číslo jednací: 18726/2026/161
spisová značka: R0059/2026/VZ

• Instance: II.
• Věc: Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ II.
• Účastníci:
  1. statutární město Olomouc
  2. Yunex, s.r.o.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 27. 5. 2026
• Související rozhodnutí: 08467/2026/500; 18726/2026/161

PID	UOHSX00MWP2N		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-18726/2026/161
Sp. zn.	ÚOHS-R0059/2026/VZ
Datum, místo	26. 5. 2026, Brno

Rozhodnutí předsedy
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

V řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 20. 3. 2026 navrhovatelem

• Yunex, s. r. o., IČO 09962638, se sídlem V parku 2308/8, Chodov, 148 00 Praha 4

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0064/2026/VZ, č. j. ÚOHS-08467/2026/500 ze dne 5. 3. 2026, vydanému ve správním řízení zahájeném dne 23. 1. 2026 na návrh navrhovatele ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• statutární město Olomouc, IČO 00299308, se sídlem Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ II.“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 11. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 28. 11. 2025 pod ev. č. zakázky Z2025-066174 a téhož dne v Úředním věstníku Evropské Unie pod ev. č. 791257-2025,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0064/2026/VZ, č. j. ÚOHS-08467/2026/500 ze dne 5. 3. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.

Odůvodnění

I.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

1.      Zadavatel zahájil dne 27. 11. 2025 zadávací řízení na veřejnou zakázku „Nám. Hrdinů, Havlíčkova – koordinovaný tah, SSZ II.“, jejímž předmětem plnění je dle bodu 1 odst. 1 Zadávacích podmínek ze dne 26. 11. 2025 (dále jen „zadávací podmínky“) „úprava a doplnění dvou stávajících světelných signalizačních zařízení (SSZ) na náměstí Národních hrdinů a křižovatce třída Svobody – Havlíčkova v Olomouci. Součástí stavby je pokládka koordinačního kabelu, který propojí obě SSZ. V souběhu s koordinačním kabelem budou uloženy HDPE trubky pro optický kabel, který bude sloužit pro připojení kamerového systému vybudovaného na obou SSZ. Připojení na optickou síť bude realizováno v budově dispečinku DPMO. Pro vstup do budovy bude využita stávající chránička. V samotné budově nedojde k žádným stavebním zásahům. Součástí akce je rovněž rekonstrukce povrchů s dlážděným povrchem a úprava naváděcích prvků pro nevidomé.“ (Dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.     V bodě 1 odst. 6 zadávacích podmínek zadavatel stanovil lhůty pro montážní práce a zprovoznění světelných signalizačních zařízení:

• „demontáž a montáž SSZ (tj. od vypnutí zařízení po jeho připravenost k opětovnému zprovoznění) musí být v každé etapě provedena v maximální lhůtě 25 kalendářních dnů,
• připojení a zprovoznění SSZ (včetně zapojení do stávajícího řadiče) zajistí externí firma zadavatele do 5 kalendářních dnů od ukončení prací zhotovitele,
• celková doba částečné uzávěry pro individuální dopravu v rámci jedné etapy nesmí přesáhnout 30 kalendářních dnů. Po tuto dobu musí být zajištěn plný provoz veřejné dopravy (tramvaje, autobusy) a složek IZS.“

3.     Podle bodu 4 zadávacích podmínek k veřejné zakázce, nazvané „Technické a obchodní podmínky“, je specifikace předmětu plnění vymezena v aktualizované (k červenci 2025) projektové dokumentaci, souhrnné cenové nabídce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (dále jen „specifikace předmětu plnění VZ“). Součástí specifikace předmětu plnění VZ je mj. Technická zpráva k objektu PS 451 (nám. Národních hrdinů) z července 2025 (dále jen „technická zpráva 1“), Technická zpráva k objektu PS 452 (třída Svobody x Havlíčkova) z července 2025 (dále jen „technická zpráva 2“), krycí list soupisu prací označeného „PS451.4 – C2X SSZ nám. Národních hrdinů – soupis dodávek a montážních prací“ z 8. 7. 2025 (dále jen „soupis prací 1“) a krycí list soupisu prací označeného „PS452.4 – C2X SSZ třída Svobody x Havlíčkova – soupis dodávek a montážních prací“ z 8. 7. 2025 (dále jen „soupis prací 2“). V bodech 1.2.7 technické zprávy 1 a technické zprávy 2 označeném „Řadič“ je uvedeno, že „bude použit stávající řadič RS 4 výrobce CROSS Zlín“ (dále jen „výrobce řadiče RS 4“),[1] přičemž „řadič bude vybaven systémem C2X“[2](dále jen „řadič RS 4“). V položkách č. 13 v soupisu prací 1 a soupisu prací 2 je uvedena dodávka „jednotk[y] RSU pro technologii C2X včetně HW a SW doplnění rozhraní pro C2X do mikroprocesového řadiče“ (dále také jen „jednotka RSU“).

4.     V bodě 4 odst. 6 zadávacích podmínek je uvedeno, co vše zahrnuje zadávací dokumentace k předmětné veřejné zakázce; mj. návrh smlouvy o dílo (dále jen „smlouva“ nebo „závazný návrh smlouvy o dílo“). Dle bodu 12 odst. 1 zadávacích podmínek obsahuje smlouva závazné obchodní a technické podmínky pro dodavatele.

5.     Na dotaz č. 1 ve „Vysvětlení zadávací dokumentace I.“ ze dne 17. 12. 2025 (dále jen „vysvětlení ZD I“) zadavatel tázajícímu se dodavateli odpověděl, že „požaduje pouze dodávku jednotek RSU“.[3] „Připojení jednotek RSU na stávající řadiče není součástí veřejné zakázky, jejich připojení si zajistí zadavatel samostatně.“ (Viz bod 46 napadeného rozhodnutí.)

