číslo jednací: 10042/2026/500
spisová značka: S0067/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Upgrade HCI Openshift o GPU adaptéry II
• Účastníci:
  1. Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p.
  2. M Computers s.r.o.
  3. TOTAL SERVICE a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 28. 5. 2026
• Související rozhodnutí: 10042/2026/500; 17928/2026/162

Spisová značka:  ÚOHS-S0067/2026/VZ Číslo jednací:      ÚOHS-10042/2026/500

Brno 16. 3. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění, ve správním řízení zahájeném dne 27. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• navrhovatel – M Computers s.r.o., IČO 26042029, se sídlem Úlehlova 3100/10, 628 00 Brno – Líšeň,
• strany smlouvy:
• zadavatel – Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p., IČO 03630919, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha 3 – Žižkov,
• vybraný dodavatel – TOTAL SERVICE a.s., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 954/18, 170 00 Praha 7 – Holešovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 2. 2026 Mgr. Lucií Šimkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 19383, se sídlem 17. listopadu 342, 530 02 Pardubice,

ve věci návrhu na uložení zákazu plnění „Smlouvy na nákup hyperkonvergované infrastruktury pro platformu Openshift“ uzavřené dne 21. 1. 2026 mezi cit. zadavatelem a cit. vybraným dodavatelem na veřejnou zakázku „Upgrade HCI Openshift o GPU adaptéry II“ zadávanou v rámci dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém – Nákup hyperkonvergované infrastruktury pro platformu Openshift“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 7. 2024 pod ev. č. Z2024-034128 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 7. 2024 pod ev. č. 2024/S 141 – 437613,

rozhodl takto:

I.

Návrh navrhovatele – M Computers s.r.o., IČO 26042029, se sídlem Úlehlova 3100/10, 628 00 Brno – Líšeň – ze dne 27. 1. 2026 na uložení zákazu plnění „Smlouvy na nákup hyperkonvergované infrastruktury pro platformu Openshift“ uzavřené dne 21. 1. 2026 mezi zadavatelem – Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p., IČO 03630919, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha 3 – Žižkov, a vybraným dodavatelem – TOTAL SERVICE a.s., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 954/18, 170 00 Praha 7 – Holešovice, na realizaci veřejné zakázky „Upgrade HCI Openshift o GPU adaptéry II“ zadávané v rámci dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém – Nákup hyperkonvergované infrastruktury pro platformu Openshift“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 7. 2024 pod ev. č. Z2024-034128 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 7. 2024 pod ev. č. 2024/S 141 – 437613, se s výjimkou té části, ve vztahu ke které je návrh zamítán dle výroku II. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

II.

Návrh navrhovatele – M Computers s.r.o., IČO 26042029, se sídlem Úlehlova 3100/10, 628 00 Brno – Líšeň – ze dne 27. 1. 2026 na uložení zákazu plnění „Smlouvy na nákup hyperkonvergované infrastruktury pro platformu Openshift“ uzavřené dne 21. 1. 2026 mezi zadavatelem – Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p., IČO 03630919, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha 3 – Žižkov, a vybraným dodavatelem – TOTAL SERVICE a.s., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 954/18, 170 00 Praha 7 – Holešovice, na realizaci veřejné zakázky „Upgrade HCI Openshift o GPU adaptéry II“ zadávané v rámci dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém – Nákup hyperkonvergované infrastruktury pro platformu Openshift“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 7. 2024 pod ev. č. Z2024-034128 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 7. 2024 pod ev. č. 2024/S 141 – 437613, se v části týkající se údajného porušení zásad 3E v souvislosti se zadáváním cit. veřejné zakázky podle § 265 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť v této části návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

Odůvodnění

I.               K ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

1.             Zadavatel – Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p., IČO 03630919, se sídlem Na vápence 915/14, 130 00 Praha 3 – Žižkov (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), odeslal prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje E-ZAK[1] (dále jen „E-ZAK“) dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému „Dynamický nákupní systém – Nákup hyperkonvergované infrastruktury pro platformu Openshift“, který byl zaveden v zadávacím řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 18. 7. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 7. 2024 pod ev. č. Z2024-034128 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 7. 2024 pod ev. č. 2024/S 141 – 437613 (dále jen „DNS“), Výzvu k podání nabídky č. 3 ze dne 10. 12. 2025 na veřejnou zakázku „Upgrade HCI Openshift o GPU adaptéry II“ (dále jen „výzva k podání nabídek“ a „veřejná zakázka“).

2.             Podle čl. 3. výzvy k podání nabídek je předmětem plnění veřejné zakázky „dodávka a instalace rozšíření již existující platformy pro provoz Openshiftu o GPU adaptéry, infrastrukturní servery a nezbytné softwarové vybavení pro provoz AI úloh“.

3.             Podle čl. 3.1. výzvy k podání nabídek »[z]adavatel požaduje dodání – příslušného hardware (dále jen „HW“), příslušného software (dále jen „SW“) a poskytnutí maintenance výrobce ke každému dodanému HW na období 36 měsíců (to celé dále jen „Plnění“). Předmětem plnění Veřejné zakázky je zároveň také instalace, oživení a zprovoznění dodaných serverů a adaptérů a vše co je třeba pro instalaci. Dále oživení a zprovoznění dodaných serverů a adaptérů tak, aby je bylo možno používat instalovaným Redhat Openshift clusterem. Práce na Openshift clusteru nejsou předmětem nabídky ani dodávky.“

Protože se nejedná o stavbu nové infrastruktury ani o posílení existující heterogenní platformy ale o upgrade stávajícího HCI celku již provozovaného zadavatelem, zadavatel nemůže připustit použití jiných než originálních komponent. Dodavatel musí doložit potvrzení od výrobce nabízených komponent, že tyto komponenty budou po instalaci tvořit jednolitý celek s již existujícím řešením IBM Storage Fusion HCI a že prostředky již existujícího IBM Storage Fusion HCI bude možné nově dodané komponenty plnohodnotně spravovat.«

4.             Podle čl. 5. výzvy k podání nabídek předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí částku 34 000 000 Kč bez DPH.

5.             Z „Protokolu o 1. jednání komise“, které se konalo dne 6. 1. 2026 (dále jen „protokol o 1. jednání komise“), vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek, která skončila dne 5. 1. 2026, celkem 2 nabídky, a to nabídku navrhovatele – M Computers s.r.o., IČO 26042029, se sídlem Úlehlova 3100/10, 628 00 Brno – Líšeň (dále jen „navrhovatel“), a dodavatele TOTAL SERVICE a.s., IČO 25618067, se sídlem U Uranie 954/18, 170 00 Praha 7 – Holešovice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 5. 2. 2026 Mgr. Lucií Šimkovou, advokátkou, ev. č. ČAK 19383, se sídlem 17. listopadu 342, 530 02 Pardubice (dále jen „vybraný dodavatel“).

6.             Dne 20. 1. 2026 zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího postupu a odeslal navrhovateli Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího postupu, které tento obdržel téhož dne („dále jen rozhodnutí o vyloučení“).

7.             Po vyloučení navrhovatele ze zadávacího postupu byla jako nejvýhodnější vybrána nabídka vybraného dodavatele, přičemž zadavatel dne 20. 1. 2026 odeslal účastníkům zadávacího postupu Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, které navrhovatel obdržel téhož dne („dále jen rozhodnutí o výběru dodavatele“).

8.             Dne 21. 1. 2026 uzavřel zadavatel s vybraným dodavatelem Smlouvu na nákup hyperkonvergované infrastruktury pro platformu OpenShift č. SML2026005 (dále jen „smlouva“).

9.             Dne 22. 1. 2026 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky proti rozhodnutí o vyloučení (dále jen „námitky proti vyloučení“).

10.         Dne 22. 1. 2026 dále zadavatel od navrhovatele obdržel námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „námitky proti výběru“).

11.         Dne 27. 1. 2026 obdržel Úřad od navrhovatele návrh na uložení zákazu plnění smlouvy (dále jen „návrh“).

12.         Rozhodnutím o námitkách proti vyloučení ze dne 5. 2. 2026, jež bylo navrhovateli doručeno dne 6. 2. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti vyloučení“), zadavatel předmětné námitky navrhovatele odmítl.

13.         Rozhodnutím o námitkách proti výběru ze dne 5. 2. 2026, jež bylo navrhovateli doručeno dne 6. 2. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti výběru“), zadavatel předmětné námitky navrhovatele odmítl.

II.             OBSAH NÁVRHU

14.         Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku ve smyslu § 254 odst. 1 písm. d) zákona, neboť zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 141 odst. 5 zákona, tj. před uplynutím lhůty pro podání námitek, přičemž navrhovatel má za to, že zadavatel porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, když vyloučil navrhovatele ze zadávacího postupu a  rozhodnutí o výběru dodavatele a posouzení nabídky vybraného dodavatele bylo učiněno v rozporu se zákonem, resp. v rozporu s pravidly pro zadání veřejné zakázky v rámci DNS.

15.         Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným dodavatelem dne 21. 1. 2026, ačkoli navrhovatel podal námitky proti svému vyloučení a námitky proti výběru dodavatele. Podle navrhovatele zadavatel uzavřel smlouvu v době, kdy běžela blokační lhůta ve smyslu § 246 zákona, čímž navrhovateli znemožnil využít řádné opravné prostředky. Navrhovatel má dále za to, že zadavatel námitky nevyřídil řádně a včas, neboť o námitkách nebylo rozhodnuto před uzavřením smlouvy, což je podle navrhovatele v přímém rozporu s § 245 zákona, který stanoví povinnost zadavatele o námitkách rozhodnout před uzavřením smlouvy. Z těchto důvodů se navrhovatel domnívá, že uzavření smlouvy proběhlo v rozporu se zákonem, neboť zadavatel nevyčkal na řádné vypořádání námitek a uzavřel smlouvu v době, kdy trvala blokační lhůta. Podle navrhovatele tak byly naplněny podmínky § 254 odst. 1 písm. d) zákona, a Úřad je povinen uložit zákaz plnění smlouvy.

16.         Navrhovatel rovněž uvádí, že jej zadavatel v rozporu se zákonnou úpravou i zadávacími podmínkami nezákonně vyloučil ze zadávacího postupu. Navrhovatel nesouhlasí s posouzením své nabídky ze strany zadavatele a považuje postup zadavatele při jeho vyloučení ze soutěže o veřejnou zakázku za nezákonný, když uvádí, že zadavatel „odůvodněním vyloučení v zásadě uvádí, že vyloučil navrhovatele pro nesplnění požadavku označeného jako p.č. 1.4. uvedeného v příloze č.1. Navrhovatel však podotýká, že uvedený požadavek splňuje, a s vyloučením jeho osoby z uvedených důvodů nemůže souhlasit.“ Navrhovatel pak dále uvádí: „[n]avrhovatel tak zcela jednoznačně poukazuje na to, že jím nabízená podpora v rámci jím podané nabídky je lepší než zadavatelem původně požadovaná IBM Storage Expert Care Basic (…). Navrhovatel má za to, že zadavatel nemůže v souladu se zákonem přistoupit k vyloučení jenom z důvodu, že produkt nabízený navrhovatele má fakticky toliko jiný název než poptávaný produkt v rámci zadávacích podmínek. Název poptávaného produktu v tomto případě definuje technické parametry podpory, přičemž navrhovatelem nabízený produkt má prokazatelně lepší technické parametry, než produkt poptávaný zadavatelem.“

17.         Navrhovatel dále namítá, že zadavatel dodatečně a nepřípustně rozšířil zadávací podmínky vyplývající z čl. 3.1 výzvy k podání nabídek. Navrhovatel má za to, že zadavatel po lhůtě pro podání nabídek změnil obsah a rozsah technických požadavků, a tím porušil zásadu transparentnosti a dopustil se nepřípustné změny zadávacích podmínek. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na to, že zadavatel při odůvodnění jeho vyloučení argumentoval požadavky, které nevyplývají ze zadávací dokumentace a které v původní podobě zadávacích podmínek nebyly stanoveny. Navrhovatel uvádí, že zadavatel ve výzvě k podání nabídek výslovně požadoval pouze doložení potvrzení od výrobce nabízených komponent, avšak ve svém rozhodnutí o vyloučení tento požadavek nově interpretoval tak, že „originálními komponentami“ mají být výlučně komponenty společnosti IBM, což ze zadávací dokumentace nevyplývá. Tímto postupem podle navrhovatele zadavatel fakticky zavedl nový požadavek, který nebyl účastníkům znám v době přípravy nabídek, a nelze jej proto zpětně uplatňovat jako důvod pro vyloučení. Navrhovatel má za to, že se jedná o nezákonnou změnu zadávacích podmínek po uplynutí lhůty pro podání nabídek a o porušení zásady zákazu diskriminace, neboť zadavatel tyto dodatečně vzniklé požadavky využil k odůvodnění vyloučení navrhovatele, přestože k takovému postupu nebyl oprávněn.

18.         Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení nepřípustně rozšířil zadávací podmínky tím, že uvedl, že nabízená HW maintenance „neobsahuje SW položky a aktivace nutné k tomu, aby nově dodaný HW tvořil funkční celek s již pořízeným základem IBM Storage Fusion HCI“ a že „absence softwarových položek znamená, že nově pořízený HW by byl jen prostým serverem, nikoli funkční součástí celku IBM Storage Fusion HCI“. Dle navrhovatele se jedná o rozšiřování podmínek, neboť „zadávací podmínky žádný SW maintenance nepožadují a nepožadovaly“.

19.         Dále navrhovatel v návrhu poukazuje na údajné porušení základních zásad plynoucích z § 6 zákona, když zadavatel dle něj neprovedl řádné posouzení nabídek v intencích zadávacích podmínek stanovených ve výzvě k podání nabídek, a svým postupem tak porušil zásady § 6 zákona, zejména zásady rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace. Podle navrhovatele zadavatel posuzoval jeho nabídku přísněji než nabídku vybraného dodavatele, a to zejména ve vztahu k SW položkám a aktivaci, které považoval za nezbytné pro funkčnost řešení. Navrhovatel uvádí, že zadavatel obdobné či totožné skutečnosti ve vztahu k vybranému dodavateli nehodnotil stejným způsobem. Zadavatel podle navrhovatele svým postupem porušil nejen základní zásady, ale i povinnost dle § 119 zákona provést úplné a řádné posouzení nabídek v rozsahu stanoveném zákonem a zadávací dokumentací. V této souvislosti navrhovatel současně brojí proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Konkrétně navrhovatel namítá, že rozhodnutí o výběru dodavatele je nepřezkoumatelné a nedostatečně odůvodněné, neboť z něj nevyplývá, na základě jakých konkrétních skutečností zadavatel dospěl k závěru, že nabídka vybraného dodavatele splnila zadávací podmínky, a není zřejmé, jakým způsobem zadavatel posoudil splnění jednotlivých požadavků uvedených v Příloze č. 1 „Technické požadavky Zadavatele“ výzvy k podání nabídek (dále jen „příloha č. 1 výzvy k podání nabídek“). Navrhovatel má za to, že takové rozhodnutí o výběru je nepřezkoumatelné a nedostatečně odůvodněné a neumožňuje přezkum zákonnosti postupu zadavatele a je v rozporu se zásadou transparentnosti.

20.         Navrhovatel současně uvádí, že rozhodnutí o výběru neobstojí ani po formální stránce.  Zadavatel neměl dodržet požadavky na obsah oznámení o výběru dodavatele stanovené v § 123 zákona, neboť zadavatelem vyhotovené oznámení neobsahuje zákonem vyžadovanou zprávu o hodnocení nabídek, ani předepsané informace o posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele. Zadavatel podle navrhovatele pouze obecně konstatoval, že komise hodnotila nabídku vybraného dodavatele, aniž by specifikoval, jaké doklady byly předloženy, jak byla posouzena odborná způsobilost, technické požadavky či splnění kritérií kvalifikace. Navrhovatel namítá, že z rozhodnutí o výběru dodavatele není přezkoumatelným způsobem zjistitelné, zda zadavatel uplatnil totožné požadavky a postupy i vůči nabídce vybraného dodavatele, a tudíž zda bylo hodnocení provedeno řádně, úplně a nediskriminačně. Tím měl zadavatel porušit nejen § 123 zákona, ale i zásadu rovného zacházení, neboť navrhovatel byl posuzován přísněji než vybraný dodavatel.

21.         Navrhovatel rovněž namítá porušení § 89 odst. 1 až 4 zákona, kdy zadavatel nestanovil zadávací podmínky funkčně, tj. určením požadavků na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, nýbrž je stanovil prostřednictvím odkazů na konkrétní produkty. Současně navrhovatel namítá porušení § 89 odst. 5 a 6 zákona, neboť zadavatel podle jeho názoru zvýhodnil konkrétního výrobce (IBM) jednak přímým odkazem na konkrétní produkt podpory (s obchodním označením IBM Storage Expert Care Basic) bez uvedení možnosti nabídnout rovnocenné řešení, jednak požadavkem na originální komponenty vykládaným tak, že originálními komponenty mohou být pouze komponenty IBM. Podle navrhovatele nebylo takové vymezení odůvodněno předmětem plnění a vedlo k nepřiměřenému omezení hospodářské soutěže, jelikož zadavatel mohl technické podmínky formulovat funkčně (parametricky) bez odkazu na konkrétního výrobce.

22.         Následně navrhovatel namítá také porušení ekonomických zásad 3E, neboť postupem zadavatele dle něj nemohlo dojít k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, protože zadavatel vybral podstatně dražší nabídku, aniž by pro to existovalo zákonné odůvodnění, a tím nehospodárně nakládal s veřejnými prostředky.

23.         Navrhovatel v závěru taktéž obecně namítá, že zadavatel porušil zásady odpovědného zadávání veřejných zakázek, které je povinen respektovat s ohledem na své postavení státního podniku ve smyslu zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.

24.         S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl podle § 264 odst. 1 zákona o uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku.

III.           PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

25.         Úřad obdržel výše uvedený návrh dne 27. 1. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

26.         Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou navrhovatel a strany smlouvy – zadavatel a vybraný dodavatel.

27.         Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 1. 2026.

Vyjádření zadavatele ze dne 6. 2. 2026 k návrhu navrhovatele

28.         Vyjádření zadavatele ze dne 6. 2. 2026 k návrhu (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) obdržel Úřad od zadavatele téhož dne, přičemž téhož dne zadavatel také Úřadu zpřístupnil dokumentaci k veřejné zakázce v elektronickém nástroji.

29.         Zadavatel úvodem sděluje, že navrhovatel dle jeho názoru v návrhu neuvádí žádné nové skutečnosti oproti námitkám proti vyloučení a oproti podaným námitkám proti výběru  (dále též dohromady jako „námitky“), proto zadavatel mimo skutečností uvedených ve vyjádření k návrhu odkazuje rovněž na rozhodnutí o námitkách proti vyloučení a na rozhodnutí o námitkách proti výběru  (společně dále též jako „rozhodnutí o námitkách“), přičemž vyjadřuje přesvědčení, že všechny kroky v rámci zadávání veřejné zakázky učinil v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami, a navrhuje tedy, aby Úřad ve smyslu § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele zamítl.

30.         Zadavatel uvádí, že o námitkách navrhovatele rozhodl v zákonné lhůtě podle § 245 odst. 1 zákona, když rozhodnutí o námitkách proti vyloučení i rozhodnutí o námitkách proti výběru dodavatele odeslal navrhovateli v zákonné lhůtě 15 dnů.

31.         K námitkám navrhovatele týkajícím se jeho vyloučení zadavatel uvádí, že navrhovatel nesplnil požadavek č. 1.4 přílohy č. 1 výzvy k podání nabídek (dále jen „P. č. 1.4 přílohy č. 1“ nebo „požadavek č. 1.4“), neboť nenabídl HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic, kterou zadavatel stanovil jako závazný požadavek. Navrhovatel tím nesplnil zadávací podmínky, neboť »ve své nabídce uvedl, že „součástí dodávky HW je tříletá (36 měsíců) HW maintenance 24x7 autorizovaného servisního partnera Lenovo“«, což je odlišné plnění oproti požadovanému plnění „HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“. Zadavatel zdůraznil, že požadavek č. 1.4 byl stanoven „zcela jednoznačným a srozumitelným způsobem, a to obchodním označením produktu podpory společnosti IBM“, a proto neumožňoval nabídnout alternativní produkt nebo jinou formu podpory. Zadavatel uvádí, že je „jednoznačně zřejmé, že navrhovatel zadavatelem požadovaný produkt nenabízí, naopak nabídl zadavateli zcela jinou (odlišnou) maintenance, než kterou zadavatel vyžadoval a uvedl v příloze č. 1 Výzvy.“

32.         Zadavatel namítá, že argumentace navrhovatele ohledně „lepší kvality“ nabízené podpory je irelevantní, neboť zadavatel nehodnotil kvalitativní parametry maintenance, ale pouze splnění či nesplnění konkrétního požadavku na definovanou podporu IBM. Zadavatel považuje nabídku navrhovatele za jednoznačně nevyhovující. Nad to zadavatel dodává: »Zadavatel dále považuje za vhodné upozornit na bod 12. návrhu, v němž bylo navrhovatelem uvedeno, že „(…) jím nabízená podpora v rámci jím podané nabídky je lepší než zadavatelem původně požadovaná IBM Storage Expert Care Basic (…)“). Z tohoto bodu návrhu dle přesvědčení zadavatele jednoznačně vyplývá, že navrhovatel si je vědom toho, že nabídl zadavateli odlišnou podporu, než kterou zadavatel v příloze č. 1 Výzvy uvedl a požadoval.«

33.         Zadavatel současně poukazuje na to, že předmět veřejné zakázky představuje upgrade již existujícího řešení IBM Storage Fusion HCI. Z tohoto důvodu je podle zadavatele nezbytné, aby dodávané komponenty a poskytovaná maintenance byly přímo kompatibilní s existujícím řešením a podléhaly oficiální podpoře IBM. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na stanovisko výrobce IBM, podle něhož nelze integrovat komponenty, které nejsou součástí oficiálního katalogu IBM.

