číslo jednací: 16279/2026/500
spisová značka: S0481/2025/VZ

Instance	I.
Věc	Poskytování právních služeb - právo veřejných zakázek
Účastníci	Ředitelství silnic a dálnic s. p. Skils s.r.o. advokátní kancelář
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. i) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	21. 5. 2026
Související rozhodnutí	11282/2026/162 16279/2026/500
Dokumenty	2025_S0481.pdf 440 KB

PID	UOHSX00MTXEI	Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-16279/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0481/2025/VZ
Datum, místo	5. 5. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 7. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou:

■ zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4,

■ navrhovatel – Skils s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25621050, se sídlem Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení zahájeném za účelem zavedení dynamického nákupního systému „Poskytování právních služeb - právo veřejných zakázek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026991 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2025 pod ev. č. 320449-2025

rozhodl takto:

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – Skils s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25621050, se sídlem Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1 – ze dne 10. 7. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – učiněných v zadávacím řízení zahájeném za účelem zavedení dynamického nákupního systému „Poskytování právních služeb - právo veřejných zakázek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026991 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2025 pod ev. č. 320449-2025, se v části odpovídající návrhu v tom rozsahu, ve kterém návrh směřuje proti požadavkům na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, které byly vymezeny v odstavci 4.4.3. písm. i) a j) zadávací dokumentace a spočívaly v předložení seznamu alespoň „1 významné služby spočívající ve školící a/nebo přednáškové činnosti na odborných seminářích či odborných konferencích v oblasti zadávání veřejných zakázek“ a „1 významné služby spočívající v publikační činnosti v odborných a/nebo recenzovaných periodikách v oblasti zadávání veřejných zakázek“, podle § 257 písm. i) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť uvedený zadavatel v rámci dokumentu „»VYSVĚTLENÍ, ZMĚNA NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAVEDENÉHO DYNAMICKÉHO NÁKUPNÍHO SYSTÉMU (dále jen „DNS”) č. 6«“, který byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 9. 4. 2026, zrušil výše označené zadávací podmínky napadené návrhem.

II.

Návrh navrhovatele – Skils s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25621050, se sídlem Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1 – ze dne 10. 7. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 – učiněných v zadávacím řízení zahájeném za účelem zavedení dynamického nákupního systému „Poskytování právních služeb - právo veřejných zakázek“, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 15. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 19. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026991 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2025 pod ev. č. 320449-2025, se v části odpovídající návrhu v tom rozsahu, ve kterém návrh směřuje proti kumulativnímu nastavení požadavků na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů , které jsou vymezeny v odstavci 4.4.3. zadávací dokumentace, podle § 265 písm. a) 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 15. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění zadávací řízení za účelem zavedení dynamického nákupního systému „Poskytování právních služeb - právo veřejných zakázek“; toto oznámení bylo ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno dne 19. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-026991 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 19. 5. 2025 pod ev. č. 320449-2025 (dále jen „zadávací řízení“, „dynamický nákupní systém“ nebo „DNS“).

2. V čl. 2 „Druh a předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace ze dne 4. 6. 2025 (dále jen „zadávací dokumentace“ nebo „původní zadávací dokumentace“) zadavatel mj. stanovil: „Předmětem plnění veřejných zakázek zadávaných v zavedeném DNS bude poskytování právních služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek. (…) DNS není ve smyslu ust. § 138 odst. 1 ZZVZ rozdělen do kategorií.“.

3. V čl. 3. zadavatel určil předpokládanou hodnotu DNS ve výši 40 mil. Kč bez DPH. Současně zadavatel uvedl, že předpokládaná hodnota byla stanovena za 48 měsíců trvání DNS (DNS je zadáván na dobu neurčitou, tj. celková hodnota může být vyšší).

4. V bodě 4.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Zadavatel konkrétně požadoval, aby se na realizaci zakázky podíleli minimálně 3 advokáti – garanti (členové realizačního týmu odpovědní za poskytování právních služeb), kteří budou splňovat dále specifikované požadavky zadavatele.

5. V bodě 4.4. zadávací dokumentace zadavatel vymezil kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, když stanovil, že dodavatel je povinen prokázat splnění minimálních požadavků zadavatele na realizaci významných služeb dodavatelem předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení na zavedení DNS. V odstavci 4.4.3. zadávací dokumentace pak zadavatel specifikoval konkrétní požadavky na reference.

6. Lhůta pro podání žádostí o účast byla zadavatelem stanovena do 16. 6. 2025 do 10:00 hod, přičemž zadavatel v této lhůtě obdržel celkem 7 žádostí o účast.

7. Zadavatel současně obdržel ve lhůtě pro podání žádostí o účast námitky zejména proti podmínkám kvalifikace, a to dne 13. 6. 2025 námitky navrhovatele – Skils s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25621050, se sídlem Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1 – z téhož dne (dále jen „navrhovatel 1“ a „námitky č. 1“) a dne 16. 6. 2025 (v čase 5:53 hod) námitky od navrhovatele – Mgr. Michala Gabriela, advokáta, ev. č. ČAK 14066, se sídlem Lidická 700/19, 602 00 Brno – z téhož dne (dále jen „navrhovatel 2“ a „námitky č. 2“).

8. Zadavatel výše uvedené námitky odmítl, a to námitky č. 1 rozhodnutím o námitkách ze dne 29. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“) a námitky č. 2 rozhodnutím o námitkách ze dne 30. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“). Obě tato rozhodnutí o námitkách byla navrhovatelům doručena dne 30. 6. 2025.

9. Vzhledem k tomu, že navrhovatelé nesouhlasili s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podali k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrhy na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Dne 10. 7. 2025 podal navrhovatel 1 k Úřadu návrh z téhož dne (dále jen „návrh č. 1“). Dne 10. 7. 2025 rovněž navrhovatel 2 podal k Úřadu návrh z téhož dne (dále jen „návrh č. 2“).

II. OBSAH NÁVRHŮ

Obsah návrhu č. 1

10. Navrhovatel 1 je přesvědčen, že zadavatel vymezil kritéria technické kvalifikace v rozporu s § 6 zákona (konkrétně v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace) a rovněž v rozporu s § 73 odst. 6 zákona, neboť některé podmínky technické kvalifikace nereflektují složitost předmětu DNS a jejich splnění nedokládá schopnost potenciálních dodavatelů plnit jednotlivé veřejné zakázky. Navrhovatel 1 je přesvědčen, že způsob, jakým zadavatel nastavil kritéria technické kvalifikace kumuluje jednotlivé požadavky na zkušenosti dodavatelů, čímž nedůvodně omezuje okruh plně kvalifikovaných dodavatelů schopných realizovat zakázku. Navrhovatel 1 je přesvědčen, že pokud zadavatel poptává odborníky na oblast veřejných zakázek, nemusí tito odborníci kumulativně splňovat veškerá kritéria technické kvalifikace, aby byli schopni kvalitně plnit předmět jednotlivých dílčích zakázek. Vzhledem k tomu, že zadavatel bude poptávat jednotlivé zakázky na základě DNS, měl dle navrhovatele 1 v zadávací dokumentaci stanovit pouze obecné požadavky na prokázání kvalifikace v rámci práva veřejných zakázek a specifické požadavky na kvalifikaci pak případně stanovit v rámci požadavku na poskytnutí jednotlivých dílčích právních služeb poptávaných v rámci DNS. Svůj závěr opírá navrhovatel 1 zejména o rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32604/2022/500 ze dne 19. 9. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0309/2022/VZ.

11. Navrhovatel 1 dále upozorňuje, že zadavatel v odst. 4.4.3. písm. c) zadávací dokumentace požadoval předložení významných služeb, které byly poskytnuty pouze subjektu v postavení zadavatele (konkrétně se jedná o 5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě vyjádření zadavatele k návrhu podanému dle § 250 a násl. zákona k Úřadu; dále též jako „zkušenost se zpracováním vyjádření k návrhu na přezkum“). Navrhovatel 1 je přesvědčen, že zadavatel omezil okruh potenciálních dodavatelů tím, že nedůvodně vybral subjekt, pro který měly být konkrétní právní služby poskytnuty. Zadavatel se dopustil nezákonného zúžení kritérií technické kvalifikace, když omezil požadavek na významné právní služby v oblasti zadávání veřejných zakázek pouze na přípravu konkrétního dokumentu pro zadavatele ve správním řízení před Úřadem, neboť dle navrhovatele 1 nezáleží na tom, zda je zastupován v řízení před Úřadem zadavatel nebo navrhovatel, když se jedná o obecné zastupování účastníka správního řízení podle obdobných procesních pravidel a stejné hmotněprávní úpravy, přičemž na zadavatele (a jeho vyjádření k návrhu) nejsou kladeny žádné vyšší nároky. Navrhovatel 1 své závěry o rovnocenné složitosti zastupování zadavatele či navrhovatele v řízení před Úřadem dovozuje mj. z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-28752/2023/500 ze dne 31. 7. 2023, sp. zn. ÚOHS-S0245/2023/VZ.

12. Požadavek specifikovaný v odstavci 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, dle něhož má mít dodavatel zkušenost s přípravou zadávací dokumentace, která obsahovala smluvní podmínky FIDIC, dle navrhovatele 1 rovněž neověřuje schopnost takového dodavatele poskytovat zadavateli právní služby v dané oblasti veřejných zakázek. Uvedený požadavek dle navrhovatele 1 směřuje pouze k ověření, zda příslušná zadávací dokumentace obsahovala nebo neobsahovala příslušný druh smluvních podmínek. Podmínky FIDIC jsou navíc pouze jedním z řady obecných typů vzorových smluvních podmínek pro stavební a inženýrské projekty. Dle navrhovatele 1 je tedy nesmyslné, aby zadavatel vyžadoval zkušenost dodavatelů výhradně se smluvními podmínkami FIDIC, když stejnou schopnost dodavatelů, tedy přizpůsobení smluvních podmínek konkrétnímu právnímu řádu a obchodnímu vztahu, ověří stejně také prostřednictvím zkušenosti s jinými smluvními podmínkami obdobného typu. Navrhovatel dále dodává, že zkušenost s přípravou zadávací dokumentace, která obsahovala smluvní podmínky FIDIC, není jediným způsobem, kterým lze ověřit znalost smluvních podmínek FIDIC na straně dodavatelů. Podle názoru navrhovatele dokládá znalost smluvních podmínek FIDIC na straně příslušného dodavatele stejným nebo i lepším způsobem např. praktická zkušenost s jejich aplikací ve sporech o nárocích vycházejících z podmínek FIDIC nebo v přípravě právních stanovisek vyjadřujících se právě ke kolizním problémovým situacím, které při aplikaci smluvních podmínek FIDIC nastávají.

13. Navrhovatel 1 dále brojí proti kritériím technické kvalifikace specifikovaným v odst. 4.4.3. písm. i) („1 významné služby spočívající ve školící a/nebo přednáškové činnosti na odborných seminářích či odborných konferencích v oblasti zadávání veřejných zakázek“; dále též jako „zkušenost s přednáškovou činností“) a j) („1 významné služby spočívající v publikační činnosti v odborných a/nebo recenzovaných periodikách v oblasti zadávání veřejných zakázek“ dále též jako „zkušenost s publikační činností“) zadávací dokumentace. Dle navrhovatele 1 zkušenost dodavatele s publikační nebo přednáškovou činností nevypovídá o tom, jak je dodavatel prakticky schopen poskytovat klientovi právní služby při řešení konkrétních právních otázek. Přednášková a publikační činnost není indikátorem odbornosti dodavatele v oblasti veřejných zakázek, jak tvrdí zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách č. 1, dle navrhovatele 1 se jedná pouze o subjektivní přesvědčení zadavatele, na kterém nelze zakládat kritéria technické kvalifikace. Navíc je navrhovatel 1 přesvědčen, že zadavatel výše specifikovanými požadavky nedůvodně vylučuje z účasti v zadávacím řízení řadu dodavatelů, kteří by byli schopni plnit předmět veřejné zakázky. Pokud zadavatel plánuje v rámci DNS poptávat služby spočívající v přednáškové činnosti, jak tvrdí v rozhodnutí o námitkách č. 1, nemusí z tohoto důvodu vylučovat z účasti v zadávacím řízení všechny dodavatele, kteří zkušenostmi s přednáškovou činností nedisponují. Pro zadavatele by mělo být dostatečné ověřit si splnění tohoto požadavku při zadávání příslušné dílčí zakázky v rámci zavedeného DNS. Navrhovatel 1 dále trvá na tom, že v případě publikační činnosti se jedná o služby, které nesouvisí s předmětem veřejné zakázky.

14. Závěrem svého návrhu navrhovatel 1 žádá o zrušení zadávacího řízení.

Obsah návrhu č. 2

15. Navrhovatel 2 v úvodu svého návrhu brojí proti rozhodnutí o námitkách č. 2, neboť je přesvědčen, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách nepřihlédl ke všem okolnostem uváděným v podaných námitkách a k těm skutečnostem, kterým se věnoval, poskytl pouze vágní a neurčité argumenty. Navrhovatel 2 tedy považuje rozhodnutí o námitkách č. 2 za nedostačující, a to vzhledem k rozsáhlosti podaných námitek.

16. Navrhovatel 2 je dále přesvědčen, že zadavatel omezil hospodářskou soutěž, když stanovil kritéria technické kvalifikace nepřiměřeně a nerozdělil dynamický nákupní systém do kategorií. Zadavatel dále v rozporu se zákonem stanovil pouze demonstrativní výčet kritérií hodnocení, která mohou být doplněna při zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému. Navrhovatel 2 je proto přesvědčen, že zadavatel porušil základní zásady zadávání veřejných zakázek upravené v § 6 zákona, dále pak § 138 odst. 1 zákona a § 139 odst. 4 písm. d) zákona.

17. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavky technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 zákona, přičemž požadoval předložení nejméně 35 významných zakázek pokrývajících 13 druhů významných služeb. Navrhovatel 2 je přesvědčen, že požadavek na tak vysoký počet referencí není ve vztahu k předmětu zamýšlených veřejných zakázek dostatečně odůvodněn a je nepřiměřený. Navrhovatel 2 trvá na tom, že množství požadovaných referencí samo o sobě nezaručuje vyšší odbornost. Takový požadavek nemá přímou vazbu na kvalitu, ale pouze na délku působení na trhu, a vylučuje i dynamicky se rozvíjející odborníky nebo specializované kanceláře. Specializace právních služeb by dle navrhovatele 2 měla být zajištěna jinými nástroji než příliš restriktivními kvalifikačními podmínkami – například vhodným nastavením hodnoticích kritérií nebo smluvních podmínek. Navrhovatel 2 dále poukazuje na to, že DNS je svou povahou určen pro široké zapojení dodavatelů, a to i těch úzce specializovaných, kteří se mohou do systému připojovat průběžně během jeho trvání. Pokud však zadavatel nastaví kvalifikaci tak přísně, že tento předpokládaný široký přístup fakticky znemožňuje, dochází tím k popření samotné logiky výběrového mechanismu. Navrhovatel 2 dále upozorňuje, že předmět dynamického nákupního systému má být „běžný a obecně dostupný“, přičemž je přesvědčen, že ne všechny služby požadované zadavatelem v rámci technické kvalifikace tento předpoklad splňují.

