číslo jednací: 21531/2026/500
spisová značka: S0277/2026/VZ

• Instance: I.
• Věc: Hydrogeologický monitoring podzemních, povrchových a důlních vod v PVP Bukov
• Účastníci:
  1. Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů
  2. GEOtest, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 17. 8. 2026
• Související rozhodnutí: 21531/2026/500; 29394/2026/163

PID	UOHSX00N02CT		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-21531/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0277/2026/VZ
Datum, místo	17. 6. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 4. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, Nové Město, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 4. 2026 společností Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1,
• navrhovatel – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Hydrogeologický monitoring podzemních, povrchových a důlních vod v PVP Bukov“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2026 pod ev. č. Z2026-008272, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 2. 2026 pod ev. č. 93205-2026, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto

Návrh navrhovatele – GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno – ze dne 17. 4. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, Nové Město, 110 00 Praha 1 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Hydrogeologický monitoring podzemních, povrchových a důlních vod v PVP Bukov“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2026 pod ev. č. Z2026-008272, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 2. 2026 pod ev. č. 93205-2026, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I.            zadávací řízení

1.         Zadavatel – Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, Nové Město, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 4. 2026 společností Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1 (dále jen „zadavatel“) – zahájil jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 6. 2. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Hydrogeologický monitoring podzemních, povrchových a důlních vod v PVP Bukov“, jehož oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2026 pod ev. č. Z2026-008272, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 2. 2026 pod
ev. č. 93205-2026, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“).

2.        Předmětem veřejné zakázky je podle bodu 3 zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 ze dne 17. 3. 2026 (dále jen „zadávací dokumentace“) komplexní provedení hydrogeologických monitorovacích prací na podzemních a důlních vodách v prostředí PVP Bukov I a PVP Bukov II, hydrologických monitorovacích prací a klimatický monitoring na povrchu lokality Bukov.

3.        Podle bodu 6 zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky
29 000 000 Kč.

4.        Podle opravného formuláře uveřejněného ve Věstníku veřejných zakázek dne 14. 4. 2026 musely být nabídky podány nejpozději dne 20. 4. 2026 do 12:00 hod.

5.        Dne 23. 3. 2026 zadavatel obdržel námitky navrhovatele z téhož dne proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“).Námitky zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 7. 4. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl.

6.        Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s vypořádáním svých námitek, podal dne 17. 4. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky z téhož dne (dále jen „návrh“).

II.         obsah návrhu

7.        Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel rezignoval na splnění základního požadavku zákona na určité vymezení předmětu plnění a cenového modelu. Zadávací dokumentace je dle navrhovatele obecná, kusá a neposkytuje dodavatelům základní informace pro učinění komplexní nabídky a nacenění veškerých nutných prací. Podle navrhovatele je za daného obecného vymezení předmětu veřejné zakázky prakticky nemožné učinit úplné a správné nacenění položek rozpočtu, stejně jako stanovit nabídkovou cenu za jednu hodinu dodatečných prací, která má obsahovat veškeré náklady dodavatele nezbytné pro řádnou a včasnou realizaci předmětu veřejné zakázky, včetně nákladů souvisejících (např. poplatky, vedlejší náklady, kurzovní rizika, předpokládaná rizika spojená s realizací předmětu plnění veřejné zakázky, příp. cestovní náklady, licence, další výdaje), které dodavateli při realizaci veřejné zakázky mohou vzniknout nebo vzniknou.

8.        K tvrzení zadavatele, že předmět plnění je dostatečně určitě vymezen přílohou č. 1 smlouvy a technickými zprávami, které mají popisovat stávající monitorovací síť včetně počtu prvků a monitorovacích bodů této sítě, navrhovatel uvedl, že tato data jsou zcela základní a plně nedostatečná pro učinění komplexní nabídky a nacenění prací včetně požadovaných komponent.

9.        Skutečnost, že je předmět plnění nedostatečně vymezen, potvrzuje dle navrhovatele i to, že byl zadavatel po proběhlé prohlídce plnění „zavalen“ požadavky dodavatelů na vysvětlení zadávací dokumentace, a to v oblasti jasné specifikace prvků monitorovací sítě. Podle navrhovatele je evidentní, že ani samotná prohlídka místa plnění nerozptýlila nejasnosti a neurčitost zadávací dokumentace; podle navrhovatele je tedy zcela irelevantní, že se prohlídky neúčastnil. Skutečnost, že je předmět plnění nedostatečně vymezen, dle navrhovatele potvrzuje i to, že se dodavatelé na zadavatele opakovaně obraceli s tím, aby zadavatel předmět plnění řádně specifikoval, aby poskytl jasnou specifikaci a pasport stávající monitorovací sítě, aby uvedl své požadavky na materiálové provedení, konkretizaci prvků monitorovací sítě, které mají být udržovány, a jejich stavu, aby specifikoval požadavky na jejich výměnu, stejně jako své požadavky na dodávky nových měřících bodů a technologie, aby vysvětlil svůj požadavek na četnost údržby, popis klimatické stanice a další.

10.      Navrhovatel uvedl, že pokud zadavatel po dodavatelích požaduje nacenění veškerých prací, včetně prací nezahrnutých do zadávací dokumentace, je povinen v souladu se zásadou transparentnosti a rovnosti všech účastníků zadávacího řízení poskytnout kompletní dokumentaci a specifikovat zcela konkrétně své požadavky na výměnu prvků v již stávající monitorovací síti. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel musí disponovat konkrétním popisem monitorovací sítě; tato podstatná data však dle něj mají být dodavatelům zamlčována, přestože jsou zásadní pro vypracování úplného a nepřekročitelného rozpočtu. Tímto postupem navíc zadavatel dle navrhovatele zvýhodňuje dodavatele předcházející veřejné zakázky, společnost SG Geotechnika, a.s., který realizoval veřejnou zakázku zaměřenou na hydrogeologický monitoring od června 2023 do března 2025.

11.       Podle navrhovatele tak zadavatel porušil § 36 odst. 3 zákona, neboť neúplně specifikoval předmět plnění, když v zadávacích podmínkách nespecifikoval řádně předmět plnění a neposkytl nutné informace pro učinění řádné a úplné nabídky.

12.      K tvrzení zadavatele, že požadovanou specifikaci obsahují technické zprávy, navrhovatel uvedl, že technické zprávy pasportizaci stávající hydrogeologické monitorovací sítě neobsahují, stejně jako neobsahují informace v potřebném detailu o stavu této sítě, o počtu a stavu jejích jednotlivých prvků. V těchto zprávách jsou dle navrhovatele obecně konstatovány udržovací práce, které byly provedeny, popř. obecné konstatování, co je nutno obecně vyměnit či že jsou nutné technické úpravy. Podle navrhovatele ale zcela chybí konkretizace (počty prvků pro výměnu, určení, jakých zařízení se technické úpravy týkají apod.), na základě které by dodavatelé mohli získat informace o skutečném stavu monitorovací sítě. Jakýkoliv plán navazující údržby a specifikace potřeb údržby pro zajištění funkčnosti systému tyto zprávy dle navrhovatele neobsahují.

13.      Požadavek zadavatele, aby v rámci hodinové sazby byly zohledněny veškeré náklady dodavatele nezbytné pro řádnou a včasnou realizaci předmětu veřejné zakázky, včetně souvisejících
(tj. hotových) nákladů, když dodavatelům neumožnil řádně se seznámit se stavem monitorovací sítě, je dle navrhovatele nezákonný a nesmyslný. Navrhovatel je přesvědčen, že bez jasné specifikace předmětu plnění nebude možné určit, co je a má byt zahrnuto v předmětu plnění a co bude spadat pod dodatečné práce. Podle navrhovatele takto stanovená zadávací dokumentace navíc znemožňuje zpětnou kontrolu plnění.

14.      Navrhovatel je přesvědčen, že za současného nastavení podmínek zadávací dokumentace nelze dopředu jasně stanovit, co je předmětem plnění a co jsou „Dodatečné práce“. Navrhovatel upozornil na to, že bude zcela na libovůli zadavatele, aby posoudil, zda dodavatel mohl při stanovení ceny příslušné činnosti rozumně předvídat údržbu a nutnost dodávek technologií a náhradních dílů.

15.      Ohledně požadavku na jasné a srozumitelné stanovení zadávacích podmínek navrhovatel odkázal na rozsudek SD EU C496/99P. Navrhovatel je přesvědčen, že režim „Dodatečných prací“, jak ho stanovil zadavatel, tyto požadavky nenaplňuje, a naopak prohlubuje netransparentnost zadávacích podmínek.

16.      Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel umožnil dvojí výklad zadávací dokumentace, když v rámci zadávací dokumentace požaduje stanovit nepřekročitelnou cenu předmětu plnění a zároveň dikcí „Dodatečných prací“ jasně dává najevo, že počítá již nyní s dodávkami nad rámec plnění namísto toho, aby dostatečně určitě specifikoval předmět plnění. Navrhovatel uvedl, že nedostatečnou specifikaci předmětu plnění nelze nahrazovat právem zadavatele vyhradit si změnu závazků ze smlouvy dle ustanovení § 100 zákona, jak zadavatel dle navrhovatele argumentuje. Navrhovatel je přesvědčen, že aby si zadavatel mohl vyhradit změnu závazků, je nutno nejdříve jasně specifikovat předmět plnění a jeho cenu, aby následně bylo možno přezkoumat, zda se o změnu jedná, či nikoliv.

17.      Nepromyšlenost zadávací dokumentace je dle navrhovatele patrná i z toho, že na jednu stranu má dodavatel provozovat a udržovat již stávající hydrogeologickou síť, která je v majetku dodavatele (zde měl navrhovatel pravděpodobně namysli „zadavatele“ – pozn. Úřadu), tj. v rámci výměny komponent bude zasahovat do majetku zadavatele, tento zhodnocovat a udržovat, ale na druhou stranu je dodavatel povinen dle čl. 1.14 závazného návrhu smlouvy při skončení spolupráce demontovat měřicí či jiná zařízení použitá k realizaci plnění. Podle navrhovatele nelze požadovat, aby dodavatel po ukončení spolupráce zasahoval do majetku zadavatele a demontoval komponenty, které se stanou součástí jeho majetku, a tímto monitorovací síť znehodnocoval. Stejně tak dle navrhovatele nelze po dodavateli požadovat, aby činil investice do majetku zadavatele v rámci údržby, kdy hotové výdaje za vyměněné komponenty, které zůstanou v majetku zadavatele, nemají být dodavateli zaplaceny, resp. mají být subsumovány do hodinové sazby každé práce.

18.      Podle navrhovatele zadavatel ve svém rozhodnutí opakovaně odkazuje na Přílohu č. 1 smlouvy a technické zprávy, kde má být monitorovací síť blíže popsána. Navrhovatel ale namítá, že zadavatel v těchto dokumentech neposkytl jasnou pasportizaci stávající sítě, stavy měřidel, plánované výměny ani detailní plán údržby. Podle navrhovatele navíc cenový model specifikovaný v zadávací dokumentaci požaduje, aby nepřekročitelná cena obsahovala i práce a dodávky, které v zadávacích podmínkách vůbec nejsou uvedeny, avšak dodavatel o nich „vědět měl nebo mohl“. Takto nastavené zadávací podmínky dle navrhovatele přenášejí riziko neurčitosti předmětu plnění na dodavatele, který má odhadovat budoucí potřeby výměn a údržby bez dostatečných informací.

19.      Navrhovatel uvedl, že mu v důsledku nezákonného postupu zadavatele vzniká újma spočívající v tom, že nemůže podat řádnou a kompletní nabídku a řádně se účastnit zadávacího řízení, neboť za současného nedostatečného vymezení zadávací dokumentace to není možné. Újma byla navrhovateli dle jeho vyjádření způsobena i nečitelností postupu zadavatele způsobující dvojí výklad zadávací dokumentace v průběhu řízení a diskriminačním jednáním zadavatele vůči ostatním účastníkům soutěže, kteří na rozdíl od dodavatele předcházející veřejné zakázky nemají základní vstupní data pro vypracování nabídky. Navrhovatel uvedl, že v důsledku těchto porušení povinností nemá možnost plnit veřejnou zakázku.

20.     Závěrem navrhovatel navrhuje, aby Úřad vyhověl návrhu a

• zrušil rozhodnutí o námitkách a stanovil, že zadavatel porušil § 36 odst. 1 a 3 a § 6 zákona, neboť
• nevymezil předmět plnění v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů,
• stanovil cenový model, který přenáší nepřiměřenou míru rizika na dodavatele a není dostatečně transparentní a přezkoumatelný,
• uložil zadavateli nápravné opatření spočívající v povinnosti změnit zadávací dokumentaci,
• uložil zadavateli povinnost přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek.

21.      Pokud by Úřad dospěl k závěru, že nápravu nelze zjednat bez podstatného přepracování zadávacích podmínek, navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl o zrušení zadávacího řízení.

III.     průběh správního řízení

22.     Úřad obdržel předmětný návrh dne 17. 4. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu tentýž den.

23.     Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

• zadavatel,
• navrhovatel.

24.     Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 20. 4. 2026.

25.     Usnesením ze dne 29. 4. 2026 Úřad zadavateli stanovil dodatečnou lhůtu pěti pracovních dnů k zaslání dokumentace o zadávacím řízení.

26.     Dne 4. 5. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 30. 4. 2026 a dokumentace o zadávacím řízení.

Vyjádření zadavatele k návrhu

27.     Zadavatel ve vyjádření uvádí, že s námitkami uvedenými v návrhu nesouhlasí a považuje je za zcela nesprávné, účelové a ryze obstrukční. V podrobnostech zadavatel odkázal rovněž na rozhodnutí o námitkách.

28.     Ohledně tvrzeného nedostatečného vymezení předmětu veřejné zakázky zadavatel uvedl následující. Zadavatel je přesvědčen, že zadávací dokumentace, zejména příloha č. 1 závazného návrhu smlouvy, neobsahuje pouze obecné zadání, jak tvrdí navrhovatel, nýbrž systematický popis potřeby zadavatele, účelu a technického rámce plnění, rozsahu monitoringu na povrchu i v podzemí, seznamu monitorovacích bodů, pravidel údržby, měření, datového managementu a členění projektu do jednotlivých aktivit a výstupů.

29.     Podle zadavatele po něm navrhovatel požaduje podklady, které buď nejsou pro podání nabídky objektivně nezbytné, anebo z povahy věci vznikají až při převzetí a detailním mapování sítě. 

30.     K argumentaci navrhovatele ohledně vysoké četnosti žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že podávání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace je běžnou, zákonem výslovně předvídanou a zcela standardní součástí zadávacích řízení, zvláště u technicky složitějších, specializovaných nebo metodicky náročných plnění. Podle zadavatele tedy samotný počet dotazů bez dalšího nevypovídá nic o tom, že by zadávací dokumentace byla neurčitá, neúplná nebo nezákonná.

31.      Zadavatel dále uvedl, že ve lhůtě pro podání nabídek byly podány celkem 3 nabídky. To dle zadavatele významně oslabuje premisu navrhovatele, že zadávací dokumentace byla natolik neurčitá, že na jejím základě nebylo možno předmět plnění řádně pochopit a nacenit, a tedy podat do zadávacího řízení relevantní nabídku. Tato okolnost je dle zadavatele zásadní i s ohledem na charakter plnění, kdy se nejedná o běžnou komoditní zakázku, ale předmětem veřejné zakázky je úzce specializované, technicky náročné a metodicky specifické plnění v oblasti hydrogeologie, které je navíc realizované ve specifickém prostředí. Relevantní trh je tedy dle zadavatele omezený a fakticky na něm působí jen relativně úzký okruh odborně způsobilých subjektů.

32.     Zadavatel rovněž poukázal na vysokou odbornou způsobilost dodavatelů, kteří podali nabídku. Z toho lze dle zadavatele usuzovat, že zadávací dokumentace byla pro relevantní trh dostatečně určitá a srozumitelná a předmět plnění ocenitelný.

33.     Zadavatel dále uvedl, že svou nabídku do zadávacího řízení podala i společnost, která odborně spolupracuje s navrhovatelem (například na předcházejícím totožném plnění pro téhož zadavatele). To dle zadavatele vypovídá o tom, že dodavatelé působící na relevantním trhu byli schopni zadávací podmínky přečíst, pochopit a promítnout do samotné cenové nabídky.  

34.     Zadavatel poukázal na skutečnost, že přestože navrhovatel tvrdí, že bez předchozího předání podrobnějších vstupních dat, pasportu monitorovací sítě, evidenčních a technických podkladů či dalších detailních informací o jednotlivých měrných bodech není možné šetřenou veřejnou zakázku řádně nacenit, tak v minulosti podal nabídku na obdobnou veřejnou zakázku zadavatele s obdobným způsobem specifikace, která byla realizována ve stejném prostředí PVP Bukov a rovněž navazovala na předchozí monitoring. Podle zadavatele tedy navrhovatel v předchozí skutkově velmi blízké veřejné zakázce akceptoval způsob nastavení zadávacích podmínek, který nyní v šetřeném případě označuje za nezákonný.

35.     Dále zadavatel uvedl, že nikde nestanovil, že by nabídková cena měla pro účely hodnocení zahrnovat i objektivně nepředvídatelné zásahy, výměny komponentů či nepředvídatelné materiálové vstupy. Podle navrhovatele je ze zadávací dokumentace, zejména po jejích úpravách, zcela zřejmé, že hodnocená cena zahrnuje pouze takové plnění a takové náklady, které měl dodavatel ocenit v tabulce, která je uvedena v příloze č. 4 smlouvy – Cenový rozpad smluvní ceny.

36.     Zadavatel poukázal na povahu veřejné zakázky, jejímž předmětem je provoz, údržba, správa a rozvoj živé monitorovací sítě v technicky specifickém prostředí PVP Bukov. Zadavatel uvedl, že taková síť nepředstavuje statický a neměnný soubor prvků, u něhož lze ex ante s absolutní přesností stanovit každý budoucí zásah, každou budoucí poruchu, každou budoucí potřebu výměny a každý budoucí materiálový vstup. Podle zadavatele se stav takové sítě v čase proměňuje v závislosti na běžném opotřebení, klimatických vlivech, poruchách, kalibracích, servisních zásazích, provozních změnách a dalších okolnostech, které nelze při zahájení zadávacího řízení dokonale a bezezbytku předvídat. Požadavek navrhovatele, aby zadavatel již ve fázi specifikace zadávacích podmínek přesně identifikoval každý budoucí materiálový vstup a každý budoucí zásah, zadavatel považuje za nerealistický.

37.     Zadavatel vysvětlil, že cenový model je vystavěn na dvou rovinách. První rovinou je nabídková cena pro účely hodnocení, která má být založena na položkách, jednotkách a počtech vymezených v příloze č. 4 smlouvy. Tato cena je dle zadavatele zcela jednoznačně ocenitelná, neboť je navázána na předvídatelný rámec plnění a na strukturovaný cenový rozpad jednotlivých činností a služeb. Druhou rovinou jsou dle zadavatele dodatečné práce, resp. nepředvídatelné dodávky technologií, náhradních dílů a jiného obdobného materiálu, jejichž potřebu dodavatel ani při vynaložení odborné péče nemohl při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat. Zadavatel dodal, že toto plnění se do hodnocené ceny nezapočítává a podléhá samostatnému režimu schválení a úhrady. Podle zadavatele tedy nejde o dvojí výklad nebo rozpor, jak tvrdí navrhovatel, ale o rozlišení mezi plněním předvídatelným a plněním objektivně nepředvídatelným.

38.     K tvrzení navrhovatele, že posouzení toho, co bylo či nebylo možné rozumně předpokládat, bude závislé na hodnocení ze strany zadavatele, který je však dle navrhovatele v dané oblasti „laikem“, zadavatel uvedl, že toto tvrzení neodpovídá obsahu zadávacích podmínek, neboť návrh smlouvy je ohledně skutečně nepředvídatelného plnění naopak vystavěn na součinnosti a dialogu smluvních stran. Podle zadavatele je zhotovitel oprávněn zadavatele na potřebu dodatečných prací či souvisejících materiálů upozornit a předložit mu odhad jejich časové a finanční náročnosti, přičemž následný postup je dle zadavatele smluvně formalizován.

39.     Tvrzení navrhovatele, že dodávky technologií, komponentů a materiálů mají být zahrnuty v hodinové sazbě, zadavatel označuje za nesprávné. Zadavatel dle svého vyjádření již několikrát vysvětlil, že nepředvídatelné dodávky technologií, náhradních dílů a jiných obdobných materiálů nezbytných k provedení prací nebo činností hrazených hodinovou sazbou se do nabídkové ceny pro účely hodnocení ani do samotné hodinové sazby nezahrnují, nýbrž podléhají samostatnému režimu dodatečných prací.

40.     Za absurdní zadavatel považuje tvrzení navrhovatele, že nepřekročitelná cena má zahrnovat i práce a dodávky, které nejsou v zadávacích podmínkách uvedeny, avšak dodavatel o nich měl vědět nebo je mohl předvídat. Zadavatel dle svého vyjádření nic takového nepožaduje, resp. nepožaduje po dodavatelích “věštbu budoucího technického vývoje sítě“, ani aby do hodnocené ceny započítali jakékoliv hypotetické zásahy.  Zadavatel dle svého vyjádření požaduje pouze to, aby dodavatelé ocenili předvídatelný rámec plnění tak, jak je popsán v zadávací dokumentaci a rozveden v příloze č. 4 smlouvy.

41.      Zadavatel tak shrnuje, že dle jeho názoru je cenový model veřejné zakázky zcela určitý, ocenitelný a právně konzistentní. Zadavatel uvedl, že hodnocená nabídková cena je navázána na předvídatelné plnění a na přesně vymezené položky přílohy č. 4 smlouvy. Nepředvídatelný materiál a skutečně nepředvídatelné zásahy do živé monitorovací sítě jsou dle zadavatele z tohoto režimu výslovně vyloučeny a řešeny samostatným mechanismem dodatečných prací.

42.     K argumentaci navrhovatele ohledně vlastnického režimu jednotlivých komponent monitorovací sítě zadavatel uvedl, že navrhovatel směšuje odlišné roviny smluvního nastavení, a to ocenění předvídatelného plnění, úhradu nepředvídatelného materiálu a majetkový režim zařízení použitých při realizaci předmětu plnění. Blíže k tomu zadavatel odkázal na své rozhodnutí o námitkách.

43.     K tvrzenému zvýhodnění předchozího dodavatele realizujícího monitoring na území PVP Bukov zadavatel uvedl, že připouští, že u navazujících či opakovaných plnění nelze nikdy zcela vyloučit určitou přirozenou výhodu subjektu, které v minulosti obdobné plnění realizoval. Zadavatel je však přesvědčen, že sama existence takové přirozené, časem omezené výhody ještě neznamená nezákonnost zadávacích podmínek, natož jejich diskriminační povahu. Podle zadavatele je rozhodující, zda zadavatel takovou výhodu sám nevytvořil nebo neprohloubil a zda současně přijal rozumná opatření, aby ostatní dodavatelé měli reálný prostor připravit kvalifikovanou a konkurenceschopnou nabídku, což zadavatel v šetřeném případě dle svého vyjádření učinil. Podle zadavatele navíc navrhovatel ve své argumentaci zcela pomíjí, že při použití jeho logiky by musel být za potenciálně zvýhodněného dodavatele považován i on sám, neboť v letech
2018 – 2022 realizoval předchozí monitoring a podílel se na budování a provozu relevantních částí monitorovací sítě.

44.     Tvrzení navrhovatele, že zadavatel „musí disponovat konkrétním popisem monitorovací sítě, tato podstatná data jsou však dodavatelům zamlčována“ zadavatel považuje za nepravdivé. Zadavatel uvedl, že v současnosti nemá k dispozici žádné aktuálnější informace o monitorovací síti, než jaké jsou zachyceny ve zprávě TZ 824/2025 a v příloze č. 1. Zadavatel k tomu dodal, že zpráva TZ 824/2025 je zprávou za monitorovací období let 2023 a 2024, že byla zpracována počátkem roku 2025 a zadavateli byla předána v březnu 2025, přičemž poslední vyhodnocená data v ní pocházejí ze vzorkovací kampaně z listopadu 2024. Z toho je dle zadavatele zcela zřejmé, že tvrzení navrhovatele o tom, že zadavatel disponuje nějakým dalším, novějším a podrobnějším popisem monitorovací sítě, který dodavatelům zamlčuje, postrádá jakoukoliv oporu ve skutkovém stavu věcí. Zadavatel dodal, že to, že po skončení předchozí smlouvy zajišťuje nezbytné minimum péče o síť, v žádném případě neznamená, že síť průběžně odborně provozuje, systematicky kalibruje, autorizuje, metodicky vyhodnocuje a průběžně technicky rozvíjí.

45.     Zadavatel rovněž poukázal na to, že nestanovil lhůtu pro podání nabídek pouze v zákonném minimu, nýbrž ji prodloužil nad jeho rámec. Navíc zadavatel dle svého vyjádření umožnil prohlídku místa plnění, aby měli všichni dodavatelé možnost seznámit se s faktickým stavem lokalit a monitorovací sítě přímo v terénu; navrhovatel se však prohlídky nezúčastnil. Z toho je dle Zadavatele zřejmé, že v případě navrhovatele nejde o poctivou snahu odstranit objektivní nedostatek zadávacích podmínek, ale spíše o dodatečně konstruovanou procesní argumentaci.

46.     Závěrem zadavatel shrnuje, že návrh by měl být v souladu s § 265 písm. a) zákona zamítnut.

Další průběh správního řízení

47.     Úřad usnesením ze dne 6. 5. 2026 stanovil zadavateli lhůtu k podání informace o úkonech, které provede v zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace.

48.     Úřad usnesením ze dne 26. 5. 2026 stanovil účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě se zadavatel ani navrhovatel k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

49.     Rozhodnutím Úřadu ze dne 4. 6. 2026 bylo zadavateli nařízeno z moci úřední předběžné opatření, kterým mu byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

IV.        závery Úřadu

50.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a násl. ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantní části dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl tak, že se návrh navrhovatele zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení zákona

51.      Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

52.     Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

53.     Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Právní posouzení

54.     Navrhovatel svým návrhem brojí proti způsobu stanovení zadávacích podmínek. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, resp. pro řádné stanovení nabídkové ceny.

55.     Úřad předně v obecné rovině uvádí, že řádné stanovení zadávacích podmínek je jednou ze základních povinností zadavatele v rámci zadávacího řízení a má výrazný dopad na další průběh zadávacího řízení, neboť potenciální dodavatelé se na základě zadávacích podmínek rozhodují, zda se budou o předmětnou veřejnou zakázku ucházet. Zadávací podmínky by tak měly představovat konkrétní vyjádření jednotlivých požadavků zadavatele, jež je formálně zachyceno v zadávací dokumentaci. Význam kvality zpracování zadávací dokumentace lze spatřovat i z pohledu zadavatele, a to v tom, že dodavatelé na jejím základě podají vzájemně porovnatelné nabídky, které umožní zadavateli jejich hodnocení dle stanovených kritérií hodnocení a také posouzení naplnění jeho požadavků.

56.     Výše uvedené plyne i z § 36 odst. 3 zákona, dle něhož musí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby byly konkrétní a přesné, tedy zpracované v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení, aby na jejich základě bylo možné podat odpovídající, a především vzájemně porovnatelné nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel, resp. zadavatel v souladu s citovaným ustanovením zákona nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

57.     Úřad se vzhledem k namítaným skutečnostem nejprve zaměřil na to, jakým způsobem zadavatel specifikoval předmět veřejné zakázky.

58.     Zadavatel definoval předmět veřejné zakázky v bodě 3.1 zadávací dokumentace, a to tak, že je jím komplexní provedení hydrogeologických monitorovacích prací na podzemních a důlních vodách v prostředí PVP Bukov I a PVP Bukov II, hydrologických monitorovacích prací a klimatický monitoring na povrchu lokality Bukov. Dále je zde uvedeno, že celkově bude monitoring sledovat důlní, podzemní a také povrchové vody a že je potřeba tyto práce vykonávat s důrazem na získání celkového obrazu hydrogeologické situace a s důrazem na záznam a vyhodnocení změn, ke kterým dochází v puklinovém prostředí v průběhu zatápění dolu, ve kterém je PVP Bukov budováno

59.     Zadavatel v bodě 3.1 zadávací dokumentace definoval rovněž cíle, kterých má být dosaženo. Cílem veřejné zakázky má být získání informací o:

• charakteru podzemních vod mělkého a hlubokého oběhu a jejich kvalitativních a kvantitativních parametrů v čase a prostoru;
• posouzení vzájemných vazeb jednotlivých typů vod a charakterizace prostředí jejich vzniku, proudění a akumulace;
• identifikaci procesů, které v podzemních prostorách ovlivňují kvantitu a kvalitu (resp. chemické složení) vod;
• identifikaci vstupních podmínek, které ovlivňují pokusy realizované v PVP Bukov, pro komplexní vyhodnocení těchto pokusů;
• izotopovém složení vody (z pramenů, povrchových toků a srážek) pomocí lehkých izotopů vodíku a kyslíku, což může přispět k poznání vod nepřímými metodami, zásadními pro identifikaci geneze a stáří vod.

60.     Dále zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl, že podrobná specifikace předmětu plnění, jakož i vymezení dalších podmínek poskytování plnění, jsou uvedeny v příloze č. 1 závazného návrhu smlouvy.

61.      V příloze č. 1 závazného návrhu smlouvu „Specifikace Předmětu plnění“ (dále jen „Specifikace plnění“) jsou nejprve uvedeny základní informace o předmětu plnění. Je zde uvedeno, že PVP Bukov se nachází v prostoru bývalého uranového dolu a že důvodem existence této podzemní laboratoře je realizace experimentů, které pomohou lépe pochopit vlivy působící na jednotlivé konstrukční a inženýrské komponenty v prostředí budoucího hlubinného uložiště, ale zároveň i studovat vzájemné interakce horninového prostředí a těchto materiálů navzájem.

62.     Podrobné technické zadání, resp. popis monitorovací sítě zadavatel uvedl v části 2 Specifikace plnění. Zadavatel zde uvedl, že monitorovací práce budou navazovat na práce provedené v monitoringu vod a klimatu v letech 2018 až 2022 a v letech 2023 až 2025 a že většinu měřidel a zařízení bude možné v projektu využít i nadále, a to v závislosti na jejich technickém stavu.

63.     V bodě 2.2 a 2.3 Specifikace plnění jsou pak uvedeny požadavky na monitoring a popis monitorovací sítě. Bod 2.2 je zaměřen na monitoring podzemních a povrchových vod, bod 2.3 na monitoring důlních vod.

64.     V bodě 2.2 jsou popsány jednotlivé monitorovací body na povrchu lokality (6 pramenů, 1 monitorovací bod na povrchovém toku Bukovského potoka, 1 meteostanice) a je zde specifikováno, jaká měření budou na daných bodech realizovány (kvalitativní, kvantitativní měření, stanovení izotopového složení). Dále je zde popsáno, jak často bude dané měření probíhat (kvantitativní měření bude probíhat kontinuálně a automaticky, kvalitativní měření bude probíhat 4 x ročně, klimatická data budou sledována také kontinuálně a automaticky, stanovení izotopového složení vody bude probíhat v měsíčním kroku). Je zde uvedena rovněž mapa zájmového území, kde jsou jednotlivé monitorovací body vyznačeny. Ohledně toho, jaké chemické parametry mají být přesně monitorovány, je zde odkázáno na tabulku č. 3 „Rozsah analytických stanovení“ Specifikace plnění, kde je uvedeno následující:

Rozsah analytických stanovení
Základní analýza vod – kvartálně	Na, K, Mg, Ca, Fe, Cl, F, HCO3, NO3, SO4, SiO2, NH4, pH, vodivost
Stopové prvky – kvartálně	Al, As, Ba, P celkový, Pb, Zn, Mn, Rb, Sr, Li, Mo,
Radioaktivní látky – kvartálně	celková objemová aktivita alfa, celková objemová aktivita beta, U rozpuštěný, (222Rn pro vhodná odběrná místa)
Stáří vod, mísení vod, tritium	1 x ročně (s interpretací)
Izotopové složení vody (δ2HH2O, δ18OH2O)	Měsíčně (1 x ročně s interpretací)

65.     Zadavatel ve Specifikaci plnění uvedl pro větší přehlednost rovněž tabulku, kde je uveden seznam monitorovacích bodů na povrchu lokality včetně klimatické stanice, včetně určení, zda na těchto bodech bude realizováno kvalitativní či kvantitativní měření, případně obojí.

66.     V bodě 2.3 Specifikace plnění je pak popsán monitoring důlních vod. Je zde vysvětleno, že v podzemních prostorech bude monitoring probíhat ve dvou částech výzkumného pracoviště – v PVP Bukov I a PVP Bukov II a vybraných bodech v jejich okolí. Dále je zde uvedeno, že v prostorách PVP Bukov I se bude kvalita vody sledovat na 8 monitorovacích bodech a kvantita se bude automaticky sledovat na 16 monitorovacích bodech. V prostorách PVP Bukov II se má sledovat kvalita i kvantita vody až na 11 monitorovacích bodech, které bude třeba v případě dostatečného průtoku vody osadit měrným zařízením (dobudovat) v počtu 6 – 8 ks. Ohledně prostor mimo PVP I a PVP II je uvedeno, že se zde bude měřit kvalitativní a kvantitativní parametry na monitorovacím bodu S23 a S25. Ohledně chemických parametrů, které mají být monitorovány, je zde stejně jako v případě monitoringu povrchových vod odkázáno na tabulku č. 3 „Rozsah analytických stanovení“ Specifikace plnění. V bodě 2.3 jsou pak uvedeny detailnější informace o některých monitorovacích bodech.

67.     I v případě monitoringu důlních vod je zde popsáno, jak často budou jednotlivé typy měření probíhat. Měření kvality důlních vod má probíhat jednou za tři měsíce (čtvrtletně). Odběry vzorků pro stanovení stáří vod a tritia mají probíhat na 5 (+/- 3) vybraných objektech 1 x ročně. Zadavatel rovněž stanovil, že objekty na stanovení stáří vod a tritia budou vybrané na základě odborného zhodnocení (rešerše, monitorovací kampaně) a že samotný odběr vody bude probíhat přímo na monitorovacích bodech v PVP I a PVP II a dále na bodech S23 a S-25. Zadavatel uvedl, že kvalitativní monitoring neprobíhá automaticky, ale je potřeba přímý ruční odběr vzorků. V případě 3 bodů v PVP Bukov II bude potřeba realizovat odběr z vrtů čerpáním/odběrem z kohoutu. Dále jsou zde uvedeny některé další požadavky na monitoring.

68.     I v případě důlních vod zadavatel uvedl ve Specifikaci plnění tabulku, kde je uveden seznam monitorovacích bodů v prostorech PVP Bukov I a II, včetně určení, co se bude na daném bodě monitorovat, tj. zda se na daném bodě bude provádět kvantitativní nebo kvalitativní měření, a včetně označení, jakým způsobem bude měření probíhat, tj. jestli automaticky nebo ručně. Jsou zde označeny také ty monitorovací body, které bude potřeba vybudovat.

69.     Dále zadavatel ve Specifikaci plnění uvedl schéma situace monitorovacích bodů v prostorách PVP Bukov I a schéma situace monitorovacích bodů v prostorách PVP Bukov II.

70.     V rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 pak zadavatel uvedl, že bližší informace o stavu stávajícího měřicího systému dodavatelé mohou dohledat rovněž v technické zprávě č. TZ 679/2023 a technické zprávě č. TZ 824/2025 a jejích přílohách, které jsou dostupné na webových stránkách zadavatele.

71.      Ve Specifikaci plnění je dále uvedeno, že nedílnou součástí plnění je i údržba monitorovací sítě, která má spočívat v zajištění funkčnosti monitorovací sítě v PVP I, ve zprovoznění a následném zabezpečení dlouhodobé funkčnosti monitorovací sítě v PVP II, a v zabezpečení funkčnosti monitorovací sítě pramenů, klimatické stanice a Bukovského potoku na povrchu lokality. Konkrétně má údržba monitorovací sítě spočívat v:

▪   zajištění funkčnosti měřicích zařízení v podzemí - prevence– rezavění záchytných plechů, opravy záchytných plachet, čištění žlabů v případě jejich zanášení, čištění člunků, výměnu ložisek člunků, zajištění funkčnosti odběrových zařízení, atd.

▪   zajištění funkčnosti měřicích zařízení na povrchu PVP Bukov (v netechnickém smyslu) - zajištění stability (betonového) prahu na Bukovském potoce, pravidelná údržba přelivů u pramenů (odstranění vegetace, negativní změny v průběhu ročních období, případné aktivity lesní zvěři), údržba meteostanice - vizuální kontrola funkčnosti, odstranění napadaných listů a jiných materiálů, péče o trávní porost v okolí meteostanice, odstranění závějí sněhu v okolí meteostanice, apod.

72.     Dále zadavatel stanovil, že je potřeba zajistit provoz měřicí techniky, kontrolní měření a kalibraci měřicích systémů (1 x ročně). Zadavatel rovněž zdůraznil, že se jedná o živou monitorovací síť v prostorech podzemní laboratoře a také na povrchu (lesy, potoky, louky), proto je zde reálný předpoklad poškození nebo zničení monitorovacích bodů. Zadavatel vysvětlil, že úkolem údržby monitorovací sítě je zabezpečit opravu a případnou náhradu monitorovacího bodu.

73.     Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v zadávací dokumentaci a jejích přílohách jsou uvedeny základní informace o předmětu plnění a informace o PVP Bukov; dále jsou zde popsány potřeby zadavatele a cíle, kterých má být realizací veřejné zakázky dosaženo, je zde popsán rozsah monitoringu, je zde uveden seznam monitorovacích bodů a u každého monitorovacího bodu je specifikováno, jaké měření na něm bude realizováno a co konkrétně bude sledováno. Zadávací podmínky obsahují rovněž mapu (schéma situace monitorovacích bodů), na které jsou jednotlivé monitorovací body vyznačeny. Dále je zde uvedena frekvence jednotlivých měření. V zadávacích podmínkách jsou popsána rovněž pravidla údržby, kterou bude muset dodavatel v rámci plnění zajistit. Zadávací podmínky také jasně stanovují, že poptávaný monitoring navazuje na předešlé monitoringy uskutečněné v letech 2018 až 2022 a v letech 2023 až 2025 a že většinu měřidel a zařízení bude možné v projektu využít i nadále, v závislosti na jejich technickém stavu. Detailnější popis současného stavu monitorovací sítě má být uveden v technických zprávách zveřejněných na webu zadavatele.

74.     Navrhovatel v návrhu nicméně namítá, že předmět veřejné zakázky není dostatečně specifikován, a to hlavně vzhledem k tomu, že součástí plnění je i údržba monitorovací sítě. Navrhovatel po zadavateli požaduje, aby dodavatelům poskytl podrobný popis monitorovací sítě, včetně popisu stavu jednotlivých monitorovacích bodů a včetně požadavků zadavatele na výměnu prvků ve stávající monitorovací síti. Navrhovatel je přesvědčen, že bez této specifikace nelze učinit komplexní nabídku a nacenit veškeré práce.

75.     Úřad se proto dále zaměřil na to, jakým způsobem měli dodavatelé stanovit nabídkovou cenu, resp. jakým způsobem měli nacenit požadované práce.

76.     V bodě 10 zadávací dokumentace zadavatel uvedl své požadavky na zpracování nabídkové ceny. Je zde stanoveno, že dodavatel uvede v rámci své nabídky nabídkovou cenu pro účely hodnocení za splnění předmětu veřejné zakázky, kterou se rozumí cena bez vyhrazených změn závazku. Nabídkovou cenu pro účely hodnocení měli dodavatelé doplnit do bodu 3.1 návrhu smlouvy. Dále zadavatel stanovil, že nabídková cena pro účely hodnocení musí být rozepsána v příloze č. 4 návrhu smlouvy „Cenový rozpad Smluvní ceny, ceny za jednotlivé služby a činnosti“ (dále jen „Cenový rozpad“).

77.      Cenový rozpad obsahuje následující tabulku. Dodavatelé měli doplnit pouze cenu za jednotku dané položky v Kč bez DPH; do ostatních buněk nebyli oprávněni zasahovat.

Položka	Měrná jednotka	Cena za jednotku v Kč bez DPH	Počet jednotek	Max. cena v Kč bez DPH dle odst. 3.1 závazného návrhu smlouvy (Nabídková cena pro účely hodnocení)
Plán systému řízení	ks		1
Realizační projekt	ks		1
Revize realizačního projektu	ks		1
Přejímka, zprovoznění a revitalizace monitorovací sítě	hod.		600
Údržba a správa monitorovací síte	hod.		850
Aktualizace v monitorovacích prací	hod.		750
Webové rozhraní, provoz a údržba přenosu dat z automatických stanic, datahosting, datový sklad	hod.		1000
Provoz klimatické stanice	hod.		625
Kalibrace měřidel, měrné křivky	hod.		500
Odběr vzorků vod pro hydrochemický monitoring	hod.		400
Chemické analýzy (standardní)	ks		560
Stanovení stáří vod a tritia	ks		25
Stanovení izotopového složení vody	ks		480
Hydrologický monitoring s automaticky měřícími stanicemi	ks		500
Hydrologický monitoring s ručním měřením	ks		200
Datamanagement	hod.		160
Interpretace dat, potřeba změny v experimentech, flexibilita realizace	hod.		160
Průběžné (roční) zprávy	ks		6
Závěrečná zpráva v českém a anglickém jazyce	ks		1
Řízení projektu	hod.		500
Celková cena

78.     V Cenovém rozpadu jsou dále blíže specifikovány jednotlivé položky, které měli dodavatelé nacenit.

79.     Zadavatel v bodě 10 zadávací dokumentace rovněž stanovil, že nabídková cena pro účely hodnocení bude obsahovat veškeré náklady dodavatele nezbytné pro řádnou a včasnou realizaci předmětu veřejné zakázky včetně nákladů souvisejících (např. poplatky, vedlejší náklady, kurzovní rizika, předpokládaná rizika spojená s realizací předmětu plnění veřejné zakázky, příp. cestovní náklady, licence, další výdaje), které dodavateli při realizaci veřejné zakázky mohou vzniknout nebo vzniknou. Zadavatel uvedl, že součástí nabídkové ceny pro účely hodnocení musí být i nacenění prací a dodávek, které v zadávacích podmínkách uvedeny nejsou, ale dodavatel jakožto odborník o nich vědět měl nebo mohl a zadavatele o jejich potřebě před podáním nabídky v zadávacím řízení ve lhůtě pro podání nabídek formou žádosti o vysvětlení zadávacích podmínek neinformoval. Vysvětlením zadávací dokumentace č. 5 zadavatel doplnil tento odstavec zadávací dokumentace o následující ustanovení: „Pro vyloučení pochybností zadavatel stanoví, že součástí nabídkové ceny pro účely hodnocení nejsou ceny dodávaných technologií, náhradních dílů a jiných obdobných materiálů nezbytných k provedení prací nebo činností, u nichž je dle Přílohy č. 4 závazného návrhu smlouvy na plnění veřejné zakázky sjednána úhrada hodinovou sazbou, pokud se jedná o plnění, jehož potřebu dodavatel při vynaložení odborné péče nemohl rozumně předvídat při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby“. 

80.     Obdobné ustanovení obsahuje i bod 3.1 návrhu smlouvy, ve kterém má být doplněna smluvní cena za předmět plnění bez využití smluvní opce. Je zde uvedeno, že do smluvní ceny se nezapočítává cena dodávaných technologií, náhradních dílů a jiných obdobných materiálů nezbytných k provedení prací nebo činností, u nichž je dle Cenového rozpadu sjednána úhrada hodinovou sazbou, pokud se jedná o plnění, jehož potřebu zhotovitel při vynaložení odborné péče nemohl rozumně předvídat při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby.

81.      Dále zadavatel v bodě 10 zadávací dokumentace stanovil, že dodavatelé jsou povinni v rámci své nabídky uvést rovněž jednotkovou nabídkovou cenu za jednu hodinu dodatečných prací. Tuto nabídkovou cenu měli dodavatelé uvést do bodu 3.3 návrhu smlouvy i do Cenového rozpadu.

82.     Co je myšleno dodatečnými pracemi zadavatel vysvětlil v úvodu návrhu smlouvy, když zde uvedl, že dodatečné práce znamenají práce, činnosti nebo související plnění, která nejsou součástí sjednaného předmětu plnění, avšak jsou technicky nebo funkčně pro dosažení účelu předmětu plnění nebo pro realizaci změn této Smlouvy nezbytná. Dodatečnými informacemi
č. 5 pak zadavatel toto ustanovení návrhu smlouvy pro upřesnění doplnil tak, že „(…) souvisejícím plněním ve smyslu Dodatečných prací může být i dodávka technologií, náhradních dílů a jiných obdobných materiálů nezbytných k provedení prací nebo činností, u nichž je dle Přílohy č. 4 sjednána úhrada hodinovou sazbou, pokud se jedná o plnění, jehož potřebu Zhotovitel při vynaložení odborné péče nemohl rozumně předvídat při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby“.

83.     Z výše uvedeného tedy vyplývá, že dodavatelé měli stanovit jednak nabídkovou cenu pro účely hodnocení, a jednak nabídkovou cenu za jednu hodinu dodatečných prací, která do hodnocení nevstupuje. Nabídkovou cenou pro účely hodnocení se dle zadávací dokumentace rozumí cena bez vyhrazených změn závazku, tj. mimo jiné bez dodatečných prací, která má obsahovat veškeré náklady nezbytné pro řádnou a včasnou realizaci předmětu veřejné zakázky. Za účelem stanovení nabídkové ceny pro účely hodnocení měli dodavatelé ocenit jednotlivé práce (položky), které jsou uvedeny v Cenovém rozpadu. Ze zadávacích podmínek vyplývá, že do těchto položek měli zahrnout veškeré práce a dodávky, o jejichž potřebě dodavatelé jako odborníci vědět měli nebo mohli, resp. jejichž potřebu mohli při vynaložení odborné péče při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat. Pokud by v průběhu plnění vyvstala potřeba provést práce či dodávky, jejichž potřebu dodavatelé při vynaložení odborné péče nemohli rozumně při stanovení nabídkové ceny předvídat, pak budou takové práce či dodávky představovat dodatečné práce.

84.     Rozhodujícím kritériem pro určení, jaké práce či dodávky mají dodavatelé zahrnout do nabídkové ceny pro účely hodnocení, resp. do jednotlivých položek uvedených v Cenovém rozpadu, je tedy to, zda se jedná o práce či činnosti, jejichž potřebu mohli při vynaložení odborné péče při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat či nikoliv. Pokud ano, pak měly být tyto práce či dodávky zahrnuty do nabídkové ceny pro účely hodnocení.

85.     Úřad se tedy neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že je cenový model netransparentní a nepřezkoumatelný, neboť ze zadávacích podmínek není možné určit, co je a má být zahrnuto v předmětu plnění a co bude spadat pod dodatečné práce. Podle Úřadu ze zadávacích podmínek jednoznačně vyplývá, že pokud se jedná o práce či dodávky, jejichž potřebu mohl dodavatel při vynaložení odborné péče při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat, pak mají být tyto práce a dodávky zahrnuty do jednotlivých položek uvedených v Cenovém rozpadu, resp. zahrnuty do nabídkové ceny pro účely hodnocení. Pokud pak následně v průběhu plnění dodavatel zjistí, že je nezbytné realizovat některé práce či dodávky, jejichž potřebu nemohl při vynaložení odborné péče při stanovení nabídkové ceny rozumně předvídat (a logicky je tedy ani nemohl zahrnout do nabídkové ceny pro účely hodnocení), pak tyto práce budou představovat dodatečné práce.

86.     Navrhovatel v návrhu tvrdí, že pro nacenění položek uvedených v Cenovém rozpadu potřebuje znát přesný stav monitorovací sítě, zejména přesné počty prvků pro výměnu, stavy měřicích zařízení, jejich umístění apod. Úřad k tomu uvádí, že zadavatel ve Specifikaci plnění výslovně uvedl, že se jedná o živou monitorovací síť, u které se předpokládá, že může docházet k poruchám či opotřebení jednotlivých prvků. Jak však zadavatel uvedl ve svém vyjádření k návrhu ze dne 30. 4. 2026, „(t)aková síť ze své povahy nepředstavuje statický a neměnný soubor prvků, u něhož lze ex ante s absolutní přesností stanovit každý budoucí zásah, každou budoucí poruchu, každou budoucí potřebu výměny a každý budoucí materiálový vstup. Stav takové sítě se v čase proměňuje v závislosti na běžném opotřebení, klimatických vlivech, poruchách, kalibracích, servisních zásazích, provozních změnách a dalších okolnostech, které nelze při zahájení zadávacího řízení dokonale a bezezbytku předvídat“. Je tedy zřejmé, že zadavatel dopředu nemůže určit, jaké prvky monitorovací sítě a kdy přesně bude třeba v budoucnu vyměnit.

87.     Z vyjádření zadavatele pak vyplývá, že právě z tohoto důvodu, tj. z důvodu, že nelze dopředu identifikovat každý budoucí materiálový vstup a každý budoucí zásah do monitorovací sítě, v zadávacích podmínkách stanovil, že práce a dodávky, jejichž potřebu dodavatel nemohl při vynaložení odborné péče při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat, budou představovat dodatečné práce, kdežto práce a dodávky, jejichž potřebu dodavatel mohl při vynaložení odborné péče při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat, mají dodavatelé zahrnout do nabídkové ceny pro účely hodnocení.

88.     Úřad k tomu podotýká, že při posouzení, zda dodavatelé měli k dispozici veškeré údaje nezbytné pro podání porovnatelných nabídek, je třeba rovněž zohlednit to, jakými informacemi a podklady zadavatel mohl reálně disponovat. Vymezení předmětu plnění v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky je sice základním pravidlem, od něhož se zadavatel nemůže odchýlit, nicméně míra vymezení související se způsobem realizace plnění je limitována objektivní možností zadavatele disponovat v době zpracování zadávací dokumentace dostatečně konkrétními informacemi. Nelze tedy po zadavateli požadovat, aby přesně určil, které prvky monitorovací sítě bude třeba v průběhu realizace veřejné zakázky vyměnit, když takové informace zadavatel nemá a ani nemůže mít k dispozici.

89.     K tvrzení navrhovatele, že zadavatel musí disponovat jasnou specifikací prvků monitorovací sítě, stejně jako popisem jejího stavu, a proto by ji měl dodavatelům poskytnout, Úřad uvádí, že zadavatel v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 uvedl, že informace o stavu stávajícího měřicího systému je možné dohledat v technické zprávě č. TZ 679/2023 a technické zprávě č. TZ 824/2025 a jejích přílohách, které jsou dostupné na webu zadavatele. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 4. 2026 uvedl, že v současné době nemá k dispozici žádné aktuálnější informace o monitorovací síti, než jaké jsou zachyceny ve Specifikaci plnění a ve zprávě TZ 824/2025, na kterou zadavatel opakovaně odkázal ve svých vysvětleních zadávací dokumentace. Zadavatel k tomu vysvětlil, že zpráva TR 824/2025 byla zapracována počátkem roku 2025 a předána zadavateli v březnu 2025. Zadavatel rovněž poukázal na to, že přestože monitorovací síť v současné době udržuje, je třeba rozlišovat mezi udržováním ve smyslu zajištění nezbytného minima směřujícího k zachování základní provozuschopnosti či ochraně infrastruktury a mezi kontinuálním odborným provozováním a spravováním monitorovací sítě. Z ničeho tedy dle Úřadu neplyne, že by zadavatel měl k dispozici jakákoliv jiná ucelená data o aktuálním stavu monitorovací sítě, než jaká poskytl dodavatelům (v rámci Specifikace plnění a v rámci technických zpráv).

90.     Podle Úřadu nelze navíc přehlédnout, že zadavatel dodavatelům umožnil prohlídku místa plnění. Přestože tato skutečnost zadavatele nezbavuje povinnosti řádně specifikovat předmět plnění v zadávacích podmínkách, je nepochybné, že umožnění prohlídky místa plnění je v některých případech (zejména při zadávání veřejné zakázky na služby spočívající v provozování existující starší technické infrastruktury, jako tomu je v šetřeném případě) velmi přínosné. Dodavatelé si v rámci prohlídky místa plnění mohou udělat představu o předpokládaném rozsahu a způsobu plnění, mohou se fyzicky seznámit se stavem samotné infrastruktury, resp. jejích částí, a tím získat relevantní informace pro řádné nacenění.  

91.      Pokud navrhovatel na podporu svých tvrzení ohledně nedostatečného vymezení předmětu plnění poukazuje na to, že zadavatel byl po proběhlé prohlídce plnění „de facto zavalen“ požadavky dodavatelů na vysvětlení zadávací dokumentace, pak k tomu Úřad uvádí, že samotná skutečnost, že dodavatelé měli po prohlídce plnění ohledně předmětu plnění dotazy, ještě neprokazuje, že by zadávací podmínky byly jakkoliv nezákonné. Jak plyne ze záznamu z prohlídky místa plnění konané dne 2. 3. 2026, zadavatel dodavatelům na prohlídce místa plnění na jejich dotazy neodpovídal, nýbrž byli dodavatelé s případnými dotazy odkázáni na jejich písemné zaslání. To také dodavatelé následně učinili a zadavatel jim následně na tyto dotazy odpověděl (v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 až 8). Při takto specifickém předmětu plnění je přitom dle Úřadu zcela pochopitelné, že dodavatelům vyvstaly při prohlídce plnění doplňující dotazy, a z této skutečnosti nelze bez dalšího dovozovat nezákonnost zadávacích podmínek. Nelze ani přehlédnout, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem 3 nabídky. To dle Úřadu svědčí o tom, že minimálně pro dodavatele, kteří tyto nabídky podali, bylo vysvětlení zadávací dokumentace dostatečné.

92.     Úřad pro úplnost dodává, že navrhovatel v návrhu nijak blíže nevysvětlil, proč k nacenění položek uvedených v Cenovém rozpadu považuje za nezbytné disponovat podrobnou pasportizací monitorovací sítě a znát detailní informace o stavu jednotlivých prvků nebo o tom, jaké prvky bude potřeba v průběhu realizace veřejné zakázky vyměnit apod. Zadavatel dodavatelům v rámci vysvětlení zadávací dokumentace sdělil, jaké náklady mají zahrnout do nabídkové ceny a že pokud by v průběhu práce vyvstala potřeba realizovat takové práce či dodávky, jejichž potřebu dodavatel nemohl při vynaložení odborné péče při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat, budou tyto řešeny v režimu dodatečných prací. Obdobné vysvětlení zadavatel navrhovateli poskytl i v rámci rozhodnutí o námitkách. Navrhovatel nicméně na toto vysvětlení zadavatele nijak blíže nereagoval a stále pouze opakuje, že zadavatel požaduje, aby dodavatelé do nabídkové ceny pro účely hodnocení zahrnuli i práce a dodávky, které nejsou v zadávacích podmínkách uvedeny. S tímto tvrzením se však Úřad neztotožňuje. Jak bylo vysvětleno výše, zadavatel jasně stanovil, že do nabídkové ceny pro účely hodnocení mají být zahrnuty pouze práce či dodávky, jež bylo možno při vynaložení odborné péče předvídat.  

93.     Úřad tak shrnuje, že neshledal, že by pro nacenění jednotlivých položek uvedených v Cenovém rozpadu bylo nutné disponovat nějakými dalšími informacemi nad rámec těch, které jsou uvedeny ve Specifikaci plnění a v technických zprávách uveřejněných na webových stránkách zadavatele. Zadavatel ve Specifikaci plnění popsal cíle, kterých má být monitoringem dosaženo, popsal, jaké informace a data chce monitoringem zjistit, je zde také uveden popis monitorovací sítě, resp. jsou zde definovány jednotlivé monitorovací body, včetně těch, které mají být vybudovány. Ze specifikace plnění tedy jednoznačně vyplývá, jaký výstup zadavatel po dodavateli požaduje, přičemž způsob, jakým dodavatel tohoto výstupu dosáhne, zadavatel ponechává na dodavateli. Nabídkovou cenu pro účely hodnocení mají dodavatelé stanovit na základě ocenění jednotlivých položek Cenového rozpadu, přičemž do jednotlivých položek mají zahrnout veškeré náklady nezbytné pro řádnou a včasnou realizaci předmětu veřejné zakázky. Rozhodujícím kritériem pro to, zda určité práce či dodávky má dodavatel zahrnout do jednotlivých položek uvedených v Cenovém rozpadu, je přitom to, zda se jedná o práce či dodávky, jejichž potřebu mohl dodavatel při vynaložení odborné péče při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat.

94.     Úřad připouští, že takto stanovené zadávací podmínky mohou pro dodavatele představovat vyšší riziko, neboť musí při stanovení nabídkové ceny pečlivě zvážit a zohlednit veškeré náklady, které s předmětem plnění souvisí. Podle Úřadu je však nutno vycházet z racionálního předpokladu, že dodavatelé disponují adekvátními zkušenostmi a znalostmi k tomu, aby mohli objektivně zhodnotit, jaké práce či dodávky jsou pro splnění předmětu veřejné zakázky nezbytné a jaké práce či dodávky tedy mají zahrnout do předmětných položek nabídkové ceny pro účely hodnocení. Úřad na tomto místě odkazuje na komentářovou literaturu, kde je k ustanovení § 36 odst. 3 zákona uvedeno, že „(…) nelze přijmout závěr o neurčitosti či nejasnosti zadávacích podmínek pouze na základě toho, že si je některý z dodavatelů vyložil nesprávně, neboť nedisponoval obvyklými znalostmi či nevynaložil obvyklou péči při studiu zadávacích podmínek“.

95.     Pokud navrhovatel tvrdí, že zadavatel tím, že dodavatelům neposkytl podrobnou pasportizaci monitorovací sítě, zvýhodňuje předešlého dodavatele vykonávajícího monitoring v dané oblasti, pak k tomu Úřad uvádí, že není ničím výjimečným, typicky u opakujícího se plnění, že stávající dodavatelé mohou mít určité přirozené informační zvýhodnění. Tomu však dle Úřadu nelze nijak zabránit. Pokud je opakovaně zadáván tentýž předmět plnění veřejné zakázky, je logické, že dodavatelé, kteří plnění již realizovali, mohou mít detailnější informace o předmětu a průběhu plnění. To však ještě neznamená, že by taková informační výhoda těmto dodavatelům zajišťovala to, že se stanou vybraným dodavatelem. V šetřeném případě se navíc zadavatel snažil případnou informační výhodu některého z dodavatelů eliminovat tím, že všem uchazečům o zakázku umožnil se se stavem monitorovací sítě seznámit na prohlídce místa plnění. Úřad tedy neshledal, že by byl předchozí poskytovatel monitoringu jakkoliv nezákonně zvýhodněn oproti ostatním uchazečům o zakázku.

96.     Úřad se neztotožňuje ani s tvrzením navrhovatele, že v důsledku toho, že zadavatel stanovil netransparentní zadávací podmínky, neboť dostatečně nevymezil předmět veřejné zakázky, je ohrožena následná kontrola plnění, stejně jako kontrola řádného vynakládání finančních prostředků z veřejných zdrojů, čímž se vytváří prostor pro korupční jednání. Úřad neshledal, že by byly zadávací podmínky netransparentní nebo že by zadavatel nevymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro podání nabídek. Úřad naopak dospěl k závěru, že zadavatel definoval předmět veřejné zakázky dostatečně a že ze zadávací dokumentace jasně vyplývá, které práce či dodávky mají být zahrnuty do nabídkové ceny pro účely hodnocení. Úřad tedy neshledal, že by byla jakkoliv ohrožena kontrola plnění nebo kontrola řádného vynakládání finančních prostředků.

97.     Navrhovatel v návrhu poukazuje rovněž na to, že takto stanovené zadávací podmínky, kdy na jednu stranu má dodavatel provozovat a udržovat již stávající hydrogeologickou síť, která je v majetku zadavatele, avšak při skončení spolupráce má demontovat měřící či jiná zařízení použitá k realizaci plnění, zapříčiní při ukončení spolupráce spory mezi zadavatelem a dodavatelem stran vlastnického práva k jednotlivým komponentům monitorovací sítě.

98.     Úřad k tomu uvádí, že čl. 1.14 závazného návrhu smlouvy stanoví, že je dodavatel v případě ukončení smlouvy povinen nejpozději ke dni připadajícímu na takové ukončení smlouvy demontovat měřicí či jiná zařízení použitá k realizaci předmětu plnění. Dále je zde stanoveno, že strany pro úplnost prohlašují, že vlastnictví měřicích či jiných zařízení použitých k realizaci předmětu plnění nepřechází na zadavatele. Ustanovení čl. 1.14 závazného návrhu smlouvy se tedy zjevně týká měřicích či jiných zařízení, která nebyla součástí původní monitorovací sítě a která dodavatel při plnění veřejné zakázky používal. Podle Úřadu je tedy zcela zřejmé, že taková zařízení byla a mají zůstat ve vlastnictví dodavatele. Oproti tomu stávající monitorovací síť je a bude zůstávat ve vlastnictví zadavatele. Pokud v průběhu realizace veřejné zakázky vyvstane potřeba do této stávající sítě zasáhnout, bude tato věc řešena v rámci dodatečných prací. Úřad tedy ve výše uvedeném neshledává žádnou netransparentnost.

99.     Na základě všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě neshledal, že by zadavatel při stanovení zadávacích podmínek postupoval v rozporu se zákonem a že by tedy byl dán důvod pro uložení nápravného opatření. Proto Úřad rozhodl podle § 265 písm. a) zákona tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí a návrh navrhovatele zamítl.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

1.         Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1

2.        GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy