše specifikované smlouvě o dílo) o celkem 1 785 148,64 Kč bez DPH, tj. o 19,6 %, z něhož na změnu dodatkem č. 1 připadá 13,34 % a na změnu dodatkem č. 2 připadá 6,26 %, a uzavřením dodatku č. 2 tak došlo k rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) citovaného zákona,přičemž tím mohl být ovlivněn výběr dodavatele.

II.

Výrok II rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ, č. j. ÚOHS-05531/2026/500 ze dne 10. 2. 2026 podle § 152 odst. 6 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) téhož zákona m ě n í m tak, že nově zní:

Za spáchání přestupku uvedeného ve výroku I tohoto rozhodnutí se obviněnému podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ukládá pokuta ve výši 45 000 Kč (čtyřicet pět tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Výrok III rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ, č. j. ÚOHS-05531/2026/500 ze dne 10. 2. 2026 podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 věta druhá zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, p o t v r z u j ia v tomto rozsahu podaný rozklad z a m í t á m.

IV.

Správní řízení vedené ve věci žádosti obviněného o náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 17 182 Kč podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, z a s t a v u j i, neboť žádost je zjevně právně nepřípustná.

Odůvodnění

Postup obviněného a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže před zahájením řízení o přestupku

1.      Obviněný uzavřel dne 28. 6. 2023 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s dodavatelem – Habuilding s.r.o., IČO 28344463, se sídlem Velešovice 258, 683 01 Velešovice, (dále jen „vybraný dodavatel“) – na plnění veřejné zakázky „NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 3. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00001291 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.     Dne 29. 9. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“). Důvody pro uzavření dodatku č. 1 byly zejména změna požárně bezpečnostního řešení stavby, dodržení technologických procesů – vysychání anhydritové podlahy před pokládkou podlahoviny, dodací termíny výrobců vnitřních dveří v návaznosti na PBŘ a změny v interiéru stavby, přičemž současně došlo k navýšení výsledné ceny plnění a prodloužení termínu plnění. Přílohu dodatku č. 1 tvoří položkový rozpočet (dále jen „rozpočet dodatku č. 1“), který zahrnuje všechny související vícepráce a méněpráce uvedené v jednotlivých položkách č. 1–49. Současně z čl. II. odst. 1 dodatku č. 1 vyplývá, že nový termín dokončení prací byl stanoven do 30. 11. 2023. Dne 28. 11. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“). Důvody pro uzavření dodatku č. 2 byly zejména přestavba šatny a WC na WC pro invalidy v 1. nadzemním podlaží, náhrada kovových zárubní za obložky a posuvné dveře do pouzdra, přičemž současně došlo k navýšení výsledné ceny plnění. Přílohu dodatku č. 2 tvoří položkový rozpočet (dále jen „rozpočet dodatku č. 2“), který zahrnuje všechny související vícepráce a méněpráce uvedené v jednotlivých položkách č. 1–82.

Průběh řízení o přestupku

3.     Vzhledem k tomu, že Úřad získal pochybnosti, zda se obviněný nedopustil pokračování v přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[1]  tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 ZZVZ, neboť umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, když uzavřel dne 29. 9. 2023 dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo a dne 28. 11. 2023 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, kterými došlo k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) ZZVZ, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, zahájil Úřad z moci úřední řízení o přestupku vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ.

Napadené rozhodnutí

4.     Dne 10. 2. 2026 vydal Úřad rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ, č. j. ÚOHS-05531/2026/500, kterým rozhodl, že se obviněný  dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 ZZVZ, neboť umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2023 mezi obviněným a vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky, když po dobu trvání závazku bez provedení nového zadávacího řízení dle citovaného zákona uzavřel k této smlouvě dne 29. 9. 2023 dodatek č. 1 a dne 28. 11. 2023 dodatek č. 2, kterými došlo k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) ZZVZ, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele (výrok I).