18. Navrhovatel 2 konkrétně brojí proti požadavku specifikovanému v odst. 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace, v němž zadavatel žádá o předložení alespoň tří významných služeb spočívajících v přípravě zadávacích podmínek nadlimitní veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou min. 300 mil. Kč bez DPH, přičemž zadávací dokumentace této veřejné zakázky musela obsahovat smluvní podmínky FIDIC. Navrhovatel 2 namítá, že tento kvalifikační požadavek je nepřiměřený nejen z toho důvodu, že není přímo spjat s předmětem DNS, ale i z toho důvodu, že je složen z požadavku na počet poskytnutých významných služeb, požadavku na vysokou předpokládanou hodnotu a taktéž požadavku na konkrétní formu smluvních podmínek. Tato kumulace dle navrhovatele 2 představuje omezení, které neodpovídá účelu ani rozsahu požadovaných služeb. Navrhovatel 2 je dále přesvědčen, že hodnota zakázky nemá vliv na právní náročnost či podstatu poskytované služby, a proto není racionální stanovovat kvalifikační podmínky právě na základě tohoto kritéria. Navrhovatel 2 brojí i proti formulaci požadavku, aby zadávací dokumentace veřejné zakázky obsahovala smluvní podmínky FIDIC, neboť je přesvědčen, že tato podmínka nezajišťuje, že dodavatel, který realizoval předmětnou referenční zakázku, má zkušenost se smluvními podmínkami FIDIC. Dle navrhovatele 2 by pro splnění této podmínky stačilo sepsat požadavky na kvalifikaci nebo návrh hodnocení a převzít vzor FIDIC, aniž by dodavatel musel s podmínkami FIDIC pracovat. Kvalifikační podmínka tak dle navrhovatele 2 neověřuje zkušenosti, které zadavatel hodlal ověřit, pouze stanoví umělé překážky hospodářské soutěže. Navrhovatel 2 tuto část návrhu uzavírá s tím, že tento požadavek fakticky brání účasti nově vzniklým nebo menším subjektům, které zatím neměly příležitost pracovat na zakázkách dané velikosti, přestože by byly plně schopné splnit požadavky zadavatele po odborné stránce, postup zadavatele je tak diskriminační.

19. Dále navrhovatel 2 brojí proti požadavku zadavatele na předložení alespoň jedné zkušenosti s přípravou správní žaloby proti rozhodnutí předsedy Úřadu, neboť dle jeho názoru postrádá přímou vazbu na předmět plnění DNS. Příprava konkrétního typu správní žaloby má výjimečný charakter a nevypovídá nic podstatného o odborné způsobilosti poskytovat kvalifikované právní poradenství zadavateli v běžné agendě zadávání veřejných zakázek. Navrhovatel 2 poukazuje na to, že není zřejmé, proč není kvalifikován účastník, který podal kasační stížnost nebo jiný právní prostředek ve věci veřejných zakázek, a proč mají být vyloučeni ti, kdo opakovaně úspěšně zastupovali zadavatele v návrhovém řízení nebo naopak svou odborností sporům předcházeli. Takové vymezení kvalifikačního požadavku neodráží skutečnou míru odbornosti, nýbrž jen formální účast na specifickém typu procesního úkonu. Zadavatelem stanovená technická kvalifikace tedy omezuje účast dodavatelům, kteří sice zpracovali správní žaloby a zároveň mají znalost právních předpisů souvisejících se zadáváním veřejných zakázek, nicméně tyto nesměřovaly proti rozhodnutí předsedy Úřadu. Navrhovatel 2 rovněž vyjadřuje pochyby nad tím, že zadavatel bude právní služby spočívající v zastupování zadavatele ve správním soudnictvím poptávat v dynamickém nákupním systému, když zákon v § 29 odst. 1 písm. k) zákona umožňuje tyto služby zadávat bez provedení zadávacího řízení.

20. Navrhovatel 2 dále namítá, že ani požadavek na zkušenost s právním poradenstvím souvisejícím s problematikou koncesí neodpovídá povaze a předmětu DNS. Dle navrhovatele 2 se jedná o velmi specifickou zkušenost, která se v oblasti zadávání veřejných zakázek nedá považovat za běžnou.

21. Rovněž požadavek na tři reference spočívající v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou DNS je dle navrhovatele 2 nepřiměřený a bez přímé vazby na předmět DNS. Navrhovatel 2 je přesvědčen, že již jediná relevantní zkušenost s právní podporou při zavádění či administraci DNS zpravidla zahrnuje řešení širokého spektra otázek (včetně nastavení zadávací dokumentace, posuzování žádostí, vyhodnocování nabídek atd.). Navrhovatel 2 z totožného důvodu nerozumí stanovení kvalifikačních požadavků uvedených pod písm. b) („5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě rozhodnutí o námitkách podaných dle § 241 a násl. ZZVZ“; dále též jako „zkušenost s přípravou rozhodnutí o námitkách“), c) (zkušenost se zpracováním vyjádření k návrhu na přezkum), g) („3 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou rámcových dohod ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ“), k) („5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou změn závazků ve smyslu § 222 a násl. ZZVZ“) a l) („5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 ZZVZ“) odstavce 4.4.3. zadávací dokumentace. V těchto případech zadavatel dle názoru navrhovatele 2 stanovuje vysoký počet požadovaných referencí (někdy až pět), aniž by prokázal, že právě takové kvantitativní nastavení přináší vyšší záruku kvality, odborné způsobilosti či jakoukoliv spojitost množství požadovaných referencí s předmětem dynamického nákupního systému. Takové požadavky lze vnímat spíše jako nástroj k omezení soutěže, nikoli jako legitimní prostředek k ověření způsobilosti dodavatele. Kvalita a odbornost dodavatele se primárně odvíjí od odborné náročnosti referenčního plnění, složitosti řešeného problému, aplikace relevantní judikatury či schopnosti efektivně ochránit zadavatele před procesními riziky, nikoliv od toho, kolik takových služeb dodavatel vykonal.

22. Navrhovatel 2 dále brojí proti kritériím technické kvalifikace specifikovaným v odst. 4.4.3. písm. i) a j) zadávací dokumentace. Dle navrhovatele 2 skutečnost, že dodavatel má zkušenosti s publikační nebo přednáškovou činností, nevypovídá o tom, jak je prakticky schopen poskytovat klientovi právní služby při řešení konkrétních právních otázek. Požadavek na zkušenost s publikační či přednáškovou činností navíc nemá dle navrhovatele 2 souvislost s předmětem DNS. Navrhovatel 2 brojí i proti formulaci požadavku na zkušenost v publikační činností, neboť by dle jeho názoru měla být uznána publikace např. na internetovém portálu epravo.cz i publikace na vlastních internetových stránkách dodavatele.

23. Navrhovatel 2 ve svém návrhu rovněž upozorňuje, že zadavatel má podle § 138 odst. 1 zákona možnost strukturovat dynamický nákupní systém do kategorií. Tato možnost je nástrojem, jak efektivně reagovat na různorodost plnění a současně předejít omezování hospodářské soutěže. Pokud zadavatel plánuje prostřednictvím DNS poptávat široké spektrum právních služeb, jeví se dle navrhovatele 2 rozdělení systému na kategorie jako vhodný postup, který navíc může zvýšit hospodárnost při nakládání s veřejnými prostředky. Každá kategorie může mít specificky nastavené kvalifikační předpoklady, což umožní účast dodavatelům, kteří by jinak nesplnili obecně nastavené přísné kvalifikační požadavky.

24. Navrhovatel 2 v návrhu dále poukazuje na § 139 odst. 4 písm. d) zákona, dle něhož zadavatel vymezí v zadávací dokumentaci výčet kritérií hodnocení, jejichž obsah může být upřesněn ve výzvě k podání nabídek. Navrhovatel 2 je přesvědčen, že v projednávaném případě zadavatel výčet kritérií nepředložil, když v zadávací dokumentaci pouze demonstrativně uvedl možné hodnocené oblasti, které však nelze považovat za výčet kritérií. Tento postup je dle navrhovatele 2 nezákonný, když umožňuje zadavateli při zadávání zakázek v rámci dynamického nákupního systému stanovovat kritéria nová, v zadávací dokumentaci neuvedená. Navrhovatel 2 dále namítá, že ponechání demonstrativního výčtu kritérií hodnocení bez jejich pevného ukotvení ve fázi zavádění dynamického nákupního systému vytváří zadavateli prostor k budoucím zásahům, které mohou vést k netransparentnosti a zvýhodnění určitých účastníků. To je v přímém rozporu s požadavkem předvídatelnosti zadávacího řízení, kterou se zabýval též Krajský soud v Brně v rozsudku č. j. 62 Af 50/2011–72 ze dne 15. 2. 2012.

25. V závěru svého návrhu navrhovatel 2 rekapituluje své přesvědčení, že zadavatel stanovil kvalifikační požadavky v rozporu se zákonem, a to vzhledem k jejich množství, specifičnosti a obsáhlosti. Navrhovatel 2 se rovněž vyjadřuje ke skutečnosti, že zadavatel obdržel při zavádění DNS sedm žádostí o účast, ze které zadavatel dovazuje, že v projednávaném případě nedošlo k omezení hospodářské soutěže. Navrhovatel 2 v této souvislosti konstatuje, že množství podaných nabídek samo o sobě nikterak neosvědčuje správnost postupu zadavatele v zadávacím řízení. Dle statistik České advokátní komory bylo v České republice v roce 2023 zapsáno celkem 12 380 advokátů. Toto číslo v poměru se sedmi žádostmi o účast dle navrhovatele 2 nevzbuzuje dojem otevřenosti zaváděného dynamického nákupního systému. Navrhovatel 2 navrhuje zrušení zadávacího řízení nebo uložení zákazu zadavateli zadávat v DNS jednotlivé veřejné zakázky, bude-li tento v průběhu správního řízení zaveden.

III. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ ÚŘADEM

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0481/2025/VZ

26. Dne 10. 7. 2025 obdržel Úřad návrh č. 1 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0481/2025/VZ.

27. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel 1.

28. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-26189/2025/523 ze dne 14. 7. 2025.

29. Dne 21. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 1 z téhož dne a dále část dokumentace o zadávacím řízení (dále jen „vyjádření k návrhu č. 1“). Zadavatel rovněž Úřadu ve smyslu § 262a zákona zajistil přístup k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji, vztahujícím se k zadávacímu řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 1

30. Zadavatel v úvodu svého vyjádření v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách č. 1, ve kterém uvedl důvody, které jej vedly ke stanovení podmínek technické kvalifikace. K námitkám navrhovatele 1 vztahujícím se ke kumulaci požadavků technické kvalifikace, které ve svém důsledku neověřují schopnosti dodavatelů poskytovat kvalitní právní služby, zadavatel sděluje, že často nelze předvídat u dílčích zakázek, jaké oblasti práva při nich budou využity. Dílčí zakázky se totiž mohou týkat komplexního právního poradenství např. k jednotlivému projektu již od jeho začátku, kdy ani sám zadavatel nebude schopen předvídat, jaké všechny oblasti práva budou na projekt dopadat ve fázi jeho přípravy a případně i následného zadávání veřejné zakázky. Zadavatel vychází ze své dlouholeté praxe při využití externích advokátních služeb, kdy se setkává se širokou škálou svých potřeb ve vztahu k právním službám, proto potřebuje odborníky, kteří budou schopni reagovat na výzvy, které v případě právního poradenství u významných projektů mohou vyvstat a ze zadavatelovy zkušenosti i vyvstávají. Zadavatel dále poukazuje na to, že má vlastní dostatečně kvalifikovaný aparát na to, aby si administraci a obdobnou běžnou agendu v oblasti veřejných zakázek zajistil v dostatečné kvalitě sám, přičemž má zájem, aby se do dynamického nákupního systému zapojili pouze dodavatelé se zkušenostmi s poskytováním právních služeb pro složité a odborně náročné projekty.

31. K názoru navrhovatele 1, že měl zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pouze obecné požadavky na prokázání kvalifikace a specifické požadavky na kvalifikaci pak případně stanovit v rámci dílčích právních služeb poptávaných v rámci DNS, zadavatel sděluje, že s tímto nesouhlasí, neboť Úřad v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0309/2022/VZ, o které navrhovatel 1 opírá svůj názor, vyšel z nesprávného výkladu právní úpravy DNS. Zadavatel je přesvědčen, že při zadávání veřejných zakázek v zavedeném DNS není možné stanovovat dodatečná kritéria kvalifikace. DNS funguje na principu užšího řízení a kvalifikace se prokazuje při podávání žádostí o účast.

32. K požadavku na zkušenost se zastupováním zadavatele v řízeních před Úřadem (konkrétně s přípravou vyjádření zadavatele k návrhu na přezkum) zadavatel vysvětluje, že postavení zadavatelů a navrhovatelů ve správním řízení před Úřadem je rozdílné a vyžaduje odlišný přístup i způsob uvažování. Navrhovatel ve sporu nemusí žádným způsobem koordinovat další postup v zadávacím řízení jako celku (hlídá si pouze svá práva a povinnosti), argumentuje z odlišné pozice a je zpravidla veden čistě svými obchodními zájmy. Jediným zájmem navrhovatelů jakožto obchodních společností (zpravidla) je generování zisku. Oproti tomu zadavatelé musí dbát nejen na své zájmy zadat a následně realizovat veřejnou zakázku, ale zároveň jsou i veřejnými institucemi financovanými z veřejných rozpočtů, nemohou si tak dovolit např. zcela účelově argumentovat či vyhrát spor „za každou cenu“, když nesmí zároveň žádného z dodavatelů diskriminovat či naopak zvýhodňovat. Pro zadavatele je důležitá i konzistentnost postupů v zadávacích řízeních, když zadává tisíce zakázek ročně. Z uvedeného tedy zadavatel dovozuje, že pozice zadavatele oproti navrhovateli nemusí být sice náročnější, nicméně je odlišná, a ani právní zastupování těchto subjektů ve správním řízení tak není totožné.

33. K požadavku na zkušenost s přípravou zadávacích podmínek obsahujících smluvní podmínky FIDIC zadavatel sděluje, že pro jeho potřeby se jedná o zkušenost klíčovou, neboť právě tyto podmínky zadavatel ve své praxi hojně využívá, přičemž ani jinak zkušený a kvalitní advokát by bez zkušenosti s těmito podmínkami nebyl schopen poskytnout právní poradenství na odpovídající úrovni. Smluvní podmínky FIDIC totiž představují poměrně složitou smluvní konstrukci a obsahují celou řadu pojmů, které nejsou běžnými pojmy českého práva. Zadavatel pro úplnost uvádí, že praktická zkušenost s aplikací smluvních podmínek ve sporech jistě dokládá jejich znalost, nicméně neosvědčuje zkušenost s přípravou zadávacích podmínek obsahujících tyto smluvní podmínky, tj. nijak neosvědčuje, že je advokát schopen připravit zadávací podmínky zahrnující tyto smluvní podmínky v odpovídající kvalitě.

34. K požadavku na zkušenost s přednáškovou a publikační činností zadavatel sděluje, že tento požadavek má pro něj přidanou hodnotu, neboť svědčí o odborné erudici a aktivním přístupu dodavatele k právnímu vývoji v oblasti práva veřejných zakázek. Zadavatel považuje publikační a přednáškovou činnost za indikátor odborné autority a schopnosti systematicky reflektovat vývoj právní úpravy a rozhodovací praxe. Tyto činnosti svědčí o tom, že dodavatel nejen aplikuje právo v praxi, ale zároveň se podílí na jeho výkladu a šíření odborných poznatků. Zadavatel přitom požaduje doložení pouze jedné významné přednášky nebo jednoho odborného článku za posledních pět let, což dle názoru zadavatele nelze považovat za nepřiměřený požadavek. Zkušenosti s přednášením a publikací naznačují, že daný advokát rozumí tématu do hloubky, drží krok s vývojem práva, umí komunikovat své myšlenky a je motivován k vysoké kvalitě práce. Zadavatel opakuje, že pro odborníka na veřejné zakázky nemůže být ani zásadním problémem takovouto zkušenost nabýt pro případ, že jí doposud nedisponuje. Existuje celá řada periodik, kde lze publikovat odborné články z oblasti veřejných zakázek, stejně jako celá řada témat, ke kterým lze v této oblasti přispět. Zadavatel trvá na tom, že bude v rámci DNS poptávat mj. i publikační a přednáškovou činnost, přičemž nemá předchozí zcela pozitivní zkušenosti s odbornou úrovní přednášejícího subjektu. Zadavatel proto klade důraz na to, aby přednášející měl skutečnou kvalifikovanou praxi v právu veřejných zakázek a dokázal adekvátně reagovat na erudované dotazy účastníků; současně zadavatel počítá s odbornou spoluprací při publikační činnosti, jelikož i jeho zástupci příležitostně přispívají články do odborných periodik. Zadavatel se již účastnil několika konferencí, kdy spolu se smluvní advokátní kanceláří představoval zkušenosti ze společného projektu, či jej společně publikovali v odborné literatuře.

35. Zadavatel uzavírá, že s ohledem na rozsah a povahu veřejných zakázek, které realizuje, má konkrétní představu o nadstandardní úrovni kvality služeb, které zamýšlí v dynamickém nákupním systému poptávat. S ohledem na právě uvedené považuje návrh č. 1 za nedůvodný a navrhuje jeho zamítnutí.

Další průběh správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0481/2025/VZ

36. Usnesením č. j. ÚOHS-27595/2025/523 ze dne 24. 7. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení ÚOHS-S0481/2025/VZ.

37. Dne 14. 8. 2025 byl Úřadu doručen přípis, ve kterém navrhovatel 1 reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu č. 1. Navrhovatel 1 považuje tvrzení zadavatele uvedená ve vyjádření za nesprávná a zavádějící, přičemž tato tvrzení nevyvrací právní argumenty předestřené v návrhu č. 1. Navrhovatel 1 proto v plném rozsahu trvá na svém návrhu a je přesvědčen, že zadavatel nastavil kritéria technické kvalifikace v rozporu se zákonem.

Správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0482/2025/VZ

38. Dne 10. 7. 2025 obdržel Úřad návrh č. 2 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedené Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0482/2025/VZ.

39. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel 2.

40. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-26192/2025/523 ze dne 14. 7. 2025.

41. Dne 21. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu č. 2 z téhož dne a dále část dokumentace o zadávacím řízení (dále jen „vyjádření k návrhu č. 2“).

Vyjádření zadavatele k návrhu č. 2

42. Zadavatel v úvodu svého vyjádření v plném rozsahu odkazuje na rozhodnutí o námitkách č. 2, ve kterém uvedl důvody, které jej vedly ke stanovení podmínek technické kvalifikace. Zadavatel se dále vyjadřuje k argumentaci navrhovatele 2 založené na skutečnosti, že na trhu existují desítky subjektů poskytujících právní služby v oblasti zadávání veřejných zakázek. Zadavatel k tomu uvádí, že nebylo jeho zájmem, aby se mohly do DNS zařadit všechny subjekty zabývající se poradenstvím v oblasti zadávání veřejných zakázek. To samo o sobě neznamená, že byly zadávací podmínky nastaveny diskriminačně či nepřiměřeně, ale pouze to reflektuje potřebu zadavatele selektovat dodavatele pouze na ty, kteří mají zkušenosti relevantní pro poskytování právních služeb právě zadavateli vzhledem k vysoké míře odbornosti vlastních kapacit, oblastem jeho působnosti a k jeho velikosti. Zadavatel dále vyjadřuje své přesvědčení, že se navrhovatel 2 právu veřejných zakázek ve své advokátní praxi nevěnuje. Zadavatel v registru smluv nedohledal žádnou smlouvu, kterou by navrhovatel 2 uzavřel s veřejným zadavatelem, a ani na internetových stránkách advokátní kanceláře, se kterou navrhovatel 2 spolupracuje, zadavatel nezjistil, že by se navrhovatel 2 právu veřejných zakázek věnoval. Zadavatel je tak přesvědčen, že navrhovateli 2 stanovením zadávacích podmínek nemohla vzniknout jakákoliv újma, neboť se nejedná o dodavatele, který by se zabýval veřejnými zakázkami.

43. Ve vztahu k tvrzené nedostatečnosti vypořádání argumentů navrhovatele 2 v rozhodnutí o námitkách č. 2 zadavatel sděluje, že není jeho povinností vypořádat se s každým jednotlivým argumentem či odkazem na rozhodovací praxi, ale srozumitelně a komplexně odůvodnit zákonnost svého postupu v zadávacím řízení. Zadavatel je přesvědčen, že se v rozhodnutí o námitkách č. 2 vyjádřil ke všem napadeným bodům a své závěry dostatečně odůvodnil.

44. K celkovému počtu referencí zadavatel uvádí, že tento vyplývá z požadavků zadavatele vycházejících z jeho potřeb. Každý požadavek stanovil přiměřeně k možnostem relevantního trhu tak, aby zároveň byly naplněny jeho potřeby získat kvalitní dodavatele, kteří budou schopni poskytnout právní poradenství vysoké úrovně. Nepochybně nebudou předmětem každé dílčí veřejné zakázky zadávané v DNS všechny oblasti, kterých se požadavky na reference týkají. Nicméně často nelze předvídat u dílčích zakázek, jaké oblasti práva při nich budou využity. Dílčí zakázky se totiž mohou týkat komplexního právního poradenství např. k určitému projektu již od jeho začátku, kdy ani sám zadavatel nebude schopen předvídat, jaké oblasti práva budou na projekt dopadat ve fázi jeho přípravy a případně i následného zadávání veřejné zakázky. Zadavatel vychází ze své dlouholeté praxe při využití externích advokátních služeb, kdy se setkává se širokou škálou svých potřeb ve vztahu k právním službám, proto potřebuje odborníky, kteří budou schopni reagovat na výzvy, které v případě právního poradenství u významných projektů mohou vyvstat. Zadavatel je přesvědčen, že pro běžnou zadávací praxi disponuje dostatečnou odborností a zkušenostmi, a proto služby externích advokátních kanceláří vyhledává především v případech složitých, nestandardních či dosud neřešených situací, kde je nezbytné zajistit vysokou úroveň specializované právní podpory. Zadavatel upozorňuje, že v DNS bude zadávat veřejné zakázky buď ve smlouvách s rámcovým prvkem (tj. poradenství např. pro některý z jeho útvarů) nebo pro složitější připravované projekty, tj. nikoliv pro běžnou administraci zadávacích řízení. U smluv s rámcovým prvkem je pak zřejmé, že nelze dopředu vědět, jakých oblastí se bude právní poradenství týkat, a zadavatel tedy bude potřebovat dodavatele se zkušenostmi s pro něj zásadními oblastmi. Stejně tak při přípravě zadávacích podmínek u složitějších zakázek je třeba, aby měl advokát dostatečné zkušenosti a mohl tak i přímo nabídnout pro zadavatele co nejpřínosnější a nejvhodnější řešení.

45. Ve vztahu k požadavku na minimální předpokládanou hodnotu významné služby specifikované v odst. 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace zadavatel uvádí, že finanční hodnota poskytovaného právního poradenství či investičních nákladů veřejné zakázky, ke kterému byla poskytována, je běžně používaným parametrem. „Finanční objem vyjadřuje význam referenční zakázky a schopnost advokáta poskytovat služby u takových případů, které mají strategický či politický dopad. Součástí poskytování takových právních služeb je jednání s vedením státního podniku hospodařícího s obrovským rozpočtem, pod dohledem dozorčí rady, ale zejména politického vedení země, a v neposlední řadě i občanů, jejichž potřeby má za úkol zajišťovat. Poskytování advokátních služeb na takovéto úrovni vyžaduje určitou míru zkušeností a soft skills, kterou Zadavatel od advokátů důvodně očekává, vyžaduje a potřebuje.“ Hodnotu 300 mil. Kč bez DPH považuje zadavatel za důležitý ukazatel, neboť i zákonodárce od této hodnoty považuje veřejnou zakázku za významnou, o čemž svědčí skutečnost, že v případě takové veřejné zakázky má zadavatel povinnost jmenovat komisi. Ve vztahu k požadavku, aby zadávací dokumentace veřejné zakázky obsahovala smluvní podmínky FIDIC, zadavatel trvá na tom, že se jedná o požadavek klíčový, neboť tyto podmínky ve své praxi často užívá a ani jinak zkušený a kvalitní advokát by bez zkušenosti s nimi nebyl schopen poskytnout právní poradenství na odpovídající úrovni, když smluvní podmínky FIDIC představují poměrně složitou smluvní konstrukci a obsahují celou řadu pojmů, které nejsou běžnými pojmy českého práva.

46. K námitkám proti požadavku na předložení alespoň jedné zkušenosti s přípravou správní žaloby proti rozhodnutí předsedy Úřadu zadavatel sděluje, že tato podmínka slouží jako minimální záruka procesní erudice a její naplnění není náročné pro advokáty specializující se na oblast veřejných zakázek a přezkumných řízení, když zadavatel požaduje toliko jednu zkušenost s tímto úkonem. Zadavatel trvá na tom, že kvalifikované zpracování správní žaloby vyžaduje určité odborné kvality právního zástupce. Rovněž odlišnost správní žaloby proti rozhodnutí předsedy Úřadu od jiných typů žalob či opravných prostředků činí dle zadavatele tento požadavek jedinečným a přiměřeným. Návrh navrhovatele 2, aby byla podmínka formulována jako obecná zkušenost se správním soudnictvím, není podle názoru zadavatele dostatečně konkrétní a negarantuje dostatečný přesah do oblasti veřejných zakázek. Dále tento předpoklad ukazuje nejen na zkušenost, ale rovněž na věrohodnost odbornosti dodavatele, kdy mu již objednatel služeb svěřil odpovědnost spočívající v zastupování jej při podání opravného prostředku.

47. Zadavatel trvá na tom, že rovněž požadavek na zkušenost s právním poradenstvím s problematikou koncesí je pro něj důležitý, neboť potřebuje takové advokáty, kteří mu poskytnou poradenství i s nestandardními projekty a budou mu schopni nabídnout i takováto méně obvyklá řešení pro naplnění jeho potřeb, jako jsou např. právě koncese. „Zadavatel v uplynulých letech opakovaně připravoval a plánuje připravovat infrastrukturní a investiční projekty, které vstupují právě do režimu koncesí. Ať už se jedná o stále častější využití tzv. veřejně-soukromých partnerství (PPP), nebo reaguje na aktuální výzvy v oblasti energetiky, oběhového hospodářství či služeb, znalost problematiky koncesí je pro zadavatele strategická. Navíc nyní aktuálně připravuje koncesní řízení na zajištění plnění úkolů z AFIR (zajištění pokrytí nabíjecích stanic na odpočívkách).“ Zadavatel považuje tento požadavek za přiměřený rovněž s ohledem na to, že požaduje předložení toliko jedné významné služby v této oblasti.

48. Zadavatel dále trvá na oprávněnosti požadavku na doložení poskytnutí tří významných služeb právního poradenství přímo souvisejících s problematikou DNS. „DNS je v praxi Zadavatele mimořádně frekventovaným a klíčovým nástrojem zadávání zakázek, stejně tak je pro něj tedy klíčový i tento požadavek. Vzhledem k tomu, že Zadavatel má v současné době zavedeno přes 50 DNS a připravuje zavedení mnoha dalších, je pro něj schopnost poskytovatele právních služeb odborně a flexibilně reagovat v této oblasti naprosto zásadní.“ Zadavatel je toho názoru, že DNS má svá procesní i věcná specifika oproti „běžným“ zadávacím postupům, a proto vyžaduje samostatné odborné know-how. Počet tří požadovaných referenčních služeb není dle zadavatele stanoven nahodile. Takové číslo znamená, že dodavatel reálně nasbíral danou zkušenost ve více samostatných případech a jeho odbornost je prověřena v odlišných situacích.

49. K požadavku na zkušenost s publikační a přednáškovou činností zadavatel sděluje, že tento požadavek má pro něj přidanou hodnotu, neboť svědčí o odborné erudici a aktivním přístupu dodavatele k právnímu vývoji v oblasti práva veřejných zakázek. Zadavatel přitom požaduje doložení pouze jedné významné přednášky nebo jednoho odborného článku za posledních pět let, což dle názoru zadavatele nelze považovat za nepřiměřený požadavek. Zadavatel trvá na tom, že bude v DNS poptávat mj. i publikační a přednáškovou činnost (zástupci zadavatele příležitostně přispívají články do odborných periodik a rovněž se společně se zadavatelem účastní konferencí, na nichž představují zkušenosti ze společného projektu). Z těchto důvodů zadavatel klade důraz na to, aby poskytovatel právních služeb měl zkušenosti nezbytné pro naplnění jeho potřeb.

50. K možnosti rozdělení DNS do kategorií zadavatel sděluje, že v projednávaném případě je odůvodněno zachování jedné společné kategorie bez dalšího členění, neboť předem není možné předvídat, v jakém rozsahu a kombinaci budou právní služby poptávány, a to jak z hlediska právních oblastí, tak z hlediska jednotlivých typů zakázek. Zadavatel potřebuje, aby mu právní podpora byla dostupná napříč všemi fázemi a oblastmi veřejných zakázek – od koncesních projektů, přes stavební projekty podle podmínek FIDIC, až po zadávací řízení v oblasti IT nebo jinak specifická zadávací řízení. Dělení DNS do kategorií by znamenalo striktní vymezení specializací a způsobilostí v určitých dílčích oblastech. Rozdělení na kategorie nemusí v konkrétních podmínkách zadavatele zvýšit dostupnost relevantních odborníků, ani podpořit vyšší míru soutěže, neboť právní služby často vyžadují přesahy mezi různými oblastmi. Nastavení DNS bez členění na kategorie proto zadavatel považuje s ohledem na své potřeby, dlouhodobou zkušenost a procesní efektivitu za přiměřené a právem dovolené.

51. Ke způsobu hodnocení nabídek zadavatel konstatuje, že v zadávací dokumentaci uvedl výčet kritérií hodnocení, která mohou být při zadávání veřejných zakázek v DNS použita. Použití demonstrativního výčtu je dle zadavatele jasným signálem, že do budoucna nelze vyloučit rozšíření hodnoticích kritérií. Takový postup považuje zadavatel za souladný se zákonem a odpovídá i povaze DNS jakožto otevřeného dlouhodobého systému. V případě možné změny způsobu hodnocení bude zadavatel postupovat v souladu se zákonem a změní zadávací dokumentaci již zavedeného DNS. Dle zadavatele je transparentní dát dodavatelům najevo, že předmětný výčet může být rozšířen.

52. Zadavatel uzavírá, že s ohledem na rozsah a povahu veřejných zakázek, které zadavatel realizuje, má konkrétní představu o nadstandardní úrovni kvality služeb, které zamýšlí v dynamickém nákupním systému poptávat, přičemž tomu odpovídá jím nastavená kvalifikace. S ohledem na právě uvedené považuje návrh č. 2 za nedůvodný, navíc byl podán navrhovatelem, kterému postupem zadavatele nemohla vzniknout tvrzená újma, proto navrhuje jeho zamítnutí.

Další průběh správního řízení sp. zn. ÚOHS-S0482/2025/VZ

53. Usnesením č. j. ÚOHS-27599/2025/523 ze dne 24. 7. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení ÚOHS-S0482/2025/VZ.

54. Usnesením č. j. ÚOHS-28751/2025/523 ze dne 31. 7. 2025 Úřad uložil zadavateli lhůtu ke sdělení, kolik má zadavatel evidováno v posledních pěti letech před zahájením zadávacího řízení veřejných zakázek, u nichž zadávací dokumentace obsahovala smluvní podmínky FIDIC, u kolika z nich pak dosáhla předpokládaná hodnota min. 300 mil. Kč a u kolika z nich byla zadávací dokumentace zajištěna/zpracována externím dodavatelem (nikoliv vlastními kapacitami zadavatele), a sdělení, kolik existuje z pohledu zadavatele kvalifikovaných dodavatelů, kteří splňují předmětný kvalifikační požadavek na služby daného typu stanovený v zadávacích podmínkách, a také doložení těchto skutečností.

55. Dne 7. 8. 2025 bylo Úřadu doručeno sdělení zadavatele z téhož dne (dále jen „sdělení ze dne 7. 8. 2025“), ve kterém zadavatel Úřad informuje o tom, že v souladu s interními předpisy[1] využívá smluvní podmínky FIDIC u každé veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou od 750 tis. Kč bez DPH (do 2. 4. 2025 to bylo podle předchozí verze směrnice zadavatele od 500 tis. Kč bez DPH), kterou zadává v otevřeném řízení, zjednodušeném podlimitním řízení nebo poptávkovém řízení (otevřeném). Na základě exportu z interního systému zadavatele bylo v předmětném období zadavatelem uzavřeno 2269 smluv na veřejné zakázky na stavební práce v jednom z předepsaných druhů zadávacího či výběrového řízení. „Celkové číslo veřejných zakázek, u kterých byly použity smluvní podmínky FIDIC, přitom bude vyšší, neboť toto číslo nezahrnuje i další veřejné zakázky, které byly zadávány v jiných druzích zadávacích či výběrových řízení (zejména veřejné zakázky zadávané postupem s obnovením soutěže v uzavřených rámcových dohodách nebo veřejné zakázky soutěžené v zavedených DNS) (…)“. K další otázce Úřadu zadavatel uvádí, že předpokládanou hodnotu nad 300 mil. Kč bez DPH mělo 123 veřejných zakázek, které obsahovaly smluvní podmínky FIDIC.

56. Na dotaz, kolik z těchto zakázek bylo realizováno s využitím externích dodavatelů právních služeb, zadavatel sděluje celkem 15 oblastí. V této souvislosti zadavatel zmiňuje, že při celkovém množství veřejných zakázek (cca 11 tisíc ročně) nemůže fungování administrace veřejných zakázek zajistit jinak než vzorovými dokumentacemi, ať se jedná o smluvní podmínky FIDIC či vzorové zadávací dokumentace, které se vyplňují ke konkrétní veřejné zakázce. U pilotních projektů či „nestandardních“ zakázek je zadávací dokumentace upravována pro určité zadávací řízení, a poté se z ní stane, pokud je třeba, „vzorová“ zadávací dokumentace.

57. Zadavatel se dále vyjádřil k tomu, zda má určité povědomí o situaci na trhu. Zadavatel v této souvislosti poukazuje na to, že v šetřeném zadávacím řízení obdržel 7 žádostí o účast, přičemž po předběžném posouzení dospěl k tomu, že 6 ze 7 dodavatelů, kteří podali žádost o účast, požadavek na zkušenost s přípravou zadávacích podmínek obsahujících FIDIC u veřejné zakázky přesahující 300 mil. Kč splnilo. U sedmého dodavatele je třeba ještě vyjasnit určité formální nejasnosti ohledně předložených referencí, nicméně i u něj zadavatel předběžně očekává, že požadavek bude splněn. Ve vztahu k řešenému kvalifikačnímu požadavku pak zadavatel dodává, že jen v jednotkách případů dodavatelé, kteří podali žádost o účast, předkládají zkušenosti se zakázkami pro zadavatele. S ohledem na průběh zadávacího řízení na uzavření rámcové dohody na právní poradenství v oblasti práva veřejných zakázek z roku 2024 (kde byl rovněž požadavek na zkušenosti s přípravou zadávacích podmínek obsahujících smluvní podmínky FIDIC, ačkoliv byl požadavek stanoven bez finančního omezení) lze dle zadavatele kvalifikovaně odhadnout, že na trhu působí cca 10 dodavatelů, kteří jsou schopni (ať už sami, nebo ve sdružení s jiným dodavatelem) splnit předmětný kvalifikační požadavek. Za této situace není dle zadavatele pochyb o tom, že existuje dostatek dodavatelů, kteří předmětnými zkušenostmi disponují. Výše popsaný kvalifikační požadavek tedy dle názoru zadavatele nevede k omezení relevantního trhu.

58. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-29898/2025/500 ze dne 8. 8. 2025 Úřad nařídil předběžné opatření, přičemž uložil zadavateli zákaz uzavírat smlouvy na veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0482/2025/VZ.

59. Dne 13. 8. 2025 Úřad oslovil 42 dodavatelů poskytujících právní služby v oblasti zadávání veřejných zakázek s žádostí o sdělení, zda shledávají konkrétní požadavky na prokázání technické kvalifikace vymezené pod písm. a), b), c), d), i) a j) odstavce 4.4.3. zadávací dokumentace za problematické, resp. obtížně splnitelné, zda by byli schopni všechny citované požadavky technické kvalifikace splnit a zda by byli schopni sestavit realizační tým splňující požadavky zadavatele (samostatně, případně společně s jinými dodavateli). Ve vztahu k požadavku zadavatele na doložení zkušeností s alespoň 3 významnými službami spočívajícími v přípravě zadávacích podmínek nadlimitní veřejné zakázky, jejíž předpokládaná hodnota byla min. 300 mil. Kč bez DPH a zároveň zadávací dokumentace obsahovala smluvní podmínky FIDIC, Úřad dodavatele rovněž požádal o objasnění, zda se dodavatelé setkávají ve své praxi často se zakázkami daného typu (zahrnující zpracování zadávací dokumentace obsahující smluvní podmínky FIDIC).

60. Úřad obdržel odpovědi od 27 oslovených dodavatelů. Konkrétně se jedná o následující dodavatele právních služeb:

ARROWS advokátní kancelář, s.r.o., IČO 06717586, se sídlem U Trezorky 921/2, Jinonice, 158 00 Praha 5 (dále jako „ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.“),
BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24303321, se sídlem Rubešova 162/8, Vinohrady, 120 00 Praha 2 (dále jako „BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář“),
Mgr. Zuzana Dohnalová, advokátka, ev č. ČAK 11320, se sídlem K dolům 1924/42, 143 00 Praha (dále jako „Mgr. Zuzana Dohnalová, advokátka“),
Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1 (dále jako „Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o.“),
Momentum legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 09381287, se sídlem Anenská 58/26, Staré Brno, 602 00 Brno (dále jako „Momentum legal s.r.o., advokátní kancelář“),
Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář, IČO 25628470, se sídlem Na Florenci 2116/15, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jako „Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář“),
Oberfalcerová a spol., advokátní kancelář s.r.o., IČO 60203889, se sídlem Na bělidle 64/3, Smíchov, 150 00 Praha 5 (dále jako „Oberfalcerová a spol., advokátní kancelář s.r.o.“),
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, ev. č. ČAK 09459, se sídlem Anny Letenské 34/7, Vinohrady, 120 00 Praha 2 (dále jako „JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát“),
Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol., s.r.o., IČO 02476649, se sídlem Vlastina 602/23, Severní Předměstí, 323 00 Plzeň (dále jako „Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol., s.r.o.“),
Zientek & Olivík, advokátní kancelář, sdružení se sídlem Stodolní 1785/31, 702 00 Ostrava, jehož členy jsou Mgr. Daniel Olivík, advokát, ev. č. ČAK 12647, a Mgr. Tadeusz Zientek, advokát, ev č. ČAK 11385 (dále jako „Zientek a Olivík, advokátní kancelář“),
Advokátní kancelář Chamrád – Laušmanová, sdružení se sídlem K Hutím 665/5, 198 00 Praha, jehož členy jsou JUDr. Sylvie Laušmanová, Ph.D., advokátka, ev. č. ČAK 09470, a JUDr. Daniel Chamrád, advokát, ev. č. ČAK 04825 (dále jako „Advokátní kancelář Chamrád – Laušmanová“)
MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, IČO 28305043, se sídlem Jana Babáka 2733/11, Královo Pole, 612 00 Brno (dále jako „MT Legal s.r.o., advokátní kancelář“),
Seidel Jankanič, advokáti s.r.o., IČO 17591295, se sídlem Dělnická 213/12, Holešovice, 170 00 Praha 7 (dále jako „Seidel Jankanič, advokáti s.r.o.“),
KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO 10800387, se sídlem Příkop 834/8, Zábrdovice, 602 00 Brno (dále jako „KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o.“),
ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28956460, se sídlem Václavské náměstí 832/19, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jako „ACHOUR & PARTNERS advokátní kancelář, s.r.o.“),
WORKS advokáti v.o.s., IČO 22378090, se sídlem 17. listopadu 238, Zelené Předměstí, 530 02 Pardubice (dále jako „WORKS advokáti v.o.s.“),
AK Koutná & Fáberová v.o.s., IČO 27560937, se sídlem Kostelní 875/6, 170 00 Praha 7 (dále jako „AK Koutná & Fáberová v.o.s.“),
Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 08164258, se sídlem Belgická 276/20, Vinohrady, 120 00 Praha 2 (dále jako „Mazel a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.“),
Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o., IČO 24827452, se sídlem Vinohradská 2828/151, 130 00 Praha 3 (dále jako „Advokátní kancelář Brož, Sedlatý s.r.o.“),
BP Advokáti, sdružení se sídlem Šumavská 519/35, 602 00 Brno, jehož členem je Mgr. Marek Šimka, advokát, ev č. ČAK 14811 (dále jako „BP Advokáti“),
Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři s.r.o., advokátní kancelář, IČO 24784681, se sídlem Sokolovská 5/49, 186 00 Praha 8 (dále jako „Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři s.r.o., advokátní kancelář“),
Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČO 28360125, se sídlem Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno (dále jako „Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.“),
JUDr. Robert Falbr, advokát, ev č. ČAK 11907, se sídlem Kopeckého 1326/47, 169 00 Praha (dále jako „JUDr. Robert Falbr, advokát“),
Urban legal, advokátní kancelář s.r.o., IČO 17983835, se sídlem Slovákova 279/11, Veveří, 602 00 Brno (dále jako „Urban legal, advokátní kancelář s.r.o.“),
Advokátní kancelář MOORE Legal CZ, sdružení se sídlem Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava, jehož členy jsou Mgr. Jan Kubica, advokát, ev č. ČAK 07976, a JUDr. Pavel Zajíc, advokát, ev. č. ČAK 04743 (dále jako „Advokátní kancelář MOORE legal CZ“),
Nedelka Kubáč advokáti s.r.o., IČO 01894501, se sídlem Olivova 2096/4, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jako „Nedelka Kubáč advokáti s.r.o.“),
Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., IČO 29415349, se sídlem Na Poříčí 1079/3a, Nové Město, 110 00 Praha 1 (dále jako „Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o.“).

61. Jeden subjekt Úřadu výslovně sdělil, že není schopen se k otázkám Úřadu vyjádřit, neboť poskytuje právní služby v oblasti veřejných zakázek pouze v minimálním rozsahu (Momentum legal s.r.o., advokátní kancelář). U dalších pěti subjektů bylo zjištěno, že se buď samostatně nebo společně s jiným dodavatelem účastní zadávacího řízení, pročež odpovědi těchto subjektů mohly být ovlivněny jejich zájmem o účast v šetřeném zadávacím řízení, proto k nim Úřad při posuzování průzkumu trhu dále nepřihlížel (BRODEC & PARTNERS s.r.o., advokátní kancelář, JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o. a Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.). Úřad tedy měl k dispozici při posuzování šetřeného případu k dispozici celkem 21 relevantních odpovědí od dodavatelů právních služeb pohybujících se v oblasti veřejných zakázek. Z daných odpovědí dále vyplynulo, že pouze jedna advokátní kancelář by dle svého vyjádření požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zvládla splnit vlastními silami (Hartmann Jelínek Malý Moreno a partneři s.r.o., advokátní kancelář) a pět advokátních kanceláří by dle svého vyjádření bylo schopno tyto požadavky splnit ve spolupráci s jiným dodavatelem (KOUKAL LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., AK Koutná & Fáberová v.o.s., Urban legal, advokátní kancelář s.r.o., Kruták & Partners, advokátní kancelář s.r.o., Advokátní kancelář MOORE legal CZ). Naopak čtrnáct oslovených dodavatelů výslovně konstatovalo, že by požadavky na technickou kvalifikaci nebylo schopno splnit. Společnost Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář ve svém vyjádření neshrnula, zda by byla schopna požadavky zadavatele splnit.

IV. SPOLEČNÉ SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ SP. ZN. ÚOHS-S0482/2025/VZ

62. Úřad usnesením ze dne 8. 9. 2025 v souladu s § 140 odst. 1 správního řádu správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0481/2025/VZ a správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0482/2025/VZ spojil do společného správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0482/2025/VZ (dále jen „společné správní řízení“). Účastníky společného správního řízení S0482/2025/VZ podle § 256 zákona ve spojení s § 140 odst. 6 správního řádu jsou zadavatel, navrhovatel 1 a navrhovatel 2.

63. Dne 5. 9. 2025 obdržel Úřad žádost navrhovatele 1 z téhož dne o nařízení předběžného opatření, jímž by měl být zadavateli uložen zákaz zařadit účastníky, jejichž žádost o účast splňuje zadávací podmínky zadávacího řízení, do dynamického nákupního systému a zákaz oznámit těmto účastníkům, že byli zařazeni do tohoto dynamického nákupního systému.

64. Rozhodnutím ze dne 9. 9. 2025 Úřad žádost navrhovatele 1 o nařízení předběžného opatření zamítl. Vzhledem k tomu, že Úřad shora označená správní řízení usnesením ze dne 8. 9. 2025 spojil do společného správního řízení, neshledal Úřad důvod, aby bylo vydáno na žádost navrhovatele 1 jím požadované předběžné opatření, neboť rozhodnutím č. j. ÚOHS-29898/2025/500 ze dne 8. 8. 2025 bylo dostatečně zajištěno, aby nedošlo k ohrožení účelu vedeného správního řízení. Současně Úřad konstatoval, že v projednávaném případě není nutné zakázat zadavateli samotné zavedení dynamického nákupního systému, jak požaduje navrhovatel 1, nýbrž postačuje toliko zákaz uzavírat jednotlivé smlouvy na veřejné zakázky, který byl zadavateli uložen výše označeným rozhodnutím.

65. Usnesením ze dne 16. 9. 2025 stanovil Úřad účastníkům společného správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

66. Usnesením ze dne 19. 9. 2025 Úřad vyhověl žádosti zadavatele ze dne 18. 9. 2025 a prodloužil účastníkům společného správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

67. Dne 22. 9. 2025 Úřad obdržel přípis od zadavatele, ve kterém zadavatel informoval o dalších úkonech provedených v zadávacím řízení.

68. Dne 30. 9. 2025 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření k podkladům ze dne 30. 9. 2025“), ve kterém zadavatel především trvá na všech svých předchozích vyjádřeních. Dále se zadavatel vyjadřuje k Úřadem provedenému průzkumu trhu, přičemž je přesvědčen, že ne všichni respondenti byli vybráni správně. Zadavatel například nesouhlasí s oslovením některých dodavatelů, kteří praktikují právo samostatně, bez zaměstnanců, koncipientů či trvale spolupracujících advokátů. Dále nesouhlasí s oslovením malých advokátních kanceláří s malým obratem, neboť se dle jeho názoru nejedná o subjekty disponující zkušenostmi s poskytováním právních služeb pro složité a odborně náročné projekty.

69. Zadavatel dále z odpovědí relevantních dodavatelů dovozuje, že zpochybňují požadavek na zkušenost s přednáškovou nebo publikační činností. Zadavatel nicméně trvá na tom, že v rámci poskytování právních služeb a činnosti advokátních kanceláří je zcela běžné, že se tito dodavatelé v rámci své praxe věnují i publikační a přednáškové činnosti a nečiní jim žádný problém tuto kvalifikaci prokázat. Z odpovědí je dále zřejmé, že většina respondentů by samostatně požadavky technické kvalifikace nesplnila a nesestavila realizační tým splňující požadavky zadavatele, přičemž zadavatel v této souvislosti poukazuje na to, že není neobvyklé, aby se poskytovatelé právních služeb sdružili do společnosti, případně si poskytují poddodávky, aby se mohli účastnit zadávacích řízení.

70. Zadavatel tedy doporučuje Úřadu, aby k odpovědím nepřihlížel, neboť respondentům položil sugestivní otázku, byl osloven špatný okruh dodavatelů (resp. skutečně relevantních dodavatelů odpovědělo na tuto žádost velmi málo, většina odpovědí je od dodavatelů, kteří nemají zkušenosti s tak velkým zadavatelem, jakým je zadavatel, a nejde tedy o dodavatele relevantní) a jednak některé odpovědi obsahují soukromý názor nezkušeného dodavatele vyplývající z neznalosti.

71. Dne 1. 10. 2025 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele 1 z téhož dne k podkladům rozhodnutí, ve kterém se vyjadřuje zejména k provedenému průzkumu trhu. Navrhovatel 1 zejména dovozuje, že 18 advokátních kanceláří považuje za problematický a obtížně splnitelný alespoň jeden z požadavků zadavatele na doložení zkušeností s významnými službami uvedenými v odst. 4.4.3. písm. b), c), d), i) a j) zadávací dokumentace, přičemž řada Úřadem oslovených advokátních kanceláří považuje za problematické zejména požadavky na doložení alespoň jedné reference spočívající v publikační nebo přednáškové činnosti. Navrhovatel 1 pak cituje odpovědi konkrétních dodavatelů, kterými potvrzuje své argumenty obsažené v návrhu a rovněž argumenty navrhovatele 2. Navrhovatel 1 proto trvá na tom, že závěry průzkumu potvrzují, že zadavatel nastavil podmínky technické kvalifikace v čl. 4 zadávací dokumentace v rozporu se zásadami přiměřenosti a zákazu diskriminace ve smyslu § 6 a § 73 odst. 6 zákona, neboť uvedené podmínky nijak neověřují schopnost dodavatelů plnit předmět zakázky, selektivně zvýhodňují některé dodavatele a omezují hospodářskou soutěž.

72. Navrhovatel 1 dále poukazuje na to, že společnost MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, která podala žádost o účast do šetřeného zadávacího řízení, je ve střetu zájmů dle § 44 odst. 2 písm. a) zákona, neboť připravila pro zadavatele intepretaci zadávacích podmínek, když vytvořila vysvětlení zadávací dokumentace a rovněž rozhodnutí o námitkách č. 1. Navrhovatel 1 proto navrhuje Úřadu, aby v kontextu okolností uvedených v návrhu č. 1, jakož i v širších souvislostech, řádně prověřil a prošetřil, jaká byla přesně úloha společnosti MT Legal s.r.o., advokátní kancelář ve vztahu k přípravě a provádění úkonů v rámci zadávacího řízení, a to především v kontextu možného spáchání přestupku dle zákona či jiného deliktu.[2]

73. Navrhovatel 2 se ve lhůtě pro vyjádření k podkladům ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Rozhodnutí ve věci č. 1

74. Dne 13. 10. 2025 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-39407/2025/500 (dále jen „napadené rozhodnutí č. 1“), v němž ve výroku I. konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení zahájeném za účelem zavedení DNS v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, když v rámci požadavků na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v odstavci 4.4.3. písm. a) zadávací dokumentace stanovil požadavek na předložení seznamu minimálně „3 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě zadávacích podmínek nadlimitní veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou min. 300 mil. Kč bez DPH zadávané zadavatelem v zadávacím řízení, přičemž zadávací dokumentace této veřejné zakázky obsahovala smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi a druh smluvních podmínek)“, čímž v důsledku kumulace požadavku na počet poskytnutých významných služeb, požadavku na vysokou předpokládanou hodnotu veřejné zakázky a taktéž požadavku na konkrétní formu smluvních podmínek stanovil cit. požadavek na prokázání technické kvalifikace nepřiměřeně, přičemž tento požadavek ve svém souhrnu vytvořil bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, když znemožnil žádat o zařazení do DNS dodavatelům, kteří disponují zkušeností s přípravou zadávacích podmínek veřejné zakázky, které obsahují smluvní podmínky FIDIC, avšak tato veřejná zakázka nedosahuje stanovené hodnoty, jelikož uvedený minimální finanční limit nemá vypovídací hodnotu ve vztahu ke zkušenostem dodavatelů předmětu plnění, které má zadavatel v úmyslu poptávat v případě zavedení DNS.

75. Ve výroku II. Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení zahájeném za účelem zavedení DNS v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 odst. 1 a 2 zákona, když v rámci požadavků na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona v odstavci 4.4.3. písm. b) zadávací dokumentace stanovil požadavek na předložení seznamu minimálně „5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě rozhodnutí o námitkách podaných dle § 241 a násl. ZZVZ“ a současně v odstavci 4.4.3. písm. c) zadávací dokumentace stanovil požadavek na předložení seznamu minimálně „5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě vyjádření zadavatele k návrhu podaného dle § 250 a násl. ZZVZ k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže“, přičemž nevymezil tato kritéria technické kvalifikace v souladu se zásadou přiměřenosti a zásadou zákazu diskriminace tak, aby odpovídala rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejných zakázek, které budou zadávány v DNS, čímž vytvořil bezdůvodnou překážku hospodářské soutěže, když znemožnil žádat o zařazení do DNS dodavatelům, kteří disponují menším počtem cit. zkušeností vymezených zadavatelem, ačkoliv tento by byl dostačující, jelikož oba typy požadovaných referencí prokazují obdobné zkušenosti, a znemožnil podat žádost o účast dodavatelům, kteří disponují obdobným typem zkušenosti spočívající v poskytování služby dodavateli, namísto zadavateli, když se jedná rovněž o uznatelný typ zkušenosti.

76. Ve výroku III. Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení zahájeném za účelem zavedení DNS v rozporu s § 139 odst. 4 písm. d) zákona ve spojení s § 6 odst. 1 zákona, když v bodu 7.2. zadávací dokumentace nespecifikoval kompletní výčet kritérií hodnocení, když k dílčímu kritériu kvality uvedl, že „bude upřesněno ve výzvě k podání nabídky, může se jednat o zkušenosti garantů, pracnost plnění v člověkohodinách apod.“, čímž neposkytl dodavatelům zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro zvážení účasti v DNS.

77. Ve výroku IV. Úřad jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele podle § 263 odst. 3 zákona zrušil zadávací řízení a ve výroku V. podle § 266 odst. 1 zákona Úřad zadavateli uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

Řízení o rozkladu č. 1

78. Dne 29. 10. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky proti napadenému rozhodnutí č. 1 rozklad zadavatele ze dne 28. 10. 2025 (dále jen „rozklad č. 1“). Zadavatel ve svém rozkladu rozporoval závěry Úřadu komplexní právní argumentací, nicméně rovněž uvedl, že upravil všechny (dle Úřadu) problematické zadávací podmínky. Zadavatel proto vyjádřil své přesvědčení, že změnami zadávací dokumentace na zavedení DNS zcela odstranil rozpor zadávací dokumentace na zavedení DNS se zákonem vyjádřený Úřadem v napadeném rozhodnutí č. 1. Tento DNS již byl zaveden a opatření k nápravě spočívající ve zrušení zadávacího řízení na zavedení DNS, jak jej nařídil Úřad, považuje zadavatel nadále za bezpředmětné. Zadavatel proto v rozkladu č. 1 navrhl zrušení napadaného rozhodnutí č. 1 a zastavení správního řízení.

79. Usnesením ze dne 29. 10. 2025 Úřad určil navrhovatelům lhůtu pro vyjádření se k rozkladu č. 1.

80. Dne 6. 11. 2025 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele 1 k rozkladu č. 1 z téhož dne. Navrhovatel 1 tvrdí, že důvody pro zrušení zadávacího řízení trvají. Navrhovatel 1 ve svém vyjádření brojí i proti modifikovanému znění zadávacích podmínek a navrhuje rozklad č. 1 zamítnout, napadené rozhodnutí č. 1 potvrdit a rozšířit jeho odůvodnění o další diskriminační požadavky. Navrhovatel 1 dále poukazuje na dlouhodobou praxi zadavatele, kdy jsou smluvní podmínky FIDIC používány ve standardizované podobě. Tyto podmínky, zejména jejich zvláštní část, jsou dle navrhovatele 1 v České republice schvalovány Centrální komisí Ministerstva dopravy, přičemž zadavatelé nemají pravomoc je dále modifikovat. Z uvedeného navrhovatel 1 dovozuje, že požadavek na zkušenost se smluvními podmínkami FIDIC je účelový, neboť ve skutečnosti neověřuje žádné specifické odborné znalosti nad rámec běžné přípravy zadávací dokumentace. Navrhovatel 1 dále trvá na tom, že schopnost dodavatele přizpůsobit smluvní dokumentaci konkrétnímu právnímu řádu a obchodnímu vztahu lze ověřit nejen prostřednictvím jeho zkušeností s konkrétními standardizovanými smluvními podmínkami (FIDIC), ale především na základě ověření jeho schopnosti samostatně vytvořit či modifikovat komplexní smlouvu o dílo včetně obchodních podmínek tak, aby odpovídala specifikům dané zakázky. Navrhovatel 1 rovněž namítá, že smluvní podmínky FIDIC jsou v praxi využívány převážně zadavateli v oblasti velkých dopravních staveb, zejména samotným zadavatelem. Požadavek na zkušenost s FIDIC tak fakticky omezuje okruh potenciálních dodavatelů na subjekty, které již zadavateli v minulosti právní služby poskytovaly, čímž dochází k jejich neodůvodněnému zvýhodnění a k nepřípustnému zužování hospodářské soutěže. Tento postup podle navrhovatele 1 směřuje ke vzniku tzv. „vendor lock in“ a je v rozporu se zásadami rovného zacházení, zákazu diskriminace a transparentnosti. Na základě uvedeného navrhovatel 1 uzavírá, že samotný požadavek na zkušenost s přípravou zadávací dokumentace obsahující smluvní podmínky FIDIC je diskriminační a nepřiměřený, a ani jeho zmírnění spočívající ve snížení počtu požadovaných referencí a vypuštění minimální hodnoty zakázky, které zadavatel provedl v reakci na napadané rozhodnutí Úřadu, nezbavuje tento požadavek jeho nezákonné povahy.

81. Navrhovatel 1 považuje za nepřiměřený a diskriminační rovněž požadavek na doložení významných služeb spočívajících v přednáškové, školící a publikační činnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek. Podle navrhovatele tento požadavek nijak nevypovídá o praktické schopnosti dodavatelů poskytovat kvalitní právní služby při řešení konkrétních a reálných právních problémů v zadávacích řízeních. Navrhovatel 1 zdůrazňuje, že hlavním předmětem plnění dílčích zakázek zadávaných v rámci dynamického nákupního systému má být zejména příprava zadávací dokumentace, vedení zadávacích řízení a zastupování zadavatele v řízeních před Úřadem a správními soudy. Pokud by zadavatel případně poptával i přednáškovou či publikační činnost, půjde podle navrhovatele pouze o okrajové plnění, které nemůže odůvodnit stanovení samostatného kvalifikačního požadavku. Navrhovatel 1 dále uvádí, že skutečnost, že se někteří odborníci na právo veřejných zakázek systematicky nevěnují publikační nebo přednáškové činnosti, neznamená, že by nebyli schopni tyto služby v případě potřeby kvalifikovaně poskytnout. Podle jeho názoru je schopnost srozumitelně vysvětlit problematiku práva veřejných zakázek přirozenou součástí odborné způsobilosti kvalitního právního poradce, a nelze ji mechanicky odvozovat od počtu publikací či absolvovaných přednášek. Navrhovatel rovněž poukazuje na to, že mu není známo, že by zadavatel v minulosti publikační nebo přednáškovou činnost v oblasti veřejných zakázek systematicky poptával. Požadavek na doložení takových zkušeností proto považuje za účelový a způsobilý neodůvodněně vyloučit z účasti v zadávacím řízení řadu jinak kvalifikovaných dodavatelů. Na závěr navrhovatel 1 konstatuje, že skutečnost, že zadavatel výše popsané kvalifikační požadavky ani po změně zadávací dokumentace nevypustil, znamená, že zadávací podmínky zůstávají diskriminační a nepřiměřené, a nadále tak trvají důvody pro zrušení zadávacího řízení.

82. Úřad dne 10. 11. 2025 obdržel vyjádření navrhovatele 2 k rozkladu č. 1 z téhož dne. Navrhovatel 2 souhlasí s napadeným rozhodnutím č. 1, které korigovalo nezákonný postup zadavatele. Nesouhlasí ale s některými závěry Úřadu, zejména s tím, že zadavatel nemusel DNS rozdělit na kategorie. Dále navrhovatel 2 kritizuje i zadavatelem modifikovaný požadavek na zkušenost se smluvními podmínkami FIDIC, neboť zadavatel používá FIDIC jen u stavebních zakázek, ale DNS má sloužit pro všechny druhy zakázek. Tento požadavek tedy omezuje kvalifikaci pouze na dodavatele, kteří mají zkušenost se stavebními zakázkami. Zadavatel současně poptává samostatnou zakázku na poradenství k FIDIC, což dokazuje, že v nyní řešeném DNS specialisty na FIDIC nepotřebuje. Navrhovatel 2 Úřadu navrhuje, aby zakázal zadavateli zadávat v DNS veřejné zakázky, neboť zadavatel stanovil zadávací podmínky v zadávacím řízení, kterým zavedl dynamický nákupní systém, v rozporu se zákonem.

83. V rámci řízení o rozkladu č. 1 předseda Úřadu doplnil podklady rozhodnutí o dokumenty prokazující, že zadavatel (Úřadem označené za nezákonné) zadávací podmínky změnil. Účastníkům řízení byla usnesením ze dne 21. 11. 2025 stanovena lhůta 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

84. Žádný z účastníků možnosti vyjádřit se k novým podkladům rozhodnutí nevyužil.

Rozhodnutí předsedy Úřadu č. 1

85. Po projednání rozkladu předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-47269/2025/162 ze dne 3. 12. 2025, které nabylo právní moci dne 4. 12. 2025 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí č. 1“ nebo „rozhodnutí předsedy Úřadu č. 1“), zrušil napadené rozhodnutí č. 1 a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

86. Předseda Úřadu ve svém rozhodnutí konstatoval, že Úřad napadeným rozhodnutím č. 1 nerozhodl o celém meritu věci, ale toliko o té části návrhů, ve které shledal pochybení zadavatele. Části zadávací dokumentace tímto rozhodnutím dotčené zadavatel v reakci na napadené rozhodnutí změnil, a to ještě v době před právní mocí napadeného rozhodnutí č. 1. Výroky napadeného rozhodnutí č. 1 týkající se porušení zákona zadavatelem tak pozbyly oporu ve skutkovém stavu věci. V této souvislosti předseda Úřadu konstatoval, že pokud budou mít navrhovatelé výhrady rovněž proti změněným zadávacím podmínkám, patrně jim nezbude než zahájit proces obrany proti nezákonnému postupu zadavatele znovu. Dále předseda Úřadu konstatoval, že Úřad se se zbývající částí návrhů navrhovatelů v rámci výrokové části rozhodnutí nijak nevypořádal. Tato část návrhů navrhovatelů nebyla zamítnuta podle § 265 zákona, Úřad tedy fakticky o této části návrhu nerozhodl. Tyto části zároveň směřují proti zadávacím podmínkám [body 4.4.3. písm. d), e), f), g), i), j), k), l) zadávací dokumentace], jichž se výroky napadeného rozhodnutí, a tedy ani zadavatelem přijaté opatření k nápravě, nikterak netýkají. Protože neodpadl celý předmět řízení, nelze správní řízení zastavit pro bezpředmětnost žádosti. Z tohoto důvodu předseda Úřadu přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí č. 1 a vrácení věci Úřadu k novému projednání. V další části rozhodnutí předsedy Úřadu č. 1 jsou uvedeny podrobné důvody, které vedly ke zrušení napadeného rozhodnutí č. 1.

Nové projednání věci Úřadem

87. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 10. 12. 2025 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

88. Usnesením ze dne 15. 12. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

89. Dne 18. 12. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky podání navrhovatele 2 z téhož dne, jehož obsahem bylo zpětvzetí návrhu ze dne 10. 7. 2025, a to v celém rozsahu.

90. Dne 22. 12. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele 1 k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém sděluje, že respektuje závěry předsedy Úřadu obsažené v druhostupňovém rozhodnutí č. 1, nicméně nesouhlasí s názorem, že by v důsledku změn zadávací dokumentace provedených zadavatelem museli navrhovatelé případné nezákonnosti nového znění zadávacích podmínek znovu napadat prostřednictvím samostatného řízení. Podle navrhovatele 1 je naopak povinností Úřadu v pokračujícím řízení meritorně přezkoumat, zda zadavatelem provedené změny skutečně odstranily všechny namítané nezákonnosti. Navrhovatel 1 v této souvislosti poukazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0120/2017/VZ-12218/2017/541/JCh ze dne 12. 4. 2017, z něhož dovozuje povinnost Úřadu zabývat se obsahem změněných zadávacích podmínek a posoudit, zda jimi došlo k nápravě namítaného protiprávního stavu, a teprve poté případně rozhodnout o zastavení řízení či o uložení nápravného opatření.