6.     Na dotaz č. 2 ve „Vysvětlení zadávací dokumentace II.“ ze dne 22. 12. 2025 (dále jen „vysvětlení ZD II“) zadavatel tázajícímu se dodavateli odpověděl, že „nic nebrání žádnému z dodavatelů pořídit si pro realizaci veřejné zakázky jednotku RSU od společnosti Herman systems s.r.o. nebo dodat jednotku RSU jiného výrobce, a to včetně komunikačního protokolu. Jeho implementaci do SW stávajících řadičů zajistí zadavatel v rámci poskytnuté součinnosti. Pro vyloučení všech pochybností zadavatel stran dotčené položky rozpočtu deklaruje, že i v případě dodávky jiné jednotky RSU (než společnosti Herman systems s.r.o.) zajistí veškeré úpravy stávajících řadičů pro připojení této jednotky zadavatel. Tímto přístupem zadavatele nevznikají žádnému z dodavatelů žádné nepředpokládané či nekalkulovatelné náklady a podat nabídku tak může každý dodavatel, který má o realizaci veřejné zakázky zájem a který zároveň splní požadované zadávací podmínky.“[4] (Viz bod 47 napadeného rozhodnutí.)

7.     Proti zadávacím podmínkám podal navrhovatel dne 29. 12. 2025 námitky z téhož dne (dále jen „námitky“).

8.     Rozhodnutím ze dne 13. 1. 2026, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel námitky navrhovatele odmítl, protože je shledal nedůvodné (dále také jen „rozhodnutí o námitkách“).

9.     Navrhovatel nesouhlasil se způsobem vypořádání svých námitek a podal „Návrh na zahájení správního řízení o přezkumu postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky a proti rozhodnutí zadavatele o námitkách“ ze dne 23. 1. 2026 (dále jen „návrh“). Dnem doručení návrhu, tj. dne 23. 1. 2026, došlo podle § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)[5] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále také jen „správní řád“) k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele vedeného pod sp. zn. ÚOHS-S0064/2026/VZ (dále jen „správní řízení“).

II.     NAPADENÉ ROZHODNUTÍ

10.   Úřad napadeným rozhodnutím podle § 265 písm. a) zákona návrh navrhovatele na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zamítl, protože ve správním řízení nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

11.    Podle závěrů napadeného rozhodnutí nebylo navrhovatelem prokázáno porušení zásady zákazu diskriminace (zjevné ani skryté) ze strany zadavatele, protože zadávací podmínky vztahující se k veřejné zakázce neobsahují prvky, které by bezdůvodně zvýhodňovaly konkrétního dodavatele. Dle Úřadu ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmět veřejné zakázky neobsahuje integraci jednotek RSU do stávajících řadičů, protože napojení na řadiče si zajišťuje zadavatel samostatně mimo předmětnou veřejnou zakázku. Případné technologické omezení (navrhovatelem namítaná kompatibilita s řadiči RS 4) pak jde k tíži zadavatele, nikoli dodavatelů. Protože integrace jednotek RSU do stávajících řadičů není součástí plnění předmětné veřejné zakázky, není absence konkrétního komunikačního protokolu v zadávací dokumentaci diskriminační. Dodavatelé mohou dodat zařízení jakéhokoli výrobce, pokud splňuje zadavatelem stanovené požadavky. Úřad konstatoval, že požadavky zadavatele vycházejí z objektivních potřeb (využití stávající infrastruktury), přičemž platí, že zadavatel je oprávněn přizpůsobit technické podmínky veřejné zakázky existujícímu stavu, pokud je to odůvodněné.

12.   Úřad závěrem napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách jednoznačně vyložil důvody, pro které neshledává rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 3. 2022, č. j. ÚOHS-10421/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0246/2021/VZ (dále jen „zrušené rozhodnutí“)[6] za přiléhavé aktuálně posuzované veřejné zakázce. Dle napadeného rozhodnutí se v rozhodnutí o námitkách zadavatel vypořádal se všemi námitkami navrhovatele dostatečně a srozumitelně.

III. ROZKLAD NAVRHOVATELE

13.   Dne 20. 3. 2026 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 5. 3. 2026, rozklad byl tudíž podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

14.   Předně navrhovatel vznáší obecné námitky proti napadenému rozhodnutí. Dle navrhovatele je „nesprávné, nezákonné, zčásti nepřezkoumatelné, v rozporu s právními předpisy a s ustálenou rozhodovací praxí Úřadu i správní soudů.“ Úřad se dle navrhovatele ani nevypořádal se všemi jeho argumenty.

15.   Úřad podle navrhovatele nekriticky převzal tvrzení zadavatele, že integrace jednotek RSU není součástí plnění veřejné zakázky. Avšak dle navrhovatele Úřad nevzal v úvahu faktickou nemožnost oddělení dodávky jednotek RSU od jejich integrace, taktéž pominul skutečný dopad smluvních podmínek závazného návrhu smlouvy o dílo, zejména povinnost dodavatele dodat provozuschopné dílo, a s tím spojené riziko smluvních sankcí. Dle navrhovatele požadavek na „provozuschopné“ a „připravené ke zprovoznění“ dílo (dle závazného návrhu smlouvy o dílo) a požadavek na „HW a SW doplnění rozhraní pro C2X do mikroprocesového řadiče“ vyžaduje funkční napojení RSU jednotky na řadiče RS 4. Dodavatel je dle smlouvy povinen poskytnout zadavateli součinnost[7] při např. problémech s připojením a zprovozněním SSZ, avšak takovou součinnost není navrhovatel schopen kvantifikovat náklady, neboť nedisponuje dostatečnými informacemi o komunikačním protokolu.

16.   Dle navrhovatele se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádal s tím, že součástí plnění je HW a SW úprava řadiče,přitom dle jeho názoru tato činnost vyžaduje součinnost výrobce řadiče RS 4 spočívající především v poskytnutí komunikačního protokolu. Protože zadavatel neposkytl potřebné informace, je dodavatelům dle navrhovatele znemožněno ocenit plnění a realizovat jej jinými dodavateli než partnery výrobce řadiče RS 4. Navrhovatel namítá, že Úřad ignoroval technickou realitu ohledně řadiče RS 4, jenž popsal jako uzavřený systém, resp. že bez proprietárního protokolu nelze připojit jednotku RSU jiného výrobce. Dle navrhovatele Úřad ve správním řízení neprovedl dokazování (např. přibráním znalce nebo šetřením relevantního trhu) a nahradil odborné posouzení vlastním laickým názorem.

