číslo jednací: 24453/2026/500
spisová značka: S0405/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | Dodávka a montáž žehlící linky pro prádelnu Vysokomýtské nemocnice na ulici Hradecká 167 |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 31. 8. 2026 |
| Související rozhodnutí | 24453/2026/500 31139/2026/162 |
| Dokumenty |  2026_S0405.pdf 211 KB |
|
PID |
UOHSX00N3MV7 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-24453/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0405/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
10. 7. 2026, Brno |
usnesení
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 17. 6. 2026 na návrh ze dne 15. 6. 2026, jehož účastníky jsou
- zadavatel – Vysokomýtská nemocnice, IČO 71207856, se sídlem Hradecká 167, 566 01 Vysoké Mýto,
- navrhovatel – PRAGOPERUN, spol. s r.o., IČO 41190360, se sídlem č. p. 98, 251 01 Modletice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 17. 6. 2026 JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem, ev. č. ČAK 12434, společníkem FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Marešova 304/12, 602 00 Brno,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a montáž žehlící linky pro prádelnu Vysokomýtské nemocnice na ulici Hradecká 167“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 1. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 1. 2026 pod ev. č. Z2026-001208, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2026 pod ev. č. 13766-2026, ve znění pozdější opravy,
vydává toto
usnesení:
Správní řízení se podle § 257 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť v souvislosti s podáním návrhu navrhovatele – PRAGOPERUN, spol. s r.o., IČO 41190360, se sídlem č. p. 98, 251 01 Modletice – ze dne 15. 6. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Vysokomýtská nemocnice, IČO 71207856, se sídlem Hradecká 167, 566 01 Vysoké Mýto – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a montáž žehlící linky pro prádelnu Vysokomýtské nemocnice na ulici Hradecká 167“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 1. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 1. 2026 pod ev. č. Z2026-001208, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2026 pod ev. č. 13766-2026, ve znění pozdější opravy, nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 citovaného zákona na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona, jakož i k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel pro postupy v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postupy podle části šesté zákona stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, obdržel dne 17. 6. 2026 návrh navrhovatele – PRAGOPERUN, spol. s r.o., IČO 41190360, se sídlem č. p. 98, 251 01 Modletice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 17. 6. 2026 JUDr. Ing. Pavlem Fabianem, advokátem, ev. č. ČAK 12434, společníkem FABIAN & PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o., se sídlem Marešova 304/12, 602 00 Brno (dále jen „navrhovatel“) – ze dne 15. 6. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Vysokomýtská nemocnice, IČO 71207856, se sídlem Hradecká 167, 566 01 Vysoké Mýto (dále jen „zadavatel“) – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Dodávka a montáž žehlící linky pro prádelnu Vysokomýtské nemocnice na ulici Hradecká 167“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 7. 1. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 9. 1. 2026 pod ev. č. Z2026-001208, ve znění pozdější opravy, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 9. 1. 2026 pod ev. č. 13766-2026, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ či „zadávací řízení“).
2. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 17. 6. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.
3. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
4. V souvislosti s výše uvedeným návrhem složil navrhovatel dne 15. 6. 2026 na účet Úřadu kauci ve výši 69 000 Kč.
5. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení přípisem ze dne 18. 6. 2026.
6. Dne 29. 6. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu a dokumentaci o zadávacím řízení.
II. ZÁVĚRY ÚŘADU
7. Úřad po přezkoumání splnění zákonných podmínek vážících se k podání návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že v dané věci nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 odst. 1 zákona, tj. nedošlo ke složení kauce na účet Úřadu v zákonné výši, a proto správní řízení vedené ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v předmětném zadávacím řízení podle § 257 písm. c) zákona zastavil. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
Relevantní ustanovení zákona
8. Podle § 251 odst. 1 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
9. Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.
10. Podle § 255 odst. 1 zákona je navrhovatel ve lhůtě pro doručení návrhu, nejde-li o případ podle § 255 odst. 2 zákona, povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % z nabídkové ceny navrhovatele za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však ve výši 50 000 Kč, nejvýše ve výši 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
11. Podle § 257 písm. c) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 zákona.
Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení
12. V čl. II. zadávací dokumentace, v němž je vymezen předmět veřejné zakázky, je uvedeno, že předmětem veřejné zakázky je „dodávka žehlící linky o výkonu 250 kg prádla za jednu hodinu (bavlna s 50 % zbytkovou vlhkostí) o minimální pracovní žehlící šířce 3000 mm, a to včetně příslušenství. Bližší specifikace předmětu je uvedena v příloze č. 10 této zadávací dokumentace (Technická specifikace), dále také v příloze č. 12 zadávací dokumentace (Návrh smlouvy).“ V daném ustanovení zadávací dokumentace je dále uvedeno, že „dodavatelé v rámci svých nabídek vyplní i přílohu č. 14 zadávací dokumentace (Pozáruční servisní podmínky) dle tam uvedených pokynů. Všechny údaje v této příloze doplněné dodavatelem jsou pouze informační a nebudou hodnoceny. Podmínky poskytování záručního i pozáručního servisu jsou dále upraveny v příloze č. 15 zadávací dokumentace – servisní smlouvě. Tato servisní smlouva bude uzavřena s vybraným dodavatelem vedle kupní smlouvy dle přílohy č. 12 zadávací dokumentace.“
13. V čl. IV.4. zadávací dokumentace jsou pro účely hodnocení nabídek stanovena následující dílčí hodnoticí kritéria:
1. nabídková cena (váha 80 %),
2. pozáruční servisní podmínky (váha 10 %),
3. rychlost dodání (váha 10 %).
14. V čl. IV.4.1 zadávací dokumentace je ve vztahu k hodnotícímu kritériu č. 1 uvedeno mj. následující:
„Účastník vyplní nabídkovou cenu POUZE do přílohy č. 11 zadávací dokumentace, a to do tabulky ‚Hodnotící kritérium č. 1‘. Za konečnou nabídkovou cenu za dodávku předmětu plnění se považuje automaticky vypočtena cena v Kč bez DPH v buňce E11 přílohy č. 11. V případě, že účastník uvede nabídkovou cenu i na jiném místě v nabídce, nebude k takovému údaji přihlíženo a účastník může být vyloučen ze zadávacího řízení.
Počet dílčích bodů za toto hodnotící kritérium pro účely výpočtu celkového bodového zisku stanoví zadavatel podle následujícího vzorce:
15. V čl. IV.4.2 zadávací dokumentace je ve vztahu k hodnoticímu kritériu č. 2 uvedeno mj. následující:
„Účastník vyplní nabídkovou cenu POUZE do přílohy č. 11 zadávací dokumentace, a to do tabulky ‚Hodnotící kritérium č. 2‘. Za konečnou nabídkovou cenu za dodávku předmětu plnění se považuje cena uvedena v Kč bez DPH v buňce E15 přílohy č. 11. V případě, že účastník uvede nabídkovou cenu i na jiném místě v nabídce, nebude k takovému údaji přihlíženo a účastník může být vyloučen ze zadávacího řízení.
Počet dílčích bodů za toto hodnotící kritérium pro účely výpočtu celkového bodového zisku stanoví zadavatel podle následujícího vzorce:
16. V čl. IV.4.2 zadávací dokumentace a shodně též ve formuláři pro hodnocení, který tvoří přílohu č. 11 zadávací dokumentace (dále jen „formulář pro hodnocení“), je ve vztahu k hodnoticímu kritériu č. 2 dále uvedeno, že „pro účely hodnocení dodavatelé nacení pozáruční servis v rozsahu 20 hod. ročně (předpoklad 5 návštěv), a to po dobu 5 let. Součástí této ceny jsou všechny náklady dodavatele, tj. včetně nákladů na servisního technika včetně nákladů na jeho dopravu k servisnímu zásahu. Součástí není částka za potřebné náhradní díly.“
17. V čl. 2.1 návrhu servisní smlouvy, který tvoří přílohu č. 15 zadávací dokumentace (dále jen „návrh servisní smlouvy“), je stanoveno, že „předmětem této smlouvy je závazek poskytovatele zajišťovat pro objednatele odborné servisní a pozáruční servisní služby“. Dle čl. 2.4 návrhu servisní smlouvy zahrnují servisní služby „zejména pravidelnou preventivní údržbu, poruchový servis spočívající v odstraňování závad a poruch v průběhu záruční doby a související technickou podporu a konzultační činnost“. V čl. 2.5 návrhu servisní smlouvy je pak definován pozáruční servis, jímž se rozumí „poskytování servisních služeb po uplynutí záruční doby vztahující se k zařízení, zejména diagnostika závad, odstraňování poruch a závad, seřízení, opravy, výměny vadných částí a další úkony nezbytné k obnovení nebo zachování řádné funkčnosti zařízení. Není-li v této smlouvě stanoveno jinak, pozáruční servis je poskytován za úplatu dle cenového ujednání sjednaného v této smlouvě.“
18. V čl. 4.1 návrhu servisní smlouvy je stanoveno, že „průběžné servisní pozáruční zabezpečení zařízení dle této smlouvy bude poskytovatelem poskytováno po dobu určitou v délce 15 let, a to ode dne účinnosti této smlouvy.“
19. V čl. 4.2 návrhu servisní smlouvy je pak stanoveno, že „pravidelný servis a odborná údržba zařízení budou prováděny s předepsanou periodou, nejméně však čtyřikrát (4×) ročně, pokud z technické dokumentace výrobce, právních předpisů nebo této smlouvy nevyplývá povinnost častějších servisních zásahů, a to po dobu trvání záruční doby (tj. nejméně 24 měsíců). […] Pravidelný servis a odborná údržba poskytované v rámci pozáručního servisu ve smyslu čl. 2.4 této smlouvy budou prováděny v rámci hodinové ceny nejméně dvakrát (2x) ročně až do uplynutí doby dle čl. 4.1, pokud z technické dokumentace výrobce, právních předpisů nebo této smlouvy nevyplývá povinnost častějších servisních zásahů.“
20. Navrhovatel součástí své nabídky učinil vyplněný formulář pro hodnocení, v jehož buňce E11 uvedl, že v rámci hodnoticího kritéria č. 1 nabízí cenu 6 900 000 Kč bez DPH. V buňce E15 formuláře pro hodnocení pak navrhovatel uvedl, že v rámci hodnoticího kritéria č. 2 nabízí cenu 100 000 Kč bez DPH.
21. Dne 28. 5. 2026 doručil navrhovatel zadavateli námitky z téhož dne (dále jen „námitky“) směřující proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které bylo navrhovateli doručeno dne 14. 5. 2026.
22. Zadavatel navrhovateli dne 9. 6. 2026 doručil rozhodnutí o námitkách z téhož dne, jímž podané námitky v plném rozsahu odmítl.
Právní posouzení
23. Úřad obecně uvádí, že podle § 251 odst. 2 zákona musí navrhovatel v případě, kdy se chce domoci přezkoumání úkonů zadavatele ze strany Úřadu, doručit Úřadu návrh na zahájení správního řízení Úřadu do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel odmítl jeho námitky.
24. V souvislosti s podáním návrhu je navrhovatel povinen uhradit Úřadu kauci, přičemž nejde-li o přezkoumání postupu zadavatele při zadávání koncese, je třeba při úhradě kauce vycházet z § 255 odst. 1 zákona.
25. Z § 255 odst. 1 zákona vyplývá, že kauci je třeba složit na účet Úřadu ve lhůtě pro doručení návrhu (tj. nejpozději poslední den lhůty pro doručení návrhu Úřadu, přičemž v tento den musí být kauce již připsána na účet Úřadu[1]).
26. Z ustanovení § 255 odst. 1 zákona dále plyne, že navrhovatel je povinen složit kauci ve výši 1 % ze své nabídkové ceny po celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou, nejméně však 50 000 Kč, nejvýše 10 000 000 Kč. V případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. V případě návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy je navrhovatel povinen složit kauci ve výši 200 000 Kč.
27. V rámci posouzení splnění zákonných náležitostí pro podání návrhu Úřad posuzoval, zda navrhovatel v daném případě uhradil kauci v souladu s § 255 odst. 1 zákona, tedy včas a v zákonem předepsané výši.
K včasnosti úhrady kauce
28. Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel svými námitkami ze dne 28. 5. 2026, které byly zadavateli doručeny téhož dne, brojil proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Rozhodnutí zadavatele o námitkách ze dne 9. 6. 2026 bylo navrhovateli doručeno téhož dne.
29. Návrh navrhovatele byl Úřadu doručen dne 17. 6. 2026 a dne 15. 6. 2026 byla připsána na účet Úřadu kauce ve výši 69 000 Kč.
30. Vzhledem k tomu, že nejzazším termínem pro doručení návrhu a rovněž složení kauce byl s ohledem na § 251 odst. 2 zákona den 19. 6. 2026, přičemž k připsání kauce na účet Úřadu došlo dne 15. 6. 2026, Úřad konstatuje, že navrhovatel dostál své povinnosti vyplývající z § 255 odst. 1 zákona týkající se lhůty pro složení kauce.
K výši uhrazené kauce
31. Navrhovatel složil na účet Úřadu kauci ve výši 69 000 Kč.
32. Ve svém návrhu navrhovatel uvedl, že „v souladu s § 255 odst. 1 ZZVZ složil na účet Úřadu kauci ve výši 1 % ze své nabídkové ceny, což činí 69.000,- Kč“. Žádné jiné odůvodnění, z nějž by vyplývalo, na základě jakých skutečností je navrhovatel přesvědčen, že byl povinen v souvislosti s podáním návrhu složit kauci právě v uvedené výši, navrhovatel Úřadu nepředložil.
33. Úřad připomíná, že v daném případě je při určení výše kauce třeba vyjít z ustanovení § 255 odst. 1 zákona, které stanoví, že s podáním návrhu je navrhovatel povinen složit na účet Úřadu kauci ve výši 1 % ze své nabídkové ceny za celou dobu plnění veřejné zakázky nebo za dobu prvních čtyř let plnění v případě smluv na dobu neurčitou (nejméně však 50 000 Kč, nejvýše 10 000 000 Kč), a v případě, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je povinen složit kauci 100 000 Kč.
34. Obecně z účelu institutu kauce vyplývá, že výše kauce by měla být především v určitém poměru k hodnotě přezkoumávané zakázky. Z § 255 odst. 1 zákona lze jazykovým výkladem dovodit, že nabídkovou cenou pro účely výpočtu kauce je u smluv na dobu určitou cena odpovídající celkovému rozsahu plnění, tj. cena vyjadřující celkové náklady po celou dobu plnění veřejné zakázky.
35. Primárně se tedy metoda výpočtu kauce odvíjí od výše nabídkové ceny navrhovatele, když však podmínkou pro uplatnění této metody je existence nabídkové ceny navrhovatele (tj. že nabídková cena je známa). Pouze v případech, kdy není možné stanovit nabídkovou cenu, je nutné uhradit kauci v „paušální“ výši 100 000 Kč. Povinnost uhradit „paušální“ výši kauce tedy má nastupovat až v situaci, kdy navrhovatel není objektivně schopen (ani výpočtem) celkovou nabídkovou cenu stanovit.
36. V otázce definice „nabídkové ceny“ je třeba vzít v úvahu, že tato cena a „skutečná cena“ mohou být totožné (např. je-li předmětem veřejné zakázky dodání jednoho konkrétního výrobku), avšak v některých případech se mohou odlišovat (např. jsou-li předmětem veřejné zakázky dodávky či služby, které budou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele na základě garantovaných jednotkových cen).
37. Pakliže nabídková cena, která je předmětem hodnocení, odpovídá celkovým nákladům za celou dobu plnění zakázky, je nabídkovou cenou dodavatele pro účely výpočtu kauce právě tato cena.
38. Pakliže však nabídková cena, která je předmětem hodnocení, neodpovídá celkovým nákladům za celou dobu plnění zakázky (např. jednotkové ceny v případě služeb či dodávek, které budou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele na základě garantovaných jednotkových cen), avšak za pomoci jednoduché matematické operace lze tyto celkové náklady zjistit (zadavatel uvede v zadávací dokumentaci předpokládaný rozsah budoucího plnění), nemůže být nabídkovou cenou dodavatele pro účely výpočtu kauce nic jiného než jednotková cena pro účely hodnocení upravená tak, aby odpovídala předpokládanému rozsahu budoucího plnění.
39. Ani v situaci, kdy zadavatel uvede, že plnění bude poptáváno podle skutečných potřeb zadavatele na základě garantovaných jednotkových cen, a stanoví pro účely hodnocení modelový příklad rozsahu plnění, nelze mít bez dalšího za to, že celkovou nabídkovou cenu nelze zjistit. Modelový příklad je totiž pro navrhovatele z hlediska koncipování jeho nabídky závazný, a stejně tak je pak závazná a jednoznačná cena stanovená na základě takového modelu. Pokud tedy zadavatel dostatečným způsobem vymezí jednotlivé vstupy pro výpočet nabídkové ceny tak, aby mohli uchazeči podat nabídky s porovnatelnými nabídkovými cenami a za tímto účelem stanoví modelové údaje (např. předpokládaný počet poptávaných jednotek), pak je zřejmé, že bylo možné určit konkrétní výši nabídkové ceny. Ani to, že se tato modelově vypočtená nabídková cena může při následném plnění změnit, nemůže samo o sobě zpochybnit konkrétní výši nabídkové ceny pro účely hodnocení nabídky.[2]
40. Hypotéza, že navrhovatel nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, je tak naplněna až v případě, že v situaci hodnocení jednotkových cen či modelového příkladu rozsahu plnění není v zadávací dokumentaci nijak vyjádřen předpokládaný rozsah budoucího plnění, a kdy tak nelze celkovou nabídkovou cenu z ceny pro účely hodnocení stanovit ani provedením matematického výpočtu. Jakýkoliv jiný výklad by byl v rozporu s účelem a smyslem institutu kauce.
41. Úřad zdůrazňuje, že zákon v ustanovení § 255 odst. 1 výslovně nestanoví (na rozdíl od předpokládané hodnoty veřejné zakázky), zda se má kauce počítat z ceny bez DPH či z ceny s DPH, a je tedy třeba vycházet z toho, jaká cena je rozhodná při hodnocení nabídek. Pokud při hodnocení nabídek rozhoduje nabídková cena bez DPH (jako je tomu v šetřeném případě), je základem pro výpočet kauce tato cena a naopak.[3]
42. Optikou uvedených obecných východisek pro stanovení výše kauce Úřad posoudil, zda došlo v šetřeném případě k připsání kauce na účet Úřadu v souladu s § 255 odst. 1 zákona.
43. S ohledem na výše uvedené a přihlédnutím k tomu, že v daném případě mají být na plnění předmětu veřejné zakázky uzavřeny dvě smlouvy, a to kupní smlouva a servisní smlouva, přičemž na základě servisní smlouvy, která je uzavírána na dobu určitou, má docházet k poskytování servisních služeb po dobu 15 let, je pro způsob výpočtu výše kauce určující posouzení toho, jak byla konstruována nabídková cena.
44. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že hodnocení nabídek má být provedeno na základě tří hodnoticích kritérií. V rámci hodnoticího kritéria č. 1 má být hodnocena nabídková cena za dodávku poptávané žehlicí linky; v rámci hodnoticího kritéria č. 2 má pak dojít k hodnocení nabídkové ceny za pozáruční servis. Zadavatel v zadávací dokumentaci výslovně stanovil, že se v obou případech jedná o nabídkovou cenu, např. když ve vztahu k oběma dotčeným hodnoticím kritériím uvedl, že „účastník vyplní nabídkovou cenu POUZE do přílohy č. 11 zadávací dokumentace, a to do tabulky ‚Hodnotící kritérium č. 1‘ [resp. ‚Hodnotící kritérium č. 2‘]. Za konečnou nabídkovou cenu za dodávku předmětu plnění se považuje […] cena v Kč bez DPH v buňce E11 [resp. E15] přílohy č. 11. V případě, že účastník uvede nabídkovou cenu i na jiném místě v nabídce, nebude k takovému údaji přihlíženo a účastník může být vyloučen ze zadávacího řízení“ [zvýraznění provedeno Úřadem].
45. Z výše uvedeného tak lze dovodit, že pro hodnocení nabídek je rozhodná nabídková cena za dodávku žehlicí linky, která je předmětem hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 1, a nabídková cena za poskytování pozáručního servisu, která je předmětem hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 2. Je tak nutné konstatovat, že celková nabídková cena je tvořena součtem těchto dílčích nabídkových cen.
46. Účastníci zadávacího řízení měli svou nabídkovou cenu za poskytování pozáručního servisu, která je předmětem hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 2, určit prostřednictvím modelového výpočtu, který je v čl. IV.4.2 zadávací dokumentace a ve formuláři pro hodnocení specifikován tak, že „dodavatelé nacení pozáruční servis v rozsahu 20 hod. ročně (předpoklad 5 návštěv), a to po dobu 5 let.“
47. Z uvedeného tedy vyplývá, že předmětem hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 2 má být modelový příklad předpokládaného rozsahu plnění spočívajícího v poskytování pozáručního servisu, přičemž zadavatel vyjádřil svůj předpoklad, že v průběhu 5 let poskytovaného servisu odebere plnění v celkovém rozsahu 100 hodin (20 hodin ročně).
48. Z návrhu servisní smlouvy pak vyplývá, že přestože má být servisní smlouva uzavřena na 15 let, lze očekávat, že pozáruční servis bude poskytován po dobu 13 let, neboť dle čl. 2.5 návrhu servisní smlouvy má být pozáruční servis poskytován po uplynutí záruční doby, která má dle čl. 4.2 návrhu servisní smlouvy činit nejméně 24 měsíců, tj. 2 roky; v záruční době má docházet k poskytování servisních služeb, které v rámci nabídek účastníků zadávacího řízení nemají být nijak naceňovány. Předmětem hodnocení v rámci hodnoticího kritéria č. 2 je výhradně nabídková cena za poskytování pozáručních servisních služeb.
49. Účastníci zadávacího řízení tedy měli k dispozici veškeré údaje o předpokládaném rozsahu předmětu plnění, tj. o počtu hodin poskytovaného pozáručního servisu, jehož odběr zadavatel očekává v průběhu 5 let. Zároveň byla účastníkům zadávacího řízení známá celková očekávaná délka poskytování pozáručního servisu, která má dle návrhu servisní smlouvy činit 13 let.
50. Na základě všeho výše uvedeného lze tedy konstatovat, že navrhovatel měl k dispozici všechny relevantní údaje, přičemž na jejich základě byl schopen svou nabídkovou cenu za celou dobu plnění předmětu veřejné zakázky prostřednictvím matematického výpočtu určit, neboť znal jak svou cenu za dodávku žehlicí linky a svou jednotkovou cenu za hodinu poskytování pozáručního servisu, kdy tyto ceny sám nabídl, tak i zadavatelem předpokládaný rozsah plnění v průběhu 5 let poskytování pozáručního servisu (100 hodin za 5 let, resp. 20 hodin za rok), a stejně tak i očekávanou délku poskytování tohoto servisu (13 let).
51. Navrhovatel v rámci své nabídky do formuláře pro hodnocení doplnil následující dílčí nabídkové ceny:
- nabídková cena za dodávku žehlicí linky: 6 900 000 Kč bez DPH
- nabídková cena za poskytování pozáručního servisu: 100 000 Kč bez DPH.
52. Celková nabídková cena navrhovatele pro účely hodnocení sestávající z nabídkové ceny za dodávku žehlicí linky a nabídkové ceny za poskytování pozáručního servisu určené prostřednictvím výše uvedeného modelového výpočtu tak činila 7 000 000 Kč bez DPH.
53. Jelikož modelový příklad předpokládaného rozsahu plnění stanovený zadavatelem pro účely hodnocení nabídkové ceny za poskytování pozáručního servisu v rámci hodnoticího kritéria č. 2 vychází z předpokladu, že pozáruční servis bude poskytován po dobu 5 let, je zřejmé, že pro účely výpočtu výše kauce je nutné nabídkovou cenu navrhovatele upravit. Cena dodávky žehlicí linky nepochybně musí zůstat stejná, neboť má dojít pouze k jednorázové dodávce; je však nutné upravit cenu poskytovaného pozáručního servisu. Konkrétně je třeba předmětnou cenu vypočítanou na základě výše uvedeného modelového výpočtu upravit tak, aby představovala cenu za poskytování pozáručního servisu po dobu 13 let, tj. po dobu, po kterou lze očekávat poskytování pozáručního servisu dle návrhu servisní smlouvy. Jedná se přitom o smlouvu uzavíranou na dobu určitou, a je tedy třeba vycházet z ceny za celou dobu plnění veřejné zakázky, resp. z celkové doby, po kterou bude v rámci plnění veřejné zakázky docházet k poskytování pozáručního servisu.
54. Nabídková cena navrhovatele vycházející ze zadavatelem stanoveného předpokládaného rozsahu plnění upravená o očekávanou délku poskytování pozáručního servisu tak činí celkem 7 160 000 Kč bez DPH [tj. 6 900 000 Kč + (13 * 20 000 Kč)].
55. Kauce, kterou byl navrhovatel v šetřeném případě povinen složit, tak měla ve smyslu § 255 odst. 1 zákona činit 1 % z částky 7 160 000 Kč bez DPH, celkem tedy 71 600 Kč.
56. Úřad konstatuje, že nepřehlédl, že rozsah poskytovaného pozáručního servisu byl zadavatelem v rámci modelového výpočtu pro účely hodnocení nabídkové ceny v rámci hodnoticího kritéria č. 2 koncipován pouze jako předpokládaný. Samotná skutečnost, že konkrétní rozsah pozáručního servisu nebyl stanoven pevně a že tak může dojít k situaci, že bude reálně odebráno jiné množství servisních služeb, však nemůže dle názoru Úřadu mít vliv na možnost stanovení nabídkové ceny pro účely složení kauce. Jak již totiž Úřad uvedl, je nutné rozlišovat mezi „skutečnou cenou“ coby cenou skutečně uhrazenou zadavatelem za plnění předmětu veřejné zakázky (na jejíž výši může mít vliv případná změna v množství poptávaných servisních služeb) a „nabídkovou cenou“, kterou je cena nabízená v nabídce účastníkem zadávacího řízení za celý předpokládaný předmět plnění (a se kterou § 255 odst. 1 zákona spojuje výpočet kauce). Důsledkem případné změny v množství odebíraných servisních služeb může být změna ceny skutečné, což však nemůže mít vliv na určení ceny nabídkové, a tím pádem ani na určení výše kauce.
57. Úřad tudíž shrnuje, že navrhovatel sice složil na účet Úřadu kauci ve lhůtě pro podání návrhu ve smyslu § 251 odst. 2 zákona, avšak kauce byla navrhovatelem složena v rozporu s § 255 odst. 1 zákona v nesprávné výši. Jak bylo totiž Úřadem dovozeno shora, navrhovatel byl povinen složit kauci ve výši 71 600 Kč, avšak složil kauci ve výši pouze 69 000 Kč.
58. Úřad pro úplnost konstatuje, že i kdyby měl při výpočtu kauce vycházet z nabídkové ceny navrhovatele pro účely hodnocení, která je založena na zadavatelem předpokládaném rozsahu plnění za pět let poskytování pozáručního servisu, kauce by byla navrhovatelem stále složena v nesprávné výši; v takovém případě by byl navrhovatel povinen složit kauci ve výši 70 000 Kč, což je stále více, než činí navrhovatelem složená kauce ve výši 69 000 Kč.
59. Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že zákon rozlišuje náležitosti návrhu, jejichž absenci lze odstranit ve lhůtě stanovené Úřadem [srov. § 257 písm. a) zákona], a náležitosti, resp. podmínky řízení, jejichž absence je bez dalšího důvodem pro zastavení řízení, kam patří mimo jiné i situace uvedená v § 257 písm. c) zákona, tedy že nedojde ke složení kauce v souladu s § 255 zákona (tj. v řádné výši a ve stanovené lhůtě). Pro § 257 písm. c) zákona, kam spadá také šetřený případ, zákonodárce možnost zhojení absentující podmínky řízení v dodatečné lhůtě stanovené Úřadem nezakotvil. Úřad proto nemůže navrhovatele k odstranění takové vady řízení vyzvat, či zkoumat důvody, pro které ke složení kauce v zákonem stanovené lhůtě a ve správné výši nedošlo.
60. Současně Úřad poznamenává, že z důvodu procesní ekonomie již považoval za neúčelné stanovit účastníkům řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí ve smyslu § 261 odst. 3 zákona, neboť Úřad je povinen dle § 6 odst. 2 správního řádu postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Za situace, kdy je zřejmé, že je dán důvod pro zastavení správního řízení podle § 257 písm. c) zákona, by vyjádření účastníků řízení k otázkám, jejichž závazné posouzení mělo být obsahem rozhodnutí za situace, kdy by nebyl dán důvod pro zastavení správního řízení, a jejichž okruh (tedy předmět řízení) byl vymezen na základě podaného návrhu navrhovatele, mohlo účastníkům řízení způsobit toliko zbytečné náklady, aniž by takové vyjádření mohlo ovlivnit výsledek správního řízení. Z toho důvodu Úřad lhůtu podle § 261 odst. 3 zákona účastníkům řízení nestanovil.
61. S ohledem na skutečnost, že nedošlo ke složení kauce v souladu s § 255 odst. 1 zákona na účet Úřadu ve výši stanovené uvedeným ustanovením zákona, rozhodl Úřad podle § 257 písm. c) zákona o zastavení správního řízení, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení
Proti tomuto usnesení lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Podaný rozklad nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresát/i:
1. Vysokomýtská nemocnice, Hradecká 167, 566 01 Vysoké Mýto
2. JUDr. Ing. Pavel Fabian, advokát, Marešova 304/12, 602 00 Brno
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 81/2015-63 ze dne 23. 10. 2017. Přestože se závěry uvedené v tomto rozsudku vztahují k předchozí právní úpravě, lze dané závěry ohledně účelu institutu kauce adekvátně aplikovat rovněž i ve vztahu k zákonu (což platí obecně v případě veškeré judikatury citované v tomto usnesení).
[2] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 5 As 247/2016-66, ze dne 31. 1. 2018.
[3] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně, č.j. 62 Ca 11/2009-46, ze dne 2. 9. 2010.