91. Navrhovatel 1 trvá na stanovisku, že i po změně zadávací dokumentace provedené dne 27. 10. 2025 zůstávají dány důvody pro zrušení zadávacího řízení. Konkrétně navrhovatel 1 uvádí, že změna zadávací dokumentace spočívající v redukci požadavku na jedinou referenční zakázku spočívající v přípravě zadávacích podmínek obsahujících smluvní podmínky FIDIC bez stanovení minimální hodnoty zakázky je zcela nedostatečná, neboť neodstraňuje samotnou nezákonnost požadavku na zkušenost se smluvními podmínkami FIDIC. Navrhovatel 1 dále namítá, že zadavatel ani po změně zadávací dokumentace nevypustil kvalifikační požadavky na doložení zkušeností s přednáškovou a publikační činností v oblasti zadávání veřejných zakázek. Tyto požadavky navrhovatel 1 považuje za nepřiměřené a diskriminační, neboť nesouvisejí s hlavním předmětem plnění dílčích zakázek zadávaných v rámci DNS a nevypovídají o praktické schopnosti dodavatele poskytovat kvalitní právní služby. Navrhovatel 1 v této souvislosti odkazuje na svou dřívější argumentaci uplatněnou v námitkách, návrhu a ve vyjádření k rozkladu, na níž plně setrvává.

92. Zadavatel se ve lhůtě pro vyjádření k podkladům ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

93. Usnesením ze dne 7. 1. 2026, o němž byli účastníci řízení vyrozuměni přípisem z téhož dne, Úřad v zájmu dodržení zásady uvedené v § 6 odst. 2 správního řádu a v zájmu urychlení řízení vyloučil ze společného správního řízení dle § 140 odst. 3 správního řádu správní řízení ve věci návrhu navrhovatele 2, které je dále vedeno samostatně pod sp. zn. ÚOHS-S0482/2025/VZ. Důvodem je skutečnost, že Úřad přistoupil podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu k zastavení tohoto správního řízení, zatímco v řízení sp. zn. ÚOHS-S0481/2025/VZ ve věci návrhu navrhovatele 1, které je nadále vedeno samostatně, Úřad vydává toto rozhodnutí.

94. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-00907/2026/500 ze dne 8. 1. 2026 Úřad nařídil předběžné opatření, přičemž uložil zadavateli zákaz uzavírat smlouvy na veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0481/2025/VZ.

95. Usnesením č. j. ÚOHS-01097/2026/500 ze dne 9. 1. 2026 Úřad podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu zastavil správní řízení ve věci návrhu navrhovatele 2, neboť citovaný navrhovatel vzal dne 18. 12. 2025 svou žádost, tj. návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zpět.

96. Po vyloučení správního řízení ve věci návrhu navrhovatele 2 ze společného řízení a jeho samostatném projednání se Úřad v předmětném správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0481/2025/VZ dále zabýval již pouze skutečnostmi obsaženými v návrhu navrhovatele 1.

V. SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ SP. ZN. ÚOHS-S0481/2025/VZ

Rozhodnutí ve věci č. 2

97. Dne 19. 1. 2026 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-02212/2026/500 (dále jen „napadené rozhodnutí č. 2“), v němž ve výroku I. konstatoval, že se správní řízení v části návrhu č. 1 v tom rozsahu, ve kterém návrh směřuje proti požadavkům na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, které jsou vymezeny v odstavci 4.4.3. písm. a) a c) zadávací dokumentace, podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu zastavuje, neboť žádost navrhovatele 1, tj. jeho návrh, se v této části stala zjevně bezpředmětnou, a to s ohledem na skutečnost, že zadavatel v rámci dokumentu »VYSVĚTLENÍ, ZMĚNA NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAVEDENÉHO DYNAMICKÉHO NÁKUPNÍHO SYSTÉMU (dále jen „DNS”) č. 4 - 5«, který byl na profilu zadavatele uveřejněn dne 27. 10. 2025, provedl podstatnou změnu výše označených zadávacích podmínek.

98. Výrokem II. napadeného rozhodnutí č. 2 Úřad návrh navrhovatele 1 s výjimkou té části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno, podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nezjistil důvody pro uložení nápravného opatření.

Řízení o rozkladu č. 2

99. Dne 3. 2. 2026 obdržel Úřad proti napadenému rozhodnutí č. 2 rozklad navrhovatele 1 z téhož dne (dále jen „rozklad č. 2“). Navrhovatel 1 setrvává na názoru, že napadené podmínky technické kvalifikace jsou nezákonné, neboť nereflektují složitost předmětu veřejné zakázky a jejich splnění nedokládá schopnost potenciálních dodavatelů zakázku plnit. Navrhovatel 1 má za to, že ve vztahu k původnímu požadavku na současné doložení dvou samostatných okruhů referenčních služeb, tj. pěti referencí na přípravu rozhodnutí o námitkách a zároveň pěti referencí na zpracování vyjádření k návrhu došlo v důsledku změny zadávací dokumentace k odstranění její nezákonné povahy. Rozklad č. 2 tedy směřuje pouze proti požadavku na zkušenost s FIDIC a požadavku na zkušenost s přednáškovou činností a publikační činností.[3]

100. Co se týče požadavku na zkušenost s FIDIC, podle názoru navrhovatele 1 není naplněna ani jedna z podmínek § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu, a nebyl proto dán důvod pro zastavení řízení. Navíc zastavení řízení v rozsahu, v jakém navrhovatel 1 napadal nezákonnost požadavku na zkušenost s FIDIC, ubírá navrhovateli 1 právo na meritorní přezkoumání nezákonnosti uvedené kvalifikační podmínky. Podle názoru navrhovatele 1 nedošlo ke skutkové změně kvalifikační podmínky na požadavek na zkušenost s FIDIC v rozsahu, který by odůvodňoval zastavení řízení o příslušné části návrhu, neboť diskriminační požadavek na zkušenost s FIDIC zůstal v zadávacích podmínkách zachován.

101. Navrhovatel 1 nesouhlasí se závěrem Úřadu, že v důsledku změny zadávací dokumentace došlo k takové změně požadavku na zkušenost s FIDIC, která by odůvodňovala zastavení řízení o-hledně příslušné části návrhu č. 1. Předmět řízení byl ve vztahu k požadavku na zkušenost s FIDIC ze strany navrhovatele 1 totiž vymezen mimo jiné tak, že navrhovatel 1 Úřadu navrhuje přezkoumání požadavku na doložení zkušeností s přípravou zadávacích podmínek obsahující smluvní podmínky FIDIC. Zadavatel sice změnil původní požadavek na zkušenost s FIDIC, ale požadavek na zkušenost s přípravou zadávací dokumentace obsahující FIDIC samotný, proti kterému navrhovatel 1 také od počátku brojí, však zadavatel v zadávacích podmínkách ponechal. Navrhovatel 1 je tak přesvědčen, že ani druhá podmínka pro zastavení řízení pro bezpředmětnost nebyla splněna, neboť nenastala situace, kdy případné meritorní posouzení Úřadem nemůže mít vliv na postavení žadatele.

102. S částečným zamítnutím návrhu navrhovatel 1 taktéž nesouhlasí. Kritizuje, že skutečnost, že v DNS budou zadávány přednáškové a publikační činnosti, převzal Úřad pouze z tvrzení zadavatele, aniž by pravdivost takových tvrzení jakkoliv ověřoval. Prostým tvrzením o tom, že příslušné plnění zamýšlí zadavatel v rámci zadávané zakázky poptávat, by navíc bylo možné odůvodnit jakýkoliv kvalifikační požadavek. Vzhledem k tomu, že čím podrobnější a přísnější požadavky zadavatel zvolí, tím vyšší nároky mají být kladeny na jejich odůvodnění, měl Úřad i u požadavku na zkušenost s přednáškovou a publikační činností klást daleko větší nároky ohledně jejich zdůvodnění, když sám uvedl, že přednášková činnost v oblasti zadávání veřejných zakázek je činnost do jisté míry specifická oproti jiným činnostem, které v této oblasti vykonává poskytovatel právních služeb. Úřad měl po zadavateli minimálně požadovat doložení konkrétních činností, které zadavatel plánuje v DNS poptávat, případně důkaz o tom, že takové služby v minulosti zadavatel využíval.

103. Navrhovatel 1 se také domnívá, že zadavatel slučuje v rámci jedné veřejné zakázky věcně nesouvisející plnění. Za právní služby v oblasti zadávání veřejných zakázek lze totiž podle názoru navrhovatele 1 obvykle považovat služby spojené s přípravou zadávacích podmínek pro příslušného zadavatele, jeho zastupování v zadávacích řízeních a případně v procesních úkonech v rámci námitkového řízení nebo řízení před Úřadem, nikoliv však přednáškovou nebo publikační činnost. Jde tak o skrytou diskriminaci. Podle názoru navrhovatele 1 neobstojí ani argument, že příprava odborné publikace nebo předávání informací a zkušeností zaměstnancům zadavatele vyžaduje zvláštní schopnosti a znalosti. Podle názoru navrhovatele 1 v sobě schopnost poskytovat kvalitní právní služby v oblasti zadávání veřejných zakázek na praktické úrovni inherentně zahrnuje i schopnost o problematice práva veřejných zakázek přednášet, pořádat semináře nebo publikovat odborné články. Navíc pokud Úřad ve vztahu ke kvalifikačním podmínkám na doložení zkušenosti s přednáškovou a publikační činností uzavřel, že by neměly být pro dodavatele obtížně dosažitelné, je takový závěr v rozporu se šetřením trhu, které Úřad v posuzované věci provedl.

104. Usnesením ze dne 4. 2. 2026 Úřad určil zadavateli lhůtu pro vyjádření se k rozkladu č. 2.

105. Dne 10. 2. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k rozkladu č. 2 z téhož dne. Zadavatel v něm uvádí, že se ztotožňuje s napadeným rozhodnutím č. 2. Zadavatel zdůrazňuje, že podstatně změnil zadávací podmínky tak, že podmínky, proti kterým navrhovatel 1 podal návrh, již neexistují, a tedy Úřad nemohl rozhodnout o jejich zákonnosti. Navrhovateli 1 ani nebylo odňato právo na přezkum, protože mohl podat nové námitky proti změněné zadávací dokumentaci.

106. Ohledně požadavku na zkušenost s přednáškovou a publikační činností zadavatel uvádí, že tyto činnosti představují indikátor odborné autority, schopnosti systematické práce s judikaturou a schopnosti komplexně a srozumitelně prezentovat právní závěry, požadavek je přitom minimální (jedna přednáška či jeden odborný článek za 5 let). Úřad správně vyhodnotil, že přednášková i publikační činnost mají funkční vazbu na právní služby, které budou v DNS poptávány. Úřad argumenty zadavatele nepřevzal mechanicky, ale v odůvodnění rozhodnutí je podrobil kritické úvaze. Podle zadavatele nejde o nepřiměřené omezení hospodářské soutěže, když má požadavek legitimní účel. Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad č. 2 zamítl.

Rozhodnutí předsedy Úřadu č. 2

107. Po projednání rozkladu č. 2 předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-11282/2026/162 ze dne 1. 4. 2026, které nabylo právní moci dne 2. 4. 2026 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí č. 2“ nebo „rozhodnutí předsedy Úřadu č. 2“), změnil výrok I. napadeného rozhodnutí č. 2 (kterým Úřad v části správní řízení zastavil pro bezpředmětnost, neboť zadavatel příslušné návrhem napadené zadávací podmínky po zahájení správního řízení změnil/napravil) a zrušil výrok II. (kterým ve zbytku Úřad návrh zamítl). Ke změně výroku I. předseda Úřadu zdůraznil, že v oblasti přezkumu veřejných zakázek je nutné použít speciální úpravu § 257 písm. i) zákona, nikoli obecné ust. § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. Změna zadávacích podmínek představuje zrušení původního přezkoumávaného úkonu a jeho nahrazení novým, přičemž další meritorní přezkum by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie. Předseda Úřadu proto změnil právní kvalifikaci výroku I. napadeného rozhodnutí č. 2 tak, že správní řízení v části odpovídající návrhu v tom rozsahu, ve kterém návrh směřuje proti požadavkům na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, které jsou vymezeny v odstavci 4.4.3. písm. a) a c) zadávací dokumentace, zastavil podle § 257 písm. i) zákona, neboť zadavatel zrušil přezkoumávané úkony. K námitce navrhovatele 1, že mu bylo zastavením správního řízení v této části odňato právo na meritorní přezkum sporných zadávacích podmínek, předseda Úřadu uvedl, že přezkum může směřovat pouze k těm zadávacím podmínkám, které existovaly v době podání návrhu. Jakmile byly podmínky změněny, vzniká navrhovateli nové právo brojit proti jejich novému znění novými námitkami a návrhem. Tento postup je ve skutečnosti ku prospěchu dodavatelů, neboť nejsou limitováni koncentrací řízení vážící se k původnímu návrhu.[4]

108. Dále se předseda Úřadu ve svém rozhodnutí věnoval kvalifikačním požadavkům na přednáškovou a publikační činnost. Předseda Úřadu souhlasil s obecnými východisky o účelu kvalifikace a o tom, že přednášková či publikační činnost může být indikátorem odbornosti, nicméně konstatoval, že v daném případě chybí přímá a nezbytná vazba těchto požadavků na předmět plnění DNS, na jehož zavedení byla veřejná zakázka zadávána. Předseda Úřadu v této souvislosti zdůraznil, že DNS je nástrojem určeným k pořizování běžného a obecně dostupného plnění, a tomu musí odpovídat i struktura a přísnost kvalifikačních požadavků. Pokud zadavatel definuje předmět plnění velmi široce jako „poskytování právních služeb v oblasti zadávání VZ“ a současně požaduje reference k činnostem, které mají tvořit pouze okrajovou a nahodilou část plnění, jde o nepřiměřené omezení hospodářské soutěže. Předseda Úřadu výslovně uvedl, že ne každý erudovaný odborník v oblasti práva veřejných zakázek publikuje či přednáší, a takový požadavek vede ke skryté diskriminaci dodavatelů, kteří jsou jinak plně způsobilí veřejnou zakázku realizovat. Předseda Úřadu dále akcentoval rozdíl mezi kvalifikací a hodnocením nabídek. Kvalifikace má fungovat jako základní „hrubé síto“ způsobilosti; jemnější rozlišování odborných kvalit dodavatelů náleží do hodnoticích kritérií jednotlivých zakázek zadávaných v DNS. Požadovat již ve fázi zařazování do DNS splnění kvalifikace vztahující se k marginálním částem plnění je v rozporu se zásadou přiměřenosti. Vzhledem k těmto závěrům předseda Úřadu zrušil výrok II. napadeného rozhodnutí č. 2.

Nové projednání věci Úřadem

109. Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, přípisem ze dne 10. 4. 2026 vyrozuměl účastníky o pokračování správního řízení.

110. Usnesením ze dne 15. 4. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

111. Dne 22. 4. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, ve kterém sděluje, že upravil (dle předsedy Úřadu) problematické zadávací podmínky tak, že ze zadávací dokumentace zcela odstranil požadavky na předložení zkušeností s publikační a přednáškovou činností. Zadavatel se domnívá, že výše uvedenou změnou zadávacích podmínek, kdy došlo k odstranění vybraných podmínek kvalifikace, se probíhající správní řízení stalo bezpředmětným a jako takové by je měl Úřad zastavit podle § 257 písm. i) zákona.

