číslo jednací: 11128/2026/500
spisová značka: S0036/2026/VZ

Instance	I.
Věc	Stavba polní cesty část VPC 2.6.1, VPC 2.16 a část VPC 2.5.1 v k. ú. Olešná u Radnic
Účastníci	Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj PROMO REAL GROUP s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	20. 5. 2026 (výroky I. a VI. rozhodnutí)
Související rozhodnutí	11128/2026/500 17962/2026/162
Dokumenty	2026_S0036.pdf 661 KB

Spisová značka: ÚOHS-S0036/2026/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-11128/2026/500

Brno 24. 3. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 14. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha,
navrhovatel – PROMO REAL GROUP s.r.o., IČO 29093236, se sídlem Božkovské náměstí 17/21, 326 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 18. 9. 2017 Mgr. Janem Kocinou, advokátem, ev. č. ČAK 17340, se sídlem Malá 43/6, 301 00 Plzeň,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavba polní cesty část VPC 2.6.1, VPC 2.16 a část VPC 2.5.1 v k. ú. Olešná u Radnic“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 29. 9. 2025 pod systémovým číslem P25V00002398,

rozhodl takto

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – PROMO REAL GROUP s.r.o., IČO 29093236, se sídlem Božkovské náměstí 17/21, 326 00 Plzeň – ze dne 14. 1. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavba polní cesty část VPC 2.6.1, VPC 2.16 a část VPC 2.5.1 v k. ú. Olešná u Radnic“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 29. 9. 2025 pod systémovým číslem P25V00002398, se v části návrhu obsažené pod bodem 5. týkající se nevedení interní metodiky pro účely posuzování kritérií pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, a v části návrhu obsažené pod bodem 7. týkající se nedodržení zadavatelem předpokládaných termínů v rámci citovaného zadávacího řízení, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, zastavuje, neboť návrhu v předmětných částech nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Stavba polní cesty část VPC 2.6.1, VPC 2.16 a část VPC 2.5.1 v k. ú. Olešná u Radnic“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 29. 9. 2025 pod systémovým číslem P25V00002398, pravidlo stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 citovaného zákona, když v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2025 o vyloučení navrhovatele – PROMO REAL GROUP s.r.o., IČO 29093236, se sídlem Božkovské náměstí 17/21, 326 00 Plzeň – z výše jmenovaného zadávacího řízení dostatečně konkrétně a jednoznačně nepopsal a neodůvodnil rozhodné skutečnosti, vztahující se ke kvalifikovanému následku a intenzitě pochybení kterými prokazuje důvody vyloučení navrhovatele pro nezpůsobilost dle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) citovaného zákona, čímž učinil svůj postup při vyloučení navrhovatele netransparentním, přičemž uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

III.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle ustanovení § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ruší rozhodnutí ze dne 15. 12. 2025 o vyloučení navrhovatele – PROMO REAL GROUP s.r.o., IČO 29093236, se sídlem Božkovské náměstí 17/21, 326 00 Plzeň – z účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Stavba polní cesty část VPC 2.6.1, VPC 2.16 a část VPC 2.5.1 v k. ú. Olešná u Radnic“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 29. 9. 2025 pod systémovým číslem P25V00002398, včetně oznámení ze dne 15. 12. 2025 o vyloučení cit. navrhovatele z účasti v zadávacím řízení na cit. veřejnou zakázku, a současně ruší i všechny následné úkony citovaného zadavatele učiněné v zadávacím řízení na uvedenou veřejnou zakázku.

IV.

Zadavateli – Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ukládá zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Stavba polní cesty část VPC 2.6.1, VPC 2.16 a část VPC 2.5.1 v k. ú. Olešná u Radnic“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 29. 9. 2025 pod systémovým číslem P25V00002398, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0036/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele – PROMO REAL GROUP s.r.o., IČO 29093236, se sídlem Božkovské náměstí 17/21, 326 00 Plzeň – ze dne 14. 1. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele při zadávání citované veřejné zakázky.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, v návaznosti na ustanovení § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – ukládá povinnost

uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

VI.

Řízení o žádosti navrhovatele – PROMO REAL GROUP s.r.o., IČO 29093236, se sídlem Božkovské náměstí 17/21, 326 00 Plzeň – aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil zadavateli – Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha – povinnost nahradit citovanému navrhovateli náklady právního zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0036/2026/VZ ve věci návrhu citovaného navrhovatele ze dne 14. 1. 2026 na zahájení řízení o přezkoumání úkonů citovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Stavba polní cesty část VPC 2.6.1, VPC 2.16 a část VPC 2.5.1 v k. ú. Olešná u Radnic“ ve zjednodušeném podlimitním řízení, jehož výzva k podání nabídek byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 29. 9. 2025 pod systémovým číslem P25V00002398, se podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť žádost citovaného navrhovatele je zjevně právně nepřípustná.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, IČO 01312774, se sídlem Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „zákon“) dne 29. 9. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00002398 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Stavba polní cesty část VPC 2.6.1, VPC 2.16 a část VPC 2.5.1 v k. ú. Olešná u Radnic“ (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).

2. Předmětem veřejné zakázky je dle bodu 2.1 „Podrobný popis předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „rekonstrukce a výstavba polní cesty jako společného zařízení podle schváleného návrhu pozemkových úprav v katastrálním území Olešná u Radnic, okr. Rokycany. Zájmové území pro realizaci polní cesty se nachází na jihovýchodním okraji obce Olešná. Stavbu tvoří níže uvedené hlavní stavební objekty, součástí je i náhradní výsadba 20 ks stromů.“

3. Dne 16. 12. 2025 bylo navrhovateli doručeno Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 15. 12. 2025 (dále jen „oznámení o vyloučení“), jehož přílohou bylo Rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení ze dne 15. 12. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“).

4. Navrhovatel podal dne 22. 12. 2025 proti rozhodnutí o vyloučení námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), které zadavatel odmítl rozhodnutím ze dne 6. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, a právnímu zástupci navrhovatele – Mgr. Janu Kocinovi, advokát, ev. č. ČAK 17340, se sídlem Malá 43/6, 301 00 Plzeň –dne 7. 1. 2026.

5. S ohledem na skutečnost, že zadavatel nevyhověl navrhovatelem podaným námitkám a vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s argumentací zadavatele, na jejímž základě zadavatel podané námitky ve smyslu § 245 odst. 2 zákona odmítl, podal navrhovatel dne 14. 1. 2026 u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. OBSAH NÁVRHU

6. Navrhovatel úvodem svého návrhu uvedl, že mu dne 15. 12. 2025 bylo doručeno rozhodnutí o vyloučení, kde zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele z účasti na zadávacím řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, a proti němuž navrhovatel podal dne 22. 12. 2025 námitky, které zadavatel prostřednictvím rozhodnutí o námitkách odmítl.

7. V další části návrhu navrhovatel konstatoval, že z hlediska přezkumu rozhodnutí o vyloučení je ze strany Úřadu podstatný pouze text rozhodnutí o vyloučení, resp. tvrzení a důvody v něm uvedené, což znamená, že absenci těchto tvrzení a důvodů nelze zhojit jejich uvedením např. v rozhodnutí o námitkách. Dle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách rozvedl svou argumentaci týkající se důvodů vyloučení, čímž však s ohledem na rozhodovací praxi Úřad nelze dle navrhovatele nahradit nedostatečnou argumentaci zadavatele v rozhodnutí o vyloučení. Navrhovatel dále doplnil, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl tvrzení, která jsou sporná mezi navrhovatelem a zadavatelem, a která nejsou dostatečně konkrétní a podložena relevantními důkazy, a tudíž na jejich základě nelze dovodit, že byly splněny podmínky pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Navrhovatel dále uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení mj. neuvedl, v čem lze spatřovat smluvní pokutu jako jinou srovnatelnou sankci, což činí rozhodnutí o vyloučení nepřezkoumatelným.

8. K rozhodnutí o námitkách navrhovatel v návrhu konstatoval, že zadavatel se řádným způsobem nezabýval jednotlivými námitkami navrhovatele, konkrétně, z jakého důvodu zadavatel nereagoval na výzvy k prodloužení termínu plnění, proč došlo k podpisu dodatků bezprostředně před termínem předání díla či v druhém případě po termínu předání díla, jaký je důvod na straně zadavatele, proč tento odmítl zodpovědnost za způsobená prodlení při plnění veřejných zakázek, či proč zadavatel nesouhlasil se zápisy ve stavebních denících.

9. Dále navrhovatel v návrhu uvedl, že, jak vyplývá z rozhodnutí o vyloučení, bylo hlavním důvodem vyloučení navrhovatele vyúčtování smluvní pokuty za prodlení s dokončením dvou veřejných zakázek, které navrhovatel v minulosti pro zadavatele plnil. V případě veřejné zakázky „Polní cesta HPC 1 v k. ú. Loučim“ (dále jen VZ Loučim) zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl porušení v podobě neohlášeného přerušení stavebních prací, a to od 25. 3. 2025, což je dle zadavatele v rozporu s čl. V odst. 2 smlouvy o dílo na zhotovení stavby ze dne 13. 11. 2024 (dále jen „smlouva o dílo VZ Loučim“), a na což byl navrhovatel dne 11. 4. 2025 písemně upozorněn. K údajnému přerušení stavebních prací navrhovatel v návrhu uvedl, že toto není založené na pravdě, jelikož ze zápisů ve stavebním deníku vyplývá, že práce byly ve dnech 25. 3. 2025 až 12. 4. 2025 prováděny. Dále navrhovatel dodal, že dle smlouvy o dílo není povinen být přítomen na stavbě 24 hodin 7 dní v týdnu, naopak za podstatné porušení se dle této smlouvy považuje přerušení po dobu delší než 3 měsíce, což v daném případě nenastalo. Dalším pochybením v rámci VZ Loučim, které zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení, byla absence stavebního deníku na staveništi, což je porušení čl. XI odst. 4 smlouvy o dílo VZ Loučim. K tomu navrhovatel dodal, že uvedená povinnost byla po celou dobu realizace díla dodržena, jak vyplývá ze zápisů ve stavebním deníku. Navrhovatel doplnil, že je s obdivem, že zadavatel na údajné porušení neuplatnil smluvní sankci tak, jak mu umožnuje smlouva o dílo VZ Loučim, ačkoliv konstatoval, že se jednalo o závažné pochybení. Jako poslední pochybení v rámci VZ Loučim zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl nedodržení termínu předání díla, k čemuž navrhovatel se stavba byla zahájena dle harmonogramu, avšak v průběhu plnění veřejné zakázky se vyskytly vady na straně zadavatele, konkrétně nesrovnalosti v projektové dokumentaci, pro které nebylo možné, do doby jejich odstranění, pokračovat ve stavebních pracích. Navrhovatel dále uvedl, že zadavatele z důvodu vad projektové dokumentace dne 17. 4. 2025 vyzval k prodloužení termínu plnění, na což zadavatel nikterak nereagoval. V poslední řadě navrhovatel uvádí, že ani jeden z podepsaných dodatků ke smlouvě o dílo VZ Loučim neřešil prodloužení termínu předání díla, ačkoliv sám zadavatel změny v provádění díla, na které upozorňoval navrhovatel, odsouhlasil. Navrhovatel tak shrnuje, že provedl veškeré dostupné kroky k tomu, aby prodlení s předáním díla byla co nejmenší, kdy toto prodlení v konečném výsledku trvalo pouze 18 dní, a to, ačkoliv reálně existovaly překážky na straně zadavatele, pro které nemohlo být po určitou dobu plněno, na což zadavatel reagoval nikoliv změnou termínu předání díla, jak žádal navrhovatel, nýbrž uplatněním smluvní pokuty z prodlení.

10. Jako další označil zadavatel v rozhodnutí o vyloučení veřejnou zakázku „Polní cesta HPC 7 v k. ú. Přívozec“ (dále jen „VZ Přívozec“), kde shledal pochybení rovněž v nedodržením termínu předání díla, a dále v neplatnosti výzvy k převzetí díla. Navrhovatel v návrhu uvedl, že postup při plnění VZ Přívozec byl obdobný jako u VZ Loučim, tj. že existovaly vady v projektové dokumentaci na straně zadavatele, pro které navrhovatel nemohl po danou dobu pokračovat ve stavebních pracích, a pro které se rovněž dostal do prodlení s předáním díla, i přesto, že zadavatele vyzýval k posunutí termínu předání, což se událo bez jakékoliv zpětné reakce zadavatele. Dále navrhovatel doplnil, že i přes vše výše uvedené se mu podařilo dílo dokončit, s prodlením pouhých 17 dnů, pročež zadavatel následně uplatnil smluvní pokutu z prodlení. K neplatnosti výzvy k převzetí díla navrhovatel pouze konstatoval, že není zřejmé, o jaké porušení smlouvy o dílo ze dne 20. 11. 2024 (dále jen „smlouva o dílo VZ Přívozec“) se má jednat, a dodal, že v rámci dané výzvy se řešilo pouze doložení dokumentace ke stavbě, kdy stavba samotná byla již dokončena.

