číslo jednací: 08467/2026/500
spisová značka: S0064/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ II. |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 27. 5. 2026 |
| Související rozhodnutí | 08467/2026/500 18726/2026/161 |
| Dokumenty |  2026_S0064.pdf 551 KB |
|
Spisová značka: ÚOHS-S0064/2026/VZ Číslo jednací: ÚOHS-08467/2026/500 |
|
Brno 5. 3. 2026 |
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 23. 1. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatel – statutární město Olomouc, IČO 00299308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc,
- navrhovatel – Yunex, s.r.o., IČO 09962638, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-066174 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 791257-2025,
rozhodl takto:
Návrh navrhovatele – Yunex, s.r.o., IČO 09962638, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4 – ze dne 23. 1. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Olomouc, IČO 00299308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-066174 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 791257-2025, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ
1. Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek zadavatel – statutární město Olomouc, IČO 00299308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“) – dne 27. 11. 2025 zahájil otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ II.“, přičemž oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-066174 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 791257-2025 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem plnění veřejné zakázky je podle oznámení o zahájení zadávacího řízení „úprava a doplnění dvou stávajících světelných signalizačních zařízení (SSZ) na náměstí Národních hrdinů a křižovatce třída Svobody – Havlíčkova v Olomouci. Součástí stavby je pokládka koordinačního kabelu, který propojí obě SSZ. V souběhu s koordinačním kabelem budou uloženy HDPE trubky pro optický kabel, který bude sloužit pro připojení kamerového systému vybudovaného na obou SSZ. Připojení na optickou síť bude realizováno v budově dispečinku DPMO. Pro vstup do budovy bude využita stávající chránička. V samotné budově nedojde k žádným stavebním zásahům. Součástí akce je rovněž rekonstrukce povrchů s dlážděným povrchem a úprava naváděcích prvků pro nevidomé.“.
3. Zadavatel obdržel dne 29. 12. 2025 námitky navrhovatele – Yunex, s.r.o., IČO 09962638, se sídlem V parku 2308/8, 148 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky.
4. Rozhodnutím ze dne 13. 1. 2026, které navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl.
5. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), doručil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dne 23. 1. 2026 návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“).
II. OBSAH NÁVRHU
6. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel stanovením zadávacích podmínek zvýhodňuje společnost CROSS Zlín, a.s., IČO 60715286, se sídlem Průmyslová 1395, 763 02 Zlín (dále jen „společnost CROSS“), resp. její smluvní partnery. Součástí díla je mj. vybavení stávajících řadičů v rámci provozních souborů PS 451 a PS 452 systémem C2X, přičemž se jedná o řadiče RS 4 společnosti CROSS. Současně dle soupisu prací je součástí dodávek jednotek RSU v rámci zmíněných provozních souborů rovněž HW a SW doplnění rozhraní do mikroprocesorového řadiče. „K realizaci tohoto požadavku Zadavatele je však nezbytná součinnost výrobce CROSS Zlín, v podobě poskytnutí proprietárního komunikačního protokolu společnosti CROSS Zlín a dalších informací, nezbytných k řádnému ocenění předmětu plnění, které však v zadávacích podmínkách nejsou uvedeny. Dodavatelům odlišným od společnosti CROSS Zlín a jejích certifikovaných partnerů tak není umožněno podat nabídku v Zadávacím řízení.“
7. Navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele, že dodavatelé mohou dodat jednotku RSU i jiného výrobce než společnosti Herman systems s.r.o. (dle navrhovatele jde o jedinou společnost mající přístup ke komunikačnímu protokolu společnosti CROSS) a že s tímto nejsou spojeny žádné další povinnosti či rizika, neboť implementaci komunikačního protokolu si zadavatel zajistí samostatně vlastními náklady mimo předmět veřejné zakázky.
8. Takové tvrzení je dle navrhovatele v rozporu se zadávacími podmínkami, které v soupisu prací obsahují položku „jednotka RSU pro technologii C2X včetně HW a SW doplnění rozhraní pro C2X do mikroproceso[ro]vého řadiče“. „Pokud by Zadavatel skutečně převzal technické řešení integrace na sebe, nemohl by po dodavatelích v položkovém rozpočtu požadovat nacenění výše uvedené položky.“
9. Stejně tak je dle navrhovatele objektivně vyloučeno, aby si zadavatel zajistil napojení jednotky RSU na stávající řadiče sám, jelikož se jedná o činnost, která musí být zajištěna odborníky. Navrhovatel je přesvědčen, že bez součinnosti různých výrobců se zadavatel neobejde, avšak navrhovatel mu takovou součinnost nemůže přislíbit, nemá-li informace o tom, na jaký komunikační protokol by mělo dojít k napojení.
10. Dodání jednotky RSU jiného výrobce je pak vyloučeno nejen na základě odborných znalostí navrhovatele, ale též s ohledem na stanovisko konsorcia ODG-OCIT Developer Group potvrzující, že „neexistuje standardizované rozhraní mezi řadičem a RSU, neboť tyto prvky tvoří jeden funkční celek“, a dále s ohledem na závěry rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0246/2021/VZ, z něhož se podává, že jediným možným dodavatelem jednotek RSU pro řadiče CROSS je společnost Herman Systems s.r.o., která má přístup ke komunikačnímu protokolu společnosti CROSS, a to z toho důvodu, aby nedošlo k připojení jednotky RSU jiného výrobce na řadič společnosti CROSS.
11. V tomto kontextu navrhovatel zmiňuje, že zadavatel se s odkazovaným rozhodnutím Úřadu vypořádal v rozhodnutí o námitkách nedostatečně, když de facto konstatoval, že každá zakázka je jiná.
12. Jde-li o zadavatelem tvrzenou absenci povinností a rizik spojených s dodáním jednotky RSU jiného výrobce, shledává navrhovatel dané tvrzení s odkazem na příslušná smluvní ujednání (viz body 39., 40., 42. a 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí) mylným, přičemž na podporu svého názoru poukazuje na skutečnost, že zadavatel obdržel pouze jednu nabídku.