34.         Zadavatel tak námitky navrhovatele v části směřující proti jeho vyloučení odmítl jako nedůvodné, neboť měl za prokázané, že navrhovatel nesplnil jednoznačný a závazný požadavek č. 1.4, když nenabídl zadavatelem výslovně požadovanou „HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“, ale odlišnou podporu poskytovanou výrobcem Lenovo. Podle zadavatele z obsahu námitek navrhovatele vyplývá, že si byl této odlišnosti vědom, přičemž zadavatel opakovaně zdůraznil, že jím stanovený požadavek neumožňoval nabídnout jakoukoli alternativní formu podpory a že nabízené plnění navrhovatele tudíž nebylo způsobilé splnit zadávací podmínky.

35.         K námitkám navrhovatele týkajícím se následné změny zadávacích podmínek zadavatel uvedl, že s tvrzením o změně zadávacích podmínek po lhůtě pro podání nabídek nesouhlasí. Navrhovatel v této souvislosti zejména odkazoval na konkrétní pasáže odůvodnění rozhodnutí o vyloučení, z nichž podle jeho názoru plyne, že zadavatel při vyloučení nově vyložil či rozšířil požadavky stanovené ve výzvě k podání nabídek, a tím nepřípustně změnil zadávací podmínky po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Navrhovatel v této části uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení rozšířil či změnil původní požadavky, když nově uvedl, že „originálními komponentami“ jsou výhradně komponenty společnosti IBM.

36.         Zadavatel v této souvislosti zdůraznil, že požadavky uvedené v rozhodnutí o vyloučení byly obsaženy již v zadávacích podmínkách, konkrétně v čl. 3.1 výzvy k podání nabídek. Zadavatel zdůraznil, že poptávané plnění bylo již od počátku určeno jako upgrade existujícího řešení IBM Storage Fusion HCI, které zadavateli bylo dodáno v rámci předchozí veřejné zakázky. Dále zadavatel citoval stanovisko IBM, které přiložil ke svému vyjádření k návrhu jako přílohu č. 1, podle něhož „komponenty, které nejsou součástí oficiálního katalogu IBM Storage Fusion HCI, nelze přímo integrovat do HCI řešení. Pro tyto komponenty není možné získat oficiální podporu IBM v rámci programu IBM Expert Care.“ S odkazem na něj proto zadavatel uvádí, že „má přitom jednoznačně doloženo, že dodatečné začlenění cizích komponent by vedlo ke ztrátě podpory na celé řešení. To je pro zadavatele zcela nepřijatelné, a proto nastavil požadavek č. 1.4. způsobem uvedeným v příloze č. 1 Výzvy.“ Zadavatel ve vyjádření k návrhu dále uvedl: „Z nastavení čl. 3.1 Výzvy muselo být navrhovateli (ale i dalším dodavatelům) s ohledem na jeho odborné znalosti, racionalitu a celkové znění a účel Výzvy zřejmé, že originálními komponentami jsou jedině komponenty od IBM.“

37.         Zadavatel tak námitky v části směřující proti následné změně vymezení zadávacích podmínek považuje za neopodstatněné. V závěru zadavatel shrnul, že „[z]adávací podmínka uvedená v čl. 3.1 Výzvy byla stanovena zcela jednoznačně“.

38.         K námitkám navrhovatele týkajícím se jím namítaného rozšiřování požadavků na poptávané plnění zadavatel uvedl, že s tvrzením navrhovatele nesouhlasí. Navrhovatel namítal, že zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení nepřípustně rozšířil zadávací podmínky tím, že požadoval též SW položky, které v zadávacích podmínkách nepožadoval. Zadavatel k této námitce uvádí, že software (firmware) je nezbytnou součástí bezpečné integrace hardwaru do prostředí IBM Storage Fusion HCI, neboť „součástí autorizačního procesu pro ‚přidání‘ komponenty do systému je unikátní sériové číslo registrované v IBM Inventory“, přičemž komponenty bez tohoto identifikátoru „nelze do systému připojit ani pro ně získat oficiální podporu IBM“. Zadavatel uvedl, že je pravdou, že výzva k podání nabídek ani její příloha výslovně neobsahovaly požadavek na SW položky či aktivace, nicméně podle zadavatele jde o „zcela automatickou a logickou věc, která musí být každému dodavateli, kterého je potřebné vnímat jako odborníka v daném oboru, zřejmá“. Zadavatel dále uvedl, že SW podpora je součástí požadované maintenance, neboť „SW podpora je součástí HW maintenance, kterou poskytuje IBM, a kterou zadavatel vyžadoval v bodu 1.4 Výzvy“, a proto byl požadavek na potřebné SW položky a aktivace „zahrnut v rámci zcela jednoznačného požadavku č. 1.4“. Zadavatel tak odmítl tvrzení navrhovatele, že by docházelo k dodatečnému rozšiřování zadávacích podmínek, a uvedl, že pokud by navrhovatel splnil požadavek č. 1.4 a nabídl „HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“, „v jejím rámci by byl ze strany IBM automaticky zahrnut i firmware IBM související s dodaným HW“, a zadavatel proto nemusel tyto skutečnosti samostatně uvádět ve výzvě k podání nabídek.

39.         Zadavatel tak námitky v části směřující proti rozšiřování požadavků na poptávané plnění a nezákonné rozšiřování zadávacích podmínek neshledává důvodnými.

40.         K námitkám navrhovatele směřujícím proti postupu podle § 141 odst. 5 zákona zadavatel uvedl, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, podle něhož měl „s nestandardní rychlostí“ využít možnosti uzavřít smlouvu, aby navrhovatel „neměl dostatek času se ohradit proti vyloučení“. Zadavatel poukázal na to, že § 141 odst. 5 zákona výslovně stanoví, že zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona, přičemž toto ustanovení zadavatele opravňuje uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadávanou v DNS i v době běhu tzv. blokačních lhůt. Zadavatel tedy poukazuje na to, že tato možnost vyplývá přímo ze zákona a v oznámení o výběru dodavatele bylo výslovně uvedeno, že zadavatel hodlá této možnosti využít. Zadavatel zdůraznil, že smyslem této právní úpravy je „co nejvíce urychlit proces zadání veřejné zakázky“ a že možnost uzavřít smlouvu bez čekání na uplynutí lhůt pro podání námitek je vlastní právě zadávacím postupům v DNS. K tomu zadavatel dodává, že jeho postup tak nelze označit za nestandardní či účelový, neboť institutu § 141 odst. 5 zákona využívá v rámci zadávání v dynamickém nákupním systému z důvodu urychlení procesu pořizování plnění. Zadavatel odkazuje rovněž na rozhodovací praxi Úřadu, podle níž je uzavření smlouvy v těchto lhůtách v rámci dynamického nákupního systému přípustné a zákonem předpokládané.

41.         K námitce, že se nevypořádal s otázkou splnění požadavků přílohy č. 1 výzvy k podání nabídek ze strany vybraného dodavatele, zadavatel uvádí, že posouzení nabídky vybraného dodavatele bylo provedeno řádně, když „[z]adavatel nabídku vybraného dodavatele detailně posoudil z pohledu splnění všech zadávacích podmínek včetně technických podmínek uvedených v Příloze č. 1 výzvy“. Zadavatel podotýká, že skutečnost, že tyto informace nejsou součástí oznámení o výběru, není pochybením, neboť zákon takovou povinnost nestanoví. Posouzení nabídky vybraného dodavatele je řádně zachyceno v protokolu o 1. jednání komise. Zadavatel odmítá, že by jeho postup byl v rozporu se zásadou transparentnosti nebo zásadou rovného zacházení.

42.         Ve vztahu k námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel rovněž nenabízí SW komponenty či firmware, zadavatel uvedl, že argumentace navrhovatele vychází z nesprávného výkladu zadávacích podmínek. Zadavatel cituje závěry, které uvedl již v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení, a ve vztahu k nabídce navrhovatele uvádí, že „[t]ato maintenance neobsahuje SW položky a aktivace nutné k tomu, aby nově dodaný HW tvořil funkční celek s již pořízeným základem IBM Storage Fusion HCI. Absence softwarových položek znamená, že nově pořízený HW by byl jen prostým serverem, nikoli funkční součástí celku IBM Storage Fusion HCI“. Zadavatel dále uvádí, že oproti navrhovateli vybraný dodavatel respektoval požadavek č. 1.4. přílohy č. 1 výzvy k podání nabídky a v rámci jím nabídnuté HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic byly zahrnuty i SW položky a aktivace související s firmwarem, které IBM poskytuje jako součást této podpory. Dále zadavatel uvádí, že „v čl. 3.1 Výzvy zcela jednoznačně popsal stávající skutečnost, tj. že disponuje konkrétním řešením a že poptávané komponenty musí po instalaci tvořit jednotný celek s daným řešením – uvedeného přitom nelze dosáhnout bez SW položek a aktivací (tedy bez firmware). Zadavatel uvádí, že „SW podpora je (…) součástí HW maintenance, kterou poskytuje IBM, a kterou zadavatel vyžadoval v požadavku č. 1.4“, přičemž „[p]ožadavek na SW položky a aktivace byl zahrnut v rámci zcela jednoznačného požadavku č. 1.4.“. Z těchto důvodů zadavatel odmítá tvrzení navrhovatele, že by vybraný dodavatel nesplnil tento požadavek, neboť – na rozdíl od navrhovatele – nabídl produkt IBM Storage Expert Care Basic, u něhož jsou SW položky a firmware nedílnou součástí poskytované služby.

43.         Zadavatel k námitce navrhovatele, že vybraný dodavatel rovněž nemusí splňovat požadavek na HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic, uvádí, že nabídka vybraného dodavatele výslovně obsahuje totožný produkt, který byl v zadávacích podmínkách předepsán. Zadavatel zdůrazňuje, že tento požadavek byl stanoven jednoznačně prostřednictvím obchodního označení služby IBM, nikoli jejích funkčních parametrů. Proto není na místě srovnávat kvalitativní charakteristiky různých typů údržby, neboť předmětem posouzení je shoda nabídky s předmětem požadavku, nikoliv její relativní kvalita. Zadavatel tak argumentaci navrhovatele odmítá.

