číslo jednací: 19997/2026/161
spisová značka: R0072/2026/VZ

• Instance: II.
• Věc: PI18018 Modernizace ÚVŽ, 3. stavba (rekonstrukce F1) - Zhotovitel stavby
• Účastníci:
  1. VODA Želivka, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 17. 6. 2026
• Související rozhodnutí: 12747/2026/500; 19997/2026/161

PID	UOHSX00MY486		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-19997/2026/161
Sp. zn.	ÚOHS-R0072/2026/VZ
Datum, místo	17. 6. 2026, Brno

Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 23. 4. 2026 obviněným zadavatelem

• VODA Želivka, a.s., IČO 26496224, se sídlem K Horkám 16/23, 102 00 Praha,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 8. 4. 2026, č. j. ÚOHS-12747/2026/500 ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0145/2026/VZ ve věci možného spáchání přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek jmenovaným obviněným při zadávání veřejné zakázky „PI18018 Modernizace ÚVŽ, 3. stavba (rekonstrukce F1) - Zhotovitel stavby“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 30. 6. 2022 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 4. 7. 2022 pod ev. č. Z2022-025530, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 5. 7. 2022 pod ev. č. 2022/S 127-360231, ve znění pozdějších oprav,

jsem podle § 152 odst. 6 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 90 odst. 5 téhož zákona a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0145/2026/VZ, č. j. ÚOHS-12747/2026/500 ze dne 8. 4. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.

Odůvodnění

I.            Správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže

1.         Úřad obdržel dne 13. 6. 2025 podnět k prošetření postupu obviněného zadavatele při zadávání veřejné zakázky. V podnětu bylo mimo jiné namítáno, že značná část kvalifikace byla vybraným dodavatelem prokazována prostřednictvím poddodavatelů, konkrétně prostřednictvím společnosti Metrostav TBR a.s., IČO 09884572, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha (dále jen „Metrostav TBR“), společnosti STRABAG AG - odštěpný závod, IČO 65990960, se sídlem Kačírkova 982/4, 158 00 Praha (dále jen „STRABAG AG“), a společnosti KUNST, spol. s r.o., IČO 19010591, se sídlem Palackého 1906, 753 01 Hranice (dále jen „KUNST“), přičemž dle stěžovatele poddodavatelské závazky těchto společností nenaplňují požadavky stanovené zákonem a dovozené rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů.

2.        Vzhledem k tomu, že ve vztahu k postupu obviněného při zadávání veřejné zakázky Úřad považoval skutková zjištění z předložených materiálů za dostatečná a považoval za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“) zahájil postupem podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, (dále jen „zákon o přestupcích“) v návaznosti na § 150 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) řízení o přestupku z moci úřední vydáním příkazu č. j. ÚOHS-07591/2026/500 ze dne 26. 2. 2026 (dále jen „příkaz“). Příkaz byl vydán dne 26. 2. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 150 odst. 1 správního řádu zahájeno řízení o přestupku z moci úřední. Účastníkem řízení o přestupku je podle § 68 písm. a) zákona o přestupcích obviněný zadavatel. Dne 6. 3. 2026 obdržel Úřad proti příkazu odpor obviněného ze dne 5. 3. 2026. Podle § 150 odst. 3 správního řádu se podáním odporu příkaz ruší a řízení pokračuje.

II.         Napadené rozhodnutí

3.        Úřad následně vydal rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-S0145/2026/VZ, č. j. ÚOHS-12747/2026/500 ze dne 8. 4. 2026 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

4.        Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že se obviněný zadavatel při zadávání veřejné zakázky dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona tím, že nedodržel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 39 odst. 4, § 83 odst. 1 písm. d) a § 83 odst. 2 zákona, když „Rozhodnutím o výběru dodavatele k uzavření smlouvy“ ze dne 19. 6. 2025 rozhodl o výběru dodavatele – společníků společnosti „ÚVŽ rekonstrukce F1“ sdružující vedoucího společníka Metrostav CZ s.r.o., IČO 25021915, se sídlem Koželužská 2450/4, 180 00 Praha, a společníky STRABAG Rail a.s., IČO 25429949, se sídlem Železničářská 1385/29, 400 03 Ústí nad Labem (dále jen „STRABAG Rail a.s.“), a GEOSAN GROUP a.s., IČO 28169522, se sídlem U Nemocnice 430, 280 02 Kolín, kteří dne 19. 9. 2022 uzavřeli za účelem podání společné nabídky „Společenskou smlouvu“ (dále jen „vybraný dodavatel“) – na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, resp. akceptoval nabídku vybraného dodavatele, aniž by z této vzhledem k obsahu závazků poddodavatelů STRABAG AG a KUNST dostatečně vyplývalo prokázání splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona stanoveného v bodu 4.15.1 zadávací dokumentace citované veřejné zakázky, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a dne 20. 6. 2025 uzavřel s jmenovaným vybraným dodavatelem smlouvu na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky.

5.        Výrokem II napadeného rozhodnutí Úřad zadavateli uložil pokutu ve výši 250 000 Kč se splatností dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.

6.        Výrokem III napadeného rozhodnutí Úřad uložil obviněnému povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč do dvou měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí.