11. Ke shora uvedeným tvrzeným pochybením, resp. důvodům pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, navrhovatel dále v návrhu uvedl, že tyto jednak nenastaly, a i v případě, že by nastaly, jednalo se o jednorázová nepodstatná porušení, která jsou zcela marginální při plnění výše uvedených smluv o dílo, z čehož vyplývá, že ani při součtu všech uvedených pochybení se nemůže jednat o důvod pro vyloučení z účastni na zadávacím řízení. Navrhovatel dále odkázal na čl. 57 odst. 4 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, ze které dle navrhovatele vyplývá, že pluralitu pochybení nelze dovozovat z pochybení učiněných v rámci vícero smluvních vztahů, ale pouze jednoho smluvního vztahu. Ve vztahu k pojmu „vážné pochybení“ navrhovatel dále v návrhu odkázal na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie, dle níž se uvedený pojem obvykle vztahuje k jednání subjektu, které svědčí o zlém úmyslu nebo nedbalosti určité závažnosti, což u navrhovatele při plnění dotčených veřejných zakázek nelze dovodit. Navrhovatel nadto dodal, že po dobu svého působení nebyl vyloučen z účasti na zadávacích řízeních, a jen pro zadavatele realizoval od roku 2016 do roku 2025 celkem 19 veřejných zakázek v celkové hodnotě 179 253 712,36 Kč bez DPH, kdy všechny tyto veřejné zakázky řádně dokončil, tj. jediné výhrady, které kdy zadavatel vznesl, byly výhrady vůči prodlení 17 a 18 dnů při plnění VZ Loučim a VZ Přívozec, což v kontextu výše uvedeného celkového plnění nemůže být důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

12. Navrhovatel dále s ohledem na tvrzená pochybení doplnil, že se dotázal zadavatele, zda tento vede interní metodiku ohledně posouzení kritérií pro vylučování ze zadávacího řízení, přičemž mu zadavatel odpověděl, že žádnou takovou interní metodiku nevede, a při vylučování postupuje v souladu se zákonem a s ohledem na individuální okolnosti každé jedné veřejné zakázky. Navrhovatel je toho názoru, že takovýto postup zadavatele je netransparentní a v potenciálním rozporu se zásadou zákazu diskriminace podle § 6 zákona.

13. Navrhovatel dále ke smluvní pokutě uvedl, že tato sama o sobě nemohla v předmětných veřejných zakázkách být důvodem pro vyloučení navrhovatele, a to jelikož prodlení nebyla způsobena chybou navrhovatele, nýbrž vadami v projektové dokumentaci a nečinností zadavatele, navrhovatel prováděl práce, které byly zadavatelem odsouhlaseny, ještě před podepsáním předmětného dodatku, na který musel čekat, a to s vlastními riziky, tak aby dílo bylo dokončeno co nejdříve, obě díla byla navrhovateli předána, a ten je nyní užívá, a v poslední řadě, jelikož navrhovatel po celou dobu plnění jednal v dobré víře, že zadavatel po dokončení díla nebude uplatňovat žádné sankce, jelikož při řešení komplikací na stavbě a obecně v průběhu plnění veřejné zakázky to zadavatel nikterak nezmínil.

14. Dle navrhovatele má daná smluvní pokuta charakter sankční, jelikož jejím uplatněním není dotčen nárok zadavatele na náhradu škody, kdy zadavatel by vzniklou škodu mohl uplatnit vedle smluvní pokuty, což však neučinil, neboť mu žádná škoda nevznikla. Jediným důsledkem uplatněné pokuty, je tak dle navrhovatele, získání částky odpovídající výši smluvní pokuty do veřejných prostředků. Navrhovatel dále doplnil, že prodlení 17 resp. 18 dnů není u daného typu veřejných zakázek nic neobvyklého, a může nastat i při běžném chodu věcí. Uplatnění smluvní pokuty tak dle navrhovatele nemůže samo o sobě být důvodem pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení, resp. pro jeho označení nespolehlivým dodavatelem, jelikož je nutné vzít v úvahu všechny relevantní skutečnosti a posoudit, zda riziko, že dodavatel nebyl schopen plnit dle uzavřené smlouvy, opravdu existuje.

15. K smluvním pokutám u dříve pro zadavatele plněných zakázek navrhovatel dále uvedl, že tyto byly uplatněny neoprávněně, přičemž navrhovatel jejich neoprávněnost u zadavatele rozporoval, avšak tento se k namítaným tvrzením navrhovatele nikterak nevyjádřil. Navrhovatel se tak konáním, resp. nekonáním zadavatele dostal do situace, kdy neuhrazením, v minulosti uložených pokut, které však navrhovatel považoval za neoprávněné, byl vyloučen z nyní probíhajícího zadávacího řízení. Navrhovatel dále zpochybnil i výši smluvní pokuty, která, v rámci předmětných veřejných zakázek a smluv na jejich plnění uzavřených, představovala 0,5 % bez DPH za každý započatý den prodlení, což je dle navrhovatele v rozporu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, a jako takovou činí smluvní pokutu nepřiměřenou a neplatnou.

16. Nad rámec argumentace vztahující se k údajným pochybením při plnění VZ Loučim a VZ Přívozec navrhovatel dále v návrhu uvedl, že zadavatel postupoval chybně i v rámci šetřené veřejné zakázky, kdy předpokládaný termín podpisu smlouvy byl stanoven na měsíc listopad roku 2025, kdežto rozhodnutí o vyloučení navrhovatele bylo zadavatelem vydáno dne 15. 12. 2025, tj. po předpokládaném termínu podpisu smlouvy. Uvedené dle navrhovatele svědčí o neschopnosti zadavatele dodržovat stanovené termíny v rámci zadávacích řízení, přičemž stejný zadavatel je schopný vyvozovat nespolehlivost navrhovatele z důvodu marginálního prodlení s dokončením díla.

17. S ohledem na vše výše uvedené navrhovatel žádá, aby Úřad vydal nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, tak aby byl navrhovatel nadále účastníkem zadávacího řízení, a aby zadavatel rozhodl o výběru z účastníků zadávacího řízení, včetně navrhovatele, na základě zadávací dokumentace. Navrhovatel rovněž požaduje, aby Úřad uložil zadavateli uhradit navrhovateli náklady řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

18. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 14. 1. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu ve stejný den.

19. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

20. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení přípisem ze dne 15. 1. 2026.

21. Usnesením ze dne 15. 1. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

22. Dne 26. 1. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření k návrhu“) a dokumentaci o zadávacím řízení.

Vyjádření k návrhu

23. Zadavatel v první části vyjádření k návrhu uvedl, z obsahu návrhu ani jeho příloh nevyplývá, že by navrhovatel Úřadu doložil doklad o doručení námitek zadavateli, což je dle § 251 odst. 1 zákona obligatorní přílohou návrhu, a pročež by měl Úřad dle zadavatele přezkoumat splnění obligatorních náležitostí návrhu, a pokud by shledal, že navrhovatel doklad o doručení námitek spolu s návrhem Úřadu nedoložil, tak správní řízení s odkazem na § 257 písm. d) zákona usnesením zastavit.

24. Co se týče formálních náležitostí návrhu zadavatel dále ve vyjádření k návrhu uvedl, že petit, tak jak ho formuloval navrhovatel, je nesrozumitelný, přičemž některá tvrzení v něm uvedená nemohou obstát ani z věcného hlediska. Dle zadavatele tak nemůže obstát požadavek navrhovatele, aby „byl navrhovatel nadále účastníkem zadávacího řízení a aby zadavatel rozhodl o vybrání dodavatele z účastníků (včetně navrhovatele) na základě kritérií stanovených v zadávací dokumentaci“, a rovněž aby Úřad zadavateli uložil povinnost „uhradit navrhovateli náklady řízení“, které se přímo věnuje ustanovení § 266 zákona.

25. Zadavatel dále ve vyjádření uvedl, že co se týče rozhodnutí o námitkách, tak toto navrhovatel v návrhu nikterak nenapadá, ani nepolemizuje s argumentací uvedenou v rozhodnutí o námitkách, resp. nepolemizuje se skutkových stavem projednávané věci, ale pouze bagatelizuje význam povinností, které v rámci smluvních vztahů se zadavatelem porušil, a které vedly k jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Co se týče samotného rozhodnutí o vyloučení, toto dle zadavatele obsahuje podrobný popis pochybení, kterých se navrhovatel v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení dopustil v rámci předmětných smluvních vztahů, a rovněž, jakou smluvní sankci zadavatel vůči navrhovateli uplatnil. Zadavatel se dále ve vyjádření ohrazuje proti tvrzení navrhovatele, že zadavatel dodatečně doplňoval a nahrazoval obsah rozhodnutí o vyloučení rozhodnutím o námitkách, a tudíž není pravdivé ani tvrzení navrhovatele, že byl tento ochuzen podat námitky proti tvrzením uvedeným až v rozhodnutí o námitkách.

26. Zadavatel ve vyjádření rovněž uvedl, že v případě veřejných zakázek spolufinancovaných z prostředků poskytovala dotace, jako byly VZ Loučim a VZ Přívozec, je prakticky jakékoliv pochybení, resp. nesoulad plnění veřejné zakázky s uzavřenou smlouvu, závažným porušením smluvní povinnosti s rizikem zásadního negativního dopadu do sféry zadavatele, zejm. v podobě odnětí či krácení dotace, či uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně. Zadavatel je tak toho názoru, že argumentaci zadavatele, spočívající v bagatelizaci předmětných pochybení v rámci plnění VZ Loučim a VZ Přívozec, nelze akceptovat.

27. Ve vztahu k pochybením navrhovatele v rámci VZ Loučim zadavatel ve vyjádření uvedl, že trvá na důvodech uvedených v rozhodnutí o vyloučení, resp. trvá na tom, že navrhovatel porušil smlouvu o dílo VZ Loučim, jak je uvedeno v rozhodnutí o vyloučení, přičemž intenzita těchto porušení odpovídá § 48 odst. 5 písm. d) zákona. K pochybení navrhovatele spočívajícím v neohlášeném přerušení stavebních prací zadavatel ve vyjádření uvedl, že již v dopise ze dne 11. 4. 2025 dostatečně prokázal, že neoprávněné přerušení stavebních prací navrhovatelem bylo prokázáno a řádně zaznamenáno technickým dozorem stavebníka ve zprávách z kontrolních dnů, což činí tvrzení navrhovatele, že tento realizaci díla nepřerušil, v rozporu se skutkovým stavem věci. Uvedené přerušení stavebních prací je dle zadavatele porušením čl. V odst. 2, čl. X. odst. 9 a čl. XIII. odst. 3 písm. b) bodu ii) smlouvy o dílo VZ Loučim, a současně i nedodržením harmonogramu postupu výstavby dle přílohy č. 1 smlouvy o dílo VZ Loučim. Zadavatel dále uvádí, že nelze akceptovat námitku navrhovatele dovolávající se výhrad k projektové dokumentaci, jelikož bez ohledu na jejich případnou korektnost či nekorektnost, tyto neměly, ani nemohly mít vliv na neoprávněné, resp. neohlášené přerušení prací. K porušení smluvní povinnosti spočívající v dostupnosti stavebního deníku na staveništi zadavatele ve vyjádření uvedl, že toto bylo navrhovateli vytknuto a doloženo prostřednictvím zpráv z kontrolních dnů, v dopise ze dne 11. 4. 2025, což činí existenci uvedeného pochybení za prokázanou, a nelze tak souhlasit s tvrzením navrhovatele, že stavební deník byl na staveništi dostupný, resp., že uvedená povinnost byla splněna. Zadavatel dále dodává, že nezajištění dostupnosti stavebního deníku na staveništi je porušením čl. XI. Odst. 4 smlouvy o dílo VZ Loučim. K porušení spočívajícímu v nedodržení termínu předání díla zadavatel opětovně ve vyjádření uvedl, že lhůta pro předání a převzetí dokončeného díla byla dle čl. V. odst. 3 písm. e) smlouvy o dílo VZ Loučim sjednána do 6. 6. 2025, přičemž k faktickému předání a převzetí díla došlo dne 24. 6. 2025, přičemž z protokolu o předání a převzetí díla ze dne 24. 6. 2025, které je podepsáno mj. zástupcem navrhovatele, vyplývá, že smluvní strany potvrdily, že důvody pro nedodržení lhůty zahájení a dokončení díla spočívaly na straně zhotovitele. Dále zadavatel k problematice termínu předání díla ve vyjádření dodává, že v žádném z uzavřených dodatků ke smlouvě o dílo VZ Loučim nedošlo ke změně termínu předání díla, resp. k jeho prodloužení, na základě čehož nelze akceptovat ani tvrzení navrhovatele, že k prodloužení termínu plnění došlo automaticky.

28. Ve vztahu k pochybením navrhovatele v rámci VZ Přívozec zadavatel ve vyjádření uvedl, že trvá na důvodech uvedených v rozhodnutí o vyloučení, resp. trvá na tom, že navrhovatel porušil smlouvu o dílo VZ Přívozec, jak je uvedeno v rozhodnutí o vyloučení, přičemž intenzita těchto porušení odpovídá § 48 odst. 5 písm. d) zákona. K porušení spočívajícímu v nedodržení termínu předání díla zadavatele ve vyjádření uvádí, že lhůta pro předání a převzetí dokončeného díla byla dle čl. V. odst. 3 písm. e) smlouvy o dílo VZ Přívozec sjednána do 6. 6. 2025, přičemž k faktickému předání a převzetí díla došlo dne 23. 6. 2025, přičemž z protokolu o předání a převzetí díla ze dne 23. 6. 2025, které je podepsáno mj. zástupcem navrhovatele, vyplývá, že smluvní strany potvrdily, že důvody pro nedodržení lhůty zahájení a dokončení díla spočívaly na straně zhotovitele. Dále zadavatel k problematice termínu předání díla ve vyjádření dodává, že v žádném z uzavřených dodatků ke smlouvě o dílo VZ Přívozec nedošlo ke změně termínu předání díla, resp. k jeho prodloužení, pročež dle zadavatele nelze přijmout námitku navrhovatele, že mu měl, s ohledem na navrhovatelem tvrzené chyby a nedostatky projektové dokumentace, vzniknout nárok na prodloužená termínu dokončení díla. K pochybení navrhovatele spočívajícím v neplatnosti výzvy k převzetí díla zadavatel ve vyjádření uvedl, že postup předání a převzetí díla je upraven v čl. X. odst. 19 a násl. smlouvy o dílo VZ Přívozec, kdy dle odst. 20 předmětného článku byl navrhovatel povinen písmeně oznámit zadavateli nejpozději 7 pracovních dnů před uplynutím lhůty pro ukončení prací, a k tomuto termínu předložit veškeré doklady nezbytné k předání a převzetí díla, případně ke kolaudaci stavby. Zadavatel dále shrnul, že navrhovatel nepostupoval řádně, když k datu výzvy k převzetí díla VZ Přívozec stavba nebyla dokončena a na staveništi chyběl stavební deník, a současně výzva navrhovatele nebyla učiněna ve lhůtě předvídané smlouvou o dílo VZ Přívozec.

29. Zadavatel dále ve vyjádření uvádí, že odmítá tvrzení navrhovatele, že by tento byl při potvrzování skutečností uvedených v předávacích protokolech u VZ Loučim a VZ Přívozec pod jakýmkoliv tlakem, jelikož navrhovatel dle zadavatele dobrovolně potvrdil okamžik dokončení díla a důvody svého prodlení. Zadavatel dále konstatuje, že za porušení předmětných smluv byly navrhovateli uloženy sankce ve formě smluvních pokut, a to v částce 502 575,33 Kč u VZ Loučim, a v částce 669 209,09 Kč u VZ Přívozec. K námitce navrhovatele týkající se údajné nepřiměřenosti či neplatnosti výše udělených pokut zadavatel ve vyjádření uvedl, že navrhovatel neuvedl žádné konkrétní okolnosti, které by ho vedly k takovému tvrzení.

30. K námitce navrhovatele týkající se absence interní metodiky, upravující podmínky aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona, zadavatel ve vyjádření uvedl, že tato není nijak významná z hlediska zásad postupu zadavatele podle § 6 zákona.

31. Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby Úřad správní řízení podle § 257 písm. d) zákona zastavil, neboť k návrhu navrhovatele nebyl připojen doklad o doručení námitek zadavateli, či v případě, že Úřad důvody pro zastavení dle citovaného ustanovení zákona neshledá, aby rozhodl, tak že se návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítá, jelikož nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

32. Usnesením ze dne 6. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí vyjádřil v podání ze dne 12. 2. 2026, které bylo Úřadu doručeno téhož dne. Navrhovatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele ze dne 12. 2. 2026

33. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 12. 2. 2026 uvedl, že vyjádření zadavatele k návrhu obsahuje veškeré relevantní informace, skutečnosti a vysvětlení, která má zadavatel k dispozici, přičemž aktuálně nemá žádné další doplňující informace, které by k podkladům pro vydání rozhodnutí mohl uvést.

Další průběh správního řízení

34. Dne 3. 3. 2026 Úřad vydal rozhodnutí o nařízení předběžného opatření z téhož dne, kterým uložil zadavateli zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

35. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení veškerých podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení a stanovisek předložených účastníky správního řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

36. Podle § 242 odst. 1 zákona platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

37. Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

38. Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 zákona věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

39. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Právní posouzení

40. Úřad se předně v rámci šetřené věci zabýval tím, zda byly naplněny základní podmínky, aby bylo možné se návrhem navrhovatele věcně zabývat. Jednou z těchto podmínek, která musí být pro projednání věci před Úřadem splněna, je i povinnost navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas své námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

41. Z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení, včetně stanovení zadávacích podmínek, námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

42. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

43. V šetřeném případě z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že navrhovatel podal dne 22. 12. 2025 zadavateli námitky, jimiž brojil proti svému vyloučení za zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tj. ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy navrhovatel obdržel oznámení o vyloučení, k čemuž došlo dne 16. 12. 2025.

44. Úřad ověřil obsah námitek, kdy shledal, že jejich součástí nebyly námitky uvedené v podaném návrhu, konkrétně pod bodem 5., kde navrhovatel mj. namítá, že se dotázal zadavatele, zda tento vede interní metodiku ohledně posouzení kritérií pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, přičemž zadavatel mu odpověděl, že nemá vydanou žádnou samostatnou interní metodiku ani směrnici, která by upravovala postup při aplikaci § 48 odst. 5 písm. d) zákona, jelikož tento vychází přímo ze zákonné úpravy a relevantní rozhodovací praxe dozorových a soudních orgánů, a rozhoduje vždy individuálně ve vztahu k předmětnému zadávacímu řízení. Navrhovatel dále v předmětné části návrhu uvedl, že tento postup zadavatele považuje za alarmující, zakládající netransparentnost, možnost selektivního výběru dodavatelů, a zároveň takový postup negarantuje dodržení základních zásad dle § 6 zákona, dle kterého je zadavatel mj. povinen jednat s účastníky zadávacího řízení nediskriminačně. Dále Úřad shledal, že součástí námitek nebyla ani námitka obsažená pod bodem 7 podaného návrhu, kde navrhovatel uvádí, že zadavatel postupoval v rámci zadávacího řízení vadně, jelikož předpokládaný podpis smlouvy o dílo na veřejnou zakázku byl stanoven na měsíc listopad roku 2025, kdežto rozhodnutí o vyloučení bylo zadavatelem vydáno dne 15. 12 2025, tj. až po předpokládaném termínu podpisu smlouvy o dílo, z čehož dle navrhovatele vyplývá, že zadavatel není schopen dodržet své vlastní termíny pro jednotlivé úkony v zadávacím řízení, avšak na druhou stranu dovozuje nespolehlivost navrhovatele z důvodu prodlení s dokončením díla.

45. Úřad k tomu podotýká, že ze zpřístupněné dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku před podáním návrhu k Úřadu doručil zadavateli jiná podání, jejichž obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. zákona, než námitky ze dne 22. 12. 2025, kterými navrhovatel brojil proti shora popsaným skutečnostem. Z uvedeného důvodu Úřad vycházel dále při posouzení splnění předmětné povinnosti navrhovatele (podmínky vedení správního řízení) tolik z obsahu těchto jediných námitek navrhovatele, které předcházely podání návrhu k Úřadu.

46. Úřad konstatuje, že pokud některým částem návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž jejich řádné a včasné podání je dle jazykového výkladu § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání uvedené části návrhu Úřadem. Z uvedeného důvodu Úřad správní řízení v dané části návrhu (týkající se tvrzení navrhovatele ohledně interní metodiky zadavatele ve věci vylučování ze zadávacího řízení, a týkající se údajného nedodržení harmonogramu zadávacího řízení na veřejnou zakázku ze strany zadavatele, která jsou uvedena v pouze v návrhu, nikoli v námitkách navrhovatele) podle § 257 písm. h) zákona zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

47. Závěrem této části odůvodnění rozhodnutí Úřad dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení řízení o uvedené části návrhu (viz výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to mj. s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž mj. uvedl, že lze „zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“ Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v nyní šetřené věci o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím, přistoupil též k zastavení správního řízení v jeho příslušné části formou samostatného výroku tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

48. Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

49. Dle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

50. Dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.

51. Dle § 263 odst. 2 zákona platí, že pokud zadavatel nedodrží pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

Relevantní skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

52. Dle čl. I bodu 2 smlouvy o dílo VZ Loučim je předmětem smlouvy „provedení stavby Polní cesta HPC 7 v k. ú. Loučim (dále jen ‚dílo‘) zhotovitelem v rozsahu a za podmínek ujednaných v této smlouvě a v jejích přílohách, které jsou nedílnou součástí této smlouvy.“

53. Dle čl. I bodu 2 smlouvy o dílo VZ Přívozec je předmětem smlouvy „provedení stavby Polní cesta HPC 1 v k. ú. Přívozec (dále jen ‚dílo‘) zhotovitelem v rozsahu a za podmínek ujednaných v této smlouvě a v jejích přílohách, které jsou nedílnou součástí této smlouvy.“

54. Dle čl. V bodu 2 smlouvy o dílo VZ Loučim, a rovněž dle téhož článku smlouvy o dílo VZ Přívozec: „V případě, že zhotovitel přeruší práce na předmětu díla z důvodů na jeho straně, nebo z důvodu nepředvídatelných a zároveň neodvratitelných okolností nezávislých na vůli zhotovitele, nebo na příkaz objednatele je zhotovitel povinen do 10 dnů projednat s objednatelem důvod přerušení a dohodne s ním lhůtu pro opětovné zahájení prací na díle. […] Nezahájí-li zhotovitel v dodatečné lhůtě práce nebo prohlásí před uplynutím dodatečné lhůty, že svůj závazek nesplní, může objednatel od smlouvy odstoupit. Trvá-li dočasné zastavení prací déle než tři měsíce nebo uplynula-li již původně dohodnutá doba provedení díla, je zhotovitel i objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit, nedohodnou-li se smluvní strany jinak. Toto přerušení prací nemá vliv na dohodnutou dobu plnění díla, pokud nedojde k jiné dohodě formou dodatku ke smlouvě. Avšak ani při prokázání vzniku nepředvídatelných a zároveň neodvratitelných okolností vzniklých nezávisle na vůli zhotovitele nemá zhotovitel na uzavření dodatku k této smlouvě o dílo a prodloužení lhůty k plnění právní nárok.“

55. V čl. V bodu 3 smlouvy o dílo VZ Loučim je uvedeno následující: „Dílo bude provedeno v následujících lhůtách:

a. Lhůta pro předání a převzetí staveniště: do 14 dnů od nabytí účinnosti smlouvy.

b. Lhůta pro zahájení stavebních prací: do 30 dnů od nabytí účinnosti smlouvy.

c. Lhůta pro dokončení stavebních prací: do 15.05.2025

d. Lhůta pro dokončení náhradní výsadby: do 30.04.2025

e. Lhůta pro předání a převzetí dokončeného díla: do 06.06.2025“.

56. V čl. V bodu 3 smlouvy o dílo VZ Přívozec je uvedeno následující: „Dílo bude provedeno v následujících lhůtách:

a. Lhůta pro předání a převzetí staveniště: do 14 dnů od nabytí účinnosti smlouvy.

b. Lhůta pro zahájení stavebních prací: do 30 dnů od nabytí účinnosti smlouvy.

c. Lhůta pro dokončení stavebních prací: do 15.05.2025

d. Lhůta pro předání a převzetí dokončeného díla: do 06.06.2025“.

