číslo jednací: 05531/2026/500
spisová značka: S0983/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE
• Účastníci:
  1. obec Velešovice
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 11. 5. 2026
• Související rozhodnutí: 05531/2026/500; 16526/2026/163

Spisová značka:  ÚOHS-S0983/2025/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-05531/2026/500

Brno 10. 2. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 ve spojení s § 270 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 15. 12. 2025, jehož účastníkem je

• obviněný – obec Velešovice, IČO 00292419, se sídlem Velešovice 152, 683 01 Velešovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 11. 2025 Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, ev. č. ČAK 03049, IČO 43989667, se sídlem Olomoucká 261/36, 789 85 Mohelnice,

ve věci možného spáchání pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) citovaného zákona obviněným v souvislosti s veřejnou zakázkou „NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 3. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00001291,

rozhodl takto:

I.

Obviněný – obec Velešovice, IČO 00292419, se sídlem Velešovice 152, 683 01 Velešovice – se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 citovaného zákona, neboť umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy uzavřené dne 28. 6. 2023 mezi jmenovaným obviněným a dodavatelem – Habuilding s.r.o., IČO 28324463, se sídlem Velešovice 258, 683 01 Velešovice – na plnění veřejné zakázky „NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 3. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00001291, když po dobu trvání závazku bez provedení nového zadávacího řízení dle citovaného zákona uzavřel k této smlouvě dne 29. 9. 2023 dodatek č. 1 a dne 28. 11. 2023 dodatek č. 2, kterými došlo k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) citovaného zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele.

II.

Za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí se
obviněnému – obec Velešovice, IČO 00292419, se sídlem Velešovice 152, 683 01 Velešovice – podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá

pokuta ve výši 50 000 Kč (padesát tisíc korun českých).

Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

III.

Podle  § 95 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějšího předpisu, se obviněnému – obec Velešovice, IČO 00292419, se sídlem Velešovice 152, 683 01 Velešovice – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč (dva tisíce pět set korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I.               postup obviněného

1.             Obviněný – obec Velešovice, IČO 00292419, se sídlem Velešovice 152, 683 01 Velešovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 11. 2025 Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, ev. č. ČAK 03049, IČO 43989667, se sídlem Olomoucká 261/36, 789 85 Mohelnice (dále jen „obviněný“ nebo „zadavatel“) – uzavřel dne 28. 6. 2023 smlouvu o dílo (dále jen „smlouva o dílo“) s dodavatelem – Habuilding s.r.o., IČO 28344463, se sídlem Velešovice 258, 683 01 Velešovice (dále jen „vybraný dodavatel“) – na plnění veřejné zakázky „NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 6. 3. 2023 uveřejněním výzvy k podání nabídek z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P23V00001291 (dále jen „veřejná zakázka“).

2.             Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 3.4 zadávacích podmínek „zhotovení díla s názvem ‚NÁSTAVBA MATEŘSKÉ ŠKOLY VELEŠOVICE’, a to v souladu s projektovou dokumentací a v rozsahu stanoveném v soupisu stavebních prací a výkazu výměr. Jedná se o provedení nové střechy včetně části střešní konstrukce za účelem zobytnění podkroví. […].“

3.             Dne 29. 9. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 1“). Důvody pro uzavření dodatku č. 1 byly zejména změna požárně bezpečnostního řešení stavby (dále též jen „PBŘ“), dodržení technologických
procesů – vysychání anhydritové podlahy před pokládkou podlahoviny, dodací termíny výrobců vnitřních dveří v návaznosti na PBŘ a změny v interiéru stavby, přičemž současně došlo k navýšení výsledné ceny plnění a prodloužení termínu plnění. Přílohu dodatku č. 1 tvoří položkový rozpočet (dále jen „rozpočet dodatku č. 1“), který zahrnuje všechny související vícepráce a méněpráce uvedené v jednotlivých položkách č. 1–49. Současně z čl. II. odst. 1 dodatku č. 1 vyplývá, že nový termín dokončení prací byl stanoven do 30. 11. 2023.

4.             Dne 28. 11. 2023 byl mezi obviněným a vybraným dodavatelem uzavřen dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo (dále jen „dodatek č. 2“). Důvody pro uzavření dodatku č. 2 byly zejména přestavba šatny a WC na WC pro invalidy v 1. nadzemním podlaží, náhrada kovových zárubní za obložky a posuvné dveře do pouzdra, přičemž současně došlo k navýšení výsledné ceny plnění. Přílohu dodatku č. 2 tvoří položkový rozpočet (dále jen „rozpočet dodatku č. 2“), který zahrnuje všechny související vícepráce a méněpráce uvedené v jednotlivých položkách č. 1–82.

II.              Postup úřadu před zahájením řízení o přestupku

5.             Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) v roli kontrolního orgánu, ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“), ve spojení s § 248 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění[1] (dále jen „zákon“), zahájil dne 4. 12. 2024 z moci úřední doručením oznámení o zahájení kontroly č. j. ÚOHS-46448/2024/536 ze dne 4. 12. 2024 zadavateli kontrolu postupu zadavatele v souvislosti s předmětnou veřejnou zakázkou.

6.             Dne 11. 12. 2024 obdržel Úřad od zadavatele nedatované vyjádření zadavatele a dokumentaci o zadávacím řízení pořízenou v souvislosti s šetřenou veřejnou zakázkou.

7.             Zadavatel v rámci nedatovaného vyjádření uvedl, že v rámci dodatku č. 1 jsou řešeny stavební práce, které se bezprostředně týkají nástavby a upřesňují některé konstrukce nebo výrobky a nemění celkovou povahu díla. Ve vztahu k dodatku č. 2 zadavatel uvedl, že první část tohoto dodatku opět řeší stavební práce, které se bezprostředně týkají nástavby a upřesňují některé konstrukce nebo výrobky a nemění celkovou povahu díla. Druhá část dodatku č. 2 se týká přestavby šatny a WC na WC pro invalidy v 1. nadzemním podlaží.

8.             Úřad vyzval zadavatele přípisem ze dne 5. 2. 2025 k poskytnutí vyjádření k jeho postupu v šetřené věci, konkrétně k upřesnění ceny dodatku č. 1 a dodatku č. 2.

9.             Dne 10. 2. 2025 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření z téhož dne, v němž zadavatel upřesnil cenu dodatku č. 1 a dodatku č. 2 a dále mj. uvedl, že dodatkem č. 1 byl rovněž prodloužen termín plnění realizace stavby o dva měsíce do 30. 11. 2023 a to z důvodů nutnosti řešit požárně bezpečnostního řešení stavby, kdy souhlasné stanovisko zadavatel obdržel až v listopadu 2023. Termín plnění byl posunut také vzhledem ke špatnému vysychání podlahy. V rámci příloh předložil zadavatel výpis ze zápisu ze zasedání Zastupitelstva obce Velešovice konaného dne 20. 11. 2023 vč. příloh, závazná stanoviska dotčeného orgánu na úseku požární ochrany ze dne 7. 8. 2023 a dne 23. 11. 2023 a záznam z kontrolního dne č. 1 stavby ze dne 10. 7. 2023.

10.         Úřad vyzval zadavatele přípisem ze dne 7. 3. 2025 k poskytnutí vyjádření k jeho postupu v šetřené věci, konkrétně k podrobnému popisu a doložení relevantními podklady konkrétních skutečností, které by v případě všech změn závazku na veřejnou zakázku, jež vedly k uzavření dodatku č. 1, prokazovaly naplnění všech podmínek pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 5 nebo 6 zákona.

11.         Dne 14. 3. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne. Přílohu citovaného vyjádření tvoří tabulka „Popis jednotlivých položek Dodatku č. 1 dle § 222 zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů“ (dále jen „tabulka položek dodatku č. 1“), která obsahuje položky rozpočtu dodatku č. 1 včetně jejich zatřídění podle ustanovení § 222 odst. 4, 5 nebo 6 zákona a zdůvodnění tohoto zatřídění.

12.         Úřad vyzval zadavatele přípisem ze dne 31. 3. 2025 k poskytnutí vyjádření k jeho postupu v šetřené věci, konkrétně k předložení projektu interiéru, uvedení bližších okolností, které vedly u položek č. 8, 9 a 11 rozpočtu dodatku č. 1 ke změnám závazku ze smlouvy o dílo, dále uvedení položek dodatku č. 1, které nahradily položku č. 15 rozpočtu a předložení požárně bezpečnostního řešení vč. všech dodatků a uvedení bližších okolností, které vedly ke změně požárně bezpečnostního řešení.

13.         Dne 9. 4. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvádí bližší informace ve vtahu k projektu interiéru vč. věcných a časových okolností, které vedly ke zpracování tohoto projektu a rovněž předkládá související fotodokumentaci a projektovou dokumentaci. Dále zadavatel odůvodňuje změny závazku ze smlouvy o dílo uvedené v položkách č. 8, 9 a 11 rozpočtu dodatku č. 1 a odůvodňuje změny požárně bezpečnostního řešení. Přílohu vyjádření zadavatele tvoří rovněž požárně bezpečnostní řešení.

14.         Úřad vyzval zadavatele přípisem ze dne 22. 5. 2025 k poskytnutí vyjádření k jeho postupu v šetřené věci, konkrétně k předložení další dokumentace související s projektem interiéru.

15.         Dne 29. 5. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, jehož přílohu tvoří kompletní projektová dokumentace „Interiér nástavby MŠ Velešovice“ vč. průvodní zprávy, záznam z kontrolního dne č. 3 stavby ze dne 17. 8. 2023 a prohlášení ředitele a zástupkyně ZŠ a MŠ Velešovice ze dne 28. 5. 2025.

16.         Úřad vyzval zadavatele přípisem ze dne 17. 7. 2025 u položek č. 1–6, 10, 12–14, 16–26 a 35–49 rozpočtu dodatku č. 1 ke zdůvodnění jejich zatřídění podle § 222 odst. 4, 5 nebo 6 zákona, případně k uvedení jiného důvodu pro změnu závazku podle § 222 zákona. Rovněž Úřad vyzval zadavatele k uvedení konkrétních skutečností, které by v případě všech změn závazku na veřejnou zakázku, jež vedly k uzavření dodatku č. 2, prokazovaly naplnění všech podmínek pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 5 nebo 6 zákona.

17.         Dne 25. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel uvedl ve vztahu k předmětným položkám rozpočtu dodatku č. 1 zdůvodnění těchto změn a ve vztahu k dodatku č. 2 zatřídění všech změn podle § 222 odst. 4 nebo 5 zákona a zdůvodnění tohoto zatřídění.

18.         V protokolu o kontrole č. j. ÚOHS-43226/2025/536 ze dne 5. 11. 2025 (dále jen „protokol o kontrole“) kontrolující osoby dospěly mimo jiné[2] ke kontrolním zjištěním, že uzavřením dodatku č. 1 a č. 2 v rozsahu položek č. 2–5, 16–22 a 35–49 rozpočtu dodatku č. 1 a změn ve všech položkách rozpočtu dodatku č. 2 vyjma položky č. 6 došlo k podstatné změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, která vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) zákona (a v šetřeném případě nelze aplikovat žádnou z výjimek obsažených v ustanovení § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, kdy by bylo možno změnu závazku ze smlouvy považovat ve smyslu zákona za nepodstatnou), z čehož důvodu zadavatel nebyl oprávněn umožnit tyto podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona.