7.        V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nelze jednoznačně dovodit, že závazky poddodavatelů STRABAG AG a KUNST k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude vybraný dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, odpovídají rozsahu, v jakém jmenovaní poddodavatelé prokazovali technickou kvalifikaci za vybraného dodavatele. K tomu Úřad akcentoval, že vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel nepředložil k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona s výjimkou jediné zakázky na výstavbu trubního vedení žádnou referenční zakázku, kterou by realizovala některá ze společností tvořících vybraného dodavatele, musel by závazek poddodavatele STRABAG AG spolu se závazkem poddodavatele KUNST obsahovat závazek realizovat de facto celý předmět veřejné zakázky, jak je ostatně uvedeno i stěžovatelem v podnětu, což s ohledem na vše výše uvedené není naplněno.

III.     Rozklad zadavatele

8.        Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 8. 4. 2026. Rozklad, který Úřad obdržel dne 23. 4. 2026, byl proto podán v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

9.        Zadavatel v rozkladu vyjadřuje své přesvědčení, že předmětné vymezení poddodavatelských závazků je dostatečně určité, je v nich jednoznačně uvedeno, jakým konkrétním způsobem se budou poddodavatelé na plnění podílet, a odpovídá kvalifikaci, která byla poddodavateli prokazována.

10.      Zadavatel odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013-90 ze dne 6. 10. 2014, z něhož vyvozuje, že určitost vymezeného závazku může být naplněna různými způsoby, a tedy že v případě, kdy je poddodavatelem prokazována část technické kvalifikace, může poddodavatelský závazek znít jakkoli konkrétně, aby z něj bylo patrné, jaké činnosti bude poddodavatel realizovat. Zadavatel je tak přesvědčen, že vymezený poddodavatelský závazek splňuje podmínky dle zákona.

11.       Úřad při posuzování poddodavatelských závazků postupuje dle zadavatele nesprávně, pokud vychází striktně z jejich jazykového znění, aniž by provedl jejich výklad v souladu se skutečnou vůlí smluvních stran a systematicky v kontextu celé poddodavatelské smlouvy. Úřad by i při výkladu poddodavatelské smlouvy měl aplikovat obecná pravidla o výkladu právních jednání dle občanskoprávních předpisů, a tedy preferovat skutečnou vůli jednajícího před jejím objektivním vnějším projevem.

12.      Zadavatel je přesvědčen, že v poddodavatelském závazku STRABAG AG je uvedeno, že STRABAG AG v rámci plnění veřejné zakázky provede stavební práce, jejichž předmět je shodný s předmětem stavebních prací dle prokazované kvalifikace, která je výslovně specifikována, a dále jsou v něm specifikovány činnosti, které budou STRABAG AG realizovány. STRABAG AG se tedy zavázal ke stavebním pracím odpovídajícím stavbám úpravny povrchové vody a výstavbě pláště budovy na úpravu vody pomocí membránové technologie vč. venkovních úprav a zařízení.

13.      Rovněž z poddodavatelského závazku KUNST je dle zadavatele jednoznačné, jaké plnění bude KUNST poskytovat. Závazek poddodavatele KUNST přitom zní, že poskytne plnění spočívající v dodávce technologické části, drenážního systému včetně personálního obsazení stavby na pozici hlavního technika a technika pro montáž technologie. Z uvedeného je tak dle zadavatele patrné, že poddodavatelský závazek KUNST odpovídá vymezení technické kvalifikace.

14.      Zadavatel má za to, že z výše uvedeného plyne zcela jednoznačná významná míra zapojení obou poddodavatelů. Zadavatel je tak přesvědčen, že poddodavatelské závazky jsou plně vyhovující požadavkům stanoveným v zadávací dokumentaci, jsou dostatečně určité, odpovídají prokazované kvalifikaci a jsou souladné se zákonem, a to zejména ve vztahu k plnění povinnosti transparentnosti ze strany zadavatele.

15.      Zadavatel se závěrem vymezuje proti odůvodnění výroku II napadeného rozhodnutí ohledně uložení pokuty. Zejména se tak z napadeného rozhodnutí dle zadavatele jeví jako nejasné, jakou mělo jednání zadavatele v této věci vlastně společenskou škodlivost. V rozporu se závěrem, k němuž dospěl Úřad v bodě 81 napadeného rozhodnutí, zadavatel konstatuje, že s ohledem k dostatečné míře formulování závazků obou poddodavatelů měl jistotu o tom, kdo bude jednotlivé práce při realizaci veřejné zakázky skutečně vykonávat. V bodě 85 napadeného rozhodnutí pak Úřad zase vůbec konkrétně neuvedl, jak přihlédl k povaze činnosti obviněného při určení výše pokuty, čímž jej dle zadavatele zatížil nepřezkoumatelností.

Závěr rozkladu

16.      Zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání, eventuálně napadené rozhodnutí zrušil a správní řízení zastavil.

IV.        Řízení o rozkladu

17.      Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

18.      Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu, a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, byl podle § 98 odst. 1 zákona o přestupcích přezkoumán soulad výroků napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání napadeného rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a dále byla přezkoumána rovněž správnost napadeného rozhodnutí, přičemž byl přijat závěr, že Úřad rozhodl napadeným rozhodnutím správně a v souladu s právními předpisy o vině i trestu obviněného zadavatele. Jeho závěry jsou podložené, odůvodněné a nerozporné.

V.           K námitkám rozkladu

K výroku I napadeného rozhodnutí

19.      Předmětem sporu v dané věci je, zda je dostatečně a jednoznačně vymezené, že závazky poddodavatelů STRABAG AG a KUNST k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky odpovídají rozsahu, v jakém jmenovaní poddodavatelé prokazovali technickou kvalifikaci za vybraného dodavatele. Zadavatel se v rozkladu domnívá, že je tento požadavek splněn a oponuje tak závěru Úřadu v napadeném rozhodnutí, který svědčí o opaku.