57. Dle čl. XI bodu 1 smlouvy o dílo VZ Loučim, a rovněž dle téhož článku smlouvy o dílo VZ Přívozec je zhotovitel „povinen vést ode dne předání a převzetí staveniště stavební deník v souladu s § 166 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, do kterého zapisuje skutečnosti předepsané zákonem.“

58. Dle čl. XI bodu 4 smlouvy o dílo VZ Loučim, a rovněž dle téhož článku smlouvy o dílo VZ Přívozec „Stavební deník musí být přístupný kdykoliv v průběhu pracovní doby oprávněným osobám objednatele (včetně zaměstnanců zařazených do Oddělení investičních činností), případně jiným osobám oprávněným do stavebního deníku zapisovat.“

59. V čl. XII. bodu 17 smlouvy o dílo VZ Loučim, a rovněž v tomtéž článku smlouvy o dílo VZ Přívozec je uvedeno: „Zhotovitel se zavazuje uhradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH za každý i započatý kalendářní den prodlení s předáním dokončeného díla dle této smlouvy.“

60. Dle čl. XIII bodu 1 smlouvy o dílo VZ Loučim, a rovněž dle téhož článku smlouvy o dílo VZ Přívozec si objednatel „vyhrazuje právo na odstoupení od smlouvy v případě, že zhotovitel bude v prodlení s plněním smlouvy z důvodů na straně zhotovitele delším než 30 kalendářních dnů, nebo pokud bude provádět dílo nekvalitně, nebo v rozporu s platnými právními předpisy, nebo smlouvou.“

61. Dle čl. XIII bodu 3 smlouvy o dílo VZ Loučim, a rovněž dle téhož článku smlouvy o dílo VZ Přívozec je objednatel dále oprávněn „odstoupit od této smlouvy:

a. v případě, že probíhá insolvenční řízení proti majetku zhotovitele, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo byl konkurs zrušen proto, že majetek zhotovitele byl zcela nepostačující, nebo zhotovitel vstoupí do likvidace;

b. v případě podstatného porušení této smlouvy zhotovitelem, zejména v případě:

i. prodlení s řádným zahájením prací, předáním dílčího plnění či zhotovením díla, po dobu delší než 30 kalendářních dnů,

ii. prodlení s řádným protokolárním předáním díla delším než 30 kalendářních dnů,

iii. neoprávněného zastavení či přerušení prací na díle na dobu delší než 15 kalendářních dnů v rozporu s touto smlouvou,

iv. kdy zhotovitel využil k plnění předmětu této smlouvy poddodavatele v rozporu s nabídkou zhotovitele v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku nebo bez předchozího souhlasu objednatele,

v. kdy vyjde najevo, že zhotovitel uvedl v rámci zadávacího řízení nepravdivé či zkreslené informace, které by měly zřejmý vliv na výběr zhotovitele pro uzavření této smlouvy a nebude-li sjednána náprava,

vi. jiného porušení povinnosti dle této smlouvy, které nebude odstraněno ani v dostatečné přiměřené lhůtě 14 kalendářních dnů.“

62. V rozhodnutí o vyloučení je úvodem uvedeno, že „[z]adavatel rozhodl o vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť účastník se v posledních třech letech dopustil závažných a opakovaných pochybení při plnění smluvních povinností v souvislosti s veřejnými zakázkami zadavatele, která vedla k uplatnění smluvních sankcí a prokazatelnému porušení smluvních závazků.“ Dále je v rozhodnutí o vyloučení uvedeno, že „Tato pochybení jsou konkrétně doložena na zakázkách ‚Polní cesta HPC 7 v k. ú. Loučim‘ a ‚Polní cesta HPC 1 v k. ú. Přívozec‘ a vykazují opakované nedodržení termínů, nečinnost při realizaci, porušení povinnosti vedení stavebního deníku a neúčast na kontrolních dnech, přičemž zadavatel vůči účastníkovi uplatnil smluvní pokuty ve výši 502.575,33 Kč a 669.209,09 Kč.“

63. Z rozhodnutí o vyloučení dále vyplývá, že navrhovatel opakovaně porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo VZ Loučim, přičemž pochybení byla následující:

a) „Neohlášené přerušení stavebních prací Dne 11.04.2025 byl zhotovitel písemně upozorněn (dopisem č. j. SPU 146583/2025) na skutečnost, že od 25.03.2025 přerušil stavební činnost bez projednání s objednatelem, jak ukládá čl. V odst. 2 smlouvy. Tato povinnost je zásadní pro koordinaci stavby a minimalizaci rizik.

b) Stavební deník nebyl přístupný na staveništi Současně bylo výše uvedeným dopisem vytknuto, že na stavbě není přístupný stavební deník (porušení čl. XI odst. 4 smlouvy o dílo).

c) Nedodržení termínu předání díla Termín předání byl smluvně stanoven na 06.06.2025, skutečné předání proběhlo až 24.06.2025, tedy s prodlením 18 dnů. Objednatel na tuto skutečnost upozornil dne 09.06.2025 (dopisem č. j. SPU 232267/2025) a oznámil uplatnění smluvní pokuty.“

64. K uplatnění smluvní pokuty v rámci VZ Loučim je v rozhodnutí o vyloučení uvedeno následující: „Dne 14.07.2025 byla vyměřena (dopisem č.j. SPU 286862/2025) smluvní pokuta dle čl. XII bodu 17 smlouvy ve výši 502.575,33 Kč, což odpovídá 0,5 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den prodlení (celková cena díla po dodatcích činila 5.584.170,38 Kč bez DPH). Zhotovitel proti vyměření sankce podal dne 23.07.2025 odpor a následně jej doplnil dne 15.08.2025, přičemž argumentoval údajnými chybami v projektové dokumentaci, požadavky obce na změny a omezením přístupu ke stavbě z důvodu souběžné realizace kanalizace. Tyto skutečnosti však nebyly prokázány jako důvody, které by zhotovitele zprostily odpovědnosti za nedodržení smluvních termínů. Objednatel doložil, že zhotovitel mohl pokračovat na jiných částech díla, nepožádal o posunutí termínu dokončení stavebních prací ani termínu předání díla, a že byl opakovaně upozorněn na nečinnost. Zhotovitel sice podal odpor proti vyměření sankce, nicméně neprokázal objektivní důvody zbavující jej odpovědnosti. Uplatnění sankce bylo oprávněné vzhledem k doloženému prodlení a porušením povinností.“

65. Z rozhodnutí o vyloučení dále vyplývá, že navrhovatel porušil povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo VZ Přívozec, přičemž pochybení byla následující:

a) „Nedodržení termínů dokončení a předání díla Objednatel upozornil zhotovitele dne 12.06.2025 (dopisem č.j. SPU 239023/2025) na nedodržení termínu předání díla a oznámil uplatnění smluvní pokuty. Zhotovitel nedokončil stavební práce do 15.05.2025 ani nepředal dílo do 06.06.2025; skutečné předání proběhlo až 23.06.2025, tedy s prodlením 17 dnů. Kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne 20.06.2025 a nabylo právní moci dne 23.06.2025.

b) Neplatnost výzvy k převzetí díla Výzva zhotovitele k převzetí díla ze dne 11.06.2025 byla neplatná, neboť stavba nebyla dokončena a na místě chyběl stavební deník.“

66. K uplatnění smluvní pokuty v rámci VZ Přívozec je v rozhodnutí o vyloučení uvedeno následující: „Dne 14.07.2025 byla vyměřena (dopisem č.j. SPU 287001/2025) smluvní pokuta ve výši 669.209,09 Kč, což odpovídá 0,5 % z ceny díla za každý den prodlení (celková cena díla dle smlouvy a dodatků činila 9.526.388,15 Kč bez DPH). Po vyměření smluvní pokuty zhotovitel podal dne 23.07.2025 odpor proti rozhodnutí o sankci a dne 15.08.2025 jej doplnil. V doplnění odporu zhotovitel uvedl, že prodlení nebylo způsobeno jeho vinou, ale údajně chybami v projektové dokumentaci a zdlouhavým procesem schvalování dodatků na straně objednatele. Tvrdil, že již po vytýčení stavby upozornil objednatele na zásadní chyby v projektu, které se týkaly výměr kácení dřevin a odkopávek, a že objednatel nereagoval na návrhy řešení. Zhotovitel dále argumentoval, že dodatek č. 4, řešící sanaci podloží a změny konstrukce, byl podepsán až 26.05.2025, tedy po termínu dokončení stavebních prací, což podle jeho názoru mělo vliv na možnost dodržet termín předání díla. Tyto skutečnosti nebyly prokázány jako důvody, které by zhotovitele zprostily odpovědnosti. Zhotovitel mohl pokračovat na jiných částech díla, nepožádal o posunutí termínu dokončení ani předání díla a byl opakovaně upozorněn na nečinnost. Dodatek č. 4 (sanace podloží a změny konstrukce) byl podepsán 26.05.2025, avšak sanace byly provedeny již 18.04.2025; navíc Dodatek č. 4 neměl vliv na termín dokončení, protože méněpráce převyšovaly vícepráce i časově. Lze tedy konstatovat, že zhotovitel podal odpor proti vyměření, nicméně neprokázal objektivní důvody zbavující jej odpovědnosti. Uplatnění sankce bylo oprávněné vzhledem k doloženému prodlení a porušením povinností.“

67. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále shrnuje, že „Na obou zakázkách se účastník dopustil závažných porušení klíčových smluvních povinností, zahrnujících:

nedodržení termínů dokončení a předání díla,
přerušení prací bez projednání s objednatelem,
nepřístupnost stavebního deníku na staveništi,
nečinnost navzdory opakovaným upozorněním zadavatele.

Tato pochybení byla opakovaná (dvě různá plnění v posledních třech letech) a závažná (dotkla se zásadních povinností, ohrozila řádný průběh a včasnost stavebních prací, vyžádala si uplatnění značných smluvních sankcí).“

68. Závěrem je v rozhodnutí o vyloučení uvedeno, že „Na základě shora uvedených skutečností zadavatel uzavírá, že účastník se dopustil závažných a opakovaných pochybení při plnění veřejných zakázek zadavatele, která vedla k uplatnění smluvních sankcí a porušení klíčových smluvních povinností. Podmínky § 48 odst. 5 písm. d) zákona jsou naplněny, a proto zadavatel účastníka vylučuje z účasti v zadávacím řízení.“

69. Z dokumentu s názvem „Upozornění zhotoviteli na nedodržení termínu předání a převzetí dokončeného díla stavby Polní cesty HPC 7 v k. ú. Loučim“ ze dne 9. 6. 2025 (dále jen „upozornění zhotoviteli ze dne 9. 6. 2025“) vyplývá, že navrhovatel byl zadavatelem upozorněn, že dne 9. 6. 2025 proběhl kontrolní den, přičemž stavba není dokončena, a tudíž nebyl dodržen termín předání a převzetí dokončeného díla stanovený ve smlouvě o dílo VZ Loučim, a to ke dni 6. 6. 2025. Dále byl navrhovatel upozorněn, že bude uplatněn čl. XII bod 17 smlouvy o dílo VZ Loučim.[1]

70. Z protokolu o předání a převzetí díla ze dne 24. 6. 2025 vztahujícímu se k VZ Loučim vyplývá termín skutečného provedení předmětného díla (předání a převzetí dokončeného díla) dne 24. 6. 2025, a to v rozporu s termínem plnění díla sjednaným dle smlouvy (předání a převzetí dokončeného díla) dne 6. 6. 2025. Dále je zde mj. uvedený počet dnů prodlení: „18“ a důvody pro nedodržení lhůty zahájení a dokončení díla: „Na straně zhotovitele“.

71. Z protokolu o předání a převzetí díla ze dne 23. 6. 2025 vztahujícímu se k VZ Přívozec vyplývá termín skutečného provedení předmětného díla (předání a převzetí dokončeného díla) dne 23. 6. 2025, a to v rozporu s termínem plnění díla sjednaným dle smlouvy (předání a převzetí dokončeného díla) dne 6. 6. 2025. Dále je zde mj. uvedený počet dnů prodlení: „17“ a že dílo nebylo vyhotoveno ve lhůtě z důvodu prodlení ze strany zhotovitele.

72. Z dokumentu s názvem „Vyměření sankce – smluvní pokuty“ vztahujícímu se k VZ Loučim ze dne 14. 7. 2025 (dále jen „vyměření sankce VZ Loučim“)[2] vyplývá, že zadavatel uplatnil vůči navrhovateli „smluvní pokutu za nesplnění termínu pro předání a převzetí dokončeného díla, sjednaného v čl. V, bodu 3. e) smlouvy“, a to ve výši 502 575,33 Kč, a ve výši 669 209,09 Kč u VZ Přívozec.

73. Z dokumentu s názvem „Odpor proti rozhodnutí o vyměření pokuty“ ze dne 23. 7. 2025 a jeho doplnění ze dne 15. 8. 2025 (dále jen „doplnění odporu“) vyplývá, že navrhovatel podal proti vyměření smluvní pokuty odpor, kde uvedl mj. následující: „S pokutou nesouhlasíme, jelikož její podstata se neshoduje s dobrými mravy mezi obchodními partnery“. Z doplnění odporu pak dále vyplývá, že navrhovatel uvedl další skutečnosti týkající se neoprávněnosti uložené sankce. V závěru doplnění odporu je uvedeno následujíc: „Disponujeme podklady, které prokazují shora uvedené skutečnosti. Prodlení nebylo způsobeno důvody na naší straně, nýbrž prodlením na straně objednatele. Stavbu jsme realizovali včas dle objektivních možností a není možné nám prodlení se stavbou přičítat k tíži.“ [3]

Právní posouzení

K přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách

74. Úřad považuje za vhodné se nejprve vyjádřit k otázce přezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách, kterou zmiňuje navrhovatel v návrhu, když uvádí, že se zadavatel nevyjádřil k obsahu námitek, resp. že se právně relevantním způsobem nevypořádal s argumentací navrhovatele.

75. Zadavatel je ve smyslu § 245 zákona povinen v rozhodnutí o námitkách uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí o námitkách bylo zpětně přezkoumatelné. Podstatné v této souvislosti je, aby byly námitky vyřízeny některým ze shora uvedených způsobů, aby bylo rozhodnutí zadavatele rovněž řádně odůvodněno a aby zadavatel v takovém odůvodnění reagoval na veškeré skutečnosti uvedené v námitkách, a to dostatečně podrobně a srozumitelně v kontextu obdržených námitek. Na tomto místě považuje Úřad za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. podstatě argumentace navrhovatele.

76. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách, přičemž shledal, že dané rozhodnutí je řádně odůvodněno a reaguje na tvrzení uvedená v námitkách. Z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, že se nejedná o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění, přičemž lze současně konstatovat, že je postihnuto gros námitek. Úřad proto dospěl k závěru, že zadavatel při vyřizování námitek uvedených navrhovatelem v návrhu dodržel postup stanovený v § 245 odst. 1 zákona, když se podrobně a srozumitelně v rozhodnutí o námitkách k těmto námitkám vyjádřil, pročež nebyly naplněny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o námitkách.

K námitce zadavatele týkající se obligatorních náležitostí návrhu a petitu

77. S ohledem na námitku zadavatele ve vyjádření k návrhu, že navrhovatel k návrhu nepřiložil doklad o doručení námitek, čímž nesplnil obligatorní náležitosti návrhu dle § 251 odst. 1 zákona, a vedené správní řízení by tam mělo být Úřadem zastaveno, se Úřad v první řadě zabýval touto problematikou.

78. Náležitosti řádného návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele upravuje § 251 odst. 1 zákona tak, že „návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.“

79. K otázce, co vše lze považovat za doklad o doručení námitek se vyjádřil mj. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 9 As 364/2017-47 ze dne 24. 10. 2018, kde uvedl mj., že „[…] vedle uvedených dokladů může navrhovatel doručení prokázat i jiným nezpochybnitelným způsobem. Tímto dokladem je i rozhodnutí zadavatele o námitkách, v němž je výslovně uvedeno, kdy byly námitky doručeny zadavateli […].“ K uvedenému Úřad dodává, že přílohou návrhu bylo rozhodnutí o námitkách, kde je výslovně uvedeno, kdy byly námitky zadavateli doručeny (dne 22. 12. 2025).

80. S ohledem na výše uvedenou judikaturu Nejvyššího správního soudu tak Úřad konstatuje, že přílohou návrhu navrhovatele bylo rozhodnutí o námitkách, kde bylo výslovně uvedeno, jakého dne byly námitky zadavateli doručeny, z čehož vyplývá, že obligatorní náležitost návrhu, spočívající v doložením dokladu o doručení námitek, byla naplněna. Úřad pro úplnost dodává, že v rámci správního řízení posoudil rovněž další obligatorní náležitosti dle § 251 odst. 1 zákona, přičemž i tyto byly naplněny.

81. Úřad tak uzavírá, že námitka zadavatele, spočívající v nesplnění obligatorních náležitostí návrhu navrhovatelem z důvodu nedoložení dokladu o doručení námitek není důvodná, a Úřad tak neshledal důvod pro zastavení správního řízení.

82. Zadavatel dále ve vyjádření k návrhu namítal nesrozumitelnost navrhovatelem formulovaného petitu návrhu, resp. i to, že některé navrhovatelem uváděné požadavky v rámci přezkumu nemohou z věcného hlediska obstát. K uvedené námitce zadavatele Úřad uvádí, že podle § 263 odst. 1 zákona není vázán návrhem, pokud jde o ukládané nápravné opatření. Úřad jakožto správní orgán je podle § 2 odst. 3 správního řádu povinen v rámci správního řízení šetřit práva nabytá v dobré víře, jakož i oprávněné zájmy osob, jichž se činnost správního orgánu v jednotlivém případě dotýká, a může zasahovat do těchto práv jen za podmínek stanovených zákonem a v nezbytném rozsahu. Proto přijme pouze takové nápravné opatření, které odstraňuje nezákonný stav. Z uvedeného plyne, že Úřad není vázán petitem návrhu navrhovatele, kde tento konkrétně požaduje mj., aby „byl navrhovatel nadále účastníkem zadávacího řízení a aby zadavatel rozhodl o vybrání dodavatele z účastníků (včetně navrhovatele) na základě kritérií stanovených v zadávací dokumentaci“, naopak je v rámci správního řízení povinen přijmout takové nápravné opatření, které odstraní zjištěný nezákonný stav.

K rozhodnutí o vyloučení

83. Úřad se v kontextu těch námitek navrhovatele, které mohl přezkoumávat, a to s ohledem na částečné zastavení správního řízení výrokem I. tohoto rozhodnutí, zabýval otázkou zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zatímco zadavatel je přesvědčen, že všechny předpoklady stanovené v § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro vyloučení navrhovatele jsou naplněny, neboť se navrhovatel dopustil závažných pochybení při plnění smlouvy o dílo VZ Loučim a smlouvy o dílo VZ Přívozec, navrhovatel je přesvědčen, že rozhodnutí o vyloučení je nezákonné, jelikož zadavatelem uváděná pochybení nespočívala na straně navrhovatele, ale právě na straně zadavatele, jehož projektová dokumentace k prováděnému dílu obsahovala nedostatky, které musely být v průběhu plnění díla odstraněny, na základě čehož došlo k prodloužení lhůty pro dokončení díla, dále jelikož pochybení, kterých se měl navrhovatel dopustit byla pouze marginální, a tedy nevedla ani nemohla vést ke vzniku újmy na straně zadavatele, ale pouze k uložení smluvní pokuty z prodlení, kterou navrhovatel považuje za neoprávněnou. Jako další důvod neoprávněnosti svého vyloučení navrhovatel považuje fakt, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nedostatečně popsal a doložil naplnění zákonných důvodů pro jeho vyloučení.

84. Úřad ve vztahu k § 48 odst. 5 písm. d) zákona, kterým zadavatel vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení odůvodnil, v obecné rovině uvádí, že důvod vyloučení dle tohoto ustanovení zákona lze vnímat jako určité přiblížení zadávacího řízení kontraktačnímu procesu v odběratelsko-dodavatelských vztazích, jelikož zde zpravidla při výběru smluvního partnera hraje významnou roli zkušenost odběratele s plněním dodavatele v minulosti, popř. obchodní pověst dodavatele.

85. K vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro nezpůsobilost však musí být současně splněny níže uvedené zákonné podmínky:

a. musí existovat určité pochybení ze strany účastníka zadávacího řízení – pojem pochybení je přitom autonomním pojmem práva veřejných zakázek, kdy tento pojem má nepochybně vazbu na právo soukromé, neboť zahrnuje situace, kdy je poskytnuto plnění vadné, pozdní či kdy není závazek vůbec splněn nebo jsou jiným způsobem porušena pravidla, která se na plnění závazků vztahují, ať už plynou z předpisů práva soukromého, ujednání stran či z předpisů práva veřejného [v praxi bude podstatnou část pochybení představovat právě prodlení dodavatele nebo poskytnutí vadného plnění ve smyslu soukromého práva – srov. § 1916 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“)],

b. účastník zadávacího řízení se dopustil uvedeného pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem veřejné zakázky, nebo jiným veřejným zadavatelem,

c. uvedeného pochybení se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení – tj. jedná se o podmínku časovou, dle které je relevantním pouze pochybení, kterého se dodavatel dopustil v období maximálně 3 roky nazpět před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má být pro dané pochybení vyloučen,

d. uvedené pochybení mělo závažnou nebo dlouhodobou povahu – tj. jedná se o podmínku intenzity pochybení, tzn. že pochybení musí být buď závažné či dlouhodobé anebo i obojí zároveň, kdy pouze ojedinělá drobná pochybení zásadně nejsou způsobilá vyloučení účastníka zadávacího řízení odůvodnit (v uvedeném se projevuje ústavní princip přiměřenosti),

e. uvedené pochybení vedlo ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím – tj. jedná se o podmínku kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení, tedy relevantní jsou pouze ta pochybení, která vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím; za srovnatelné sankce je potom třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytuje zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení dodavatele či aby jej za toto pochybení sankcionoval (typicky se bude jednat o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu), pokud dosáhnout dostatečné intenzity vyžadované zákonem, tedy intenzity obdobné předčasnému ukončení smluvního vztahu, proto za srovnatelnou sankci je tak potřeba považovat pouze tu sankci, která bude svou závažností srovnatelná se závažností pochybení dodavatele vůči zadavateli, resp. zákonem požadované závažnosti následku takového pochybení; současně zde musí existovat příčinná souvislost mezi pochybeními a zákonem předvídanými následky těchto pochybení,

f. musí existovat minimálně dvě pochybení naplňující výše uvedené – tj. jedná se o podmínky plurality.

86. Zadavatel musí naplnění všech vzájemně souvisejících podmínek vyplývajících z ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona prokázat a odůvodnit v rozhodnutí o vyloučení v souladu se zásadou transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona, tedy tak, aby rozhodnutí o vyloučení účastníka zadávacího řízení bylo nejen jasné a srozumitelné pro účastníka zadávacího řízení, ale i zpětně přezkoumatelné (kontrolovatelné) pro Úřad a další orgány veřejné moci v rámci výkonu dozoru nad zadáváním veřejných zakázek. V této souvislosti Úřad uvádí, že zásada transparentnosti je jednou ze základních zásad zadávacího řízení, kterou zadavatel musí respektovat v průběhu celého zadávacího řízení. V souladu se zásadou transparentnosti bude pouze takové rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, které je zpětně objektivně přezkoumatelné, tedy, jehož obsah je možno podrobit patřičné kontrole, a které vylučovanému dodavateli poskytne jednoznačnou informaci o důvodech jeho vyloučení, přičemž skutečnosti v rozhodnutí uvedené musí být konkrétní, úplné, určité, jednoznačné a objektivně ověřitelné.

87. Zadavatel tedy musí v rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podrobně uvést konkrétní jednání či opomenutí účastníka (z konkrétních v rozhodnutí identifikovaných předchozích smluvních vztahů), která považuje za pochybení a pro která účastníka řízení vylučuje, z jakého důvodu považuje daná jednání či opomenutí za pochybení, zda tato pochybení považuje za závažná nebo dlouhodobá, odůvodnit, proč právě tato pochybení považuje za závažná nebo dlouhodobá, a rovněž prokázat, že uváděná pochybení vedla k minimálně jednomu z následků předpokládaných ustanovením zákona (existence příčinné souvislosti mezi pochybením a následkem). Úřad na tomto místě proto zdůrazňuje, že je nutné, aby zadavatel při aplikaci § 48 odst. 5 písm. d) zákona kladl patřičný důraz na odůvodnění toho, proč právě pochybení, za něž příslušného účastníka zadávacího řízení vylučuje, splňují požadavky stanovené v citovaném ustanovení zákona.

88. Úřad také zdůrazňuje, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit na základě předmětného ustanovení zákona, důkazní břemeno k prokázání naplnění výše specifikovaných podmínek leží na zadavateli (jak ostatně plyne ze samotného ustanovení § 48 odst. 5 zákona). Dále Úřad připomíná, že důkazním břemenem je zadavatel podle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona obtížen již v zadávacím řízení vůči vylučovanému účastníku zadávacího řízení. Jakékoliv pozdější či jiné odůvodnění, např. v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách nebo až při přezkumu ve správním řízení, je proto právně irelevantní.

89. Se zřetelem na shora uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v projednávané věci zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal naplnění všech zákonem stanovených podmínek k vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, kdy s ohledem na relevantní námitky navrhovatele se Úřad nejprve zabýval tím, zda toto rozhodnutí obstojí v testu transparentnosti.

90. Dle tvrzení zadavatele se měl navrhovatel pochybení ve výše uvedeném smyslu dopustit při plnění smlouvy o dílo VZ Loučim a smlouvy o dílo VZ Přívozec. Pochybení, kterých se měl navrhovatel v rámci VZ Loučim a VZ Přívozec dopustit lze podle názoru Úřadu rozdělit do dvou skupin, a to pochybení, u kterých nebyla zadavatele uplatněna sankce dle dané smlouvy o dílo (tj. pochybní spočívající v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na staveništi a neplatnosti výzvy k převzetí díla), a pochybení, u kterých smluvní sankce zadavatelem uplatněna byla (tj. dvě pochybení spočívající v nedodržení termínů dokončení a předání díla). Úřad se proto bude dále zabývat jednotlivými pochybení v rámci každé z těchto skupin tvrzených pochybení zvlášť.

91. Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že zadavatel uveřejnil výzvu k podání nabídek na profilu zadavatele dne 29. 9. 2025, a tímto dnem tak bylo dle § 53 odst. 1 zákona zahájeno zadávací řízení na šetřenou veřejnou zakázku. Vzhledem k právě řečenému je tudíž zřejmé, že k tomu, aby byla naplněna „časová“ podmínka dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, musel se účastník zadávacího řízení dopustit zadavatelem vytýkaných pochybení v období od 29. 9. 2022 do 29. 9. 2025.

K pochybením spočívajícím v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na staveništi a neplatnosti výzvy k převzetí díla

92. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatel se při plnění smlouvy o dílo VZ Loučim dopustil vícero pochybení, a to konkrétně neohlášeného přerušení stavebních prací, nezajištění přítomnosti stavebního deníku na staveništi a nedodržení termínu předání díla. V případě VZ Přívozec zadavatele v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že se navrhovatel dopustil pochybení spočívajícím v nedodržení termínu dokončení a předání díla a neplatnosti výzvy k převzetí díla.