19.         Výše uvedený protokol o kontrole byl zadavateli doručen dne 10. 11. 2025.

20.         Proti kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu o kontrole podal zadavatel přípisem ze dne 23. 11. 2025 námitky, které byly Úřadu doručeny dne 24. 11. 2025.

21.         Přípisem ze dne 11. 12. 2025 sdělil Úřad zadavateli, že podané námitky budou v souladu s § 14 odst. 3 kontrolního řádu vyřízeny v navazujícím správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ.

Námitky proti kontrolním zjištěním ze dne 23. 11. 2025

22.         Zadavatel v námitkách proti kontrolním zjištěním ze dne 23. 11. 2025 uvádí, že právní závěry učiněné v protokolu o kontrole jsou nesprávné a příliš extenzivní.

23.         Zadavatel je toho názoru, že splnil podmínky pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 5 zákona, neboť „práce, které sjednávala obec, nebyly zahrnuty v původním závazku […]“ a „tyto dodávky byly skutečně nezbytné a pro stavbu, jak se dále ukázalo, uživatelsky velmi důležité, což obec jako vlastník má právo rozhodnout a využít“. Dále zadavatel uvádí, že změna v osobě dodavatele nebyla fakticky možná, a to z důvodů ekonomických „bylo logické, aby práce dodával stávající dodavatel, protože vše by bylo už z důvodu logistiky více nákladné“ a důvodů technických, neboť „vše na sebe navazovalo a bylo realizačně propojeno, zapojování dalšího cizího prvku do spojené stavby je zcela nelogické, a nelze to od zadavatele očekávat ani teoreticky.“ Zadavatel k tomu dodává, že „jakékoli jiné řešení [by] způsobilo obci jako vlastníkovi a provozovateli budované nemovitosti velmi závažné obtíže a bylo možné předpokládat i výrazné zvýšení faktických nákladů v případě, kdyby se stavba výrazně pozdržela, stouply náklady na další zadávací řízení, došlo by ke zdržení stavby atd.“

24.         Dle zadavatele jsou také splněny podmínky pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 6 zákona, neboť „nic z toho, co [obec Velešovice] zadávala cestou dodatků, nemohla předvídat, a pokud co cestou dodatků zadávala, činila tak ve prospěch stavby a sebe jako jejího vlastníka a provozovatele daného zařízení a svého práva na samosprávu a samosprávného rozhodování. Nelze po ní požadovat, aby jednala v rozporu s logikou, tzv. proti zdravému rozumu, a to jen proto, aby formální výklad zákona byl naplněn; zde se navíc domníváme, že ani ten naplněn není, protože obec splňuje hned v řadě ustanovení znění zákona, pokud jde o oblast výjimek.“

25.         Zadavatel dále namítá, že je malou obcí s devíti zastupiteli, jednou uvolněnou starostkou, jednou paní účetní a jednou referentkou. Nedisponuje žádným právním oddělením a podobnými týmy a v případě podobné stavby postupuje v kooperaci s technickým dozorem, následně pak dodavatelem a podle zákona. Zadavatel k tomu dodává, že po malé obci nelze spravedlivě požadovat plnění povinností v takovém rozsahu nebo kvalitě, jaké jsou očekávány od obcí s rozšířenou působností nebo od krajských měst, a to s ohledem na princip proporcionality.

26.         Podle zadavatele nelze obci zakazovat, aby stavbu v jejím průběhu, pokud je jí to například navrženo, nebo se na to přijde v průběhu doby, zkvalitnila nebo jinak zlepšila či doplnila, např. „v průběhu stavby obec zjistila, že v rozpočtu schází např. nátěr a úprava stávající fasády a zateplení štítu u souseda, že by ráda PVC nahradila kvalitnějším povrchem Marmolitem, plastové shrnovací dveře do lehárny nahradila posuvnými dřevěnými dveřmi, sociální zázemí pro děti udělala průhledným apod.“

27.         Dle názoru zadavatele bylo tedy nemožné, „realizaci stavby fakticky přerušit, aniž by došlo k ohrožení zájmů obce jako investora a jednotky územní samosprávy […]. [B]ylo tedy fakticky za dané situace nemožné pořádat další zadávací řízení se všemi jeho procedurami a ohrozit realizaci stavby a tím riskovat škody, a […] je nutné odmítnout právo ÚOHS očekávat tento postup jednak od malé obce se všemi teoretickými výklady zákona (my navíc tvrdíme, že nesprávnými), jednak od vlastníka se všemi jeho právy a samosprávné jednotky, která realizací stavby uskutečňovala své právo na samosprávu a svůj důležitý zájem.“

 III.          Průběh řízení o přestupku

28.         Vzhledem k tomu, že Úřad získal pochybnosti, zda se obviněný nedopustil pokračování v přestupku ve smyslu § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že postupoval v rozporu s § 222 odst. 1 zákona, neboť umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, když uzavřel dne 29. 9. 2023 dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo a dne 28. 11. 2023 dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo, kterými došlo k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele, zahájil Úřad z moci úřední řízení o přestupku vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ.

29.         Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“ nebo též „zákon o přestupcích“) obviněný.

30.         Zahájení řízení o přestupku oznámil Úřad obviněnému přípisem č. j. ÚOHS-48465/2025/536 ze dne 11. 12. 2025. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 15. 12. 2025 a tímto dnem bylo zahájeno řízení o přestupku z moci úřední podle § 249 zákona ve spojení s § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a ve spojení s § 78 odst. 1 přestupkového zákona.

31.         Usnesením ze dne 12. 12. 2025 určil Úřad obviněnému lhůtu, ve které byl podle § 36 odst. 1 správního řádu oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a podle § 36 odst. 2 správního řádu oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko.

32.         Dne 22. 12. 2025 obdržel Úřad vyjádření obviněného z téhož dne.

Vyjádření obviněného ze dne 22. 12. 2025

33.         Obviněný ve vyjádření ze dne 22. 12. 2025 namítá, že právní závěry učiněné v protokolu o kontrole jsou nesprávné a příliš extenzivní a dále uvádí stejnou argumentaci jako v námitkách proti kontrolním zjištěním ze dne 23. 11. 2025.

34.         Nadto obviněný uvádí, že dne 24. 11. 2025 předložil Úřadu námitky proti kontrolním zjištěním ze dne 23. 11. 2025, přičemž dne 15. 12. 2025 bylo obviněnému doručeno sdělení k podaným námitkám č. j. ÚOHS-48446/2025/536 ze dne 11. 12. 2025, v němž Úřad informoval obviněného, že podané námitky budou vyřízeny v navazujícím správním řízení sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ. Byť obviněný připouští, že tento postup Úřadu je v souladu s právní úpravou, je toho názoru, že podávání námitek ze strany obviněného je „zcela zbytečné, když se obsahem jejího podání zavčas správní orgán nezabývá; tento postup považujeme za nehospodárný a tuto procesní etapu za zcela nadbytečnou.“ V kontextu uvedeného obviněný dále namítá, že citované sdělení nelze považovat za oznámení o prodloužení lhůty pro vyřízení správního podání a dodává k tomu, že námitky proti kontrolním zjištěním mají být vyřízeny ve lhůtě do 30 dnů, tj. do 24. 12. 2025, nebo má být rozhodnuto o prodloužení lhůty k jejich vyřízení. Obviněný je toho názoru, že uvedeným postupem Úřadu dochází k porušení jeho procesních práv.

Další průběh řízení o přestupku

35.         Usnesením ze dne 20. 1. 2026 určil Úřad obviněnému podle § 261 odst. 3 zákona lhůtu, ve které se mohl vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

36.         Dne 2. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření obviněného k podkladům rozhodnutí ze dne 2. 2. 2026, ve kterém obviněný opakovaně uvádí argumentaci sdělenou v námitkách proti kontrolním zjištěním ze dne 23. 11. 2025 a ve vyjádření obviněného ze dne 22. 12. 2025. Konkrétně obviněný opakuje argumentaci týkající se porušení jeho procesních práv z důvodu, že Úřad sdělil obviněnému vyřízení námitek až v rámci správního řízení vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0983/2025/VZ. Dále obviněný uvádí, že splnil „podmínky pro možné konstatování výjimky pro svůj postup, a to jak s ohledem na objektivní, tak subjektivní okolnosti“, a rovněž opakuje argumentaci týkající se tvrzení, že po malé obci nelze spravedlivě požadovat plnění povinností v takovém rozsahu nebo kvalitě, jaké jsou očekávány od obcí s rozšířenou působností nebo od krajských měst.

 IV.          Závěry úřadu

37.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona šetřený případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření obviněného, rozhodl, že obviněný svým postupem spáchal pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona.

38.         Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

39.         Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

40.         Podle § 222 odst. 1 zákona zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle

a)        § 25 zákona, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b)        § 27 zákona, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

c)         § 178 zákona, jde-li o koncesi malého rozsahu.

41.         Podle § 222 odst. 3 zákona podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

a)        umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b)        měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c)         vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

42.         Podle § 222 odst. 4 zákona za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a)    nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b)    nižší než

1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo

2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

43.         Podle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a)        není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení a

b)        způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

44.         Podle § 222 odst. 6 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

45.         Podle § 222 odst. 7 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle § 222 odst. 3 zákona na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavební prací jednou nebo více položkami, za předpokladu, že

a)        nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b)        cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c)         materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d)        zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle § 222 odst. 7 písm. a) zákona a stejné nebo vyšší kvality podle § 222 odst. 7 písm. c) zákona.

46.         Podle § 222 odst. 9 zákona se pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle § 222 odst. 5 nebo 6 zákona při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle § 222 odst. 5 a 6 zákona.

47.         Podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku tím, že nedodrží pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postupy podle části šesté s výjimkou soutěže o návrh, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele, a zadá veřejnou zakázku nebo uzavře rámcovou dohodu.

Relevantní zjištěné skutečnosti

48.         Skutečnosti uvedené v bodě 1. až 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

49.         V čl. VI. odst. 1 smlouvy o dílo je uvedena cena za předmět plnění smlouvy o dílo ve výši 9 107 431,70 Kč bez DPH (tj. 11 019 992,36 Kč vč. DPH).