20.     Skutkové okolnosti případu Úřad shrnul v bodech 34 až 45 napadeného rozhodnutí. Právnímu posouzení se potom Úřad věnoval v bodech 46 až 66 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry souhlasím a dodávám následující.

21.      Lze shrnout, že zadavatel v zadávací dokumentaci v bodě 4.15.1 stanovil, že dodavatel prokáže splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona předložením seznamu významných stavebních prací poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, z něhož bude vyplývat, že dodavatel v uvedeném období realizoval:

a)    obdobné stavební zakázky, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce úpravny pitné vody pro obyvatele, přičemž objem jím provedených stavebních prací vč. případných subdodávek (poddodávek) za posledních 5 let činil v souhrnu alespoň 1 000 000 000 Kč bez DPH. K tomu zadavatel dále stanovil, že požaduje, aby dodavatel doložil, že realizoval alespoň tři obdobné stavební zakázky, jejichž předmětem byla výstavba nebo rekonstrukce úpravny pitné vody pro obyvatele, kde objem investičních nákladů každé jedné stavby činil alespoň 200 000 000 Kč bez DPH,

b)    alespoň jednu zakázku spočívající v dodávce a montáži nerezového drenážního systému o ploše 600 m2,

c)     alespoň jednu zakázku spočívající ve výstavbě trubního vedení z tvárné litiny (TLT) o minimálním průměru DN 1000 a

d)    alespoň jednu zakázku spočívající v dodávce a montáži technologické části úpravny vody v minimální hodnotě 200 000 000 Kč bez DPH.

22.     Vybraný dodavatel prokazoval dotčené kritérium technické kvalifikace podle § 79 odst. 2     písm. a) zákona s výjimkou požadavku dle bodu 4.15.1 písm. c) zadávací dokumentace, jehož splnění prokazoval prostřednictvím vlastní referenční zakázky, prostřednictvím referenčních zakázek poddodavatelů STRABAG AG a KUNST.

23.     Ve vztahu k poddodavateli STRABAG AG se jednalo o referenční zakázky „Úpravna povrchové vody z řeky Duong – fáze 1B“ a „Výstavba pláště budovy na úpravu vody pomocí membránové technologie vč. venkovních úprav a zařízení“ předložené vybraným dodavatelem za účelem prokázání splnění požadavku dle bodu 4.15.1 písm. a) zadávací dokumentace (podrobněji viz bod 37 napadeného rozhodnutí).

24.     Ve vztahu k poddodavateli KUNST se jednalo o referenční zakázky „Modernizace ÚVŽ, 2. stavba (GAU)“, „Komplexní opatření na zdroji pitné vody Káraný – Modernizace filtru č. 7-12“, „Rekonstrukce a intenzifikace ÚV Mokošín“, „Rekonstrukce úpravny vody Hvězdička“, „VD Landštejn, rekonstrukce – úpravna vody Landštejn“, „ÚV Nová Ves – rekonstrukce kalového hospodářství“, „ÚV Studená Voda – rekonstrukce“, „ÚV Podolí, rekonstrukce čiřičů č. 3,4,5,6“, „Zajištění kapacity a kvality SV Pardubice“ a „Modernizace ÚVŽ, 2. stavba GAU“  předložené vybraným dodavatelem za účelem prokázání splnění požadavku dle bodu 4.15.1 písm. a), b) a d) zadávací dokumentace (podrobněji viz bod 38 napadeného rozhodnutí).

25.     V souvislosti s uvedeným učinil vybraný dodavatel součástí své nabídky závazek poddodavatele STRABAG AG (blíže viz body 40 až 43 napadeného rozhodnutí) a závazek poddodavatele KUNST (blíže viz body 44 a 45 napadeného rozhodnutí).

26.     Jak vyplývá z § 83 odst. 1 písm. d) zákona může dodavatel technickou kvalifikaci požadovanou zadavatelem prokázat prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

27.     V komentáři k § 83 odst. 1 písm. d) zákona (viz PODEŠVA, V. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. [Systém ASPI] Praha: Wolters Kluwer [cit. 2025-5-5]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz) se uvádí: „Dle rozhodovací praxe ÚOHS by měl být zadavatel na základě závazku jiné osoby schopen jasné úvahy o tom, zda je zajištěno, že veřejná zakázka bude realizována opravdu tím, kdo danou schopností disponuje, nikoliv tím, kdo si takovou schopnost pro účely zadávacího řízení pouze „koupil“ (zvýraznil předseda Úřadu, pozn.). Je tedy nezbytné, aby bylo ze závazku jednoznačně určitelné, jakým konkrétním způsobem se bude jiná osoba podílet na plnění dané veřejné zakázky, tj. aby z takto vymezeného závazku vyplývala reálná míra participace jiné osoby na plnění veřejné zakázky a dále závazek dodavatele k reálnému poskytnutí věcí, práv či osob a jejich přesný popis.“

28.     Podle § 83 odst. 2 zákona platí, že prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

29.     Je třeba zdůraznit, že pokud by byl neurčitě a obecně formulovaný závazek poddodavatelů, skrze něž vybraný dodavatel prokazuje podstatnou část kvalifikace, akceptován, ztratil by požadavek zadavatele na prokázání kvalifikace u vybraného dodavatele smysl. Smyslem prokazování kvalifikace totiž je, aby dodavatel vybraný k realizaci zakázky měl dle konkrétních požadavků zadavatele s předmětem plnění dostatečné zkušenosti, což by mělo být zárukou poskytnutí kvalitního plnění. A pokud zkušenosti nemá, může je prokázat pomocí subdodavatelů, ale právě tito subdodavatelé se musí podílet v míře prokazování kvalifikace na plnění této zakázky. Jinak by prokazování kvalifikace bylo pouze formální a zcela vyprázdněné bez reálného dopadu na předmět plnění. Kdyby se totiž připustilo, že zakázku z podstatné části bude plnit přímo vybraný dodavatel, který však sám kvalifikován není, a subdodavatel, který kvalifikován je, se na zakázce nebude podílet vůbec či jen minimálně, byla by to praxe zcela nežádoucí, netransparentní a nezákonná.