17.    Další okruh námitek navrhovatele se týká nevypořádání předchozí rozhodovací praxe, konkrétně nevypořádání se s odbornými závěry uvedenými ve zrušeném rozhodnutí. Dle navrhovatele Úřad účelově odmítl závěry svého dřívějšího rozhodnutí, přitom toto rozhodnutí obsahuje závěry o technické nemožnosti napojení cizích jednotek RSU na řadiče RS 4.

18.   Navrhovatel dále namítávnitřní rozpornost argumentace zadavatele s tím, že Úřad přehlédl rozpory, když např. zadavatel tvrdí otevřenost soutěže, ale zároveň odkazuje na možnost pořízení jednotek RSU od konkrétní obchodní společnosti, čímž údajně nepřímo přiznává omezení soutěže.

19.   Úřad dle navrhovatele odmítl posoudit námitku umělého vytvoření vendor lock-in jako opožděnou. Navrhovatel však namítá, že z jeho strany šlo o reakci na nová tvrzení zadavatele, nemohl ji uplatnit dříve. Podle navrhovatele tím Úřad nesprávně aplikoval zásadu koncentrace řízení, čímž odepřel navrhovateli procesní práva, tedy konkrétně vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Zadavatel dle tvrzení navrhovatele postupuje podle promyšlené strategie, když účelově sjednocuje infrastrukturu na technologii výrobce řadiče RS 4 tak, že nejprve pořídí řadiče mimo zadávací řízení, a následně požaduje kompatibilitu v dalších zakázkách. Tento postup zadavatele vytváří dlouhodobý vendor lock‑in a omezuje dle navrhovatele soutěž.

Závěr rozkladu

20.  Navrhovatel trvá na tom, že zadavatel porušil zákon, když stanovil zadávací podmínky diskriminačním způsobem a omezil hospodářskou soutěž, aniž by toto omezení byl schopen objektivně zdůvodnit. Proto navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Vyjádření zadavatele k rozkladu

21.   Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 3. 2026, doručeném Úřadu téhož dne, uvedl, že považuje napadené rozhodnutí za správné, zákonné a dostatečně odůvodněné. Podle zadavatele se Úřad řádně vypořádal se všemi relevantními námitkami a své závěry opřel o správně zjištěný skutkový stav i odpovídající právní úvahy. Rozklad navrhovatele nepřináší nové relevantní skutečnosti, pouze opakuje dřívější argumentaci, případně obsahuje procesně nepřípustná tvrzení.

22.  Zadavatel zdůrazňuje, že předmět veřejné zakázky je jasně vymezen a neobsahuje odpovědnost dodavatele za uvedení celého systému do provozu ani za jeho funkčnost; předmětem zakázky je pouze dílčí rekonstrukce části zařízení. Argumentace navrhovatele proto vychází z nesprávného výkladu zadávacích podmínek. Jednotky RSU představují pouze dílčí a marginální část plnění, která nepředstavuje překážku hospodářské soutěže ani podání nabídky; jejich plné využití navíc nastane až v budoucnu.

23.  K tvrzením o vytvoření tzv. vendor lock‑in zadavatel uvádí, že jde o novou a nepřípustnou námitku. Nadto ji odmítá i věcně, neboť samostatné pořízení technologických komponent je legitimní a jednotlivé části plnění jsou věcně oddělitelné; samotná existence dříve pořízeného zařízení nepředstavuje omezení soutěže ani porušení zákona.

24.  Závěrem svého vyjádření zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele jako nedůvodný zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

IV.    ŘÍZENÍ O ROZKLADU

25.  Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro změnu nebo zrušení napadeného rozhodnutí podle § 87 správního řádu, a proto podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

26.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech byl podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumán soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dále správnost napadaného rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise byl přijat závěr, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

V.       K NÁMITKÁM ROZKLADU

K nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí

27.   Ohledně navrhovatelem namítané částečné nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí je nutno konstatovat, že jde o námitky, prostřednictvím kterých navrhovatel brojí proti způsobu jejich vypořádání Úřadem, protože se závěry napadeného rozhodnutí nesouhlasí. I když navrhovatel ve svém úvodním shrnutí důvodů pro podání rozkladu tvrdí, že Úřad se v napadeném rozhodnutí s jeho stěžejní argumentací vůbec nevypořádal (např. ohledně faktické nemožnosti integrace jednotek RSU; o reálném dopadu závazných smluvních podmínek týkajících se povinnosti dodavatele dodat jednotky RSU „provozuschopné“ a „připravené ke zprovoznění“ a s tím spojené riziko smluvních sankcí; ohledně požadované dodávky jednotek RSU a neposkytnutí konkrétního komunikačního protokolu; ohledně údajně formalisticky odmítnutých odborných závěrů zrušeného rozhodnutí; ohledně opožděné námitky), obsah napadeného rozhodnutí dokládá opak (k uvedeným námitkám viz dále). Rovněž z celé rozkladové argumentace plyne, že navrhovatel na svých (v námitkách i v návrhu uvedených) námitkách nadále trvá a byť namítá (částečnou) nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, následně vznáší argumenty proti souvisejícím závěrům Úřadu uvedeným v napadeném rozhodnutí.

28.  K rozkladovým námitkám navrhovatele, dle kterých je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť se Úřad údajně v napadeném rozhodnutí nevypořádal se všemi jeho námitkami, odkazuji např. na závěry rozsudků Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2009, č. j. 9 Afs 70/2008-13, ze dne 28. 2. 2013, č. j. 8 As 47/2012-58, ze dne 29. 10. 2020, č. j. 1 Afs 68/2020-31 nebo ze dne 9. 4. 2024, č. j. 6 Ads 298/2023-23. Z uvedených rozsudků, týkajících se mj. náležitostí odůvodnění rozsudků soudů a správních rozhodnutí, vyplývá, že soudy a správní orgány nemají povinnost vypořádat každou dílčí námitku účastníka řízení, za předpokladu, že se vypořádají s jejich hlavní podstatou, tj. pokud proti tvrzení účastníka řízení postaví právní názor, v jehož konkurenci námitky jako celek neobstojí. 