13. Na závěr navrhovatel zmiňuje, že ačkoli zadavatel argumentuje i tím, že cena dodaných jednotek RSU představuje pouze cca 2 % z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, uvedené ničeho nemění na tom, že zadavatel „právě zakomponováním požadavků týkajících se marginálního plnění znemožnil všem dodavatelům na trhu plnit celý rozsah předmětu Veřejné zakázky.“
14. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil zadávací řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
15. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 23. 1. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
16. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:
- zadavatel,
- navrhovatel.
17. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 26. 1. 2026.
18. Dne 2. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne k návrhu navrhovatele a téhož dne zadavatel zpřístupnil Úřadu dokumentaci o zadávacím řízení v elektronickém nástroji.
Vyjádření zadavatele ze dne 2. 2. 2026 k návrhu navrhovatele
19. Zadavatel předně zdůrazňuje, že „[p]odstatná část argumentace Navrhovatele směřuje proti činnostem, povinnostem a rizikům, které nejsou předmětem veřejné zakázky tak, jak je vymezena v zadávací dokumentaci. Navrhovatel ve svém návrhu opakovaně vychází z předpokladu, že dodavatel má zajistit plnou integraci jednotek RSU do stávajících řadičů světelné signalizace, včetně zásahů do jejich softwaru a komunikačních protokolů, a že nese odpovědnost za provozuschopnost celého systému SSZ jako funkčního celku. Takový výklad však nemá oporu v zadávací dokumentaci ani ve smluvních podmínkách veřejné zakázky. Zadavatel v zadávací dokumentaci i v rámci vysvětlení zadávacích podmínek jednoznačně deklaroval, že připojení jednotek RSU ke stávajícím řadičům SSZ, včetně zajištění potřebné součinnosti a technických úprav na straně stávajících technologií, není součástí plnění dodavatele a bude zajištěno Zadavatelem samostatně. Odpovědnost dodavatele se vztahuje výhradně k dodávce jím poskytovaných zařízení a k plnění, které je výslovně vymezeno jako předmět veřejné zakázky.“.
20. Zadavatel dále uvádí, že „zadávací dokumentace neobsahuje žádný přímý ani nepřímý odkaz na konkrétního výrobce RSU jednotek, ani nevyžaduje použití řešení výrobce Herman systems s.r.o. Požadavek na plnou kompatibilitu se stávajícími řadiči SSZ v koordinovaném tahu křižovatek v ulicích tř. Svobody, 17. listopadu a tř. Kosmonautů vyplývá z objektivního stavu infrastruktury města Olomouce a z toho, že předmětem zakázky není výměna řadičů SSZ, nýbrž jejich využití v rámci dalšího rozvoje dopravní telematiky. Požadavek na kompatibilitu s existujícími řadiči SSZ je dle zadavatele objektivně odůvodněn předmětem veřejné zakázky, neboť cílem je rozšíření stávající infrastruktury, nikoli její kompletní náhrada.“.
21. Navrhovatelem zmiňovaná položka v soupisu prací dle zadavatele pouze vyjadřuje „způsob řešení napájení jednotky RSU – buď přímého napájení z řadiče, nebo pomocí Ethernetu a POE injektoru. Je to další vstřícný krok vůči zhotoviteli, aby nebyl nikterak diskriminován a mohl použít jednotu RSU s napájením, nebo bez napájení. V žádném případě se nejedná o povinnost Zhotovitele provádět zásahy do proprietárního softwaru nebo komunikační logiky stávajícího řadiče SSZ.“. Již v rozhodnutí o námitkách zadavatel upozornil navrhovatele, že „zadávací dokumentace připouští dodání jednotek RSU jakéhokoli výrobce, který splní technické a funkční požadavky Zadavatele.“.
22. Tvrzení navrhovatele o povinnostech a rizicích jsou pak založena toliko na hypotetických úvahách, přičemž „smluvní dokumentace jasně rozlišuje odpovědnost za fyzickou instalaci RSU jednotky a odpovědnost za její integraci do stávajícího řadiče. Povinnost dodat ‚provozuschopné dílo‘ nelze vykládat izolovaně, ale v kontextu celého smluvního a technického řešení, které počítá se součinností zadavatele.“.
23. Zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.
Další průběh správního řízení
24. Usnesením ze dne 3. 2. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.
25. Usnesením ze dne 16. 2. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Usnesením ze dne 23. 2. 2026 Úřad na základě žádosti navrhovatele z téhož dne předmětnou lhůtu účastníkům správního řízení prodloužil do 27. 2. 2026. Zadavatel se ve lhůtě stanovené Úřadem ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.
26. Dne 27. 2. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele z téhož dne k podkladům rozhodnutí, v němž navrhovatel nad rámec již dříve zmíněného uvádí, že „na dotčenou Veřejnou zakázku již bylo jiné zadávací řízení Zadavatelem v minulosti zahájeno[1]. V předchozím zadávacím řízení se na dotčených křižovatkách nacházel jeden řadič výrobce CROSS Zlín a jeden plně funkční řadič výrobce Yunex (dříve Siemens), který rovněž splňoval požadavky na připojení RSU jednotky a dalšího rozšíření. Již v této zrušené předchozí veřejné zakázce Zadavatel zjevně preferoval jednoho výrobce, když nestandardně požadoval platné písemné oprávnění pro činnost výlučně s technologií CROSS Zlín a zároveň zadavatel nepřipouštěl výměnu řadiče CROSS Zlín. Zcela stěžejní pro posouzení účelovosti jednání Zadavatele je však jeho postup v mezidobí (mezi zrušením předchozí veřejné zakázky a zahájením Zadávacího řízení). Zadavatel totiž prostřednictvím zakázky malého rozsahu zadal společnosti ELTODO, a.s. výměnu plně funkčního řadiče Yunex za řadič CROSS Zlín[2]. Zadavatel tak zcela prokazatelně sám účelově sjednotil technologii na uzavřený systém CROSS Zlín, aby následně v aktuálním Zadávacím řízení mohl argumentovat objektivním stavem stávající městské infrastruktury. Navrhovatel navíc Úřad upozorňuje, že tento postup ukazuje na systematické obcházení ZZVZ formou nezákonného dělení veřejných zakázek. Praxe Zadavatele spočívá v tom, že nejprve v režimu zakázek malého rozsahu nakoupí pouze samotný řadič CROSS Zlín[3], a následně zahájí veřejnou zakázku na stavební práce pro ostatní technologie (návěstidla, C2X – RSU jednotka, tlačítka, videodetekce atd.) s tím, že řadič je již ‚stávající‘ a nesmí být vyměněn.“.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
27. Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele.
28. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K zamítnutí návrhu navrhovatele
Relevantní ustanovení zákona
29. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
30. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené
1. podmínky průběhu zadávacího řízení,
2. podmínky účasti v zadávacím řízení,
3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,
4. pravidla pro hodnocení nabídek,
5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.
31. Podle § 36 odst. 1 zákona zadávací podmínky nesmí být stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.
32. Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako
a) podmínky kvalifikace,
b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,
c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo
d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
33. Podle § 89 odst. 1 zákona technické podmínky jsou požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím
a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny,
b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, nebo
c) odkazu na štítky.
34. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
35. Zadavatel v čl. 1. „Předmět veřejné zakázky“ odst. (1) zadávací dokumentace vymezil, že předmětem plnění veřejné zakázky „je úprava a doplnění dvou stávajících světelných signalizačních zařízení (SSZ) na náměstí Národních hrdinů a křižovatce třída Svobody – Havlíčkova v Olomouci. Součástí stavby je pokládka koordinačního kabelu, který propojí obě SSZ. V souběhu s koordinačním kabelem budou uloženy HDPE trubky pro optický kabel, který bude sloužit pro připojení kamerového systému vybudovaného na obou SSZ. Připojení na optickou síť bude realizováno v budově dispečinku DPMO. Pro vstup do budovy bude využita stávající chránička. V samotné budově nedojde k žádným stavebním zásahům. Součástí akce je rovněž rekonstrukce povrchů s dlážděným povrchem a úprava naváděcích prvků pro nevidomé.“.
36. V odst. (6) téhož článku zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující lhůty pro montážní práce a zprovoznění SSZ:
o „demontáž a montáž SSZ (tj. od vypnutí zařízení po jeho připravenost k opětovnému zprovoznění) musí být v každé etapě provedena v maximální lhůtě 25 kalendářních dnů,
o připojení a zprovoznění SSZ (včetně zapojení do stávajícího řadiče) zajistí externí firma zadavatele do 5 kalendářních dnů od ukončení prací zhotovitele,
o celková doba částečné uzávěry pro individuální dopravu v rámci jedné etapy nesmí přesáhnout 30 kalendářních dnů. Po tuto dobu musí být zajištěn plný provoz veřejné dopravy (tramvaje, autobusy) a složek IZS.“
37. V čl. III. „Předmět plnění“ odst. 1 návrhu smlouvy o dílo zadavatel vymezil, že „[p]ředmětem plnění je provedení díla s názvem ‚Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ‘ – v souladu s:
a) touto smlouvou vč. jejích příloh,
b) zadávací dokumentací k veřejné zakázce č. 25180 s názvem ‚Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ II.‘ uveřejněné na profilu zadavatele,
c) projektovou dokumentací zpracovanou společností PK SSZ Obrdlík s.r.o., se sídlem Sentická 1053/1, 641 00 s názvem Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ, ve stupni DPS,
d) podmínkami uvedenými ve stavebních povoleních č.j. SMOL/207718/2019/OS/PK/Vra ze dne 7. 8. 2019, které nabylo právní moci dne 28. 8. 2019, č. j. SMOL/004376/2022/OS/PK/Vra ze dne 5. 1. 2022, které nabylo právní moci dne 25. 1. 2022,
e) podmínkami uvedenými ve vyjádřeních dotčených orgánů státní správy, správců sítí a majitelů dotčených pozemků,
f) obecně závaznými technickými podmínkami uvedenými v právních a technických předpisech, ČSN, návody výrobců.“.
38. V čl. 1.3 „Priorita dokumentů“ odst. (1) Všeobecných obchodních podmínek statutárního města Olomouce na provedení díla účinných od 1. 2. 2018 (dále jen „VOP“), které tvoří přílohu návrhu smlouvy o dílo, je stanoveno:
„Pro účely interpretace smluvních podmínek pro účely výstavby je priorita dokumentů sestavena sestupně následovně:
1. smlouva o dílo včetně jejích příloh,
2. dokumentace o veřejné zakázce na zhotovení stavby (vyjma smlouvy o dílo vč. příloh)
a) text zadávací dokumentace včetně případných dodatečných informací,
b) technické zprávy v PD,
c) průvodní zprávy v PD,
d) legendy a tabulky ve výkresové dokumentaci,
e) výkresová část dokumentace stavby.“
39. V čl. III. „Předmět plnění“ odst. 3 návrhu smlouvy o dílo zadavatel uvedl, že „[p]rovedením díla se rozumí stavební i technologická část díla. Jde o úplné a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí včetně dodávek potřebných materiálů, strojů a zařízení nezbytných pro řádné dokončení provozuschopného díla tak, aby bylo zkolaudovatelné, bude‑li kolaudováno vč. provedení všech dalších činností souvisejících s dodávkou stavebních a montážních prací, konstrukcí a zařízení.“.
40. Dle čl. IV. „Lhůta plnění“ odst. 7 návrhu smlouvy o dílo se zhotovitel „zavazuje provést demontáž a montáž SSZ (tj. od vypnutí zařízení po jeho připravenost k opětovnému zprovoznění) v každé etapě v maximální lhůtě 25 kalendářních dnů.“.
41. Dle odst. 8 téhož článku návrhu smlouvy o dílo dále „[z]hotovitel bere na vědomí, že připojení a zprovoznění SSZ (včetně zapojení do stávajícího řadiče) zajistí externí firma objednatele do 5 kalendářních dnů od ukončení prací zhotovitele.“.
42. Dle čl. XII. „Sankční ujednání“ odst. 5 návrhu smlouvy o dílo „[v] případě, že zhotovitel neprovede demontáž a montáž SSZ (tj. od vypnutí zařízení po jeho připravenost k opětovnému zprovoznění) v dané etapě v souladu s čl. IV. odst. 7 této smlouvy, tj. v maximální lhůtě 25 kalendářních dnů, je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000,- Kč za každý i započatý den prodlení.“.
