číslo jednací: 06585/2026/500
spisová značka: S0910/2025/VZ

Instance	I.
Věc	Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství
Účastníci	statutární město Hradec Králové SMOLA HK a.s. S T A K O společnost s ručením omezeným Gardenline s.r.o. BAK stavební společnost, a.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2025
Datum nabytí právní moci	20. 4. 2026 (výrok I. rozhodnutí)
Související rozhodnutí	06585/2026/500 13876/2026/161
Dokumenty	2025_S0910.pdf 1 MB

Spisová značka: ÚOHS-S0910/2025/VZ

Číslo jednací: ÚOHS-06585/2026/500

Brno 18. 2. 2026

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 24. 11. 2025 na návrh, jehož účastníky jsou

zadavatel – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové,
navrhovatel – společníci společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“

SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové,
S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové,

kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 19. 1. 2026 Mgr. Filipem Karpíškem, advokátem, ev. č. ČAK 09494, IČO 66252920, se sídlem Nemocniční 321, 471 54 Cvikov,

vybraný dodavatel – společníci společnosti dodavatelů „Společnost GL BAK Gayer“

Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, jako vedoucí společník,
BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, Prosek, 190 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 7. 2025 cit. vedoucím společníkem,

kteří dne 18. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Správní řízení vedené ve věci návrhu navrhovatele – společníků společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“, tedy SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové, coby vedoucího společníka, a S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav, se v rozsahu vymezeném částí návrhu, v níž navrhovatel brojí proti nepřiměřenosti poměru vah hodnoticích kritérií, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť návrhu v této části nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – společníků společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“, tedy SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové, coby vedoucího společníka, a S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti – na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav, se s výjimkou části, ve vztahu ke které bylo správní řízení zastaveno dle výroku I. tohoto rozhodnutí, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – statutární město Hradec Králové, IČO 00268810, se sídlem Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 19. 5. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Areál Vrbenského a Gayerových kasáren – revitalizace veřejného prostranství“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Z čl. 2. „Předmět plnění veřejné zakázky a předpokládaná hodnota“ odst. 2.1. dokumentu »Zadávací podmínky« (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce areálu, která bude spočívat zejména »[v]e výměně inženýrských sítí, v provedení nových zpevněných ploch, míst pro přecházení, sadových úprav, doplnění městského mobiliáře a dalších souvisejících stavebních objektů«.

3. Dle odst. 2.5. téhož článku zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 131 000 000 Kč bez DPH.

4. Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem původně stanovena do dne 23. 6. 2025, přičemž následně byla prodlužována až do dne 22. 7. 2025. Dle Písemné zprávy o hodnocení nabídek ze dne 27. 8. 2025 (dále jen „písemná zpráva o hodnocení nabídek“) zadavatel v předmětném zadávacím řízení obdržel ve stanovené lhůtě celkem 3 nabídky, a to mj. od společnosti dodavatelů „SMHK VRBENKY - SMOLA & STAKO“, kterou tvoří společnost SMOLA HK a.s., IČO 09137912, se sídlem Zeyerova 758/12, 500 02 Hradec Králové, jako vedoucí společník, a S T A K O společnost s ručením omezeným, IČO 42228468, se sídlem Bieblova 782/7, Slezské Předměstí, 500 03 Hradec Králové, kteří dne 8. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti, ve správním řízení zastoupeni na základě plné moci ze dne 19. 1. 2026 Mgr. Filipem Karpíškem, advokátem, ev. č. ČAK 09494, IČO 66252920, se sídlem Nemocniční 321, 471 54 Cvikov (dále jen „navrhovatel“), a od společnosti dodavatelů „Společnost GL BAK Gayer“ tvořené společností Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice, jako vedoucím společníkem a BAK stavební společnost, a.s., IČO 28402758, se sídlem Žitenická 871/1, Prosek, 190 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 21. 7. 2025 cit. vedoucím společníkem, kteří dne 18. 7. 2025 uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti (dále jen „vybraný dodavatel“).

5. Dne 20. 10. 2025 odeslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru dodavatele (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) z téhož dne, v němž uvedl, že na základě hodnocení nabídek rozhodl o výběru vybraného dodavatele. Přílohou předmětného oznámení zadavatel učinil písemnou zprávu o hodnocení nabídek a Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele.

6. Dne 3. 11. 2025 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne směřující proti oznámení o výběru dodavatele (dále jen „námitky“), které dne 13. 11. 2025 zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách z téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 24. 11. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

8. Navrhovatel odeslal Úřadu návrh prostřednictvím datové schránky ve formátu zip dne 24. 11. 2025, přičemž tento byl datovou schránkou Úřadu odmítnut, načež došlo k opětovnému podání návrhu k Úřadu dne 25. 11. 2025. Úřad telefonicky vyzval navrhovatele k prokázání doručení návrhu Úřadu dne 24. 11. 2025, načež obdržel printscreeny doručenek datových zpráv, z nichž je zřejmé, že návrh byl do datové schránky Úřadu skutečně dodán dne 24. 11. 2025. Dle Přílohy č. 3 „Přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky“ bodu III. vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, je přípustným formátem datové zprávy za splnění podmínek uvedených v bodech IV až VI[1] i formát zip. Některé datové schránky (v tomto případě datová schránka Úřadu) mají s přijetím souboru ve formátu zip technické obtíže, nicméně za situace, kdy je formát zip dle citované vyhlášky přípustným formátem souborů zasílaných přes datové schránky, je pouze na majiteli datové schránky, která má technické obtíže s přijímám souborů ve formátu zip, aby tyto technické problémy odstranil, popř. alespoň eliminoval tak, aby to nemělo dopad na ostatní uživatele datových schránek. Úřad má proto za to, že návrh byl podán dne 24. 11. 2025. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 24. 11. 2025.

II. OBSAH NÁVRHU

9. Navrhovatel v návrhu brojí proti vypořádání námitek v rozhodnutí o námitkách a zároveň proti rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

10. Navrhovatel v návrhu namítá, že zadavatel v oznámení o výběru dodavatele neuvedl veškeré důvody, které jej vedly k neuznání předložených zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele (což vedlo k nepřidělení žádných bodů jeho nabídce v rámci hodnocení). Podle navrhovatele zadavatel doplnil skutečné důvody až v rozhodnutí o námitkách, čímž měl porušit zásadu transparentnosti, neboť takový postup navrhovateli znemožnil brojit proti těmto důvodům v námitkách. Navrhovatel uvádí, že všechny čtyři zkušenosti stavbyvedoucího, které předložil pro účely hodnocení, splňují podmínky stanovené zadávací dokumentací, ať už jako zkušenosti na stavbě dopravní infrastruktury, či jako rekonstrukce veřejného prostranství v intravilánu v památkové zóně. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel založil své posouzení dotčených zkušeností na nesprávném či nepřiměřeně restriktivním výkladu pojmů použitých v zadávací dokumentaci, zejména pokud jde o rozsah stavebních prací, které lze považovat za součást stavby dopravní infrastruktury. Podle navrhovatele jsou zemní práce a činnosti související se záchranným archeologickým průzkumem nedílnou součástí stavby dálnice, což má vyplývat ze stavebních povolení, stanovisek orgánů památkové péče i z odborného vyjádření, které navrhovatel předložil zadavateli spolu s námitkami. K další z neuznaných referencí, a to k referenci „Zajištění provozu Slavické obory“, navrhovatel uvádí, že tato zkušenost byla předložena jako rekonstrukce veřejného prostranství, nikoli jako stavba dopravní infrastruktury, a že zadavatel nesprávně posoudil otázku intravilánu i veřejné přístupnosti lokality.

11. Dále navrhovatel tvrdí, že vybraný dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace podle čl. 4.1.3 zadávací dokumentace, když doložil jako významnou stavební práci realizaci terminálu hromadné dopravy. Podle navrhovatele se nejedná o stavbu dopravní infrastruktury ve smyslu zadávací dokumentace a část stavby, kterou by bylo možné považovat za dopravní infrastrukturu, nedosahuje požadované hodnoty 25 milionů Kč bez DPH. Navrhovatel uvádí, že tuto skutečnost doložil položkovým rozpočtem i příslušnými stavebními povoleními a že zadavatel jeho argumentaci ve vztahu k této otázce přezkoumatelným způsobem v rozhodnutí o námitkách nevypořádal.

12. Navrhovatel rovněž namítá, že některé zkušenosti stavbyvedoucího vybraného dodavatele nesplňují podmínku realizace v intravilánu, jak je vymezena v zadávací dokumentaci. Navrhovatel argumentuje, že lokality Průhonického parku, parku Budoucnost v Havlíčkově Brodě ani zámeckého kopce v Náchodě nejsou součástí zastavěného území podle územně plánovací dokumentace. Podle navrhovatele zadavatel až v rozhodnutí o námitkách účelově rozšířil výklad pojmu „intravilán“, aniž byl takový výklad ze zadávací dokumentace zřejmý. Navrhovatel má zato, že rozdílný přístup zadavatele k výkladu pojmu intravilán při posuzování jeho zkušeností a zkušeností vybraného dodavatele je v rozporu se zásadou rovného zacházení.

13. Další námitkou navrhovatele je nepřiměřené rozložení vah hodnoticích kritérií. Navrhovatel uvádí, že v daném zadávacím řízení nabídl cenu o třetinu nižší než vybraný dodavatel, avšak i tato výrazně nižší cena nepostačovala k tomu, aby předstihl vybraného dodavatele bez získání alespoň tří bodů za významné zkušenosti stavbyvedoucího. Podle navrhovatele takové nastavení hodnoticích kritérií zjevně neodpovídá zásadě přiměřenosti, neboť rozdíl v počtu doložených zkušeností nemůže racionálně odůvodnit (každá další zkušenost nad rámec dvou zkušeností nemůže přinést přidanou hodnotu) takový rozdíl v nabídkových cenách (tj. výběr „dražší“ nabídky). Navrhovatel je současně přesvědčen, že tato nezákonnost zadávacích podmínek se projevila až ve fázi po podání nabídek při hodnocení.

14. V neposlední řadě navrhovatel tvrdí, že člen hodnoticí komise Ing. [JMÉNO, PŘÍJMENÍ] (dále též jako „Ing. L. Ř.“) je ve střetu zájmů ve smyslu § 44 zákona, neboť je jednatelem společnosti, která podle navrhovatele dlouhodobě spolupracuje s vybraným dodavatelem v oblasti krajinných úprav a autorského dozoru. Navrhovatel uvádí, že tato osoba měla být z účasti na hodnocení vyloučena, a její účast tak podle navrhovatele způsobuje nezákonnost celého hodnotícího procesu.

15. Na základě uvedených tvrzení navrhovatel požaduje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele i rozhodnutí o námitkách a uložil zadavateli provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

16. Úřad obdržel návrh dne 24. 11. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

17. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou

zadavatel,
navrhovatel a
vybraný dodavatel.

18. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 2. 12. 2025.

19. Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 4. 12. 2025 (dále jen „vyjádření k návrhu“) Úřad obdržel téhož dne, přičemž byly zároveň Úřadu poskytnuty přihlašovací údaje do certifikovaného elektronického nástroje Tender arena pro zpřístupnění dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

20. Zadavatel v prvé řadě uvádí, že postupoval v souladu se zákonem i zadávací dokumentací a že veškeré důvody neuznání předložených zkušeností navrhovatele byly zřejmé již z písemné zprávy o hodnocení, kde byly uvedeny v příloze v červeném textu ve sloupci „POZN.“. Zadavatel odmítá tvrzení, že by měnil či doplňoval důvody pro neudělení bodů až v rozhodnutí o námitkách, a vysvětluje, že obsah rozhodnutí o námitkách pouze rozpracovává již uvedené důvody pro neudělení bodů v reakci na jednotlivé argumenty navrhovatele. Dále zadavatel uvádí, že žádná z referencí navrhovatele neodpovídala definici významné stavební práce podle zadávací dokumentace, a to buď proto, že nešlo o stavbu dopravní infrastruktury, nebo nebyla realizována v intravilánu, případně nebyl prokázán její charakter jako rekonstrukce veřejného prostranství. U referencí vztahujících se k dálnici D35 zadavatel opakovaně zdůrazňuje, že šlo pouze o zemní práce nebo služby záchranného archeologického výzkumu, nikoli o stavbu dopravní infrastruktury. Podle jeho názoru tak nešlo o stavební práce ve smyslu požadované kvalifikace ani hodnoceného kritéria. Zadavatel upozorňuje, že tuto skutečnost navrhovateli sděloval již při posuzování kvalifikace a dvakrát navrhovatele vyzval k doložení jiné reference. U zkušenosti týkající se Slavické obory zadavatel trvá na tom, že místo plnění se nachází mimo intravilán obce, což si ověřil přímo u pořizovatele územního plánu. Dále uvádí, že ani charakter plnění neodpovídá rekonstrukci veřejného prostranství, protože část prací byla označena jako údržba či oprava a navrhovatel doložil pouze vlastní interní dokumenty, které zadavatel nepovažuje za dostatečně průkazné.

21. K námitce týkající se technické kvalifikace vybraného dodavatele zadavatel uvádí, že se námitkami navrhovatele řádně zabýval a nevypořádal je pouhým formálním odkazem na právní předpisy. Naopak podrobně vysvětlil, proč je podle relevantní právní úpravy stavba, která je předmětem zadávacího řízení, stavbou dopravní infrastruktury. Zadavatel zdůraznil, že z citovaných právních předpisů jednoznačně vyplývá, že posuzovaná stavba spadá do kategorie dopravní infrastruktury, a jeho výklad byl veden snahou postupovat ve prospěch všech účastníků řízení, včetně navrhovatele. K argumentaci navrhovatele, podle níž stavební povolení nebylo vydáno specializovaným stavebním úřadem, zadavatel uvádí, že typ stavebního úřadu není jediným ani rozhodujícím kritériem pro určení, zda se jedná o stavbu dopravní infrastruktury. Současně poukázal na to, že i stavba, kterou navrhovatel použil k prokázání své kvalifikace, tedy parkovací dům Smilova, byla povolena obecným stavebním úřadem. Tuto skutečnost dokládají navrhovatelem předložené dokumenty, zejména průvodní zpráva a souhrnná technická zpráva, z nichž je patrné, že pouze stavební objekt SO 09 byl řešen speciálním stavebním úřadem, zatímco ostatní objekty, včetně parkovacích domů, byly projednány v režimu obecného stavebního úřadu. Dále zadavatel uvádí, že pokud by akceptoval tuto námitku navrhovatele, musel by na základě totožných kritérií konstatovat nesplnění kvalifikace samotným navrhovatelem. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel se snaží interpretovat text zákona tak, aby jeho výklad podporoval závěr, že terminál hromadné dopravy není stavbou dopravní infrastruktury.

22. Zadavatel rovněž odmítá výtky, že by nesprávně uznal reference vybraného dodavatele. Uvádí, že pojem intravilán vykládal vědomě široce tak, aby byl zajištěn dostatečný prostor hospodářské soutěži a aby nedocházelo k diskriminaci vůči místům, která se fakticky nacházejí uvnitř obce, přestože nejsou v územním plánu formálně vedena jako zastavěné území. Tento výklad podle zadavatele nebyl zpochybněn žádným dodavatelem v průběhu zadávací lhůty.

23. K námitce ohledně nastavení hodnoticích kritérií zadavatel uvádí, že kritéria byla stanovena jednoznačně a v souladu se zákonem a že jde o výhradní právo zadavatele. Podle jeho názoru námitka měla být uplatněna již ve lhůtě pro podání nabídek, protože jde o námitku proti zadávacím podmínkám. Zadavatel zdůrazňuje, že při výběru kritérií byl veden potřebou zajistit kvalitu plnění, které bude realizováno v památkové zóně, což považoval za legitimní důvod pro volbu kritéria a jeho váhy.

24. Ke tvrzenému střetu zájmů člena hodnoticí komise Ing. L. Ř. zadavatel uvádí, že nemá žádné indicie o tom, že by se tato osoba nacházela ve střetu zájmů. Zadavatel si před zahájením hodnocení vyžádal čestná prohlášení všech členů komise, provedl ověření jejich vztahů k dodavatelům a neshledal žádný majetkový, osobní ani jiný vztah, který by mohl ovlivnit nestrannost člena komise. Zadavatel rovněž uvádí, že běžné profesní kontakty nebo skutečnost, že se společnost člena hodnoticí komise podílela na projektech ve stejném oboru, nejsou dle zadavatele samy o sobě důvodem pro závěr o existenci střetu zájmů.

25. Celkově zadavatel konstatuje, že postupoval v souladu se zákonem i zadávací dokumentací, všechny relevantní námitky řádně vypořádal v rozhodnutí o námitkách, při posuzování a hodnocení nabídek postupoval se zachováním zásad rovnosti a transparentnosti a návrh navrhovatele je podle něj nedůvodný, a proto by měl být zamítnut.

Další průběh správního řízení

26. Usnesením ze dne 9. 12. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

27. Rozhodnutím ze dne 7. 1. 2026 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení vedeného správního řízení (dále jako „rozhodnutí ze dne 7. 1. 2026“).

28. Dne 8. 1. 2026 obdržel Úřad od zadavatele přípis s žádostí o poskytnutí dokladů a dokumentů, ze kterých byl Úřadem vyvozen závěr dle bodu 12 rozhodnutí ze dne 7. 1. 2026, tj. že podání navrhovatele splňuje náležitosti přípustných formátů datových zpráv dodávaných do datové schránky tak, jak jsou uvedeny v příloze č. 3 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek.

29. Dne 13. 1. 2026 odeslal Úřad zadavateli sdělení, ve kterém uvedl, že požadované skutečnosti jsou patrné ze správního spisu vedeného pod sp. zn. UOHS-S0910/2025/VZ, přičemž má zadavatel možnost nahlédnout do spisu vzdáleným přístupem prostřednictvím Systému pro vzdálený přístup do správního spisu ÚOHS.

30. Usnesením ze dne 19. 1. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

31. Dne 21. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele z téhož dne, ve kterém zadavatel uvedl, že po nahlédnutí do spisu neshledává potřebu vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

32. Dne 26. 1. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“), a zároveň vyjádření vybraného dodavatele k podkladům pro vydání rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí“).

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

33. Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí na úvod uvádí, že správní spis obsahuje pouze dokumenty, z nichž vycházel již při podání námitek a následného návrhu, tedy jeho vlastní podklady, dokumentaci o zadávacím řízení a vyjádření zadavatele. Podle navrhovatele z těchto podkladů jednoznačně vyplývá důvodnost jeho návrhu, neboť zadavatel nepředložil žádné nové skutečnosti či důkazy, které by jeho argumenty vyvracely.

34. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozporu se zákonem měnil a rozšiřoval odůvodnění svého postupu při neuznání referenčních zakázek stavbyvedoucího navrhovatele. Dle navrhovatele mezi důvody uvedenými v písemné zprávě o hodnocení nabídek a těmi, které zadavatel následně uvedl v rozhodnutí o námitkách, existují zjevné rozdíly, a takový postup je dle navrhovatele nepřípustný. Zadavatel se podle navrhovatele snaží obhájit svůj účelový výklad zadávacích podmínek a nepravdivě tvrdí skutečnosti, které lze na základě správního spisu snadno vyvrátit. Navrhovatel zdůrazňuje, že jím doložené reference splňují požadavky na stavby dopravní infrastruktury, neboť i zemní a přípravné práce jsou neoddělitelnou součástí těchto staveb. Odborná stanoviska, která předložil, podle něj potvrzují, že záchranný archeologický průzkum je integrální a nezbytnou etapou výstavby dálnice, a tedy spadá pod pojem stavby dopravní infrastruktury, jak vyžadují zadávací podmínky.

35. Navrhovatel dále rozporuje závěry zadavatele týkající se reference „Zajištění provozu Slavické obory“, které podle něj neodpovídají skutečnému umístění plnění v intravilánu a nezohledňují předložené důkazy, podle nichž se část Slavické obory v intravilánu nachází. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel nesprávně a účelově mění důvody pro neuznání této reference.

36. Následně se navrhovatel vyjadřuje k neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem, kdy zadavatel na podporu svého postupu argumentuje referenční zakázkou, kterou předložil k prokázání své kvalifikace navrhovatel. Navrhovatel upozorňuje, že předmětem námitek není kvalifikace navrhovatele, ale nesplnění kvalifikace vybraným dodavatelem, které zadavatel podle něj neoprávněně toleroval.

37. K námitce nesplnění podmínek u hodnocených zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele navrhovatel uvádí, že nesouhlasí s výkladem pojmu „intravilán“, který zadavatel podle něj používá zcela účelově a v rozporu s odbornými materiály i zásadou transparentnosti. Tvrdí, že zadavatel „měřil rozdílným metrem“ jeho referencím a referencím vybraného dodavatele a že takový postup odporuje zásadám rovného zacházení a nediskriminace.

38. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel na námitku týkající se nepřiměřenosti poměru vah hodnoticích kritérií nijak věcně nereagoval a ve svém vyjádření neuvedl žádný argument, který by zpochybnil tvrzení navrhovatele. Místo toho dle navrhovatele soustředil svou pozornost na obhajobu nastavených kritérií, přestože tato námitka nebyla pro navrhovatele klíčová a pouze dokreslovala účelovost jeho postupu.

39. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel nevyvrátil jeho námitky týkající se střetu zájmů člena hodnoticí komise Ing. L. Ř., který má podle něj úzké pracovní vazby na vybraného dodavatele. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách podle navrhovatele omezil pouze na formální poukaz na čestné prohlášení, aniž by se s pochybnostmi řádně vypořádal, přestože předložené skutečnosti podle navrhovatele zakládají důvodné pochybnosti o nepodjatosti člena komise.

40. Závěrem navrhovatel konstatuje, že podklady založené ve správním spise podporují jeho návrh a že zadavatel nepřinesl žádné relevantní okolnosti, které by jeho argumenty zpochybnily. Navrhuje proto, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru dodavatele i rozhodnutí o námitkách a zadavateli uložil provést nové posouzení a hodnocení nabídek.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

41. Vybraný dodavatel ve svém vyjádření uvádí, že navrhovatel zjevně porozuměl důvodům, pro které jeho nabídka nebyla v hodnoticím kritériu „Počet významných služeb“ ohodnocena, což dokládá rozsah jeho námitek i množství příloh.

42. Podstatou sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem dle vybraného dodavatele je otázka, zda čtyři referenční zkušenosti stavbyvedoucího předložené navrhovatelem pro účely hodnocení splňují požadavky stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatel požadoval doložení zkušeností člena realizačního týmu se stavbami dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním alespoň 25 milionů Kč, nebo se stavbami spočívajícími v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu v hodnotě alespoň 10 milionů Kč, přičemž práce měly být realizovány v památkové zóně. Vybraný dodavatel uvádí, že z územních plánů, které jsou součástí správního spisu, vyplývá, že veškerá plnění předložená navrhovatelem v rámci nabídky byla realizována mimo intravilán, a není doloženo, že by jejich případná část splňovala požadované finanční limity či probíhala v památkové zóně. Navrhovatel podle něj neprokázal splnění těchto podmínek ani v nabídce, ani při jejím objasnění, a zadavatelem proto dle vybraného dodavatele nebyla předložená plnění navrhovatele oprávněně akceptována.

43. Dále vybraný dodavatel argumentuje tím, že tři předložené reference navrhovatele se týkají záchranných archeologických průzkumů, které nejsou stavební činností, ale činností vědeckou a dokumentační. Tyto práce dle vybraného dodavatele probíhají před samotnou stavbou a nelze je považovat za stavební dílo ve smyslu zadávacích podmínek. Funkce stavbyvedoucího se u těchto činností ani neustanovuje. Podle vybraného dodavatele není jasné, v jakém postavení se Ing. [PŘÍJMENÍ] záchranných archeologických průzkumů účastnil. Navíc z podkladů obsažených ve správním spise dle vybraného dodavatele nevyplývá, že by se jednalo o tři samostatné závazkové vztahy.

44. U poslední reference týkající se Slavické obory vybraný dodavatel uvádí, že z potvrzení objednatele neplyne naplnění podmínek referenčního plnění kvalitativního hodnoticího kritéria. Dle vybraného dodavatele plnění nespočívalo v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu, ale v zemědělské činnosti, zejména v údržbě travnatých ploch, a navíc vycházelo ze dvou samostatných smluv, čímž dochází k nepřípustnému sčítání dílčích plnění. Dle vybraného dodavatele se nejedná o stavební činnost, ale o běžnou správu pozemků, u níž není třeba pozice stavbyvedoucího. Podle vybraného dodavatele tak reference nenaplňuje ani jeden požadavek hodnoticího kritéria.

45. Vybraný dodavatel uzavírá, že zadavatel postupoval správně, když žádné z předložených referenčních plnění neakceptoval a nepřidělil za ně body, neboť navrhovatel neprokázal splnění požadavků stanovených zadávací dokumentací.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

46. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech relevantních podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a dalších obdržených dokumentů, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí, k čemuž Úřad uvádí následující.

Relevantní ustanovení zákona

47. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

48. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

49. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení, pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pravidla pro hodnocení nabídek a další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

50. Podle § 28 odst. 1 písm. b) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí zadávací dokumentací veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 zákona a výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení.

51. Podle § 28 odst. 1 písm. f) zákona se nabídkou pro účely zákona rozumí údaje nebo doklady, které dodavatel podal písemně zadavateli na základě zadávací dokumentace nebo výzvy k podání nabídek.

52. Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel je v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

53. Podle § 39 odst. 2 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vybírá z účastníků zadávacího řízení vybraného dodavatele na základě

a) posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení,

b) snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení, pokud je tímto zákonem pro zvolený druh zadávacího řízení připuštěno a zadavatel si je vyhradil,

c) hodnocení nabídek,

d) pravidel pro zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a zákona,

e) pravidel pro postup zadavatele v zadávacím řízení stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

54. Podle § 39 odst. 4 zákona platí, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, může zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek. U vybraného dodavatele musí zadavatel provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení a hodnocení jeho nabídky vždy.

55. Podle § 39 odst. 5 zákona zadavatel v průběhu zadávacího řízení vychází z údajů, dokladů, vzorků nebo modelů poskytnutých účastníkem zadávacího řízení. Zadavatel může ověřovat věrohodnost poskytnutých údajů, dokladů, vzorků nebo modelů. Zadavatel si může údaje, doklady, vzorky nebo modely opatřovat také sám, pokud nejde o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které budou hodnoceny podle kritérií hodnocení. Vzorky může zadavatel podrobovat zkouškám a vycházet z výsledků těchto zkoušek.

56. Podle § 50 zákona zadavatel odešle všem účastníkům zadávacího řízení oznámení o výběru, ve kterém uvede identifikační údaje vybraného dodavatele a odůvodnění výběru; to neplatí v případě zadávacího řízení, v němž je jen jeden účastník.

57. Podle § 73 odst. 3 písm. b) zákona může zadavatel v nadlimitním režimu požadovat prokázání technické kvalifikace podle § 79 zákona.

58. Podle § 79 odst. 1 zákona zadavatel kritéria technické kvalifikace stanoví za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

59. Podle § 79 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam stavebních prací poskytnutých za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací; zadavatel může stanovit, že budou zohledněny doklady i za dobu delší než posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení, pokud je to nezbytné pro zajištění přiměřené úrovně hospodářské soutěže.

60. Podle § 123 zákona zadavatel odešle oznámení o výběru dodavatele bez zbytečného odkladu po ukončení hodnocení nabídek nebo elektronické aukce, pokud byla použita. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění musí být součástí tohoto oznámení

a) zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b) výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1. seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2. u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2 zákona, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3. seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) zákona vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4. výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b) zákona.

61. Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

62. Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

63. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

64. Podle § 245 odst. 2 zákona, pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

65. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

66. Podle § 263 odst. 2 zákona nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.

67. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

68. V čl. 4. „Podmínky účasti v zadávacím řízení“ odst. 4.1., bodu 4.1.3 zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že požaduje prokázání splnění technické kvalifikace v rozsahu dle ustanovení § 79 odst. 2 písm. a), c) a d) zákona a „[d]odavatel prokazuje splnění technické kvalifikace předložením seznamu 3 stavebních prací dle § 79 odst. 2 písm. a) zákona za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení spočívajících: (i) dvě stavby dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH za každou zakázku; (ii) jedna stavba spočívající v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 10 mil. Kč bez DPH. Zadavatel požaduje, aby součástí alespoň jedné z výše uvedených staveb byla realizace i sadových úprav s finančním plněním minimálně ve výši 1,5 mil. Kč bez DPH.

(…)“.

69. V čl. 9. „Hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek“ odst. 9.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[n]abídky budou hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a počtu významných služeb o níže uvedených hodnotících kritériích a jejich vahách.“, přičemž v odst. 9.2. zadávací dokumentace je uvedeno, že hodnoticí kritéria jsou a) nabídková cena s váhou 60 %, b) počet významných služeb s váhou 40 %.

70. Podle odst. 9.3. písm. B) téhož článku zadávací dokumentace bude zadavatel hodnotit zkušenosti stavbyvedoucího získané příslušným členem realizačního týmu v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení, a to zkušenosti „buď na stavbě dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH za každou zakázku nebo stavbě spočívající v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 10 mil. Kč bez DPH, přičemž zadavatel požaduje, aby stavby byly realizovány v památkové zóně. Zadavatel bude hodnotit zkušenosti stavbyvedoucího s pracemi v památkové zóně. (…)“.

71. Z téhož odst. a z odst. 9.4. téhož článku zadávací dokumentace dále vyplývá, že maximální počet zkušeností, které budou hodnoceny, je 5 významných služeb.

72. Přílohu písemné zprávy o hodnocení nabídek tvořila „Tabulka hodnocení zkušeností členů týmu“, která obsahovala mj. následující část:

73. Vybraný dodavatel ve své nabídce mj. předložil následující část tabulky:

74. Navrhovatel ve své nabídce předložil mj. následující tabulku:

75. Dne 11. 8. 2025 zadavatel odeslal navrhovateli výzvu k objasnění a doplnění údajů z téhož dne, jíž dle § 46 odst. 1 zákona požádal navrhovatele o objasnění a doplnění údajů či dokladů v reakci na dokládanou technickou kvalifikaci, konkrétně zadavatel navrhovatele požádal o doložení délky praxe člena realizačního týmu, resp. stavbyvedoucího, a zároveň o prokázání, že je navrhovatelem předložená referenční zakázka „D35 Sadová - Plotiště - Zemní práce pro ZAV“ stavbou dopravní infrastruktury, přičemž měl navrhovatel doložit vyfakturovaný soupis prací, ze kterého budou patrny stavební konstrukce. Dále zadavatel ve výzvě k objasnění nabídky vyzval navrhovatele k objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel v reakci na výzvu zadavatele odeslal zadavateli objasnění nabídky ze dne 21. 8. 2025.

76. Dne 27. 8. 2025 zadavatel odeslal navrhovateli výzvu k objasnění a doplnění údajů II. z téhož dne (dále jen „výzva II“), jíž dle § 46 odst. 1 zákona požádal navrhovatele o objasnění a doplnění údajů či dokladů, v reakci na navrhovatelem přeložený vyfakturovaný soupis prací v rámci předchozího objasnění údajů z nabídky. Zadavatel z předloženého soupisu prací dovodil, že předložená referenční zakázka „D35 Sadová - Plotiště - Zemní práce pro ZAV“ se týkala pouze zemních prací pro provádění záchranného archeologického výzkumu na dopravní stavbě, a nikoliv výstavby stavebních objektů, které by byly součástí výstavby dopravní infrastruktury, jak je požadováno v zadávací dokumentaci. Proto zadavatel vyzval navrhovatele k předložení jiné významné služby, která bude splňovat požadavek stanovený v bodu 4.1.3 zadávací dokumentace, a to předložení zkušenosti v souvislosti se stavbou dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH. Navrhovatel v reakci na výzvu II zadavatele odeslal zadavateli objasnění nabídky ze dne 10. 9. 2025, přičemž předložil dodatečnou referenční stavbu.

77. Dne 11. 9. 2025 odeslal navrhovatel zadavateli námitky proti výzvě II (dále jen „námitky II“), kterými brojil proti závěru zadavatele týkajícímu se stavební práce „D35 Sadová - Plotiště - Zemní práce pro ZAV“ (reference, kterou navrhovatel mj. prokazoval technickou kvalifikaci). Navrhovatel v námitkách uvedl, že provedené zemní práce představují nezbytnou a nedílnou součást stavby dálnice, což dokládá stavebním povolením a stanoviskem asistenta správce stavby. Navrhovatel svá tvrzení opíral o judikaturu Nejvyššího správního soudu a rozhodnutí předsedy Úřadu podporující širší výklad neurčitých pojmů a zachování soutěže. Požadavek na další referenci považoval za nezákonný a upozornil na hrozící újmu v případě jeho vyloučení, jelikož předpokládal, že se jeho nabídka umístí na prvním místě.

78. Dne 26. 9. 2025 odeslal zadavatel navrhovateli rozhodnutí o námitkách II ze dne 25. 9. 2025, jímž námitky II navrhovatele odmítl, přičemž uvedl, že v době podání námitek nebyl učiněn žádný úkon, který by zakládal újmu účastníka, neboť dosud nerozhodl o splnění kvalifikace ani o výběru dodavatele. Předmětné námitky podle zadavatele navíc nesplňují zákonné náležitosti, protože nevymezují konkrétní porušení zákona. Zadavatel se k věcné podstatě námitek nevyjádřil, protože posouzení kvalifikace přísluší komisi a v době rozhodnutí nebyly její závěry známy. Závěrem zadavatel uvedl, že účastníkovi nehrozila újma, neboť zadavatel neporušil žádné zákonné ustanovení a procesní fáze zadávacího řízení neumožňuje meritorní vypořádání jeho argumentů.

Právní posouzení

79. Návrh navrhovatele směřuje proti vypořádání námitek zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, proti výběru dodavatele a proti zadávacím podmínkám. Navrhovatel uvádí, že zadavatel porušil zásadu rovného zacházení, když se ke zkušenostem stavbyvedoucího vybraného dodavatele vyjádřil velmi stručně a obecně, přičemž použil nepřijatelný postup hodnocení, jelikož velmi extenzivně vyložil pojem „intravilán“, zatímco u navrhovatele při hodnocení nabídky naopak zaujal restriktivní výklad z hlediska uznání doložených stavebních prací, dále navrhovatel namítá, že zadavatel porušil zásadu transparentnosti, když v oznámení o výběru neuvedl důvody pro neuznání hodnocených zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele, resp. v rozhodnutí o námitkách uvedl jiné důvody pro neuznání než v oznámení o výběru, že zadavatel pochybil při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele, nevypořádal se se střetem zájmů člena hodnoticí komise a stanovil v části hodnoticích kritérií nepřiměřené zadávací podmínky, resp. poměr vah hodnoticích kritérií.

K tvrzení navrhovatele o nedostatečném odůvodnění rozhodnutí o námitkách

80. Ze skutkových zjištění projednávané věci plyne, že zadavatel obdržel dne 3. 11. 2025 námitky navrhovatele směřující proti výběru dodavatele, který mu byl oznámen dne 20. 10. 2025, které zadavatel dle § 245 odst. 1 zákona dne 13. 11. 2025 odmítl.

81. V námitkách navrhovatel poukazoval na nesprávné a nedostatečné vyhodnocení jím předložených zkušeností stavbyvedoucího. Dle navrhovatele všechny předložené referenční zkušenosti jeho stavbyvedoucího splňují požadavky stanovené v zadávací dokumentaci a jejich neuznání zadavatelem vedlo k nesprávnému výsledku hodnocení. Dále navrhovatel namítal, že vybraný dodavatel nesplnil technickou kvalifikaci, neboť jeho předložená reference „Terminál hromadné dopravy Nová Paka“ není stavbou dopravní infrastruktury a nedosahuje požadované finanční hodnoty. Navrhovatel rovněž poukazoval na to, že některé zkušenosti stavbyvedoucího vybraného dodavatele byly uznány neoprávněně, protože nebyly realizovány v intravilánu, jak zadávací dokumentace požaduje. Namítal i nepřiměřenost a diskriminační nastavení váhy hodnoticích kritérií, které podle něj neodráží reálný poměr ceny a kvality. V neposlední řadě navrhovatel poukazoval na údajný střet zájmů člena hodnoticí komise Ing. L. Ř., který má mít vazby na vybraného dodavatele a jehož účast na hodnocení podle navrhovatele mohla ovlivnit výběr dodavatele. S ohledem na tvrzení navrhovatele v návrhu o nedostatečném vypořádání námitek přistoupil Úřad nejprve k posouzení toho, zda rozhodnutí o námitkách obstojí v testu zákonnosti ve smyslu § 245 odst. 1 zákona.

82. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle § 245 odst. 3 zákona, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

83. V obecné rovině Úřad uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a zároveň, pokud námitky odmítá, své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným (s výjimkou situací, kdy jsou námitky odmítnuty z procesních důvodů dle ustanovení § 245 odst. 3 zákona a postačuje odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí dle uvedeného ustanovení).

84. Z uvedeného tak lze dovodit, že argumentace zadavatele obsažená v rozhodnutí o námitkách by měla být, pokud možno, co nejvíce komplexní a měla by reagovat na veškerý podstatný obsah námitek. Úvahy zadavatele musí být přezkoumatelné jak co do důvodů, tak co do srozumitelnosti. Navrhovatel by měl mít po seznámení se s argumentací zadavatele dostatečnou představu, zda a jak jeho otázky byly zodpovězeny a zda jsou vypořádány tak, aby mohl učinit rozhodnutí podat či nepodat návrh na přezkoumání úkonů zadavatele vedoucí k zahájení správního řízení. Zadavatel své povinnosti ve vztahu k řádně podaným námitkám nesplní, pokud se s nimi vypořádá pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou.

85. Úřad v této souvislosti též odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/2020/ 323/VVá ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. ÚOHS-R0205/2019/VZ, ve kterém předseda Úřadu uvedl: „Jak jsem již uvedl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0197,0199/2019/VZ-00212/2020/321/TMi ze dne 3. 1. 2020, »povinnost vypořádat všechny námitky nelze chápat tak, že se zadavatel vyjádří ke každé větě, která je součástí námitek vůči zadávací dokumentaci. Podstatou této povinnosti je, aby se zadavatel ke všem námitkám v rámci celého rozhodnutí o námitkách věcně vyjádřil a neopomenul žádnou z námitek. Může tak učinit i komplexním objasněním zadávací dokumentace. Na rozhodnutí o námitkách je proto nutno nazírat jako na jeden celek a vyjádření k jednotlivým námitkám vnímat v kontextu celého rozhodnutí«. (…) Není možné a především není účelné vyžadovat po zadavateli, aby větu od věty a slovo od slova vypořádával často velmi obsáhle podané námitky zadavatele, pokud mu dá v celkovém kontextu odpovědi na všechny jeho námitky, přičemž vyvrátí nebo potvrdí jeho úmysl zahájit správní řízení. (…) Opakuji tedy, že ač je samozřejmě po zadavateli nutno požadovat vyjádření ke všem navrhovatelovým námitkám, není účelem institutu námitek a rozhodnutí o nich, zahlcovat zadavatele rozsáhlými podáními, na jejichž každou větu by bylo nutné podrobně odpovídat. Takový postup by byl absurdní, zneužitelný a byl by v rozporu jak se smyslem institutu námitek, tak se zásadami zadávání veřejných zakázek.“.

86. Na základě výše uvedeného tak lze uzavřít, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o odmítnutí námitek není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. Současně však platí, že hranice mezi tím, zda se zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách či nikoliv, se liší případ od případu. Určující je totiž, jak obecné či konkrétní námitky stěžovatel podá. Pokud stěžovatel podá pouze obecné námitky, bude i požadavek na jejich odůvodnění nižší. Naopak v případě konkrétních námitek zadavatel musí přistoupit k jejich podrobnějšímu a konkrétnějšímu vypořádání, resp. odůvodnění.

87. Úřad konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas[2], oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona (blíže viz též předchozí body odůvodnění tohoto rozhodnutí), tudíž zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

88. V návrhu navrhovatel konstatuje, že rozhodnutí o námitkách je nezákonné a podotýká, že se zadavatel nevyjádřil ke všem relevantním námitkám. Dále konstatuje, že v souvislosti s rozporovanými hodnocenými zkušenostmi stavbyvedoucího vybraného dodavatele se zadavatel k námitce vyjádřil pouze stručně a obecně a porušil zásadu rovného zacházení s účastníky zadávacího řízení, když, »použil zcela nepřijatelný postup, kdy ve prospěch Vybraného dodavatele velmi extenzivně vyložil pojem „intravilán“, zatímco ve vztahu k hodnoceným zkušenostem stavbyvedoucího Navrhovatele naopak zaujal nepřiměřeně restriktivní výklad z hlediska uznání doložených zkušeností jako stavebních prací na stavbě dopravní infrastruktury«. V souvislosti s vypořádáním námitek navrhovatel uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách odůvodnil neuznání hodnocených zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele zcela jinými důvody, než jaké uvedl v oznámení o výběru dodavatele, čímž navrhovateli znemožnil procesní obranu proti výběru dodavatele formou námitek.

89. Z obsahu rozhodnutí o námitkách ze dne 13. 11. 2025 vyplývá, že se zadavatel jednotlivými námitkami navrhovatele zabýval věcně a v rozsahu, který odpovídá požadavkům § 245 zákona. Zadavatel se podrobně věnoval všem skutečnostem tvrzeným navrhovatelem a ke každému námitkovému okruhu uvedl konkrétní skutkové i právní důvody, na jejichž základě považoval podané námitky za nedůvodné. Je zřejmé, že proces vypořádání námitek byl proveden transparentně a v logické návaznosti.

90. Pokud jde o námitky směřující k neuznání jednotlivých zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele, zadavatel u každé jednotlivé reference popsal, proč nesplňuje podmínky stanovené v zadávací dokumentaci. Posoudil, zda jde o stavbu dopravní infrastruktury, zda se jednalo o stavební práce či služby, zda byla reference realizována v intravilánu a zda naplňuje požadavek realizace na veřejném prostranství. Zadavatel rovněž uváděl konkrétní podklady, z nichž vycházel, například obsah příslušných zadávacích řízení, územně plánovací podklady či skutečný charakter místa plnění. Z odůvodnění jednoznačně vyplývá, že zadavatel provedl vlastní skutkové šetření a své závěry řádně odůvodnil, včetně toho, proč určité práce nepovažoval za stavební činnosti tvořící stavbu dopravní infrastruktury nebo proč konkrétní místo plnění nebylo možné považovat za intravilán či veřejné prostranství. Tím vytvořil dostatečný logický rámec, jenž umožňuje přezkoumat jeho postup i závěry.

91. Rovněž námitky vztahující se k posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele byly vypořádány přezkoumatelným způsobem. Zadavatel se zabýval charakterem předložené reference a na základě příslušných právních předpisů vysvětlil, proč stavbu terminálu hromadné dopravy považuje za stavbu dopravní infrastruktury, přičemž odkázal na široké zákonné vymezení a odborné zdroje. Takové odůvodnění nelze považovat za nedostatečné či nepřezkoumatelné, naopak prokazuje, že zadavatel své rozhodnutí opřel o právní analýzu, a nikoliv o pouhé konstatování.

92. Námitky směřující proti uznání zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele zadavatel rovněž vypořádal, když vysvětlil svůj výklad pojmu „intravilán“, který užívá ve smyslu zastavěného či funkčně provázaného území obce. Tento výklad zdůvodnil specifiky veřejné zakázky a zdůraznil, že všechny referenční stavby vybraného dodavatele podle něj tomuto požadavku odpovídají. I když se navrhovatel s tímto výkladem neztotožňuje, z rozhodnutí zadavatele jasně vyplývá, že výklad nebyl svévolný, ale byl založen na úvaze, kterou zadavatel v rozhodnutí transparentně a srozumitelně popsal.

93. Pokud jde o námitky proti nastavení hodnoticích kritérií, zadavatel je označil za opožděné, avšak zároveň je věcně vypořádal. Zadavatel upozornil na to, že volba kritérií hodnocení je právem zadavatele, a odkázal na příslušný právní rámec i rozhodovací praxi Úřadu, podle níž do výběru kritérií nelze zasahovat, pokud jsou stanoveny v souladu se zákonem. Zadavatel tak nejen konstatoval opožděnost námitek, ale rovněž navrhovateli sdělil, proč by tvrzené skutečnosti neobstály ani po věcné stránce.

94. Zadavatel rovněž věnoval dostatečnou pozornost námitkám týkajícím se údajného střetu zájmů člena hodnoticí komise, přičemž uvedl, že od všech členů komise získal čestná prohlášení, provedl relevantní lustrace a neshledal žádné vazby, které by mohly narušit jejich nestrannost. Dále zadavatel poukázal na to, že navrhovatelem uváděné příklady spolupráce nejsou relevantní a nijak nedokládají existenci osobního či majetkového propojení.

95. Úřad tedy na základě výše uvedeného seznal, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách komplexně věnoval námitkám navrhovatele směřujícím proti výběru dodavatele, když s odkazem na zadávací dokumentaci a svůj postup v rámci zadávacího řízení uvedl v rozhodnutí o námitkách ucelený argumentační rámec, kterým reagoval na argumentaci navrhovatele obsaženou v námitkách, když podrobně a srozumitelně vyjádřil a odůvodnil svůj postoj vůči tvrzením navrhovatele, na základě kterého se následně mohl navrhovatel kvalifikovaně rozhodnout, jaký bude jeho další postup. Jelikož se zadavatel v rozhodnutí o námitkách vypořádal s podstatou všech navrhovatelem uváděných námitek, neztotožňuje se Úřad s tvrzením navrhovatele, že námitky nebyly řádně vypořádány. Úvahy zadavatele v rozhodnutí o námitkách, které jej vedly k odmítnutí námitek navrhovatele, jsou dle Úřadu zpětně přezkoumatelné. Na základě uvedeného tak Úřad nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že vypořádání námitek není dostatečné.

96. S ohledem na výše uvedené má Úřad za to, že v šetřeném případě došlo ze strany zadavatele k vypořádání námitek v souladu se zákonem, pročež neshledal důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 5 zákona.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

97. Navrhovatel v návrhu mj. uvádí námitky týkající se nepřiměřenosti nastavení poměru vah hodnoticích kritérií. Navrhovatel v této části námitek tvrdí, že zadavatel stanovil hodnoticí kritéria, resp. poměr jejich vah, způsobem, který je podle něj zjevně neadekvátní, nepřiměřený a diskriminační. Upozorňuje, že navzdory tomu, že jeho nabídková cena byla o třetinu nižší než nabídková cena vybraného dodavatele, musel by pro umístění na prvním místě prokázat minimálně tři hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího, zatímco vybranému dodavateli byly podle jeho názoru neoprávněně uznány všechny předložené zkušenosti. Podle navrhovatele tak nastavený systém hodnocení nepřiměřeně zvýhodňuje dodavatele s větším množstvím referencí, aniž by to odpovídalo reálnému poměru ceny a kvality. Navrhovatel se domnívá, že rozdíl v počtu uznaných zkušeností stavbyvedoucích obou dodavatelů nemůže ospravedlnit výrazný rozdíl v nabídkových cenách a že nastavení kritérií nerespektuje zásady proporcionality, nediskriminace a transparentnosti podle § 6 zákona. Navrhovatel dále namítá, že jeho výhrady nelze považovat za opožděné, neboť skutečná nepřiměřenost nastavení vah se podle něj projevila až ve fázi hodnocení, a upozorňuje, že zadavatel nebyl oprávněn nastavit kritéria tak, aby v praxi vedla k popření smyslu vícekritériálního hodnocení a k neodůvodněnému potlačení významu nabídkové ceny.

98. Zadavatel mj. ve vyjádření k návrhu namítá, že výše uvedené námitky navrhovatele směřující proti zadávacím podmínkám byly v rozhodnutí o námitkách řádně odmítnuty podle § 245 odst. 3 písm. b) zákona, jelikož byly podány opožděně.

99. Úřad se s ohledem na uvedené v rámci šetřené věci předně zabýval skutečností, zda byly naplněny základní podmínky pro to, aby bylo možné se předmětnou částí návrhu věcně zabývat. Jednou z těchto podmínek, která musí být pro projednání věci před Úřadem splněna, je právě i povinnost navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas své námitky. V této souvislosti tedy platí, že pokud navrhovatel před podáním návrhu nepodá námitky se všemi zákonnými náležitostmi, tj. neuplatní-li takové námitky řádně a včas, není oprávněn domáhat se návrhem ochrany svých práv před Úřadem.

100. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání. Zákon tedy definuje mj. i konkrétní časový okamžik v průběhu zadávacího řízení, v jehož rámci je z pohledu stěžovatele nutné využít práva k podání námitek proti konkrétnímu kroku zadavatele, neboť každé zadávací řízení prochází určitými fázemi a možnost obrany proti postupu zadavatele vždy odpovídá té které fázi zadávacího řízení, ve které se zrovna zadávací řízení nachází. Uvedený přístup koresponduje se zásadou právní jistoty nejen všech účastníků zadávacího řízení, resp. potenciálních dodavatelů, ale i samotného zadavatele. Zákon je koncipován tak, aby námitky byly uplatňovány co možná nejdříve, aby bylo případně možné zjednat nápravu či postup zadavatele řádně stěžovateli zdůvodnit.

101. Z relevantních ustanovení zákona (viz § 242 odst. 4) vyplývá, že je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3 zákona. Obdobně je pak třeba v návaznosti na podané námitky a s nimi související rozhodnutí zadavatele o těchto námitkách dodržet i lhůty dle § 251 odst. 2 a 3 zákona pro podání případného následného návrhu k Úřadu.

102. Z dokumentace o zadávacím řízení nikterak nevyplývá, že by navrhovatel zadavateli do konce lhůty pro podání nabídek doručil jakékoli podání, jehož obsahem by byly námitky stran zadávacích podmínek šetřeného zadávacího řízení. Ostatně ani sám navrhovatel toto nikterak nedokládá, ani neargumentuje, že by námitky proti nastavení zadávacích podmínek ve lhůtě do 22. 7. 2025 uplatnil. Z dokumentace o zadávacím řízení naopak vyplývá, že navrhovatel doručil zadavateli námitky až dne 3. 11. 2025.

103. Jelikož navrhovatel v návrhu uvádí, že se nezákonnost nastavení zadávacích podmínek projevila až v pozdějších fázích zadávacího řízení, resp. až ve fázi hodnocení nabídek, Úřad se dále zaměřil na posouzení, zda se v šetřeném případě nejedná o situaci, kdy lze nejasnost zadávacích podmínek rozporovat i po lhůtě stanovené v § 242 odst. 4 zákona, neboť se projevila až v pozdějších fázích zadávacího řízení. Úřad uvádí, že touto otázkou se již zabývala i rozhodovací praxe soudů (přestože se vztahuje k nyní již neúčinné právní úpravě, je dle názoru Úřadu v nyní projednávané věci aplikovatelná). Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 potvrdil názor vyjádřený Krajským soudem v Brně, že se „nejasnost zadávací dokumentace projevila až při hodnocení nejvhodnější nabídky. Žalobce tedy námitky uplatnil v zákonem stanovené lhůtě, a to v návaznosti na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky“. V rozsudku sp. zn. 2 Afs 67/2010 ze dne 25. 1. 2011 Nejvyšší správní soud obecněji shrnul okolnosti napadení zadávacích podmínek až v rámci námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, přičemž konstatoval, že „je nutno od sebe odlišovat situace, kdy podle okolností konkrétního případu lze po uchazeči spravedlivě požadovat, aby napadl zákonnost zadávacích podmínek, neboť si této nezákonnosti mohl a měl být vědom, od případů, kdy se tato nezákonnost skutečně vyjeví až při hodnocení jednotlivých nabídek. Jde tak o odlišení případů protizákonných zadávacích podmínek per se od podmínek, které samy o sobě protizákonné být nemusí, nicméně tato protizákonnost se projeví až jejich aplikací.“.

104. Úřad tedy ve světle výše uvedených právních názorů správních soudů konstatuje, že v praxi může reálně nastat situace, kdy lze brojit proti zadávacím podmínkám až v rámci námitek podaných v návaznosti na rozhodnutí o výběru dodavatele, avšak pouze za předpokladu, že nejasnost či nezákonnost zadávacích podmínek se projevila až v rámci procesu výběru dodavatele.

105. Úřad tak na tomto místě přistoupil ke zhodnocení skutečnosti, zda se navrhovatelem namítaná nezákonnost zadávacích podmínek mohla projevit až při výběru dodavatele, a tedy zda by bylo možno námitky navrhovatele považovat za řádně a včas podané ve smyslu § 242 odst. 2 zákona. Naopak v případě, že by navrhovatelem namítaná nezákonnost zadávacích podmínek vyšla ve vztahu k navrhovateli najevo již v okamžiku, kdy se navrhovatel mohl seznámit se zadávacími podmínkami, jednalo by se v daném případě o námitky podané opožděně, čímž by byl dán důvod pro zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona.

106. Úřad uvádí, že zadávací dokumentace byla na profilu zadavatele uveřejněna ode dne 21. 5. 2025. Z oznámení o zahájení zadávacího řízení odeslaného k uveřejnění dne 19. 5. 2025 a uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 21. 5. 2025 pod ev. č. Z2025-027547, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 21. 5. 2025 pod ev. č. 326958-2025, ve znění pozdějších oprav, vyplývá, že lhůta pro podání nabídky byla stanovena do dne 23. 6. 2025, přičemž následně byla prodlužována až do dne 22. 7. 2025. Navrhovatel tak měl možnost se se zadávací dokumentací seznámit v dostatečné lhůtě před podáním nabídky. Úřad zároveň konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by byla v průběhu zadávací lhůty ze strany dodavatelů, včetně navrhovatele, uplatněna jakákoli připomínka či žádost o vysvětlení, která by se týkala poměru vah hodnoticích kritérií nebo jiných aspektů tohoto hodnoticího kritéria.

107. Pokud jde o posouzení charakteru vznesených námitek a s tím související možnosti projevení případné nezákonnosti namítaných zadávacích podmínek teprve v návaznosti na výběr dodavatele, Úřad uvádí následující. Námitky směřovaly proti hodnoticímu kritériu, konkrétně proti stanovenému poměru vah hodnoticích kritérií. Předmětné kritérium hodnocení bylo stanoveno jednoznačně a pokud by navrhovatel přistoupil k tomu, že by si pro nadefinované kritérium zvolil modelové příklady nabídkových cen a počtu prokazovaných zkušeností, mohl si již na základě tohoto propočtu udělat jednoznačnou představu o tom, jaký dopad má ten který počet zkušeností do pořadí nabídek v hodnocení, resp. jak může tento hodnocený parametr posunout nabídku s nízkou nabídkovou cenou, tj. finančně výhodnější pro zadavatele, avšak s nízkým nebo žádným počtem zkušeností, níže v konečném pořadí. Úřad konstatuje, že v posuzovaném případě nešlo o situaci, kdy by bylo možné nejasnost či nezákonnost zadávacích podmínek namítat až po uplynutí lhůty stanovené v § 242 odst. 4 zákona. Navrhovateli nic nebránilo podat námitky proti zadávací dokumentaci ve lhůtě předvídané uvedeným ustanovením, tedy do 22. 7. 2025, přesto navrhovatel zadavateli doručil námitky až dne 3. 11. 2025.

108. Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad podle ustanovení § 257 písm. h) zákona správní řízení v rozsahu vymezeném částí návrhu, v níž navrhovatel brojí proti nepřiměřenosti poměru vah hodnoticích kritérií, zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.^{^[3]}

109. Závěrem této části odůvodnění rozhodnutí Úřad dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení správního řízení v dotčené části návrhu rozhodnutím, a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, v němž mj. uvedl, že zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím; konkrétně uvedl, že „Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení“. Takový závěr potvrzuje např. i usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1662/2004 ze dne 2. 5. 2005, z něhož vyplývá, že „[o] zrušení rozsudku soudu prvního stupně a o vrácení věci k dalšímu řízení odvolací soud rozhoduje - jak vyplývá z ustanovení § 223 o.s.ř. - formou usnesení. Povahu usnesení neztrácí toto rozhodnutí ani v případě, je-li přičleněno k jinému rozhodnutí odvolacího soudu, pro něž je ustanovením § 223 o.s.ř. stanovena forma rozsudku“. Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v nyní šetřené věci o zbytku návrhu ve smyslu části týkající se výroku II. rozhoduje rozhodnutím, přistoupil též k zastavení správního řízení v jeho příslušné části formou samostatného výroku (výrok I.) tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

K námitce nesplnění podmínek u hodnocených zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele

110. Navrhovatel v návrhu mj. namítá nesplnění podmínek hodnocených zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele. Navrhovatel konkrétně namítá, že vybranému dodavateli byly neoprávněně přiděleny body za hodnocené zkušenosti stavbyvedoucího, přestože některé z předložených referencí zjevně nesplňují požadavky stanovené zadávací dokumentací. Podle zadávací dokumentace musí jít o zkušenosti mj. se stavbami realizovanými v intravilánu. Navrhovatel uvádí, že z mapových podkladů a územních plánů vyplývá, že reference týkající se předložených zkušeností „Průhonický park - Obnova, rozvoj a oživené památky UNESCO“, „Revitalizace parku Budoucnost - část 01 - etapa 2“ a „Státní zámek Náchod – vzorová obnova zámeckého kopce“ se nenacházejí v zastavěném území a nesplňují tak podmínku realizace stavby v intravilánu. Podle navrhovatele nelze připustit dodatečné nebo účelové vymezení pojmu intravilán ze strany zadavatele, neboť by tím došlo k narušení transparentnosti zadávacího řízení.

111. Navrhovatel zdůrazňuje, že se jedná o zásadní námitku s přímým dopadem na výsledek zadávacího řízení, protože nesprávné uznání nevyhovujících zkušeností mělo vliv na bodové hodnocení nabídky vybraného dodavatele. Zadavatel se podle navrhovatele namísto věcného posouzení námitky zaměřil na vlastní výklad pojmu „intravilán“. Navrhovatel uzavírá, že uvedené vady mohly podstatně ovlivnit hodnocení nabídek a že vybranému dodavateli neměly být za předmětné reference přiznány žádné body.

112. V reakci na námitky navrhovatele týkající se nesplnění podmínek u hodnocených zkušeností stavbyvedoucího vybraného dodavatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že při stanovení požadavku na doložení zkušeností se stavbami realizovanými v intravilánu vycházel z povahy předmětné veřejné zakázky. Uvedl, že dopravní stavby jsou často prováděny v extravilánu, tedy na „zelené louce“, kde panují odlišné stavební podmínky než v intravilánu. V tomto případě však měla být stavba realizována uvnitř rozsáhlého areálu kasáren, v jehož blízkosti se nacházejí provozované objekty, budovy muzea, parkovací dům a detašované pracoviště magistrátu, přičemž bylo nutné provádět stavební práce za provozu a v prostředí se složitější sítí inženýrských staveb a možnými archeologickými nálezy. Z těchto důvodů zadavatel považoval za nezbytné, aby dodavatel prokázal zkušenost se stavebními pracemi realizovanými v intravilánu.

113. Dále zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že pojem intravilán používá v širším smyslu, než jak vyplývá ze zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a to z toho důvodu, že zásadní je pro něj charakter prostředí a přítomnost zástavby, nikoli formální vymezení hranice území. Tento širší výklad podle něj zároveň umožňuje zachování dostatečné úrovně hospodářské soutěže. Na základě toho zadavatel uzavřel, že předložené reference vybraného dodavatele naplňují stanovený požadavek, a proto jim při hodnocení přidělil odpovídající počet bodů.

114. Úřad po přezkoumání podkladů a vypořádání námitek navrhovatele v rozhodnutí o námitkách dospěl k závěru, že zadavatel v zadávací dokumentaci žádným způsobem nevymezil, že bude pojem „intravilán“ vykládat v širším či jiném než legislativně stanoveném významu. Přesto však při posouzení a hodnocení nabídek, zejména při posouzení referenčních zakázek stavbyvedoucího vybraného dodavatele, takový rozšířený výklad použil. Úřad konstatuje, že tento postup zadavatele není v souladu se zásadou transparentnosti, neboť uchazeči nemohli předem zjistit, že zadavatel nebude pracovat s legální definicí pojmu „intravilán“, ale s jeho „širším“ pojetím, které následně zadavatel zohlednil při uznávání referencí vybraného dodavatele.

115. Zákonná definice intravilánu je dlouhodobě ustálená, přičemž vychází z vymezení zastavěného území v územně plánovací dokumentaci. Intravilán je definován ve stavebním zákoně, dle jehož ustanovení § 116 odst. 2 se při vymezení zastavěného území vychází z posledního účinného územního plánu, přičemž nemá-li obec územní plán, je podkladem pro vymezení zastavěného území vymezení pozemků v zastavěné části obce vymezené k 1. září 1966 vyznačené v mapách evidence nemovitostí (dále jen „intravilán“).

116. Obecně samozřejmě platí, že při výkladu pojmů užitých v zadávacích podmínkách je na místě používat spíše rozšiřující výklad, který podporuje hospodářskou soutěž (připouští více nabídek); takovéto výkladové pravidlo však nelze bez dalšího užít v případě, kdy má příslušný termín jasnou legální definici. Na platnost takové legální definice se totiž oprávněně spoléhají i všichni adresáti zadávacích podmínek (dodavatelé); odchýlení se od ní bez toho, aniž by to zadavatel předem jasně deklaroval, je pak pro ně překvapivým, a proto netransparentním jednáním. Pokud tedy měl zadavatel v úmyslu použít pojem „intravilán“ odlišně od jeho legální definice, bylo jeho povinností tuto skutečnost výslovně vymezit v zadávací dokumentaci tak, aby byla pro všechny dodavatele předvídatelná. Jelikož tak neučinil, musí být respektováno zákonné vymezení pojmu „intravilán“, nikoliv následný (z logiky věci překvapivý) výklad zadavatele provedený až v rámci hodnocení nabídek.

117. Úřad se při věcném posouzení předmětné části návrhu navrhovatele zabýval zejména tím, zda měly referenční zakázky stavbyvedoucího vybraného dodavatele charakter staveb nacházejících se v intravilánu, jak to požadovala zadávací dokumentace. Z územních plánů jednotlivých lokalit, které navrhovatel zadavateli doložil k námitkám, není možné s jistotou dovodit, že by se předmětné referenční stavby vybraného dodavatele nacházely na území intravilánu ve smyslu právních předpisů, tj. navrhovatel zadavatele upozornil na nesrovnalost zkušeností, které byly předmětem hodnocení, a tedy na možné nesplnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, vč. konkrétních důkazů. Zadavatel přesto tyto reference vybranému dodavateli uznal a přidělil za ně body, aniž by měl postaveno najisto, že splňují požadavky zadávací dokumentace. Nejpozději v okamžiku obdržení námitek navrhovatele tak byl zadavatel povinen se zabývat skutečností, zda dotčené zkušenosti stavbyvedoucího uvedené v nabídce vybraného dodavatele, které hodnotil a za které udělil vybranému dodavateli body, v tomto ohledu splňují zadávací podmínky. Zadavatel však námitky odmítl s tím, že odkázal na „rozšiřující výklad“ pojmu „intravilán“. Takový postup je však v rozporu se zákonem, jak již Úřad uvedl výše, neboť zadavatele nebyl oprávněn z žádného „rozšiřujícího výkladu“ sporného pojmu „intravilán“ vycházet. S ohledem na právě uvedené nebylo postaveno najisto, zda hodnocené zkušenosti naplňují požadavky zadavatele, pokud jde o polohu staveb, na nichž byly získány, v intravilánu. Bylo tedy na místě přistoupit ke zrušení výběru dodavatele a provést detailnější ověření předmětných tří zkušeností vybraného dodavatele, v tomto směru doplnit zjištění a především nový závěr ohledně hodnocení založit na legální definici pojmu „intravilán“. Pokud tak zadavatel neučinil, postupoval v rozporu se zákonem.

118. Úřad nicméně dále přikročil k ověření, zda by popsané pochybení zadavatele ovlivnilo výběr nejvhodnější nabídky, tj. zda by se změnilo pořadí nabídek v případě, že by zadavatel udělil vybranému dodavateli v rámci bodového hodnocení za referenční zakázky stavbyvedoucího 2 body namísto 5 bodů. Úřad uvádí, že i kdyby zadavatel přidělil nabídce vybraného dodavatele o 3 body méně, vybraný dodavatel by setrval na prvním místě v pořadí hodnocených nabídek a na výsledné pořadí navrhovatele by to nemělo vliv, což Úřad dokládá níže porovnáním výsledku hodnocení obsaženého v písemné zprávě o hodnocení nabídek (první z uvedených tabulek) a přepočtu provedeného hodnocení v situaci, kdy by vybraný dodavatel obdržel za referenční zakázky stavbyvedoucího 2 body (druhá z uvedených tabulek).

Název dodavatele	SMHK VRBENKY – SMOLA & STAKO	Společnost GL BAK Gayer	AQUASYS spol. s r.o.
Nabídková cena s váhou 60 %	60,00	40,04	39,78
Body za zkušenosti člena realizačního týmu	0	2	0
Nejvyšší hodnota v nabídkách (počet bodů za zkušenost člena realizačního týmu)	2
Výpočet[4]	100 x 2/2 x 40% = 40[5]
Zkušenosti člena realizačního týmu s váhou 40 %	0,00	40,00	0,00
Celkem	60	80,04	39,78

Z uvedeného vyplývá, že ani za výše popsaná situace pochybení zadavatele v procesu hodnocení nemůže vést k uložení nápravného opatření ze strany Úřadu, neboť nejsou naplněny zákonné podmínky pro takový postup (vliv nezákonného jednání zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky), jak vyplývá z další části odůvodnění tohoto rozhodnutí, Úřad má za to, že zadavatel přistoupil v souladu se zákonem a nastavenými zadávacími podmínkami k hodnocení navrhovatele (v podrobnostech viz níže navazující část odůvodnění tohoto rozhodnutí) a tedy v dotčených částech hodnocení nebylo důvodu uvádět jiné hodnoty, než které přiřadil zadavatel navrhovateli.

K námitce nezákonného hodnocení zkušeností stavbyvedoucího navrhovatele

119. Navrhovatel v této části návrhu namítá, že zadavatel nezákonně hodnotil zkušenosti stavbyvedoucího, které navrhovatel doložil ve své nabídce. Tvrdí, že zadavatel postupoval nesprávně, když nabídce navrhovatele nepřidělil v rámci hodnocení kvality žádné body. Navrhovatel je přesvědčen, že měl získat body za všechny předložené zkušenosti jeho stavbyvedoucího, a tedy za zkušenosti, které se podle navrhovatele jednoznačně týkají staveb dopravní infrastruktury, jak je požadováno zadávací dokumentací, konkrétně projektů souvisejících se stavbou dálnice D35 v úsecích Sadová – Plotiště a Hořice – Sadová, a dále za zkušenost „Zajištění provozu Slavické obory“. Zadavatel podle navrhovatele tyto zkušenosti odmítl na základě formálního vymezení předmětu veřejné zakázky, resp. s argumentem, že se jedná o zakázky na služby nebo zemní práce, nikoli o stavební práce na dopravní infrastruktuře, ačkoliv navrhovatel tvrdí, že jde o neoddělitelnou součást stavby dálnice nebo souvisejících staveb, které je nutné provést před zahájením samotné stavby. Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách používá argumenty, které jsou podle něj účelové a v rozporu s tím, co uvedl v písemné zprávě o hodnocení nabídek, a dále v rozporu s dokumenty, které mu navrhovatel předložil k prokázání svých tvrzení, konkrétně se stanovisky Ředitelství silnic a dálnic a Státním fondem dopravní infrastruktury, odborných znalců nebo s obsahem stavebního povolení vztahujícího se k veřejným zakázkám, na nichž měl stavbyvedoucí pracovat.

120. Navrhovatel namítá, že zadavatel pochybil, když neuznal zkušenosti stavbyvedoucího navrhovatele spočívající v provedení zemních prací pro archeologický průzkum jako zkušenosti získané na stavbě dopravní infrastruktury, přestože tyto práce byly prováděny na území budoucí dálnice a jsou podle navrhovatele jednoznačně součástí stavby dopravní infrastruktury, jelikož jejich provedení je nezbytné pro zahájení stavby dálnice samotné. Podle navrhovatele zadavatel nesprávně odděluje jednotlivé činnosti související se stavbou dálnice, ačkoliv z hlediska zákona ani stavebních předpisů není takové rozlišování namístě a zkušenosti ze všech prací, které jsou funkčně spojeny s realizací stavby dopravní infrastruktury, mají být hodnoceny jako relevantní.

121. Dále navrhovatel uvádí, že zadavatel nesprávně hodnotil zkušenosti stavbyvedoucího, když mu nepřidělil body za doložené zkušenosti, a naopak nepřípustně přiznal body vybranému dodavateli v obdobné situaci, čímž měl porušit zásadu rovného zacházení i transparentnosti řízení. Navrhovatel tvrdí, že zadavatel své závěry neopřel o konkrétní důkazy, přehlížel listiny doložené navrhovatelem (např. stavební povolení, stanoviska orgánů státní památkové péče, technické specifikace zakázek či osvědčení objednatelů) a postupoval v rozporu se zadávací dokumentací, která podle navrhovatele nevyžaduje, aby byla zkušenost přímo získána na stavbě veřejné zakázky jako celku, nýbrž aby šlo obecně o zkušenost na stavbě dopravní infrastruktury, přičemž všechny předložené zkušenosti tuto podmínku splňují.

122. Závěrem navrhovatel uvádí, že kdyby zadavatel správně hodnotil jeho zkušenosti, jeho nabídka by získala vyšší počet bodů a stala by se vítěznou nabídkou.

123. Úřad se podrobně zabýval námitkami navrhovatele týkajícími se posouzení odborných zkušeností jeho stavbyvedoucího. Navrhovatel v návrhu obsáhle argumentuje, že zadavatel nesprávně a formalisticky posoudil charakter těchto referencí a že zkušenosti „D35 Sadová - Plotiště – zemní práce pro ZAV“, „D35 Hořice - Sadová - záchranný archeologický průzkum“ a „D35 Sadová - Plotiště - záchranný archeologický průzkum“ mají být považovány za zkušenosti získané na stavbě dopravní infrastruktury. Úřad však po přezkoumání podkladů dospěl k závěru, že zadavatel nepochybil a námitky navrhovatele nejsou důvodné.

124. Z obsahu návrhu vyplývá, že navrhovatel se snaží podřadit záchranný archeologický výzkum pod pojem „stavby dopravní infrastruktury“ zejména proto, že dané práce byly prováděny na území budoucí trasy dálnice D35, byly časově i místně spojeny s přípravou stavby a jsou podle navrhovatele nezbytným předstupněm její realizace. Navrhovatel výslovně uvádí, že jde o činnost, kterou je třeba vykonat před zahájením výstavby dopravní infrastruktury, a tudíž má jít o její součást. Úřad však konstatuje, že samotná skutečnost, že určitá činnost předchází vlastní stavební realizaci, neznamená, že se jedná o stavbu dopravní infrastruktury.

125. Záchranný archeologický výzkum je svou povahou odborná archeologická práce, která spočívá ve vyhledávání, dokumentaci, zajištění a vyhodnocení archeologických nálezů. Tyto činnosti nemají charakter stavebních prací, které by vedly k výstavbě, změně nebo odstranění stavby dopravní infrastruktury, ani se nejedná o práce zařazené mezi stavební objekty nebo provozní celky dopravní infrastruktury. Úřad nepopírá, že takový výzkum může být z funkčního hlediska součástí přípravy stavby dopravní infrastruktury a že bez něj by stavba nemohla být povolena či zahájena. To však nic nemění na tom, že se nejedná o stavební činnost. Tento závěr zároveň odpovídá ustálené rozhodovací praxi Úřadu, který již dříve konstatoval, že záchranný archeologický výzkum není stavební prací, ale veřejnou zakázkou na služby. V rozhodnutí Úřadu se sp. zn. ÚOHS‑S0221/2023/VZ, č. j. ÚOHS-14970/2023/500 ze dne 19. 4. 2023, Úřad výslovně uvedl, že zadavatel pochybil, když obdobné plnění týkající se „zajištění pracovníků pro výkopové práce, dokumentační, koordinační a zpracovatelské práce na záchranném archeologickém výzkumu“ zadal jako zakázku na stavební práce, „ačkoliv se s ohledem na hlavní předmět citované veřejné zakázky podle jejího základního účelu jednalo o podlimitní veřejnou zakázku na služby“. Z uvedeného tedy jasně vyplývá, že záchranný archeologický výzkum nenaplňuje znaky stavební práce, ale má povahu odborné služby, a tudíž logicky nemůže být považován za stavební zkušenost stavbyvedoucího v tom smyslu, že by se tím prokázala jeho zkušenost ve spojitosti s výstavbou dopravní infrastruktury. Úřad připouští, že i archeologické průzkumy obsahují zemní práce, tyto však nelze charakterizovat jako stavební práce směřující k výstavbě určitých stavebních objektů. V dané věci je pak třeba vycházet ze zadávací podmínky, jak je formulována v zadávací dokumentaci a jaký cíl jí zadavatel nepochybně sledoval. V řešeném případě se bude v případě zadávané veřejné zakázky realizovat rekonstrukce veřejných prostranství a ploch, kdy vzniknou v dotčeném území tři náměstí a součástí bude jejich propojení komunikacemi sloužícími mj. pro zásobování, přičemž cílem zadavatele bylo ověřit, resp. ohodnotit komplexní zkušenosti člena týmu dodavatele, které napomohou kvalitně realizovat stavební práce v průběhu stavby. Rozhodujícím prvkem je tedy komplexnost zkušeností stavbyvedoucího, které tento získá při realizaci stavby dopravní infrastruktury oproti pouze dílčí zkušenosti, které tato klíčová osoba může nabývat při realizaci záchranných archeologických průzkumů. Zatímco při výkonu činnosti na stavbě dopravní infrastruktury stavbyvedoucí získává více zkušeností, které vyplývají z větší složitosti projektu (více různých typů konstrukcí, vícero technologií) a které souvisí i s např. složitější koordinací profesí, vyšší technickou náročností (např. orientace ve vícero normách), s náročnějším harmonogramem (s vícero kritickými body), s řízením poddodavatelů aj., při výkonu činnosti v rámci záchranného archeologického průzkumu, které se v podstatě omezují na zemní práce, je rozsah činností podstatně užší, jednodušší ve smyslu nižší technické náročnosti, minimální koordinace profesí, jednoduššího harmonogramu aj.

126. Zadavatel v zadávací dokumentaci jednoznačně požadoval doložení zkušenosti se stavbou dopravní infrastruktury, nikoliv s doprovodnými, přípravnými či administrativními činnostmi, které mohou být se stavbou spojené. Totéž vyplývá ze samotného účelu požadavku, tj. ověřit schopnost stavbyvedoucího řídit faktickou stavební realizaci, nikoli zajišťovat specializované činnosti archeologické povahy. Úřad uzavírá, že zadavatel správně posoudil záchranný archeologický výzkum jako práci, která může být dílčí součástí širší přípravy stavby, nikoli však jako samostatnou referenci ke splnění požadavku na zkušenost se stavbou dopravní infrastruktury.

127. Co se týče reference označené jako „Zajištění provozu Slavické obory“, Úřad uvádí, že zadavatel při hodnocení předložené referenční zkušenosti člena realizačního týmu navrhovatele vycházel z toho, že z nabídky navrhovatele nevyplývaly žádné bližší informace, které by mu umožnily určit, zda se jedná o doložení zkušenosti člena realizačního týmu ve vztahu k požadavku na doložení referenční stavby dopravní infrastruktury v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 25 mil. Kč bez DPH či o doložení zkušenosti člena týmu ve vztahu k požadavku na doložení stavby spočívající v rekonstrukci veřejného prostranství v intravilánu s finančním plněním minimálně ve výši 10 mil. Kč bez DPH. Samotný název referenční zakázky není způsobilý s jistotou prokázat, zda šlo o rekonstrukci veřejného prostranství, nebo o stavbu dopravní infrastruktury, tedy o jeden z typů požadovaných referenčních zkušeností odpovídající požadavkům zadávací dokumentace, resp. pro žádný z těchto dvou typů referencí vůbec nesvědčil. Jelikož navrhovatel neuvedl nic dalšího, zadavatel se neměl o co opřít a nebylo možné učinit závěr o splnění podmínek stanovených v zadávací dokumentaci pouze z názvu předložené reference. V takové situaci, kdy dodavatel předkládá referenci (pro účely hodnocení), z níž není zcela zřejmé, že splňuje zadávací podmínky, považuje Úřad za vhodné, aby, s ohledem na zásadu přiměřenosti, bylo na odpovědnosti dodavatele, který ručí za správnost a úplnost své nabídky, aby uvedl podstatné parametry hodnocené zkušenosti již ve své nabídce, aby předešel pochybám, které zcela jistě musely v daném případě vyvstat, a nespoléhal se na uznání takové reference bez dalšího, příp. na postup dle § 46, v rámci něhož by teprve předložil podrobnosti, které by svědčily pro uznání reference (navrhovatel zadavateli argumentoval důvody pro uznání reference v rámci námitek, přičemž doložil řadu dokumentů, které mohl učinit již součástí nabídky). Obdobné závěry pak lze vyčíst z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30313/2022/500, sp. zn. ÚOHS-S0289/2022/VZ, ze dne 1. 9. 2022, z něho vyplývá, že vágnost informací v nabídce se musí promítnout do postupu zadavatele, tj. nemůže vést k akceptaci takových částí nabídky.

128. Úřad sděluje, že zadavatel není povinen vyzývat účastníky k objasnění či doplnění údajů obsažených v nabídce podle § 46 zákona. Toto ustanovení nezakládá zadavateli povinnost, nýbrž pouze možnost vyžádat si vysvětlení nabídky.[6] Pouze v případě, kdy se v nabídce dodavatele vyskytne taková chyba, která má charakter zjevné a jednoduše vysvětlitelné nejasnosti nebo administrativního pochybení, které lze jednoduše vysvětlit, měl by zadavatel postup dle § 46 zákona využít[7]. V případě posuzované reference se však nejednalo o formální či snadno odstranitelný nedostatek, ale o úplnou absenci informací o charakteru stavby a o splnění podmínek stanovených v zadávací dokumentaci. Za takové situace nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby aktivně dohledával nebo zjišťoval doplňující informace, které navrhovatel neuvedl, ani aby prostřednictvím § 46 zákona napravoval nedostatky nabídky. Zadavatel v tomto případě nemohl referenci uznat bez jakýchkoli doplňujících podkladů.

129. Zadavatel navíc konstatoval, že předložená reference nesplnila jeden ze zásadních předpokladů, který se vztahoval na oba typy přípustných referencí – požadavek, aby byla realizována v intravilánu obce. Z dokumentů, které měl zadavatel k dispozici, zejména z územního plánu, vyplynulo, že převážná část lokality Slavické obory, k níž se reference vztahovala, se nachází mimo intravilán. Závěr o nesplnění této podmínky tedy měl zadavatel opřen o objektivně zjistitelné skutkové okolnosti. Pokud není splněn základní požadavek realizace v intravilánu, nemůže být taková zkušenost v rámci hodnocení zohledněna, a to bez ohledu na další tvrzené či domnělé aspekty jejího předmětu. Z tohoto důvodu již nebylo zapotřebí zabývat se dalšími námitkami navrhovatele vztahujícími se k charakteru či rozsahu této zkušenosti, neboť nesplnění jediné obligatorní podmínky samo o sobě vede k vyloučení reference z hodnocení.

130. Úřad proto odhlédl od dalších skutečností, které navrhovatel o této referenční zkušenosti uváděl, neboť ty již nebyly způsobilé zvrátit závěr o nesplnění podmínky, aby byla reference realizována v intravilánu obce. Nesplnění této podmínky, formulované jednoznačně v zadávací dokumentaci, totiž jednoznačně vylučuje možnost získat za takovou referenci jakýkoli bodový přínos.

131. S ohledem na uvedené skutečnosti dospěl Úřad k závěru, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když předloženou referenci neuznal. Postup zadavatele byl plně legitimní, vycházel z informací, které mu byly v nabídce předloženy, a zároveň respektoval zásadu rovného zacházení, protože zadavatel nemůže nahrazovat aktivitu navrhovatele tam, kde tento nesplnil povinnost předložit dostatečné podklady k prokázání splnění požadovaných parametrů reference.

132. Ze všech uvedených důvodů Úřad neshledal postup zadavatele nezákonným ani nepřiměřeným. Zadavatel správně posoudil, že záchranný archeologický výzkum není stavbou dopravní infrastruktury, a že reference „Zajištění provozu Slavické obory“ nebyla navrhovatelem popsána a doložena tak, aby bylo možné ji vyhodnotit jako práci odpovídající požadavkům zadávací dokumentace. Návrh je proto v této části nedůvodný.

K námitce netransparentnosti zprávy o hodnocení nabídek

133. Úřad se dále zabýval tvrzením navrhovatele, podle něhož měl zadavatel v písemné zprávě o hodnocení nabídek uvést jiné důvody pro neuznání předložené referenční zkušenosti, než následně uvedl v rozhodnutí o námitkách.

134. Z písemné zprávy o hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel neuznal zkušenost člena realizačního týmu navrhovatele s názvem „D35 Sadová - Plotiště - zemní práce pro ZAV“ z toho důvodu, že se podle jeho názoru nejednalo o stavbu dálnice, ale pouze o zemní práce. Takto uvedený důvod je srozumitelný a dostatečně vymezoval, proč zadavatel nepřidělil příslušné body. V rozhodnutí o námitkách zadavatel poté tuto úvodní úvahu dále rozvedl, a to v reakci na konkrétní argumentaci navrhovatele. Zadavatel podrobněji vysvětlil, že z předložených údajů podle jeho názoru nevyplývá, že by šlo o stavební činnost odpovídající výstavbě dopravní infrastruktury, a že se jednalo pouze o zemní práce či jiné přípravné činnosti, které mají být provedeny před samotnou stavbou dálnice. Toto rozvedení původní argumentace nepředstavuje změnu důvodu, nýbrž detailnější odůvodnění původního závěru.

135. Úřad dále konstatuje, že zmiňování pojmu „dopravní infrastruktura“ v rozhodnutí o námitkách nepředstavuje zavedení jakéhokoli nového či odlišného důvodu pro neuznání hodnocené zkušenosti oproti pojmu „stavba dálnice“, který byl užit v písemné zprávě o hodnocení nabídek. Skutečnost, že zadavatel při odůvodnění v rozhodnutí o námitkách použil obecnější pojem, který logicky zahrnuje pojem uvedený v písemné zprávě o hodnocení, neznamená, že by uvedl nový důvod; jde pouze o upřesnění významu téhož hodnoticího závěru.

136. Z porovnání písemné zprávy o hodnocení nabídek a rozhodnutí o námitkách tak nevyplývá, že by zadavatel původní důvody nahrazoval důvody novými, ani že by měnil svůj hodnoticí závěr. Rozhodnutí o námitkách obsahuje pouze rozvedení původně uvedeného důvodu tak, aby reagovalo na argumentaci navrhovatele a podrobněji vysvětlilo úvahy zadavatele. Úřad proto uzavírá, že k porušení zákona tím, že by zadavatel měnil důvody svého hodnocení, nedošlo.

K námitce neprokázání kvalifikace vybraným dodavatelem

137. Navrhovatel dále namítá, že vybraný dodavatel nesplnil zadavatelem stanovené požadavky na technickou kvalifikaci, a proto měl být ze zadávacího řízení vyloučen. Podle navrhovatele dodavatel neprokázal splnění významné stavební práce požadované zadávací dokumentací, protože jako referenci předložil mj. stavbu „Terminál hromadné dopravy Nová Paka“. Tato stavba však podle navrhovatele nesplňuje definici stavby dopravní infrastruktury, neboť se jedná o budovu terminálu a přilehlé plochy, nikoliv o pozemní komunikace, které jediné lze dle navrhovatele považovat za stavbu dopravní infrastruktury dle příslušných právních předpisů. Navrhovatel dále zdůrazňuje, že finanční plnění této stavby nedosahuje minimální hranice 25 milionů Kč bez DPH, jelikož za stavební práce dopravní infrastruktury lze považovat jen položky vztahující se k přilehlým komunikacím, jejichž souhrnná hodnota je dle navrhovatele nižší než požadovaný limit (měla činit finanční částku max. 24,7 mil. Kč bez DPH). Navrhovatel dále uvádí, že zadavatelem zmíněné srovnání s parkovacím domem v Pardubicích z jiného zadávacího řízení není relevantní, protože jde o odlišný typ stavby.

138. Podle navrhovatele zadavatel nesprávně posoudil referenci vybraného dodavatele a nezohlednil, že autobusový terminál není stavbou dopravní infrastruktury ani podle zákonných definic, ani podle charakteru stavebních prací, k nimž bylo vydáno stavební povolení. Navrhovatel dokládá, že stavební povolení pro tuto stavbu vydal specializovaný silniční stavební úřad pouze ve vztahu k přilehlým komunikacím, nikoliv k budově jako takové. Z toho navrhovatel usuzuje, že stavba nemůže být použita jako kvalifikační reference v požadovaném rozsahu. Navrhovatel proto uzavírá, že vybraný dodavatel neprokázal splnění kvalifikace, a hodnotil-li zadavatel jeho nabídku a následně jej vybral, je tento výběr nezákonný.

139. Úřad se zabýval výše uvedenou námitkou navrhovatele, přičemž konstatuje, že podle § 10 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, se za stavbu dopravní infrastruktury považují „stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, leteckých staveb a s nimi související stavby a zařízení“. Terminál autobusové dopravy je infrastrukturním objektem, který funkčně i stavebně tvoří součást systému veřejné hromadné dopravy, a to zejména proto, že slouží jako uzlový dopravní prvek veřejné linkové dopravy, umožňující její provoz, organizaci a bezpečné odbavování cestujících. Takový objekt není oddělitelný od ostatních staveb dopravní infrastruktury, neboť bez něj nemůže být zajištěn funkční provoz autobusové dopravy jakožto druhu dopravy, na který dopadá stavební zákon.

140. Úřad zdůrazňuje, že výklad navrhovatele, podle něhož stavbou dopravní infrastruktury mohou být pouze samotné pozemní komunikace, neodpovídá gramatickému ani systematickému výkladu stavebního zákona. Zákon výslovně počítá s tím, že dopravní infrastrukturu tvoří nejen samotná komunikace, ale i stavby s ní související. Terminál hromadné dopravy takovou stavbou nepochybně je, jelikož jeho existence je přímo vázána na provoz autobusové dopravy a svou funkcí slouží k zabezpečení dopravní obslužnosti území. V praxi je autobusový terminál standardně posuzován jako stavba dopravní infrastruktury, přičemž stavební řízení pro takové stavby spadá do působnosti silničního správního úřadu, což odpovídá i obsahu navrhovatelem doloženého stavebního povolení.

141. Pokud navrhovatel argumentuje tím, že budova terminálu sama o sobě není stavbou dopravní infrastruktury, Úřad k tomu uvádí, že zákon nevyžaduje, aby se jednalo o komunikaci v užším slova smyslu. Rozhodující je, zda jde o stavbu související, funkčně podřízenou či jinak nezbytnou pro fungování dopravního systému. Autobusový terminál tyto znaky splňuje, neboť bez něj nelze zajišťovat provoz veřejné autobusové dopravy, která je nedílnou součástí dopravní infrastruktury.

142. Úřad proto neshledal důvod zpochybňovat závěr zadavatele, že předložená reference představuje významnou stavební práci ve smyslu zadávací dokumentace. Námitka navrhovatele, že uvedená stavba není stavbou dopravní infrastruktury, nemá oporu v zákonném vymezení ani ve stavebně-technické povaze terminálu. Jelikož stavba „Terminál hromadné dopravy Nová Paka“ splňuje charakter stavby dopravní infrastruktury podle § 10 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, vybraný dodavatel tím prokázal splnění požadované kvalifikace.

143. Úřad tak uzavírá, že zadavatel postupoval v souladu se zákonem, když předloženou referenci vybraného dodavatele akceptoval, a návrh navrhovatele je proto v této části nedůvodný.

K námitce střetu zájmů člena hodnoticí komise

144. V neposlední řadě navrhovatel v návrhu namítá, že člen hodnoticí komise Ing. L. Ř. je ve střetu zájmů, a proto měl být z hodnocení nabídek vyloučen. Podle navrhovatele je Ing. L. Ř. jednatelem a jediným společníkem společnosti [NÁZEV OBCHODNÍ FIRMY], která vykonává autorský dozor na projektech, jež realizuje vybraný dodavatel. Navrhovatel uvádí, že mezi Ing. L. Ř. a vybraným dodavatelem existuje dlouhodobá spolupráce na různých projektech v oboru krajinných úprav a veřejných prostranství, a z toho má plynout zjevný osobní a profesní zájem na tom, aby byl vybraný dodavatel úspěšný i v tomto zadávacím řízení.

145. Navrhovatel tvrdí, že tato spolupráce zakládá ekonomický prospěch pro Ing. L. Ř., a proto není možné, aby byl nestranným členem hodnoticí komise. Poukazuje na konkrétní projekty („Revitalizace Lobkovicko-Jiřické tůně“ a „Revitalizace Kozelské tůně“), kde společnost [NÁZEV OBCHODNÍ FIRMY] vykonávala autorský dozor a kde byl dodavatelem vybraný dodavatel. Podle navrhovatele je tak zřejmé, že Ing. L. Ř. je ve střetu zájmů minimálně v oblasti, v níž se dotčené veřejné zakázky realizují. Navrhovatel dále namítá, že ani skutečnost, že komise má více členů, neodstraňuje povinnost řešit střet zájmů, byť u jediného jejího člena, a tvrdí, že zadavatel nezajistil přijetí opatření k jeho vyloučení.

146. Z těchto důvodů navrhovatel uzavírá, že zadávací řízení je zatíženo nezákonností, jelikož Ing. L. Ř. měl být z rozhodování komise vyloučen podle § 44 odst. 1 zákona.

147. Úřad se touto námitkou zabýval a konstatuje, že předložené skutečnosti střet zájmů člena komise Ing. L. Ř. neprokazují. Navrhovatel dovozuje existenci střetu zájmů z toho, že Ing. L. Ř. je jednatelem společnosti [NÁZEV OBCHODNÍ FIRMY], která na jiných stavebních projektech vykonávala funkci autorského či stavebního dozoru, přičemž na těchto projektech měl být dodavatelem vybraný dodavatel. Z takového vztahu však nelze střet zájmů dovozovat.

148. Úřad zdůrazňuje, že výkon autorského nebo stavebního dozoru nepředstavuje činnost pro dodavatele, ale jde o činnost vykonávanou výlučně v zájmu a pro potřeby objednatele stavby. Úkolem dozoru je kontrolovat, zda dodavatel plní své závazky řádně a v souladu se smluvní dokumentací, a chránit zájmy investora. Z tvrzení navrhovatele tak nevyplývá, že by Ing. L. Ř. vykonával nějakou obchodní, smluvní či závislou činnost pro vybraného dodavatele. Z povahy funkce dozoru neplyne žádný ekonomický, osobní nebo jiný zájem na tom, aby tento dodavatel uspěl v jiných veřejných zakázkách. Naopak je v roli osoby, která vůči dodavateli vystupuje kontrolně a vyžaduje plnění jeho povinností, což není situace, jež by mohla reálně založit podjatost či ovlivnit nestrannost při výkonu funkce člena hodnoticí komise.

149. Navrhovatel dále neuvedl žádné skutečnosti, jež by svědčily o majetkovém propojení, osobních vazbách, či jiné podobné okolnosti mezi Ing. L. Ř. a uvedeným vybraným dodavatelem. Úřad neshledal, že by Ing. L. Ř. měl jakýkoli prospěch či zájem na tom, aby určitý dodavatel byl vybrán v nyní posuzované veřejné zakázce. Hypotetické úvahy o možné ekonomické výhodě či o budoucí spolupráci nejsou samy o sobě způsobilé založit závěr o existenci střetu zájmů podle § 44 zákona, který vyžaduje reálné, nikoliv pouze domnělé riziko ovlivnění nestrannosti.

150. Úřad proto konstatuje, že skutečnost, že Ing. L. Ř. vykonával na odlišných zakázkách funkci dozoru investora, nepředstavuje důvod pro jeho vyloučení z hodnoticí komise. Nejedná se o situaci, která by zakládala osobní či majetkový zájem na výsledku zadávacího řízení, a tudíž ani o střet zájmů ve smyslu zákona. Zadavatel tedy nepochybil, pokud Ing. L. Ř. z činnosti hodnoticí komise nevyloučil. Návrh navrhovatele je proto i v této části nedůvodný.

151. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad rozhodl o zamítnutí návrhu ve vztahu k uvedeným námitkám, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí, neboť v tomto rozsahu nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o porušení zákona ze strany zadavatele, popř. nebylo zjištěno, že by postup zadavatele (který by mohl představovat porušení zákona) mohl ovlivnit výběr dodavatele.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží

1. statutární město Hradec Králové, Československé armády 408/51, 500 03 Hradec Králové

2. Mgr. Filip Karpíšek, advokát, Nemocniční 321, 471 54 Cvikov

3. Gardenline s.r.o., Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice

Vypraveno dne

viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Ke splnění podmínek uvedených v bodech IV až VI Přílohy č. 3 citované vyhlášky Úřad uvádí, že soubor zip zaslaný navrhovatelem Úřadu obsahoval odpovídající přípony, obsah datové zprávy nebyl zašifrovaný, datovou zprávu tvořily soubory ve formátu pdf a zfo, datovou zprávu netvořilo více než 1 000 souborů a adresářů, maximální úroveň vnoření adresářů do sebe nepřekročila 4, maximální velikost dekomprimovaného obsahu činila 3 GB a datovou zprávu netvořil soubor obsahující část komprimovaného obsahu.

[2] Vyjma dílčí části podaných námitek obsahující argumentaci směřující proti zadávacím podmínkám (vahám kritérií hodnocení), která byla opožděná, jak bude popsáno níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[3] Úřad pouze pro úplnost podotýká, že v předmětném případě se nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, jež by Úřad nebyl oprávněn v souladu s ustanovením § 257 písm. h) zákona zastavit.

[4] Vzorec pro výpočet bodové hodnoty dle zadávací dokumentace je následující:

„Bodová hodnota = 100 *Počet zkušeností z hodnocené nabídky (v rozmezí od 1 do 5)/Hodnota nejvhodnější nabídky *

váha kritéria

Maximální počet zkušeností pro hodnocení je 5.

Pro dílčí kritérium počet předložených zkušeností u člena realizačního týmu bude jako hodnota nejvhodnější nabídky použita hodnota s nejvyšším počtem bodů za předložené významné stavební práce. (...)“

[5] S ohledem na nulové hodnoty u ostatních dodavatelů předkládá Úřad výpočet pouze pro vybraného dodavatele – pozn. Úřadu

[6] srov. rozhodnutí předsedy Úřad č. j. ÚOHS-16053/2020/323/MPe, sp. zn. ÚOHS-R0068/2020/VZ, ze dne 1. 6. 2020

[7] viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-42663/2021/163/VVá, sp. zn. ÚOHS-R0169/2021/VZ, ze dne 17. 12. 2021 nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Afs 179/2023 – 30 ze dne 26. 9. 2024 (bod 21.)

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 06585/2026/500spisová značka: S0910/2025/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 06585/2026/500
spisová značka: S0910/2025/VZ