50.         V čl. I. odst. 1 dodatku č. 1 se uvádí:

„Smluvní strany tímto shodně prohlašují, že v průběhu provádění (tvorby) díla dle Smlouvy došlo k následujícím skutečnostem, které vedou strany k uzavření tohoto Dodatku:

a)      přeřešení požárně bezpečnostního řešení stavby

b)      dodržení technologických procesů – vysychání anhydritové podlahy před pokládkou podlahoviny

c)      dodací termíny výrobců vnitřních dveří v návaznosti na PBŘ

d)      změny v interiéru stavby

Zhotovení díla bude dosaženo provedením změněného rozsahu prací, a to ve specifikaci a rozsahu prací tak, jak je to popsáno v rozpočtu, který tvoří Přílohu č. 1 tohoto Dodatku.“

51.         V čl. III. odst. 1 dodatku č. 1 je uvedena „cena citovaného dodatku“ ve výši 1 021 153,64 Kč bez DPH (tj. 1 235 596 Kč vč. DPH). Přílohu dodatku č. 1 tvoří rozpočet dodatku č. 1, jenž zahrnuje v jednotlivých položkách č. 1–49 všechny vícepráce a méněpráce.

52.         V čl. I. odst. 1 dodatku č. 2 se uvádí:

„Smluvní strany tímto shodně prohlašují, že v průběhu provádění (tvorby) díla dle Smlouvy došlo k následujícím skutečnostem, které vedou strany k uzavření tohoto Dodatku:

-          přestavba šatny a WC na WC pro invalidy v 1. nadzemním podlaží

-          náhrada kovových zárubní za obložky

-          posuvné dveře do pouzdra

Zhotovení díla bude dosaženo provedením změněného rozsahu prací, a to ve specifikaci a rozsahu prací tak, jak je to popsáno v rozpočtu, který tvoří Přílohu č. 1 tohoto Dodatku.“

53.         V čl. II. odst. 1 dodatku č. 2 je uvedena „cena citovaného dodatku“ ve výši 275 579,12 Kč bez DPH (tj. 333 451 Kč vč. DPH). Přílohu dodatku č. 2 tvoří rozpočet dodatku č. 2, jenž zahrnuje v jednotlivých položkách č. 1–82 všechny vícepráce a méněpráce.

54.         V rámci vyjádření ze dne 14. 3. 2025 zadavatel předložil Úřadu tabulku položek dodatku č. 1, v níž zatřídil změny dodatku č. 1 mj. podle § 222 odst. 4 a 5 zákona následovně:

Označení položek (podle oddílů dle rozpočtu dodatku č. 1)	výjimka podle § 222 odst. 4 zákona		výjimka podle § 222 odst. 5 zákona
	vícepráce v Kč bez DPH	méněpráce v Kč bez DPH	vícepráce v Kč bez DPH	méněpráce v Kč bez DPH
Úpravy povrchů vnější: položky č. 2–5	-	-	219 330,-	-
Izolace proti vodě: položka č. 6–7	29 100,-	12 151,26	-	-
Konstrukce tesařské: položky č. 12–14	90 200,-	36 500,-	-	-
Konstrukce truhlářské: položky č. 17–22	-	-	56 070,-	-
Konstrukce truhlářské: položky č. 23–26	23 000,-	73 500,-	-	-
Otvorové prvky z plastu, podlahy povlakové: položky č. 35–48	-	-	407 674,-	231 097,50
Montáž sdělovací a zabezp. techniky: položka č. 49	-	-	36 133,-	-
Celkem	142 300,-	122 151,26	719 207,-	231 097,50

55.         Ve vyjádření ze dne 25. 7. 2025 zadavatel zatřídil všechny položky v rozpočtu dodatku č. 2 podle § 222 odst. 4 nebo 5 zákona následovně:

Označení položek (podle oddílů dle rozpočtu dodatku č. 2)	výjimka podle § 222 odst. 4 zákona		výjimka podle § 222 odst. 5 zákona
	vícepráce v Kč bez DPH	méněpráce v Kč bez DPH	vícepráce v Kč bez DPH	méněpráce v Kč bez DPH
Svislé a kompletní konstrukce a vodorovné konstrukce: položky č. 1–5	-	-	43 617,-	-
Úpravy povrchů vnitřní: položka č. 6	-	117 906,88	-	-
Úpravy povrchů vnitřní: položky č. 7–8	-	-	2 388,-	-
Výplně otvorů: položky č. 9–29	-	-	128 140,-	29 500,-
Bourání konstrukcí: položky č. 30–35	-	-	25 363,-	-
Staveništní přesun hmot: položka č. 36	-	-	1 500,-	-
Vnitřní kanalizace: položky č. 37–38	-	-	4 050,-	-
Vnitřní vodovod: položka č. 39	-	-	5 500,-	-
Zařizovací předměty: položky č. 40–50	-	-	35 720,-	-
Strojovny: položka č. 51	-	-	1 200,-	-
Otopná tělesa: položka č. 52	-	-	800,-	-
Konstrukce truhlářské: položky č. 53–56	-	-	84 100,-	-
Konstrukce zámečnické: položky č. 57–58	-	-	43 239,-	-
Podlahy povlakové: položky č. 59–62	-	-	12 884,-	-
Obklady keramické: položky č. 63–64	-	-	11 300,-	-
Elektromontáže: položky č. 65–81	-	-	15 185,-	-
Vedlejší náklady: položka č. 82	-	-	8 000,-	-
Celkem	-	117 906,88	422 986,-	29 500,-

Právní posouzení

Obecně k problematice změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku

56.         Úřad předně v obecné rovině uvádí, že hlavním cílem zákona o zadávání veřejných zakázek je zejména zajištění hospodářské soutěže mezi dodavateli, což je výchozím předpokladem pro transparentní vynakládání veřejných prostředků. S přihlédnutím k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruoval zákonodárce záměrně zadávací řízení jako formalizovaný proces, v jehož průběhu je zadavatel povinen postupovat striktně dle zákonných požadavků a vždy tak, aby byly splněny základní zásady zadávání veřejných zakázek vyjádřené v § 6 zákona. Proces soukromoprávní kontraktace je tedy v případě zadávání veřejné zakázky modifikován striktními zákonnými pravidly, která je zadavatel povinen dodržovat. Zadávání veřejných zakázek tak představuje specifický postup uzavření (a případné následné modifikace) smlouvy, jenž se v tomto ohledu výrazně liší od běžného soukromoprávního procesu kontraktace, který probíhá v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a který je výrazně volnější.

57.         Pravidla, za kterých může docházet ke změnám závazku z uzavřených smluv na plnění veřejné zakázky, jsou stanovena v § 222 zákona, resp. v tomto ustanovení je mimo jiné taxativně vymezeno, jaké změny závazků ze smlouvy na veřejnou zakázku je nutno považovat za podstatné, a tedy nepřípustné bez provedení zadávacího řízení podle zákona.

58.         Ustanovení § 222 odst. 1 zákona především zakazuje zadavateli umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení. Co se za takovou podstatnou změnu závazku považuje, pak podrobněji definuje § 222 odst. 3 zákona, z něhož vyplývá, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku lze považovat takovou změnu smluvních podmínek, která by umožnila – pokud by se modifikované podmínky vyskytovaly v původním zadávacím řízení – účast jiných dodavatelů než těch, kteří podali nabídku v zadávacím řízení, nebo která by umožnila vybrat jiného dodavatele než toho, který byl původně vybrán. Nepřípustná je rovněž taková změna, jež mění způsobem, který nebyl v původních zadávacích podmínkách předpokládán, hospodářskou rovnováhu smluvního vztahu ve prospěch dodavatele, jemuž byla veřejná zakázka zadána. Za nepřípustnou je nezbytné dále považovat změnu, která značnou měrou veřejnou zakázku rozšiřuje obecně o jakékoli plnění dodavatele, které původně nebylo předpokládáno.

59.         Zákon rovněž v § 222 odst. 2, 4, 5, 6, a 7 zákona definuje situace, za kterých se změna závazku ex lege nepovažuje za podstatnou. Jsou to zejména situace, které smlouvu nemění v jejích podstatných náležitostech a jejich dopad na rovnou soutěž mezi dodavateli, resp. zásady soutěže a zadávání veřejných zakázek, je minimální. Nutno v této souvislosti zdůraznit, že ve všech případech změn závazků, které (při splnění zákonných předpokladů) nelze považovat za podstatné, se jedná o výjimky ze zákona (resp. z obecného pravidla zapovídajícího změnu závazku ze smlouvy), které je jako takové třeba vykládat restriktivně.

60.         Zamýšlí-li zadavatel provést změnu závazku ze smlouvy, musí mít nejprve postaveno najisto, zda se jedná o podstatnou či nepodstatnou změnu. Ohledně každé změny, kterou zadavatel hodlá bez provedení zadávacího řízení provést, musí mít postaveno najisto, že lze tuto změnu podřadit pod alespoň jeden z odstavců 2, 4, 5, 6 nebo 7 ustanovení § 222 zákona, přičemž současně s tím musí být zadavatel připraven a schopen prokázat, že byl k aplikaci některé z uvedených výjimek oprávněn (k tomu srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0035/2018/VZ-14930/2018/321/ZSř ze dne 22. 5. 2018), nebo že se nejedná o změnu podstatnou ve smyslu § 222 odst. 3 zákona. Případně může jít též ve smyslu § 222 odst. 1 věty první za středníkem zákona o situaci, kdy jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem.

K postupu obviněného

61.         S ohledem na výše uvedené je pro posouzení případu klíčové, zda se v šetřeném případě jedná či nejedná o změny, které lze v souladu s ustanovením § 222 odst. 3 zákona označit za podstatné, respektive bude možné změny závazku ze smlouvy o dílo podřadit pod některou ze zákonných výjimek obsažených v některém z ustanovení § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, při jejichž naplnění by obviněný nebyl v takovém případě povinen realizovat v souvislosti se změnami závazku zadávací řízení podle zákona.

62.         V šetřeném případě obviněný uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu o dílo na předmět plnění veřejné zakázky, přičemž cena sjednaná v citované smlouvě činila 9 107 431,70 Kč bez DPH. Obviněný ke smlouvě o dílo uzavřel 2 dodatky. Dodatkem č. 1 došlo k navýšení ceny díla o 1 021 153,64 Kč bez DPH a dodatkem č. 2 došlo k navýšení ceny díla o 275 579,12 Kč bez DPH. Je tedy zřejmé, že prostřednictvím uzavřených dodatků ke smlouvě o dílo došlo k celkovému nárůstu ceny díla o 1 296 732,76 Kč bez DPH, což představuje čisté navýšení původní ceny díla o 14,2 %. Takové navýšení ceny ukazuje na významné rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) zákona.

63.         Ve vztahu k provedeným změnám závazku uvedeným v jednotlivých položkách rozpočtu dodatku č. 1 a dodatku č. 2 argumentoval obviněný v průběhu šetření jeho postupu mimo jiné zatříděním změn v rámci § 222 odst. 4 a 5 zákona.