5.      Za spáchání pokračování v přestupku Úřad uložil obviněnému podle § 268 odst. 5 ZZVZ pokutu ve výši 50 000 Kč (výrok II). Dále mu uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (výrok III).

6.       Úřad konstatoval, že v šetřeném případě obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž cena sjednaná ve této smlouvě činila 9 107 431,70 Kč bez DPH. Obviněný ke smlouvě o dílo uzavřel 2 dodatky. Dodatkem č. 1 došlo k navýšení ceny díla o 1 021 153,64 Kč bez DPH a dodatkem č. 2 došlo k navýšení ceny díla o 275 579,12 Kč bez DPH. Je tedy zřejmé, že prostřednictvím uzavřených dodatků ke smlouvě o dílo došlo k celkovému nárůstu ceny díla o 1 296 732,76 Kč bez DPH, což představuje čisté navýšení původní ceny díla o 14,2 %. Takové navýšení ceny již ukazuje na významné rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) ZZVZ.

7.       Ve vztahu k provedeným změnám závazku uvedeným v jednotlivých položkách rozpočtu dodatku č. 1 a dodatku č. 2 argumentoval obviněný v průběhu šetření jeho postupu mimo jiné zatříděním změn v rámci § 222 odst. 4 a 5 ZZVZ.

8.      Mezi změny podle § 222 odst. 4 ZZVZ (tj. změny „de minimis“) obviněný zařadil změny uvedené v položkách č. 6, 7, 12–14 a 23–26 rozpočtu dodatku č. 1 a změnu uvedenou v položce č. 6 rozpočtu dodatku č. 2. Celková hodnota uvedených víceprací a méněprací (v rozpočtu dodatku č. 1 i rozpočtu dodatku č. 2) činila v absolutní hodnotě částku 382 358,14 Kč bez DPH, což představuje cca 4,2 % původní hodnoty závazku ze smlouvy (blíže viz body 54 a 55 napadeného rozhodnutí). V poznámce pod čarou 2 (str. 5 napadeného rozhodnutí) pak Úřad konstatoval, že změny v položkách č. 6, 7, 12–14 a 23–26 rozpočtu dodatku č. 1 a změna v položce č. 6 rozpočtu dodatku č. 2 splňují podmínky pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 4 ZZVZ a dále že změny v položkách č. 1, 8–11, 15 a 27–34 rozpočtu dodatku č. 1 splňují podmínky pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 6 ZZVZ a nejednalo se tedy o podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ. Rovněž také změna spočívající v posunu termínu dokončení prací na základě dodatku č. 1 nepředstavuje podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 ZZVZ. Uvedené změny podle § 222 odst. 6 ZZVZ proto Úřad nezapočítal mezi nepovolené změny závazku a s těmito změnami již v rámci rozhodnutí nepracuje.

9.       Zásadní závěr učinil Úřad v bodě 82 napadeného rozhodnutí. Uvedl, že ve vztahu k výjimce podle § 222 odst. 4 ZZVZ celková hodnota změn již zařazených obviněným pod § 222 odst. 4 zákona činí v absolutní hodnotě částku 382 358,14 Kč bez DPH, tj. cca 4,2 % původní hodnoty závazku ze smlouvy. Pakliže by ostatní změny závazku (viz body 69 až 72 napadeného rozhodnutí) měly rovněž být zařazeny pod výjimku dle § 222 odst. 4 ZZVZ, v takovém případě by dané změny představovaly v absolutní hodnotě změnu ve výši 1 402 790,5 Kč bez DPH (viz body 54 a 55 napadeného rozhodnutí). Pokud by byla tato hodnota připočítána k částce hodnoty změny již zařazené zadavatelem podle § 222 odst. 4 ZZVZ, získaná hodnota změn by činila 1 785 148,64 Kč bez DPH, tj. cca 19,6 % původní hodnoty závazku ze smlouvy. Došlo by tedy k překročení limitu 15 % stanoveného v uvedeném ustanovení zákona pro změny u veřejné zakázky na stavební práce. Z toho důvodu nelze nezákonnost postupu zadavatele zhojit ani s odkazem na § 222 odst. 4 ZZVZ.