44.         K námitkám navrhovatele týkajícím se nedostatků oznámení o výběru vybraného dodavatele uvádí zadavatel následující: „[z]adavatel v případě předmětné veřejné zakázky zaslal všem dodavatelům, kteří podali nabídku, Rozhodnutí o výběru, jehož součástí mimo jiné byla tabulka obsahující výsledek hodnocení nabídek, informace o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, konstatování zadavatele ohledně toho, že nabídka Vybraného dodavatele splnila všechny požadavky zadavatele stanovené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky a konstatování zadavatele ohledně toho, že nabídková cena Vybraného dodavatele nebyla cenou mimořádně nízkou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.“ V souvislosti s námitkou týkající se údajné povinnosti uvést v oznámení o výběru náležitosti podle § 123 zákona zadavatel uvedl, že „[u]stanovení § 123 ZZVZ, které vymezuje obsahové náležitosti oznámení o výběru (resp. v daném případě Rozhodnutí o výběru), se v případě veřejné zakázky zadávané v DNS automaticky neaplikuje“ a že „obsahové náležitosti oznámení o výběru dodavatele při zadávání veřejné zakázky v DNS stanoví ustanovení § 141 odst. 4 druhá věta ZZVZ, dle něhož je zadavatel povinen oznámit výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do DNS, kteří podali nabídku. V tomto ustanovení ZZVZ přitom není výslovně uvedeno (resp. popsáno), jak detailní by odůvodnění výběru mělo být.“ Proto bylo podle zadavatele odůvodnění výběru dodavatele zcela dostatečné.

Další průběh správního řízení

45.         Usnesením ze dne 13. 2. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

46.         Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 19. 2. 2026, které Úřad od navrhovatele obdržel téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům“), navrhovatel shrnuje argumentaci uvedenou v návrhu. Navrhovatel opětovně vyjadřuje „[n]esouhlas s tvrzením zadavatele o absenci softwaru v nabídce navrhovatele jako důvodu k vyloučení“. Nadto se navrhovatel domnívá, že „ze spisu ani z uveřejněné uzavřené smlouvy s vybraným dodavatelem není zřejmé, zda vybraný dodavatel předmětný software nabídl, a tedy ani není zřejmé, zda je takový software předmětem uzavřené smlouvy“, přičemž poukazuje na to, že „součástí spisu má tedy být i nabídka vybraného dodavatele“. Navrhovatel dále poukazuje na „[n]eurčitě definované plnění ve smlouvě, kterou zadavatel uzavřel“, kdy uvádí, že ze znění smlouvy „není rozpoznatelné, jaké plnění vybraný dodavatel dle uzavřené smlouvy zadavateli dodá“.

47.         Navrhovatel tedy dál trvá na svém návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy uzavřené s vybraným dodavatelem.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

48.         Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 23. 2. 2026, které Úřad od vybraného dodavatele obdržel téhož dne, vybraný dodavatel uvádí, že se plně ztotožňuje s vyjádřením zadavatele učiněným v rámci jeho vyjádření k návrhu.

49.         Vybraný dodavatel ve vyjádření uvádí, že má za to, že pro zadání veřejné zakázky byly splněny veškeré zákonné podmínky, a dále konstatuje: „Ve vztahu k argumentaci navrhovatele směřující k § 89 odst. 5 zákona vybraný dodavatel uvádí, že odkaz na konkrétní řešení a výrobce nepovažuje za samoúčelný ani diskriminační, nýbrž tento byl objektivně odůvodněn technickými okolnostmi dané zakázky. Předmět plnění představuje upgrade již provozované infrastruktury konkrétního výrobce, přičemž zachování kompatibility, integrity systému a výrobní podpory je podmíněno použitím komponent autorizovaných týmž výrobcem. Použití jiného výrobku by vedlo k zásahu do funkčního celku, ztrátě komplexní funkčnosti i podpory výrobce a faktickému narušení provozovaného řešení. Důvod pro odkaz na konkrétní řešení tak spočíval v objektivní technické nezbytnosti a v požadavku na zachování funkčnosti a podpory stávající infrastruktury, (…)“. S ohledem na vše uvedené je proto dle vybraného dodavatele na místě, aby Úřad návrh zamítl.

50.         Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve lhůtě stanovené cit. usnesením, ani později, nevyjádřil.

IV.          ZÁVĚRY ÚŘADU

51.         Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména příslušné části dokumentace k veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích rozhodnutí.

52.         Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

53.         Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

54.         Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

55.         Podle § 130 je zadavatel v průběhu zvláštního postupu povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro zvláštní postupy nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6. Při postupu podle této části se § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.

56.         Podle § 138 odst. 1 zákona zadavatel může zavést dynamický nákupní systém, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí plně elektronický, otevřený systém pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem je pořízení běžného, obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací. Zadavatel zavede dynamický nákupní systém v zadávacím řízení, ve kterém postupuje přiměřeně podle pravidel pro užší řízení. Zadavatel může rozdělit dynamický nákupní systém do kategorií, které jsou objektivně vymezeny na základě předmětu veřejných zakázek nebo jejich územního rozsahu.

57.         Podle § 141 odst. 1 zákona před zadáním veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému zadavatel odešle všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému výzvu k podání nabídky. Byl-li dynamický nákupní systém rozdělen do kategorií, vyzve zadavatel dodavatele, kteří jsou zařazeni v kategorii odpovídající zahajované veřejné zakázce. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu. Pro hodnocení nabídek stanoví zadavatel jedno či více kritérií hodnocení obsažených ve výčtu podle § 139 odst. 4 písm. d) zákona. Výzvu k podání nabídek nelze zaslat před zavedením dynamického nákupního systému.

58.         Podle § 141 odst. 4 věta první a druhá zákona se pro výběr dodavatele použije § 122 odst. 1 a 2 zákona obdobně. Zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku.

59.         Podle § 141 odst. 5 zákona zadavatel může uzavřít smlouvu v době podle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona.

60.         Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

61.         Podle § 241 odst. 2 zákona námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti

a)      všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona,

b)      volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c)      postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

62.         Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

63.         Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

64.         Podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které jsou podány opožděně.

65.         Podle § 248 odst. 1 zákona Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zadavatelem. Dozor Úřad vykonává rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie zadavatelem

66.         Podle § 254 odst. 1 písm. d) zákona platí, že návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu postupem podle § 135 odst. 4 nebo § 141 odst. 5 zákona, přičemž porušil pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a tím ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr dodavatele.

67.         Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

68.         Podle § 265 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nesměřuje proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace k veřejné zakázce

69.         Zadavatel dne 11. 12. 2025 odeslal prostřednictvím E-ZAK dodavatelům zařazeným do DNS výzvu k podání nabídky.

70.         Podle čl. 3 výzvy k podání nabídek „[p]ředmětem plnění Veřejné zakázky je dodávka a instalace rozšíření již existující platformy pro provoz Openshiftu o GPU adaptéry, infrastrukturní servery a nezbytné softwarové vybavení pro provoz AI úloh.“

71.         Z odst. 3.2 čl. 3 výzvy k podání nabídek mj. vyplývá, že zadavatel požadoval „dodávku Plnění na základě splnění technických (výkonnostních a funkčních) požadavků Zadavatele uvedených v příloze Výzvy – Příloha č. 1 – Technické požadavky Zadavatele.“

72.         V odst. 6.1 čl. 6 výzvy k podání nabídek zadavatel mj. stanovil: „Součástí plnění musí být rovněž tříletá (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic (…).“

73.         Totožný požadavek zadavatel uvedl v P. č. 1.4 přílohy č. 1: „Součástí dodávky HW musí být tříletá (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic (poskytovaná ode dne podpisu Předávacího protokolu bez výhrad dle Smlouvy)“.

74.         Z protokolu o 1. jednání komise vyplývá, že zadavatel posoudil nabídky dodavatelů[2] z hlediska splnění zadávacích podmínek. Na základě tohoto posouzení zadavatel konstatoval, že nabídka navrhovatele nesplňuje požadavek č. 1.4 („HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“), a navrhovatele proto vyloučil ze zadávacího postupu.[3] Následně byla jako ekonomicky nejvýhodnější vybrána nabídka vybraného dodavatele.

75.         Zadavatel dne 20. 1. 2026 odeslal navrhovateli rozhodnutí o vyloučení, z něhož vyplývá, že zadavatel navrhovatele vyloučil z důvodu nesplnění požadavku č. 1.4 a požadavků uvedených v čl. 3.1 výzvy k podání nabídek. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konkrétně uvádí: »Z podrobného popisu Účastníkem nabízeného řešení je zjevné, že Účastník nabídl řešení v rozporu s požadavkem Zadavatele, který požadoval „HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“, tedy maintenance od výrobce již pořízeného a provozovaného celku (IBM Storage Fusion HCI), nikoli maintenance poskytnutou výrobcem Lenovo, jak nabídl ve své nabídce Účastník.« Dále pak uvádí: „Zadavatel k nabízené HW maintenance Účastníka dále uvádí, že tato maintenance neobsahuje SW položky a aktivace nutné k tomu, aby nově dodaný HW tvořil funkční celek s již pořízeným základem IBM Storage Fusion HCI. Absence softwarových položek znamená, že nově pořízený HW by byl jen prostým serverem, nikoli funkční součástí celku IBM Storage Fusion HCI.“

K výroku I. tohoto rozhodnutí

76.         Úřad nejdříve v obecné rovině k institutu uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku uvádí, že podmínky pro jeho uložení upravuje ustanovení § 264 zákona, jež je z hlediska systematiky zákona zařazeno mezi nápravná opatření. Na rozdíl od nápravných opatření podle § 263 zákona je však prostřednictvím uvedeného institutu zjednávána náprava až v době po uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky, příp. rámcové dohody, kdy v určitých případech může dojít ke zneplatnění smlouvy od samotného počátku. Možnost uložení zákazu plnění již uzavřené smlouvy tak zajišťuje efektivní nápravu situace, kdy zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem a je žádoucí, aby na základě takto uzavřené smlouvy nebylo plněno, ačkoli se jedná o zpětný zásah do práv a povinností z existujícího závazku smluvních stran. Společným jmenovatelem všech případů, ve kterých je možno zákaz plnění smlouvy uložit, je pak to, že dodavateli byla z různých důvodů (ať již z důvodu postupu zadavatele v rozporu se zákonem, nebo, jako v tomto případě, využitím zákonného oprávnění) odňata možnost se proti postupu zadavatele bránit standardním způsobem před uzavřením smlouvy. Jak vyplývá z ustanovení § 264 odst. 1 zákona, Úřad není oprávněn uložit zákaz plnění smlouvy z moci úřední, nýbrž je výlučně vázán návrhem podle § 254 zákona. Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze. Úřad proto v rámci správního řízení přezkoumá napadený postup zadavatele související s uzavřením smlouvy, a pokud zjistí, že je naplněn zákonný důvod, uloží zákaz plnění předmětné smlouvy.

77.         Navrhovatel se návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku, jelikož je přesvědčen, že zadavatel uzavřel smlouvu v rozporu se zákonem, neboť má za to, že ji zadavatel nemohl v době běhu blokační lhůty uzavřít. Současně navrhovatel namítá, že při vyloučení navrhovatele ze zadávacího postupu postupoval zadavatel v rozporu se zákonem a rovněž oznámení o výběru dodavatele a posouzení nabídky vybraného dodavatele byly zadavatelem učiněny v rozporu se zákonem a zásadami rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace.

78.         Vzhledem k tomu, že navrhovatel v rámci návrhu zpochybňuje mj. zákonnost uzavření smlouvy, zákonnost jeho vyloučení, průběh posouzení nabídek, zákonnost výběru dodavatele, jakož i přezkoumatelnost oznámení o výběru a dále namítá porušení zásad dle § 6 zákona, Úřad se níže vyjádří k jednotlivým okruhům těchto námitek postupně podle jejich věcného charakteru.

K vyřízení námitek proti vyloučení navrhovatele ze zadávacího postupu a námitek proti výběru dodavatele

79.         Úřad nejprve v obecné rovině k institutu námitek uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel ve svém návrhu poukazuje na dvě konkrétní situace (viz bod 15. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kdy dle jeho názoru nebyly námitky zadavatelem vyřízeny řádně a včas, neboť o námitkách nebylo rozhodnuto před uzavřením smlouvy, a tvrdí tak, že zadavatel porušil § 245 zákona při vyřizování námitek, posoudil Úřad každou z uvedených samostatně.

80.         Zadavatel obdržel námitky navrhovatele proti vyloučení, jimiž navrhovatel brojil proti postupu zadavatele při jeho vyloučení ze zadávacího postupu, a námitky proti výběru, jimiž navrhovatel brojil proti postupu zadavatele při posouzení a hodnocení nabídek a proti samotnému výběru vybraného dodavatele, přičemž oboje obdržel shodně dne 22. 1. 2026.

81.         Rozhodnutím o námitkách proti vyloučení, jež bylo navrhovateli doručeno dne 6. 2. 2026, zadavatel námitky navrhovatele odmítl. Zadavatel uvedl, že navrhovatel nenabídl požadovaný typ HW maintenance a nabídl plnění, které neodpovídá požadavku na podporu IBM Storage Expert Care Basic. Zadavatel dále konstatoval, že požadavek na kompatibilitu s IBM Storage Fusion HCI vylučuje použití originálních komponent jiného výrobce.

82.         Rozhodnutím o námitkách proti výběru, jež bylo navrhovateli doručeno dne 6. 2. 2026, zadavatel námitky navrhovatele odmítl, a to z důvodu, že posouzení nabídky proběhlo v souladu se zákonem a že nabídka vybraného dodavatele splnila veškeré požadavky uvedené ve výzvě k podání nabídek a její příloze č. 1. Zároveň uvedl, že nebyl shledán žádný rozpor se zákonem, který by mohl ovlivnit výběr dodavatele.

83.         Úřad uvádí, že námitky proti vyloučení i námitky proti výběru dodavatele zadavatel obdržel dne 22. 1. 2026. Podle ustanovení § 245 odst. 1 zákona byl zadavatel povinen o nich rozhodnout ve lhůtě 15 dznů, tj. nejpozději dne 6. 2. 2026. Zadavatel rozhodl o námitkách proti vyloučení i o námitkách proti výběru dodavatele dne 5. 2. 2026 a rozhodnutí o námitkách byla navrhovateli doručena dne 6. 2. 2026. Úřad tedy uzavírá, že zadavatel vyřídil námitky v rámci zákonné lhůty a neshledává postup zadavatele při vyřizování námitek navrhovatele za rozporný s ustanovením § 245 odst. 1 zákona.

84.         K námitce navrhovatele, že vyřízení námitek předcházelo uzavření smlouvy, a proto nelze považovat rozhodnutí o námitkách za souladná se zákonem, Úřad uvádí následující. V prvé řadě Úřad považuje za vhodné uvést, že zadavatel námitky v daném případě obdržel až po uzavření smlouvy. Proto se v daném ohledu jeví argumentace navrhovatele jako nerelevantní. Nicméně pro úplnost Úřad konstatuje, že postup, jakým způsobem mají být námitky vypořádány, je obsažen v ustanovení § 245 zákona. Pro vyřízení námitek zákon stanoví zadavateli lhůtu 15 dnů. Dotčené ustanovení pak neobsahuje žádnou jinou (odlišnou) úpravu pro případ, že po podání námitek dojde k uzavření smlouvy, tj. např. v tom smyslu, že by námitky musely být vždy vyřízeny dříve, než dojde k uzavření smlouvy. Proto je pro určení zákonnosti vyřízení námitek rozhodné pouze hledisko (pokud jde o časový aspekt), zda byly námitky vyřízeny zadavatelem ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy námitky zadavatel obdržel. Jelikož, jak bylo popsáno výše, zadavatel o námitkách ve lhůtě 15 dnů rozhodl a rozhodnutí doručil navrhovateli, byla v tomto ohledu jeho zákonná povinnost dodržena. Pokud jde o skutečnost, že k uzavření smlouvy došlo před podáním námitek (tj. zadavatel nevyčkal, zda budou či nebudou podány proti jeho postupu ve veřejné zakázce podány námitky), nepostupoval zadavatel v rozporu se zákonem, jelikož se jednalo o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku zadávanou v zavedeném dynamickém nákupním systém (podrobná argumentace viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

K vyloučení účastníka, výběru dodavatele a zásadám dle § 6 zákona

85.         Navrhovatel má za to, že postup zadavatele je nezákonný jak ve vztahu k jeho vyloučení ze zadávacího postupu, tak i ve vztahu k následnému výběru dodavatele, a oznámení o něm. Podle navrhovatele zadavatel při posouzení jeho nabídky nepostupoval v souladu se zákonem, ani se zadávacími podmínkami, neboť neprovedl řádné a úplné posouzení splnění zadávacích podmínek, kdy neuplatnil totožné požadavky na všechny účastníky a posuzoval nabídku navrhovatele přísněji než nabídku vybraného dodavatele. Zadavatel současně při posouzení nabídek vycházel z kritérií a požadavků, které nebyly ve výzvě k podání nabídek stanoveny, nebo nesprávně vyložil ty, které výzva obsahovala, což mělo podle navrhovatele zásadní vliv na výsledek posouzení, a výběr nejvhodnější nabídky je důsledkem nezákonného vyloučení navrhovatele, a proto nemůže obstát. Navrhovatel dále namítá, že oznámení o výběru nesplňuje požadavek transparentnosti, jelikož postrádá jakékoliv konkrétnější či detailnější odůvodnění provedeného posouzení a hodnocení, a neumožňuje tak přezkum správnosti a zákonnosti postupu zadavatele.

86.         K námitkám navrhovatele směřujícím proti jeho vyloučení ze zadávacího postupu, způsobu posouzení a vyhodnocení splnění požadavků kladených na nabídky a porušení zásad rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 zákona Úřad uvádí, že přezkoumal, zda zadavatel při tomto posouzení postupoval v souladu s podmínkami stanovenými ve výzvě k podání nabídek a zda uplatnil vůči oběma dodavatelům totožná kritéria a postupy. Úřad posoudil zejména to, zda závěry zadavatele o nesplnění požadavků stanovených zadávací dokumentací nabídkou navrhovatele byly podloženy obsahem jeho nabídky a zda se zadavatel obdobným způsobem zabýval i nabídkou vybraného dodavatele. Úřad rovněž hodnotil, zda zadavatel své závěry zaznamenal a odůvodnil způsobem umožňujícím zpětný přezkum. Úřad se současně zabýval námitkou navrhovatele, podle níž zadavatel při posouzení nabídek neuplatnil stanovené zadávací podmínky jednotně na všechny účastníky a posuzoval nabídku navrhovatele přísněji než nabídku vybraného dodavatele. Úřad ověřil, zda zadavatel aplikoval požadavky výzvy k podání nabídky, zejména požadavky vyplývající z jejího čl. 3.1 a z přílohy č. 1 výzvy k podání nabídek, především požadavku č. 1.4, na oba účastníky shodným způsobem a zda ve vztahu k jejich nabídkám neuplatnil rozdílné posuzovací standardy. V této souvislosti Úřad posoudil, zda zadavatel dodržel zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 zákona.

87.         Podle odst. 3.2 čl. 3 výzvy k podání nabídek zadavatel požadoval „dodávku Plnění na základě splnění technických (výkonnostních a funkčních) požadavků Zadavatele uvedených v příloze Výzvy – Příloha č. 1 – Technické požadavky Zadavatele.“

88.         Podle P. č. 1.4 přílohy č. 1 „[s]oučástí dodávky HW musí být tříletá (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic (poskytovaná ode dne podpisu Předávacího protokolu bez výhrad dle Smlouvy)“.

89.         Z protokolu o 1. jednání komise Úřad zjistil, že zadavatel za účelem výběru nejvýhodnější nabídky hodnotil obdržené nabídky na základě ekonomické výhodnosti. Zadavatel nejprve provedl hodnocení nabídek na základě nabídkové ceny a následně posuzoval nabídku nejlépe hodnoceného dodavatele z hlediska splnění požadavků stanovených v zadávacích podmínkách. Ačkoli zákon při zadávání veřejné zakázky v rámci DNS výslovně nestanoví povinnost postupovat uvedeným způsobem, jedná se o postup, který je zákonem výslovně umožněn v zadávacích řízeních dle § 39 odst. 4 zákona a který zákon v rámci DNS nikterak nevylučuje. Úřad tedy konstatuje, že uvedený postup sice není v právní úpravě DNS výslovně zakotven, neboť ustanovení § 39 odst. 4 zákona, které obdobnou posloupnost kroků umožňuje v zadávacích řízeních, se na postupy v rámci DNS přímo neaplikuje, nicméně současně tento postup není zákonem vyloučen a je možné jej aplikovat i v rámci DNS. Úřad proto neshledává důvod, proč by zadavatel tento způsob postupu nemohl přiměřeně využít i ve zvláštním postupu podle části šesté zákona, pokud je jeho aplikace v souladu se zásadou transparentnosti.

90.         Jako ekonomicky nejvýhodnější zhodnotil zadavatel nabídku navrhovatele, a přistoupil tedy k posouzení jeho nabídky z hlediska splnění zadávacích podmínek. Při posouzení nabídky navrhovatele zadavatel seznal její rozpor s požadavkem P. č. 1.4 přílohy č. 1: „Součástí dodávky HW musí být tříletá (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic (poskytovaná ode dne podpisu Předávacího protokolu bez výhrad dle Smlouvy)“, kdy navrhovatel uvedl sice ve své nabídce k dané zadávací podmínce „ANO“, avšak v podrobném popisu řešení uvádí: „Součástí dodávky HW je tříletá (36 měsíců) HW maintenance 24x7 autorizovaného servisního partnera Lenovo, tj. lepší HW maintenance než IBM Storage Expert Care Basic (poskytovaná ode dne podpisu Předávacího protokolu bez výhrad dle Smlouvy)“.

91.         V požadavku č. 1.4 přílohy č. 1 je uvedeno: „Součástí dodávky HW musí být tříletá (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic.“ Ze zadávacích podmínek jednoznačně vyplývá, že zadavatel specifikoval konkrétní typ maintenance poskytovaný výrobcem IBM, který je koncipován jako součást a podpora již provozovaného řešení IBM Storage Fusion HCI. Požadavek byl stanoven určitě, jasně a srozumitelně, a to uvedením konkrétního obchodního názvu produktu, jehož vlastnosti jsou objektivně určitelné a úzce navázané na stávající technologické prostředí zadavatele. Úřad proto konstatuje, že požadavek č. 1.4 přílohy č. 1 představoval jednoznačně vymezený technický parametr plnění, jehož splnění bylo nezbytným předpokladem pro posouzení nabídky jako vyhovující zadávacím podmínkám.

92.         Na základě výše uvedených skutečností Úřad uzavírá, že zadavatel byl oprávněn vyloučit navrhovatele ze zadávacího postupu, neboť jeho nabídka neobsahovala zadavatelem jednoznačně požadované plnění, tj. „tříletou (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“, neboť ve svém podrobném popisu řešení naopak uváděla odlišné plnění poskytované jiným výrobcem. Navrhovatelem nabídnutá maintenance Lenovo neodpovídá z hlediska vlastností, účelu a podpory výrobku IBM požadovanému plnění a nelze ji považovat za řešení, které by bylo z hlediska funkčních parametrů a integrace do prostředí IBM Storage Fusion HCI rovnocenné. Nesplnění tohoto obligatorního požadavku zadávacích podmínek představovalo zákonný důvod pro vyloučení navrhovatele, přičemž zadavatel takto postupoval v souladu se zákonem i se zásadami rovného zacházení a zákazu diskriminace dle § 6 zákona.

93.         Úřad následně posoudil námitku navrhovatele, podle níž zadavatel při posouzení jeho nabídky vycházel z požadavků, které nevyplývaly ze zadávacích podmínek, případně nesprávně vyložil požadavky uvedené v čl. 3.1 výzvy k podání nabídek a v příloze č. 1 výzvy k podání nabídek.

94.         V požadavku č. 1.4. přílohy č. 1 je uvedeno: „Součástí dodávky HW musí být tříletá (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“. Z této formulace vyplývá, že zadavatel požadoval jednoznačně vymezený produkt, tedy konkrétní typ maintenance poskytovaný výrobcem IBM. Úřad konstatuje, že uvedený požadavek byl vymezen dostatečně určitě a srozumitelně a nenabízel prostor pro interpretaci, podle níž by bylo možné za splnění považovat plnění poskytované výrobcem odlišným od IBM. Vzhledem k uvedenému nelze považovat maintenance poskytovanou jiným výrobcem za plnění, které by objektivně naplňovalo funkční parametry požadovaného řešení IBM, a tudíž ani za rovnocenné plnění, které by bylo způsobilé požadavek č. 1.4 přílohy č. 1 naplnit.

95.         Úřad dále konstatuje, že tzv. „SW položky“ (firmware, aktivace nezbytné pro integraci do systému IBM Storage Fusion HCI), jejichž absence byla uvedena v odůvodnění vyloučení navrhovatele, nepředstavuje nový nebo dodatečný požadavek, nýbrž logický a neoddělitelný důsledek splnění (resp. nesplnění) požadavku č. 1.4 přílohy č. 1 a požadavků uvedených v čl. 3.1 výzvy k podání nabídek. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o námitkách výslovně uvádí, že firmware je integrální součástí poskytované podpory IBM: „SW podpora je součástí HW maintenance, kterou poskytuje IBM, a kterou zadavatel vyžadoval v bodu 1.4 výzvy.“.

96.         Úřad proto uzavírá, že zadavatel při posouzení nabídky neuplatnil nové či dodatečné požadavky, které by nevyplývaly ze zadávacích podmínek, nýbrž posuzoval nabídky výlučně z hlediska splnění požadavku P. č. 1.4 přílohy č. 1, tedy zda plnění nabízené v nabídce splňuje požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatel tedy posuzoval nabídku z hlediska splnění zadávacích podmínek, jeho postup tedy spočíval v ověření, zda nabízené plnění odpovídá parametrům stanoveným v zadávací dokumentaci. Úřad neshledal, že by zadavatel rozšířil zadávací podmínky po lhůtě pro podání nabídek, neboť tento vycházel ze zadávacích podmínek obsažených ve výzvě k podání nabídky a v její příloze č. 1.

97.         Z protokolu o 1. jednání komise vyplývá, že zadavatel při posouzení nabídky vybraného dodavatele i nabídky navrhovatele vycházel z totožného rozsahu zadávacích podmínek stanovených ve výzvě k podání nabídek a jejích přílohách. Úřad uvádí, že zadavatel posuzoval splnění požadavků stanovených v příloze č. 1 výzvy k podání nabídek a v tomto rámci ověřoval, zda účastníci nabídli plnění odpovídající požadavku P. č. 1.4 přílohy č. 1, tj. „tříletou (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“. Zadavatel v případě navrhovatele zjistil, že navrhovatel nabídl údržbu poskytovanou výrobcem Lenovo, což samotný navrhovatel uvedl v nabídce (uvedeno v části podrobného popisu technického řešení), zatímco vybraný dodavatel ve své nabídce výslovně uvedl, že poskytuje „HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“. Rozdíl v obsahu obou nabídek je výsledkem odlišného plnění nabídnutého jednotlivými účastníky a tento rozdíl mezi nabídkami vedl k rozdílnému výsledku posouzení splnění zadávacích podmínek.

98.         Úřad konstatuje, že zadavatel při posouzení nabídky navrhovatele i nabídky vybraného dodavatele hodnotil pouze skutečnost, zda účastník nabídl jím požadované plnění, tedy „tříletou (36 měsíců) HW maintenance IBM Storage Expert Care Basic“, tak, jak bylo stanoveno v zadávacích podmínkách, tedy zda byla tato povinná náležitost nabídky splněna či nikoli. Na základě takto uplatněného posuzovacího standardu Úřad neshledal, že by zadavatel svým postupem porušil zásady uvedené v § 6 zákona. Úřad konstatuje, že zadavatel aplikoval totožný postup a totožný výklad zadávacích podmínek na všechny účastníky řízení, a posuzoval jejich nabídky pouze z hlediska splnění zadávacích podmínek. Úřad proto shrnuje, že postup zadavatele odpovídal zadávacím podmínkám a byl uplatněn jednotně na všechny účastníky zadávacího postupu.

K rozhodnutí o výběru dodavatele

99.         Úřad předně uvádí, že šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zvláštním postupu podle části šesté zákona, konkrétně v rámci dynamického nákupního systému. Je třeba zdůraznit, že zvláštní postupy upravené v části šesté zákona mají odlišnou procesní úpravu oproti „klasickým“ zadávacím řízením. Zákon zde výslovně stanoví, která ustanovení zákona týkající se zadávacích řízení se použijí, a která se naopak neuplatní.

100.     Podle § 130 zákona se při zvláštních postupech podle části šesté použijí pouze ta ustanovení zákona, která jsou v daném § 130 zákona přímo uvedena, případně ta, která jsou výslovně vtažena textem zákona do konkrétní úpravy daného postupu (jedná se o základní ustanovení a zadávací podmínky k zadávacím řízení obsažené v části druhé, části třetí a části čtvrté zákona). Použití jiných ustanovení zákona, např. týkajících se nadlimitních či podlimitních zadávacích řízení, je možné jen tehdy, pokud je zadavatel výslovně uvedl do zadávacích podmínek.

101.     Z uvedeného plyne, že na postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky v DNS se povinnosti dle § 119 ani § 123 zákona neuplatní.

102.     Úřad v obecnosti konstatuje, že požadavek transparentnosti je jedním z klíčových atributů postupu podle zákona. Smyslem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek [srov. rozsudek Krajského soudu v Brně (dále jen „KS v Brně“) č. j. 31 Af 35/2018-75 ze dne 25. 2. 2020]. Transparentní postup je takový, který nevzbuzuje pochybnosti o férovosti a řádnosti postupu zadavatele, tj. o tom, že zadavatel jedná regulérně. Naopak požadavek transparentnosti není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by jeho postup činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele (srov. rozsudek KS v Brně č. j. 31 Ca 166/2005-125 ze dne 14. 5. 2007).[4] K tomu, aby mohlo být konstatováno porušení zásady transparentnosti, postačí, vzbuzují-li okolnosti případu důvodné pochybnosti o férovosti a řádnosti postupu zadavatele [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 či rozsudek NSS č. j. 7 Afs 31/2012-55 ze dne 20. 6. 2012].

103.     V souvislosti s šetřeným případem Úřad předně uvádí, že předmětná veřejná zakázka je zadávána v rámci dynamického nákupního systému, tedy zvláštním postupem podle části šesté hlavy III zákona, kdy zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému lze rozdělit na dvě fáze. V první fázi dochází k zavedení dynamického nákupního systému, a to (dle § 138 zákona) v zadávacím řízení ve smyslu § 139 zákona, v rámci kterého zadavatel posuzuje žádosti o účast z pohledu splnění podmínek pro zařazení do systému; tyto spočívají především ve splnění kvalifikačních předpokladů, příp. jiných stanovených požadavků zadavatele. Ve druhé fázi pak dochází k samotnému zadávání veřejné zakázky dodavateli vybranému na základě hodnocení podle kritérií hodnocení uvedených ve výzvě k podání nabídek. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k § 141 odst. 4 zákona (viz Šebesta, M., Novotný, Machurek, T., P., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online), dle které „se pro hodnocení nabídek použije obdobně ustanovení hlavy X (hodnocení nabídek v nadlimitním režimu) s výjimkou povinnosti pořízení písemné zprávy o hodnocení nabídek dle § 119 odst. 2. (…). Po hodnocení nabídek zadavatel rozhodne o výběru dodavatele a oznámí tento výběr včetně jeho odůvodnění všem dodavatelům zařazeným do DNS, kteří podali nabídku. (…). Zadavatel nemá povinnost zpracovávat přílohy oznámení o výběru (především zprávu o hodnocení a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele). S ohledem na potřebu přezkoumatelnosti jeho postupu by však zadavatel odpovídající informace měl vést jako součást dokumentace o řízení.“

104.     Ačkoliv tedy při zadávání veřejných zakázek v rámci dynamického nákupního systému zadavatel nemá povinnost pořizovat písemnou zprávu o hodnocení nabídek ve smyslu § 119 odst. 2 zákona, jakožto stěžejní dokument zadávacího řízení v souvislosti s hodnocením nabídek v nadlimitním režimu, je přesto s ohledem na povinnost dodržování zásady transparentnosti nezbytné, aby svůj výběr dodavatele náležitým způsobem odůvodnil. Komentářová literatura k tomu uvádí následující: „Při zadání veřejné zakázky v DNS je zadavatel povinen oznámit výběr dodavatele všem dodavatelům zařazeným do tohoto systému, kteří podali nabídku (...). Samotný výběr dodavatele musí probíhat obdobně jako v případě zadávacího řízení s ohledem na odkaz na § 122 odst. 1 a 2, tj. zadavatel musí vybrat takového dodavatele, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku na základě provedeného hodnocení. To neplatí jen v případě, že zadavatel na veřejnou zakázku zadávanou v DNS obdrží pouze jednu nabídku, a tudíž hodnocení nabídek neprovádí. Oznámení o výběru dodavatele musí zadavatel odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti, jejíž dodržení je zásadní právě u kroku výběru dodavatele, a zároveň je nezbytné, aby tento krok byl zpětně přezkoumatelný. Z tohoto odůvodnění tak musí být zřejmé, proč se zadavatel rozhodl pro toho konkrétního dodavatele, jaké důvody ho k danému výběru vedly. V případě, že by nebyl vybrán dodavatel, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku, např. z důvodu nesplnění jiných zadávacích podmínek, tak je nutné tyto důvody řádně v oznámení uvést“[5].

105.     Z rozhodnutí o výběru dodavatele je zřejmé, jakým způsobem byly nabídky zadavatelem hodnoceny. Jednoznačně z něj vyplývá, že zadavatel provedl hodnocení nabídek podle předem stanoveného kritéria nejnižší nabídkové ceny a přehledně uvedl pořadí nabídek včetně příslušných cenových údajů. Současně je z odůvodnění patrné, že nabídka navrhovatele byla následně posouzena jako nevyhovující z důvodu nesplnění zadávacích podmínek a že poté byla posouzena nabídka vybraného dodavatele, u níž komise konstatovala splnění všech zadávacích podmínek i skutečnost, že nabídková cena v ní obsažená není cenou mimořádně nízkou. Z uvedeného je zřejmé, na základě jakých skutečností zadavatel přistoupil k výběru vybraného dodavatele.

106.     K navrhovatelem namítanému porušení ustanovení § 123 zákona Úřad uvádí, že toto ustanovení se na zakázky zadávané v rámci dynamického nákupního systému nepoužije. Postup zadavatele se při zadání veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému řídí ustanovením § 141 odst. 4 zákona, které stanoví, že zadavatel oznámí výběr dodavatele s odůvodněním všem dodavatelům zařazeným do dynamického nákupního systému, kteří podali nabídku. Na zakázky zadávané v režimu dynamického nákupního systému se dle zákona ustanovení § 119 a 123 zákona neuplatní (viz výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí), pročež zadavatel nemá povinnost pořizovat písemnou zprávu o hodnocení nabídek ve smyslu § 119 odst. 2 zákona. Jediným požadavkem je, aby odůvodnění výběru bylo zadavatelem učiněno v souladu se zásadou transparentnosti a umožňovalo zpětný přezkum.

107.     Úřad na základě uvedeného uzavírá, že rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele splňuje požadavek transparentnosti a je zpětně přezkoumatelné.

K (ne)uzavření smlouvy postupem dle § 254 odst. 1 písm. b) zákona

108.     V šetřeném případě zadavatel oznámil rozhodnutí o výběru dodavatele účastníkům dne 20. 1. 2026, přičemž proti tomuto oznámení podal navrhovatel zadavateli dne 22. 1. 2026 námitky. Zadavatel však dne 21. 1. 2026 uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku. Zadavatel tedy přistoupil k uzavření smlouvy před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele, a tedy také před uplynutím lhůty pro doručení rozhodnutí o námitkách navrhovateli a lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonu zadavatele (oznámení o výběru dodavatele) k Úřadu (přičemž v době uzavření smlouvy poslední dvě z uvedených lhůt ani nezačaly běžet).

109.     Úřad uvádí, že zákon zcela jednoznačně v § 141 odst. 5 stanoví, že zadavatel je v případě veřejných zakázek zadávaných v dynamickém nákupním systému oprávněn k uzavření smlouvy v blokačních lhůtách dle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona. Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem pouze za situace, kdy u Úřadu dojde k zahájení správního řízení (na návrh nebo z moci úřední) o přezkoumání úkonů zadavatele, a to po dobu 60 dnů od zahájení správního řízení (k uzavření smlouvy v dané lhůtě nicméně může dojít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci, ev. bylo správní řízení zahájené z moci úřední zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci). K takové situaci však v šetřeném případě nedošlo.

110.     Dotčené oprávnění zadavatele bylo do zákona inkorporováno novelou zákona provedenou zákonem č. 166/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, kterou došlo k „rozšíření“ možnosti zadavatele uzavřít smlouvu i v době běhu lhůty pro rozhodnutí o námitkách, resp. podání návrhu k Úřadu (předchozí znění zákona umožňovalo zadavateli toliko uzavření smlouvy před uplynutím lhůty pro podání námitek proti výběru dodavatele).

111.     Komentářová literatura k novelizovanému § 141 odst. 5 zákona pak uvádí: „Tento krok zákonodárce má za cíl co nejvíce urychlit proces zadání veřejné zakázky a zároveň je tento krok zadavateli povolen pouze při zadávání veřejné zakázky na základě DNS, rámcové dohody (viz § 135 odst. 4) a v případě zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti v zadávacím řízení (viz § 203, avšak s určitými odchylkami, viz případně komentář k tomuto ustanovení). Důvodem je zrychlení celého procesu zadávání veřejných zakázek. Dodavatel, který podal nabídku, a nejde tedy samozřejmě o vybraného dodavatele, v takovém případě však není zbaven možné obrany, jelikož v případě uzavření smlouvy v příslušné blokační době je oprávněn podat návrh na zákaz plnění smlouvy podle § 254 odst. 1 písm. d) (…) Jinak řečeno, zadavatel je oprávněn uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku zadávanou v DNS ihned po oznámení výběru dodavatele až případně do zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, bez ohledu na to, zda zadavatel obdrží námitky, či nikoliv, a kdy je případně obdrží (…).“[6]

112.     S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel dne 21. 1. 2026 s vybraným dodavatelem neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku přes zákaz jejího uzavření stanovený zákonem, neboť zákaz uzavřít smlouvu v průběhu tzv. blokačních lhůt dle § 246 odst. 1 písm. a) až c) zákona se na šetřený postup zadavatele neaplikuje.

K námitkám vůči zadávacím podmínkám a k tvrzenému porušení ustanovení § 89 zákona

113.     Navrhovatel v návrhu uvádí, že „požadavek na konkrétní název podpory nestanovil zadavatel v souladu se zákonnou úpravou. Na základě tohoto lze konstatovat, že zadavatel svým výběrem nezákonně zvýhodnil určitého dodavatele a výrobky.“ Navrhovatel uvádí, že zadavatel svým postup „porušil § 89 odst. 1 až 4 zákona, když nestanovil požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, nýbrž odkazy na konkrétní produkty, § 89 odst. 5 zákona, když zvýhodnil dodavatele a výrobky stanovením technické podmínky prostřednictvím přímého nebo nepřímého odkazu, § 89 odst. 5 zákona, když nezdůvodnil volbu popisu technické specifikace přímým odkazem.“ Navrhovatel současně uvádí, že zadavatel „porušil § 36 odst. 1 zákona tak, že zadávací podmínky vytváří bezdůvodné překážky hospodářské soutěže a zaručují konkurenční výhodu vybranému výrobci a dodavatelům“.

114.     Podle § 242 odst. 4 zákona věty druhé zákona námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. Z toho tedy vyplývá, že aby bylo možné námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky považovat za včas podané, musely by být zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek.

115.     Ustanovení § 254 odst. 1 zákona vymezuje taxativní výčet případů, ve kterých je podání návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy přípustné, v ostatních případech návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podat nelze, resp. nemůže být úspěšný.

116.     Podle § 254 odst. 1 písm. d) lze zákaz plnění smlouvy uložit pouze tehdy, uzavřel-li zadavatel smlouvu postupem podle § 141 odst. 5 zákona[7], tj. v době, kdy by jinak [nevyužil-li by zadavatel pro zadání veřejné zakázky zvláštní postup] běžela blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. a) až c).

117.     Tu ovšem nezbývá než uzavřít, že v době uzavření smlouvy již žádná blokační lhůta ve vztahu k námitkám směřujícím proti zadávacím podmínkám běžet nemohla. Pokud měl navrhovatel za to, že zadavatel porušil § 89 zákona (popisem technických podmínek či přímými/nepřímými odkazy na konkrétní produkty), a chtěl proti těmto skutečnostem brojit prostřednictvím námitek, byl povinen uplatnit takové námitky včas, tj. ve lhůtě stanovené v § 242 odst. 4 zákona. V projednávané věci uplynula lhůta pro podání nabídek (a současně i lhůta pro podání námitek proti zadávací dokumentaci) dne 5. 1. 2026. Námitky směřující (mimo jiné) proti zadávacím podmínkám byly zadavateli doručeny až dne 22. 1. 2026. Tyto námitky tedy v rozsahu, který směřuje proti zadávacím podmínkám, nebyly podány ve lhůtě dle § 242 odst. 4 zákona, nebyly podány včas, a tudíž nezaložily běh blokační lhůty podle § 246 odst. 1 písm. b) zákona [blokační lhůta podle § 246 odst. 1 písm. a) zákona je ve vztahu k námitkám proti zadávacím podmínkám pojmově vyloučena]. Pokud tedy zadavatel uzavřel dne 21. 1. 2026 smlouvu, nepostupoval (ve vztahu ke zpochybňovaným zadávacím podmínkám) podle § 141 odst. 5 zákona. Hypotéza § 254 odst. 1 písm. d) zákona tak nebyla vůbec naplněna. Ustanovení § 254 zákona nestanoví povinnost, aby návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy předcházely námitky; podmínkou však je, aby v době uzavření smlouvy skutečně běžela blokační lhůta.

118.     Úřad též odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01506/2019/322/LKa ze dne 17. 1. 2019, sp. zn. ÚOHS-R0181/2018/VZ, který uvádí: „[z]ákaz plnění může být vysloven pouze u takové smlouvy, která byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. V ostatních případech není možné zákaz plnění vyslovit, a to ani v případě, že by Úřad v postupu zadavatele před podpisem smlouvy zjistil jiné pochybení.“

119.     Na základě výše uvedených skutečností Úřad shrnuje, že v případě namítaného porušení zákona při stanovení zadávacích podmínek nebyly podány včasné námitky a v době uzavření smlouvy neběžela (v kontextu zpochybnění zadávacích podmínek) žádná blokační lhůta dle § 246 zákona. Zadavatel tedy nepostupoval dle § 141 odst. 5 zákona a případné pochybení při vymezení zadávacích podmínek tak nemůže být důvodem pro uložení zákazu plnění smlouvy s odkazem na § 254 odst. 1 písm. d) zákona. Zákaz plnění smlouvy má ostatně sloužit jako „náprava poslední instance“ za situace, kdy pro dodavatele nebylo možné dovolat se svých veřejných subjektivních práv souvisejících se zadáváním veřejné zakázky v rámci daného zadávacího postupu (ať už pro nezákonný postup zadavatele, nebo pro to, že využil zákonného oprávnění uzavřít smlouvu dříve, než byly všechny sporné otázky vyřešeny). Navrhovatel však nebyl v možnosti namítat nezákonné zadávací podmínky ve lhůtě k tomu určené v tomto konkrétním případě nijak omezen a naopak zadavatel nedostal zákonem předvídanou možnost se ke stanoveným zadávacím podmínkám na základě podaných námitek vyjádřit ještě v době, kdy bylo možné případně přijmout opatření k nápravě.

K zásadám odpovědného zadávání veřejných zakázek

120.     Navrhovatel dále obecně namítá porušení zásad odpovědného zadávání veřejných zakázek, avšak v návrhu neuvedl, která konkrétní zásada, její část či konkrétní aspekt odpovědného zadávání měl být postupem zadavatele porušen, ani jaké konkrétní jednání zadavatele má dané porušení představovat. Návrh tak neobsahuje žádné věcně vymezené skutkové ani právní důvody, z nichž by bylo možné dovodit, v čem má tvrzené porušení spočívat. Úřad připomíná, že v řízení o návrhu lze přezkoumávat pouze konkrétně a srozumitelně vymezené námitky, přičemž naopak není možné zabývat se tvrzeními formulovanými v čistě obecné rovině bez návaznosti na konkrétní ustanovení právních předpisů či konkrétní jednání zadavatele. Vzhledem k tomu, že navrhovatel v této části návrhu neuvedl žádnou identifikovatelnou zásadu ani specifikaci tvrzeného porušení, nemůže se Úřad takto obecně formulovanou námitkou zabývat, resp. pokud není jednoznačně formulováno, v čem mělo pochybení zadavatele spočívat a jak mohlo ovlivnit výběr dodavatele [srov. § 254 odst. 1 písm. d) zákona], nemůže vést k uložení nápravného opatření ve smyslu § 264 odst. 1 zákona, neboť aby Úřad mohl přistoupit k jeho uložení, musí být naplněny všechny podmínky uvedené v § 254 odst. 1 písm. d) zákona.

K vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

121.     Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům namítá, že „ze spisu ani z uveřejněné uzavřené smlouvy s vybraným dodavatelem není zřejmé, zda vybraný dodavatel předmětný software nabídl, a tedy ani není zřejmé, zda je takový software předmětem uzavřené smlouvy“, přičemž poukazuje na to, že „součástí spisu má tedy být i nabídka vybraného dodavatele“. Navrhovatel dále poukazuje na neurčitě definované plnění ve smlouvě, kterou zadavatel uzavřel, kdy uvádí, že ze znění smlouvy „není rozpoznatelné, jaké plnění vybraný dodavatel dle uzavřené smlouvy zadavateli dodá“.

122.     K uvedenému Úřad uvádí následující.

123.     Součástí správního spisu je uzavřená smlouva mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, jejíž přílohu tvoří „Příloha č. 1 – Specifikace plnění“ (dále jen „příloha č. 1 smlouvy“). Dle čl. 2.2 smlouvy je předmětem plnění dodání (do místa plnění vč. dopravy) HCI nebo komponent HCI, tj. HW a SW komponent vč. jejich příslušenství, SW licencí, dokladů nezbytných k jejich užívání, to vše dle specifikace uvedené v příloze č. 1 smlouvy. Z výše uvedeného tak jednoznačně vyplývá, že vybraný dodavatel dodá plnění specifikované v příloze č. 1 smlouvy.

124.     Jak vyplývá z čl. 2.2 smlouvy, předmět plnění je definován prostřednictvím této specifikace. Z toho jednoznačně plyne, že předmětem smlouvy je plnění uvedené v příloze smlouvy, pročež není důvodu, aby samotná nabídka vybraného dodavatele byla součástí spisu, pokud je předmět smluvního plnění jednoznačně identifikován ve smlouvě, která součástí spisu je. Ostatně navrhovatel ani nečiní sporným, že sjednané plnění ve smlouvě odpovídá nabídce podané vybraným dodavatelem na plnění veřejné zakázky. V tomto ohledu tedy nevznikla žádná nejasnost či pochybnost, kterou by měl Úřad povinnost ověřit či se jí jinak podrobně zabývat.

125.     Úřad poukazuje na návrh, v němž navrhovatel uvádí: „Z výše uvedeného screenshotu vyplývá, že vybraný dodavatel nabídl: IBM Storage Expert Care Basic“. Tím navrhovatel jednoznačně prokazuje, že měl k dispozici informace o tom, jaké plnění vybraný dodavatel nabízí. Zároveň z této skutečnosti vyplývá, že navrhovateli bylo zřejmé, jaké plnění tvoří předmět uzavřené smlouvy, neboť smlouva – prostřednictvím své přílohy č. 1 – vymezuje právě to plnění, které vybraný dodavatel ve své nabídce deklaroval. Za této situace tedy nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že by absence úplné nabídky vybraného dodavatele ve správním spise bránila přezkoumání postupu zadavatele.

126.     Absence nabídky vybraného dodavatele ve správním spisu tak nebrání přezkumu postupu zadavatele, neboť smluvní dokumentace a její přílohy jednoznačně určují, jaké plnění bylo sjednáno a co je předmětem uzavřené smlouvy. Tyto důkazy považuje Úřad za dostatečné pro posouzení věci, přičemž nepovažoval za potřebné učinit součástí správního spisu nabídku vybraného dodavatele, která mu byla zpřístupněna zadavatelem v elektronickém nástroji v rámci zpřístupnění dokumentace k veřejné zakázce. Úřad proto neshledal porušení povinností zadavatele při předložení dokumentace a je přesvědčen, že nedošlo k pochybení při vedení správního spisu.

Závěr

127.     S ohledem na vše shora uvedené Úřad ve vztahu k námitkám navrhovatele obsaženým v dotčených částech návrhu uzavírá, že nebyly shledány důvodnými, a proto úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

128.     Navrhovatel je přesvědčen, že postupem zadavatele nemohlo dojít k výběru ekonomicky nejvýhodnější nabídky, čímž byly porušeny zásady 3E. Úřad k tomu uvádí následující.

129.     Zásady 3E jsou upraveny v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“), a představují pravidla pro nakládání s veřejnými prostředky.

130.     Úřad k tomuto uvádí, že z ustanovení § 248 zákona zcela jednoznačně plyne, že v oblasti zadávání veřejných zakázek je Úřad příslušný k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadávání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona a k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, jakož i k projednávání přestupků podle tohoto zákona.

131.     Úřad naopak není příslušný k výkonu dozoru nad postupy zadavatelů, které odporují pravidlům plynoucím z jiných právních předpisů, typicky tzv. zásadám 3E, tj. zásadám účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti obsaženým např. v zákoně o finanční kontrole, apod. Zákon neupravuje postup zadavatele z hlediska dodržování namítané hospodárnosti a účelnosti. Cílem zákona nezpochybnitelně je hospodárné, efektivní a účelné nakládání s veřejnými prostředky, tohoto cíle však zákon dosahuje nepřímo, a to zajištěním toho, aby smlouvy na veřejné zakázky byly uzavírány na základě formalizovaného procesu garantujícího zachování hospodářské soutěže, tedy zajištěním férových podmínek celého zadávacího postupu, nad kterým Úřad vykonává dozor.

132.     V této souvislosti pak lze rovněž odkázat na § 2 odst. 2 správního řádu, ze kterého vyplývá, že správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.

133.     Z těchto důvodů se Úřad danými skutečnostmi uvedenými v návrhu dále nezabýval, neboť návrh v této části nesměřoval proti postupu, který je zadavatel povinen dodržovat podle tohoto zákona.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      Státní pokladna Centrum sdílených služeb, s. p., Na vápence 915/14, 130 00 Praha 3 – Žižkov

2.      M Computers s.r.o., Úlehlova 3100/10, 628 00 Brno – Líšeň

3.      Mgr. Lucie Šimková, advokátka, 17. listopadu 342, 530 02 Pardubice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] dostupný z https://mfcr.ezak.cz/profile_display_58.html

[2] Zadavatel obdržel 2 nabídky na plnění veřejné zakázky

[3] Pro úplnost Úřad k použité terminologii na vysvětlenou dodává, že zadávání veřejné zakázky v rámci dynamického nákupního systému se neděje v zadávacím řízení, a proto lze z teoretického pohledu vnímat to, že zadavatel navrhovatele coby „účastníka zadávacího postupu“ „vyloučil“ analogicky dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jako terminologickou nepřesnost. Taková nepřesnost však sama o sobě nezpůsobuje nezákonnost jednání zadavatele, ani není na újmu práv navrhovatele. Pro přehlednost tohoto rozhodnutí se pak i Úřad drží terminologie zavedené zadavatelem (a hovoří o „vyloučení“ navrhovatele).

[4] Úřad dodává, že ačkoli se uvedený rozsudek KS v Brně vztahuje k právní úpravě obsažené v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, lze jeho závěry plně vztáhnout i na nynější právní úpravu obsaženou v zákoně, a tedy i na šetřenou veřejnou zakázku, což platí paušálně o veškeré judikatuře, kterou je v odůvodnění tohoto rozhodnutí argumentováno, neboť výklad zásady transparentnosti, stejně jako pojetí hodnocení nabídek přijetím nové právní úpravy nedoznaly žádných zásadních změn.

[5] viz Vilém PODEŠVA, Lukáš SOMMER, Jiří VOTRUBEC, Martin FLAŠKÁR, Jiří HARNACH, Jan MĚKOTA a Martin JANOUŠEK. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Komentář k § 141 zákona

[6] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[7] nebo postupem dle § 135 odst. 4 zákona, tj. v případě veřejných zakázek zadávaných na základě uzavřené rámcové dohody