64.         Mezi změny podle § 222 odst. 4 zákona (tj. změny „de minimis“) zadavatel zařadil změny uvedené v položkách č. 6, 7, 12–14 a 23–26 rozpočtu dodatku č. 1 a změnu uvedenou v položce č. 6 rozpočtu dodatku č. 2. Celková hodnota uvedených víceprací a méněprací (v rozpočtu dodatku č. 1 i rozpočtu dodatku č. 2) činila v absolutní hodnotě částku 382 358,14 Kč bez DPH, což představuje cca 4,2 % původní hodnoty závazku ze smlouvy (blíže viz body 54. a 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

65.         Úřad v této souvislosti uvádí, že § 222 odst. 4 zákona stanoví, že za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a zároveň (v případě veřejné zakázky na stavební práce, jako je tomu v daném případě) nižší než 15 % původní hodnoty závazku. Podle citovaného ustanovení zákona je zadavateli umožněno provést i několik změn závazku, je však nezbytné, aby součet hodnot všech těchto změn odpovídal limitům uvedeným v tomto ustanovení. Z pohledu posouzení změny hodnoty závazku ve smyslu dotčeného ustanovení zákona je nicméně jako hodnotu změny nutné posuzovat nejenom zvýšení cen, nýbrž také snížení ceny, tzn. považovat pro účely jejího posouzení částku odpovídající součtu absolutních hodnot všech provedených změn (tzn. hodnotu víceprací i méněprací sečíst).

66.         V šetřeném případě je tedy zadavatelem uváděná hodnota změny závazku (hodnota změn závazku v součtu) dle § 222 odst. 4 zákona nižší než finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce dle nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění účinném od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2023 (ke dni uzavření dodatku č. 1 i dodatku č. 2 činil finanční limit pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce 140 448 000 Kč), a současně nižší než 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku (tj. 1 366 114,76 Kč bez DPH).

67.         Ohledně podmínky, podle níž nepodstatná změna závazku nemění celkovou povahu veřejné zakázky, Úřad uvádí, že je evidentní, že celková povaha veřejné zakázky, tj. „nástavba mateřské školy Velešovice“, nebyla s ohledem na charakter provedených změn dodatky č. 1 a č. 2 dotčena. Úřad nemá za to, že by se v případě uvedených změn jednalo o plnění měnící celkovou povahu veřejné zakázky.

68.         Jak již bylo uvedeno v bodech 54. a 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí, obviněný dále podřadil některé změny závazku ze smlouvy o dílo pod ustanovení § 222 odst. 5 zákona, konkrétně níže v bodech 69. až 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí specifikované položky.[3]

69.         Položky č. 2–5 rozpočtu dodatku č. 1 souhrnně nazvané „úpravy povrchů vnější“, k nimž obviněný uvedl v tabulce položek dodatku č. 1 následující odůvodnění: „Jedná se o změnu závazku – práce, které nebyly součástí rozpočtu ani dokumentace a které požadoval objednatel dodatečně provést. Nátěr ostatní stávající fasády MŠ. (…) Omítky podhledů říms stávající fasády MŠ. (…) Zateplení stávajícího štítu MŠ. (…) Tato část fasády – štít k sousednímu pozemku nebyl v projektu vůbec řešen.“ Obviněný k uvedeným položkám ve vyjádření ze dne 25. 7. 2025 dále sdělil následující vysvětlení: „Veškeré změny v dodatku č. 1 souvisely s nástavbou nad stávající budovou, kde se vyskytly nepředvídatelné situace a kdy se projevily i některé chyby v projektu. V rozpočtu byl např. nátěr pouze stěn nové nástavby a chyběl nátěr stávající budovy, chybělo zateplení stávajícího štítu a omítky podhledů říms stávající fasády MŠ. […] Prohlašuji, že během stavby, vzhledem k situaci, kdy stavba probíhala za plného provozu MŠ a školní kuchyně, nebylo možné na dodatečné práce vypsat nové výběrové řízení a měnit dodavatele stavby.“

70.         Položky č. 17–22 a 35–48 rozpočtu dodatku č. 1 patřící do oddílu „konstrukce truhlářské“, „otvorové prvky z plastu“ a „podlahy povlakové“ a položky č. 9–29 rozpočtu dodatku č. 2 patřící do oddílu „výplně otvorů“. Dané změny se týkaly tzv. „Projektu interiéru“ neboli též „Interiér nástavby mateřské školy“, což je projektová dokumentace řešící návrh interiéru objektu, kterou obviněný zadal k vypracování v březnu roku 2023 (viz přílohy vyjádření zadavatele ze dne 25. 7. 2025). Obviněný v tabulce položek dodatku č. 1 k těmto změnám uvedl, že se jedná o „změnu závazku – práce, které nebyly v rozpočtu ani v dokumentaci a které byly požadovány v projektu interiéru, který vznikl během výstavby a které požadoval objednatel dodatečně provést.“ Dále obviněný doplnil ve vyjádření ze dne 9. 4. 2025: „Projektová dokumentace pro povolení stavby byla předána v únoru 2021, realizační dokumentace pak předána v květnu 2021. Smlouva na dílo s realizační firmou byla podepsána 28. 6. 2023. Od doby zpracování PD stavby do doby její realizace uplynula delší doba. V průběhu výstavby (8/2023) byl obci předán návrh interiéru nástavby MŠ (…). Pan architekt v projektu navrhuje u sociálního zařízení dětí prosklenou stěnu, kdy učitelka má možnost dohlížet na děti i ze třídy – položky č. 17-22. Mezi třídou a lehárnou byla stěna, původně seskládaná z plastových shrnovacích dveří, nahrazena dle přání učitelek, posuvnými dveřmi pro lepší komfort a hlavně pro lepší odhlučnění, kdy děti, které nespí a zůstávají ve třídě, ruší spící děti – položky č. 35-42. Původně navrhovaná podlaha z dílců PVC byla nahrazena na žádost objednatele za kvalitnější podlahovinu stejné kvality jako je ve stávajících třídách – položky č. 43-48.“ K položkám č. 9–29 rozpočtu dodatku č. 2 zadavatel ve vyjádření ze dne 25. 7. 2025 sdělil: „změna zárubní – projekt interiéru.“ K časovým okolnostem opatření projektu interiéru obviněný ve vyjádření ze dne 25. 7. 2025 dále upřesnil: „Pro akci ‚Nástavba mateřské školy Velešovice‘ byla dne 1. 2. 2021 předána projektantkou dokumentace pro společné povolení stavby a dne 31. 5. 2021 předána realizační projektová dokumentace včetně Rozhodnutí o povolení stavby (…). Výběrové řízení na uvedenou stavbu bylo vypsáno v březnu 2023 a Smlouva s dodavatelem stavby byla podepsána dne 28. 6. 2023. Mezi zpracováním projektu a vypsáním VŘ uplynuly dva roky. V březnu 2023 byla uzavřena smlouva na ‚Interiér nástavby MŠ‘. Hotový projekt předán koncem měsíce srpna 2023 a to v době, kdy již probíhaly stavební práce.“

71.         Položka č. 49 rozpočtu dodatku č. 1 spadající do oddílu „montáž sdělovací a zabezp. tech.“, která představuje 3 ks videotelefonu ve třídách mateřské školy, přičemž obviněný v této věci v tabulce položek dodatku č. 1 uvádí následující: „Jedná se o změnu závazku – práce, které nebyly součástí rozpočtu ani dokumentace a které požadoval objednatel dodatečně provést. Videotelefon pro lepší komunikaci mezi třídami a vstupem do MŠ.“

72.         Položky č. 1–5, 7–8 a 30–82 rozpočtu dodatku č. 2 patřící do oddílu „svislé a kompletní konstrukce a vodorovné konstrukce“, „úpravy povrchů vnitřní“, „bourání konstrukcí“, „staveništní přesun hmot“, „vnitřní kanalizace“, „vnitřní vodovod“, „zařizovací předměty“, „strojovny“, „otopná tělesa“, „konstrukce truhlářské“, „konstrukce zámečnické“, „podlahy povlakové“, „obklady keramické“, „elektromontáže“ a „vedlejší náklady“. Tyto změny se týkaly přestavby šatny a WC v 1. nadzemním podlaží (původně určené pro personál) na WC pro invalidy. Obviněný tyto změny odůvodnil ve vyjádření ze dne 25. 7. 2025 argumentací, že „[d]odatečně bylo rozhodnuto, že vzhledem k tomu, že v nově budované nástavbě je nové zázemí pro personál, přebudovat WC v 1. nadzemním podlaží na WC pro invalidy, a tak umožnit přístup do MŠ i dětem s hendikepem. Byla vypracována dokumentace a zhotovitel provedl nacenění.“

73.         Ke zdůvodnění uvedenému obviněným pro využití výjimky podle § 222 odst. 5 zákona Úřad ve vztahu k jednotlivým změnám uvádí následující.

74.         Podle § 222 odst. 5 zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení a způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů; dle § 222 odst. 9 platí, že cenový nárůst související se změnami podle § 222 odst. 5 nebo 6 zákona při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku, přičemž pokud je provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn dle § 222 odst. 5 a 6 zákona.

75.         K naplnění hypotézy § 222 odst. 5 zákona je tedy zapotřebí splnit kumulativně následující znaky:

• jde o dodatečné plnění, které nebylo zahrnuto v původním závazku,
• dodatečné plnění je nezbytné,
• změna v osobě dodavatele
• není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení,
• by zadavateli způsobila značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů,
• celkový cenový nárůst související se změnami při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nepřesáhne 30 % původní hodnoty závazku.

76.         Aby byl zadavatel oprávněn využít u dané změny výjimku podle § 222 odst. 5 zákona, musí být tedy naplněna mimo jiné podmínka nezbytnosti dodatečného plnění. K samotnému významu podmínky „nezbytnosti“ dodatečného plnění pak Úřad uvádí, že zákon, důvodová zpráva ani evropské zadávací směrnice blíže nespecifikují, co lze pod touto podmínkou rozumět. Komentářová literatura[4] k tomu uvádí, že „tuto otázku bude zřejmě nutno posoudit z hlediska účelu smlouvy, technického hlediska apod. V zásadě je tedy možné tento důvod změny použít tehdy, pokud existuje souvislost mezi původním předmětem smlouvy a novými plněními v takové míře, že bez jejich provedení by nebyla smlouva vůbec splněna (například by nebylo dokončeno dílo) nebo by nebylo dosaženo jejího účelu (…).“ Lze tedy shrnout, že dodatečné plnění je nezbytné v tom smyslu, že by bez něj nebylo dosaženo účelu původní smlouvy, resp. by bez něj nedošlo k naplnění potřeby zadavatele, k jejímuž uspokojení byla uzavřena původní smlouva. Za situace, kdy by pojem „nezbytnost“ byl vykládán volněji, ve smyslu „potřebnosti“ dodatečného plnění, avšak bez jakékoli další vazby na účel původního plnění, byly by vytvořeny podmínky pro jednání zadavatelů (třeba i záměrně) směřující k poptávání dodatečných plnění mimo režim zákona, což zcela nepochybně odporuje smyslu a účelu zákonné úpravy zadávání veřejných zakázek. Pojem „nezbytnost“ ve smyslu ust. § 222 odst. 5 zákona nelze chápat jako nezbytnost (potřebnost) určitého plnění pro zadavatele, ale jako jeho provázanost s původní smlouvou, resp. jejím účelem.