10.    Úřad uzavřel, že v případě předmětných změn nebyly splněny zákonné podmínky pro aplikaci žádné z výjimek podle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 ZZVZ.

11.     Úřad posoudil popsané porušení zákona obviněným a dospěl k závěru, že daný postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku. Jednotlivé dílčí útoky (uzavření dodatků č. 1 a č. 2 ke smlouvě o dílo), které by samy o sobě představovaly samostatné přestupky, s ohledem na to, že naplňují stejnou skutkovou podstatu [přestupek podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ], k jejich provedení došlo stejným způsobem (uzavřeny dodatky ke smlouvě o dílo v obdobném znění), souvisejí spolu časově (navazují na sebe; v jednání obviněného je patrná časová a plánovaná návaznost jednotlivých útoků) a jsou spojeny souvislostí v předmětu útoku (týkají se vždy změny rozsahu prací u konkrétní stavby) i z hlediska jejich cíle, resp. jednotného záměru (uzavření dodatku ke smlouvě o dílo mimo zadávací řízení podle zákona), společně tvoří jeden pokračující přestupek.

12.     Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty. Podle § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ platí, že za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 nebo 5 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až e) citovaného ustanovení zákona. V daném případě se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ, přičemž obviněnému lze uložit správní trest pokuty ve výši 1 258 903,9 Kč (10 % z ceny veřejné zakázky, tj. celkové ceny za plnění na základě smlouvy včetně všech jejích dodatků ve výši 12 589 039 Kč vč. DPH).

13.    Uloženou pokutu ve výši 50 000 Kč Úřad považuje za zcela přiměřenou závažnosti, povaze, následkům a veškerým okolnostem spáchaného pokračujícího přestupku, a nelze ji tak považovat za nepřiměřeně vysokou či neodpovídající míře porušení chráněného zájmu.

Rozklad obviněného

14.    Dne 27. 2. 2026 obdržel Úřad v zákonné lhůtě rozklad obviněného proti napadenému rozhodnutí. Podle obviněného Úřad nepostupoval v souladu se zákonem a nezohlednil veškerou jeho argumentaci.

Námitky rozkladu

15.    Obviněný napadá rozhodnutí v plném rozsahu a domáhá se jeho zrušení. V rozkladu zejména obecně konstatuje, že Úřad nemá posuzovat věc podle „dílčí okolnosti díla“, samostatně zjištěné a identifikované, jeho výklad zákona je příliš extenzivní a využívá jej v neprospěch obce jako kontrolovaného. Podle obviněného není právním aktem rozpočet, jehož položky jsou přepočítávány, nýbrž pouze smlouva a její dodatky. Správným výkladem všech skutečností dopadajících na šetřený případ je nutno dojít k závěru, že obviněný splnil podmínky pro možné konstatování výjimky pro svůj postup. Oba dodatky je také nutno posuzovat samostatně.

16.     Obviněný setrvává na stanovisku, že jeho postup naplnil podmínky výjimek podle § 222 odst. 5 a 6 ZZVZ. Tvrdí, že práce sjednané dodatky nebyly zahrnuty v původním závazku, byly nezbytné, změna v osobě dodavatele nebyla fakticky možná z ekonomických a technických důvodů a jakékoli jiné řešení by zadavateli způsobilo značné obtíže a zvýšení nákladů. Dále uvádí, že potřebu změn nemohl předvídat a namítá, že Úřad vyložil § 222 ZZVZ nepřiměřeně extenzivně a formalisticky. Současně zdůrazňuje, že jde o malou obec s omezeným personálním aparátem, po níž nelze spravedlivě požadovat stejnou míru administrativní a právní kapacity jako po větších územních samosprávných celcích. Nároky, které jsou v tomto smyslu na obec kladeny, by nemohly obstát u vyšších soudů, přičemž nemůžou obstát ani z hlediska principu proporcionality. Konečně obviněný brojí i proti procesnímu postupu Úřadu při vypořádání námitek proti kontrolním zjištěním.

