číslo jednací: 20378/2026/500
spisová značka: S0910/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství
• Účastníci:
  1. statutární město Hradec Králové
  2. SMOLA HK a.s.
  3. S T A K O společnost s ručením omezeným
  4. Gardenline s.r.o.
  5. BAK stavební společnost, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb.; § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb.; § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.; § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 24. 6. 2026
• Související rozhodnutí: 06585/2026/500; 13876/2026/161; 20378/2026/500

PID	UOHSX00MYRY3		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-20378/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0910/2025/VZ
Datum, místo	8. 6. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 11. 2025 na návrh, jehož účastníky jsou

• zadavatel – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové,
• navrhovatel – společníci společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“
• SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové,
• S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové,

kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 19. 1. 2026 Mgr. Filipem Karpíškem, advokátem, ev. č. ČAK 09494, IČO 66252920, se sídlem Nemocniční 321, 471 54 Cvikov,

• vybraný dodavatel – společníci společnosti dodavatelů „Společnost GL BAK Gayer“
• Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, jako vedoucí společník,
• BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, Prosek, 190 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 7. 2025 cit. vedoucím společníkem,

kteří dne 18. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

I.

Zadavatel – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – postupoval při zadávání veřejné zakázky „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav, v rozporu s § 6 odst. 1 a § 119 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, když nezajistil transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek, neboť v rámci kritéria hodnocení vztahujícího se ke zkušenostem stavbyvedoucího

▪   na jedné straně nepřiměřeně restriktivně posoudil zkušenosti stavbyvedoucího navrhovatele - společníků společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“, tedy SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové, a S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti, spočívající v realizaci zemních prací v rámci záchranného archeologického průzkumu, aniž by dostatečně věcně posoudil jejich skutečný charakter, ačkoliv tyto zkušenosti mohly naplnit požadavky stanovené zadávací dokumentací, a

▪   na straně druhé uznal a bodově ohodnotil zkušenosti stavbyvedoucího vybraného dodavatele – společníků společnosti dodavatelů „Společnost GL BAK Gayer“ tvořené společností Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, a BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, Prosek, 190 00 Praha, kteří dne 18. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti, aniž by bylo postaveno najisto, že referenční zakázky splňují požadavek na realizaci staveb v intravilánu ve smyslu zadávací dokumentace, přičemž při jejich hodnocení vycházel z rozšiřujícího výkladu pojmu „intravilán“, který nebyl v zadávací dokumentaci předem vymezen a je odlišný od jeho legální definice, čímž porušil zásadu transparentnosti, neboť dodavatelé nemohli předem předvídat způsob výkladu tohoto pojmu,

a dne 20. 10. 2025 odeslal oznámení o výběru citovaného vybraného dodavatele, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.

II.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší oznámení citovaného zadavatele o výběru dodavatele – společníků společnosti dodavatelů „Společnost GL BAK Gayer“ tvořené společností Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, a BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, Prosek, 190 00 Praha, kteří dne 18. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti – odeslané účastníkům zadávacího řízení dne 20. 10. 2025 v zadávacím řízení na veřejnou zakázku „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav, a všechny související úkony výše uvedeného zadavatele učiněné v citovaném zadávacím řízení.

III.

Zadavateli – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0910/2025/VZ zahájeného dne 24. 11.  2025 na návrh navrhovatele – společníků společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“, tedy SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové, a S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti – ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“ zadávanou v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav.

IV.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – ukládá

povinnostuhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).

Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V.

Návrh navrhovatele – společníků společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“, tedy SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové, coby vedoucího společníka, a S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav, se s výjimkou části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS‑06585/2026/500 ze dne 18. 2. 2026, a části týkající se námitky nezákonného hodnocení zkušeností stavbyvedoucího cit. navrhovatele a cit. vybraného dodavatele, o které bylo rozhodnuto výrokem I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

ODŮVODNĚNÍ

I.        ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1.       Zadavatel – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 19. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.       Z čl. 2. „Předmět plnění veřejné zakázky a předpokládaná hodnota“ odst. 2.1. dokumentu »Zadávací podmínky« (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce areálu, která bude spočívat zejména »[v]e výměně inženýrských sítí, v provedení nových zpevněných ploch, míst pro přecházení, sadových úprav, doplnění městského mobiliáře a dalších souvisejících stavebních objektů«.

3.      Dle odst. 2.5. téhož článku zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 131 000 000 Kč bez DPH.

4.      Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem původně stanovena do dne 23. 6. 2025, přičemž následně byla prodlužována až do dne 22. 7. 2025. Dle Písemné zprávy o hodnocení nabídek ze dne 27. 8. 2025 (dále jen „písemná zpráva o hodnocení nabídek“) zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel ve stanovené lhůtě celkem 3 nabídky, a to mj. od společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“, kterou tvoří společnost SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové, jako vedoucí společník, a S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 19. 1. 2026 Mgr. Filipem Karpíškem, advokátem, ev. č. ČAK 09494, IČO 66252920, se sídlem Nemocniční 321, 471 54 Cvikov (dále jen „navrhovatel“), a od společnosti dodavatelů „Společnost GL BAK Gayer“ tvořené společností Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, jako vedoucím společníkem a BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, Prosek, 190 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 7. 2025 cit. vedoucím společníkem, kteří dne 18. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti (dále jen „vybraný dodavatel“).

5.      Dne 20. 10. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele z téhož dne, v němž uvedl, že na základě hodnocení nabídek rozhodl o výběru vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“ a „rozhodnutí o výběru dodavatele“). Přílohou předmětného oznámení zadavatel učinil písemnou zprávu o hodnocení nabídek a Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele.

6.       Dne 3. 11. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti oznámení o výběru dodavatele (dále jen „námitky“), které dne 13. 11. 2025 zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7.        Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 24. 11. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

8.      Navrhovatel odeslal Úřadu návrh prostřednictvím datové schránky ve formátu zip dne 24. 11. 2025, přičemž tento byl datovou schránkou Úřadu odmítnut, načež došlo k opětovnému podání návrhu k Úřadu dne 25. 11. 2025. Úřad telefonicky vyzval navrhovatele k prokázání doručení návrhu Úřadu dne 24. 11. 2025, načež obdržel printscreeny doručenek datových zpráv, z nichž je zřejmé, že návrh byl do datové schránky Úřadu skutečně dodán dne 24. 11. 2025. Dle Přílohy č. 3 „Přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky“ bodu III. vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, je přípustným formátem datové zprávy za splnění podmínek uvedených v bodech IV až VI i formát zip. Některé datové schránky (v tomto případě datová schránka Úřadu) mají s přijetím souboru ve formátu zip technické obtíže, nicméně za situace, kdy je formát zip dle citované vyhlášky přípustným formátem souborů zasílaných přes datové schránky, je pouze na majiteli datové schránky, která má technické obtíže s přijímám souborů ve formátu zip, aby tyto technické problémy odstranil, popř. alespoň eliminoval tak, aby to nemělo dopad na ostatní uživatele datových schránek. Úřad má proto za to, že návrh byl podán dne 24. 11. 2025. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 24. 11. 2025.

II.   OBSAH NÁVRHU

9.       Navrhovatel v návrhu brojí proti vypořádání námitek v rozhodnutí o námitkách a zároveň proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

10.    Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel v oznámení o výběru dodavatele neuvedl veškeré důvody, které jej vedly k neuznání předložených zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele (což vedlo k nepřidělení žádných bodů jeho nabídce v rámci hodnocení). Podle navrhovatele zadavatel doplnil skutečné důvody až v rozhodnutí o námitkách, čímž měl porušit zásadu transparentnosti, neboť takový postup navrhovateli znemožnil brojit proti těmto důvodům v námitkách. Navrhovatel uvádí, že všechny čtyři zkušenosti stavbyvedoucího, které předložil pro účely hodnocení, splňují podmínky stanovené zadávací dokumentací, ať už jako zkušenosti na stavbě dopravní infrastruktury, či jako rekonstrukce veřejného prostranství v intravilánu v památkové zóně. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel založil své posouzení dotčených zkušeností na nesprávném či nepřiměřeně restriktivním výkladu pojmů použitých v zadávací dokumentaci, zejména pokud jde o rozsah stavebních prací, které lze považovat za součást stavby dopravní infrastruktury. Podle navrhovatele jsou zemní práce a činnosti související se záchranným archeologickým průzkumem nedílnou součástí stavby dálnice, což má vyplývat ze stavebních povolení, stanovisek orgánů památkové péče i z odborného vyjádření, které navrhovatel předložil zadavateli spolu s námitkami. K další z neuznaných referencí, a to k referenci „Zajištění provozu Slavické obory“, navrhovatel uvádí, že tato zkušenost byla předložena jako rekonstrukce veřejného prostranství, nikoli jako stavba dopravní infrastruktury, a že zadavatel nesprávně posoudil otázku intravilánu i veřejné přístupnosti lokality.

11.     Dále navrhovatel tvrdí, že vybraný dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace podle čl. 4.1.3 zadávací dokumentace, když doložil jako významnou stavební práci realizaci terminálu hromadné dopravy. Podle navrhovatele se nejedná o stavbu dopravní infrastruktury ve smyslu zadávací dokumentace a část stavby, kterou by bylo možné považovat za dopravní infrastrukturu, nedosahuje požadované hodnoty 25 milionů Kč bez DPH. Navrhovatel uvádí, že tuto skutečnost doložil položkovým rozpočtem i příslušnými stavebními povoleními a že zadavatel jeho argumentaci ve vztahu k této otázce přezkoumatelným způsobem v rozhodnutí o námitkách nevypořádal.

12.     Navrhovatel rovněž namítá, že některé zkušenosti stavbyvedoucího vybraného dodavatele nesplňují podmínku realizace v intravilánu, jak je vymezena v zadávací dokumentaci. Navrhovatel argumentuje, že lokality Průhonického parku, parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě ani zámeckého kopce v Náchodě nejsou součástí zastavěného území podle územně plánovací dokumentace. Podle navrhovatele zadavatel až v rozhodnutí o námitkách účelově rozšířil výklad pojmu „intravilán“, aniž byl takový výklad ze zadávací dokumentace zřejmý. Navrhovatel má zato, že rozdílný přístup zadavatele k výkladu pojmu intravilán při posuzování jeho zkušeností a zkušeností vybraného dodavatele je v rozporu se zásadou rovného zacházení.

13.    Další námitkou navrhovatele je nepřiměřené rozložení vah hodnoticích kritérií. Navrhovatel uvádí, že v daném zadávacím řízení nabídl cenu o třetinu nižší než vybraný dodavatel, avšak i tato výrazně nižší cena nepostačovala k tomu, aby předstihl vybraného dodavatele bez získání alespoň tří bodů za významné zkušenosti stavbyvedoucího. Podle navrhovatele takové nastavení hodnoticích kritérií zjevně neodpovídá zásadě přiměřenosti, neboť rozdíl v počtu doložených zkušeností nemůže racionálně odůvodnit (každá další zkušenost nad rámec dvou zkušeností nemůže přinést přidanou hodnotu) takový rozdíl v nabídkových cenách (tj. výběr „dražší“ nabídky). Navrhovatel je současně přesvědčen, že tato nezákonnost zadávacích podmínek se projevila až ve fázi po podání nabídek při hodnocení.

14.    V neposlední řadě navrhovatel tvrdí, že člen hodnoticí komise Ing. [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] (dále též jako „Ing. L. Ř.“) je ve střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona, neboť je jednatelem společnosti, která podle navrhovatele dlouhodobě spolupracuje s vybraným dodavatelem v oblasti krajinných úprav a autorského dozoru. Navrhovatel uvádí, že tato osoba měla být z účasti na hodnocení vyloučena, a její účast tak podle navrhovatele způsobuje nezákonnost celého hodnotícího procesu.

15.    Na základě uvedených tvrzení navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele i rozhodnutí o námitkách a uložil zadavateli provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16.     Úřad obdržel návrh dne 24. 11. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17.     Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

• zadavatel,
• navrhovatel a
• vybraný dodavatel.

18.    Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 2. 12. 2025.

19.     Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 4. 12. 2025 (dále jen „vyjádření k návrhu“) Úřad obdržel téhož dne, přičemž byly zároveň Úřadu poskytnuty přihlašovací údaje do certifikovaného elektronického nástroje Tender arena pro zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20.   Zadavatel v prvé řadě uvádí, že postupoval v souladu se zákonem i zadávací dokumentací a že veškeré důvody neuznání předložených zkušeností navrhovatele byly zřejmé již z písemné zprávy o hodnocení, kde byly uvedeny v příloze v červeném textu ve sloupci „POZN.“. Zadavatel odmítá tvrzení, že by měnil či doplňoval důvody pro neudělení bodů až v rozhodnutí o námitkách, a vysvětluje, že obsah rozhodnutí o námitkách pouze rozpracovává již uvedené důvody pro neudělení bodů v reakci na jednotlivé argumenty navrhovatele. Dále zadavatel uvádí, že žádná z referencí navrhovatele neodpovídala definici významné stavební práce podle zadávací dokumentace, a to buď proto, že nešlo o stavbu dopravní infrastruktury, nebo nebyla realizována v intravilánu, případně nebyl prokázán její charakter jako rekonstrukce veřejného prostranství. U referencí vztahujících se k dálnici D35 zadavatel opakovaně zdůrazňuje, že šlo pouze o zemní práce nebo služby záchranného archeologického výzkumu, nikoli o stavbu dopravní infrastruktury. Podle jeho názoru tak nešlo o stavební práce ve smyslu požadované kvalifikace ani hodnoceného kritéria. Zadavatel upozorňuje, že tuto skutečnost navrhovateli sděloval již při posuzování kvalifikace a dvakrát navrhovatele vyzval k doložení jiné reference. U zkušenosti týkající se Slavické obory zadavatel trvá na tom, že místo plnění se nachází mimo intravilán obce, což si ověřil přímo u pořizovatele územního plánu. Dále uvádí, že ani charakter plnění neodpovídá rekonstrukci veřejného prostranství, protože část prací byla označena jako údržba či oprava a navrhovatel doložil pouze vlastní interní dokumenty, které zadavatel nepovažuje za dostatečně průkazné.

21.     K námitce týkající se technické kvalifikace vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že se námitkami navrhovatele řádně zabýval a nevypořádal je pouhým formálním odkazem na právní předpisy. Naopak podrobně vysvětlil, proč je podle relevantní právní úpravy stavba, která je předmětem zadávacího řízení, stavbou dopravní infrastruktury. Zadavatel zdůraznil, že z citovaných právních předpisů jednoznačně vyplývá, že posuzovaná stavba spadá do kategorie dopravní infrastruktury, a jeho výklad byl veden snahou postupovat ve prospěch všech účastníků řízení, včetně navrhovatele. K argumentaci navrhovatele, podle níž stavební povolení nebylo vydáno specializovaným stavebním úřadem, zadavatel uvádí, že typ stavebního úřadu není jediným ani rozhodujícím kritériem pro určení, zda se jedná o stavbu dopravní infrastruktury. Současně poukázal na to, že i stavba, kterou navrhovatel použil k prokázání své kvalifikace, tedy parkovací dům Smilova, byla povolena obecným stavebním úřadem. Tuto skutečnost dokládají navrhovatelem předložené dokumenty, zejména průvodní zpráva a souhrnná technická zpráva, z nichž je patrné, že pouze stavební objekt SO 09 byl řešen speciálním stavebním úřadem, zatímco ostatní objekty, včetně parkovacích domů, byly projednány v režimu obecného stavebního úřadu. Dále zadavatel uvádí, že pokud by akceptoval tuto námitku navrhovatele, musel by na základě totožných kritérií konstatovat nesplnění kvalifikace samotným navrhovatelem. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel se snaží interpretovat text zákona tak, aby jeho výklad podporoval závěr, že terminál hromadné dopravy není stavbou dopravní infrastruktury.

22.    Zadavatel rovněž odmítá výtky, že by nesprávně uznal reference vybraného dodavatele. Uvádí, že pojem intravilán vykládal vědomě široce tak, aby byl zajištěn dostatečný prostor hospodářské soutěži a aby nedocházelo k diskriminaci vůči místům, která se fakticky nacházejí uvnitř obce, přestože nejsou v územním plánu formálně vedena jako zastavěné území. Tento výklad podle zadavatele nebyl zpochybněn žádným dodavatelem v průběhu zadávací lhůty.

23.    K námitce ohledně nastavení hodnoticích kritérií zadavatel uvádí, že kritéria byla stanovena jednoznačně a v souladu se zákonem a že jde o výhradní právo zadavatele. Podle jeho názoru námitka měla být uplatněna již ve lhůtě pro podání nabídek, protože jde o námitku proti zadávacím podmínkám. Zadavatel zdůrazňuje, že při výběru kritérií byl veden potřebou zajistit kvalitu plnění, které bude realizováno v památkové zóně, což považoval za legitimní důvod pro volbu kritéria a jeho váhy.

24.   Ke tvrzenému střetu zájmů člena hodnoticí komise Ing. L. Ř. zadavatel uvádí, že nemá žádné indicie o tom, že by se tato osoba nacházela ve střetu zájmů. Zadavatel si před zahájením hodnocení vyžádal čestná prohlášení všech členů komise, provedl ověření jejich vztahů k dodavatelům a neshledal žádný majetkový, osobní ani jiný vztah, který by mohl ovlivnit nestrannost člena komise. Zadavatel rovněž uvádí, že běžné profesní kontakty nebo skutečnost, že se společnost člena hodnoticí komise podílela na projektech ve stejném oboru, nejsou dle zadavatele samy o sobě důvodem pro závěr o existenci střetu zájmů.

25.    Celkově zadavatel konstatuje, že postupoval v souladu se zákonem i zadávací dokumentací, všechny relevantní námitky řádně vypořádal v rozhodnutí o námitkách, při posuzování a hodnocení nabídek postupoval se zachováním zásad rovnosti a transparentnosti a návrh navrhovatele je podle něj nedůvodný, a proto by měl být zamítnut.

Další průběh správního řízení

26.    Usnesením ze dne 9. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

27.    Rozhodnutím ze dne 7. 1. 2026 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení vedeného správního řízení (dále jako „rozhodnutí ze dne 7. 1. 2026“).

28.    Dne 8. 1. 2026 obdržel Úřad od zadavatele přípis s žádostí o poskytnutí dokladů a dokumentů, ze kterých byl Úřadem vyvozen závěr dle bodu 12 rozhodnutí ze dne 7. 1. 2026, tj. že podání navrhovatele splňuje náležitosti přípustných formátů datových zpráv dodávaných do datové schránky tak, jak jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek.

29.    Dne 13. 1. 2026 odeslal Úřad zadavateli sdělení, ve kterém uvedl, že požadované skutečnosti jsou patrné ze správního spisu vedeného pod sp. zn. UOHS-S0910/2025/VZ, přičemž má zadavatel možnost nahlédnout do spisu vzdáleným přístupem prostřednictvím Systému pro vzdálený přístup do správního spisu ÚOHS.

30.   Usnesením ze dne 19. 1. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

31.    Dne 21. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel uvedl, že po nahlédnutí do spisu neshledává potřebu vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

32.    Dne 26. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“), a zároveň vyjádření vybraného dodavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

33.    Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí na úvod uvádí, že správní spis obsahuje pouze dokumenty, z nichž vycházel již při podání námitek a následného návrhu, tedy jeho vlastní podklady, dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele. Podle navrhovatele z těchto podkladů jednoznačně vyplývá důvodnost jeho návrhu, neboť zadavatel nepředložil žádné nové skutečnosti či důkazy, které by jeho argumenty vyvracely.

34.   Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozporu se zákonem měnil a rozšiřoval odůvodnění svého postupu při neuznání referenčních zakázek stavbyvedoucího navrhovatele. Dle navrhovatele mezi důvody uvedenými v písemné zprávě o hodnocení nabídek a těmi, které zadavatel následně uvedl v rozhodnutí o námitkách, existují zjevné rozdíly, a takový postup je dle navrhovatele nepřípustný. Zadavatel se podle navrhovatele snaží obhájit svůj účelový výklad zadávacích podmínek a nepravdivě tvrdí skutečnosti, které lze na základě správního spisu snadno vyvrátit. Navrhovatel zdůrazňuje, že jím doložené reference splňují požadavky na stavby dopravní infrastruktury, neboť i zemní a přípravné práce jsou neoddělitelnou součástí těchto staveb. Odborná stanoviska, která předložil, podle něj potvrzují, že záchranný archeologický průzkum je integrální a nezbytnou etapou výstavby dálnice, a tedy spadá pod pojem stavby dopravní infrastruktury, jak vyžadují zadávací podmínky.

35.    Navrhovatel dále rozporuje závěry zadavatele týkající se reference „Zajištění provozu Slavické obory“, které podle něj neodpovídají skutečnému umístění plnění v intravilánu a nezohledňují předložené důkazy, podle nichž se část Slavické obory v intravilánu nachází.  Navrhovatel tvrdí, že zadavatel nesprávně a účelově mění důvody pro neuznání této reference.

36.    Následně se navrhovatel vyjadřuje k neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem, kdy zadavatel na podporu svého postupu argumentuje referenční zakázkou, kterou předložil k prokázání své kvalifikace navrhovatel. Navrhovatel upozorňuje, že předmětem námitek není kvalifikace navrhovatele, ale nesplnění kvalifikace vybraným dodavatelem, které zadavatel podle něj neoprávněně toleroval.

37.    K námitce nesplnění podmínek u hodnocených zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že nesouhlasí s výkladem pojmu „intravilán“, který zadavatel podle něj používá zcela účelově a v rozporu s odbornými materiály i zásadou transparentnosti. Tvrdí, že zadavatel „měřil rozdílným metrem“ jeho referencím a referencím vybraného dodavatele a že takový postup odporuje zásadám rovného zacházení a nediskriminace.

38.    Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel na námitku týkající se nepřiměřenosti poměru vah hodnoticích kritérií nijak věcně nereagoval a ve svém vyjádření neuvedl žádný argument, který by zpochybnil tvrzení navrhovatele. Místo toho dle navrhovatele soustředil svou pozornost na obhajobu nastavených kritérií, přestože tato námitka nebyla pro navrhovatele klíčová a pouze dokreslovala účelovost jeho postupu.

39.    Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel nevyvrátil jeho námitky týkající se střetu zájmů člena hodnoticí komise Ing. L. Ř., který má podle něj úzké pracovní vazby na vybraného dodavatele. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách podle navrhovatele omezil pouze na formální poukaz na čestné prohlášení, aniž by se s pochybnostmi řádně vypořádal, přestože předložené skutečnosti podle navrhovatele zakládají důvodné pochybnosti o nepodjatosti člena komise.

40.   Závěrem navrhovatel konstatuje, že podklady založené ve správním spise podporují jeho návrh a že zadavatel nepřinesl žádné relevantní okolnosti, které by jeho argumenty zpochybnily. Navrhuje proto, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele i rozhodnutí o námitkách a zadavateli uložil provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

41.    Vybraný dodavatel ve svém vyjádření uvádí, že navrhovatel zjevně porozuměl důvodům, pro které jeho nabídka nebyla v hodnoticím kritériu „Počet významných služeb“ ohodnocena, což dokládá rozsah jeho námitek i množství příloh.

42.   Podstatou sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem dle vybraného dodavatele je otázka, zda čtyři referenční zkušenosti stavbyvedoucího předložené navrhovatelem pro účely hodnocení splňují požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatel požadoval doložení zkušeností člena realizačního týmu se stavbami dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním alespoň 25 milionů Kč, nebo se stavbami spočívajícími v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu v hodnotě alespoň 10 milionů Kč, přičemž práce měly být realizovány v památkové zóně. Vybraný dodavatel uvádí, že z územních plánů, které jsou součástí správního spisu, vyplývá, že veškerá plnění předložená navrhovatelem v rámci nabídky byla realizována mimo intravilán, a není doloženo, že by jejich případná část splňovala požadované finanční limity či probíhala v památkové zóně. Navrhovatel podle něj neprokázal splnění těchto podmínek ani v nabídce, ani při jejím objasnění, a zadavatelem proto dle vybraného dodavatele nebyla předložená plnění navrhovatele oprávněně akceptována.

43.   Dále vybraný dodavatel argumentuje tím, že tři předložené reference navrhovatele se týkají záchranných archeologických průzkumů, které nejsou stavební činností, ale činností vědeckou a dokumentační. Tyto práce dle vybraného dodavatele probíhají před samotnou stavbou a nelze je považovat za stavební dílo ve smyslu zadávacích podmínek. Funkce stavbyvedoucího se u těchto činností ani neustanovuje. Podle vybraného dodavatele není jasné, v jakém postavení se Ing. Kulič záchranných archeologických průzkumů účastnil. Navíc z podkladů obsažených ve správním spise dle vybraného dodavatele nevyplývá, že by se jednalo o tři samostatné závazkové vztahy.

44.   U poslední reference týkající se Slavické obory vybraný dodavatel uvádí, že z potvrzení objednatele neplyne naplnění podmínek referenčního plnění kvalitativního hodnoticího kritéria. Dle vybraného dodavatele plnění nespočívalo v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu, ale v zemědělské činnosti, zejména v údržbě travnatých ploch, a navíc vycházelo ze dvou samostatných smluv, čímž dochází k nepřípustnému sčítání dílčích plnění. Dle vybraného dodavatele se nejedná o stavební činnost, ale o běžnou správu pozemků, u níž není třeba pozice stavbyvedoucího. Podle vybraného dodavatele tak reference nenaplňuje ani jeden požadavek hodnoticího kritéria.

45.   Vybraný dodavatel uzavírá, že zadavatel postupoval správně, když žádné z předložených referenčních plnění neakceptoval a nepřidělil za ně body, neboť navrhovatel neprokázal splnění požadavků stanovených zadávací dokumentací.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 18. 2. 2026

46.    Dne 18. 2. 2026 Úřad vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS‑06585/2026/500 z téhož dne (dále jen „původní rozhodnutí“), kterým správní řízení v části, která odpovídala návrhu v tom rozsahu, v němž navrhovatel brojil proti nepřiměřenosti poměru vah hodnoticích kritérií, zastavil, jelikož návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky, a ve zbytku návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

47.    Úřad se nejprve zabýval námitkou směřující proti nedostatečnému odůvodnění rozhodnutí o námitkách a konstatoval, že zadavatel splnil svou povinnost vyplývající z § 245 zákona, neboť se v rozhodnutí o námitkách srozumitelným a přezkoumatelným způsobem vypořádal se všemi podstatnými tvrzeními navrhovatele. Argumentace zadavatele byla podle Úřadu dostatečně konkrétní, logicky strukturovaná a umožňovala navrhovateli kvalifikovaně posoudit další procesní postup, přičemž skutečnost, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách rozvedl původní důvody neuznání referencí, nepředstavuje jejich změnu, ale pouze jejich konkretizaci.

48.   Ve vztahu k námitkám směřujícím proti hodnocení referenčních zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele Úřad shledal pochybení zadavatele spočívající v tom, že při posuzování splnění podmínky realizace staveb v intravilánu použil širší než zákonný výklad tohoto pojmu, aniž by takové pojetí předem vymezil v zadávací dokumentaci. Takový postup označil Úřad za rozporný se zásadou transparentnosti, neboť dodavatelé nemohli předvídat odlišný výklad legálně definovaného pojmu. Současně však Úřad konstatoval, že ani při hypotetické korekci hodnocení, která by vedla ke snížení bodového zisku vybraného dodavatele, by nedošlo ke změně pořadí nabídek, a tedy ani k ovlivnění výběru dodavatele. Z tohoto důvodu nebyly splněny podmínky pro uložení nápravného opatření, neboť chybí kauzální vliv na výsledek zadávacího řízení.

49.    K námitce nesprávného hodnocení referencí stavbyvedoucího navrhovatele Úřad uzavřel, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když neuznal reference spočívající v provádění záchranného archeologického výzkumu, neboť tyto činnosti mají povahu odborných služeb a nepředstavují stavební práce ani součást stavby dopravní infrastruktury ve smyslu zadávacích podmínek. Úřad zdůraznil, že skutečnost, že tyto činnosti časově a funkčně předcházejí vlastní stavbě dopravní infrastruktury, nemění jejich právní ani věcnou povahu. Ve vztahu k další referenci navrhovatele Úřad poukázal na nedostatečné prokázání jejích parametrů přímo v nabídce a na nesplnění podmínky realizace v intravilánu, přičemž konstatoval, že zadavatel nebyl povinen vyzývat k objasnění takto zásadních nedostatků.