77.         V šetřeném případě bylo účelem smlouvy zhotovení díla – stavby „nástavba mateřské školy Velešovice“. Otázkou tedy je, zda změny dle zadavatele zařaditelné pod ust. § 222 odst. 5 zákona byly nezbytnými pro realizaci potřeby zadavatele, tedy pro naplnění účelu původní smlouvy o dílo. Jinými slovy, zda lze po faktické stránce plnit účel původní smlouvy o dílo (a tedy naplňovat potřebu zadavatele – nástavbu mateřské školy) bez provedení předmětných změn.

78.         S ohledem na uvedené má Úřad za to, že v šetřeném případě změny učiněné obviněným podle odst. 5 daného ustanovení zákona nebyly nezbytnými pro realizaci (původní) potřeby zadavatele, tedy pro naplnění účelu původní smlouvy. Pro faktickou realizaci předmětu plnění smlouvy o dílo – nástavba mateřské školy Velešovice – nejsou předmětné změny (např. nátěr stávající budovy, zateplení stávajícího štítu, realizace prosklené stěny u sociálního zařízení, posuvné dveře mezi třídou a lehárnou, náhrada podlahy z PVC dílů, videotelefony, přebudování WC v 1. nadzemním podlaží atd.) nezbytné. Uvedené ustanovení zákona totiž nelze vykládat v tom smyslu, že by zadavatelé měli možnost svévolně rozšiřovat předmět plnění, byť o věcně související plnění, např. s argumentací, že dodatečné plnění by bylo vhodné či by vylepšilo funkčnost původního předmětu plnění.[5] Dále je nutno konstatovat, že za nezbytné pro realizaci původní potřeby zadavatele (tedy pro naplnění účelu dané smlouvy o dílo) nelze považovat změnu spočívající jen toliko v z vůle zadavatele dodatečně požadovaném plnění lepší kvality, aniž by toto rozhodnutí vycházelo z objektivních okolností, na které obviněný nemohl reagovat dříve již před uzavřením smlouvy. Pro naplnění těchto podmínek nestačí pouze to, že obviněný v průběhu realizace plnění dospěje k odlišným uživatelským požadavkům, např. rozhodne se pořídit materiál lepší kvality či lépe vypadající, a na základě toho zpětně změní původní projekt. Ze strany zadavatele nebyla tedy naplněna jedna z podmínek pro využití ustanovení § 222 odst. 5 zákona, a to podmínka „nezbytnosti“ dodatečného plnění. Speciálně ve vztahu ke změnám vycházejícím z tzv. Projektu interiéru (viz bod 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad odkazuje rovněž na níže blíže popsanou skutečnost (viz bod 84. odůvodnění tohoto rozhodnutí), že zadavatel zcela vědomě zahájil zadávací řízení, resp. následně uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku zadanou podle v té době již neaktuální, zastaralé projektové dokumentace, přičemž v téže době již očekával dodání nově zadané projektové dokumentace (tj. Projektu interiéru), která některé prvky již zadané realizace zpětně upravovala. Nelze tedy shledat, že by tyto změny vycházely z objektivních okolností, na které obviněný nemohl reagovat dříve již před uzavřením smlouvy, neboť obviněný zcela vědomě na dokončení a dodání Projektu interiéru nevyčkal tak, aby tyto očekávané změny mohl zapracovat do zadávacích podmínek zadávacího řízení, a naopak zcela vědomě uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku zadanou dle již neaktuální původní projektové dokumentace, resp. bylo odpovědností zadavatele při přípravě zadávacího řízení stanovit správné a úplné zadávací podmínky, a pokud tedy pro řádnou realizaci díla obviněný považoval za nezbytné učinění určitých změn (vylepšení) původního projektu například prostřednictvím zmíněného Projektu interiéru, mohl a měl tak učinit již dříve při přípravě zadávacích podmínek před zahájením zadávacího řízení.

79.         Jelikož zákon vyžaduje kumulativní splnění všech podmínek pro možné provedení přípustné změny smlouvy ve smyslu § 222 odst. 5 zákona, přičemž Úřad má za prokázané, že obviněný nesplnil podmínku „nezbytnosti“ potřeby plnění, které je předmětem realizace uvedených změn, považuje Úřad za nadbytečné zabývat se splněním ostatních podmínek ustanovení § 222 odst. 5 zákona, neboť ani splnění ostatních podmínek předmětného ustanovení by nemohlo vyvrátit závěr o tom, že zadavatel v šetřeném případě nebyl oprávněn přijmout uvedené změny zákona s odkazem na ustanovení § 222 odst. 5 zákona.

80.         Úřad dále uvádí, že v šetřeném případě by se u změn uvedených v bodech 69. – 72.  odůvodnění tohoto rozhodnutí nemohlo jednat ani o žádnou jinou z nepodstatných změn závazků ze smlouvy ve smyslu § 222 odst. 2, 4, 6 a 7 zákona.

81.         V případě předmětných změn se nemůže jednat o výjimku podle § 222 odst. 2 zákona, podle níž se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1 zákona, neboť obviněný si žádnou změnu závazku ze smlouvy o dílo odpovídající předmětným změnám položek nevyhradil.

82.         Ve vztahu k výjimce podle § 222 odst. 4 zákona Úřad uvádí, že jak je uvedeno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, celková hodnota změn již zařazených obviněným pod § 222 odst. 4 zákona činí v absolutní hodnotě částku 382 358,14 Kč bez DPH, tj. cca 4,2 % původní hodnoty závazku ze smlouvy. Pakliže bychom uvažovali, že by předmětné změny závazku (viz body 69. až 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí) měly rovněž být zařazeny pod výjimku dle § 222 odst. 4 zákona, v takovém případě by dané změny představovaly v absolutní hodnotě změnu ve výši 1 402 790,5 Kč bez DPH (viz body 54. – 55. odůvodnění tohoto rozhodnutí); pakliže by byla tato hodnota připočítána k částce hodnoty změny již zařazené zadavatelem podle § 222 odst. 4 zákona, získaná hodnota změn by činila 1 785 148,64 Kč bez DPH, tj. cca 19,6 % původní hodnoty závazku ze smlouvy. Došlo by tedy k překročení limitu 15 % stanoveného v uvedeném ustanovení zákona pro změny u veřejné zakázky na stavební práce. Z čehož důvodu nelze nezákonnost postupu zadavatele zhojit ani s odkazem na ustanovení § 222 odst. 4 zákona.

83.         Úřad se dále zabýval otázkou, zda předmětné změny nenaplňují výjimku podle § 222 odst. 6 zákona. Podle citovaného ustanovení zákona se za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

84.         V této souvislosti Úřad uvádí, že předmětné změny závazku (změny smlouvy o dílo uvedené v bodech 69. – 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nemění celkovou povahu veřejné zakázky, tj. původního předmětu veřejné zakázky stanoveného v zadávacích podmínkách. Pro posouzení daného případu, tj. pro posouzení toho, zda lze předmětné změny závazku považovat za nepodstatné ve smyslu daného ustanovení zákona, či nikoliv, je tedy klíčové, zda tato potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, či zda se jedná o změny, které zadavatel jednající s náležitou péčí předvídat mohl nebo dokonce měl. V případě takového postupu přitom musí být naplněna podmínka nepředvídatelnosti plnění pro zadavatele jednajícího s náležitou péčí. Podmínku nepředvídatelnosti je pak nutno vykládat jako okolnost, kterou nemohl zadavatel ani přes přiměřeně pečlivou přípravu zadávacího řízení na původní veřejnou zakázku při zohlednění jemu dostupných prostředků, povahy a vlastností konkrétního projektu, osvědčených postupů v dotčené oblasti a potřeby zajistit vhodný poměr mezi zdroji vynakládanými na přípravu zadání veřejné zakázky a její odhadovanou předpokládanou hodnotu, předpokládat, přičemž jde zpravidla o okolnosti objektivního charakteru, ale nelze vyloučit možnost, že k nepředvídaným okolnostem dojde na straně zadavatele či vybraného dodavatele. Úřad je toho názoru, že u předmětných změn závazku by podmínka nepředvídatelnosti nemohla obstát, neboť předměty plnění příslušných změn zadavatel mohl a měl předvídat, resp. v daném případě nejednal při přípravě zadávacího řízení na zadání veřejné zakázky s náležitou péči, když například v případě změn uvedených v bodě 70. odůvodnění tohoto rozhodnutí je nutno konstatovat, že obviněný uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku na zhotovení díla dle původní projektové dokumentace, přestože současně zadal a v té době teprve očekával vyhotovení tzv. Projektu interiéru, který původní předmět a rozsah zadaných prací zpětně měnil. Sám zadavatel ve svých vyjádřeních v této souvislosti argumentoval tím, že od doby zpracování projektové dokumentace pro povolení stavby a realizační dokumentace v roce 2021 do samotné realizace stavby v roce 2023 „uplynula delší doba“. A přesto v březnu roku 2023 zahájil (a v červnu téhož roku dokončil) zadávací řízení na výběr dodavatele dané stavby s odkazem právě a jen na původní projektovou dokumentaci z roku 2021, přestože si již sám byl vědom její „zastaralosti“ či „neaktuálnosti“. Zadavatel tedy zcela vědomě zahájil zadávací řízení podle „neaktuální“ projektové dokumentace, přičemž daná „neaktuálnost“ zcela zjevně vyplývá též z té skutečnosti, že zadavatel současně v březnu roku 2023 paralelně zadal rovněž vypracování nové projektové dokumentace k chystané stavbě, tzn. zmíněný „Projekt interiéru“, která se rovněž měla týkat stavebních úprav daného objektu, aniž by obviněný danou skutečnost (možné a očekávatelné pozdější zásahy do původního projektu) v zadávacích podmínkách jakkoliv reflektoval. V této souvislosti je nutné opakovat, že pokud obviněný pro řádnou realizaci díla považoval za nezbytné učinění určitých změn (vylepšení) původního projektu například prostřednictvím zmíněného Projektu interiéru, mohl a měl tak učinit již dříve při přípravě zadávacích podmínek před zahájením zadávacího řízení.

85.         Rovněž také u ostatních předmětných změn závazku by podmínka nepředvídatelnosti nemohla obstát, neboť předměty plnění příslušných změn zadavatel mohl a měl předvídat, např. v případě změn týkajících se stávající budovy mateřské školy (tj. nátěr stávající fasády mateřské školy, omítky podhledů říms stávající fasády mateřské školy a zateplení štítu mateřské školy – viz bod 69. odůvodnění tohoto rozhodnutí) se dle Úřadu nejednalo o potřeby, které vznikly v důsledku okolností, jež zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl při přípravě zadávacího řízení na veřejnou zakázku předvídat, neboť dané změny představují úpravy vnějšího pláště budovy, jehož technický stav bylo možné ověřit (např. vizuální kontrolou) již před zahájením zadávacího řízení a identifikovat tak nutnost těchto změn; v žádném případě se nejedná situaci, že by tyto dodatečné požadavky byly zapříčiněny nějakými okolnostmi, které vyvstaly až po zahájení plnění nebo nemohly a neměly být zadavateli zřejmé již při přípravě zadávacího řízení. V daném případě dodatečnými pracemi zadavatel zcela vědomě rozšiřoval rozsah realizovaných prací na celý objekt budovy mateřské školy (nové fasády, zateplení), to znamená nad rámec rozsahu původního projektu, který se měl týkat jen nové nástavby. Stejného názoru je Úřad také u položky týkající se pořízení 3 ks videotelefonu ve třídách mateřské školy (viz bod 71. odůvodnění tohoto rozhodnutí), u které obviněný uvádí, že tuto změnu požadoval dodatečně provést pro lepší komunikaci mezi třídami a vstupem do mateřské školy. I v tomto případě je Úřad přesvědčen, že se nejednalo o změnu, jejíž předmět plnění obviněný nemohl předvídat, neboť se jedná o komunikační systém mezi třídami a vstupem do budovy, přičemž jde o standardní provozní a bezpečnostní prvek školské budovy. Potřeba řízení vstupu a komunikace s návštěvníky a rodiči je obecně známá a vyplývá z povahy provozu mateřské školy, pročež se nemůže tedy jednat o potřebu, která by vznikla v důsledku okolností, které obviněný jednající s náležitou péčí nemohl předvídat; opětovně se jedná o požadavek, který svévolně dodatečně rozšiřuje rozsah původního předmětu plnění týkajícího se toliko nové nástavby mateřské školy, a to rovněž na další „vylepšení“ prvků/vybavení ostatních částí celé budovy mateřské školy. Ve vztahu k položkám týkajících se přestavby šatny a WC v 1. nadzemním podlaží na WC pro invalidy (viz bod 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí) obviněný uvádí, že tato změna vznikla v důsledku skutečnosti, že „v nově budované nástavbě je nové zázemí pro personál“, pročež bylo rozhodnuto o přebudování WC v 1. nadzemním podlaží na WC pro invalidy a umožnění tak přístupu do mateřské školy i dětem s hendikepem. Úřad uvádí, že v případě této změny se nejednalo o nepředvídatelnou změnu, neboť daná okolnost, a sice, že v nově budované nástavbě mateřské školy je nové zázemí pro personál, vyplývala již ze zpracované projektové dokumentace z roku 2021 (tato okolnost byla zadavatelem plánována) a obviněný tak mohl tuto potřebu reflektovat v zadávacích podmínkách na veřejnou zakázku, pokud bylo jeho záměrem v rámci této veřejné zakázky přebudovat i zmíněné WC ve zcela jiné části budovy mateřské školy než byla předmětná nově budovaná nástavba.

86.         Dále je nutno konstatovat, že zadavatel nad rámec toliko obecného tvrzení obsaženého poprvé v námitkách proti kontrolním zjištění, že podmínky dle ustanovení § 222 odst. 6 zákona byly naplněny (k tomu viz níže bod 96. odůvodnění tohoto rozhodnutí), žádné konkrétní skutečnosti směřující k naplnění podmínek dle ustanovení § 222 odst. 6 zákona a oprávněnosti přijetí předmětných změn na základně této výjimky ve svých vyjádřeních v průběhu vedeného šetření, resp. vedené kontroly ani netvrdil a neprokazoval. 

87.         K výjimce stanovené v § 222 odst. 7 zákona pak Úřad uvádí, že postupu podle tohoto ustanovení by byl obviněný oprávněn využít jen za předpokladu, že by došlo k současnému naplnění všech podmínek uvedených v tomto ustanovení. Vzhledem k tomu, že v případě předmětných změn závazku došlo k celkovému navýšení ceny díla, lze v tomto případě konstatovat nesplnění podmínky podle písm. b) citovaného ustanovení zákona, dle kterého musí být cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší.

88.         Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že v případě předmětných změn (změny smlouvy o dílo uvedené v bodech 69. – 72. odůvodnění tohoto rozhodnutí) nebyly splněny zákonné podmínky pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 a 7 zákona.

89.         Úřad má tak za to, že uzavřením dodatku č. 1 a č. 2 došlo k podstatné změně závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, která vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) zákona, a v šetřeném případě nelze aplikovat žádnou z výjimek obsažených v ustanovení § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, kdy by bylo možno změnu závazku ze smlouvy považovat ve smyslu zákona za nepodstatnou, a obviněný tudíž nebyl oprávněn umožnit předmětné podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona.

90.         Obviněný přitom shora popsaným způsobem, tedy uzavřením dodatků č. 1 a 2 bez provedení nového zadávacího řízení, mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění (tj. změny rozsahu prací při nástavbě mateřské školy) v zadávacím řízení, tedy pokud by proběhla řádná soutěž o dodání tohoto plnění, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout za dané plnění nižší cenu než vybraný dodavatel. V takovém případě je potencialita vlivu na výběr dodavatele ve vztahu k zadávacímu řízení, které mělo být uskutečněno pro realizaci změny závazku ze smlouvy, avšak uskutečněno nebylo, jasně dána již v důsledku samotné skutečnosti, že ač byl obviněný ve smyslu § 222 odst. 1 zákona povinen za účelem změny závazku ze smlouvy realizovat nové zadávací řízení, toto řízení nerealizoval (srov. např. bod 54 odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-24031/2021/162/HSc ze dne 30. 8. 2021).

91.         K naplnění všech znaků skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona je nutné, aby porušení pravidel stanovených zákonem pro zadání veřejné zakázky ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr dodavatele. Z hlediska zákonného rámce § 268 odst. 1 písm. a) zákona tedy stačí pouhá možnost (potencialita) ovlivnění výběru dodavatele. Není tak rozhodující, zda k ovlivnění výběru dodavatele skutečně došlo, nýbrž postačí i eventuální možnost ovlivnění výběru dodavatele. Současně Úřad není povinen prokazovat, že existuje konkrétní dodavatel, který by se, nebýt pochybení zadavatele, zadávacího řízení zúčastnil a mohl podat výhodnější nabídku. Postačí, aby v rozhodnutí učinil kvalifikovanou úvahu, z níž bude logickým a srozumitelným způsobem vyplývat, proč v důsledku pochybení zadavatele může či mohlo dojít k ovlivnění výběru dodavatele (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 63/2016-43 ze dne 18. 8. 2016).

92.         Na základě shora uvedeného Úřad uzavírá, že obviněný naplnil při uzavírání dodatků č. 1 a č. 2 všechny znaky skutkové podstaty přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona. Úřad, vycházeje z § 7 zákona o přestupcích, posoudil shora popsané porušení zákona obviněným a dospěl k závěru, že daný postup obviněného naplňuje znaky pokračování v přestupku, k čemuž Úřad uvádí následující.

93.         Dle § 7 zákona o přestupcích se pokračováním v přestupku rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku.

94.         Jednotlivé dílčí útoky (uzavření dodatků č. 1 a č. 2 ke smlouvě o dílo), které by samy o sobě představovaly samostatné přestupky, s ohledem na to, že naplňují stejnou skutkovou podstatu [přestupek dle § 268 odst. 1 písm. a) zákona], k jejich provedení došlo stejným způsobem (uzavřeny dodatky ke smlouvě o dílo v obdobném znění), souvisejí spolu časově (navazují na sebe; v jednání obviněného je patrná časová a plánovaná návaznost jednotlivých útoků) a jsou spojeny souvislostí v předmětu útoku (týkají se vždy změny rozsahu prací u konkrétní stavby) i z hlediska jejich cíle, resp. jednotného záměru (uzavření dodatku ke smlouvě o dílo mimo zadávací řízení podle zákona), společně tvoří jeden pokračující přestupek.

95.         S ohledem na vše shora uvedené tak Úřad konstatuje, že obviněný se dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, pročež Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K vypořádání námitek obviněného proti kontrolním zjištěním a argumentace uvedené ve vyjádření obviněného ze dne 22. 12. 2025

96.         Z námitek proti kontrolním zjištěním vyplývá, že obviněný je toho názoru, že změny závazku ze smlouvy o dílo uvedené v dodatku č. 1 a č. 2 naplnily podmínky pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 5 a 6 zákona. Ohledně aplikace výjimky podle odstavce 5 citovaného ustanovení zákona obviněný konkrétně uvádí, že provedené změny „byly skutečně nezbytné a pro stavbu, jak se dále ukázalo, uživatelsky velmi důležité, což obec jako vlastník má právo rozhodnout a využít.“ V této souvislosti Úřad uvádí, že aby mohl zadavatel aplikovat výjimku podle § 222 odst. 5 zákona, musí být kumulativně splněny všechny podmínky uvedené v daném ustanovení zákona, tedy také podmínka „nezbytnosti“ potřeby plnění, k jejímuž naplnění se Úřad podrobněji vyjádřil již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad konkrétně uvedl, že pojem „nezbytnost“ nelze chápat jako nezbytnost (potřebnost) určitého plnění pro zadavatele, ale jako jeho provázanost s původní smlouvou, resp. jejím účelem, tzn. že dodatečné plnění je nezbytné v tom smyslu, že by bez něj nebylo dosaženo účelu původní smlouvy, resp. by bez něj nedošlo k naplnění potřeby zadavatele, k jejímuž uspokojení byla uzavřena původní smlouva. S ohledem na uvedené závěry je Úřad tedy toho názoru, že daná argumentace obviněného v námitkách proti kontrolním zjištěním není pro uznání výjimky podle § 222 odst. 5 zákona dostatečná a nemůže tedy obstát.

97.         Ohledně aplikace výjimky podle § 222 odst. 6 zákona obviněný v námitkách proti kontrolním zjištěním konkrétně uvádí: „Tato podmínka je ze strany obce Velešovice zcela naplněna – nic z toho, co zadávala cestou dodatků, nemohla předvídat, a pokud co cestou dodatků zadávala, činila tak ve prospěch stavby a sebe jako jejího vlastníka a provozovatele daného zařízení a svého práva na samosprávu a samosprávného rozhodování. Nelze po ní požadovat, aby jednala v rozporu s logikou, tzv. proti zdravému rozumu, a to jen proto, aby formální výklad zákona byl naplněn; zde se navíc domníváme, že ani ten naplněn není, protože obec splňuje hned v řadě ustanovení znění zákona, pokud jde o oblast výjimek.“ K čemuž Úřad uvádí, že  výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí konstatoval, že předmětné změny závazku nenaplňují výjimku podle § 222 odst. 6 zákona, neboť u těchto změn by nemohla obstát podmínka nepředvídatelnosti stanovená v citovaném ustanovení zákona. Předměty plnění příslušných změn zadavatel totiž mohl a měl předvídat, resp. v daném případě nejednal při přípravě zadávacího řízení na zadání veřejné zakázky s náležitou péči (blíže viz body 84. až 86. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Úřad v této věci dále uvádí, že ani výše citovaná argumentace obviněného ohledně aplikace výjimky podle § 222 odst. 6 zákona nepřináší žádné nové skutečnosti, které by mohly vést k závěru, že by předmětné změny bylo možné podřadit pod výjimku podle citovaného ustanovení zákona.

98.         Obviněný dále namítá, že po malé obci nelze spravedlivě požadovat plnění povinností v takovém rozsahu nebo kvalitě, jaké jsou očekávány od obcí s rozšířenou působností nebo od krajských měst, a to s ohledem na princip proporcionality. K uvedené argumentaci obviněného Úřad uvádí, že zákonodárce stanovil v § 222 zákona závazná pravidla pro provádění změn závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, přičemž uvedená pravidla platí pro všechny zadavatele bez ohledu na jejich velikost, organizační strukturu či personální kapacity. Obviněný byl tedy povinen při uzavírání dodatků č. 1 a č. 2 postupovat podle citovaného ustanovení zákona a skutečnost, že se jedná o malou obec, u níž lze předpokládat, že nemá dostatečně odborný aparát zaměřený na zadávání veřejných zakázek ani rozsáhlé zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek, nemohla tuto povinnost ovlivnit. Zmíněné okolnosti (např. velikost zadavatele, organizační struktura či personální kapacity) mohou být zohledněny při stanovení výše pokuty, kdy aplikace zásady proporcionality by mohla být relevantní, avšak nikoliv při posuzování splnění povinností stanovených daným ustanovením zákona. S ohledem na uvedené je Úřad toho názoru, že uvedená námitka obviněného nemůže obstát.

99.         Ve vztahu k námitce obviněného týkající se tvrzení, že námitky proti kontrolním zjištěním mají být vyřízeny ve lhůtě do 30 dnů, nebo má být rozhodnuto o prodloužení lhůty k jejich vyřízení, což nebylo ze strany Úřadu učiněno, uvádí Úřad následující. V § 14 odst. 1 kontrolního řádu se uvádí, že nevyhoví-li námitkám vedoucí kontrolní skupiny nebo kontrolující ve lhůtě 7 dnů ode den jejich doručení, vyřídí je nadřízená osoba kontrolujícího ve lhůtě 30 dnů ode dne jejich doručení tak, že jim vyhoví, částečně vyhoví, nebo je zamítne. Ve zvlášť složitém případu se lhůta pro vyřízení námitek nadřízenou osobou kontrolujícího prodlužuje o 30 dnů. O tomto prodloužení lhůty nadřízená osoba kontrolujícího kontrolovanou osobu předem vyrozumí. Podle § 14 odst. 3 kontrolního řádu potom dále platí, že jestliže je do vyřízení námitek zahájeno s kontrolovanou osobou správní řízení o uložení sankce nebo opatření k nápravě v přímé souvislosti se skutečností obsaženou v protokolu o kontrole, lze se souhlasem nadřízené osoby kontrolujícího námitky vyřídit v rámci tohoto správního řízení. Jestliže je však správní řízení zahájeno v přímé souvislosti pouze s některými skutečnostmi obsaženými v protokolu o kontrole, které lze od ostatních skutečností v daném protokolu o kontrole oddělit, postupuje se podle věty první pouze ohledně námitek, které se týkají skutečností, k nimž je správní řízení zahájeno. Vyřízení námitek se uvede v odůvodnění rozhodnutí vydaného v rámci tohoto správního řízení. Komentářová literatura[6] k citovanému ustanovení kontrolního řádu uvádí, že „[u]stanovení odstavce 3 směřuje na situace, kdy je žádoucí, aby na kontrolu (s ohledem na závažnost zjištění nebo existenci rizika nebezpečí z prodlení a v přímé souvislosti s kontrolním zjištěním) bezprostředně navázalo správní řízení, kterým se kontrolované osobě něco nařídí, zakáže či se ukládá např. opatření k odstranění zjištěných nedostatků. […]  Vyřizování námitek nadřízeným kontrolujících v takové situaci již nemusí být shledáno jako věcně opodstatněné, efektivní ani ekonomické, neboť se těžiště rozhodování o právech a povinnostech přesouvá z kontrolované osoby v rámci kontrolního řízení na účastníka správního řízení. Ve správním řízení by totiž účastník řízení uplatňoval námitky vůči kontrolnímu zjištění učiněnému v rámci kontroly i skutku vytýkanému v rámci vedeného správního řízení duplicitně (ať v rámci svých vyjádření učiněných v průběhu správního řízení či v rámci opravných prostředků). Přitom je třeba brát v úvahu skutečnost, že o právech a povinnostech kontrolované osoby v souvislosti s kontrolním zjištěním se rozhoduje právě až v rámci případného správního řízení (o uložení správního trestu či opatřeních k nápravě). Situace souběžného vedení řízení o námitkách a vedení správního řízení o stejných skutcích však přesto vyloučena není.“ S ohledem na výše uvedené a v kontextu toho, že Úřad obdržel od obviněného dne 24. 11. 2025 námitky proti kontrolním zjištěním, přičemž přípisem ze dne 11. 12. 2025 (jenž byl obviněnému doručen dne 15. 12. 2025) oznámil obviněnému zahájení řízení o přestupku vedeného pod sp. zn.  ÚOHS-S0983/2025/VZ (a zároveň dne 11. 12. 2025 sdělil Úřad obviněnému, že námitky proti kontrolním zjištěním budou vyřízeny v rámci citovaného správního řízení), postupoval Úřad při vyřizování námitek proti kontrolním zjištěním v souladu s ustanovením § 14 odst. 3 kontrolního řádu a nebyl povinen, jak tvrdí obviněný, vyřídit námitky do 30 dnů ode dne jejich obdržení, případně vyrozumět obviněného o prodloužení lhůty pro vyřízení daných námitek.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení pokuty

100.     Úřad posoudil postup obviněného a vzhledem ke zjištěným skutečnostem přistoupil k uložení pokuty, neboť obviněný svým postupem naplnil skutkovou podstatu pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Jedná se o pokračování v přestupku ve smyslu § 7 zákona o přestupcích, které je tvořeno dvěma dílčími útoky.

101.     Úřad se předně zabýval posouzením, zda v šetřeném případě nedošlo k zániku odpovědnosti za přestupek, jehož důvody jsou blíže upraveny v § 29 zákona o přestupcích, především pak posouzením promlčecí doby, neboť odpovědnost za přestupky zaniká jejím uplynutím.

102.     Podle § 270 odst. 3 písm. a) zákona činí u přestupků podle § 268 zákona promlčecí doba 5 let. Podle § 31 odst. 1 zákona o přestupcích počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. Podle § 31 odst. 2 písm. a) zákona o přestupcích promlčecí doba počíná běžet u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku.

103.     V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta dle § 270 odst. 3 písm. a) zákona. Ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí (k poslednímu dílčímu útoku) došlo dne 28. 11. 2023, když obviněný s vybraným dodavatelem uzavřel dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému pokračování v přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

104.     Úřad se dále zabýval konkrétními hledisky pro určení výměry výše pokuty.

105.     Podle § 268 odst. 2 písm. a) zákona platí, že za přestupek podle odst. 1 citovaného ustanovení zákona, nepoužije-li se postup podle odst. 3 nebo 5 citovaného ustanovení zákona, lze uložit pokutu do 10 % ceny veřejné zakázky, nebo do 20 000 000 Kč, nelze-li celkovou cenu veřejné zakázky zjistit, jde-li o přestupek podle odst. 1 písm. a) až e) citovaného ustanovení zákona.

106.     V daném případě se obviněný dopustil pokračování v přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž obviněnému lze uložit správní trest pokuty ve výši 1 258 903,9 Kč (10 % z ceny veřejné zakázky, tj. celkové ceny za plnění na základě smlouvy včetně všech jejích dodatků ve výši 12 589 039,- Kč vč. DPH).

107.     Úřad dále uvádí, že ustanovení § 37 a § 38 zákona o přestupcích upravují demonstrativní výčet okolností, k nimž se při určení výměry a druhu správního trestu, v daném případě pokuty, přihlédne. Podle § 37 písm. a), c) a g) zákona o přestupcích se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku, k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem a u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti. Podle § 38 písm. a), b) a d) zákona o přestupcích je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, a významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení zákona o přestupcích, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

108.     Pokud jde o význam neurčitého právního pojmu „závažnost přestupku“, Úřad uvádí, že stupeň společenské škodlivosti přestupku (tedy závažnosti) je dán také konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku. Při posuzování závažnosti přestupku není hlavním kritériem jeho skutková podstata, ale intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě. Z hlediska určení výměry pokuty je proto nutno hodnotit nejen jaké následky byly přestupkem způsobeny, ale také jakou měly intenzitu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 Afs 106/2012 ze dne 6. 6. 2013).

109.     Hlavním kritériem, které je v šetřeném případě rozhodné pro určení výměry pokuty, je tedy závažnost přestupku, kdy jde o obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu (posouzení závažnosti přestupku je spojeno se způsobem jeho spáchání, jeho následkem a okolnostmi, za nichž byl spáchán).

110.     Co se týče způsobu, resp. okolností, za kterých došlo ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí, Úřad uvádí, že obviněný se dopustil porušení zákona tím, že nedodržel pravidlo stanovené v § 222 odst. 1 zákona, když umožnil podstatnou změnu závazku ze smlouvy po dobu jejího trvání bez provedení nového zadávacího řízení dle zákona, tím, že s vybraným dodavatelem uzavřel dodatky č. 1 a č. 2 ke smlouvě o dílo, kterými došlo k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky ve smyslu § 222 odst. 3 písm. c) zákona, aniž by byly splněny podmínky pro aplikaci některé z výjimek dle § 222 odst. 2, 4, 5, 6 nebo 7 zákona, přičemž tímto jednáním mohl ovlivnit výběr dodavatele.

111.     K následkům spáchání pokračování v přestupku obviněným Úřad uvádí, že v daném případě měl spáchaný pokračující přestupek za následek, že byly uzavřeny dodatky č. 1 a č. 2 ke smlouvě o dílo s vybraným dodavatelem bez provedení zadávacího řízení, tedy zcela mimo soutěž dodavatelů, přičemž nelze vyloučit, že pokud by obviněný postupoval v souladu se zákonem a poptával předmětné plnění v zadávacím řízení či v jiném zákonem aprobovaném postupu, mohl obdržet nabídky i od jiných dodavatelů, kteří mohli nabídnout nižší cenu než vybraný dodavatel. Obviněný tak svým nezákonným postupem negativně zasáhl do konkurenčního prostředí v daném tržním odvětví, neboť došlo k narušení férovosti hospodářské soutěže mezi dodavateli.

