číslo jednací: 10446/2026/500
spisová značka: S0749/2024/VZ

Instance	I.
Věc	Implementace Elektronického vízového informačního systému (ELVIS) a podpora jeho provozu a rozvoje
Účastníci	Česká republika – Ministerstvo zahraničních věcí Kyndryl Česká republika, spol. s r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2024
Datum nabytí právní moci	18. 5. 2026
Související rozhodnutí	15476/2025/163 10446/2026/500 17509/2026/163
Dokumenty	2024_S0749.pdf 1.3 MB

Spisová značka: ÚOHS-S0749/2024/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-10446/2026/500

Brno 19. 3. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19. 9. 2024 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Česká republika – Ministerstvo zahraničních věcí, IČO 45769851, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha 1,
navrhovatel – Kyndryl Česká republika, spol. s r.o., IČO 09628886, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9. 10. 2024 Mgr. Otakarem Martincem, advokátem, ev. č. ČAK 11570, se sídlem Zátišská 856/16, 143 00 Praha,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Implementace Elektronického vízového informačního systému (ELVIS) a podpora jeho provozu a rozvoje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-024014, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 5. 2024 pod ev. č. 312822-2024, ve znění pozdějších oprav

rozhodl takto:

Správní řízení ve věci návrhu navrhovatele– Kyndryl Česká republika, spol. s r.o., IČO 09628886, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4 – ze dne 19. 9. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo zahraničních věcí, IČO 45769851, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Implementace Elektronického vízového informačního systému (ELVIS) a podpora jeho provozu a rozvoje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-024014, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 5. 2024 pod ev. č. 312822-2024, ve znění pozdějších oprav, se v části odpovídající návrhu v tom rozsahu, ve kterém návrh směřuje proti smluvním podmínkám spočívajícím ve

spoluodpovědnosti za implementaci systému ELVIS zahrnující jeho integraci na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], která je údajně stanovena v kapitole 3.5.3 technické specifikace a čl. 4.5 návrhu smlouvy o dílo,
výhradě stanovené v čl. 6.2 návrhu smlouvy o dílo, kterou jsou údajně porušena ustanovení § 100 a § 222 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů,
právu zadavatele odstoupit od smlouvy stanoveném v čl. 18.4.2 návrhu smlouvy o dílo,
smluvních pokutách stanovených v čl. 16.5 návrhu smlouvy o dílo,

podle § 257 písm. h) citovaného zákona zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – Kyndryl Česká republika, spol. s r.o., IČO 09628886, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4 – ze dne 19. 9. 2024 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Ministerstvo zahraničních věcí, IČO 45769851, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Implementace Elektronického vízového informačního systému (ELVIS) a podpora jeho provozu a rozvoje“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 5. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-024014, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 5. 2024 pod ev. č. 312822-2024, ve znění pozdějších oprav, se vyjma té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno výrokem I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo zahraničních věcí, IČO 45769851, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“), dne 27. 5. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Implementace Elektronického vízového informačního systému (ELVIS) a podpora jeho provozu a rozvoje“, přičemž toto oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 5. 2024 pod ev. č. Z2024-024014, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. 5. 2024 pod ev. č. 312822-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Z čl. 2.1 zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je návrh, vývoj a implementace nového systému na podporu zpracování žádostí o krátkodobá a diplomatická víza s názvem Elektronický vízový informační systém (dále jen „ELVIS“) včetně poskytnutí práv duševního vlastnictví formou udělení licencí a poskytování služeb podpory provozu ELVIS, jeho rozvoje a řízeného exitu.

3. V čl. 3.1.2 přílohy „P3_TS“ technické specifikace předmětu veřejné zakázky, která představuje přílohu č. 1 návrhu smlouvy o dílo a návrhu smlouvy o poskytování podpory a rozvoje, jež tvoří přílohy č. 8 a 9 zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“), je definována realizační fáze projektu, která má probíhat po uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem. Jedním z výstupů této fáze má být cílový koncept. Dle definice obsažené v čl. 1 návrhu smlouvy o dílo, který je přílohou č. 8 zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy“), cílový koncept představuje dokument obsahující detailní analýzu požadavků a podrobnou specifikaci navrhovaného systému včetně návrhu integrace, datové migrace, podrobného harmonogramu realizace, plánu přípravy školení a testování, který je dodavatel povinen vytvořit a předat jako součást plnění dle smlouvy v etapě č. 1 a který je po akceptaci (ze strany zadavatele) pro další plnění smlouvy závazný.

4. Dle čl. 2.4 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 390 224 000 Kč bez DPH.

5. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v zadávacím řízení na veřejnou zakázku obdržel celkem 5 nabídek, a to od dodavatelů

MICROCOMP - Computersystém s r.o., IČO 31410952, se sídlem Kupecká 9, 949 01 Nitra, Slovenská republika (dále jen „MICROCOMP - Computersystém s r.o.“),
O2 IT Services s.r.o., IČO 02819678, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4 (dále jen „O2 IT Services s.r.o.“),
Aricoma Digital s.r.o., IČO 47117087, se sídlem Vinohradská 1511/230, 100 00 Praha 10 (dále jen „Aricoma Digital s.r.o.“),
ICZ a.s., IČO 25145444, se sídlem Na hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4 (dále jen „ICZ a.s.“),
ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s r.o., IČO 48113336, se sídlem Kladenská 1879/3, 160 00 Praha 6 (dále jen „ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s r.o.“).

6. Zadavateli byly dne 23. 8. 2024 doručeny námitky navrhovatele – Kyndryl Česká republika, spol. s r.o., IČO 09628886, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 9. 10. 2024 Mgr. Otakarem Martincem, advokátem, ev. č. ČAK 11570, se sídlem Zátišská 856/16, 143 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne směřující proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky (dále jen „námitky“).

7. Rozhodnutím o námitkách ze dne 9. 9. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo téhož dne doručeno navrhovateli, zadavatel námitky v celém rozsahu odmítl.

8. Navrhovatel následně dne 19. 9. 2024 podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

9. Návrh směřuje proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky, které jsou dle navrhovatele stanoveny v rozporu s § 6 odst. 1 a § 36 odst. 3 zákona.

10. Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací dokumentace neobsahuje specifikaci všech potřebných částí ELVIS a cílových systémů, na které má být integrován, a není proto možné určit nabídkovou cenu odpovídající skutečnému rozsahu a povaze předmětu veřejné zakázky a podat porovnatelné nabídky. Navrhovatel má za to, že nedostatky a mezery v technické specifikaci závažným způsobem přenášejí odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace na dodavatele.

11. K požadavku „FP_KV_EX_06“, který se týká podporovaných stavů žádosti z FrontEndu, navrhovatel uvádí, že stavy žádosti mají zásadní vliv na funkcionalitu a procesní flow v ELVIS. Tři příklady stavu žádosti uvedené zadavatelem v kapitole 2.1.6 přílohy „P1_TS“ technické specifikace dle navrhovatele nejsou pro stanovení realistické nabídkové ceny dostatečné. Navrhovatel uvádí, že zadavatel odkazem na cílový koncept fakticky přenáší na dodavatele odpovědnost za specifikaci dalších stavů žádosti a vytvoření systému ELVIS i s výčtem stavů žádosti nad určený minimální rozsah identifikovaných až po uzavření smlouvy s fixní nabídkovou cenou. Z technického hlediska dle navrhovatele stav žádosti nemůže být pouze číselníkovým seznamem, jehož doplnění by bylo triviální konfigurační změnou. Navrhovatel tvrdí, že podle stavu žádosti bude navrženo State machine a BMPN procesní flow zpracování žádosti, a je tak naprosto nezbytné, aby stavy žádosti byly známé při návrhu procesu. Dle navrhovatele je nemožné, aby byly libovolně doplňovány jako číselníková hodnota za běhu systému či dokonce za běhu procesu, neboť takto procesní aplikace nefungují. Navrhovatel tak uzavírá, že diagram stavu žádosti zásadně ovlivňuje složitost a tím i pracnost a cenu systému ELVIS.

12. K požadavku „FP_KV_IN_05“, který se týká zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky, navrhovatel uvádí, že kapitola 2.2.5 přílohy „P1_TS“ technické specifikace obsahuje pouze ilustrativní náhled možného zpracování dané funkcionality, popis je neúplný a nadto chybný. Dle navrhovatele technická specifikace nedává dostatečný podklad pro určení očekávaného rozsahu pracnosti a nabídkové ceny, pokud by ze zadavatelem neodůvodněně utajovaného popisu daného požadavku (navrhovatel uvádí, že popis procesů zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky není utajovanou skutečností, a „citlivá povaha“, kterou zadavatel danému požadavku přisuzuje, je proto zavádějící) vyplynuly jakékoliv nepředvídatelné důsledky.

13. Ve vztahu k údajné citlivosti informací, které dle navrhovatele nepředstavují utajované skutečnosti, navrhovatel dále napadá, že zadavatel tyto informace odmítá poskytnout i přes prohlášení o zachování mlčenlivosti o důvěrných informacích. Dle navrhovatele neexistuje relevantní důvod tajit detailní informace, které jsou nutné pro odhad pracnosti implementace a řádné nacenění nabídek.

14. K požadavku „NP_ARCH_T_01“, který se týká provozní platformy, navrhovatel uvádí, že v zadávací dokumentaci nejsou uvedeny informace poskytující představu o cílových parametrech platformy, na níž má být ELVIS provozován. Prostý výčet výrobců anebo dílčích technologií bez jejich specifikace neposkytuje žádnou informaci o parametrech platformy zadavatele. Jako příklad navrhovatel uvádí desktop virtualizaci (VDI). Navrhovatel uvádí, že pokud bude zadavatel požadovat provoz periferních zařízení jako snímače otisků prstů na stanicích bez VDI (současný stav), mohou se pohybovat náklady na implementaci ELVIS v jednotkách mil. Kč. Pokud by však zadavatel posléze požadoval virtualizace stanic pomocí VDI, je třeba vzít v úvahu, že na trhu neexistuje čtyřprstý snímač otisků prstů certifikovaný pro provoz ve VDI a zároveň výrobce [ANONYMIZOVÁNO] (preferovaný zadavatelem) nepodporuje připojení takovýchto zařízení. Dodavatel tak musí zajistit funkčnost snímačů ve spolupráci s výrobcem zařízení (např. [ANONYMIZOVÁNO]) a také spolupracovat s výrobcem [ANONYMIZOVÁNO] na tvorbě speciálního ovladače pro připojení snímače do virtualizované stanice s VDI. Tyto skutečnosti znamenají značnou pracnost a časovou náročnost. Navrhovatel je tak přesvědčen, že provozní platforma má zásadní vliv pro pracnost a absence informací znemožňuje fixní nacenění zakázky. Proto nemůže být platforma definována až v rámci přípravy cílového konceptu.

15. K požadavku „NP_INT_07“, který se týká zajištění komunikace formou web services, navrhovatel uvádí, že vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b, v němž zadavatel poskytl bližší popis předmětného požadavku, nedoplňuje zadávací dokumentaci do podrobností umožňujících podání nabídky. Dle navrhovatele výčet prvků v tabulce obsažené v daném vysvětlení rozhodně není „podrobná specifikace API“; není vysvětleno, co znamená „ZP“, a není jasné, za jakých podmínek a v jakém stavu se má provést komunikace na zmiňovaná rozhraní, ani jakým kanálem (jakou sítí). Není jasné ani workflow, podmínky napojení na procesy ELVIS, spouštěč subprocesu, kolikrát komunikaci provést, jak zpracovat odpovědi z daného API, kam je uložit a jak na ně reagovat. Dle navrhovatele takto neúplný popis neumožňuje kvalifikovaný odhad pracnosti realizace požadavku na integraci.

16. K požadavku „NP_INT_01“, který se týká obecných pravidel pro vytváření rozhraní a úplného výčtu rozhraní, navrhovatel uvádí, že zadavatel požaduje stanovení ceny za implementaci systému ELVIS včetně jeho integrace na jiný systém (A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]), který ještě neexistuje a není známé jeho rozhraní. Navrhovatel podotýká, že pokud by nebyly cílové systémy dokončeny tak, aby na ně bylo možné systém ELVIS integrovat, vedlo by to k nemožnosti dodržení závazných termínů rámcového harmonogramu dle přílohy č. 3 návrhu smlouvy. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel se nezavazuje vést spolupráci mezi vybraným dodavatelem a třetími stranami ohledně integrace ELVIS na externí systémy, a odpovědnost za implementaci ELVIS zahrnující jeho integraci do systému A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stanovených termínech je tak na vybraném dodavateli. Zadavatel si přitom v čl. 6.2 návrhu smlouvy vyhrazuje právo posunu termínů harmonogramu z důvodu návaznosti souvisejících projektů nebo připravenosti infrastruktury, což představuje nepřípustnou libovůli zadavatele, která neodpovídá ani požadavkům na vyhrazenou změnu závazku podle § 100 zákona. Zároveň jsou na nedodržení termínů ze strany vybraného dodavatele v čl. 18.4.2 návrhu smlouvy navázány přísné smluvní pokuty (nedotýkající se práva na náhradu škody) a právo zadavatele odstoupit od smlouvy; výluka ze smluvní pokuty je vázána pouze na situaci, kdy je dodavatel schopen prokázat existenci důvodů výhradně na straně zadavatele. Dle navrhovatele se jedná o zjevně nezákonný přenos odpovědnosti za úplnost zadávací dokumentace na dodavatele.

17. K požadavku „NP_CK_02“, který se týká rekapitulace všech funkčních a nefunkčních požadavků na ELVIS v cílovém konceptu, navrhovatel uvádí, že zadavatel požaduje, aby dodavatelé stanovili cenu v kontextu nedostatečné technické specifikace, tuto následně dopracovali a rozšířili a implementovali ELVIS za předem pevně stanovenou cenu, kterou nadto zadavatel čl. 5.4 zadávací dokumentace zásadním způsobem omezil stanovením maximálních dílčích nabídkových cen. Pro ilustraci nedostatečnosti technické specifikace navrhovatel uvádí, že zadavatel v jejím čl. 3.1.2.1 (požadavek „FP_PT_12“) požaduje, aby dodavatel analyzoval a navrhl řešení pro množinu funkcionalit „Diplomatické mise“, zrealizoval odpovídající moduly v ELVIS a provedl migrace dat, aniž by k tomuto plnění poskytl jakékoli podklady k určení jeho pracnosti a finanční náročnosti.

18. K požadavku „NP_ARCH_T_02“, který se týká využívaných periferií, navrhovatel uvádí, že volba periferních zařízení má zásadní vliv na nacenění nabídky. Dodavatel musí provést integraci daných zařízení do ELVIS, což může být různě pracné pro různé typy zařízení; dodavatel musí rovněž vyhodnotit, zda existující zařízení budou podporována výrobcem a také z hlediska podpory ovladačů pro operační systém Windows. Zadavatelem uvedený typový výčet zařízení je tak dle navrhovatele nedostačující. Jako příklad navrhovatel uvádí požadavek zadavatele na snímač otisků prstů – může se jednat o výrobek za několik set Kč, nebo také o čtyřprstý snímač otisků certifikovaný FBI pro provoz v AFIS systémech, přičemž na trhu jsou výrobci, kteří dodají jen ovladače, i výrobci, kteří dodají ovladače, SDK knihovny a komplexní řešení pro integraci do aplikace. Rozdíly by dle navrhovatele zásadně ovlivnily cenu implementace ELVIS. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel zavazuje dodavatele ke stanovení závazné nabídkové ceny za plnění, které nedefinuje, ale naopak poskytnutí informací o aktuálním stavu a možnost zjištění dalších relevantních skutečností odkládá až na dobu po podání závazné nabídky.

19. Navrhovatel dále k odkazům zadavatele na byznysové zadání v podobě procesního popisu uvádí, že příloha „P10_TS“ technické specifikace (model ArchiMate) procesní popis neobsahuje; několik diagramů obsahujících ArchiMate elementy „Business Process“ či „Application Process“ nelze považovat za procesní popis. Dle navrhovatele se v celé zadávací dokumentaci nenachází ani jeden BPMN model procesu, high-level UseCase nebo podobná forma modelu procesu, popis flow, větvení, rozhodování, spouštěč procesů a jejich ukončení, ani rozpad na subprocesy. Procesní popis v zadávací dokumentaci je tak nedostačující. Tento závěr dle navrhovatele podporuje požadavek „NP_CK_01“ v čl. 3.3.2 technické specifikace, podle nějž musí dodavatel vypracovat BPMN model v rámci cílového konceptu.

20. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel v zadávací dokumentaci neposkytl informace o aktuálních stavech rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], na které má být ELVIS integrován. Rozhraní těchto systémů by dle navrhovatele měla být základní součástí technické specifikace, jestliže mají dodavatelé podat porovnatelnou nabídku se závaznou a pevně stanovenou cenou, neboť specifikace rozhraní je naprosto zásadní pro určení pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky a nacenění nabídky. Navrhovatel uvádí, že integrace dvou systémů může být jednoduchá záležitost pohybující se v desítkách tis. Kč, ale může se jednat také o náročnou integraci za jednotky až desítky mil. Kč. Navrhovatel má za to, že integrace např. na systém C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] bude velmi náročná a komplexní, ale bez konkrétní specifikace tento předpoklad nelze ověřit, natož určit danou pracnost přesněji. Navrhovatel uvádí, že systém C.[PSEUDONYMIZOVÁNO] je se současným systémem zadavatele integrován prostřednictvím rozhraní [ANONYMIZOVÁNO], má však proběhnout změna na rozhraní [ANONYMIZOVÁNO], které je zdokumentované a popsané, přičemž neexistuje důvod jeho specifikaci před dodavateli tajit. Navrhovatel ve vztahu ke komplexnosti předmětné integrace navrhuje provést důkaz znaleckým posudkem. Navrhovatel dále podotýká, že zadavatel má i dle svých vlastních slov k dispozici přesné specifikace stávajících stavů rozhraní, jen je svévolně považuje za irelevantní. Dle navrhovatele mají integrační rozhraní zásadní význam pro nacenění implementace systému ELVIS.

21. Navrhovatel uvádí, že jeho újma spočívá v nemožnosti stanovení nabídkové ceny s ohledem na zásadní nedostatky zadávacích podmínek. Navrhovatel z tohoto důvodu nemohl podat nabídku, a byla tak zmařena jeho příležitost uzavřít se zadavatelem smlouvu na veřejnou zakázku. Navrhovateli vznikla škoda spočívající v marných nákladech vynaložených v zadávacím řízení, hrozila by mu však podstatně vyšší škoda, pokud by se svou nabídkou zavázal k plnění veřejné zakázky se zcela nepředvídatelnými a nekontrolovatelnými riziky, která by na něj byla přenesena zadavatelem.

22. K argumentaci zadavatele ohledně opožděnosti některých námitek, v nichž navrhovatel odkazuje na neposkytnutí nezbytných informací ani na dotaz v rámci vysvětlení zadávací dokumentace, navrhovatel uvádí, že smyslem těchto námitek je přetrvávající neúplnost zadávací dokumentace, nikoliv napadení samotného úkonu vysvětlení.

23. Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil zadavateli nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

24. Úřad obdržel předmětný návrh navrhovatele dne 19. 9. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

25. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

26. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 20. 9. 2024.

27. Dne 30. 9. 2024 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k obsahu návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

28. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že jeho povinností není stanovit přesně každý technický aspekt plnění a že součástí předmětu veřejné zakázky není jen vývoj a implementace ELVIS, ale rovněž jeho návrh a design na základě vybraným dodavatelem provedené analýzy. Zadavatel tvrdí, že v technické specifikaci předmětu veřejné zakázky stanovil pouze technické podmínky, jejichž naplnění je povinné, a to určením parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, případně prostřednictvím popisu účelu ELVIS. Další detailní specifikace konkrétního naplnění těchto podmínek musí být definovány v cílovém konceptu dle toho, jak dodavatel uchopí technické řešení stanovených požadavků. Zadávací dokumentaci tak nelze označit za neúplnou proto, že neobsahuje technické detaily, které mají být výsledkem plnění vybraného dodavatele v podobě cílového konceptu. Zadavatel zároveň podotýká, že přizpůsobil míru podrobnosti zadávacích podmínek předpokládané odborné úrovni dodavatelů, přičemž svým postupem nepřenesl na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávací dokumentace, ale pouze odpovědnost za jejich vlastní analýzu a návrh řešení. Cílový koncept je dle zadavatele výstupem plnění veřejné zakázky vybraným dodavatelem, který na základě analýzy požadavků zadavatele v technické specifikaci a konkrétních možností řešení v daném prostředí sám navrhne design systému, který bude následně schopen vyvinout, implementovat, podporovat a rozvíjet, a to včetně řešení potřebných integrací. Dle zadavatele jde o obvyklé řešení v odvětví vývoje zakázkových informačních systému.

29. Zadavatel uvádí, že jeho požadavek na cílový koncept je v souladu s „národní metodikou, která je dostupná na webové prezentaci online: Řízení jednotlivých ICT řešení [Architektura eGovernmentu ČR]“ (dále jen „metodika ‚Řízení jednotlivých ICT řešení‘“)[1], kterou je povinen se řídit. V souladu s touto metodikou popisující životní cyklus informačních systémů ve veřejné správě je detailní prováděcí návrh řešení (blueprint) vyhotoven až po výběru dodavatele ELVIS. Zadavatel uvádí, že „s ohledem na národní metodiku uvažuje zadavatel shodný postup, a proto požaduje vytvoření ‚Cílového konceptu‘ v úvodní fázi implementačního projektu. Nedílnou součástí ‚Cílového konceptu‘, respektive ‚Detailního prováděcího návrhu řešení‘ je stanovení přesných technických specifikací dílčích částí/modulů.“

30. Zadavatel má za to, že navrhovatel v návrhu uvádí některé nové skutečnosti, jež nebyly obsaženy v námitkách, a Úřad by k nim tak dle § 251 odst. 4 zákona neměl přihlížet. Zadavatel má také za to, že část námitek byla podána opožděně, neboť směřovaly proti obsahu některých vysvětlení zadávací dokumentace.

31. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k požadavku „FP_KV_EX_06“, který se týká podporovaných stavů žádosti z FrontEndu, zadavatel uvádí, že stanovil jednoznačné kritérium splnění tohoto požadavku, a to odkazovaným minimálním výčtem požadovaných stavů, a že nechtěl omezit konkrétní technická řešení dodavatelů, která nemůže předvídat a z nichž může vyplývat výčet stavů žádostí nad určený minimální rozsah. Dle zadavatele je v rámci ELVIS s ohledem na požadavek „NP_SYS_MO_24“ požadován modul workflow, který umožňuje evidovat jednotlivé procesy napříč systémem ve spolupráci s ostatními moduly, přičemž dle přílohy „P2_TS“ technické specifikace jednotlivé stavy žádostí budou definovány formou číselníků. Systém ELVIS musí být navržen takovým způsobem, aby přidání nového stavu žádosti bylo triviální konfigurační změnou. Zadavatel uzavírá, že dodavatelé mají v zadávací dokumentaci jasně určeno, jaký minimální rozsah stavu žádostí podporovaných systémem musí být součástí ELVIS od počátku a jak má být řešeno přidávání dalších stavů, což umožňuje nacenění v rámci fixní ceny. Zadavatel odmítá, že by stavy žádostí nemohly být doplňovány jako číselníková hodnota za běhu systému, neboť takto fungují např. lowcode/no-code procesní platformy.

32. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k požadavku „FP_KV_IN_05“, který se týká zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky, zadavatel uvádí, že míra detailu specifikace daného požadavku je popsána ve stejném rozsahu, jako další funkcionality požadované k vytvoření v rámci ELVIS. Způsob specifikace se dle zadavatele v těchto případech neliší a nemění to ani poznámka o citlivé povaze požadavku. Zadavatel uvádí, že citlivá povaha se vztahuje k obsahu textové informace, kterou bude uživatel systému zpracovávat (jde o textový řádek), tento obsah přitom nemá vůbec žádný dopad do odhadu složitosti či pracnosti zpracování požadavku. Zadávací dokumentace dle zadavatele obsahuje popis, který účastníkovi říká, že taková informace se bude zpracovávat a dále jakou roli má v procesu, který má být implementován; pro zpracování nabídky je takto formulovaný požadavek zcela dostatečný. Zadavatel uvádí, že v zadávací dokumentaci jsou popsány klíčové funkcionality týkající se zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky a že úroveň jejich detailu umožňuje vytvořit si představu o složitosti analýzy a detailního designu, možného technického řešení a jeho pracnosti, a tedy také nacenění v rámci fixní ceny. Věcnou nesprávnost popisu daného požadavku zadavatel odmítá a upozorňuje, že dodavatel má zpracovat nabídku na základě zadání obsaženého v zadávací dokumentaci, nikoliv na základě svého subjektivního přesvědčení o tom, jak by zadání mělo být formulováno.

33. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k požadavku „NP_ARCH_T_01“, který se týká provozní platformy, zadavatel uvádí, že určením technologií, jejich zdrojů a služeb poskytovaných E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] omezil možná řešení na ta, z nichž může dodavatel vybírat, přičemž znalý dodavatel musí znát příslušný právní rámec, ze kterého mj. vyplývá povinnost pro poskytovatele cloudových služeb (tedy i pro E. [PSEUDONYMIZOVÁNO]) se registrovat v tzv. katalogu cloud computingu , v němž se nachází popisy požadovaných služeb, o kterých navrhovatel tvrdí, že nejsou dostupné. Zadavatel dále uvádí, že formou vysvětlení zadávací dokumentace potvrdil, které typy služeb mohou dodavatelé volit – [ANONYMIZOVÁNO] – a dodavatelé tak měli celou dobu informaci o typu služeb, které jsou prostřednictvím předepsané platformy k dispozici. Zadavatel uvádí, že všechny tyto platformou nabízené služby mají možnost být implementovány s variantními parametry, a právě tyto jsou předmětem návrhu dodavatele v rámci přípravy cílového konceptu. Vlastní konfigurace, resp. parametrizace služeb je závislá na konkrétní technologii vysoutěženého dodavatele, a nelze ji tedy bez omezení hospodářské soutěže jasně předem definovat.

34. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k požadavku „NP_INT_07“, který se týká zajištění komunikace formou web services, zadavatel uvádí, že specifikace zveřejněná v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b je dostatečná k tomu, aby měl kvalifikovaný dodavatel představu o typu rozhraní a mohl ze své zkušenosti z obdobných projektů odhadnout náklady na realizaci daného požadavku. Zadavatel uvádí, že nejasnosti a dotazy navrhovatele by byly zcela relevantní, kdyby se jednalo o detailní implementační zadání, nicméně zadavatel postupuje v souladu s mezinárodně uznávanou dobrou praxí, která je pro něj stanovena metodikou „Řízení jednotlivých ICT řešení“. Dle zadavatele navrhovatelem kladené dotazy svou hloubkou detailu spadají do fáze vyhotovení cílového konceptu.

35. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k požadavku „NP_INT_01“, který se týká obecných pravidel pro vytváření rozhraní a úplného výčtu rozhraní, zadavatel uvádí, že zadávací dokumentace je úplná ve smyslu definování minimálních požadavků, které umožňují vytvořit si představu o složitosti analýzy, náročnosti přípravy detailního designu a pracnosti realizace řešení a stanovit nabídkovou cenu. Zadavatel konstatuje, že dodavatel se má seznámit s detailním popisem byznysového zadání formou funkčních požadavků a procesního popisu. Dle zadavatele jsou veškeré procesy, které mají být zajištěny systémem ELVIS, vč. požadavků na interoperabilitu se systémy jiných institucí, zachyceny v příloze „P10_TS“ technické specifikace, která obsahuje cca 4500 elementů v notaci ArchiMate, jež ukazují na funkcionalitu rozhraní a základní otázky jeho návrhu a popisují jak výchozí stav, tak i požadované zadání k vybudování nového systému ELVIS. Zadavatel dále uvádí, že příloha „P2_TS“ technické specifikace popisuje požadavky na nové datové struktury integračních modulů ELVIS (v kapitolách č. 4.3.25, 4.3.26 aj.), čímž je rozhraní rámcově vymezeno i datově. Zadavatel uvádí, že přistupuje k technickému zadání tak, že v hlubším detailu, tj. v aplikační a infrastrukturní vrstvě nemůže jít do detailního technického popisu, neboť by již předurčoval konkrétní technické řešení, které by v konečném důsledku vedlo k objektivnímu omezení hospodářské soutěže, a k detailní definici tak musí dojít až v rámci přípravy cílového konceptu podle návrhu dodavatele. Informace o vývoji systémů druhé strany jsou dle zadavatele potřebné především při rozpracování zmíněného hlubšího detailu, a nemohou tedy chybět v době zpracování nabídky, kdy je specifikace rozhraní na shodné úrovni detailu jako všechny ostatní požadavky. Zadavatel uvádí, že přestože uvedl specifikaci pouze jedné strany integrace, může si kvalifikovaný dodavatel vytvořit dostatečnou představu o povaze spolupráce systémů, složitosti analýzy a designu řešení rozhraní na cílové systémy, odhadnout náročnost integrací a stanovit cenu.

36. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel ve svém návrhu napadá čl. 4.5 návrhu smlouvy, který dodavateli ukládá obecnou povinnost koordinace provádění díla s jinými projekty, jež mají s vývojem a implementací ELVIS vzájemnou návaznost nebo souvislost, a čl. 6.2 návrhu smlouvy, který umožňuje změnu harmonogramu provádění díla. Dle zadavatele se jedná o nové skutečnosti, které navrhovatel nenapadal v námitkách, a Úřad by k nim proto neměl přihlížet. K povinnosti koordinace díla s jinými projekty zadavatel uvádí, že vzhledem ke skutečnosti, že ELVIS nebude implementován a provozován izolovaně bez návaznosti na další systémy, je logické, že jeho provádění bude nutné se souvisejícími systémy koordinovat; předmětné ustanovení návrhu smlouvy slouží k řízení rizik projektu, nikoliv k přenášení odpovědnosti za integraci jiných systémů na dodavatele. Čl. 6.2 návrhu smlouvy pak podle zadavatele zvyšuje transparentnost, neboť zadavatel dopředu upozorňuje na možnou nutnost prodloužení harmonogramu z předem taxativně uvedených důvodů a omezuje možnost změn harmonogramu maximální dobou prodloužení v délce 6 měsíců. Zadavatel za nově uvedené považuje také námitky navrhovatele ve vztahu ke smluvní pokutě a možnosti odstoupení od smlouvy a konstatuje, že tato ustanovení se nevymykají běžnému standardu smluv, přičemž smluvní pokuta je navíc stanovena pouze pro případ prodlení dodavatele.

37. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k požadavku „NP_CK_02“, který se týká rekapitulace všech funkčních a nefunkčních požadavků na ELVIS v cílovém konceptu, zadavatel uvádí, že v žádné části zadávací dokumentace nestanovil možnost jednostranně změnit či rozšířit rozsah plnění. Zadavatel upozorňuje, že pojem „zpřesnění“ představuje princip tvorby cílového konceptu, kdy obě strany na základě analýz a návrhů dodavatele formulují detailní popis toho, jak bude nový systém ELVIS realizován. Zadavatel uvádí, že nechce a ani nesmí definovat takovou míru detailu, která by mohla předurčit některé technologie a postupy, a zároveň nechce omezovat kreativitu dodavatelů při hledání vhodných detailních řešení vedoucích k naplnění stanovených minimálních požadavků. Zadavatel tvrdí, že výraz „minimální“ používá v těch částech zadávací dokumentace, kde předpokládal, že dodavatelé mohou disponovat „širšími“ postupy, vzory, metodikami či funkcionalitami, které by mohly být užitečné, ale nejsou požadovány jako povinné.

38. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k požadavku „NP_ARCH_T_02“, který se týká využívaných periferií, zadavatel konstatuje, že k čemu a jak se budou uváděné periferie využívat, je podrobně popsáno v byznysovém zadání formou funkčních požadavků a procesního popisu. Veškeré procesy, jež mají být zajištěny systémem ELVIS, a to včetně využívání periferních zařízení, jsou zachyceny v příloze „P10_TS“ technické specifikace. Zadavatel dále uvádí, že oblast periferií je běžným tématem obdobných zakázek, přičemž problémem je zastarávání periferií a jejich neustálý vývoj jak z hlediska počtu, tak i technických řešení. Zadavatel přistoupil k formulaci svých potřeb obecně výčtem typů zařízení s očekáváním, že uchazeč na základě svých zkušeností odhadne složitost analýzy, návrhu řešení a pracnost realizace. Zadavatel rovněž poukazuje, že pokud nedojde ke shodě na řešení v cílovém konceptu, nedávají obchodní podmínky zadavateli možnost odmítnout plnění dodavatele založené na obecném zadání v zadávací dokumentaci.

39. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k odkazům zadavatele na byznysové zadání v podobě procesního popisu zadavatel uvádí, že jeho postup, kdy požaduje nabídky na základě rámcové specifikace předmětu plnění a při stanovení podmínek, za jakých se tento rámec rozpracuje do detailního designu, není porušením zákona. Zadavatel má údajně ověřeno, že postup, kdy zadání je definováno rámcově a dále rozpracováno v realizační fázi, je běžným a dodavateli přijímaným. Riziko, na které poukazuje navrhovatel, je dle zadavatele rizikem přijatelným, o čemž svědčí i skutečnost, že zadavatel obdržel konkurenční nabídky za pevně stanovenou cenu.

40. K argumentaci navrhovatele ve vztahu k neposkytnutí informací o aktuálních stavech rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] zadavatel předně uvádí, že nikdy netvrdil, že by specifikace rozhraní daných systémů byla irelevantní, pouze tvrdil, že relevantní nejsou informace, které má k dispozici, a vysvětloval, že dodavatelé mají vycházet z obecného zadání, které je dostatečné k vytvoření představy o složitosti analýzy a pracnosti možného řešení. Zadavatel konstatuje, že pro zpracování nabídky mají dodavatelé použít informace ze zadávací dokumentace, v níž zadavatel poskytl detailní popis byznysového zadání formou funkčních požadavků a procesního popisu. Zadavatel opět poukazuje na to, že veškeré procesy, jež mají být zajištěny systémem ELVIS vč. požadavků na interoperabilitu s dalšími systémy, jsou zachyceny v příloze „P10_TS“ technické specifikace, a že příloha „P2_TS“ technické specifikace popisuje požadavky na nové datové struktury integračních a hlavních byznysových modulů. Dodavatelům je tak dle zadavatele od počátku zřejmé, kde se daná data zpracovávají, a to včetně dat majících původ z předmětných integrací. Navrhovatelem napadené požadavky na integraci s externími systémy tedy nevytvářejí požadavky na implementaci další dodatečné byznysové funkcionality než té, která již byla v zadávací dokumentaci definována.

41. Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že v námitkách navrhovatele absentuje popis účinku tvrzené protiprávnosti zadávacích podmínek vůči navrhovateli, z čehož zadavatel dovozuje, že navrhovatel v námitkách dostatečně netvrdil a neprokázal svou aktivní legitimaci k podání námitek proti zadávacím podmínkám, když jeho tvrzení o hrozící újmě byla zcela obecná a nepodložená. Dle zadavatele proto nejsou splněny podmínky aktivní legitimace k podání návrhu na přezkoumání úkonu zadavatele.

Další průběh správního řízení

42. Dne 11. 11. 2024 požádal Úřad Digitální a informační agenturu, IČO 17651921, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha 3 (dále též „DIA“) – jakožto ústřední správní úřad pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy dle § 2a odst. 2 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, ve znění pozdějších předpisů, a vzhledem k působnosti DIA dle odst. 3 téhož ustanovení tohoto zákona – o poskytnutí odborného stanoviska ke konkrétně specifikovaným otázkám týkajícím se přezkoumávané problematiky, a to zejména ve vztahu k obsahu technické specifikace předmětu veřejné zakázky a ke skutečnostem tvrzeným v návrhu a ve vyjádření zadavatele.

43. Úřad předně požádal DIA o stanovisko k otázce, zda postup zadavatele v zadávacím řízení – zejména jeho požadavek na vytvoření cílového konceptu v rámci plnění předmětu veřejné zakázky (tj. až po závazném stanovení nabídkové ceny a uzavření realizační smlouvy), jehož obsahem má být „detailní analýza požadavků a podrobná specifikace navrhovaného systému včetně návrhu integrace, datové migrace, podrobného harmonogramu realizace projektu, plánu přípravy školení a testování“, resp. detailní specifikace konkrétního naplnění zadavatelem stanovených zadávacích podmínek, kdy finální podoba cílového konceptu podléhá schválení ze strany zadavatele – skutečně odpovídá zadavatelem odkazované metodice „Řízení jednotlivých ICT řešení“.

44. Úřad dále požádal DIA o odborné stanovisko ke konkrétním technickým otázkám vztahujícím se k navrhovatelem napadeným zadávacím podmínkám.

45. Dne 2. 12. 2024 Úřad obdržel odborné stanovisko DIA z téhož dne (dále jen „odborné stanovisko DIA“).

Odborné stanovisko DIA

46. DIA ve svém odborném stanovisku uvedla, že postup zadavatele v zadávacím řízení není v rozporu s metodikou „Řízení jednotlivých ICT řešení“ ani s jinými právními předpisy, které upravují oblast eGovernmentu (zejména se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a jeho prováděcími předpisy). Ve svém stanovisku DIA k tomuto závěru uvedla: „Metodika je dostatečně obecná, protože nemůže postihnout všechna specifika řešení informačních technologií u jednotlivých subjektů, na něž dopadá. Nadto již v úvodu metodiky stojí, že je žádoucí ji přizpůsobit konkrétním situacím, a to více než u jiných metodik.“ DIA rovněž konstatovala, že „řešení některých specifických situací až v cílovém konceptu“ není nijak neobvyklou situací, přičemž „příliš detailní popis ještě před zadáním zakázky“ by byl naopak kontraproduktivní, a to zejména s ohledem na rychlý a dynamický vývoj v odvětví informačních a komunikačních technologií, kdy by přílišná vázanost zadavatele detailní technickou specifikací znemožnila využití potenciálně modernějších postupů, což by v konečném důsledku mohlo způsobit neefektivnost celého řešení.

47. K technickým otázkám vztahujícím se k navrhovatelem napadeným zadávacím podmínkám DIA uvedla, že posouzení těchto otázek je mimo její působnost.

Další průběh správního řízení

48. Dne 10. 12. 2024 Úřad za účelem dostatečného zjištění skutkového stavu oslovil subjekty působící na relevantním trhu, resp. subjekty, které o veřejnou zakázku projevily zájem a v zadávacím řízení jim byla zpřístupněna neveřejná část zadávací dokumentace.

49. Úřad požádal oslovené společnosti, které v zadávacím řízení nepodaly nabídku, aby vysvětlily, co je k tomu rozhodnutí vedlo; zda se jednalo o důvody obchodního charakteru, nebo zda bylo důvodem nepodání nabídky nastavení zadávacích podmínek zadavatelem. Subjekty, které v zadávacím řízení nabídku podaly, Úřad požádal o sdělení, na základě jakých skutečností se domnívají, že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny způsobem dostačujícím pro podání nabídky a stanovení nabídkové ceny.

50. Úřad dále oslovené společnosti požádal o poskytnutí odborného stanoviska k dotazům technického charakteru vztahujícím se k jednotlivým navrhovatelem napadeným zadávacím podmínkám.

51. Úřad obdržel celkem deset odborných stanovisek obsahujících věcné závěry, a to od následujících společností:

Aricoma Digital s.r.o.,
Be a Future s.r.o., IČO 04876041, se sídlem Karlovo náměstí 313/8, 120 00 Praha 2 (dále jen „Be a Future s.r.o.“),
CCA Group a.s., IČO 25695312, se sídlem Klimentská 1652/36, 110 00 Praha 1[2] (dále jen „CCA Group a.s.“),
DXC Technology Czech Republic s.r.o., IČO 05211131, se sídlem Pikrtova 1737/1a, 140 00 Praha 4 (dále jen „DXC Technology Czech Republic s.r.o.“),
ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s r.o.,
ICZ a.s.,
MICROCOMP - Computersystém s r.o.,
MONET+,a.s., IČO 26217783, se sídlem Za Dvorem 505, 763 14 Zlín (dále jen „MONET+,a.s.“),
O2 IT Services s.r.o.,
Verisoft s.r.o., IČO 08942722, se sídlem Radlická 714/113a, 158 00 Praha 5 (dále jen „Verisoft s.r.o.“).

52. Úřad níže předkládá základní shrnutí jednotlivých stanovisek oslovených společností.

53. Společnost Aricoma Digital s.r.o., která v zadávacím řízení podala nabídku, uvádí, že zadávací podmínky byly definovány jasně a srozumitelně a umožnily zpracovat nabídku; zadávací podmínky daná společnost nepovažuje za problematické ani za překážku účasti v zadávacím řízení.

54. Společnost Be a Future s.r.o. v zadávacím řízení nepodala nabídku, ale zadávací dokumentace podle ní obsahuje nezbytné informace pro zpracování návrhu řešení a stanovení nabídkové ceny, a to v běžném rozsahu a detailu s určitou mírou rizik zakalkulovaných v rámci nabídkové ceny.

55. Společnost CCA Group a.s., která v zadávacím řízení nepodala nabídku, uvádí, že zadávací dokumentace obsahuje nejasnosti, a zmiňuje výhodu pro stávajícího dodavatele spočívající ve znalostech prostředí a integrace s navazujícími systémy. Daná společnost rovněž poukazuje na časovou náročnost přípravy nabídky. Ke stanovisku předmětné společnosti je nutno uvést, že daná společnost podala v zadávacím řízení námitky proti nedefinování rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] v zadávací dokumentaci, po odmítnutí námitek zadavatelem však nedošlo k podání návrhu k Úřadu.

56. Společnost DXC Technology Czech Republic s.r.o. ve svém vyjádření uvádí, že nepodala nabídku, neboť v průběhu přípravy nabídky dospěla k závěru, že navržené řešení by z hlediska kalkulace nákladů přesahovalo maximální cenu stanovenou zadavatelem, a to z důvodu nejistoty spojené s integracemi, vysokých požadavků na parametrizaci, náročnosti technologického prostředí a nákladů spojených s bezpečnostními opatřeními.

57. Společnost ELSO PHILIPS SERVICE, spol. s r.o. ve svém vyjádření uvádí, že v zadávacím řízení podala nabídku, nicméně v její kalkulaci musela zohlednit některé nejistoty a rizika vycházející ze zadávacích podmínek. Rizika předmětná společnost identifikovala zejména v oblastech integrací, kdy některé integrace nebyly popsány, což znamená, že se pracnost jejich implementace může zásadně lišit od odhadu v nabídkové ceně, nebo může mít i dopad do fungování aplikace jako celku, což zvyšuje riziko pro dodavatele při podání nabídky.

58. Společnost ICZ a.s., která v zadávacím řízení podala nabídku, ve svém vyjádření uvádí, že zadávací podmínky byly stanoveny dostatečným způsobem pro podání nabídky. Žádná zadávací dokumentace nepostihuje veškeré skutečnosti v takovém detailu, aby bylo možné konstatovat, že je možné podat nabídku bez rizika. V tomto případě byla míra rizika odhadnutelná.

59. Společnost MICROCOMP - Computersystém s r.o., která v zadávacím řízení podala nabídku, ve svém vyjádření uvádí, že je již dodavatelem obdobného řešení pro jiného zadavatele, díky čemuž byla schopna připravit nabídku i přes to, že některé požadavky zadavatele nebyly úplně jednoznačné. Společnost tak při stanovení nabídkové ceny musela počítat s vyšší rizikovou přirážkou.

60. Společnost MONET+,a.s. ve svém vyjádření uvádí, že v zadávacím řízení nepodala nabídku, protože veřejná zakázka nebyla v rámci rozsahu jejího plnění dostatečně specifikována tak, aby ji bylo možné bez neakceptovatelného rizika bezpečně nacenit. Odpovědi zadavatele na dotazy dodavatelů v kontextu nedostatečného zadání rozsahu a funkcionality řešení zakázky požadovaný rozsah neupřesnily; ve většině odpovědí zadavatel odkázal tazatele na skutečnost, že požadovaná upřesnění rozsahu budou specifikována až v rámci přípravy cílového konceptu, což je pozdě pro zodpovědné určení fixní nabídkové ceny.

61. Společnost O2 IT Services s.r.o. ve svém vyjádření uvádí, že v zadávacím řízení podala nabídku, přestože zadávací dokumentace obsahuje některé problematické a nejasné zadávací podmínky. U celé řady z nich je odkazováno na budoucí upřesnění v průběhu realizace veřejné zakázky (např. v průběhu přípravy cílového konceptu). V obdobných případech předmětná společnost vždy důkladně zvažuje rizika související s nedostatečnou specifikací zadávacích podmínek, která, pokud jsou ocenitelná, se nutně promítají do nabídkové ceny. Míru rizika a její dopad do nabídkové ceny může každý dodavatel hodnotit odlišně, proto má jakákoliv nejednoznačnost zadávacích podmínek přímý dopad na porovnatelnost podaných nabídek. Stávající dodavatel může mít zároveň oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení výhodnější postavení, protože disponuje informacemi ve vyšším detailu.

62. Společnost Verisoft s.r.o. ve svém vyjádření uvádí, že nabídku nepodala z obchodních důvodů, a zdůrazňuje, že zadávací podmínky považuje za přiměřené a jasně definované.

Další průběh správního řízení

63. Dne 11. 12. 2024 Úřad obdržel repliku navrhovatele k vyjádření zadavatele k návrhu a vyjádření navrhovatele k odbornému stanovisku DIA z téhož dne.

Replika navrhovatele

64. Navrhovatel ve své replice předně uvádí, že skutečnost, že bylo v zadávacím řízení podáno pět nabídek, nijak nesouvisí se zákonností či nezákonností zadávací dokumentace. Nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení nezohledňují riziko vyplývající z nedostatečného popisu zadání předmětu veřejné zakázky, neboť toto riziko ani nelze racionálně vyčíslit.

65. Dle navrhovatele zadavatel nespecifikoval technické podmínky předmětu veřejné zakázky ani prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny. Není nutné, aby zadavatel stanovil každý jednotlivý technický aspekt, ale musí specifikovat své požadavky tak, aby bylo možné podat nabídku s konkrétní představou způsobu plnění, což v daném případě není možné. Navrhovatel se nedomáhal, aby zadavatel specifikoval technické řešení, ale aby definoval požadavky na předmět veřejné zakázky. Zadavatel cílový koncept pojal tak, že v něm nemá být provedena pouze detailní specifikace způsobu řešení plnění, ale upřesnění požadavků na plnění, na jejichž specifikaci zadavatel rezignoval.

66. Dle navrhovatele zadavatel ve svém vyjádření z věcného hlediska nijak nevyvrací ani dílčí nedostatky jednotlivých sporných požadavků technické specifikace.

67. K požadavku „FP_KV_EX_06“ navrhovatel uvádí, že stavový model žádosti o vízum je nesjednocený a odlišný ve všech zainteresovaných systémech, což vyvolává netriviální pracnost na synchronizaci dat a procesů, o čemž zadávací dokumentace mlčí. Dle navrhovatele systém C.[PSEUDONYMIZOVÁNO] obsahuje [ANONYMIZOVÁNO], kdy tyto enumerace jsou pevně dané a neměnné (jde o uzavřený výčet hodnot, který nemůže být doplňován jako položky v číselníku). Tyto skutečnosti platí pro stávající i nové systémy včetně ELVIS, kdy stavů žádosti nemůže být nekonečný počet. Navrhovatel trvá na tom, že přidání nového stavu žádosti nemůže být triviální konfigurační změnou.

68. K požadavku „FP_KV_IN_05“ navrhovatel uvádí, že jestliže se citlivost vztahuje k obsahu zpracovávané textové informace, není důvod, aby taková informace v zadávacích podmínkách figurovala, a není zřejmé, proč zadavatel stanovil, že poskytne upřesnění požadavku až vybranému dodavateli. Nová informace o tom, že citlivost se vztahuje k obsahu textového řádku, nemůže zpětně napravit nejistotu ohledně dopadu daného požadavku na stanovení nabídkové ceny. Jestliže zadavatel tvrdí, že dodavatelé mají vycházet ze zadání, nikoliv ze svého přesvědčení o tom, jak má být zadání formulováno, navrhovatel uvádí, že vycházel ze zadávací dokumentace, ale její mezery a nesrovnalosti (které identifikoval na základě svých znalostí příslušné legislativy) přípravu nabídky znemožňovaly.

69. Navrhovatel podotýká, že dokumenty, které mají představovat analytický podklad pro systém ELVIS, jsou pro tvorbu nabídky nedostatečné; příloha „P10_TS“ technické specifikace je pouze model ARCHIMATE s diagramy a neobsahuje žádný popis ani specifikaci (zejména rozhraní). Daná příloha se z 37 % věnuje stávajícímu systému EVC2, jehož je navrhovatel autorem, a ví tak, že popis stávajícího stavu je nepřesný, neúplný a často chybný. Pro návrh a nacenění systému ELVIS je předmětná část zadávací dokumentace irelevantní. Navrhovatel dále uvádí, že součástí předmětu veřejné zakázky na provedení analýzy, studie proveditelnosti a návrhu řešení ELVIS měla být i „detailní technická specifikace řešení“, která však není součástí zadávací dokumentace veřejné zakázky. Příloha „P10_TS“ funkci takového výstupu nijak nenahrazuje. Navrhovatel dále podotýká, že model budoucího systému ELVIS v dané příloze obsahuje zásadní vady, které vyvolávají nepřesnost v odhadu pracnosti a stanovení nabídkové ceny. Daná příloha například předpokládá integraci ELVIS pomocí komponenty [ANONYMIZOVÁNO], která je však nepoužitelná, neboť [ANONYMIZOVÁNO]. Nemožnost použití [ANONYMIZOVÁNO] (a nutnost počítat v nabídce se složitějším řešením) by mohla prokázat specifikace rozhraní B. a C. [PSEUDONYMIZOVÁNO], které však zadavatel nezveřejnil, aniž by k tomu existoval oprávněný důvod.

70. K požadavku „NP_ARCH_T_01“ navrhovatel uvádí, že z katalogu služeb E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] lze identifikovat čtyři diametrálně odlišné možnosti pro platformu ELVIS, které zásadně ovlivňují návrh systému ELVIS, jeho pracnost a nacenění. Dle navrhovatele je ponecháno na libovůli zadavatele, jakou technologii pro svou platformu zvolí. Samotný katalog služeb E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] dává velmi široké rozpětí možností technologických platforem a nemůže být v dané věci relevantním vodítkem.

71. K požadavku „NP_INT_07“ navrhovatel uvádí, že obsah tabulky uvedené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b je ve vztahu k namítané chybějící specifikaci API zcela irelevantní. Jedná se o pouhý tabulkový výčet položek bez jakéhokoliv popisu rozhraní. Navrhovatel uvádí, že zadavatel mohl v souladu s obvyklou praxí použít tzv. „system context diagram“ a slovní popis rozhraní; výčet datových položek, které zadavatel dodatečně uveřejnil, nedává informace o samotném rozhraní. Zadavatel dle navrhovatele mohl popsat směr a typ komunikace, určit, přes jaký protokol bude probíhat, uvést požadované zabezpečení a autentizace a vymezit charakteristiku rozhraní.

72. Argument zadavatele, že je při změně termínů limitován dobou 6 měsíců, navrhovatel považuje za zavádějící, neboť v této době může zadavatel změnit termíny i bez souhlasu dodavatele, v případě změny o delší časové období však dodavatel není nijak chráněn a pokud souhlas neposkytne, bude stále platný dřívější harmonogram a na něj navázané sankce, přičemž pokud souhlas poskytne, bude nucen nadále poskytovat plnění za fixní cenu při zvyšujících se interních nákladech.

73. Navrhovatel dále poukazuje, že dodavatelé mají možnost si na základě neúplné zadávací dokumentace vytvořit představu o složitosti požadované analýzy, ale nikoliv o pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že zadavatelem poskytnuté byznysové zadání není kompletní už jen proto, že zadavatel odkazuje na neexistující systémy či zatím neexistující integrační rozhraní. Dle navrhovatele se nejedná o procesní popis, ale pouze o několik schémat ARCHIMATE pro procesy a subprocesy ELVIS, které nenahrazují procesní model, procesní karty, procesní analýzu ani BPMN model používaný standardně pro tuto oblast zadávání. Zadavatel požaduje vytvoření BPMN modelu až vybraným dodavatelem. Zadavatel dle navrhovatele rovněž v příloze „P10_TS“ neuvedl ani jediný aplikační proces TO-BE. Dle navrhovatele je argumentace zadavatele založená na počtu 4500 elementů v předmětné příloze je vysoce zavádějící, neboť třetina těchto elementů se týká stávajícího stavu (a je irelevantní pro nacenění požadovaného stavu); elementů pro business procesy a subprocesy je v modelu nominálně pouze 410 a reálně ještě méně, neboť jsou zde opakovaně založeny duplicitní elementy. Obdobně argumentaci zadavatele odkazem na přílohu „P2_TS“ a požadavky na datové struktury považuje navrhovatel za zavádějící, neboť zadavatel tvrdí, že je rozhraní vymezeno „i datově“, když je ve skutečnosti vymezeno pouze datově.

74. K požadavku „NP_CK_02“ navrhovatel uvádí, že jestliže informace nezbytné pro stanovení pracnosti a nabídkové ceny absentují v zadávací dokumentaci, nelze v cílovém konceptu očekávat jejich rekapitulaci. Jestliže zadavatel tvrdí, že mu smluvní podmínky nedávají možnost odmítnout plnění založené na obecném zadání v zadávací dokumentaci, navrhovatel konstatuje, že takové plnění vůbec není možné realizovat, neboť zadání musí být z hlediska požadavků dopracováno a upřesněno, a pro konkrétní návrh technického řešení tak aktuální zadání nedává dostatečné vstupní informace.

75. K požadavku „NP_ARCH_T_02“ navrhovatel uvádí, že tvrzení zadavatele, podle nějž se periferní zařízení používají k triviálním úlohám, je zcela mylné a zavádějící. Dle navrhovatele je zpracování otisků prstů po naskenování snímačem komplexní proces závazně definovaný standardy a specifikacemi pro biometriku. Pro doložení svého tvrzení navrhovatel předkládá postup zpracování otisků ve vízovém procesu při pořízení žádosti o schengenské vízum. Navrhovatel dále uvádí, že je možné pořídit snímače včetně softwaru, pořídit snímače, u nichž je nutné software implementovat, nebo použít již existující snímače zadavatele, přičemž volba snímače a jeho softwaru zásadně ovlivňuje cenu nabízeného systému. Dle navrhovatele je irelevantní, že zadavatel hodlá zařízení pořídit z vlastních zdrojů, neboť dodavatel musí zajistit jejich integraci do ELVIS, což se u různých systémů liší pracností.

76. K neposkytnutí informací o aktuálních stavech rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] navrhovatel opětovně uvádí, že argumentace rozsahem 4500 elementů ARCHIMATE v příloze „P10_TS“ je účelová a zavádějící. Jako důkaz navrhovatel uvádí konkrétní skutečnosti ohledně zadavatelem zveřejněného modelu ARCHIMATE, které se týkají rozhraní se systémem C.[PSEUDONYMIZOVÁNO]:

V modelu procesů TO-BE (požadovaný stav) je složka subprocesu „Odeslat data do C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] TO-BE“ zcela prázdná.
Business Object „Data C. [PSEUDONYMIZOVÁNO]“ existuje pouze v modelu AS-IS (stávající stav), ale v modelu TO-BE chybí.
Model obsahuje pouze jedinou Application service „Komunikace s C. [PSEUDONYMIZOVÁNO]“, která nemá žádný detail ani rozpad, a navíc má nesprávný popis.
Celé rozhraní na systém C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ([ANONYMIZOVÁNO]) je v příloze „P10_TS“ namodelováno jako jedna čára (vazba) mezi komponentami API-Gateway a modulem C. [PSEUDONYMIZOVÁNO], což je zavádějící a nedostačující zjednodušení.
Model View „MZV_APP_L0_Základní dekompozice integrace“ vykazuje dále následující vady:

[ANONYMIZOVÁNO]

77. K částem návrhu, které zadavatel označil za nové skutečnosti, jež nebyly obsaženy v námitkách, navrhovatel uvádí, že příslušná argumentace navazuje na podané námitky, reaguje na rozhodnutí o námitkách a přímo souvisí s problematikou dopracování zadání až v rámci cílového konceptu.

78. Ke snaze zadavatele zpochybnit specifikaci újmy navrhovatel uvádí, že jemu hrozící újmu specifikoval zcela explicitně a obsáhle již v námitkách.

79. Navrhovatel trvá na svém návrhu a žádá Úřad, aby zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.

Vyjádření navrhovatele k odbornému stanovisku DIA

80. Navrhovatel podotýká, že DIA ve svém odborném stanovisku vyloučila, že by prováděla technické posouzení položených dotazů. Předmětné dotazy dle navrhovatele směřovaly k posouzení dostatečnosti zadání ve smyslu vymezení funkčních a nefunkčních požadavků, popisu vnitřních procesů v organizaci zadavatele a infrastruktury, do níž má být řešení integrováno, zatímco DIA své stanovisko formulovala tak, jako by předmětem dotazovaných skutečností byly nedostatky ve specifikaci výsledného řešení, když uvedla, že příliš detailní specifikace by mohla být na překážku vlastní invenci dodavatele. Dle navrhovatele nemůže dodavatel svou invenci použít, pokud nemá k dispozici základní informace o potřebách zadavatele, pro jejichž naplnění má řešení vytvořit. DIA se tak dle navrhovatele nevyjádřila k základní otázce, zda je na základě zadávací dokumentace možné nalézt konkrétní technické řešení, které by bylo ocenitelné v rámci závazné a fixní nabídky.

81. Navrhovatel má za to, že bez posouzení konkrétních částí technické specifikace není možné dospět k podloženému závěru o tom, zda daná technická specifikace obsahuje dostatečné podrobnosti pro podání nabídek. Navrhovatel je přesvědčen, že odborné stanovisko DIA nepředstavuje ucelený podklad pro zjišťování skutkového stavu.

Další průběh správního řízení

82. Usnesením ze dne 27. 1. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí. Tuto lhůtu Úřad na žádost zadavatele usnesením ze dne 30. 1. 2025 prodloužil o dalších 7 dnů.

83. Dne 4. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Dne 10. 2. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 4. 2. 2025

84. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rekapituluje svou argumentaci týkající se nedostatečnosti specifikace předmětu veřejné zakázky a netransparentnosti zadávací dokumentace, která vede k nerovnému postavení dodavatelů a neporovnatelnosti jejich nabídek. Navrhovatel opakuje své argumenty obsažené v návrhu ve vztahu k jednotlivým konkrétním napadeným zadávacím podmínkám.

85. Navrhovatel uvádí, že určení technických podmínek prostřednictvím požadavků na výkon a funkci nemůže představovat bezbřehé oprávnění zadavatele vymezit technické podmínky zcela libovolně a s absencí informací podstatných pro stanovení fixní nabídkové ceny za komplexní řešení, jež má být realizováno v předem stanoveném harmonogramu, který jsou dodavatelé pod hrozbou smluvních sankcí povinni dodržet. Jestliže chtěl zadavatel poskytnout dodavatelům volnost při zpracování technického řešení v rámci cílového konceptu, nemohl vedle toho stanovit svazující podmínky, které flexibilitu při realizaci předmětu veřejné zakázky znemožňují.

86. Dle navrhovatele je z šetření provedeného Úřadem zjevné, že z pohledu oslovených dodavatelů (a to včetně těch, kteří podali nabídku) obsahovaly zadávací podmínky nejasné pasáže, jež museli dodavatelé v nabídkové ceně zohledňovat paušalizovanými rizikovými přirážkami, které nebylo možné stanovit racionální úvahou ani objektivní kalkulací rizika. Navrhovatel je přesvědčen, že situaci, kdy zadavatel v zadávací dokumentaci neposkytl informace v dostatečné míře podrobností pro stanovení fixní a závazné nabídkové ceny, nelze považovat za dovolený přenos rizika na dodavatele.

87. Dle navrhovatele rozdíly v rizikové přirážce k pokrytí objektivně neodhadnutelných nákladů plynoucích z nedostatečně specifikovaného zadání předmětu veřejné zakázky dosahují hodnoty desítek milionů Kč. Navrhovatel uvádí, že zadávací řízení s takovou mírou neurčitosti zadání je v rozporu se zákonem a zcela degraduje hospodářskou soutěž, neboť se v takovém případě nejedná o soutěž o nejvýhodnější nabídku, ale o soutěž o akceptaci nejvyšší míry rizika, které zadavatel nezákonně přenesl na dodavatele.

88. Z pohledu navrhovatele šetření provedené Úřadem potvrzuje, že neurčitost zadávacích podmínek vedla k vysokému rozptylu nabídkových cen za implementaci systému ELVIS. Navrhovatel podotýká, že nejvyšší nabídková cena za implementaci systému ELVIS je zhruba dvojnásobná ve srovnání s nejnižší nabídkovou cenou.

89. Navrhovatel je tak přesvědčen, že jeho námitka ve vztahu k možnému rozdílu v ocenění rizika jednotlivými dodavateli na základě neurčitosti zadávací dokumentace v řádu až desítek milionů Kč, kdy tento rozdíl vede k reálné neporovnatelnosti nabídek a zmaření hospodářské soutěže, se ukázala jako zcela oprávněná.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 10. 2. 2025

90. Zadavatel úvodem svého vyjádření k podkladům reaguje na některá tvrzení obsažená v replice navrhovatele, která jsou dle zadavatele spekulativní či přímo nepravdivá. K tvrzení navrhovatele, že nelze vyloučit, že dodavatelé v zadávacím řízení podali nabídky ve snaze získat referenční zakázku za cenu jakýchkoliv ekonomických ztrát, zadavatel uvádí, že tato úvaha je zcela absurdní; účastníci zadávacího řízení museli splnit kritéria technické kvalifikace, a nedává tedy smysl, aby dodavatelé, kteří již obdobnou zkušeností disponují, podávali nabídku pouze pro získání dalších zkušeností za cenu rozsáhlých ekonomických ztrát. K tvrzení, že žádný účastník zadávacího řízení nemůže být schopen doložit uvažovaný způsob plnění veřejné zakázky, zadavatel uvádí, že jde o spekulaci, přičemž z vyjádření řady dodavatelů naopak vyplývá, že mají jasnou představu o způsobu plnění veřejné zakázky a nebyl pro ně problém jej nacenit.

91. Zadavatel dále reaguje na tvrzení navrhovatele, podle nějž zadavatel v zadávacím řízení neposkytl požadovaná objasnění zadávací dokumentace. Zadavatel se ohrazuje, že žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace vyřizoval, přičemž ze stanovisek oslovených dodavatelů vyplývá, že považovali reakce zadavatele za dostatečné.

92. Zadavatel uvádí, že když navrhovatel tvrdí, že požadavky zadavatele mají být dotvářeny až v analytické fázi plnění veřejné zakázky, jedná se o překroucení zadávacích podmínek, z nichž ve skutečnosti vyplývá, že v analytické a návrhové fázi plnění má být navrženo a upřesněno řešení vybraného dodavatele reagující na předem známé požadavky zadavatele.

93. Ve vztahu k požadavkům „NP_ARCH_T_01“ a „NP_ARCH_T_02“ se zadavatel rovněž vymezuje proti nesprávné interpretaci zadávacích podmínek navrhovatelem, když uvádí, že stanovil pouze okruh cloudových služeb typu [ANONYMIZOVÁNO] poskytovaných E. [PSEUDONYMIZOVÁNO], jejichž dostatečné specifikace jsou veřejně dostupné, ze kterých bude vybraný dodavatel volit platformu vhodnou pro své řešení. Dodavatel si tedy může ze služeb nabízených E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] sám zvolit a oznámit zadavateli, jaká konfigurace platformy je pro jeho řešení potřebná, načež zadavatel zajistí poskytnutí takové platformy od E. [PSEUDONYMIZOVÁNO].

94. Ve vztahu k požadavku „NP_INT_01“ zadavatel uvádí, že jestliže navrhovatel tvrdí, že „v případě změny o delší časové období však dodavatel není nijak chráněn a pokud souhlas neposkytne, jeho situaci to nijak nezlepší“, zcela pomíjí fakt, že smlouva zavazuje obě strany, tedy i zadavatele, které v případě porušení svých smluvních povinností odpovídají druhé straně za škodu; stejně tak odpovědnost za prodlení nebude v případě důvodů na straně zadavatele stíhat dodavatele, jak vyplývá z čl. 16.5 návrhu smlouvy i z právních předpisů.

95. Zadavatel podotýká, že navrhovatel překrucuje také odborné stanovisko DIA, která tvrdí, že „příliš detailní popis ještě před zadáním zakázky by byl kontraproduktivní“, a jednoznačně má přitom na mysli popis požadavků zadavatele, neboť popis návrhu řešení nemůže být před zadáním veřejné zakázky k dispozici; navrhovatel však nelogicky tvrdí, že se DIA vyjadřuje k návrhu řešení.

96. Zadavatel uvádí, že odborné stanovisko DIA potvrzuje, že zadavatel postupoval v souladu s metodikou „Řízení jednotlivých ICT řešení“, přičemž řešení specifických situací ve fázi zpracování cílového konceptu informačního systému je ze strany DIA označeno za obvyklý postup. DIA dle zadavatele zároveň zdůrazňuje, že příliš detailní zadání by naopak mohlo mít negativní vliv na hospodářskou soutěž. Zadavatel uvádí, že stanovisko DIA potvrzuje postup zadavatele jako obvyklý, správný a odpovídající dobré praxi; obvyklost postupu zadavatele byla přitom obdobně konstatována i ve stanoviscích dodavatelů Aricoma Digital s.r.o., Be a Future s.r.o. a Verisoft s.r.o.

97. Zadavatel dále tvrdí, že ze stanovisek oslovených dodavatelů vyplývá, že většina dodavatelů, kteří se rozhodli nepodat v zadávacím řízení nabídku, tak učinila z jiných důvodů než pro nedostatečnou specifikaci předmětu plnění veřejné zakázky, která by bránila nacenění nabídky. Častěji se jednalo o důvody jako nedostatečná kapacita nebo chybějící kvalifikace.

98. Zadavatel uvádí, že předpokládal profesionalitu a zkušenost na straně dodavatelů, která je u jednotlivých dodavatelů přirozeně rozdílná, a proto je rozdílná i jejich schopnost reagovat na požadavky zadavatele, což však nelze přičítat zadavateli. Cílem zadavatele je vybrat zkušeného a spolehlivého dodavatele, který se v předmětu plnění veřejné zakázky dobře orientuje; ze stanovisek oslovených dodavatelů přitom vyplývá, že zadávací podmínky jsou formulovány tak, aby na jejich základě takový dodavatel připravil nabídku, kterou dokáže splnit.

99. Zadavatel závěrem svého vyjádření shrnuje, že byť zadávací podmínky mohou generovat určitou přirozenou míru nejistoty, zadavatel postupoval v souladu nejen s právními předpisy, ale rovněž s obvyklou praxí zadávání veřejných zakázek na informační systémy, metodikou DIA a standardem, na nějž jsou profesionální a zkušení dodavatelé adaptováni.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 2. 2025

100. Dne 25. 2. 2025 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-07312/2025/500 (dále jen „rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025“).

101. Výrokem I. rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025 Úřad rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 36 odst. 3 zákona tím, že nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, neboť v čl. 3.2.3 a 4.1.1.2 technické specifikace stanovil, že implementace systému ELVIS musí zahrnovat integraci tohoto systému na systémy třetích stran A., C., B. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], aniž by v zadávací dokumentaci uvedl technickou specifikaci rozhraní daných systémů nezbytnou pro nacenění požadovaných integrací, což mohlo mít dopad do tvorby nabídek a vést k podání neporovnatelných nabídek, v důsledku čehož zadavatel stanovil zadávací podmínky v rozporu se zákonem.

102. Výrokem II. rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025 Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele zrušil zadávací řízení na veřejnou zakázku.

103. V odůvodnění výroku I. daného rozhodnutí Úřad uvedl, že poptávané plnění nemusí být v rámci zadávací dokumentace za všech okolností technicky specifikováno do nejmenších detailů, pokud jsou současně naplněny veškeré zákonné požadavky pro stanovení zadávacích podmínek. K tomu Úřad poukázal na paralelu se stavebními zakázkami realizovanými metodou Design & Build. Dodavatelům však vždy musí být poskytnuty zadávací podmínky v detailech dostatečných pro přípravu, nacenění a podání vzájemně porovnatelných nabídek. Již ve fázi podání nabídek musí mít dodavatelé k dispozici zadání, na jehož základě mají svůj návrh řešení vytvořit, a to v takových podrobnostech, aby dokázali učinit kvalifikovaný závěr o tom, jak pracné a časově náročné bude naplnit požadavky zadavatele.

104. Úřad se následně zabýval vyhodnocením poskytnutých odborných stanovisek, přičemž se zaměřil na požadavky týkající se integrace systému ELVIS na systémy A., C., B. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Úřad dovodil, že část dodavatelů považovala informace obsažené v zadávacích podmínkách za dostatečné pro stanovení nabídkové ceny (někteří z nich však s výhradou), další část dodavatelů naopak nikoliv; u části z negativních odborných stanovisek byla nejasnost zadávací dokumentace v této části dokonce důvodem pro nepodání nabídky, další část pak musela v nabídkové ceně zohlednit vysokou rizikovou přirážku, případně byla schopna nabídku podat jen na základě svých dřívějších zkušeností při realizaci projektů obdobného charakteru.

105. Úřad uvedl, že pokud se dodavatelé z důvodu nedostatečné technické specifikace uchýlí ke kalkulaci nabídkové ceny na základě odhadů vycházejících z předchozích zkušeností a výpočtům rizikové přirážky za účelem zohlednění související nejistoty, nelze konstatovat, že zadávací podmínky byly stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a že nedošlo k nedovolenému přenášení odpovědnosti za zadávací podmínky na dodavatele. Úřad rovněž poukázal na rozptyl dílčích nabídkových cen za implementaci systému ELVIS, jejíž součástí je i cena za integraci na řešené systémy, a dovodil, že tento cenový rozptyl představuje indicii nasvědčující tomu, že dodavatelé nevycházeli z jednotných a dostatečně podrobně specifikovaných informací.

Řízení o rozkladu

106. Proti rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025 podal zadavatel dne 12. 3. 2025 blanketní rozklad, který následně dne 24. 3. 2025 ve stanovené lhůtě doplnil o odůvodnění. Zadavatel napadal konkrétní skutečnosti ve vztahu k odborným stanoviskům oslovených dodavatelů a zpochybnil výklad těchto stanovisek provedený Úřadem. Podle zadavatele Úřad nedostatečně posoudil technickou část zadávací dokumentace a dospěl k nesprávnému vyhodnocení její nedostatečnosti ve smyslu § 36 odst. 3 zákona.

107. Dne 28. 4. 2025 předseda Úřadu vydal rozhodnutí o rozkladu zadavatele č. j. ÚOHS-15476/2025/163 (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“), kterým zrušil rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 2. 2025 a vrátil věc Úřadu k novému projednání.

108. Předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu uvedl, že souhlasí s obecnými závěry Úřadu k požadavkům na podrobnost zadávacích podmínek. Za zásadní předseda považuje konstatování, že zadavatel musí poskytnout takové informace, aby mohli dodavatelé určit pracnost a náročnost naplnění požadavků. Dle předsedy je podstatou řešeného případu naplnění minimálního limitu obsaženého v § 36 odst. 3 zákona, podle nějž zadavatel zadávací podmínky stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

109. Předseda Úřadu rozebral jednotlivá odborná stanoviska, z nichž Úřad ve svém rozhodnutí vycházel, a dospěl k závěru, že „Úřad […] uvádí, že není možné, aby byli dodavatelé nuceni vycházet namísto z dostatečné specifikace předmětu veřejné zakázky výhradně ze svých subjektivních odhadů založených na dřívějších zkušenostech, nebo aby museli nejasnosti kompenzovat navyšováním nabídkové ceny o rizikovou přirážku. Podle Úřadu nelze překlenout nedostatečnost zadávacích podmínek zkušenostmi z obdobných zakázek, neboť v takovém případě mají dodavatelé rozdílné výchozí předpoklady, což se promítá do nabídkových cen. Jak ale vyplývá z dosud uvedeného, takto kategoricky nezní výrazná většina odborných stanovisek, byť tak Úřad jejich obsah prezentuje. Tyto závěry Úřadu tedy nelze bez dalšího akceptovat. Vždy je totiž nutné zkoumat okolnosti a míru takového odhadu ceny a využití předchozích zkušeností. To ale Úřad nezjistil, neboť ne vždy dostal informace o relevantnosti poskytnutých informací, o rozsahu, který dodavatelům chybí a jak se promítá do nabídkové ceny. Zjištěný skutkový stav neodpovídá na otázku, jestli jsou to požadavky na integraci, které způsobují neporovnatelnost nabídek, přitom Úřad učinil právě tento závěr.“

110. Předseda Úřadu považuje za správný odkaz zadavatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-21071/2024/500 ze dne 23. 5. 2024, které hovoří o využití odborného odhadu v situaci, kdy nemůže dojít s ohledem na objektivní důvody k bližší specifikaci určitého požadavku. V tomto kontextu je proto dle předsedy Úřadu nutné vyřešit otázku, zda skutečně nebylo objektivně možné přesněji specifikovat parametry důležité pro nacenění integrací, čímž se Úřad v napadeném rozhodnutí nezabýval. Toto zjištění dle předsedy Úřadu nemusí mít stejnou podobu u neexistujícího systému A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a u ostatních systémů. Zatímco v prvním případě by šlo o to, zda zadavatel poskytl veškeré informace, které měl k co nejpodrobnějšímu nastavení daného systému k dispozici, a obecně o zjištění výchozího stavu daného systému v době zahájení zadávacího řízení, u systémů C., B. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] by bylo nutné zjistit, jestli jsou skutečně informace, které zadavatel neposkytl, irelevantní, jak uvádí, a zda ani v tomto případě nemohl poskytnout další podklady. Předseda Úřadu současně poukázal na další pasáž výše citovaného rozhodnutí, podle nějž zákon neurčuje, že by zadavatel musel stanovit zadávací podmínky do úplných podrobností, ale pouze do podrobností nezbytných pro účast v zadávacím řízení.

111. Předseda Úřadu odkázal na své rozhodnutí č. j. ÚOHS-27994/2024/161 ze dne 22. 7. 2024 a uvedl, že nelze obecně souhlasit s Úřadem, že by nemohl být potenciálně neúplný popis v zadávacích podmínkách vyplněný předchozími zkušenostmi a odbornou znalostí relevantních dodavatelů. Předseda Úřadu uvedl, že „úkolem Úřadu totiž bylo zjistit, do jaké míry jsou mezery způsobeny vadným stanovením zadávacích podmínek. V případě neexistujícího systému A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] tedy jaké informace je nutné znát pro odhad alespoň základního rozsahu pracnosti a složitosti, zda zadavatel vymezil takové jeho kvality, které vymezit mohl, zda je ocenění integrace na dosud neexistující systém na trhu běžné a v jakých částkách se rozdíly v nacenění mohou pohybovat. U systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] je pak zásadní otázkou to, zda jsou již poskytnuté informace takové úrovně, že jsou zadavatelem předloženy v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení. Nemusí být totiž nutně vadou neposkytnutí dalších podrobností týkajících se rozhraní jednotlivých systémů s odůvodněním, že procházejí revizemi.“

112. Předseda Úřadu dále uvedl, že z odborných stanovisek vyplývá, že promítnutí zkušeností do stanovení rozsahu pracnosti a nabídkové ceny je do jisté míry běžné, a to i v případě stanovení pracnosti a náročnosti integrace na neexistující systémy. Dle předsedy Úřadu nedává smysl, aby Úřad v takovém případě dovozoval, že vyplnění určité mezery v popisu integrací a rozhraní integrovaných systémů je vždy vadou, protože to zjevně neodpovídá realitě té části trhu, kterou Úřad oslovil. Předseda Úřadu dále konstatuje, že stávající dodavatel služeb bude mít vždy přesnější informace o plnění než ostatní dodavatelé, jimž zadavatel ne vždy může poskytnout informace, které tento deficit odstraní. V takovém případě je přirozené, že ostatní dodavatelé překlenují tento stav svými zkušenostmi, neboť jim nic jiného nezbývá. Už jen z tohoto důvodu dle předsedy Úřadu nemůže bez dalšího platit úvaha Úřadu o (ne)využívání zkušeností k nacenění nabídky; tím spíše, pokud u velké části odborných stanovisek nelze hovořit o tak extenzivním poukazování na nutnost využití zkušeností, jak ve svém rozhodnutí tvrdí Úřad. Závěry Úřadu by navíc znamenaly, že nelze nikdy souběžně realizovat více na sebe integrovaných systémů, neboť nikdy nebude známo přesné rozhraní daných systémů, s čímž předseda Úřadu nemůže souhlasit, pokud z odborných stanovisek vyplývá, že jde o nikoliv výjimečnou situaci na trhu.

113. Předseda Úřadu tak nesouhlasil se závěrem Úřadu, že v případě požadavků na integraci lze mít za prokázané, že je významná část dodavatelů považuje za nedostatečné. Předseda uvedl, že „z odborných stanovisek totiž nelze dojít k takto přesvědčivému závěru, protože Úřad buď daná odborná stanoviska nevyložil správně (dotvářel jejich text či opomněl jiné části textu), nebo promítl nejednoznačnost vícero zadávacích podmínek pouze do požadavků na integraci. Z toho následně dospěl k závěru, že některé společnosti nepodaly nabídku právě kvůli nedostatečnosti požadavků na integraci, případně že neporovnatelnost nabídek je důsledkem právě řešených požadavků, což ale nelze z podstatné části odborných stanovisek vyčíst. Pokud chtěl Úřad učinit takový závěr, měl zkoumat konkrétní dopad údajně nedostatečných požadavků na integraci na odhady jednotlivých dodavatelů a zjistit, o jaký cenový rozptyl skutečně může jít. Nelze totiž říci, že pokud by se u dílčí nabídkové ceny limitované částkou 158 000 000 Kč bez DPH jednalo o rozptyl v řádech maximálně jednotek milionů Kč, jedná se zároveň o doklad neporovnatelnosti nabídek. Úřad měl zjišťovat, jestli požadavky vymezené zadavatelem skutečně připouští takovou míru rozdílu, že odborně zdatný dodavatel může do této mezery vyplnit tak odlišné parametry, které by měly vliv na porovnatelnost nabídek. Úřad navíc měl zohlednit to, že do dílčí nabídkové ceny se promítají i další potenciálně problematické zadávací podmínky, respektive takové zadávací podmínky, ve vztahu k nimž dodavatelé zohledňovali určitou míru rizika.“

114. Předseda dále Úřadu vytknul, že ve svém rozhodnutí nijak nevypořádal návrh navrhovatele na provedení důkazu znaleckým posudkem ve vztahu k pracnosti integrace na systém C.[PSEUDONYMIZOVÁNO]. Úřad měl dle předsedy zvážit, jestli nebylo vhodné vyhotovit znalecký posudek za účelem zjištění dostatečnosti poskytnutých informací k integraci systému ELVIS na jiné systémy a případného rozptylu pracnosti a ceny.

115. Předseda Úřadu dále nepovažuje za správnou argumentaci Úřadu týkající se rozdílu v nabídkových cenách. Předseda nesouhlasil s tím, jak Úřad vyhodnotil odborná stanoviska co do cenového rozptylu integrací systému ELVIS na jiné systémy a že souvisejícími závěry podpořil svoji argumentaci o neporovnatelnosti nabídek, neboť Úřad dle předsedy dotvářel některá odborná stanoviska do znění či významů, které neobsahují, a přiřadil řešené zadávací podmínce týkající se ceny integrací větší důraz, než to činila odborná stanoviska. Předseda uvedl, že považuje za zcela nesprávné pokládat rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší dílčí nabídkovou cenou (ale i mezi ostatními cenami) za důsledek řešené zadávací podmínky, neboť cenový rozptyl, který by měla údajná nezákonnost zadávací podmínky způsobovat, nelze z odborných stanovisek dovodit.

116. Předseda Úřadu tak shrnul, že Úřad nezjistil stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu. Napadené rozhodnutí založil na závěrech odborných stanovisek, které nesprávně posoudil a která mu nedala odpověď na otázky o tom, zda byly zadávací podmínky v případě požadavků zadavatele na integraci systému ELVIS se systémy třetích stran stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení

117. Závěrem svého rozhodnutí předseda uložil Úřadu následující: „Při svém dalším postupu se Úřad znovu zaměří na zjištění, zda byly zadávací podmínky týkající se požadavků na integraci stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. V případě neexistujícího systému A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] Úřad zjistí, jaké informace je nutné znát pro odhad alespoň základního rozsahu pracnosti a složitosti, zda zadavatel vymezil takové jeho kvality, které vymezit mohl, zda je ocenění integrace na dosud neexistující systém na trhu běžné a v jakých částkách se rozdíly v nacenění mohou pohybovat. U systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] Úřad zjistí, zda jsou již poskytnuté informace takové úrovně, že jsou zadavatelem předloženy v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení, případně zda zadavatel měl dodavatelům zpřístupnit specifikaci rozhraní těchto systémů, i když procházejí revizemi. Přitom může být důležité zjistit povahu prováděných revizí a jejich dopad na aktuální stav rozhraní systémů, který zadavatel považuje za irelevantní. Za tímto účelem Úřad může přistoupit i k vyhotovení znaleckého posudku, který by odpověděl na řešené otázky. Pokud to ale neučiní, musí se řádně s tímto důkazním návrhem vypořádat.“

Další průběh správního řízení

118. Přípisem ze dne 30. 4. 2025 Úřad účastníky řízení vyrozuměl o pokračování ve správním řízení.

119. Usnesením ze dne 4. 6. 2025 si Úřad od zadavatele vyžádal zaslání veškerých dokumentů a sdělení veškerých informací vztahujících se k rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], které měl zadavatel ke dni zahájení zadávacího řízení (tj. ke dni 27. 5. 2024) k dispozici, a to jak dokumentů a informací vztahujících se k tehdy aktuálnímu stavu daných rozhraní, tak dokumentů a informací vztahujících se k veškerým změnám a revizím těchto rozhraní, jež byly v dané době prováděny nebo bylo jejich provedení plánováno.

120. Usnesením ze dne 17. 6. 2025 Úřad správní řízení podle § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu ve spojení s § 261 odst. 2 zákona přerušil s cílem získat znalecký posudek za účelem odborného posouzení skutečností týkajících se technické specifikace předmětu veřejné zakázky a ke skutečnostem tvrzeným v návrhu a vyjádření zadavatele k návrhu.

121. Dne 4. 7. 2025 Úřad od zadavatele obdržel požadované informace a dokumenty vztahující se ke stavu rozhraní systémů C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ke dni 27. 5. 2024 a informace a dokumenty týkající se plánovaných změn na uvedených rozhraních.

122. Usnesením ze dne 15. 7. 2025 si Úřad od zadavatele vyžádal poskytnutí informací k tomu, zda měl ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení (tj. ke dni 29. 8. 2024) k dispozici i další informace a dokumenty vztahující se k rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], a to jak k tehdy aktuálnímu stavu daných rozhraní, tak k veškerým změnám a revizím těchto rozhraní, jež byly v dané době prováděny nebo bylo jejich provedení plánováno, a dále poskytnutí informací k povaze jednoho ze zaslaných dokumentů ve vztahu k zamýšlenému stavu integrace systému ELVIS na systémy třetích stran.

123. Dne 7. 8. 2025 Úřad od zadavatele obdržel požadované informace a dále také informace a dokumenty vztahují se ke stavu rozhraní systému B. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Zadavatel uvedl, že v období ode dne 27. 5. 2024 do 29. 8. 2024 nedošlo k vytvoření nových dokumentů a sdílení nových informací vztahujícím se k rozhraním k systémům B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO].

124. Jelikož Úřad dospěl k závěru, že ve vedeném správním řízení rozhodnutí závisí na posouzení skutečností, k němuž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, a odborné posouzení skutečností nelze opatřit od jiného správního orgánu, usnesením ze dne 15. 8. 2025 ustanovil znalce – Ing. Milana Brabce, IČO 62148052, se sídlem Pod Stráží 244, 664 52 Sokolnice; obory znalecké činnosti: Ekonomika, Informační a komunikační technologie, Kybernetická bezpečnost (dále jen „znalec“) – za účelem vypracování znaleckého posudku ve věci odborného posouzení poskytnutých podkladů a zodpovězení znaleckých otázek specifikovaných ve výroku II. předmětného usnesení.

125. Znalecké otázky byly rozděleny do následujících devíti otázkových okruhů dle souvisejících navrhovatelem napadených požadavků, resp. částí zadávacích podmínek:

1. K požadavku „FP_KV_EX_06“ (čl. 3.1.1.1 technické specifikace) – výčet stavů žádosti (dále též jako „otázkový okruh č. 1“ či „otázka č. 1“)

2. K požadavku „FP_KV_IN_05“ (čl. 3.1.1.2 technické specifikace) – zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky (dále též jako „otázkový okruh č. 2“ či „otázka č. 2“)

3. K požadavku „NP_ARCH_T_01“ (čl. 3.2.1.4 technické specifikace) – požadavek na provozní platformy (dále též jako „otázkový okruh č. 3“ či „otázka č. 3“)

4. K požadavku „NP_INT_07“ (čl. 3.2.3 technické specifikace) – požadavek na integraci – zajištění komunikace formou web Services (dále též jako „otázkový okruh č. 4“ či „otázka č. 4“)

5. K požadavku „NP_INT_01“ (čl. 3.2.3 technické specifikace) – požadavek na integraci A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (dále též jako „otázkový okruh č. 5“ či „otázka č. 5“)

6. K požadavku „FP_PT_12“ – diplomatické mise (dále též jako „otázkový okruh č. 6“ či „otázka č. 6“)

7. K požadavku „NP_ARCH_T_02“ (čl. 3.2.1.4 technické specifikace) – požadavek na využití periferií (dále též jako „otázkový okruh č. 7“ či „otázka č. 7“)

8. K „byznysovému zadání“ v podobě procesního popisu (dále též jako „otázkový okruh č. 8“ či „otázka č. 8“)

9. K neposkytnutí rozhraní B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (resp. k požadavku na integraci systému ELVIS na dané systémy) (dále též jako „otázkový okruh č. 9“ či „otázka č. 9“)

126. Každá otázka se skládala z několika níže specifikovaných podotázek. Úřad znalce v rámci každého otázkového okruhu vyzval, aby své závěry podrobně odůvodnil.

127. Úřad znalce vždy požádal, aby uvedl, jestli a do jaké míry jsou informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace) ve vztahu k danému požadavku jednoznačné, srozumitelné a dokonavé (ve smyslu jejich logické úplnosti). Úřad znalce vyzval, aby identifikoval veškeré konkrétní informace, u nichž lze učinit závěr o jejich nejednoznačnosti, nesrozumitelnosti či nedokonavosti.

128. Úřad následně v rámci každého okruhu vyzval znalce, aby uvedl, zda jsou konkrétně specifikované výroky zadavatele a navrhovatele vztahující se k předmětnému požadavku pravdivé, resp. zda mají objektivní oporu ve skutečnosti, zejména v zadávací dokumentaci (včetně vysvětlení zadávací dokumentace). Úřad v rámci každého okruhu specifikoval konkrétní tvrzení týkající se zejména technických detailů jednotlivých napadených částí zadávacích podmínek, ve vztahu k nimž měl znalec dané posouzení provést.

129. Úřad dále znalci vždy položil podotázku, jejímž cílem bylo zjistit, zda jsou pro účely nacenění příslušné části předmětu veřejné zakázky a odhadu pracnosti její realizace z technického hlediska dostačující informace, které ve vztahu k předmětnému požadavku poskytl zadavatel v zadávací dokumentaci (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace). Znění této podotázky bylo v rámci některých okruhů obměňováno či upřesňováno, podstata však vždy zůstala stejná. V rámci otázkového okruhu č. 5 se Úřad znalce zeptal, zda je možné cenu a pracnost integrace systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], u nějž v daném okamžiku není známa technická specifikace jeho rozhraní, odhadnout i přes absenci informací o rozhraní napojovaného systému, a pokud ano, v jakém cenovém rozpětí se cena a pracnost této integrace může pohybovat. V rámci otázkového okruhu č. 8 se Úřad znalce dotázal, zda zadávací dokumentace včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace (zejména příloha „P10_TS“) obsahuje procesní popis, který je ve své míře detailu dostatečně určitý na to, aby na jeho základě mohla být ve fázi před podáním nabídky odhadnuta cena a pracnost realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky.

130. Úřad znalce dále požádal, aby v případě, že je odpověď na podotázku týkající se dostatečnosti poskytnutých informací záporná nebo na ni nelze odpovědět, uvedl, jaké konkrétní informace je nutné znát pro odhad alespoň základního rozsahu pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky, a v jakém cenovém rozpětí se mohou v důsledku nedostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací pohybovat rozdíly v nacenění realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky.

131. Úřad se znalce dále dotázal, zda lze konstatovat, že zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace) veškeré informace (relevantní pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky), které mohl mít ve vztahu k předmětnému požadavku objektivně k dispozici.

132. Úřad dále znalce vyzval, aby uvedl, zda je požadavek zadavatele na to, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací, na relevantním trhu běžný.

133. V rámci otázkového okruhu č. 9 se Úřad znalce dotázal navíc na následující podotázku:

„Jaká byla povaha revizí, které byly v rozhraních systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] prováděny v době běhu lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení či bylo jejich provedení plánováno v budoucnu? Obsahovala specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (ve stavu před provedením revizí) relevantní informace, které mohli dodavatelé při odhadování ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na tyto systémy reálně využít? Je možné konstatovat, že povaha těchto revizí mohla zapříčinit, že byly informace o stavu, v němž se rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nacházelo v době před zahájením těchto revizí, zcela irelevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na dané systémy v rámci plnění zde zadávané veřejné zakázky?“

134. Znalec si od Úřadu dne 23. 11. 2025 vyžádal upřesnění, kterých podkladů, jež byly znalci poskytnuty Úřadem, se týká poslední citovaná podotázka okruhu č. 9. Dne 26. 11. 2025 Úřad znalci požadované upřesnění poskytnul.

135. Dne 5. 12. 2025 Úřad od znalce obdržel písemně v elektronické podobě znalecký posudek č. 069225/2025 z téhož dne.

136. Dne 11. 12. 2025 Úřad znalce vyzval k doplnění náležitostí znaleckého posudku dle § 27 odst. 2 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o znalcích“) a § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 a odst. 3 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o znalecké činnosti“). Téhož dne Úřad od znalce obdržel znalecký posudek doplněný o požadované formální náležitosti.

137. Dne 7. 1. 2026 Úřad znalce vyzval k doplnění znaleckého posudku o níže specifikované skutečnosti.

138. Úřad shledal, že konkrétní způsob odůvodnění znaleckých závěrů u některých odpovědí na „typové otázky“ snižoval míru srozumitelnosti a přezkoumatelnosti, pročež Úřad vyzval znalce k doplnění znaleckého posudku tak, aby z něj bylo jednoznačně zřejmé, z jakých důvodů lze v každé jedné odpovědi, v níž je odkazováno na odůvodnění odpovědi na „typovou otázku“, využít analogie s tímto odůvodněním, alternativně o doplnění znaleckého posudku tak, aby každá jednotlivá otázka byla zodpovězena samostatně se zohledněním specifických aspektů skutkového stavu, k němuž se vztahuje. Úřad dále znalce požádal o doplnění znaleckého posudku tak, aby z něj bylo zřejmé, na čem konkrétně jsou jeho zkušenosti, které při vypracování znaleckého posudku využil, založeny. Úřad znalce rovněž vyzval k doplnění znaleckého posudku tak, aby z něj bylo zřejmé, na základě jakých konkrétních skutečností vyhodnotil, že míra detailu informací poskytnutých zadavatelem v technické specifikaci šetřené veřejné zakázky je mimořádně vysoká (resp. vyšší, než je na relevantním trhu obvyklé), a to nikoliv pouze z kvantitativního hlediska rozsahu poskytnutých informací, ale také z hlediska jejich obsahu. Úřad dále znalce požádal o doplnění znaleckého posudku tak, aby z něj byly odstraněny konkrétně identifikované dílčí nejasnosti.

139. Dne 13. 1. 2026 Úřad od znalce obdržel doplněný znalecký posudek z téhož dne (dále jen „znalecký posudek“), v němž znalec výše uvedené nedostatky a dílčí nesrovnalosti doplnil, resp. opravil. Úřad shledal, že znalecký posudek je přezkoumatelný a srozumitelný a splňuje veškeré náležitosti stanovené v § 27 a § 28 zákona o znalcích a ve vyhlášce o znalecké činnosti, zejména obsahuje odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku. Konkrétní relevantní závěry znaleckého posudku jsou blíže rozvedeny v rámci právního posouzení níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

140. Usnesením ze dne 19. 1. 2026 Úřad vyzval účastníky řízení k tomu, aby se ke znaleckému posudku vyjádřili. Dne 4. 2. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku“). Dne 16. 2. 2026 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku“).

Vyjádření zadavatele ke znaleckému posudku

141. Zadavatel úvodem svého vyjádření konstatuje, že vnímá znalecký posudek jako odborný a podrobný. Zadavatel vůči znaleckému posudku neuplatňuje výhrady a uvádí, že se ztotožňuje se zjištěními, tvrzeními a závěry, které jsou v něm obsaženy.

142. Dle zadavatele ze znaleckého posudku vyplývá, že zadavatel věnoval přípravě zadávacích podmínek nadstandardní péči. Zadavatel připomíná, že cílem přezkumu by mělo být, zda zadavatel stanovil a poskytnul dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, přičemž zadavateli nelze klást k tíži, že mohl v určitých částech zadávací podmínky vymezit lépe či podrobněji. Zadavatel je přesvědčen, že pokud by měl být jeho důkladný přístup shledán nedostatečným, takový závěr by byl v rámci reality IT trhu neudržitelný.

143. Zadavatel vnímá znalecký posudek jako podklad, z nějž lze učinit závěr, že požadavky na integraci byly zadavatelem zpracovány ve standardní, případně nadstandardní míře. Zadavatel v zadávacích podmínkách poskytl řadu informací, které mohly dodavatelům vytvořit dostatečnou představu o integracích, které mají být součástí předmětu veřejné zakázky, a dodavatelé tak nebyli odkázáni pouze na své zkušenosti a odhad. Informace, které dodavatelé mohli postrádat, jsou s ohledem na rozsáhlost předmětu veřejné zakázky zanedbatelné a nemohly mít relevantní dopad na zákonnost stanovení zadávacích podmínek.

144. Zadavatel konstatuje, že znalecký posudek potvrzuje jeho závěr, že nastavení zadávacích podmínek bylo dostatečné pro nacenění předmětu veřejné zakázky. Jsou-li dány rozdíly mezi nabídkovými cenami, jedná se o přirozený stav věci, kdy dodavatelé přistoupili k ocenění předmětu veřejné zakázky s odlišnou strategií. Zadavatel má za to, že znalecký posudek potvrdil, že dodavatelé disponovali dostatečným rozsahem informací pro srovnatelné nacenění, přičemž není povinností zadavatele poskytnout veškeré detailní podklady, a to i kdyby jimi disponoval. Zadavatel tak dostál svým zákonným povinnostem.

145. Zadavatel dále poukazuje na to, že tvrzení navrhovatele, na nichž je přezkum zadávacích podmínek ve správním řízení postaven, jsou z odborného hlediska v podstatné části nepravdivé či zavádějící. Zadavatel poukazuje na konkrétní závěry znaleckého posudku, které podle něj dokládají nepravdivost výroků navrhovatele, a uvádí, že by je měl Úřad zohlednit ve svém rozhodnutí.

146. Zadavatel uzavírá, že znalecký posudek dává přesnější a ucelenější představu o předmětu řízení než dříve předložená stanoviska dodavatelů. Znalecký posudek je dle zadavatele objektivní. Zadavatel je přesvědčen, že při spojení závěrů stanovisek dodavatelů a znaleckého posudku zadávací podmínky obstojí.

Vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku

147. Navrhovatel ve svém vyjádření uvádí, že znalec při zpracování znaleckého posudku disponoval podklady a informacemi, které nebyly dostupné dodavatelům v době, kdy se rozhodovali, zda podají nabídku v zadávacím řízení. Tato skutečnost se dle navrhovatele zásadním způsobem promítá do posouzení jednotlivých otázek i do formulace závěrů znaleckého posudku.

148. Navrhovatel v této souvislosti podotýká, že provedení důkazu znaleckým posudkem, jenž vychází z podkladů, které dodavatelé neměli v rozhodujícím okamžiku k dispozici, je problematické, neboť úkolem Úřadu je posoudit, zda zadávací podmínky byly pro účast dodavatelů stanoveny dostatečně podrobně a umožňovaly připravit porovnatelné nabídky ve smyslu § 36 odst. 3 zákona. Pro spravedlivé posouzení zadávacích podmínek je nezbytné, aby znalecké posouzení vycházelo výhradně z informací, které byly dostupné všem dodavatelům. Navrhovatel se proto domnívá, že znalecký posudek nelze považovat za relevantní a spolehlivý důkaz při posouzení dostatečnosti zadávacích podmínek.

149. Navrhovatel je dále přesvědčen, že ve znaleckém posudku dochází ke zjednodušení posuzované problematiky, aniž by byly plně zohledněny její širší souvislosti, technická provázanost a provozní realita systému ELVIS. Takový přístup dle navrhovatele vede k závěrům, které nepostihují komplexní povahu posuzovaného řešení jak po stránce technické, tak i ekonomické, a to včetně cenotvorby.

150. Navrhovatel k tomuto uvádí, že problematika systému ELVIS je svou povahou vysoce komplexní, neboť zahrnuje vzájemně provázané technické, ekonomické a provozní aspekty, které nelze posuzovat izolovaně. Funkčnost a efektivita systému jsou založeny na celé řadě systémových vazeb, integrací a provozních procesů, jejichž správné pochopení vyžaduje detailní znalost architektury systému, jeho dlouhodobého provozu a reálných provozních podmínek. Ze znaleckého posudku však dle navrhovatele vyplývá, že některé z uvedených aspektů nejsou posuzovány v jejich plné šíři a vzájemných souvislostech, případně jsou zjednodušeny. Závěry znalce proto nelze považovat za plně vyčerpávající, ani za objektivně a obecně aplikovatelné pro posouzení toho, zda zadávací podmínky byly stanoveny v rozsahu a podrobnostech odpovídajících skutečné komplexitě systému ELVIS.

151. Navrhovatel má proto za to, že by bylo vhodné přistoupit k vypracování oponentního znaleckého posudku, který by závěry znaleckého posudku doplnil, zpřesnil a kriticky zhodnotil.

152. Navrhovatel dále uvádí řadu detailních technických námitek k jednotlivým dílčím závěrům znaleckého posudku.

153. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 1 navrhovatel uvádí, že závěr znalce, podle nějž lze přidání další hodnoty do číselníku považovat za triviální konfigurační změnu, je z technického hlediska chybný, neboť zaměňuje datovou reprezentaci (číselník) za návrhový model chování (stavový model/workflow). Navrhovatel je přesvědčen, že pokud nejsou známy a závazně vymezeny stavy a jejich chování, nelze spolehlivě odhadnout rozsah procesů a rozhodovacích větvení, množství pravidel a výjimek, počet variant obrazovek/UI a uživatelských akcí, rozsah testů a počet a složitost integračních scénářů a mapování. Redukce stavu žádosti na triviální číselník je tak zavádějící a vede k nesprávnému závěru o možnosti férového a srovnatelného nacenění bez závazně vymezeného stavového modelu.

154. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 2 navrhovatel uvádí, že závěr znalce, podle nějž jsou informace k předmětnému požadavku dostačující pro jeho nacenění, je věcně neudržitelný, protože „zpracování žádosti“ je procesní workflow a jeho cena je dána zejména množstvím stavů, větvení, pravidel, výjimek a integračních scénářů. Navrhovatel opět uvádí, že pokud nejsou známy a závazně vymezeny stavy a jejich chování, nelze spolehlivě odhadnout rozsah procesů a rozhodovacích větvení, množství pravidel a výjimek, počet obrazovek a variant UI a související oprávnění, rozsah testů a rozsah integračních scénářů, což vede k neporovnatelnosti nabídek nebo k rizikové přirážce k ceně.

155. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 3 navrhovatel uvádí, že závěr znalce o dostatečnosti pro nacenění přehlíží, že zadávací dokumentace ponechává klíčové parametry provozního prostředí a periferií neurčité.

156. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 4 navrhovatel uvádí, že znalecký posudek obsahuje zásadní zjištění o neúplnosti a nejednoznačnosti zadavatelem poskytnutých informací, neboť z něj vyplývá, že tabulka obsažená ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b není jednoznačnou specifikací API a chybí jednoznačné mapování datového modelu ELVIS na rozhraní; znalecký posudek zároveň ukazuje, že i základní směr integrace vyžaduje dovozování. Navrhovatel podotýká, že znalec i přesto odpovídá kladně na podotázky týkající se kompletnosti a běžnosti úrovně poskytnutých informací, což dle navrhovatele představuje vnitřně problematickou část znaleckého posudku.

157. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 5 navrhovatel uvádí, že závěr znalce obsažený v odpovědi na podotázku týkající se běžnosti poskytnutých informací je převzat z odpovědi na „typovou otázku“ a dle znalce je nezávislý na míře detailu zadání, přičemž znalec současně některé navazující úvahy týkající se cenového rozpětí uzavírá jako irelevantní. Navrhovatel je přesvědčen, že „typové“ odůvodnění bez vazby na faktický rámec integrace na dosud neexistující systém, u nějž není známa technická specifikace rozhraní, nemůže být dostatečně přesvědčivým podkladem pro závěr o transparentní možnosti nacenění příslušné části předmětu veřejné zakázky a porovnatelnosti nabídek. Navrhovatel dále uvádí, že „z veřejných zdrojů je zřejmé, že integrační rozhraní tohoto typu bývají specifikována rozsáhlými a detailními ICD/DTS dokumenty; lze proto předpokládat, že finální specifikace A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] bude srovnatelného rozsahu jako ICD (pro nacenění zásadní).“

158. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 6 navrhovatel uvádí, že znalec ve svých závěrech fakticky přejímá tezi, že zadavatel v rámci daného požadavku požaduje pouze analýzu a návrh a že informace k nacenění jsou dostačující. Tento závěr však dle navrhovatele přehlíží, že samotná technická specifikace v rámci předmětného požadavku současně obsahuje formulace a očekávání, které přirozeně evokují i realizační plnění včetně migrace dat. Navrhovatel uvádí, že „tato vnitřní kolize zadání a jeho následných výkladů má přímý dopad na to, jak dodavatelé ocení riziko, rozsah a výstupy – a tedy na porovnatelnost nabídek“.

159. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 7 navrhovatel uvádí, že závěry znalce jsou nedostačující k vyvrácení námitek navrhovatele, jelikož „znalec zaměřil své závěry na otázku ‚zda to lze technicky realizovat‘ a nikoliv na relevantní otázku ‚zda je zadání dostatečně určité pro ocenění a porovnání nabídek‘; posudek fakticky připouští, že rozhodné parametry periferií mají být dodány až ve fázi analýzy, což popírá dokonavost pro nabídku; posudek podhodnocuje dopady režimu VDI na integrační pracnost a rizika, přestože technická praxe ukazuje variabilitu integračních scénářů periferií […]; nedostatek konkrétních parametrů periferií nutně vede k rozdílným předpokladům dodavatelů, rizikovým přirážkám a tím i k neporovnatelnosti nabídek“.

160. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 8 navrhovatel uvádí, že znalec dospívá k závěru, že procesní popis v příloze „P10_TS“ je dostatečně určitý pro odhad pracnosti a ceny, přičemž odůvodnění přebírá z „typové“ odpovědi k jiné otázce; současně však znalec sám výslovně uvádí, že „ArchiMate znázorňuje proces ve ‚značně zhuštěné podobě‘, nevyjadřuje detailní popis činnosti, neobsahuje např. časové náležitosti či rozhodovací uzly jako UML/BPMN a nedosahuje detailu BPMN/UML, přičemž účelem ArchiMate je spíše vyjádřit vazby v podnikové architektuře než detailní procesní specifikaci.“ Dle navrhovatele se jedná o klíčovou vnitřní kolizi znaleckého posudku, neboť „pokud je procesní popis z principu zhuštěný a bez typických ‚drivers‘ pracnosti (větvení, výjimky, události, validační pravidla, role/odpovědnosti, detailní kroky, integrační scénáře), pak je metodicky neudržitelné bez dalšího uzavřít, že je zároveň dostatečný pro nacenění realizace.“

161. K závěrům znaleckého posudku k otázce č. 9 navrhovatel uvádí, že znalec měl při vypracování znaleckého posudku k dispozici soubory obsahující specifikaci rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]; navrhovatel se domnívá, že tyto soubory byly do podkladů znaleckého posudku doplněny na žádost znalce. Navrhovatel konstatuje, že znalec hodnotí dostatečnost zadání pro nacenění, ale přitom sám pracuje s podklady, které nebyly dodavatelům k dispozici před podáním nabídek a které zadavatel odmítl poskytnout i přes žádosti o jejich doplnění, což je dle navrhovatele věcně i metodicky nepřijatelné. Navrhovatel dále uvádí, že znalec se nevypořádává s navrhovatelem namítanou a doloženou komplexitou rozhraní systému C.[PSEUDONYMIZOVÁNO], ani s tím, že v příloze „P10_TS“ je tato komplexní realita redukována na „jednu vazbu“, avšak současně konstatuje reálnou využitelnost příloh „P2_TS“ a „P10_TS“ pro odhad ceny a pracnosti. Znalec dle navrhovatele také odvádí pozornost na revize, které nejsou předmětem námitek navrhovatele. Navrhovatel podotýká, že znalec navíc sám připouští, že specifikace rozhraní před revizemi nemohly být zcela irelevantní pro odhad ceny a pracnosti, což fakticky prolamuje argumentaci zadavatele.

162. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad ve svém rozhodnutí reflektoval, že znalecký posudek pracuje s podklady, které dodavatelé neměli k dispozici, a že závěr o dostatečnosti abstraktních modelů v přílohách „P2_TS“ a „P10_TS“ „je v přímém rozporu s doloženou komplexitou rozhraní C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a s konkrétními vadami ArchiMate modelu v TO-BE části“.

163. Navrhovatel tak trvá na závěrech uvedených ve svých předchozích vyjádřeních, podle nichž zadavatel nevymezil zadávací podmínky v rozsahu a podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení ve smyslu § 36 odst. 3 zákona, a to i při zohlednění závěrů znaleckého posudku.

Další průběh správního řízení

164. Usnesením ze dne 23. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit ke shromážděným podkladům rozhodnutí.

165. Úřad dne 9. 3. 2026 obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

166. Úřad dne 9. 3. 2026 obdržel rovněž vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 3. 2026

167. Zadavatel má za to, že ve správním řízení bylo prokázáno, že dostál svým zákonným povinnostem.

168. Zadavatel uvádí, že mu není jasné, na základě čeho navrhovatel dovozuje, že znaleckým posudkem byly odhaleny nedostatky zadávacích podmínek. Dle zadavatele ze znaleckého posudku vyplývá, že zadavatel věnoval přípravě zadávacích podmínek nadstandardní péči. Zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele, podle níž znalec při svém posouzení vycházel z informací, které dodavatelé neměli k dispozici; ze znaleckého posudku dle zadavatele plyne, že znalec si byl dobře vědom toho, které podklady byly součástí zadávacích podmínek.

169. Zadavatel je přesvědčen, že zadávací podmínky nastavil dostatečně podrobně pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, což potvrdili jak dodavatelé, kteří v zadávacím řízení podali nabídky, tak znalec. Zadavatel uvádí, že navrhovatel „není ochoten nést takřka žádné riziko, které je v rámci takových projektů běžné“ a že míra detailu informací, jejichž poskytnutí navrhovatel požaduje, „je nereálná a suplovala by činnost dodavatelů při dodání předmětu veřejné zakázky“.

170. Zadavatel uvádí, že není úkolem Úřadu posuzovat, zda zadavatel mohl postupovat lépe dodáním konkrétní informace či požadavku, nebo zda nepřenesl na dodavatele více rizik. Dle zadavatele je tato otázka „projevem smluvního vyvážení“, přičemž dodavatel může rizika zohlednit v nabídkové ceně, nebo se rozhodnout, že nepodá nabídku. Úřad může zasáhnout, jen pokud by bylo nastavení smluvních podmínek excesivní, k čemuž v daném případě nedošlo.

171. Zadavatel dále uvádí, že pokud zadávací podmínky neobsahovaly detailní informace pro některé z integrací, pak absence těchto informací nezpůsobuje nezákonnost postupu zadavatele, neboť má shodný dopad na všechny účastníky. Zadavatel tvrdí, že se „pokusil dodat veškeré informace, které v danou dobu považoval za potřebné“.

172. Zadavatel podotýká, že předmět veřejné zakázky je plněním, které klade vysoké nároky na znalosti a zkušenosti dodavatelů a které může být splněno různými způsoby. Je věcí dodavatele jako profesionála v daném oboru, aby se rozhodl, zda disponuje schopností předmět veřejné zakázky realizovat.

173. Dle zadavatele znalecký posudek dokládá, že požadavky na integrace byly stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Co se týče požadavku na integraci neexistujícího systému A.[PSEUDONYMIZOVÁNO], zadavatel je přesvědčen, že takový požadavek je v obecné rovině zcela běžný, což bylo potvrzeno znaleckým posudkem. Skutečnost, že informace z přílohy „P10_TS“ dle znalce nemají dostatečnou využitelnost, nic nemění na dostatečnosti zadání a možnosti jeho nacenění, což potvrzuje i znalecký posudek. Zadavatel zdůrazňuje, že „integrace rozhraní je běžnou součástí dodávek a implementace informačních systémů“; odborně způsobilý dodavatel je dle zadavatele povinen disponovat takovou úrovní znalostí a zkušeností, aby byl schopen na základě poskytnutých podkladů a běžných profesních standardů vyhodnotit předpokládanou náročnost plnění a stanovit jeho cenu. Zadavatel navíc nestanovil konkrétní technické řešení, ale definoval požadovaný výsledek, a dodavatelé tak mají možnost zvolit řešení, které odpovídá jejich odborným kapacitám a umožňuje efektivní dosažení cíle, přičemž jakožto profesionálové ve svém oboru nesou riziko volby technického řešení a související kalkulace nákladů.

174. Zadavatel shrnuje, že znalecký posudek označil zadávací podmínky nejen za dostatečné, ale za nadstandardní. V žádné části znaleckého posudku nebylo shledáno, že by zadávací podmínky neobsahovaly informace, které jsou nezbytné pro nacenění předmětu veřejné zakázky. Postup zadavatele byl znalcem označen za běžný. Znalecký posudek dle zadavatele dokazuje, že navrhovatel postavil své námitky na zkreslených tvrzeních, a že na základě zadávacích podmínek bylo možné podat nabídky. Existence rizika při realizaci předmětu veřejné zakázky dle zadavatele není porušením § 36 odst. 3 zákona.

175. Zadavatel je přesvědčen, že stav řízení umožňuje Úřadu rozhodnout tak, že návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 3. 2026

176. Navrhovatel uvádí, že mu nezákonný postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek zabránil v podání nabídky, přestože má předchozí zkušenost s obdobnou zakázkou pro zadavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že zadávací dokumentace neobsahuje specifikaci všech potřebných částí systému ELVIS a cílových systémů, na které má být integrován; tyto informace jsou přitom nezbytné pro stanovení nabídkové ceny a pro možnost dodavatelů podat porovnatelné nabídky.

177. Navrhovatel má za to, že znalec ve znaleckém posudku vyslovil závěry, které nepostihují komplexní povahu nedostatků zadávací dokumentace jak po stránce technické, tak po stránce věcných a ekonomických důsledků na nabídky dodavatelů, a to včetně cenotvorby.

178. Za problematickou část znaleckého posudku navrhovatel považuje odůvodnění odpovědi na „typovou“ podotázku písm. d) otázky č. 1. Navrhovatel je přesvědčen, že znalec relativizuje jeden z cílů znaleckého posouzení poukazem na to, že cenotvorbu dodavatelů ovlivňují i jiné aspekty, než jen zadávací podmínky. Takové tvrzení je sice pravdivé, avšak nemá žádnou relevanci k otázkám položeným znalci Úřadem. Konstatování, že cenotvorbu dodavatelů ovlivňují i další aspekty, dle navrhovatele neznamená, že zadávací podmínky nepředstavují příčinu extrémního rozptylu nabídkových cen dodavatelů. Navrhovatel podotýká, že znalec sám zmiňuje, že jedním z vlivů na cenu je i míra akceptovatelných rizik, což dle navrhovatele souvisí s problémem, že každý dodavatel přistoupí odlišně k ocenění na něj přeneseného rizika, což může vést k rozdílům v nabídkových cenách. Vymezení odpovědi na „typovou“ podotázku dle navrhovatele představuje rezignaci znalce na specifikaci cenových dopadů identifikovaných nedostatků zadávací dokumentace.

179. Za problematickou navrhovatel považuje také odpověď na „typovou“ podotázku písm. g) otázky č. 1, v rámci níž znalec uvádí, že vytvoření technické specifikace „samostatnou zakázkou a v takovém rozsahu“ považuje za „záruku kvality zadání v míře vyšší než obvyklé“. Navrhovatel namítá, že znalec hodnotí proces přípravy, nikoli její výsledek. Znalec dle navrhovatele vyvozuje kladné závěry o úplnosti dokumentace z jejího rozsahu, resp. pouhého výskytu dílčích kapitol bez ohledu na jejich obsah, a kvalitu garantuje na základě identity zpracovatele technické specifikace. Navrhovatel uvádí, že „renomé zpracovatele ani množství jím vyprodukovaných informací nejsou důkazem jejich kvality a relevance“.

180. Navrhovatel dále podotýká, že znalec se v otázce „srozumitelnosti“ zaměřuje toliko na gramatickou strukturu zadávací dokumentace a její sémantiku, aniž by zohlednil skutečné technické důsledky gramaticky a sémanticky správně, ale technicky nedostatečně vymezených požadavků.

181. Praktická využitelnost závěrů znalce dle navrhovatele často naráží na limity použité metody spočívající v hledání logické závislosti tvrzení zadavatele a navrhovatele v poskytnutých podkladech. Jako příklad navrhovatel uvádí otázku, zda z technické specifikace vyplývá, že systém ELVIS musí být navržen tak, aby přidání nového stavu žádosti bylo triviální konfigurační změnou. Znalec odpovídá, že ano, neboť takový požadavek se v technické specifikaci nachází; tato odpověď však nepřispívá k vyřešení podstaty sporné otázky, zda je takový postup při realizaci předmětu veřejné zakázky možný.

182. Navrhovatel dále uvádí, že posouzení „logické dokonavosti“ směřuje spíše k vyhodnocení formální ucelenosti, často bez zohlednění praktických dopadů zadávacích podmínek na koncipování nabídek ze strany dodavatelů.

183. Navrhovatel je přesvědčen, že pro kladný závěr znalce ohledně zadávacích podmínek postačovalo, pokud se danou otázkou zabývaly, což však nedává žádné informace o kvalitě a dostatečnosti zadávací dokumentace. Závěry znalce tak nelze považovat za plně vyčerpávající, nebo za objektivně a obecně aplikovatelné pro posouzení, zda zadávací podmínky byly stanoveny v rozsahu a podrobnostech odpovídajících komplexitě systému ELVIS.

184. Navrhovatel dále poukazuje na to, že znalec ve svých závěrech vycházel i z dodatečných informací, které dodavatelé v době podání nabídek neměli k dispozici, což se dle navrhovatele propisuje do odpovědi znalce na otázku, zda zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace informace, které mohl mít objektivně k dispozici. Dle navrhovatele je také nutné zohlednit, že bez těchto dodatečných informací mohly být výroky znalce na adresu úplnosti zadávacích podmínek ještě podstatně kritičtější.

185. Navrhovatel opakovaně uvádí, že by bylo vhodné přistoupit k vypracování oponentního znaleckého posudku, který by závěry provedeného znaleckého posudku doplnil, zpřesnil a kriticky zhodnotil.

186. Ve vztahu k požadavku „NP_INT_07“ navrhovatel uvádí, že znalec hodnotí míru jednoznačnosti a logické úplnosti tohoto požadavku jako nízkou. Znalec dle navrhovatele identifikuje vnitřní rozpory v tom, zda systém ELVIS služby poskytuje, nebo je naopak volá, a nejasnosti okolo pojmu „odběratel“. Znalec také dle navrhovatele konstatuje absenci klíčových informací pro procesní návaznost a potvrzuje věcnou správnost námitky navrhovatele, že v zadávací dokumentaci chyběly konkrétní informace a detaily v popisu rozhraní. Navrhovatel konstatuje, že znalecký posudek správně identifikoval neúplnost a nejednoznačnost požadavků zadavatele na integrace systému ELVIS, nepochybně proto, že je zjevná.

187. Ve vztahu k požadavku „NP_INT_01“ navrhovatel uvádí, že skutečnost, že zadavatel požaduje stanovení závazné ceny za implementaci systému ELVIS včetně jeho integrace na neexistující systém, u nějž není známo jeho rozhraní, napadalo více dodavatelů, a jako problematickou ji identifikovali i dodavatelé, kteří předložili Úřadu svá odborná vyjádření. Navrhovatel cituje některá odborná stanoviska dodavatelů a uvádí, že žádný z dodavatelů neposkytl odpovědi, které by vysvětlovaly, jak předmětnou část veřejné zakázky nacenil. Navrhovatel zdůrazňuje, že stanovit nabídkovou cenu „hrubým odhadem“, jak uvádí společnost ICZ a.s., je možné vždy, kýmkoliv a na jakékoliv plnění; nejedná se však o reálné ocenění nabízeného plnění a v zadávacím řízení neproběhne reálná hospodářská soutěž.

188. Navrhovatel dále opakuje svou argumentaci týkající se spoluodpovědnosti za implementaci systému ELVIS zahrnující jeho integraci na systém A.[PSEUDONYMIZOVÁNO], výhrady zadavatele stanovené v čl. 6.2 návrhu smlouvy, kterou jsou údajně porušena ustanovení § 100 a § 222 zákona, práva zadavatele odstoupit od smlouvy stanoveného v čl. 18.4.2 návrhu smlouvy a smluvních pokutách stanovených v čl. 16.5 návrhu smlouvy.

189. Navrhovatel dále podotýká, že znalec v rámci svého posouzení požadavku „NP_INT_01“ předkládá vysvětlení, proč žádný z diagramů obsažených v příloze „P10_TS“ nespecifikuje „funkcionalitu rozhraní“. Navrhovatel poukazuje na logický rozpor ve znaleckém posudku, kde je na jedné straně vyzdvihováno poskytnutí schémat modelu architektury, které jsou však na jiném místě označeny za irelevantní a „vše je zasazeno do rámce diskutabilních ‚typových‘ otázek“. Navrhovatel má za to, že věcně podstatnou část znaleckého posudku představuje závěr, že zadavatelem poskytnuté informace nespecifikují požadavky na integrační rozhraní systému ELVIS na systém A.[PSEUDONYMIZOVÁNO].

190. Ve vztahu k požadavku „NP_ARCH_T_01“ navrhovatel upozorňuje na znalcem identifikované nejednoznačnosti v popisu daného požadavku. Navrhovatel dále poukazuje na údajnou nesprávnost závěru znalce, že zjištění o neúplnosti zadávací dokumentace je irelevantní, neboť platforma má být připravena zadavatelem. Znalec měl dle názoru navrhovatele přihlédnout ke skutečnosti, že dodavatelé musí nabídku přizpůsobit cílové platformě, od jejíž specifikace se odvíjí pracnost i čas nutný pro realizaci odpovídajícího řešení. Zadavatel vyžaduje realizaci veřejné zakázky v pevném termínu a za fixní cenu, aniž by specifikoval informace nutné pro vytvoření řešení dodavatele, který tak přejímá riziko, že zadavatel nebude mít platformu zajištěnou včas, nebo neakceptuje parametry uvažované dodavatelem při přípravě nabídky. Definice platformy až v průběhu plnění veřejné zakázky je dle navrhovatele překážkou fixní nabídky.

191. Navrhovatel dále podotýká, že znalec posuzuje pouze formální výskyt posuzovaných vyjádření, aniž by hodnotil jejich věcný obsah a relevanci pro přípravu nabídky. Jako příklad navrhovatel uvádí výrok, že zadavatel provozní platformu „určil“; tento výrok se opírá toliko o informaci, že je již znám certifikovaný poskytovatel cloudových služeb (E. [PSEUDONYMIZOVÁNO]), z toho však nelze dovozovat jakékoliv bližší informace o parametrech provozní platformy.

192. Navrhovatel uvádí, že zadavatel ve svém vyjádření zdůrazňuje části znaleckého posudku, v nichž znalec konstatoval vysoký rozsah zadávací dokumentace. Navrhovatel k tomu podotýká, že značný rozsah informací negarantuje jejich relevantní obsah, což se týká nejen zadávací dokumentace, ale i znaleckého posudku. Navrhovatel opět navrhuje, aby Úřad skutková zjištění doplnil provedením revizního znaleckého posudku.

193. Navrhovatel nesouhlasí s názorem zadavatele, že mu „nelze klást k tíži skutečnost, že mohl případně v určité části vymezit zadávací podmínky lépe či podrobněji“. Dle navrhovatele je důležité, aby zadavatel poskytl dodavatelům informace, které objektivně poskytnout mohl, což se přinejmenším ve vztahu k požadavkům na integraci nestalo.

194. Navrhovatel je přesvědčen, že otázku, zda nebylo objektivně možné přesněji specifikovat parametry důležité pro nacenění integrací, nelze bagatelizovat „typovou“ odpovědí, že „nákladová stránka není jedinou charakteristikou řešení, a i když může mít vliv na stanovení ceny, nemusí jít zdaleka o vliv jediný“. Navrhovatel podotýká, že ceny dodavatelů pochopitelně mohou ovlivňovat faktory nesouvisející s konkrétními požadavky zadavatele, ale tato skutečnost je irelevantní, je-li předmětem posouzení zákonnosti zadávacích podmínek jejich dostatečnost pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Na tuto otázku nelze odpovědět bez vyhodnocení dostatečnosti informací pro odhad pracnosti realizace z technického hlediska. Navrhovatel uvádí, že znalec hodnotí proces obstarávání zadávací dokumentace, rozsah a výčet tematických okruhů, ale neodpovídá na podstatu otázky, kterou je dostatečnost obsahu zadávací dokumentace. Navrhovatel také považuje za irelevantní tvrzení znalce, podle nějž byl způsob formulování technické specifikace prostřednictvím samostatné veřejné zakázky pečlivý a časově náročný, a tudíž lze dovodit, že postihl všechny informace, které mohl mít zadavatel v dané době k dispozici; toto tvrzení dle navrhovatele postrádá znaky kauzality.

195. Navrhovatel připomíná svou zkušenost a věcnou znalost v oblasti předmětu veřejné zakázky. Jestliže ani zkušenosti a znalosti navrhovatele neumožnily překlenout absentující informace v technické specifikaci, jiní dodavatelé mohli ve svých nabídkách vycházet pouze z hrubého odhadu, který neumožňuje objektivní hospodářskou soutěž.

196. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu ze dne 14. 3. 2025, č. j. ÚOHS-09717/2025/500, v rámci nějž Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení z důvodu, že zadavatel neuvedl, jakým způsobem a v jakém rozsahu má být realizován přenos dat mezi poptávaným systémem a jinými externími systémy. Navrhovatel je přesvědčen, že situace řešená v tomto rozhodnutí se podobá právě řešenému případu, konkrétně požadavkům na integraci systému ELVIS na jiné systémy.

197. Navrhovatel zdůrazňuje, že nabídková cena stanovená na základě neúplných zadávacích podmínek se může od skutečné náročnosti lišit v řádu desítek milionů Kč. Na dodavatele je zároveň přeneseno riziko smluvních sankcí.

198. Navrhovatel uvádí, že nelze nahlížet izolovaně na každou jednotlivou podmínku a hodnotit její vliv na celkovou nabídkovou cenu, neboť by se měl hodnotit souhrn všech zadávacích podmínek. Znalecký posudek dle navrhovatele nedává ani kladnou ani zápornou odpověď ohledně potenciálního cenového dopadu jakékoliv z posuzovaných zadávacích podmínek, a to s ohledem na odpověď na „typovou“ otázku, která se odvolává na vliv okolností nesouvisejících se zadávacím řízením. Relevantní proto zůstávají odborná vyjádření, která ve vztahu k požadavkům na integraci riziko navýšení nákladů potvrzují. Navrhovatel má za to, že kumulativní efekt nejasných zadávacích podmínek se promítl i do rozptylu nabídkových cen.

199. Navrhovatel tak trvá na svém návrhu a žádá Úřad, aby rozhodl o uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení dle § 263 odst. 3 zákona.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

200. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, poskytnutých stanovisek a znaleckého posudku, a na základě vlastních zjištění rozhodl v části návrhu navrhovatele o zastavení správního řízení a ve zbývající části návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřadu uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

201. Podle § 242 odst. 4 věty první zákona platí, že je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona.

202. Podle § 244 odst. 1 věty první zákona platí, že v námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá.

203. Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

204. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. To neplatí pro návrhy podle § 254 zákona (v případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy).

Právní posouzení

205. Navrhovatel v námitkách namítá, že zadávací dokumentace veřejné zakázky neobsahuje informace, které jsou nezbytné pro stanovení nabídkové ceny. Navrhovatel tvrdí, že „zadavatel v zadávací dokumentaci a ve vysvětleních k zadávací dokumentaci uvádí, že nejasné části zadávací dokumentace budou upřesněny až po zahájení projektu“, což je dle navrhovatele v rozporu s § 36 odst. 3 a § 6 odst. 1 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že dodavatelé jsou nuceni podávat nabídky na základě neúplných informací, což ovlivňuje jejich schopnost stanovit nabídkovou cenu v přiměřené výši odpovídající předmětu plnění veřejné zakázky.

206. Navrhovatel v odůvodnění svých námitek uvádí mj. následující text:

„V souboru ‚Příloha č. 1 - Technická specifikace_v05012024_Cistopis.docx‘ zadavatel také potvrzuje neúplnost ZD: požadavek ‚NP_INT_01‘ – ‚Zadavatel dále upozorňuje Dodavatele, že pro některá z požadovaných rozhraní aktuálně není k dispozici jejich přesná technická specifikace, neboť relevantní cílové systémy nebyly k datu vyhotovení této technické specifikace dokončeny – externí projektové závislosti vyplývají z kapitoly č. 3.5. V rámci definice Cílového konceptu Dodavatel tuto skutečnost Zohlední v harmonogramu (podrobný harmonogram realizace projektu) a návrhu řešení ELVIS.‘“

207. Navrhovatel následně v návrhu kromě jiného nově napadá smluvní podmínky spočívající ve

spoluodpovědnosti za implementaci systému ELVIS zahrnující jeho integraci na systém A.[PSEUDONYMIZOVÁNO], která je údajně stanovena v kapitole 3.5.3 technické specifikace a čl. 4.5 návrhu smlouvy o dílo,
výhradě stanovené v čl. 6.2 návrhu smlouvy o dílo, kterou jsou údajně porušena ustanovení § 100 a § 222 zákona,
právu zadavatele odstoupit od smlouvy stanoveném v čl. 18.4.2 návrhu smlouvy o dílo,
smluvních pokutách stanovených v čl. 16.5 návrhu smlouvy o dílo.

208. Navrhovatel v návrhu konkrétně uvádí následující:

„Navrhovatel poukazuje rovněž na to, že kapitola 3.5.3 Technické specifikace o spolupráci ‚s [ANONYMIZOVÁNO] v oblasti A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]/Interoperability“ pojednává o zajištění součinnosti v trpném rodě (např. tak, že ‚jsou uvedeny výstupy, které je nutné pro projekt ELVIS obdržet od [ANONYMIZOVÁNO] v rámci spolupráce v oblasti integrace s externími systémy‘) nebo v kontextu přímých požadavků (viz např. NP_INT_05: ELVIS ‚musí být připraven na integraci s budoucím systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO][ANONYMIZOVÁNO]‘); jako odpovědného za splnění požadavku uvádí ‚[ANONYMIZOVÁNO] ‘, pouze za zahájení formální spolupráce je spoluzodpovědný i Zadavatel. Zadavatel se však nijak nezavazuje další spolupráci jakkoli vést (viz povinnosti Objednatele dle čl. 5 Smlouvy). Naopak v čl. 4.5 Smlouvy stanoví, že ‚Dodavatel je povinen provádění Díla na základě informací od Objednatele koordinovat s jinými projekty Objednatele, které mají s vývojem a implementací ELVIS vzájemné návaznosti nebo souvislosti a rovněž na žádost Objednatele s jinými souvisejícími projekty třetích osob‘. Z tohoto lze dovodit minimálně spoluodpovědnost za požadovaný výsledek implementace systému ELVIS zahrnující i jeho integraci na A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (ve stanovených termínech).

Zadavatel si v čl. 6.2 Smlouvy vyhrazuje, že ‚je oprávněn si vyžádat, a to i opakovaně, posuny termínů Rámcového harmonogramu i Harmonogramu Etap projektu včetně termínu provedení Díla z důvodu návazností souvisejících projektů nebo připravenosti infrastruktury na straně Objednatele a Dodavatel se zavazuje těmto žádostem o úpravu termínů vyhovět. Toto oprávnění Objednatele je již zohledněno v Ceně.‘ Takové ustanovení zcela zjevně implikuje výhradu libovůle na straně Zadavatele, která je zásadně nepřípustná a neodpovídá ani požadavkům na vyhrazenou změnu závazku ze smlouvy podle § 100 ZZVZ; taková změna by tak byla neslučitelná s úpravou § 222 ZZVZ.

Na nesplnění termínu jakékoli Etapy je také navázáno v čl. 18.4.2 Smlouvy právo Objednatele odstoupit od Smlouvy, což je z pohledu Navrhovatele a jakéhokoli dodavatele zásadní zásah do legitimního očekávání. V čl. 16.5 Smlouvy jsou za nedodržení termínů Etap stanoveny přísné smluvní pokuty (0,075 % z ceny Díla za každý započatý den prodlení a bez omezení limitu celkové výše smluvních pokut). Smluvní výluka z této povinnosti je vázána pouze na situaci, kdy je dodavatel schopen prokázat existenci důvodů výhradně na straně Objednatele; v kontextu výše uvedených ustanovení Smlouvy není vyloučeno, že i kdyby dodavatel učinil v rámci požadované koordinace rozumně očekávatelné kroky, Zadavatel bude nárokovat poměrné části smluvní pokuty ve smyslu čl. 16.5 Smlouvy. Zaplacením smluvní pokuty navíc není dotčeno právo na náhradu škody. Riziko pro dodavatele je tak spojeno i se ztrátou nároku Zadavatele na čerpání dotačních prostředků, ze kterých má být Zakázka financována.“

209. Úřad konstatuje, že původní námitky navrhovatele směřují proti nedostatečnosti a neúplnosti zadávacích podmínek, které dle navrhovatele neobsahují dostatek informací k tomu, aby bylo možné stanovit nabídkovou cenu. Dle Úřadu je přitom zjevné, že ve výše citované části návrhu navrhovatel oproti námitkám nenapadá nedostatečnost a neúplnost technické specifikace veřejné zakázky pro stanovení nabídkové ceny odpovídající předmětu plnění veřejné zakázky, ale konkrétní smluvní podmínky, které dle navrhovatele svědčí o libovůli zadavatele. Navrhovatel napadá smluvní podmínky spočívající ve spoluodpovědnosti za implementaci systému ELVIS zahrnující jeho integraci na systém A.[PSEUDONYMIZOVÁNO] stanovené v kapitole 3.5.3 technické specifikace a čl. 4.5 návrhu smlouvy; ve výhradě stanovené v čl. 6.2 návrhu smlouvy, kterou jsou dle navrhovatele porušena ustanovení § 100 a § 222 zákona; v právu zadavatele odstoupit od smlouvy stanoveném v čl. 18.4.2 návrhu smlouvy; a ve smluvních pokutách stanovených v čl. 16.5 návrhu smlouvy. Tyto skutečnosti nejsou v žádné části námitek napadány; nelze ani tvrdit, že by se jednalo o rozšíření či rozpracování argumentace obsažené v námitkách, neboť v námitkách navrhovatel výše uvedené smluvní podmínky a související libovůli zadavatele nenapadá, stejně jako netvrdí, že by se zadavatel dopustil porušení ustanovení § 100 a § 222 zákona. Námitky svým smyslem a podstatou jednoznačně směřují proti nedostatečnosti technické specifikace předmětu veřejné zakázky, která dle navrhovatele znemožňuje stanovení nabídkové ceny, a nelze je tak vztáhnout k obsahu výše citované části návrhu, která směřuje proti smluvním podmínkám a údajné libovůli zadavatele.

210. Pokud se chtěl navrhovatel bránit proti stanovení výše uvedených smluvních podmínek, proti údajné libovůli zadavatele a proti porušení § 100 a § 222 zákona, měl v souvislosti s těmito skutečnostmi podat námitky ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, tj. nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, což neučinil.

211. Úřad tedy správní řízení v předmětné části návrhu zastavil, neboť této části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

212. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

213. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

214. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

215. Podle § 89 odst. 1 zákona jsou technické podmínky požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím

a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,

b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo

c) odkazu na štítky.

Právní posouzení

216. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek ve smyslu § 28 odst. 1 písm. a) zákona je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh. Odpovědnost za nastavení zadávacích podmínek leží plně na zadavateli, přičemž tento nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, jak ostatně explicitně plyne z ustanovení § 36 odst. 3 zákona. Zadávací dokumentaci, jež v sobě obsahuje zadávací podmínky, je nutno považovat za soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek, které tvoří nejvýznamnější dokument, na jehož základě dodavatelé zpracovávají své nabídky, a proto musí být zpracována dostatečně konkrétně a podrobně tak, aby dodavatelé mohli podat vzájemně porovnatelné nabídky. Zvláštní důraz je kladen právě na specifikaci předmětu veřejné zakázky, který v podaných nabídkách současně ovlivňuje další aspekty, zejména výši nabídkové ceny. V tomto smyslu se vyjádřil rovněž Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 Afs 30/2010-182 ze dne 16. 11. 2010, když uvedl, že „[…] zadávací dokumentace je nejvýznamnějším dokumentem v rámci zadávacího řízení. Za jeho zpracování je plně odpovědný zadavatel a je povinen ho zpracovat dostatečně kvalitně a s patřičnou odborností tak, aby na jeho základě bylo možno podat odpovídající a především vzájemně porovnatelné nabídky.“ Úřad upozorňuje, že byť se citovaný rozsudek týkal předchozí právní úpravy, tj. zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), jsou závěry v něm vyjádřené plně aplikovatelné i na současnou právní úpravu, neboť smysl a účel nastavení zadávacích podmínek (zadávací dokumentace) je shodný (srov. § 44 ZVZ a § 36 zákona). Uvedené přitom platí i ve vztahu k navazující odkazované judikatuře.

217. Význam kvality a úplnosti zpracování zadávací dokumentace lze z pohledu zadavatele spatřovat v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení. V této souvislosti Úřad odkazuje např. na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 33/2007-175 ze dne 20. 3. 2008, v němž uvedený soud judikoval, že „[…] zadávací dokumentací se tedy rozumí souhrn všech konkrétních požadavků zadavatele na zpracování nabídky. Z těchto požadavků pak následně, nad rámec kritérií obsažených v oznámení zadávacího řízení, vyplynou i podrobná pravidla pro určení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější a která se tak stane nabídkou vítěznou. Základem zadávací dokumentace je tedy co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky, provedené natolik podrobným, srozumitelným a co do významu jednotlivých údajů jednoznačným způsobem, který umožní samotné sestavení nabídky, její následné transparentní hodnocení zadavatelem a poté i následné objektivní přezkoumání toho, zda zadavatel hodnotil nabídky takovým způsobem, jakým měl.“

218. Požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne rovněž z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Zásada transparentnosti zadávání veřejných zakázek je vedle zásady přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace jedna ze základních zásad, která musí být zadavatelem bezvýhradně dodržována v celém průběhu zadávacího řízení. Zásadou transparentnosti se zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010, který potvrzuje interpretaci Krajského soudu v Brně podanou v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010 tak, že požadavek na transparentnost není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele. Princip transparentnosti představuje vůdčí zásadu pro celé zadávací řízení a zahrnuje v sobě rovněž například přezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele a obecně objektivní postup během zadávacího řízení.

219. Požadavky na předmět plnění a technické podmínky tak musí být v zadávací dokumentaci uvedeny takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zadávací dokumentace úplná a správná, a zároveň aby byla jasná, srozumitelná, určitá a dostatečně podrobná tak, aby umožnila uchazečům podat vzájemně porovnatelné nabídky. K problematice jednoznačnosti a přesnosti zadávací dokumentace související s transparentností zadávání veřejných zakázek se Krajský soud v Brně vyjádřil i ve svém rozsudku č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012, v němž uvedl, že „požadavek jednoznačnosti, konkrétnosti a přesnosti zadávací dokumentace plyne z obecné zásady transparentnosti zakotvené v § 6 ZVZ. Tato zásada spolu se zásadou zákazu diskriminace a zásadou stejného zacházení se všemi uchazeči musí být zadavatelem dodržována v rámci celého zadávacího řízení. Úkolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Transparentnost procesu zadávání veřejných zakázek je nejen podmínkou existence účinné hospodářské soutěže mezi jednotlivými dodavateli v postavení uchazečů, ale také nezbytným předpokladem účelného a efektivního vynakládání veřejných prostředků. Porušením této zásady pak je jakékoli jednání zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení. Tak tomu může být např. i tehdy, pokud zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačně a srozumitelně formulovaná pravidla. Pokud pak zadávací dokumentace, resp. v ní obsažené zadavatelovy požadavky na zpracování nabídky objektivně připouští rozdílný výklad, nemůže taková interpretační nejistota stíhat žádného z uchazečů, ale zadavatele samotného. Je třeba zdůraznit, že je to zadavatel, kdo zadávací dokumentaci vyhotovuje, případně nechává vyhotovovat, a kdo také za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá. […] Zadávací dokumentace musí být transparentní, dostatečně konkrétní a srozumitelná tak, aby na jejím základě mohla proběhnout všestranně korektní veřejná soutěž, v jejímž rámci bude vybrána ta nejlepší nabídka. K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 3. 2009, č. j. 2 Afs 86/2008-222, dostupný na www.nssoud.cz, kde tento soud zdůraznil požadavek, aby byla zadávací dokumentace ‚jednoznačná, jelikož musí být zcela patrno, v jakých otázkách a jak konkrétně spolu budou jednotlivé nabídky ‚soutěžit‘. Rovněž jednotlivá dílčí kritéria a jejich hodnocení musí být natolik konkrétní, přesné a jednoznačné, aby se každému z uchazečů dostalo informací téhož materiálního obsahu a aby bylo následně zřetelně přezkoumatelné, zda zadavatel hodnotil nabídky tak, jak předeslal v zadávacích podmínkách. Nemůže tedy obstát taková zadávací dokumentace, z níž požadavky na zpracování nabídky a následně hodnotící kritéria nejsou zcela srozumitelná a jednoznačná, tj. pokud objektivně připouštějí rozdílný výklad a vzniká tak interpretační nejistota.‘“

220. Obdobný názor je přitom patrný i z ustálené rozhodovací praxe Úřadu, kdy je kladen důraz na to, aby požadavky zadavatele byly v zadávací dokumentaci vymezeny především dostatečně podrobně v detailech nezbytných pro zpracování nabídky. Dostatečná podrobnost zadávací dokumentace je rovněž nutná z důvodu, aby zadávací podmínky byly v plném rozsahu vnímány a chápány všemi dotčenými subjekty (tj. jak zadavatelem, tak i dodavateli) identickým způsobem. Požadavky zadavatele musí být rovněž stanoveny jednoznačně, tj. nesmí dávat žádný prostor pro pochybnosti či jejich rozdílný výklad, a to jak do kvality, tak i do rozsahu poptávaného plnění. Je tedy na místě konstatovat, že neurčitosti v nastavení zadávacích podmínek nemohou jít k tíži dodavatelů (účastníků), neboť stanovit zadávací podmínky přesně a jednoznačně je povinností, jež stíhá výlučně zadavatele. Z výše uvedeného tak vyplývá, že zadávací podmínky vymezující požadavky zadavatele v zadávacím řízení musí být, s ohledem na nutnost dodržení zásady transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, nastaveny dostatečně podrobně v detailech nezbytných pro zpracování nabídky, jasně, srozumitelně, určitě a jednoznačně tak, aby nepřipouštěly rozdílný výklad a aby nabídky dodavatelů mohly být na jejich základě řádně zpracovány a mohly být vzájemně porovnatelné.

221. Úřad nicméně považuje za nutné konstatovat, že povinnost zadavatele stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení není absolutní v tom smyslu, že by zadavatel byl nucen v zadávacích podmínkách detailně popsat veškeré konkrétní aspekty předmětu plnění veřejné zakázky. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že požadavek na podrobnost poskytnutých zadávacích podmínek je vztažen k účasti dodavatele v zadávacím řízení, která musí být chápána široce v tom smyslu, že dodavatel musí být schopen se rozhodnout, zda se hodlá o veřejnou zakázku ucházet, a podat porovnatelnou nabídku; není nutné, aby zadavatel v zadávacích podmínkách poskytl absolutně veškeré informace nutné k vlastní realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. Ze zákona tak nevyplývá povinnost zadavatele popsat (technické) zadávací podmínky do naprostých podrobností, ale pouze do podrobností nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení ve výše vymezeném významu. Zákon tedy nezakazuje, aby zadavatel například vymezil předmět veřejné zakázky dle § 36 odst. 3 zákona s tím, že konkrétní technická řešení budou předkládat sami dodavatelé.

222. V této souvislosti lze odkázat mj. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-46618/2025/163 ze dne 28. 11. 2025, v němž je dovozeno, že „univerzální definice toho, co je ještě podrobnost nezbytná a co již není, neexistuje. Proto se každý případ musí posuzovat individuálně, přičemž bude potřeba posoudit míru určitosti/podrobnosti zadávacích podmínek a míru přenášení odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Ustanovení § 36 odst. 3 zákona neukládá zadavateli povinnost poskytnout ex ante veškeré detailní podklady, kterými disponuje a které vznikají právě v rámci plnění zakázky (průzkumy, modely, výpočty). Povinností je poskytnout dostatek informací pro srovnatelné nacenění – to se děje prostřednictvím konkrétně stanovených kvantitativních položek v termínové a cenové specifikaci a jasného územního vymezení a poskytnout všem uchazečům informace stejné.“ Úřad dále odkazuje např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-16394/2024/162 ze dne 30. 4. 2024, kde předseda Úřadu přisvědčuje závěru, že „zadavatel nemusí vymezit předmět veřejné zakázky do všech myslitelných podrobností, když lze předpokládat, že odborně zdatní dodavatelé mají jasné povědomí o tom, jaké druhy konkrétních činností musí být pro realizaci požadovaného plnění provedeny“.

223. Je rovněž nutné konstatovat, že v situaci, kdy s ohledem na objektivní důvody nemůže dojít k bližší specifikaci určitého požadavku zadavatele, je možné připustit, aby byly potenciální mezery v zadávacích podmínkách vyplněny předchozími zkušenostmi a odbornými znalostmi dodavatelů působících na relevantním trhu, přičemž zadavatel je oprávněn počítat s přiměřenou odbornou informovaností, zdatností a profesionalitou těchto dodavatelů. V této souvislosti lze poukázat na závěry rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-21071/2024/500 ze dne 23. 5. 2024, v němž Úřad dovodil, že „za situace, kdy ale objektivně nelze určité parametry přesně specifikovat, dodavatelé musí cenu této části plnění stanovit odborným odhadem.“ Úřad v tomto rozhodnutí dále uvedl, že „zákon neurčuje, že by zadavatel musel stanovit zadávací podmínky do úplných podrobností, ale pouze do podrobností nezbytných pro účast v zadávacím řízení. Zadavatel totiž může důvodně předpokládat, že do zadávacího řízení s úzce specializovaným předmětem plnění (v daném případě stavební práce na ETCS v poměrně vysoké předpokládané hodnotě) se budou hlásit a nabídky budou podávat pouze odborně zdatní profesionálové se zkušenostmi na těchto stavbách a se znalostí např. určitých odborných termínů, norem, metodik, systémů atd. I když odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek leží na zadavateli, je třeba rovněž na straně dodavatele předpokládat jednání s obvyklými znalostmi a s obvyklou péčí. Ponechání určitých záležitostí na budoucí součinnosti se zadavatelem a původním dodavatelem nepovažuje Úřad s ohledem na charakter dané veřejné zakázky za netransparentní či v rozporu se zásadou rovného zacházení, resp. diskriminační.“ Předseda Úřadu v navazujícím rozhodnutí č. j. ÚOHS-27994/2024/161 ze dne 22. 7. 2024 následně uvedl, že „v řadě zadávacích řízení je cena plnění či jeho části stanovována kvalifikovaným odhadem dodavatele, aniž by se jednalo o situaci, která je nezákonná. Každý dodavatel do své cenotvorby vtěluje řadu odhadů a predikcí, zvláště jedná-li se o plnění dlouhodobé či o značném objemu. Pokud navrhovatel tvrdí, že nabídková cena může být odhadem ovlivněna o jednotky až desítky milionů korun, nepředstavuje toto rozpětí odhadu – mimochodem založené na obecném a nijak neprokazovaném tvrzení navrhovatele – takový exces, který by měl bránit podání nabídky.“

224. Úřad se se zřetelem ke shora uvedeným obecným východiskům v šetřené věci zabýval posouzením zadávacích podmínek veřejné zakázky ve smyslu naplnění požadavků zákona, zejména § 36 odst. 3 zákona, v němž je zakotvena povinnost stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení a zákaz přenášet na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek, a zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona. Je přitom nutné podotknout, že navrhovatel ve svém návrhu napadá celou řadu různých zadávacích podmínek a technických požadavků vymezujících předmět veřejné zakázky, které podle jeho názoru nebyly zadavatelem stanoveny v detailu dostatečném pro podání nabídek, neboť na jejich základě není možné odhadnout pracnost a cenu realizace příslušných částí předmětu veřejné zakázky.

225. Zadavatel argumentaci k obhajobě svého postupu zakládá zejména na tvrzení, že povinností zadavatele není stanovit v zadávací dokumentaci přesně každý detailní technický aspekt poptávaného plnění, neboť součástí předmětu veřejné zakázky není jen vývoj a implementace systému ELVIS, ale rovněž jeho návrh a design na základě analýzy provedené vybraným dodavatelem. Zadavatel uvádí, že v technické specifikaci předmětu veřejné zakázky stanovil pouze technické podmínky, jejichž naplnění je povinné, a to určením parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, případně prostřednictvím popisu účelu ELVIS; další detailní specifikace konkrétního naplnění těchto podmínek musí být definovány v cílovém konceptu dle toho, jak vybraný dodavatel uchopí technické řešení stanovených požadavků. Zadavatel tedy očekává, že na základě jím stanovených požadavků na implementaci systému ELVIS vybraný dodavatel navrhne vlastní kreativní technické řešení, které v detailech rozpracuje v cílovém konceptu – dokumentu vytvářeném v realizační fázi projektu po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, jehož obsahem má být „detailní analýza požadavků a podrobná specifikace navrhovaného systému včetně návrhu integrace, datové migrace, podrobného harmonogramu realizace, plánu přípravy školení a testování“, a který je po akceptaci ze strany zadavatele pro další plnění smlouvy závazný.

226. Zadavatel v dané souvislosti odkazuje na metodiku „Řízení jednotlivých ICT řešení“. Úřad konstatuje, že z předmětné metodiky, v níž odbor Hlavního architekta eGovernmentu spadající pod Digitální a informační agenturu popisuje doporučený postup při vytváření informačních systémů veřejné správy, skutečně vyplývá, že realizační fáze projektu, která má proběhnout po výběru dodavatele, zahrnuje mj. tvorbu cílového konceptu řešení. Zatímco v přípravné fázi projektu má zadavatel dle dané metodiky zajistit vyhotovení architektury řešení projektu, která se zaměřuje na otázku, jak má hledané řešení fungovat, a je vyjádřená především grafickými diagramy a funkční a ne-funkční specifikací a tvoří základ zadávací dokumentace veřejné zakázky, v realizační fázi má být vybraným dodavatelem vytvořen cílový koncept řešení, jehož součástí je mj. byznys koncept vyjadřující, jak se bude požadované řešení používat (tj. definuje „funkce, procesy, služby, role, výstupy-produkty, apod.“), a IT koncept vyjadřující, jak bude požadované řešení zhotoveno, aby byznys koncept naplnilo.

227. Úřad k tomuto uvádí, že postup, který je předmětnou metodikou v širších rysech popisován, je z hlediska souladu se zákonem v obecné rovině nepochybně akceptovatelný. Zadavatelé při zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je design, vývoj a implementace informačních systémů veřejné správy, zcela jistě mohou v rámci přípravy zadávací dokumentace aplikovat pravidla, principy a postupy vymezené danou metodikou, a to za předpokladu, že jsou současně naplněny veškeré zákonné požadavky pro stanovení zadávacích podmínek. Je zřejmé, že zadavatelem poptávané plnění nemusí být v rámci zadávací dokumentace za všech okolností technicky specifikováno do nejmenších detailů; ze zákona nevyplývá, že by zadavatel musel stanovit zadávací podmínky do úplných podrobností, ale pouze do podrobností nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, přičemž platí, že zadavatel může důvodně předpokládat, že do zadávacího řízení se budou hlásit a nabídky budou podávat pouze odborně zdatní profesionálové. Při koncipování formulace potřeb, které se zadavatel poptáním předmětu veřejné zakázky snaží naplnit, je navíc namísto detailní specifikace technických parametrů veškerých aspektů poptávaného plnění bezesporu možné přistoupit ke specifikaci požadavků na výkon, funkci a účel ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) zákona, na jejichž základě má vybraný dodavatel konkrétní technické řešení projektu, který bude následně v praxi realizovat, nejprve sám kreativně navrhnout.

228. V tomto ohledu lze v postupu nastíněném metodikou „Řízení jednotlivých ICT řešení“ spatřovat jistou paralelu se stavebními zakázkami realizovanými metodou Design & Build, jejíž podstatou je, že dodavatel navrhne detailní řešení předmětu veřejné zakázky (specifikovaného požadavky zadavatele na výkon, funkci a účel) – tj. část „design“; a toto své navržené řešení pak sám realizuje – část „build“. Úřad je přesvědčen, že i v rámci nestavebních veřejných zakázek (tj. veřejných zakázek na dodávky či služby) je možné z určité obdoby metody Design & Build přizpůsobené konkrétnímu poptávanému plnění při tvorbě zadávacích podmínek vycházet. Zadavateli nic nebrání požadovat, aby vybraný dodavatel konkrétní řešení, které bude následně v praxi implementovat, nejprve sám v podrobnostech navrhl, je však vždy nutné důsledně dbát na dodržení požadavků zákona na určitost zadávacích podmínek, jež musí být dodavatelům poskytnuty v detailech dostatečných pro přípravu, nacenění a podání vzájemně porovnatelných nabídek, a to tak, aby nedocházelo k nedovolenému přenášení odpovědnosti za úplnost a správnost zadávacích podmínek na dodavatele. Jestliže zadavatel požaduje, aby vybraný dodavatel v rámci plnění předmětu veřejné zakázky nejprve navrhl své vlastní inovativní řešení designu poptávaného informačního systému, je nezbytné, aby bylo již ve fázi podávání nabídek zřejmé, jaké specifické požadavky zadavatel na toto dodavatelem navrhované řešení má, resp. z jakého konkrétního zadání má dodavatel při tvorbě svého řešení vycházet. V případě, kdy dodavatelům požadavky zadavatele nejsou v dostatečné míře detailu známy, zcela logicky není možné, aby vytvořili návrh toho, jakým konkrétním způsobem je lze naplnit. Jednoznačně přitom nestačí, aby zadavatel své požadavky sdělil až vybranému dodavateli po uzavření realizační smlouvy. Pro zajištění souladu zadávacího řízení se zásadou transparentnosti a pravidly vyjádřenými v § 36 odst. 3 zákona je nezbytně nutné, aby dodavatelé již ve fázi podávání nabídek měli k dispozici zadání, na jehož základě mají svůj návrh řešení vytvořit, a to v dostatečných podrobnostech pro to, aby dokázali učinit kvalifikovaný závěr o tom, jak pracné a cenově náročné pro ně bude požadavky zadavatele naplnit. V opačném případě by nebylo možné konstatovat, že dodavatelé mají k dispozici dostatečné a jednotné informace pro zpracování cenové nabídky, což by vedlo k tomu, že by zadavatel nemohl mít postaveno na jisto, zda nabídky, které v zadávacím řízení obdrží, budou v daném ohledu vzájemně porovnatelné.

229. V šetřeném případě se tak pro posouzení souladu přezkoumávaných požadavků zadavatele se zákonem jako klíčová jeví otázka, zda zadavatel ve vztahu k předmětným požadavkům poskytl dodavatelům v zadávacích podmínkách dostatek informací k tomu, aby si mohli ve fázi podávání nabídek učinit kvalifikovaný závěr o pracnosti a cenové náročnosti realizaci předmětu veřejné zakázky, tj. zda zadavatel v souladu s § 36 odst. 3 zákona stanovil a poskytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení. Úřad se v první fázi správního řízení za účelem zodpovězení této otázky v rámci svého šetření obrátil na Digitální a informační agenturu a na dodavatele, kteří v zadávacím řízení projevili zájem o veřejnou zakázku, a kterým tak byla ze strany zadavatele zpřístupněna neveřejná část zadávací dokumentace, a to s žádostí o odborné stanovisko ke konkrétně specifikovaným dotazům zejména ve vztahu ke skutečnosti, zda jsou pro účely odhadu pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky a jeho nacenění z technického hlediska dostačující informace, které zadavatel v souvislosti s navrhovatelem napadenými požadavky poskytl dodavatelům v rámci zadávacích podmínek.

230. Na základě své interpretace výsledků provedeného šetření, zejména odborných stanovisek oslovených dodatelů, Úřad vydal rozhodnutí ze dne 25. 2. 2025, jehož výrokem I. rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 36 odst. 3 zákona tím, že nestanovil a neposkytl zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, neboť v čl. 3.2.3 a 4.1.1.2 technické specifikace stanovil, že implementace systému ELVIS musí zahrnovat integraci tohoto systému na systémy třetích stran A., C., B. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], aniž by v zadávací dokumentaci uvedl technickou specifikaci rozhraní daných systémů nezbytnou pro nacenění požadovaných integrací. Předseda Úřadu toto rozhodnutí následně svým rozhodnutím o rozkladu zrušil a uvedl, že Úřad se měl zabývat otázkou, zda bylo objektivně možné, aby zadavatel v zadávacích podmínkách přesněji specifikoval parametry důležité pro nacenění integrací, a rovněž otázkou, do jaké míry jsou mezery v zadávacích podmínkách způsobeny jejich vadným stanovením. Ve vztahu k integraci systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] se měl Úřad dle rozhodnutí o rozkladu zabývat tím, zda zadavatel poskytl veškeré informace, které měl k nastavení daného systému k dispozici, a zjištěním výchozího stavu daného systému v době zahájení zadávacího řízení. Úřad měl ve vztahu k systému A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] také zjistit, jaké informace je nutné znát pro odhad alespoň základního rozsahu pracnosti a složitosti, zda zadavatel vymezil takové kvality daného systému, které vymezit mohl, zda je ocenění integrace na dosud neexistující systém na trhu běžné a v jakých částkách se rozdíly v nacenění mohou pohybovat. Ve vztahu k integraci systému ELVIS na systémy C., B. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] se měl Úřad zabývat tím, jestli jsou skutečně informace, které zadavatel neposkytl, irelevantní, jak zadavatel tvrdí, a zda zadavatel nemohl poskytnout dodavatelům další podklady. Dle předsedy Úřadu je ve vztahu k těmto systémům zásadní otázkou to, zda jsou zadavatelem poskytnuté informace takové úrovně, že jsou předloženy v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení.

231. Úřad v následující fázi správního řízení znovu posoudil odborná stanoviska oslovených dodavatelů, načež dospěl k závěru, že tato stanoviska neposkytují jednoznačnou odpověď na otázky, jejichž zodpovězení bylo Úřadu uloženo rozhodnutím o rozkladu, jehož závěry je Úřad vázán. Úřad seznal, že na základě poskytnutých odborných stanovisek nelze bez dalšího jednoznačně dovodit, zda zadavatel poskytl dodavatelům v zadávacích podmínkách dostatek informací k tomu, aby si mohli učinit kvalifikovaný závěr o pracnosti a ceně realizace předmětu veřejné zakázky. Poskytnutá stanoviska jsou v určitých zásadních bodech ve vzájemném rozporu; část oslovených dodavatelů zastává názor, že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny v dostatečných podrobnostech na to, aby bylo možné stanovit nabídkovou cenu a podat nabídku, zatímco jiní dodavatelé mají za to, že zadávací podmínky obsahují nejasnosti, přičemž např. společnost MONET+,a.s. uvedla, že nepodala nabídku, protože zadávací podmínky nebyly dostatečně specifikovány na to, aby bylo možné nacenit nabídku bez neakceptovatelného rizika. Odborná stanoviska tak ve svém souhrnu neposkytují jasný náhled na danou problematiku a Úřad na jejich základě nezískal dostatek informací na to, aby mohl zjistit stav věci, o kterém nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu, neboť předmětná stanoviska nedávají jednoznačnou odpověď na to, zda byly zadávací podmínky zadavatelem stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Úřad tak dospěl k závěru, že rozhodnutí v šetřeném případě závisí na posouzení skutečností a otázek, k nimž je potřeba odborných znalostí, jimiž úřední osoby nedisponují, přičemž dané posouzení není možné opatřit od jiného správního orgánu, a ustanovil proto ve správním řízení znalce za účelem vypracování znaleckého posudku ve věci odborného posouzení poskytnutých podkladů a zodpovězení otázek specifikovaných v příslušném usnesení Úřadu ze dne 15. 8. 2025 (srov. výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí) a též uvedených na str. 7-24 znaleckého posudku.

232. Cílem otázek, které Úřad položil znalci, bylo zjistit následující skutečnosti ve vztahu k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek:

jestli a do jaké míry jsou informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci jednoznačné, srozumitelné a dokonavé (ve smyslu jejich logické úplnosti),
zda jsou konkrétně specifikované výroky zadavatele a navrhovatele pravdivé, resp. zda mají objektivní oporu ve skutečnosti, zejména v zadávací dokumentaci,
zda jsou pro účely nacenění příslušné části předmětu veřejné zakázky a odhadu pracnosti její realizace z technického hlediska dostačující informace, které zadavatel poskytl v zadávací dokumentaci,
jaké konkrétní informace je nutné znát pro odhad alespoň základního rozsahu pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky (tuto podotázku Úřad položil pro případ, že je odpověď na podotázku týkající se dostatečnosti poskytnutých informací záporná nebo na ni nelze odpovědět),
v jakém cenovém rozpětí se mohou v důsledku nedostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací pohybovat rozdíly v nacenění realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky (tuto podotázku Úřad položil pro případ, že je odpověď na podotázku týkající se dostatečnosti poskytnutých informací záporná nebo na ni nelze odpovědět),
zda lze konstatovat, že zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré informace (relevantní pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky), které mohl mít ve vztahu k předmětné části zadávacích podmínek objektivně k dispozici,
zda je požadavek zadavatele na to, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací na relevantním trhu běžný,
u otázkového okruhu č. 9 (k neposkytnutí rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. k požadavku na integraci systému ELVIS na dané systémy) bylo také cílem zjistit:

jaká byla povaha revizí, které byly v rozhraních daných systémů prováděny v době běhu lhůty pro podání nabídek v zadávacím řízení či bylo jejich provedení plánováno v budoucnu,
zda obsahovala specifikace rozhraní daných systémů (ve stavu před provedením revizí) relevantní informace, které mohli dodavatelé při odhadování ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na tyto systémy reálně využít,
zda je možné konstatovat, že povaha těchto revizí mohla zapříčinit, že byly informace o stavu, v němž se rozhraní daných systémů nacházelo v době před zahájením těchto revizí, zcela irelevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na dané systémy v rámci plnění veřejné zakázky.

233. Znalec na str. 35-36 znaleckého posudku popsal metodu řešení, kterou použil při vypracování znaleckého posudku, následovně:

„Základem postupu v tomto znaleckém posuzování je srovnávací metoda a metoda dedukce za použití neformální logiky. Znalec u jednotlivých položených otázek postupně analyzoval výroky v citovaných tvrzeních zadavatele, resp. navrhovatele, a v nich uvedené informace pak ověřoval vůči odpovídajícím podkladům a skutečnostem uvedeným ve zdrojích opatřených vlastním způsobem.

Přitom znalec hledal logickou závislost tvrzení zadavatele, resp. navrhovatele na informacích v podkladech a zdrojích ve snaze tuto dokázat přezkoumatelným způsobem. Současně znalec využil i postupu, který neformálně aplikuje metodu důkazu sporem. Ten byl aplikovatelný v případě tvrzení, která popírala existenci určitého jevu. Takové tvrzení pak znalec zkoumal posuzováním sporného tvrzení.

[…]

Následně znalec analyzoval soubor takto sestavených logicky navazujících informací a dat a podroboval je zkoumání z hlediska položených otázek. Výsledky analýzy dat buď vycházely z podstaty formulací v podkladech ve vztahu k položeným otázkám (typicky srozumitelnost, jednoznačnost, logická dokonavost), nebo byly získány jako výsledek srovnání (typicky otázky týkající se opory tvrzení každé ze stran ve formulacích v podkladech), nebo byly odvozeny z příčinné souvislosti mezi kladeným požadavkem a obecnými možnosti implementace software či obvyklými přístupy k řešení obdobných zadání.

[…]

Tam, kde znalec pro výsledky analýzy dat využil některý z výsledků analýzy podkladů týkajících se předchozích otázek, resp. podotázek již posouzených jinde v textu znaleckého posudku, použil znalec odkaz na jinde uvedený text, a to zejména z důvodu zachování konzistence formulací ve znaleckém posudku zajišťující mimo jiné jeho přezkoumatelnost, resp. eliminace případné nekonzistence vzniklé např. mírně odlišnými formulacemi nebo dodatečnými úpravami či doplněním textu znaleckého posudku.

Pak v případě, že položené podotázky k jednotlivým otázkám, byly formulovány dostatečně obdobně, či dokonce zcela shodně, takové podotázky, resp. odpovědi na ně a zejména jejich odůvodnění označil znalec za tzv. typové a při jejich posuzování využil znalec již existujících výsledků analýzy podkladů uvedených jinde na příslušném místě ve znaleckém posudku, pokud to s ohledem na aspekty skutkového stavu, resp. dané části šetřených zadávacích podmínek uvedených v dané podotázce bylo možné.“

234. K „principu typové podotázky“ znalec na str. 120 znaleckého posudku v rámci kapitoly týkající se skutečností majících možný vliv na přesnost uvedených závěrů uvedl následující:

„V posuzování typové podotázky ad. d) otázky č. 1 a v případě dalších významově obdobných či shodných podotázek ostatních otázek kladených znalci, které se v zadání tohoto ZP[3] opakují a ve většině případů jsou i shodné, přistoupil znalec díky jejich shodným charakteristikám k zjednodušení, když takové otázky označil za typové a upustil pak u nich od detailního odůvodnění, které by jinak shodným textem. Místo toho využil znalec odkazu na vysvětlení původních podotázek výše uvedených.

Společným principem těchto podotázek je vztah mezi mírou detailu technické specifikace a její dostatečnosti pro účely odhadu pracnosti a nacenění realizace dodavatelem, doslova zdali ‚jsou pro účely nacenění této části předmětu veřejné zakázky a odhadu pracnosti její realizace z technického hlediska dostačující informace, které ve vztahu předmětnému požadavku poskytl zadavatel v zadávací dokumentaci‘. Znalec při konzultaci formulací otázek na znalce předem zadavatele[4] upozornil, že výsledky analýzy povedou právě k takové typovosti, a to z důvodů, jakým způsobem jsou otázky položeny, resp. formulovány. Obdobně se uvedené skutečnosti a jejich potenciální vliv na závěry tohoto ZP týkají typové podotázky ad. g) otázky č. 1.“

235. Znalec dále k „typové“ podotázce vztahující se k běžnosti úrovně zadavatelem poskytnutých informací na str. 120-122 znaleckého posudku v rámci kapitoly týkající se skutečností majících možný vliv na přesnost uvedených závěrů uvedl následující:

„U typové podotázky ad. g) otázky č. 2 jádro dotazu spočívá v otázce, zdali je na ‚trhu běžné‘, aby ‚dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací‘. Při analýze podkladů k této podotázce vycházel znalec ze své zkušenosti, resp. praxe posledních více než 10 let, kdy měl možnost seznámit se se zadávací dokumentací více než několika nejméně desítek veřejných zakázek.

Zkušenosti znalce jsou založeny na posuzování nebo tvorbě technických specifikací několika nejméně desítek zadávacích dokumentací veřejných zakázek, u nichž došlo úspěšně k výběru dodavatele. V rámci své praxe se zadávacími dokumentacemi veřejných zakázek na informační systémy se znalec seznamoval s příslušnými technickými specifikacemi buď z pozice dodavatele, nebo z pohledu jejich zadávání, kdy se jako konzultant zadavatele přímo podílel na jejich vypracování.

Praxe osoby znalce v oblasti (nejen) veřejných zakázek na dodávky informačních systémů (nejen) realizovaných na míru na základě technické specifikace zahrnuje působení

(a) jako konzultanta dodavatele (popř. analytika či architekta), který se přímo nebo výhradně podílí na:

(i) přípravě textů technických specifikací, ale také souvisejících dokumentů obsahujících zadávací podmínky a smluvní dokumentace, stejně jako dokumentů týkajících se přebírání plnění, tzn. testování, akceptace, připomínkování či oponování dodávek (zejména software, dokumentace, školení) a služeb (zejména provoz, údržba, podpora a rozvoj) souvisejících s implementaci informačních systémů různého charakteru (např. webových a databázových aplikací, online integrací, či standardizovaných řešení typu ERP, DMS, eSSL, CAFM apod.),

(ii) posuzování a hodnocení nabídek dodavatelů,

(iii) tvorbě odpovědí na požadavky na vysvětlení ZD,

(iv) komplexních činnostech v roli vedoucího projektu nebo technického dozoru investora;

(b) jako konzultanta dodavatele, který ve prospěch zadavatele posuzuje existující technické specifikace zakázek za účelem poskytnutí odborných vyjádření nebo znaleckých posudků vztahujících se bezprostředně k jejich předmětu, a to z různých důvodů a za různých účelů, které zadavatel sleduje;

(c) nebo naopak dodavatele aplikací a informačních systémů, kdy se pro přípravu příslušné nabídky seznamuje s technickými specifikacemi v příslušných zakázkách, resp. jejich zadávacích dokumentacích, a na základě jejich obsahu stanovuje nabídkovou cenu, v některých případech i s využitím příslušného rámcového odhadu pracnosti.

Příklady takových zakázek a zadavatelů s uvedením postavení osoby znalce jsou následující:

Zadavatel	Zakázka	Postavení osoby znalce
postavení konzultanta zadavatele – tvorba technické specifikace
Komora veterinárních lékařů ČR	informační systém Centrální evidence psů; odkaz na zakázku: https://ezak.tendera.cz/contract_display_1756.html	konzultant zadavatele v roli a činnostech analytika, architekta, vedoucího projektu; příprava kompletní technické specifikace a zadávacích podmínek, posuzování a hodnocení nabídek, vysvětlování ZD
Jihomoravský kraj	informační systém pro podporu administrace a příjmu žádostí o dotace; odkaz na zakázku: https://zakazky.krajbezkorupce.cz/contract_display _37079.html	konzultant zadavatele v roli a činnostech analytika, vedoucího projektu; příprava kompletní technické specifikace a zadávacích podmínek, posuzování a hodnocení nabídek, vysvětlování ZD
Palivový kombinát Ústí (nyní Diamo)	elektronický systém spisové služby a DMS; odkaz na smlouvu: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/12266064?backlink=chyg7	konzultant zadavatele v roli a činnostech analytika; příprava kompletní technické specifikace a zadávacích podmínek, posuzování a hodnocení nabídek, vysvětlování ZD
Český metrologický institut	dodávka a implementace ERP systému včetně souvisejících servisních služeb; odkaz na zakázku: https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-19-V00002578/vysledek	konzultant zadavatele v roli a činnostech analytika; příprava kompletní technické specifikace a zadávacích podmínek, posuzování a hodnocení nabídek, vysvětlování ZD
Mendelova univerzita v Brně	elektronický systém spisové služby; odkaz na zakázku: https://zakazky.mendelu.cz/contract_display_3348.html	konzultant zadavatele v roli a činnostech analytika, architekta, vedoucího projektu; příprava kompletní technické specifikace a zadávacích podmínek, posuzování a hodnocení nabídek, vysvětlování ZD
postavení konzultanta zadavatele – posuzování technické specifikace
Státní pozemkový úřad	dodávka a implementace goegrafického informačního systému (GIS)	konzultant zadavatele poskytující odborná vyjádření k realizaci zakázky ve vztahu k zadávací a smluvní dokumentaci vč. technické specifikace
Švandovo divadlo na Smíchově	dodávka a implementace kamerového systému	konzultant zadavatele poskytující odborná vyjádření k realizaci zakázky ve vztahu k zadávací a smluvní dokumentaci vč. technické specifikace
nejmenovaný soukromý zadavatel	dodávka a implementace měřícího systému a software pro sítě vysokého napětí	konzultant zadavatele poskytující odborná vyjádření k realizaci zakázky ve vztahu k zadávací a smluvní dokumentaci vč. technické specifikace
Hlavní město Praha	informační systém VISITIS – Inovativní řešení managementu cestovního ruchu v Hlavním městě Praha	konzultant zadavatele poskytující odborná vyjádření k realizaci zakázky ve vztahu k zadávací a smluvní dokumentaci vč. technické specifikace
postavení dodavatele informačního systému – řešení na základě technické specifikace
Čepro	dodávka a implementace webového informačního systému s databází a úložištěm obsahu pro elektronizaci procesů na základě modelů v notaci BPMN2.0	dodavatel v roli a činnostech analytika, architekta, vedoucího projektu; realizace technického řešení na základě technické specifikace a zadávacích podmínek
Česká školní inspekce	Open Data – portál pro přípravu a zveřejňování otevřených dat	dodavatel v roli a činnostech analytika, architekta, vedoucího projektu; realizace technického řešení na základě technické specifikace a zadávacích podmínek
nejmenovaný soukromý zadavatel	dodávka a implementace webového informačního systému s databází a úložištěm obsahu pro správu utajovaných informací	dodavatel v roli a činnostech analytika, architekta, vedoucího projektu; realizace technického řešení na základě technické specifikace a zadávacích podmínek

Znalec tak v tomto případě z uvedených důvodů upustil od provedení průzkumu trhu, který by byl v takové situaci obvyklý, protože je přesvědčen, že by vedl ke stejným závěrům, tzn. že lze na základě aktuálně zveřejněných zadání veřejných zakázek na vývoj software kdykoliv lehce doložit, že lze jím uvedený výsledek analýzy v této věci považovat za věrohodný a spolehlivý.

Případné provedení průzkumu trhu považoval znalec za časově významně náročné a tím pádem i finančně nákladné neúměrně účelu tohoto ZP, a proto neekonomické.“

236. Znalec na str. 99-101 znaleckého posudku uvedl následující ověření „principu typové podotázky“:

„Ve znaleckém posudky byl z důvodů obdobného a ve velké míře i zcela shodného charakteru či dokonce přímo shodného znění řady podotázek použit princip tzv. typové podotázky. Takovéto typové otázky byly formulovány celkem 3:

typová podotázka ad. d) otázky č. 1 týkající se (rámcově shrnuto) dostatečnosti informací poskytnutých zadavatelem pro stanovení nabídkové ceny dodavatelem (přesněji pro provedení odhadu pracnosti a nacenění);
typová podotázka ad. g) otázky č. 1 týkající se případného rizika, že by zadavatel neposkytl v ZD[5] veškeré mu dostupné informace;
typová podotázka ad. g) otázky č. 2 týkající se úrovně informací poskytnutých zadavatelem v ZD a jestli je taková úroveň na trhu běžná.

Společnou charakteristikou takto vybraných typových podotázek je vztah rozsahu a míry detailu informací poskytnutých v ZD, zejména technické specifikaci a jejích přílohách k možnosti dodavatelů stanovit příslušný odhad pracnosti a nabídkovou cenu. Typové podotázky tak různou formou hledají odpověď na otázku, jestli a jak přímo souvisí pracnost a cena s rozsahem a mírou detailů uvedených v technické specifikaci.

Následující ověření posouzení takto významově propojených podotázek je založeno na modelovém příkladu řešení problematiky odhadu pracnosti v závislosti na míře detailu zadávací specifikace. Přitom otázku ‚dostatečnosti informací‘ pro odhadnutí ceny lze považovat za zcela vyjasněnou v odpovědi na podotázku ad. d) otázky č. 1 a jejím odůvodnění, resp. v odstavci označeném jako odůvodnění dostatečnosti zadání

Modelový příklad ukáže, jaké se do odhadu pracnosti promítají způsoby, jak se dodavatel rozhodne řešit dané zadání, jaké má zkušenosti či jak je připraven, a jde o zásadnější parametry mající vliv na stanovování pracnosti než výchozí popis, resp. zadávací specifikace poskytnutá zadavatelem. Současně modelový příklad ukáže, kolik úrovní hloubky detailu může mít zadání, pokud budeme postupně přidávat další aspekty, možnosti, funkční vybavenost apod., a jak je pracnost realizace požadovaných funkcionalit ovlivněna zkušeností a připraveností dodavatele více než rozsahem zadání.

Výchozím pro tento modelový příklad je zadání formulované relativně stručně, na procesní úrovni – specifikace elementární aktivity, označené např. ‚Vyplnění údajů o osobě žadatele‘, jejímž jádrem je zadaní dat uživatelem, typicky ve formuláři aplikace.

Je zřejmé, že kromě v podstatě neomezených možností vlastního visuálního uspořádání, které se obvykle řeší vždy až v rámci detailní analýzy, protože je do značné míry závislé na zvolených technologiích, může celý formulář a jeho pole nabízet významně různou míru funkční vybavenosti, a tím také různou míru efektivity ve smyslu odolnosti vůči neplatným vstupům (hodnotám), ale také uživatelské přívětivosti.

Jaké jsou tedy postupně možnosti řešení, od nejméně funkčně vybavených k nejvíce vybaveným, tzn. v pořadí rostoucí míry funkční výbavy, jejich složitost se přirozeně liší (postupně roste)?

1. Všechna pole formuláře jsou stejného typu, tzn. jednořádkové textové pole. Pro naše účely není podstatný výčet polí, řekněme, že se vychází z obecné znalosti osoby jako subjektu údajů.

K tomuto základnímu požadavku lze přidat validaci vstupů, tzn. uživatelem zadaných hodnot:

2. Každé pole bude mít svůj typ (např. text pro příjmení, datum pro datum narození, zvláštní typ pro rodné číslo, telefonní číslo a email apod.) a tento typ určí obor možných hodnot, ovšem zatím bez ohledu na sémantiku; hodnoty jiných typů tak nebude moci uživatel zadat.

Přidá se sémantická validace vstupů, tzn. jestli zadané hodnoty vyjadřují to, co systém očekává:

3. Kromě kontroly typu se kontroluje i sémantika, tzn. např. že rodné číslo obsahuje číslice, je kontrola typu; ale že soubor těchto 10 číslic je bezezbytku dělitelný 11; obdobně telefonní číslo, email.

Přidá se možnost vstupy pre-validovat tím, že se nabídne obor hodnot k výběru, seznam, číselník:

4. Pole místa bydliště se vyberou z číselníku naplněného RUIAN.

Přidá se rekci UI na neplatné vstupy, tzn. neplatné hodnoty zadané uživatelem:

5. Při snaze o uložení neplatná hodnota v poli způsobí odpověď UI, že není možné uložit.

6. Při existenci neplatných hodnot ve formuláři není ani možné stisknout tlačítko Uložit.

Přidá se předcházení neplatným vstupům kontextovou nápovědou:

7. Každé pole před vstupem uživatele obsahuje graficky upozaděný (obvykle šedá barva) zástupný text, např. ‚Vyplňte IČO – 8 číslic…‘

8. Pro každé pole se po zastavení nad jeho plochou objeví plovoucí malé okénko s nápovědou, jak pole vyplnit, tzv. tooltip, např. ‚Na základě IČO budou ve veřejném rejstříku dohledány ostatní údaje.‘

9. Pro každé tlačítko akce ve formuláři je také přidán tooltip, a to i v případě, že jej aktuálně nelze aplikovat, např. ‚Před uložením vyplňte všechna povinná pole.‘

Bylo by možné podobně pokračovat další výbavou, např. pro složitější soubor zadávaných dat a rozsáhlejší formuláře může být vhodné přidat požadavek na závislost vyplňování polí na základě hodnot jiných polí (např. když uvede uživatel, že je subjekt plátce DPH, objeví se, resp. se přidá pole pro zadání DPH), nebo může být vhodné rozdělení formuláře do částí a postupně je uživatele nechat vyplňovat v dobře známém mechanismu průvodce (první strana formuláře a pak logicky následující, obvykle obsluhované tlačítky Další, nebo Pokračovat).

Z uvedeného by se zdálo zcela logické a přirozené, že takto rostoucí složitost možnosti realizovat požadavek, které ovšem není takto detailně zadán, by měla ovlivnit adekvátně rostoucím způsobem i pracnost, tedy nákladovost realizace. Jak se ukáže dále, nelze obecně toto samo o sobě nikdy tvrdit, protože nákladovost významně závisí na přístupu dodavatele a dalších charakteristikách zcela nezávislých na samotné specifikaci požadavku a jejím rozsahu.

Jak tedy může dodavatel přistoupit k řešení daného zadání, přičemž zcela přirozeně zohlední úplně jiné aspekty, než rozsah zadaných informací?

Začněme aspektem rostoucí míry zkušenosti a tím pádem klesající pracností pro analýzu, návrh i samotnou implementaci, potažmo dokumentaci (!) a testování (!):

1. Dodavatel si volně zvolí, co si myslí o potřebě zadat o dané osobě.

2. Dodavatel udělá průzkum aplikací veřejných zadavatelů.

3. Dodavatel vybere výčet (rozsah) polí na základě svých předchozích implementací.

4. Dodavatel vybere výčet (rozsah) polí z toho, který je dostupný v jeho vlastní knihovně pro práci s formuláři.

5. Dodavatel použije výčet (rozsah) polí, který je dostupný v jeho vlastní knihovně pro práci s formuláři specificky pro zadání údajů osoby.

Přidáme aspekt dodavatelem zvolené funkční vybavenosti řešení:

6. Dodavatel samostatně a nezávisle nalezne a použije knihovny na zajištění jednotlivě (a) validace polí, (b) číselníky, pak (c) tooltipy atd.

7. Dodavatel nalezne a použije knihovnu na zajištění obsluhy všech vlastností a chování polí formuláře celkově na validaci polí a další parametry chování polí (viz možnosti výše v tomto očíslovaném výčtu).

8. Dodavatel použije již existující části kódu týkající se dané problematiky ze svých předchozích implementací obdobného typu.

9. Dodavatel použije jeho vlastní a robustní knihovnu pro práci s formuláři.

10. Dodavatel použije jeho část vlastní robustní knihovny pro práci s formuláři specificky pro zadání údajů osoby.

Lze podle jednořádkového zadání řešení implementovat? Nepochybně ano! Jak bylo ukázáno výše v této kapitole, míra rizika každého dodavatele, kterou na sebe je ochoten vzít (neberme teď v úvahu obchodní aspekt) je více závislá na připravenosti a zkušenostech dodavatele než detailu zadání.

Má samotný fakt ne příliš detailního zadání obecně pro všechny dodavatele zásadní a stejný vliv na konečnou pracnost řešení, nebo i samotný postup jejího stanovení, který by se dal přímo odvodit od detailnosti zadání? Nepochybně ne, rozhodně ne obecně pro všechny dodavatele.“

237. Znalec ve znaleckém posudku dospěl k následujícím klíčovým závěrům.

238. Znalec identifikoval jakožto „typovou“ podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek zjistit, zda jsou pro účely nacenění příslušné části předmětu veřejné zakázky a odhadu pracnosti její realizace z technického hlediska dostačující informace, které zadavatel poskytl v zadávací dokumentaci. Znalec na tuto „typovou“ podotázku odpověděl v rámci otázkového okruhu č. 1 [konkrétně v rámci podotázky písm. d) otázky č. 1] na str. 43-44 znaleckého posudku, a to následovně:

„ANO, protože neexistuje přímý vztah mezi právě či pouze obsahem a rozsahem zadávací technické specifikace a pracností, resp. náklady pro splnění (technickou realizací) takové specifikace.

Na úvod odůvodnění odpovědi k této podotázce je vhodné uvést, že:

(1) V případě předmětné veřejné zakázky a v ní zvolený vývoj na míru nemusí být obecně nutně jediný přístup ke splnění zadání. Obvykle je vývoj na míru jen doplněk řešení označovaný jako tzv. customizace (přizpůsobení) v případě, že jádrem řešení je existující standardizovaný software. Při použití customizace, nebo jinak technicky odlišného způsobu realizace (např. parametrizací, viz poslední 2 odstavce odůvodnění k podotázce b), odst. i otázky č. 1) pak logicky klesá míra rozsahu i detailu potřebné technické specifikace, protože standardizovaný software tvořící základ řešení byl zcela určitě realizován s ohledem na potřeby nejméně jednoho (obvykle však vícero) odlišného zadavatele a do funkcionality takového standardizovaného software se tím pádem logicky promítla specifikace vytvořená dříve (před započetím této zakázky). Typickým příkladem jsou zakázky na pořízení elektronického systému spisové služby, kdy předmětem technické specifikace není vlastní funkcionalita systému, ale jeho adaptace do konkrétního prostředí daného zadavatele.

(2) Dále uvedené odůvodnění platí obecně i ve vztahu k jakémukoliv jinému zadání, nejen pro systém ELVIS, natož pak specificky pro jeho specifickou (vybranou) část, jako je tomu v případě podotázky ad. c) otázky č. 1 týkající se výčtu stavů.

Jádro odůvodnění odpovědi na předmětnou podotázku (a dále uvedené významově shodné podotázky) je obsaženo v následujících 2 formulacích:

1. Neexistuje přímý vztah mezi právě a pouze obsahem a rozsahem technické specifikace, nebo mírou jejího detailu, a pracností, resp. náklady pro její splnění.

2. Použití pracnosti a z ní plynoucích nákladů na realizaci dané technické specifikace, tzn. nákladová stránka není jedinou charakteristikou řešení, a i když může mít vliv na stanovení ceny, nemusí jít zdaleka o vliv jediný, a ani nemusí být takový vliv zásadní.

Předchozí dva odstavce č. 1 a 2 slouží k odůvodnění odpovědí i na další podotázky jinde v textu tohoto znaleckého posudku, a v místě, kde by jinak byly použity ve zcela shodném znění, bude použit pouze odkaz na jejich formulaci výše uvedenou, a tento odkaz bude označen jako ‚odůvodnění dostatečnosti zadání‘.

Blíže k odůvodnění ve věci odhadu pracnosti:

Vývoj software ve smyslu algoritmizace, tzn. psaní zdrojového kódu je autorská tvůrčí činnost. A z podstaty této činnosti tedy každý autor (či tým autorů) může k řešení stejného zadání přistoupit různě, jak metodicky, tak technicky. Logicky tedy i pracnost spojená s realizací navrženého řešení bude různá. Přitom zcela logicky musí řešitel při tvorbě svého návrhu používat vlastní tvořivost, invenci, a nejen se spoléhat na zadanou technickou specifikaci.

Jinak řečeno: Jedna technická specifikace může vést na různé technické návrhy její realizace a každý z těchto návrhů pak představuje jinou pracnost. Navíc i stejný technický návrh řešení může vést na jinou pracnost realizace z důvodů uvedených v předchozím odstavci daných autorskou povahou činnosti, jako je vývoj software.

Logicky tedy i pracnost, resp. náklady spojené s takovou činností plynou především ze zvoleného přístupu či postupu, použitých nástrojů apod. Doména informačních technologií je navíc velmi dynamický obor, který se rozvíjí velmi rychle a prakticky denně. Striktní svázání řešitele s obdrženou technickou specifikací by potenciálně vedlo k omezení možnosti využít novějších a efektivnějších způsobů technické realizace požadovaného řešení.

Blíže k odůvodnění ve věci nacenění:

Technická a v důsledku nákladová charakteristika řešení vycházející z odhadu pracnosti realizace dle dané technické specifikace může mít vliv na stanovení ceny, ale zdaleka ne jediný, a ani nemusí být zásadní.

Ve smyslu obchodního jednání, tzn. nabídky má na stanovení ceny vliv nejen její nákladová charakteristika, ale také další faktory, zejména např. podnikatelská, resp. obchodní strategie dodavatele, míra akceptovatelných rizik, procesní dimenze, personální, resp. kapacitní situace, stejně jako i např. makroekonomické faktory. Celkem se může jednat o až desítku takových faktorů. […] Technický návrh řešení a jemu odpovídající lidský výkon (pracnost) je tedy jen jedním z nich a nelze tedy ani z tohoto důvodu odvodit míru nutného detailu technické specifikace potřebnou pro ocenění odpovídajících nákladů.

Z jiného úhlu pohledu zadavatel zvolil zadání zakázky na software, který měl být evidentně vyvíjen na míru, a to vodopádovým modelem (analýza → návrh → implementace → testování → nasazení). Takový model je jednak převažující pro projekty veřejného sektoru, kde projekt vyžaduje kontrolu a splnění regulatorních a smluvních požadavků, a kde je naprosto většinově vyžadována předem stanovená pevná cena plnění a také termín dodávky, a současně zadavatel tento přístup utvrdil poskytnutím předem stanoveného souboru požadavků v podobě TS.[6] […]

Existuje řada zdrojů, které uvádí, že vodopádový model je typický pro veřejný sektor, tedy projekty vyžadující přísnou dokumentaci a kontrolu, což jsou právě ty charakteristické pro veřejný sektor/zakázky. Například [zdroj označený v seznamu použité literatury na str. 33 znaleckého posudku číslem 9] zkoumá adopci iterativních/hybridních metod ve veřejném sektoru a popisuje, že určující pro volbu metodiky vedení projektu je v případ veřejného sektoru určující platná legislativa, regulace, potažmo potřeba specifikovat rozsah a čas plnění předem, ale také malá pružnost financování projektů, vliv politických cyklů, organizační struktury a samozřejmě požadavky na kybernetickou bezpečnost, což vše společně implikuje významnou averzi k jakémukoliv riziku.“

Na odpověď na předmětnou „typovou“ podotázku znalec odkázal v rámci všech otázkových okruhů.

239. Na podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek zjistit, jaké konkrétní informace je nutné znát pro odhad alespoň základního rozsahu pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky, znalec v rámci každého otázkového okruhu č. 1-9 odpověděl, že odpověď na tuto podotázku je irelevantní, neboť odpověď na podotázku týkající se dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací je kladná.

240. Na podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek zjistit, v jakém cenovém rozpětí se mohou v důsledku nedostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací pohybovat rozdíly v nacenění realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky, znalec v rámci každého otázkového okruhu č. 1-9 odpověděl, že odpověď na tuto podotázku je irelevantní, neboť odpověď na podotázku týkající se dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací je kladná.

241. Znalec dále identifikoval jakožto „typovou“ podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek zjistit, zda lze konstatovat, že zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré informace (relevantní pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky), které mohl mít ve vztahu k předmětné části zadávacích podmínek objektivně k dispozici. Znalec na tuto „typovou“ podotázku odpověděl v rámci otázkového okruhu č. 1 [konkrétně v rámci podotázky písm. g) otázky č. 1] na str. 45-47 znaleckého posudku, a to následovně:

„ANO, zadavatel ve věci rozsahu informací v ZD, resp. TS postupoval řádně a s příslušnou péčí, rozsah informací k zadání veřejné zakázky byl vyšší než obvyklý, a míra, resp. úroveň detailu informací poskytnutých zadavatelem v ZD, resp. TS a jejích přílohách je z uvedených důvodů také vyšší než obvyklá.

Především na otázku takto doslova položenou bez dalších předpokladů by bylo možné uspokojivě odpovědět pouze a výhradně provedením vlastní analýzy v aktuálním čase. Ani pak by ale nebylo možné vyloučit, že v jakémkoliv okamžiku zadavatel neuvedl informace, které k dispozici mohl mít, protože zjistil informace nové, které v TS zatím do té doby nebyly zaneseny, nebo se představy zadavatele změnily s ohledem na vývoj dotčených procesů v čase obecně, nebo mohlo ke změně dojít na základě vnějších vlivů, např. obvykle legislativních, a to kdykoliv po dokončení přípravy technické specifikace, tedy i v průběhu zadávacího řízení.

Je tedy nutné předpokládat, že k podobným změnám, vývoji a ‚objevům‘ nových informací nedošlo a je posouzen rozsah TS v předložené podobě s ohledem na jiná kritéria. Těmi jsou jednak (a) správná či normovaná praxe podložená strukturu specifikace požadavků podle mezinárodního standardu ISO/IEC/IEEE 29148:2018 […] a (b) samotný objem informací uvedených v TS.

Znalecký posudek s ohledem na účel znaleckého posuzování dále odpovídá na relevantně přeformulovanou otázku této podotázky, jestli zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré informace, které s ohledem na charakter plnění měly být součástí zadání.

Přestože tento standard ISO/IEC/IEEE 29148:2018 nebyl dosud převzat jako česká norma (ČSN) a ani není známý přímý odkaz na tento standard z některé metodiky nebo doporučení pro řízení ICT projektů veřejné správy, lze se s ohledem na jeho mezinárodní působnost alespoň inspirovat při formulování ZD pro ICT projekty.

Obsahem a rozsahem softwarové technické specifikace se uvedený mezinárodní standard zabývá v kap. 9.6 – Software requirements specification (SRS). V něm sice není uvedena závazná struktura (osnova součástí či šablonu), ale stanoví minimální obsahové oblasti, které musí specifikace pokrýt, aby bylo možné systém navrhnout a otestovat.

Standard ISO/IEC/IEEE 29148:2018 konkrétně uvádí, že požadavky mají být jednoznačné, úplné, konzistentní, ověřitelné. V žádném případě se však nezabývá takovou mírou detailu, jako je stanovení výčtu požadavků ve vztahu k digitalizaci konkrétních procesů.

Následující výčet je s ohledem na charakter plnění, kterým je softwarový systém, tzn. počítačový program, výčet kvalitativně a významově odlišných položek, které představují podstatné součásti technické specifikace zadání předmětné veřejné zakázky, resp. veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, které také veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění obvykle obsahují, přičemž je uvedena také míra splnění tohoto výčtu v předmětné zakázce:

a) zpracovávaná data – vstupní i výstupní, což je v případě předmětné veřejné zakázky splněno přílohami P2_TS, P6_TS a P5_TS;

b) algoritmy zpracování dat, tzn. procesy zpracování dat, a jejich aktéři, obvykle popisované slovně v rámci funkční specifikace obvykle v podobě uživatelských postupů či scénářů, což je v případě předmětné veřejné zakázky splněno přílohami P1_TS a P4_TS;

c) technologické prostředí vykonávání počítačového programu, což je v případě předmětné veřejné zakázky splněno přílohami P3_TS, P8_TS a P9_TS.

Mezi další obvyklé součástí technické specifikace patří také následující oblasti, které jsou ovšem běžné většinou až u zakázek se složitější nebo rozsáhlejší architekturou:

d) procesní diagramy rozšiřující a upřesňující popis ad. b) ve více formalizované podobě;

e) modely architektury na různých úrovních, obvykle aplikační komponenty, komunikační a technologická vrstva, což je v případě předmětné veřejné zakázky splněno přílohou P3_10;

f) bezpečnostní požadavky, jak obecně, tak s ohledem, resp. v případě působnosti zákona o kybernetické bezpečnosti;

g) modely vzhledu a chování uživatelského rozhraní v některé z vhodných či na trhu běžných nástrojů.

Lze dohledat srovnatelné veřejné zakázky, které byly zadány s absencí některých z uvedených podstatných položek a na základě menšího objemu informací a/nebo s chybějícími vrstvami nebo perspektivou, obvykle např. bez schémat modelu architektury (např. veřejná zakázka Ministerstva životního prostředí – Vybudování informačního systému ISPOP2 včetně zajištění provozu a rozvoje, dostupná na adrese https://nen.nipez.cz/verejne-zakazky/detail-zakazky/N006-19-V00001615). Z důvodů poskytnutí modelu architektury v P10_TS lze z hlediska obsahu technické specifikace považovat zadání šetřené veřejné zakázky co do míry detailu poskytnutých informací za podrobnější, než je na relevantním trhu obvyklé. Dalším důvodem je také poskytnutí různých pohledů a úrovní informací na stejnou oblast, např. v případě zpracovávaných dat poskytl zadavatel různé pohledy (AS-IS, TO-BE apod.) v celkem 3 přílohách P2_TS, P6_TS a P5_TS, přičemž obvykle stačí jen příloha jedna (stav TO-BE), nejobvykleji je pak text přímo v TS, nikoliv takto systematicky jako samostatná příloha. Obdobně toto platí pro oblast algoritmy zpracování, která je zachycena ve 2 přílohách P1_TS (textový popis funkcionality a postupů) a P4_TS (aplikační architektura).

Co do kvality textů předmětné veřejné zakázky byla tato garantována zadáním samostatné předcházející veřejné zakázky, jejímž výstupem byly dokumenty TS a všech příloh. Vytvoření zadání pro realizaci software, resp. TS tímto způsobem, tzn. samostatnou zakázkou a v takovém rozsahu považuje znalec za záruku kvality zadání v míře vyšší než obvyklé, protože významná a pravděpodobně i větší část technických specifikací zadání veřejných zakázek byla vytvořena bez pomoci poradců, i když u srovnatelně rozsáhlých technických specifikací to není neobvyklý přístup.

O míře detailu poskytnutých informací v kombinaci s výše uvedeným členěním podstatných součástí poskytuje využitelnou informaci také rozsah dokumentace. Co do rozsahu (objemu) je text TS předmětné veřejné zakázky nejen dostačující, ale spíše nadstandardní, protože nabízí různé úrovně a perspektivy uvedených podstatných položek technické specifikace.

Uvedený výsledek analýzy podkladů je podpořen následujícími informacemi planoucími přímo z obdržených podkladů:

Zadavatel poskytl věcné určení předmětu plnění v podobě technické specifikace, tzn. podkladu TS a jejích příloh, a to v rozsahu 42 dokumentů v elektronické podobě (ve formátu PDF, XSD a ArchiMate), ke kterým poskytl dodatečná vysvětlení v celkem 57 dokumentech v elektronické podobě (ve formátu PDF). To je co do rozsahu, a to i ve smyslu obsahu těchto dokumentů (jde celkem o téměř 1000 stran textu), míra řádově více než obvyklá.
Odkaz v TS a všech jejích příloh ukazuje, že jejich obsah je výstupem plnění veřejné zakázky dle Smlouvy o dílo ‚Analýza, studie proveditelnosti a návrh řešení k realizaci nového IS pro výkon vízové agendy MZV‘ ze dne 11. 10. 2022, kterou realizovala společnost KPMG Česká republika, s.r.o. Tato společnost patří do skupiny tzv. velké čtyřky auditorských firem, což je skupina společností majících dominantní postavení na světovém trhu auditorských a poradenských služeb a působí ve většině zemí světa.

Jádro odůvodnění odpovědi na předmětnou podotázku (a dále uvedené významově shodné podotázky) je obsaženo v následujících 2 formulacích:

1. Na otázku takto doslova položenou bez dalších předpokladů by bylo možné uspokojivě odpovědět pouze a výhradně provedením vlastní analýzy v aktuálním čase. Zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré informace, které s ohledem na charakter plnění (software, počítačový program) a průmyslový standard měly být součástí zadání.

2. Způsob, který zadavatel pro formulování TS použil zadáním samostatné veřejné zakázky na dodávku TS, byl pečlivý a časově náročný, a tudíž lze dovodit, že postihl veškeré informace, které mohl zadavatel mít k dispozici v daném čase.

242. Na odpověď na předmětnou „typovou“ podotázku znalec odkázal v rámci všech otázkových okruhů s výjimkou otázky č. 9, v rámci níž znalec na podotázku písm. f) ve znění:

„Lze konstatovat, že zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré informace (relevantní pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky), které mohl mít ve vztahu k požadavku na integraci systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] objektivně k dispozici?“

na str. 94 znaleckého posudku odpověděl následovně:

„NE, s ohledem na vysvětlení odpovědi na podotázku ad. h) otázky č. 9 měl zadavatel k dispozici i další informace o specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] týkající se funkcionality i rozhraními přenášených dat. Jak je uvedeno ve vysvětlení odpovědi na podotázku ad. h) otázky č. 9, obsahovala specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před provedením plánovaných revizí informace týkající se funkcionality i rozhraními přenášených dat. Přestože uvedené informace by nemusely být a pravděpodobně by nebyly v konečné specifikaci rozhraní pro realizaci příslušných integrací uvedeny doslovně v podobě, jak byly v posuzovaných podkladech poskytnuty, je z nich možné usoudit minimálně na složitost a rozsah výměny dat.“

Je nicméně nutné podotknout, že i v rámci otázky č. 9 znalec odkázal na své odpovědi na „typové“ otázky vztahující se k dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací a běžnosti nacenění a odhadu pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací, tj. uvedl v reakci na tyto otázky odpověď „ANO“.

243. Znalec dále identifikoval jakožto „typovou“ podotázku, jejímž cílem bylo ve vztahu k jednotlivým navrhovatelem napadeným částem zadávacích podmínek zjistit, zda je požadavek zadavatele na to, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací, na relevantním trhu běžný. Znalec na tuto „typovou“ podotázku odpověděl v rámci otázkového okruhu č. 2 [konkrétně v rámci podotázky písm. g) otázky č. 2] na str. 51 znaleckého posudku, a to následovně:

„ANO, na trhu je zcela běžná i situace, kdy dodavatelé odhadují pracnost a cenu na základě mnohem nižší úrovně detailu poskytovaných informací, než jaká je poskytnuta zadavatelem v předmětné veřejné zakázce.

Navíc míra informací označená jako ‚daná úroveň‘, tzn. daná v předmětné veřejné zakázce, je speciálním případem otázky týkající se dostatečnosti informací v poskytnutém zadání, která je předmětem typové podotázky ad. d) otázky č. 1. Odpověď na typovou podotázku ad. d) otázky č. 1 i její odůvodnění jsou tak aplikovatelné i na předmětnou podotázku.

Otázka, zdali je na relevantním trhu běžné, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací, se tak stává irelevantní, protože bez ohledu na úroveň poskytnutých informací, jak je uvedeno ve výsledcích analýzy typové podotázky ad. d) otázky č. 1 a jejímu odůvodnění, není odhad pracnosti závislý přímo, ani pouze jen na zadané technické specifikaci, resp. úrovně informací v ní poskytnutých, a odhad ceny není závislý přímo, ani pouze jen na odhadu pracnosti. Pro odůvodnění se použije text označený jako odůvodnění dostatečnosti zadání. Odpověď a její odůvodnění lze aplikovat na předmětnou podotázku i přes skutečnost, že se předmětná podotázka vztahuje k jinému požadavku, resp. k jiné části šetřených zadávacích podmínek. Důvodem je fakt, že uvedená odpověď i její odůvodnění jsou nezávislé míře rozsahu či detailu popisu předmětu požadavku, ke kterému se vztahují, protože míra rozsahu či detailu předmětu technické specifikace ovlivňuje stanovení nabídkové ceny jen částečně, v limitních případech dokonce vůbec.

Současně lze nalézt a ověřit, že na relevantním trhu existují běžně veřejné zakázky, jejichž zadávací dokumentace, resp. technická specifikace zadávaného softwarového řešení obsahuje nižší úroveň poskytnutých informací, jak je doloženo v odůvodnění typové podotázky ad. g) otázky č. 1 s odkazem na veřejnou zakázku Ministerstva životního prostředí – Vybudování informačního systému ISPOP2 včetně zajištění provozu a rozvoje […]. Pro odůvodnění se použije text označený jako odůvodnění kompletnosti informací.

Jádro odůvodnění odpovědi na předmětnou podotázku (a dále uvedené významově shodné podotázky) je obsaženo v následující formulaci:

Je irelevantní, zdali je na trhu běžné, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací, protože pracnosti ani cena nejsou přímo, ani pouze závislé jen na úrovni informací v technické specifikaci.

Předchozí odstavec slouží k odůvodnění odpovědí i na další podotázky jinde v textu tohoto znaleckého posudku, a v místě, kde by jinak byly použity ve zcela shodném znění, bude použit pouze odkaz na jejich formulaci výše uvedenou, a tento odkaz bude označen jako ‚odůvodnění úrovně informací‘.“

Na odpověď na předmětnou „typovou“ podotázku znalec odkázal v rámci všech otázkových okruhů.

244. Znalec dále ve vztahu ke všem napadeným zadávacím podmínkám odpověděl na dílčí podotázky Úřadu na jednoznačnost, srozumitelnost a logickou dokonavost zadavatelem poskytnutých informací, dále také na podotázky na to, zda mají konkrétně specifikované výroky zadavatele a navrhovatele oporu ve skutečnosti, a rovněž na podotázky Úřadu týkající se revizí specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. relevantnosti informací o stavu, v němž se rozhraní daných systémů nacházelo v době před zahájením těchto revizí, pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na uvedené systémy.

245. Znalec napříč jednotlivými otázkovými okruhy uvedl následující hodnocení vztahující se k srozumitelnosti, jednoznačnosti a logické dokonavosti informací poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci:

Otázka	Míra srozumitelnosti	Míra jednoznačnosti	Míra dokonavosti
Otázka č. 1	Vysoká	Střední	Střední
Otázka č. 2	Vysoká	Vysoká	Vysoká
Otázka č. 3	Vysoká	Střední	Vysoká
Otázka č. 4	Vysoká	Nízká	Nízká
Otázka č. 5	Vysoká	Vysoká	Vysoká
Otázka č. 6	Vysoká	Vysoká	Vysoká
Otázka č. 7	Vysoká	Vysoká	Vysoká
Otázka č. 8	Vysoká	Vysoká	Vysoká
Otázka č. 9	Vysoká	Vysoká	Střední

246. Je však nutné konstatovat, že byť znalec v rámci některých otázkových okruhů dovodil, že míra jednoznačnosti či dokonavosti informací poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci je střední (otázky č. 1, 3 a 9), případně nízká (otázka č. 4), následně vždy v rámci každého otázkového okruhu odkázal na své odpovědi na „typové“ otázky vztahující se k dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací, kompletnosti těchto informací (s výjimkou otázky č. 9) a běžnosti nacenění a odhadu pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně poskytnutých informací, tj. uvedl v reakci na tyto otázky odpověď „ANO“, přičemž, jak výslovně vyplývá z přiloženého odůvodnění těchto znaleckých závěrů, znalec při formulování závěrů u těchto otázkových okruhů reflektoval též předchozí výsledky provedení analýzy podkladů (tj. střední či nízká míra jednoznačnosti nebo dokonavosti zadávacích podmínek předmětné části technické specifikace). Lze tedy konstatovat, že znalec navzdory identifikované střední či nízké míře jednoznačnosti a logické dokonavosti některých zadavatelem poskytnutých informací na základě svého komplexního posouzení dané problematiky dospěl k závěru, že informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci byly dostatečné pro stanovení ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky, přičemž situace, kdy dodavatelé odhadují nabídkovou cenu na základě dané úrovně poskytnutých informací, je na relevantním trhu běžná.

247. K odpovědím znalce na otázky týkající se toho, zda mají konkrétně specifikované výroky zadavatele a navrhovatele oporu ve skutečnosti, se Úřad vyjádří níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí v rámci vypořádání argumentace navrhovatele ve vztahu k jeho jednotlivým námitkám. Úřad však již na tomto místě konstatuje, že z odůvodnění znaleckých závěrů vyplývá, že znalec dospěl k výše uvedeným závěrům o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací i s vědomím, resp. i s přihlédnutím k tomu, že některá posuzovaná dílčí tvrzení zadavatele vyhodnotil jako nemající objektivní oporu ve skutečnosti.

248. Úřad na základě všeho výše uvedeného konstatuje, že ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly zadavatelem stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Znalec se ve vztahu ke všem otázkovým okruhům zcela jednoznačně vyjádřil tak, že informace, které zadavatel poskytl v zadávací dokumentaci, jsou pro účely nacenění příslušné části předmětu veřejné zakázky a odhadu pracnosti její realizace z technického hlediska dostačující. Znalec k tomuto závěru dospěl s ohledem na skutečnost, že „neexistuje přímý vztah mezi právě či pouze obsahem a rozsahem zadávací technické specifikace a pracností, resp. náklady pro splnění (technickou realizací) takové specifikace“. Znalec je přesvědčen, že jakožto parametry zásadnější než výchozí popis v zadávací dokumentaci poskytnutý zadavatelem se do odhadu pracnosti a ceny promítajízpůsoby, jak se dodavatel rozhodne řešit dané zadání, jaké má zkušenosti či jak je připraven. Pracnost a cena realizace je dle znalce více ovlivněna zkušeností a připraveností dodavatele než rozsahem a detailem zadání, stejně jako míra rizika, kterou je na sebe každý dodavatel ochoten vzít. Znalec uvádí, že samotný fakt ne příliš detailního zadání nemá „pro všechny dodavatele zásadní a stejný vliv na konečnou pracnost řešení, nebo i samotný postup jejího stanovení, který by se dal přímo odvodit od detailnosti zadání“. Znalec dále v dané souvislosti uvádí, že vývoj software je autorskou tvůrčí činností, přičemž každý autor může k řešení stejného zadání přistoupit různě, a pracnost spojená s realizací navrženého řešení tak logicky bude různá; pracnost a náklady tak dle znalce plynou zejména ze zvoleného přístupu dodavatele. Znalec poukazuje také na to, že informační technologie představují velmi dynamický a rychle se rozvíjející obor, a striktní svázání dodavatele technickou specifikací by tak vedlo k omezení možnosti využití efektivnějších způsobů realizace požadovaného řešení.

249. Znalec dále v rámci znaleckého posudku přednáší výčet podstatných součástí technické specifikace zadání veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, které veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění obvykle obsahují, přičemž uvádí také míru splnění tohoto výčtu ve specifikaci předmětu plnění šetřené veřejné zakázky. Z předmětného posouzení znalce vyplývá, že zadávací dokumentace zde posuzované veřejné zakázky obsahuje veškeré podstatné a obvyklé součásti specifikace předmětu veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, a to konkrétně „zpracovávaná data – vstupní i výstupní“ (splněno přílohami „P2_TS“, „P6_TS“ a „P5_TS“), „algoritmy zpracování dat, tzn. procesy zpracování dat, a jejich aktéři, obvykle popisované slovně v rámci funkční specifikace obvykle v podobě uživatelských postupů či scénářů“ (splněno přílohami „P1_TS“ a „P4_TS“), „technologické prostředí vykonávání počítačového programu“ (splněno přílohami „P3_TS“, „P8_TS“ a „P9_TS“), a nadto technická specifikace této veřejné zakázky obsahuje rovněž i některé z dalších obvyklýchsoučástí technické specifikace, které již znalec neoznačuje jako podstatné, a to konkrétně „modely architektury na různých úrovních, obvykle aplikační komponenty, komunikační a technologická vrstva“ (znalec uvádí, že tato položka je splněna přílohou „P3_10“, kterou však zadávací dokumentace neobsahuje; zjevně se jedná o chybu v psaní, přičemž z kontextu je zjevné, že správně měla být uvedena příloha „P10_TS“).

250. Ve vztahu k podotázce na běžnost situace, kdy dodavatelé odhadují cenu a pracnost realizace předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně zadavatelem poskytnutých informací, pak znalec u všech otázkových okruhů odkazuje na odpověď na „typovou“ podotázku, v rámci níž uvádí, že na relevantním trhu je zcela běžná i situace, kdy dodavatelé odhadují pracnost a cenu na základě mnohem nižší úrovně detailu poskytovaných informací, než jaká je poskytnuta zadavatelem v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce. Znalec dále v rámci odpovědi na „typovou“ podotázku týkající se toho, zda zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré relevantní informace, které mohl mít objektivně k dispozici, konstatuje, že „rozsah informací k zadání veřejné zakázky byl vyšší než obvyklý, a míra, resp. úroveň detailu informací poskytnutých zadavatelem v ZD, resp. TS a jejích přílohách je z uvedených důvodů také vyšší než obvyklá“. Znalec uvádí, že lze dohledat srovnatelné veřejné zakázky, které byly zadány s absencí některých výše uvedených podstatných obsahových položek a na základě menšího objemu informací či s chybějícími vrstvami nebo perspektivou, např. bez schémat modelu architektury, a jako příklad předkládá odkaz na konkrétní veřejnou zakázku „Vybudování informačního systému ISPOP2 včetně zajištění provozu a rozvoje“. Znalec je přesvědčen, že z důvodu poskytnutí modelu architektury v příloze „P10_TS“ lze z hlediska obsahu technické specifikace považovat zadání šetřené veřejné zakázky co do míry detailu poskytnutých informací za podrobnější, než je na relevantním trhu obvyklé; o tom dle znalce svědčí také „poskytnutí různých pohledů a úrovní informací na stejnou oblast, např. v případě zpracovávaných dat poskytl zadavatel různé pohledy (AS-IS, TO-BE apod.) v celkem 3 přílohách P2_TS, P6_TS a P5_TS, přičemž obvykle stačí jen příloha jedna (stav TO-BE), nejobvykleji je pak text přímo v TS, nikoliv takto systematicky jako samostatná příloha. Obdobně toto platí pro oblast algoritmy zpracování, která je zachycena ve 2 přílohách P1_TS (textový popis funkcionality a postupů) a P4_TS (aplikační architektura).“ Znalec dále uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci poskytl informace v nejen dostačujícím, ale spíše nadstandardním rozsahu, který nabízí různé úrovně a perspektivy výše uvedených podstatných položek technické specifikace. Znalec podotýká, že zadavatel v zadávací dokumentaci poskytl informace k předmětu plnění veřejné zakázky „v rozsahu 42 dokumentů v elektronické podobě (ve formátu PDF, XSD a ArchiMate), ke kterým poskytl dodatečná vysvětlení v celkem 57 dokumentech v elektronické podobě (ve formátu PDF). To je co do rozsahu, a to i ve smyslu obsahu těchto dokumentů (jde celkem o téměř 1000 stran textu), míra řádově více než obvyklá.“

251. Úřad tak na základě všeho výše uvedeného, zejména na základě závěrů znalce vyplývajících ze znaleckého posudku, dospěl k závěru, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky neporušil § 36 odst. 3 zákona, neboť zadávací podmínky stanovil a poskytnul dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, přičemž nelze konstatovat, že by nepřípustným způsobem přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Ze znaleckého posudku zcela jednoznačně a bez jakýchkoliv relevantních pochybností vyplývá, že zadavatel dodavatelům v zadávací dokumentace poskytl dostačující množství informací na to, aby si mohli učinit kvalifikovaný závěr o pracnosti a cenové náročnosti realizace předmětu veřejné zakázky, přičemž znalec k tomuto závěru po komplexním posouzení věci dospěl i při zohlednění veškerých nedostatků, mezer a nedokonalostí, které v rámci zadávací dokumentace identifikoval. Úřad v dané souvislosti považuje za nutné podotknout, že obecně z objektivního hlediska není realisticky možné, aby zadavatelé ve všech případech poskytli dodavatelům naprosto vyčerpávající informace ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky, a to včetně všech myslitelných detailů a s podrobným návodem na řešení veškerých v úvahu přicházejících situací. Je tedy nutné konstatovat, že ať už zadavatel v rámci zadávacích podmínek poskytne dodavatelům jakékoliv množství informací ke svým požadavkům na předmět veřejné zakázky, a to v jakékoliv míře podrobností, vždy by bylo možné dospět k závěru, že mohl poskytnout informací více, případně že je mohl poskytnout ve vyšší míře detailu. V každém případě však musí existovat určitý limit vypovídající o tom, ve kterém konkrétním bodě lze již zadavatelem poskytnuté informace označit za dostačující pro to, aby dodavatelé mohli být schopni odhadnout pracnost a cenu realizace předmětu veřejné zakázky a podat porovnatelnou nabídku. Ze závěrů znaleckého posudku přitom jednoznačně vyplývá, že v případě šetřené veřejné zakázky bylo tohoto limitu dosaženo.

252. Úřad opakuje, že povinnost zadavatele stanovit a poskytnout zadávací podmínky dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení není absolutní v tom smyslu, že by zadavatel byl nucen v zadávacích podmínkách detailně popsat veškeré konkrétní aspekty předmětu plnění veřejné zakázky. Zadavatel tak neměl povinnost poskytnout dodavatelům v zadávacích podmínkách veškeré informace, které měl ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky objektivně k dispozici, jak se mylně domnívá navrhovatel. Platí, že zadavatel plně dostojí požadavkům stanoveným v § 36 odst. 3 zákona, pokud dodavatelům poskytne informace nezbytné pro jejich účast v zadávacím řízení, tedy informace dostačující k tomu, aby se dodavatelé mohli na základě svého odhadu pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky rozhodnout, zda se hodlají o veřejnou zakázku ucházet, a aby mohli podat porovnatelné nabídky. Znalec přitom ve znaleckém posudku po komplexním posouzení zadávacích podmínek a při zohlednění veškerých jejich nedostatků dospěl k jasnému závěru, že informace, které zadavatel poskytl dodavatelům v zadávací dokumentaci, jsou pro daný účel zcela dostatečné. Znalec ve znaleckém posudku rovněž uvádí, že na relevantním trhu běžně dochází k situaci, kdy dodavatelé odhadují pracnost a cenu na základě ještě nižší úrovně detailu poskytovaných informací než v případě šetřeného zadávacího řízení, a přednáší seznam obsahových náležitostí, které by zadávací podmínky veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění měly obsahovat a běžně je obsahují, přičemž konstatuje, že zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky tyto náležitostí splňují. Znalec rovněž uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci poskytl informace v nadstandardním rozsahu, který nabízí různé úrovně a perspektivy těchto podstatných náležitostí technické specifikace, a konstatuje, že zadání šetřené veřejné zakázky je co do míry detailu poskytnutých informací podrobnější, než je na relevantním trhu obvyklé. Jestliže tedy navrhovatel namítá, že zadavatel měl v zadávacích podmínkách poskytnout informace ke svým požadavkům na předmět plnění veřejné zakázky ve větší míře detailu, Úřad je nucen konstatovat, že zadavatel k takovému postupu nebyl povinen, neboť ze závěrů znalce vyplývá, že zadavatel co do dostatečnosti poskytnutých informací dosáhl limitu stanoveného v § 36 odst. 3 zákona, když zadávací podmínky stanovil a poskytl dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro jejich účast v zadávacím řízení, a to navíc v rozsahu a míře detailu, které jsou vyšší, než je na relevantním trhu obvyklé.

253. Nelze přitom dojít k závěru, že by zadavatel nepřípustně přenášel odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele. Úřad opakuje, že i v rámci veřejných zakázek na dodávky a služby lze vycházet z určité obdoby metody Design & Build přizpůsobené povaze a specifikům konkrétního předmětu plnění veřejné zakázky. Je tak možné konstatovat, že zadavatel byl plně oprávněn požadovat, aby vybraný dodavatel řešení, které bude následně implementovat, nejprve sám v podrobnostech navrhl, přičemž bylo možné, aby zadavatel za tímto účelem zadávací podmínky formuloval prostřednictvím specifikace požadavků na výkon, funkci a účel ve smyslu § 89 odst. 1 písm. a) zákona. U veřejných zakázek, jež jsou zadávány prostřednictvím metody Design & Build, je vždy nutné důsledně dbát na dodržení požadavků zákona na určitost zadávacích podmínek, jež musí být dodavatelům poskytnuty v detailech dostatečných pro přípravu, nacenění a podání porovnatelných nabídek; ze znaleckého posudku přitom vyplývá, že v šetřeném případě bylo zadání vyjadřující požadavky zadavatele na podobu předmětu veřejné zakázky dodavatelům poskytnuto v dostatečné míře detailu pro to, aby se dodavatelé mohli zúčastnit zadávacího řízení a podat porovnatelné nabídky, a to dokonce v míře detailu vyšší, než je na relevantním trhu obvyklé. Zadavatel do zadávacích podmínek vtělil svůj požadavek na to, aby vybraný dodavatel v rámci plnění předmětu veřejné zakázky nejprve navrhl své vlastní řešení systému ELVIS a toto řešení následně implementoval, přičemž poskytl dodavatelům dostatečné množství informací ke svým požadavkům na podobu daného systému. Míra detailu zadavatelem poskytnutého zadání byla dostatečná k tomu, aby si dodavatelé mohli učinit závěr o tom, jak pracné a cenově náročné pro ně bude požadavky zadavatele naplnit, a aby mohli být schopni zúčastnit se se svou nabídkou zadávacího řízení. Není tak možné dojít k závěru, že by zadavatel nezákonně přenášel odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, na základě skutečnosti, že zadavatel požadoval, aby vybraný dodavatel před implementací systému ELVIS tento systém nejprve v podrobnostech navrhl, pokud lze zároveň dovodit, že zadavatel své požadavky na podobu (resp. výkon, funkci a účel) tohoto systému v zadávací dokumentaci popsal dostatečně na to, aby dodavatelé mohli být schopni zúčastnit se zadávacího řízení a podat porovnatelnou nabídku. Tento závěr o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací z komplexního posouzení znalce obsaženého ve znaleckém posudku nepochybně vyplývá, a lze tedy konstatovat, že postup zadavatele při stanovení zadávacích podmínek nebyl v rozporu s § 36 odst. 3 zákona, neboť zadavatel dodavatelům poskytl dostatečné zadání v podobě specifikace požadavků, na základě nichž mohou odborně zdatní dodavatelé být schopni navrhnout a následně implementovat konkrétní technické řešení poptávaného systému. Nad rámec uvedeného je navíc možné podotknout, že předmětný postup zadavatele je v souladu nejen se zákonem, ale rovněž s metodikou „Řízení jednotlivých ICT řešení“, což ve svém odborném stanovisku ze dne 2. 12. 2024 potvrdila Digitální a informační agentura; dle předmětné metodiky má realizační fáze projektu (prováděná po výběru dodavatele a uzavření smlouvy) zahrnovat tvorbu cílového konceptu řešení, jehož součástí má být „byznys koncept“ vyjadřující, jak se bude požadované řešení používat, a „IT koncept“ vyjadřující, jak bude požadované řešení zhotoveno, aby byznys koncept naplnilo.

254. Úřad je přesvědčen, že ať už navrhovatel ve svých námitkách obsažených v návrhu, replice, vyjádření ke znaleckému posudku či dalších přípisech zachází do jakýchkoliv technických podrobností a dílčích detailů, jeho argumentace ve své nejzákladnější podstatě v konečném důsledku stále směřuje k pochybnostem o možnosti využití výše popsaného postupu, tj. k pochybnostem, resp. nesouhlasu s požadavkem na specifikování detailního řešení systému ELVIS až v rámci cílového konceptu, a to po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, v rámci níž se má vybraný dodavatel zavázat k fixní ceně za poskytnuté plnění. Úřad je s ohledem na výše uvedené nucen konstatovat, že předmětný postup je z hlediska souladu se zákonem nepochybně akceptovatelný, pokud jsou zároveň naplněny veškeré zákonné požadavky pro stanovení zadávacích podmínek. Ze znaleckého posudku přitom jasně vyplývá, že zadavatel v šetřeném případě veškeré zákonné požadavky na stanovení zadávacích podmínek naplnil v míře, kterou je třeba považovat za dostatečnou pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, a která tedy vyhovuje dikci § 36 odst. 3 zákona. Tento závěr dle Úřadu jádro argumentace navrhovatele v plné míře vypořádává.

255. Ve vztahu k technickým podrobnostem, které navrhovatel vtěluje do svých námitek, Úřad dále podotýká, že zejména na základě repliky navrhovatele a vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku se jeví, že očekávání navrhovatele ohledně toho, v jakém detailu by měl zadavatel informace ke specifikaci předmětu veřejné zakázky v zadávací dokumentaci poskytnout, lze považovat za poněkud přemrštěná. Úřad na základě znalcem učiněného komplexního posouzení zadávacích podmínek šetřené veřejné zakázky považuje za zjevné, že zadavatel do navrhovatelem požadované excesivní míry detailu v zadávacích podmínkách zacházet nemusí, a to obzvláště v situaci, kdy v rámci zadávací dokumentace přistupuje ke specifikaci požadavků na výkon, funkci a účel poptávaného systému a očekává, že vybraný dodavatel před implementací systému ELVIS nejprve provede vlastní návrh jeho technického řešení. Ve světle závěrů znaleckého posudku o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací je zřejmé, že formulovat zadávací podmínky týkající se předmětu veřejné zakázky v takové míře technických detailů, jakou požaduje navrhovatel, by nebylo nezbytné pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, a zadavatel proto nebyl povinen přistoupit ke specifikaci předmětu veřejné zakázky v navrhovatelem požadované míře podrobností.

256. Úřad dále považuje za nutné zdůraznit, že zadavatel mohl zcela oprávněně předpokládat, že se zadávacího řízení budou účastnit odborně zdatní dodavatelé, kteří disponují přiměřenými znalostmi, zkušenostmi a profesionalitou, přičemž byl plně oprávněn této skutečnosti přizpůsobit podobu zadávacích podmínek. Úřad opětovně konstatuje, že zákon neurčuje, že by zadavatel musel stanovit zadávací podmínky do naprosto všech myslitelných podrobností, ale pouze do podrobností nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. V šetřeném případě byl zadavatel při zvažování, jaké podrobnosti je v zadávacích podmínkách nutné poskytnout pro to, aby byla umožněna účast dodavatelů v zadávacím řízení, oprávněn zohlednit skutečnost, že se do zadávacího řízení budou hlásit a nabídky budou podávat pouze odborně zdatní a zkušení profesionálové působící na relevantním trhu, kteří disponují řadou zkušeností a znalostí souvisejících s návrhem a implementací obdobných IT systémů. Úřad rovněž zdůrazňuje, že je možné, aby dodavatelé stanovovali cenu nabízeného plnění kvalifikovaným odhadem, přičemž taková situace není v rozporu se zákonem; je tak možné připustit, aby byly potenciální mezery či nedostatky v zadávacích podmínkách vyplněny zkušenostmi a odbornými znalostmi dodavatelů působících na relevantním trhu. Jestliže tedy znalecký posudek v šetřeném případě identifikoval určité nedostatky a nedokonalosti zadávacích podmínek, vzhledem ke komplexnímu posouzení a závěru znalce o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací pro účast dodavatelů v zadávacím řízení lze dovodit, že tyto nedostatky nedosahují takové intenzity, aby nemohly být překonány znalostmi a zkušenostmi relevantních dodavatelů, přičemž zadavatel byl při stanovení zadávacích podmínek plně oprávněn počítat s jejich odbornou zdatností, informovaností a profesionalitou.

257. Úřad tak uzavírá, že ze znaleckého posudku jednoznačně vyplývá, že zadavatel dodavatelům poskytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aniž by nepřípustným způsobem přenesl odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, a nelze tedy konstatovat, že by se dopustil porušení § 36 odst. 3 zákona. Stejně tak nelze učinit závěr ani o tom, že by se zadavatel v dané souvislosti dopustil jednání v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona.

258. Úřad konstatuje, že závěry znaleckého posudku v rámci odůvodnění tohoto rozhodnutí v plném rozsahu přejímá, neboť nemá pochybnost o tom, že je lze považovat za přezkoumatelné, srozumitelné a věrohodné. Úřad podotýká, že navrhovatel v rámci svého vyjádření ke znaleckému posudku, vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 3. 2026, ani v rámci žádného jiného přípisu poskytnutého v průběhu správního řízení nepřednesl žádné skutečnosti, které by mohly závěry znaleckého posudku jakýmkoliv relevantním způsobem znevěrohodnit či zpochybnit; pro úplnost je nutné také dodat, že žádné takové skutečnosti neuvedl ani zadavatel, který se závěry znaleckého posudku souhlasí.

259. Jestliže navrhovatel namítá, že znalec při hodnocení dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací pro odhad pracnosti a ceny integrace systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] vycházel z podkladů, které nebyly dodavatelům k dispozici před podáním nabídek a které zadavatel dodavatelům i přes žádosti o jejich doplnění odmítl poskytnout, Úřad konstatuje, že tuto argumentaci navrhovatele je nutné považovat za zcela bezpředmětnou. Znalec při posuzování dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací k odhadu pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky vycházel pouze z podkladů, které byly součástí zadávací dokumentace, což je z textu znaleckého posudku zcela jednoznačně patrné. Podklady, které se týkají specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a které netvořily součást zadávacích podmínek, a nebyly tak před podáním nabídek dodavatelům k dispozici, si znalec od Úřadu nevyžádal; Úřad tyto dokumenty z vlastní iniciativy poskytl znalci v rámci podkladů ke zpracování znaleckého posudku, a to za účelem toho, aby znalec mohl odpovědět na podotázku písm. h) otázky č. 9 ve znění:

Smyslem předmětné podotázky bylo posouzení, zda dokumenty vztahující se ke specifikacím rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před provedením revizí, které zadavatel neučinil součástí zadávací dokumentace a neposkytl je dodavatelům ve fázi před podáním nabídek s odůvodněním, že mají procházet revizemi, obsahovaly relevantní informace, které mohli dodavatelé využít pro odhad pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu plnění veřejné zakázky. Úřad má za zcela logické, že znalec by nemohl být schopen na danou podotázku odpovědět, pokud by předmětné dokumenty neměl k dispozici, a proto bylo nutné mu je poskytnout. Skutečnost, že znalec danými podklady disponoval, neznamená, že z nich vycházel při posuzování dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací. Z opovědí znalce na jednotlivé relevantní podotázky naopak jednoznačně vyplývá, že znalec při posuzování, zda jsou zadavatelem poskytnuté informace dostatečné pro odhad pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky, vycházel pouze z dokumentů tvořících součást zadávací dokumentace. Z žádné části znaleckého posudku nevyplývá, že by znalec nepřípustně směšoval soubor podkladů, které tvořily obsah zadávací dokumentace a na základě kterých bylo nutné posoudit dostatečnost zadavatelem poskytnutých informací, se souborem podkladů týkajících se specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před provedením revizí, které Úřad poskytl znalci za účelem posouzení, zda tyto specifikace, které zadavatel dodavatelům neposkytl, mohly či nemohly být relevantní pro odhad ceny a pracnosti předmětu veřejné zakázky.

260. Úřad pro úplnost dodává, že znalec si od Úřadu dne 23. 11. 2025 vyžádal vysvětlení poskytnutých podkladů, jednalo se však pouze o žádost o upřesnění, kterých konkrétních podkladů (které měl znalec již v té době k dispozici) se týká podotázka písm. h) otázky č. 9 vztahující se k revizím specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Nepochybně tak není možné dovozovat, že by znalec dospěl k závěru o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací i přesto, že si sám musel pro účely svého posouzení dožádat doplnění dokumentů, které dodavatelé neměli před podáním svých nabídek k dispozici; k takovéto situaci při zpracování znaleckého posudku zcela zjevně nedošlo. Zároveň nelze přisvědčit navrhovateli, že by znalec „odváděl pozornost na revize, které nejsou předmětem námitek navrhovatele“; znalec se ve znaleckém posudku k povaze plánovaných revizí specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] vyjadřoval z důvodu, že se jej Úřad na tyto revize v rámci podotázky písm. h) otázky č. 9 dotázal.

261. Navrhovatel v rámci svého vyjádření ke znaleckému posudku dále namítá, že se znalec nevypořádal s navrhovatelem namítanou komplexitou rozhraní systému C.[PSEUDONYMIZOVÁNO] ani s tím, že v příloze „P10_TS“ je tato komplexní realita redukována na „jednu vazbu“, avšak současně konstatoval reálnou využitelnost příloh „P2_TS“ a „P10_TS“ pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky. Úřad k této argumentaci navrhovatele uvádí, že skutečnost, že se znalec v rámci svého posouzení výslovně nevěnoval navrhovatelem namítané redukci rozhraní systému C.[PSEUDONYMIZOVÁNO] na jedinou vazbu, nezakládá žádnou relevantní pochybnost o správnosti a přezkoumatelnosti závěrů znaleckého posudku, stejně jako veškeré další námitky navrhovatele související s konkrétními detaily technické specifikace předmětu veřejné zakázky, které znalec dle navrhovatele neposoudil nebo posoudil v nedostatečné míře podrobností; ve vztahu ke konkrétnímu výčtu těchto námitek Úřad odkazuje na obsah vyjádření navrhovatele ke znaleckému posudku, a rovněž na obsah vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 3. 2026. Dle Úřadu je podstatné, že znalec v rámci znaleckého posudku provedl komplexní posouzení zadávacích podmínek šetřené veřejné zakázky jako celku, a to při výslovném a dostatečně pečlivém zohlednění jejich identifikovaných nedostatků, mezer a nedokonalostí (viz např. závěr znalce o absenci detailů týkajících se integrace systému ELVIS se systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] či závěr znalce o nedostatcích popisu požadavku „NP_INT_07“), přičemž dospěl ke zcela přesvědčivě odůvodněnému závěru, že i když mohly být informace poskytnuté zadavatelem ve vztahu k technické specifikaci předmětu veřejné zakázky v určitých konkrétních částech zadávací dokumentace uchopeny jednoznačněji, ve větším rozsahu nebo s větší mírou detailu či logické kompletnosti, z globálního hlediska lze konstatovat, že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny dostatečně pro odhad ceny a pracnosti předmětu plnění veřejné zakázky, resp. dostatečně pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, a to nejen z kvantitativního, ale především z kvalitativního hlediska.

262. Navrhovatel je přesvědčen, že ve znaleckém posudku dochází ke zjednodušení posuzované problematiky a že znalec některé aspekty systému ELVIS neposoudil v jejich plné šíři a vzájemných souvislostech; Úřad však naopak považuje posouzení věci znalcem za vysoce komplexní. Dle Úřadu ze znaleckého posudku nikterak nevyplývá, že by znalec přistoupil k nepřípustnému zjednodušování posuzované problematiky; znalec pečlivě a přezkoumatelně posoudil zadávací podmínky jako celek, a to za využití všech relevantních poskytnutých podkladů, načež s přesvědčivým odůvodněním zodpověděl veškeré Úřadem položené otázky, přičemž se přezkoumatelně vypořádal s dostatečností, běžností a kompletností zadavatelem poskytnutých informací, i s jejich srozumitelností, jednoznačností a logickou dokonavostí. Znalec se přezkoumatelně vypořádal rovněž s problematikou toho, zda jednotlivá tvrzení navrhovatele obsažená v návrhu a tvrzení zadavatele obsažená ve vyjádření k návrhu odpovídají či neodpovídají skutečnosti, a s podotázkou týkající se specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Znalec v rámci znaleckého posudku předestřel výčet podstatných součástí technické specifikace zadání veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění, které tyto veřejné zakázky obvykle obsahují, a uvedl konkrétní části specifikace předmětu šetřené veřejné zakázky, jimiž jsou tyto podstatné náležitosti technických specifikací naplněny; nadto znalec konstatoval, že zadávací podmínky šetřené veřejné zakázky obsahují rovněž i některé další prvky (již neidentifikované znalcem jako podstatné), které technické specifikace veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění obvykle obsahují. Znalec dále dovodil, že zadavatel v zadávací dokumentaci poskytl informace v nadstandardním rozsahu, který nabízí různé úrovně a perspektivy předmětných podstatných náležitostí technické specifikace, a konstatoval, že zadání veřejné zakázky je co do míry detailu poskytnutých informací podrobnější, než je na relevantním trhu obvyklé. Znalec na základě svého komplexního posouzení zadávacích podmínek veřejné zakázky, i při zohlednění jejich identifikovaných nedostatků, dospěl k závěru, že v případě veřejné zakázky není míra detailu zadavatelem poskytnutých informací pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky relevantní, resp. že mezi těmito dvěma veličinami neexistuje přímá souvislost, a zároveň odpověděl „ANO“ na všechny Úřadem položené podotázky na dostatečnost zadavatelem poskytnutých informací pro možnost odhadu ceny a pracnosti poptávaného plnění, z čehož lze spolehlivě dovodit závěr, že úroveň zadavatelem poskytnutých informací je v daném případě možné považovat za dostatečnou pro to, aby dodavatelé mohli na základě mnoha různých relevantních faktorů odhadnout cenu a pracnost předmětu veřejné zakázky a zúčastnit se zadávacího řízení. Nelze tak přisvědčit tvrzení navrhovatele, že pro kladný závěr znalce ohledně zadávacích podmínek postačovalo, pokud se přezkoumávanými otázkami zabývaly; Úřad konstatuje, že znalec se naopak důkladně zaobíral věcným obsahem všech napadených zadávacích podmínek, objektivně vyhodnotil veškeré jejich identifikované nedostatky, a dospěl ke komplexnímu závěru, že na základě zadavatelem poskytnutých informací je možné určit cenu a pracnost realizace předmětu veřejné zakázky.

263. K navrhovatelem rozporovanému principu „typových“ podotázek Úřad konstatuje, že postup znalce spočívající ve vypracování jednotných odpovědí vztahujících se k většímu množství obdobným způsobem položených („typových“) podotázek, je v kontextu takto rozsáhlého znaleckého posudku možné považovat za akceptovatelný. Znalec na jednotlivé „typové“ podotázky odpověděl s dostatečnou mírou komplexity a univerzálnosti, aby bylo možné jeho závěry použít v odpovědích na každou relevantní podotázku v rámci každého z otázkových okruhů, ke kterému se vztahují. To platí pro všechny otázkové okruhy, včetně otázky č. 5 týkající se integrace systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a otázky č. 8 týkající se procesního popisu, u nichž navrhovatel využití tohoto principu zejména rozporuje. Úřad je přesvědčen, že znalec v rámci znaleckého posudku provedl dostatečně komplexní posouzení zadávacích podmínek jako jednotného vzájemně provázaného celku, a to při objektivním zohlednění veškerých jejich identifikovaných mezer a nedostatků, přičemž dospěl k závěru, že informace poskytnuté zadavatelem ve vztahu ke všem navrhovatelem napadeným částem zadávací dokumentace jsou dostatečné pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, a navíc jsou dokonce i rozsáhlejší a detailnější, než je na relevantním trhu obvyklé; není tedy důvod se domnívat, že by znalec nemohl pro zodpovězení otázek, které identifikoval jako „typové“, využít jednotný text, který podstatu všech těchto otázek dostatečně vypořádává, a to v rámci všech tematických otázkových okruhů. Znalec navíc učinil součástí znaleckého posudku podkapitolu „Ověření principu typové podotázky“, v rámci níž možnost využití odpovědí na „typové“ podotázky rozsáhle, srozumitelně a přesvědčivě odůvodnil, a to pomocí modelového příkladu řešení problematiky odhadu pracnosti v závislosti na míře detailu specifikace předmětu veřejné zakázky. Jestliže pak navrhovatel tvrdí, že nelze izolovaně nahlížet na každou jednotlivou zadávací podmínku a hodnotit její vliv na celkovou nabídkovou cenu, neboť by se měl hodnotit souhrn všech zadávacích podmínek, Úřad konstatuje, že přesně to zadavatel učinil, když zadávací podmínky vyhodnotil komplexně v jejich celkovém vzájemně provázaném souhrnu, a to právě i s využitím odpovědí na „typové“ otázky.

264. V souvislosti s odpovědí znalce na „typovou“ otázku na dostatečnost zadavatelem poskytnutých informací [tj. podotázku písm. d) otázky č. 1] Úřad považuje za nutné zareagovat na námitku navrhovatele, podle níž znalec posuzovanou věc relativizuje poukazem na to, že cenotvorbu dodavatelů ovlivňují i jiné aspekty než jen zadávací podmínky, což je dle navrhovatele pravdivé tvrzení, které však neznamená, že zadávací podmínky nepředstavují příčinu rozptylu nabídkových cen v zadávacím řízení. Úřad musí přisvědčit navrhovateli, že skutečnost, že cenotvorbu dodavatelů ovlivňuje množství různých faktorů, sama o sobě nikterak nevypovídá o tom, zda zadávací podmínky jsou či nejsou dostatečné pro odhad pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky a podání srovnatelných nabídek. Je nicméně nutné konstatovat, že znalec v rámci znaleckého posudku nedospěl pouze k izolovanému závěru, že cenotvorba může být v případě realizace informačních systémů ovlivněna řadou různých faktorů. Znalec na otázky Úřadu na dostatečnost zadavatelem poskytnutých informací pro určení pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky odpověděl vždy jednoznačně „ANO“, přičemž v rámci svého komplexního posouzení dospěl k závěru, že zadávací podmínky jsou dokonce rozsáhlejší a detailnější, než je na relevantním trhu obvyklé, a konstatoval, že dodavatelé běžně podávají nabídky i na základě méně podrobných informací. Znalec také uvedl konkrétní podstatné prvky, které by ve specifikaci předmětu veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění měly být obsaženy, a konstatoval, že šetřené zadávací podmínky tyto podstatné prvky obsahují. Znalec rovněž předložil odůvodnění využití principu „typových“ otázek, v němž podrobně vysvětlil, z jakého důvodu je míra detailu technické specifikace pro odhad pracnosti a ceny v daném případě v zásadě irelevantní, přičemž uvedl, že jiné faktory jsou pro určování pracnosti a ceny realizace daného druhu předmětu veřejné zakázky o mnoho podstatnější. Ze znalcova komplexního posouzení zadávacích podmínek jako celku je tak zřejmé, že znalec považuje zadávací podmínky ve stavu, v jakém byly zadavatelem poskytnuty, za dostatečné pro odhad pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky a pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

265. Úřad dále považuje za nutné vyjádřit se k námitce navrhovatele, podle níž znalec v rámci své odpovědi na „typovou“ otázku na kompletnost zadavatelem poskytnutých informací [tj. podotázku písm. g) otázky č. 1] hodnotí pouze proces přípravy a obstarání zadávací dokumentace, nikoliv její obsah, vyvozuje kladné závěry o úplnosti dokumentace z jejího rozsahu a kvalitu garantuje na základě identity zpracovatele technické specifikace. Navrhovatel odmítá, že by bylo možné závěr, že zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl veškeré informace, které mohl mít v dané době k dispozici, dovodit z konstatování znalce o pečlivosti a časové náročnosti formulování zadávacích podmínek prostřednictvím samostatné veřejné zakázky. Úřad v této souvislosti uvádí, že osoba zpracovatele zadávací dokumentace, rozsah zadávací dokumentace a způsob, časová náročnost a pečlivost její přípravy skutečně nemohou bez dalšího představovat důkaz o tom, že informace poskytnuté zadavatelem v zadávacích podmínkách lze považovat za kvalitní či relevantní. Je nicméně nutné konstatovat, že předmětná navrhovatelem napadená tvrzení znalce představují toliko dílčí prvky jeho argumentace, které Úřad v rámci svého posouzení šetřené věci rozhodně nepovažoval za stěžejní, ale naopak je vnímal spíše jako doplňkové. Úřad při svém hodnocení otázky kompletnosti zadavatelem poskytnutých informací vycházel zejména z argumentace znalce, v níž znalec uvedl konkrétní podstatné prvky, které by ve specifikaci předmětu veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění měly být obsaženy, a konstatoval, že šetřené zadávací podmínky tyto podstatné prvky obsahují. Nešlo přitom o pouhý výčet tematických okruhů, jak tvrdí navrhovatel; znalec uvedl, jaké konkrétní podstatné prvky by měla zadávací dokumentace veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění obsahovat, a specifikoval, v jakých konkrétních částech šetřených zadávacích podmínek se tyto prvky nachází. Ze závěrů znalce a jejich odůvodnění je navíc zřejmé, že se znalec u každého otázkového okruhu podrobně zaobíral dílčí argumentací navrhovatele i zadavatele, stejně jako jednoznačností, srozumitelností a logickou úplností zadavatelem poskytnutých informací, běžností úrovně poskytnutí těchto informací a jejich dostatečností pro odhad pracnosti a ceny. Nepochybně tak lze konstatovat, že znalec zadávací podmínky neposoudil pouze z hlediska jejich rozsahu, případně z pohledu osoby jejich zpracovatele a způsobu, časové náročnosti a pečlivosti jejich přípravy, ale především z hlediska jejich věcného obsahu. Úřad zdůrazňuje, že nejde o kvantitu, ale kvalitu zadavatelem poskytnutých informací, přičemž znalec se v rámci svého komplexního posouzení ke kvalitativní stránce zadávacích podmínek vyjádřil způsobem, který Úřad považuje za dostatečný.

266. Ve vztahu k argumentaci navrhovatele, podle níž se znalec v otázce srozumitelnosti zaměřuje na gramatickou strukturu zadávací dokumentace a její sémantiku, aniž by zohlednil, že jsou požadavky zadavatele nedostatečně technicky vymezeny, a podle níž posouzení „logické dokonavosti“ směřuje k vyhodnocení formální ucelenosti požadavků zadavatele bez zohlednění praktických dopadů na koncipování nabídek, Úřad uvádí následující. Nelze považovat za relevantní, pokud navrhovatel namítá, že znalec v rámci znaleckého posudku odpověděl na otázky Úřadu týkající se srozumitelnosti a logické dokonavosti požadavků zadavatele tak, že se vyjádřil k podstatě těchto otázek, tj. ke srozumitelnosti (zahrnující i gramatickou strukturu a sémantiku) a logické úplnosti zadavatelem poskytnutých informací. Lze navíc konstatovat, že vedle srozumitelnosti a logické dokonavosti bylo posuzováno i kritérium jednoznačnosti, přičemž znalec se v dostatečné míře věnoval také konkrétnímu věcnému obsahu jednotlivých šetřených požadavků zadavatele, když posuzoval, zda mají konkrétní tvrzení zadavatele a navrhovatele oporu ve skutečnosti. Je tak zřejmé, že dílčí podotázky týkající se srozumitelnosti a logické dokonavosti požadavků zadavatele nelze vytrhávat z kontextu celkového zadavatelem provedeného komplexního posouzení zadávacích podmínek.

267. Úřad dále považuje za nutné konstatovat, že ve znaleckém posudku neidentifikoval žádné relevantní nesrovnalosti, které by mohly mít vliv na jeho srozumitelnost, přezkoumatelnost a věrohodnost. Jestliže původní verze znaleckého posudku podaná znalcem Úřadu dne 5. 12. 2025 (a doplněná o formální náležitosti dne 13. 1. 2026) určité nesrovnalosti obsahovala, lze uzavřít, že je znalec v doplněné verzi znaleckého posudku ze dne 13. 1. 2026 odstranil, případně vysvětlil. Pokud jde o konkrétní nedokonalosti a mezery, které znalec v zadávacích podmínkách identifikoval, Úřad je přesvědčen, že konstatování těchto nedostatků současně s uvedením, že i přesto jsou zadavatelem poskytnuté informace dostatečné pro odhad pracnosti a ceny realizace předmětu plnění veřejné zakázky, nepředstavuje nesrovnalost ani vnitřní logický rozpor znaleckého posudku, ale naopak doklad komplexního a podrobného znalcem provedeného posouzení předmětné problematiky.

268. Navrhovatel ve svém vyjádření ke znaleckému posudku (a také ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 9. 3. 2026) namítá, že v rámci posouzení otázky č. 4 znalecký posudek obsahuje zásadní zjištění o neúplnosti a nejednoznačnosti zadavatelem poskytnutých informací, znalec však přesto odpovídá kladně na podotázky týkající se kompletnosti a běžnosti úrovně zadavatelem poskytnutých informací, což dle navrhovatele představuje vnitřně problematickou část znaleckého posudku. Úřad k tomuto uvádí, že znalec v odpovědi na podotázku písm. c) otázky č. 4, v rámci níž dospěl k závěru, že zadavatelem poskytnuté informace jsou pro odhad ceny a pracnosti dostačující, uvedl, že „uvedený výsledek analýzy podkladů k předmětné podotázce a jeho odůvodnění platí přesto, že ve výsledcích analýzy podkladů, resp. v odůvodnění odpovědi na podotázku ad. b) otázky č. 4 […] je mimo jiné uvedeno (viz výčet v odrážkách), že informace uvedené zadavatelem by co do kompletnosti mohly být doplněny.“ Byť je pravda, že znalec identifikované nedostatky informací poskytnutých zadavatelem ve vztahu k požadavku „NP_INT_07“ výslovně nezohlednil při zodpovídání otázek na to, zda je úroveň poskytnutých informací běžná a zda zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace veškeré relevantní informace, které mohl mít k dispozici, což může představovat určitou dílčí nedokonalost znaleckého posudku, nejedná se o nesrovnalost, která by měla vliv na jeho přezkoumatelnost. Při zohlednění všech výše uvedených skutečností lze totiž konstatovat, že znalec na základě svého komplexního posouzení zadávacích podmínek dospěl k závěru o dostatečnosti zadávacích podmínek jako celku pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, a stejně tak dospěl i k závěru o tom, že zadavatel z globálního hlediska poskytl informace k předmětu veřejné zakázky v rozsahu a detailu vyšším, než je na relevantním trhu běžné, a že zadávací dokumentace obsahovala všechny podstatné prvky, které jsou v zadávacích dokumentacích veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění obvyklé. K těmto závěrům znalec dospěl i navzdory tomu, že v zadávacích podmínkách identifikoval nedokonalosti (jako je právě nižší úroveň kompletnosti informací k požadavku „NP_INT_07“), ve vztahu k nimž uvedl, že ani při jejich zohlednění se závěr o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací nemění. Znalec se tedy zjevně nedomnívá, že by identifikované nedostatky zadávací dokumentace dosahovaly takové intenzity, aby mohly představovat důvod pro konstatování nedostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Znalec se v odůvodnění závěrů znaleckého posudku s identifikovanými nedostatky zadávací dokumentace a absencí jejich vlivu na možnost odhadu pracnosti a ceny poptávaného plnění dostatečným způsobem vypořádal, a nelze proto dojít k závěru, že by znalecký posudek v této oblasti obsahoval nesrovnalosti či vnitřní rozpory, které by mohly mít vliv na jeho srozumitelnost či přezkoumatelnost. Úřad přitom zdůrazňuje, že nesrovnalosti či vnitřní rozpory s možným vlivem na přezkoumatelnost znaleckého posudku neidentifikoval ani v žádné jiné části znaleckého posudku.

269. Úřad dále konstatuje, že znalec provedl komplexní posouzení zadávacích podmínek na základě svých četných odborných zkušeností, a to jak se zadáváním zakázek na IT systémy, tak s jejich plněním na straně dodavatele. Znalec v rámci znaleckého posudku uvedl, že při posuzování otázky, zda je na trhu běžné, aby dodavatelé odhadli pracnost a cenu realizace předmětu veřejné zakázky na základě dané úrovně zadavatelem poskytnutých informací, vycházel ze své praxe za posledních více než 10 let, kdy měl možnost seznámit se zadávací dokumentací „více než několika nejméně desítek veřejných zakázek“. Znalec uvedl, že jeho zkušenosti jsou založeny na posuzování nebo tvorbě technických specifikací veřejných zakázek, u nichž úspěšně došlo k výběru dodavatele. Znalec se v rámci své praxe seznamoval se zadávacími podmínkami veřejných zakázek na informační systémy jak v pozici dodavatele, tak z pohledu jejich zadávání, kdy se jako konzultant zadavatele přímo podílel na jejich vypracování. Znalec se v rámci své praxe podílel na přípravě textů technických specifikací a dalších dokumentů obsahujících zadávací podmínky, stejně jako dokumentů týkajících se přebírání plnění (kdy prováděl testování, akceptaci, připomínkování či oponování dodávek či služeb souvisejících s implementací informačních systémů); dále se podílel také na posuzování a hodnocení nabídek dodavatelů, na tvorbě odpovědí na žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace, a na dalších komplexních činnostech v roli vedoucího projektu nebo technického dozoru investora. Znalec se dále podílel na posuzování existujících technických specifikací zakázek za účelem poskytnutí odborných vyjádření nebo znaleckých posudků. Znalec rovněž působil jako dodavatel aplikací a informačních systémů, kdy se za účelem přípravy nabídky seznamoval s technickými specifikacemi a na základě jejich obsahu stanovoval nabídkovou cenu, v některých případech i s využitím rámcového odhadu pracnosti. Znalec za účelem doložení své praxe předložil demonstrativní výčet celkem dvanácti zakázek na implementaci informačních systémů. V rámci pěti doložených zakázek znalec působil v postavení konzultanta zadavatele a podílel se na tvorbě technické specifikace poptávaného systému; v rámci čtyř doložených zakázek se pak znalec v postavení konzultanta zadavatele podílel na posuzování technické specifikace; a v rámci tří doložených zakázek se znalec nacházel v postavení dodavatele informačního systému, přičemž dodával řešení na základě technické specifikace. Úřad tak na základě výše uvedeného konstatuje, že znalec disponuje značným množstvím zkušeností s technickými specifikacemi zakázek na informační systémy, a to jak z pohledu zadávání těchto zakázek (kdy se podílel na tvorbě i posuzování technických specifikací), tak z pohledu jejich plnění na straně dodavatele, přičemž lze dovodit, že tyto zkušenosti znalce jsou pro znalecký posudek vysoce relevantní; znalec je z titulu svých rozsáhlých zkušeností nepochybně kvalifikován k činění přesvědčivých a spolehlivých závěrů o běžnosti, kompletnosti i dostatečnosti úrovně zadavatelem poskytnutých informací. Skutečnost, že znalec disponuje širokou škálou praktických zkušeností v oblasti zadávání i plnění zakázek na implementaci informačních systémů, představuje jeden z důvodů, proč Úřad považuje závěry komplexního posouzení znalce za věrohodné.

270. Úřad dále považuje za nutné vyjádřit se k důkaznímu návrhu navrhovatele na provedení znaleckého posudku za účelem prokázání komplexnosti a náročnosti integrace na systém C.[PSEUDONYMIZOVÁNO]. Navrhovatel v návrhu uvádí následující:

„V současné době je MZV ČR připojeno do systému C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] prostřednictvím rozhraní [ANONYMIZOVÁNO]. Toto rozhraní lze považovat za irelevantní pro budoucí systém ELVIS, protože od října 2024 proběhne změna rozhraní na [ANONYMIZOVÁNO]. Toto rozhraní bude pak nadále platit po několik dalších let a bude platit i pro systém ELVIS. Toto rozhraní [ANONYMIZOVÁNO] je zdokumentované a popsané a Zadavatel jej má k dispozici. Neexistuje důvod, proč jej před dodavateli tají. Odůvodnění, že se bude měnit, je irelevantní, protože každý systém podléhá aktualizacemi v budoucnu s nimi počítají všichni dodavatelé. Zásadní je jeho komplexnost a velmi náročná integrační implementace. Proto je popis toho rozhraní zásadní pro správné nacení implementace ELVIS1.0. Popis aktuální verze rozhraní [ANONYMIZOVÁNO]. Tyto skutečnosti dokazují komplexitu rozhraní a zejména náročnost a pracnost jeho integrace do systému ELVIS, což jistě potvrdí i soudní znalec v oboru. Navrhovatel proto Úřadu, pokud tento dojde k závěru, že potřebné odborné znalosti nelze získat jinak, navrhuje provést důkaz znaleckým posudkem podle § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, k ověření neúplnosti zadávací dokumentace.“

Úřad k tomuto konstatuje, že pokud navrhovatel požadoval provedení znaleckého posudku za účelem ověření komplexity rozhraní [ANONYMIZOVÁNO] a náročnosti a pracnosti integrace systému ELVIS na systém C.[PSEUDONYMIZOVÁNO], je nutné dovodit, že takové ověření by bylo ve vztahu k šetřené věci irelevantní a nadbytečné. Jestliže je předmětem správního řízení posouzení, zda zadavatel nastavil zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, je nutné zjistit, zda jsou informace, které zadavatel poskytl dodavatelům v zadávacích podmínkách, dostatečné pro to, aby dodavatelé mohli odhadnout cenu a pracnost realizace předmětu veřejné zakázky a podat v zadávacím řízení porovnatelnou nabídku; nikoliv zjistit, jak pracné plnění předmětu veřejné zakázky bude. Je tak irelevantní, zda bude integrace systému ELVIS na systém C.[PSEUDONYMIZOVÁNO] pracná a náročná, nebo nikoliv; pro řádné posouzení šetřené věci je podstatné pouze to, zda zadavatel poskytl dodavatelům dost informací na to, aby si mohli vyhodnotit pracnost dané integrace do takové míry, aby byli schopni se s porovnatelnou nabídkou zúčastnit zadávacího řízení. Z toho důvodu Úřad při přípravě zadání znaleckého posudku nepřistoupil k formulaci otázky na komplexitu rozhraní [ANONYMIZOVÁNO]ani na náročnost a pracnost integrace systému ELVIS na systém C.[PSEUDONYMIZOVÁNO]. Pokud pak bylo cílem navrhovatele, aby byl proveden znalecký posudek za účelem „ověření neúplnosti zadávací dokumentace“, Úřad konstatuje, že podstatě tohoto požadavku navrhovatele vyhověl, když provedl znalecký posudek za účelem zjištění, zda jsou zadavatelem poskytnuté informace v zadávacích podmínkách dostatečné pro odhad pracnosti a ceny realizace předmětu veřejné zakázky.

271. Úřad zároveň konstatuje, že nevyhověl požadavku navrhovatele na vypracování oponentního znaleckého posudku, který by závěry provedeného znaleckého posudku doplnil, zpřesnil a kriticky zhodnotil. Úřad je přesvědčen, že provedení oponentního znaleckého posudku by v dané situaci bylo nadbytečné a v rozporu se zásadou ekonomie správního řízení, neboť není dána žádná relevantní pochybnost o tom, že závěry komplexního posouzení znalce lze považovat za přezkoumatelné, srozumitelné, přesvědčivé a věrohodné, jak je již v podrobnostech rozebráno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí. Úřad tak ve svém rozhodnutí vychází ze závěrů znaleckého posudku, které považuje za dostatečné pro účely zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti ve smyslu § 3 správního řádu.

272. Úřad nad rámec uvedeného dále považuje za nutné podotknout, že byť z odborných stanovisek poskytnutých jednotlivými oslovenými dodavateli v rámci Úřadem provedeného průzkumu trhu nebylo možné pro jejich vzájemný rozpor bez dalšího vycházet (a nepochybně je tak v kontextu vedeného správního řízení není možné považovat za relevantnější než znalecký posudek, jak se domnívá navrhovatel), nelze přehlédnout, že část dodavatelů působících na relevantním trhu rovněž považuje informace poskytnuté zadavatelem v zadávacích podmínkách za dostačující pro podání nabídky. Jedná se přinejmenším o společnost Aricoma Digital s.r.o., která zadávací podmínky nepovažuje za problematické ani za překážku účasti v zadávacím řízení; společnost Be a Future s.r.o., podle níž zadávací dokumentace obsahuje nezbytné informace pro zpracování návrhu řešení a stanovení nabídkové ceny, a to v běžném rozsahu a detailu s určitou mírou rizik zakalkulovaných v rámci nabídkové ceny; společnost ICZ a.s., podle níž byly zadávací podmínky stanoveny dostatečným způsobem pro podání nabídky, přičemž míra rizika byla odhadnutelná; a také společnost Verisoft s.r.o., která zadávací podmínky považuje za přiměřené a jasně definované. Je také nutné konstatovat, že nabídku v zadávacím řízení podalo celkem pět dodavatelů, což rovněž může představovat určitou indicii pro podporu závěru, že zadavatel poskytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení; při přihlédnutí k závěrům znaleckého posudku nepochybně nelze dovodit, že by rozptyl cen v rámci podaných nabídek sám o sobě prokazoval nemožnost podat v zadávacím řízení porovnatelnou nabídku. Je přitom nutné podotknout, že navrhovatel svá tvrzení ohledně toho, že rozptyl nabídkových cen je způsoben údajným kumulativním efektem nejasných zadávacích podmínek, žádným konkrétním způsobem nedokládá, a jedná se tak pouze o nepodloženou spekulaci navrhovatele; stejně tak je pouhou spekulací tvrzení navrhovatele, podle nějž se nabídková cena stanovená na základě neúplných zadávacích podmínek v daném případě může od skutečné náročnosti realizace předmětu veřejné zakázky lišit v řádu desítek milionů Kč. Pouze na základě skutečnosti, že je v zadávacím řízení dán rozptyl nabídkových cen, nepochybně nelze bez dalšího dovozovat, že zadávací podmínky nebyly zadavatelem stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. To platí zejména u daného typu pořizovaného plnění, kdy je nutné konstatovat, že tvorba informačních systémů představuje inovativní autorskou činnost, jejíž nacenění může být ovlivněno celou řadu nejrůznějších faktorů, přičemž v případě šetřené veřejné zakázky je zadání navíc založeno na tom, že vybraný dodavatel má řešení, které bude následně implementovat, nejprve sám v podrobnostech navrhnout; v takovém případě lze určitý cenový rozptyl v podaných nabídkách racionálně očekávat, a nepochybně není možné dovodit, že sám o sobě představuje důkaz o nedostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

273. Pokud jde o skutečnost, že se část oslovených dodavatelů vyjádřila k dostatečnosti zadávacích podmínek (vč. zadávacích podmínek týkajících se integrací) negativně, Úřad je přesvědčen, že závěry těchto dodavatelů lze nepochybně překlenout prostřednictvím závěrů znaleckého posudku. Ze samotné povahy věci vyplývá, že v situaci, kdy byla předložená odborná stanoviska vzájemně rozporná, neboť někteří dodavatelé považovali informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci za dostatečné pro podání nabídky, zatímco jiní dodavatelé nikoliv, část odborných stanovisek musela být nutně v rozporu se závěry Úřadu bez ohledu na to, jakým způsobem by Úřad rozhodl. I z tohoto důvodu Úřad za účelem odstranění veškerých pochybností v dané věci přistoupil k provedení znaleckého posudku, z jehož závěrů jednoznačně vyplývá, že zadavatel poskytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Jestliže navrhovatel namítá, že společnost ICZ a.s. ve svém stanovisku hovoří o stanovování nabídkové ceny hrubým odhadem, který dle navrhovatele nevede k reálnému a porovnatelnému ocenění nabízeného plnění, Úřad konstatuje, že ze znaleckého posudku, který má z výše popsaných důvodů nepochybně vyšší relevanci a důkazní sílu než vzájemně rozporná odborná stanoviska oslovených dodavatelů, nikterak nevyplývá, že by při podávání nabídky v zadávacím řízení bylo nutné přistoupit k oceňování hrubým odhadem; znalec na základě svého komplexního posouzení technické specifikace předmětu veřejné zakázky dospěl k závěru, že na základě zadavatelem poskytnutých informací je možné určit pracnost a cenu realizace předmětu veřejné zakázky, aniž by dovodil, že by tak bylo nutné učinit hrubým odhadem.

274. K tvrzení navrhovatele, že mu ani jeho zkušenosti a znalosti ohledně předmětu veřejné zakázky neumožnily překlenout absenci informací v technické specifikaci, Úřad uvádí, že nepochybně může nastat situace, kdy dodavatel disponuje určitým množstvím zkušeností a odborných znalostí vztahujících se k poptávanému plnění, ani tak však nedokáže v zadávacím řízení podat nabídku; taková situace však sama o sobě může představovat spíše doklad schopností daného dodavatele, nikoliv doklad dostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Jelikož ze závěrů znaleckého posudku vyplývá, že zadavatel poskytl v zadávací dokumentaci informace v rozsahu a podrobnostech nezbytných pro to, aby bylo možné odhadnout pracnost a cenu realizace předmětu veřejné zakázky, z neschopnosti navrhovatele podat v zadávacím řízení nabídku nelze bez dalšího dovozovat, že zadávací podmínky jsou pro účast dodavatelů v zadávacím řízení nedostatečné.

275. K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu ze dne 14. 3. 2025, č. j. ÚOHS-09717/2025/500, v němž Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení mj. z důvodu, že zadavatel neuvedl, jakým způsobem a v jakém rozsahu má být realizován přenos dat mezi poptávaným systémem a jinými externími systémy, Úřad uvádí následující. Předně je nutné upozornit na to, že odkazovaný případ a právě šetřený případ nejsou skutkově zcela shodné věci, neboť vykazují právně významné odlišnosti. V odkazovaném případě byl Úřadem obdobně jako v právě šetřeném případě proveden průzkum trhu, jehož výsledky však byly oproti právě šetřenému případu mnohem více jednoznačné; dva dodavatelé uvedli, že v důsledku nastavení zadávacích podmínek nebyli schopni stanovit nabídkovou cenu, přičemž ostatní oslovení dodavatelé se zadávacího řízení nezúčastnili z důvodů na straně těchto dodavatelů, a nedošlo tak k podání stanoviska, které by vyjadřovalo názor o dostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Další odlišností od šetřeného případu je, že v odkazovaném případě zadavatel v zadávacím řízení obdržel jedinou nabídku, přestože o zaslání zadávací dokumentace požádalo dalších šest dodavatelů. Nejpodstatnější odlišností pak je, že v odkazovaném případě u poptávaného systému CES (na rozdíl od systému MES, který měl být vyvíjen agilně, tj. postupně za průběžného ověřování naplnění potřeb zadavatele) zadavatel neuvedl, že by měly být požadavky týkající se systému CES upřesňovány v průběhu plnění, ani neuvedl jakékoliv informace týkající se postupu upřesnění způsobu integrace CES s jinými systémy. V právě šetřeném případě však zadavatel naopak stanovil, že součástí plnění veřejné zakázky je příprava cílového konceptu, jehož předmětem má být detailní specifikace konkrétního naplnění zadavatelem stanovených požadavků, přičemž některé informace mají být vybranému dodavateli poskytnuty právě v rámci přípravy cílového konceptu (např. ve vztahu k integraci systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] zadavatel uvedl, že „v rámci provádění analýzy a přípravy Cílového konceptu Zadavatel očekává, že Dodavatel toto téma analyzuje a navrhne správné řešení. Zadavatel k tomu poskytne všechny informace, které bude mít aktuálně k dispozici.“) Jedná se tedy o veřejnou zakázku realizovanou prostřednictvím obdoby metody Design & Build, kdy má vybraný dodavatel konkrétní řešení, které bude následně implementovat, nejprve sám v podrobnostech navrhnout, a to i s využitím informací, které mu zadavatel poskytne v rámci přípravy cílového konceptu. Je přitom nutné zdůraznit, že znalec v rámci znaleckého posudku dospěl k závěru, že informace poskytnuté zadavatelem v zadávacích podmínkách jsou dostatečné pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky, což je závěr, k němuž (na rozdíl od navrhovatelem odkazovaného případu) dospěla i část dodavatelů, které Úřad oslovil v rámci provedeného průzkumu trhu.

276. K jednotlivým námitkám navrhovatele obsaženým v návrhu Úřad uvádí následující.

K požadavku „FP_KV_EX_06“ (čl. 3.1.1.1 technické specifikace)

277. Předmětný požadavek se týká podporovaných stavů žádosti z FrontEndu a zní:

„Systém podporuje minimálně výčet uvedených stavů žádostí přijímaných z modulu FrontEnd (viz požadavek NP_SYS_03), tak jak je popisuje kapitola 2.1.6 přílohy P1_TS. Úplný výčet všech možných stavů žádostí bude definován v rámci Cílového konceptu.“

Kapitola 2.1.6 přílohy „P1_TS“ definuje tři konkrétní stavy žádosti a konstatuje, že tato kapitola „neobsahuje všechny typy stavů žádosti o krátkodobá víza, protože další stavy jsou vždy popsány v rámci procesu dalšího zpracování žádostí a v patřičné kapitole.“

278. Navrhovatel v návrhu tvrdí, že stavy žádosti mají zásadní vliv na funkcionalitu a procesní flow v systému ELVIS. Tři příklady stavů žádosti uvedené zadavatelem v kapitole 2.1.6 přílohy „P1_TS“ dle navrhovatele nejsou pro stanovení realistické nabídkové ceny dostatečné. Navrhovatel je přesvědčen, že z technického hlediska stav žádosti nemůže být pouze číselníkovým seznamem, jehož doplnění by bylo triviální konfigurační změnou; podle stavů žádosti bude navrženo State machine a BMPN procesní flow zpracování žádosti, a je tak nezbytné, aby stavy žádosti byly známé při návrhu procesu. Dle navrhovatele je nemožné, aby byly stavy žádosti libovolně doplňovány jako číselníková hodnota za běhu systému či za běhu procesu.

279. Dle zadavatele je v rámci systému ELVIS s ohledem na požadavek „NP_SYS_MO_24“ požadován modul workflow, který umožňuje evidovat jednotlivé procesy napříč systémem ve spolupráci s ostatními moduly, přičemž dle přílohy „P2_TS“ jednotlivé stavy žádosti budou definovány formou číselníků. Systém ELVIS musí být navržen tak, aby přidání nového stavu žádosti bylo triviální konfigurační změnou. V zadávací dokumentaci je jasně určeno, jaký minimální rozsah stavu žádosti musí být součástí systému ELVIS od počátku a jak má být řešeno přidávání dalších stavů. Zadavatel odmítá, že by stavy žádosti nemohly být doplňovány jako číselníková hodnota za běhu systému, neboť takto fungují např. low-code/no-code procesní platformy.

280. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci uvádí v rámci odpovědi na podotázku písm. b) otázky č. 1 mj. následující.

„Požadavek zadavatele, aby ‚přidání nového stavu žádosti bylo triviální konfigurační změnou‘, sice není v podkladech uveden přímo, nicméně z požadavků stanovených na číselník stavů Stav žádosti vízum logicky plyne (blíže viz odůvodnění k dílčím otázkám této podotázky ad. i. a ii. níže), že přidat nový stav má být provedeno přidáním jednoduché hodnoty do číselníku, což lze bez pochyb považovat za triviální konfigurační změnu.

Objektivní oporu v P1_TS má i tvrzení zadavatele týkající se minimálního počtu stavů žádosti (blíže viz odůvodnění k dílčím otázkám této podotázky ad. i. níže).

Tvrzení zadavatele odmítající, že ‚by stavy žádosti nemohly být doplňovány jako číselníková hodnota za běhu systému, neboť takto fungují např. low-code/no-code procesní platformy’, nemá sice oporu přímo v konkrétní formulaci ZD, nicméně jednak obecně nelze vyloučit, že se taková funkcionalita vyskytuje v některé softwarové platformě, zejména v těch pro řízení procesů, a současně již aktuálně některé platformy umožňují správcům měnit stavový stroj i za běhu systému (přidat stav, přejmenovat, změnit přechod), a to bez přerušení běhu systému. Při změně se obvykle synchronizují výčtové typy a metadata, jak uvádí např. […] v popisu platformy OMNIA Platform 3.

Přitom je třeba rozlišovat mezi během systému a během procesu, jehož realizace je systémem podporována. Navrhovatelovo tvrzení zahrnuje oba tyto scénáře, přičemž rozdíl je významný, a to následující:

a) Pokud systémem chápeme software jako celek dodaný v rámci zadávaného řešení, pak by možnost přidat stav žádosti byla logicky jeho funkcionalitou, kterou je zcela nepochybně možné využít jen v případě, že systém běží, tedy právě za běhu. Jinak by to ani nebylo možné a nedávalo smysl.

b) Přidat stav žádosti za běhu procesu, pokud se v kontextu TS jedná o proces schvalování žádosti o vízum, možné je (jak je uvedeno v odůvodnění této podotázky výše v odstavci o platformě OMNIA), a pak níže v detailu ad. i. Tato možnost se však principiálně rozpadá na další 2 varianty možných důsledků takové změny:

Změna by měla ovlivnit budoucí instance daného procesu, což je logicky velmi dobře možné a bez dalšího aplikovatelné.
Změna by měla ovlivnit stávající instance daného procesů, čemuž v případě platforem, které to umožňují, nic nebrání (viz výše v odkazu na platformu OMNIA v této kapitole). Ovšem vliv na běžící proces to může mít jen v případě, že alespoň jedna aktivita procesu, ve kterých je taková hodnota stavu použita (jak ve smyslu zápisu, tak čtení) teprve v čase nastane. Jde tedy jen o otázku praktické využitelnosti (viz bližší posouzení téže věci ad. i. níže), nikoliv možnosti.

281. Na podotázku i. ve znění:

„Je v kontextu technické specifikace možné, aby stavy žádosti byly číselníkovým seznamem, jehož doplnění je triviální konfigurační změnou? Je v kontextu celkové technické specifikace možné, aby stavy žádosti byly libovolně doplňovány jako číselníková hodnota za běhu systému či za běhu procesu?“

znalec odpovídá:

„ANO, je možné, aby stavy žádosti byly číselníkovým seznamem, jehož doplnění je triviální konfigurační změnou, protože pro plnění softwarové povahy nelze najít objektivní důvod, proč by nebylo možné implementovat takovou funkcionalitu, jakou otázka popisuje. […]“

282. Na podotázku ii. ve znění:

„Vyplývá z technické specifikace, že systém ELVIS musí být navržen tak, aby přidání nového stavu žádosti bylo triviální konfigurační změnou?“

znalec odpovídá:

„ANO, z technické specifikace plyne, že je požadováno řešení, ve kterém je nový stav hodnotou z jednoduchého číselníku a jeho přidání lze považovat za triviální konfigurační změnu. […]“

283. Na podotázku iii. ve znění:

„Lze doložit odpovídající formulací technické specifikace, že je v rámci systému ELVIS požadován modul workflow, který umožňuje evidovat jednotlivé procesy napříč systémem ve spolupráci s ostatními moduly, přičemž dle přílohy ‚P2_TS‘ jednotlivé stavy žádosti mají být definovány formou číselníků?“

znalec odpovídá:

„ANO, jednoznačně lze doložit požadavek na modul workflow i požadavek na definici stavů žádostí formou číselníku. […]“

284. Na otázku iv. ve znění:

„Vyplývá z technické specifikace, jaký minimální rozsah stavů žádosti musí být součástí systému ELVIS od počátku a jak má být řešeno přidávání dalších stavů žádosti?“

znalec odpovídá:

„ANO, v TS, požadavek FP_KV_EX_06 je jednoznačně formulován ‚výčet uvedených stavů žádostí přijímaných z modulu FrontEnd … tak, jak je popisuje kapitola 2.1.6 přílohy P1_TS‘ jako minimální, a v P2_TS, kap. 4.1.1.1 Tabulka Zadost je specifikován atribut Stav jako textová hodnota vybraná z číselníku. […]“

285. Na podotázku v. ve znění:

„Vyplývá z technické specifikace, že dle stavů žádosti má být navrženo State machine a BMPN procesní flow zpracování žádosti?“

znalec odpovídá:

„NE, pro první část otázky, explicitně se požadavek na návrh state machine v TS ani v jejích přílohách nevyskytuje. […] ANO, pro druhou část otázky, požadavek na vytvoření modelu v notaci BPMN2.0 je uveden v TS na str. 50 v kap. 3.3.2 Požadavky na cílový koncept. […]“

286. K podrobnému odůvodnění závěrů znalce lze odkázat na str. 38-42 znaleckého posudku.

287. Znalec tak dal za pravdu zadavateli, když dovodil, že z technické specifikace vyplývá, že systém ELVIS musí být navržen tak, aby přidání nového stavu žádosti bylo triviální konfigurační změnou, a stejně tak z ní vyplývá i to,jaký minimální rozsah stavů žádosti musí být součástí systému ELVIS od počátku a jak má být řešeno přidávání dalších stavů žádosti. Úřad konstatuje, že závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že daná námitka navrhovatele je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

288. Úřad pro úplnost považuje za nutné vyjádřit se k argumentaci navrhovatele, podle níž znalec na podotázku, zda z technické specifikace vyplývá, že systém ELVIS musí být navržen tak, aby přidání nového stavu žádosti bylo triviální konfigurační změnou, odpovídá kladně, neboť takový požadavek se v technické specifikaci nachází, tato odpověď však nepřispívá k vyřešení podstaty sporné otázky, zda je takový postup při realizaci předmětu veřejné zakázky možný. Úřad konstatuje, že znalec na podotázku ve znění:

odpověděl:

Znalec tak nedospěl pouze k závěru, že systém ELVIS má být dle technické specifikace navržen tak, aby bylo přidání stavu žádosti triviální konfigurační změnou; znalec zároveň dovodil, že je takový postup reálně možný, když konstatoval, že je možné, aby stavy žádosti byly číselníkovým seznamem, jehož doplnění je triviální konfigurační změnou. Předmětnou argumentaci navrhovatele je tak možné považovat za irelevantní.

K požadavku „FP_KV_IN_05“ (čl. 3.1.1.2 technické specifikace)

289. Požadavek se týká zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky a zní:

„Součástí ELVIS musí být množina funkcionalit, která umožní zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky, detailní popis požadované funkcionality je závazně vymezen v kapitole 2.2.5 přílohy P1_TS. S ohledem na citlivou povahu tohoto požadavku, bude dále zpřesněno v rámci definice Cílového konceptu.“

290. V kapitole 2.2.5 přílohy „P1_TS“ je uvedeno:

„Zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky je závislé na stavu žádosti a notifikování Zpracovatele o provedení bezpečnostní prověrky. Zpracovatel na základě notifikace a přehledu žádostí vybere konkrétní žádost a mohou nastat dvě situace:

- bezpečnostní prověrka proběhla s negativním výsledkem;

- bezpečnostní prověrka proběhla s pozitivním výsledkem.“

Následují dva ilustrační obrázky a stručné slovní popisy uvedených situací.

291. Navrhovatel v návrhu namítá, že kapitola 2.2.5 přílohy „P1_TS“ obsahuje pouze ilustrativní náhled možného zpracování dané funkcionality, popis je neúplný a nadto chybný. Navrhovatel má za to, že technická specifikace ve vztahu k danému požadavku nedává dostatečný podklad pro určení očekávaného rozsahu pracnosti a nabídkové ceny.

292. Dle zadavatele jsou ve vztahu k danému požadavku popsány klíčové funkcionality a úroveň jejich detailu umožňuje vytvořit si představu o složitosti analýzy a detailního designu, možného technického řešení, jeho pracnosti a nacenění v rámci fixní ceny.

293. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci uvádí v rámci odpovědi na podotázku písm. b) otázky č. 2 mj. následující.

294. Na otázku i. ve znění:

„Jsou v zadávací dokumentaci popsány klíčové funkcionality týkající se zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky?“

znalec odpovídá:

„ANO, klíčové funkcionality týkající se zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky jsou v zadávací dokumentaci popsány.

Zadavatel sice přímo v textu TS, resp. P1_TS neuvádí, které z požadovaných funkcionality jsou klíčové. Nicméně vzhledem k výše uvedenému hodnocení logické dokonalosti předmětné otázky stupněm vysoká je zřejmé, že popis požadavku je vyčerpávající, a tudíž triviálně obsahuje i případné vybrané funkcionality, které by jinak zadavatel explicitně označil za klíčové.

Úroveň detailu popisu požadavku nepochybně umožňuje vytvořit si představu o složitosti analýzy a detailního designu, stejně jako možného technického řešení. Požadavek popisuje, z jakých dat se bude čerpat a jakým postupem aktérů (uživatele a systému) bude s daty nakládáno, co je výstupem zpracování dat a jaký je další krok postupu. Detaily, které by mohly být označeny za chybějící, se tak mohou týkat už jen vizuální stránky rozhraní pro uživatele.“

295. Znalec tak dal za pravdu zadavateli, když dovodil, že klíčové funkcionality týkající se zpracování žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky jsou v zadávací dokumentaci popsány, přičemž úroveň detailu popisu daného požadavku umožňuje vytvořit si představu o složitosti analýzy a detailního designu, stejně jako možného technického řešení. Úřad konstatuje, že uvedené závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že daná námitka navrhovatele je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

K citlivosti neposkytnutých informací

296. Navrhovatel v návrhu ve vztahu k požadavku „FP_KV_IN_05“ dále uvádí, že:

„Navrhovatel je přesvědčen, že popis procesů zpracování Žádosti na základě výsledku bezpečnostní prověrky není utajovanou skutečností z pohledu zákona o utajovaných skutečnostech, a proto je označení ‚citlivá povaha‘ velmi zavádějící. Zadavatel má tyto informace ze současného systému a také z analýzy provedené v rámci již odkazované veřejné zakázky Analýza nového IS. Je známou skutečností, že vydání bezpečnostní prověrky je zpracováno v systému B. [PSEUDONYMIZOVÁNO][ANONYMIZOVÁNO]. V zadávací dokumentaci je uveden i očekávaný výsledek negativní bezpečnostní prověrky. Navrhovatel proto namítal netransparentnost nevysvětleného pojmu ‚citlivá povaha‘ a nedůvodnou absenci informací podstatných pro implementaci systému ELVIS a možnost stanovení fixní nabídkové ceny.

[…]

Navrhovatel odkazuje na bod 2. výše a v něm uvedenou nejasnost ohledně ‚citlivosti‘ informací, které zjevně nepředstavují utajované skutečnosti, a přesto Zadavatel tyto odmítá poskytnout i přes prohlášení o zachování mlčenlivosti o důvěrných informacích. Z pohledu Navrhovatele neexistuje relevantní důvod takto tajit detailní informace, které jsou nutné pro odhad pracnosti implementace a řádné nacenění nabídek.

Navrhovatel jako příklad dopadu nedostatečnosti poskytnuté informace a nejasnosti použitého pojmu ‚citlivost‘ uvádí následující: Zadavatel provozuje současný vízový systém EVC2 (evidence vízových cizinců) [ANONYMIZOVÁNO] je značně komplikovaný, jinak řečeno, pracný a nákladný na implementaci. Pokud by ‚citlivost‘ souvisela například s klasifikovaným IS MZV, vyvolalo by to jednoznačně nutnost navýšit zásadním způsobem nabídkovou cenu. Zadávací dokumentace v tomto směru neposkytuje žádnou indicii, která by umožnila tyto a další nejasnosti rozkrýt a vyjasnit, jaké požadavky na předmět Zakázky vlastně Zadavatel má.“

297. Úřad ve vztahu k této argumentaci navrhovatele uvádí, že jestliže znalec na základě svého komplexního posouzení zadávacích podmínek ve znaleckém posudku dospěl k závěru, že zadavatelem poskytnuté informace jsou pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky dostačující, lze nepochybně konstatovat, že je zcela irelevantní, z jakého důvodu se zadavatel rozhodl dodavatelům v zadávací dokumentaci neposkytnout další informace, které již nejsou nezbytné pro závěr o dostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Není podstatné, z jakého důvodu se zadavatel rozhodl v rámci předmětného požadavku stanovit, že „bude dále zpřesněno v rámci definice cílového konceptu“, a nelze proto považovat za jakkoliv problematické, pokud tak zadavatel učinil „s ohledem na citlivou povahu“ předmětného požadavku. Ve světle závěrů znaleckého posudku je zřejmé, že zadávací podmínky byly zadavatelem stanoveny v dostatečných podrobnostech pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, a není proto nutné zkoumat, z jakých konkrétních důvodů zadavatel dodavatelům neposkytl další informace, které již pro odhad pracnosti a ceny předmětu veřejné zakázky nejsou nezbytné. Ve vztahu k navrhovatelem uvedenému příkladu Úřad konstatuje, že se zjevně jedná o spekulaci navrhovatele, která není podložena žádnými konkrétními skutečnostmi či argumenty; navrhovatel pouze uvádí, jak funguje stávající systém zadavatele, jehož je provozovatelem, a spekuluje, že pokud by „citlivost“ zadavatelem neposkytnutých informací souvisela „například s klasifikovaným IS MZV“, vyvolalo by to nutnost zásadně navýšit nabídkovou cenu, aniž by předložil jakékoliv konkrétní skutečnosti, na základě nichž dovozuje, že by k takové situaci mělo dojít; Úřad se proto daným tvrzením navrhovatele podrobněji nezabýval.

K požadavku „NP_ARCH_T_01“ (čl. 3.2.1.4 technické specifikace)

298. Požadavek se týká provozní platformy a zní:

„Systém ELVIS musí být provozován [ANONYMIZOVÁNO], tak jak je vymezuje kapitola č. 3.4 této technické specifikace. Zadavatel dále uvádí, že jeho záměrem je vybudovat [ANONYMIZOVÁNO]. S ohledem na dosavadní zkušenosti Zadavatele s provozováním systémů Zadavatele a schopnosti zaměstnanců Zadavatele preferuje Zadavatel využití následujících technologií při realizaci ELVIS:

[ANONYMIZOVÁNO]

Detailněji bude Zadavatelem a Dodavatelem definováno v rámci přípravy Cílového konceptu.“

Podrobnosti k tomuto požadavku jsou obsaženy v kapitole 3.4 technické specifikace, přílohách „P8_TS“ a „P9_TS“ a vysvětlení č. 14b zadávací dokumentace (odpověď č.1).

299. Navrhovatel v návrhu uvádí, že v zadávací dokumentaci nejsou uvedeny žádné informace poskytující představu o cílových parametrech platformy, na níž má být systém ELVIS provozován. Skutečnost, že dodavatelé mohou svůj návrh technologií systému ELVIS koncipovat „volně“, je irelevantní, když neví, na jaké platformě má být systém provozován. Prostý výčet výrobců anebo dílčích technologií bez jejich specifikace neposkytuje žádnou informaci o parametrech platformy zadavatele.

300. Jako příklad navrhovatel uvádí desktop virtualizaci (VDI). Navrhovatel uvádí, že pokud bude zadavatel požadovat provoz periferních zařízení jako snímače otisků prstů na stanicích bez VDI (současný stav), mohou se pohybovat náklady na implementaci ELVIS v jednotkách mil. Kč. Pokud by však zadavatel posléze požadoval virtualizace stanic pomocí VDI, je třeba vzít v úvahu, že na trhu neexistuje čtyřprstý snímač otisků prstů certifikovaný pro provoz ve VDI a zároveň výrobce [ANONYMIZOVÁNO] (preferovaný zadavatelem) nepodporuje připojení takovýchto zařízení. Dodavatel tak musí zajistit funkčnost snímačů ve spolupráci s výrobcem zařízení (např. [ANONYMIZOVÁNO]) a také spolupracovat s výrobcem [ANONYMIZOVÁNO] na tvorbě speciálního ovladače pro připojení snímače do virtualizované stanice s VDI. Tyto skutečnosti znamenají značnou pracnost a časovou náročnost. Zároveň není jisté, zda výrobci zařízení a výrobce VDI [ANONYMIZOVÁNO] budou ochotni na této spolupráci participovat.

301. Navrhovatel je tak přesvědčen, že provozní platforma má zásadní vliv pro pracnost a absence informací znemožňuje fixní nacenění zakázky. Proto nemůže být platforma definována až v rámci přípravy cílového konceptu.

302. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že určením technologií, jejich zdrojů a služeb poskytovaných E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] omezil možná řešení na ta, z nichž může dodavatel vybírat. Dle zadavatele má E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] povinnost registrovat se v katalogu cloud computingu, v němž se nachází popisy požadovaných služeb; zadavatel také formou vysvětlení zadávací dokumentace č. 14b potvrdil, které typy služeb mohou dodavatelé volit – [ANONYMIZOVÁNO], a dodavatelé tak měli informaci o typu služeb, které jsou prostřednictvím předepsané platformy k dispozici. Zadavatel uvádí, že platformou nabízené služby mohou být implementovány s variantními parametry, jež jsou předmětem návrhu dodavatele v rámci přípravy cílového konceptu. Vlastní konfigurace/parametrizace služeb je závislá na konkrétní technologii dodavatele.

303. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci uvádí v rámci odpovědí na podotázky písm. a) a b) otázky č. 3 mj. následující.

„Veškeré formulace týkající se tohoto požadavku uvedené v TS a jejích příloze P9_TS jsou přirozeně srozumitelné, netrpí vadami ve smyslu větné skladby a dalším případným prohřeškům proti gramatice, syntaxi či sémantice jazyka, které by srozumitelnost snižovali nebo jí zcela bránili.

Obdobně to platí i pro formulace ve Vysv14b, odpověď č. 1, a Vysv23b, odpovědi č. 37, 40 a 42, které se explicitně vztahují k požadavku NP_ARCH_T_01.

Jedinou výjimku tvoří formulace v TS kap. 3.4 Předpoklady platformy pro ELVIS, na kterou se odkazuje TS z požadavku NP_ARCH_T_01 tak, že by v kap. 3.4 měly být vymezeny [ANONYMIZOVÁNO]. Věta ‚Rámcové představa o vymezení rozsahu poskytovaného vybavení formou uvažované platformy je nejlépe zřetelná z kapitoly č. 3.2 přílohy P9_TS…‘ neříká, o jaké vybavení (vybavení čeho) se v ní jedná, a navíc zvolené přívlastky a spojení, jako je ‚rámcová představa‘, ‚uvažované platformy‘ a ‚nejlépe zřetelná‘ snižují určitost formulace požadavku.

[…]

Většina formulací týkající se NP_ARCH_T_01 je formulována jednoznačně, a to vč. Vysv14b, odpověď č. 1, a Vysv23b, odpověď č. 37. Výjimku tvoří pouze následující:

Název kap. 3.4: ‚Předpoklady platformy pro ELVIS‘ neříká zcela jasně a jednoznačně, že se (tedy patrně) jedná o vymezení prostředků pro provoz systému na [ANONYMIZOVÁNO], která není dosud připravena.

Dále již výše ve vysvětlení k dílčí otázce týkající srozumitelnosti sdělení citovaná formulace ve větě ‚Rámcové představa o vymezení rozsahu poskytovaného vybavení formou uvažované platformy je nejlépe zřetelná z kapitoly č. 3.2 přílohy P9_TS…‘ odkazuje na P9_TS a její kap. 3.2 Licence, kde jsou uvedeny požadavky na produktové licence – viz kap. 1.2 Účel dokumentu, který je podle ní ‚zaměřen na požadavky projektu ELVIS na hardware a software a na přehled licencí, které bude systém ELVIS potřebovat‘.

S ohledem na kontext, tzv. celý text P9_TS (potažmo P8_TS), který zjevně pojednává o požadavcích, resp. předpokládaných parametrech provozního prostředí celé technologické úrovně architektury, není jednoznačné, jestli je ‚poskytovaným vybavením‘ opravdu myšleny pouze požadavky týkající se výhradně licencí, jak kap. 3.2 určuje.

[…]

ANO, všechny výroky zadavatele mají objektivní oporu v níže uvedených skutečnostech, resp. dokumentech ZD.

[…]

Tvrzení zadavatele, že ‚určením technologií, jejich zdrojů a služeb poskytovaných E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] […] omezil možná řešení na ta, z nichž může dodavatel vybírat‘ má oporu ve Vysv14b, odpověď. č. 1, kde zadavatel mimo jiné uvádí, že ‚je již znám certifikovaný poskytovatel cloudových služeb, jak je o něm hovořeno v požadavku NP_ARCH_T_01, kterým je E. [PSEUDONYMIZOVÁNO]‘, a omezení možných řešení má pak oporu v další větě zadavatele: ‚Dodavatel může prostřednictvím Zadavatele pro své řešení využívat služby poskytované E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] s výjimkou [ANONYMIZOVÁNO]‘. Tím je současně doloženo i tvrzení zadavatele, že ‚formou vysvětlení ZD č. 14b potvrdil, které typy služeb mohou dodavatelé volit – [ANONYMIZOVÁNO], a dodavatelé tak měli informaci o typu služeb, které jsou prostřednictvím předepsané platformy k dispozici‘.

Další tvrzení zadavatele, že ‚platformou nabízené služby mohou být implementovány s variantními parametry, jež jsou předmětem návrhu dodavatele v rámci přípravy cílového konceptu‘, má také oporu ve Vysv14b, odpověď č. 1, kde zadavatel uvádí, že dodavatel ‚navrhne cílovou konfiguraci infrastruktury, kterou bude potřebovat pro provoz systému ELVIS‘ a že ‚Tuto konfiguraci pak pověřený poskytovatel [ANONYMIZOVÁNO] zrealizuje‘. Za implementaci s ‚variantními parametry‘ je zcela logicky považována uvedená ‚cílová konfigurace‘. Tím je také doloženo tvrzení zadavatele, že ‚Vlastní konfigurace/parametrizace služeb je závislá na konkrétní technologii dodavatele‘. Nepřímo je možnost dodavatele volit, resp. navrhovat příslušnou konfiguraci platformy pro potřeby jím navrženého řešení systému také doložena ve Vysv14b, odpověď č. 1 úvodem věty: ‚Vybere-li dle svého vlastního uvážení typy služeb, …‘.

Tvrzení zadavatele, že ‚E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] povinnost registrovat se v katalogu cloud computingu, v němž se nachází popisy požadovaných služeb‘, má oporu v zákoně č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy (dále jen ‚ZoISVS‘) a jeho § 6l, který podmiňuje využití služeb cloud computing (dále jen ‚CC‘) orgány veřejné moci pouze ‚poskytovatelem státního cloud computingu nebo poskytovatelem cloud computingu zapsaným v katalogu cloud computingu‘.

[…]

NE, žádný z výroků navrhovatele nemá objektivní oporu ve skutečnostech, resp. dokumentech ZD a některé jejich formulace jsou irelevantní nebo neumožňují přezkoumatelnost tvrzení v nich uvedených.

Tvrzení navrhovatele, že ‚v zadávací dokumentaci nejsou uvedeny žádné informace poskytující představu o cílových parametrech platformy‘ lze snadno vyvrátit odkazem na ‚předpoklady na platformu‘, jak zadavatel uvádí v TS, kap. 3.4, kde následně v P8_TS na více místech popisuje řadu kvalitativních a kvantitativních parametrů platformy, např. v kap. 3.3 Servery a Storage popisující mimo jiné ‚Kvalifikovaný odhad potřeb výpočetního výkonu (serverů) a storage kapacity (datového úložiště)‘.

Tvrzení navrhovatele, že ‚Skutečnost, že dodavatelé mohou svůj návrh technologií systému ELVIS koncipovat volně, je irelevantní, když neví, na jaké platformě má být systém provozován‘, lze vyvrátit poukázáním na Vysv14b, odpověď č. 1 a Vysv23b, odpověď č. 37, kde zadavatel vysloveně uvádí, že platforma bude realizována službami E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a že nebude možné využít všechny jím poskytované služby.

Navíc smysl oddělení technologické úrovně architektury systému od aplikační úrovně, která vznikne na základě návrhu technologií dodavatelem, tkví právě ve snaze o dosažení maximální nezávislosti a dlouhodobé udržitelnosti těchto vrstev, stejně jako zabránění vendor lock-in, čehož důsledkem je právě velká míra volnosti návrhu aplikační úrovně architektury. […]

Tvrzení navrhovatele, že ‚Prostý výčet výrobců anebo dílčích technologií bez jejich specifikace neposkytuje žádnou informaci o parametrech platformy zadavatele‘ nemá oporu v dokumentech ZD. […]. Navíc zadavatel v P8_TS uvádí na více místech určité parametry platformy v podobě požadavků, tedy cílové parametry, např. v kap. 3.3 Servery a Storage: ‚Kvalifikovaný odhad potřeb výpočetního výkonu (serverů) a storage kapacity (datového úložiště)‘, v kap. 4.7 Fyzické servery, v kap. 3.12 Licence nebo v kap. 4.10 Koncová zařízení a periferie: ‚Konfigurace (průměr) stávající pracovní stanice‘.

Pokud by měl navrhovatel opravdu na mysli výčet poskytovatelů CC, jak jej stanovuje spravuje Digitální informační agentura (dále jen ‚DIA‘) […], tak ten je seznamem dodavatelů a jejich nabídek, které jsou v katalogu zapsané podrobně a jsou systematicky evidovány v Nástroji pro vyhledávání v katalogu cloud computingu […]. V něm je možné nabídky CC jednak filtrovat dodavatele podle několika parametrů, např. bezpečnostní úrovně, a také získat informace o detailech vybrané nabídky daného poskytovatele.

[…]

Příklad v podobě ‚desktop virtualizace (VDI)‘ uvedený navrhovatelem je irelevantní k námitce navrhovatele týkající se parametrů platformy, protože se týká dílčí funkcionality systému, která se zabývá připojením periferních zařízení, konkrétně snímačů otisků prstů na stanicích bez VDI a s VDI.

Předpoklad navrhovatele, že ‚bude zadavatel požadovat provoz periferních zařízení jako snímače otisků prstů na stanicích bez VDI‘ je překonán Vysv14b, odpověď č. 3 a Vysv23b, odpověď č. 36, kde zadavatel konstatuje, že ‚byla zvolena technologie [ANONYMIZOVÁNO]‘. Tím pádem i na tento neplatný předpoklad navrhovatele navázané tvrzení, že ‚náklady na implementaci ELVIS v jednotkách mil. Kč‘, je také irelevantní.

Tvrzení navrhovatele, že ‚na trhu neexistuje čtyřprstý snímač otisků prstů certifikovaný pro provoz ve VDI‘ je zavádějící, protože (1) zadavatel nikde v dokumentech ZD neuvádí, že by se mělo jednat o ‚čtyřprstý snímač‘, vlastně snímač nijak neupřesňuje, a (2) [ANONYMIZOVÁNO] neposkytuje, resp. neeviduje seznam certifikovaných (nebo podporovaných) periferií.

Tvrzení navrhovatele, že ‚[ANONYMIZOVÁNO] (preferovaný zadavatelem) nepodporuje připojení takovýchto zařízení‘ nemá oporu v dokumentech ZD, ani dokumentaci od společnosti [ANONYMIZOVÁNO]. […] Společnost [ANONYMIZOVÁNO] obecně počítá s podporou zařízení typu snímače otisků prstů, když se o nich explicitně zmiňuje na stránkách s dokumentací ke svých produktech, a přitom současně neeviduje seznam podporovaných periferiích, ve kterých by čtyřprstý snímač nebyl uveden.

V důsledku jsou pak bez opory navazující tvrzení navrhovatele plynoucí z jím uvedených předpokladů, tj. že dodavatel ‚musí zajistit funkčnost snímačů ve spolupráci s výrobcem zařízení‘ a ‚spolupracovat s výrobcem [ANONYMIZOVÁNO] na tvorbě speciálního ovladače pro připojení snímače do virtualizované stanice s VDI‘, z čehož dovozuje ‚značnou pracnost a časovou náročnost‘.

Tvrzení navrhovatele, že ‚provozní platforma má zásadní vliv pro pracnost a absence informací znemožňuje fixní nacenění zakázky‘ týkající se absence bližšího určení provozní platformy není relevantní, protože provozní platformu zadavatel určil – viz výsledek analýzy podkladů výše v textu k této podotázce v částí odůvodnění první částečné odpovědi na předmětnou podotázku odkazující na Vysv14b, odpověď. č. 1, kde je výběr provozní platformy uveden. […]“

304. Na otázku i. ve znění:

„Jsou v zadávací dokumentaci (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace) uvedeny informace poskytující představu o cílových parametrech platformy, na níž má být ELVIS provozován?“

znalec odpovídá:

„ANO, viz výsledek analýzy podkladů k tvrzením navrhovatele v podotázce ad. b) otázky č. 3 a odůvodnění druhé částečné odpovědi na uvedenou podotázku týkající se předpokladů platformy a požadavku oddělení technologické úrovně architektury systému od aplikační úrovně. […]“

305. Na otázku ii. ve znění:

„Je skutečnost, že dodavatelé mohou svůj návrh technologií systému ELVIS koncipovat ‚volně‘, skutečně irelevantní, pokud dodavatelé neví, na jaké platformě má být systém provozován?“

znalec odpovídá:

„NE, není irelevantní, protože i kdyby dodavatelé nevěděli, na jaké platformě má být systém provozován, mohli by návrh technologií přesto koncipovat volně s ohledem na princip nezávislosti návrhu technologické architektury na aplikační úrovni architektury – viz výsledek analýzy podkladů k tvrzením navrhovatele v podotázce ad. b) otázky č. 3 a odůvodnění druhé částečné odpovědi na uvedenou podotázku týkající se požadavku oddělení technologické úrovně architektury systému od aplikační úrovně. […]"

306. Na otázku iii. ve znění:

„Skutečně prostý výčet výrobců anebo dílčích technologií bez jejich specifikace neposkytuje žádnou informaci o parametrech platformy zadavatele?“

znalec odpovídá:

„ANO, prostý výčet výrobců anebo dílčích technologií bez jejich specifikace neposkytuje žádnou informaci o parametrech platformy zadavatele.

V katalogu CC je u každého poskytovatele sice uveden výčet všech typů služeb, a to v některých případech včetně jejích parametrů, ty jsou však často formulovány jako nominální nebo maximální. Takové informace nestačí k tomu, aby bylo možné určit, jaké skutečné parametry zadavatel při implementaci zvolí, resp. využije, jaké jejich ‚množství‘ spotřebuje.

Nicméně současně lze považovat tuto otázku za irelevantní. A to jednak s ohledem na výsledek analýzy podkladů k tvrzením navrhovatele v podotázce ad. b) otázky č. 3 a odůvodnění druhé částečné odpovědi na uvedenou podotázku týkající se předpokladů platformy, kde je potvrzena existence předpokládaných parametrů, a dále také s ohledem na ustanovení SoD, odst. 3.7, kde se zadavatel zavazuje zajistit potřebnou infrastrukturu, doslovně:

‚HW a SW infrastruktura pro implementaci a provoz Systému bude zajištěna ze strany Objednatele na základě specifikace Dodavatele uvedené v akceptovaném Cílovém konceptu.‘

Obdobně to stvrzuje formulace zadavatele v TS, kap. 3.4 Předpoklady platformy pro ELVIS: ‚Systém ELVIS musí být provozován na platformě připravované Zadavatelem.‘

Dokonce zadavatel konstatuje odpovědnost za nastavení, resp. konfiguraci infrastruktury (tzn. provozní platformy) ve Vysv14b, odpověď č. 1, kde mimo jiné uvádí: ‚…Dodavatel navrhne cílovou konfiguraci infrastruktury, kterou bude potřebovat pro provoz systému ELVIS. Tuto konfiguraci pak pověřený poskytovatel [ANONYMIZOVÁNO] zrealizuje.‘“

307. Na otázku iv. ve znění:

„Je ze zadávací dokumentace (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace) zřejmé, zda zadavatel v rámci systému ELVIS požaduje provoz periferních zařízení na stanicích bez VDI nebo virtualizaci daných stanic pomocí VDI?“

znalec odpovídá:

„ANO, zadavatel požaduje [ANONYMIZOVÁNO][…]“

308. Na otázku v. ve znění:

„Skutečně za daných okolností existuje významný rozdíl v pracnosti a ceně mezi provozem periferních zařízení na stanicích bez VDI a virtualizací daných stanic pomocí VDI? Pokud ano, o jaký konkrétní rozdíl v ceně a pracnosti těchto dvou řešení se jedná?“

znalec odpovídá:

„NE, nelze konstatovat, že rozdíl v pracnosti a ceně mezi provozem periferních zařízení na stanicích bez VDI a virtualizací daných stanic pomocí VDI by byl významný. […]“

309. Na otázku vi. ve znění:

„Skutečně platí, že na trhu neexistuje čtyřprstý snímač otisků prstů certifikovaný pro provoz ve VDI a zároveň výrobce [ANONYMIZOVÁNO] nepodporuje připojení takovýchto zařízení? Pokud by zadavatel požadoval virtualizaci stanic pomocí VDI, skutečně by bylo nezbytné, aby dodavatel zajistil funkčnost snímačů ve spolupráci s výrobcem zařízení a také spolupracoval s výrobcem [ANONYMIZOVÁNO] na tvorbě speciálního ovladače pro připojení snímače do virtualizované stanice s VDI? Pokud ano, jaký by mohl být cenový rozdíl takového řešení oproti provozu periferních zařízení na stanicích bez VDI?“

znalec odpovídá:

„První otázka je irelevantní s ohledem na výsledek analýzy podkladů k tvrzením navrhovatele v podotázce ad. b) otázky č. 3 a odůvodnění druhé částečné odpovědi na uvedenou podotázku týkající se certifikovaných snímačů, protože výčet certifikovaných zařízení není publikován.

NE, tvrzení, že [ANONYMIZOVÁNO] nepodporuje připojení takovýchto zařízení, nemá oporu ve skutečnostech – viz výsledek analýzy podkladů k tvrzením navrhovatele v podotázce ad. b) otázky č. 3 a odůvodnění druhé částečné odpovědi na uvedenou podotázku týkající se podpory čtyřprstých snímačů otisků prstů.

NE, nelze tvrdit, že by bylo nezbytné, aby dodavatel zajistil funkčnost snímačů ve spolupráci s výrobcem zařízení a také spolupracoval s výrobcem [ANONYMIZOVÁNO] na tvorbě speciálního ovladače pro připojení snímače do virtualizované stanice s VDI. […]“

310. Na otázku vii. ve znění:

„Skutečně se v katalogu cloud computingu nachází popisy služeb poskytovaných E. [PSEUDONYMIZOVÁNO], které jsou s přihlédnutím k ostatním informacím poskytnutým zadavatelem v zadávací dokumentaci (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace) relevantní pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky ve vztahu k provozní platformě systému ELVIS?“

znalec odpovídá:

„ANO, v katalogu cloud computingu nachází popisy služeb poskytovaných E. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Nicméně vztah jeho popisu není relevantní pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky ve vztahu k provozní platformě systému ELVIS.

Ovšem míra, jakou zvolená provozní platforma ovlivňuje pracnost realizace celého řešení, by měla být nepodstatná, jak je uvedeno ve výsledku analýzy podkladů k tvrzením navrhovatele v podotázce ad. b) otázky č. 3 a odůvodnění druhé částečné odpovědi na uvedenou podotázku týkající se požadavku oddělení technologické úrovně architektury systému od aplikační úrovně ve snaze o dosažení maximální nezávislosti a dlouhodobé udržitelnosti těchto vrstev, stejně jako zabránění vendor lock-in.“

311. Na otázku viii. ve znění:

„Skutečně mohou být služby poskytované E. [PSEUDONYMIZOVÁNO] implementovány s variantními parametry podle návrhu konkrétního dodavatele systému ELVIS, resp. skutečně je konkrétní konfigurace/parametrizace služeb závislá na konkrétní technologii dodavatele systému ELVIS?“

znalec odpovídá:

„ANO, celý systém může být naimplementován a provozován na infrastruktuře s využitím služeb E. [PSEUDONYMIZOVÁNO], které budou konfigurovány variantními parametry, ale:

NE, neplatí současně, že by to mělo být podle konkrétního návrhu konkrétního dodavatele systému ELVIS.

NE, konkrétní konfigurace/parametrizace služeb není závislá na konkrétní technologii dodavatele systému ELVIS.

Pokud bude dodržen princip oddělení technologické úrovně architektury systému od aplikační úrovně, jak je podrobněji odůvodněno ve výsledku analýzy podkladů k tvrzením navrhovatele v podotázce ad. b) otázky č. 3 a odůvodnění druhé částečné odpovědi na uvedenou podotázku týkající se požadavku oddělení technologické úrovně architektury systému od aplikační úrovně, měla by být volba technologií pro řešení konkrétního dodavatele systému ELVIS nezávislá na volbě provozní platformy, v tom to případě vybraných služeb ze zvolených služeb E. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Současně ale platí, že nastavení parametrů těchto služeb je do jisté míry ovlivněno způsobem, jaké technologie dodavatel zvolí a jak je ve svém řešení použije, resp. jak vyvine vlastní software s využitím takových technologií.

Pokud dodavatel např. své řešení vytvoří bez určité optimalizace na spotřebu zdrojů (např. operační paměti, RAM), bude třeba v dané provozní platformě nakonfigurovat vyšší mírů využití těchto zdrojů. Nelze ale obecně stanovit nějakou pevnou míru takového vlivu.“

312. K podrobnému odůvodnění závěrů znalce lze odkázat na str. 52-58 znaleckého posudku.

313. Znalec tak dal za pravdu zadavateli, když dovodil, že není pravda, že v zadávací dokumentaci nejsou uvedeny žádné informace poskytující představu o cílových parametrech platformy, na níž má být systém ELVIS provozován, neboť zadavatel na více místech zadávací dokumentace popisuje řadu jejích kvalitativních a kvantitativních parametrů této platformy. Tvrzení navrhovatele, že absence bližšího určení provozní platformy znemožňuje fixní nacenění předmětu veřejné zakázky, dle znalce není relevantní, jelikož zadavatel provozní platformu určil. Znalec dále dovodil, že oporu nemají ani tvrzení navrhovatele, podle nichž dodavatel musí zajistit funkčnost snímačů ve spolupráci s výrobcem zařízení a spolupracovat s výrobcem na tvorbě speciálního ovládače pro připojení snímače do virtualizované stanice s VDI. Míra, jakou zvolená provozní platforma ovlivňuje pracnost realizace celého řešení, by dle znalce měla být nepodstatná. Znalec k výše uvedeným závěrům dospěl i při zohlednění nedostatků identifikovaných v rámci posouzení srozumitelnosti a jednoznačnosti daného požadavku; je tak zřejmé, že skutečnost, že znalec určitou část popisu předmětného požadavku shledal méně srozumitelnou a jednoznačnou, nepředstavuje nedostatek, který by dosahoval takové intenzity, aby bylo možné konstatovat, že dodavatelé na základě poskytnutých informací nemohli být schopni odhadnout pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky.

314. Úřad konstatuje, že uvedené závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že daná námitka navrhovatele je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

315. Pro úplnost Úřad považuje za nutné vyjádřit se k argumentaci navrhovatele ve vztahu k údajné nesprávnosti závěru znalce, že zjištění o neúplnosti zadávací dokumentace je irelevantní, neboť platforma má být připravena zadavatelem. Znalec měl dle názoru navrhovatele přihlédnout ke skutečnosti, že dodavatelé musí nabídku přizpůsobit cílové platformě, od jejíž specifikace se odvíjí pracnost i čas nutný pro realizaci odpovídajícího řešení. Navrhovatel nesouhlasí s výrokem znalce, že zadavatel provozní platformu „určil“; tento výrok se dle navrhovatele opírá toliko o informaci, že je znám certifikovaný poskytovatel cloudových služeb, z čehož však nelze dovozovat bližší informace o parametrech provozní platformy. Úřad k této argumentaci navrhovatele uvádí následující. Znalec v rámci znaleckého posudku vysvětlil, že zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že je znám poskytovatel cloudových služeb, a to E.[PSEUDONYMIZOVÁNO], přičemž omezil, že dodavatel může pro své řešení využívat služby poskytované E.[PSEUDONYMIZOVÁNO] s výjimkou [ANONYMIZOVÁNO]. Znalec přisvědčil tvrzení zadavatele, že platformou nabízené služby mohou být implementovány s variantními parametry, které jsou předmětem návrhu dodavatele, neboť dodavatel má navrhnout cílovou konfiguraci infrastruktury, kterou bude potřebovat pro provoz systému ELVIS. Znalec tak potvrdil, že navrhovatel má možnost navrhnout konfiguraci platformy pro potřeby jím navrženého řešení. Znalec dále uvedl, že zadavatel na více místech zadávací dokumentace popisuje řadu kvalitativních a kvantitativních parametrů platformy, např. uvádí kvalifikovaný odhad potřeb výpočetního výkonu a storage kapacity. Znalec tak zcela přesvědčivě vysvětlil, že zadavatel určil, z jakých řešení může dodavatel vybírat, přičemž platí, že dodavatel má konfiguraci platformy sám navrhnout; zadavatel dle znalce zároveň popsal řadu kvalitativních a kvantitativních požadavků platformy. Úřad nemá důvod těmto závěrům znalce nevěřit, jelikož navrhovatel tyto závěry žádným relevantním způsobem nezpochybnil.

K požadavku „NP_INT_07“ (čl. 3.2.3 technické specifikace)

316. Požadavek zní:

„Zadavatel požaduje zajištění komunikace systému ELVIS se [ANONYMIZOVÁNO] formou web services (podrobná specifikace API bude vzhledem ke stavu a povaze věci dodavateli poskytnuta až na základě uzavřené smlouvy). Obecně bude předmětem webservices, [ANONYMIZOVÁNO].“

V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b zadavatel v odpovědi č. 40 vzhledem k deklasifikaci příslušného dokumentu poskytnul bližší popis daného požadavku, a to prostřednictvím tabulky „Popis formátů záznamů zasílaných na ZP“.

317. Navrhovatel v návrhu uvádí, že dané vysvětlení nedoplňuje zadávací dokumentaci do podrobností umožňujících podání nabídky. Dle navrhovatele výčet prvků v odkazované tabulce rozhodně není „podrobná specifikace API“; není vysvětleno, co znamená „ZP“, a není jasné, za jakých podmínek a v jakém stavu se má provést komunikace na zmiňovaná rozhraní, ani jakým kanálem (jakou sítí). Není jasné ani workflow, podmínky napojení na procesy ELVIS, spouštěč subprocesu, kolikrát komunikaci provést, jak plnit položky rozhraní s ohledem na položky systému ELVIS – mapování, jak zpracovat odpovědi z daného API, kam je uložit a jak na ně reagovat. Dle navrhovatele takto neúplný popis neumožňuje kvalifikovaný odhad pracnosti realizace požadavku na integraci. Navíc nebylo zadáno a ani není možné provést mapování závazně požadovaného datového modelu ELVIS na položky tohoto rozhraní.

318. Dle zadavatele je specifikace zveřejněná v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b dostatečná k tomu, aby měl kvalifikovaný dodavatel představu o typu rozhraní a mohl ze své zkušenosti z obdobných projektů odhadnout náklady na realizaci požadavku.

319. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci v rámci odpovědí na podotázky písm. a) a b) otázky č. 4 uvádí mj. následující.

„V tom, jak je technicky požadavek formulován, je řada informací, jejichž intepretace může být nejednoznačná, konkrétně:

1) Jádrem požadavku NP_INT_07 v TS je formulace ‚zajištění komunikace … [ANONYMIZOVÁNO] … formou web services‘ následovaná doplením, že ‚podrobná specifikace API bude vzhledem ke stavu a povaze věci dodavateli poskytnuta až na základě uzavřené smlouvy‘.

V takové formulaci je následující rozpor, či alespoň nepřesnost a riziko mylné interpretace: Pojem ‚komunikace‘ může pro webové služby čtenář nejdříve chápat jako volání jedním, druhým, či oběma směry. Pak slovo ‚odběratel‘ může ukazovat, že systém ELVIS má vystavit webové služby pro určitého spotřebitele – odběratele dat, který tyto služby bude volat.

Následně pak ale tuto interpretaci obrací upřesnění, že ‚specifikace API‘ bude poskytnuta dodavateli později, z čehož logicky plyne, že naopak systém ELVIS bude volat služby jiných systémů, aby jim data poskytl – tedy odběratelům dat.

2) Interpretaci podle předchozího bodu ovšem opět obrací následující věta, že ‚bude předmětem webservices, [ANONYMIZOVÁNO]‘.

To je nutné interpretovat opět naopak tak, že systém ELVIS bude poskytovat (protože ‚provider‘) rozhraní s webovým službami (‚webservices‘), které budou volány z blíže neurčených ‚[ANONYMIZOVÁNO]‘.

3) Jádrem navazujícího Vysv6b, odpověď č. 40 je deklasifikace (tzn. odtajnění) určitého dokumentu, konkrétně formulace, že ‚tento jeden konkrétní dokument byl zcela deklasifikován a může nyní požadavek NP_INT_07 popsat‘.

Z uvedeného není zřejmé, o jaký dokument by se mělo jednat a co tento dokument ve vztahu k požadavku NP_INT_07 obsahuje, resp. jak tento dokument upřesňuje požadavek NP_INT_07. Dále uvedených 7 obrázků – obtisků stran onoho nejmenovaného dokumentu sice obsahuje určité strukturované informace o ‚záznamech‘, ‚položkách databáze‘, ‚položkách webové služby‘ atp., avšak není vůbec zřejmé, o jaké jde webové služby, jak často budou volány, pro jaké operace, kterého z ‚odběratelů‘, kde bude API dostupné, nebo naopak jestli jde o služby vystavené systémem ELVIS, či jak bude naloženo s návratovými hodnotami volání.

[…]

Navíc obtisky stran obsahují zkratky ‚ZP‘ a ‚BO MV‘, jejichž význam není objasněn nikde v TS, ani textu Vysv6b, odpověď č. 40.

[…]

Požadavek není z pohledu procesů popsaných v TS a celkově kontextu systému ELVIS popsán v potřebné procesní šíři. Kromě výše uvedených nedostatků v jednoznačnosti k předmětné otázce, které tento stav primárně zapříčiňují, pokud by se tedy jednalo o služby jiných systémů vystavované ‚odběrateli‘, které má systém ELVIS volat a předávat jim data, tak k logické dokonavosti chybí následující informace:

a) jaká je návaznost volání na procesy v systému, tzn. kdy, resp. obecně za jakých podmínek se mají služby volat,

b) odkud mají být získána data systému, které budou službami přenášeny, resp. ‚zasílány‘,

c) na základě čeho má být vybrán příjemce (‚odběratel‘) a příslušná data k ‚zaslání‘.

[…]

Tvrzení zadavatele, že je ‚specifikace zveřejněná v rámci vysvětlení ZD č. 6b dostatečná k tomu, aby měl kvalifikovaný dodavatel představu o typu rozhraní a mohl ze své zkušenosti z obdobných projektů odhadnout náklady na realizaci požadavku‘, má oporu v dokumentech ZD. Ve specifikaci požadavku NP_INT_07 je totiž uvedeno, že se jedná o webové služby typu ‚[ANONYMIZOVÁNO]‘ (navzdory patrně písařské chybě, kdy je tento typ služeb označován správně jako [ANONYMIZOVÁNO] […]), což jistě dává více než přístavu o typu rozhraní, protože tímto je typ rozhraní určen přímo jako jeden z průmyslových standardů.

[…]

[O]btisky obrazovek jiného dokumentu, nejsou nijak vztaženy k požadavku NP_INT_07, a ‚Popis formátů záznamů zasílaných na ZP‘ zřejmě není nadpisem jedné tabulky, ale celé kapitoly se sedmi tabulkami z tohoto blíže neurčeného dokumentu. Přesněji řečeno, označení dokumentu ‚Příloha č. 1 k č.j. BO-1212/DO-2024‘ nikterak nepopisuje vztah k požadavku NP_INT_07 nebo ZD, resp. TS jako celku.

[…]

[F]ormulace zadavatele jsou nepřesné, nejednoznačné, neúplné a v jednom případě i rozporuplné.“

320. Na otázku ve znění:

„Je z tabulky ‚Popis formátů záznamů zasílaných na ZP‘ uvedené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b (případně z jiných informací poskytnutých v zadávací dokumentaci a jejích vysvětleních) zřejmé:

co znamená zkratka ‚ZP‘,
za jakých podmínek a v jakém stavu se má provést komunikace na rozhraní,
jakým kanálem (jakou sítí) se má provést komunikace na rozhraní,
workflow,
podmínky napojení na procesy ELVIS,
spouštěč subprocesu,
kolikrát komunikaci provést,
jak plnit položky rozhraní s ohledem na položky systému ELVIS – mapování,
jak zpracovat odpovědi z daného API, kam je uložit a jak na ně reagovat?“

znalec odpovídá:

„NE, žádná informace uvedená výše v odrážkách nemá oporu ve skutečnostech, resp. v dokumentech ZD, konkrétně v textu požadavku NP_INT_07, ani Vysv6b, odpověď č. 40.“

321. Na otázku ve znění:

„Lze tabulku ‚Popis formátů záznamů zasílaných na ZP‘ uvedenou ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b označit za specifikaci API?“

znalec odpovídá:

„NE, resp. ne úplně, ani jednoznačně, jak v kontextu ZD, resp. TS, ani obecně.“

322. Na otázku ve znění:

„Skutečně v zadávací dokumentaci (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace) nebylo zadáno a ani není možné provést mapování závazně požadovaného datového modelu ELVIS na položky daného rozhraní (popsaného v tabulce ‚Popis formátů záznamů zasílaných na ZP‘ uvedené ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b)? Pokud ano, může mít tato skutečnost relevantní vliv na odhad pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky?“

znalec odpovídá:

„ANO, tedy nebylo zadáno a není možné si jednoznačně odvodit mapování datového modelu systému ELVIS na uvedený popis položek datového rozhraní.“

323. K podrobnému odůvodnění závěrů znalce lze odkázat na str. 60-64 znaleckého posudku.

324. Znalec tak dovodil, že tabulka poskytnutá zadavatelem v rámci odpovědi č. 40 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 6b nepředstavuje „podrobnou specifikaci API“, přičemž z dané tabulky není zřejmé, co znamená zkratka „ZP“; za jakých podmínek a v jakém stavu se má provést komunikace na rozhraní; jakým kanálem (jakou sítí) se má provést komunikace na rozhraní; workflow; podmínky napojení na procesy ELVIS; spouštěč subprocesu; kolikrát komunikaci provést; jak plnit položky rozhraní s ohledem na položky systému ELVIS – mapování; a jak zpracovat odpovědi z daného API, kam je uložit a jak na ně reagovat. Znalec rovněž dovodil, že v zadávací dokumentaci nebylo zadáno a není možné si jednoznačně odvodit mapování datového modelu systému ELVIS na položky daného rozhraní.

325. Znalec však navzdory výše uvedenému dal za pravdu zadavateli, když přisvědčil jeho tvrzení, podle nějž je specifikace zveřejněná v rámci zadávací dokumentace dostatečná k tomu, aby měl kvalifikovaný dodavatel představu o typu rozhraní a mohl ze své zkušenosti z obdobných projektů odhadnout náklady na realizaci předmětného požadavku. Znalec konstatoval, že ve specifikaci požadavku NP_INT_07 je uvedeno, že se jedná o webové služby typu [ANONYMIZOVÁNO], což dle znalce dává dostatečnou představu o typu rozhraní, protože tímto je typ rozhraní určen přímo jako jeden z průmyslových standardů.

326. Znalec v rámci odpovědi na podotázku písm. c) otázky č. 4 dospěl k závěru, že zadavatelem poskytnuté informace jsou pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky dostačující, přičemž uvedl, že „uvedený výsledek analýzy podkladů k předmětné podotázce a jeho odůvodnění platí přesto, že ve výsledcích analýzy podkladů, resp. v odůvodnění odpovědi na podotázku ad. b) otázky č. 4 […] je mimo jiné uvedeno (viz výčet v odrážkách), že informace uvedené zadavatelem by co do kompletnosti mohly být doplněny.“ Znalec tak na základě svého komplexního posouzení zadávacích podmínek dovodil, že ani nedokonalost zadávacích podmínek spočívající v právě popsané nižší úrovni kompletnosti informací poskytnutých zadavatelem k požadavku „NP_INT_07“ není důvodem pro závěr o nedostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Je tak zřejmé, že přestože lze navrhovateli přisvědčit v jeho závěru, že zadavatel ve vztahu k předmětnému požadavku mohl poskytnout více informací, jedná se o nedostatek, který nedosahuje takové intenzity, aby bylo možné konstatovat, že dodavatelé na základě poskytnutých informací nemohli být schopni odhadnout pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky. Znalec předmětný nedostatek zadávacích podmínek v rámci svého posouzení zohlednil, přičemž explicitně konstatoval, že se i navzdory tomuto nedostatku jeho závěr o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací nemění.

327. Úřad konstatuje, že uvedené závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že daná námitka navrhovatele je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

K požadavku „NP_INT_01“ (čl. 3.2.3 technické specifikace)

328. Požadavek se týká pravidel pro vytváření rozhraní a obsahuje následující upozornění zadavatele:

„Zadavatel […] upozorňuje Dodavatele, že pro některá z požadovaných rozhraní aktuálně není k dispozici jejich přesná technická specifikace, neboť relevantní cílové systémy nebyly k datu vyhotovení této technické specifikace dokončeny – externí projektové závislosti vyplývají z kapitoly č. 3.5. V rámci definice Cílového konceptu Dodavatel tuto skutečnost zohlední v harmonogramu (podrobný harmonogram realizace projektu) a návrhu řešení ELVIS.“

V čl. 3.5.3 technické specifikace je uvedeno, že „systém ELVIS bude integrován [ANONYMIZOVÁNO]. Současný vízový systém je s těmito systémy propojen konektorem (přístupovým bodem) B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], který provozuje a vyvíjí [ANONYMIZOVÁNO]. V době zavádění ELVIS je kromě B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] plánován i nový konektor A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] – nicméně projekt se nachází v počátečním stádiu a může doznat změn.“

329. Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel požaduje stanovení závazné ceny za implementaci systému ELVIS včetně jeho integrace na jiný systém, který ještě neexistuje a není známé jeho rozhraní. Dle navrhovatele tak není možné racionální stanovení nabídkové ceny.

330. Zadavatel uvádí, že dodavatel se má seznámit s detailním popisem „byznysového zadání“ formou funkčních požadavků a procesního popisu. Dle zadavatele jsou veškeré procesy, které mají být zajištěny systémem ELVIS, vč. požadavků na interoperabilitu se systémy jiných institucí, zachyceny v příloze „P10_TS“, která obsahuje cca 4500 elementů v notaci ArchiMate, jež ukazují na funkcionalitu rozhraní a základní otázky jeho návrhu. Zadavatel dále uvádí, že příloha „P2_TS“ popisuje požadavky na nové datové struktury integračních modulů ELVIS (kapitoly č. 4.3.25, 4.3.26), čímž je rozhraní rámcově vymezeno i datově. Zadavatel uvádí, že přestože uvedl specifikaci pouze jedné strany integrace, může si kvalifikovaný dodavatel vytvořit dostatečnou představu o povaze spolupráce systémů, složitosti analýzy a designu řešení rozhraní na cílové systémy a odhadnout náročnost integrací.

331. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci uvádí v rámci odpovědi na podotázky písm. a) a b) otázky č. 5 mj. následující.

„Z podkladů zadavatele je zřejmé, že:

podle textu specifikace požadavku NP_INT_01 v TS, kap. 3.2.3 Požadavky na integraci jsou ‚požadavky na působ realizace požadovaných rozhraní uvedeny v kapitole č. 4.1.1.2‘ a pro požadovaná rozhraní, pro které není ‚k dispozici jejich přesná technická specifikace‘, jejich ‚externí projektové závislosti vyplývají z kapitoly č. 3.5‘;
podle kap. 4.1.1.2 Popis rozhraní jsou součástí zadání mimo jiné následující datová rozhraní:

na systém B. [PSEUDONYMIZOVÁNO][ANONYMIZOVÁNO];
na systém C. [PSEUDONYMIZOVÁNO][ANONYMIZOVÁNO];
[ANONYMIZOVÁNO] poskytovaná pomocí A. [PSEUDONYMIZOVÁNO];

podle kap. 3.5.3 Rozhraní A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]/Interoperabilita:

bude systém ELVIS ‚integrován [ANONYMIZOVÁNO]‘, přičemž ‚současný vízový systém je s těmito systémy propojen konektorem (přístupovým bodem) B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], [ANONYMIZOVÁNO]‘; B. [PSEUDONYMIZOVÁNO][ANONYMIZOVÁNO];
je kromě B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ‚plánován i nový konektor A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]‘, přičemž není v této kapitole blíže určen jeho účel, nicméně je výše upřesněn – viz informace týkající se [ANONYMIZOVÁNO] v odstavci pod předchozí plnou odrážkou;

podle textu specifikace požadavku NP_INT_05 v TS, kap. 3.2.3 Požadavky na integraci musí být systém ELVIS ‚integrován se systémem B., C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a musí být připraven na integraci s budoucím systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO][ANONYMIZOVÁNO], které zprostředkují komunikaci s [ANONYMIZOVÁNO] C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a ostatními systémy budovanými v rámci programu [ANONYMIZOVÁNO]‘; přičemž dále ‚Funkční využití těchto integrací je popsáno v různých modulech, tak jak je zavádí celá kapitola funkčních požadavků‘, kdy funkční moduly jsou předmětem P4_TS a funkční požadavky v P1_TS.

[…]

Oporu má tvrzení zadavatele […] že ‚příloha ‚P2_TS‘ popisuje požadavky na nové datové struktury integračních modulů ELVIS (kapitoly č. 4.3.25, 4.3.26), čímž je rozhraní rámcově vymezeno i datově‘, protože P2_TS v kap. 4.3.25 Datové schéma pro integrační modul C. [PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. 4.3.26 Datové schéma pro aplikační modul [ANONYMIZOVÁNO] specifikuje ‚datové schéma pro … integraci na software třetí strany s názvem C. [PSEUDONYMIZOVÁNO]‘, resp. ‚napojení na software třetí strany [ANONYMIZOVÁNO] ‘ jsou popsány datové položky integrace systému ELVIS na systém C. [PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. [ANONYMIZOVÁNO], a v kombinaci s informací v TS, kap. 4.1.1.2 Popis rozhraní, část Datová rozhraní, resp. Webové služby, kde je uvedeno: ‚[ANONYMIZOVÁNO]: Datové rozhraní na systém [ANONYMIZOVÁNO] poskytovaný pomocí A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]‘, je pak zřejmé, že rozhraní na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] je nejméně pro účely modulu [ANONYMIZOVÁNO], resp. C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] datově rámcově skutečně vymezeno.

Oporu má tvrzení zadavatele […], kde zadavatel uvádí, že ‚přestože uvedl specifikaci pouze jedné strany integrace, může si kvalifikovaný dodavatel vytvořit dostatečnou představu o povaze spolupráce systémů, složitosti analýzy a designu řešení rozhraní na cílové systémy a odhadnout náročnost integrací‘. Nelze najít objektivní příčinu, proč by si na základě zadavatelem uvedených informací o účelu integrace a struktury dat nemohl dodavatel vytvořit uvedenou představu dostatečnou pro odhad náročnosti realizace takové integrace, a to zejména s ohledem na výsledek analýzy podkladů a odůvodnění odpovědi k typové podotázce ad. d) otázky č. 1, kde je výsledkem analýzy podkladů závěr, že neexistuje přímý vztah mezi právě a pouze obsahem a rozsahem zadávací technické specifikace a pracností, resp. náklady pro její splnění.

[…]

Oporu nemá tvrzení zadavatele, že ‚veškeré procesy, které mají být zajištěny systémem ELVIS, vč. požadavků na interoperabilitu se systémy jiných institucí‘ jsou ‚zachyceny v příloze ‚P10_TS‘, která obsahuje cca 4500 elementů v notaci ArchiMate‘, tedy alespoň ne ve vztahu k požadavku na integraci se systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO].

Příloha P10_TS obsahuje model řešení ve formátu ArchiMate a v tomto modelu je zachycena řada elementů a diagramů (view v terminologie ArchiMate), mezi kterými jsou i následující elementy, které se přímo vztahují k systému A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]: [následuje výčet těchto elementů]

[…]

Žádná z uvedených součástí modelu v P10_TS však nepředstavuje diagram procesu, který by popisoval požadavky na interoperabilitu ve vztahu k předmětnému požadavku NP_INT_01, resp. integraci systému ELVIS se systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO].

[…]

Není možné z informací v uvedeném modelu ArchiMate doložit tvrzení zadavatele, že tyto elementy ‚ukazují na funkcionalitu rozhraní‘. Jednak z formálního hlediska, kdy elementy modelu ArchiMate takovou vyjadřovací schopnost ani nemají.

Požadovanou vyjadřovací schopnost ve smyslu procesním mají až procesní diagramy, tzn. posloupnosti aktivit a přechodů mezi nimi, např. v podobě procesního modelu notace BPMN2.0 […] nebo diagramu aktivit UML […]. A aby bylo možné navíc ‚ukazovat na funkcionalitu‘, je třeba použít další typ modelu, který má takovou vyjadřovací schopnost, obvykle jejich kombinace, např. diagram tříd a diagram komunikace UML […].

Model v notaci ArchiMate je v případě P10_TS modelem architektury řešení v kontextu organizace a je kolekcí konceptů v kontextu modelovacího jazyka ArchiMate […]. Koncept je buď element (prvek), vztah (vazba) nebo spojení (konektor) vztahů. Model v ArchiMate je vizualizován v pohledech (views) na daný informační či jiný podnikový systém. Pohled popisuje různé aspekty elementů v různých vrstvách architektury […]. Aspekty elementy třídí podle vlastností (ne podle vrstvy), aby se model dal číst z různých úhlů pohledu podle potřeb různých lidí, kteří s ním pracují.

Diagramy v ArchiMate vyjadřují různé pohledy na architekturu – co je v ní zahrnuto (prvky a vrstvy), proč existuje (cíle a motivace), nebo jak se vyvíjí (projekty a migrace). Každý typ slouží jinému účelu a publiku.

Z věcného hlediska jsou dotčené diagramy všechny konceptuální, kdy vyjadřují, z čeho je architektura sestavena a proč, jaké jsou vztahy jednotlivých částí, a to na různých vrstvách architektury. Žádný z diagramů v modelu P10_TS není toho typu, aby specifikoval ‚funkcionalitu rozhraní‘.

Vyjadřovací schopnosti modelů procesů v různých notacích (ArchiMate, UML, BPMN) a jejich účel jsou obecně různé, ale v některých typech diagramů jsou podobné, nebo mají dokonce významný průnik. Zatím co model v notaci ArchiMate se soustředí na modelování architektury, tzn. struktury, kompozice a vztahů, a vyjadřuje v případě modelování informačního systému, co a proč systém dělá, BPMN notace modeluje, jak se proces vykonává, tzn. posloupnost aktivit (úkolů, činností), jejich větvení na branách, vliv událostí a jednotlivé role vykonavatelů, a to na různých úrovních detailu […]. UML notace pak modeluje, jak informační systém provádí jednotlivé aktivity, operace, funkce apod. v implementačním detailu, přitom jeho vyjadřovací schopnost zahrnuje jak popis struktur, tak popis chování různými typy diagramů (např. diagram aktivit je velmi blízký BPMN, který je přímo určen pro modelování procesů). Strukturou, principy a použitím vazeb je zase notace ArchiMate velmi podobná UML.“

332. Na podotázku i. ve znění:

„Jsou informace obsažené v přílohách ‚P2_TS‘ (požadavky na datové struktury integračních modelů ELVIS) a ‚P10_TS‘ (elementy v notaci ArchiMate zachycující požadavky na interoperabilitu se systémy jiných institucí) skutečně relevantní ve vztahu k požadavku na integraci systému ELVIS na dosud neexistující systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], u nějž není známa technická specifikace jeho rozhraní, resp. jedná se z technického hlediska o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti dané integrace reálně využít?“

znalec odpovídá:

„ANO, informace obsažené v příloze P2_TS jsou relevantní ve vztahu k požadavku na integraci systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a jedná se z technického hlediska o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti dané integrace reálně využít.

Jak je již uvedeno v hlavní části této podotázky ad. b) otázky č. 5, v TS, kap. 4.1.1.2 Popis rozhraní, část Datová rozhraní, resp. Webové služby jsou uvedeny moduly ELVIS, které mají využít integraci s externím systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], a pro které jsou v TS, kap. 4.3.25 Datové schéma pro integrační modul C. [PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. 4.3.26 Datové schéma pro aplikační modul [ANONYMIZOVÁNO] uvedeny datové položky, které tímto rozhraním mají být plněny (viz ‚…obsahuje data žádostí o víza uložené v systému třetí strany‘). Tato informace může být použita libovolným dodavatelem při technickém návrhu jím nabízeného řešení, a tím ovlivnit pracnost implementace řešení.

NE, pro informace z přílohy P10_TS to neplatí.

Výsledek analýzy podkladů k této podotázce uvedený v předchozí částečné odpovědi neplatí pro informace z přílohy P10_TS, protože diagramy v ní obsažené ve vztahu k integraci se systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] jsou pouze rámcové, až blokové, jak je podrobněji uvedeno ve výsledcích analýzy podkladů v druhé polovině podotázky ad. b) otázky č. 5.“

333. K podrobnému odůvodnění závěrů znalce lze odkázat na str. 65-70 znaleckého posudku.

334. Znalec tak dovodil, že informace obsažené v příloze „P2_TS“ jsou relevantní ve vztahu k požadavku na integraci systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], přičemž se z technického hlediska jedná o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti dané integrace reálně využít; ve vztahu k informacím obsaženým v příloze „P10_TS“ znalec k tomuto závěru nedospěl. Znalec nicméně v rámci odpovědi na podotázku písm. c) otázky č. 5 konstatoval, že zadavatelem poskytnuté informace jsou pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky dostatečné. Znalec přisvědčil tvrzení zadavatele, v rámci nějž zadavatel uvádí, že přestože stanovil specifikaci pouze jedné strany integrace, může si kvalifikovaný dodavatel vytvořit dostatečnou představu o povaze spolupráce systémů, složitosti analýzy a designu řešení rozhraní na cílové systémy a odhadnout náročnost integrací; dle znalce nelze najít objektivní příčinu, proč by si dodavatel na základě zadavatelem uvedených informací o účelu integrace a struktury dat nemohl vytvořit představu dostatečnou pro odhad náročnosti realizace takové integrace. Úřad tak konstatuje, že znalec na základě svého komplexního posouzení zadávacích podmínek shledal, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách neposkytl dodavatelům specifikaci rozhraní v té době neexistujícího systému A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], nepředstavuje důvod pro závěr o nedostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení; je přitom možné konstatovat, že dodavatelé mohli při odhadování ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] vycházet z informací obsažených v příloze „P2_TS“ technické specifikace, a nelze tedy dojít k závěru, že by ve vztahu k integraci na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nedisponovali žádnými relevantními informacemi. Naopak – ze závěrů znalce vyplývá, že informace, které zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace, byly dodavatelům poskytnuty v rozsahu a úrovni detailu, které je nutné označit za dostatečné pro odhad pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky.

335. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že znalec ve znaleckém posudku v rámci odpovědi na podotázku písm. c) otázky č. 5 uvedl, že na základě poskytnutých podkladů nemůže učinit závěr o rozpětí ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], neboť by to „bylo možné provést pouze některou z oceňovacích metod, vedoucí nejspíše na tržní hodnotu, jejímž předpokladem je existence většího souboru z trhu získaných podkladů, což je ovšem zcela mimo rámec tohoto znaleckého posudku“. Úřad při zohlednění veškerých výše uvedených skutečností uzavírá, že zjištění konkrétního rozpětí ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] za daných okolností nelze považovat za nezbytné, neboť znalec dospěl k natolik přesvědčivému závěru o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu plnění veřejné zakázky, že je možné bez dalšího šetření věci uzavřít, že zadavatel dodavatelům poskytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

336. Úřad konstatuje, že závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že námitka navrhovatele vztahující se k integraci systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

337. Pro úplnost Úřad považuje za nutné vyjádřit se k argumentaci navrhovatele ve vztahu k údajnému logickému rozporu ve znaleckém posudku, který dle navrhovatele spočívá v tom, že je „na jedné straně vyzdvihováno poskytnutí schémat modelu architektury, které jsou však na jiném místě označeny za irelevantní a vše je zasazeno do rámce diskutabilních ‚typových’ otázek“. Úřad podotýká, že znalec skutečně uvedl, že elementy v modelu Archimate obsažené v příloze „P10_TS“ neukazují na funkcionalitu rozhraní a dodavatelé je při odhadování pracnosti a ceny integrace systému ELVIS na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nemohou reálně využít, kdy však zároveň stále setrval na svém závěru o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací; na jiném místě znaleckého posudku pak znalec uvedl, že příloha „P10_TS“ obsahuje informace, které se vztahují k integracím systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a jsou pro odhad ceny a pracnosti integrace na tyto systémy relevantní. Tyto části znaleckého posudku nepochybně nejsou ve vzájemném logickém rozporu; předmětná tvrzení znalce zároveň nejsou v rozporu ani s odpovědí znalce na „typovou“ otázku týkající se dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací. Úřad je tak přesvědčen, že znalecký posudek navrhovatelem popisovaný logický rozpor neobsahuje.

K požadavku „FP_PT_12“ (čl. 3.1.2.1 technické specifikace)

338. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v čl. 3.1.2.1 technické specifikace požaduje, aby dodavatel analyzoval a navrhl řešení pro množinu funkcionalit „Diplomatické mise“, zrealizoval odpovídající moduly v ELVIS a provedl migrace dat, aniž by k tomuto plnění poskytl jakékoli podklady k určení jeho pracnosti a finanční náročnosti.

339. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci uvádí v rámci odpovědi na podotázky písm. a) a b) otázky č. 6 mj. následující.

„Ze zadání je zřejmé, že v případě procesů týkajících se systému Diplomatické mise se podařilo analyzovat většinu požadavků (viz požadavek FP_PT_01 až požadavek FP_PT_11) a zbylé požaduje zadavatel analyzovat a navrhnout pro ně řešení v rámci plnění zakázky ([ANONYMIZOVÁNO]). A to v souladu s principy architektury požadovanými pro celý systém (viz P1_TS a P4_TS) a vč. provedení migrace podle požadavků v viz TS, kap. 4.1.4.

Případná pochybnost o tom, zdali má plnění dodavatele spočívat pouze provedení analýzy, nebo i v realizaci funkcionality příslušné části systému, kdy by taková pochybnost mohla vzniknout na základě popisu požadavku v TS, kap. 3.1.3.1: ‚Součástí ELVIS musí být množina funkcionalit pokrývajících Diplomatickou misi‘, je vyvrácena ve Vysv6b, odpověď č. 20 (a dalších vysvětlení ZD toto vysvětlení cestujících), kde zadavatel uvádí:

‚V rámci požadavku FP_PT_12 v Příloze č. 1 – Technické specifikace Zadavatel požaduje provedení ‚pouze‘ analýzy a návrhu ‚Diplomatické mise‘, a to takovým způsobem, aby vlastní realizace této funkcionality v rámci následného rozvojového požadavku.‘

Navíc zadavatel uvádí a významně zvýrazňuje (červené a tučné písmo) v TS na konci kap. 3.1.2.1 informaci, že ‚…z pohledu rozsahu funkcionalit celého poptávaného řešení, je funkcionalita Diplomatických misí zcela minoritní‘, což podporuje ujištění zadavatele, že cílem zadání je provedení analýzy a návrhu řešení podle tohoto požadavku, ne jeho samotná implementace.

[…]

[T]vrzení navrhovatele, že zadavatel požaduje, aby dodavatel ‚zrealizoval odpovídající moduly‘ a ‚provedl migrace dat‘ oporu postrádá, což dokládá Vysv6b, odpověď č. 20, kde zadavatel výslovně uvádí:

‚V rámci požadavku FP_PT_12 v Příloze č. 1 – Technické specifikace Zadavatel požaduje provedení ‚pouze‘ analýzy a návrhu ‚Diplomatické mise‘…‘

Zadavatel ve Vysv6b, odpověď č. 20 pokračuje další větou, kde předpokládá, že v budoucnu bude provedena ‚vlastní realizace této funkcionality v rámci následného rozvojového požadavku‘.

Tímto vysvětlením ZD zadavatel popřel případný požadavek na implementaci funkcionality pro oblast diplomatických misí, pokud by ji některý dodavatel z formulací dokumentů ZD takto chápal. Současně tímto zadavatel také popřel text požadavku FP_PT_12 v TS, kap. 3.1.2.1 ke konci kapitoly, kde uvádí, že ‚součástí požadovaného plnění je i provedení migrace dat z této části funkcionality Diplomatické mise…‘.

Současně nemá oporu ani [tvrzení navrhovatele], že zadavatel k tomuto plnění neposkytl ‚jakékoli podklady k určení jeho pracnosti a finanční náročnosti‘, protože z textu požadavku FP_PT_12 v TS, kap. 3.1.2.1 a dále v P1_TS, kap. 4.10 je patrno, že nejméně rámcově je požadovaná funkcionalita již určena, přestože předmětem plnění dodavatele má být její analýza a návrh řešení – viz výčet procesů a entit uvedený v TS, kap. 3.1.2.1, resp. ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. a) této otázky týkajících se jednoznačnosti textů ZD.“

340. Na podotázku i. ve znění:

„Skutečně zadavatel v zadávací dokumentaci (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace) požaduje, aby dodavatel systému ELVIS analyzoval a navrhl řešení pro množinu funkcionalit ‚Diplomatické mise‘, zrealizoval odpovídající moduly v ELVIS a provedl migrace dat, aniž by k tomuto plnění poskytl podklady k určení jeho pracnosti a finanční náročnosti?“

znalec odpovídá:

„NE, zadavatel požaduje pouze, aby dodavatel systému ELVIS analyzoval a navrhl řešení pro množinu funkcionalit ‚Diplomatické mise‘ bez realizace (implementace) odpovídajících modulů a bez provedení migrace“

341. K podrobnému odůvodnění závěrů znalce lze odkázat na str. 72-74 znaleckého posudku.

342. Znalec tak odmítl tvrzení navrhovatele vztahující se k předmětnému požadavku, když dovodil, že zadavatel v zadávací dokumentaci požaduje pouze to, aby dodavatel systému ELVIS analyzoval a navrhl řešení pro množinu funkcionalit „Diplomatické mise“ bez realizace (implementace) odpovídajících modulů a bez provedení migrace. Úřad konstatuje, že uvedené závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že daná námitka navrhovatele je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

K požadavku „NP_ARCH_T_02“ (čl. 3.2.1.4 technické specifikace)

343. Požadavek se týká využívaných periferií a zní:

„Systém ELVIS, [ANONYMIZOVÁNO], bude využívat dostupné periferie Zadavatele:

[ANONYMIZOVÁNO]“

Zadavatel v rámci vysvětlení ZD č. 6b v odpovědi č. 18 uvedl, že „v rámci provádění analýzy a přípravy Cílového konceptu Zadavatel předá detailní informace o stávajících periferiích a očekává, že Dodavatel toto téma analyzuje a navrhne správné řešení (pozn.: Dodavatel může Zadavateli doporučit nákup jiných, lepších periferií, Dodavatel [pozn. Úřadu – zjevně se jedná o chybu v psaní a správně mělo být uvedeno „Zadavatel“] netrvá na využití stávajících dosluhujících periferií). Klíčovým kritériem při posuzování bude, že stávající periferie nesmí omezit technologické řešení ELVIS.“

344. Dle navrhovatele má volba periferních zařízení zásadní vliv na nacenění nabídky. Navrhovatel uvádí, že dodavatel musí provést integraci daných zařízení do systému ELVIS, což může být různě pracné pro různé typy zařízení; dodavatel musí rovněž vyhodnotit, zda existující zařízení budou podporována výrobcem a také z hlediska podpory ovladačů pro operační systém Windows. Zadavatelem uvedený typový výčet zařízení je tak nedostačující. Jako příklad navrhovatel uvádí požadavek zadavatele na snímač otisků prstů – může se jednat o výrobek za několik set Kč, nebo také o čtyřprstý snímač otisků certifikovaný FBI pro provoz v AFIS systémech, přičemž na trhu jsou výrobci, kteří dodají jen ovladače, i výrobci, kteří dodají ovladače, SDK knihovny a komplexní řešení pro integraci do aplikace. Rozdíly by dle navrhovatele zásadně ovlivnily cenu implementace systému ELVIS.

345. Zadavatel k periferiím uvádí, že to, k čemu a jak se budou využívat, je podrobně popsáno v „byznysovém zadání“ formou funkčních požadavků a procesního popisu. Veškeré procesy vč. využívání periferních zařízení jsou dle zadavatele zachyceny v příloze „P10_TS“. Zadavatel očekává, že dodavatel na základě svých zkušeností odhadne složitost analýzy, návrhu řešení a pracnost realizace.

346. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci uvádí v rámci odpovědi na podotázky písm. a) a b) otázky č. 7 mj. následující:

„Rámcově shrnuto je z uvedených informací zřejmé, že:

1. Výčet periferií, které mají být podporovány je dán.

2. Dodavatel může navrhnout jiné periferie, avšak klíčovým kritériem při jejich posuzování bude, že navržené periferie nesmí omezit technologické řešení ELVIS.

3. Periferie mají být připojeny k [ANONYMIZOVÁNO], ale také musí být zajištěna [ANONYMIZOVÁNO].

4. Dodavatel v rámci detailní analýzy navrhne správné řešení na základě detailních informací o stávajících periferiích.

5. Dodavatel má v rámci služeb údržby a podpory systému povinnosti se vyjádřit k záměrům zadavatele pořídit periferie potřebné k výkonu činností zajišťovaných ELVIS, a to ve vztahu kompatibility těchto periferií se systémem ELVIS.

[…]

Vysv12b, odpověď č. 2 přidává k seznamu ‚základní sady periferií‘ [ANONYMIZOVÁNO].

[…]

Kromě toho zadavatel ve Vysv6b, odpověď č. 35 uvádí, že ‚informace na úrovni ‚byznysového zadání‘ k integracím jsou též dostupné v P10_TS‘, což je sice informace týkající se jiného požadavku (integrací), nicméně je z ní zřejmé, co považuje zadavatel za zdroj informací označovaný jako tzv. ‚byznysové zadání‘.

Dále je zadavatelem ve Vysv14b, odpověď č. 14 doplněno, že ‚úplný výčet procesů … je uveden v P10_TS, kde odkazuje do složky ‚2.3.4 Procesy nVIS‘‘. Jedná se o diagramy, resp. pohledy (view) v části (složce) 2. Cílový nVIS > 2.3. Byznys architektura nVIS > 2.3.4 Procesy nVIS.

P10_TS obsahuje model ve formátu ArchiMate a v tomto modelu je zachycena řada elementů a diagramů (view v terminologie ArchiMate), mezi kterými jsou i následující elementy a diagramy, zejména v pohledech v části (složce) 2. Cílový nVIS > 2.3. Byznys architektura nVIS > 2.3.4 Procesy nVIS v ‚TO-BE‘ provedení procesů zahrnujících využívání periferních zařízení, jejichž výčet je uveden v technologické vrstvě architektury Technology & Physical > 02_Zařízení_TO-BE: [následuje předmětný výčet]

[…]

Uvedené diagramy (až na případ [ANONYMIZOVÁNO]) skutečně obsahují informaci o procesech (elementy typu Business Process), ve kterých je znázorněno využití periferií. Jinak řečeno je v diagramech specifikováno, k čemu budou periferie využity.

Citované vyjádření zadavatele obsahuje ale také tvrzení, že jak se budou periferie používat (tedy způsob použití), ‚je podrobně popsáno…‘ v tzv. ‚byznysovém zadání‘, které má oporu jen částečně.

[ANONYMIZOVÁNO]

Citované tvrzení zadavatele uvádí, že ‚veškeré procesy vč. využívání periferních zařízení … zachyceny v příloze ‚P10_TS‘‘ lze doložit výčtem diagramů uvedených v pohledech 2. Cílový nVIS > 2.3.4 Procesy nVIS, kde jsou zahrnuty i diagramy s procesními elementy, které využívají data získaná z periferních zařízení – viz závěry analýzy podkladů k předchozímu dílčímu tvrzení. Že jde o ‚veškeré procesy‘, je doloženo ve Vysv14b, odpověď č. 14, jak již bylo vysvětleno výše v tomto odůvodnění odpovědi na předmětnou podotázku ad. b) otázky č. 7 v odstavci čtvrtém, kde je zmíněn odkaz na úplný výčet procesů, tzn. jinak řečeno procesů veškerých. […]“

347. Na podotázku i. ve znění:

„Skutečně za daných okolností existuje významný rozdíl v ceně a v pracnosti implementace různých druhů periferních zařízení ([ANONYMIZOVÁNO]), jejichž využití by v systému ELVIS dle požadavků nastavených zadavatelem v zadávací dokumentaci přicházelo v úvahu? Pokud ano, o jaký konkrétní rozdíl v ceně a pracnosti jednotlivých možných řešení se jedná?“

znalec odpovídá:

„NE, nelze konstatovat, že by rozdíl v ceně a pracnosti daný implementací připojení různých druhů periferních zařízení byl významný.

[…]

Samozřejmě v konečném důsledku např. počet připojovaných periferií a míra podpory jejich dodavatele v konkrétním technickém návrhu dodavatele software, tzn. např. jestli ovladače daného zařízení jsou již hotovy a standardně distribuovány, nebo jestli je bude třeba teprve vyvinout (ať už dodavatelem software nebo dodavatelem periferie), může mít vliv na míru práce, kterou bude muset dodavatel věnovat implementaci této části řešení, a tím i vliv na výši příslušných nákladů dodavatele na realizaci této části řešení. Nicméně (1) toto není jediný parametr, který ovlivňuje pracnost a výši nákladů dodavatele, (2) nelze stanovit obecný přímý vztah nebo dokonce výpočet, který by určil, jakou měrou je výše takových nákladů ovlivněna, ale hlavně a zcela nejpodstatněji (3) pracnost a náklady dodavatele na realizaci zdaleka nejsou jediným faktorem ovlivňujícím cenu, za kterou dodavatel své řešení nabídne – jak již bylo ukázáno ve výsledku analýzy podkladů k typové podotázce ad. d) otázky č. 1, resp. jejím odůvodnění, pro které se použije text označený jako odůvodnění dostatečnosti zadání.“

348. Na podotázku ii. ve znění

„Jsou informace obsažené v příloze ‚P10_TS‘ skutečně relevantní ve vztahu k požadavku na využití periferií, resp. jedná se z technického hlediska o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti implementace periferií reálně využít?“

znalec odpovídá:

„ANO, informace obsažené v příloze P10_TS jsou relevantní ve vztahu k požadavku na vyžití periferií a jedná se z technického hlediska o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti implementace periferií reálně využít.

Ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 7 je v druhé částí vysvětleno, které části P10_TS se bezprostředně týkají požadavku na vyžití periferií. Odkazované diagramy obsahují informaci, ve kterých procesech a jejich aktivitách má být použita určitá periferie, a za jakým účelem, jaká data, resp. vstupy tím budou do procesu zapojeny a jak budou využity.

Na základě i takových informací může dodavatel provést technický návrh řešení, ve kterém se využití periferií zohlední. Následně pak může odhadnout příslušnou pracnost spojenou s realizací takto formulovaného technického návrhu, a tu pak může využít při odhadování, popř. i kalkulaci ceny.

Nicméně, jak již bylo opakovaně zmíněno ve výsledcích analýzy podkladů řady předcházejících (pod)otázek, kde bylo použito výsledku analýzy podkladů k typové podotázce ad. d) otázky č. 1, tato technická a v důsledku nákladová charakteristika řešení může mít vliv na stanovení ceny, ale zdaleka ne jediný, a ani nemusí být zásadní. Pro odůvodnění se použije text označený jako odůvodnění dostatečnosti zadání. […]

Předchozí platí i přesto, že se zadavatel dopustil patrně písařské chyby, když v této podotázce uvedl, že se odhadování ceny a pracnosti týká ‚implementace periferií‘, přičemž je tím patrně myšlena spíše ‚implementace připojení periferií‘, tedy způsob, jak jsou periferie z technického hlediska k softwarovému systému připojeny, jakými prostředky je takové spojení realizováno. Pokud by to tak skutečně v textu bylo myšleno, pak by obsah přílohy P10_TS nebyl pro odpověď na tuto otázku nikterak přínosný, protože takovou míru technického detailu neobsahuje.“

349. K podrobnému odůvodnění závěrů znalce lze odkázat na str. 82-87 znaleckého posudku.

350. Znalec tak dovodil, že za daných okolnostíneexistuje významný rozdíl v ceně a v pracnosti implementace různých druhů periferních zařízení, přičemž konstatoval, že byť počet připojovaných periferií a míra podpory jejich dodavatele v konkrétním technickém návrhu dodavatele software může mít vliv na míru práce, kterou bude muset dodavatel věnovat implementaci této části řešení, nejedná se o jediný parametr ovlivňující pracnost a výši nákladů dodavatele, a zároveň nelze stanovit obecný přímý vztah vypovídající o tom, jakou měrou je výše takových nákladů ovlivněna. Znalec je zároveň přesvědčen, že informace obsažené v příloze „P10_TS“ technické specifikace jsou relevantní ve vztahu k požadavku na vyžití periferií, přičemž se z technického hlediska jedná o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti implementace periferií reálně využít. Znalec v rámci odpovědi na podotázku písm. c) otázky č. 7 konstatoval, že zadavatelem poskytnuté informace jsou pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky dostatečné, přičemž uvedl, že postačí, pokud zadavatel poskytne detailní informace ke stávajícím periferiím až ve fázi přípravy cílového konceptu. Úřad tak konstatuje, že znalec na základě svého komplexního posouzení zadávacích podmínek shledal, že byť dodavatelé nedisponovali naprosto vyčerpávajícím množstvím informací k připojovaným periferiím, je možné konstatovat (a to i při zohlednění skutečnosti, že počet připojovaných periferií a míra podpory jejich dodavatele může mít určitý, avšak nikoliv významný vliv na pracnost a výši nákladů), že zadavatel poskytl informace k předmětnému požadavku v rozsahu a podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení; je přitom nutné podotknout, že dodavatelé mohli při odhadování ceny a pracnosti implementace periferií vycházet z relevantních informací obsažených v příloze P10_TS.

351. Úřad konstatuje, že závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že daná námitka navrhovatele je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

K „byznysovému zadání“ v podobě procesního popisu

352. Navrhovatel k odkazům zadavatele na „byznysové zadání“ v podobě procesního popisu uvádí, že příloha „P10_TS“ (model ArchiMate) procesní popis neobsahuje; několik diagramů obsahujících ArchiMate elementy „Business Process“ či „Application Process“ nelze považovat za procesní popis. Dle navrhovatele se v celé zadávací dokumentaci nenachází ani jeden BPMN model procesu, high-level UseCase nebo podobná forma modelu procesu, popis flow, větvení, rozhodování, spouštěč procesů a jejich ukončení, ani rozpad na subprocesy. Procesní popis v zadávací dokumentaci je tak nedostačující. O tom dle navrhovatele svědčí také to, že podle požadavku „NP_CK_01“ v čl. 3.3.2 technické specifikace musí dodavatel vypracovat BPMN model v rámci cílového konceptu.

353. Požadavek „NP_CK_01“ zní:

„Dodavatel převezme procesy z modelu uvedeného v příloze P10_TS, tyto aktualizuje o návrhovou úroveň, a to vytvořením jejich podoby v notaci BPMN 2.0. Model bude vytvořen od přehledové úrovně (procesní mapy všech procesů týkajících se ELVIS) až ke konkrétním procesům v BPMN 2.0 notaci. Každý proces bude popsán formou procesní karty, ta musí obsahovat minimálně:

Název procesu
Popis procesu: Stručný popis toho, co proces zahrnuje a jaké jsou jeho hlavní cíle. Měl by být srozumitelný a jednoduchý.
Kroky (aktivity) procesu: Jednotlivé kroky, které jsou potřebné k dokončení celého procesu. Tyto kroky by měly být uspořádané a logické.
Zodpovědnost: Každý krok by měl mít určenou osobu nebo tým, který za něj nese odpovědnost.
Vstupy a výstupy: Soupis vstupujících a vystupujících typů informací z popisovaného procesu.“

354. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci uvádí v rámci odpovědi na podotázky písm. a) a b) otázky č. 8 mj. následující.

„Jak již bylo uvedeno ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. a) otázky č. 1, odst. v., určuje zadavatel logicky dokonavě v požadavku na vytvoření modelu v notaci BPMN2.0 (viz TS, kap. 3.3.2), že má dodavatel za úkol vyjít, resp. převzít ‚procesy z modelu uvedeného v příloze P10_TS‘, a tyto aktualizovat ‚o návrhovou úroveň, a to vytvořením jejich podoby v notaci BPMN 2.0‘. Zadavatel tak zcela zřejmě formuloval požadavek, aby procesní popis v diagramech P10_TS v notaci ArchiMate byly vstupem do detailní analýzy, jejímž výstupem bude detailnější procesní popis v diagramech jiné notace BPMN2.0, která má detailnější vyjadřovací schopnost.

[…]

Navrhovatel tvrdí, že ‚příloha ‚P10_TS‘ (model ArchiMate) procesní popis neobsahuje‘, což je v rozporu se závěry analýzy podkladů uvedenými k podotázce ad. a) otázky č. 8 týkajících se podmínky, jestli ZD vůbec obsahuje jakýkoliv procesní popis.

[…]

Navrhovatel dle tvrdí, že ‚se v celé zadávací dokumentaci nenachází ani jeden BPMN model procesu, high-level UseCase nebo podobná forma modelu procesu, popis flow, větvení, rozhodování, spouštěč procesů a jejich ukončení, ani rozpad na subprocesy‘. Toto tvrzení má částečně oporu v dokumentech ZD, ovšem z triviálních důvodů, jeho větší část však nemá oporu v dokumentech ZD – viz níže odůvodněno po částech.

Po částech tedy tvrzení:

a) V části ‚ani jeden BPMN model‘ má oporu v dokumentech ZD, kde opravdu nejsou BPMN modely vedeny, ovšem ze zcela zjevných, resp. triviálních důvodů, kdy zadavatel jejich vznik očekává v rámci plnění požadavku NP_CK_01, který navrhovatel navíc sám ve svém návrhu také cituje.

b) V části ‚high-level UseCase nebo podobná forma modelu procesu‘ je nutné odpovědět samostatně na obě poloviny předmětu:

i. Žádný ‚high-level UseCase‘ skutečně není v ZD, zejména P10_TS nikde uveden a v tomto má tvrzení navrhovatele oporu v dokumentech ZD, resp. v absenci takového typu diagramu v dokumentech ZD.

ii. Jestli ‚podobná forma modelu procesu‘ je přítomna v dokumentech ZD je nepřezkoumatelné, protože není zřejmé, v čem by měla podoba modelu být podobná notaci UML, jestli by mělo jít o podobu ve smyslu míry vyjadřovací schopnosti použité notace, nebo podobu v grafickém vyjádření diagramu, a proto ani nelze pro takové tvrzení oporu v dokumentech ZD hledat.

Přitom obecně platí, že strukturou, principy a použitím vazeb je notace ArchiMate použitá v modelu v P10_TS velmi podobná UML. […]

c) V části ‚popis flow, větvení, rozhodování, spouštěč procesů a jejich ukončení‘ má oporu v dokumentech ZD za nejpravděpodobnějšího předpokladu, že uvedené elementy odpovídají obdobně (větvení vs. brána) či stejně (flow) označeným elementům z notace BPMN. Pak by šlo důvod obdobný tomu ve výsledku analýzy podkladů v odstavci a) výše v tomto výčtu, tzn. důvod triviální – diagramy s takovými typy elementů jsou předmětem detailní analýzy a specifikace.

[…]

d) V části ‚rozpad na subprocesy‘ nemá oporu v dokumentech ZD, protože rozpad na podprocesy vyjadřovací schopnosti notace ArchiMate mají a v modelu v P10_TS jsou nesporně obsaženy, např. [ANONYMIZOVÁNO].

Především však je toto tvrzení navrhovatele o absenci jím vybraných typů modelů nepřezkoumatelné, protože v něm navrhovatel nesděluje, z jakého důvodu, pokud by i pravdivé jako celek bylo, by takové procesní popis ZD měl být údajně nedostačující.

Další část tvrzení navrhovatele:

‚O tom dle navrhovatele svědčí také to, že podle požadavku ‚NP_CK_01‘ v čl. 3.3.2 technické specifikace musí dodavatel vypracovat BPMN model v rámci cílového konceptu.‘

se evidentně vztahuje k jeho předchozímu tvrzení údajné nedostatečnosti procesního popisu, a přestože navrhovatel doslovně cituje část požadavku NP_CK_01, pouze tím navrhovatel dokládá, že postup zadavatele je zcela logický: Zadavatel, vědom si toho, že zadává procesní popis na určité úrovni poznání a k tomu odpovídající zvolené notaci zápisu (diagramy ArchiMate), požaduje v rámci vypracování cílového konceptu větší míru detailu specifikace řešení a tomu odpovídající notaci s hlubší vyjadřovací schopností (diagramy BPMN). Tento výsledek analýzy podkladů se vzájemně podporuje s výše popsanými závěry analýzy podkladů k otázce logické dokonavosti v předmětné otázce.“

355. Na podotázku i. ve znění:

„Skutečně se v zadávací dokumentaci včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace (zejména v příloze ‚P10_TS‘) ve vztahu k požadovanému systému ELVIS nenachází?

procesní popis,
BPMN model procesu,
high-level UseCase nebo podobná forma modelu procesu,
popis flow, větvení, rozhodování,
spouštěč procesů a jejich ukončení,
rozpad na subprocesy.“

znalec uvádí:

„[…] Jak je již uvedeno ve výsledcích analýzy podkladů v úvodu podotázky ad. b) otázky č. 8, pro některé části (odrážky) lze uvedené potvrdit, pro jiné ne; konkrétně:

procesní popis se v dokumentech ZD nachází – viz výsledky analýzy podkladů k podotázce ad. a) otázky č. 8 týkajících se podmínky, jestli ZD vůbec obsahuje jakýkoliv procesní popis;
BPMN model procesu se v dokumentech ZD NEnachází – viz výsledky analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 8, odst. a);
high-level UseCase nebo podobná forma modelu procesu se v dokumentech ZD NEnachází – viz výsledky analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 8, odst. b), pokud se ovšem za podobnost nepovažuje obecná obdoba v použitých strukturách, principech a vazbách;
popis flow, větvení, rozhodování, spouštěč procesů a jejich ukončení se v dokumentech ZD NEnachází – viz výsledky analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 8, odst. c), ovšem za předpokladu interpretace názvů těchto elementu k notaci právě jen BPMN;
rozpad na subprocesy se v dokumentech ZD nachází – viz výsledky analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 8, odst. d), ovšem za předpokladu interpretace názvů těchto elementu k notaci právě jen BPMN.

Pro lepší pochopení výsledků analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 8 zatím uvedených je vhodné vzít v úvahu již výše popsané vyjadřovací schopnosti jednotlivých notací popsané ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 5. Z informací v […] je navíc zřejmé, že diagram v notaci ArchiMate znázorňuje modelovaný proces ve značně zhuštěné podobě, kdy model (resp. pohled) sice zobrazuje proces jako soubor podprocesů, ale už nevyjadřuje detailní popis jednotlivých činností v rámci těchto podprocesů. Takový diagram také neobsahuje náležitosti vztahující se k časovému trvání procesu nebo rozhodovací uzly, jak je tomu v případě notací UML a BPMN. Z těchto důvodů také tento typ notace pro modelování procesů nedosahuje takové úrovně detailu vytvořeného modelu, jako je tomu u notací BPMN i UML. Účelem notace ArchiMate není znázorňovaní procesu do největších možných detailech, ale vyjádřit spojitost procesu s dalšími procesy v organizaci a jeho součinnost s dalšími složkami podnikové architektury. Na druhé straně je nesporá výborná čitelnost takového modelu.“

356. K podrobnému odůvodnění závěrů znalce lze odkázat na str. 84-87 znaleckého posudku.

357. Znalec tak dovodil, že zadávací dokumentace obsahuje procesní popis, avšak neobsahuje BPMN model, který má být vytvořen vybraným dodavatelem v rámci cílového konceptu. Zadavatel tak zcela zřejmě formuloval požadavek, aby procesní popis v diagramech v příloze P10_TS v notaci ArchiMate byly vstupem do detailní analýzy realizované v rámci cílového konceptu, jejímž výstupem bude detailnější procesní popis v diagramech jiné notace BPMN2.0, která má detailnější vyjadřovací schopnost. Tuto skutečnost znalec v kontextu možnosti odhadu pracnosti a ceny předmětu veřejné zakázky neshledal problematickou. Znalec v rámci odpovědi na podotázku písm. c) otázky č. 8 konstatoval, že zadavatelem poskytnuté informace jsou pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky dostatečné, přičemž podotknul, že „přestože je ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 8 uvedeno, že procesní popisy uvedené zadavatelem uvedené v P10_TS, resp. vyjadřovací schopnost v nich použité notace ArchiMate poskytují nižší míru detailu, než by tomu bylo při použitím notací UML nebo BPMN, z hlediska nacenění a odhadu pracnosti je výsledek analýzy podkladů i jeho odůvodnění zcela shodný s odpovědí na typovou podotázku ad. d) otázky č. 1 a jejím odůvodněním, pro které se použije text označený jako odůvodnění dostatečnosti zadání.“ Úřad tak konstatuje, že znalec na základě svého komplexního posouzení zadávacích podmínek shledal, že skutečnost, že zadavatel v zadávacích podmínkách neposkytl dodavatelům BPMN model, nepředstavuje důvod pro závěr o nedostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

358. Úřad konstatuje, že závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že daná námitka navrhovatele je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

K neposkytnutí specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]

359. Požadavek „NP_INT_01“ uvedený v čl. 3.2.3 technické specifikace se týká pravidel pro vytváření rozhraní a obsahuje následující upozornění zadavatele:

„Zadavatel […] upozorňuje Dodavatele, že pro některá z požadovaných rozhraní aktuálně není k dispozici jejich přesná technická specifikace, neboť relevantní cílové systémy nebyly k datu vyhotovení této technické specifikace dokončeny – externí projektové závislosti vyplývají z kapitoly č. 3.5. V rámci definice Cílového konceptu Dodavatel tuto skutečnost zohlední v harmonogramu (podrobný harmonogram realizace projektu) a návrhu řešení ELVIS.“

V čl. 3.2.3 technické specifikace zadavatel jako další z požadavků na integraci systému ELVIS uvádí požadavek „NP_INT_05“, který zní:

„Nový systém ELVIS musí být integrován se systémem B., C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a musí být připraven na integraci s budoucím systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] [ANONYMIZOVÁNO], které zprostředkují komunikaci s [ANONYMIZOVÁNO] C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a ostatními systémy budovanými v rámci programu [ANONYMIZOVÁNO]. Systém ELVIS musí být dále napojen na systém D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Funkční využití těchto integrací je popsáno v různých modulech, tak jak je zavádí celá kapitola funkčních požadavků.“

360. Navrhovatel v návrhu uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci neposkytl informace o aktuálních stavech rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], na které má být ELVIS integrován. Rozhraní těchto systémů by dle navrhovatele měla být základní součástí technické specifikace. Navrhovatel uvádí, že integrace dvou systémů může být jednoduchá záležitost pohybující se v desítkách tisíc Kč, ale může se jednat také o náročnou integraci za jednotky až desítky mil. Kč.

361. Zadavatel ve vysvětlení ZD č. 6b (a 23b) ke specifikaci rozhraní daných systémů uvedl, že „má k dispozici přesné specifikace stávajících stavů, nicméně tyto nejsou relevantní. V rámci souběžně prováděných změn aktuálně dochází k jejich revizi. […] V rámci provádění analýzy a přípravy Cílového konceptu Zadavatel očekává, že Dodavatel toto téma analyzuje a navrhne správné řešení. Zadavatel k tomu poskytne všechny informace, které bude mít aktuálně k dispozici. […] Zadavatel předpokládá u Dodavatelů s potřebnou kvalifikací dostatečnou zkušenost s řešením takových úloh, které využije k nacenění.“

362. Zadavatel ve vyjádření k návrhu uvádí, že veškeré procesy, které mají být zajištěny systémem ELVIS, vč. požadavků na interoperabilitu se systémy jiných institucí, jsou zachyceny v příloze „P10_TS“. Dle zadavatele příloha „P2_TS“ popisuje požadavky na nové datové struktury integračních modulů ELVIS (kapitoly 4.3.25, 4.3.26), přičemž jsou popsány i datové struktury hlavních byznysových modelů. Dodavatelům je tak od počátku zřejmé, kde se data zpracovávají, a to včetně dat majících původ z předmětných integrací. Požadavky na integraci s externími systémy tak nevytvářejí požadavky na implementaci další byznysové funkcionality než té, která již byla v zadávací dokumentaci definována.

363. Znalec ve znaleckém posudku v dané věci uvádí v rámci odpovědi na podotázky písm. a) a b) otázky č. 9 mj. následující.

„V případě systémů D. a C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] formulace, které se týkají předmětu této podotázky uvedené v dokumentech ZD popsaných ve výsledcích analýzy podkladů týkajících se srozumitelnosti formulací zadání výše k předmětné otázce, popisují požadavky na zpracování dostatečně dokonavým a logickým způsobem, jsou tedy logicky úplné. Pro tyto integrace je ze specifikací je zřejmé, jaké funkcionality systému ELVIS ve vztahu k integracím mají být implementovány a je pro ně kromě diagramů architektury v P10_TS k dispozici také slovní popis příslušných postupu, resp. procesů (viz P1_TS, kap. 2.2.4.1, 2.2.4.2 a 3.1.18, obdobě, v menší míře také kap. 2.2.6.2, 2.2.8.1, 2.2.8.2, 2.2.8.3, 3.1.1., 3.1.20 a 4.5.1.2), jsou popsány datové položky, tzn. datová schémata (viz P1_TS, kap. 4.3.25 a 4.3.27), jsou uvedeny použité komunikační protokoly (viz P4_TS, kap.12.34, 13.1, 13.2 a 13.4) integrací a v případě B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] také slovní popis průběhu komunikace (viz P1_TS, kap. 5.6.2.4), tzn. vlastní výměny dat.

Výjimku tvoří specifikace integrace s B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], kde naopak zcela chybí jakýkoliv popis datových položek, či datového modelu, resp. schéma použitého při výměně dat v příslušné integraci.

[…]

Oporu má citovaný výrok zadavatele […], že ‚příloha ‚P2_TS‘ popisuje požadavky na nové datové struktury integračních modulů ELVIS (kapitoly 4.3.25, 4.3.26)‘. Konkrétně P2_TS, kap. 4.3.25 Datové schéma pro integrační modul C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obsahuje diagram datového schématu, dále informace [ANONYMIZOVÁNO], a informace [ANONYMIZOVÁNO], a kap. 4.3.27 Datové schéma pro integrační modul D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] obsahuje diagram datového schématu a [ANONYMIZOVÁNO].

Tvrzení zadavatele […] navazující na tvrzení týkající se datových struktur integračních modulů v P2_TS, že ‚jsou popsány i datové struktury hlavních byznysových modelů‘, má oporu v dokumentech ZD za předpokladu, že za tzv. ‚byznysové modely‘ jsou považovány hlavní byznys procesy, jak je stanovuje P4_TS, kap. 2.1.1 Hlavní byznys procesy. Zadavatel totiž nijak neurčil, co jsou tzv. ‚byznysové modely‘ a uvedený předpoklad je této definici nejbližší.

V návaznosti na P4_TS, kap. 2.1 Vazby na byznys architekturu a byznys požadavky, kde zadavatel uvádí, že kapitola ‚poskytuje pohled na hlavní aplikační komponenty s vazbou na byznys architekturu a byznys požadavky‘ a že ‚požadavky v byznysové architektuře jsou pokryty konkrétními aplikačními komponentami‘, tzn. komponenty aplikační vrstvy architektury, následuje výčet hlavních byznys procesů v kap. 2.1.1 a v navazujících podkapitolách je dále uvedeno, kterými moduly systému, tzn. aplikačními moduly (komponenty) jsou dané byznys procesy podporovány, resp. realizovány:

[ANONYMIZOVÁNO]

Pro každý z hlavních byznys procesů je také společně definováno, že [ANONYMIZOVÁNO].

Jak jsou pro jednotlivé aplikační moduly definována datová schémata popisuje P2_TS, kap. 4 Datové schéma pro aplikační moduly, i když nejsou popsána datová schémata pro všechny aplikační moduly ([ANONYMIZOVÁNO]).

Obdobně jsou v P4_TS, v podkapitolách kap. 13 Principy integrací a integrační moduly specifikovány jednotlivé integrační moduly vč. následujících:

[ANONYMIZOVÁNO]

Tvrzení zadavatele […], že ‚dodavatelům je tak od počátku zřejmé, kde se data zpracovávají, a to včetně dat majících původ z předmětných integrací‘, má oporu v dokumentech ZD, a to jak v obecné rovině (data se zcela nepochybně zpracovávají v systému ELVIS jako celku), tak konkrétně na základě závěrů o vztahu aplikačních modulů a jim příslušných datových schémat uvedených o šest odstavců výše v tomto odůvodnění, a na základě popisu datových schémat pro integrační moduly v P2_TS, kap. 4.3.25, kap. 4.3.26 a kap. 4.3.27.

Uvedený výsledek analýzy podkladů se ovšem doslovně netýká datových schémat pro rozhraní B. a A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], která v P2_TS popsána nejsou. Tato vada je však pro modul A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] zhojena popisem datového schéma modulu [ANONYMIZOVÁNO] v kap. 4.3.26 Datové schéma pro aplikační modul [ANONYMIZOVÁNO] (blíže k vazbě na A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] viz výsledek analýzy podkladů k podotázce ad. a) otázky č. 5 týkající se jednoznačnosti) a do značné míry i pro modul B. [PSEUDONYMIZOVÁNO], pro který je informace o zpracovávaných datech po částech uvedena v P1_TS, kap. 2.2.4.2 [ANONYMIZOVÁNO], v kap. 2.2.8.3 [ANONYMIZOVÁNO] a v kap. 5.9.4.3 [ANONYMIZOVÁNO], a v P4_TS, kap. 13.2 Integrační Modul B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] s výčtem operací modulu, čeho se týkají ([ANONYMIZOVÁNO]) a jaký typ záznamů zpracovávají ([ANONYMIZOVÁNO]).

Tvrzení zadavatele […]:

‚Požadavky na integraci s externími systémy tak nevytvářejí požadavky na implementaci další byznysové funkcionality než té, která již byla v zadávací dokumentaci definována.‘

má oporu v dokumentech ZD, protože v nich není uvedeno více ‚druhů‘ byznysové funkcionality než té, za kterou byla označeno tzv. ‚byznysové zadání‘ podle výsledků analýzy podkladů k otázce č. 8.

[…]

Výrok zadavatele […], že ‚veškeré procesy … vč. požadavků na interoperabilitu … jsou zachyceny v příloze ‚P10_TS‘‘ nemá oporu v dokumentech ZD. Požadavek na ‚interoperabilitu‘ je popsán v TS, kap. 3.5.3 Rozhraní A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]/Interoperabilita, kde je integrace s [ANONYMIZOVÁNO] specifikována na základě současné integrace prostřednictvím systému (konektoru) B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a nově plánovaného konektoru A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Jak je uvedeno ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 5, mají být integrovány oba systémy, a jak je uvedeno na témže místě, žádná z uvedených součástí modelu v P10_TS však nepředstavuje diagram procesu, který by popisoval požadavky na interoperabilitu se systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Nelze tedy konstatovat, že jsou popsány veškeré procesy týkající se požadavků na interoperabilitu.“

364. Na podotázku i. ve znění:

„Skutečně existuje významný rozdíl v ceně a pracnosti integrace systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] na systém ELVIS v závislosti na specifikaci jejich rozhraní? Pokud ano, v jakém cenovém rozpětí se tento rozdíl může pohybovat?“

znalec odpovídá:

„NE, nelze konstatovat, že by rozdíl v ceně a pracnosti integrace v závislosti na specifikaci rozhraní byl významný a nelze ani konstatovat, že by rozdíl měl být obecně vůbec nějaký.

Jak již bylo ukázáno ve výsledku analýzy podkladů k typové podotázce ad. d) otázky č. 1, nelze obecně říci, že by pracnost a cena byly významně nebo výhradně přímo závislé jen nebo právě na technickém návrhu a na takovém jeho detailu, jak je uvedeno v této podotázce. Pro odůvodnění se použije text označený jako odůvodnění dostatečnosti zadání. Odpověď a její odůvodnění lze aplikovat na předmětnou podotázku i přes skutečnost, že se předmětná podotázka vztahuje k jinému požadavku, resp. k jiné části šetřených zadávacích podmínek. Důvodem je fakt, že uvedená odpověď i její odůvodnění jsou nezávislé míře rozsahu či detailu popisu předmětu požadavku, ke kterému se vztahují, protože míra rozsahu či detailu předmětu technické specifikace ovlivňuje stanovení nabídkové ceny jen částečně, v limitních případech dokonce vůbec.

Samozřejmě v otázce pracnosti je zřejmé, že může být odlišně náročné implementovat integrační rozhraní v závislosti na počtu implementovaných služeb, resp. kontraktů a počtu položek v přenášených datových větách, ovšem předmětná podotázka je položena obecněji a vztahuje se k tvrzení navrhovatele týkající se samotné existence požadavků na rozhraní, resp. integrace. S odkazem na typovou podotázku ad. d) otázky č. 1, odpověď na ní a její zdůvodnění je na tomto místě nutné uvést, že pokud je účelem a smyslem posuzované podotázky zjištění, zda posuzovaná technická specifikace obsahuje veškeré důležité součásti, které by měla mít, aby mohla být považována za dostatečnou pro formulaci technického návrhu řešení a v návaznosti na to i na pracnost jeho realizace a z ní odvozené nacenění realizace příslušné části předmětné veřejné zakázky, pak platí, že takové zjištění není pro stanovení ceny ani jediné, ani nejdůležitější a v krajním případě ani vůbec relevantní. Pro odůvodnění se i v tomto případě použije text označený jako odůvodnění dostatečnosti zadání.“

365. Na podotázku ii. ve znění:

„Jsou informace obsažené v přílohách ‚P2_TS‘ (požadavky na datové struktury integračních modelů ELVIS a hlavních byznysových modelů) a ‚P10_TS‘ (elementy ArchiMate zachycující požadavky na interoperabilitu se systémy jiných institucí) skutečně relevantní ve vztahu k požadavku na integraci systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. jedná se z technického hlediska o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti dané integrace reálně využít?“

znalec odpovídá:

„ANO, informace obsažené v příloze P2_TS a P10_TS jsou relevantní ve vztahu k požadavku na integraci systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a jedná se z technického hlediska o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti dané integrace reálně využít.

Odůvodnění k P2_TS je uvedeno ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 9 […] s tvrzeními zadavatele, kde jsou (stručně shrnuto) popsány zejména datové struktury vybraných integračních modulů.

P10_TS obsahuje řadu diagramů, které se různým způsobem vztahují k integracím s uvedenými třemi systémy, konkrétně:

B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] – diagramy, které jsou součástí výchozí architektury (označované v modelu zkratkou AS-IS):

[ANONYMIZOVÁNO]

C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] – diagramy, které jsou součástí výchozí architektury:

[ANONYMIZOVÁNO]

D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] – diagramy, které jsou součástí výchozí architektury:

[ANONYMIZOVÁNO]

366. Na podotázku iii. ve znění:

„Je ze zadávací dokumentace (včetně relevantních vysvětlení zadávací dokumentace) zřejmé, kde se zpracovávají data mající původ z předmětných integrací?“

znalec odpovídá:

„ANO, v dokumentech ZD jsou uvedeny informace týkající se zpracovávají data majících původ z předmětných integrací.

Odůvodnění je uvedeno ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 9 […] s tvrzeními zadavatele, kde jsou (stručně shrnuto) mimo jiné v popsány stejnojmenné integrační moduly i jejich vztah k informacím (datům), které mají zpracovávat.“

367. V souvislosti s neposkytnutím specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (ve stavu před provedením revizí), které měl zadavatel k dispozici, avšak odmítl je poskytnout s odůvodněním, že pro dodavatele nejsou relevantní, znalec ve znaleckém posudku uvedl následující.

368. Na část podotázky písm. h) otázky č. 9 ve znění:

znalec odpovídá:

„Na základě poskytnutých podkladů není možné zjistit, že by revize rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] byly prováděny. Proto je irelevantní posuzování povahy takových revizí.

V podkladech není k dispozici jakýkoliv dokument, který by informaci o provedených revizích rozhraní přímo obsahoval, ani nejsou k dispozici dva odlišné dokumenty (podklady), kdy každý z nich by poskytl informaci o podobě, resp. stavu rozhraní systémů. Navíc není ani zadavatelem utvrzeno, že se poskytnuté specifikace rozhraní vztahují k jejich skutečnému stavu před či v průběhu zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky (dokumenty jsou z let 2016, resp. 2019, specifikace rozhraní D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] není datována).

Plánované revize rozhraní C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] mají povahu změn nebo přidání nových dílčích funkcionalit či oblastí funkcionalit rozhraní a s nimi souvisejících změny struktury zpracovávaných dat.

Zadavatel v RevRoz[7] ve svém vyjádření z 02.07.2025 uvedl, že ‚zásadními změnami oproti dosud používanému rozhraní C. [PSEUDONYMIZOVÁNO]‘ jsou následující změny a z nich vyhodnocená jejich povaha:

[ANONYMIZOVÁNO]

Uvedené oblasti změn v rozhraní systému C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] potvrzují informace v RevRoz v souboru [ANONYMIZOVÁNO] v podobě prezentace (v anglickém jazyce) ve větším detailu, kde jsou samostatně prezentovány pro jednotlivé oblasti kontraktů (dílčích služeb rozhraní) [ANONYMIZOVÁNO]. Na to v uvedeném souboru navazují dílčí změny [ANONYMIZOVÁNO].

Současně soubor popisuje změny i na úrovni byznys scénářů doplněné řadou diagramů vč. diagramů dotčených datových objektů.

Plánované revize rozhraní B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] mají povahu [ANONYMIZOVÁNO].

Zadavatel v RevRoz ve svém vyjádření z 02.07.2025 uvedl, že ‚podle finálního doporučení odborných garantů … varianta řešení, která byla doporučena a následně schválena je uvedena v dokumentu [ANONYMIZOVÁNO] pod bodem 4‘.

Odkazovaným dokumentem je dokument Charta projektu […], který v kap. 2. [ANONYMIZOVÁNO] mimo jiné uvádí:

[ANONYMIZOVÁNO]

A navazuje:

[ANONYMIZOVÁNO]

Tato informace má povahu rozsáhlé architektonické (tzn. implementační) změny a dává do vztahu předmět této podotázky ad. h) otázky č. 9 s požadavkem NP_INT_01 v TS, kap. 3.2.3 Požadavky na integraci a navazující specifikací uvedenou v TS, v kap. 3.5.3 Rozhraní A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]/Interoperabilita.

Přitom dále tato informace potvrzuje [ANONYMIZOVÁNO], jak je uvedeno ve výsledcích analýzy podkladů k podotázce ad. b) otázky č. 5.

Dále dokument Charta projektu ve stejné kapitole uvádí:

[ANONYMIZOVÁNO]

A navazuje v kap. 5. VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY:

‚Na základě hodnocení čtyř variant propojení informačních systémů doporučují techničtí garanti za souhlasu metodických garantů variantu č. 4 jako preferovanou.‘

Dokument tedy opravdu nerozhodl o konečném způsobu realizace, techničtí garanti zatím ‚jen‘ doporučili jednu z variant k realizaci jako preferovanou. Konkrétně ve vztahu k systému ELVIS zadavatel upřesnil:

[ANONYMIZOVÁNO]

V posuzovaném období lhůty pro podávání nabídek, a i v době před tímto obdobím tedy existoval stav, kdy byly plánovány revize dotčených systémů, a zadavatel o nich tudíž v této rozhodné době měl a mohl mít povědomí, minimálně ve smyslu technicky preferované varianty.“

369. Na část podotázky písm. h) otázky č. 9 ve znění:

„Obsahovala specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (ve stavu před provedením revizí) relevantní informace, které mohli dodavatelé při odhadování ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na tyto systémy reálně využít?“

znalec odpovídá:

„ANO, specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před provedením revizí obsahovaly informace týkající se funkcionality i rozhraními přenášených dat.

Specifikace rozhraní systému B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (dokument [ANONYMIZOVÁNO]) obsahuje informace [ANONYMIZOVÁNO] (kap. 4.1.5 s odkazem na samostatný dokument, který je jako soubor [ANONYMIZOVÁNO] také součástí podkladu SpecRoz[8].

Pro rozhraní systému D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] platí uvedený závěr obdobně, jen v menší míře, protože informace v něm nejsou uvedeny v takovém rozsahu úrovní, např. chybí [ANONYMIZOVÁNO].

I ve specifikaci rozhraní na systém C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] lze najít využitelné informace, ale poměrně obtížněji. Jednak je text psán v anglickém jazyce a k dokumentům a informacím specifikujícím jeho rozhraní chybí kontext, který by vysvětlil, jak se v dokumentech orientovat, jaké je postavení jednotlivých dokumentů a vzájemné vztahy (něco jako rozcestník, odkud vůbec začít číst), jak chápat stejnojmenné dokumenty na různých úrovních struktury složek archivu [ANONYMIZOVÁNO] a jaké mají význam revize (ve smyslu editoru Microsoft Word) v dokumentech uvedené na jejich platnost.

Přestože uvedené informace by nemusely být a pravděpodobně by nebyly v konečné specifikaci rozhraní pro realizaci příslušných integrací uvedeny doslovně v podobě, jak byly v posuzovaných podkladech poskytnuty, je z nich možné usoudit minimálně na složitost a rozsah výměny dat, protože byznys cíl, resp. účel zůstane zachován, nebo bude dílčím způsobem rozšířen, což plánované revize C. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ukazují, nebo bude funkcionalita, která jej má realizovat částečně ‚přesunuta‘ do jiného systému a jeho rozhraní (B. vs. A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]).“

370. Na část podotázky písm. h) otázky č. 9 ve znění:

„Je možné konstatovat, že povaha těchto revizí mohla zapříčinit, že byly informace o stavu, v němž se rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nacházelo v době před zahájením těchto revizí, zcela irelevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na dané systémy v rámci plnění zde zadávané veřejné zakázky?“

znalec odpovídá:

„NE, povaha revizí nemohla způsobit irelevantnost informací o stavu, v němž se rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nacházelo v době před zahájením těchto revizí, pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na uvedené systémy.

Především je nepřezkoumatelné, jestli se informace poskytnutá zadavatelem skutečně vztahuje k aktuálnímu stavu rozhraní. Zadavatel ve svém vyjádření z 02.07.2025 (viz podklad RevRoz) sice formuloval informaci v kap. 1. jako ‚informace a dokumenty vztahující se ke stavu rozhraní ke dni 27. 5. 2024‘, nicméně pro to použil informace z dokumentů z roku 2016, resp. 2019, tedy poměrně starých dokumentů (s ohledem na dynamiku vývoje software obecně). Současně ničím, ani prohlášením nedokládá, že by stav rozhraní k rozhodnému datu stále odpovídal uvedeným specifikacím. Ověřit by to bylo možné např. dotazem na provozovatele, který by svou odpověď mohl navíc doložit např. protokolem z testování funkcionalit rozhraní z doby po datu vytvoření specifikací přiměřeně délce realizace dotčených projektů.

Povaha plánovaných revizí tak sice ukazuje na dílčí i komplexní změny funkcionality rozhraní C. [PSEUDONYMIZOVÁNO], i zásadní architektonické změny rozhraní B., resp. A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], nicméně stále platí, že byznys cíl, resp. účel zůstane zachován. Takže nelze s jistotou tvrdit, že by povaha plánovaných revizí učinila informace o stavu rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] dostupné před realizací takových revizí za zcela irelevantní.

Jak je uvedeno výše v odpovědi na tuto podotázku, resp. druhé části odpovědi na první dílčí otázku této podotázky začínající odstavcem ‚Plánované revize rozhraní C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] mají povahu změn…‘ mají plánované revize povahu změn nebo přidání nových dílčích funkcionalit či oblastí funkcionalit rozhraní a s nimi souvisejících změny struktury zpracovávaných dat, což stále umožní, aby si dodavatelé vytvořili představu minimálně o složitosti a rozsahu výměny dat, což lze považovat za informace relevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na dané systémy.

S odkazem na typovou podotázku ad. d) otázky č. 1, odpověď na ní a její zdůvodnění je na tomto místě nutné uvést, že pokud je účelem a smyslem posuzované podotázky zjištění, zda posuzovaná technická specifikace mohla s využitím informací o stavu rozhraní před jejich plánovanou revizí obsahovat údaje využitelné pro formulaci technického návrhu řešení a v návaznosti na to i na pracnost jeho realizace a z ní odvozené nacenění realizace příslušné části předmětné veřejné zakázky, pak platí, že takové zjištění není pro stanovení ceny ani jediné, ani nejdůležitější a v krajním případě ani vůbec relevantní. Pro odůvodnění se i v tomto případě použije text označený jako odůvodnění dostatečnosti zadání.“

371. Na podotázku písm. f) otázky č. 9 ve znění:

znalec odpovídá:

Jak je uvedeno ve vysvětlení odpovědi na podotázku ad. h) otázky č. 9, obsahovala specifikace rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před provedením plánovaných revizí informace týkající se funkcionality i rozhraními přenášených dat. Přestože uvedené informace by nemusely být a pravděpodobně by nebyly v konečné specifikaci rozhraní pro realizaci příslušných integrací uvedeny doslovně v podobě, jak byly v posuzovaných podkladech poskytnuty, je z nich možné usoudit minimálně na složitost a rozsah výměny dat.“

372. Znalec tak dovodil, že informace obsažené v přílohách „P2_TS“ a „P10_TS“ jsou relevantní ve vztahu k požadavku na integraci systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], přičemž se z technického hlediska jedná o informace, které může dodavatel při odhadování ceny a pracnosti dané integrace reálně využít; dané přílohy dle znalce obsahují datové struktury vybraných integračních modulů a řadu diagramů, které se různým způsobem vztahují k integracím s uvedenými systémy. Znalec zároveň identifikoval konkrétní dílčí nedostatky zadavatelem poskytnutých informací, když uvedl, že u specifikace integrace systému ELVIS na systém B. [PSEUDONYMIZOVÁNO] chybí popis datových položek či datového modelu, resp. schéma použité při výměně dat v příslušné integraci; či že datová schémata pro rozhraní systémů B. a A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] nejsou popsána v příloze „P2_TS“, což je však dle znalce částečně zhojeno poskytnutím konkrétních informací mj. v přílohách „P1_TS“ a „P4_TS“. Znalec také nepřisvědčil tvrzení zadavatele, podle nějž jsou veškeré procesy vč. požadavků na interoperabilitu zachyceny v příloze „P10_TS“, neboť dle znalce žádná část modelu v příloze „P10_TS“ nepředstavuje diagram procesu, který by popisoval požadavky na interoperabilitu se systémem A. [PSEUDONYMIZOVÁNO]. Znalec zároveň dospěl k závěru, že informace ke specifikacím rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], kterými zadavatel ke dni zahájení zadávacího řízení (resp. ke dni uplynutí lhůty pro podání nabídek) disponoval a které odmítl poskytnout dodavatelům s odůvodněním, že tyto informace nejsou relevantní, jelikož specifikace rozhraní daných systémů mají procházet revizemi, ve skutečnosti nebyly irelevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na uvedené systémy. Znalec v této souvislosti uvedl, že dodavatelé mohli na základě specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před plánovanými revizemi usoudit minimálně na složitost a rozsah výměny dat, což lze považovat za informace relevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na dané systémy.

373. Úřad nicméně podotýká, že znalec v rámci odpovědi na podotázku písm. c) otázky č. 9 konstatoval, že zadavatelem poskytnuté informace jsou pro odhad ceny a pracnosti realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky dostatečné. Znalec přitom uvedl, že „přestože je ve výsledcích analýzy podkladů uvedeno k předmětné podotázce, že informace uvedené zadavatelem postrádaly detaily týkající se integrace s A. [PSEUDONYMIZOVÁNO], z hlediska nacenění a odhadu pracnosti je výsledek analýzy podkladů i jeho odůvodnění zcela shodný s odpovědí na typovou podotázku ad. d) otázky č. 1, tzn. neexistuje přímý vztah mezi právě a pouze obsahem a rozsahem zadávací technické specifikace a pracností, resp. náklady pro její splnění“. Ve vztahu k relevantnosti zadavatelem neposkytnutých informací ke specifikacím rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] pak znalec uvedl, že „pokud je účelem a smyslem posuzované podotázky zjištění, zda posuzovaná technická specifikace mohla s využitím informací o stavu rozhraní před jejich plánovanou revizí obsahovat údaje využitelné pro formulaci technického návrhu řešení a v návaznosti na to i na pracnost jeho realizace a z ní odvozené nacenění realizace příslušné části předmětné veřejné zakázky, pak platí, že takové zjištění není pro stanovení ceny ani jediné, ani nejdůležitější a v krajním případě ani vůbec relevantní“, přičemž opět odkázal na svou odpověď na „typovou“ podotázku vztahující se k dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací, v rámci níž dospěl k závěru, že informace poskytnuté zadavatelem v zadávací dokumentaci jsou dostatečné k odhadu ceny a pracnosti realizace předmětu veřejné zakázky. Znalec tak na základě svého komplexního posouzení zadávacích podmínek dovodil, že ani nedokonalost zadávacích podmínek spočívající v absenci některých informací vztahujících se k integraci systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO], resp. systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (k problematice integrace na systém A. [PSEUDONYMIZOVÁNO] Úřad odkazuje na výklad k požadavku „NP_INT_01“ výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), není důvodem pro závěr o nedostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Znalec na základě svého komplexního posouzení dále dovodil, že stejně tak důvodem pro závěr o nedostatečnosti zadávacích podmínek není ani skutečnost, že zadavatel dodavatelům neposkytl informace ke specifikacím rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ve stavu před plánovanými revizemi, přestože měl tyto informace ke dni zahájení zadávacího řízení k dispozici, a to ani při zohlednění skutečnosti, že dané informace nebyly irelevantní pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na uvedené systémy, neboť dodavatelé mohli na jejich základě usoudit přinejmenším na složitost a rozsah výměny dat.

374. Dle Úřadu je tak zřejmé, že přestože lze navrhovateli přisvědčit v jeho závěru, že zadavatel mohl ve vztahu k integraci systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] poskytnout více informací, a to včetně informací o specifikacích rozhraní těchto systémů ve stavu před plánovanými revizemi (kdy je nutné konstatovat, že tyto specifikace nebyly pro odhad pracnosti a ceny integrace systému ELVIS na uvedené systémy irelevantní), jedná se o nedostatky, které nedosahují takové intenzity, aby bylo možné konstatovat, že dodavatelé na základě informací poskytnutých zadavatelem v zadávací dokumentaci nemohli být schopni odhadnout pracnost a cenu realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky. Znalec předmětné nedostatky zadávacích podmínek v rámci svého komplexního posouzení explicitně zohlednil, přičemž setrval na svém závěru o dostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Je také nutné konstatovat, že dodavatelé mohli při odhadování ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] vycházet z informací obsažených v přílohách „P2_TS“ a „P10_TS“, případně též „P1_TS“ a „P4_TS“, a nelze tedy dojít k závěru, že by ve vztahu k integraci na dané systémy nedisponovali žádnými relevantními informacemi. Naopak – ze závěrů znalce vyplývá, že informace, které zadavatel učinil součástí zadávací dokumentace, byly dodavatelům poskytnuty v rozsahu a úrovni detailu, který je nutné označit za dostatečný pro odhad pracnosti a ceny realizace příslušné části předmětu veřejné zakázky. Skutečnost, že zadavatel některé informace, které měl k dispozici a které mohly být pro odhad pracnosti a ceny předmětné integrace rovněž relevantní, dodavatelům neposkytl, automaticky neznamená, že jsou zadavatelem poskytnuté informace pro účast dodavatelů v zadávacím řízení nedostatečné. Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí o rozkladu, v němž předseda Úřadu konstatoval, že „u systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] je pak zásadní otázkou to, zda jsou již poskytnuté informace takové úrovně, že jsou zadavatelem předloženy v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení. Nemusí být totiž nutně vadou neposkytnutí dalších podrobností týkajících se rozhraní jednotlivých systémů s odůvodněním, že procházejí revizemi.“ Úřad je přesvědčen, že provedený znalecký posudek na předmětnou otázku v plném rozsahu odpovídá; znalec i při zohlednění skutečnosti, že zadavatelem neposkytnuté informace mohly být pro dodavatele relevantní, dospěl k závěru, že informace, které zadavatel v rámci zadávací dokumentace dodavatelům poskytnul, jsou pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] dostačující.

375. Nad rámec uvedeného Úřad pro úplnost podotýká, že znalec k závěru o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací pro odhad ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na výše uvedené systémy dospěl i přesto, že v odpovědi na podotázku na rozdíl v ceně a pracnosti integrace daných systémů na systém ELVIS v závislosti na specifikaci jejich rozhraní uvedl, že „v otázce pracnosti je zřejmé, že může být odlišně náročné implementovat integrační rozhraní v závislosti na počtu implementovaných služeb, resp. kontraktů a počtu položek v přenášených datových větách“. Znalec v rámci odpovědi na tuto podotázku zároveň uvedl, že „nelze konstatovat, že by rozdíl v ceně a pracnosti integrace v závislosti na specifikaci rozhraní byl významný a nelze ani konstatovat, že by rozdíl měl být obecně vůbec nějaký“, neboť „nelze obecně říci, že by pracnost a cena byly významně nebo výhradně přímo závislé jen nebo právě na technickém návrhu a na takovém jeho detailu, jak je uvedeno v této podotázce“, přičemž opět odkázal na svou odpověď na „typovou“ podotázku vztahující se k dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací. Úřad při zohlednění všech výše uvedených skutečností uzavírá, že zjištění možného rozpětí ceny a pracnosti integrace systému ELVIS na systémy B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] (kdy je nutné konstatovat, že dle znalce by rozdíl v ceně a pracnosti této integrace neměl být významný, byť platí, že implementovat integrační rozhraní může být v závislosti na určitých faktorech odlišně náročné) za daných okolností nelze považovat za nezbytné, neboť znalec dospěl k natolik přesvědčivému závěru o dostatečnosti zadavatelem poskytnutých informací pro odhad ceny a pracnosti realizace předmětu plnění veřejné zakázky, že je možné bez dalšího šetření věci uzavřít, že zadavatel dodavatelům poskytl zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

376. Úřad konstatuje, že závěry znalce ve vztahu k předmětné námitce navrhovatele považuje za srozumitelné, přezkoumatelné a věrohodné. Úřad je přesvědčen, že námitka navrhovatele vztahující se k neposkytnutí specifikací rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] je prostřednictvím uvedených závěrů znalce v plném rozsahu vypořádána.

Závěr

377. Jestliže navrhovatel v replice a vyjádření ke znaleckému posudku namítá nad rámec argumentů uvedených v námitkách a v podaném návrhu celou řadu dalších dílčích technických detailů, které dle jeho názoru vedou k nedostatečnosti zadávacích podmínek pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, Úřad konstatuje, že není jeho povinností se vyčerpávajícím způsobem do nejmenších myslitelných podrobností vypořádat s každým z nich. Znalec dostal v rámci podkladů k vypracování znaleckého posudku k dispozici kompletní zadávací podmínky, načež provedl jejich komplexní posouzení, na jehož základě dospěl k závěrům, které je nutné považovat za dostatečně srozumitelné, přezkoumatelné a přesvědčivé. Úřad je tak nucen veškeré další argumenty navrhovatele odmítnout, neboť závěry znalce ve svém celkovém vyznění jednoznačně hovoří v jeho neprospěch. Znalec po komplexním posouzení zadávacích podmínek i při zohlednění jejich identifikovaných nedokonalostí a nedostatků dospěl k věrohodnému závěru o tom, že, přestože mohly být informace poskytnuté zadavatelem ve vztahu k technické specifikaci předmětu veřejné zakázky v určitých částech zadávací dokumentace uchopeny jednoznačněji, ve větším rozsahu nebo s větší mírou detailu či logické kompletnosti, a dodavatelé tedy nedisponovali naprosto vyčerpávajícím množstvím informací ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, lze konstatovat, že zadavatel poskytl dodavatelům zadávací podmínky v rozsahu a míře detailu, které jsou dostatečné k tomu, aby dodavatelé mohli odhadnout cenu a pracnost realizace předmětu veřejné zakázky a účastnit se zadávacího řízení; zadavatelem stanovené zadávací podmínky jsou navíc dokonce rozsáhlejší a detailnější, než je na relevantním trhu obvyklé, přičemž je rovněž nutné podotknout, že obsahují veškeré podstatné prvky, které by zadávací podmínky veřejných zakázek s obdobným předmětem plnění měly obsahovat a obvykle obsahují. Úřad tento komplexní závěr znalce přejímá a konstatuje, že podstata námitek navrhovatele je jím v plném rozsahu vypořádána.

378. Úřad tak na základě všeho výše uvedeného uzavírá, že v rozsahu navrhovatelem namítaných skutečností lze konstatovat, že zadavatel zadávací podmínky stanovil v souladu s § 36 odst. 3 zákona a zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona dostatečně podrobně v detailech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení. Zadavatel naplnil zákonný požadavek na podrobnost a určitost zadávacích podmínek v míře, která dodavatelům umožňuje kvalifikovaně odhadnout pracnost a cenu realizace předmětu veřejné zakázky a podat porovnatelnou nabídku, přičemž pokud zadávací podmínky obsahují nedokonalosti či mezery, tyto nedosahují takové míry intenzity, aby nemohly být vyplněny relevantními zkušenostmi a znalostmi odborně zdatných dodavatelů. Na základě navrhovatelem namítaných skutečností tak nelze dojít k závěru, že by se zadavatel při stanovení zadávacích podmínek dopustil porušení § 36 odst. 3 zákona nebo zásady transparentnosti zakotvené v § 6 odst. 1 zákona.

379. Na základě všech výše uvedených skutečností tedy Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, tj. návrh navrhovatele v příslušné části podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká republika – Ministerstvo zahraničních věcí, Loretánské náměstí 101/5, 118 00 Praha

2. Mgr. Otakar Martinec, advokát, Zátišská 856/16, 143 00 Praha

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Zadavatelem odkazovaná metodika je dostupná na webových stránkách: https://archi.gov.cz/metody_dokument:rizeni_jednotlivych_ict_reseni

[2] Ke dni obdržení odborného stanoviska měla společnost CCA Group a.s. sídlo na adrese Karlovo náměstí 288/17, 120 00 Praha 2.

[3] Znalcem používaná zkratka pro „znalecký posudek“ [poznámka Úřadu].

[4] Pod pojmem „zadavatel“ je v tomto kontextu míněn zadavatel znaleckého posudku, tj. Úřad [poznámka Úřadu].

[5] Znalcem používaná zkratka pro „zadávací dokumentace“ [poznámka Úřadu].

[6] Znalcem používaná zkratka pro „technická specifikace“ [poznámka Úřadu].

[7] Znalcem používaná zkratka pro „soubor dokumentů týkajících se plánovaných změn na rozhraních systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO]“ [poznámka Úřadu].

[8] Znalcem používaná zkratka pro „soubory obsahující specifikaci rozhraní systémů B., C. a D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] ke dni 27.05.2024 v podsložkách podkladů 111_Rozhraní C. [PSEUDONYMIZOVÁNO], 112_Rozhraní D. [PSEUDONYMIZOVÁNO] a 121_Rozhraní B. [PSEUDONYMIZOVÁNO]“ [poznámka Úřadu].

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 10446/2026/500spisová značka: S0749/2024/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 10446/2026/500
spisová značka: S0749/2024/VZ