112. Navrhovatel 1 se ve lhůtě pro vyjádření k podkladům ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

VI. ZÁVĚRY ÚŘADU

113. Úřad – vázán právními názory předsedy Úřadu uvedenými v druhostupňovém rozhodnutí č. 2 – přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí rozhodl výrokem I. tohoto rozhodnutí podle § 257 písm. i) zákona o zastavení řízení v části odpovídající návrhu č. 1 v tom rozsahu, ve kterém návrh směřuje proti kvalifikačním požadavkům vymezeným v odstavci 4.4.3. písm. i) a j) zadávací dokumentace. Dále Úřad výrokem II. rozhodl o tom, že se návrh č. 1 v části, ve které směřuje proti kumulativnímu nastavení požadavků na technickou kvalifikaci, které byly vymezeny v odstavci 4.4.3. zadávací dokumentace, podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona[5] a správního řádu

114. Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

115. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

116. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

117. Podle § 28 odst. 1 písm. c) zákona se pro účely zákona kvalifikací rozumí způsobilost a schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku,

118. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

119. Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

120. Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona v nadlimitním režimu může zadavatel požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

121. Podle § 73 odst. 6 zákona pokud zadavatel požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, musí v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit,

a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a

b) minimální úroveň pro jejich splnění.

122. Podle § 79 odst. 1 věty první zákona zadavatel stanoví kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě.

123. Podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat seznam významných dodávek nebo významných služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení ceny a doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

124. Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona k prokázání kritérií technické kvalifikace zadavatel může požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

125. Podle § 138 odst. 1 zákona zadavatel může zavést dynamický nákupní systém, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.

126. Podle § 139 odst. 6 zákona zadavatel posoudí soulad žádostí o účast, které obdržel ve lhůtě pro podání žádostí o účast, se zadávacími podmínkami. Zadavatel vyloučí z účasti v zadávacím řízení jeho účastníky, jejichž žádost o účast nesplňuje zadávací podmínky, a ostatní účastníky zadávacího řízení zařadí do dynamického nákupního systému. Zařazení do dynamického nákupního systému zadavatel bez zbytečného odkladu oznámí účastníku zadávacího řízení.

127. Podle § 139 odst. 7 zákona se dynamický nákupní systém považuje za zavedený v okamžiku doručení oznámení o zařazení do dynamického nákupního systému poslednímu z účastníků zadávacího řízení, kteří podali žádost o účast.

128. Podle § 139a odst. 1 zákona je zadavatel oprávněn v průběhu trvání dynamického nákupního systému změnit nebo doplnit zadávací podmínky obsažené v zadávací dokumentaci. Změna nebo doplnění zadávací dokumentace musí být uveřejněna nebo oznámena dodavatelům stejným způsobem jako zadávací podmínka, která byla změněna nebo doplněna.

129. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

130. Podle § 257 písm. i) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě.

Zjištěné skutečnosti

131. Požadavky na kvalifikaci zadavatel vymezil v čl. 4 zadávací dokumentace.

132. V bodě 4.3. zadávací dokumentace zadavatel stanovil kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) zákona, když „(…) požaduje, aby se na realizaci zakázky podílely následující osoby splňující uvedené požadavky zadavatele:

a) min. 3 advokáti – garanti (členové realizačního týmu odpovědní za poskytování právních služeb), přičemž každý z nich musí splňovat tyto požadavky zadavatele:

(i) musí disponovat oprávněním vykonávat advokacii v ČR pokrývající v plném rozsahu předmět této veřejné zakázky,

(ii) praxe u minimálně tří významných zakázek, jejichž předmětem byla jedna či více z významných služeb, jak jsou popsány v čl. 4.4.3. této zadávací dokumentace a současně dohromady musí všichni garanti splňovat praxi minimálně u každé[6] z významných služeb uvedených v čl. 4.4.3. této zadávací dokumentace,

(iii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, příp. poddodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem[7].“

133. V bodě 4.4. zadávací dokumentace zadavatel vymezil kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona, když stanovil, že dodavatel je povinen prokázat splnění minimálních požadavků zadavatele na realizaci významných služeb dodavatelem předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení na zavedení DNS včetně uvedení doby jejich poskytnutí a identifikace objednatele.

134. V odstavci 4.4.3. původní zadávací dokumentace zadavatel požaduje, aby dodavatel předložil seznam významných služeb poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, přičemž zadavatel konkrétně požaduje „(…) praxi dodavatele spočívající v realizaci:

a) 3 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě zadávacích podmínek nadlimitní veřejné zakázky s předpokládanou hodnotou min. 300 mil. Kč bez DPH zadávané zadavatelem v zadávacím řízení, přičemž zadávací dokumentace této veřejné zakázky obsahovala smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi a druh smluvních podmínek)

b) 5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě rozhodnutí o námitkách podaných dle § 241 a násl. ZZVZ

c) 5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě vyjádření zadavatele k návrhu podaného dle § 250 a násl. ZZVZ k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

d) 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v přípravě správní žaloby proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

e) 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou koncesí ve smyslu § 174 a násl. ZZVZ

f) 3 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou dynamických nákupních systémů ve smyslu § 138 a násl. ZZVZ

g) 3 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou rámcových dohod ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ

h) 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou vertikální a/nebo horizontální spolupráce ve smyslu § 11, § 12 a násl. ZZVZ

i) 1 významné služby spočívající ve školící a/nebo přednáškové činnosti na odborných seminářích či odborných konferencích v oblasti zadávání veřejných zakázek

j) 1 významné služby spočívající v publikační činnosti v odborných a/nebo recenzovaných periodikách v oblasti zadávání veřejných zakázek

k) 5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou změn závazků ve smyslu § 222 a násl. ZZVZ

l) 5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 ZZVZ

m) 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou hodnocení nabídek ve smyslu kritéria zkušenosti členů realizačního týmu

Účelem stanoveného kvalifikačního požadavku je prokázání zkušeností s poskytováním právních služeb v oblasti veřejného zadávání.“.

135. Zadavatel obdržel ve stanovené lhůtě celkem 7 žádostí o účast, přičemž ve třech případech se jedná o společnou žádost o účast, kterou podávají vždy dvě advokátní kanceláře (případně advokátní kancelář a samostatný advokát), které za účelem jejího podání uzavřely smlouvu o společnosti v souladu s ustanovením § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Celkem 10 subjektů tedy vyjádřilo zájem o poskytování právních služeb v rámci šetřeného DNS.

136. Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že dne 23. 10. 2025 došlo k zavedení dynamického nákupního systému, do něhož bylo zařazeno všech sedm účastníků zadávacího řízení.

137. Dne 27. 10. 2025 zadavatel na profilu zadavatele[8] uveřejnil dokument »VYSVĚTLENÍ, ZMĚNA NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAVEDENÉHO DYNAMICKÉHO NÁKUPNÍHO SYSTÉMU (dále jen „DNS”) č. 4 - 5«, ze kterého vyplývá, že zadavatel zadávací podmínky změnil, a upravil tak znění zadávací dokumentace. Téhož dne zadavatel na profilu zadavatele uveřejnil i nové znění zadávací dokumentace a rovněž odeslal oznámení o této skutečnosti do Věstníku veřejných zakázek.

138. Požadavek upravený v odstavci 4.4.3. písm. a) původní zadávací dokumentace zadavatel změnil následovně: „Zadavatel požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v přípravě zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané zadavatelem v zadávacím řízení, přičemž zadávací dokumentace této veřejné zakázky obsahovala smluvní podmínky FIDIC (bez ohledu na verzi a druh smluvních podmínek).“ Dále do odstavce 4.4.3. zadávací dokumentace zadavatel vložil nové písm. b) tohoto znění: „Zadavatel požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v přípravě zadávacích podmínek nadlimitní veřejné zakázky zadávané zadavatelem v zadávacím řízení.“.

139. Požadavky odstavce 4.4.3. písm. b) a c) původní zadávací dokumentace zadavatel upravil na nový požadavek odstavce 4.4.3. písm. c) zadávací dokumentace ve znění: „Zadavatel požaduje praxi dodavatele spočívající v realizaci 5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v přípravě námitek podaných dle § 241 a násl. ZZVZ či rozhodnutí o námitkách podaných dle § 241 a násl. ZZVZ nebo v přípravě návrhu podaného dle § 250 a násl. ZZVZ k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či vyjádření zadavatele k návrhu podaného dle § 250 a násl. ZZVZ k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, tzn. bez ohledu na skutečnost, kterou ze stran sporu dodavatel zastupoval.“

140. Dne 9. 4. 2026 zadavatel na profilu zadavatele[9] uveřejnil dokument »VYSVĚTLENÍ, ZMĚNA NEBO DOPLNĚNÍ ZADÁVACÍ DOKUMENTACE ZAVEDENÉHO DYNAMICKÉHO NÁKUPNÍHO SYSTÉMU (dále jen „DNS”) č. 6«, ze kterého vyplývá, že zadavatel zadávací podmínky opět změnil, a upravil tak znění zadávací dokumentace. Téhož dne zadavatel na profilu zadavatele uveřejnil i nové znění zadávací dokumentace a rovněž odeslal oznámení o této skutečnosti do Věstníku veřejných zakázek.

141. Změna zadávací dokumentace spočívala v tom, že zadavatel odstranil požadavky na předložení alespoň 1 významné služby spočívající ve školící a/nebo přednáškové činnosti a alespoň 1 významné služby spočívající v publikační činnosti v odborných a/nebo recenzovaných periodikách v oblasti zadávání veřejných zakázek, které byly původně upraveny v odst. 4.4.3. písm. i) a j) zadávací dokumentace.

142. Požadavky odstavce 4.4.3 písm. d), e), f), g), h), i), j) a k) zadávací dokumentace jsou tedy po její poslední změně vymezeny následovně. Zadavatel požaduje „(…) praxi dodavatele spočívající v realizaci:

(…)

d) 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v přípravě správní žaloby proti rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

e) 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou koncesí ve smyslu § 174 a násl. ZZVZ

g) 3 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou rámcových dohod ve smyslu § 131 a násl. ZZVZ

i) 5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou změn závazků ve smyslu § 222 a násl. ZZVZ

j) 5 významných služeb v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívajících v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou mimořádně nízké nabídkové ceny ve smyslu § 113 ZZVZ

k) 1 významné služby v oblasti zadávání veřejných zakázek spočívající v právním poradenství přímo souvisejícím s problematikou hodnocení nabídek ve smyslu kritéria zkušenosti členů realizačního týmu“.

Právní posouzení

K výroku I. tohoto rozhodnutí

143. Navrhovatel 1 ve svém návrhu brojí zejména proti kritériím technické kvalifikace, neboť je přesvědčen, že zadavatel vymezil kritéria technické kvalifikace v rozporu s § 6 zákona (konkrétně v rozporu se zásadou přiměřenosti a zákazu diskriminace), přičemž znemožnil dodavatelům, kteří by byli schopni kvalifikovaně poskytovat zadavateli právní služby v odpovídající kvalitě, účast v zadávacím řízení. Navrhovatel 1 ve svém návrhu konkretizuje určitá kritéria technické kvalifikace, která byla dle jeho názoru stanovena v rozporu se zákonem.

144. Konkrétně navrhovatel 1 brojí mj. proti požadavkům specifikovaným v odst. 4.4.3. písm. i) a j) (původní) zadávací dokumentace, které spočívají v předložení alespoň jedné zkušenosti se službou spočívající ve školící a/nebo přednáškové činnosti na odborných seminářích či odborných konferencích v oblasti zadávání veřejných zakázek a alespoň jedné zkušenosti se službou spočívající v publikační činnosti v odborných a/nebo recenzovaných periodikách v oblasti zadávání veřejných zakázek. Navrhovatel 1 trvá na tom, že skutečnost, zda má dodavatel právních služeb zkušenosti s publikační nebo přednáškovou činností, nevypovídá o tom, jak je prakticky schopen poskytovat klientovi právní služby při řešení konkrétních právních otázek. Přednášková a publikační činnost není indikátorem odbornosti dodavatele v oblasti veřejných zakázek, dle navrhovatele 1 se jedná pouze o subjektivní přesvědčení zadavatele, na kterém nelze zakládat kritéria technické kvalifikace. Navrhovatel 1 trvá na tom, že požadavek na publikační či přednáškovou činnost nemá bezprostřední souvislost s předmětem dynamického nákupního systému. Navíc je navrhovatel 1 přesvědčen, že zadavatel výše specifikovanými požadavky nedůvodně vylučuje z účasti v zadávacím řízení dodavatele, kteří by byli schopni plnit předmět zakázky. Pokud zadavatel plánuje v rámci DNS poptávat služby spočívající v přednáškové činnosti, jak tvrdí v rozhodnutí o námitkách č. 1, nemusí z tohoto důvodu vylučovat z účasti v zadávacím řízení všechny dodavatele, kteří zkušenostmi s přednáškovou činností nedisponují. Pro zadavatele by mělo být dostatečné ověřit si splnění tohoto požadavku při zadávání příslušné dílčí zakázky v rámci zavedeného DNS.

145. Požadavky technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) zákona zadavatel vymezil v bodě 4.4. zadávací dokumentace, ve kterém stanovil, že dodavatel je povinen prokázat splnění minimálních požadavků na realizaci významných služeb dodavatelem předložením seznamu významných služeb poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení na zavedení DNS. Minimální požadavky na realizaci významných služeb pak zadavatel vymezil v odst. 4.4.3. zadávací dokumentace.

146. Dne 9. 4. 2026 uveřejnil zadavatel na svém profilu nové znění zadávací dokumentace, ze kterého vyplývá, že zadavatel přistoupil ke změně zadávacích podmínek, kdy upravil mj. požadavky technické kvalifikace definované v odst. 4.4.3. původní zadávací dokumentace. Konkrétně pak zadavatel odstranil požadavky specifikované v odstavci 4.4.3. písm. i) a j) původní zadávací dokumentace.

147. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel v průběhu správního řízení změnil část zadávacích podmínek, proti kterým navrhovatel 1 brojí svým návrhem. Konkrétně zadavatel upustil od požadavků původně upravených v odstavci 4.4.3. písm. i) a j) původní zadávací dokumentace, na jejichž základě zadavatel požadoval předložení alespoň 1 významné služby spočívající ve školící a/nebo přednáškové činnosti a alespoň 1 významné služby spočívající v publikační činnosti v odborných a/nebo recenzovaných periodikách v oblasti zadávání veřejných zakázek. Nadále již zadavatel v souladu s novým zněním zadávacích podmínek nepožaduje předložení těchto referenčních služeb.

148. Podle § 257 písm. i) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil přezkoumávané úkony nebo přijal požadované opatření k nápravě. Komentářová literatura k citovanému ustanovení uvádí, že toto ustanovení souvisí s možností, resp. právem zadavatele učinit autoremeduru, tedy sám přijmout opatření k nápravě či zrušit úkon, který učinil v rozporu se zákonem, případně jehož zákonnost napadá navrhovatel. Jedná se kromě jiného o výraz procesní ekonomie, přičemž zadavatel k takovému kroku může přistoupit kdykoliv, tedy i po podání návrhu k Úřadu. Hranicí mu v tomto bude pouze okamžik uzavření smlouvy, případně pravomocné rozhodnutí, kterým dotčený úkon zrušil Úřad.^{^[10]}

149. Smyslem § 257 písm. i) zákona je zajistit, aby Úřad neprováděl meritorní přezkum tehdy, kdy již přezkoumávaný úkon neexistuje nebo kdy již byl zadavatelem odstraněn protiprávní stav. Uvedené ustanovení je tedy projevem zásady procesní ekonomie – správní řízení má být vedeno jen tehdy, je-li to ještě účelné.

150. Jak bylo konstatováno výše, ze zjištěných skutečností jednoznačně vyplývá, že zadávací podmínky upravené v odstavci 4.4.3. písm. i) a j) původní zadávací dokumentace byly ze zadávací dokumentace odstraněny a zadavatel již nepožaduje předložení alespoň 1 významné služby spočívající ve školící a/nebo přednáškové činnosti ani alespoň 1 významné služby spočívající v publikační činnosti v odborných a/nebo recenzovaných periodikách v oblasti zadávání veřejných zakázek. Zadavatel tak zrušil tyto původní podmínky technické kvalifikace, které byly na základě návrhu navrhovatele 1 předmětem přezkumu v předmětném správním řízení. Lze proto konstatovat, že zadavatel zrušil svůj úkon spočívající ve stanovení původních požadavků na kvalifikaci, který byl předmětem přezkumu v předmětném správním řízení na základě návrhu navrhovatele 1.

151. Je proto nutné konstatovat, že výše označené zadávací podmínky v podobě, proti které podal navrhovatel 1 námitky, resp. následně návrh k Úřadu, ke dni vydání tohoto rozhodnutí již fakticky neexistují. Došlo tedy ke zrušení původních zadávacích podmínek v těchto částech. Zrušením přezkoumávaného úkonu (v podobě zadávacích podmínek) tak ve smyslu § 257 písm. i) zákona vznikl zákonný důvod k zastavení řízení podle § 257 písm. i) zákona.

152. Jelikož v průběhu správního řízení zadavatel zrušil přezkoumávané úkony [zadávací podmínky stanovené v odstavci 4.4.3. písm. i) a j) zadávací dokumentace], Úřad rozhodl podle § 257 písm. i) zákona o zastavení řízení v této části návrhu 1 tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

153. Navrhovatel 1 je dále přesvědčen, že způsob, jakým zadavatel nastavil kritéria technické kvalifikace, kumuluje jednotlivé požadavky na zkušenosti dodavatelů, čímž nedůvodně omezuje okruh kvalifikovaných dodavatelů schopných realizovat zakázku. Navrhovatel 1 je přesvědčen, že pokud zadavatel poptává odborníky na oblast veřejných zakázek, nemusí tito odborníci kumulativně splňovat veškerá kritéria technické kvalifikace, aby byli schopni kvalitně plnit předmět jednotlivých dílčích zakázek. Vzhledem k tomu, že zadavatel bude poptávat jednotlivé zakázky na základě DNS, měl dle navrhovatele 1 v zadávací dokumentaci stanovit pouze obecné požadavky na prokázání kvalifikace v rámci práva veřejných zakázek a specifické požadavky na kvalifikaci pak případně stanovit v rámci požadavku na poskytnutí jednotlivých dílčích právních služeb poptávaných v rámci DNS. Svůj závěr opírá navrhovatel 1 zejména o rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32604/2022/500 ze dne 19. 9. 2022, sp. zn. ÚOHS-S0309/2022/VZ.

154. Zadavatel s výše uvedenými argumenty navrhovatele 1 nesouhlasí. K námitkám vztahujícím se ke kumulaci požadavků technické kvalifikace, které ve svém důsledku neověřují schopnosti dodavatelů poskytovat kvalitní právní služby, zadavatel ve svém vyjádření k návrhu č. 1 sděluje, že často nelze předvídat u dílčích zakázek, jaké oblasti práva při nich budou využity. Dílčí zakázky se totiž mohou týkat komplexního právního poradenství např. k jednotlivému projektu již od jeho začátku, kdy ani sám zadavatel nebude schopen předvídat, jaké všechny oblasti práva budou na projekt dopadat ve fázi jeho přípravy a případně i následného zadávání veřejné zakázky. Zadavatel vychází ze své dlouholeté praxe při využití externích advokátních služeb, kdy se setkává se širokou škálou svých potřeb ve vztahu k právním službám, proto potřebuje odborníky, kteří budou schopni reagovat na výzvy, které v případě právního poradenství u významných projektů mohou vyvstat a ze zadavatelovy zkušenosti i vyvstávají. Zadavatel dále poukazuje na to, že má vlastní dostatečně kvalifikovaný aparát na to, aby si administraci a obdobnou běžnou agendu v oblasti veřejných zakázek zajistil v dostatečné kvalitě sám, přičemž má zájem, aby se do dynamického nákupního systému zapojili pouze dodavatelé se zkušenostmi s poskytováním právních služeb pro složité a odborně náročné projekty.

155. K názoru navrhovatele 1, že měl zadavatel v zadávací dokumentaci stanovit pouze obecné požadavky na prokázání kvalifikace a specifické požadavky na kvalifikaci pak případně stanovit v rámci dílčích právních služeb poptávaných v rámci DNS, zadavatel sděluje, že s tímto nesouhlasí. Zadavatel je přesvědčen, že při zadávání veřejných zakázek v zavedeném DNS není možné stanovovat dodatečná kritéria kvalifikace. DNS funguje na principu užšího řízení a kvalifikace se prokazuje při podávání žádostí o účast.

156. Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že zadávací podmínky, mezi něž patří i podmínky technické kvalifikace, jsou nejvýznamnějším zdrojem informací, na jejichž základě zpracovávají dodavatelé své žádosti o účast a své nabídky, proto je třeba na jejich zákonné stanovení klást velký důraz. Obecná pravidla pro stanovení zadávacích podmínek upravuje ustanovení § 36 zákona, které ve svém odst. 1 určuje, že zadávací podmínky nemohou být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně (přímo nebo nepřímo) zaručovaly konkurenční výhodu či aby vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

157. Citované ustanovení zákona tak jednak umožňuje zadavateli požadovat v zadávacím řízení podmínky způsobilé naplnit potřeby zadavatele, které jsou sledovány realizací zadávacího řízení, na straně druhé chrání férovou soutěž o toto plnění. Ačkoli je nepochybné, že obecně nelze po zadavateli požadovat, aby stanovené zadávací podmínky měly na všechny dodavatele vždy stejný dopad, případně stanovené omezení musí být vždy odůvodněné oprávněnými potřebami zadavatele s ohledem na poptávaný předmět plnění.

158. Úřad k tomuto dále dodává, že zadávacími podmínkami jsou rovněž požadavky na prokázání technické kvalifikace (pokud je zadavatel stanoví, tedy pokud hodlá technickou kvalifikaci dodavatelů pro plnění veřejné zakázky ověřovat). K požadavkům na technickou kvalifikaci Úřad konstatuje, že při posuzování takových požadavků zadavatele je třeba vycházet z jejich účelu, kterým je objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu subjektů, jež poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat. Prostřednictvím kritérií technické kvalifikace by tak mělo dojít k ověření personálních a technických kapacit dodavatele, případně k ověření jeho odborných schopností a zkušeností, pokud jsou nezbytné k plnění veřejné zakázky. Cílem je zajistit, aby byla smlouva na plnění veřejné zakázky uzavírána jen s takovým dodavatelem, u něhož jsou v nejvyšší možné míře vyloučeny pochybnosti o tom, že bude reálně schopen v požadované kvalitě a včas, tedy řádně, dodat předmět plnění veřejné zakázky. Tím je minimalizováno riziko zadavatele, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace plnění, jež je předmětem veřejné zakázky. Adekvátně nastavená kritéria technické kvalifikace jsou tedy „sítem“, které má zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Zadavatel však také může vymezením kritérií technické kvalifikace, zejména stanovením příliš přísných kritérií prokázání způsobilosti dodavatele, nebo dokonce jejich zcela neodůvodněným stanovením, výrazným způsobem ovlivnit okruh dodavatelů, mezi jejichž nabídkami bude v závěrečné fázi zadávacího řízení vybírat, resp. v daném případě omezit okruh dodavatelů, kteří budou moci být zařazeni do dynamického nákupního systému.

159. Stanovení konkrétních kritérií technické kvalifikace je tak sice plně v gesci zadavatele, ten je ovšem při jejich výběru nucen respektovat jednotlivá zákonná ustanovení, v nichž se zároveň odráží i základní zásady postupu zadavatele uvedené v § 6 zákona, zejména pak zásada zákazu diskriminace a zásada přiměřenosti. Ve vztahu k zásadě přiměřenosti Úřad uvádí, že zadavatel je povinen kvalifikační kritéria, jakož i všechny jiné zadávací podmínky stanovit přiměřeně, ve vztahu k podmínkám technické kvalifikace pak zejména přiměřeně s ohledem na rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky.

160. Jak bylo konstatováno výše, navrhovatel 1 ve svém návrhu vyjadřuje přesvědčení, že způsob, jakým zadavatel nastavil kritéria technické kvalifikace, kumuluje jednotlivé požadavky na zkušenosti dodavatelů, čímž nedůvodně omezuje okruh plně kvalifikovaných dodavatelů schopných realizovat zakázku. Navrhovatel 1 je přesvědčen, že pokud zadavatel poptává odborníky na oblast veřejných zakázek, nemusí tito odborníci kumulativně splňovat veškerá kritéria technické kvalifikace, aby byli schopni kvalitně plnit předmět jednotlivých dílčích zakázek.

161. Úřad uvádí, že s ohledem na takto obecně formulované námitky navrhovatele 1, které nesměřují vůči konkrétním dílčím požadavkům, nýbrž proti údajné „kumulaci“ kritérií technické kvalifikace jako celku, přistoupil Úřad k obecnému posouzení podmínek technické kvalifikace stanovených zadavatelem v odstavci 4.4.3 zadávací dokumentace, které nebyly dotčeny změnou zadávací dokumentace [konkrétně odst. 4.4.3. písm. d), e), f), g), h), i), j) a k) nového znění zadávací dokumentace]. Úřad je přesvědčen, že zadavatelem vymezené podmínky technické kvalifikace lze považovat za odpovídající předmětu plnění veřejných zakázek na právní služby, které budou zadávány v rámci šetřeného DNS, neboť se ve většině případů jedná o právní služby spojené s instituty běžně užívanými v oblasti veřejných zakázek (problematika koncesí, DNS, vertikální nebo horizontální spolupráce, změn závazků ve smyslu § 222 zákona, MNNC ve smyslu § 113 zákona, hodnocení nabídek apod.). Z požadavků nevyplývá, že by jejich účelem byla jakákoli forma nepřípustné kumulace vedoucí k nedůvodnému omezení okruhu potenciálních dodavatelů. Naopak se jeví, že jejich smyslem je zajistit, aby dodavatel, který bude do DNS zařazen, disponoval odborností umožňující komplexní řešení všech právních otázek, které mohou při zadávání veřejných zakázek v rámci šetřeného DNS v praxi nastat, a to jak ve fázi samotného zadávacího řízení, tak v navazujících přezkumných či soudních řízeních. Úřad tyto požadavky nepovažuje za nepřiměřené, neboť se jedná o právní služby, které se dotýkají standardní agendy v oblasti zadávání veřejných zakázek. Zadavatel požaduje doložení zkušenosti s právním poradenstvím souvisejícím s problematikou např. rámcových dohod, změn závazků, dynamických nákupních systémů, mimořádně nízké nabídkové ceny a hodnocení nabídek ve smyslu kritéria zkušenosti členů realizačního týmu, přičemž všechny uvedené oblasti představují v praxi veřejného zadávání běžně se vyskytující instituty, se kterými se poskytovatel právních služeb v této oblasti pravidelně setkává. Požadavek na doložení zkušeností s poskytováním právních služeb v souvislosti s těmito instituty tak jednoznačně nevytváří nedůvodné překážky hospodářské soutěže, ale naopak vypovídá o schopnosti dodavatele poskytovat právní služby i ve vztahu k těmto konkrétním problémům, které mohou při zadávání veřejných zakázek vyvstat a běžně vyvstávají.

162. Jak bylo konstatováno výše, zadavatel není schopen předem jednoznačně určit, jaké konkrétní právní služby bude v rámci DNS poptávat. Je přitom představitelné a zcela běžné, že poptávka může zahrnovat kombinaci více oblastí, například zadavatel může realizovat zadávací řízení za účelem uzavření rámcové dohody a současně v této souvislosti řešit problematiku MNNC. Stejně tak si lze představit případ, kdy zadavatel bude poptávat právní služby související s problematikou koncesí a současně bude potřebovat právní služby související s hodnocením nabídek apod. Nelze přitom vyloučit, že v průběhu zadávání veřejných zakázek v rámci DNS dojde k uplatnění námitek, návrhů na zahájení přezkumného řízení před Úřadem, v důsledku čehož se zadavatel bude bránit i podáním správní žaloby proti rozhodnutí předsedy Úřadu. Požadavek na doložení zkušenosti s přípravou správní žaloby tak rovněž nelze vnímat jako excesivní, nýbrž jako logický doplněk odborných zkušeností v oblasti veřejných zakázek. Nelze tak uzavřít, že by kumulace požadavků na odborné zkušenosti byla nezákonná či nepřiměřená, naopak přispívá k tomu, aby se DNS účastnili pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni pokrýt všechny služby, které mohou být v rámci DNS poptávány.

163. Pokud jde o počet požadovaných referencí, nelze jej rovněž považovat za excesivní. Zadavatel požaduje pouze jednu zkušenost související s přípravou správní žaloby, problematikou koncesí, s problematikou vertikální nebo horizontální spolupráce a problematikou hodnocení nabídek, tři zkušenosti související s problematikou DNS a stejně tak s rámcovými dohodami a pět zkušeností souvisejících se změnou závazků a dále s MNNC, přičemž Úřad je přesvědčen, že takto vymezený počet je přiměřený povaze a složitosti předmětu DNS a rovněž poskytuje zadavateli dostatečnou záruku o praxi dodavatele. Vyšší počet referencí (ať už se jedná v tomto případě o 3 nebo o 5 referencí) totiž zvyšuje pravděpodobnost, že se dodavatel s daným institutem veřejných zakázek nesetkal pouze okrajově, ale že se jím musel zabývat v různých souvislostech a v různých situacích. Což znamená, že měl možnost se zabývat těmito instituty opakovaně, analyzovat je a hledat odpovídající řešení. Taková opakovaná zkušenost přirozeně zvyšuje odbornou znalost a ovlivňuje kvalitu poskytovaných právních služeb.

164. S ohledem na výše uvedené Úřad uzavírá, že na základě výše popsaných obecných námitek navrhovatele 1 nelze konstatovat, že by zkoumané požadavky technické kvalifikace byly stanoveny v rozporu se zákonem, neboť mají jasnou a přímou vazbu na předmět DNS a nevytvářejí bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Úřad proto neshledal, že by jejich kumulace vedla k nedůvodnému omezení okruhu potenciálních dodavatelů, neboť odpovídají legitimnímu cíli zadavatele, a to zajistit účast odborně způsobilých dodavatelů, kteří jsou schopni realizovat veškeré právní služby, jež mohou být v rámci šetřeného DNS zadávány.

165. Z uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele 1 v rozsahu námitek směřujících proti kumulativnímu nastavení požadavků na technickou kvalifikaci, zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i

1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

2. Skils s.r.o. advokátní kancelář, Křižovnické nám. 193/2, 110 00 Praha 1

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Směrnice státního podniku č. 10-S-19.12 (5/2018) účinná od 3. 4. 2025

[2] V této věci byl Úřadem zaevidován podnět sp. zn. ÚOHS-P0911/2025/VZ

[3] Kumulaci kritérií technické kvalifikace jako celku už navrhovatel v rozkladu nezmiňuje, lze mít tedy za to, že proti ní již

nebrojí.

[4] Rozhodnutí předsedy Úřadu č. 2 nabylo právní moci dne 2. 4. 2026, přičemž v uvedeném rozsahu tak bylo o části návrhu navrhovatele 1 pravomocně rozhodnuto. Úřad se proto těmito otázkami v rámci tohoto rozhodnutí již dále nezabýval.

[5] Pro úplnost Úřad dodává, že některá níže uvedená a v šetřené věci užitá ustanovení zákona spadají pod část čtvrtou zákona, jež obecně vymezuje postup zadavatele v nadlimitním režimu. S ohledem na skutečnost, že podle § 138 odst. 1 zákona platí, že zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení, přičemž pro užší řízení se použijí i pravidla pro nadlimitní režim, jsou tedy uvedená ustanovení i z nich plynoucí závěry týkající se citovaných ustanovení zákona použitelné i pro zadávací řízení realizované za účelem zavedení DNS, tj. i pro nyní šetřené zadávací řízení (kdy ani z jiných ustanovení zákona týkajících zavedení dynamického nákupního systému nevyplývá opak).

[6] Tzn. jedna služba od každé z významných služeb uvedených v čl. 4.4.3. této zadávací dokumentace.

[7] V Čestném prohlášení o odborném personálu bude uvedena související smlouva. Za pracovní nebo obdobný poměr je považován i trvale spolupracující advokát.

[8] Dostupné zde: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003026/zakazka/798887

[9] Dostupné zde: https://tenderarena.cz/dodavatel/seznam-profilu-zadavatelu/detail/Z0003026/zakazka/798887

[10] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-1-9]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 16279/2026/500spisová značka: S0481/2025/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 16279/2026/500
spisová značka: S0481/2025/VZ