29.  Tak tomu bylo i v daném případě, kdy se Úřad v napadeném rozhodnutí nevypořádával zvlášť s každou jednotlivou námitkou navrhovatele, nýbrž mu na základě logické návaznosti mezi skutkovými zjištěními a právními závěry dostatečně podrobně a srozumitelně vysvětlil, z jakého důvodu je jeho argumentace nedůvodná. Pro tvrzení nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí nestačí, že účastník řízení s výkladem uvedeným v napadeném rozhodnutí nesouhlasí nebo by upřednostnil detailnější odůvodnění ke každé věci zvlášť, pokud byla podstata námitek vypořádána.

30.  Navrhovatel v rozkladu tvrdí, že se Úřad nezabýval jeho námitkou, že byl zadávacími podmínkami fakticky nastaven požadavek, aby jednotky RSU byly napojitelné (vč. rozhraní C2X) na stávající řadiče RS 4. K této námitce se však Úřad v bodech 53-58 napadeného rozhodnutí vyjádřil tak, že takový požadavek ze zadávacích podmínek neplyne, a i pokud by plynul, jde zcela k tíži zadavatele. Stejně tak se Úřad vyjádřil k tvrzeným povinnostem a rizikům vyplývajícím ze smluvních podmínek (body 59-60 napadeného rozhodnutí). Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je tudíž zřejmé, že Úřad reagoval na vznesenou argumentaci navrhovatele a jádro svých úvah, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu adekvátních právních předpisů, vysvětluje a odkazuje přitom na relevantní judikaturu. Námitka (byť i jen částečné) nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí je nedůvodná.

K jednotkám RSU a souvisejícím rozkladovým námitkám

31.   Navrhovatel v rozkladu uvádí, že seznámení s právní úpravou a judikaturou k zásadě zákazu diskriminace zakotvené v § 6 odst. 2 zákona je v napadeném rozhodnutí „zcela bezpředmětné“. Pokud by totiž zadávací podmínky umožňovaly dodat jakékoliv jednotky RSU, pak by dle názoru navrhovatele žádná diskriminující podmínka neexistovala a výklad k tomuto tématu by byl nadbytečný. Avšak navrhovatel v rozkladu brojí proti závěrům napadeného rozhodnutí ohledně zásady zákazu diskriminace a považuje je za nesprávné. Dle tvrzení navrhovatele dodání jednotek RSU jiného výrobce (než výrobce řadiče RS 4) není možné, přestože to zadavatel tvrdí.

32.  S uvedenou argumentací navrhovatele nelze souhlasit z několika důvodů. Předně je namístě uvést, že Úřad v napadeném rozhodnutí přímo reaguje na vznesené námitky navrhovatele a řádně je vypořádává, tedy rozhodně nejde o výklad bezpředmětný nebo nadbytečný. Úřad v napadeném rozhodnutí konstatuje, že v namítaném postupu zadavatele neshledal jakékoli diskriminační prvky, resp. že by zadavatel nastavením zadávacích podmínek neodůvodněně omezil hospodářskou soutěž mezi dodavateli, avšak navrhovatel tuto argumentaci Úřadu nepřijímá a na svých námitkách i nadále trvá. K uvedené rozkladové argumentaci navrhovatele proto odkazuji na body 48-57 napadeného rozhodnutí, jež mj. obsahují výklad zadávacích podmínek a zásady zákazu diskriminace dle zákona, relevantní judikaturu týkající se zásady diskriminace[8] a zákonných limitů při stanovení technických podmínek dle potřeb zadavatele v zadávací dokumentaci,[9] přičemž doplňuji následující.

33.  Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Jinými slovy řečeno, zákon připouští, aby zadavatel reagoval na svoji potřebu vyřešit určitou situaci tím, že prostřednictvím zadávacích podmínek při zadávání veřejné zakázky omezí hospodářskou soutěž, avšak musí unést důkazní břemeno, že se nejedná o bezdůvodné přímé či nepřímé konkurenční zvýhodnění nebo znevýhodnění konkrétních dodavatelů, výrobků či technologií. Uvedené omezení hospodářské soutěže je přípustné pouze při prokazatelném a relevantním odůvodnění ve vztahu k předmětu plnění veřejné zakázky.[10] Dle navrhovatele v nyní šetřeném případě však zadavatel v zásadě účelově vyjmul ze zadávacích podmínek spornou část veřejné zakázky, protože integrace RSU jednotek do řadičů RS 4 není součástí plnění veřejné zakázky. Uvedenou integraci si zabezpečuje zadavatel sám prostřednictvím veřejné zakázky malého rozsahu (viz dále).

34.  V souvislosti se zásadou zákazu diskriminace k předmětné veřejné zakázce je podstatou sporu tvrzení navrhovatele o faktické (technické) nemožnosti připojit na řadiče RS 4 jednotky RSU jiného výrobce, než samotného výrobce řadičů RS 4. Dle argumentace navrhovatele sice zadavatel formálně v zadávacích podmínkách nepožaduje napojení jednotek RSU na stávající řadiče, ale prostřednictvím závazného návrhu smlouvy o dílo vyžaduje dodat jednotky RSU provozuschopné (čl. III odst. 3 smlouvy) a připravené ke zprovoznění (čl. IV odst. 7 smlouvy), což „jednotky jiného výrobce bez poskytnutí komunikačního protokolu z objektivních důvodů zkrátka nejsou“. Pokud by dodavatel nesplnil uvedené podmínky smlouvy, dle tvrzení navrhovatele by se vystavil „riziku smluvních pokut a tím hrozící újmy“ (čl. XII odst. 5 smlouvy). Vzhledem k tomu, že zadavatel smluvně požaduje provozuschopné dílo (přičemž dle navrhovatele není bez poskytnutí komunikačního protokolu výrobcem řadičů RS 4 splnění tohoto smluvního závazku možné), zastává navrhovatel názor, že zadávací řízení „fakticky nepředstavuje reálnou soutěž, ale pouze formalizovanou proceduru pro výběr předem stanoveného dodavatele, a to pouze za účelem vytvoření zdání legální soutěže.“[11] Navrhovatel tvrzení ohledně „neoddělitelnosti“ řadiče RS 4 a jednotky RSU (resp. že tyto technologie tvoří jeden funkční celek) opírá o své odborné znalosti a dokládá je vyjádřením mluvčího konsorcia ODG – OCIT Developer Group[12] (dále také jen „vyjádření ODG“), o citace některých závěrů zrušeného rozhodnutí[13] a o znění smlouvy.