93. Ohledně pochybení spočívajících v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na staveništi a neplatnosti výzvy k převzetí díla činí navrhovatel mj. sporným, zda došlo k vytýkaným pochybením, či v případě, že ano, jaké intenzity tato pochybení byla a zda vůbec mohlo v daném případě dojít ke kvalifikovanému následku takového pochybení, resp. zda zadavateli vznikla nějaká škoda v příčinné souvislosti s uvedenými pochybeními navrhovatele, a zda tyto skutečnosti byly řádně uvedeny a podloženy relevantními skutečnostmi v rozhodnutí o vyloučení, resp. zda zadavatel v rozhodnutí o vyloučení prokázal naplnění podmínek § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

94. Na tomto místě Úřad považuje za nutné připomenout, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka zadávacího řízení vyloučit podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, důkazní břemeno k prokázání naplnění podmínek umožňující toto vyloučení leží na zadavateli. Zadavatel je tak povinen dostatečně odůvodnit a prokázat, že se účastník zadávacího řízení, kterého má v plánu vyloučit, skutečně dopustil pochybení naplňujícího podmínky dle výše uvedeného ustanovení.

95. Úřad se s ohledem na výše uvedené zákonné podmínky § 48 odst. 5 písm. d) zákona nejprve zabýval otázkou, jakého pochybení se měl navrhovatel při plnění VZ Loučim dopustit, a v jakém rozsahu jsou tato pochybení v rozhodnutí o vyloučení popsána, resp. zda to, jak jsou popsána naplní zákonné důvody pro vyloučení dle výše zmíněného ustanovení zákona.

96. Úřad přezkoumal rozhodnutí o vyloučení a shledal, že k pochybení spočívajícímu v neohlášeném přerušení stavebních prací zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatel byl písemně upozorněn na skutečnost, že od 25. 3. 2025 přerušil stavební činnost bez předchozího projednání se zadavatelem, jak mu ukládá čl. V odst. 2 smlouvy o dílo VZ Loučim, přičemž tato povinnost je zásadní pro koordinaci stavby. K pochybení spočívajícímu v nezajištění přítomnosti stavebního deníku na stavbě zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že v rámci stejného písemného upozornění jako u neohlášeného přerušení stavebních prací, bylo navrhovateli rovněž vytknuto, že na stavbě nebyl přítomný stavebník deník, což je porušení čl. XI odst. 4 smlouvy o dílo VZ Loučim. K neplatnosti výzvy k převzetí díla zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že výzva byla neplatná, neboť stavba nebyla dokončena a na místě chyběl stavební deník. V případě porušení spočívajícím v neplatnosti výzvy k převzetí díla Úřad akcentuje, že v rozhodnutí o vyloučení není uvedeno, jaká konkrétní povinnost vyplývající navrhovateli ze smlouvy o dílo VZ Přívozec měla být v daném případě porušena, resp. chybí alespoň odkaz na dané ustanovení smlouvy o dílo VZ Přívozec.

97. Úřad se v kontextu výše uvedených východisek zabýval naplněním podmínky kvalifikovaného následku vytýkaných pochybení, tedy zda jsou relevantní v tom smyslu, že vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím (typicky se bude jednat o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu).V případě pochybení spočívajících v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na stavbě a neplatnosti výzvy k převzetí díla zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, že by v daném případě uplatil vůči navrhovateli jakékoliv sankce dle smlouvy o dílo VZ Loučim a smlouvy o dílo VZ Přívozec (uplatnění smluvních pokut, které zadavatel uvádí v rozhodnutí o vyloučení, se totiž týká pouze pochybení ve vztahu k prodlení s provedením díla, jak bude blíže rozebráno dále v tomto rozhodnutí). Nadto Úřad tuto skutečnost ověřil i z dokumentace o zadávacích řízeních na VZ Loučim a VZ Přívozec, kdy dospěl k závěru, že ani z dostupných podkladů nelze zjistit, že by zadavatel v rámci uvedených pochybení uplatil vůči navrhovateli nějakou sankci vyplývající z předmětných smluv o dílo. Pro úplnost Úřad uvádí, že kromě toho, že ze samotného rozhodnutí o vyloučení nelze identifikovat k jakým srovnatelným sankcím daná pochybení vedla, rozhodnutí neobsahuje ani informaci o tom, zda daná pochybení vedla ke vzniknu škody či k předčasnému ukončení smluvního vztahu, resp. zda v daném případě pochybení dosáhla dostatečné intenzity vyžadované zákonem, tedy intenzity obdobné předčasnému ukončení smluvního vztahu. Současně není z uvedených skutečností zřejmá ani příčinná souvislost mezi pochybeními a zákonem předvídanými následky těchto pochybení.

98. Prokázání kvalifikovaného následku pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona je povinností zadavatele. Pokud má zadavatel v úmyslu účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít postaveno najisto, že ke kvalifikovanému následku konkrétního identifikovaného pochybení dostatečné intenzity skutečně došlo. Úřad s ohledem na výše uvedené shrnuje, že v případě pochybení spočívajících v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na stavbě a neplatnosti výzvy k převzetí díla nebyla naplněna podmínka kvalifikovaného následku závažného pochybení, resp. že zadavatel tento kvalifikovaný následek v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, nepopsal a nikterak nepodložil relevantními skutečnostmi. Zadavatel tak v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona nevymezil v rozhodnutí o vyloučení nezbytné skutkové okolnosti, které měly dle jeho názoru svědčit o porušení smluvních povinností navrhovatelem u VZ Loučim a VZ Přívozec, kdy absence těchto rozhodných skutečností brání v řádném posouzení, zda byla naplněna mj. podmínka kvalifikovaného následku daných pochybení v kontextu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Úřad proto nemůže učinit závěr o zákonnosti vyloučení navrhovatele právě z uvedených důvodů.

99. Co se týče intenzity tvrzených pochybení, spočívajících v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na stavbě a neplatnosti výzvy k převzetí díla, kterých se měl dopustit navrhovatel při plnění VZ Loučim a VZ Přívozec, Úřad nad rámec výše uvedeného uvádí, že ačkoliv samotná absence kvalifikovaného následku závažného porušení sama o sobě vede k nenaplnění podmínek pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, v daném případě nelze v rozhodnutí o vyloučení najít, a následně přezkoumat, ani popis intenzity namítaných porušení v takovém rozsahu, který by vedl k naplnění tohoto dílčího kritéria (intenzity pochybení) pro vyloučení dle cit. ustanovení zákona. Úřad zde připomíná, že každou jednotlivou vadu plnění či dílčí prodlení, tj. každé jednotlivé porušení smlouvy nelze bez dalšího automaticky považovat za závažné nebo dlouhodobé pochybení a je nezbytné jednoznačně uvést, na základě čeho, resp. proč zadavatel považuje konkrétní pochybení za pochybení dosahující takové intenzity, že je lze považovat za závažné nebo dlouhodobé, a to mj. i s přihlédnutím k předmětu plnění či délce plnění, neboť není přípustné vyloučení pro ojedinělá či drobná pochybení, která jsou u obdobných smluvních vztahů častá.

100. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že neohlášené přerušení stavebních prací je porušením povinnosti, která je zásadní pro koordinaci stavby a minimalizaci rizik. Co se nepřítomnosti stavebního deníku na staveništi a nedodržení termínu předání díla týče, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl žádné další informace týkající se intenzity těchto konkrétních porušení. Dále zadavatel v rozhodnutí o vyloučení souhrnně k VZ Loučim a VZ Přívozec uvedl, že se navrhovatel dopustil závažných porušení klíčových smluvních povinností, přičemž tato pochybení byla mj. závažná, resp. že se tato pochybení dotkla zásadních povinností, ohrozila řádný průběh a včasnost stavebních prací a vyžádala si uplatnění smluvních sankcí. Toto odůvodnění intenzity namítaných porušení smluvních povinností však nelze považovat za dostatečné. Z uvedeného zdůvodnění totiž není zřejmé např. jakým způsobem byl ohrožen řádný průběh a včasnost stavebních prací, resp. v jaké intenzitě došlo k tomuto ohrožení. Pouhé konstatování, že povinnost je zásadní pro koordinaci stavby a minimalizaci rizik rovněž nelze považovat za dostatečné, co se naplnění podmínky intenzity porušení týče, jelikož z uvedeného tvrzení nelze zjistit, z jakého důvodu je daná povinnost zásadní, resp. dosahuje v kontextu požadavku na závažnost nebo dlouhodobost pochybení dostatečné intenzity v souladu s § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Úřad tak nemůže posoudit, jak závažné mělo být pochybení navrhovatele, když v rozhodnutí o vyloučení nejsou uvedeny okolnosti ohledně tohoto pochybení, resp. závěr zadavatele stran případného závažného či dlouhodobého pochybení není v rozhodnutí o vyloučení dostatečně popsán a podložen relevantními skutečnostmi. Zároveň Úřad dodává, že s ohledem na výše uvedený závěr o absenci popisu kvalifikovaného následku pochybení, spočívajících v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na stavbě a neplatnosti výzvy k převzetí díla, lze předpokládat, že daná pochybení zjevně nebyla dostatečně závažná, když ani v jednom případě nebyla v jejich souvislosti zadavatelem uplatněna jakákoliv smluvní sankce vyplývající ze smlouvy o dílo VZ Loučim a VZ Přívozec. Nadto Úřad dodává, že z uzavřených smluv o dílo na VZ Loučim a VZ Přívozec ani přímo nevyplývá, že by v důsledku těchto konkrétních pochybení, resp. v důsledku skutkového stavu, který je popsán v rozhodnutí o vyloučení, byl zadavatel oprávněn daný smluvní vztah předčasně ukončit (a ani z ničeho nevyplývá, že by tak učinil).

101. Úřad zde opakuje, že zadavatel byl povinen s ohledem na zásadu transparentnosti zadávacího řízení podrobně uvést konkrétní jednání či opomenutí účastníka, která považuje za pochybení, a pro která účastníka řízení vylučuje, z jakého důvodu považuje daná jednání či opomenutí za pochybení, zda tato pochybení považuje za závažná nebo dlouhodobá, a odůvodnit, proč právě tato pochybení považuje za závažná nebo dlouhodobá. Jak bylo rozvedeno výše, zadavatel tyto povinnosti v předmětné věci nesplnil.

102. Úřad tak dospěl k závěru, že v případě zadavatelem uváděných pochybení spočívajících v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na staveništi a neplatnosti výzvy k převzetí díla, zadavatel neuplatnil vůči navrhovateli žádnou smluvní sankci, a ani to v rozhodnutí o vyloučení nikterak neuvádí, což znamená, že v daném případě nebyla naplněna dílčí podmínka kvalifikovaného následku závažného pochybení, který je úzce spjat s intenzitou namítaných pochybení, a jehož absence tak vede k závěru, že tato pochybení nebyla dostatečně závažná, resp. že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení tuto závažnost dostatečně nepopsal a nepodložil relevantními podklady, a v daném případě tudíž nelze ani učinit závěr o naplnění podmínek pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

K pochybením spočívajícím v nedodržení termínů dokončení a předání díla

103. Úřad připomíná, že kromě neohlášeného přerušení stavebních prací, nezajištění přítomnosti stavebního deníku na staveništi a nedodržení termínu předání díla, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl další dvě pochybení, kterých se měl dopustit navrhovatel při plnění smlouvy o dílo VZ Loučim a VZ Přívozec, a to konkrétně dvě pochybení spočívající v nedodržení termínů dokončení a předání díla.

104. Úřad připomíná, že k pochybením spočívajícím v nedodržení termínů dokončení a předání díla zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že termín předání díla byl stanoven na den 6. 6. 2025, kdežto skutečné předání proběhlo až dne 24. 6. 2025, tj. s prodlením v délce 18 dnů (u VZ Loučim) a dne 23. 6. 2025, tj. s prodlením v délce 17 dnů (u VZ Přívozec), načež byl navrhovatel zadavatelem na tuto skutečnost písemně upozorněn prostřednictvím upozornění zhotoviteli ze dne 9. 6. 2025. Z uvedeného vyplývá, že zadavatel identifikoval porušení smlouvy o dílo VZ Loučim a smlouvy o dílo VZ Přívozec, spočívající v prodlení navrhovatele s dokončením a předáním díla, přičemž v rozhodnutí o vyloučení konkrétně rozepsal, které články předmětné smlouvy byly tímto prodlením navrhovatele porušeny, a rovněž odkázal i na písemné výzvy navrhovateli ze strany zadavatele, v rámci nichž byl navrhovatel upozorněn na porušování smluvních povinností.

105. Úřad na úvod opět připomíná, že aby byla naplněna časová podmínka dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, musel by se účastník zadávacího řízení dopustit zadavatelem vytýkaných pochybení v období od 29. 9. 2022 do 29. 9. 2025. Úřad uvádí, že navrhovatel se dostal do prodlení, když hotové dílo zadavateli nepředal první den následující po dni, který byl ve smlouvě o dílo určen jako den předání díla, k čemuž v případě VZ Loučim i VZ Přívozec došlo dne 7. 6. 2025. Navrhovatel se tak pochybení spočívajících v nedodržení termínů dokončení a předání díla dopustil dne 7. 6. 2025, což je v období od 29. 9. 2022 do 29. 9. 2025, a tudíž časová podmínka byla naplněna.

106. Dále se Úřad zabýval podmínkou plurality vytýkaných pochybení, k čemuž uvádí, že Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č. j. 2 As 36/2021–56 ze dne 15. 12. 2022 uvedl následující: „[…] tato byla nepochybně dána, neboť zde existují minimálně dvě pochybení, a to při plnění Smlouvy I a II. Krajský soud dospěl ke správnému závěru, že k vícenásobnému pochybení může dojít i v rámci více smluvních vztahů, nikoliv pouze jednoho […].“ Jak Úřad konstatoval výše, u pochybení spočívajících v neohlášeném přerušení stavebních prací, nepřítomnosti stavebního deníku na staveništi a neplatnosti výzvy k převzetí díla nedošlo k naplnění podmínek ů 48 odst. 5 písm. d) zákona, pročež se Úřad dále zabývá pochybeními spočívajícími v nedodržení termínů dokončení a předání díla, kterážto zadavatel identifikoval v rámci dvou smluv, a to smlouvy na VZ Loučim a smlouvy na VZ Přívozec. Jedině v případě, že se navrhovatel skutečně dopustil pochybení spočívajících v nedodržení termínu pro dokončení a předání děl v rámci VZ Loučim i VZ Přivozec, resp. v případě, pokud by zadavatel obě tato pochybění uvedl v dostatečně konkrétní míře v rozhodnutí o vyloučení, došlo by k naplnění dané podmínky plurality, pročež je tak zapotřebí přezkoumat obě tato pochybení.

107. Navrhovatel ohledně pochybení spočívajícím v nedodržení termínů dokončení a předání díla činí mj. sporným, zda k prodlení na straně navrhovatele vůbec došlo, resp. pokud ano, zda se jednalo o pochybení natolik závažné, a s kvalifikovaným následkem v takové intenzitě, aby naplnilo podmínky § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

108. Úřad se proto dále zabýval otázkou naplnění podmínky kvalifikovaného následku daných pochybení. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl a popsal kvalifikovaný následek pouze u pochybení spočívajících v nedodržení termínu předání díla, a to v podobě uplatnění smluvní pokuty z prodlení s předáním díla navrhovatelem (k povaze a popisu kvalifikovaného následku u zbylých pochybení se již Úřad vyjádřil výše). Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konkrétně uvedl, že kvalifikovaný následek pochybení spočívajících v nedodržení termínů pro předání a dokončení díla spočívá v uplatnění smluvní pokuty ve výši 502 575,33 Kč za 18 dní prodlení (u VZ Loučim) a ve výši 669 209,09 Kč za 17 dnů prodlení (u VZ Přívozec) s předáním díla. Zadavatel kromě toho v rozhodnutí o vyloučení konkrétně uvedl i podle jakých článků smluv o dílo VZ Loučim a VZ Přívozec byly smluvní pokuty uloženy a dále i její výši v procentech z celkové ceny díla.

109. S ohledem na uvedené tak Úřad konstatuje, že co se týče naplnění podmínky kvalifikovaného následku dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení nejenže uvedl o jakou srovnatelnou sankci se má jednat (smluvní pokuta), ale rovněž uvedl i příčinnou souvislost mezi pochybením navrhovatele, tj. prodlením s předáním díla a zákonem předvídanými následky tohoto pochybení, tj. uplatněním smluvní pokuty dle čl. XII bodu 17 smlouvy o dílo VZ Loučim a smlouvy o dílo VZ Přívozec. Úřad připomíná, že dle citovaného ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona však tyto jiné srovnatelné sankce (smluvní pokuta či jiná práva z vadného plnění) musí dosáhnout určitého stupně intenzity požadované zákonem, tj. intenzity obdobné předčasnému ukončení smluvního vztahu. Pro posouzení existence kvalifikovaného následku je tak s ohledem na výše uvedené podstatné nejen samotné uplatnění smluvní pokuty v určité výši, resp. uvedení příčinné souvislosti mezi výší pokuty a délkou prodlení, ale právě zdůvodnění, proč a jak podle zadavatele daná souvislost naplňuje požadovanou míru intenzity, kdy úroveň závažnosti lze dovodit a popsat např. i z toho, jak dané prodlení souvisí s délkou plnění jako celku. Zadavatel se tak měl v rozhodnutí o vyloučení zabývat otázkou, zda smluvní pokuta ve výši 502 575,33 Kč (VZ Loučim) a smluvní pokuta ve výši 669 209,09 Kč (VZ Přívozec) uplatněná v rámci tří let předcházejících před zahájením nynějšího zadávacího řízení odpovídá požadavku na dostatečnou závažnost a zda skutečně jde o sankci srovnatelnou s předčasným ukončením smlouvy.

110. Pokud jde o skutečnosti týkající se závažnosti pochybení při plnění VZ Loučim a VZ Přívozec, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení kromě samotného popisu prodlení (spočívajícím v počtu dnů prodlení, v celkové výši sankce v Kč a její denní výši za den prodlení, včetně i procentuálního vyjádření její výše oproti celkové ceně díla) uvedl, že se navrhovatel dopustil závažných porušení zásadních (či klíčových) smluvních povinností, která ohrozila řádný průběh a včasnost stavebních prací a vyžádala si uplatnění značných smluvních sankcí. Takové odůvodnění však podle názoru Úřadu nelze ve vztahu k naplnění podmínky závažnosti, resp. intenzity pochybení, považovat za dostatečné. V rámci skutečností uvedených zadavatelem v rozhodnutí o vyloučení totiž není blíže objasněno, z jakého důvodu zadavatel považuje pouhé 17denní, resp. 18denní prodlení s předáním díla za natolik závažné, resp. že sankci uplatněnou v návaznosti na dané pochybení lze považovat za kvalifikovaný následek (tj. za sankci srovnatelnou se zákonem požadovanou závažností následku takového pochybení), který by odůvodnil vyloučení účastníka z předmětného zadávacího řízení. Ze stavu, tak jak jej zadavatele v rozhodnutí o vyloučení popisuje, tj. nikoliv konkrétně, ale pouze prostřednictvím obecných tvrzení ve smyslu blíže nespecifikovaného ohrožení harmonogramu prací či uplatnění sankce v podobě smluvní pokuty, vše nasvědčuje tomu, že se v obou případech prodlení jedná o marginální pochybení, tak jak uvádí navrhovatel. Úřad zde připomíná závěr ze své ustálené rozhodovací praxe, že nikoliv každé pochybení je zásadně způsobilé odůvodnit vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, ale pouze pochybení závažné či dlouhodobé. V kontextu výše popsaného nedostatku informací o závažnosti pochybení a jeho rozsahu nelze zdůvodnění s obecným poukazem na závažnost několika týdenního prodlení přijmout jako dostatečné. Je tak zjevné, že nedostatečné zjištění, resp. popsání rozhodných skutečností týkajících se samotného pochybení vyústilo i v nedostatečné vyhodnocení a prokázání zákonem požadované intenzity dotčeného pochybení. Jediný další argument, který zadavatel v rozhodnutí o vyloučení v rámci závažnosti tvrzených pochybení uvádí, je to, že vůči navrhovateli uplatnil smluvní pokutu z prodlení ve výši 502 575,33 Kč (u VZ Loučim) a 669 209,09 Kč (u VZ Přívozec), což však nelze považovat za konkretizaci závažnosti předestíraných pochybení, jelikož se jedná až o následek těchto pochybení. Přesto, že se v tomto konkrétním případě jistě nejedná o zanedbatelnou částku, pouhá výše smluvní pokuty nemůže být sama o sobě relevantním ukazatelem závažnosti pochybení, kdy její celková výše se v daném případě odvíjí nejen od počtu dnů prodlení, ale i od procentuální denní sazby (ke které navrhovatel mj. v návrhu namítá, že „[p]okud jde o smluvní pokutu ve výši 0,5 % bez DPH za každý započatý den prodlení, je její výše je v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu stanovující, že smluvní pokuta sjednaná v nepřiměřené vysoké výši je sjednaná neplatně.“) Zadavatel se tak měl v rozhodnutí o vyloučení zabývat otázkou, zda smluvní pokuta ve výši 502 575,33 Kč (u VZ Loučim) a 669 209,09 Kč (u VZ Přívozec) odpovídá dostatečné závažnosti, tedy zda jde o sankci srovnatelnou s předčasným ukončením smlouvy. Úvahy ohledně povahy uplatněné smluvní pokuty však v rozhodnutí o vyloučení zcela chybí, proto se ani Úřad nemůže zabývat otázkou, zda tuto smluvní pokutu bylo možné považovat za kvalifikovaný následek pochybení ze strany navrhovatele. Ani tato podmínka pro vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona tak není v rozhodnutí o vyloučení dostatečně odůvodněna a prokázána.

111. Jak již Úřad uvedl výše, závažnost zadavatelem tvrzeného prodlení měla být dostatečně konkrétně popsána v rozhodnutí o vyloučení. Co se týče samotné délky prodlení, která činila 17, resp. 18 dní, Úřad v rozhodnutí o vyloučení neidentifikoval relevantní skutečnosti, které by byly dostatečným ukazatelem závažnosti pochybení např. ve srovnání s délkou samotné doby plnění veřejné zakázky, která činila téměř 7 měsíců, nebo např. v návaznosti na samotný předmět plnění veřejné zakázky, a to ať již v kontextu významu samotného plnění pro zadavatele nebo kupř. významu dodržení zcela přesného časového harmonogramu plnění, tedy ve smyslu, proč je prodlení s dodáním díla v délce přibližně dvou týdnů dle jeho přesvědčení natolik závažné, aby v tomto konkrétním případě naplňovalo podmínky pro vyloučení daného dodavatele z důvodu dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Úřad v této souvislosti dodává, že i vzhledem k dosavadní rozhodovací praxi (např. ve srovnání s případy, v nichž Úřad shledal dostatečnou závažnost vytýkaného prodlení a kde prodlení s dodáním plnění činilo více než 200 dnů)[4], není jednoznačné, proč by mělo být prodlení, které je pouze o něco delší než 2 týdny, považováno za natolik závažné pochybení, resp. lze polemizovat, zda jej nelze vnímat jen jako prodlení marginální. I z těchto důvodů proto Úřad akcentuje, že zadavatelem vytýkaná prodlení s dokončením a předáním děl v rámci VZ Loučim a VZ Přívozec se mohou, tak jak jsou popsaná v rozhodnutí o vyloučení, jevit jako marginální, pročež, jak již Úřad uvedl výše, je nutné, aby zadavatel v rozhodnutí o vyloučení explicitně uvedl, resp. zdůvodnil, proč prodlení v dané délce považuje za závažné. Jinými slovy, pokud zadavatel spatřuje v prodlení s dokončením díla 17, resp. 18 dnů intenzitu pochybení v takové míře, že dle jeho mínění naplnila podmínky pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, tak tyto skutečnosti musí podrobně popsat v rozhodnutí o vyloučení, aby mohly být předmětem přezkoumání, ať již ze strany navrhovatele (případně předmětem námitek) a následně eventuálně i před Úřadem.

112. Úřad tak shrnuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dostatečně a transparentně nepopsal důvody, pro které považuje pochybení spočívající v prodlení navrhovatele s dokončením a předáním díla v délce 17, resp. 18 dnů, za závažné, čímž lze dojít k závěru, že nedošlo k naplnění dílčí podmínky intenzity pochybení navrhovatele, tak jak předpokládá § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

113. Na tomto místě lze opět připomenout, že skutečnosti uvedené v rozhodnutí o vyloučení musí být konkrétní, úplné, určité, jednoznačné a objektivně ověřitelné, aby bylo možné rozhodnutí o vyloučení považovat za transparentní. Pouhé konstatování, že existovalo pochybení spočívající v 17, resp. 18denním prodlení a že toto je v podstatě z povahy věci závažné, není dostatečné pro splnění povinností, které leží na zadavateli ohledně prokázání naplnění podmínek dle výše uvedeného ustanovení. Zadavatel proto měl v rozhodnutí o vyloučení podrobněji rozvést informace stran dotčeného prodlení a v tomto kontextu zejm. rozebrat z jakých důvodů jej považuje za závažné ve smyslu naplnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

114. K uvedenému Úřad primárně odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 7. 2020, č. j. 29 Af 63/2019-77, dle kterého platí, že „je zjevné, že se srovnatelnost sankce bude posuzovat dle následku v podobě předčasného ukončení smlouvy, nikoliv ve vztahu ke vzniku škody, neboť vznik škody není sankcí, stejně jako není sankcí její uplatnění. Jestliže se má ve smyslu § 48 odst. 5 písm. a) ZZVZ in fine jednat o sankci, srovnatelnou s předčasným ukončením smlouvy, musí se dle krajského soudu jednat o sankci, vyplývající z uzavřené smlouvy mezi dodavatelem a veřejným zadavatelem. Předmětné ustanovení je pak potřeba vykládat tak, že za srovnatelnou sankci je potřeba považovat nikoliv sankci, která bude nutně povahou srovnatelná se sankcí předčasného ukončení smlouvy, nýbrž která bude srovnatelná závažností své sankční povahy vůči dodavateli. Krajský soud si v tomto ohledu nedokáže představit vhodnější srovnatelnou sankci ve vztahu k předčasnému ukončení smlouvy, než je smluvní pokuta, která kromě sankčního má taktéž satisfakční charakter, anebo reparační charakter, má-li představovat paušalizovanou náhradu škody. To však pouze za předpokladu, že smluvní pokuta dosáhne určité výše, odpovídající závažnosti pochybení dodavatele vůči veřejnému zadavateli, neboť stěží by bylo možno uplatnění smluvní pokuty v řádech stovek či tisíců korun možno považovat za sankci, srovnatelnou s odstoupením od smlouvy, uzavřené pro účely realizace veřejné zakázky.“