43. Dle čl. XIV. „Závěrečná ustanovení“ odst. 4 návrhu smlouvy o dílo účastníci smlouvy „(…) prohlašují, že pro případ objektivních překážek k dosažení účelu této smlouvy si poskytnou vzájemnou součinnost a budou jednat tak, aby i za změněných podmínek mohlo být tohoto účelu dosaženo. (…).“.
44. Dle technické zprávy k objektu PS 451 (nám. Národních hrdinů) a technické zprávy k objektu PS 452 (třída Svobody x Havlíčkova) budou řadiče SSZ (tj. stávající řadiče RS 4 společnosti CROSS) vybaveny systémem C2X.
45. V rámci soupisu prací požadoval zadavatel nacenit mj. položku „jednotka RSU pro technologii C2X včetně HW a SW doplnění rozhraní pro C2X do mikroproceso[ro]vého řadiče“, a to v počtu 1 ks v rámci záložky „PS451.4 – C2X SSZ nám. Národních hrdinů – soupis dodávek a montážních prací“ a 1 ks v rámci záložky „PS452.4 – C2X SSZ třída Svobody x Havlíčkova – soupis dodávek a montážních prací“.
46. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace I. ze dne 17. 12. 2025 zadavatel na dotazy k zadávacím podmínkám:
- „Poskytne zadavatel protokol pro připojení RSU jednotek na stávající řadiče (například oproti podepsanému prohlášení o mlčenlivosti) dodavatelům v patřičném předstihu tak, aby byla soutěž transparentní a otevřená pro každý subjekt, který takové plnění běžně poskytuje a aby takový uchazeč měl veškeré potřebné podklady pro přípravu nabídky?“
- „Poskytne zadavatel nezbytnou součinnost pro připojení RSU jednotek na stávající řadiče? V jakém rozsahu, za jakých podmínek a jak bude tato součinnost probíhat? Jakým způsobem zadavatel zajistí nediskriminačním způsobem účast i dodavatelům odlišných od dodavatele stávajících řadičů a tím i otevřenou hospodářskou soutěž?“
- odpověděl následovně:
- „Zadavatel požaduje pouze dodávku jednotek RSU. Připojení jednotek RSU na stávající řadiče není součástí veřejné zakázky, jejich připojení si zajistí zadavatel samostatně.“
- „Zadavatel nediskriminuje dodavatele s jinou technologií řadičů, protože součástí této veřejné zakázky dodávka technologie řadičů není. Veškerou součinnost dodávané technologie jednotek RSU se stávajícími řadiči si zajistí zadavatel samostatně.“
47. V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace II. ze dne 22. 12. 2025 pak zadavatel k tvrzení tazatele, že „[n]a základě výše uvedeného tedy nelze souhlasit s tvrzením zadavatele, neboť zadavatel nepřímo požaduje dodání konkrétních jednotek RSU, a to od výrobce Herman systems s.r.o. Z tohoto důvodu žádáme zadavatele o vyjmutí dodávek C2X z veřejné zakázky a zadání tohoto plnění napřímo jednomu z dodavatelů tohoto výrobce. V případě, že zadavatel nevyjme dodávky C2X z veřejné zakázky, připustí zadavatel dodávku C2X jednotky libovolného výrobce splňující standardy C-ROADS? V tomto případě opětovně žádáme zadavatele o zveřejnění protokolu pro komunikaci mezi RSU jednotkou a řadičem RS4 výrobce CROSS Zlín, aby účastník mohl náležitě ocenit činnosti souvisejícím s vývojem a integrací tohoto protokolu“, uvedl následující:
„Dle názoru zadavatele nic nebrání žádnému z dodavatelů pořídit si pro realizaci veřejné zakázky jednotku RSU od společnosti Herman systems s.r.o. nebo dodat jednotku RSU jiného výrobce, a to včetně komunikačního protokolu. Jeho implementaci do SW stávajících řadičů zajistí zadavatel v rámci poskytnuté součinnosti. Pro vyloučení všech pochybností zadavatel stran dotčené položky rozpočtu deklaruje, že i v případě dodávky jiné jednotky RSU (než společnosti Herman systems s.r.o.) zajistí veškeré úpravy stávajících řadičů pro připojení této jednotky zadavatel. Tímto přístupem zadavatele nevznikají žádnému z dodavatelů žádné nepředpokládané či nekalkulovatelné náklady a podat nabídku tak může každý dodavatel, který má o realizaci veřejné zakázky zájem a který zároveň splní požadované zadávací podmínky.“
Právní posouzení
48. Úřad předně v obecné rovině uvádí, že zadávací dokumentace veřejné zakázky, kterou se dle § 28 odst. 1 písm. b) zákona rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, musí zpravidla obsahovat veškeré zadávací podmínky (v zadávacích řízeních umožňujících jednání mohou být účastníkům zadávacího řízení zadávací podmínky sdělovány také v rámci jednání, kdy dochází k postupnému upřesňování požadavků zadavatele na plnění nabízeného dodavateli), a je tak klíčovým zdrojem informací, na jejichž základě zvažují dodavatelé svoji účast v zadávacím řízení a zpracovávají své nabídky. Dle § 36 odst. 1 zákona je zadavatel v souladu mj. se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona povinen stanovit zadávací podmínky takovým způsobem, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo nezaručovaly konkurenční výhodu nebo nevytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Veškeré požadavky tak musí vždy vycházet z objektivně zdůvodnitelných potřeb zadavatele. I při existenci konkrétní potřeby, na základě které zadavatel specifikuje určitý technický parametr výrobku, práce nebo poptávané služby, kterým provádí kvalitativní vymezení předmětu veřejné zakázky, musí zadavatel dodržet základní zásady zadávacího řízení, jež nachází své vyjádření v ustanovení § 6 zákona, a to zásady transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a rovného zacházení. Nastavení zadávacích podmínek (zejm. nastavení parametrů předmětu plnění a příp. nastavení požadavků na kvalifikaci) může za konkrétních okolností ve svém důsledku vytvářet jistou nerovnováhu mezi dodavateli čili může do určité míry „prolamovat“ základní zásady zadávacího řízení (a to především zásadu zákazu diskriminace), avšak výlučně za předpokladu, že pro to existuje objektivní důvod na straně zadavatele (ve svém důsledku se pak tedy ani nejedná o porušení zásady zákazu diskriminace). Jinak řečeno zadávací podmínky sice mohou pro určité dodavatele skýtat výhodu, avšak nesmí tomu tak být bezdůvodně, tj. tato výhoda musí být odůvodněna, resp. vycházet z konkrétních logických úvah zadavatele a musí pro ni existovat objektivní příčiny. Současně je však třeba zdůraznit, že takové objektivní příčiny musí mít současně legitimní důvod, tj. možnost stanovit zadávací podmínky způsobem, který některé dodavatele a priori zvýhodňuje, nesmí být vykládána extenzívně, tj. v konkrétním případě se musí jednat spíše o nutný (vedlejší) důsledek potřeb zadavatele, nikoli o situaci, kdy by určitý důvod zadavatel sám uměle vytvářel, udržoval či rozšiřoval. Lapidárně řečeno cílem zadavatele musí vždy být hospodářskou soutěž o určité plnění co nejvíce otevřít, pochopitelně v rámci limitů možného, nikoli postupovat tak, aby ji co nejvíce omezil či dokonce uzavřel.