50.   Co se týče námitky týkající se netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek, Úřad ji neshledal důvodnou, neboť zadavatel již ve zprávě o hodnocení nabídek dostatečně srozumitelně vymezil důvod neuznání referenčních zkušeností navrhovatele (tedy že se nejedná o stavbu dopravní infrastruktury), přičemž v rozhodnutí o námitkách tento důvod pouze podrobněji vysvětlil a rozvedl v reakci na konkrétní argumentaci navrhovatele. Úřad konstatoval, že takové doplnění nepředstavuje přidání nových či odlišných důvodů, ale pouze jejich zpřesnění, a proto nelze dovodit, že by zadavatel měnil důvody svého hodnocení nebo porušil zásadu transparentnosti.

51.    K tvrzenému střetu zájmů člena hodnoticí komise Úřad uvedl, že samotná profesní spolupráce na jiných projektech, spočívající ve výkonu autorského dozoru, neprokazuje existenci střetu zájmů, neboť tato činnost je vykonávána ve prospěch objednatele a nepředstavuje vztah zakládající ekonomický či osobní zájem na výsledku zadávacího řízení. Navrhovatel podle Úřadu nepředložil žádné konkrétní indicie svědčící o reálné podjatosti člena komise.

52.    Na základě uvedeného Úřad uzavřel, že ačkoliv v postupu zadavatele identifikoval dílčí pochybení při výkladu pojmu intravilán, toto pochybení nemělo vliv na výběr dodavatele, a ostatní námitky nebyly shledány důvodnými. Proto návrh v této části zamítl.

53.    Námitku týkající se nepřiměřeného nastavení hodnoticích kritérií Úřad neposoudil věcně, neboť směřovala proti zadávacím podmínkám, nebyla uplatněna ve lhůtě pro podání nabídek a nešlo o případ, kdy by se tvrzená nezákonnost projevila až při hodnocení. Navrhovatel měl možnost se s dopady nastavení kritérií seznámit již z jejich formulace v zadávací dokumentaci. V této části návrhu proto Úřad, jak již bylo řečeno, správní řízení zastavil.

Řízení o rozkladu

54.   Proti původnímu rozhodnutí podal navrhovatel dne 3. 3. 2026 rozklad z téhož dne (dále jen „rozklad“).

55.    Navrhovatel v podaném rozkladu předně brojí proti závěru Úřadu, že jeho námitky směřující proti nastavení hodnoticích kritérií nebyly podány včas. Podle navrhovatele se tvrzená nezákonnost zadávacích podmínek projevila až ve fázi hodnocení nabídek, jelikož teprve konkrétní hodnoty nabídek a počet uznaných zkušeností jednotlivých dodavatelů ukázaly reálný dopad nastavení hodnoticích kritérií. Navrhovatel odmítá závěr, že měl být schopen tuto nezákonnost identifikovat již při seznámení se zadávací dokumentací, neboť by to vyžadovalo modelování předem neznámých kombinací nabídek ostatních účastníků. Současně namítá, že nastavení kritérií nepřiměřeně zvýhodnilo dodavatele s vyšším počtem referencí na úkor ekonomické výhodnosti nabídky.

56.    Ve vztahu k posouzení nabídky vybraného dodavatele navrhovatel namítá, že zadavatel neoprávněně uznal některé zkušenosti stavbyvedoucího, které podle něj nesplňovaly požadavek realizace v intravilánu. Zadavatel tento nedostatek dle navrhovatele překlenul nepřípustným extenzivním výkladem pojmu „intravilán“, aniž by takový výklad opřel o zadávací dokumentaci. Navrhovatel současně nesouhlasí se závěrem Úřadu, že toto pochybení nemohlo ovlivnit výběr dodavatele, neboť podle jeho názoru je třeba zohlednit i nesprávné hodnocení jeho vlastní nabídky; v případě uznání jeho referencí by totiž mohlo dojít ke změně pořadí nabídek.

57.    Podstatnou část rozkladu tvoří námitky směřující proti hodnocení zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele. Ten nesouhlasí se závěrem, že jím předložené reference, týkající se zejména prací realizovaných v rámci záchranného archeologického průzkumu na stavbě dálnice, nemají charakter stavebních prací na stavbě dopravní infrastruktury. Navrhovatel zdůrazňuje, že předmětem těchto zkušeností nebyly odborné archeologické činnosti, ale zemní a přípravné stavební práce, které jsou nedílnou součástí výstavby dopravní infrastruktury a bezprostředně k ní směřují. Podle jeho názoru nelze tyto práce vyloučit pouze z důvodu jejich formálního zařazení do zakázky na archeologický výzkum a závěr Úřadu v tomto směru neodpovídá skutečnému charakteru plnění.

58.    Pokud jde o referenci „Zajištění provozu Slavické obory“, navrhovatel namítá, že ji zadavatel nesprávně posoudil a neuznal, ačkoliv podle něj bylo z předložených údajů zřejmé, že se jedná o zkušenost odpovídající rekonstrukci veřejného prostranství. Zároveň vytýká zadavateli, že v případě nejasností nevyužil postup podle § 46 zákona, přestože jej v jiných částech zadávacího řízení aplikoval, čímž dle navrhovatele zadavatel porušil zásadu rovného zacházení a zásadu transparentnosti.

59.    Navrhovatel dále rozporuje závěr Úřadu, že postup zadavatele byl transparentní. Podle jeho názoru zadavatel v rozhodnutí o námitkách uváděl odlišné důvody pro neuznání jednotlivých referencí než ve zprávě o hodnocení nabídek, a tím znemožnil efektivní obranu prostřednictvím námitek. Tento postup považuje navrhovatel za účelový a odporující zásadě transparentnosti, neboť důvody hodnocení nebyly od počátku jednoznačně a konzistentně vymezeny.

60.    Konečně navrhovatel nesouhlasí ani se závěrem Úřadu ohledně splnění technické kvalifikace u vybraného dodavatele, kdy zpochybňuje, že referenční stavba autobusového terminálu představuje stavbu dopravní infrastruktury ve smyslu zadávací dokumentace. V této souvislosti poukazuje na údajně nekonzistentní přístup Úřadu při výkladu pojmu dopravní infrastruktury, kdy v případě jeho referencí byl použit výklad restriktivní, zatímco u vybraného dodavatele výklad extenzivní.

61.     Co se týče námitky týkající se možného střetu zájmů člena hodnoticí komise. Navrhovatel uvádí, že Úřad se podle jeho názoru nedostatečně vypořádal s konkrétními skutečnostmi popsanými v návrhu, z nichž má vyplývat existence zjevného střetu zájmů u Ing. L. Ř. Navrhovatel v této souvislosti zdůrazňuje, že relevantní nejsou pouze obecné úvahy o povaze výkonu autorského či stavebního dozoru, ale i další jím tvrzené konkrétní okolnosti, které mohou vyvolávat pochybnosti o nepodjatosti uvedené osoby.

62.    Navrhovatel přitom připouští, že nedisponuje přímými důkazními prostředky k prokázání konkrétních vztahů, avšak je přesvědčen, že souhrn jím tvrzených skutečností zakládá alespoň důvodné pochybnosti o nepodjatosti člena hodnoticí komise. Podle jeho názoru měl zadavatel za této situace postupovat obezřetně a Ing. L. Ř. z účasti na hodnocení vyloučit. Neučinil-li tak, došlo podle navrhovatele k porušení zásady transparentnosti a k možnému ovlivnění objektivity posouzení a hodnocení nabídek.

63.    Závěrem navrhovatel shrnuje, že původní rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy i skutkovými okolnostmi, neboť Úřad nesprávně posoudil procesní předpoklady řízení i věcnou správnost postupu zadavatele.

64.    Usnesením ze dne 3. 3. 2026 stanovil Úřad zadavateli a vybranému dodavateli lhůtu pro vyjádření se k rozkladu navrhovatele.

65.    Dne 10. 3. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k rozkladu z téhož dne. Zadavatel ve svém vyjádření k rozkladu uvádí, že původní rozhodnutí považuje za zákonné a správné a s argumentací navrhovatele nesouhlasí. K námitce týkající se nepřiměřenosti poměru vah hodnoticích kritérií zadavatel setrvává na stanovisku, že tuto námitku měl navrhovatel uplatnit včas, a sice ve lhůtě pro podání nabídek, neboť nastavení kritérií bylo jednoznačné a jejich dopad bylo možné dovodit již při přípravě nabídky jednoduchým dosazením modelových hodnot. Podle zadavatele proto nelze tvrdit, že se namítaná nezákonnost projevila až při samotném hodnocení nabídek.

66.    Ve vztahu k hodnocení zkušeností vybraného dodavatele zadavatel nesouhlasí s názorem Úřadu, že by postupoval netransparentně při výkladu pojmu „intravilán“, nicméně zdůrazňuje, že i případné pochybení nemohlo ovlivnit výběr dodavatele. V této souvislosti poukazuje na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu i správních soudů, podle níž není důvod k uložení nápravného opatření, pokud zjištěné porušení zákona nemělo vliv na výsledek hodnocení. Zadavatel setrvává na tom, že i při případné korekci bodového hodnocení by se pořadí nabídek nezměnilo.

67.    K námitkám směřujícím proti posouzení zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele zadavatel uvádí, že tyto reference nesplňují požadavky zadávací dokumentace, neboť neprokazují zkušenost se stavbou dopravní infrastruktury, ale pouze s činnostmi souvisejícími se záchranným archeologickým průzkumem. Podle zadavatele jde o přípravné či doprovodné činnosti, které nepředstavují stavební práce vedoucí ke vzniku stavebního objektu, a nelze je proto považovat za relevantní zkušenost. Zadavatel rovněž zdůrazňuje, že dodavatel odpovídá za úplnost a srozumitelnost své nabídky, a pokud z předložených údajů není zřejmé splnění požadavků, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži zadavatele.

68.    Pokud jde o referenci „Zajištění provozu Slavické obory“, zadavatel uvádí, že z jejího popisu nebylo možné dovodit splnění požadovaných parametrů, přičemž samotný název neobsahuje žádné relevantní pojmy (např. rekonstrukce, veřejné prostranství či intravilán). Zadavatel zároveň odmítá, že by byl povinen vyzývat navrhovatele k objasnění podle § 46 zákona, neboť tento postup je fakultativní a v případě hodnocení nabídek navíc omezený.

69.    K námitce netransparentnosti jeho postupu zadavatel uvádí, že se s argumentací navrhovatele vypořádal řádně, konzistentně a podrobně již v rozhodnutí o námitkách, přičemž své závěry pouze rozvedl a reagoval na konkrétní tvrzení navrhovatele. Má za to, že jeho postup byl přezkoumatelný a v souladu se zákonem.

70.    Ve vztahu k prokázání kvalifikace vybraným dodavatelem zadavatel zdůrazňuje, že stavba autobusového terminálu splňuje definici dopravní infrastruktury podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) jako související stavba, a odmítá restriktivní výklad navrhovatele.

71.     Dále zadavatel setrvává na závěru, že v případě údajného střetu zájmů nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy, a nelze jej dovozovat pouze z obecných domněnek.

72.    S ohledem na uvedené zadavatel navrhuje, aby byl rozklad jako nedůvodný zamítnut.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 17. 4. 2026

73.    O rozkladu navrhovatele proti původnímu rozhodnutí rozhodl předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS‑13876/2026/161 ze dne 17. 4. 2026 vydaným pod sp. zn. ÚOHS‑R0042/2026/VZ (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“), kterým výrok I. původního rozhodnutí potvrdil a rozklad v tomto rozsahu zamítl, zatímco výrok II. zrušil a věc v této části vrátil Úřadu k novému projednání. Z odůvodnění druhostupňového rozhodnutí vyplývá, že předseda Úřadu se ztotožnil se závěrem prvostupňového orgánu, podle něhož námitky směřující proti nepřiměřenosti poměru vah hodnoticích kritérií představují námitky proti zadávacím podmínkám, které měly být uplatněny již ve lhůtě pro podání nabídek, přičemž navrhovatel neprokázal, že by se tvrzená nezákonnost projevila až ve fázi hodnocení nabídek. V tomto rozsahu proto shledal postup Úřadu správným a zákonným.

74.    Ve vztahu ke zbytku návrhu předseda Úřadu dospěl k odlišnému závěru než Úřad, když konstatoval, že prvostupňové rozhodnutí spočívá v nesprávném právním posouzení věci, zejména pokud jde o hodnocení referenčních zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele. Předseda Úřadu zdůraznil, že zadávací podmínky nevyžadovaly „komplexní“ zkušenost se stavbou dopravní infrastruktury jako celkem, nýbrž zkušenost získanou na takové stavbě, což připouští i hodnocení dílčích stavebních prací. V tomto směru označil za nepřiměřeně restriktivní závěr Úřadu, který bez dalšího vyloučil z posouzení práce realizované v rámci záchranného archeologického průzkumu, aniž by dostatečně zohlednil, že jejich součástí mohou být i stavební práce směřující k realizaci dopravní infrastruktury. Tzn. není správný závěr Úřadu, že záchranný archeologický průzkum nemá znaky stavebních prací, které by vedly k výstavbě stavby dopravní infrastruktury. Ačkoliv předseda Úřadu přitakává Úřadu, že součástí záchranného archeologického průzkumu jsou především odborné archeologické služby, upozorňuje současně, že jeho součástí jsou i stavební práce. Předseda Úřadu proto uzavřel, že tyto reference je třeba znovu posoudit při aplikaci přiměřeného výkladu zadávacích podmínek.

75.    Současně předseda Úřadu potvrdil závěr Úřadu o nezákonnosti postupu zadavatele při hodnocení referencí vybraného dodavatele v souvislosti s výkladem pojmu „intravilán“, kdy zadavatel použil extenzivní výklad tohoto pojmu nad rámec jeho zákonné definice, aniž by takový přístup předem vymezil v zadávací dokumentaci. Tento postup byl shledán rozporným se zásadou transparentnosti. Na rozdíl od Úřadu však předseda Úřadu dovodil, že při současném přehodnocení referencí navrhovatele již nelze vyloučit, že zjištěná pochybení mohla mít vliv na výběr dodavatele, a tudíž je dán prostor pro uložení nápravného opatření.

76.    Předseda Úřadu se dále ztotožnil se závěry Úřadu v částech týkajících se prokázání technické kvalifikace vybraným dodavatelem a existence střetu zájmů člena hodnoticí komise. Ve vztahu k technické kvalifikaci potvrdil, že autobusový terminál může být považován za stavbu dopravní infrastruktury, neboť se jedná o stavbu funkčně související s dopravním systémem ve smyslu stavebního zákona. K námitce střetu zájmů uvedl, že pouhá profesní vazba spočívající ve výkonu stavebního dozoru na jiných projektech nepředstavuje bez dalšího střet zájmů, pokud nejsou doloženy konkrétní skutečnosti svědčící o osobním či majetkovém zájmu na výsledku zadávacího řízení.

77.    S ohledem na uvedené závěry předseda Úřadu původní rozhodnutí ve výroku II. zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání s tím, že Úřad je vázán jeho právním názorem, zejména pokud jde o nutnost nového posouzení referenčních zkušeností navrhovatele a následného posouzení vlivu zjištěných pochybení na výběr dodavatele.

Nové projednání věci před správním orgánem prvního stupně

78.    Úřad poté, co mu byla věc vrácena k novému projednání, vyrozuměl přípisem ze dne 27. 4. 2026 účastníky správního řízení o pokračování správního řízení. 

79.    Usnesením ze dne 7. 5. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

80.   Dne 13. 5. 2026 obdržel Úřad od zadavatele vyjádření k podkladům ze dne 12. 5. 2026 (dále jen „vyjádření k podkladům rozhodnutí“). Vybraný dodavatel ani navrhovatel se do konce stanovené lhůty k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřili.

Vyjádření k podkladům rozhodnutí

81.    Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí uvádí, že reaguje na druhostupňové rozhodnutí, přičemž zdůrazňuje, že předseda Úřadu potvrdil část závěrů původního rozhodnutí a připustil, aby na nich bylo setrváno i v dalším řízení. Zadavatel proto uvádí, že setrvává na svých dosavadních vyjádřeních a považuje svůj postup při hodnocení nabídek za souladný se zákonem.

82.    Zadavatel dále konstatuje, že při hodnocení zkušeností stavbyvedoucího byl povinen vycházet výlučně z údajů obsažených v nabídkách účastníků. V případě, že tyto údaje neumožňovaly ověřit splnění zadávacích podmínek, nebyl oprávněn nedostatky odstraňovat prostřednictvím dodatečných vysvětlení tak, aby teprve tato vysvětlení vytvořila základ pro přidělení bodů. Odpovědnost za úplnost a průkaznost referencí nese dle zadavatele primárně dodavatel, přičemž role zadavatele při ověřování údajů má pouze doplňkový charakter.

83.    Ve vztahu ke konkrétním zkušenostem předloženým navrhovatelem zadavatel uvádí, že u části referencí zjistil, že se jedná o služby spočívající v záchranném archeologickém průzkumu, nikoli o stavební práce, a tyto proto nemohou prokazovat požadovanou praxi. Současně identifikoval další nesrovnalosti, včetně nedoložené účasti navrhovatele na některých zakázkách či nedosažení požadovaného finančního objemu. Za situace, kdy ani po ověření nebylo možné učinit jednoznačný závěr o splnění zadávacích podmínek, nepřidělil těmto zkušenostem žádné body.

84.   Zadavatel dále zdůrazňuje, že jeho povinnost ověřovat údaje z nabídek má své limity a není jeho rolí nahrazovat nedostatečná tvrzení účastníků zadávacího řízení vlastní činností. Pokud z předložených podkladů nevyplývá splnění požadavků jednoznačně, je nutné považovat dané zkušenosti za neprokázané. Zadavatel současně uvádí, že pochybnosti o jedné z referencí vedly k obezřetnějšímu posouzení ostatních předložených údajů.

85.    Závěrem zadavatel uvádí, že ani v případě hypotetického pochybení nejsou splněny podmínky pro zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele, neboť toto pochybení nemohlo ovlivnit výsledek zadávacího řízení. Podle jeho názoru by i při opětovném hodnocení došlo ke stejnému pořadí nabídek, a zrušení rozhodnutí by tak představovalo pouze formální krok bez reálného dopadu na výsledek řízení.

IV.  ZÁVĚRY ÚŘADU

86.    Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a dalších obdržených dokumentů, a na základě vlastních zjištění, vázán závazným názorem obsaženým v druhostupňovém rozhodnutí, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí, k čemuž následuje podrobné odůvodnění. Současně Úřad pro vyloučení všech pochybností dodává, že jelikož o části návrhu navrhovatele obsahující tvrzení o nezákonnosti vah hodnoticích kritérií již bylo pravomocně rozhodnuto[1], není tato část návrhu předmětem právního posouzení v rámci tohoto rozhodnutí.

Relevantní ustanovení zákona

87.    Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

88.   Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

89.    Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

90.    Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

91.     Podle § 28 odst. 1 písm. f) zákona se nabídkou pro účely zákona rozumí údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání nabídek.

92.    Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

93.    Podle § 39 odst. 2 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a)      posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b)      snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c)       hodnocení nabídek,

d)      pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona,

e)       pravidel pro postup zadavatele v zadávacím řízení stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

94.    Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

95.    Podle § 39 odst. 5 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

96.    Podle § 50 zákona zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.

97.    Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

98.    Podle § 79 odst. 1 zákona zadavatel kritéria technické kvalifikace stanoví za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

99.    Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

100. Podle § 123 zákona zadavatel odešle oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a)      zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)      výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1.      seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2.      u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3.     seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4.     výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

101.  Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

102.  Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

103. Podle § 245 odst. 2 zákona, pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

104. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

105. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

106.  V čl. 4. „Podmínky účasti v zadávacím řízení“ odst. 4.1., bodu 4.1.3 zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že požaduje prokázání splnění technické kvalifikace v rozsahu dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a), c) a d) zákona a „[d]odavatel prokazuje splnění technické kvalifikace předložením seznamu 3 stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení spočívajících: (i) dvě stavby dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH za každou zakázku; (ii) jedna stavba spočívající v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 10 mil. Kč bez DPH. Zadavatel požaduje, aby součástí alespoň jedné z výše uvedených staveb byla realizace i sadových úprav s finančním plněním minimálně ve výši 1,5 mil. Kč bez DPH.

(…)“.

107.   V čl. 9. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ odst. 9.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a počtu významných služeb o níže uvedených hodnotících kritériích a jejich vahách.“, přičemž v odst. 9.2. zadávací dokumentace je uvedeno, že hodnoticí kritéria jsou a) nabídková cena s váhou 60 %, b) počet významných služeb s váhou 40 %.

108. Podle odst. 9.3. písm. B) téhož článku zadávací dokumentace bude zadavatel hodnotit zkušenosti stavbyvedoucího získané příslušným členem realizačního týmu v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení, a to zkušenosti „buď na stavbě dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH za každou zakázku nebo stavbě spočívající v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 10 mil. Kč bez DPH, přičemž zadavatel požaduje, aby stavby byly realizovány v památkové zóně. Zadavatel bude hodnotit zkušenosti stavbyvedoucího s pracemi v památkové zóně. (…)“.

109.  Z téhož odst. a z odst. 9.4. téhož článku zadávací dokumentace dále vyplývá, že maximální počet zkušeností, které budou hodnoceny, je 5 významných služeb.

110.  Přílohu písemné zprávy o hodnocení nabídek tvořila „Tabulka hodnocení zkušeností členů týmu“, která obsahovala mj. následující část:

SMHK VRBENKY – SMOLA & STAKO				Společnost GL BAK Gayer
BODY	NÁZEV	SLUŽBA V PAMÁTKOVÉ ZÓNĚ	POZN.	BODY	NÁZEV	SLUŽBA V PAMÁTKOVÉ ZÓNĚ	POZN.
Ing. [JMÉNO, PŘÍJMENÍ]				Ing. [JMÉNO, PŘÍJMENÍ]
0	D35 Sadová – Plotiště – zemní práce pro ZAV, investor ŘSD s.p., inv. náklady 81,9 mil. Kč bez DPH, období 10/2023 – 11/2023, Území bojiště u Hradce Králové	0	Zadavatel si na profilu zadavatele ŘSD ověřil (veřejná zakázka VZ0167430), že se jedná pouze o zemní práce pro ZAV, nikoli stavbu dálnice	1	Obnova Tachovského náměstí, Pha 3 – Žižkov, investor Městská část Praha 3, inv. náklady 63,5 mil. Kč bez DPH, období 07/2022 – 02/2024, ÚSKP 84406	1
0	D35 Hořice – Sadová – záchranný archeologický průzkum, investor ŘSD a.s., inv. náklady 295,9 mil. Kč bez DPH, období 09/2022 – 09/2023, Území bojiště u Hradce Králové	0	Zadavatel si na profilu zadavatele ŘSD ověřil, že veřejná zakázka č. VZ0134716 byla zadána jako veřejná zakázka na služby zadávané v otevřeném řízení podle § 56 ZZVZ	1	Průhonický park – Obnova, rozvoj a oživené památky UNESCO, investor Botanický Ústav AV ČR, v.v.i., inv. náklady 59,4 mil. Kč bez DPH, období 12/2021 – 12/2023, rejstříkové číslo, rejstříkové číslo ÚSKP 1	1
0	D35 Sadová – Plotiště – záchranný archeologický průzkum, investor ŘSD a.s., inv. náklady 242 mil. Kč bez DPH, období 10/2023 – 06/2025, Území bojiště u Hradce Králové	0	Zadavatel si na profilu zadavatele ŘSD ověřil, že veřejná zakázka č. VZ0167427 byla zadána jako veřejná zakázka na služby zadávané v otevřeném řízení podle § 56 ZZVZ	1	Revitalizace parku Budoucnost – část 01 – etapa 2, Město Havlíčkův Brod, inv. náklady 22,2 mil. Kč bez DPH, období 05/2022 – 11/2022, rejstříkové číslo ÚSKP 2002	1
0	Zajištění provozu Slavické obory, objednatel SMOLA HK a.s., inv. náklady 11,1 mil. Kč bez DPH, období 05/2023 – 05/2025, Slatiňansko-Slavicko – památková zóna	0	Zadavatel není schopen ověřit, zda se jedná o stavbu dopravní infrastruktury, jak požaduje v zadávací dokumentaci osoba, která referenci může potvrdit, je samotný účastník; tato významná stavební práce není uvedena ani v životopisu předloženém účastníkem k osobě Ing. Kuliče; nadto se Slavická obora nenachází v intravilánu, což si zadavatel ověřil u zadavatele územního plánu.	1	Tachov – úprava náměstí Republiky v rámci MPZ Tachov, investor Město Tachov, inv. náklady 82,2 mil. Kč, období 05/2024 – 06/2025, rejstříkové číslo ÚSKP 2157	1
0		0		1	Státní zámek Náchod – vzorová obnova zámeckého kopce, investor Národní památkový ústav, státní příspěvková organizace Územní památková správa na Sychrově, inv. náklady 192 mil. Kč bez DPH, období 07/2020 – 11/2022, rejstříkové číslo ÚSKP 40956/61462	1
0				5

111.   Vybraný dodavatel ve své nabídce mj. předložil následující část tabulky:

KVALIFIKACE 4.1.3 ZD	Stavební práce poskytnuté za posledních 5 (pět) let před zahájením zadávacího řízení Zadavatel požaduje, aby součástí alespoň jedno z níže uvedených staveb byla realizace i sadových úprav s finančním plněním minimálně ve výši 1,5 mil. Kč bez DPH.
§ 79 odst. 2 písm. a)	1	2
Předložení minimálně 2 (dvou) stavebních prací, jejichž předmětem byly stavební práce dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním alespoň ve výši 25 mil. Kč bez DPH	Název objednatele: Město Kralupy nad Vltavou, Palackého nám. 1, 278 01 Kralupy nad Vltavou   Kontakt: [KONTAKTNÍ ÚDAJE] Název zakázky: Řešení zpevněných ploch v centru města Kralupy nad Vltavou – IV. etapa   Předmětem plnění veřejné zakázky bylo provedení nového uspořádání komunikace a chodníků a jejich povrchů v ulici Husova (část A). Dále rekonstrukce povrchů v ulici Jungmannova (část B). Součástí byla úprava inženýrských sítí (veřejné osvětlení, nové chodníky včetně přípojek, odvodnění komunikace a chodníků včetně retence dešťových vod v ulici Husova, přípojky splaškové kanalizace pro uvažované nové objekty, přeložka plynovodu včetně přípojek), umístění mobiliáře a zeleně. Stavba realizována v intravilánu města.   Finanční rozsah: 35 432 933,98 Kč bez DPH   Doba a místo provedení: 04/2023 – 05/2024, Kralupy nad Vltavou	Název objednatele: Město Nová Paka, Dukelské náměstí č. p. 39, 509 24 Nová Paka, IČ: 00271888   Kontakt: [KONTAKTNÍ ÚDAJE] Název zakázky: Terminál hromadné dopravy Nová Paka   Předmětem plnění veřejné zakázky bylo provedení: zemní práce, pozemní komunikace, veřejné osvětlení, kanalizace, odvodňovací budova – objekty staveb realizovány v intravilánu města.   Finanční rozsah: 64 415 211,38 Kč bez DPH   Doba a místo provedení: 04/2019 – 10/2020, Nová Paka
Sadové úpravy minimálně ve výši 1,5 mil. Kč	ANO	ANO
Předložení minimálně 1 (jedné) stavební práce, jejíž předmětem byly stavební práce spočívající v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu s finančním plněním alespoň ve výši 10 mil. Kč bez DPH	Název objednatele: Městská část Praha 3, Havlíčkovo náměstí 700/9, 130 00 Praha 3 – Žižkov, IČ: 00063517 Kontakt: [KONTAKTNÍ ÚDAJE] Název zakázky: OBNOVA TACHOVSKÉHO NÁMĚSTÍ, PRAHA 3 – ŽIŽKOV Rozsah: Obnova Tachovského náměstí, intravilán města. Odstranění nadzemní stavby, umístění nové středové plochy, nové opěrné stěny, schodiště na Vítkov, umístění nových zpevněných ploch, odstranění stávajících ocelových sloupů na mostku nad průchodem a ochrana plynovodu. Finanční rozsah: 63 488 090,25 Kč bez DPH Doba a místo provedení: 07/2022 – 02/2024 Památková zóna: Vinohrady, Žižkov, Vršovice; rejstříkové číslo ÚSKP 84406
Sadové úpravy minimálně ve výši 1,5 mil. Kč	ANO	ANO

112.   Navrhovatel ve své nabídce předložil mj. následující tabulku:

HODNOCENÍ 9.3.B ZD	ZKUŠENOSTI ČLENA REALIZAČNÍHO TÝMU:
	1	2	3	4	5
STAVBYVEDOUCÍ Ing. [JMÉNO, PŘÍJMENÍ]	Významné stavební práce, na kterých se podílel člen realizačního týmu uvedený v seznamu techniků – stavbyvedoucí, který bude přímo plnit předmět veřejné zakázky: zkušeností, která bude moci být předmětem hodnocení dle tohoto kritéria (dodavatel za ni obdrží bodové ohodnocení), se rozumí zkušenost získaná příslušným členem realizačního týmu v posledních 5 (pěti) letech před zahájením zadávacího řízení, a to buď na stavbě dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH za každou zakázku nebo stavbě spočívající v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 10 mil. Kč bez DPH, přičemž zadavatel požaduje, aby stavby byly realizovány v památkové zóně. Zadavatel bude hodnotit zkušenosti stavbyvedoucího s pracemi v památkové zóně.
	název akce:	název akce:	název akce:	název akce:	název akce:
	D35 Sadová – Plotiště – Zemní práce pro ZAV	D35 Hořice – Sadová, Záchranný archeologický průzkum	D35 Hořice – Sadová, Záchranný archeologický výzkum	Zajištění provozu Slavické obory
	identifikace objednatele:	identifikace objednatele:	identifikace objednatele:	identifikace objednatele:	identifikace objednatele:
	Ředitelství silnic a dálnic s.p., Správa Hradec Králové	Ředitelství silnic a dálnic s.p., Správa Hradec Králové	Ředitelství silnic a dálnic s.p., Správa Hradec Králové	SMOLA HK a.s.
	adresní místo – označení památkové zóny	adresní místo – označení památkové zóny	adresní místo – označení památkové zóny	adresní místo – označení památkové zóny	adresní místo – označení památkové zóny
	Území bojiště u Hradce Králové	Území bojiště u Hradce Králové	Území bojiště u Hradce Králové	Slatiňansko-Slavicko – památková zóna
	investiční hodnota v Kč bez DPH:	investiční hodnota v Kč bez DPH:	investiční hodnota v Kč bez DPH:	investiční hodnota v Kč bez DPH:	investiční hodnota v Kč bez DPH:
	106 971 281,82 Kč bez DPH	295 996 134 Kč bez DPH	242 008 890 Kč bez DPH	11 100 000,- Kč
	doba poskytnutí služby:	doba poskytnutí služby:	doba poskytnutí služby:	doba poskytnutí služby:	doba poskytnutí služby:
	10/2023 – 11/2024	9/2022 – 9/2023	10/2023 – 6/2025	5/2023 – 5/2025
	kontaktní údaje k ověření účasti příslušné osoby na předkládané zkušenosti (jméno, příjmení, telefon či email):	kontaktní údaje k ověření účasti příslušné osoby na předkládané zkušenosti (jméno, příjmení, telefon či email):	kontaktní údaje k ověření účasti příslušné osoby na předkládané zkušenosti (jméno, příjmení, telefon či email):	kontaktní údaje k ověření účasti příslušné osoby na předkládané zkušenosti (jméno, příjmení, telefon či email):	kontaktní údaje k ověření účasti příslušné osoby na předkládané zkušenosti (jméno, příjmení, telefon či email):
	[KONTAKTNÍ ÚDAJE]	[KONTAKTNÍ ÚDAJE]	[KONTAKTNÍ ÚDAJE]	[KONTAKTNÍ ÚDAJE]

113.   Dne 11. 8. 2025 zadavatel odeslal navrhovateli výzvu k objasnění a doplnění údajů z téhož dne, jíž dle § 46 odst. 1 zákona požádal navrhovatele o objasnění a doplnění údajů či dokladů v reakci na dokládanou technickou kvalifikaci, konkrétně zadavatel navrhovatele požádal o doložení délky praxe člena realizačního týmu, resp. stavbyvedoucího, a zároveň o prokázání, že je navrhovatelem předložená referenční zakázka „D35 Sadová - Plotiště - Zemní práce pro ZAV“ stavbou dopravní infrastruktury, přičemž měl navrhovatel doložit vyfakturovaný soupis prací, ze kterého budou patrny stavební konstrukce. Dále zadavatel ve výzvě k objasnění nabídky vyzval navrhovatele k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel v reakci na výzvu zadavatele odeslal zadavateli objasnění nabídky ze dne 21. 8. 2025.

114.  Dne 27. 8. 2025 zadavatel odeslal navrhovateli výzvu k objasnění a doplnění údajů II. z téhož dne (dále jen „výzva II“), jíž dle § 46 odst. 1 zákona požádal navrhovatele o objasnění a doplnění údajů či dokladů, v reakci na navrhovatelem přeložený vyfakturovaný soupis prací v rámci předchozího objasnění údajů z nabídky. Zadavatel z předloženého soupisu prací dovodil, že předložená referenční zakázka „D35 Sadová - Plotiště - Zemní práce pro ZAV“ se týkala pouze zemních prací pro provádění záchranného archeologického výzkumu na dopravní stavbě, a nikoliv výstavby stavebních objektů, které by byly součástí výstavby dopravní infrastruktury, jak je požadováno v zadávací dokumentaci. Proto zadavatel vyzval navrhovatele k předložení jiné významné služby, která bude splňovat požadavek stanovený v bodu 4.1.3 zadávací dokumentace, a to předložení zkušenosti v souvislosti se stavbou dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH. Navrhovatel v reakci na výzvu II zadavatele odeslal zadavateli objasnění nabídky ze dne 10. 9. 2025, přičemž předložil dodatečnou referenční stavbu.

115.   Dne 11. 9. 2025 odeslal navrhovatel zadavateli námitky proti výzvě II (dále jen „námitky II“), kterými brojil proti závěru zadavatele týkajícímu se stavební práce „D35 Sadová - Plotiště - Zemní práce pro ZAV“ (reference, kterou navrhovatel mj.  prokazoval technickou kvalifikaci). Navrhovatel v námitkách uvedl, že provedené zemní práce představují nezbytnou a nedílnou součást stavby dálnice, což dokládá stavebním povolením a stanoviskem asistenta správce stavby. Navrhovatel svá tvrzení opíral o judikaturu Nejvyššího správního soudu a rozhodnutí předsedy Úřadu podporující širší výklad neurčitých pojmů a zachování soutěže. Požadavek na další referenci považoval za nezákonný a upozornil na hrozící újmu v případě jeho vyloučení, jelikož předpokládal, že se jeho nabídka umístí na prvním místě.

116.   Dne 26. 9. 2025 odeslal zadavatel navrhovateli rozhodnutí o námitkách II ze dne 25. 9. 2025, jímž námitky II navrhovatele odmítl, přičemž uvedl, že v době podání námitek nebyl učiněn žádný úkon, který by zakládal újmu účastníka, neboť dosud nerozhodl o splnění kvalifikace ani o výběru dodavatele. Předmětné námitky podle zadavatele navíc nesplňují zákonné náležitosti, protože nevymezují konkrétní porušení zákona. Zadavatel se k věcné podstatě námitek nevyjádřil, protože posouzení kvalifikace přísluší komisi a v době rozhodnutí nebyly její závěry známy. Závěrem zadavatel uvedl, že účastníkovi nehrozila újma, neboť zadavatel neporušil žádné zákonné ustanovení a procesní fáze zadávacího řízení neumožňuje meritorní vypořádání jeho argumentů.

Právní posouzení

117.   Návrh navrhovatele směřuje proti vypořádání námitek zadavatelem v rozhodnutí o námitkách a proti výběru dodavatele. Navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil zásadu rovného zacházení, když se ke zkušenostem stavbyvedoucího vybraného dodavatele vyjádřil velmi stručně a obecně, přičemž použil nepřijatelný postup hodnocení, jelikož velmi extenzivně vyložil pojem „intravilán“, zatímco u navrhovatele při hodnocení nabídky naopak zaujal restriktivní výklad z hlediska uznání doložených stavebních prací, dále navrhovatel namítá, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když v oznámení o výběru neuvedl důvody pro neuznání hodnocených zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele, resp. v rozhodnutí o námitkách uvedl jiné důvody pro neuznání než v oznámení o výběru, že zadavatel pochybil při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele a nevypořádal se se střetem zájmů člena hodnoticí komise.

K tvrzení navrhovatele o nedostatečném odůvodnění rozhodnutí o námitkách

118.  Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 3. 11. 2025 námitky navrhovatele směřující proti výběru dodavatele, který mu byl oznámen dne 20. 10. 2025, které zadavatel dle § 245 odst. 1 zákona dne 13. 11. 2025 odmítl.

119.   V námitkách navrhovatel poukazoval na nesprávné a nedostatečné vyhodnocení jím předložených zkušeností stavbyvedoucího. Dle navrhovatele všechny předložené referenční zkušenosti jeho stavbyvedoucího splňují požadavky stanovené v zadávací dokumentaci a jejich neuznání zadavatelem vedlo k nesprávnému výsledku hodnocení. Dále navrhovatel namítal, že vybraný dodavatel nesplnil technickou kvalifikaci, neboť jeho předložená reference „Terminál hromadné dopravy Nová Paka“ není stavbou dopravní infrastruktury a nedosahuje požadované finanční hodnoty. Navrhovatel rovněž poukazoval na to, že některé zkušenosti stavbyvedoucího vybraného dodavatele byly uznány neoprávněně, protože nebyly realizovány v intravilánu, jak zadávací dokumentace požaduje. Namítal i nepřiměřenost a diskriminační nastavení váhy hodnoticích kritérií, které podle něj neodráží reálný poměr ceny a kvality. V neposlední řadě navrhovatel poukazoval na údajný střet zájmů člena hodnoticí komise Ing. L. Ř., který má mít vazby na vybraného dodavatele a jehož účast na hodnocení podle navrhovatele mohla ovlivnit výběr dodavatele. S ohledem na tvrzení navrhovatele v návrhu o nedostatečném vypořádání námitek přistoupil Úřad nejprve k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

120.  Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

121.   V obecné rovině Úřad uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a zároveň, pokud námitky odmítá, své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným (s výjimkou situací, kdy jsou námitky odmítnuty z procesních důvodů dle ustanovení § 245 odst. 3 zákona a postačuje odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí dle uvedeného ustanovení).

122.  Z uvedeného tak lze dovodit, že argumentace zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách by měla být, pokud možno, co nejvíce komplexní a měla by reagovat na veškerý podstatný obsah námitek. Úvahy zadavatele musí být přezkoumatelné jak co do důvodů, tak co do srozumitelnosti. Navrhovatel by měl mít po seznámení se s argumentací zadavatele dostatečnou představu, zda a jak jeho otázky byly zodpovězeny a zda jsou vypořádány tak, aby mohl učinit rozhodnutí podat či nepodat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele vedoucí k zahájení správního řízení. Zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

123.  Úřad v této souvislosti též odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/ 323/VVá ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, ve kterém předseda Úřadu uvedl: „Jak jsem již uvedl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020, »povinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé větě, která je součástí námitek vůči zadávací dokumentaci. Podstatou této povinnosti je, aby se zadavatel ke všem námitkám v rámci celého rozhodnutí o námitkách věcně vyjádřil a neopomenul žádnou z námitek. Může tak učinit i komplexním objasněním zadávací dokumentace. Na rozhodnutí o námitkách je proto nutno nazírat jako na jeden celek a vyjádření k jednotlivým námitkám vnímat v kontextu celého rozhodnutí«. (…) Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“.

124.  Na základě výše uvedeného tak lze uzavřít, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o odmítnutí námitek není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. Současně však platí, že hranice mezi tím, zda se zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách či nikoliv, se liší případ od případu. Určující je totiž, jak obecné či konkrétní námitky stěžovatel podá. Pokud stěžovatel podá pouze obecné námitky, bude i požadavek na jejich odůvodnění nižší. Naopak v případě konkrétních námitek zadavatel musí přistoupit k jejich podrobnějšímu a konkrétnějšímu vypořádání, resp. odůvodnění.

125.  Úřad konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas[2], oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona (blíže viz též předchozí body odůvodnění tohoto rozhodnutí), tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

126.  V návrhu navrhovatel konstatuje, že rozhodnutí o námitkách je nezákonné a podotýká, že se zadavatel nevyjádřil ke všem relevantním námitkám. Dále konstatuje, že v souvislosti s rozporovanými hodnocenými zkušenostmi stavbyvedoucího vybraného dodavatele se zadavatel k námitce vyjádřil pouze stručně a obecně a porušil zásadu rovného zacházení s účastníky zadávacího řízení, když, »použil zcela nepřijatelný postup, kdy ve prospěch Vybraného dodavatele velmi extenzivně vyložil pojem „intravilán“, zatímco ve vztahu k hodnoceným zkušenostem stavbyvedoucího Navrhovatele naopak zaujal nepřiměřeně restriktivní výklad z hlediska uznání doložených zkušeností jako stavebních prací na stavbě dopravní infrastruktury«. V souvislosti s vypořádáním námitek navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odůvodnil neuznání hodnocených zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele zcela jinými důvody, než jaké uvedl v oznámení o výběru dodavatele, čímž navrhovateli znemožnil procesní obranu proti výběru dodavatele formou námitek.

127.  Z obsahu rozhodnutí o námitkách ze dne 13. 11. 2025 vyplývá, že se zadavatel jednotlivými námitkami navrhovatele zabýval věcně a v rozsahu, který odpovídá požadavkům § 245 zákona. Zadavatel se podrobně věnoval všem skutečnostem tvrzeným navrhovatelem a ke každému námitkovému okruhu uvedl konkrétní skutkové i právní důvody, na jejichž základě považoval podané námitky za nedůvodné. Je zřejmé, že proces vypořádání námitek byl proveden transparentně a v logické návaznosti.

128.  Pokud jde o námitky směřující k neuznání jednotlivých zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele, zadavatel u každé jednotlivé reference popsal, proč nesplňuje podmínky stanovené v zadávací dokumentaci. Posoudil, zda jde o stavbu dopravní infrastruktury, zda se jednalo o stavební práce či služby, zda byla reference realizována v intravilánu a zda naplňuje požadavek realizace na veřejném prostranství. Zadavatel rovněž uváděl konkrétní podklady, z nichž vycházel, například obsah příslušných zadávacích řízení, územně plánovací podklady či skutečný charakter místa plnění. Z odůvodnění jednoznačně vyplývá, že zadavatel provedl vlastní skutkové šetření a své závěry řádně odůvodnil, včetně toho, proč určité práce nepovažoval za stavební činnosti tvořící stavbu dopravní infrastruktury nebo proč konkrétní místo plnění nebylo možné považovat za intravilán či veřejné prostranství. Tím vytvořil dostatečný logický rámec, jenž umožňuje přezkoumat jeho postup i závěry.

129.  Rovněž námitky vztahující se k posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele byly vypořádány přezkoumatelným způsobem. Zadavatel se zabýval charakterem předložené reference a na základě příslušných právních předpisů vysvětlil, proč stavbu terminálu hromadné dopravy považuje za stavbu dopravní infrastruktury, přičemž odkázal na široké zákonné vymezení a odborné zdroje. Takové odůvodnění nelze považovat za nedostatečné či nepřezkoumatelné, naopak prokazuje, že zadavatel své rozhodnutí opřel o právní analýzu, a nikoliv o pouhé konstatování.

130. Námitky směřující proti uznání zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele zadavatel rovněž vypořádal, když vysvětlil svůj výklad pojmu „intravilán“, který užívá ve smyslu zastavěného či funkčně provázaného území obce. Tento výklad zdůvodnil specifiky veřejné zakázky a zdůraznil, že všechny referenční stavby vybraného dodavatele podle něj tomuto požadavku odpovídají. I když se navrhovatel s tímto výkladem neztotožňuje, z rozhodnutí zadavatele jasně vyplývá, že výklad nebyl svévolný, ale byl založen na úvaze, kterou zadavatel v rozhodnutí transparentně a srozumitelně popsal.

131.   Pokud jde o námitky proti nastavení hodnoticích kritérií, zadavatel je označil za opožděné, avšak zároveň je věcně vypořádal. Zadavatel upozornil na to, že volba kritérií hodnocení je právem zadavatele, a odkázal na příslušný právní rámec i rozhodovací praxi Úřadu, podle níž do výběru kritérií nelze zasahovat, pokud jsou stanoveny v souladu se zákonem. Zadavatel tak nejen konstatoval opožděnost námitek, ale rovněž navrhovateli sdělil, proč by tvrzené skutečnosti neobstály ani po věcné stránce.

132.  Zadavatel rovněž věnoval dostatečnou pozornost námitkám týkajícím se údajného střetu zájmů člena hodnoticí komise, přičemž uvedl, že od všech členů komise získal čestná prohlášení, provedl relevantní lustrace a neshledal žádné vazby, které by mohly narušit jejich nestrannost. Dále zadavatel poukázal na to, že navrhovatelem uváděné příklady spolupráce nejsou relevantní a nijak nedokládají existenci osobního či majetkového propojení.

133.  Úřad tedy na základě výše uvedeného seznal, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách komplexně věnoval námitkám navrhovatele směřujícím proti výběru dodavatele, když s odkazem na zadávací dokumentaci a svůj postup v rámci zadávacího řízení uvedl v rozhodnutí o námitkách ucelený argumentační rámec, kterým reagoval na argumentaci navrhovatele obsaženou v námitkách, když podrobně a srozumitelně vyjádřil a odůvodnil svůj postoj vůči tvrzením navrhovatele, na základě kterého se následně mohl navrhovatel kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude jeho další postup. Jelikož se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou všech navrhovatelem uváděných námitek, neztotožňuje se Úřad s tvrzením navrhovatele, že námitky nebyly řádně vypořádány. Úvahy zadavatele v rozhodnutí o námitkách, které jej vedly k odmítnutí námitek navrhovatele, jsou dle Úřadu zpětně přezkoumatelné. Na základě uvedeného tak Úřad nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že vypořádání námitek není dostatečné.

134. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že v šetřeném případě došlo ze strany zadavatele k vypořádání námitek v souladu se zákonem, pročež neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

K námitce nesplnění podmínek u hodnocených zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele

135.  Navrhovatel v návrhu mj. namítá nesplnění zadávacích podmínek u hodnocených zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele. Navrhovatel konkrétně namítá, že vybranému dodavateli byly neoprávněně přiděleny body za hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího, přestože některé z předložených referencí zjevně nesplňují požadavky stanovené zadávací dokumentací. Podle zadávací dokumentace musí jít o zkušenosti mj. se stavbami realizovanými v intravilánu. Navrhovatel uvádí, že z mapových podkladů a územních plánů vyplývá, že reference týkající se předložených zkušeností „Průhonický park - Obnova, rozvoj a oživené památky UNESCO“, „Revitalizace parku Budoucnost - část 01 - etapa 2“ a „Státní zámek Náchod – vzorová obnova zámeckého kopce“ se nenacházejí v zastavěném území, a nesplňují tak podmínku realizace stavby v intravilánu. Podle navrhovatele nelze připustit dodatečné nebo účelové vymezení pojmu intravilán ze strany zadavatele, neboť by tím došlo k narušení transparentnosti zadávacího řízení.

136.  Navrhovatel zdůrazňuje, že se jedná o zásadní námitku s přímým dopadem na výsledek zadávacího řízení, protože nesprávné uznání nevyhovujících zkušeností mělo vliv na bodové hodnocení nabídky vybraného dodavatele. Zadavatel se podle navrhovatele namísto věcného posouzení námitky zaměřil na vlastní výklad pojmu „intravilán“. Navrhovatel uzavírá, že uvedené vady mohly podstatně ovlivnit hodnocení nabídek a že vybranému dodavateli neměly být za předmětné reference přiznány žádné body.

137.  V reakci na námitky navrhovatele týkající se nesplnění podmínek u hodnocených zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že při stanovení požadavku na doložení zkušeností se stavbami realizovanými v intravilánu vycházel z povahy předmětné veřejné zakázky. Uvedl, že dopravní stavby jsou často prováděny v extravilánu, tedy na „zelené louce“, kde panují odlišné stavební podmínky než v intravilánu. V tomto případě však měla být stavba realizována uvnitř rozsáhlého areálu kasáren, v jehož blízkosti se nacházejí provozované objekty, budovy muzea, parkovací dům a detašované pracoviště magistrátu, přičemž bylo nutné provádět stavební práce za provozu a v prostředí se složitější sítí inženýrských staveb a možnými archeologickými nálezy. Z těchto důvodů zadavatel považoval za nezbytné, aby dodavatel prokázal zkušenost se stavebními pracemi realizovanými v intravilánu.

138.  Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že pojem intravilán používá v širším smyslu, než jak vyplývá ze stavebního zákona, a to z toho důvodu, že zásadní je pro něj charakter prostředí a přítomnost zástavby, nikoli formální vymezení hranice území. Tento širší výklad podle něj zároveň umožňuje zachování dostatečné úrovně hospodářské soutěže. Na základě toho zadavatel uzavřel, že předložené reference vybraného dodavatele naplňují stanovený požadavek, a proto jim při hodnocení přidělil odpovídající počet bodů.

139.  Úřad po přezkoumání podkladů a vypořádání námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách dospěl k závěru, že zadavatel v zadávací dokumentaci žádným způsobem nevymezil, že bude pojem „intravilán“ vykládat v širším či jiném než legislativně stanoveném významu. Přesto však při posouzení a hodnocení nabídek, zejména při posouzení referenčních zakázek stavbyvedoucího vybraného dodavatele, takový rozšířený výklad použil. Úřad konstatuje, že tento postup zadavatele není v souladu se zásadou transparentnosti, neboť uchazeči nemohli předem zjistit, že zadavatel nebude pracovat s legální definicí pojmu „intravilán“, ale s jeho „širším“ pojetím, které následně zadavatel zohlednil při uznávání referencí vybraného dodavatele.

140. Zákonná definice intravilánu je dlouhodobě ustálená, přičemž vychází z vymezení zastavěného území v územně plánovací dokumentaci. Intravilán je definován ve stavebním zákoně, dle jehož ustanovení § 116 odst. 2 se při vymezení zastavěného území vychází z posledního účinného územního plánu, přičemž nemá-li obec územní plán, je podkladem pro vymezení zastavěného území vymezení pozemků v zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966 vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“).

141.  Obecně samozřejmě platí, že při výkladu pojmů užitých v zadávacích podmínkách je na místě používat spíše rozšiřující výklad, který podporuje hospodářskou soutěž (připouští více nabídek); takovéto výkladové pravidlo však nelze bez dalšího užít v případě, kdy má příslušný termín jasnou legální definici. Na platnost takové legální definice se totiž oprávněně spoléhají i všichni adresáti zadávacích podmínek (dodavatelé); odchýlení se od ní bez toho, aniž by to zadavatel předem jasně deklaroval, je pak pro ně překvapivým, a proto netransparentním jednáním. Pokud tedy měl zadavatel v úmyslu použít pojem „intravilán“ odlišně od jeho legální definice, bylo jeho povinností tuto skutečnost výslovně vymezit v zadávací dokumentaci tak, aby byla pro všechny dodavatele předvídatelná. Jelikož tak neučinil, musí být respektováno zákonné vymezení pojmu „intravilán“, nikoliv následný (z logiky věci překvapivý) výklad zadavatele provedený až v rámci hodnocení nabídek.

142.  Úřad se při věcném posouzení předmětné části návrhu navrhovatele zabýval zejména tím, zda měly referenční zakázky stavbyvedoucího vybraného dodavatele charakter staveb nacházejících se v intravilánu, jak to požadovala zadávací dokumentace. Z územních plánů jednotlivých lokalit, které navrhovatel zadavateli doložil k námitkám, není možné s jistotou dovodit, že by se předmětné referenční stavby vybraného dodavatele nacházely na území intravilánu ve smyslu právních předpisů, tj. navrhovatel zadavatele upozornil na nesrovnalost zkušeností, které byly předmětem hodnocení, a tedy na možné nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, vč. konkrétních důkazů. Zadavatel přesto tyto reference vybranému dodavateli uznal a přidělil za ně body, aniž by měl postaveno najisto, že splňují požadavky zadávací dokumentace. Nejpozději v okamžiku obdržení námitek navrhovatele tak byl zadavatel povinen se zabývat skutečností, zda dotčené zkušenosti stavbyvedoucího uvedené v nabídce vybraného dodavatele, které hodnotil a za které udělil vybranému dodavateli body, v tomto ohledu splňují zadávací podmínky. Zadavatel však námitky odmítl s tím, že odkázal na „rozšiřující výklad“ pojmu „intravilán“. Takový postup je však v rozporu se zákonem, jak již Úřad uvedl výše, neboť zadavatel nebyl oprávněn z žádného „rozšiřujícího výkladu“ sporného pojmu „intravilán“ vycházet. S ohledem na právě uvedené nebylo postaveno najisto, zda hodnocené zkušenosti naplňují požadavky zadavatele, pokud jde o polohu staveb, na nichž byly získány, v intravilánu. Bylo tedy na místě přistoupit ke zrušení výběru dodavatele a provést detailnější ověření předmětných tří zkušeností vybraného dodavatele, v tomto směru doplnit zjištění, a především nový závěr ohledně hodnocení založit na legální definici pojmu „intravilán“. Pokud tak zadavatel neučinil, postupoval v rozporu se zákonem.

K námitce nezákonného hodnocení zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele

143. Navrhovatel v této části návrhu namítá, že zadavatel nezákonně hodnotil zkušenosti stavbyvedoucího, které navrhovatel doložil ve své nabídce. Tvrdí, že zadavatel postupoval nesprávně, když nabídce navrhovatele nepřidělil v rámci hodnocení kvality žádné body. Navrhovatel je přesvědčen, že měl získat body za všechny předložené zkušenosti jeho stavbyvedoucího, a tedy za zkušenosti, které se podle navrhovatele jednoznačně týkají staveb dopravní infrastruktury, jak je požadováno zadávací dokumentací, konkrétně projektů souvisejících se stavbou dálnice D35 v úsecích Sadová – Plotiště a Hořice – Sadová, a dále za zkušenost „Zajištění provozu Slavické obory“. Zadavatel podle navrhovatele tyto zkušenosti odmítl na základě formálního vymezení předmětu veřejné zakázky, resp. s argumentem, že se jedná o zakázky na služby nebo zemní práce, nikoli o stavební práce na dopravní infrastruktuře, ačkoliv navrhovatel tvrdí, že jde o neoddělitelnou součást stavby dálnice nebo souvisejících staveb, které je nutné provést před zahájením samotné stavby. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách používá argumenty, které jsou podle něj účelové a v rozporu s tím, co uvedl v písemné zprávě o hodnocení nabídek, a dále v rozporu s dokumenty, které mu navrhovatel předložil k prokázání svých tvrzení, konkrétně se stanovisky Ředitelství silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury, odborných znalců nebo s obsahem stavebního povolení vztahujícího se k veřejným zakázkám, na nichž měl stavbyvedoucí pracovat.

144. Navrhovatel namítá, že zadavatel pochybil, když neuznal zkušenosti stavbyvedoucího navrhovatele spočívající v provedení zemních prací pro archeologický průzkum jako zkušenosti získané na stavbě dopravní infrastruktury, přestože tyto práce byly prováděny na území budoucí dálnice a jsou podle navrhovatele jednoznačně součástí stavby dopravní infrastruktury, jelikož jejich provedení je nezbytné pro zahájení stavby dálnice samotné. Podle navrhovatele zadavatel nesprávně odděluje jednotlivé činnosti související se stavbou dálnice, ačkoliv z hlediska zákona ani stavebních předpisů není takové rozlišování namístě a zkušenosti ze všech prací, které jsou funkčně spojeny s realizací stavby dopravní infrastruktury, mají být hodnoceny jako relevantní.

145. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel nesprávně hodnotil zkušenosti stavbyvedoucího, když mu nepřidělil body za doložené zkušenosti, a naopak nepřípustně přiznal body vybranému dodavateli v obdobné situaci, čímž měl porušit zásadu rovného zacházení i transparentnosti zadávacího řízení. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel své závěry neopřel o konkrétní důkazy, přehlížel listiny doložené navrhovatelem (např. stavební povolení, stanoviska orgánů státní památkové péče, technické specifikace zakázek či osvědčení objednatelů) a postupoval v rozporu se zadávací dokumentací, která podle navrhovatele nevyžaduje, aby byla zkušenost přímo získána na stavbě veřejné zakázky jako celku, nýbrž aby šlo obecně o zkušenost na stavbě dopravní infrastruktury, přičemž všechny předložené zkušenosti tuto podmínku splňují.

146.  Závěrem navrhovatel uvádí, že kdyby zadavatel správně hodnotil jeho zkušenosti, jeho nabídka by získala vyšší počet bodů a stala by se vítěznou nabídkou.

147.  Úřad se podrobně zabýval námitkami navrhovatele týkajícími se hodnocení odborných zkušeností stavbyvedoucího. Navrhovatel v návrhu mj. argumentuje, že zadavatel nesprávně posoudil charakter předložených referencí „D35 Sadová - Plotiště – zemní práce pro ZAV“, „D35 Hořice - Sadová - záchranný archeologický průzkum“ a „D35 Sadová - Plotiště - záchranný archeologický průzkum“.

148. Úřad konstatuje, že zadavatel při posouzení těchto referencí vycházel primárně z jejich formálního označení jako činností souvisejících se záchranným archeologickým výzkumem, a nikoliv z jejich skutečného obsahu. Na tomto základě pak dovodil, že se nemůže jednat o zkušenosti získané na stavbě dopravní infrastruktury. K tomuto Úřad, vázán závazným názorem obsaženým v druhostupňovém rozhodnutí, uvádí, že takový přístup je nepřiměřeně restriktivní, formalistický a neodpovídá smyslu i textu zadávací dokumentace, která nestanoví požadavek na specifickou právní či věcnou kvalifikaci činnosti, nýbrž na její věcnou souvislost se stavbou dopravní infrastruktury. Současně Úřad zdůrazňuje v kontextu připomínek vznesených zadavatelem ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, že s ohledem na zásadu transparentnosti je pro přezkum postupu zadavatele rozhodující výlučně odůvodnění uvedené ve zprávě o hodnocení nabídek; v té zadavatel jako důvod neuznání předmětných referencí uvedl pouze skutečnost, že se nejedná o zkušenosti získané na stavbě dopravní infrastruktury, aniž by formuloval jakékoli další výhrady k jejich obsahu či prokázání.

149.  Ze zadávací dokumentace vyplývá, že předmětem hodnocení je zkušenost stavbyvedoucího získaná „na stavbě dopravní infrastruktury“, nikoliv nutně zkušenost s realizací celé stavby jako funkčního celku. Tento požadavek tedy připouští i uznání dílčích stavebních činností realizovaných v rámci takové stavby.

150. Úřad má za to, že při posouzení charakteru předmětných referencí je rozhodující skutečný obsah vykonávaných činností, nikoliv jejich formální zařazení či smluvní označení. V daném případě nelze přehlédnout, že činnosti označené jako záchranný archeologický průzkum zahrnovaly rovněž zemní, skrývkové a přípravné práce, které mají povahu stavebních prací. Tyto práce byly realizovány v prostoru budoucí dálnice D35 a bezprostředně směřovaly k její následné realizaci, přičemž tvoří nezbytný předstupeň vlastní výstavby dopravní infrastruktury.

151.   Za těchto okolností dospěl Úřad k závěru, že zkušenosti stavbyvedoucího předložené navrhovatelem v nabídce představují zkušenosti získané na stavbě dopravní infrastruktury ve smyslu zadávací dokumentace, a splňují tak požadavky zadavatele na hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího. Zadavatel proto pochybil, pokud tyto zkušenosti neuznal z důvodu, že nejde o zkušenosti získané na stavbě dopravní infrastruktury, a nepřidělil za ně navrhovateli body. Jakékoli další případné důvody pro neuznání těchto referencí nad rámec zprávy o hodnocení nabídek by přitom nejsou v tomto správním řízení relevantní. Předmětem přezkumu mohou být s ohledem na zásadu transparentnosti právě jen ty důvody, které zadavatel uvedl ve zprávě o hodnocení nabídek, neboť právě jen proti těmto důvodům se mohl navrhovatel relevantním způsobem bránit.

152.  Úřad následně přistoupil k posouzení, zda toto pochybení zadavatele mohlo mít vliv na výběr dodavatele, neboť případné uznání předmětných zkušeností by vedlo ke zvýšení bodového hodnocení nabídky navrhovatele a mohlo změnit pořadí nabídek (viz následující tabulka 2) oproti původnímu hodnocení nabídek (viz následující tabulka 1).

Číslo nabídky	Název dodavatele	Nabídková cena – 60 %		Zkušenosti člena realizačního týmu – Autorizovaný inženýr pro obor městské inženýrství nebo autorizovaný architekt			Celkový počet bodů
		Cena v Kč bez DPH	60 %	Členové týmu	Body	40 %
1	AQUASYS spol. s r.o.	138 978 000,00 Kč	39,78	[JMÉNO, PŘÍJMENÍ]	0	0,00	39,78
2	SMHK VRBENKY – SMOLA & STAKO	92 147 407,56 Kč	60,00	[JMÉNO, PŘÍJMENÍ]	0	0,00	60,00
3	Společnost GL BAK Gayer	138 100 000,00 Kč	40,04	[JMÉNO, PŘÍJMENÍ]	5	40,00	80,04

Název dodavatele	SMHK VRBENKY – SMOLA & STAKO	Společnost GL BAK Gayer	AQUASYS spol. s r.o.
Nabídková cena s váhou 60 %	60,00	40,04	39,78
Body za zkušenosti člena realizačního týmu	3	2[3]	0
Nejvyšší hodnota v nabídkách (počet bodů za zkušenost člena realizačního týmu)	3
Výpočet[4]	100 x 3/3 x 40% = 40[5] 100 x 2/3 x 40% = 26,67
Zkušenosti člena realizačního týmu s váhou 40 %	40,00	26,67	0,00
Celkem	100	66,71	39,78

Pokud by zadavatel uznal tři referenční zkušenosti navrhovatele a vybranému dodavateli uznal pouze 2 referenční zkušenosti namísto všech 5, stal by se navrhovatel dodavatelem s nejvyšším počtem uznatelných zkušeností, a tedy by nejvyšší hodnota v nabídkách v rámci daného kritéria činila 3. Navrhovatel by tak obdržel plných 40 bodů, zatímco vybraný dodavatel by obdržel 26,67 bodu. Celkové bodové hodnocení nabídky navrhovatele by tak dosáhlo 100 bodů oproti 66,71 bodu vybraného dodavatele.

153.  Úřad proto uzavírá, že pochybení zadavatele spočívající v nesprávném posouzení referencí navrhovatele by mohlo mít zjevný a zásadní vliv na výběr dodavatele. Uvedená pochybení mohla vést ke změně pořadí nabídek, a tudíž naplňují podmínku vlivu na výběr dodavatele ve smyslu zákona. Návrh je proto v této části důvodný.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – k uložení nápravného opatření

154. Úřad s odkazem na § 263 odst. 2 zákona konstatuje, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.

155.  Vycházeje z výše uvedených závěrů Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky, a to způsobem, který je popsán ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Úřad má rovněž za to, že uvedený postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť není vyloučeno, že zadavatel v důsledku nesprávného posouzení referenčních zkušeností navrhovatele (v kontextu důvodů, které zadavatel uvedl ve zprávě o hodnocení) nepřiznal navrhovateli body za tři významné služby, a současně přiznal neoprávněně body vybranému dodavateli za tři referenční služby spočívající v realizaci stavebních prací v intravilánu, aniž by bylo postaveno najisto, že tyto referenční zakázky splňují požadavek na realizaci staveb v intravilánu ve smyslu zadávací dokumentace. Úřad shledává, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, jak již dovodil výše.

156.  Pokud jde o třetí podmínku, Úřad uvádí, že zadavatel dosud neuzavřel smlouvu na veřejnou zakázku. Jsou tak naplněny všechny zákonné podmínky k tomu, aby Úřad uložil nápravné opatření ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

157.  Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu při respektování základních zásad procesu zadávání, tj. zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Úřad tedy musí vždy volit takové nápravné opatření, které zajistí nápravu nezákonného postupu zadavatele a které nesmí vést ke zmaření účelu správního řízení, jímž je ochrana dodavatele před nezákonným postupem zadavatele.

158.  Vzhledem k tomu, že se zadavatel dopustil svého pochybení v průběhu zadávacího řízení a tento postup mohl mít vliv na výběr dodavatele, přičemž nedošlo k uzavření smlouvy, zrušil Úřad úkon zadavatele spočívající v oznámení o výběru dodavatele v předmětném zadávacím řízení, jehož součástí byla písemná zpráva o hodnocení a výsledek posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, doručeném účastníkům zadávacího řízení a dále úkony související, které zadavatel učinil v zadávacím řízení. Dále bude na zadavateli, aby v zadávacím řízení pokračoval v souladu s pravidly stanovenými zákonem, opětovně posoudil reference stavbyvedoucích obsažené v nabídkách účastníků řízení pro účely hodnocení, aby v návaznosti na toto posouzení provedl nové hodnocení nabídek, znovu rozhodl o výběru dodavatele a vyhotovil a účastníkům zadávacího řízení doručil nové oznámení o tomto výběru.

159.  S ohledem na výše uvedené skutečnosti rozhodl Úřad o uložení nápravného opatření tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – k uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení

160.  Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.

161.   Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.

162.  Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele a souvisejících úkonů, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení správního řízení uzavřít v daném zadávacím řízení smlouvu.

K výroku IV. tohoto rozhodnutí – k uložení úhrady nákladů řízení

163.  Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

164.  Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení oznámení o výběru dodavatele a souvisejících úkonů, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.

165.  Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19‑24825621/0710, variabilní symbol 2025000910.

K výroku V. tohoto rozhodnutí

K námitce nezákonného hodnocení zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele – k referenci „Zajištění provozu Slavické obory“

166.  Co se týče reference označené jako „Zajištění provozu Slavické obory“, Úřad uvádí, že zadavatel při hodnocení předložené referenční zkušenosti člena realizačního týmu navrhovatele vycházel z toho, že z nabídky navrhovatele nevyplývaly žádné bližší informace, které by mu umožnily určit, zda se jedná o doložení zkušenosti člena realizačního týmu ve vztahu k požadavku na doložení referenční stavby dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH či o doložení zkušenosti člena týmu ve vztahu k požadavku na doložení stavby spočívající v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 10 mil. Kč bez DPH. Samotný název referenční zakázky není způsobilý s jistotou prokázat, zda šlo o rekonstrukci veřejného prostranství, nebo o stavbu dopravní infrastruktury, tedy o jeden z typů požadovaných referenčních zkušeností odpovídající požadavkům zadávací dokumentace, resp. pro žádný z těchto dvou typů referencí vůbec nesvědčil. Jelikož navrhovatel neuvedl nic dalšího, zadavatel se neměl o co opřít a nebylo možné učinit závěr o splnění podmínek stanovených v zadávací dokumentaci pouze z názvu předložené reference. V takové situaci, kdy dodavatel předkládá referenci (pro účely hodnocení), z níž není zcela zřejmé, že splňuje zadávací podmínky, považuje Úřad za vhodné, aby, s ohledem na zásadu přiměřenosti, bylo na odpovědnosti dodavatele, který ručí za správnost a úplnost své nabídky, aby uvedl podstatné parametry hodnocené zkušenosti již ve své nabídce, aby předešel pochybám, které zcela jistě musely v daném případě vyvstat, a nespoléhal se na uznání takové reference bez dalšího, příp. na postup dle § 46, v rámci něhož by teprve předložil podrobnosti, které by svědčily pro uznání reference (navrhovatel zadavateli argumentoval důvody pro uznání reference v rámci námitek, přičemž doložil řadu dokumentů, které mohl učinit již součástí nabídky). Obdobné závěry pak lze vyčíst z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30313/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0289/2022/VZ, ze dne 1. 9. 2022, z něho vyplývá, že vágnost informací v nabídce se musí promítnout do postupu zadavatele, tj. nemůže vést k akceptaci takových částí nabídky.

167.  Úřad sděluje, že zadavatel není povinen vyzývat účastníky k objasnění či doplnění údajů obsažených v nabídce podle § 46 zákona. Toto ustanovení nezakládá zadavateli povinnost, nýbrž pouze možnost vyžádat si vysvětlení nabídky.  Pouze v případě, kdy se v nabídce dodavatele vyskytne taková chyba, která má charakter zjevné a jednoduše vysvětlitelné nejasnosti nebo administrativního pochybení, které lze jednoduše vysvětlit, měl by zadavatel postup dle § 46 zákona využít. V případě posuzované reference se však nejednalo o formální či snadno odstranitelný nedostatek, ale o úplnou absenci informací o charakteru stavby a o splnění podmínek stanovených v zadávací dokumentaci. Za takové situace nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby aktivně dohledával nebo zjišťoval doplňující informace, které navrhovatel neuvedl, ani aby prostřednictvím § 46 zákona napravoval nedostatky nabídky. Zadavatel v tomto případě nemohl referenci uznat bez jakýchkoli doplňujících podkladů.

168.  Zadavatel navíc konstatoval, že předložená reference nesplnila jeden ze zásadních předpokladů, který se vztahoval na oba typy přípustných referencí – požadavek, aby byla realizována v intravilánu obce. Z dokumentů, které měl zadavatel k dispozici, zejména z územního plánu, vyplynulo, že převážná část lokality Slavické obory, k níž se reference vztahovala, se nachází mimo intravilán. Závěr o nesplnění této podmínky tedy měl zadavatel opřen o objektivně zjistitelné skutkové okolnosti. Pokud není splněn základní požadavek realizace v intravilánu, nemůže být taková zkušenost v rámci hodnocení zohledněna, a to bez ohledu na další tvrzené či domnělé aspekty jejího předmětu. Z tohoto důvodu již nebylo zapotřebí zabývat se dalšími námitkami navrhovatele vztahujícími se k charakteru či rozsahu této zkušenosti, neboť nesplnění jediné obligatorní podmínky samo o sobě vede k vyloučení reference z hodnocení.

169.  Úřad proto odhlédl od dalších skutečností, které navrhovatel o této referenční zkušenosti uváděl, neboť ty již nebyly způsobilé zvrátit závěr o nesplnění podmínky, aby byla reference realizována v intravilánu obce. Nesplnění této podmínky, formulované jednoznačně v zadávací dokumentaci, totiž jednoznačně vylučuje možnost získat za takovou referenci jakýkoli bodový přínos.

170.  S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když předloženou referenci neuznal. Postup zadavatele byl plně legitimní, vycházel z informací, které mu byly v nabídce předloženy, a zároveň respektoval zásadu rovného zacházení, protože zadavatel nemůže nahrazovat aktivitu navrhovatele tam, kde tento nesplnil povinnost předložit dostatečné podklady k prokázání splnění požadovaných parametrů reference.

K námitce netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek

171.   Úřad se dále zabýval tvrzením navrhovatele, podle něhož měl zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek uvést jiné důvody pro neuznání předložené referenční zkušenosti, než následně uvedl v rozhodnutí o námitkách.

172.  Z písemné zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel neuznal zkušenost člena realizačního týmu navrhovatele s názvem „D35 Sadová - Plotiště - zemní práce pro ZAV“ z toho důvodu, že se podle jeho názoru nejednalo o stavbu dálnice, ale pouze o zemní práce. Takto uvedený důvod je srozumitelný a dostatečně vymezoval, proč zadavatel nepřidělil příslušné body. V rozhodnutí o námitkách zadavatel poté tuto úvodní úvahu dále rozvedl, a to v reakci na konkrétní argumentaci navrhovatele. Zadavatel podrobněji vysvětlil, že z předložených údajů podle jeho názoru nevyplývá, že by šlo o stavební činnost odpovídající výstavbě dopravní infrastruktury, a že se jednalo pouze o zemní práce či jiné přípravné činnosti, které mají být provedeny před samotnou stavbou dálnice. Toto rozvedení původní argumentace nepředstavuje změnu důvodu, nýbrž detailnější odůvodnění původního závěru.

173.  Úřad dále konstatuje, že zmiňování pojmu „dopravní infrastruktura“ v rozhodnutí o námitkách nepředstavuje zavedení jakéhokoli nového či odlišného důvodu pro neuznání hodnocené zkušenosti oproti pojmu „stavba dálnice“, který byl užit v písemné zprávě o hodnocení nabídek. Skutečnost, že zadavatel při odůvodnění v rozhodnutí o námitkách použil obecnější pojem, který logicky zahrnuje pojem uvedený v písemné zprávě o hodnocení, neznamená, že by uvedl nový důvod; jde pouze o upřesnění významu téhož hodnoticího závěru.

174.  Z porovnání písemné zprávy o hodnocení nabídek a rozhodnutí o námitkách tak nevyplývá, že by zadavatel původní důvody nahrazoval důvody novými, ani že by měnil svůj hodnoticí závěr. Rozhodnutí o námitkách obsahuje pouze rozvedení původně uvedeného důvodu tak, aby reagovalo na argumentaci navrhovatele a podrobněji vysvětlilo úvahy zadavatele. Úřad proto uzavírá, že k porušení zákona tím, že by zadavatel měnil důvody svého hodnocení, nedošlo.

K námitce neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem

175.  Navrhovatel dále namítá, že vybraný dodavatel nesplnil zadavatelem stanovené požadavky na technickou kvalifikaci, a proto měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Podle navrhovatele dodavatel neprokázal splnění významné stavební práce požadované zadávací dokumentací, protože jako referenci předložil mj. stavbu „Terminál hromadné dopravy Nová Paka“. Tato stavba však podle navrhovatele nesplňuje definici stavby dopravní infrastruktury, neboť se jedná o budovu terminálu a přilehlé plochy, nikoliv o pozemní komunikace, které jediné lze dle navrhovatele považovat za stavbu dopravní infrastruktury dle příslušných právních předpisů. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že finanční plnění této stavby nedosahuje minimální hranice 25 milionů Kč bez DPH, jelikož za stavební práce dopravní infrastruktury lze považovat jen položky vztahující se k přilehlým komunikacím, jejichž souhrnná hodnota je dle navrhovatele nižší než požadovaný limit (měla činit finanční částku max. 24,7 mil. Kč bez DPH). Navrhovatel dále uvádí, že zadavatelem zmíněné srovnání s parkovacím domem v Pardubicích z jiného zadávacího řízení není relevantní, protože jde o odlišný typ stavby.

176.  Podle navrhovatele zadavatel nesprávně posoudil referenci vybraného dodavatele a nezohlednil, že autobusový terminál není stavbou dopravní infrastruktury ani podle zákonných definic, ani podle charakteru stavebních prací, k nimž bylo vydáno stavební povolení. Navrhovatel dokládá, že stavební povolení pro tuto stavbu vydal specializovaný silniční stavební úřad pouze ve vztahu k přilehlým komunikacím, nikoliv k budově jako takové. Z toho navrhovatel usuzuje, že stavba nemůže být použita jako kvalifikační reference v požadovaném rozsahu. Navrhovatel proto uzavírá, že vybraný dodavatel neprokázal splnění kvalifikace, a hodnotil-li zadavatel jeho nabídku a následně jej vybral, je tento výběr nezákonný.

177.  Úřad se zabýval výše uvedenou námitkou navrhovatele, přičemž konstatuje, že podle § 10 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, se za stavbu dopravní infrastruktury považují „stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení“. Terminál autobusové dopravy je infrastrukturním objektem, který funkčně i stavebně tvoří součást systému veřejné hromadné dopravy, a to zejména proto, že slouží jako uzlový dopravní prvek veřejné linkové dopravy, umožňující její provoz, organizaci a bezpečné odbavování cestujících. Takový objekt není oddělitelný od ostatních staveb dopravní infrastruktury, neboť bez něj nemůže být zajištěn funkční provoz autobusové dopravy jakožto druhu dopravy, na který dopadá stavební zákon.

178.  Úřad zdůrazňuje, že výklad navrhovatele, podle něhož stavbou dopravní infrastruktury mohou být pouze samotné pozemní komunikace, neodpovídá gramatickému ani systematickému výkladu stavebního zákona. Zákon výslovně počítá s tím, že dopravní infrastrukturu tvoří nejen samotná komunikace, ale i stavby s ní související. Terminál hromadné dopravy takovou stavbou nepochybně je, jelikož jeho existence je přímo vázána na provoz autobusové dopravy a svou funkcí slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti území. V praxi je autobusový terminál standardně posuzován jako stavba dopravní infrastruktury, přičemž stavební řízení pro takové stavby spadá do působnosti silničního správního úřadu, což odpovídá i obsahu navrhovatelem doloženého stavebního povolení.

179.  Pokud navrhovatel argumentuje tím, že budova terminálu sama o sobě není stavbou dopravní infrastruktury, Úřad k tomu uvádí, že zákon nevyžaduje, aby se jednalo o komunikaci v užším slova smyslu. Rozhodující je, zda jde o stavbu související, funkčně podřízenou či jinak nezbytnou pro fungování dopravního systému. Autobusový terminál tyto znaky splňuje, neboť bez něj nelze zajišťovat provoz veřejné autobusové dopravy, která je nedílnou součástí dopravní infrastruktury.

180. Úřad proto neshledal důvod zpochybňovat závěr zadavatele, že předložená reference představuje významnou stavební práci ve smyslu zadávací dokumentace. Námitka navrhovatele, že uvedená stavba není stavbou dopravní infrastruktury, nemá oporu v zákonném vymezení ani ve stavebně-technické povaze terminálu. Jelikož stavba „Terminál hromadné dopravy Nová Paka“ splňuje charakter stavby dopravní infrastruktury podle § 10 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, vybraný dodavatel tím prokázal splnění požadované kvalifikace.

181.  Úřad tak uzavírá, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když předloženou referenci vybraného dodavatele akceptoval, a návrh navrhovatele je proto v této části nedůvodný.

K námitce střetu zájmů člena hodnoticí komise

182.  V neposlední řadě navrhovatel v návrhu namítá, že člen hodnoticí komise Ing. L. Ř. je ve střetu zájmů, a proto měl být z hodnocení nabídek vyloučen. Podle navrhovatele je Ing. L. Ř. jednatelem a jediným společníkem společnosti [NÁZEV OBCHODNÍ FIRMY], která vykonává autorský dozor na projektech, jež realizuje vybraný dodavatel. Navrhovatel uvádí, že mezi Ing. L. Ř. a vybraným dodavatelem existuje dlouhodobá spolupráce na různých projektech v oboru krajinných úprav a veřejných prostranství, a z toho má plynout zjevný osobní a profesní zájem na tom, aby byl vybraný dodavatel úspěšný i v tomto zadávacím řízení.

183.  Navrhovatel tvrdí, že tato spolupráce zakládá ekonomický prospěch pro Ing. L. Ř., a proto není možné, aby byl nestranným členem hodnoticí komise. Poukazuje na konkrétní projekty („Revitalizace Lobkovicko-Jiřické tůně“ a „Revitalizace Kozelské tůně“), kde společnost [NÁZEV OBCHODNÍ FIRMY] vykonávala autorský dozor a kde byl dodavatelem vybraný dodavatel. Podle navrhovatele je tak zřejmé, že Ing. L. Ř. je ve střetu zájmů minimálně v oblasti, v níž se dotčené veřejné zakázky realizují. Navrhovatel dále namítá, že ani skutečnost, že komise má více členů, neodstraňuje povinnost řešit střet zájmů, byť u jediného jejího člena, a tvrdí, že zadavatel nezajistil přijetí opatření k jeho vyloučení.

184. Z těchto důvodů navrhovatel uzavírá, že zadávací řízení je zatíženo nezákonností, jelikož Ing. L. Ř. měl být z rozhodování komise vyloučen podle § 44 odst. 1 zákona.

185.  Úřad se touto námitkou zabýval a konstatuje, že předložené skutečnosti střet zájmů člena komise Ing. L. Ř. neprokazují. Navrhovatel dovozuje existenci střetu zájmů z toho, že Ing. L. Ř. je jednatelem společnosti [NÁZEV OBCHODNÍ FIRMY], která na jiných stavebních projektech vykonávala funkci autorského či stavebního dozoru, přičemž na těchto projektech měl být dodavatelem vybraný dodavatel. Z takového vztahu však nelze střet zájmů dovozovat.

186.  Úřad zdůrazňuje, že výkon autorského nebo stavebního dozoru nepředstavuje činnost pro dodavatele, ale jde o činnost vykonávanou výlučně v zájmu a pro potřeby objednatele stavby. Úkolem dozoru je kontrolovat, zda dodavatel plní své závazky řádně a v souladu se smluvní dokumentací, a chránit zájmy investora. Z tvrzení navrhovatele tak nevyplývá, že by Ing. L. Ř. vykonával nějakou obchodní, smluvní či závislou činnost pro vybraného dodavatele. Z povahy funkce dozoru neplyne žádný ekonomický, osobní nebo jiný zájem na tom, aby tento dodavatel uspěl v jiných veřejných zakázkách. Naopak je v roli osoby, která vůči dodavateli vystupuje kontrolně a vyžaduje plnění jeho povinností, což není situace, jež by mohla reálně založit podjatost či ovlivnit nestrannost při výkonu funkce člena hodnoticí komise.

187.  Navrhovatel dále neuvedl žádné skutečnosti, jež by svědčily o majetkovém propojení, osobních vazbách, či jiné podobné okolnosti mezi Ing. L. Ř. a uvedeným vybraným dodavatelem. Úřad neshledal, že by Ing. L. Ř. měl jakýkoli prospěch či zájem na tom, aby určitý dodavatel byl vybrán v nyní posuzované veřejné zakázce. Hypotetické úvahy o možné ekonomické výhodě či o budoucí spolupráci nejsou samy o sobě způsobilé založit závěr o existenci střetu zájmů podle § 44 zákona, který vyžaduje reálné, nikoliv pouze domnělé riziko ovlivnění nestrannosti.

188.  Úřad proto konstatuje, že skutečnost, že Ing. L. Ř. vykonával na odlišných zakázkách funkci dozoru investora, nepředstavuje důvod pro jeho vyloučení z hodnoticí komise. Nejedná se o situaci, která by zakládala osobní či majetkový zájem na výsledku zadávacího řízení, a tudíž ani o střet zájmů ve smyslu zákona. Zadavatel tedy nepochybil, pokud Ing. L. Ř. z činnosti hodnoticí komise nevyloučil. Návrh navrhovatele je proto i v této části nedůvodný.

189.  S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu ve vztahu k uvedeným námitkám, jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozhodnutí, neboť v tomto rozsahu nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o porušení zákona ze strany zadavatele.

POUČENÍ

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno.  Včas podaný rozklad proti výroku I., II., IV. a V. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1.      statutární město Hradec Králové, Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové

2.     Mgr. Filip Karpíšek, advokát, Nemocniční 321, 471 54 Cvikov

3.     Gardenline s.r.o., Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] V důsledku potvrzovacího výroku druhostupňového rozhodnutí nabyl výrok I původního rozhodnutí, kterým bylo ve vztahu k dotčené námitce správní řízení zastaveno, právní moci.

[2] Vyjma dílčí části podaných námitek obsahující argumentaci směřující proti zadávacím podmínkám (vahám kritérií hodnocení), která byla opožděná. 

[3] Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že v rámci porovnání obsaženého v příslušných tabulkách vychází z varianty hodnocení, v níž je reflektováno pochybení zadavatele spočívající v nesprávném bodovém ohodnocení referenčních zakázek stavbyvedoucího vybraného dodavatele. Konkrétně Úřad pracuje s hypotézou, že vybranému dodavateli bylo za toto hodnoticí kritérium přiděleno o 3 body méně (tj. 2 body namísto původních 5 bodů), jak je podrobně rozvedeno v bodech 135 až 142 odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[4] Vzorec pro výpočet bodové hodnoty dle zadávací dokumentace je následující:

„Bodová hodnota = 100 *Počet zkušeností z hodnocené nabídky (v rozmezí od 1 do 5)/Hodnota nejvhodnější nabídky * váha kritéria. Maximální počet zkušeností pro hodnocení je 5.

Pro dílčí kritérium počet předložených zkušeností u člena realizačního týmu bude jako hodnota nejvhodnější nabídky použita hodnota s nejvyšším počtem bodů za předložené významné stavební práce. (...)“

[5] S ohledem na nulovou hodnotu u třetího dodavatele předkládá Úřad výpočet pouze pro vybraného dodavatele a navrhovatele – pozn. Úřadu