číslo jednací: 26281/2026/500
spisová značka: S0388/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Systém generování dusíku pro IT4Innovations |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb. § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 11. 8. 2026 (výroky I., III. a IV. rozhodnutí) 14. 8. 2026 (výrok II. rozhodnutí) |
| Související rozhodnutí | 26281/2026/500 27155/2026/500 |
| Dokumenty |  2026_S0388.pdf 233 KB |
|
PID |
UOHSX00N5NZQ |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-26281/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0388/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
23. 7. 2026, Brno |
Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 11. 6. 2026 na návrh ze dne 10. 6. 2026, jehož účastníky jsou
zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava,
navrhovatel – PRONIX s.r.o., IČO 48027944, se sídlem U Kněžské louky 28, č. p. 2145, 130 00 Praha 3,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Systém generování dusíku pro IT4Innovations“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-011652 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2026 pod ev. č. 146250-2026,
rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Systém generování dusíku pro IT4Innovations“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-011652 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2026 pod ev. č. 146250-2026, pravidlo stanovené v § 48 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 citovaného zákona, když „Oznámením o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 20. 5. 2026 vyloučil navrhovatele – PRONIX s.r.o., IČO 48027944, se sídlem U Kněžské louky 28, č. p. 2145, 130 00 Praha 3 – s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) citovaného zákona ze zadávacího řízení na citovanou veřejnou zakázku z důvodu, že nesplnil zadávací podmínku na poskytnutí záruky po dobu pěti let stanovenou v bodu 4.1 zadávací dokumentace ve spojení s přílohou č. 1 zadávací dokumentace „Obchodní podmínky (závazný návrh smlouvy)“ a přílohou č. 2 zadávací dokumentace „Technická specifikace“, přestože z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, zda údaje uvedené citovaným navrhovatelem v předloženém návrhu technického řešení představují vůli navrhovatele odchýlit se od zadavatelem stanovených zadávacích podmínek, tedy že tento důvod pro vyloučení byl dán, přičemž vzniklou nejasnost zadavatel neodstranil postupem podle § 46 odst. 1 citovaného zákona, a současně tento postup mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava – uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podle § 263 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ruší úkon zadavatele spočívající v „Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ ze dne 20. 5. 2026 o vyloučení navrhovatele– PRONIX s.r.o., IČO 48027944, se sídlem U Kněžské louky 28, č. p. 2145, 130 00 Praha 3 – učiněné při zadávání veřejné zakázky „Systém generování dusíku pro IT4Innovations“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-011652 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2026 pod ev. č. 146250-2026, a současně ruší všechny následující úkony zadavatele učiněné v zadávacím řízení na citovanou veřejnou zakázku.
III.
Zadavateli – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava, se podle § 263 odst. 8 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže pod sp. zn. ÚOHS-S0388/2026/VZ ve věci návrhu navrhovatele – PRONIX s.r.o., IČO 48027944, se sídlem U Kněžské louky 28, č. p. 2145, 130 00 Praha 3 – ze dne 10. 6. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele ukládá zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku „Systém generování dusíku pro IT4Innovations“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 27. 2. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-011652 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2026 pod ev. č. 146250-2026.
IV.
Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava – ukládá povinnost
uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).
Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění
I. Zadávací řízení
1. Zadavatel – Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, IČO 61989100, se sídlem 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava (dále jen „zadavatel“) – zahájil dne 27. 2. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Systém generování dusíku pro IT4Innovations“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 2. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-011652 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 3. 2026 pod ev. č. 146250-2026 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 4.1 zadávací dokumentace „dodávka, montáž a zprovoznění komplexního řešení systému obsahujícího redundantní zařízení pro generování dusíku pro datový sál IT4Innovations národní superpočítačové centrum. Součástí (…) je také zajištění pravidelného servisu a poskytnutí záruky, a to po dobu pěti let.“
3. Podle protokolu z 1. jednání komise ze dne 17. 4. 2026 zadavatel obdržel celkem 2 nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – PRONIX s.r.o., IČO 48027944, se sídlem U Kněžské louky 28, č. p. 2145, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“).
4. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel odeslal navrhovateli dne 20. 5. 2026 Oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení z téhož dne (dále jen „oznámení o vyloučení“), ve kterém uvedl, že navrhovatel byl v souladu s ustanovením § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vyloučen z účasti v zadávacím řízení z důvodu rozporu spočívajícího v uvedení kratší záruční doby, než bylo stanoveno v zadávacích podmínkách a dále z důvodu stanovení omezení poskytování záruky, které dle jeho názoru navrhovatel podmínil správným používáním, údržbou a stanovil rovněž podmínku pro zrušení platnosti záruky, čímž omezil rozsah poskytované záruky stanovené v zadávacích podmínkách.
5. Dne 27. 5. 2026 obdržel zadavatel od navrhovatele námitky z téhož dne (dále jen „námitky“), v nichž navrhovatel brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Zadavatel tyto námitky v plném rozsahu odmítl prostřednictvím rozhodnutí o námitkách ze dne 4. 6. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“).
6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se způsobem vypořádání svých námitek nesouhlasil, podal dne 10. 6. 2026 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).
II. obsah návrhu
7. Navrhovatel předně cituje výňatky ze zadávací dokumentace, dle kterých dodavatel podáním nabídky potvrzuje, že souhlasí se všemi náležitostmi v zadávací dokumentaci. Navrhovatel z uvedeného dovozuje, že podáním nabídky současně akceptoval veškeré obchodní podmínky obsažené v závazném návrhu smlouvy, mj. včetně požadavku na pětiletou záruční dobu a související záruční a servisní podmínky, které jsou v zadávací dokumentaci uvedeny.
8. Navrhovatel má za to, že již podáním nabídky stanovil i délku záruky, záruční a servisní podmínky v podobě předvídané závazným návrhem smlouvy. Tím, že jako návrh technického řešení přiložil přeloženou standardizovanou technickou dokumentaci svého poddodavatele, mělo dojít pouze k popisu technického řešení nabízeného plnění, nikoliv ke změně či novému stanovení záručních a servisních podmínek. Informace obsažené v tomto dokumentu, týkající se dvanáctiměsíční záruky a dalších záručních podmínek, byly dle navrhovatele uvedeny v důsledku nedopatření, resp. administrativního pochybení navrhovatele. Navrhovatel současně opakuje tvrzení uvedené v námitkách, a to, že se svým poddodavatelem má pro plnění veřejné zakázky sjednány podmínky odpovídající požadavkům zadavatele, včetně pětileté záruční doby.
9. Navrhovatel dále uvádí, že záruka, její délka a související servisní podmínky představují obchodní, resp. smluvní, instituty, nikoliv technické parametry předmětu plnění veřejné zakázky. Podle navrhovatele byla technická dokumentace poddodavatele předložena výhradně za účelem specifikace technického řešení nabízeného plnění a neměla měnit obchodní podmínky vyplývající ze zadávací dokumentace. Současně dovozuje, že obchodní podmínky obsažené v závazném návrhu smlouvy měly mít přednost před údaji obsaženými v technické dokumentaci poddodavatele.
10. Navrhovatel dále uvádí, že s ohledem na výše uvedené předpokládal, že zadavatel měl vzniklou nejasnost odstranit postupem podle § 46 zákona, případně měl zohlednit obchodní podmínky vymezené samotným závazným návrhem smlouvy. Navrhovatel přitom odmítá závěr zadavatele, že by případně vysvětlení představovalo nepřípustnou materiální změnu nabídky. Podle jeho názoru by se jednalo pouze o objasnění administrativního pochybení či nejasnosti v nabídce, které se netýká technických parametrů předmětu plnění ani hodnocených údajů.
11. Navrhovatel dále brojí proti závěrům uvedeným v rozhodnutí o námitkách a nesouhlasí s odkazem zadavatele na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0068/2020/VZ. Uvádí, že skutkové okolnosti řešené v citovaném rozhodnutí nejsou s nyní posuzovanou věcí srovnatelné. Na podporu své argumentace odkazuje zejména na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 50/2010, z něhož dovozuje, že zadavatel byl povinen vzniklou nejasnost nechat objasnit a následně odstranit.
12. Závěrem návrhu navrhovatel uvádí, že jeho vyloučení představuje přepjatě formalistický postup zadavatele, přičemž zdůrazňuje, že jeho nabídka byla cenově výhodnější než nabídka dalšího účastníka zadávacího řízení. Navrhovatel se proto domáhá zrušení rozhodnutí a oznámení o vyloučení a požaduje nové posouzení nabídek účastníků zadávacího řízení.
III. Průběh zadávacího řízení
13. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 11. 6. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
14. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.
15. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 15. 6. 2026.
16. Dne 20. 6. 2026 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu. Dokumentace o zadávacím řízení byla Úřadu zpřístupněna prostřednictvím elektronického nástroje.
Vyjádření zadavatele k návrhu
17. Zadavatel ve svém vyjádření uvádí, že navrhovatel v návrhu převážně opakuje argumentaci již obsaženou v podaných námitkách, se kterou se zadavatel vypořádal již v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je nadále přesvědčen, že nabídka navrhovatele obsahovala jednoznačné údaje, které byly v rozporu se zadávacími podmínkami, když navrhovatel v nabídce uvedl kratší záruční dobu v délce 12 měsíců namísto požadovaných 5 let a současně stanovil další podmínky omezující rozsah poskytované záruky. Zadavatel má za to, že se v daném případě nejednalo o nejasnost nabídky, nýbrž o jednoznačný nesoulad nabídky se zadávacími podmínkami. Z tohoto důvodu, dle jeho názoru, nemohl akceptovat tvrzení navrhovatele, že šlo pouze o administrativní pochybení či vnitřní nejasnost nabídky.
18. Zadavatel dále uvádí, že zjištěný rozpor nebylo možné odstranit postupem podle § 46 zákona. Podle jeho názoru institut objasnění nabídky slouží k odstranění nejasných či neúplných údajů, nikoliv k odstraňování věcných rozporů mezi obsahem nabídky a zadávacími podmínkami. Zadavatel je přesvědčen, že odstranění zjištěného nesouladu by vedlo k materiální změně nabídky, což je podle ustálené rozhodovací praxe nepřípustné. Současně zdůrazňuje, že použití postupu podle § 46 zákona představuje oprávnění zadavatele, nikoli jeho povinnost.
19. Zadavatel rovněž nesouhlasí s argumentací navrhovatele, podle níž je formální souhlas dodavatele se zadávacími podmínkami vyjádřený podáním nabídky nadřazen vlastnímu obsahu nabídky. Uvádí, že takový výklad by vedl k popření odpovědnosti dodavatele za obsah jeho nabídky a umožňoval by dodatečně odstraňovat jakékoli rozpory mezi nabídkou a zadávacími podmínkami prostřednictvím objasnění nabídky. Zadavatel je naopak přesvědčen, že dodavatel odpovídá za správnost nabídky po formální i obsahové stránce a zadavatel je povinen posuzovat nabídku jako celek. Podle zadavatele proto nelze souhlasit s tvrzením navrhovatele, že dokument označený jako návrh technického řešení měl být posuzován pouze ve vztahu k technickým podmínkám účasti.
20. Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že sporné údaje vycházely z obchodní politiky poddodavatele, zadavatel uvádí, že z nabídky nebylo možné rozpoznat, které údaje mají pouze informativní charakter a které představují závazný obsah nabídky. Zadavatel zdůrazňuje, že předložený návrh technického řešení obsahoval obchodní podmínky odporující zadávací dokumentaci a navrhovatel sám v návrhu připouští, že uvedení těchto údajů bylo výsledkem jeho pochybení. Zadavatel dodává, že tvrzení navrhovatele o sjednání pětileté záruky s poddodavatelem nemá oporu v nabídce ani v předložené dokumentaci.
21. Zadavatel dále odmítá argumentaci navrhovatele založenou na údajné prioritě obchodních podmínek zadavatele před obsahem nabídky a nesouhlasí ani s použitím § 1751 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na posuzovanou situaci. Podle zadavatele se uvedené ustanovení týká odlišných právních vztahů a nelze je aplikovat na vztah mezi zadávací dokumentací a nabídkou dodavatele v zadávacím řízení. Současně má za to, že ani navrhovatelem citovaná judikatura týkající se administrativních pochybení není na posuzovaný případ přiléhavá, neboť v dané věci nešlo o písařskou chybu či rozpor v číselných údajích, ale obsahově odlišné smluvní podmínky.
22. Zadavatel závěrem setrvává na stanovisku, že nabídka navrhovatele nesplňovala zadávací podmínky a že jeho vyloučení bylo učiněno v souladu se zákonem. Má za to, že navrhovatel nezpůsobil nejasnost odstranitelnou postupem podle § 46 zákona, nýbrž rozpor nabídky se zadávacími podmínkami, jehož odstranění by představovalo nepřípustnou materiální změnu nabídky. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.
Další průběh správního řízení
23. Usnesením ze dne 26. 6. 2026 stanovil Úřad účastníkům lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí. Dne 3. 7. 2026 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne, v němž navrhovatel uvádí, že po nahlédnutí do správního spisu zjistil nové skutečnosti, které považuje za významné pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele. Navrhovatel zejména poukazuje na skutečnost, že zadavatel vyzval jiného účastníka zadávacího řízení, společnost HYPOXIA Group s.r.o., IČO 02971721, se sídlem Dělnická 213/12, Holešovice, 170 00 Praha 7 (dále jen „HYPOXIA Group s.r.o.“), k objasnění nabídky podle § 46 zákona za účelem ověření splnění požadavku na pětiletou záruční dobu. Navrhovatel namítá, že ačkoliv byl ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu údajného nesplnění téhož požadavku, nebyla mu možnost objasnění nabídky poskytnuta. Podle navrhovatele se proto jedná o odlišný procesní postup zadavatele ve skutkově srovnatelné situaci, který je v rozporu se zásadou rovného zacházení a zásadou zákazu diskriminace. Navrhovatel dále uvádí, že uvedené skutečnosti nemohl uplatnit dříve, neboť se o nich dozvěděl až ze správního spisu. Současně zmiňuje, že mu nebyla zpřístupněna příloha vyjádření zadavatele označená jako „výsledek interim kontroly veřejné zakázky“, a nemohl se proto s jejím obsahem seznámit, ani se k němu vyjádřit. Navrhovatel závěrem dodává, že zadavatel při posouzení nabídek nepostupoval vůči účastníkům zadávacího řízení rovným způsobem, a navrhuje, aby Úřad k těmto skutečnostem při posouzení věci přihlédl.
24. Zadavatel se k podkladům rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později, nevyjádřil.
25. Rozhodnutím ze dne 22. 7. 2026 Úřad nařídil z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu zadavateli uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
26. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích tohoto rozhodnutí.
27. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
28. Dle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
29. Dle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě předložil údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje. doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.
30. Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
31. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
32. Dle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená tímto zákonem pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele; to platí i v případě nedodržení pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
33. V bodu 4.1 zadávací dokumentace je stanoveno, že »[s]oučástí předmětu VZ je také zajištění pravidelného servisu a poskytnutí záruky, a to po dobu pěti let. Bližší specifikace předmětu veřejné zakázky je uvedena v:
- Příloze č. 1: Obchodní podmínky (…)
- Příloze č. 2: Technická specifikace«
34. V bodě 8 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že „[o]bchodní podmínky zadavatele včetně platebních podmínek jsou uvedeny v závazném návrhu smlouvy v příloze č. 1 této zadávací dokumentace. Dodavatel v nabídce návrh smlouvy nepředkládá, avšak předložením nabídky vyjadřuje souhlas se zněním závazného návrhu uvedeném v příloze č. 1 této zadávací dokumentace.“
35. Bod 11 zadávací dokumentace stanoví „[d]odavatel podáním nabídky potvrzuje, že souhlasí se všemi náležitostmi uvedenými v zadávací dokumentaci, že jí porozuměl a tyto informace budou použity jako podklad pro provedení předmětu veřejné zakázky a jsou podkladem pro stanovení nabídkové ceny. Dále prohlašuje, že byl důkladně seznámen se zadávací dokumentací včetně všech příloh, a že akceptuje veškeré podmínky vč. obchodních podmínek (závazného návrhu smlouvy), které jsou v zadávací dokumentaci uvedeny.“
36. Podle čl. VIII. odst. 1 přílohy č. 1 zadávací dokumentace (dále jen „závazný návrh smlouvy“) „Zárukou za jakost se Dodavatel zavazuje, že Plnění bude po záruční dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel sjednaný v této Smlouvě, a že si zachová obvyklé vlastnosti a vlastnosti stanovené touto Smlouvou, a dále že Plnění nemá právní vady. Faktickou vadou dle této Smlouvy se rozumí stav, kdy Plnění objektivně nevykazuje funkční vlastnosti oproti vlastnostem uvedeným v této Smlouvy nebo v příloze této Smlouvy.“
37. Podle bodu 5.1 přílohy č. 2 zadávací dokumentace (dále jen „technická specifikace“), části SPEC_2 „Zadavatel požaduje záruku na Řešení v délce trvání 5 let.“
38. Podle bodu 5.1 technické specifikace, části SPEC_5 »Návrh řešení musí obsahovat strukturovaný seznam všech komponent systému včetně jejich jednoznačné identifikace (minimálně v rozsahu značka, výrobce a typové označení), technické funkce a popis vzájemných funkčních, procesních a řídicích vazeb.
Návrh řešení musí dále obsahovat úplný a souvislý popis procesu výroby dusíku ve všech jeho fázích, zahrnující minimálně:
- popis toku médií od vstupu surového vzduchu po výstup produktu dusíku,
- popis provozních a regeneračních cyklů technologie VPSA/PSA
-
- funkční popis všech hlavních i pomocných zařízení (včetně systému úpravy vzduchu, potrubního systému, zásobníků, měřicí a regulační techniky a řídicího systému),
- popis logiky řízení a vzájemných interakcí jednotlivých komponent v rámci celého systému.
Předložený technický popis musí být zpracován v rozsahu umožňujícím posouzení technického řešení a jeho souladu s požadavky zadavatele.«
39. Navrhovatel v nabídce, v části věnované technické specifikaci předložil dokument, v němž je na straně 34, v kapitole Záruka uvedeno, že „Záruční doba poskytovaná na systém je 12 měsíců a je podmíněna správným používáním a údržbou, jak je uvedeno v příslušných návodech k obsluze. Přítomnost oleje a kondenzátu uvnitř filtrů a na molekulárních sítech ruší platnost záruky. Záruka se nevztahuje na opotřebení a spotřební materiál.“
40. V zápisu z 1. jednání hodnoticí komise, bodu 1.2 je uvedeno, že hodnoticí komise navrhuje zadavateli, aby v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, konkrétně záruky na řešení v délce trvání 5 let navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil. V bodu 1.3 dále je uvedeno, že dodavatel HYPOXIA Group s.r.o., „(…) ve svém návrhu délku trvání záruky nijak blíže nespecifikoval. (…) S ohledem na výše uvedené vyzve komise dodavatele HYPOXIA Group s.r.o. v souladu s § 46 zákona k objasnění a doplnění jeho nabídky.“
41. Přípisem ze dne 18. 4. 2026 zadavatel vyzval dodavatele HYPOXIA Group s.r.o. k objasnění a doplnění nabídky. V bodu I. žádosti zadavatel uvedl následující: „Zadavatel v bodě 4.1 zadávací dokumentace mimo jiné uvedl, že součástí předmětu je také poskytnutí záruky po dobu pěti let. Tento požadavek byl uveden také v technické specifikaci v rámci SPEC_2 a dále pak v čl. VIII odst. 1 závazného návrhu smlouvy, který je součástí zadávací dokumentace jako její příloha č. 1. Z vámi předložené nabídky není zřejmé, zda nabízené řešení zahrnuje poskytování záruky po dobu pěti let, a proto Vás žádáme o potvrzení, že nabízené řešení záruku v této délce zahrnuje.“
42. V oznámení o vyloučení zadavatel uvedl následující:
»Dodavatel v návrhu technického řešení, který je součástí předložené nabídky, konkrétně v části nazvané „Záruka“ na straně 34 uvádí, že „Záruční doba poskytovaná na systém je 12 měsíců a je podmíněna správným používáním a údržbou. jak je uvedeno v příslušných návodech k obsluze. Přítomnost oleje a kondenzátu uvnitř filtrů a na molekulárních sítech ruší platnost záruky.“
Dále dodavatel v návrhu technického řešení v části nazvané „Údržba na straně 33 uvádí, že „Bez ohledu na smluvně dohodnutý servis systému je zákazník povinen provádět denní a týdenní kontroly uvedené v návodu k obsluze. Tyto rutinní kontroly musí být písemně zaznamenány.
Dodavatel v nabídce uvádí kratší záruční dobu, než bylo stanoveno v zadávacích podmínkách. Dodavatel dále stanovil omezení ve vztahu k poskytování záruky, které podmínil správným používáním, údržbou a stanovil rovněž podmínku pro zrušení platnosti záruky. Naplnění uvedených podmínek je však s ohledem na textaci závazného návrhu smlouvy jednoznačně odpovědností dodavatele.
V čl. V. odst. 2 závazného návrhu smlouvy je pak uvedeno, že „cena pravidelného servisu zahrnuje náklady na provádění servisu (…) a veškerý spotřební materiál, obojí po dobu trvání záruky za jakost.“
Obdobně v čl. VIII. odst. 1 závazného návrhu smlouvy zadavatel zdůraznil, že „Poskytovaná záruka za jakost (…) je započítána do celkové ceny Plnění.
Dodavatel v návrhu technického řešení, který je součástí předložené nabídky, konkrétně v části nazvané „Záruka“ na straně 34 uvádí, že „Záruka se nevztahuje na opotřebení a spotřební materiál.“
Dodavatel tedy omezil rozsah poskytované záruky stanovené v zadávacích podmínkách.
Zadavatel na základě výše uvedeného vyloučil účastníka PRONIX s.r.o. v souladu s § 48 odst. 2 písm. a), jelikož nabídka tohoto dodavatele nesplňuje zadávací podmínky.
Dodavatel nabízí kratší záruční dobu, než stanovil zadavatel v zadávacích podmínkách a stanovil další podmínky, které omezují rozsah poskytované záruky.
Zadavatel doplňuje, že výše popsané změny obchodních podmínek v neprospěch zadavatele, které dodavatel provedl, jsou v této fázi zadávacího řízení nepřípustné a současně tyto změny není možné zhojit prostřednictvím institutu objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, neboť případné prodloužení záruky z 12 měsíců na 5 let či odstranění podmínek, které záruku ovlivňují, by došlo k materiální změně nabídky.«
K výroku I. tohoto rozhodnutí
43. V šetřeném případě směřuje návrh navrhovatele proti rozhodnutí, kterým zadavatel vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení s odkazem na § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu, že jeho nabídka nesplňuje podmínky zadávací dokumentace na poskytnutí záruky v délce pěti let. Navrhovatel má naproti tomu za to, že důvody pro jeho vyloučení nebyly naplněny, neboť jeho nabídka všechny požadavky zadávací dokumentace splňuje. Rozpor spočívající v uvedení dvanáctiměsíční záruční doby v dokumentu předloženém jako návrh technického řešení podle něj představuje toliko jeho administrativní pochybení, resp. nejasnost nabídky, kterou měl zadavatel před případným vyloučením objasnit postupem podle § 46 zákona.
44. Z oznámení o vyloučení vyplývá, že zadavatel spatřoval nesplnění zadávacích podmínek v tom, že navrhovatel v dokumentu předloženém jako návrh technického řešení uvedl záruční dobu v délce 12 měsíců namísto zadavatelem požadovaných pěti let a současně stanovil další podmínky, které podle zadavatele omezují rozsah poskytované záruky. Zadavatel dospěl k závěru, že uvedené skutečnosti představují nesplnění zadávacích podmínek, přičemž jejich případné odstranění prostřednictvím postupu podle § 46 zákona by vedlo k nepřípustné materiální změně nabídky.
45. Úřad se proto nejprve zabýval otázkou, zda bylo možné na základě obsahu nabídky navrhovatele dovodit, že nesplňuje zadávací podmínku spočívající v požadavku na poskytnutí záruky v délce pěti let, a zda tedy byly naplněny podmínky pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
46. Úřad v obecné rovině uvádí, že zadavatel může účastníka zadávacího řízení vyloučit pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení. Rozhodne-li se zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučit, musí takový postup vycházet ze skutečností, které vyplývají z dokumentace o zadávacím řízení a odůvodňují závěr o naplnění důvodu pro vyloučení.
47. Úřad dále uvádí, že pro případy, kdy z nabídky není zcela jasné, zda tato splňuje požadavky zadavatele, či nikoliv, stanovil zákonodárce v zákoně institut výzvy podle § 46 odst. 1 zákona. Zadavatel je podle citovaného ustanovení zákona oprávněn požadovat po účastnících zadávacího řízení objasnění předložených údajů a dokladů, které ve svých nabídkách uvedli. Je-li to třeba pro účely řádného průběhu zadávacího řízení, může zadavatel po účastnících zadávacího řízení také požadovat doplnění jejich nabídek či žádostí o účast o chybějící údaje a doklady. Možnost žádat o objasnění a doplnění je oprávněním zadavatele a je tedy na zadavateli, zda dané možnosti v situaci, kdy nabídka či žádost o účast účastníka zcela neodpovídá zadávacím podmínkám, využije, nebo účastníka ze zadávacího řízení z důvodu nepředložení dostatečné a úplné nabídky či žádosti o účast vyloučí.
48. V určitých situacích však může vzniknout zadavateli povinnost učinit výzvu dle § 46 odst. 1 zákona. Tato povinnost nastává zejména v situaci, kdy si zadavatel bez využití tohoto institutu nemůže učinit jasnou představu o tom, zda dodavatel zadávací podmínky splňuje, či nikoliv. Rovněž komentářová literatura[1] uvádí, že „[a]čkoli ze ZVZ vyplývá, že postup dle komentovaného § 46 je pro zadavatele fakultativní (zadavatel může, ale nemusí žádost o objasnění či doplnění dle komentovaného ustanovení učinit), v některých případech bude zadavatel povinen nechat si identifikovanou nejasnost objasnit, aby měl spolehlivý podklad pro jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena, resp. zda splňuje zadávací podmínky či nikoliv. V některých specifických případech byla totiž soudní judikaturou dovozena obligatornost žádosti k objasnění nebo doplnění; jakkoliv se tato judikatura týkala aplikace ZVZ 2006, je její aplikovatelnost pro aktuální úpravu potvrzena rozhodovací praxí ÚOHS, ze které vyplývá, že zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny.“
49. Úřad v této souvislosti odkazuje například na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011 (který se sice vztahuje k zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale jeho závěry lze využít i v nyní šetřené věci), kdy bylo uvedeno, že »[m]á-li být ZVZ aplikován smysluplně, pak se nemůže za všech okolností jevit jako správný závěr žalovaného, že hodnotící komise není povinna a ani oprávněna přihlížet k jakýmkoli opravám a doplněním nabídek podaným uchazečem z jeho vlastní iniciativy po lhůtě pro podání nabídek. Tento závěr se sice uplatní zásadně a platí bezezbytku pro opravy a doplňování nabídek, jimiž by nabídka byla fakticky měněna, skutkové okolnosti právě posuzované věci však ukazují, že formalistická a mechanická aplikace takového zákazu jako absolutního není vždy namístě. V případě opravy jasné chyby není důvodu na pokus o její opravu, nedochází-li k faktické změně nabídky, rezignovat a postup zadavatele podle pravidla „co činit nemusím, to nečiním“ obhajovat s poukazem na pouhou možnost vyjasnění si nabídky danou § 76 odst. 3 ZVZ.« Krajský soud v Brně tak v citovaném rozsudku dospěl k závěru, že jde-li o nejasnost, která už na první pohled vyvolává dojem, že uchazeč se v části své nabídky dopustil chyby, tedy o nejasnost již na první pohled zřejmou, lehce popsatelnou a zároveň zřejmě lehce vysvětlitelnou, pak je namístě zadavateli rezignaci na vyjasnění si takové nejasnosti vytknout. Zadavatel musí mít po podání nabídek najisto postaveno, zda nabídky vyhovují zadávacím podmínkám či nikoli a jaké hodnoty mají být v rámci hodnocení nabídek hodnoceny; zadavatel tedy musí mít spolehlivý podklad pro svůj jednoznačný závěr, zda nabídka může být úspěšně posouzena či nikoli.
50. Z uvedeného plyne, že pokud z dokumentace o zadávacím řízení nelze jednoznačně dovodit, zda účastník zadávací podmínky splňuje či nikoliv, nemůže zadavatel bez dalšího uzavřít, že jsou dány důvody pro jeho vyloučení. V takovém případě je jeho povinností opatřit si spolehlivý podklad pro posouzení této otázky, zpravidla právě postupem podle § 46 odst. 1 zákona.
51. Úřad proto přistoupil k posouzení toho, zda bylo možné na základě údajů obsažených v nabídce navrhovatele bez dalšího učinit jednoznačný závěr, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínku spočívající v požadavku na poskytnutí záruky v délce pěti let, anebo zda nabídka navrhovatele vykazovala takové nejasnosti, které bylo nutné před přijetím závěru o (ne)splnění zadávacích podmínek odstranit.
52. Úřad předně uvádí, že zadavatel dovodil nesplnění zadávací podmínky na poskytnutí záruky v délce pěti let výhradně z údajů obsažených v dokumentu předloženém navrhovatelem jako návrh technického řešení. Konkrétně vycházel z pasáže na str. 34 tohoto dokumentu, podle níž „Záruční doba poskytována na systém je 12 měsíců (…)“, a dále z dalších ustanovení upravujících podmínky a omezení poskytované záruky. Právě tyto údaje zadavatel vyhodnotil jako projev vůle navrhovatele nabídnout zadavateli plnění za podmínek odlišných, než jak byly stanoveny zadávací dokumentací.
53. Současně však nelze přehlédnout, že zadavatel obchodní podmínky veřejné zakázky, včetně požadavku na poskytnutí záruky v délce pěti let, stanovil prostřednictvím závazného návrhu smlouvy, který tvoří součást zadávací dokumentace. Dodavatelé přitom podáním nabídky, jak lze dovodit zejména z bodu 8 a 11 zadávací dokumentace, potvrzovali souhlas s jeho zněním i se všemi ostatními podmínkami zadávací dokumentace. Z dokumentace o zadávacím řízení současně nevyplývá, že by navrhovatel vůči závaznému návrhu smlouvy výslovně uplatnil jakoukoli výhradu nebo jiným způsobem výslovně projevil vůli odchýlit se od zadavatelem stanovených obchodních podmínek.
54. Právě účel a obsah dokumentu označeného jako návrh technického řešení považuje Úřad pro posouzení šetřené věci za významný. Zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval, aby tento dokument obsahoval zejména strukturovaný seznam komponent systému, popis jejich technických funkcí, vzájemných vazeb a procesů souvisejících s výrobou dusíku, a aby byl zpracován v rozsahu umožňujícím posouzení navrženého technického řešení. Z uvedeného požadavku je zřejmé, že primárním účelem předmětného dokumentu bylo zachycení technických aspektů nabízeného plnění. Zadávací dokumentace současně nestanovila, že by dodavatelé měli v rámci tohoto dokumentu samostatně formulovat a navrhovat obchodní podmínky plnění nebo nově vymezovat rozsah a podmínky záruky nad rámec akceptace závazného návrhu smlouvy.
55. Za těchto okolností nebylo podle Úřadu možné bez dalšího dovodit, že údaje obsažené v návrhu technického řešení představují změnu zadavatelem stanovených obchodních podmínek. Samotná skutečnost, že se v dokumentu primárně určeném k popisu technického řešení nachází i informace o délce záruky, ještě sama o sobě nevypovídá o tom, že navrhovatel skutečně zamýšlel nabídnout plnění odporující závaznému návrhu smlouvy.
56. Úřad dále konstatuje, že navrhovatel od podání námitek až po průběh správního řízení setrvale tvrdí, že předmětný dokument představoval přeloženou standardizovanou technickou dokumentaci výrobce nabízeného zařízení (společnosti Isolcell S.p.A.), a že údaje o dvanáctiměsíční záruce a dalších souvisejících podmínkách záruky byly do nabídky převzaty právě z tohoto podkladového materiálu. K tomu Úřad uvádí, že v žádné jiné části nabídky navrhovatele nebyly informace o délce záruky uvedeny. Zadavatel s uvedeným výkladem navrhovatele nesouhlasí a ve svých vyjádřeních uvádí, že z nabídky nebylo možné rozlišit, které údaje mají informativní charakter a které představují závazný obsah nabídky. Úřad se proto dále zabýval otázkou, zda bylo možné na základě obsahu nabídky navrhovatele bez dalšího jednoznačně uzavřít, že navrhovatel skutečně nabízí plnění odporující zadávacím podmínkám, tedy záruku v délce 12 měsíců.
57. Podstatou sporu přitom podle Úřadu není otázka, jaké údaje byly v nabídce navrhovatele uvedeny, nýbrž jaký význam jim měl zadavatel přisoudit. Jinými slovy, zadavatel musel nejprve s jistotou posoudit, zda z nabídky vyplývá, že pasáže obsažené v návrhu technického řešení představují samostatnou modifikaci zadavatelem stanovených obchodních podmínek, nebo zda jde o informace převzaté z technické dokumentace výrobce, které samy o sobě nevypovídají o rozsahu závazků přijímaných navrhovatelem vůči zadavateli.
58. Z dokumentace o zadávacím řízení však nevyplývá, že by se zadavatel uvedenou otázkou blíže zabýval. Zadavatel bez dalšího uzavřel, že údaje obsažené v návrhu technického řešení představují změnu obchodních podmínek veřejné zakázky, aniž si před přijetím tohoto závěru ověřil, zda skutečně vyjadřují vůli navrhovatele nabídnout plnění odlišné od požadavků zadávací dokumentace.
59. Úřad současně nepřehlíží, že pokud by z dokumentace o zadávacím řízení vyplývalo, že navrhovatel skutečně nabízí záruku pouze v délce dvanácti měsíců a současně omezuje její rozsah oproti zadávacím podmínkám, byly by důvody pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona dány. Podstatou nyní posuzované věci však není posouzení souladu takového plnění se zadávací dokumentací, nýbrž otázka, zda bylo možné tento závěr z nabídky navrhovatele bez dalšího spolehlivě učinit.
60. Za popsaného skutkového stavu tak podle Úřadu existovaly přinejmenším dva možné výklady údajů obsažených v návrhu technického řešení. Zatímco zadavatel tyto údaje považoval za jednoznačný projev vůle navrhovatele poskytnout záruku v rozsahu neodpovídajícím zadávacím podmínkám, navrhovatel setrvale tvrdil, že se jednalo o standardizované údaje převzaté z technické dokumentace výrobce. Již samotná existence těchto dvou rozumně obhajitelných interpretací podle Úřadu nasvědčuje tomu, že skutečný význam předmětných pasáží nebylo možné z dokumentace o zadávacím řízení bez dalšího jednoznačně dovodit.
61. Úřad současně považuje za významné, že zadavatel nedovodil nesplnění zadávacích podmínek z výslovného odmítnutí zadavatelem stanovené délky záruky ani z jiné jednoznačné výhrady vůči obchodním podmínkám zadavatele. Svůj závěr založil výhradně na interpretaci údajů obsažených v dokumentu předloženém v rámci návrhu technického řešení. Za této situace nebylo možné vyloučit ani výklad zastávaný navrhovatelem, podle něhož šlo pouze o údaje převzaté z technické dokumentace výrobce. Úřad proto dospěl k závěru, že z dokumentace o zadávacím řízení nebylo možné bez dalšího jednoznačně dovodit skutečný význam předmětných pasáží ani to, zda představují vážně projevenou vůli navrhovatele odchýlit se od zadavatelem stanovených záručních podmínek.
62. Úřad připomíná, že povinnost zadavatele využít postup podle § 46 odst. 1 zákona nevzniká pouze v situacích, kdy je nabídka neúplná nebo obsahuje zjevné formální vady. Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011, publikovaného pod č. 2608/2012 Sb. NSS, i rozhodovací praxe Úřadu, rozhodující je, zda má zadavatel k dispozici dostatečný podklad pro spolehlivý závěr o tom, zda nabídka splňuje zadávací podmínky. Pokud takový podklad nemá a identifikovaná nejasnost brání učinění jednoznačného závěru o obsahu nabídky, je povinen vzniklé pochybnosti odstranit.
63. V nyní posuzované věci tak zadavatel musel nejprve zodpovědět, zda pasáže obsažené v návrhu technického řešení představují samostatnou modifikaci zadavatelem stanovených obchodních podmínek, nebo zda jde o informace převzaté z technické dokumentace výrobce, které samy o sobě nevypovídají o rozsahu závazků přijímaných navrhovatelem vůči zadavateli. Bez vyřešení této otázky nebylo možné jednoznačně dovodit, zda jsou dány důvody pro vyloučení navrhovatele.
64. Dle Úřadu se tak zadavatel ocitl v situaci, kdy z dokumentace o zadávacím řízení nebylo možno jednoznačně dovodit, zda je důvod pro vyloučení navrhovatele skutečně dán. Za takových okolností bylo jeho povinností opatřit si spolehlivý podklad pro posouzení této skutečnosti, a to prostřednictvím postupu podle § 46 odst. 1 zákona. Teprve po odstranění vzniklých pochybností mohl zadavatel učinit spolehlivý závěr o tom, zda jsou dány důvody pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
65. Úřad dále posoudil, zda popsaný postup zadavatele obstojí rovněž z hlediska zásady transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona. Smyslem uvedené zásady je zajistit, aby jednotlivé úkony zadavatele byly zpětně přezkoumatelné a aby z dokumentace o zadávacím řízení bylo zřejmé, z jakých skutkových zjištění zadavatel při svém rozhodování vycházel a jakými úvahami se řídil. Dokumentace o zadávacím řízení proto musí obsahovat dostatečné podklady odůvodňující přijaté závěry zadavatele.
66. V nyní posuzované věci však dokumentace o zadávacím řízení takové podklady neobsahovala. Z dokumentace totiž nevyplývá, na základě jakých skutečností zadavatel dospěl k závěru, že údaje obsažené v navrhovatelem předloženém návrhu technického řešení představují vážně projevenou vůli navrhovatele odchýlit se od zadavatelem stanovených záručních podmínek. Zadavatel tento závěr dovodil pouze z obsahu předmětného dokumentu, aniž by dokumentace obsahovala podklady odůvodňující, proč právě tomuto výkladu dal přednost před závazkem navrhovatele akceptovat zadávací podmínky (tedy záruku v délce 5 let), resp. před jinými rozumně přicházejícími interpretacemi.
67. Za situace, kdy dokumentace o zadávacím řízení neobsahovala údaje odůvodňující závěr o naplnění důvodu pro vyloučení navrhovatele, stal se postup zadavatele nepřezkoumatelným z hlediska jeho skutkového základu a tudíž i netransparentním. Právě v takové situaci bylo namístě využít postup podle § 46 odst. 1 zákona a vzniklou nejasnost odstranit. Teprve na základě takto doplněné dokumentace o zadávacím řízení (resp. skutkového základu) mohl zadavatel učinit spolehlivý závěr o tom, zda jsou splněny podmínky pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.
68. Úřad nepřisvědčil ani argumentaci zadavatele, podle níž by případné objasnění nabídky nutně představovalo nepřípustnou materiální změnu nabídky. Takový závěr totiž předpokládá, že z dokumentace o zadávacím řízení jednoznačně vyplývá, jaký význam mají sporné údaje obsažené v nabídce navrhovatele a že vyjadřují vůli navrhovatele nabídnout plnění neodpovídající zadávacím podmínkám. Jak však bylo uvedeno výše, právě tato skutečnost nebyla z obsahu nabídky bez dalšího jednoznačně zřejmá a představovala podstatu vzniklé nejasnosti.
69. Předmětem případného objasnění by přitom nebylo doplnění nových údajů do nabídky ani nahrazení jednoho obchodního závazku závazkem jiným. Smyslem případného objasnění by bylo výlučně zjistit, zda údaje obsažené v návrhu technického řešení mají být ve vztahu k šetřené zakázce vykládány jako samostatně formulované obchodní podmínky navrhovatele, či zda představují pouze standardizované informace převzaté z technické dokumentace výrobce. Postup podle § 46 by tak směřoval k vyjasnění významu údajů již obsažených v nabídce, nikoliv k její změně.
70. Úřad současně akcentuje, že v případě využití postupu podle § 46 odst. 1 zákona by navrhovateli nevznikl prostor pro dodatečnou optimalizaci nabídky ani možnost reagovat na průběh zadávacího řízení změnou nabízeného plnění. Předmětem objasnění by byla výhradně interpretace již předloženého dokumentu a vysvětlení významu údajů v něm obsažených. Zadavatel by ani po případném objasnění nebyl oprávněn připustit změnu technického řešení, změnu obchodních podmínek či nahrazení již předložených dokumentů dokumenty novými.
71. Dle názoru Úřadu by za popsaných skutkových okolností nebyla využitím postupu podle § 46 zákona narušena ani zásada transparentnosti. Existence takového rizika není z ničeho patrná a zadavatel ostatně ani neuvedl konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že navrhovatel mohl prostřednictvím objasnění dodatečně měnit obsah své nabídky nebo získat neoprávněnou výhodu oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení. Samotná skutečnost, že zadavatel využije postup podle § 46 odst. 1 zákona za účelem objasnění významu určitého údaje v nabídce, bez dalšího nepostačuje k závěru o ohrožení transparentnosti zadávacího řízení.
72. Úřad proto uzavírá, že z dokumentace o zadávacím řízení v okamžiku rozhodování o vyloučení navrhovatele nevyplývaly skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné jednoznačně dovodit, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínku spočívající v požadavku na poskytnutí záruky v délce pěti let. Za této situace byl povinen vzniklé pochybnosti odstranit postupem podle § 46 odst. 1 zákona, teprve poté mohl učinit spolehlivý závěr o splnění či nesplnění zadávacích podmínek.
73. Úřad se dále zabýval rovněž námitkou navrhovatele týkající se postupu zadavatele vůči dodavateli HYPOXIA Group s.r.o., kterou navrhovatel uplatnil po nahlédnutí do správního spisu. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel v případě tohoto dodavatele dospěl k závěru, že ani z jeho nabídky není zřejmé, zda nabízené řešení zahrnuje poskytování záruky po dobu pěti let (v nabídce dodavatele HYPOXIA Group s.r.o. nebyly k poskytování záruky uvedeny žádné údaje, pozn. Úřadu), a proto jej postupem podle § 46 zákona vyzval k objasnění a doplnění nabídky. Zadavatel přitom ve výzvě uvedl, že požaduje potvrzení, zda nabízené řešení záruku v této délce zahrnuje.
74. Úřad nerozporuje, že skutkové okolnosti obou případů nejsou zcela totožné. V případě dodavatele HYPOXIA Group s.r.o. zadavatel shledal, že délka záruky není z nabídky zřejmá, zatímco v případě navrhovatele vycházel z toho, že nabídka obsahuje údaj o dvanáctiměsíční záruce. Samotná skutečnost, že zadavatel vůči jednotlivým účastníkům postupoval odlišně bez dalšího neznamená sama o sobě porušení zásady rovného zacházení. Současně však uvedený postup potvrzuje, že zadavatel sám považoval otázku splnění požadavku na pětiletou záruku za okolnost, která může za určitých skutkových okolností vyžadovat další objasnění. Uvedená skutečnost tak podporuje závěr Úřadu, že ani v případě navrhovatele nebylo možné bez dalšího uzavřít, že nabídka nesplňuje zadávací podmínky, aniž by byl nejprve objasněn skutečný význam sporných údajů obsažených v návrhu technického řešení. Jestliže tedy zadavatel přistoupil k využití institutu objasnění nabídky u druhého účastníka za účelem ověření splnění požadavku na délku záruční doby, není zřejmé, z jakého důvodu stejnou možnost neposkytl rovněž navrhovateli.
75. Úřad shrnuje, že zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývalo, že navrhovatelem předložený návrh technického řešení představoval vůli navrhovatele odchýlit se od zadavatelem stanovených záručních podmínek. Skutečnost, že zadavatel dovozoval nesplnění zadávacích podmínek z údajů obsažených v dokumentu předloženém primárně za účelem popisu technického řešení, jej měla vést k tomu, aby si význam těchto údajů nejprve objasnil postupem podle § 46 odst. 1 zákona. Tím, že tak neučinil a bez dalšího přistoupil k vyloučení navrhovatele, ačkoliv z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývalo, že předmětné údaje představují vážně projevenou vůli navrhovatele odchýlit se od zadavatelem stanovených záručních podmínek, a vzniklou nejasnost neodstranil postupem podle § 46 odst. 1 zákona, porušil zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona.
76. Po posouzení stěžejní otázky v šetřeném případě, tedy zda dokumentace o zadávacím řízení obsahovala údaje odůvodňující závěr zadavatele, že navrhovatelem předložený návrh technického řešení představoval vůli navrhovatele odchýlit se od zadavatelem stanovených záručních podmínek, Úřad dále přistoupil k posouzení, zda byla naplněna podmínka vlivu na výběr dodavatele. K podmínce vlivu na výběr dodavatele, resp. k jeho potencialitě Úřad uvádí, že výše uvedený nezákonný postup zadavatele mohl mít alespoň potenciální vliv na výběr dodavatele. Tato skutečnost je dána především tím, že dokumentace o zadávacím řízení neobsahovala údaje odůvodňující závěr o naplnění důvodu pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona a zadavatel vzniklou nejasnost neodstranil postupem podle § 46 odst. 1 zákona. Pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a před rozhodnutím o vyloučení navrhovatele vzniklou nejasnost objasnil, nelze vyloučit, že by navrhovatele ze zadávacího řízení nevyloučil a tento by se nadále účastnil zadávacího řízení a mohl se stát vybraným dodavatelem. Úřad proto konstatuje, že podmínka pro uložení nápravného opatření spočívající v existenci alespoň potenciálního vlivu na výběr dodavatele je v daném případě naplněna, neboť postup zadavatele mohl ovlivnit výběr dodavatele. Úřad současně konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by na předmět plnění veřejné zakázky byla dosud uzavřena smlouva.
77. Tím, že zadavatel navrhovatele bez předchozího odstranění těchto pochybností vyloučil ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, ačkoliv dokumentace o zadávacím řízení neobsahovala údaje, z nichž by bylo možno jednoznačně dovodit, že navrhovatelem předložený návrh technického řešení představoval vůli navrhovatele odchýlit se od zadavatelem stanovených záručních podmínek, nepostupoval v souladu s § 48 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona. Uvedený postup přitom mohl ovlivnit výběr dodavatele, neboť vedl k vyloučení účastníka zadávacího řízení, aniž byly před přijetím tohoto rozhodnutí odstraněny pochybnosti o skutečném obsahu jeho nabídky. Proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
78. Podle § 263 odst. 2 zákona platí, že nedodrží-li zadavatel pravidla stanovená pro zadání veřejné zakázky nebo pro zvláštní postup podle části šesté, přičemž tím ovlivní nebo může ovlivnit výběr dodavatele nebo výběr návrhu, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad zruší zadávací řízení nebo soutěž o návrh nebo jen jednotlivý úkon zadavatele.
79. Při rozhodování o uložení nápravného opatření podle § 263 odst. 2 zákona je Úřad povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy protiprávního stavu.
80. Výrokem I. rozhodl Úřad o tom, že zadavatel postupoval při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení v rozporu se zákonem, čímž mohl ovlivnit výběr dodavatele a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.
81. Vzhledem k tomu, že došlo k naplnění zákonné dikce § 263 odst. 2 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření. Vzhledem ke skutečnosti, že se zadavatel dopustil porušení zákona v souvislosti s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení, zvolil Úřad jako opatření k nápravě zrušení úkonu zadavatele spočívajícího v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a současně zrušil všechny následující úkony zadavatele v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu
82. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění smlouvy, zakáže rovněž zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
83. Výše citované ustanovení formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí, a tedy je účinný i u nepravomocného rozhodnutí. Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy [s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní moci rozhodnutí.
84. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení, zakázal zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí zadavateli až do pravomocného skončení tohoto správního řízení uzavřít v zadávacím řízení smlouvu na veřejnou zakázku.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
85. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí v částce, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v ustanovení § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy činí 30 000 Kč.
86. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku II. uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
87. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000388.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek – třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včasný rozklad proti výroku I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad podaný proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresáti:
1. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 17. listopadu 2172/15, Poruba, 708 00 Ostrava
2. PRONIX s.r.o., U Kněžské louky 28, č. p. 2145, 130 00 Praha 3
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Viz ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022.