49. V souvislosti s problematikou specifikace předmětu plnění v návaznosti na potřeby zadavatele lze odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Af 3/2015 ze dne 19. 12. 2016, v němž se uvedený soud vyjádřil následovně: „Předně soud považuje za nutné konstatovat, že každý zadavatel při zadávání veřejné zakázky reaguje na svoji potřebu a k té samozřejmě směřuje svou snahu o uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné zakázky. Podle názoru soudu je naprosto v pořádku, pokud zadavatel reaguje vypsáním zakázky na svoji vzniklou potřebu řešení určité situace. Z povahy věci tak samotná potřeba zadavatele v sobě implikuje omezení pro její řešení, neboť určité zájmy zadavatelů v sobě implikují pouze limitní množství řešitelů.“ Lze tedy konstatovat, že zadavatelům obecně není upírána možnost stanovit technické podmínky podle svých potřeb, technická specifikace ovšem musí vycházet z objektivně zdůvodnitelných požadavků zadavatele. Obdobné vyplývá rovněž z komentářové literatury, v níž je mj. uvedeno, že „zadavatel může ve smyslu komentovaného odstavce 1 [§ 36 odst. 1 zákona] omezit hospodářskou soutěž o veřejnou zakázku prostřednictvím zadávacích podmínek, ale musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodnou překážku v hospodářské soutěži dodavatelů o veřejnou zakázku, resp. že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění (protežování) určitého dodavatele či skupiny dodavatelů stanovenými zadávacími podmínkami.“. (viz ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 252.)
50. Problematiku povinnosti dodržování zásady zákazu diskriminace řeší např. již rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008, ze kterého vyplývá, že smysl § 6 zákona „(…) v prvé řadě směřuje k cíli samotného zákona o veřejných zakázkách, kterým je zajištění hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti nakládání s veřejnými prostředky. Zákon tohoto cíle dosahuje především vytvářením podmínek pro to, aby smlouvy, jejichž plnění je hrazeno z veřejných prostředků, byly zadavateli uzavírány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli (…).“. Dále Nejvyšší správní soud zdůraznil, že „smysl a cíl zákazu diskriminace nutně vede interpreta § 6 ZVZ k závěru, že tento zákaz zahrnuje jednak zákaz diskriminace zjevné, tedy odlišného zacházení s jednotlivcem ve srovnání s celkem, jednak též zákaz diskriminace skryté, pokud tato vede v podstatě k obdobným právem zakázaným důsledkům (v oblasti práva veřejných zakázek tedy poškozování hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli).“. Při zkoumání toho, zda zadavatel neporušil zásadu zákazu diskriminace tím, jakým způsobem vymezil předmět veřejné zakázky, je nicméně nutné, jak již Úřad naznačil výše a rovněž s ohledem na závěry vyplývající z výše citované judikatury, poskytnout prostor pro legitimní ekonomickou a technickou úvahu zadavatele. Přitom je nutné vzít v úvahu všechny okolnosti daného případu. Byť se uvedené závěry obsažené v citovaném rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, jsou dle názoru Úřadu plně aplikovatelné i ve vztahu k nyní účinné právní úpravě zadávání veřejných zakázek, neboť přijetí nové právní úpravy nikterak nepozměnilo smysl základních zásad. Úřad si je vědom, že závěry soudu se vztahují ke stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace dodavateli, nicméně již s ohledem na „univerzálnost“ (ve smyslu jejich dopadu na celé zadávací řízení) zásad zadávání veřejných zakázek, je zcela nepochybné, že tyto úvahy lze – tak, jak to učinil Úřad výše – aplikovat i ve vztahu k vymezení technických podmínek, tj. ve vztahu k vymezení předmětu plnění veřejné zakázky.
51. Úřad dále upozorňuje, že samotná podstata zákazu tzv. skryté diskriminace znemožňuje jakoukoli mechanickou aplikaci. Není totiž dost dobře možné požadovat po zadavatelích, aby jimi stanovené požadavky mohli splnit všichni dodavatelé předmětného plnění. Takový požadavek by ostatně nebyl ani reálně možný a byl by v rozporu se smyslem a účelem zákona, kterým je zajistit právě to, aby nabídku sice mohlo podat široké spektrum dodavatelů, nicméně pouze těch, kteří jsou schopni předmět plnění řádně, v požadovaných specifikacích, resp. v požadované specifikaci či parametrech dodat. Odvrácenou stranou stanovení určitých striktních podmínek na předmět plnění veřejné zakázky je tedy selekce těch dodavatelů, kteří nejsou schopni dodat poptávané plnění, přičemž o takovéto (legitimními potřebami zadavatele podložené) selekci pak nelze hovořit jako o skryté diskriminaci.
52. V šetřeném případě zadavatel stanovil, že při realizaci veřejné zakázky budou v rámci provozních souborů PS 451 a PS 452 využity stávající řadiče RS 4 společnosti CROSS, tj. řadiče, kterými zadavatel již disponuje. Dle projektové dokumentace budou tyto stávající řadiče vybaveny systémem C2X[4], přičemž součástí plnění je v tomto kontextu dodání 2 ks jednotek RSU[5] včetně HW a SW doplnění rozhraní pro C2X do mikroprocesorového řadiče.
53. Navrhovatel je názoru, že zadavatel tímto nastavením zadávacích podmínek upřednostňuje společnost CROSS, příp. její smluvní partnery, neboť ti jediní mohou dle navrhovatele dodat zadavateli požadované RSU jednotky. Dle navrhovatele je tomu tak proto, že je nezbytná součinnost společnosti CROSS, která by musela dodavatelům pro účely implementace do stávajících řadičů poskytnout proprietární komunikační protokol, který však v zadávacích podmínkách absentuje, pročež tedy ostatní dodavatelé nemohou podat nabídku do zadávacího řízení.
54. K tomu Úřad uvádí, že zadavatel koncipoval zadávací podmínky veřejné zakázky tak, že součástí plnění není připojení dodávaných RSU jednotek do stávajících řadičů. Zadavatel v zadávací dokumentaci, jakož i v návrhu smlouvy o dílo, dodavatele upozornil, že připojení a zprovoznění světelných signalizačních zařízení (včetně zapojení do stávajícího řadiče) zajistí externí firma zadavatele poté, co budou ukončeny práce zhotovitele. Uvedené zadavatel potvrdil rovněž v rámci poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace, když potenciální dodavatele ubezpečil, že implementaci dodaných RSU jednotek do stávajících řadičů zajistí samostatně.
55. Zadávací podmínky veřejné zakázky rovněž neobsahují žádnou specifikaci požadovaných RSU jednotek (včetně navrhovatelem zmiňovaných RSU jednotek společnosti Herman Systems s.r.o.); zadavatel v tomto ohledu ponechal potenciálním dodavatelům volnost. Bylo tedy zcela na obchodním uvážení každého z dodavatelů, jaké konkrétní RSU jednotky dodá v rámci poskytovaného plnění. Tuto skutečnost zadavatel jednoznačně deklaroval i v rámci vysvětlení zadávací dokumentace II., když mj. uvedl, že „nic nebrání žádnému z dodavatelů pořídit si pro realizaci veřejné zakázky jednotku RSU od společnosti Herman systems s.r.o. nebo dodat jednotku RSU jiného výrobce, a to včetně komunikačního protokolu. (…) i v případě dodávky jiné jednotky RSU (než společnosti Herman systems s.r.o.) zajistí veškeré úpravy stávajících řadičů pro připojení této jednotky zadavatel. (…).“.
56. Obdobně se ostatně zadavatel vyjádřil i v rámci rozhodnutí o námitkách navrhovatele, když navrhovateli sdělil, že „[d]odavatelé nejsou nijak nuceni použít konkrétní výrobek ani konkrétního výrobce a nic jim nebrání v tom, aby dodali RSU jednotku jiného výrobce, případně vlastní RSU jednotku včetně vlastního komunikačního softwaru. V případě, že se dodavatel rozhodne dodat vlastní RSU jednotku, není tímto rozhodnutím zatížen žádnými dalšími povinnostmi či riziky nad rámec běžného plnění veřejné zakázky. Implementaci komunikačního protokolu do stávajícího řadiče SSZ v takovém případě zajistí Zadavatel vlastními prostředky, resp. ve spolupráci s výrobcem řadiče a na své náklady, mimo předmět veřejné zakázky. Tento postup je v souladu se zadáním veřejné zakázky, ve kterém Zadavatel jednoznačně stanovil, že připojení vnějších prvků SSZ na řadiče, stejně jako oživení a zprovoznění SSZ po realizaci prací dle zadávací dokumentace, nejsou předmětem veřejné zakázky.“. V této souvislosti zadavatel rovněž zdůraznil, že ve lhůtě pro demontáž a montáž světelných signalizačních zařízení (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí) „musí být jednotka RSU fyzicky instalována na stožár, provedena odpovídající kabeláž a v případě použití jiné jednotky RSU než od výrobce Herman musí být Zadavateli předán komunikační protokol. Tím jsou veškeré smluvní povinnosti dodavatele ve vztahu k jednotce RSU splněny.“.
57. Jelikož předmětem plnění veřejné zakázky není připojení dodávaných RSU jednotek do stávajících řadičů (to bude zajištěno samostatně externí firmou zadavatele, na což byli dodavatelé upozorněni jak v rámci zadávacích podmínek, tak k nim poskytnutých vysvětlení zadávací dokumentace) a zadávací podmínky ani žádným způsobem nebrání dodavatelům (včetně navrhovatele) dodat zadavateli RSU jednotky jakéhokoli výrobce, Úřad konstatuje, že v namítaném postupu zadavatele neshledal jakékoli diskriminační prvky, resp. že by zadavatel nastavením zadávacích podmínek neodůvodněně omezil hospodářskou soutěž mezi dodavateli. Je sice pravdou, že zadavatel obdržel pouze jednu nabídku, tato skutečnost však bez dalšího neznamená, že by zadávací podmínky byly nastaveny diskriminačně, resp. že by tomu tak bylo z navrhovatelem tvrzených důvodů.
58. Úřad si je vědom tvrzení navrhovatele ohledně „neoddělitelnosti“ řadiče a RSU jednotky (resp. že tyto technologie tvoří jeden funkční celek) dokladovaného stanoviskem konsorcia ODG – OCIT Developer Group[6], nicméně, jak již Úřad uvedl, zadávací podmínky veřejné zakázky v tomto ohledu potenciálním dodavatelům nestaví žádné překážky. I kdyby tomu bylo skutečně tak, že na stávající řadiče společnosti CROSS lze připojit pouze RSU jednotky dané společnosti a jejich smluvních partnerů, jak tvrdí navrhovatel [mj. s odkazem na citace z rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0246/2021/VZ, které však nenabylo právní moci, neboť bylo – s ohledem na zrušení tam šetřeného zadávacího řízení – rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0045/2022/VZ zrušeno a správní řízení bylo ve smyslu ust. § 257 písm. g) zákona zastaveno], bezpochyby by se jednalo toliko o riziko na straně zadavatele, neboť připojení RSU jednotek na stávající řadiče není předmětem šetřené veřejné zakázky a zadavatel zcela jednoznačně deklaroval, že tak učiní samostatně na své náklady mimo veřejnou zakázku.
59. V tomto ohledu Úřad dodává, že dle jeho zjištění smluvní ujednání návrhu smlouvy o dílo v kontextu navrhovatelem tvrzených skutečností nevylučují stanovené zadávací podmínky a k nim poskytnutá vysvětlení zadávací dokumentace, resp. tyto nejsou navzájem v jakémkoli rozporu. Návrh smlouvy o dílo jednoznačně stanoví, že dílo musí být provedeno v souladu se zadávací dokumentací veřejné zakázky uveřejněné na profilu zadavatele (tedy včetně vysvětlení zadávací dokumentace) a příslušnou projektovou dokumentací (viz bod 37. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a dle VOP se výstavba řídí smlouvou o dílo včetně jejich příloh a dokumentací o veřejné zakázce, tedy mj. zadávací dokumentací a případnými dodatečnými informacemi (viz bod 38. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
60. Za dané situace shledává Úřad tvrzení navrhovatele ohledně jím tvrzených povinností a rizik vyplývajících ze smluvních podmínek za bezpředmětná, neboť tyto dle přesvědčení Úřadu nepřekračují běžnou míru obchodního rizika a navrhovatel je především spojuje s domnělou nutností disponovat komunikačním protokolem společnosti CROSS. Taková eventualita však – jak již Úřad konstatoval výše – ze zadávacích podmínek nevyplývá, resp. připojení dodaných RSU jednotek není předmětem plnění veřejné zakázky.
61. Pro úplnost Úřad uvádí, že k tvrzením navrhovatele a k nim odkazovaným důkazům zmíněným v bodu 26. odůvodnění tohoto rozhodnutí s ohledem na § 251 odst. 5 zákona nepřihlédl, neboť se jedná o skutečnosti a s nimi spojené návrhy důkazů, které mohl navrhovatel uplatnit již v podaném návrhu (a jemu předcházejících námitkách) a které současně nikterak nezpochybňují věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.
K tvrzení navrhovatele o nedostatečném vypořádání námitek zadavatelem
62. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel se v rámci svého rozhodnutí ze dne 13. 1. 2026 o námitkách dostatečně nevypořádal s navrhovatelem odkazovaným rozhodnutím Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0246/2021/VZ, když na uvedené reagoval pouze formálním konstatováním ve smyslu „každá zakázka je jiná“.
63. K tomu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné.
64. Povinnost dodržet zásadu transparentnosti ve vztahu k rozhodnutí o námitkách je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.
65. Z § 245 odst. 1 zákona tedy vyplývá, že zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Za takové (nedostatečné) obecné sdělení je možno např. považovat obecné konstatování, že se namítaného pochybení zadavatel nedopustil a námitky z toho důvodu neshledává relevantní.
66. Shora uvedené povinnosti při vyřizování námitek zákon ukládá zadavateli především z důvodu, aby si zadavatel s dodavateli případné nepochopení či neshody pramenící z postupu zadavatele primárně vyřešili mezi sebou, nikoliv až ve správním řízení před Úřadem. Uplatnění práva na veřejný (správní před Úřadem a v rámci správního soudnictví následně i soudní) přezkum zákonnosti postupu zadavatele ze strany dodavatele tak má předcházet řádné podání a vyřízení námitek, které zaručuje právo stěžovatele (budoucího potenciálního navrhovatele) na to, aby byl před podáním návrhu seznámen s přezkoumatelnou argumentací zadavatele, kterou tento reaguje na jím podané námitky. Význam rozhodnutí o námitkách spočívá v tom, že jeho prostřednictvím zadavatel seznamuje stěžovatele se svým pohledem na stěžovatelem vznesené argumenty, což může mít zásadní význam pro rozhodnutí stěžovatele o jeho dalším postupu, zejména o tom, zda bude proti postupu zadavatele, který jeho námitky odmítl, brojit návrhem u Úřadu či nikoliv.
67. Lze konstatovat, že každý účastník zadávacího řízení má právo na transparentní a nediskriminační postup zadavatele v zadávacím řízení a právo na nezávislý přezkum úkonů či rozhodnutí zadavatele poté, co se neúspěšně bránil námitkami dle zákona (k tomuto závěru srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 50/2006-137 ze dne 29. 4. 2008). Právě k plnohodnotnému naplnění tohoto práva pak směřuje úprava v § 245 odst. 1 zákona.
68. V posuzovaném případě navrhovatel v námitkách zastával názor, že „[z]adávací řízení na Veřejnou zakázku proto fakticky nepředstavuje reálnou soutěž, ale pouze formalizovanou proceduru pro výběr předem stanoveného dodavatele, a to pouze za účelem vytvoření zdání legální soutěže“, s čímž se dle navrhovatele shoduje i rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0246/2021/VZ, z něhož navrhovatel citoval:
„Ze znaleckého posudku vyplývá, že pro části 4, části 8, části 9 a části 10 VZ, tedy pro ty části zadávacího řízení, ve kterých zadavatel požaduje dovybavení stávajícího SSZ jednotkami RSU, je jediným možným dodavatelem jednotek RSU výrobce Herman systems s.r.o. Výrobce Herman systems s.r.o. má přístup ke komunikačnímu protokolu CROSS a z toho důvodu je výhradním dodavatelem jednotek RSU pro výrobce CROSS Zlín, a.s. (viz bod 49. odůvodnění tohoto rozhodnutí).“
„Uvedená skutečnost rovněž vyplývá ze sdělení CROSS, v rámci kterého výrobce CROSS Zlín, a.s. uvedl, že jednotka RSU je periferií řadiče SSZ, se kterým komunikuje prostřednictvím proprietárního protokolu, a to z důvodu, aby stejný výrobce řadičů SSZ i jednotek RSU zabránil připojení jednotky RSU jiného výrobce k jeho řadiči, a současně potvrdil, že dodavatelem jednotek RSU pro řadiče CROSS je výrobce Herman systems s.r.o. (viz bod 33. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Uvedené je rovněž podpořeno vyjádřením Ústavu dopravní telematiky ČVUT, ze kterého vyplývá, že výrobci řadičů SSZ v současné době upřednostňují konkrétní řešení s proprietární komunikací a na trhu jsou tak spíše jednotky RSU, které jsou propojeny proprietárním rozhraním přímo do řadiče SSZ (viz bod 43. odůvodnění tohoto rozhodnutí).“
„S ohledem na uvedené tak Úřad nemá pochyb o tom, že v šetřeném případě skutečně existuje jediné technologické řešení pro dovybavení stávajícího SSZ jednotkami RSU, a to prostřednictvím jednotek RSU výrobce Herman systems s.r.o. Úřad tak konstatuje, že požadavky zadavatele na jednotky RSU vychází z objektivních příčin, tedy jsou odůvodněny předmětem veřejné zakázky, a zadavatel tak neomezil hospodářskou soutěž bezdůvodně. Lze tedy uzavřít, že zadavatel v souvislosti se stanovením požadavků na jednotky RSU nepostupoval v rozporu se zákonem.“
69. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách předně akcentoval, že předmětné rozhodnutí „nenabylo právní moci a není veřejně dostupné. Takové rozhodnutí nelze považovat za ustálenou rozhodovací praxi ani za obecně použitelné interpretační vodítko. Zadavatel současně konstatuje, že uvedené rozhodnutí se týká skutkově i právně odlišné situace, než je předmětem nyní posuzované veřejné zakázky, a nelze z něj bez dalšího dovozovat závěry, které Stěžovatel ve svých námitkách prezentuje.“.
70. Zadavatel dále uvedl, že v daném „případě Úřad posuzoval zadávací řízení, jehož předmětem bylo mimo jiné dovybavení stávajících světelných signalizačních zařízení jednotkami RSU včetně jejich technické integrace se stávajícími řadiči SSZ. Právě tato skutečnost vedla ÚOHS k závěru, že vzhledem k použití proprietárního komunikačního protokolu existovalo v daném případě jediné možné technologické řešení. Naproti tomu v projednávané veřejné zakázce Zadavatel výslovně stanovil, že připojení jednotek RSU ke stávajícím řadičům SSZ, včetně zajištění jejich softwarové součinnosti, není předmětem veřejné zakázky a je zajišťováno Zadavatelem samostatně.
Z citovaného rozhodnutí ÚOHS současně vyplývá, že ani existence jediného technologického řešení sama o sobě neznamená porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, pokud takový požadavek vychází z objektivních technických příčin a odpovídá předmětu veřejné zakázky. Úřad v daném případě výslovně konstatoval, že zadavatel neomezil hospodářskou soutěž bezdůvodně. V projednávaném případě jde však Zadavatel nad rámec tohoto závěru, neboť technologickou exkluzivitu naopak zcela vyloučil tím, že umožnil použití jednotek RSU libovolného výrobce a veškerá technologická omezení spojená s jejich integrací se stávajícími řadiči převzal na sebe.
Citované rozhodnutí dále potvrzuje obecně známou skutečnost, že jednotky RSU jsou v současné praxi často technologicky vázány na konkrétní výrobce řadičů SSZ prostřednictvím proprietárních komunikačních protokolů. Zadavatel na tuto tržní realitu reagoval tak, že oddělil dodávku a fyzickou instalaci jednotek RSU od jejich technického připojení ke stávajícím řadičům. Tímto postupem odstranil potenciální bariéry vstupu do soutěže a zajistil, že dodavatelé nejsou zatíženi technickými ani smluvními riziky spojenými se vzájemnou technickou kompatibilitou jednotlivých technologií.
Zadavatel proto uzavírá, že citované rozhodnutí ÚOHS nepodporuje tvrzení Stěžovatele o diskriminačním či nezákonném nastavení zadávacích podmínek. Naopak z jeho závěrů vyplývá, že postup Zadavatele, který vyjmul technologickou integraci jednotek RSU se stávajícími řadiči SSZ z předmětu veřejné zakázky a umožnil použití jednotek RSU různých výrobců, je plně v souladu se zásadami zákona o zadávání veřejných zakázek a je ve vztahu k hospodářské soutěži otevřenější než postup posuzovaný Úřadem v citovaném rozhodnutí.“
71. Na základě shora citovaného Úřad nesouhlasí s navrhovatelem, že by zadavatel na vypořádání dané námitky de facto rezignoval tím, že by ji „odbyl“ pouhým tvrzením, že každá zakázka je jiná.
72. Zadavatel navrhovateli jednoznačně vyložil důvody, pro které neshledává dané rozhodnutí přiléhavé napadené veřejné zakázce. Zadavatel jednak upozornil navrhovatele, že se jedná o nepravomocné rozhodnutí Úřadu, a dále uvedl skutkové okolnosti odlišující dané případy a taktéž – byť v odkazovaném rozhodnutí nebyl postup daného zadavatele shledán rozporným se zákonem – zmínil kroky, které oproti situaci posuzované zmiňovaným rozhodnutím učinil, aby zajistil hospodářskou soutěž mezi dodavateli.
73. Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel se v rozhodnutí o námitkách vypořádal s námitkami navrhovatele v dané části v souladu s § 245 odst. 1 zákona, tj. srozumitelně a v dostatečné míře podrobností odůvodnil, proč dle jeho názoru nelze aplikovat závěry odkazovaného rozhodnutí Úřadu na šetřenou věc.
Závěr
74. S ohledem na vše shora uvedené rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. statutární město Olomouc, Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc
2. Yunex, s.r.o., V parku 2308/8, 148 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[4] Jedná se o technologii kooperativních inteligentních dopravních systémů, která umožňuje vozidlům komunikovat mezi sebou (C2C) a s infrastrukturou (C2V) v reálném čase.
[5] Jednotky RSU (Remote Subscriber Unit) zajišťují komunikaci mezi prvkem dopravní infrastruktury (např. řadičem křižovatky) a vozidly v okolí.
[6] Sdružení evropských výrobců světelné signalizace a dopravní techniky – pozn. Úřadu