112.     V rámci posouzení povahy a závažnosti posuzovaného pokračujícího přestupku se Úřad zabýval intenzitou narušení objektu zákonné ochrany. V šetřeném případě je tímto objektem ochrany právem chráněný zájem spočívající v zachování efektivní hospodářské soutěže o veřejné zakázky. Právě tento právem chráněný zájem lze považovat za esenciální předpoklad transparentního vynakládání veřejných prostředků v rámci zadávání veřejných zakázek, a proto je třeba jednání zadavatele, které zcela vyloučí hospodářskou soutěž, označit za jedno z typově vůbec nejzávažnějších, blížících se situaci úplné ignorace zákona. V šetřeném případě byl konkrétním jednáním obviněného spočívajícím v uzavření dodatků č. 1 a č. 2 ke smlouvě mimo zadávací řízení, ačkoliv pro tento krok zadavatele nebyly splněny zákonné podmínky, tento právem chráněný zájem ze strany obviněného nejen narušen, ale zcela popřen.

113.     Kromě výše uvedeného má Úřad při stanovení konkrétní výše sankce povinnost zohlednit i dobu, která uplynula mezi spácháním pokračování v přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí a samotným potrestáním obviněného za spáchání daného pokračování v přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013-85 ze dne 9. 4. 2015, v němž se uvádí: „Je nepochybné, že s prodlužujícím se okamžikem potrestání se relativizuje základní vztah mezi spáchaným deliktem a ukládanou sankcí a že doba mezi porušením právní povinnosti a rozhodnutím o sankci má i bezprostřední vliv na účel trestu, jehož má být uložením konkrétní sankce dosaženo.“

114.     Jak již bylo uvedeno výše, v šetřeném případě došlo ke spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí (k poslednímu dílčímu útoku) dne 28. 11. 2023, z čehož vyplývá, že od spáchání přestupku ke dni vydání tohoto rozhodnutí uplynuly více než dva roky. S ohledem na výše uvedené Úřad v daném případě po zohlednění okolností, za kterých byl přestupek spáchán, dostatečně zohlednil při zvažování výše pokuty v intencích výše uvedeného rozsudku i časové hledisko doby uplynulé od spáchání přestupku.

115.     Dle § 37 písm. g) zákona o přestupcích Úřad při výměře pokuty ve smyslu jejího snížení přihlédl též k povaze činnosti zadavatele.

116.     Úřad se dále zabýval tím, zda pokračování v přestupku, za něž je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalšími přestupky obviněného. Při tomto posouzení Úřad vycházel z právní úpravy obsažené v zákoně o přestupcích, jakož i z judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“). Rozšířený senát NSS v rozsudku č. j. 5 As 98/2022-51 ze dne 9. 10. 2025 zdůraznil, že aktuálně účinné znění zákona o přestupcích představuje ucelený a předvídatelný systém pravidel pro posuzování souběhu přestupků a jejich trestání, přičemž hmotněprávní důsledky souběhu přestupků jsou úzce a neoddělitelně provázány s procesní úpravou společného řízení a rozhodným mezníkem pro časové vymezení vícečinného souběhu přestupků je okamžik zahájení řízení o některém z nich. Přestupek spáchaný až po zahájení řízení o jiném přestupku již s tímto přestupkem netvoří souběh ve smyslu zákona o přestupcích, neboť o takových přestupcích nelze podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích vést společné řízení. NSS současně uvedl, že za této právní úpravy již není namístě vymezovat souběh přestupků analogií z trestního práva, neboť zákonodárce otázku časového ohraničení souběhu řeší přímo a výslovně. Rozšířený senát NSS se dále zabýval významem ust. § 37 písm. b) zákona o přestupcích, podle něhož se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení. NSS dovodil, že toto ustanovení dopadá pouze na případy, kdy společné řízení podle § 88 zákona o přestupcích mohlo a mělo být vedeno, avšak z určitého důvodu vedeno nebylo. Naopak v situacích, kdy zákon o přestupcích vedení společného řízení výslovně vylučuje (tedy právě u přestupků spáchaných po zahájení řízení o jiném přestupku podle § 88 odst. 3 zákona o přestupcích), nelze § 37 písm. b) zákona o přestupcích chápat jako prostředek k dodatečnému zohlednění jiných přestupků obviněného při ukládání správního trestu. V takových případech by uplatnění zásady absorpce bylo v rozporu se zjevně projeveným úmyslem zákonodárce, který přestupky spáchané po zahájení řízení o jiném přestupku záměrně vyňal z režimu společného projednání a úhrnného trestání.

117.     Na základě výše uvedených východisek Úřad posoudil, zda v projednávané věci existuje důvod přihlédnout k jiným souběžným přestupkům obviněného ve smyslu § 37 písm. b) zákona o přestupcích, o nichž nebylo rozhodnuto spolu s právě projednávaným přestupkem ve společném řízení, ačkoliv to podle zákona o přestupcích přicházelo v úvahu. Úřad uvádí, že šetřené pokračování v přestupku, není v souběhu s dalším přestupkem či přestupky obviněného, proto se § 37 písm. b) zákona o přestupcích v projednávané věci neuplatní.

118.     Úřad při stanovení výše pokuty neshledal žádné další přitěžující ani polehčující okolnosti.

119.     Úřad dále při určení výše pokuty přistoupil k posouzení ekonomické situace obviněného, neboť v určitém případě se uložená pokuta může jevit jako krajně „nespravedlivá“. Nepřípustné jsou pak takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Ze schváleného rozpočtu obviněného na rok 2026 vyplývá, že obviněný předpokládá na rok 2026 příjmy v celkové výši 97 023 800 Kč. Úřad tak při stanovení pokuty naznal, že vyměřenou výši pokuty nelze v tomto případě považovat za likvidační ani za nepřiměřeně zasahující do ekonomické podstaty obviněného (a v tomto smyslu za nespravedlivou).

120.     Závěrem Úřad uvádí, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit mimo jiné dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem pociťována jako újma, neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní jednání. Výše sankčního postihu proto byla Úřadem stanovena i tak, aby nedošlo k bagatelizaci následků pokračujícího přestupku. Stanovená výše pokuty pak dle Úřadu dostatečně naplňuje obě funkce právní odpovědnosti.

121.     Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností a důkazů, a to jak jednotlivě, tak v jejich vzájemné souvislosti, Úřad obviněnému uložil za spáchání pokračování v přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, která odpovídá závažnosti spáchaného pokračujícího přestupku a všem dále zohledněným skutečnostem a která naplňuje dostatečně vzhledem k okolnostem případu obě funkce právní odpovědnosti. Úřad konstatuje, že výše uložené pokuty je zcela přiměřená závažnosti, povaze, následkům a veškerým okolnostem spáchaného pokračujícího přestupku, a nelze ji tak považovat za nepřiměřeně vysokou či neodpovídající míře porušení chráněného zájmu.

122.     Pokuta uložena ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet místně příslušného Celního úřadu v Brně zřízený u České národní banky číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nákladů řízení

123.     Podle § 93 odst. 1 písm. i) přestupkového zákona se ve výrokové části rozhodnutí o přestupku, kterým je obviněný uznán vinným, kromě náležitostí podle správního řádu uvede výrok o náhradě nákladů řízení.

124.     Správní orgán podle § 95 odst. 1 přestupkového zákona uloží obviněnému, který byl uznán vinným, povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou. Pokud bylo rozhodnutí o přestupku zrušeno jiným orgánem veřejné moci a tato skutečnost má za následek nesplnění podmínek pro uložení náhrady nákladů řízení, správní orgán nahrazené náklady vrátí.

125.     Podle § 79 odst. 5 správního řádu uloží správní orgán povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Podle citovaného ustanovení správního řádu výši paušální částky nákladů řízení stanoví prováděcí právní předpis. Tímto předpisem je vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), která v § 6 odst. 1 stanoví, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 2 500 Kč.

126.     Jelikož v daném případě Úřad zahájil řízení o přestupku z moci úřední, neboť dospěl k závěru, že se obviněný dopustil přestupku, je zřejmé, že řízení bylo vyvoláno porušením právní povinnosti obviněného a Úřad je tedy povinen obviněnému uložit náhradu nákladů řízení ve výši stanovené vyhláškou. Z toho důvodu Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

127.     Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000983.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, Olomoucká 261/36, 789 85 Mohelnice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Úřad pro úplnost uvádí, že podle § 2 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, se odpovědnost za přestupek posuzuje podle zákona účinného v době spáchání přestupku, podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, je-li to pro pachatele přestupku příznivější. S ohledem na skutečnost, že žádná z novel zákona, která nabyla účinnosti po okamžiku spáchání přestupku, nepředstavuje v kontextu posuzované věci pro obviněného příznivější právní úpravu, je pro posouzení postupu obviněného rozhodné znění zákona účinné k okamžiku spáchání přestupku, tj. ke dni uzavření poslední stíhané změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[2] Zbývajícími kontrolními zjištěními bylo, že změny v položkách č. 6, 7, 12–14 a 23–26 rozpočtu dodatku č. 1 a změna v položce č. 6 rozpočtu dodatku č. 2 splňují podmínky pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 4 zákona a dále, že změny v položkách č. 1, 8–11, 15 a 27–34 rozpočtu dodatku č. 1 splňují podmínky pro aplikaci výjimky podle § 222 odst. 6 zákona a nejednalo se tedy o podstatné změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona. Rovněž také změna spočívající v posunu termínu dokončení prací na základě dodatku č. 1 nepředstavuje podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku podle § 222 zákona. Zadavatel tedy nepochybil, pakliže provedl tyto změny bez provedení zadávacího řízení.

[3] Úřad poznamenává, že v následujícím výčtu blíže neuvádí skutečnosti vztahující se k položce č. 16 rozpočtu dodatku č. 1 nazvané „Lindab odpadní trouby kruh., D 100 mm vč. 4 ks kolen, 60o a 4 ks odskoků 400/45o“ a spadající do oddílu „konstrukce klempířské“, jež zadavatel rovněž odůvodňoval podřazením pod ustanovení § 222 odst. 5 zákona, a to mj. s tvrzením, že se jedná o „změnu závazku – práce, které nebyly součástí rozpočtu ani dokumentace a které požadoval objednatel dodatečně provést. Původní odpadní roury byly již rezavé a proděravělé.“ Ve vztahu k této položce Úřad v průběhu šetření shledal, že se nepodařilo jednoznačně prokázat, že podmínky pro aplikaci výjimky dle § 222 odst. 5 nebo 6 zákona nebyly naplněny, a že tedy zadavatel v této souvislosti postupoval v rozporu se zákonem.

[4] Dvořák, D., Machurek, T., Novotný, P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 1076–1093

[5] Viz k tomu např. JUDr. Mgr. Vlastimil Fidler. Problematika změn smlouvy podle nového zákona (III.). Veřejné zakázky v praxi. Praha: Nakladatelství FORUM s.r.o., 2017, září 2017, str. 12–15: „Nezbytnost plnění musí být skutečná, rozumí se tím zejména takové plnění, bez kterého by byl předmět původní veřejné zakázky například nefunkční, popřípadě by byl jeho provoz mimořádně komplikovaný. Při posuzování nezbytnosti se však nelze odvolávat například na existenci skutečnosti, že dodatečné plnění by bylo vhodné a vylepšilo by funkčnost předmětu původní veřejné zakázky.“

[6] JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, LIBOSVÁR, Ondřej. Zákon o kontrole. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 181