115. Zadavatel se v rozhodnutí o vyloučení nijak nezabýval otázkou, zda smluvní pokuta uplatněná na základě smlouvy o dílo VZ Loučim a smlouvy o dílo VZ Přívozec dosáhla výše odpovídající závažnosti pochybení navrhovatele vůči zadavateli, respektive závažnosti vyžadované zákonem. Pouhá skutečnost, že smluvní pokuta byla v dané věci uplatněna, není dle výše uvedeného bez dalšího dostatečná pro závěr o existenci kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

116. K argumentaci zadavatele ve vyjádření k návrhu, že obzvláště v případě veřejných zakázek spolufinancovaných z prostředků poskytovatele dotace, jako jsou VZ Loučim a VZ Přívozec, je prakticky jakékoliv pochybení závažným porušením povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo s rizikem zásadního negativního dopadu do sféry zadavatele, např. krácení či odnětí dotace či uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně, Úřad uvádí, že tyto skutečnosti zadavatel do šetřené věci vnáší poprvé až ve vyjádření k návrhu, a tedy v rozhodnutí o vyloučení je nikterak neuvádí. Zadavatel je s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona povinen již v rozhodnutí o vyloučení uvést všechny rozhodné skutečnosti, na základě kterých přistoupil k vyloučení účastníka zadávacího řízení. Úřad připomíná, že důkazním břemenem je zadavatel podle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona obtížen již v zadávacím řízení vůči vylučovanému účastníku zadávacího řízení. Jakékoliv pozdější či jiné odůvodnění, např. v rámci odůvodnění rozhodnutí o námitkách nebo až při přezkumu ve správním řízení, je proto právně irelevantní.[5] Aniž by tak Úřad předjímal, jak by uvedené skutečnosti týkající se spolufinancování předmětných veřejných zakázek z prostředků poskytovatele dotace byly posouzeny v případě, že by je zadavatel uvedl v samotném rozhodnutí o vyloučení, Úřad konstatuje, že jelikož je zadavatel uvedl až ve vyjádření k návrhu, tedy neuvedl je v rozhodnutí o vyloučení (kdy ani není zřejmé jaký reálný dopad tato situace mohla mít do sféry zadavatele), tyto nejsou pro posouzení šetřeného případu rozhodné.

117. Úřad závěrem opakuje, že prokázání kvalifikovaného následku pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona je povinností zadavatele. Pokud má zadavatel v úmyslu účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít postaveno najisto, že ke kvalifikovanému následku konkrétního identifikovaného pochybení dostatečné intenzity skutečně došlo. Tento závěr však z rozhodnutí o vyloučení nelze zjistit, jelikož z něj nevyplývají žádné podrobnější informace k intenzitě uplatněných smluvních pokut, resp. závažnosti daných pochybení spočívajících v prodlení s předáním díla, která je však zásadní pro naplnění zákonných podmínek pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

118. Z výše uvedeného vyplývá, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dostatečně neodůvodnil a neprokázal, že navrhovatel se skutečně při plnění VZ Loučim a VZ Přívozec dopustil pochybení, jehož intenzita a kvalifikovaný následek spočívající v uplatnění smluvní pokuty odůvodňují vyloučení navrhovatele z předmětného zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

Shrnutí

119. Jak Úřad podrobněji rozvedl výše, zadavatel rozhodnutí o vyloučení dostatečně konkrétně neodůvodnil, čímž učinil rozhodnutí o vyloučení netransparentním, neboť nejen, že navrhovateli z rozhodnutí o vyloučení nemohlo být posouzení naplnění zákonných podmínek pro jeho vyloučení zřejmé, ale také nelze v tomto ohledu rozhodnutí o vyloučení náležitě přezkoumat. Je tak naplněna první podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona spočívající v rozporu postupu zadavatele s pravidly zákona.

120. Pokud jde o naplnění další podmínky pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona, a to minimálně potenciálního vlivu nezákonného postupu zadavatele na výběr dodavatele, Úřad konstatuje, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl alespoň v potenciální rovině ovlivnit výběr dodavatele, neboť nelze vyloučit, že by navrhovatel – pokud by jej zadavatel nevyloučil z účasti v zadávacím řízení – mohl být zadavatelem vybrán jako vybraný dodavatel.

121. Je současně naplněna i poslední podmínka pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona, a to že dosud nebyla uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky.

122. Úřad s ohledem na výše uvedené rozhodl o tom, že zadavatel při vyloučení navrhovatele porušil § 48 odst. 5 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, čímž ovlivnil výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

123. Nad rámec výše uvedeného Úřad upozorňuje, že daný závěr nikterak nevypovídá o tom, zda byly v tomto případě podmínky vyloučení pro nezpůsobilost dle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona fakticky (materiálně) naplněny. K věcnému přezkumu naplnění jednotlivých podmínek ze strany Úřadu nedošlo, resp. nemohlo dojít, neboť Úřad zjistil, že zadavatel nepostupoval v souladu se zásadou transparentnosti a v daném rozhodnutí dostatečným způsobem nepopsal jednotlivé skutečnosti a důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Z tohoto důvodu tedy nebylo možné provést věcné přezkoumání naplnění podmínek daného vyloučení. V dalším průběhu zadávacího řízení tedy bude na zadavateli, aby dozjistil stav věci a opětovně posoudil, zda jsou u navrhovatele naplněny podmínky pro vyloučení dle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona, a to včetně toho, zda je schopen unést důkazní břemeno ohledně naplnění těchto podmínek, a v návaznosti na toto posouzení zvolil další postup.

K dalším navrhovatelem uváděným skutečnostem

124. Vzhledem k tomu, že Úřad dospěl k závěru, že vyloučení navrhovatele bylo v rozporu se zákonem, což má za následek uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí o vyloučení a všech následujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, včetně rozhodnutí o námitkách proti tomuto vyloučení, Úřad již nepovažoval za účelné podrobněji se zabývat dalšími námitkami navrhovatele, neboť šetření dalších skutečností uvedených v návrhu by za situace, kdy bylo shledáno, že zadavatel při rozhodování o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení postupoval v rozporu se zákonem, nemohlo mít na výsledek správního řízení vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné, existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je též v souladu se zásadou procesní ekonomie (viz § 6 správního řádu). Úřad tak shrnuje, že je nyní na zadavateli, aby v případě, že opětovně přistoupí k posouzení otázky naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, a pokud by opětovně přistoupil k vyloučení navrhovatele právě z tohoto důvodu, aby v souladu s tímto rozhodnutím v rozhodnutí o vyloučení řádně popsal všechny rozhodné skutečnosti, které bude mít podložené relevantními důkazy.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření

125. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

126. Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky pravidlo § 48 odst. 5 písm. d) zákona ve spojení se zásadou transparentnosti stanovenou v ustanovení § 6 odst. 1 zákona a nedodržení zákonem stanoveného postupu ze strany zadavatele mohlo ovlivnit výběr dodavatele, přičemž dosud nedošlo k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky (v podrobnostech odkazuje Úřad výše na odůvodnění tohoto rozhodnutí), tudíž jsou naplněny podmínky pro uložení nápravného opatření dle § 263 odst. 2 zákona.

127. Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 263 odst. 2 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad zadávacího řízení, tj. zásady transparentnosti, rovného zacházení, přiměřenosti a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky.

128. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě zadavatel pochybil při vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení, jeví se nejvhodnějším nápravným opatřením zrušení tohoto vyloučení a úkonů tímto vyloučením zasažených.

129. Úřad proto s ohledem na výše uvedené rozhodl o zrušení rozhodnutí o vyloučení, včetně oznámení o vyloučení, a všech následujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí, přičemž je na zadavateli, jak bylo uvedeno výše, aby zvážil svůj další postup v zadávacím řízení v duchu zajištění zákonnosti jeho průběhu.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

130. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

131. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem oznámení rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

132. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení, včetně oznámení o vyloučení, a všech následujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, uložil zároveň ve výroku IV. tohoto rozhodnutí zadavateli zákaz uzavřít v předmětném zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

K výroku V. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

133. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

134. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku III. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení, včetně oznámení o vyloučení, a všech následujících úkonů zadavatele učiněných v zadávacím řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí.

135. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000036.

K výroku VI. tohoto rozhodnutí – k zastavení řízení o žádosti navrhovatele na uložení povinnosti zadavateli uhradit náklady navrhovatele za právní zastoupení související se správním řízením

136. Úřad uvádí, že dne 14. 1. 2026 jakožto součást návrhu z téhož dne obdržel žádost navrhovatele o uložení povinnosti zadavateli uhradit navrhovateli náklady právního zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka vedeného správního řízení, respektive které vznikly právnímu zástupci navrhovatele při jeho zastupování.

137. Dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, jestliže byla podána žádost zjevně právně nepřípustná.

138. Ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu zakotvuje obecné procesní pravidlo, podle kterého se správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup. Pokud jde o správní řízení vedená Úřadem ve věci dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem, je zvláštním zákonem ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu zákon o zadávání veřejných zakázek. Vlastní procesní postup ohledně náhrady nákladů řízení, jež by vznikly účastníkům správního řízení, však tento zákon neobsahuje. Zákon v souvislosti s náklady řízení upravuje pouze povinnost Úřadu učinit součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (§ 266 odst. 1 zákona). Tyto náklady řízení se pak platí paušální částkou stanovenou výše jmenovanou vyhláškou č. 170/2016 Sb. (tj. ve výši 30 000 Kč v souladu s § 1 této vyhlášky), přičemž se jedná o paušální náhradu nákladů, které vznikly správnímu orgánu. V případě posuzování obsahu žádosti navrhovatele ze dne 14. 1. 2026 je tedy Úřad povinen se řídit obecnou právní úpravou obsaženou ve správním řádu, jelikož právní úprava zvláštní nikterak neupravuje otázku uložení povinnosti nahradit náklady řízení vzniklé některému z jeho účastníků.

139. V souladu s ustanovením § 79 odst. 3 správního řádu pak platí, že si správní orgán (nebo dotčený orgán) a účastník nesou své náklady, nestanoví-li zákon jinak. Na daný případ nedopadá žádný zákon, resp. právní norma, která by stanovila, že účastník správního řízení nenese své náklady. Ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele tak platí, že jeho účastníci si své náklady nesou vždy sami. V případě, že si účastníci řízení nesou své náklady sami, nemohou ani požadovat po jiném účastníku správního řízení náhradu nákladů na své právní zastoupení ve smyslu advokátního tarifu.

140. Úřad konstatuje, že žádost lze považovat za zjevně právně nepřípustnou zejména tehdy, jestliže právní úprava neumožňuje, aby takové žádosti mohl správní orgán vyhovět. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v rámci podaného návrhu podal k Úřadu žádost, ve které se domáhal, aby bylo rozhodnuto o uložení povinnosti zadavatele nahradit navrhovateli náklady právního zastoupení, které mu vznikly v souvislosti s jeho postavením účastníka vedeného správního řízení, je zřejmé, že stávající právní úprava neumožňuje, aby Úřad žádosti navrhovatele vyhověl. Úřad tedy i bez dalšího dokazování již ze samotné žádosti seznal, že jí vyhovět nelze, pročež nezbývá než uzavřít, že se v posuzovaném případě jedná o žádost zjevně právně nepřípustnou ve smyslu ustanovení § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu.

141. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku VI. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku II., III., a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku IV. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku I. a VI. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. Česká republika – Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Plzeňský kraj, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha

2. Mgr. Jan Kocina, advokát, Malá 43/6, 301 00 Plzeň

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Pozn. Úřadu: Totéž vyplývá z dokumentu s názvem „Upozornění zhotoviteli na nedodržení termínu plnění – k. ú. Přívozec“ ze dne 12. 6. 2025 (dále jen „upozornění zhotoviteli ze dne 12. 6. 2025“).

[2] Pozn. Úřadu: Dokument s totožným názvem „Vyměření sankce – smluvní pokuty“ zadavatel vyhotovil i ve vztahu k VZ Přívozec, a to rovněž dne 14. 7. 2025 (dále jen „vyměření sankce VZ Přívozec“).

[3] Pozn. Úřadu: Odpor a doplnění odporu navrhovatel odeslal téhož dne zadavateli i ve vztahu k VZ Přívozec. Znění citovaných částí odporu a jeho doplnění se u VZ Loučim shoduje se zněním odporu a jeho doplněním u VZ Přívozec.

[4] Viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-32747/2025/500 ze dne 28. 8. 2025 a rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS- 40922/2020/500/ISo ze dne 18. 12. 2020. Úřad nicméně pro úplnost dodává, že výše uvedeným nekvalifikuje prodlení v délce 200 a více dnů za automaticky závažné, neboť posouzení závažnosti pochybení je závislé na konkrétních okolnostech případu a i v daném případě platí, že zadavatel je v rozhodnutí o vyloučení povinen závažnost vytýkaného pochybení dostatečně a konkrétně zdůvodnit.

[5] Viz např. rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-19148/2025/500 ze dne 26. 5. 2025.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program: