číslo jednací: 22150/2026/160
spisová značka: R0080/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Systém zaměstnaneckých benefitů – stravenky a volnočasové poukázky |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 25. 6. 2026 |
| Související rozhodnutí | 14750/2026/510 22150/2026/160 |
| Dokumenty |  2026_R0080.pdf 143 KB |
|
PID |
UOHSX00N0QC5 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-22150/2026/160 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0080/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
25. 6. 2026, Brno |
Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 7. 5. 2026 navrhovatelem
- Edenred CZ s.r.o., IČO 24745391, se sídlem Pernerova 691/42, Karlín, 186 00 Praha 8, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 26. 3. 2026 Mgr. Lukášem Juráskem, advokátem, ev. č. ČAK 10859, se sídlem Národní 58/32, Nové Město, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-14750/2026/510 ze dne 21. 4. 2026 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0215/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Pražské služby, a.s., IČO 60194120, se sídlem Pod šancemi 444/1, Vysočany, 190 00 Praha 9,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Systém zaměstnaneckých benefitů – stravenky a volnočasové poukázky“ v otevřeném řízení, zahájeném za účelem uzavření rámcové dohody, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 12. 2025 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 22. 12. 2025 pod ev. č. Z2025-071521, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 22. 12. 2025 pod ev. č. 850317-2025, ve znění pozdějších oprav,
jehož dalším účastníkem je vybraný dodavatel
- Pluxee Česká republika a.s., IČO 61860476, se sídlem Plzeňská 3350/18, Smíchov, 150 00 Praha 5, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 13. 4. 2026 JUDr. Jiřím Kindlem, M.Jur., Ph.D., advokátem, ev. č. ČAK 11677, se sídlem Křižovnické náměstní 193/2, 110 00 Praha 1,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0215/2026/VZ, č. j. ÚOHS-14750/2026/510 ze dne 21. 4. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení a SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Zadavatel zahájil dne 19. 12. 2025 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Dne 25. 2. 2026 zadavatel odeslal účastníkům zadávacího řízení Oznámení o výběru nabídky vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru I“)[1].
2. Proti předmětnému oznámení o výběru I podal navrhovatel námitky. Následně dne 27. 3. 2026 obdržel Úřad návrh[2] navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)[3] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
3. Návrh navrhovatele směřoval proti postupu zadavatele při výběru dodavatele a obsahoval mimo jiné i návrh na vydání předběžného opatření spočívajícího v zákazu uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku pro případ, že by hrozilo, že k jejímu uzavření dojde před ukončením správního řízení (dále jen „předběžné opatření“).
II. NAPADENÉ ROZHODNUTÍ
4. Dne 22. 4. 2026 vydal Úřad napadené rozhodnutí ze dne 21. 4. 2026[4], jehož výrokem žádost navrhovatele o nařízení předběžného opatření zamítl.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad posuzoval, zda je dán důvod k zatímní úpravě poměrů účastníků řízení. Primárně Úřad zkoumal, zda jsou splněny podmínky řízení, když konstatoval, že tyto splněny nebyly, neboť návrhu navrhovatele nepředcházely řádně a včas podané námitky. Úřad tedy dospěl k závěru, že nebyly splněny předpoklady, za nichž by dočasná ochrana před uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky mohla plnit svůj účel spočívající v zajištění možnosti účinného rozhodnutí ve věci samé. Vzhledem k tomu, že nebyly splněny podmínky, aby o věci mohlo být meritorně rozhodováno, Úřad neshledal žádný důvod k zatímní úpravě poměrů účastníků řízení.
III. Rozklad navrhovatele
6. Dne 7. 5. 2026 obdržel Úřad rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 22. 4. 2026. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl, v souladu s počítáním času dle § 40 správního řádu, na čtvrtek 7. 5. 2026. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
7. Nejprve je nutné podotknout, že rozklad navrhovatele směřoval nejen proti napadenému rozhodnutí, ale také proti usnesení Úřadu č. j. ÚOHS-14756/2026/510 ze dne 21. 4. 2026 o zastavení správního řízení (dále jen „usnesení o zastavení správního řízení“). Navrhovatel tedy jediným podáním napadl jak napadené rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání předběžného opatření, tak výše zmíněné usnesení o zastavení správního řízení.
8. V rozkladu navrhovatel k napadenému rozhodnutí uvádí, že je nezákonné a věcně nesprávné, když navrhovatele zbavuje i zatímní ochrany před uzavřením smlouvy v době, kdy o jeho návrhu má být věcně rozhodnuto.
9. Dále je v rozkladu podrobně rozebráno několik vzájemně se doplňujících okruhů námitek navrhovatele, které směřují k závěru, že o návrhu navrhovatele mělo být meritorně rozhodováno. Předmětné námitky konkrétně spočívají (1) v materiální kontinuitě sporu a povaze nového oznámení o výběru vybraného dodavatele ze dne 17. 3. 2026 (dále jen „oznámení o výběru II“), jehož přílohou je Zpráva o hodnocení nabídek ze dne 12. 3. 2026 (dále jen „Zpráva o hodnocení II“) a přílohou této Zprávy o hodnocení II je Metodika kontroly seznamů smluvních provozoven (dále jen „Metodika“). Dalšími argumenty navrhovatele v rozkladu jsou (2) jeho legitimní očekávání vyvolané poučením zadavatele v rozhodnutí o námitkách ze dne 16. 3. 2026, (3) nepřípustnost údajné procesní pasti vytvořené jednáním zadavatele, (4) nutnost odlišného pojetí od dosavadní rozhodovací praxe předsedy Úřadu, (5) aplikace přepjatého formalismu ze strany Úřadu, (6) odnětí možnosti navrhovatele vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a (7) odvozená nezákonnost napadeného rozhodnutí od chybného závěru o nesplnění podmínek řízení.
Závěr rozkladu
10. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k dalšímu řízení.
Vyjádření zadavatele k rozkladu
11. Dne 18. 5. 2026 obdržel předseda Úřadu vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele[5].
12. Zadavatel se plně ztotožnil se závěry Úřadu obsaženými v napadeném rozhodnutí. Úřad dle přesvědčení zadavatele posoudil věc správně jak po stránce skutkové, tak po stránce právní. Rozklad navrhovatele je dle zadavatele ve značném rozsahu vystavěn na opakování několika stále se prolínajících tvrzení, přičemž navrhovatelova argumentace nepřináší žádné nové podstatné skutečnosti.
13. Závěrem zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele podle § 152 odst. 6 písm. b) ve spojení s § 90 odst. 5 správního řádu jako nedůvodný zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu
14. Dne 18. 5. 2026 obdržel předseda Úřadu vyjádření vybraného dodavatele k rozkladu navrhovatele[6].
15. Vybraný dodavatel má za to, že Úřad postupoval správně, když zamítl návrh na vydání předběžného opatření.
16. Závěrem vybraný dodavatel navrhuje, aby předseda Úřadu rozklad navrhovatele jako nedůvodný zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
IV. Řízení o rozkladu
17. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
18. Úřad zaevidoval rozklad navrhovatele proti napadenému rozhodnutí pod sp. zn. ÚOHS-R0080/2026/VZ a proti usnesení o zastavení správního řízení pod sp. zn. ÚOHS-R0081/2026/VZ.
Stanovisko předsedy Úřadu
19. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.
20. I přesto, že byl rozklad, jakožto jedno podání, podán proti dvěma rozhodnutím Úřadu, bude o každém z nich vydáno samostatné rozhodnutí předsedy Úřadu, neboť se jedná o typově odlišné druhy rozhodnutí, přičemž § 140 správního řádu nezakládá předsedovi Úřadu povinnost spojit předmětná řízení.
V. K námitkám rozkladu
Obecně k nařízení předběžného opatření
21. Podle § 61 odst. 1 správního řádu může správní orgán z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.
22. Účelem předběžného opatření se zabýval například Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) v rozsudku č. j. 7 As 23/2013-33 ze dne 22. 8. 2013, dle něhož „[p]odstata rozhodnutí o nařízení předběžného opatření tedy spočívá v tom, že jím jsou dočasně upraveny zatímní poměry účastníků řízení tak, aby ještě před meritorním rozhodnutím podle ust. § 67 odst. 1 správního řádu nedošlo k nevratným změnám, které by měly vliv na konečné rozhodnutí ve věci.“ (pozn. zvýraznění doplněno předsedou Úřadu).
23. Nařízením předběžného opatření se tedy zajišťuje účel vedeného správního řízení formou dočasné úpravy práv a povinností tak, aby nedošlo ke zmaření účelu správního řízení, jímž je vydání meritorního rozhodnutí o zákonnosti postupu zadavatele. Ke zmaření účelu správního řízení může dojít právě uzavřením smlouvy na plnění veřejné zakázky, neboť po jejím uzavření by uložení nápravného opatření, za předpokladu zjištění pochybení zadavatele v zadávacím řízení, již nebylo možné. Návrh na přezkoumání úkonů zadavatele je možné projednat pouze do okamžiku uzavření smlouvy v zadávacím řízení na veřejnou zakázku [srov. § 250 odst. 2 a § 257 písm. j) ZZVZ].
Nařízení předběžného opatření v nyní projednávaném případě
24. Pro účely přezkumu zamítnutí žádosti o nařízení předběžného opatření v nyní řešeném případě je nutné posoudit důvodnost jeho nařízení ve vztahu ke stavu správního řízení. Pokud jde o samotné posouzení důvodnosti rozkladu, musím nejprve zdůraznit, že podstatou napadeného rozhodnutí není detailní věcný přezkum postupu zadavatele při výběru navrhovatele k plnění veřejné zakázky. Podstatou napadeného rozhodnutí je posouzení, zda byl dán důvod k zatímní úpravě poměrů účastníků řízení.
25. K postupu Úřadu v takové situaci se vyjádřil NSS v rozsudku sp. zn. 10 As 219/2016 ze dne 18. 1. 2018, kde mj. konstatoval, že „(…) [p]okud má žalovaný vzhledem k okolnostem věci pochybnosti o tom, zda se mu i při vynaložení veškerého úsilí podaří rozhodnout před uplynutím blokační lhůty, jedná se o důvod pro vydání předběžného opatření, a to i bez návrhu (neboť navrhovatel nemůže znát důvody, pro které žalovaný nebude případně schopen vydat rozhodnutí včas). Žalovaný je v takovém případě povinen zajistit účel veřejnoprávní ochrany dohledu nad uzavíráním veřejnoprávních zakázek a nenechat uplynout blokační lhůtu pouze z důvodu nemožnosti rozhodnout v zákonem vymezeném čase.“ Zároveň však ve zmíněném rozsudku NSS doplnil, že „[v]ýše uvedené závěry lze shrnout tak, že žalovaný je v řízení o návrhu na přezkum úkonů zadavatele povinen zajistit, aby o něm věcně rozhodl ve stadiu, kdy může být protiprávní jednání zadavatele ještě vyloučeno“ (pozn. zvýraznění doplněno předsedou Úřadu).
26. Z napadeného rozhodnutí a současně i z usnesení o zastavení správního řízení však vyplývá, že navrhovatel nesplnil zákonné podmínky pro vedení správního řízení, respektive pro věcný přezkum návrhu, jelikož podal dne 5. 3. 2026 námitky proti oznámení o výběru I, kterým zadavatel částečně vyhověl, když jako opatření k nápravě předmětné oznámení o výběru I zrušil. Současně s rozhodnutím o námitkách zadavatel navrhovateli odeslal nové oznámení o výběru II, kterým navrhovatele informoval o opětovném výběru vybraného dodavatele. Přílohou oznámení o výběru II byla Zpráva o hodnocení II, která oproti původní Zprávě o hodnocení I, jež byla přílohou oznámení o výběru I, obsahovala Metodiku. Navrhovatel následně návrhem napadl postup zadavatele „v jeho aktuální podobě“ po vyřízení námitek proti oznámení o výběru I, tj. fakticky napadl „nové“ oznámení o výběru II, včetně zprávy o hodnocení II, která obsahuje doplněnou Metodiku. Navrhovatel zároveň v návrhu uvedl, že požaduje, aby Úřad zrušil oznámení o výběru II a zprávu o hodnocení II. Navrhovatel v návrhu zároveň předložil argumenty, dle kterých považuje Metodiku, kterou zadavatel doplnil do zprávy o hodnocení II, za nedostatečnou. Je tedy zřejmé, že úkonem zadavatele, proti kterému směřoval návrh navrhovatele, bylo oznámení o výběru II.
27. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že oznámení o výběru II bylo navrhovateli doručeno dne 17. 3. 2026, a to společně s rozhodnutím o námitkách. Podle § 242 odst. 2 zákona platí, že námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli. Námitky proti oznámení o výběru II tedy navrhovatel musel zadavateli doručit nejpozději dne 1. 4. 2026. Z dokumentace o zadávacím řízení ovšem neplyne, že by v této lhůtě navrhovatel zadavateli doručil jakékoliv námitky.
28. Navrhovatel v rozkladu nikterak nezpochybňuje, že jeho návrh směřoval proti postupu zadavatele v jeho aktuální podobě, tedy po vyřízení námitek při současném vydání oznámení o výběru II. Tento svůj postup se však snaží legitimizovat poukazem na materiální kontinuitu sporu a zároveň tím, že údajně konzistentně napadá provedené hodnocení nabídek zadavatelem, a to zejména jeho postup při ověřování a korekci seznamů smluvních provozoven. S touto argumentací se však nemohu ztotožnit.
29. Přestože oznámení o výběru I a oznámení o výběru II mohou na první pohled působit jako obsahově totožné dokumenty, není tomu tak. Oznámení o výběru dodavatele II totiž obsahuje „nové“ skutečnosti, které zásadním způsobem reagují na výhrady uplatněné navrhovatelem v námitkách. Zejména vyvrací jeho stěžejní tvrzení, podle něhož zadavatel přistoupil ke kontrole seznamů smluvních provozoven pouze na vzorkovém základě, a současně konkretizují postup, který zadavatel při ověřování těchto seznamů skutečně aplikoval. Nejedná se tedy o totožné dokumenty, neboť součástí oznámení o výběru II je rovněž Metodika, v níž jsou podrobně vysvětleny a objasněny aspekty hodnocení, které navrhovatel v námitkách zpochybňoval.
30. Z uvedeného důvodu nelze přisvědčit názoru navrhovatele o materiální kontinuitě sporu a údajném konzistentním napadání zadavatelem provedeného hodnocení, neboť doplněná Metodika je zadavatelovou reakcí na jádro námitek navrhovatele. Následkem postupu navrhovatele je tedy nesplnění zákonných podmínek pro vedení správního řízení (povinností bránit se před podáním návrhu řádně a včas podanými námitkami proti totožnému úkonu, který je napadán návrhem).
31. V důsledku výše uvedeného nelze než konstatovat, že závěry Úřadu, obsažené v usnesení o zastavení správního řízení, se po předběžném posouzení podstaty věci jeví jako správné. Oznámení o výběru II, proti kterému směřuje návrh navrhovatele na zahájení správního řízení a jehož zrušení se navrhovatel podaným návrhem domáhá, je tedy „novým“ samostatným úkonem zadavatele, proti kterému měl navrhovatel možnost se bránit podáním řádných a včasných námitek. Tohoto práva ovšem navrhovatel nevyužil, když námitky proti oznámení o výběru II zadavateli nepodal. Z výše uvedených důvodů ani námitku týkající se odvozené nezákonnosti napadeného rozhodnutí od chybného závěru o nesplnění podmínek řízení nelze shledat důvodnou.
32. Detailnější rozbor argumentace k rozkladovým námitkám obsahuje pak současně vydávané rozhodnutí o rozkladu pod sp. zn. ÚOHS-R0081/2026/VZ.
33. V návaznosti na dosud uvedené a se zřetelem na to, že přezkoumávaná otázka, se jeví jako nekomplikovaná, dospěl jsem po předběžném posouzení věci k tomu, že je možné učinit předběžný závěr pro potřeby přezkumu důvodnosti a zákonnosti zamítnutí žádosti o nařízení předběžného opatření bez podrobného zkoumání i před samotným vydáním rozhodnutí o rozkladu proti usnesení o zastavení řízení. Jakkoliv tím není předjímáno samotné rozhodnutí o rozkladu proti usnesení o zastavení řízení, pro zvážení dopadů předběžného opatření je to nezbytné.
34. Potenciálním důsledkem zákazu uzavřít smlouvu by v šetřeném případě bylo zpomalení postupu zadavatele v zadávacím řízení, neboť by byl nucen odložit případné uzavření smlouvy. Byť je předběžné opatření opatřením dočasným, omezeným pouze na dobu trvání správního řízení, jeho uložení by s ohledem na okolnosti tohoto případu představovalo nepřiměřený zásah do právní sféry zadavatele. Pokud se již po předběžném posouzení jeví právní otázka jako jednoduchá a snadno řešitelná (a nejde o věcné posouzení postupu zadavatele, ale toliko o posouzení procesního charakteru) a posouzení splnění podmínek vedení správního řízení Úřadem se zdá být správným, neshledávám přiměřeným, aby byl upřednostněn zájem navrhovatele na zachování přezkumu, který je v dané situaci slabší než zájem zadavatele na pokračování v zadávacím řízení. Zdůrazňuji, že je tomu tak zejména proto, že správní řízení bylo zastaveno z důvodu nesplnění podmínek pro vedení řízení.
35. S ohledem na výše uvedené skutečnosti lze konstatovat, že Úřad v době vydání napadeného rozhodnutí postupoval správně, když i po předběžném posouzení věci předsedou Úřadu nebyl shledán důvod pro vydání předběžného opatření. V důsledku těchto skutečností nelze než rozklad navrhovatele proti zamítnutí žádosti na nařízení předběžného opatření zamítnout, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresáti:
1. Pražské služby, a.s., Pod šancemi 444/1, Vysočany, 180 77 Praha 9
2. Mgr. Lukáše Jurásek, Národní 58/32, Nové Město, 110 00 Praha 1
3. JUDr. Jiří Kindl, M.Jur., Ph.D., Křižovnické náměstní 193/2, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 27.
[2] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 1.
[3] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[4] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 31.
[5] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 38.
[6] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 39.