17.     Závěrem obviněný žádá náhradu nákladů za právní zastoupení, jež vyčíslil na celkovou částku 17 182 Kč.

Řízení o rozkladu

18.    Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) a podle § 88 odst. 1 správního řádu mi předal spis spolu se svým stanoviskem k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

19.     Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 98 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „zákon o přestupcích“) přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy, jakož i správnost napadeného rozhodnutí v plném rozsahu.

20.   Ačkoli jsem neshledal důvodnou žádnou z námitek uvedených v rozkladu, při přezkumu napadeného rozhodnutí podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích jsem dospěl k jinému právnímu posouzení věci, než jak jej provedl Úřad. Proto jsem usnesením ze dne 1. 4. 2026 vyzval obviněného podle § 39 odst. 1 správního řádu, aby se ve lhůtě do sedmi dnů ode dne doručení usnesení vyjádřil k úvahám směřujícím k jinému právnímu posouzení věci a tím i k možné změně napadeného rozhodnutí.

21.     Obviněný v této lhůtě doručil své vyjádření, ve kterém sice kvituje změnu v popisu jednání obviněného, nicméně i nadále trvá na tom, že se jedná o formalistický přístup vůči malé obci. Obviněný nesouhlasí s tím, jak Úřad přihlédl k méněpracím. Méněpráce byly uplatněny ve výši 500 655,64 Kč, což představuje 5,5 % původní ceny veřejné zakázky. Pokud by se tedy snížilo překročení z 19,6 %, jak je spočítal Úřad, o 5,5 %, výsledná změna původní hodnoty závazku by činila 14,1 % a obviněný by nepřesáhl limit stanovený v § 222 odst. 4 ZZVZ. Z toho pak vyplývá, že pokud by obec jako jednotka územní samosprávy neušetřila na méněpracích, nebyla by ze strany Úřadu trestána. Postup Úřadu ukazuje, že když odchylnou charakteristiku jednání obviněného složitě nachází i specializovaný správní orgán, pak stěží může nacházet správné právní výklady podobných složitých právních jednání malá obec bez odpovídajícího odborného aparátu.

K námitkám rozkladu

22.    Námitky v rozkladu, jež uvádí obviněný, považuji za tak obecně formulované a nepřesvědčivé, že nemohou být důvodem pro zrušení ani změnu napadeného rozhodnutí. Přesto se k nim níže ve stručnosti vyjádřím.

23.    Stěžejní rozkladová argumentace směřuje proti právnímu posouzení změn závazku podle § 222 ZZVZ. V tomto směru se ztotožňuji se závěry Úřadu. Změny provedené dodatky č. 1 a č. 2, vůči nimž bylo zahájeno správní řízení, tedy vyjma těch, u kterých Úřad uznal důvody pro uplatnění § 222 odst. 6 zákona, zjevně nepředstavovaly toliko technické upřesnění či marginální úpravy původního plnění, nýbrž změny, které v posuzovaném rozsahu vedly k významnějšímu rozšíření předmětu veřejné zakázky.

24.   Nedůvodná je zejména námitka aplikace § 222 odst. 5 ZZVZ. Samotná skutečnost, že dodatečné práce nebyly výslovně zahrnuty v původním závazku, k naplnění tohoto ustanovení nepostačuje. Zadavatel musí současně prokázat jejich nezbytnost a kumulativně i nemožnost změny dodavatele z ekonomických nebo technických důvodů, přičemž tato nemožnost nemůže být založena toliko na obecné úvaze o vhodnosti kontinuity stavebních prací, logistickém komfortu nebo snaze předejít průtahům. Rozklad v tomto směru setrvává spíše v rovině obecných tvrzení, aniž by vyvracel nosné důvody napadeného rozhodnutí. V napadeném rozhodnutí (body 73 až 79) Úřad dostatečně podrobně vysvětlil, že obviněný nesplnil podmínku „nezbytnosti“ potřeby plnění, které je předmětem realizace uvedených změn.

25.    Obdobně nelze přisvědčit ani námitce založené na aplikaci § 222 odst. 6 ZZVZ. Úřad v napadeném rozhodnutí přesvědčivě vysvětlil, proč v relevantním rozsahu nešlo o okolnosti objektivně nepředvídatelné při přípravě zadávacího řízení s náležitou péčí. Jestliže zadavatel vstupoval do realizace stavby za situace, kdy některé aspekty budoucího dispozičního a interiérového řešení nebyly definitivně dořešeny, nelze následné změny bez dalšího přičítat kategorii nepředvídatelných okolností ve smyslu zákona.

26.    Zadavatel je povinen počínat si při přípravě zadávacího řízení pečlivě a zvážit dostatečně své potřeby ve vztahu k výsledku díla. Mezi nepředvídatelné okolnosti se řadí takové situace, kdy např. po odstranění částí stavby dojde stavebník k odlišným zjištěním o technickém stavu stavby, jenž nyní vyžaduje jiné postupy. Nic takového obviněný o současné situaci netvrdí, natož prokazuje. Změny představují spíše to, co je označováno jako „nice to have“ místo „must to have“. Příkladem – nátěr ostatní stávající fasády, zateplení stávajícího štítu, změny v interiéru školy na přání učitelek atd. Nejde tak o změny, které zadavatel nemohl předvídat v tom smyslu, že by vyplynuly z průběhu plnění zakázky, jde spíše o nová přání, na která zadavatel dostatečně předem nemyslel. I na tyto situace zákon pamatuje, podmínkou však je, aby zadavatel dodržel limity stanovené v § 222 odst. 4 ZZVZ.

27.    K možnosti aplikace § 222 odst. 2 ZZVZ Úřad nepřihlédl, neboť z obsahu zadávací dokumentace ani smlouvy o dílo nevyplývá, že by si zadavatel vyhradil změny závazku odpovídající posuzovaným úpravám ve smyslu § 100 odst. 1 ZZVZ. V případě předmětných změn se proto nemůže jednat o změny vyhrazené, a tedy ani o změny nepodstatné podle § 222 odst. 2 ZZVZ.

28.    Ani argumentace poukazující na velikost obce a omezené personální kapacity nemůže obstát. Tyto skutečnosti mohou být zohledněny v rovině úvahy o sankci, nikoli však při samotném posouzení, zda došlo k porušení zákona. Povinnost neumožnit podstatnou změnu závazku bez nového zadávacího řízení dopadá na všechny zadavatele stejně. Nelze připustit, aby rozdílná institucionální kapacita jednotlivých zadavatelů vedla k faktické relativizaci zákonných pravidel.

29.    Nakonec ani procesní námitky obviněného neshledávám důvodnými. Ze sdělení Úřadu ze dne 11. 12. 2025 plyne, že podané námitky proti kontrolním zjištěním měly být v souladu s § 14 odst. 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), vypořádány v navazujícím správním řízení, k čemuž také došlo. V tomto postupu neshledávám vadu, jež by mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí.

30.   K argumentaci obviněného uvedené v jeho vyjádření ze dne 13. 4. 2026, že není spravedlivé do podstatné změny závazku započítávat kromě víceprací též méněpráce, uvádím následující. Dle postupu doporučeného Evropskou komisí (byť výslovně nevyjádřeného v žádném závazném unijním dokumentu), který je uveden ve výkladovém stanovisku Ministerstva pro místní rozvoj, je nutno vždy sčítat absolutní hodnotu provedených změn, a to i v případě záměn téhož plnění (např. výměny plastových oken za dřevěná, kdy finanční hodnota „původních“ plastových oken bude sečtena s finanční hodnotou „nových“ dřevěných oken). Pokud bude předmět plnění veřejné zakázky rozšířen např. o 7 %, a zároveň v této souvislosti nebude realizováno 5 % z původně zadaného plnění, činí hodnota změny 7 % + 5 % = 12 %.[2]  Z napadeného rozhodnutí vyplývá, že Úřad v tomto smyslu postupoval a výpočet provedl v souladu s výkladovým stanoviskem ministerstva, jakož i odbornou literaturou a rozhodovací praxí Úřadu (např. příkaz ze dne 27. 2. 2024 sp. zn. ÚOHS-S0191/2024/VZ). Důsledkem tohoto přístupu je snaha zabránit takové situaci, kdy by po zadání plnění došlo k výrazné výměně třeba i částí díla, ačkoliv celková povaha plnění by zůstala nezměněna. Pokud by se takové „výměny plnění“ vzájemně odečítaly, mohlo by dojít k podstatným změnám oproti tomu, o co se v zadávacím řízení soutěžilo, aniž by tomu bylo možno jakkoli zabránit.

31.    Jak jsem již předeslal výše, mám za to, že rozklad samotný ani vyjádření obviněného ze dne 13. 4. 2026 nepřináší novou právní ani skutkovou argumentaci způsobilou zpochybnit závěry napadeného rozhodnutí.

32.    Ačkoli skutková zjištění učiněná Úřadem považuji za správná, právní závěry z nich učiněné je třeba změnit, resp. je třeba je upřesnit.

Důvody pro změnu napadeného rozhodnutí.

(Ne)pokračování v přestupku

33.    Rozhodnutím Úřadu byl obviněný uznán vinným pokračováním přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ spáchaného uzavřením dodatku č. 1 a dodatku č. 2 ke smlouvě ze dne 28. 6. 2023 na plnění shora uvedené veřejné zakázky. K porušení zákona mělo dojít tím, že obviněný oběma dodatky navýšil původní hodnotu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku celkem o 1 785 184,64 Kč bez DPH, tedy o 19,6 %, čímž došlo k překročení limitu 15 % stanoveného v § 222 odst. 4 ZZVZ. Po důkladném přezkoumání uvedených změn prostřednictvím předmětných dodatků jsem dospěl k závěru, že Úřad měl důsledně odlišit změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku učiněnou dodatkem č. 1 (ve výši 1 214 755,76 Kč bez DPH) a změnu závazku učiněnou dodatkem č. 2 (ve výši 570 392,88 Kč bez DPH). V takovém případě by musel dospět k závěru, že dodatkem č. 1 došlo ke změně o 13,34 % a dodatkem č. 2 o 6,26 % původní hodnoty závazku (viz tabulky v bodech 54 a 55 napadeného rozhodnutí). S ohledem na výjimku podle § 222 odst. 4 písm. b) bod 2. ZZVZ tak byla skutková podstata přestupku naplněna až uzavřením dodatku č. 2 ze dne 28. 11. 2023, kterým došlo ke změně původní hodnoty závazku ze smlouvy o dílo o více než 15 %. Jinými slovy, obviněný mohl učinit bez porušení zákona změnu původní hodnoty závazku dle § 222 odst. 4 písm. b) ZZVZ do výše 1 366 115 Kč. Protože však dodatkem č. 1 došlo ke změně původní hodnoty závazku pouze ve výši 1 214 755,76 Kč, nemohl být tímto dodatkem spáchán přestupek.

34.   Nemůže se proto jednat o pokračování v přestupku, neboť dodatkem č. 1 zákon porušen nebyl. K tomu odkazuji na legální definici pokračování v přestupku, která vychází z úpravy v trestním zákoníku, avšak s modifikací ve vztahu ke správnímu trestání. Podle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. V dané věci tedy platí, že pokud dodatkem č. 1 došlo ke změně původní hodnoty závazku ze smlouvy o dílo o 13,26 %, je zřejmé, že tato změna nepřesáhla limit stanovený § 222 odst. 4 písm. b) ZZVZ, a proto jeho uzavření nenaplnilo skutkovou podstatu přestupku ve smyslu § 268 ZZVZ.

35.    Pokud by tedy zadavatel neuzavřel dodatek č. 2, změny provedené pouze dodatkem č. 1 by naplnily výjimku podle § 222 odst. 4 písm. b) ZZVZ.

Nově uložená pokuta

36.    S ohledem na zjištění, že jednání obviněného nebylo pokračováním v přestupku, ale pouze jedním přestupkem, jsem přistoupil také k přiměřenému snížení uložené pokuty.

37.    K tomu uvádím, že původní východiska k výpočtu pokuty, jak je uvedl Úřad v napadeném rozhodnutí, se nijak podstatně nemění. I při výpočtu nové pokuty vycházím z § 268 odst. 2 písm. a) ZZVZ, podle kterého platí, že za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až e) citovaného ustanovení zákona. V daném případě lze uložit správní trest pokuty až ve výši 1 258 903,9 Kč (tj. 10 % z ceny veřejné zakázky, tedy celkové ceny za plnění na základě smlouvy včetně všech jejích dodatků ve výši 12 589 039 Kč vč. DPH).

38.    I nadále platí, že se obviněný dopustil porušení zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v  § 222 odst. 1 ZZVZ, když umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení tím, že s vybraným dodavatelem uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, kterým došlo k rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) ZZVZ, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 ZZVZ, přičemž tímto jednáním mohl ovlivnit výběr dodavatele.

39.    Nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění v zadávacím řízení či v jiném zákonem aprobovaném postupu, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu než vybraný dodavatel. Obviněný tak svým nezákonným postupem negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví, neboť došlo k narušení férovosti hospodářské soutěže mezi dodavateli.

40.   V rámci posouzení povahy a závažnosti posuzovaného přestupku je třeba se zabývat intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže o veřejné zakázky. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad transparentního vynakládání veřejných prostředků v rámci zadávání veřejných zakázek, a proto je třeba jednání zadavatele, které zcela vyloučí hospodářskou soutěž, označit za jedno z typově vůbec nejzávažnějších. V šetřeném případě byl konkrétním jednáním obviněného, spočívajícím v uzavření dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo mimo zadávací řízení, ačkoliv pro tento krok nebyly splněny zákonné podmínky, tento právem chráněný zájem narušen.

41.    Při stanovení konkrétní výše sankce je povinností též zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného přestupku. Dodatek č. 2 uzavřel obviněný dne 28. 11. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku ke dni vydání napadeného rozhodnutí uplynuly více než dva roky.

42.   I nadále platí, že šetřený přestupek není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se neuplatní § 37 písm. b) zákona o přestupcích.

43.   Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti. Na rozdíl od Úřadu však lze nyní konstatovat, že se obviněný dopustil pouze jednoho útoku, který je možno kvalifikovat jako přestupek, a to uzavřením dodatku č. 2, kterým byl povolený limit změn podle § 222 odst. 4 ZZVZ, který činí celkem 15 %, v součtu se změnami učiněnými dodatkem č. 1 překročen o 4,6 %. I k tomuto jsem při stanovení nové výše pokuty přihlédl.

44.   Co se týče posouzení ekonomické situace obviněného, na něm se nic podstatného nemění, když i nadále platí, jak konstatoval již Úřad v napadeném rozhodnutí, že ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026 vyplývá, že obviněný předpokládá na rok 2026 příjmy v celkové výši 97 023 800 Kč. Nově uloženou výši pokuty proto nelze považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

45.   Na základě shora uvedeného jsem se rozhodl snížit Úřadem uloženou pokutu na částku 45 000 Kč, což je výše pokuty pohybující se na samé dolní hranici zákonné sazby uvedené shora.

Závěr

46.    Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad nesprávně posoudil jednání obviněného jako pokračující přestupek spáchaný dvěma útoky a na základě toho uložil pokutu v nesprávné výši, neboť uvedené jednání je toliko jedním přestupkem (resp. jedním útokem), jakož i s ohledem na doporučení rozkladové komise, jsem rozhodl o částečné změně napadeného rozhodnutí, jak je uvedeno ve výroku I a II. Ve výroku III, tj. ve výroku o uložení náhrady nákladů správního řízení, jsem napadené rozhodnutí potvrdil, neboť jsem v něm neshledal žádnou nezákonnost a i nadále platí, že se obviněný přestupku dopustil.

Náklady právního zastoupení

47.    Obviněný byl ve správním řízení zastoupen advokátkou. V rozkladu požaduje náhradu nákladů za právní zastoupení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Jedná se o 4 úkony právní služby po 3 100 Kč spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, konzultace s klientem, sepisu námitek k protokolu a podání rozkladu, celkem ve výši 12 400 Kč plus DPH. Dále o 4 platby paušální sazby po 450 Kč, tj. 1800 Kč plus DPH, celkem 13 200 Kč plus DPH. Celková částka činí 17 182 Kč.

48.   Obviněný výše uvedené náklady právního zastoupení požaduje, aniž by však odkázal na relevantní právní úpravu, která jejich přiznání umožňuje či na subjekt, který je má zaplatit.

49.    Ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu zakotvuje obecné procesní pravidlo, podle kterého se správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup.

50.   Pokud jde o správní řízení vedená Úřadem ve věci dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, je zvláštním zákonem ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu ZZVZ. Vlastní procesní postup ohledně náhrady nákladů řízení, jež by vznikly účastníkům správního řízení, však tento zákon neobsahuje.

51.    V případě posuzování obsahu žádosti obviněného v rámci podaného rozkladu je tedy i předseda Úřadu povinen se řídit obecnou právní úpravou obsaženou ve správním řádu, jelikož právní úprava zvláštní nikterak neupravuje otázku uložení povinnosti nahradit náklady řízení vzniklé některému z jeho účastníků.

52.    V souvislosti s hrazením nákladů správního řízení stanovuje správní řád obecné pravidlo, podle kterého náklady, které vznikly správnímu úřadu, jdou k tíži správního úřadu, a ty, které vznikly účastníkovi, si tento účastník nese sám, a to i v případě, pokud řízení nevyvolal (§ 79 odst. 3 správního řádu). Příznivější úpravu náhrady nákladů řízení pro obviněného z přestupku neobsahuje ani zákon o přestupcích, když v § 95 odst. 1 pouze stanoví, že „[s]právní orgán uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.“

53.    Správní řád ve svém § 66 odst. 1 upravuje kategorii žádostí zjevně právně nepřípustných. Žádost lze považovat za zjevně právně nepřípustnou zejména tehdy, jestliže právní úprava neumožňuje, aby takové žádosti mohl správní orgán vyhovět. Vzhledem k tomu, že obviněný v rámci podaného rozkladu podal žádost, ve které se domáhal, aby bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti s jeho zastoupením advokátem, je zřejmé, že stávající právní úprava neumožňuje, abych takové žádosti vyhověl. Protože i bez dalšího dokazování jsem již ze samotné žádosti seznal, že jí vyhovět nelze, nezbývá než uzavřít, že se v posuzovaném případě jedná o žádost zjevně právně nepřípustnou ve smyslu § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu.

54.   Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti výrokům I, II a III tohoto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dále odvolat.

Proti výroku IV tohoto rozhodnutí, který má formu usnesení, lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný rozklad nemá odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) ZZVZ zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Adresát

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, Olomoucká 261/36, 789 85 Mohelnice

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Pro posouzení zákonnosti změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku učiněné obviněným prostřednictvím šetřených dodatků a odpovědnosti obviněného za projednávaný přestupek a uložení sankce za jeho spáchání, je rozhodné znění ZZVZ ke dni uzavření těchto dodatků, ledaže by pozdější právní úprava byla pro obviněného příznivější.

Postup Úřadu v řízení o přestupku se řídí právními předpisy účinnými ke dni jeho zahájení, ledaže by pozdější právní úprava byla pro obviněného příznivější.

[2] Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 1329 s. a násl.