30.     Úřad v bodě 54 napadeného rozhodnutí správně upozornil, že vzhledem k tomu, že v šetřeném případě vybraný dodavatel prokazoval prostřednictvím poddodavatelů STRABAG AG a KUNST kritérium technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona, platí v takovém případě dle § 83 odst. 3 věty druhé ve spojení s § 83 odst. 2 zákona, že ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odst. 1 písm. d) zákona musí vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Závazek poddodavatele STRABAG AG a závazek poddodavatele KUNST tak musel v šetřeném případě obsahovat konkrétní a dostatečně určitý závazek vztahující se alespoň k takovému plnění, které odpovídá rozsahu kvalifikace, již poddodavatel prokazuje.

31.      Přitom je třeba zdůraznit, že závazek formulovaný pouze obecně neumožňuje posoudit, zda technická kvalifikace, která byla zadavateli prokázána, bude skutečně při realizaci veřejné zakázky fakticky uplatněna tím subjektem, který kvalifikaci kryje. Tento přístup je dlouhodobě a konstantně uplatňován v evropské i české judikatuře a návazně rovněž v rozhodovací praxi Úřadu (viz i výše citovaný komentář k § 83 odst. 1 písm. d) zákona), a to jak za účinnosti stávajícího zákona (o zadávání veřejných zakázek), tak i za účinnosti předchozí právní úpravy týkající se veřejných zakázek.

32.     Již v rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013-90 ze dne 6. 10. 2014, na který mimochodem odkazuje v rozkladu sám zadavatel, je uvedeno: „Aby takto koncipovaná smlouva vyhověla požadavku podle § 51 odst. 4 písm. b) ZVZ, musel by z ní vyplynout závazek subdodavatele k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém subdodavatel prokázal splnění kvalifikace. Musel by z ní tedy vyplynout konkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálnou míru participace subdodavatele na samotném plnění, jež je veřejnou zakázkou (tj. míru přímého podílu subdodavatele na realizaci plnění), nebo konkrétní závazek subdodavatele, jenž by spolehlivě dokládal reálné poskytnutí věcí či práv, s nimiž by byl dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a jeho natolik přesný popis, aby bylo možno posoudit skutečný podíl subdodavatele na veřejné zakázce realizované uchazečem. Nic z toho však podle zdejšího soudu z takto koncipované smlouvy nevyplývá. (…)

Pro případ, že se uchazeč při prokazování kvalifikace rozhodne svoji způsobilost k realizaci veřejné zakázky prokazovat pomocí subdodavatele, dovozuje i (dnešní) Soudní dvůr povinnost takového uchazeče zadavateli prokázat, že prostředky subdodavatele, jimiž je kvalifikace prokazována, reálně disponuje (rozsudek ve věci C-389/92 ze dne 14.4.1994 a rozsudek ve věci C-176/98 ze dne 2.12.1999). Může jimi přitom disponovat tím, že jde o osobu, nad níž má kontrolu z důvodu jejich ekonomického spojení, nebo tím, že jde o osobu, s níž uzavřel subdodavatelský kontrakt týkající se konkrétní spolupráce na veřejné zakázce. (…)

Splnění kvalifikace coby obecnou způsobilost předmět veřejné zakázky podle požadavků zadavatele splnit si tedy z pohledu uchazeče nestačí toliko formálně smluvně „koupit“ (neboť takto formálně „koupená“ kvalifikace uchazečovu způsobilost předmět veřejné zakázky splnit fakticky nemůže prokazovat), nýbrž je zapotřebí spolehlivě doložit, v jakých ohledech, v jakých částech plnění veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat faktickou participací svého subdodavatele (zvýraznil předseda Úřadu, pozn.), jež pak bude souviset s jeho odbornými (technickými) nebo ekonomickými schopnostmi v rámci plnění veřejné zakázky, a v čem bude taková participace spočívat, popř. v jakých ohledech, ve vztahu k jakým částem veřejné zakázky, jakým konkrétním způsobem a do jaké konkrétní míry bude uchazeč reálně disponovat věcmi či právy subdodavatele, a o jaké věci či o jaká práva půjde. Jen tak může mít zadavatel najisto postaveno, že jeho požadavky, které se promítly do zadávacích podmínek, ať už jde o požadavky odborného charakteru či charakteru ekonomického, uchazeč ve skutečnosti splňuje a je tak dle představ zadavatele také skutečně způsobilý předmět veřejné zakázky splnit. (…)

Obecnými formulacemi, z nichž nemůže být postaveno najisto, jaké konkrétní plnění nebo jaké věci či práva mají být poskytovány, nemůže být prokázán žádný jejich konkrétní obsah ani rozsah (zvýraznil předseda Úřadu, pozn.) …“

33.     V předchozím bodě citovaný rozsudek byl potvrzen i rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015, z něhož rovněž vyplývá, že obecně formulované závazky k plnění v subdodavatelské smlouvě nejsou dostatečné a neodpovídají zákonným požadavkům: „V čl. 2 odst. 2 smlouvy je uvedeno, že se subdodavatel „zavazuje dodavateli poskytnout plnění alespoň v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace pro plnění veřejné zakázky. (…) Subdodavatel poskytne veškeré činnosti uvedené v odstavci 2 v rozsahu potřebném ke splnění veřejné zakázky a v rozsahu odpovídajícím subdodavatelem prokázanému splnění kvalifikace… (…)

Z hlediska posuzované argumentace kasační stížnosti není smlouva způsobilá k prokázání části kvalifikace subdodavatelsky (…) zákona o veřejných zakázkách již proto, že obecně formulované závazky subdodavatele nejsou odrazem konkrétních požadavků zadavatele na kvalifikaci. Z neurčitých formulací smlouvy nelze dovodit, v jakém rozsahu, kdy a za jakých konkrétních okolností budou konkrétní kvalifikační předpoklady doplněny subdodavatelem.“

34.     Právě uvedené dopadá na bezesporu obecné formulace subdodavatelských závazků u STRABAG AG a KUNST, jimiž se Úřad zabýval v napadeném rozhodnutí v bodech 55 až 58 (v případě STRABAG AG) a 59 a 60 (v případě KUNST) a poté v bodech 61 až 63 souhrnně v případě obou subdodavatelů, kterýmžto závěrům Úřadu dávám za pravdu.

35.     Vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel prokazoval předmětnou technickou kvalifikaci až na 1 výjimku vlastní referenční zakázky prostřednictvím referenčních zakázek poddodavatelů STRABAG AG a KUNST, jejich podíl na realizaci vlastní veřejné zakázky by měl být značný, což však se subdodavatelských závazků nikterak nevyplývá. K uvedenému lze odkázat i na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0170/2023/VZ, č. j. ÚOHS-07833/2024/161 ze dne 23. 2. 2024: „Platí tedy, že podíl poddodavatele na realizaci veřejné zakázky musí svým rozsahem a předmětem přiměřeně odpovídat tomu, jak se tento poddodavatel podílí na splnění kvalifikace za dodavatele. Posouzen musí být nejenom obsah plnění (jak kvalifikačního, tak plnění veřejné zakázky), ale i jeho rozsah. Obě tyto kategorie pak musí být posouzeny s ohledem na celkový rozsah a charakter kvalifikačních požadavků zadavatele a rovněž s ohledem na celkový rozsah a charakter plnění veřejné zakázky.“ Zde uvedené je zcela v souladu s rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C-927/2019 „Klaipedos“ ze dne 7. 9. 2021, dle nějž „se tedy hospodářský subjekt může pro účely doložení své ekonomické a finanční situace dovolávat v rámci zadávacího řízení příjmů dosažených dočasnou skupinou podniků, jejímž byl členem, jen tehdy, pokud v rámci určité veřejné zakázky skutečně přispíval k výkonu činnosti této skupiny, která je obdobná činnosti dotčené veřejnou zakázkou, pro účely které hodlá uvedený subjekt doložit svou ekonomickou a finanční situaci.“

36.     Jsem přesvědčen, že Úřad poddodavatelské závazky STRABAG AG a KUNST posoudil v napadeném rozhodnutí zcela v duchu výše citovaných judikátů a své konstantní rozhodovací praxe.

37.     Fakt, že formulace závazku poddodavatele STRABAG AG je neurčitá a obecná, přesvědčivě podchycuje Úřad v bodech 55 až 57 napadeného rozhodnutí, v nichž vychází z vágní formulace závazků výslovně citované v bodech 40 až 43 napadeného rozhodnutí.

38.     Zdůrazňuji, že v závazku poddodavatele STRABAG AG v odst. 2.3 se poddodavatel STRABAG AG zavazuje „provést pro Budoucího objednatele stavební práce, jejichž předmět je shodný s předmětem stavebních prací uvedených v odst. 2.1 této Smlouvy (Část kvalifikace) – dále jen ‚Významné práce‘ – tedy v takovém rozsahu, v jakém Budoucí objednatel prostřednictvím Budoucího zhotovitele řádně prokázal Část kvalifikace.“ V odkazovaném odst. 2.1 závazku poddodavatele STRABAG AG jsou však uvedeny pouze názvy referenčních zakázek („Úpravna povrchové vody z řeky Duong – fáze 1B“ a „Výstavba pláště budovy na úpravu vody pomocí membránové technologie vč. venkovních úprav a zařízení“) poddodavatele STRABAG AG předložených vybraným dodavatelem za účelem prokázání splnění požadavku dle bodu 4.15.1 písm. a) zadávací dokumentace bez bližšího popisu předmětu plnění těchto referenčních zakázek, tj. bez bližší konkretizace stavebních prací.

39.     Úřad správně zdůraznil, že v dotčeném odst. 2.3 závazku poddodavatele STRABAG AG je dále uvedeno, že „[p]rovedením Významných prací se ‚Budoucí zhotovitel […] bude podílet na zpracování nabídky, zpracování časového harmonogramu, zpracování plánu organizace výstavby, zavádění postupů TQM do procesů přípravy a realizace stavby, dohlížení na kvalitu díla a řízení projektu. Zároveň také poskytne veškeré své související know-how, zdroje a kapacity’,“ přičemž není zřejmé, jak mají citované „významné práce“ ve smyslu zpracování časového harmonogramu, dohlížení na kvalitu díla apod. svým charakterem odpovídat oněm stavebním pracím, pro které je v odst. 2.3 citovaného závazku užita předmětná zkratka „významné práce“.

40.     Ze závazku poddodavatele STRABAG AG nikterak nevyplývá, že by se poddodavatel STRABAG AG měl na plnění veřejné zakázky podílet právě uvedenými pracemi, které byly předmětem referenčních zakázek „Úpravna povrchové vody z řeky Duong – fáze 1B“ a „Výstavba pláště budovy na úpravu vody pomocí membránové technologie vč. venkovních úprav a zařízení“, tj. že by měl skutečně vykonávat stavební práce, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje. Není mi proto spolu s Úřadem v bodě 56 napadeného rozhodnutí zřejmé, jak má z názvu jmenovaných referenčních zakázek vyplývat, jaké konkrétní stavební práce byly v rámci této referenční zakázky realizovány, a jaké shodné stavební práce má tedy poddodavatel STRABAG AG realizovat i v rámci šetřené veřejné zakázky. Současně na žádném místě závazku poddodavatele STRABAG AG není výslovně uvedeno, že se poddodavatel STRABAG AG bude na plnění veřejné zakázky podílet v rozsahu odpovídajícím stavbám „úpravny povrchové vody a výstavby pláště budovy na úpravu vody pomocí membránové technologie vč. venkovních úprav a zařízení“.

41.      Vymezení rozsahu závazku poddodavatele STRABAG AG souslovím „v takovém rozsahu, v jakém Budoucí objednatel prostřednictvím Budoucího zhotovitele řádně prokázal Část kvalifikace,“ je třeba označit jako neurčité, nesrozumitelné, nejednoznačné a z hlediska aplikace § 83 odst. 1 písm. d) a § 83 odst. 2 zákona naprosto neuchopitelné, neboť je to právě rozsah prokázání splnění kvalifikace poddodavatelem, s čím má být rozsah závazku poddodavatele porovnáván. Takového vymezení závazku je obdobné vymezení typu „že se subdodavatel zavazuje dodavateli poskytnout plnění alespoň v rozsahu, v jakém prokázal splnění kvalifikace pro plnění veřejné zakázky“, které právě odmítl jako nedostatečné i Nejvyšší správní soud ve výše citovaném rozsudku č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015.

42.     Co se týče závazku poddodavatele KUNST, jeho formulace je opět neurčitá a obecná, jak správně konstatuje Úřad v bodech 59 a 60 napadeného rozhodnutí, v nichž vychází z vágní formulace závazků výslovně citované v bodech 44 a 45 napadeného rozhodnutí.

43.     Poddodavatel KUNST za vybraného dodavatele prokazoval mimo jiné splnění technické kvalifikace dle bodu 4.15.1 písm. a), b) a d) zadávací dokumentace, přičemž vymezení závazku poddodavatele KUNST je omezeno toliko na konstatování, že poddodavatel KUNST „splňuje kvalifikační předpoklady k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky dodavatelem či k  poskytnutí věcí a práv […], s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat v rámci plnění veřejné zakázky, a to v rozsahu prokázání splnění části kvalifikace subdodavatelem,“ a že se zavazuje k poskytnutí plnění v podobě „dodávky technologické části, drenážního systému.“  Úřad správně posoudil, že závazek poddodavatele KUNST neobsahuje dostatečně určitý závazek vztahující se alespoň k takovému plnění, které odpovídá rozsahu kvalifikace, již poddodavatel KUNST prokazuje, neboť předmětem kritérií technické kvalifikace (zejm. dle bodu 4.15.1 písm. a) zadávací dokumentace) je vyjma v závazku poddodavatele KUNST výslovně uvedené dodávky technologické části a drenážního systému i spektrum montážních a dalších (stavebních) prací a činností týkajících se rekonstrukcí a intenzifikací úpraven vody, o kterých závazek poddodavatele KUNST ničeho nevypovídá. V závazku poddodavatele KUNST není ani rozvedeno, kterých konkrétních stavebních objektů a provozních souborů, tj. kterých konkrétních částí stavby by se měla dodávka technologické části a drenážního systému týkat, a tedy i v tomto kontextu lze  vymezení závazku poddodavatele KUNST považovat za nedostatečné.

44.     Obdobně jako v případě vymezení závazku poddodavatele STRABAG AG lze považovat vymezení rozsahu závazku poddodavatele KUNST souslovím „v rozsahu prokázání splnění části kvalifikace subdodavatelem“ za obecné, neurčité a nedostatečné, jak judikoval i Nejvyšší správní soud ve výše opakovaně citovaném rozsudku č. j. 3 As 204/2014-46 ze dne 14. 5. 2015.

45.     Spolu s Úřadem mám za to, že námitky zadavatele odkazující na členy realizačního týmu poddodavatele KUNST na pozici „Hlavní technik pro montáž technologie“ a člena realizačního týmu dodavatele na pozici „Technik pro montáž technologie“ se nemohou vztahovat na prokázání technické kvalifikace dle bodu 4.15.1 písm. a), b) a d) zadávací dokumentace, jež je předmětem tohoto řízení o přestupku. Dotčené „personální obsazení stavby na pozici hlavního technika a technika pro montáž technologie“ uvedené v závazku poddodavatele KUNST se totiž jednoznačně vztahuje k prokázání technické kvalifikace dle bodu 4.15.2 písm. e) a f) zadávací dokumentace.

46.     V návaznosti na výše uvedené se proto plně ztotožňuji se závěrem Úřadu v bodě 61 napadeného rozhodnutí, že z dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku nelze jednoznačně dovodit, že závazky poddodavatelů STRABAG AG a KUNST k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí či práv, s nimiž bude vybraný dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, odpovídají rozsahu, v jakém jmenovaní poddodavatelé prokazovali technickou kvalifikaci za vybraného dodavatele. Nadto vzhledem k tomu, že vybraný dodavatel nepředložil k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona s výjimkou jediné zakázky na výstavbu trubního vedení žádnou referenční zakázku, kterou by realizovala některá ze společností tvořících vybraného dodavatele, musel by závazek poddodavatele STRABAG AG spolu se závazkem poddodavatele KUNST obsahovat závazek realizovat téměř celý předmět veřejné zakázky, čemuž však ničeho nenasvědčuje.

47.     Ze zadávací dokumentace plyne, že předmět veřejné zakázky se skládá z velkého množství stavebních prací, a to prací v hale filtrů (rekonstrukce filtrů a van, vzduchotechniky, rozvodů, střešního a obvodového pláště), prací v technologickém modulu (úpravy v nádržích, stavební úpravy, nová technologie v čerpací stanici) a prací mimo obvod budovy filtrace (rekonstrukce potrubí a kanalizace). Pokud by poddodavatelé měli provádět podstatnou část veřejné zakázky, museli by přímo provádět mnohé z uvedených stavebních a montážních prací. Z jejich závazků však plyne, že STRABAG AG bude poskytovat spíše poradenské a kontrolní služby při realizaci díla a KUNST pravděpodobně dodávku technologické části a drenážního systému. Je zjevné, že podstatu veřejné zakázky měl plnit sám vybraný dodavatel, ačkoliv prokázal svými referencemi jen zlomek technické kvalifikace. Přitom omezení poddodavatelského závazku na pouhé know-how bez další konkretizace jeho obsahu posuzoval i Krajský soud v Brně v již citovaném rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 57/2013-90 ze dne 6. 10. 2014 s tím, že takový popis participace poddodavatele není dostatečný.

48.     K zadavatelově kritice posuzování poddodavatelských závazků Úřadem ve smyslu, že je příliš formalistický, když vychází striktně z jejich jazykového znění, aniž by provedl jejich výklad v  souladu se skutečnou vůlí smluvních stran a systematicky v kontextu celé poddodavatelské smlouvy při nutnosti aplikace obecných pravidel o výkladu právních jednání dle občanskoprávních předpisů, dodávám, že hlavním cílem zákona o zadávání veřejných zakázek je zejména zajištění hospodářské soutěže mezi dodavateli, což je výchozí předpoklad pro efektivní vynakládání veřejných prostředků. Vzhledem k tomu, že při zadávání veřejných zakázek dochází k vynakládání veřejných prostředků, konstruuje zákonodárce záměrně zadávací řízení jako vysoce formalizovaný proces. Zadavatel je tak povinen vždy při poptávání konkrétního plnění, které je předmětem veřejné zakázky, postupovat striktně podle požadavků zákona tak, aby byly splněny základní zásady vyjádřené v ustanovení § 6 zákona. Zákon v této souvislosti modifikuje proces kontraktace upravený jinak obecnými soukromoprávními předpisy, resp. stanovuje další požadavky, které zadavatel musí při svém postupu v zadávacím řízení dodržet. Zadávání veřejných zakázek tak představuje specifický postup uzavření a následné modifikace smlouvy, který se v tomto ohledu výrazně liší od běžného soukromoprávního procesu kontraktace, který probíhá v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a který je výrazně volnější. Jinými slovy řečeno samotné zadávací řízení představuje značně formalizovaný proces s omezeným prostorem pro smluvní volnost, o čemž ostatně svědčí i výše citovaná judikatura, rozhodovací praxe Úřadu i odborná literatura, které se k této problematice vztahují a jejichž závěry jednoznačně podporují závěry Úřadu učiněné v napadeném rozhodnutí.

49.     Platí současně, že zadavatel má v době výběru nejvhodnější nabídky vědět, jakou část veřejné zakázky bude případný kvalifikační poddodavatel plnit. K případnému vyjasnění poddodavatelského závazku zákon poskytuje zadavateli vhodné nástroje, např. postup dle § 46 zákona, Úřad následně přezkoumává postup zadavatele v průběhu zadávacího řízení, přičemž v posuzovaném případě ze zadávací dokumentace nijak nevyplývalo, že by zadavatel obsah poddodavatelských závazků jakkoliv vyjasnil či ověřil jeho konkrétní obsah. Po ukončení zadávacího řízení již není možné se zpětně odvolávat na případnou vůli stran, která však z dokumentace o zadávacím řízení nijak neplyne.

50.     Úřad tedy provedl porovnání konkrétního předmětu veřejné zakázky a referencí poddodavatelů se závazky, ke kterým se poddodavatelé zavázali, a to na základě dokumentace o zadávacím řízení, kterou mu zadavatel předložil. Dospěl pak k závěru, že tato plnění se v žádném případě nepřekrývají. Posouzení ze strany Úřadu tak nebylo toliko formální, ale zabývalo se podrobně materiální stránkou předložených závazků.

51.      Na základě všech výše uvedených skutečností uzavírám, že Úřad správně posoudil postup zadavatele, který akceptoval nabídku vybraného dodavatele, aniž by z této vzhledem k obsahu závazků poddodavatelů STRABAG AG a KUNST dostatečně vyplývalo prokázání splnění kritéria technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona stanoveného v bodu 4.15.1 zadávací dokumentace, jako nezákonný, tedy že zadavatel nedodržel zásadu transparentnosti stanovenou v § 6 odst. 1 zákona ve spojení s § 39 odst. 4, § 83 odst. 1 písm. d) a § 83 odst. 2 zákona, čímž se dopustil přestupku podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona, přičemž tím mohl ovlivnit výběr dodavatele a rovněž uzavřel s vybraným dodavatelem smlouvu na veřejnou zakázku.

K výroku II napadeného rozhodnutí – uložení pokuty

52.     Zadavatel se v závěru svého rozkladu stručně vymezuje i proti postupu Úřadu při uložení pokuty. Zpochybňuje zejména společenskou škodlivost svého jednání, když akcentuje závěr Úřadu, že se nejednalo o „typově nejzávažnější pochybení“. Zadavatel vzhledem ke svému přesvědčení o dostatečné míře formulování závazků obou poddodavatelů trvá na tom, že měl jistotu o tom, kdo bude jednotlivé práce při realizaci veřejné zakázky skutečně vykonávat. Zadavatel rovněž upozorňuje, že Úřad konkrétně neuvedl, jak přihlédl k povaze činnosti obviněného při určení výše pokuty, což považuje za znak nepřezkoumatelnosti.

53.     Úřad se uložením pokuty zabýval podrobně v bodech 67 až 89 napadeného rozhodnutí, s jejichž závěry se ztotožňuji.

54.     Jak je patrné z bodu 74 napadeného rozhodnutí, horní hranice možné pokuty (10 % z ceny veřejné zakázky) činila po zaokrouhlení částku ve výši 223 172 770 Kč. Úřad přitom uložil pokutu ve výši 250 000 Kč, což je rozhodně na dolní hranici možné pokuty.

55.     Fakt, že se nejednalo o „typově nejzávažnější pochybení“, jak konstatoval Úřad v bodě 82 napadeného rozhodnutí, byla jedna z okolností, které se právě projevily v nižší výši uložené pokuty. Společenskou škodlivost jednání zadavatele nelze na druhou stranu zcela bagatelizovat, neboť postupem obviněného spočívajícím v nesprávném posouzení splnění kritérií technické kvalifikace byla dotčena zásadní fáze zadávacího řízení, a to proces výběru nejvýhodnější nabídky, kdy v případě „mírnějšího“ postupu obviněného oproti deklarovaným zadávacím podmínkám není ohroženo pouze plnění veřejné zakázky (v tom smyslu, že není vyloučeno, že veřejnou zakázku nakonec bude plnit dodavatel, který svoji kvalifikaci v rozsahu dle zadávací dokumentace řádně neprokázal), ale i transparentnost a nediskriminační charakter zadávacího řízení jako celku, jak deklaroval Úřad v bodě 80 napadeného rozhodnutí.

56.     Přesvědčení zadavatele o dostatečné míře formulování závazků obou poddodavatelů s tím, že trvá na tom, že měl jistotu o tom, kdo bude jednotlivé práce při realizaci veřejné zakázky skutečně vykonávat, nemá žádnou oporu v dokumentaci o zadávacím řízení, jak je podrobně popsáno v části tohoto rozhodnutí i napadeného rozhodnutí týkající se odůvodnění výroku I napadeného rozhodnutí. Mám za to, že v těchto pasážích tohoto i napadeného rozhodnutí je zmíněné přesvědčení zadavatele kvalifikovaně vyvráceno.

57.     Fakt, že Úřad v bodě 85 napadeného rozhodnutí stručně uvedl, že při určení výše pokuty přihlédl k povaze činnosti obviněného, bez dalších podrobností nezakládá v kontextu celého podrobného odůvodnění pokuty Úřadem ve zmíněných bodech 67 až 89 napadeného rozhodnutí jeho nepřezkoumatelnost, jak se snaží dovozovat zadavatel. Je pravdou, že Úřad neuvedl k posouzení povahy činnosti zadavatele nic konkrétního, což není pro odůvodnění zcela vhodné, lze však usoudit, že povaha činnosti zadavatele se nepromítla ani do přitěžujících ani do polehčujících okolností a neměla tedy na výši pokuty vliv.

58.     Úřad odůvodnil uložení pokuty zadavateli zcela standardně a dostatečně, přičemž přihlédl k povaze a závažnosti přestupku, ke způsobu a okolnostech, za kterých byl spáchán. Posoudil též dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku a samotným potrestáním obviněného za jeho páchání. Neopomněl posoudit, zda přestupek není v souběhu s dalšími přestupky obviněného, kterýžto souběh neshledal. Při určení výše pokuty vzal Úřad v úvahu i ekonomickou situaci obviněného. Konečně zohlednil i naplnění obou funkcí právní odpovědnosti (represivní i preventivní) při ukládání pokuty.

59.     V popsaném postupu Úřadu jsem neshledal žádnou věcnou či zákonnou vadu, sankce byla uložena korektně.

VI.        Závěr

60.     Rozhodnutí Úřadu bylo přezkoumáno z hlediska věcné správnosti i zákonnosti a nebyly shledány důvody pro jeho změnu nebo zrušení. Proto bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a rozklad podaný proti napadenému rozhodnutí byl zamítnut.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve spojení s § 152 odst. 5 téhož zákona nelze dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Adresát/i:

VODA Želivka, a.s., K Horkám 16/23, 102 00 Praha

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy