číslo jednací: 29394/2026/163
spisová značka: R0105/2026/VZ

• Instance: II.
• Věc: Hydrogeologický monitoring podzemních, povrchových a důlních vod v PVP Bukov
• Účastníci:
  1. Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů
  2. GEOtest, a.s.
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno
• Rok: 2026
• Datum nabytí právní moci: 17. 8. 2026
• Související rozhodnutí: 21531/2026/500; 29394/2026/163

PID	UOHSX00N96KO
Č. j.	ÚOHS-29394/2026/163
Sp. zn.	ÚOHS-R0105/2026/VZ
Datum, místo	14. 8. 2026, Brno

Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 23. 6. 2026 navrhovatelem

• GEOtest, a.s., IČO 46344942, se sídlem Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno,

proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-21531/2026/500 ze dne 17. 6. 2026 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0277/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele

• Česká republika – Správa úložišť radioaktivních odpadů, IČO 66000769, se sídlem Dlážděná 1004/6, Nové Město, 110 00 Praha 1, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 20. 4. 2026 společností Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., IČO 28505913, se sídlem Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1,

učiněných při zadávání veřejné zakázky „Hydrogeologický monitoring podzemních, povrchových a důlních vod v PVP Bukov“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 2. 2026 pod ev. č. Z2026-008272, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 2. 2026 pod ev. č. 93205-2026, ve znění pozdějších oprav,

jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:

Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0277/2026/VZ, č. j. ÚOHS-21531/2026/500 ze dne 17. 6. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.

Odůvodnění

I.            ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

1.         Zadavatel zahájil dne 6. 2. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Dne 23. 3. 2026 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne proti zadávacím podmínkám^[1]. Zadavatel dne 7. 4. 2026 rozhodl o jejich odmítnutí[2].

2.        Následně dne 17. 4. 2026 obdržel Úřad návrh^[3] navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“)^[4] ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.

3.        Návrh navrhovatele směřoval proti vymezení předmětu plnění veřejné zakázky a zadavatelem v zadávacích podmínkách nastavenému cenovému modelu v příloze č. 4 Smlouvy – Cenový rozpad Smluvní ceny, cena za jednotlivé služby a činnosti (dále jen „příloha č. 4 smlouvy“ nebo též „cenový rozpad“ či „cenový model“)[5].

II.         NAPADENÉ rozhodnutí

4.        Dne 17. 6. 2026 vydal Úřad napadené rozhodnutí z téhož dne, jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

5.        V odůvodnění napadeného rozhodnutí, co se týká vymezení předmětu veřejné zakázky zadavatelem, Úřad konstatoval, že tyto skutečnosti byly vymezeny dostatečně. Úřad přihlédl zejména k tomu, že v zadávací dokumentaci a jejích přílohách jsou uvedeny základní informace o předmětu plnění a informace o Podzemním výzkumném pracovišti Bukov (dále jen „PVP Bukov“). Úřad konkrétně posuzoval, že jsou v zadávacích podmínkách popsány potřeby zadavatele a cíle, kterých má být realizací veřejné zakázky dosaženo, je zde popsán rozsah monitoringu, je zde uveden seznam monitorovacích bodů a u každého monitorovacího bodu je specifikováno, jaké měření na něm bude realizováno a co konkrétně bude sledováno. Úřad taktéž podotkl, že zadávací podmínky obsahují rovněž mapu (schéma situace monitorovacích bodů), na které jsou jednotlivé monitorovací body vyznačeny. Dále je zde uvedena frekvence jednotlivých měření. V zadávacích podmínkách jsou popsána rovněž pravidla údržby, kterou bude muset dodavatel v rámci plnění zajistit. Zadávací podmínky také jasně stanovují, že poptávaný monitoring navazuje na předešlé veřejné zakázky na monitoringy uskutečněné v letech 2018 až 2022 a v letech 2023 až 2025 a že většinu měřidel a zařízení bude možné v projektu využít i nadále, v závislosti na jejich technickém stavu. Detailnější popis současného stavu monitorovací sítě má být uveden v technických zprávách zveřejněných na webu zadavatele.

6.        Co se týká nastavení cenového modelu zadavatelem, Úřad konstatoval, že tento není netransparentní a nepřezkoumatelný, neboť ze zadávacích podmínek jednoznačně vyplývá, že pokud se jedná o práce či dodávky, jejichž potřebu mohl dodavatel při vynaložení odborné péče při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby rozumně předvídat, pak mají být tyto práce a dodávky zahrnuty do jednotlivých položek uvedených v první části cenového modelu, resp. zahrnuty do nabídkové ceny pro účely hodnocení. Pokud pak následně v průběhu plnění dodavatel zjistí, že je nezbytné realizovat některé práce či dodávky, jejichž potřebu nemohl při vynaložení odborné péče při stanovení nabídkové ceny rozumně předvídat (a logicky je tedy ani nemohl zahrnout do nabídkové ceny pro účely hodnocení), pak tyto práce budou představovat dodatečné práce (viz „druhá“ část cenového modelu).

7.        Úřad dále v napadeném rozhodnutí uvedl, že nelze po zadavateli požadovat, aby přesně určil, které prvky monitorovací sítě bude třeba v průběhu realizace veřejné zakázky vyměnit či opravit, když takové informace zadavatel nemá a ani nemůže mít k dispozici. Podle Úřadu nelze navíc přehlédnout, že zadavatel dodavatelům umožnil prohlídku místa plnění.

III.     ROZKLAD NAVRHOVATELE

8.        Dne 23. 6. 2026 obdržel Úřad rozklad navrhovatele ze dne 22. 6. 2026[6] proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 17. 6. 2026. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na čtvrtek 2. 7. 2026. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.

Námitky rozkladu

9.        Navrhovatel v rozkladu nejprve namítá, že zadávací dokumentace neobsahuje relevantní informace, na základě kterých by dodavatelé mohli zhodnotit skutečný stav monitorovací sítě. Kupříkladu není dle navrhovatele jasné, kolik a jakých komponent bude nutné vyměnit či jaký bude reálný rozsah údržbových zásahů. Navrhovatel v důsledku tohoto dále namítá, že nemohl kvalifikovaně stanovit nabídkovou cenu, aniž by nebyl nucen spekulativně odhadovat rozsah plnění, nadto za situace, kdy zadavatel po dodavatelích požaduje, aby cenu náhradních komponent zahrnuli do hodinové sazby.

10.      Dále navrhovatel namítá, že Úřad se nevypořádal v napadeném rozhodnutí s argumentací navrhovatele týkající se nutného doložení podrobnějších dat a zpráv ohledně monitorovací sítě, když pouze převzal tvrzení zadavatele, že žádná „podrobnější“ data nemá, aniž by tuto skutečnost jakkoli ověřil či podrobil kritickému hodnocení, čímž byl dle navrhovatele porušen požadavek přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí.

11.       Navrhovatel má tedy za to, že zadávací podmínky v důsledku nejasného rozdělení rizik mezi nabídkovou cenu a dodatečné plnění nebyly formulovány tak, aby umožňovaly shodný výklad všem subjektům a aby zadavatel mohl objektivně posoudit přezkoumatelné porovnání nabídek. K podpoře svých závěrů odkazuje navrhovatel na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-496/99 P CAS Succhi di Frutta a zároveň na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010 a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2015, č. j. 62 Af 90/2013-88.

12.      Dále v rozkladu navrhovatel namítá, že zadavatel vytvořil nepřiměřenou informační asymetrii mezi předchozím dodavatelem a ostatními soutěžiteli tím, že neposkytl podrobnou dokumentaci stávající sítě, jejího stavu a provedených zásahů, přestože tyto informace má či musí mít k dispozici a předchozí dodavatel je z povahy věci zná.

13.      Navrhovatel dále zdůrazňuje, že neúplné vymezení předmětu plnění a cenového modelu ohrožuje možnost následné kontroly plnění a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, neboť nebude objektivně zjistitelné, zda byly všechny práce hrazeny v rámci vysoutěžené ceny, či jako dodatečné práce, a zda tak nedošlo k obcházení výsledků soutěže prostřednictvím následných objednávek.

14.      Úřad se dále dle navrhovatele nevypořádal s námitkou, že značný počet dotazů k zadávací dokumentaci po prohlídce místa plnění svědčí o tom, že dodavatelé nebyli schopni na základě původních podmínek předmět plnění správně pochopit a nacenit.

15.      Závěrem rozkladu navrhovatel shledává napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů, neboť Úřad dle jeho názoru nereflektoval, že navrhovatel v návrhu opakovaně vysvětloval, proč je pro nacenění položek cenového rozpadu nutná detailní pasportizace sítě.

Závěr rozkladu

16.      Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí, popřípadě aby sám změnil napadené rozhodnutí tak, že návrhu navrhovatele vyhoví a uloží zadavateli odpovídající nápravné opatření, zejména změnu zadávací dokumentace a přiměřené prodloužení lhůty pro podání nabídek, popř. zrušení zadávacího řízení.  

Vyjádření zadavatele k rozkladu

17.      Dne 30. 6. 2026 obdržel předseda Úřadu vyjádření zadavatele k rozkladu navrhovatele[7].

18.      Zadavatel v rámci svého vyjádření zejména odkazuje na své vyjádření k návrhu ze dne 30. 4. 2026[8], na rozhodnutí o námitkách ze dne 7. 4. 2026 a plně se ztotožňuje s odůvodněním napadeného rozhodnutí.

19.      Zadavatel má za to, že tvrzení navrhovatele v rozkladu jsou vágní bez podrobného a věrohodného vysvětlení, proč právě dodatečně požadovaná míra detailu monitorovací sítě byla nezbytnou podmínkou pro podání kvalifikované nabídky. Zadavatel dále považuje námitku navrhovatele o tom, že musí mít k dispozici další, podrobnější a aktuálnější popis monitorovací sítě, pouze za spekulativní a bez opory v realitě.

20.     Co se týká navrhovatelem uváděné četnosti žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace, zadavatel k tomu uvádí, že se jedná o standardní procesní jev ve složitějších zadávacích řízeních a nikoli o důkaz nezákonnosti jednání zadavatele.

21.      Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel se již v minulosti účastnil skutkově velmi blízkého zadávacího postupu, aniž by vznášel obdobné výhrady co do neocenitelnosti předmětu plnění, neúplnosti zadávací dokumentace nebo cenového rozpadu. Zadavatel k tomu dále podotýká, že i sám navrhovatel se na plnění jedné z předcházejících veřejných zakázek se stejným předmětem plnění podílel, když sám dokonce monitorovací síť jako dodavatel budoval.

22.     Co se týká tvrzeného zvýhodnění předchozího dodavatele, má zadavatel za to, že přijal rozumná opatření ke zmírnění případné informační asymetrie mezi dodavateli, a to zejména umožněním prohlídky místa plnění a prodloužením lhůty pro podání nabídek.

23.     Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že rozklad nepřináší žádné nové skutkové okolnosti ani novou relevantní právní argumentaci, v důsledku čehož je dle zadavatele zcela nepochybné, že by měl být jako nedůvodný zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno.

IV.        ŘÍZENÍ O ROZKLADU

24.     Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Stanovisko předsedy Úřadu

25.     Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.

V.           K námitkám rozkladu

26.     Navrhovatel v rozkladu nejprve namítá, že zadávací dokumentace neobsahovala relevantní informace, na jejichž základě by dodavatelé mohli objektivně zhodnotit skutečný stav stávající monitorovací sítě. Podle navrhovatele nebylo zřejmé, kolik a jakých monitorovacích bodů či jiných komponent bude nutné v průběhu plnění vyměnit, ani jaký bude reálný rozsah údržbových zásahů. V důsledku této údajné informační nedostatečnosti měl být navrhovatel při zpracování své nabídky nucen spekulativně odhadovat rozsah budoucího plnění, přičemž nebyl schopen kvalifikovaně stanovit porovnatelnou nabídkovou cenu. Současně navrhovatel tvrdí, že zadavatel požadoval zahrnutí ceny náhradních komponent do hodinových sazeb jednotlivých činností v cenovém rozpadu.

27.     S uvedenou argumentací se však není možné ztotožnit.

28.     Předně je třeba zdůraznit, že navrhovatelova argumentace vychází z nesprávného pochopení cenového modelu veřejné zakázky. Z daného cenového rozpadu totiž jednoznačně vyplývá, že nabídkovou cenu pro účely hodnocení tvoří součet cen u jednotlivých zadavatelem vymezených položek (jedná se o položky v „první“ části předmětného cenového modelu) jednotlivě vynásobený zadavatelem pevně stanovenými koeficienty vyjadřujícími předpokládaný rozsah daných plnění. Součástí hodnocené nabídkové ceny tedy není jednotková cena za jednu hodinu dodatečných prací, která je v cenovém rozpadu uvedena samostatně v tzv. „druhé části“ a do hodnocení nabídek vůbec nevstupuje.

29.     Co se týká cen nepředvídatelných náhradních dílů, technologií či jiného obdobného materiálu, tato otázka byla zadavatelem zodpovězena v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 5[9]. Zadavatel zde v odpovědi na dotaz č. 1 pod písmenem a) uvedl, že dodavatelé mají v rámci nabídkové ceny ocenit pouze plnění, jehož potřebu mohou při vynaložení odborné péče rozumně předvídat. Současně zadavatel doplnil, že „pro ocenění materiálu, jehož potřebu dodavatel při vynaložení odborné péče nemohl rozumně předvídat při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby, se použije institut Dodatečných prací ve smyslu závazného návrhu smlouvy.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ceny dodávaných technologií, náhradních dílů a jiných obdobných materiálů, jejichž potřebu dodavatelé nemohli při vynaložení odborné péče rozumně předvídat, nebyly součástí nabídkové ceny pro účely hodnocení. V důsledku tohoto vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 zadavatel současně upravil příslušná ustanovení návrhu smlouvy (zejména bod 3.1 či 3.4 návrhu smlouvy[10]).

30.     Do bodu 3.1 návrhu smlouvy ve znění po úpravě provedené vysvětlením zadávací dokumentace č. 5 zadavatel doplnil, že „[d]o Smluvní ceny dle tohoto odstavce se nezapočítává cena dodávaných technologií, náhradních dílů a jiných obdobných materiálů nezbytných k provedení prací nebo činností, u nichž je dle Přílohy č. 4 sjednána úhrada hodinovou sazbou, pokud se jedná o plnění, jehož potřebu Zhotovitel při vynaložení odborné péče nemohl rozumně předvídat při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby, ve smyslu odst. 3.4 této Smlouvy.“ Bod 3.4 návrhu smlouvy ve znění po úpravě provedené vysvětlením zadávací dokumentace č. 5, „nově“ stanovil, že „[c]ena materiálů související s Dodatečnými pracemi a cena dodávaných technologií, náhradních dílů a jiných obdobných materiálů nezbytných k provedení prací nebo činností (..) pokud se jedná o plnění, jehož potřebu Zhotovitel při vynaložení odborné péče nemohl rozumně předvídat při stanovení ceny příslušné činnosti nebo služby, bude ze strany Objednatele proplacena dle skutečné výše za předpokladu, že Zhotovitel požádá Objednatele o její schválení před vynaložením. Zhotovitel je pro tyto účely povinen, tam, kde je to objektivně možné, předložit Objednateli v každém jednotlivém případě více nabídek (minimálně (3) tři).“

31.      Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zadavatel zcela jednoznačně rozlišil mezi plněními, jejichž potřebu mohl odborně způsobilý dodavatel při stanovení nabídkové ceny rozumně předvídat a které měly být zohledněny v ocenění jednotlivých položek cenového rozpadu (jednalo se zejména o plnění konkretizované v zadávacích podmínkách), a mezi plněními objektivně nepředvídatelnými, která mají být řešena prostřednictvím institutu dodatečných prací. Současně zadavatel výslovně stanovil, že náklady na nepředvídatelné technologie, náhradní díly či obdobný materiál nebudou součástí hodnocené nabídkové ceny ani hodinové sazby dodatečných prací, nýbrž budou hrazeny dle skutečné výše po schválení objednatelem (zadavatelem) samostatně.

32.     K této problematice považuji za nutné také zmínit, že nelze odhlédnout od povahy samotného předmětu plnění. Jak správně uvedl Úřad v bodech 86 a násl. napadeného rozhodnutí, předmětem veřejné zakázky je správa a údržba „živé“ monitorovací sítě, jejíž stav se v čase vyvíjí a je ovlivňován řadou proměnných faktorů. Z povahy věci proto nelze po zadavateli požadovat, aby již v okamžiku zahájení zadávacího řízení přesně identifikoval každý budoucí servisní zásah, poruchu či potřebu výměny jednotlivých komponent, neboť ty jsou závislé na skutečném provozu, vnějších vlivech a stavu monitorovací sítě v průběhu plnění veřejné zakázky. Právě s ohledem na tuto objektivní skutečnost zadavatel správně zvolil mechanismus rozlišení mezi předvídatelnými plněními zahrnovanými do nabídkové ceny a plněními objektivně nepředvídatelnými, která jsou řešena prostřednictvím institutu dodatečných prací. Je tedy plně pochopitelné, že zadavatel tyto nepředvídatelné potřeby oddělil od hodnocených položek plnění v zadávacím řízení, když byly řešeny zvláštním režimem dodatečných prací a materiálových dodávek.

33.     Za této situace nelze přisvědčit rozkladové námitce, že navrhovatel nebyl schopen kvalifikovaně stanovit nabídkovou cenu, aniž by musel spekulativně odhadovat budoucí rozsah plnění, neboť budoucí nepředvídatelný rozsah plnění nebyl součástí hodnocené nabídkové ceny. Zadavatel v zadávacích podmínkách jasně vymezil, že navrhovatel nebyl nucen zahrnovat do nabídkové ceny náklady na budoucí nepředvídatelné výměny komponent nebo jiné obdobné zásahy, v důsledku čehož nepotřeboval pro stanovení nabídkové ceny detailní informace o stavu či stáří monitorovacích bodů a jiných komponent, které bude případně nutné vyměnit, ani informaci o reálném dosahu nečekaných údržbových zásahů. Nadto je třeba také připomenout, že zadavatel umožnil prohlídku místa plnění, což mělo dodavatelům umožnit udělat si představu o reálném stavu monitorovací sítě.   

34.     Závěrem k této námitce považuji za podstatné zdůraznit, že navrhovatel nekonkretizoval žádnou položku cenového rozpadu vstupující do nabídkové ceny, kterou by nebyl schopen ocenit, ani neuvedl, jaká konkrétní informace relevantní pro stanovení nabídkové ceny mu měla v zadávací dokumentaci chybět. Jeho námitka tak ve své podstatě směřuje k plnění, které nebylo předmětem ocenění položek cenového modelu pro účely hodnocení nabídek.

35.     Z výše uvedených důvodů neshledávám tuto argumentaci navrhovatele důvodnou.

36.     Navrhovatel dále namítá, že Úřad rezignoval na zjištění skutkového stavu věci, když se v napadeném rozhodnutí nevypořádal dostatečně s jeho argumentací týkající se existence podrobnějších dat a zpráv o monitorovací síti a bez dalšího převzal tvrzení zadavatele, že žádnými podrobnějšími podklady nedisponuje.

37.     Ani této námitce nelze přisvědčit.

38.     Především je třeba uvést, že pro posouzení zákonnosti zadávacích podmínek nebyla rozhodující samotná otázka, zda zadavatel disponoval ještě dalšími, podrobnějšími dokumenty nad rámec dokumentace poskytnuté dodavatelům. Rozhodující bylo, zda zadávací podmínky ve svém souhrnu obsahovaly informace nezbytné pro zpracování porovnatelné nabídky a stanovení nabídkové ceny. Jak přitom Úřad podrobně rozebral v napadeném rozhodnutí a jak bylo částečně rozebráno i výše při vypořádání předchozí rozkladové námitky, zadávací podmínky obsahovaly dostatečný soubor údajů umožňující odborně způsobilým dodavatelům nacenit předmět plnění pro účely hodnocení.

39.     Úřad v této souvislosti vycházel nejen z přílohy č. 1 návrhu smlouvy[11] obsahující podrobnou specifikaci předmětu plnění, ale rovněž odkázal na obsah technických zpráv č. TZ 679/2023 a TZ 824/2025[12]. Současně Úřad správně zohlednil i skutečnost, že se jednalo o navazující plnění, které v dané lokalitě probíhalo již v minulosti a k němuž byly dodavatelům zpřístupněny relevantní podklady zachycující dosavadní provoz monitorovací sítě.

40.     Současně nelze přehlédnout, jak již bylo uvedeno výše, že navrhovatel dříve v rámci správního řízení ani v rozkladu nekonkretizoval, kterou položku cenového rozpadu nebylo možné ocenit na základě poskytnutých podkladů, případně jaká konkrétní informace měla být pro ocenění určité položky nezbytná a zároveň nebyla zadavatelem poskytnuta. Navrhovatel požadoval obecně „podrobnější pasportizaci monitorovací sítě“, aniž by blíže vysvětlil, v čem mu údajná nedostatečnost poskytnutých informací zabránila v podání nabídky, respektive ve stanovení nabídkové ceny.

41.      Zároveň je potřeba souhlasit se závěrem Úřadu, že v případě odborně vysoce specializovaného plnění je třeba vycházet i z odbornosti samotných dodavatelů. Dodavatel působící v oblasti hydrogeologického monitoringu musí být schopen na základě zadávací dokumentace, poskytnutých technických podkladů, svých odborných znalostí a zkušeností posoudit rozsah předvídatelných rizik spojených s realizací plnění a tato rizika odpovídajícím způsobem promítnout do své cenové nabídky. Zároveň musí být schopen konkretizovat to, co mu pro podání nabídky chybí.

42.     Významná je rovněž skutečnost, že zadavatel umožnil dodavatelům prohlídku místa plnění. Ačkoli prohlídka místa plnění nemůže nahrazovat povinnost zadavatele řádně vymezit předmět veřejné zakázky, představuje relevantní zdroj informací umožňující dodavatelům vytvořit si vlastní představu o stavu infrastruktury a rozsahu budoucích zásahů. Tím spíše nelze přisvědčit tvrzení navrhovatele, že by dodavatelé byli odkázáni pouze na abstraktní či nedostatečné podklady.

43.     Za této situace nelze dospět k závěru, že by Úřad rezignoval na posouzení skutkového stavu věci nebo že by napadené rozhodnutí bylo z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. Úřad se s námitkami navrhovatele vypořádal, vysvětlil, z jakých podkladů vycházel, a srozumitelně odůvodnil, proč považuje zadávací podmínky za dostatečné i bez poskytnutí dalších podkladů ze strany zadavatele.

44.     Navrhovatel dále na podporu své výše uvedené argumentace odkázal na rozsudek Soudního dvora EU ve věci C-496/99 P CAS Succhi di Frutta (dále jen „rozsudek SDEU“), rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010, č. j. 1 Afs 45/2010-159, a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2015, č. j. 62 Af 90/2013-88.

45.     Výše uvedená rozhodnutí SDEU a NSS však pouze obecně potvrzují požadavek, aby zadávací podmínky byly transparentní, jednoznačné a aby všem dodavatelům umožňovaly shodné pochopení předmětu plnění a podmínek účasti v zadávacím řízení. Rozsudek SDEU zdůrazňuje zásady rovného zacházení a transparentnosti, podle nichž musí být zadávací podmínky formulovány jasně, přesně a jednoznačně tak, aby všichni přiměřeně informovaní dodavatelé mohli jejich obsah vyložit stejným způsobem. Obdobně NSS v odkazovaném rozsudku dovodil, že zásada transparentnosti je porušena tehdy, pokud postup zadavatele činí zadávací řízení nekontrolovatelným, nečitelným nebo vyvolává pochybnosti o skutečných důvodech jeho postupu.

46.     K výše uvedeným rozsudkům je pak třeba uvést, že jejich podstata není s napadeným rozhodnutím ve střetu, když Úřad po zhodnocení podkladů poskytnutých zadavatelem v rámci zadávacího řízení správně uzavřel, že lze určit, co má být zahrnuto v předmětu plnění (a tedy zároveň i oceněno nabídkovou cenou pro účely hodnocení) a co bude spadat pod dodatečné práce, což byl navrhovatelův hlavní argument. Zadávací podmínky tak byly pro všechny dodavatele totožné, nevytvářely prostor pro rozdílný výklad a umožňovaly srovnatelné zpracování nabídek. Samotná skutečnost, že navrhovatel namítal obecnou nekonkrétnost poskytnutých informací, bez dalšího neprokazuje neurčitost zadávacích podmínek ani jejich rozpor se zásadou transparentnosti.

47.     Co se týká navrhovatelem odkazovaného rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 12. 2015, č. j. 62 Af 90/2013-88, takové rozhodnutí nelze dohledat. Pod sp. zn. 62 Af 90/2013 je sice evidován rozsudek Krajského soudu v Brně, jeho datum vydání ani obsah však neodpovídají informacím uvedeným navrhovatelem v rozkladu. Není proto zřejmé, zda navrhovatel odkazuje na rozhodnutí nesprávně označené, případně na jiné rozhodnutí soudu. Za této situace nelze považovat tento odkaz navrhovatele za způsobilý podpořit jeho argumentaci. Lze se jen domýšlet, proč navrhovatel odkazuje na neexistující rozsudek nebo na rozsudek, ze kterého nevyplývají skutečnosti uvedené v rozkladu.

48.     Na základě výše uvedeného proto ani tuto rozkladovou námitku neshledávám důvodnou.

49.     Navrhovatel v rozkladu dále namítá, že zadavatel vytvořil nepřiměřenou informační asymetrii mezi předchozím dodavatelem a ostatními účastníky zadávacího řízení tím, že neposkytl podrobnou dokumentaci stávající monitorovací sítě, jejího technického stavu a historicky provedených zásahů, ačkoli těmito informacemi podle navrhovatele disponoval, resp. disponovat musel, zatímco předchozí dodavatel je z povahy věci znal.

50.     K této námitce se Úřad vyjádřil v bodě 95 napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že u opakovaně pořizovaného plnění není ničím výjimečným, že stávající či předchozí dodavatel disponuje určitými zkušenostmi a informacemi získanými při realizaci předchozí zakázky. Taková skutečnost sama o sobě neznamená nezákonné zvýhodnění tohoto dodavatele ani porušení zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad současně poukázal na to, že zadavatel se snažil případné informační zvýhodnění některého z dodavatelů eliminovat tím, že všem potenciálním dodavatelům umožnil účast na prohlídce místa plnění a seznámení se se stavem monitorovací sítě. Z uvedených důvodů Úřad neshledal, že by byl předchozí poskytovatel hydrogeologického monitoringu oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení nezákonně zvýhodněn.

51.      S uvedenými závěry Úřadu se plně ztotožňuji. Z obsahu správního spisu vyplývá, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení postupoval způsobem směřujícím k maximální možné transparentnosti a zajištění rovného přístupu ke všem potenciálním dodavatelům. Všem dodavatelům umožnil účast na prohlídce místa plnění, v jejímž rámci se mohli seznámit se stavem monitorovací sítě. Následně požadoval písemnou formu pro vznesené dotazy, přičemž na ně odpovídal také výhradně písemnou formou tak, aby dané odpovědi byly zpřístupněny všem dodavatelům stejným způsobem.

52.     Za významné považuji rovněž to, že zadavatel v zadávacích podmínkách oddělil plnění předvídatelná, která měla být zohledněna v nabídkové ceně a vstupovala do hodnocení, od objektivně nepředvídatelných zásahů v podobě dodatečných prací a materiálových dodávek, pro něž stanovil samostatný mechanismus úhrady. Tím přispěl k tomu, aby potenciální rozdílná míra znalosti konkrétního technického stavu jednotlivých částí monitorovací sítě neměla nepřiměřený dopad do soutěže o veřejnou zakázku a do tvorby nabídkových cen.

53.     K výše uvedenému je však potřeba dodat, že ani stávající či předchozí dodavatel nemůže předvídat okamžik vzniku poruch či potřebu konkrétních zásahů vyvolaných vnějšími vlivy, provozními událostmi nebo jinými nahodilými okolnostmi působícími na jednotlivé monitorovací body. Případná informační výhoda plynoucí ze znalosti dosavadního stavu sítě se primárně s časem snižuje a zároveň se z výše uvedených důvodů nemůže vztahovat k budoucím objektivně nepředvídatelným událostem, jejichž vznik, rozsah ani četnost nejsou předem známy žádnému z dodavatelů.

54.     Za této situace tedy nelze přisvědčit ani implicitnímu předpokladu navrhovatele, že poskytnutí podrobnější dokumentace či detailnějších informací o aktuálním stavu monitorovací sítě by mohlo mít ve vztahu k nepředvídatelným dodatečným pracím podstatný vliv na zpracování nabídky nebo stanovení nabídkové ceny.

55.     Nad rámec výše uvedeného nelze přehlédnout ani skutečnost, na kterou poukázal v rámci svého vyjádření zadavatel, totiž že navrhovatel se zadávacích řízení na totožný předmět plnění v dotčené oblasti účastnil již v minulosti, když sám dokonce monitoring daného území v určitém období prováděl jakožto vybraný dodavatel. Nelze proto bez dalšího přisvědčit tvrzení navrhovatele, že se nacházel v postavení dodavatele zcela bez znalosti místních podmínek či charakteru poskytovaného plnění.

56.     Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že samotná existence určité přirozené informační výhody plynoucí z předchozí realizace obdobného plnění nezakládá bez dalšího porušení zásady rovného zacházení. Rozhodující je, zda zadavatel přijal přiměřená opatření k zajištění transparentního průběhu zadávacího řízení a rovného přístupu dodavatelů k informacím. V nyní posuzované věci zadavatel taková opatření přijal (viz výše). Námitku navrhovatele proto nelze považovat za důvodnou.

57.     Navrhovatel dále namítá, že neúplné vymezení předmětu plnění a cenového modelu ohrožuje možnost následné kontroly plnění a hospodárného vynakládání veřejných prostředků, neboť nebude objektivně zjistitelné, zda byly jednotlivé práce hrazeny v rámci vysoutěžené ceny, či jako dodatečné práce.

58.     K této námitce se Úřad vyjádřil v bodě 96 napadeného rozhodnutí, kde dospěl k závěru, že zadávací podmínky nejsou netransparentní, že předmět veřejné zakázky byl vymezen v podrobnostech nezbytných pro podání nabídek a že ze zadávací dokumentace dostatečně vyplývá, které práce a dodávky mají být zahrnuty do nabídkové ceny a které mají být případně řešeny v režimu dodatečných prací. S tímto závěrem se plně ztotožňuji.

59.     Jak bylo podrobně vysvětleno výše, neshledal jsem důvodným tvrzení navrhovatele o neúplném vymezení předmětu plnění či o neurčitosti cenového modelu. Naopak bylo postaveno najisto, že zadavatel v rámci zadávacích podmínek dostatečně vymezil rozsah předvídatelných plnění zahrnovaných do nabídkové ceny a současně stanovil samostatný mechanismus pro řešení objektivně nepředvídatelných prací a souvisejících materiálových dodávek. Za této situace nelze dovodit, že by následná kontrola plnění nebo kontrola hospodárného vynakládání veřejných prostředků byla jakkoliv ohrožena.

60.     Námitka navrhovatele je navíc založena na předpokladu, že mezi plněními hrazenými v rámci nabídkové ceny a plněními realizovanými v režimu dodatečných prací neexistuje dostatečně určitá hranice. Takový předpoklad však byl v nyní posuzované věci vyvrácen (viz body 27-34 tohoto rozhodnutí).

61.      Samotná skutečnost, že v průběhu plnění veřejné zakázky může nastat potřeba realizace objektivně nepředvídatelných zásahů, nečiní nastavený cenový model netransparentním ani nezakládá pochybnosti o možnosti následné kontroly způsobu úhrady jednotlivých plnění. Samotný pojem „nepředvídatelné“ vlivy, práce či jiné potřeby totiž znamená, že žádná ze stran nemůže rozumně očekávat, že nastanou. Nelze je předem definovat. Vždy tak půjde pouze o zpětnou kontrolu vynakládaní veřejných prostředků, kterou si musí zajistit zadavatel, případně následně provést jiné k tomu příslušné orgány dozoru. Po zadavatelích nelze požadovat určení věcí, které nemusí nastat. Ani tuto rozkladovou námitku proto neshledávám důvodnou.

62.     Navrhovatel dále namítá, že značný počet dotazů vznesených dodavateli po prohlídce místa plnění svědčí o tom, že zadávací podmínky nebyly dostatečně určité a neumožňovaly dodavatelům předmět plnění řádně pochopit a nacenit.

63.     Ani s touto námitkou se nelze ztotožnit. Jak správně uvedl Úřad v bodě 91 odůvodnění napadeného rozhodnutí, samotná skutečnost, že dodavatelé využili zákonem předvídaného institutu žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace a po prohlídce místa plnění vznesli doplňující dotazy, bez dalšího nesvědčí o nezákonnosti nebo neurčitosti zadávacích podmínek. Naopak zejména u odborně a technicky náročných plnění je zcela běžné, že dodavatelé usilují o získání doplňujících informací a upřesnění některých aspektů plnění. Proti námitce navrhovatele stojí rovněž skutečnost, že transparentně poskytnutá odpověď na dotazy dodavatelů v průběhu zadávacího řízení přispívá k rozšíření informací o předmětu plnění dostupných všem dodavatelům, čímž se zlepšují podmínky pro řádnou přípravu a podání nabídek. Jsou to totiž právě dodavatelé, kdo jsou odborníky v poptávané oblasti plnění, a proto právě jejich dotazy mohou zadavatele nasměrovat k doplnění podkladů, o kterých nepředpokládal, že budou pro nacenění jednotlivých položek cenového rozpadu třeba.

64.     Pokud měl navrhovatel za to, že zadavatel některou z odpovědí na vznesené dotazy poskytl nedostatečně (což obecně naznačil v rozkladu), případně že ani po poskytnutém vysvětlení nebyla některá část zadávacích podmínek dostatečně určitá, mohl takové konkrétní pochybení namítat či se sám mohl zadavatele na detailnější informace doptat. Navrhovatel však žádnou konkrétní odpověď zadavatele ani konkrétní nevypořádanou nejasnost neoznačuje a svou argumentaci staví výhradně na samotném počtu vznesených dotazů. Taková argumentace však nemůže sama o sobě prokázat nezákonnost zadávacích podmínek.

65.     Na podporu výše uvedeného závěru lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Úřadu vztahující se k rozsáhlému počtu změn zadávací dokumentace[13]. Když předseda Úřadu konstantně v dané věci poukazuje na to, že samotný počet změn zadávací dokumentace automaticky nezakládá netransparentnost zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Pokud tedy ani počet změn zadávací dokumentace neznačí bez dalšího netransparentnost zadávacího řízení, nemůže tomu být jinak ani v případě počtu dotazů vznesených po prohlídce místa plnění.

66.     Správnost závěrů Úřadu podporuje rovněž skutečnost, že v zadávacím řízení byly ve lhůtě pro podání nabídek podány tři nabídky. Tato okolnost sice sama o sobě nezakládá zákonnost zadávacích podmínek, představuje však relevantní indicii svědčící o tom, že dodavatelé působící na relevantním trhu byli schopni předmět plnění na základě poskytnutých informací pochopit a nabídku zpracovat.

67.     Nad rámec výše uvedeného považuji za vhodné zmínit, že z informací poskytnutých zadavatelem v průběhu správního řízení vyplývá, že navrhovatel se prohlídky místa plnění, po níž byly předmětné dotazy vzneseny, vůbec nezúčastnil. Tím spíše nemůže být přesvědčivá jeho argumentace založená na tom, že nedostatečné odpovědi na předmětné dotazy jiných dodavatelů mohly tyto dodavatele odradit. Nelze přitom přehlédnout, že prohlídka místa plnění představovala jeden z nástrojů, jehož prostřednictvím mohli dodavatelé rozšířit své poznatky o předmětu veřejné zakázky a případné nejasnosti následně řešit postupem předvídaným ZZVZ.

68.     Ani tuto rozkladovou námitku proto neshledávám důvodnou.

69.     Závěrem rozkladu navrhovatel namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť Úřad podle jeho názoru nereflektoval jeho argumentaci, v níž opakovaně vysvětloval, proč je pro nacenění položek cenového rozpadu nezbytná detailní pasportizace monitorovací sítě.

70.     S tímto tvrzením se však také neztotožňuji.

71.      Co se týká namítané nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, je třeba uvést, že nepřezkoumatelnost ve smyslu rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 52/2023-103 ze dne 6. 9. 2024 představuje „nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro skutečnou nemožnost zjistit samotný obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (...); není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztahovat jej i na situace, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty uplatněné námitky, popř. se dopustí dílčího nedostatku odůvodnění. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost skutečně nelze rozhodnutí vůbec meritorně přezkoumat.“

72.     Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se Úřad otázkou dostatečnosti podkladů pro zpracování nabídky a potřebnosti podrobnější dokumentace monitorovací sítě podrobně zabýval, a to zejména v bodech 57 až 94 jeho odůvodnění. Úřad zde detailně analyzoval obsah zadávací dokumentace, přílohy č. 1 návrhu smlouvy, vysvětlení zadávací dokumentace i odkazoval na obsah technických zpráv a následně vysvětlil, proč dospěl k závěru, že dodavatelům byly poskytnuty informace nezbytné pro zpracování nabídky a stanovení nabídkové ceny.

73.     Úřad se současně výslovně zabýval i tvrzením navrhovatele, že pro nacenění jednotlivých položek cenového rozpadu potřebuje znát detailní stav monitorovací sítě, počty prvků určených k výměně či další podrobné informace o jednotlivých monitorovacích bodech. V bodech 83 až 94 odůvodnění napadeného rozhodnutí přitom vysvětlil, proč tyto údaje nepovažuje za nezbytné pro zpracování nabídky, a to zejména s ohledem na povahu předmětu plnění, charakter monitorovací sítě a cenový mechanismus rozlišující mezi předvídatelným plněním a objektivně nepředvídatelnými zásahy řešenými prostřednictvím institutu dodatečných prací.

74.     Z obsahu rozkladu je ve skutečnosti patrné, že navrhovatel nezpochybňuje absenci důvodů napadeného rozhodnutí, nýbrž nesouhlasí se závěry, k nimž Úřad na základě svého posouzení dospěl. Takový nesouhlas však sám o sobě nepřezkoumatelnost rozhodnutí nezakládá.

75.     Ostatně také skutečnost, že potenciální navrhovatelem tvrzená nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí navrhovateli nebránila podat v rámci rozkladu konkrétní námitky, svědčí o tom, že obsah i důvody napadeného rozhodnutí byly dostatečně seznatelné a umožňovaly jeho věcný přezkum.

76.     Z výše uvedených důvodů neshledávám ani námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí důvodnou.

VI.        Závěr

77.      Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.

otisk úředního razítka

doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.

předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Adresáti:

1.          Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o., Těšnov 1/1059, 110 00 Praha 1

2.         GEOtest, a.s., Šmahova 1244/112, Slatina, 627 00 Brno

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 34.

[2] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 35.

[3] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 1.

[4] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.

[5] Cenový rozpad smluvní ceny se nachází v Příloze č. 4 návrhu smlouvy, tedy ve spise pod položkou č. 33.

[6] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 53.

[7] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 57.

[8] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 22.

[9] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 28.

[10] Ve správním spise se nový návrh smlouvy s vyznačenými změnami nachází v příloze položky č. 28.

[11] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 32.

[12] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 38.

[13] Viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0004/2019/VZ-07042/2019/323/MBr ze dne 11. 3. 2019 či rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0170/2025/VZ, č. j. ÚOHS-02624/2026/163 ze dne 21. 1. 2026.