35.  V šetřené věci je tedy navrhovatelem brojeno proti neposkytnutí komunikačního protokolu, dle jeho názoru nutného k propojení (zadavatelem používaných) řadičů RS 4 a (zadavatelem poptávaných) jednotek RSU, byť samotné propojení není předmětem veřejné zakázky. Zadavatel veřejnou zakázkou poptává (kromě jiného) pouze dodání jednotek RSU. Nicméně navrhovatel se domnívá, že ze závazného návrhu smlouvy o dílo plynou takové povinnosti pro dodavatele, které bez poskytnutí komunikačního protokolu výrobcem řadičů RS 4 nelze splnit. Na základě této úvahy navrhovatel rovněž namítá, že u veřejné zakázky fakticky nejde o reálnou soutěž, ale o výběr předem stanoveného dodavatele. Naproti tomu zadavatel již v rozhodnutí o námitkách odůvodnil, že implementaci komunikačního protokolu do stávajícího řadiče RS 4 zajistí sám a vlastními prostředky, přičemž uvedl, že tento postup zvolil „právě za účelem minimalizace jakýchkoli technických, časových či finančních rizik na straně dodavatelů a současně za účelem odstranění potenciálních bariér vstupu do soutěže. Zadavatel má za to, že tímto způsobem plně eliminuje i tvrzená rizika spojená s nepředvídatelnými softwarovými pracemi, na která Stěžovatel ve svých námitkách opakovaně poukazuje, neboť tato rizika nejsou přenesena na dodavatele a nejsou součástí jejich nabídkové kalkulace.“

36.  Dle zadávacích podmínek je nesporné, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky je dodávka jednotek RSU, jež mají technologií C2X (včetně HW a SW) doplnit rozhraní pro C2X(viz bod 3 tohoto rozhodnutí – položky č. 13 v soupisu prací 1 a soupisu prací 2) dozadavatelem používaných řadičů RS 4 (viz bod 3 tohoto rozhodnutí – body 1.2.7 technické zprávy 1 a technické zprávy 2). Že je veřejnou zakázkou poptávána pouze dodávka jednotek RSU (tj. součástí plnění veřejné zakázky není připojení jednotek RSU na řadiče RS 4), zadavatel opakovaně uvedl ve vysvětlení ZD I, ve vysvětlení ZD II, v rozhodnutí o námitkách a ve svém vyjádření k návrhu. V rozhodnutí o námitkách zadavatel zdůraznil, že „zadávací dokumentace výslovně umožňuje dodavatelům použít i jiné jednotky RSU … Dodavatelé nejsou nijak nuceni použít konkrétní výrobek ani konkrétního výrobce a nic jim nebrání v tom, aby dodali RSU jednotku jiného výrobce, případně vlastní RSU jednotku včetně vlastního komunikačního softwaru. V případě, že se dodavatel rozhodne dodat vlastní RSU jednotku, není tímto rozhodnutím zatížen žádnými dalšími povinnostmi či riziky nad rámec běžného plnění veřejné zakázky. Implementaci komunikačního protokolu do stávajícího řadiče SSZ v takovém případě zajistí Zadavatel vlastními prostředky, resp. ve spolupráci s výrobcem řadiče a na své náklady, mimo předmět veřejné zakázky. Tento postup je v souladu se zadáním veřejné zakázky, ve kterém Zadavatel jednoznačně stanovil, že připojení vnějších prvků SSZ na řadiče, stejně jako oživení a zprovoznění SSZ po realizaci prací dle zadávací dokumentace, nejsou předmětem veřejné zakázky.“

37.   Zadávací podmínky ani opakované vysvětlení zadavatele navrhovatel nepřijímá a kontruje „objektivní technickou realitou“ s odkazem na vyjádření ODG, na zrušené rozhodnutí a na závazný návrh smlouvy o dílo.

38.  Vyjádření ODG sestává z e-mailové komunikace mezi navrhovatelem (jím položené dotazy ze dne 20. 12. 2024) a mluvčím konsorcia ODG (v reakci na dotazy navrhovatele ze dne 8. 1. 2025) ohledně interoperability mezi řadičem a jednotkou RSU. Již ze samotných dat je zřejmé, že uvedená komunikace proběhla před samotným zadáním veřejné zakázky, poněvadž zadavatel zahájil zadávací řízení až dne 27. 11. 2025, tj. předmětná komunikace neproběhla v souvislosti s veřejnou zakázkou. Protože konsorcium ODG je zaměřeno na standardizaci rozhraní v technologii silničního provozu, mluvčí konsorcia ODG navrhovateli sdělil, že v současnosti konsorcium ODG nepodporuje interoperabilitu mezi řadiči a jednotkami RSU v rámci otevřených standardů. Protože konsorcium ODG považuje jednotky RSU a řadiče za jeden funkční celek, explicitně nespecifikuje rozhraní mezi těmito dvěma komponentami. Dále je ve vyjádření ODG uvedeno, že v současnosti existují významné rozdíly v aplikacích běžících na řadičích a jednotkách RSU mezi různými dodavateli. Standardizace rozhraní proto nemusí tyto rozdíly účinně zohledňovat, což může vést k omezení funkčnosti systému. Tím, že konsorcium ODG nahlíží na jednotky RSU a řadiče jako na jeden funkční celek, tj. bez definovaného otevřeného standardu pro jejich rozhraní, umožňuje tento postoj flexibilitu v inovacích a zajišťuje, že budoucí technologické a bezpečnostní požadavky bude možné řešit bez zbytečných omezení.

39.  Ve vztahu k veřejné zakázce lze tedy rekapitulovat, že vyjádření ODG i) se netýká předmětné veřejné zakázky, ii) nesouvisí s řadiči RS 4, které aktuálně zadavatel (v objektu PS 451, tj. nám. Národních hrdinů a v objektu PS 452, tj. třída Svobody x Havlíčkova) používá, a ke kterým veřejnou zakázkou jednotky RSU poptává, iii) rozhraní mezi jednotkami RSU a řadiči nespecifikuje, protože oba komponenty konsorcium ODG považuje za jeden funkční celek, tj. ke komunikačnímu protokolu se vůbec nevyjadřuje, iv) konstatuje, že v současnosti existují významné rozdíly v softwaru řadičů a v softwaru jednotek RSU (dle různých dodavatelů). Vyjádření ODG tudíž obsahuje pouze názor a aktuální přístup jedné skupiny obchodních společností k problematice, jíž se v rámci otevřených standardů zaobírá. Lze proto uzavřít, že z vyjádření ODG neplyne, co tvrdí navrhovatel, tedy že (bez komunikačního protokolu výrobce řadičů RS 4) neexistuje způsob, kterým by mohl zadavatel propojit poptávané (jakékoliv) jednotky RSU s řadiči RS 4, které zadavatel používá. Z vyjádření ODG ani neplyne, že neexistuje (nebo že nemůže existovat) rozhraní (tj. SW nebo komunikační protokol) mezi řadičem a jednotkou RSU různých výrobců těchto komponent. K námitce navrhovatele o objektivní technické realitě, jež má být doložena vyjádřením ODG, uzavírám, že jde toliko o obecné vyjádření nevztahující se k předmětu veřejné zakázky, ale k interoperabilitě mezi řadiči a jednotkami RSU v rámci otevřených standardů.

40.  Ke zrušenému rozhodnutí se v bodech 58 a 68-72 napadeného rozhodnutí vyjádřil Úřad, proto pouze ve stručnosti akcentuji, že jde o nepravomocné rozhodnutí, jehož skutkové i právní okolnosti jsou jiné než v nyní šetřeném případě, proto tato argumentace navrhovatele není zde relevantní. Zrušené rozhodnutí nenabylo právní moci, protože bylo zrušeno rozhodnutím R45/2022 a podle § 257 písm. g) zákona bylo řízenízastaveno[14] (viz bod 12 tohoto rozhodnutí). Zrušené rozhodnutí navíc není veřejně dostupné, tj. není součástí rozhodovací praxe Úřadu. Rozhodnutím R45/2022, jež nabylo právní moci dne 19. 5. 2022, předseda Úřadu správní řízení pro zjevnou bezpředmětnost návrhu zastavil podle § 66 odst. 1 písm. g) správního řádu. V takovém případě je z povahy věci vyloučen meritorní přezkum, proto se předseda Úřadu jakýmikoli úkony zadavatele v tehdejším zadávacím řízení věcně nezabýval.[15] Nelze tedy přisvědčit navrhovateli, když namítá, že se Úřad v napadeném rozhodnutí „účelově a formalisticky odmítl zabývat svými vlastními odbornými závěry“ ze zrušeného rozhodnutí. Přestože závěry rozsudku NSS dopadají na předchozí právní úpravu (tj. na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30. 9. 2016), a vycházejí z jiných skutkových okolností, jsou plně aplikovatelné i za účinnosti zákona a v nyní řešené věci. Povinnost Úřadu vést řízení o přezkoumání úkonů zadavatele i poté, co bylo zrušeno zadávací řízení na předmět plnění veřejné zakázky, tj. poté co odpadl předmět řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, by byla konstruována nad rámec platné právní úpravy a zákonem stanovené pravomoci Úřadu. Nejde tedy o účelové nebo formalistické odmítnutí zabývat se závěry zrušeného rozhodnutí, a proto je i tato námitka navrhovatele bezpředmětná.

41.   Navrhovatel dále v rozkladu namítá, že ze zadávacích podmínek plynou dva požadavky, které fakticky brání dodání jednotek RSU jiného výrobce, než výrobce řadičů RS 4, a to (1) požadavek, aby součástí plnění bylo „HW a SW doplnění rozhraní pro C2X do mikroprocesového řadiče“ a (2) požadavek, aby plnění bylo „provozuschopné“ a „připravené ke zprovoznění“.

42.  První požadavek se týká položek č. 13 v soupisu prací 1 a soupisu prací 2, tedy konkrétně zadavatelem poptávané dodávky jednotek RSU pro technologii C2X včetně HW a SW doplnění rozhraní pro C2X do mikroprocesového řadiče. Navrhovatel, kromě údajné faktické překážky bránící dodání jednotek RSU od jiného výrobce, v této souvislosti dále dovozuje, že bez poskytnutí proprietárního komunikačního protokolu od výrobce řadičů RS 4 a dalších informací, nelze předmět plnění řádně ocenit. Z formulací uvedených v položkách č. 13 však nevyplývá speciální požadavek zadavatele na dodání komunikačního protokolu k implementaci jednotek RSU do řadičů RS 4, ani že dodavatelé mají jakýmkoli způsobem jednotky RSU upravit tak, aby byly schopné zmíněné implementace. Z dané formulace naopak vyplývá, že jednotky RSU mají být po stránce hardwaru i softwaru funkční. Že navrhovatelem namítaná implementace není předmětem veřejné zakázky, uvedl zadavatel v průběhu zadávacího i správního řízení opakovaně. Protože si zadavatel zajistí implementaci komunikačního protokolu do stávajících řadičů RS 4 sám vlastními prostředky (viz např. body 34-35 tohoto rozhodnutí), pak není důvod, proč by dodavatelé neměli být schopni předmět plnění řádně nacenit.

43.  Navrhovatelem uvedený druhý požadavek, aby plnění bylo „provozuschopné“ a „připravené ke zprovoznění“, se týká závazného návrhu smlouvy o dílo. Navrhovatel ve svých podáních v této souvislosti zmiňuje především riziko smluvních sankcí, ale taktéž propojení na další ustanovení smlouvy, dle nichž je dodavatel povinen poskytnout zadavateli součinnost např. při problémech s připojením a zprovozněním SSZ. I v tomto případě navrhovatel namítá, že takovou součinnost není schopen kvantifikovat náklady, neboť nedisponuje dostatečnými informacemi o komunikačním protokolu.

44.  Ani s touto argumentací navrhovatele nelze souhlasit. Podle čl. III odst. 3 závazného návrhu smlouvy o dílo se předmětem plnění, resp. provedením díla podle smlouvy „rozumí stavební i technologická část díla. Jde o úplné a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí včetně dodávek potřebných materiálů, strojů a zařízení nezbytných pro řádné dokončení provozuschopného díla tak, aby bylo zkolaudovatelné, bude-li kolaudováno vč. provedení všech dalších činností souvisejících s dodávkou stavebních a montážních prací, konstrukcí a zařízení.“ Podle čl. IV „Lhůta plnění“ odst. 7 smlouvy se zhotovitel „zavazuje provést demontáž a montáž SSZ (tj. od vypnutí zařízení po jeho připravenost k opětovnému zprovoznění) v každé etapě v maximální lhůtě 25 kalendářních dnů.“ Dle odst. 8 téhož článku smlouvy „[z]hotovitel bere na vědomí, že připojení a zprovoznění SSZ (včetně zapojení do stávajícího řadiče) zajistí externí firma objednatele do 5 kalendářních dnů od ukončení prací zhotovitele.“ Pole čl. XII „Sankční ujednání“ odst. 5 smlouvy „[v] případě, že zhotovitel neprovede demontáž a montáž SSZ (tj. od vypnutí zařízení po jeho připravenost k opětovnému zprovoznění) v dané etapě v souladu s čl. IV. odst. 7 této smlouvy, tj. v maximální lhůtě 25 kalendářních dnů, je zhotovitel povinen zaplatit objednateli smluvní pokutu ve výši 10.000, - Kč za každý i započatý den prodlení.“ Na základě uvedeného je zřejmé, že dle smlouvy dodavatel odpovídá za tu část stavebních a montážních prací včetně dodávek materiálů, jež jsou předmětem veřejné zakázky. Navíc je logické, že pro řádné dokončení provozuschopného díla je nutné, aby veškeré dílčí stavební a montážní práce včetně dodávek materiálů, na kterých se bude dodavatel podílet, byly úplně a bezvadně provedeny, resp. dodány.

45.  Ze smlouvy je rovněž zřejmé, že dodavatel neodpovídá za připojení SSZ včetně zapojení do stávajících řadičů, protože smlouva explicitně obsahuje článek IV odst. 8, dle něhož bere dodavatel na vědomí, že připojení a zprovoznění SSZ (včetně zapojení do stávajícího řadiče SR 4) zajistí externí firma zadavatele, a to do 5 kalendářních dnů od ukončení prací dodavatele.  Konečně výše uvedené sankční ujednání smlouvy jasně stanovuje, že dodavatel musí provést demontáž a montáž SSZ v maximální lhůtě 25 kalendářních dnů, tj. bez zapojení do stávajících řadičů, toto připojení a zprovoznění SSZ (včetně zapojení do stávajícího řadiče) zajistí do 5 kalendářních dnů od ukončení prací dodavatele externí firma zabezpečená zadavatelem (srov. bod 2 tohoto rozhodnutí). Ani z tohoto ustanovení smlouvy tedy žádným způsobem neplyne, že by dodavateli hrozila pokuta ve výši 10.000, - Kč za každý započatý den prodlení za připojení a zprovoznění SSZ.

46.  K tomuto okruhu námitek uzavírám, že jsem u sporných zadávacích podmínek neshledal, že by byly stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. Ze zadávacích podmínek i ze závazného návrhu smlouvy o dílo, jasně vyplývá, že připojení jednotek RSU na stávající řadiče RS 4 není předmětem šetřené veřejné zakázky, přičemž zadavatel zcela jednoznačně deklaroval, že toto připojení neboli implementaci učiní samostatně na své náklady mimo veřejnou zakázku.   

K zásadě koncentrace řízení

47.  Navrhovatel dále v rozkladu brojí proti odmítnutí Úřadu věcně se zabývat argumentací navrhovatele ohledně údajného účelového postupu zadavatele před zahájením zadávacího řízení. Navrhovatel tvrdí, že ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 2. 2026 reagoval na vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 2. 2. 2026, tudíž svou reakci na nová tvrzení zadavatele považuje za včasnou a legitimní. V rozkladu navrhovatel dále doplňuje svou argumentaci ohledně „promyšlené strategie“ zadavatele i v případě jiných veřejných zakázek, když na sebe převzal všechna rizika nemožnosti napojení jednotek RSU na stávající řadiče. Navrhovatel v rozkladu sice uvádí, že si je vědom, že tyto jeho komentáře jsou informace uplatněné „nad rámec návrhu“ a týkají se jiného zadávacího řízení, nicméně „nežádá předsedu Úřadu, aby se zabýval jinými zadávacími řízení, jen tímto poukazuje na zcela zjevnou strategii zadavatele unifikovat systém řízení dopravy“ s vazbou na jednoho konkrétního dodavatele.

48.  V souladu s § 251 odst. 5 zákona mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, a to s výjimkou navrhovatele, na něhož se vztahuje omezení podle § 251 odst. 4 zákona. Úřad přihlédne k novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli dle § 251 odst. 4 zákona jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, což musí navrhovatel prokázat. K později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad přihlédne v případech, kdy jimi má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí.

49.  Nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že svou novou argumentací ve vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 2. 2026 reaguje na nová tvrzení zadavatele vyplývající z jeho vyjádření k návrhu ze dne 2. 2. 2026. Navrhovatel totiž popisujeúdajně systematické obcházení zákona „formou nezákonného dělení veřejných zakázek“, když zadavatel prostřednictvím zakázky malého rozsahu zadá výměnu „plně funkčního řadiče“ za řadič výrobce řadiče RS 4, čímž zadavatel „sám účelově sjednotí technologii na uzavřený systém“ (tj. od výrobce řadiče RS 4), aby následně v zadávacím řízení „mohl argumentovat objektivním stavem stávající městské infrastruktury“.Navrhovatel přitom odkazuje na veřejné zakázky včetně veřejných zakázek malého rozsahu, ke kterým jsou informace veřejně přístupné a jež byly zadány (nebo smlouvy uzavřeny) v období únor až říjen 2025, tj. před zahájením nyní šetřeného zadávacího řízení. Jde tedy o skutečnosti, které navrhovatel mohl tvrdit zadavateli již v námitkách, resp. navrhovatel neunesl důkazní břemeno, protože neprokázal, že by předmětné skutečnosti prokazatelně nemohl uplatnit v námitkách zejména proto, že mu nebyly v té době známy.[16]

50.  Nelze současně tvrdit, že by se jednalo o přípustnou reakci na podání zadavatele. S odkazem na rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 19. 1. 2026, č. j. ÚOHS-02207/2026/163, sp. zn. ÚOHS-R0174/2025/VZ, body 63 a násl. uvádím, že pravidlo koncentrace řízení se uplatní právě na aktivní návrhy účastníků řízení, tedy na návrhy, kterými účastníci nereagují na výzvu Úřadu, ale podávají stanoviska z vlastní iniciativy, byť i v reakci na podání jiného účastníka řízení. Zadavatel je totiž oprávněn v koncentrační lhůtě reagovat na podaný návrh, toto oprávnění se však již neřetězí zpět na navrhovatele a takto do nekonečna. Souhlasím proto se závěrem Úřadu, když k tvrzením navrhovatele a k nim odkazovaným důkazům zmíněným v bodě 26 napadeného rozhodnutí s ohledem na § 251 zákona nepřihlédl, neboť se jedná o skutečnosti a s nimi spojené návrhy důkazů, které mohl navrhovatel uplatnit již v podaném návrhu (a jemu předcházejících námitkách) a které současně nikterak nezpochybňují věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. Na základě uvedeného je i tato rozkladová námitka navrhovatele nedůvodná.

Shrnutí

51.   Žádná z rozkladových námitek navrhovatele nebyla shledána důvodnou, proto nelze ani vyhovět návrhům navrhovatele uvedeným v rozkladu. Neshledal jsem porušení zásad stanovených v § 6 zákona nebo jiné porušení zákona. Souhlasím se závěry napadeného rozhodnutí, když Úřad neshledal důvody pro uložení nápravného opatření a návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl. Protože závěry napadeného rozhodnutí jsou v souladu s provedeným dokazováním spočívajícím v řádném zjištění skutkového stavu a mají oporu v podkladech pro vydání rozhodnutí, jde o rozhodnutí věcně správné a v souladu s právními předpisy.

VI.    ZÁVĚR

52.  Po důkladném posouzení věci a z výše uvedené argumentace jednoznačně vyplývá, že Úřad postupoval správně a v souladu se svou dosavadní rozhodovací praxí.

53.  Ve smyslu § 89 odst. 2 správního řádu byla přezkoumána i zákonnost napadeného rozhodnutí, jeho věcná správnost v rozsahu vznesených námitek a současně byla přezkoumána i zákonnost postupu Úřadu, přičemž napadené rozhodnutí bylo shledáno zákonným a věcně správným. Dospěl jsem přitom k závěru, že Úřad uvedl všechny právní normy, které v dané věci aplikoval, a dostatečně odůvodnil jejich použití.

54.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem tedy dospěl k názoru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí o rozkladu. 

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Adresáti

1.      statutární město Olomouc, Horní náměstí 583, 779 00 Olomouc

2.     Yunex, s. r. o., V parku 2308/8, Chodov, 148 00 Praha 4

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Společnost CROSS Zlín, a. s., IČO 60715286, se sídlem Průmyslová 1395, 763 02 Zlín (viz bod 6 napadeného rozhodnutí).

Pozn. řadič RS 4 je kompaktní elektrické zařízení, které řídí signální obrazy návěstidel na křižovatkách, čímž např. umožňuje preferenci vozidel integrovaného záchranného systému a městské hromadné dopravy.

[2] Pozn. technologie C2X (neboli „Car-to-Everything“, volně přeloženo jako „komunikace vozidla se vším“) je technologie umožňující komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou (tj. s dalšími prvky dopravního systému) v reálném čase, čímž např. sdílí dopravní data a informace k zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu, vede k efektivnějšímu využití infrastruktury a ke snížení emisí.

[3] Jednotka RSU („Roadside Unit“, volně přeloženo jako „stacionární komunikační jednotka“) je v řadě kooperativních inteligentních dopravních systémů běžnou komponentou, která zpravidla zajišťuje bezdrátovou obousměrnou výměnu dat mezi dopravní infrastrukturou a vozidly.

[4] Pozn. Mezi kompatibilními komponenty probíhá výměna dat neboli komunikace zpravidla proprietárními komunikačními protokoly, tj. i mezi jednotkou RSU a řadičem (dále také jen „komunikační protokol“).

[5] Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění zákona účinné v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Postup předsedy Úřadu ve správním řízení se proto řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[6] Pozn. rozhodnutí Úřadu ze dne 25. 3. 2022, č. j. ÚOHS-10421/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0246/2021/VZ nenabylo právní moci, neboť bylo rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 16. 5. 2022, č. j. ÚOHS-15612/2022/161, sp. zn. ÚOHS-R0045/2022/VZ (dále jen „rozhodnutí R45/2022“), zrušeno a správní řízení bylo ve smyslu § 257 písm. g) zákona zastaveno.

[7] Dle čl. XIV „Závěrečná ustanovení“ odst. 4 závazného návrhu smlouvy o dílo účastníci smlouvy „prohlašují, že pro případ objektivních překážek k dosažení účelu této smlouvy si poskytnou vzájemnou součinnost a budou jednat tak, aby i za změněných podmínek mohlo být tohoto účelu dosaženo.“

[8] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152.

[9] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2016, č. j. 31 Af 3/2015-29.

[10] Viz ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 252 a násl.

[11] Viz námitky navrhovatele nebo bod 68 napadeného rozhodnutí.

[12] Pozn. konsorcium ODG – OCIT (tj. OCIT Developer Group, https://www.ocit.org) je konsorcium společností pro standardizaci rozhraní řízení silničního provozu pod značkou OCIT® – Open Communication Interface for Road Traffic Control Systems / Open Traffic Interfaces (dále jen „konsorcium ODG“). Viz též body 10 a 58 napadeného rozhodnutí.

[13] Viz bod 12 tohoto rozhodnutí nebo body 10, 58 a 68 napadeného rozhodnutí.

[14] Podle § 257 písm. g) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže zadavatel zrušil zadávací řízení.

[15]  Srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu zabýval ze dne 29. 3. 2016, č. j.  5 As 74/2015-56 (dále jen „rozsudek NSS“).

[16] Viz ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 1462 a násl.: Úřad „připustí rozšíření původně tvrzených skutečností a k nim směřujících důkazů jen v případě, že je navrhovatel prokazatelně nemohl uplatnit v námitkách zejména proto, že mu nebyly v té době známy. Břemeno tvrzení i břemeno důkazní v takovém případě nese vždy navrhovatel.“