číslo jednací: 21840/2026/500
spisová značka: S0149/2026/VZ

Instance	I.
Věc	Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec
Účastníci	Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace ROBSTAV k.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	3. 9. 2026
Související rozhodnutí	21840/2026/500 32090/2026/163
Dokumenty	2026_S0149.pdf 613 KB

PID	UOHSX00N0DMA	Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-21840/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0149/2026/VZ
Datum, místo	18. 6. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 2. 3. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72053119, se sídlem Koterovská 462/162, Koterov, 326 00 Plzeň,
navrhovatel – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, 143 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 3. 2026 Mgr. Tomášem Polišenským, advokátem, ev. č. ČAK 20880, IČO 19427662, se sídlem Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň,

ve věci přezkoumání úkonů cit. zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 9. 9. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu cit. zadavatele pod systémovým číslem P25V00000332,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, 143 00 Praha 4 – ze dne 2. 3. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele– Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72053119, se sídlem Koterovská 462/162, Koterov, 326 00 Plzeň – učiněných při zadávání veřejné zakázky„Přeložka silnice II/187 Číhaň - Kolinec“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 9. 9. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu cit. zadavatele pod systémovým číslem P25V00000332, se podle ustanovení § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. Zadávací řízení

1. Zadavatel – Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72053119, se sídlem Koterovská 462/162, Koterov, 326 00 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – zahájil podle § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) dne 9. 9. 2025 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Přeložka silnice II/187 Číhaň - Kolinec“, a to uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00000332 (dále jen „výzva“ a „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Zadavatel v bodu 3.1. zadávací dokumentace vymezil, že předmětem plnění veřejné zakázky je realizace stavebních prací projektu „Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec“. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla v bodu 4.1. zadávací dokumentace stanovena ve výši 48 216 000,- Kč bez DPH.

3. V bodu 5.1. zadávací dokumentace je uvedený následující popis předmětu plnění veřejné zakázky:

- „Částečné opravy/úpravy nezpevněných krajnic včetně vodících a záchytných bezpečnostních zařízení;

- Provedení úprav dna příkopů v kontextu nutnosti zajištění podélného odtoku vody;

- Stavební úpravy propustků pod jednotlivými sjezdy z komunikace, resp. pod komunikací samotnou;

- Provedení stavebních úprav stávajících nevyhovujících svahů zemního tělesa včetně jeho následného ohumusování;

- Ohumusování veškerých svahů v rozsahu stavby takovým způsobem, aby byla zajištěna jejich stabilita a nedocházelo k erozi zeminy, resp. k degradaci zemního tělesa;

- Likvidace přebytečné zeminy.“

4. Zadavatel dne 21. 1. 2026 rozhodl o vyloučení dodavatele – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, 143 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 3. 2026 Mgr. Tomášem Polišenským, advokátem, ev. č. ČAK 20880, IČO 19427662, se sídlem Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň (dále jen „navrhovatel“) – ze zadávacího řízení, a to s odkazem na ust. § 48 odst. 5 písm. b) a d) zákona. „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení“ signované dne 21. 1. 2026 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení navrhovatele“) bylo navrhovateli doručeno téhož dne.

5. Dne 5. 2. 2026 navrhovatel odeslal zadavateli námitky proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z téhož dne (dále jen „námitky“). „Rozhodnutím Zadavatele o námitkách Stěžovatele“ signovaným dne 20. 2. 2026, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky navrhovatele odmítl.

6. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, jakož i rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 2. 3. 2026 návrh z téhož dne na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).

II. Obsah návrhu

7. Navrhovatel má za to, že zadavatel jednal v rozporu se zásadami transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, když navrhovatele nezákonně vyloučil ze zadávacího řízení na základě rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, které je podle navrhovatele „zcela nedostatečné“ a v rozporu se zákonem, stejně jako rozhodnutí o námitkách.

8. Navrhovatel se nejprve vyjadřuje k zákonnému důvodu vyloučení podle ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona, podle kterého může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné. Navrhovatel má za to, že tento zákonný důvod v šetřeném zadávacím řízení nebyl naplněn a zadavatel se k němu v rámci rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ani blíže nevyjádřil. Podle navrhovatele zadavatel nijak konkrétně nedoložil, v čem spočívá tvrzený střet zájmů navrhovatele, ani neprokázal, jakým způsobem měl údajný střet zájmů navrhovatele ovlivnit průběh či výsledek zadávacího řízení. Zadavatel rovněž nijak neposoudil možnosti přijetí jiných opatření k nápravě než vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, která by byla méně invazivní. Podle navrhovatele nebyl naplněn zákonný důvod pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona. Zadavatel pouze odcitoval zákonné ustanovení, aniž by je aplikoval na konkrétní skutkové okolnosti. V této části je tedy rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nedostatečně odůvodněné a v rozporu se zásadou transparentnosti. Nadto navrhovatel konstatuje, že se zadávacího řízení mohli účastnit všichni potenciální dodavatelé, všichni měli zajištěný stejný přístup k zadávací dokumentaci a rovněž místo plnění bylo všem potenciálním dodavatelům volně přístupné.

9. V následující části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k vyloučení podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Podle navrhovatele nebyl ani tento zákonem předjímaný důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení naplněn, neboť ze strany navrhovatele nedošlo k závažným a dlouhodobým pochybením při plnění dřívějšího smluvního vztahu. Zadavatel navíc v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nijak nedoložil, že by v důsledku předešlého jednání navrhovatele došlo ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu, ani že by byla vůči navrhovateli uplatněna jakákoli sankce intenzitou srovnatelná s uvedenými následky. Podle navrhovatele se zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nevypořádal s konkrétními okolnostmi plnění dřívějších smluvních vztahů, nezohlednil ne/součinnost zadavatelů dřívějších smluvních vztahů, objektivní technické či provozní okolnosti ani případná opatření, která navrhovatel přijal k nápravě. To vše podle navrhovatele zapříčinilo, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele neunesl zákonem uložené důkazní břemeno a rozhodnutí o vyloučení navrhovatele je zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti a současně porušuje zásady transparentnosti a proporcionality podle ust. § 6 zákona.

10. Navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu a soudní judikaturu[1] a konstatuje, že není nutné, aby zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele vyčerpávající popis pochybení navrhovatele; musí však rozvést rozhodné skutečnosti, kterými prokazuje nezpůsobilost navrhovatele podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona a podpořit je důkazy (postačí na ně odkázat), ze kterých daná pochybení jednoznačně „vyznívají“. Podle navrhovatele jsou rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele a rozhodnutí o námitkách nezákonná, neboť vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu a rovněž je v nich opomíjeno zavinění způsobené zadavateli dřívějších smluvních vztahů, jejichž údajné vadné plnění je nyní důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a v rozhodnutí o námitkách nezohlednil skutečnost, že vytýkané pochybení navrhovatele není zaviněné, resp. bylo zapříčiněno vadnou projektovou dokumentací či vyšší mocí a v takovém případě nemůže být kladeno k tíži navrhovatele.

11. Navrhovatel se dále jednotlivě vyjadřuje ke konkrétním veřejným zakázkám, které realizoval v minulosti, přičemž se jedná o veřejné zakázky, na jejichž (údajné) vadné plnění zadavatel odkazoval v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Jednalo se o následující veřejné zakázky:

»“II/114, II/119 a III/10226 Dobříš – průtah, rekonstrukce silnice – I. a II. etapa“ – stavební práce« - zadávána v otevřeném řízení, které bylo zahájeno dne 21. 1. 2020, ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno pod ev. č. Z2020-002704, na jejíž plnění byla dne 17. 8. 2020 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „VZ Dobříš“ a „smlouva o dílo Dobříš“),
„Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec“ – zadávána v otevřeném řízení, které bylo zahájeno dne 11. 6. 2020, ve věstníku veřejných zakázek uveřejněno pod ev. č. Z2020-020329, na jejíž plnění byla dne 16. 12. 2020 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „VZ Číhaň – Kolinec I“ nebo „předchozí veřejná zakázka“ a „smlouva o dílo Číhaň – Kolinec I“),
„Most ev.č. 198 38-1 Hostíčkov, rekonstrukce“ – zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno dne 9. 2. 2024, systémové č.: P24V00000076, na jejíž plnění byla dne 8. 4. 2024 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „VZ Most Hostíčkov“ a „smlouva o dílo Hostíčkov“).

VZ Dobříš

12. Navrhovatel se vyjadřuje k zadavatelem namítanému dvojímu pochybení navrhovatele při plnění VZ Dobříš, které mělo spočívat jednak v prodlení s faktickým plněním VZ Dobříš a rovněž v nepředání dokončeného díla objednateli VZ Dobříš. Navrhovatel předně odkazuje na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. 19 C 51/2024-92, ze dne 16. 12. 2024 (dále jen „rozsudek o nahrazení projevu vůle“). Podle navrhovatele nelze z rozsudku o nahrazení projevu vůle, resp. z jeho odůvodnění, v řádném případě dovodit existenci závažného či dlouhodobého pochybení [ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona] navrhovatele při plnění VZ Dobříš. Rozhodnutí soudu o nahrazení projevu vůle podle zadavatele nepředstavuje sankci za porušení smluvních či zákonných povinností, jde pouze o procesní prostředek směřující k realizaci již existujícího hmotněprávního závazku mezi stranami. Podle navrhovatele je smyslem tohoto institutu (nahrazení projevu vůle) odstranění situace, kdy jedna ze stran neposkytne potřebnou součinnost k naplnění již sjednaného závazku, nikoliv konstatovat její protiprávní jednání nebo ji postihnout za porušení povinností. Existence rozsudku o nahrazení projevu vůle podle navrhovatele nevypovídá o odborné nezpůsobilosti ani o nespolehlivosti navrhovatele. Z rozsudku o nahrazení projevu vůle nelze podle navrhovatele bez dalšího dovozovat zaviněné pochybení navrhovatele, ani nemůže posloužit jako indicie dokládající ne/schopnost navrhovatele řádně plnit veřejné zakázky.

13. Navrhovatel má za to, že zadavatel toto údajné „pochybení“ navrhovatele uvedl v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele pouze za účelem formálního naplnění zákonné podmínky plurality pochybení; podle navrhovatele se nejedná o relevantní pochybení ve smyslu zákona. Zadavatel podle navrhovatele interpretuje zákonné důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení extenzivně a účelově, aby navrhovatele poškodil a vyloučil z účasti v zadávacích řízeních, která realizuje. Navrhovatel má za to, že zadavatel porušuje zásady transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace a současně omezuje hospodářskou soutěž.

14. Navrhovatel dodává, že realizace VZ Dobříš byla fakticky dokončena; dílo bylo stavebně dokončeno a je veřejností užíváno. Skutečnost, že soud musel nahradit projev vůle navrhovatele, dokládá pouze právní spor mezi navrhovatelem a objednatelem VZ Dobříš. Navrhovatel má za to, že má-li být účastník zadávacího řízení vyloučen pro závažná pochybení, jedná se o situaci, kdy selže v plnění (tj. např. nedokončení stavby, vadné plnění vedoucí ke zborcení stavby), nikoliv o situaci, kdy se smluvní strany neshodnou na předávacím protokolu. Navrhovatel rovněž uvádí, že rozsudek o nahrazení projevu vůle, jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 7 C 37/2024-84 ze dne 8. 7. 2024, jímž bylo navrhovateli uloženo uhradit objednateli VZ Dobříš (tj. zadavateli) smluvní pokutu ve výši 5 729 253,70 Kč s příslušenstvím, nelze interpretovat jako profesní pochybení navrhovatele. Podle navrhovatele se totiž jednalo o projev legitimního obchodního sporu o výklad smlouvy a aktivní legitimaci, který je v hospodářském styku běžný; nikoliv o projev odborné stavební neschopnosti navrhovatele. Nadto byla poptávaná stavba plně funkční a bez omezení způsobilá k užívání od „letních měsíců roku 2022“. Navrhovatel odkazuje na usnesení vydaná Odborem výstavby a životního prostřední, Městský úřad Dobříš, ze dne 28. 6. 2023 č. j. MDOB 53924/2023/Ská a č. j. MDOB 53935/2023/Ská, ze kterých vyplývá, že samotné dílo je užíváno a slouží svému účelu. Dokončení stavby pak podle navrhovatele prokazují i vydaná pravomocná kolaudační rozhodnutí ze dne 14. 12. 2023 a 15. 12. 2023.

15. Navrhovatel však současně připustil své pochybení spočívající v tom, že v průběhu realizace stavby nebyly ze strany zástupců navrhovatele na stavbě standardně plněny některé administrativní povinnosti, a to zejm. ve vztahu ke stavebnímu deníku a související dokumentaci. Rovněž byly prováděny dodatečné práce, aniž by byl s objednatelem předem vyjasněn jejich rozsah a uzavřen odpovídající dodatek ke smlouvě o dílo. Navrhovatel vzniklá pochybení odůvodňuje oslabenými řídícími a kontrolními mechanismy, které byly zapříčiněny vážnými zdravotními potížemi majitele navrhovatele. Navrhovatel rovněž dodal, že přijal personální opatření směřující k eliminaci „obdobných“ pochybení do budoucna.

16. Navrhovatel rovněž uvedl, že přijal významná opatření směřující k posílení vnitřních kontrolních a řídících mechanismů; konkrétně došlo k personálním změnám, úpravě interních pokynů pro zaměstnance a k realizaci odborných školení. V současné době by již k podobnému pochybení nedošlo. Navrhovatel má za to, že v případě posuzování případné nezpůsobilosti dodavatele je nezbytné rozlišovat mezi samotným dokončením stavby a jejím formálním předáním.

17. Navrhovatel shrnuje, že dílo bylo stavebně a technicky řádně provedeno a veřejností užíváno dříve, než došlo k vydaní pravomocného rozsudku o nahrazení projevu vůle navrhovatele. Podle navrhovatele nebyla ve vztahu k tvrzenému pochybení při realizaci VZ Dobříš naplněna časová podmínka ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Podle navrhovatele byla dotčená stavba dokončena „(…) řádně a včas, bez jakýchkoliv problémů“. Při vytváření předávacího protokolu došlo pouze k „drobným neshodám“ mezi smluvními stranami. Navrhovatel rovněž uvedl, že v souvislosti s plněním VZ Dobříš nelze hovořit o prodlení navrhovatele, neboť stavba ke dni podání návrhu není „smluvně uzavřena“. Průběh realizace VZ Dobříš byl zásadně ovlivněn požadavky samotných objednatelů, kteří současně požadovali dokončení stavebních prací v letních měsících roku 2022. Dotčená stavba byla již od letních měsíců roku 2022 plně funkční a bez omezení uživatelná.

VZ Číhaň – Kolinec I

18. Navrhovatel úvodem shrnuje „popis skutkového děje“ zadavatelem tak, jak byl uveden v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, na což poté reaguje následujícím sdělením.

19. Podle navrhovatele ani v případě VZ Číhaň – Kolinec I nelze dospět k závěru, že by byly naplněny zákonné podmínky pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Navrhovatel má za to, že zadavatel (který byl současně i objednatelem VZ Číhaň – Kolinec I) neplatně odstoupil od smlouvy a vůči navrhovateli vznáší zcela nedůvodné nároky. Skutečnost, že mezi smluvními stranami existuje spor, ani jednostranné právní jednání zadavatele, jenž odstoupil od smlouvy, nemohou podle navrhovatele bez dalšího zakládat závěr o závažném či dlouhodobém pochybení dodavatele při plnění smlouvy o dílo. Navrhovatel dodává, že nároky zadavatele jsou předmětem soudního přezkumu, u kterého lze důvodně očekávat dlouhodobý charakter, přičemž není možné předjímat výsledek soudního řízení a dovozovat odpovědnost navrhovatele za (zadavatelem) tvrzená pochybení, neboť o oprávněnosti nároků zadavatele dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Podle navrhovatele nelze do doby pravomocného rozhodnutí soudu zadavatelem tvrzené skutečnosti považovat za prokázaná pochybení navrhovatele, která by dosahovala intenzity podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

20. Navrhovatel namítá, že se zadavatel „neobtěžoval“ prokázat svá tvrzení a navrhovateli ani nepředložil znalecký posudek č. 023707/2024 ze dne 20. 5. 2025, kterým měly být zjištěny vady díla při plnění VZ Číhaň – Kolinec I (dále jen „znalecký posudek“). Navrhovatel dále uvedl, že znalec, který vypracoval znalecký posudek – Ing. Václav Juppa – spolupracuje se zadavatelem i na jiných veřejných zakázkách, což podle navrhovatele nutně oslabuje důkazní hodnotu dotčeného znaleckého posudku.

Smluvní pokuta

21. Navrhovatel se následně vyjadřuje k zadavatelem nárokované smluvní pokutě ve výši 36 382 415,88,- Kč[2]. Podle navrhovatele je vznesený nárok zadavatele na smluvní pokutu odpovídající 0,1 % z ceny díla za každý den prodlení nedůvodný, neboť zadavatelem tvrzené prodlení v rozsahu 314 dnů nelze klást k tíži navrhovatele. Navrhovatel dovozuje, že k prodlení s provedením díla nedošlo v důsledku jeho pochybení, nýbrž v důsledku nedostatečné součinnosti zadavatele nezbytné pro realizaci plnění, jakož i vad projektové dokumentace, jež zásadním způsobem ovlivnily možnost řádného a včasného plnění. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na ust. § 2594 zákona č. 89/2012 Sb, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se lhůta pro dokončení díla prodlužuje o dobu prodlení objednatele (zadavatele) s poskytnutím potřebné součinnosti, v daném případě dodáním řádné projektové dokumentace.

22. Navrhovatel proto uzavírá, že smluvní pokuta byla zadavatelem nárokována neoprávněně. Ke sdělení zadavatele obsaženému v rozhodnutí o námitkách, že navrhovatel v průběhu realizace díla nepožadoval změnu termínu ani nevytýkal vady projektové dokumentace, navrhovatel uvádí, že ve skutečnosti několikrát zadavatele žádal o prodloužení lhůty plnění a současně namítal nedostatky projektové dokumentace. Tyto požadavky však podle jeho tvrzení nebyly ze strany osob jednajících za zadavatele akceptovány ani věcně vypořádány, přičemž reakce zadavatele, resp. technického dozoru stavebníka, byly negativní a nevedly k odstranění navrhovatelem vznesených výhrad.

Objízdné trasy

23. Navrhovatel dále uvedl, že v rámci realizace stavby byly odsouhlaseny objízdné trasy, na které byla, z důvodu omezení místních a státních komunikací při výstavbě nové komunikace II/187, svedena silniční doprava. Rozsah prací objednatel (tj. zadavatel) odsouhlasil dne 3. 10. 2022. Potřebné souhlasy dotčených správních orgánů byly vydány dne 7. 11. 2022. Podle navrhovatele bylo třeba k realizaci prací souvisejících s opravou objízdných tras, při dodržení předepsaných technologických postupů, 10 pracovních dnů. Navrhovatel předmětné práce dokončil ke dni 30. 11. 2022. Z důvodu neposkytnutí adekvátní součinnosti zadavatele nebylo lze dané práce zahájit ani provést dříve. Opoždění dokončení stavby v rozsahu 30 kalendářních dnů nezpůsobil navrhovatel, naopak, způsobily je okolnosti ležící na straně zadavatele. Navrhovatel rovněž uvedl, že nesouhlasí s přiléhavou argumentací zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách.

Přeložka kabelu CETIN

24. Navrhovatel uvedl, že v rámci realizace předmětu plnění mělo dojít i k provedení přeložky kabelu CETIN v celém rozsahu stavby. Navrhovatel však měl pouze povinnost zajistit pracovníkům společnosti CETIN vstup na staveniště. Podle navrhovatele měly práce na přeložce kabelu probíhat mimo plochy, kde navrhovatel prováděl stavební práce. Přeložce kabelu tedy nic nebránilo. Navrhovatel však v říjnu 2022 vznesl námitku, že nová poloha sdělovacích kabelů koliduje s prováděním stavebních prací na obslužné komunikaci. Uvedené vedlo ke změně projektové dokumentace. Navrhovatel připouští, že sice došlo k prodlení v plnění předmětu, avšak i v tomto případě zapříčiněném zadavatelem, neboť navrhovateli neposkytl potřebnou součinnost, aby mohl dílo provést v dřívějších termínech. Navrhovatel konstatoval, že dokončení stavby se opozdilo v rozsahu 227 kalendářních dnů, současně však namítá, že neporušil svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy o dílo. Prodlení bylo vyvoláno okolnostmi, které nestály na jeho straně, a i přes vynaložení veškeré odborné péče nebylo v silách navrhovatele tyto okolnosti zvrátit. Podle navrhovatele zadavatel neprokázal, že by prodlení v plnění předmětu veřejné zakázky vzniklo výlučně v důsledku porušení smluvních povinností navrhovatelem. Naopak, k prodlení podle navrhovatele došlo v důsledku objektivních překážek, změn požadavků ze strany zadavatele, nedostatečné součinnosti zadavatele či případně jiných skutečností, jež byly mimo dispoziční sféru navrhovatele. Navrhovatel zadavatele v průběhu realizace díla opakovaně upozorňoval na překážky bránící řádnému a včasnému plnění.

25. Podle navrhovatele tím, že zadavatel proti němu uplatňuje smluvní pokuty, nedůvodně zasahuje do práv navrhovatele, neboť k tomuto postupu zadavatele neexistuje zákonný či smluvní základ. Navrhovatel označuje za absurdní, aby jej zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení z důvodu prodlení v plnění předešlé veřejné zakázky v období od listopadu 2022 do dubna 2023, když v tomto období navrhovatel objektivně nemohl pokračovat ve stavebních pracích z důvodu překážky na straně zadavatele.

Sanace zemní pláně obslužné komunikace

26. Dne 19. 4. 2023 navrhovatel zahájil práce na dokončení obslužné komunikace u Vlčkovic. Následně však bylo zjištěno, že stávající zemní pláň nevyhovuje požadavkům projektové dokumentace. Byla zkoušena únosnost zemní pláně, avšak výsledky zátěžové zkoušky nevykazovaly předepsané hodnoty. V důsledku toho musel být oproti inženýrsko geologickému průzkumu změněn postup sanace zemní pláně, resp. způsob technologie sanace zemní pláně. Teprve poté, co zkoušky vyhověly zákonným podmínkám, navrhovatel mohl pokračovat ve stavebních pracích. Realizace obslužné komunikace se tím prodloužila o dalších 19 dní. Popsané prodlení podle navrhovatele vzniklo v důsledku pochybení zadavatele. Navrhovatel následně uvádí, že stavba byla opožděna v rozsahu 250 kalendářních dnů, opět však současně zdůrazňuje, že zpoždění nebylo způsobeno jednáním ani opomenutím navrhovatele. Zadavateli tudíž nevzniklo právo na uplatnění smluvních pokut.

Sanace zemní pláně SO 101 Přeložka silnice II/187

27. Navrhovatel zjistil v průběhu realizace stavby – na základě kontrolních měření a zkoušek – že stav zemin neodpovídá předpokládaným vlastnostem uváděným v projektové dokumentaci. Výsledek provedené zkoušky neodpovídal předepsané hodnotě. Navrhovatel tedy musel oproti zadání stavby měnit postup sanace zemní pláně. Navrhovatel se zadavatelem opakovaně jednal (jednání probíhala od září 2021; v říjnu byl navrhovatelem předán návrh úpravy postupu; poslední schůzka mezi zadavatelem a navrhovatelem se uskutečnila dne 1. 8. 2022, kdy opět nedošlo k odsouhlasení změn) za účelem stanovit další postup; navrhovatel zadavateli předložil změnu rozsahu prací spolu s návrhem finančního dopadu na cenu díla. Zadavatel změnu neodsouhlasil, avšak probíhající práce nezastavil, nadto odmítl navrhovatelem doporučenou změnu v realizaci předmětu plnění smluvně formalizovat a prodloužit termín plnění, přestože se podle navrhovatele jednalo o důsledek objektivní vady zadávací dokumentace. Zadavatel i přes snahu navrhovatele nikdy změnu sanace zemní pláně neodsouhlasil, avšak současně ji ani nezastavil.

28. Navrhovatel má za to, že dotčené práce byly provedeny za „tichého“, resp. konkludentního souhlasu zadavatele, který se pravidelně účastnil kontrolních zkoušek a kontrolních dnů, umožňoval a schvaloval provádění dalších prací nezbytných k dokončení díla a nikdy tyto práce nezpochybnil ani nezastavil prostřednictvím zápisů ve stavebním deníku či zápisů z kontrolních dnů. Navrhovatel má za to, že zadavatel s prováděním těchto prací souhlasil.

29. Navrhovatel připouští, že pochybil tím, že nedošlo k formálnímu odsouhlasení změn v realizaci předmětu plnění, resp. k uzavření dodatku ke smlouvě o dílo Číhaň – Kolinec I, avšak současně odmítá, že by zadavatelem tvrzené prodlení navrhovatele v plnění předmětu VZ Číhaň – Kolinec I v délce 314 kalendářních dnů bylo oprávněné a odpovídalo skutečnému průběhu realizace díla. Navrhovatel dodává, že bez odsouhlasení změny rozsahu prací nebylo možné předmět plnění řádně a v plném rozsahu realizovat. Navrhovatel má za to, že když zadavatel dne 11. 9. 2023 odstoupil od smlouvy o dílo, učinil tak v rozporu se zákonem a současně porušil i smluvní ujednání.

30. Podle navrhovatele zadavatel jednal účelově, neboť jednostranně vyvodil důsledky ze sporných a neodsouhlasených změn díla, aniž by však řádně posoudil vlastní podíl na vzniklé situaci. V současné době probíhá před Městským soudem v Praze soudní spor, vedený pod sp. zn. 12 Cm 28/2025 (dále jen „soudní spor Číhaň – Kolinec I“). Navrhovatel má za to, že zadavatel prostřednictvím rozhodnutí o vyloučení navrhovatele nepřípustně prejudikuje výsledek tohoto sporu a zneužívá své postavení v zadávacím řízení k získání výhody v soukromoprávním sporu, což je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku.

Časová osa

31. V následující části návrhu navrhovatel uvádí časovou osu, s cílem doložit, že nebyl v prodlení s plněním. Navrhovatel předně konstatuje, že smlouvu o dílo Číhaň – Kolinec I uzavřel se zadavatelem v prosinci roku 2020; od března roku 2021 prováděl samotné dílo. Předpokládaný termín plnění byl stanoven na říjen 2022, avšak tento termín nebylo možné splnit, čehož si zadavatel musel být vědom. Navrhovatel v následujících bodech uvádí důvody, které zapříčinily zpoždění stavby:

Přeložka kabelů – navrhovatel měl pouze umožnit přístup na staveniště dodavateli CETIN; v důsledku vadné koordinace ze strany zadavatele byl kabel přeložen až na začátku druhého čtvrtletí roku 2023,
Nekvalitní projekt – z důvodu nekvalitního projektu vznikly dodatečné práce ve výši cca 70 % původní hodnoty díla; zástupci zadavatele se „(…) zalekli výše prací, a proto úmyslně prodlužovali termín podpisu dodatku.“ Vícepráce byly zadavatelem zadány opožděně, bylo zjevné, že nemohou být dokončeny včas.
Stavební deník – zápisy do stavebního deníku byly provedeny bez vědomí navrhovatele, což navrhovatel zjistil při následné zpětné kontrole. Toto jednání navrhovatel odmítá jako rozporné se zásadou transparentnosti.
Projektová dokumentace – navrhovatel má za to, že stavbou dotčené pozemky nebyly zahrnuty ve stavebním povolení předmětné stavby; jinými slovy se jednalo o černou stavbu.
Další soutěžitelé – navrhovatel uvedl svou pochybnost stran ne/transparentnosti výběru nejvhodnější nabídky, když poukazoval na nepovolenou koordinaci jiných účastníků zadávacího řízení.
Technologická přestávka – zadavatel při stanovení harmonogramu prací nezohlednil v období 12/2021 až 03/2022 zimní technologickou přestávku, což podle navrhovatele představuje běžně uplatňovaný postup (i na jiných stavbách téhož zadavatele), na což navrhovatel zadavatele opakovaně upozorňoval. Navrhovatel má za to, že zadavatel v tomto smyslu nepostupuje v rámci jednotlivých veřejných zakázek uceleně, s rovným přístupem, ačkoliv by postupy při realizaci staveb měly být s ohledem na přiléhavé technické normy a předpisy aplikovány jednotně.

Šetřená veřejná zakázka

32. K nyní zadávané veřejné zakázce navrhovatel sděluje, že v souvislosti s předchozím plněním nedisponuje žádnou znalostí, kterou by mohl zneužít ve svůj prospěch. Zadavatel nyní poptává stavební práce, které jsou vizuálně zřejmé z prohlídky místa plnění přístupné před samotným zpracováním cenové nabídky (každý účastník zadávacího řízení si může zajistit místní šetření „po vlastní ose“). Jedná se o práce, které nevyžadují znalost místních poměrů. Postavení všech účastníků nyní probíhajícího zadávacího řízení tak podle navrhovatele bylo prakticky „právně rovné“ a neexistuje tedy relevantní důvod pro spekulaci, že by navrhovatel na základě předešlého plnění VZ Číhaň – Kolinec I disponoval neoprávněnou konkurenční výhodou. Vzhledem k uvedenému není splněna zákonná podmínka pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. b) zákona.

VZ Most Hostíčkov

33. Navrhovatel dále konstatuje, že ani v rámci zadavatelem tvrzeného pochybení navrhovatele při plnění VZ Most Hostíčkov nedošlo k naplnění zákonných důvodů podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel totiž přehlíží zásadní skutkové okolnosti, nezohledňuje vlastní nestandardní jednání v průběhu realizace dotčeného díla a selektivně uvádí jen takové skutečnosti, které podporují jeho předem zvolený závěr. Podle navrhovatele je zadavatel účelově veden snahou naplnit formálně pluralitu pochybení navrhovatele, aniž by reflektoval jejich skutečnou povahu, intenzitu a právní relevanci.

K technické překážce – nevhodné zemině pro zásypy

34. Navrhovatel uvádí, že teprve v průběhu realizace díla vyšel najevo zásadní rozpor mezi projektovou dokumentací a skutečným stavem na místě plnění. Projektová dokumentace předpokládala, že se mostní objekt zasype vykopanou zeminou, avšak tento materiál nebyl s ohledem na výskyt velkých balvanů vhodný. Podle navrhovatele poté zadavatel včas nerozhodl o správné technologii pro zásyp mostního objektu, resp. tzv. předpolí. Podle navrhovatele došlo k výkopu zeminy (pro budoucí zásyp) v časovém rozmezí polovina června 2024 – začátek srpna 2024. Už na základě vizuální kontroly mělo být jasné, že ve vykopané zemině jsou velké kameny, které nebude možné použít k následnému zásypu. Přesto zadavatel vydal (chybný) pokyn, aby byl zásyp proveden z vykopaného materiálu. Nakonec se zástupci navrhovatele a zadavatele dohodli na tom, že bude proveden odběr vzorku a tento dále analyzován (říjen 2024). Navrhovatel opakovaně upozorňoval zadavatele, že bude potřeba nakoupit nový materiál na zásypy, avšak zadavatel trval na vylepšení vlastností stávajícího zásypového materiálu tzv. hydraulickým pojivem, což navrhovatel označuje za chybný postup.

35. Podle navrhovatele bylo (i zadavateli) zjevné, že stanovený termín plnění 31. 10. 2024 není reálný. Nezávislý geotechnik dne 29. 10. 2024 jednoznačně konstatoval, že nelze provádět technologii, kterou vyžadoval zadavatel. Zadavatel předložil navrhovateli návrh dodatku, kde však byla uvedená chybně zvolená technologie zásypu a nepřiměřeně krátké prodloužení délky plnění „jen o 3 týdny“. Podle navrhovatele tedy nedošlo k pochybení ze strany navrhovatele; zadavatel si musel být vědom potřeby dodatečných prací. Navrhovatel konstatuje, že byl ze strany zástupců zadavatele uveden v omyl, resp. byl podveden ve smyslu § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zadavatel navrhovateli totiž tvrdil, že v listopadu 2024 nelze uzavřít dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo Hostíčkov, přestože ve smlouvě o dílo Hostíčkov (ve znění dodatku č. 1) bylo stanoveno, že konečný termín pro dokončení díla včetně předání dokladů je do 30. 11. 2024.

36. Navrhovatel akcentuje, že na popsanou situaci zadavatele opakovaně a včas upozorňoval. Navrhovatel mj. zadavateli dne 22. 10. 2024 zaslal žádost o projednání změny rozsahu prací a uzavření dodatku ke smlouvě o dílo. Vzhledem k tomu, že zadavatel na snahu navrhovatele nereflektoval, navrhovatel byl nucen ke dni 31. 10. 2024 přerušit stavební práce. Navrhovatel tuto skutečnost zaznamenal ve stavebním deníku a dne 6. 11. 2024 zadavateli oznámil prostřednictvím e-mailové komunikace. Podle navrhovatele zadavatel přes opakovaná a doložená upozornění navrhovatele nepřijal adekvátní rozhodnutí o změně projektu ani neumožnil uzavření dodatku ke smlouvě o dílo, čímž porušil svoji povinnost poskytnutí nezbytné součinnosti. Je tedy zřejmé, že vzniklé prodlení a komplikace při realizaci díla nebyly způsobeny jednáním navrhovatele, nýbrž objektivními technickými okolnostmi a postupem zadavatele, který podle navrhovatele ignoroval zásadní rozpory mezi projektovou dokumentací a skutečností, jež se následně snažil přičíst k tíži navrhovatele, když se snažil vyvolat dojem, že navrhovatel dílo nedokončil, resp. opustil. Navrhovatel dodává, že stavební práce dokončil dne 16. 12. 2024, kdy byl most uveden do provozu. Funkční účel díla byl tedy splněn. Absence formálního podpisu předávacího protokolu není rovna absenci plnění. Podle navrhovatele nebyl předávací protokol podepsán z důvodu neshod v textaci. Zadavatel totiž na navrhovatele naléhal, aby v rámci předávacího protokolu potvrdil, že k dokončení díla došlo až dne 16. 12. 2024 a že prodlení bylo způsobeno výlučně zaviněním navrhovatele. Pro navrhovatele by to fakticky znamenalo, že by podpisem takového předávacího protokolu uznal svoji odpovědnost za vznik smluvních sankcí. Což podle navrhovatele neodpovídalo skutečnému průběhu realizace díla. Popsaná neshoda ohledně „právního hodnocení“ dokončení díla a odpovědnosti za vzniklé prodlení byla podle navrhovatele důvodem, proč mezi smluvními stranami nedošlo k podpisu předávacího protokolu.

37. Navrhovatel dále uvádí, že tvrzení zadavatele o údajné nečinnosti a pasivitě navrhovatele není pravdivé. Navrhovatel naopak projevoval maximální snahu o konstruktivní řešení vzniklé situace. Dne 4. 8. 2025 proběhla společná schůzka právních zástupců navrhovatele a zadavatele a dne 16. 8. 2025 navrhovatel zaslal zadavateli návrh smírného řešení, ve kterém nabídl uhradit smluvní pokutu za 46 dní prodlení (ve výši cca 350-370 tis. Kč), přestože neuznává, že by byl odpovědný za prodlení s realizací díla ve skutečnosti zapříčiněného vadnou projektovou dokumentací. Navrhovatel měl zájem o smírné narovnání a mimosoudní uzavření dané věci s cílem předejít dalším sporům. Navrhovatel rovněž konstatuje, že ze smlouvy o dílo Hostíčkov nevyplývá, že by bylo předání kompletního díla podmíněno dodáním geometrického plánu. Navrhovatel měl zadavateli předat pouze návrh tohoto plánu, což učinil a svoji smluvní povinnost tím splnil.

38. Navrhovatel učinil součástí svého návrhu rovněž časovou osu, kde popsal postup vedoucí k vyhotovení geometrického plánu, z něhož podle navrhovatele vyplývá, že byl v procesu vyhotovení geometrického plánu po celou dobu aktivní a bez jeho přičinění by geometrický plán ke dni podání návrhu nevznikl. Navrhovatel tedy označuje za nelogické, že jedním z důvodů odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo Hostíčkov (ke dni 30. 5. 2025) bylo tvrzení zadavatele, že mu navrhovatel nepředal geometrický plán. Tvrzení zadavatele o pasivitě navrhovatele v tomto směru se nezakládá na pravdě a neodpovídá skutečnosti.

39. Navrhovatel má za to, že nepochybil ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť výše popsané prodlení v plnění předmětu VZ Most Hostíčkov nebylo zaviněné výlučně navrhovatelem a nenaplňuje intenzitu „závažného pochybení“, jak predikuje zákon.

40. Podle navrhovatele zadavatel jedná v rozporu se zásadou transparentnosti a proporcionality, když uměle „zužuje skutkový základ posouzení“ a nebere v potaz skutečnosti, které svědčí ve prospěch navrhovatele, aby vytvořil dojem, že veškerá odpovědnost za prodlení leží na straně navrhovatele.

41. Nadto navrhovatel uvádí, že dotčená stavba – most – byl řádně a kompletně dokončen a uveden do provozu dne 16. 12. 2024. Dílo je tedy plně funkční a naplňuje svůj účel. Absence formálního předání díla v podobě podpisu předávacího protokolu nemůže být zaměňována s absenci plnění či neprovedením díla a nelze z ní vyvozovat porušení smluvních povinností navrhovatele, neboť funkční účel díla byl splněn a zadavatel měl a má zhotovené dílo, které plní svůj účel. Zadavatel ani v tomto případě neunesl důkazní břemeno a účelově formální nedostatky v procesu dokončení a předání díla využil jako důvod pro odstoupení od smlouvy a následné uplatňování nároků vůči navrhovateli.

Shrnutí

42. Podle navrhovatele ani v jednom případě nedošlo při plnění předchozích veřejných zakázek k pochybením, která by naplnila zákonné znaky závažnosti či dlouhodobosti. V žádném z uvedených případů zadavatel neprokázal, že by navrhovatel porušil povinnosti vůči zadavateli takovou měrou, že by svojí intenzitou, časovým rozsahem či následky naplnilo zákonem předvídané podmínky pro vyloučení navrhovatele podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel tedy neunesl důkazní břemeno. Veškerá tvrzená pochybení, včetně jejich zadavatelem tvrzené intenzity, představují pouze subjektivní a účelová tvrzení zadavatele, která nejsou podložena relevantními důkazy. V žádném z uvedených případů nebyla splněna podmínka existence kvalifikovaných následků, tj. zejm. ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu z důvodů ležících na straně navrhovatele či uložení jiných srovnatelných sankcí nedošlo. Z uvedeného vyplývá, že nebyla splněna ani zákonná podmínka plurality pochybení.

43. Na podporu svých tvrzení navrhovatel odkazuje na referenční listy vystavené zadavatelem, ze kterých je patrné, že navrhovatel poskytl řádné plnění. Jedná se o následující reference:

reference ze dne 2. 6. 2025 – II/183 Vodokrty – Přeštice,
reference ze dne 3. 6. 2025 - Křižovatka silnic II/180 X III/18045 Chotěšov (Okružní křižovatka Chotěšov),
reference ze dne 9. 6. 2025 - III/19346 Staňkov – Trnkova ulice – rekonstrukce,
reference ze dne 11. 6. 2025 - III/19352 a III/19353 Staňkov – Puclice – Semošice – oprava,
reference ze dne 17. 6. 2025 - II/605 - II/180 Kozolupy, okružní křižovatka.

44. Závěrem svého návrhu navrhovatel sděluje, že má nadále zájem realizovat předmět veřejné zakázky. Zadavatel zvolil přepjatě formalistický a nepřiměřený přístup, který nerespektuje reálné podmínky a běžnou praxi v oblasti plnění veřejných zakázek. Zadavatel navrhovateli fakticky nastavil překážku účasti v zadávacím řízení, která podle navrhovatele postrádá jakýkoliv legitimní cíl. Navrhovatel popsaný postup zadavatele označuje za nepřiměřený.

45. Navrhovatel považuje svoje vyloučení ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. b) a d) zákona za diskriminační a účelové, bez existence zákonného důvodu, proto Úřad žádá, aby zrušil rozhodnutí o vyloučení navrhovatele.

III. Průběh správního řízení

46. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 2. 3. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu téhož dne.

47. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou:

zadavatel,
navrhovatel.

48. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 3. 3. 2026.

Vyjádření zadavatele k návrhu

49. Dne 12. 3. 2026 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření“). Zadavatel předně úvodem vyjádření konstatuje, že s návrhem v celém jeho rozsahu nesouhlasí a navrhuje, aby byl Úřadem zamítnut. Vzhledem k tomu, že navrhovatel převzal, podle zadavatele, argumentaci z námitek, zadavatel odkázal na rozhodnutí o námitkách a na rozhodnutí o vyloučení navrhovatele.

50. Zadavatel následně poukazuje na konkrétní části návrhu, které obsahově odmítá, a to mj. tvrzení navrhovatele, které souvisí s VZ Most Hostíčkov, že na něj zadavatel opakovaně naléhal, aby v rámci předávacího protokolu potvrdil, že k dokončení díla došlo až dne 16. 12. 2024 a že vzniklé prodlení bylo způsobeno výlučně zaviněním navrhovatele. Zadavatel oponuje, že dne 7. 2. 2025 navrhovateli poslal návrh předávacího protokolu (dále jen „předávací protokol 1“) a navrhovatel jej připomínkoval až dne 7. 3. 2025 (dále jen „předávací protokol 2“). Zadavatel navrhovateli poté opět odeslal návrh předávacího protokolu dne 18. 3. 2025 (dále jen „předávací protokol 3“) s tím, že až do odstoupení od smlouvy zadavatele dne 30. 5. 2025 se navrhovatel k protokolu 3 již nevyjádřil a nijak nereagoval.

Předávací protokol 1

51. Podle zadavatele se jednalo o stručnou verzi, ve které nebyly uvedeny informace o prodlení navrhovatele a jeho zavinění. Jako termín dokončení byl uveden den 15. 1. 2025; navrhovatelem uváděný termín 16. 12. 2024 v něm nebyl vůbec vyznačen. Podle zadavatele bylo logické uvést právě termín 15. 1. 2025, neboť ke dni 16. 12. 2024 byly ukončeny stavební práce (což ostatně shodně uvedl navrhovatel na straně 39 jeho návrhu), přičemž následovala lhůta jeden měsíc na vyřízení dokladů, tj. do 15. 1. 2025. Zadavatel zcela odmítá, že by v předávacím protokolu 1 nutil navrhovatele učinit právní kroky, které by něj znamenaly negativní důsledky, např. uznat, že k prodlení došlo zaviněně z jeho strany.

Předávací protokoly 2 a 3

52. V této verzi předávacího protokolu navrhovatel doplnil (v části protokolu „Odchylky od dokumentace pro provedení stavby“), že doba řešení zásypů byla 2-2,5 měsíce a o tuto dobu se také prodloužil termín pro provedení díla. Zadavatel s uvedeným textem nesouhlasil, neboť by fakticky znamenal, že zadavatel uznává, že zapříčinil prodlení. Z tohoto důvodu dotčený text nemohl v předávacím protokolu ponechat. Nadto zadavatel uvádí, že je zcela běžné, že v průběhu realizace stavby vznikne spor o to, kdo nese odpovědnost za prodlení, to však podle zadavatele nebrání podepsat předávací protokol o předání díla, aniž by tato otázka byla dořešena. Nadto navrhovatel doplnil další text do poznámky, se kterým zadavatel rovněž nesouhlasil, avšak ponechal jej a připojil k němu své vyjádření, což je podle zadavatele standardní postup.

53. Dále zadavatel uvedl, že došlo k technickým upřesněním v protokolu^{^[3]} spočívajícím ve vymazání data podpisu, změně záruční doby od data předání a k opravě chyby u roku vyklizení staveniště (rok 2024 namísto uvedeného 2025). Rovněž bylo doplněno, že nebyl předán geometrický plán pro zřízení věcného břemene a pro majetkoprávní vypořádání. Zadavatel zdůraznil, že je zřejmé, že byl ochoten převzít dílo i bez dodaného geometrického plánu s tím, že by dále trvala povinnost navrhovatele geometrický plán dodat. Zadavatel dokonce vymazal datum dokončení díla jako projev vstřícnosti pro navrhovatele.

54. Zadavatel shrnuje, že není pravda, že by si navrhovatel podpisem předávacího protokolu jakkoli zhoršil svoje právní postavení v případě sporu o důvody prodlení. Naopak, podpisem předávacího protokolu by se jeho pozice stran zadavatelem namítaného prodlení výrazně zlepšila, neboť by nedošlo k jeho dalšímu prodlužování. Zadavatel dále poukazuje na skutečnost, že předávací protokol 3 navrhovateli odeslal dne 18. 3. 2025 a do 30. 5. 2025 navrhovatel nijak nereagoval a neposkytl součinnost ohledně předání díla. Zadavatel dodává, že dne 24. 4. 2025 zaslal navrhovateli výzvu k předání díla nejpozději v termínu do 16. 5. 2025, na kterou navrhovatel opět nijak nereagoval.

Geometrický plán

55. V následující části vyjádření se zadavatel vrací k otázce ne/dodání geometrického plánu navrhovatelem. Zadavatel má za jednoznačně prokázané (s odkazem předávací protokoly 1 a 3), že byl připraven převzít dílo i bez geometrického plánu. Rovněž ve výzvě zadavatele ze dne 16. 5. 2025^{^[4]} nebyla zmínka o geometrickém plánu. V odstoupení od smlouvy ze dne 30. 5. 2025 je zmíněno, že geometrický plán nebyl dodán; k odstoupení od smlouvy však došlo z jiných důvodů, nikoliv ve spojitosti s nedodáním geometrického plánu. Zadavatel s odkazem na uvedené považuje argumentaci navrhovatele stran prodlení s dodáním geometrického plánu za irelevantní.

56. Zadavatel nadto dodává, že si na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, vyžádal u Obvodního soudu pro Prahu 4 informaci, kolik bylo v časovém rozmezí od 9. 9. 2022 do 9. 9. 2025 zahájeno s navrhovatelem soudních řízení, ve kterých navrhovatel vystupuje jako žalovaný. Ze strany soudu obdržel odpověď, že s navrhovatelem bylo v uvedeném období zahájeno celkem 14 soudních řízení, kde vystupuje v pozici žalovaného. Zadavatel má za to, že je nepravděpodobné, aby na spolehlivého zhotovitele bylo v průběhu tří let podáno celkem 14 žalob.

57. Závěrem zadavatel opět uvádí, že s návrhem v celém rozsahu nesouhlasí a žádá, aby jej Úřad zamítnul.

Další průběh správního řízení

58. Usnesením ze dne 20. 3. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede, včetně zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

59. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-14145/2026/500 ze dne 17. 4. 2026 Úřad nařídil zadavateli z moci úřední podle § 61 odst. 1 správního řádu předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na šetřenou veřejnou zakázku do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

60. Usnesením ze dne 11. 5. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření účastníků správního řízení k podkladům rozhodnutí

61. Zatímco navrhovatel se k podkladům rozhodnutí v Úřadem stanovené lhůtě ani později nevyjádřil, Úřad dne 15. 5. 2026 obdržel vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne. Zadavatel především odkázal na své rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, rozhodnutí o námitkách a vyjádření. Zadavatel následně shrnul, že předmětem veřejné zakázky je odstranění vad a nedodělků (potvrzených soudními znalci), které navrhovatel způsobil v rámci realizace VZ Číhaň – Kolinec I, kterou se zcela svobodně a bezdůvodně rozhodl nedokončit a nepředat. V důsledku toho byl zadavatel nucen odstoupit od smlouvy o dílo. Navrhovatel se tedy nyní přihlásil do veřejné zakázky, jejímž předmětem je odstranění jeho vlastních vad a nedodělků. Zadavatel popsanou skutečnost označuje za absurdní. Podle zadavatele navrhovatel jedná v rozporu s poctivým obchodním stykem a v rozporu s dobými mravy.

62. Zadavatel dále uvádí, že v rámci rozhodnutí o vyloučení navrhovatele dovodil ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona dvojí pochybení navrhovatele při plnění VZ Dobříš, trojí pochybení navrhovatele v rámci plnění VZ Číhaň – Kolinec I a trojí pochybení navrhovatele při plnění VZ Most Hostíčkov. Všechna tvrzená pochybení navrhovatele splňují kumulativně stanovené zákonné podmínky podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, jakož i rozhodnutí o námitkách, bylo řádně odůvodněno. Závěrem zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

IV. závěry úřadu

63. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek a důkazů předložených účastníky správního řízení, a rovněž s ohledem na předchozí rozhodovací praxi Úřadu konstatuje, že rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. K tomu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K rozhodnutí o námitkách

64. Než Úřad přistoupí k přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, nejprve se musí vypořádat s částí návrhu (článek IV.), kde navrhovatel uvedl, že podává „(…) návrh na přezkoumání úkonů zadavatele učiněného rozhodnutím o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a rozhodnutím zadavatele o odmítnutí námitek stěžovatele (…)[5] Podle navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách (stejně jako v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele) vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu, ignoruje zavinění na straně zadavatele v dřívějších smluvních vztazích a vydal jej v rozporu se základními zásadami zadávacího řízení stanovenými v § 6 zákona, zejm. se zásadou přiměřenosti a „zákazem zneužití práva zadavatelem“. Závěrem návrhu poté navrhovatel uvedl, že má právo na to, aby zadavatel předestřel přezkoumatelné důvody pro zamítnutí námitek, avšak rozhodnutí o námitkách je podle něj zcela nepřezkoumatelné, a proto mu nejsou známy relevantní důvody pro zamítnutí jeho námitek.

Relevantní ustanovení zákona

65. Podle § 241 odst. 1 věty první zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“).

66. Podle § 242 odst. 1 platí, že není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

67. Podle § 242 odst. 2 zákona námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

68. Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3 tohoto ustanovení, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

69. Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

K zákonnosti rozhodnutí o námitkách

70. Předně k tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že námitky navrhovatele byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tudíž byl zadavatel povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat.

71. Úřad v obecné rovině uvádí, že námitky jsou procesní institut, který představuje primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje, či je odmítá, a zároveň toto své rozhodnutí odůvodnit, a to v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona), tedy tak, aby rozhodnutí zadavatele bylo zpětně přezkoumatelné. Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem na to, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách, v případě, že tyto odmítá, podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedených. Povinnost podrobně a srozumitelně se vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách má zadavatel i v případě zcela nesouvisejících či lichých argumentů stěžovatele, a to v tom smyslu, že musí (konkrétním a zpětně přezkoumatelným způsobem) odůvodnit, proč argumentaci stěžovatele pokládá za nesouvisející, resp. lichou^{^[6]}.

72. Úřad k tomu však v obecnosti dodává, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o odmítnutí námitek není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění podaných námitek postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách. Současně však platí, že hranice mezi tím, zda se zadavatel dostatečně podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách či nikoliv, se liší případ od případu. Určující je totiž, jak obecné či konkrétní námitky stěžovatel podá. Pokud stěžovatel podá pouze obecné námitky, bude i požadavek na odůvodnění rozhodnutí o nich nižší. Naopak v případě konkrétních námitek zadavatel musí přistoupit k jejich podrobnějšímu a konkrétnějšímu vypořádání, resp. odůvodnění^{^[7]}.

73. Úřad uvádí, že navrhovatel v návrhu sice konstatoval, že rozhodnutí o námitkách je zcela nepřezkoumatelné, a proto mu nejsou známy relevantní důvody pro jejich zamítnutí, ovšem učinil tak, aniž by zcela konkrétně označil námitku nebo její část, s níž se zadavatel v rozhodnutí o námitkách nevypořádal. Úřad obsahově srovnal námitky navrhovatele s rozhodnutím o námitkách z hlediska toho, zda se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách; z logiky věci však to, zda se zadavatel vypořádal se všemi skutečnostmi/námitkami Úřad zkoumá pouze ve vztahu k těm skutečnostem, na jejichž věcném vypořádání navrhovatel trvá ve svém návrhu. Úřad musí v tomto směru především zdůraznit, že samotný fakt, že navrhovatel v meritu věci s vypořádáním zadavatele (uvedeným v rozhodnutí o námitkách) nesouhlasí, sám o sobě ještě nezpůsobí nepřezkoumatelnost rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele.

74. Nadto Úřad uvádí, že navrhovatel svůj návrh, jak již bylo výše uvedeno, koncipuje tak, že jím současně brojí proti rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a proti rozhodnutí o námitkách, aniž by ve své argumentaci zřetelně odlišoval, ke kterému z těchto dvou rozhodnutí se jeho argumentace v té které části návrhu vztahuje. Argumentace navrhovatele je pak zpravidla postavena „pouze“ na věcné polemice s tvrzeními zadavatele obsaženými v dotčených rozhodnutích. Jinými slovy, až na jednu výjimku, navrhovatel ve svém návrhu netvrdí (a podle Úřadu to nelze z obsahu návrhu ani implicitně vyvodit), že by se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke konkrétní námitce navrhovatele nebo její části. Zmíněnou výjimku však tvoří ta část návrhu (poslední odstavec na straně 3 pokračující na straně 4), kde navrhovatel uvedl, že se zadavatel v rámci „napadeného rozhodnutí“ (aniž by však specifikoval, které ze dvou napadených rozhodnutí má namysli, přestože z následují části návrhu navrhovatele je podle Úřadu spíše patrné, že se jedná o rozhodnutí o vyloučení navrhovatele) blíže nevyjadřuje k otázce střetu zájmů jako zákonnému důvodu pro vyloučení navrhovatele podle ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona s odkazem na ust. § 44 odst. 2 zákona ve spojení s § 6 zákona.

75. Úřad však oponuje, že zadavatel v bodu 85 rozhodnutí o námitkách nejprve odcitoval přiléhavou část námitek navrhovatele stran údajného střetu zájmu navrhovatele, přičemž uvedl, že pokud by navrhovatel realizoval veřejnou zakázku, mělo by to vliv na finální cenu dokončení díla i na cenu oprav navrhovatelem způsobených vad. Zadavatel vidí střet zájmu v tom, že ceny oprav, kterou jsou předmětem veřejné zakázky, budou mít zásadní vliv na výši finální škody, kterou bude zadavatel po navrhovateli, coby vybranému dodavateli při realizaci VZ Číhaň – Kolinec I, finálně požadovat, a proto podle zadavatele není žádoucí, aby navrhovatel realizoval rovněž (nyní šetřenou) veřejnou zakázku. Podle zadavatele má navrhovatel oproti dalším účastníkům veřejné zakázky nepřiměřenou výhodu, protože je mu znám stav stavby, kterou již realizoval v rámci VZ Číhaň – Kolinec I.

76. Úřad dodává, že zadavatel v bodu 89 rozhodnutí o námitkách rovněž uvedl, že zvažoval i jiná opatření než vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, avšak došel k závěru, že vzhledem k pochybením navrhovatele při plnění předchozích veřejných zakázek, jakož i vzhledem k jednání navrhovatele, jiné opatření není možné. V bodu 82 rozhodnutí o námitkách zadavatel zdůrazňoval specifický charakter řešené situace, kdy podle něj navrhovatel nejprve odmítal dokončit první veřejnou zakázku – VZ Číhaň – Kolinec I, přestože mu v tom podle zadavatele nic nebránilo, aby se následně účastnil veřejné zakázky, jejímž předmětem je odstranění vad a nedodělků z předešlé veřejné zakázky (VZ Číhaň – Kolinec I), které podle zadavatele způsobil právě navrhovatel. Zadavatel uvedl, že v tomto postupu zadavatele spatřuje zneužití práva, které je v rozporu s dobrými mravy, poctivým obchodním stykem, hospodárností nakládání s veřejnými prostředky i elementární logikou. Zadavatel se v rozhodnutí o námitkách v tomto směru i výslovně obrací na Úřad, aby k dané věci vyjádřil své stanovisko, neboť se jedná o specifickou situaci a zadavatel tápe, zda je i v tomto případě nezbytné dodržet všechny zákonem předjímané podmínky pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona nebo pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení „postačí“ jeho pochybení při plnění VZ Číhaň – Kolinec I, když je zjevné, že zadavatel na základě vlastní zkušenosti považuje navrhovatele za nespolehlivého dodavatele, který své závazky neplní řádně a včas.

77. Poté, co Úřad porovnal námitky navrhovatele s rozhodnutím zadavatele o námitkách z toho hlediska, zda se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným navrhovatelem v námitkách, Úřad nyní shrnuje, že primárního účelu institutu námitek, tj. aby se navrhovatel dozvěděl autentický názor zadavatele na jím vznesené připomínky k postupu zadavatele v zadávacím řízení, bylo v šetřeném případě dosaženo. Úřad seznal, že z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty navrhovatele za liché, nejde tedy o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění. Úřad konstatuje, že zadavatel při vyřizování námitek dodržel pravidlo stanovené v § 245 odst. 1 zákona, když se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně k dotčeným námitkám navrhovatele vyjádřil.

K výroku tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení právních předpisů

78. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

79. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

80. Podle § 48 odst. 5 písm. b) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že došlo ke střetu zájmů a jiné opatření k nápravě, kromě zrušení zadávacího řízení, není možné.

81. Podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.

82. Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

83. Podle § 2 odst. 4 správního řádu správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

Obsah rozhodnutí o vyloučení navrhovatele

84. Zadavatel konstatoval, že vylučuje navrhovatele ze zadávacího řízení na základě ustanovení § 48 odst. 5 písm. b) a d) zákona a z důvodu „zjevného zneužití práva účastníkem“. Zadavatel úvodem popsal skutečnost, že se jedná již o druhou veřejnou zakázku na přeložku silnice II/187 Číhaň – Kolinec. Předchozí VZ Číhaň – Kolinec I plnil navrhovatel, avšak její plnění bylo předčasně ukončeno, neboť zadavatel ke dni 21. 9. 2023 od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I s účinky ex nunc odstoupil, neboť navrhovatel byl 314 dní v prodlení s dokončením díla, podstatně porušil smlouvu o dílo Číhaň – Kolinec I, když téměř celou stavbu umístil, oproti projektové dokumentaci, v jiné výšce a v období od 1. 8. 2023 do 6. 9. 2023 přerušil provádění díla. Zadavatel rovněž uvedl, že v současné době probíhá mezi zadavatelem a navrhovatelem soudní spor Číhaň – Kolinec I, ve kterém zadavatel žádá „nároky“ v celkové částce 65 052 215,- Kč s příslušenstvím. Zadavatel k tomu dodává, že předmětem nyní zadávané veřejné zakázky je odstranění vad a nedodělků, kterých se v rámci předešlé VZ Číhaň – Kolinec I „dopustil“ navrhovatel.

85. Zadavatel popsaný postup navrhovatele, který se účastní i nyní probíhajícího zadávacího řízení na veřejnou zakázku, označuje za „zjevné zneužití práva“. Zadavatel se následně vyjadřuje k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

K VZ Dobříš

86. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu Dobříš a rozsudek o nahrazení projevu vůle. Zadavatel má za prokázané, že navrhovatel byl při plnění VZ Dobříš dlouhodobě v prodlení s dokončením díla, a to od 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, do 13. 11. 2023, a dále naprosto rezignoval na svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o dílo Dobříš – protokolárně předat dílo objednatelům VZ Dobříš společně s veškerými dokumenty s dílem souvisejícími. Vzhledem k tomu, že navrhovatel odmítl dílo předat a nepodepsal zápis o odevzdání a převzetí dokončené budovy nebo stavby nebo její dokončené části, nahradil v tomto směru jeho vůli Obvodní soud pro Prahu 4. Podle zadavatele se navrhovatel v rámci plnění VZ Dobříš dopustil dvojího pochybení, kdy se po uplynutí smluvně sjednaných termínů dokončení díla dne 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, dostal do prodlení jednak s faktickým plněním předmětu VZ Dobříš (až do 13. 11. 2023) a dále i s předáním hotového díla.

87. Podle zadavatele je splněna časová zákonná podmínka, když rozhodné období, ve kterém mělo dojít k pochybení, je od 9. 9. 2022 do 9. 9. 2025. Zadavatel dále uvedl, že posoudil intenzitu namítaného pochybení navrhovatele. Podle zadavatele navrhovatel fakticky dokončil realizaci předmětu plnění téměř s dvouletým zpožděním a k předání samotného díla vůbec nedošlo, proto se musel objednatel (zadavatel) obrátit na Obvodní soud pro Prahu 4, který mu vyhověl rozsudkem o nahrazení projevu vůle.

88. Kvalifikovaným následkem závažného či dlouhodobého pochybení navrhovatele bylo to, že objednatel VZ Dobříš (zadavatel) uplatnil smluvně sjednanou sankci – smluvní pokutu (objednatelem uplatněnou v rámci soudního řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4, sp. zn. 7 C 37/2024). Co se týče pochybení navrhovatele spočívajícího v nepředání kompletního díla objednatelům (zadavatel a město Dobříš), bylo nutné žádat soud o nahrazení projevu vůle. V tomto směru je zřejmé, že objednatelé VZ Dobříš proti navrhovateli kvalifikovaně uplatnili i smluvní sankce. Zadavatel dodává, že rozhodnutí Úřadu Dobříš bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 18. 7. 2025, sp. zn. ÚOHS-R0086/2025/VZ, č. j. ÚOHS-26785/2025/161. Rozsudek o nahrazení projevu vůle byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2025, č. j. 62 Co 194/2025-193.

K VZ Číhaň – Kolinec I

89. Zadavatel uvedl, že tato veřejná zakázka byla spolufinancována z dotačního titulu – Integrovaný regionální operační program, a to ve výši 90 %.

90. Podle článku 4.2 smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I byl konečný termín pro provedení díla, tj. předání a převzetí dokončeného kompletního díla včetně všech dokladů, sjednán nejpozději do dvaceti měsíců od předání staveniště. Staveniště bylo předáno dne 1. 3. 2021, tudíž konečný termín pro provedení díla byl dne 1. 11. 2022.

91. Podle zadavatele navrhovatel neplnil po celou dobu realizace díla včas a řádně své povinnosti; zadavatel výslovně uvedl následující pochybení:

„Porušování právního řádu České republiky s ukládáním pokut orgány veřejné správy (Nedodržování vytyčeného záboru ZPF (zemědělského půdního fondu) dle projektové dokumentace);
Provedení skrývky ornice na části stavby přes nesouhlas zadavatele;
Nedodržování harmonogramu realizace Díla;
Zamezení přístupu zadavateli a jím pověřeným osobám ke stavebnímu deníku;
Neplnění úkolů z kontrolních dnů;
Nepřítomnost oprávněného stavbyvedoucího na stavbě;
Neprovádění fakturace podle Smlouvy;
Vápnění zemní pláně přes nesouhlas Technického dozoru investora;
Provádění prací, které nebyly schváleny ze strany Technického dozoru investora;
Nevyzývání Technického dozoru investora ke kontrole zakrývaných konstrukcí;
Nepředkládání změnových listů o provádění změn stavby a realizace jiných prací bez odsouhlasení zadavatelem (Technickým dozorem investora);
Nepředání technologických předpisů na provádění stavby;“

92. Zadavatel dále uvedl, že v „konečném termínu“ pro provedení díla, tj. ke dni 1. 11. 2022 nebylo dílo ze strany účastníka provedeno, resp. nebylo dokončeno ani předáno. Zadavatel následně jednal s navrhovatelem o tom, že by dílo převzal s vadami a nedodělky, které by navrhovatel odstranil do 30. 4. 2023. Emailem ze dne 16. 12. 2022 zadavatel sdělil navrhovateli, které doklady je potřeba doplnit. Na to však navrhovatel reagoval e-mailem svého právního zástupce ze dne 22. 12. 2022, ze kterého je podle zadavatele zřejmé, že navrhovatel odmítá jakákoliv pochybení ze své strany a zcela absentuje snaha navrhovatele o předání díla. Zadavatel následně popisuje, jak probíhala vzájemná interakce mezi ním a navrhovatelem za účelem předání dokončeného díla, přičemž navrhovatele spravil o skutečnosti, že zadavatel musí do 30. 6. 2023 požádat o proplacení dotace, což nebude možné bez potřebných podkladů, které má předložit právě navrhovatel.

93. Dne 1. 6. 2023 zadavatel zjistil na stavbě, že svahy vykazují, oproti projektové dokumentaci, jiné sklony. Zadavatel si nechal vypracovat zaměření skutečného provedení stavby, což trvalo do začátku září 2023. Zadavateli bylo „předběžně sděleno“, že téměř celá stavba je (oproti projektové dokumentaci) umístěna v jiné výšce oproti projektové dokumentaci, přičemž se jedná o pochybení navrhovatele. Vzhledem k popsanému pochybení a chybějící snaze navrhovatele dokončit a předat dílo, zadavatel přípisem ze dne 11. 9. 2023 odstoupil od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I, s účinky ke dni 21. 9. 2023.

94. Zadavatel připojil následující soupis pochybení navrhovatele:

„v celém rozsahu stavby není realizován hydroosev svahů;
nebyl vyklizen a rekultivován pozemek p. č. 26/26 k. ú. Vlčkovice – ZS u Vlčkovic;
nebyla vyklizena mezideponie přebytečné zeminy – pozemek p.č. 925 a 919/2 v k. ú. Čiháň a část pozemku p.č. 199/11 v k. ú. Vlčkovice;
bylo shledáno, že u větší části díla stavby vykazují svahy jiné sklony, než byly určeny projektovou dokumentací pro provedení stavby (PDPS).

Z dokladové části nebyl předán:

skutečné provedení stavby;
originál stavebního deníku;
k posouzení a projednání návrh změnových listů.“

95. Jako důvody pro odstoupení od smlouvy o dílo zadavatel uvedl následující:

„prodlení o 314 dní s dokončením Díla, přičemž se jednalo o takové prodlení, které bylo porušením Smlouvy podstatným způsobem ve smyslu ust. § 1977 a § 2002 občanského zákoníku, přičemž zadavatel odstoupil od Smlouvy podle ust. § 1977 a § 2002 občanského zákoníku, na základě čl. 15.1. a čl. 15.2. Smlouvy;
téměř celá stavba byla umístěna v jiné výšce oproti projektové dokumentaci, které bylo porušením Smlouvy podstatným způsobem podle ust. § 2002 občanského zákoníku, přičemž zadavatel odstoupil od Smlouvy na základě čl. 15.1. a čl. 15.2. Smlouvy a ust. § 2001 občanského zákoníku;
přerušení provádění Díla ze strany účastníka od 01.08.2023 do 06.09.2023, a zadavatel odstoupil od Smlouvy ve smyslu čl. 15.3. písm. a) Smlouvy.“

96. V rámci odstoupení od smlouvy zadavatel dne 22. 9. 2023 vyzval navrhovatele, aby notifikoval vady a zaplatil smluvní pokutu ve výši 36 382 415,88 Kč za prodlení v období 1. 11. 2022 – 11. 9. 2023. Dne 22. 9. 2023 zadavatel při převzetí staveniště provedl podrobný soupis, podrobnou fotodokumentaci, včetně záběrů z dronu. Převzetí staveniště se účastnil i soudní znalec Ing. Václav Juppa, který následně vypracoval znalecký posudek.

97. Zadavatel si dále nechal vypracovat „posouzení Díla“ a na konci listopadu 2023 obdržel dva dokumenty – Srovnávací technická analýza stavby, Vizuální pasportizace stavby – z nichž vyplývají pochybení navrhovatele při realizaci díla. Uvedené dokumenty vypracoval Ing. Jan Hradil, Ph. D., který je současně projektantem dotčené stavby a soudním znalcem v oboru stavebnictví, dopravní stavby. Zadavatel následně v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele citoval přiléhavé části znaleckého posudku, jakož i Srovnávací technickou analýzu stavby a Vizuální pasportizaci stavby, a to ve vztahu ke konkrétním pochybením navrhovatele, kterých se při plnění předmětu VZ Číhaň – Kolinec I dopustil.

98. Zadavatel dále uvedl, že od navrhovatele požaduje (kromě výše uvedené smluvní pokuty) částku 26 602 951,- Kč jako slevu z ceny díla za vadné plnění, jakož i náhradu škody ve výši 908 172,- Kč za neprovedené nedodělky díla. Zadavatel celkově po navrhovateli žádá částku ve výši 65 052 215,- Kč s příslušenstvím.

99. Zadavatel shrnuje, že se navrhovatel v rozhodném období dopustil trojího pochybení – tj. prodlení v délce 314 dní, provádění díla v rozporu s projektovou dokumentací a naprosté nečinnosti týkající se dokončení díla. Zadavatel má za to, že byla naplněna zákonná časová podmínka. Podle zadavatele rovněž dotčená pochybení naplňují zákonnou podmínku intenzity pochybení, neboť se podle zadavatele jedná o zásadní a dlouhodobá pochybení. Kvalifikovaným následkem poté bylo odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I, resp. předčasné ukončení smlouvy, vznik nároku zadavatele na náhradu škody i smluvní pokuty. Zadavatel má za to, že předmětná pochybení navrhovatele při plnění VZ Číhaň – Kolinec I jsou sama o sobě dostatečným důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Nadto má zadavatel za to, že je ve vztahu k nyní šetřené veřejné zakázce navrhovatel ve střetu zájmů, neboť ceny oprav budou mít zásadní vliv na výši finální škody, kterou zadavatel bude po navrhovateli, coby zhotoviteli VZ Číhaň – Kolinec I, požadovat. Podle zadavatele tudíž není žádoucí, aby navrhovatel plnil nyní šetřenou veřejnou zakázku. Zadavatel má za to, že navrhovatel jednal v rozporu s dobrými mravy a poctivým obchodním stykem.

K VZ Most Hostíčkov

100. Zadavatel předně uvedl, že dne 8. 4. 2024 uzavřel s navrhovatelem smlouvu o dílo Hostíčkov, která byla následně pozměněna na základě dodatku č. 1 uzavřeného dne 2. 10. 2024 (dále jen „dodatek č. 1 Hostíčkov“). Podle smlouvy o dílo Hostíčkov, ve znění dodatku č. 1 Hostíčkov, mělo být dílo provedeno nejpozději do 30. 11. 2024, přičemž stavební práce měly být dokončeny nejpozději do 31. 10. 2024. K dokončení stavebních prací však došlo až ke dni 16. 12. 2024. Do 30. 5. 2025 však nedošlo ze strany navrhovatele, navzdory opakované aktivitě zadavatele, k předání kompletního díla, včetně všech dokladů. Poté, co se zadavatel s navrhovatelem neshodli na znění předávacího protokolu a navrhovatel se odmlčel, zadavatel navrhovateli dne 24. 4. 2025 zaslal výzvu k předání díla, a to nejpozději v termínu do 16. 5. 2025. Navrhovatel na tuto výzvu opět nereagoval. Zadavatel má tedy za to, že se navrhovatel dostal s plněním díla do prodlení od 30. 11. 2024 do 30. 5. 2025, tj. 181 kalendářních dní. Podle zadavatele mu tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 1 551 370,19 Kč.

101. Zadavatel dne 30. 5. 2025 odstoupil od smlouvy o dílo Hostíčkov, s účinky k témuž dni, a to na základě následujících skutečností:

„prodlení účastníka s provedením díla k 30. 5. 2025 o 181 dní, které je podstatným porušením Smlouvy 2, přičemž zadavatel je podle ustanovení § 2001 a 2002 občanského zákoníku, a na základě čl. XV. odst. 15.1. a čl. 15.2. Smlouvy 2 oprávněn z tohoto důvodu od Smlouvy 2 odstoupit;
zastavení provádění díla bez právního důvodu na dobu delší než patnáct (15) pracovních dnů spočívající v nesoučinnosti účastníka, které je důvodem pro odstoupení od Smlouvy ve smyslu čl. 15.3. písm. a) Smlouvy 2, kdy se tato nesoučinnost projevuje dlouhodobou neaktivitou, opomíjením výzev k předání díla, a opakovaným nereagováním na doručené návrhy či výzvy ze strany zadavatele;
provádění díla v rozporu s pokyny zadavatele i přes písemné upozornění zadavatele spočívající v nečinnosti účastníka, které je důvodem pro odstoupení od Smlouvy 2 ve smyslu čl. 15.3. písm. d) Smlouvy, kdy byl účastník vyzýván k předání díla, avšak na tyto výzvy nijak nereagoval, a v provádění díla nepokračoval v souladu s požadovaným postupem.“

102. Zadavatel shrnuje, že se navrhovatel v rozhodném období dopustil trojího pochybení – prodlení v délce 181 dní, provádění díla v rozporu s pokyny zadavatele a naprostá nečinnost týkající se dokončení díla. Smlouva o dílo Hostíčkov byla ukončena odstoupením ze strany zadavatele, nikoliv dokončením ze strany navrhovatele, který na tuto svoji základní povinnost zcela rezignoval. Zadavatel dodává, že zákonem předjímaná časová podmínka byla naplněna. Podle zadavatele se jednalo o zásadní a dlouhodobá pochybení s kvalifikovanými následky v podobě odstoupení od smlouvy, resp. předčasnému ukončení smlouvy, a vzniklému nároku na smluvní pokutu.

Shrnutí rozhodnutí o vyloučení navrhovatele

103. Podle zadavatele se navrhovatel opakovaně dopouštěl závažných a dlouhodobých pochybení při plnění dřívějších smluvních vztahů uzavřených jednak se zadavatelem, ale i s jinými veřejnými zadavateli. V důsledku těchto pochybení jsou proti navrhovateli uplatňovány sankce v podobě smluvní pokuty, nahrazení projevu vůle soudem nebo předčasného ukončení smluvního vztahu. Zadavatel odkazuje na bod 101 preambule směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, podle kterého lze za závažné pochybení považovat případy absence dodávky nebo výkonu, významné nedostatky dodaného výrobku nebo služby, které výrobek nebo služby činí neupotřebitelným pro zamýšlený účel, nebo pochybení, jež vyvolává vážné pochybnosti ohledně spolehlivosti daného dodavatele.

104. Zadavatel dále konstatoval, že má navrhovatele za nezpůsobilého řádně plnit předmět veřejné zakázky a z toho důvodu byl nucen navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučit.

Námitky a rozhodnutí o námitkách

105. Úřad nejprve uvádí, že obsah námitek navrhovatel začlenil do výše popsaného návrhu, proto Úřad již považuje za nadbytečné jej na tomto místě opět uvádět. Naproti tomu však zadavatel ve vyjádření výslovně odkázal na obsah rozhodnutí o námitkách (jakož i rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, které Úřad popsal výše).

106. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách předně poukázal na rozhodnutí Úřadu Dobříš, jakož i na rozsudek o nahrazení projevu vůle. Podle zadavatele Úřad jednoznačně konstatoval, že nepředání díla je pochybením, které splňuje podmínky stanovené ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona, navzdory tomu však navrhovatel toto své pochybení zlehčuje, neuznává a tvrdí, že podmínky cit. ustanovení zákona svým jednání nenaplnil. Zadavatel se ohrazuje proti spekulacím navrhovatele, že se navrhovateli pokouší škodit, ve snaze získat výhodnější pozici pro soudní řízení, které je vedeno mezi zadavatelem a navrhovatelem v souvislosti s VZ Číhaň – Kolinec I.

107. Zadavatel konstatuje, že je podle něj absurdní a současně i zneužitím práva, aby navrhovatel, který odmítal dokončit předchozí veřejnou zakázku, tj. VZ Číhaň – Kolinec I, přestože mu v tom podle zadavatele nic nebránilo, a prakticky tím donutil zadavatele, aby odstoupil od smlouvy o dílo na tuto veřejnou zakázku, se následně účastnil veřejné zakázky, jejímž předmětem je odstranění vad a nedodělků plynoucích z plnění VZ Číhaň – Kolinec I, které podle zadavatele způsobil právě navrhovatel. Zadavatel uvádí, že po navrhovateli soudně vymáhá smluvní pokutu, slevu z ceny díla a náhradu škody v celkové výši 65 052 215,- Kč.

K VZ Dobříš

108. Zadavatel konstatuje, že v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele konkrétně odkazuje na rozhodnutí Úřadu Dobříš, přičemž má za to, že pochybení, kterých se navrhovatel v souvislosti s plněním VZ Dobříš dopustil, jsou samy o sobě dostačující pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Podle zadavatele není dlouhodobé prodlení s plněním předmětu VZ Dobříš, jakož i nepředání díla, marginálním pochybením, naopak. Zadavatel uvádí, že navrhovatel dokončil faktickou realizaci předmětu plnění VZ Dobříš s „cca dvouletým zpožděním“ a k předání díla a kompletní stavební dokumentace vůbec nedošlo. Zadavatel sumarizuje, že skutečnost, že se objednatel VZ Dobříš (zadavatel) musel obrátit na soud, aby nahradil projev vůle navrhovatele a dílo za něj „předal“, nelze označit jinak než krajním řešením, k němuž byl objednatel VZ Dobříš (zadavatel) nucen přistoupit, aby mohla být realizace VZ Dobříš vůbec dokončena.

109. Podle zadavatele je kvalifikovaným následkem prodlení navrhovatele při plnění VZ Dobříš uplatnění smluvně sjednané sankce, tj. smluvní pokuty (uplatněné zadavatelem v soudním řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4, sp. zn. 7 C 37/2024). Co se týče pochybení spočívajícího v nepředání kompletního díla objednateli VZ Dobříš, zadavatel uvádí, že rovněž naplňuje veškeré znaky pochybení ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona a odpovídající argumentaci navrhovatele uvedenou v námitkách označuje za absurdní. Podle zadavatele nemůže bez předání díla dojít k jeho dokončení a nemůže dojít ani k zániku závazku zhotovitele jeho splněním. Podle zadavatele navrhovatel zlehčuje svá pochybení, přestože byla potvrzena rozhodnutím Úřadu Dobříš a rozsudkem pro nahrazení projevu vůle (potvrzený rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 11. 2025. č. j. 62 Co 194/2025-193).

110. Zadavatel odmítá, že by porušil zákonné zásady vztahující se k zadávacímu řízení, naopak, tím, že vyloučil navrhovatele ze zadávacího řízení, se snaží předcházet vzniku dalších škod; pokud by navrhovatele ze zadávacího řízení i přes jeho dřívější pochybení nevyloučil, postupoval by v rozporu s péčí řádného hospodáře. Podle zadavatele není v právním řádu ČR žádná opora pro to, aby zhotovitel řešil případný spor s objednatelem díla tak, že dokončené dílo nepředá. Navrhovatel podle zadavatele opomíjí skutečnost, že v rámci plnění VZ Dobříš byl v prodlení i s dokončením VZ, nikoliv „jen“ s nepředáním hotového díla.

111. Co se týče tvrzení navrhovatele, že jeho majitel v roce 2022 prodělal závažné zdravotní komplikace, což vedlo k oslabení řídicích a kontrolních mechanismů u navrhovatele, jakož i zhotovení dodatečných prací, aniž by tyto byly řádně schváleny zadavatelem, přestože jejich realizace byla žádoucí a nezbytná k zajištění dokončení stavby v požadovaném termínu, zadavatel uvedl, že tato tvrzení navrhovatele nedokáže ověřit a označuje je za irelevantní ve vztahu k důvodům pro vyloučením, které byly uvedeny v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Stejně se zadavatel vyjádřil i k tvrzením navrhovatele, že tento učinil řadu významných opatření stran posílení vnitřních kontrolních a řídicích mechanismů, tj. zejm. personální změny a úpravy interních pokynů pro zaměstnance, aby již k obdobnému pochybení nedošlo. Zadavatel dodává, že vzhledem k průběhu dalších veřejných zakázek, které navrhovatel realizoval pro zadavatele, má zadavatel silné pochybnosti o tom, že by u navrhovatele došlo k jakékoliv nápravě. Zadavatel odkazuje na plnění VZ Most Hostíčkov, kde navrhovatel rovněž odmítl předat dílo.

112. Zadavatel se dále vyjadřuje k argumentaci navrhovatele, že proces formálního předání stavby má na starosti především konkrétní technickohospodářský pracovník, přičemž osoby, u nichž bylo v minulosti shledáno pochybení v této oblasti, již u navrhovatele nepůsobí. Zadavatel tuto argumentaci navrhovatele označuje za absurdní, když poukazuje na skutečnost, že navrhovatel, namísto toho, aby dílo předal, vedl dvouinstanční soudní spor s objednatelem VZ Dobříš a nadto v předchozí části námitek tvrdil, že dílo nepředal, neboť byl ve sporu s objednatelem VZ Dobříš ohledně víceprací.

113. Zadavatel sumarizuje, že vyloučení navrhovatele z důvodu dvojího pochybení u VZ Dobříš je zcela v souladu se zákonem a z toho důvodu přiléhavé námitky navrhovatele odmítl.

K VZ Číhaň – Kolinec I

114. Stran plnění této veřejné zakázky zadavatel navrhovateli vytýkal trojí pochybení spočívajícího v prodlení v délce 314 dní, v provádění díla v rozporu s projektovou dokumentací a v naprosté nečinnosti týkající se dokončení díla. Podle zadavatele uvedená pochybení jsou dostačující pro to, aby navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Podle zadavatele navrhovatel v námitkách rozporuje „jen“ pochybení spočívající v prodlení s realizací předmětu plnění v délce 314 dní. Provádění díla v rozporu s projektovou dokumentací, která byla potvrzena soudním znalcem Ing. Václavem Juppou ve znaleckém posudku, jakož i naprostou nečinnost týkající se dokončení díla, navrhovatel podle zadavatele nerozporoval, přičemž tato dvě pochybení jsou dostačujícím důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

115. Zadavatel odmítá, že by v důsledku jeho pochybení nemohl navrhovatel dokončit dílo, a současně uvádí, že ke dni odstoupení od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I nebyl dokončen hydroosev svahů, u větší části díla vykazují stavby jiné sklony, než bylo stanoveno projektovou dokumentací pro provedení stavby, nebyl vyklizen a rekultivován pozemek p. č. 26/26 k. ú. Vlčkovice, nebyla vyklizena mezideponie přebytečné zeminy, nebyla předána dokumentace skutečného provedení stavby a originály stavebního deníku. I kdyby bylo pravdivé tvrzení navrhovatele o pochybení zadavatele, navrhovatel by byl stejně v prodlení v délce 314 dní, a to z toho důvodu, že ke dni odstoupení od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I neodstranil výše popsané vady a nedodělky na poptávaném předmětu plnění.

116. Zadavatel dále reaguje na námitku navrhovatele, že o sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem stran plnění dotčené veřejné zakázky dosud nebylo soudem pravomocně rozhodnuto a do doby pravomocného rozhodnutí nelze zadavatelem tvrzené skutečnosti považovat za prokázaná pochybení navrhovatele, natož pak za pochybení dosahující intenzity předpokládané v § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu Dobříš, jakož i odbornou literaturu, která uvedené tvrzení navrhovatele vyvrací. Pokud by totiž tvrzení navrhovatele platilo, z ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona by se stalo pouze obsoletní ustanovení, neboť je nepravděpodobné, že by soudy takovéto spory pravomocně rozhodly do 3 let.

117. Zadavatel dále reaguje na tvrzení navrhovatele, že se mu zadavatel „neobtěžoval“ předložit znalecký posudek, kterým měly být zjištěny vady díla ve VZ Číhaň – Kolinec I. Nadto navrhovatel v námitkách tvrdil, že znalecký posudek vyhotovil Ing. Jan Hradil, Ph.D., který je projektantem stavby, z čehož navrhovatel usuzuje, že by jen stěží připustil, že namítaná pochybení navrhovatele byla způsobena vadou projektu. Zadavatel v reakci na tuto část námitek navrhovatele oponuje, že navrhovateli byl znalecký posudek předložen v rámci notifikace vad zadavatelem a je i přílohou soudního spisu k soudnímu sporu Číhaň – Kolinec I. Autorem znaleckého posudku není Ing. Jan Hradil, jak se navrhovatel mylně domnívá, avšak soudní znalec Ing. Václav Juppa, který s projektovou dokumentací, resp. s realizací stavby nemá nic společného.

Ke smluvní pokutě

118. V této části rozhodnutí o námitkách zadavatel reaguje na tvrzení navrhovatele, že zadavatel neoprávněně nárokuje zaplacení smluvní pokuty, přestože prodlení v plnění předmětu díla bylo zapříčiněno nedostatečnou součinností ze strany zadavatele a vadami v projektové dokumentaci. Zadavatel oponuje, že navrhovatel v průběhu stavby nepožadoval změnu termínu díla, resp. učinil tak až v říjnu 2022, kdy mu bylo zřejmé, že nedodrží původní termín pro provedení díla, který byl stanoven na 1. 11. 2022. Podle zadavatele to bylo naopak, jelikož navrhovatel zadavatele ujišťoval, že původně stanovený termín bude dodržen. Zadavatel rovněž odmítá, že by byla projektová dokumentace chybná; navrhovatel tuto skutečnost rovněž namítal až v říjnu roku 2022, kdy již začalo být zřejmé, že nedodrží původně stanovený termín. Zadavatel proto tuto námitku označuje za zcela účelovou. Zadavatel uzavírá, že aby mohl konstatovat, že se navrhovatel dostal do prodlení s plněním, postačí, pokud bude prokázána jakákoliv jedna vada či nedodělek ke dni odstoupení od smlouvy o dílo. K čemuž došlo a navrhovatel tuto skutečnost ani nerozporuje.

K objízdné trase

119. Zadavatel uvádí, že oprava objízdných tras je v rámci VZ Číhaň – Kolinec I specifikovaná rozsahem, přičemž konkrétní místa oprav se specifikují až po samotném dokončení díla, resp. zrušení objízdných tras. Jiný přístup by podle zadavatele postrádal smyl, neboť v průběhu realizace díla se objízdné trasy průběžně poškozují odkloněnou dopravou. Pokud by se tedy navrhovatel dostal do prodlení s plněním díla, z logiky věci by i oprava objízdných tras byla učiněna až po provedení díla. Argumentuje-li navrhovatel tím, že nezbytné souhlasy orgánů státní správy, bez nichž nebylo lze zahájit práce na objízdné trase, byly zajištěny až dne 7. 11. 2022, zadavatel namítá, že je to pouze chybou navrhovatele, který byl v prodlení s prováděním samotného díla a v harmonogramu objízdné trasy nezohlednil. Podle zadavatele navrhovatel argumentuje účelově.

K přeložce kabelu CETIN

120. K odpovídající části námitek navrhovatele zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvedl, že navrhovatel během plnění až do října roku 2022 zadavatele neupozornil, že by přeložka kabelu měla vliv na prodloužení doby realizace díla. Zadavatel v tomto směru odkazuje na zápisy z jednotlivých kontrolních dnů. Zadavatel konkrétně odkazuje na zápis ze dne 21. 10. 2022, ve kterém navrhovatel sice avizuje, že bude žádat o prodloužení termínu provádění díla, avšak provedení přeložky kabelu není uvedeno jako důvod. Zadavatel připouští, že s přeložkou kabelu byly problémy, současně však dodává, že jejich původcem byl právě navrhovatel, který se od samého počátku realizace stavby dostal do prodlení a přeložka nemohla být provedena, dokud k tomu stavba nebyla připravená. Zadavatel dodává, že pokud by přistoupil na argumentaci navrhovatele, že prodlení přeložky kabelu nezapříčinil a nemohl být tedy v prodlení v délce 227 kalendářních dnů, stále je nutné konstatovat, že by setrvával v prodlení v délce 87 dní (zadavatel celkově tvrdí, že navrhovatel byl v prodlení 314 dní), což je stále závažné a dlouhodobé pochybení ve smyslu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel má za to, že se navrhovatel dostane do prodlení, pokud bude prokázána jakákoliv jedna vada nebo nedodělek ke dni odstoupení od smlouvy o dílo, což bylo naplněno tím, že navrhovatel nedokončil hydroosev a svahy mají jiný sklon, než bylo stanoveno projektovou dokumentací.

K sanaci zemní pláně obslužné komunikace

121. Zadavatel reaguje na námitku navrhovatele, že v rámci prací na dokončení obslužné komunikace u Vlčkovic (zahájených dne 19. 4. 2023) bylo zjištěno, že stávající zemní pláň nevyhovuje požadavkům projektové dokumentace. Navrhovatel zkoušel únosnost zemní pláně, avšak výsledky zkoušek nevykazovaly předepsané hodnoty. Proto musel být změněn postup, resp. způsob technologie sanace zemní pláně, což vedlo k dalšímu prodlení navrhovatele s plněním předmětu VZ Číhaň – Kolinec I. Navrhovatel namítá, že k prodlení došlo v důsledku vadné dokumentace, která nemůže být kladena k tíži navrhovatele.

122. Podle zadavatele nedošlo ke dni provedení díla (1. 11. 2022) ani k zahájení prací na dotčené obslužné komunikaci. Zadavatel odkazuje na smlouvu o dílo Číhaň – Kolinec I, jejíž část tvořily technické kvalitativní podmínky schválené Ministerstvem dopravy, ze kterých navrhovateli vyplývala povinnost vytvořit realizační dokumentaci stavby. Této povinnosti odpovídaly i položky v projektovém rozpočtu („vedlejší a ostatní náklady“). Stěžovatel však realizační dokumentaci stavby nezhotovil, neboť tvrdil, že je „dostatečným odborníkem“ a projektová dokumentace je dostatečně kvalitní pro realizaci díla. Zadavatel má za to, že pokud by navrhovatel realizační dokumentaci stavby zhotovil, na případný problém, na který by měl navrhovatel povinnost upozornit zadavatele, by se přišlo včas. Navrhovatel však do října 2022 nic takového neučinil a vady projektové dokumentace nenamítal. Podle zadavatele navrhovatel začal účelově využívat problémy s obslužnou komunikací, aby dosáhl prodloužení doby k provedení díla.

123. Zadavatel však současně připouští, že navrhovatel, oproti projektové dokumentaci, přistoupil k vhodnějšímu způsobu pro realizaci obslužné komunikace. Nicméně změna sanace pláně je problém řešitelný v rámci dnů a je absurdní z ní dovozovat důsledek spočívající v prodlení v délce 250 kalendářních dnů. Nadto zadavatel dodává, že i kdyby byla ke dni 7. 7. 2023 obslužná komunikace dokončena, stejně by ke dni odstoupení od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I zůstávaly nedokončeny další vady a nedodělky. Proto dotčenou argumentaci navrhovatele zadavatel považuje za mimoběžnou a irelevantní.

124. Zadavatel dodává, že navrhovatel změnil způsob provádění sanace pláně, aniž by tyto práce zadavatel schválil a došlo k uzavření dodatku ke smlouvě o dílo Číhaň – Kolinec I. Zadavatel odmítá, že by s postupem navrhovatele konkludentně souhlasil, jak tvrdí navrhovatel, naopak, na každém kontrolním dni zadavatel navrhovatele upozorňoval, že dílo je prováděno v rozporu s projektovou dokumentací. Zadavatel od navrhovatele nikdy neobdržel odůvodněné změnové listy, aby mohl dotčenou změnu v realizaci předmětu plnění kvalifikovaně posoudit. Zadavatel odpovídající argumentaci navrhovatele označuje za absurdní a odmítá ji.

125. Nadto zadavatel odmítá, že by se rozhodnutím o vyloučení navrhovatele pokoušel „prejudikovat“ výsledek vzniklého sporu mezi zadavatelem a navrhovatelem. Podle zadavatele není soudní spor nijak spojen s nyní šetřenou veřejnou zakázkou. Zadavatel nevěděl a nemohl ani ovlivnit, zda se navrhovatel bude veřejné zakázky účastnit. Soudní spor související s VZ Číhaň – Kolinec I byl zahájen dne 29. 10. 2025, zatímco lhůta pro podávání nabídek v rámci (nyní šetřené) veřejné zakázky skončila dne 12. 11. 2025.

126. Zadavatel rovněž odmítá aplikaci ust. § 2594 odst. 1 občanského zákoníku, na kterou se odvolává v námitkách navrhovatel, neboť navrhovatel zadavatele na nevhodnost způsobu plnění stanoveného projektovou dokumentací neupozornil. Naopak, navrhovatel v rámci kontrolních dnů zadavateli sděloval, že původně stanovený termín pro zhotovení díla dodrží.

K nekvalitnímu projektu

127. Zadavatel zcela odmítá tvrzení navrhovatele, že by projektová dokumentace byla nekvalitní a opět poukazuje na skutečnost, že do října roku 2022 navrhovatel tuto skutečnost nenamítal. Zadavatel současně odmítá, že by v důsledku nekvalitního projektu vznikla potřeba dodatečných prací. Zadavatel odmítá, že by projektová dokumentace k obslužné komunikaci byla chybná. Podle zadavatele primární problém spočíval v tom, že je navrhovatel v termínu pro provedení díla vůbec nezačal realizovat, nevytvořil realizační dokumentaci stavby a následně poté hledal zástupné problémy, aby se mohl vyvinit ze vzniklého prodlení. Zadavatel dodal, že navrhovatele „neustále“ upozorňoval na prodlení s prováděním díla a žádal předložení aktualizovaného harmonogramu díla.

128. K námitce navrhovatele, že zadavatel nezapočetl zimní technologickou přestávku od 12/21 do 03/22, tj. 4 měsíce (jak je tomu zvykem na jiných stavbách realizovaných pro zadavatele) zadavatel dodává, že nebyl oprávněn ani povinen poskytnout zimní technologickou přestávku, navíc za situace, kdy byl stěžovatel od 1. 11. 2022 v prodlení s provedením díla.

129. Zadavatel shrnuje, že vyloučení navrhovatele s odkazem na jeho trojí pochybení při plnění VZ Číhaň – Kolinec I je zcela v souladu se zákonem a z toho důvodu přiléhavé námitky navrhovatele odmítl. Nadto zadavatel akcentoval, že navrhovatel v námitkách fakticky zpochybnil „jen“ prodlení, a nikoliv provádění díla v rozporu s projektovou dokumentací, jakož i nečinnost týkající se ne/dokončení díla, což zadavatel považuje ze strany navrhovatele za uznání dvou pochybení, která jsou podle zadavatele sama o sobě dostačující pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

Ke zneužití práva navrhovatelem

130. Zadavatel má za to, že navrhovatel odmítal dokončit VZ Číhaň – Kolinec I, přestože mu v tom nic nebránilo, a tímto zadavatele prakticky donutil k tomu, aby od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I odstoupil a následně po něm vymáhal smluvní pokutu, slevu z ceny díla a náhradu škody v celkové výši 65 052 215,- Kč. Podle zadavatele je vysloveně absurdní, aby se navrhovatel účastnil i nyní šetřené veřejné zakázky, jejímž předmětem je odstranění vad a nedodělků z veřejné zakázky předešlé, kterou realizoval právě navrhovatel. Zadavatel současně uvádí, že navrhovatel jedná v rozporu s dobrými mravy, poctivým obchodním stykem. Pro zadavatele je nelogické, aby předchozí veřejnou zakázku, kterou navrhovatel nedokončil na základě svého protiprávního jednání, dokončoval následně v rámci další veřejné zakázky. Zadavatel se v tomto směru odvolává i na Úřad, aby se tento k dané situaci vyjádřil, jak jinak lze nastalou situaci řešit, resp. zda je i v takovém případě nezbytné, aby bylo shledáno vícero pochybení, jakož i naplněny další zákonné podmínky ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

131. Podle navrhovatele skutečnost, že navrhovatel plnil VZ Číhaň – Kolinec I, má vliv na finální cenu dokončení díla i na cenu oprav navrhovatelem způsobených vad. Navrhovatel se tak dostává do střetu zájmů, jelikož ceny oprav budou mít zásadní vliv na výši finální škody, kterou po něm bude zadavatel požadovat v soudním sporu vzešlém z (navrhovatelem poskytnutého) vadného plnění VZ Číhaň – Kolinec I. Navíc má navrhovatel oproti ostatním účastníkům zadávacího řízení nepřiměřenou výhodu faktické znalosti reálného stavu stavby, kterou dříve realizoval a z důvodu svého protiprávního jednání nedokončil.

K VZ Most Hostíčkov

132. Úvodem zadavatel konstatuje, že namítaná trojí pochybení navrhovatele v souvislosti s plněním VZ Most Hostíčkov jsou sama o sobě dostatečným důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel odmítá, že by přehlížel zásadní skutkové okolnosti či selektivně zohlednil pouze skutečnosti, aby jimi legitimizoval svůj předem zvolený postup proti navrhovateli.

133. Zadavatel se dále vyjadřuje k námitce navrhovatele stran nevhodnosti zeminy určené k zasypání, která vedla k prodlení navrhovatele s plněním díla. Podle zadavatele měl navrhovatel zeminu, kterou získal při demoličních pracích na stávající komunikaci, prověřit a v případě její vhodnosti ji následně použít k provedení nutných zásypů. Toto byla zadavatelem preferovaná varianta, neboť je nejlevnější. Z logiky věci je možné zjistit stav zeminy až v rámci provádění díla, resp. demoličních prací. Zadavatel dále v rozhodnutí o námitkách uvádí následující termíny a události vztahující se k průběhu provádění díla:

8. 4. 2024 – podpis smlouvy o dílo Hostíčkov,
5. 6. 2024 – předání staveniště (dle smlouvy o dílo Hostíčkov měly být stavební práce dokončeny do 4 měsíců ode dne předání staveniště a související doklady poté předány do jednoho měsíce od ukončení stavebních prací),
19. 9. 2024 – zadavateli doručena žádost o prodloužení termínu k dokončení stavebních prací do 31. 10. 2024 a v následujícím měsíci měly být předány doklady; navrhovatel žádost odůvodnil zvýšeným objemem zemních prací a vícepracemi.
26. 9. 2024 – zástupce zadavatele upozornil při kontrolním dni na nestandardní postup navrhovatele, kdy nejsou prováděny zásypy (viz. zápis ze 7. kontrolního dne),
2. 10. 2024 – podpis dodatku č. 1 Hostíčkov ke smlouvě o dílo Hostíčkov, který byl přijat na základě víceprací, kterým došlo k prodloužení termínu plnění,
10. 10. 2024 – zápis z 8. kontrolního dne, ve kterém zástupce zadavatele uvedl, že stavba je již cca 4 týdny opožděna a dosud nebyly zahájeny zásypy základů mostní konstrukce, navrhovatel nekomunikuje a je ohrožen i prodloužený termín dokončení díla. Navrhovatel je vyzván, aby urychleně předložil protokol o zásypovém matriálu k odsouhlasení.
11. 10. 2024 (pátek) – zadavatel obdržel od navrhovatele protokol o stanovení zrnitosti zemin, který byl vydaný ke dni 5. 10. 2024, z něhož vyplývá, že zemina je podmínečně vhodná do násypů. Podle zadavatele nebylo v protokolu uvedeno, že by se v ní vyskytovalo velké množství kamenů (vzorky byly odebrány dne 28. 9. 2024 a protokol vystaven dne 5. 10. 2024)
22. 10. 2024 byla zadavateli doručena e-mailem žádost o prodloužení termínu plnění do 22. 11. 2024 + 1 měsíc na předání dokladů (do 22. 12. 2024)
24. 10. 2024 – zápis z 9. kontrolního dne, ve kterém zadavatel uvedl, že stavba je opožděna již cca 6 týdnů a dosud nebyly zahájeny zásypy základů mostní konstrukce. Navrhovatel požádal o prodloužení termínu dokončení stavby. Zadavatel opakovaně vyzval navrhovatele k neprodlenému předložení uvažovaného postupu, tj. zvolení materiálu k zásypům, a zahájení provádění zásypů, jakož i dalších zemních prací na stavbě. Navrhovatel předložil protokol o zkoušce vytěženého materiálu, ze kterého vyplývá, že zemina je namrzavá a „podmínečně vhodná“.
29. 10. 2024 – místní šetření na mezideponii vytěžené zeminy ze stavby mostu za účasti geotechnika. Na místě bylo zjištěno, že zemina uvažovaná pro zpětný zásyp obsahuje cca 30 % velkých kamenů. Konečný způsob řešení zásypů nebyl mezi navrhovatelem a zadavatelem dořešen a odsouhlasen. Na místě bylo dohodnuto, že navrhovatel zašle zadavateli tři navrhované varianty možného řešení zásypů.
29. 10. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele e-mailem přípis, v němž byly uvedeny tři varianty řešení; u každé nabízené varianty navrhovatel uvedl její předpokládanou cenu a vliv na termín dokončení stavebních prací.
30. 10. 2024 zadavatel zaslal navrhovateli e-mail, jehož přílohu tvořil návrh dodatku č. 2 smlouvy o dílo, obsahující nabízenou variantu plnění č. 3 s tím, že termín plnění zůstává do 22. 11. 2024 + 1 měsíc na předání dokladů.
31. 10. 2024 – navrhovatel učinil zápis do stavebního deníku o zastavení stavebních prací z důvodu nenalezení shody v zemních pracích, resp. zásypech mostu.
31. 10. 2024 zadavatel obdržel dopis navrhovatele, ve kterém bylo mj. uvedena žádost o schůzku a oznámení navrhovatele o zastavení stavby ke dni 31. 10. 2024.
7. 11. 2024 – zadavatel datovou zprávou reagoval na výše uvedený dopis navrhovatele a vyzval jej k pokračování ve stavebních pracích; zejména prací spojených s přípravou řešení provádění zásypů.
29. 11. 2024 byla zadavateli doručena žádost navrhovatele o prodloužení konečného termínu stavby do 15. 1. 2025.
16. 12. 2024 na místě stavby proběhla schůzka ke kontrole dokončených prací a od tohoto dne začala běžet lhůta v délce 1 měsíce na předání dokladů požadovaných objednatelem, tj. předání dokladové části do 15. 1. 2025.
13. 1. 2025 navrhovatel požádal o předání díla. Ve stejný den navrhovatel zadavateli osobně předložil složku s doklady o kvalitě použitých materiálů a protokoly z kontrolních zkoušek betonů s vyhovujícími výsledky. Po kontrole dokladů zadavatel požádal (prostřednictvím zápisu do elektronického stavebního deníku z téhož dne) o doplnění chybějících dokladů.
22. 1. 2025 navrhovatel doplnil chybějící doklady. Podle zadavatele nadále chyběly geometrické plány pro zřízení věcného břemene a pro majetkoprávní vypořádání potvrzené katastrálním úřadem.
7. 2. 2025 zadavatel zaslal navrhovateli ke schválení a k podpisu předávací protokol.
7. 3. 2025 zadavatel obdržel od navrhovatele upravený předávací protokol, s jehož obsahem nemohl bez dalšího vyslovit souhlas.
18. 3. 2025 zadavatel zaslal navrhovateli upravený návrh předávacího protokolu, na který do dne 30. 5. 2025 nebylo ze strany navrhovatele reagováno.
24. 4. 2025 zadavatel zaslal navrhovateli výzvu k předání díla, a to nejpozději do 16. 5. 2025.
30. 5. 2025 zadavatel odstoupil od smlouvy o dílo Hostíčkov pro trojí pochybení navrhovatele.

134. Podle zadavatele dokládá shora uvedený časový průběh plnění VZ Most Hostíčkov, že se navrhovatel při realizaci díla dostával do prodlení. Zadavatel připouští, že jej navrhovatel dne 26. 9. 2024 upozornil na nevhodnost materiálu ke zpětným zásypům, avšak protokol o zrnitosti zemin obdržel až dne 11. 10. 2024, přičemž v něm nebylo uvedeno, že by zemina obsahovala velké množství kamenů; naopak, v protokolu bylo uvedeno, že se jedná o vhodnou zeminu. Podle zadavatele navrhovatel odmítl podepsat zadavatelem navrhovaný dodatek č. 2, přestože se jednalo o variantu, kterou sám původně navrhnul. Následně navrhovatel zastavil stavbu. Zadavatel se brání tvrzení navrhovatele, že už při vizuální kontrole mezideponie bylo technicky zdatnému člověku zřejmé, že zemina obsahuje velké kameny a není vhodná pro zásyp. Zadavatel upozorňuje na skutečnost, že navrhovatel nechal vypracovat protokol o stanovení zrnitosti stavby s výsledkem, že zemina je (podmínečně) vhodná a dne 29. 10. 2024, poté, co bylo provedeno místní šetření, navrhl pro účely plnění variantu c), tj. použití zeminy pro zásyp. Zadavatel v tomto směru odkazuje na ust. § 2594 odst. 1 občanského zákoníku, ze kterého podle něj navrhovateli vyplynula povinnost upozornit zadavatele na nevhodnost zeminy, což navrhovatel neučinil.

135. Zadavatel odmítá, že by navrhovateli neposkytl potřebnou součinnost. Vzhledem k tomu, že navrhovatel odmítl uzavřít dodatek č. 2 s prodloužením termínu dokončení díla do 22. 11. 2024 + 1 měsíc na předání dokladů (tj. do 22. 12. 2024), je zjevné, že k prodloužení termínu dokončení díla nedošlo. Zadavatel dále uvádí, že stavební část díla byla dokončena dne 16. 12. 2024.

136. Současně zadavatel, s odkazem na ust. § 2604 občanského zákoníku, uvádí, že navrhovatel měl splnit dílo jeho provedením, tj. dokončením a předáním, k čemuž však (podle zadavatele) navrhovatel neposkytl součinnost. Zadavatel byl tedy nucen odstoupit od smlouvy o dílo Hostíčkov. Podle zadavatele je v tomto směru irelevantní skutečnost, že dílo bylo možné fakticky užívat. Toto pochybení navrhovatele je důvodem pro aplikaci ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona[8]. Zadavatel dále uvedl, že do 30. 5. 2025 od navrhovatele neobdržel čistopis geometrického plánu v souvislosti se zřízením věcných břemen a majetkoprávním vypořádáním potvrzeným příslušným katastrálním úřadem ve smyslu bodu 2.3. smlouvy o dílo Hostíčkov.

137. K námitce navrhovatele, že zadavateli opakovaně nabízel narovnání spočívající v tom, že akceptuje prodlení s plněním od 1. 12. 2024 do 15. 1. 2025, tj. v rozsahu 46 kalendářních dnů a uhradí smluvní pokutu cca 350 000,- Kč až 370 000,- Kč, zadavatel uvedl, že je povinen vymáhat smluvní pokutu v celém rozsahu, neboť má postupovat s péčí řádného hospodáře. Nadto by tak vzniklo riziko, že by umožnil podstatnou změnu závazku v rozporu s ust. § 222 zákona. Vzhledem k uvedenému zadavatel tedy nemohl dotčený návrh navrhovatele přijmout.

138. Zadavatel rovněž uvedl, že zásadními důvody, proč se navrhovatel dostal do prodlení s prováděním díla, jsou skutečnosti, že navrhovatel odmítl podepsat dodatek č. 2, neposkytl součinnost při předání díla a nedodal zadavateli všechny dokumenty. Zadavatel současně odmítá, že by v průběhu realizace předmětu plnění sám nepostupoval kooperativně a neposkytoval navrhovateli nezbytnou součinnost, aby bylo možné dílo řádně dokončit a předat. Zadavatel se naopak opakovaně pokoušel dílo převzít. Zadavatel sumarizuje, že v souvislosti s plněním VZ Most Hostíčkov shledal trojí pochybení navrhovatele – prodlení v délce 181 dní, provádění díla v rozporu s pokyny zadavatele a naprostá nečinnost týkající se dokončení díla.

Shrnutí rozhodnutí o námitkách

139. Zadavatel má za to, že v rozhodnutí o námitkách podrobně specifikoval osm pochybení navrhovatele, ke kterým došlo při plnění předchozích veřejných zakázek (dvě pochybení při plnění VZ Dobříš, tři pochybení při plnění VZ Číhaň – Kolinec I a tři pochybení při plnění VZ Most Hostíčkov). U každého z těchto pochybení zvlášť zadavatel posoudil jeho závažnost, dlouhodobost a vše podrobně odůvodnil. Podle zadavatele intenzita předmětných pochybení odpovídá zákonným požadavkům. Důkazní břemeno tedy unesl. Každé z uvedených pochybení je relevantní z pohledu ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona. U každého pochybení zadavatel současně posoudil i splnění zákonem stanovené časové podmínky, přičemž má za to, že k pochybením došlo v rozhodném období od 9. 9. 2022 do 9. 9. 2025.

140. Nadto zadavatel akcentuje, že s ohledem na rozhodovací praxi Úřadu (viz rozhodnutí Úřadu Dobříš) není nezbytné, aby zadavatelem tvrzené pochybení bylo potvrzeno ze strany soudů České republiky.

141. K námitce navrhovatele, proč zadavatel údajná pochybení navrhovatele neuplatnil již v minulosti, z čehož navrhovatel (podle zadavatele) dovozuje účelový postup zadavatele, zadavatel uvádí, že s odkazem na ust. § 48 odst. 8 zákona zadavatel nemá povinnost, nýbrž právo vyloučit navrhovatele ze zadávacího řízení, čehož zadavatel využil. Zadavatel odmítá, že by navrhovatele jakkoli diskriminoval, jednal netransparentně či nepřípustně zasahoval do postavení navrhovatele na relevantním trhu bez existence zákonného předpokladu. Rozhodnutí o vyloučení navrhovatele je podle zadavatele řádně odůvodněné a tedy přezkoumatelné, neboť je z něj zcela zřejmé, jakými úvahami byl zadavatel veden. Zadavatel nadto odmítá, že by prostřednictvím rozhodnutí o vyloučení navrhovatele docházelo k nepřípustnému nátlaku na navrhovatele ve spojitosti s probíhajícím soudním sporem, který zadavatel s navrhovatelem vede. Podle zadavatele se jedná o odlišné věci. Zadavatel nevěděl, že se navrhovatel do zadávacího řízení přihlásí a nemohl to ani nijak zvrátit. Vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení není projevem libovůle zadavatele. Ostatně, předmětem soudního sporu není nyní šetřená veřejná zakázka, ale VZ Číhaň – Kolinec I.

142. Zadavatel rovněž uvedl, že u všech osmi namítaných pochybení navrhovatele se zabýval i jejich kvalifikovaným následkem, který u všech i následně dovodil. Podle zadavatele u VZ Dobříš kvalifikovaný následek dovodily i dva soudy a v souvislosti s pochybením u VZ Číhaň – Kolinec I dovodil kvalifikovaný následek i soudní znalec. Zadavatel má současně za to, že při aplikaci ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona je jediným opatřením, které přichází v úvahu, vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel tedy odmítá, že by porušil zásadu proporcionality, jak tvrdí navrhovatel.

143. Závěrem rozhodnutí o námitkách zadavatel připustil, že dne 10. 2. 2026 proběhlo první jednání o mimosoudním řešení věci v souvislosti s VZ Číhaň – Kolinec I a VZ Most Hostíčkov, to však podle zadavatele neznamená, že by došlo k mimosoudnímu narovnání. Zadavatel uzavírá, že neporušil zásadu rovného zacházení, zákazu diskriminace, předvídatelnosti a konzistentnosti postupu. Zadavatel má za to, že byly naplněny veškeré zákonem předvídané předpoklady pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, a proto námitky navrhovatele odmítl.

Úřadem zjištěné skutečnosti k VZ Číhaň – Kolinec I

144. Zadavatel zahájil VZ Číhaň – Kolinec I dne 11. 6. 2020. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky byla stanovena na 165 508 000,- Kč. Jedná se o nadlimitní veřejnou zakázku zadávanou v otevřeném řízení. Na základě posouzení a hodnocení přijatých nabídek zadavatel rozhodl, že vybraným dodavatelem je navrhovatel.

145. Dne 16. 12. 2020 zadavatel s navrhovatelem uzavřeli smlouvu o dílo Číhaň – Kolinec I.

146. Podle článku II. „PŘEDMĚT DÍLA“, bod 2.1. smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I se navrhovatel zavázal provést pro zadavatele dílo spočívající v provedení stavebních prací, dodávek a služeb, tj. zejm. a) zhotovení stavby „Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec“ dle podkladů pro provedení díla a b) zpracování projektové dokumentace. V následujícím bodu 2.2. téhož článku bylo stanoveno, že dílo bude provedeno v souladu s projektovou dokumentací zpracovanou společností VIN Consult s.r.o., IČO 49614967, se sídlem Antala Staška 1859/34, 140 00 Praha 4 (dále jen „společnost VIN Consult s.r.o.“), která byla navrhovateli poskytnuta v rámci zadávacích podmínek na výběr zhotovitele díla. Současně bylo stanoveno, že dílo bude provedeno v souladu se soupisem stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (položkový rozpočet stavby), který je součástí smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I. Dílo mělo být rovněž provedeno v souladu s pravomocným stavebním povolením č. j. 3256/18/DOP/Pa ze dne 19. 9. 2019 vydaným Městským úřadem Sušice.

147. V bodu 2.3. téhož článku bylo dále stanoveno, že předmětem díla je rovněž zpracování a předání dokumentace objednateli (tj. zadavateli):

a) »Geodetické zaměření skutečného stavu, provedené v souřadném systému S-JTSK, výškovém systému Bpv. 3. třídě přesnosti a ověřené oprávněným zeměměřičským inženýrem. Kresba (tzn. výkres) bude vyhotovena v digitální formě a se seznamy souřadnic a výšek v ASCII tvaru a předána na CD nosiči a to v počtu 2 CD ve formátu DGN. Zaměření skutečného stavu bude provedeno formou soutisku s katastrální mapou. Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby bude zpracována dle pravidel provozní dokumentace technické mapy, která jsou zveřejněna na internetových stránkách http://dtm.plzensky-kraj.cz/modul zakazka/verejne-dokumenty. Zhotovitel je povinen prokázat objednateli splnění podmínek dle věty první předáním „Protokolu o akceptaci Zakázky Digitální technické mapy Plzeňského kraje“, potvrzeným Správcem DTM Plzeňského kraje.

b) Vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby dle příl. 7 vyhl. č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, se zakreslením veškerých změn dle skutečného stavu ve 3 vyhotoveních.

c) Vyhotovení geometrického plánu pro majetkoprávní vypořádání potvrzeného příslušným katastrálním úřadem v 10 vyhotoveních; geometrický plán bude v souladu s příslušnou technickou mapou daného území, je-li technická mapa vyhotovena.

d) Vyhotovení geometrických plánů pro vymezení rozsahu věcných břemen.«

148. V článku III. „CENA DÍLA“ smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I byla celková cena za dílo sjednána ve výši 115 867 566,49 Kč (bez DPH).

149. V článku IV. „TERMÍNY PLNĚNÍ“ smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I, bod 4.2. bylo stanoveno, že konečný termín pro provedení díla, tj. předání a převzetí dokončeného kompletního díla včetně všech dokladů, je nejpozději do dvaceti měsíců od předání staveniště.

150. Ze zápisu o předání a převzetí staveniště č. 02/21/KT, který zadavatel a navrhovatel podepsali dne 1. 3. 2021 (dále jen „zápis o předání staveniště Číhaň – Kolinec I“), vyplývá, že stavba měla být zahájena dne 1. 3. 2021 a termín dokončení proto připadl na den 1. 11. 2022 (20 měsíců od předání staveniště).

151. Dne 8. 9. 2021 zadavatel vydal pokyn k zastavení stavby, ve kterém navrhovateli vytýká mj. „nadzábory“ zemědělské půdy, neplnění povinností a provádění prací, které nebyly schváleny technickým dozorem stavebníka (resp. zadavatelem), a skutečnost, že na probíhající stavbě není přístupný stavební deník. Zadavatel současně upozornil navrhovatele, že některé z uvedených důvodů jsou relevantní pro případné odstoupení od smlouvy.

152. Výzvou ze dne 9. 9. 2021 zadavatel žádal navrhovatele, aby odstranil vady vzniklé vadným prováděním díla a dílo prováděl řádným způsobem. Zadavatel zejména poukazoval na skutečnost, že dne 8. 9. 2021 navrhovatel, navzdory nesouhlasu technického dozoru stavebníka, zahájil vápnění zemní pláně v úseku, kde tato technologie neměla být použita, což bylo v rozporu s projektovou dokumentací. Zadavatel navrhovateli dále vytýkal, že navrhovatel předal vytyčovací protokol obvodu staveniště technickému dozoru stavebníka až po několika urgencích; byly zjištěny „nadzábory“ zemědělské půdy. Zadavatel rovněž namítal, že navrhovatel provádí práce, kterou nejsou schváleny technickým dozorem stavebníka a na stavbě dlouhodobě není přístupný stavební deník. Zadavatel závěrem navrhovatele vyzval, aby odstranil vady a dílo prováděl řádným způsobem.

153. Dne 15. 2. 2022 proběhlo jednání mezi zástupci navrhovatele a zadavatele, o němž byl učiněn dne 18. 2. 2022 zápis, ze kterého vyplývá, že navrhovatel předal zadavateli návrh harmonogramu prací s komentářem k výhledu postupu prací, přičemž zadavatele ubezpečil, že dodrží smluvní termín. Zadavatel se však ohradil, že harmonogram obsahuje i stavební práce, které jsou v rozporu s platnou stavební dokumentací a smlouvou o dílo Číhaň – Kolinec I. Jednalo se především o změnu rozsahu a způsobu úpravy zemní pláně. Zadavatel navrhovatele poučil, že případné odchylky od projektové dokumentace podléhají řádnému formálnímu schválení investora (resp. zadavatele). Zadavatel navrhovatele rovněž poučil, že stavba je financovaná z prostředků EU – program IROP, což souvisí i s delší lhůtou na případné schválení změn, které musí zadavatel oznámit zástupcům „dotační autority“. Závěrem zadavatel navrhovatele požádal o nastavení lepší a včasné komunikace mezi odpovědnými zástupci navrhovatele a zástupci zadavatele.

154. Navrhovatel prostřednictvím žádosti ze dne 13. 10. 2022 žádal zadavatele o prodloužení termínu provedení díla, a to nejpozději do 20. 12. 2022, resp. uzavření dodatku ke smlouvě o dílo Číhaň – Kolinec I, kde bude uvedeno, že konečný termín pro provedení díla, tj. předání a převzetí dokončeného díla je nejpozději do 20. 12. 2022 a že termín pro odstranění vad a nedodělků bránící užívání je nejpozději do 30. 4. 2023. Podle navrhovatele se v průběhu provádění díla objevily překážky (nikoliv na straně navrhovatele), které částečně či zcela znemožnily plnění díla. Navrhovatel konkrétně poukázal na probíhající provádění přeložek společností CETIN, která provádí výkopové práce, jež navrhovateli brání v pokračování s realizací díla. Dokud svoji práci společnost CETIN neukončí, nemůže ani navrhovatel pokračovat v realizaci díla. Podle navrhovatele nebylo v době podpisu smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I zřejmé, že společnost CETIN takovým způsobem naruší harmonogram provádění díla. Navrhovatel dále uvedl, že teprve dne 30. 9. 2022 obdržel novou specifikaci realizace objízdných tras, k čemuž je třeba vyřídit novou uzavírku a teprve poté začít s vlastními opravami. Dotčenou změnu specifikace opravy objízdných tras navrhovatel v době podpisu smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I nemohl předjímat. Navrhovatel rovněž uvedl, že byl upozorněn dodavateli stromů, že s ohledem na posun vegetačního období není vhodné stromy vysazovat dříve než v polovině měsíce listopadu. Tuto informaci navrhovatel rovněž při podpisu smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I neměl. K nezaviněnému prodlení navrhovatele dále přispělo zvětšení a změna technologie sanací, stejně tak zvětšení objemu zásypů.

155. Dne 1. 11. 2022 proběhla kontrolní prohlídka stavby, ze které byl učiněn zápis obsahující soupis následujících vad a nedodělků. Zadavatel navrhovateli např. vytýkal, že u propustků hospodářských sjezdů chybí povrchové úpravy a dosyp prostoru mezi čelem propustku a asfaltovým povrchem. U propustků pod komunikacemi – P3, P9, P11, P12, P18, P19, P21, P28 – chybí provedení čel, dláždění náběhů, dosypy a terénní úpravy. Dále je třeba dokončit úpravy příkopů – žlabovnice, svahování a modelace příkopů, ornice a hydroosev. Rovněž chybí sadové úpravy (mimo výsadby části stromů), předat kompletní dokladovou část ke stavbě, provést opravy komunikací objízdných tras, aj. Zadavatel konstatoval, že ke dni prohlídky stavby nebylo dílo realizováno v takovém rozsahu, aby bylo možné zahájit přejímací řízení. Zadavatel navrhovatele již několikrát upozornil na nedodržování harmonogramu prací. Navrhovatel uvedl, že dokončí práce do 20. 12. 2022, vyjma částí díla, které nelze dokončit „před přepojením přeložek sdělovacího vedení“ společností CETIN.

156. Dne 6. 4. 2023 zadavatel zaslal (prostřednictvím právního zástupce) navrhovateli výzvu k dokončení a předání díla z téhož dne, ve které mj. uvedl, že očekává dokončení a předání díla. Zadavatel vyzval navrhovatele, aby dílo urychleně dokončil a zadavateli předal. Pokud se tak nestane do 30. 4. 2023, zadavatel je připraven odstoupit od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I z důvodu jejího podstatného porušení podle ust. § 2001 a násl. občanského zákoníku.

157. Dne 1. 6. 2023 zadavatel učinil zápis z pokračování přejímacího řízení stavby. V zápisu je uvedeno, že zadavatel zaslal navrhovateli dne 24. 5. 2023 výzvu k dokončení převzetí díla s uvedeným termínem schůzky ke dni 1. 6. 2023. Zadavatel nejprve uvedl vady, které navrhovatel odstranil, avšak stále podle zadavatele chybí dokončit úpravu svahů, hydroosev svahů v rozsahu celé stavby, vyklizení a rekultivace pozemku p. č. 26/26 v k. ú. Vlčkovice – ZS u Vlčkovic, uvedení pozemků určených k mezideponii přebytečné zeminy do původního stavu. Zadavatel dále uvedl, že mu nebyl předložen originál stavebního deníku; dokumentaci skutečného provedení stavby zadavatel vrátil navrhovateli, neboť neodpovídal skutečnosti.

158. Dne 9. 6. 2023 zadavatel zaslal navrhovateli další výzvu k dokončení a předání díla ze dne 8. 6. 2023, ve které zadavatel vyzval navrhovatele k urychlenému zjednání nápravy, tj. odstranění vad a nedodělků popsaných (ve shora popsaném) zápise z pokračování přejímacího řízení stavby ze dne 1. 6. 2023, a zejména sdělení termínu, ve kterém navrhovatel dokončí a předá dílo. Zadavatel uvedl, že zvažuje odstoupení od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I.

159. Zadavatel dne 11. 9. 2023 odstoupil od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I ke dni 21. 9. 2023 (s účinky ex nunc) a to na základě uvedených skutečností:

a) „prodlení Vaší společnosti s provedením díla k dnešnímu dni o 314 dní, přestože byla doba pro dokončení Díla ze strany SÚSPK opakovaně a o přiměřenou dobu prodlužována a které je podstatným porušením Smlouvy, přičemž SÚSPK je podle ust. § 1977 a § 2002 občanského zákoníku, na základě čl. 15.1. a čl. 15.2. Smlouvy a ust. § 2001 občanského zákoníku oprávněna z tohoto důvodu od Smlouvy odstoupit;

b) Podstatné porušení smlouvy provedením části díla v rozporu s PD, které je podstatným porušením Smlouvy podle ust. § 2002 občanského zákoníku, přičemž SÚSPK je na základě čl. 15.1. a čl. 15.2. Smlouvy a ust. § 2001 občanského zákoníku oprávněna z tohoto důvodu od Smlouvy odstoupit;

c) Přerušení provádění Díla, které je důvodem pro odstoupení od Smlouvy ve smyslu čl. 15.3. písm. a) Smlouvy.“

160. Zadavatel v odstoupení od smlouvy dále vyzval navrhovatele k uhrazení smluvní pokuty ve výši 36 382 415,88 Kč a současně vyzval navrhovatele, aby mu dne 22. 9. 2023 předal staveniště, kdy současně dojde k ohledání díla zadavatelem a zaznamenání jeho skutečného stavu. Zadavatel navrhovateli rovněž sdělil, že bude požadovat „přiměřenou slevu“ ze sjednané ceny díla.

161. Zadavatel svolal na den 22. 9. 2023 jednání na stavbě za účelem převzetí staveniště ze strany objednatele (zadavatele). K zachycení stavu staveniště k uvedenému datu byl přizván i soudní znalec Ing. Václav Juppa. O převzetí staveniště byl vyhotoven zápis podepsaný téhož dne, který byl dne 25. 9. 2023 zaslán navrhovateli. V zápise je uveden následující výčet vad a nedodělků:

1. „prakticky v celém rozsahu stavby není realizován hydroosev svahů;

2. prakticky v celém rozsahu stavby není provedena rekultivace v souladu s PD;

3. nebyl vyklizen a uveden do původního stavu pozemek p.č. 26/26 k.ú. Vlčkovice – ZS u Vlčkovic; není zrušen provizorní sjezd, nevyklizené zbytky ze zařízení staveniště;

4. pozemek p. č. 26/11 k.ú. Vlčkovice zasažen stavbou nad rámec záboru stavby dle PD – neuveden do původního stavu;

5. nebyla vyklizena mezideponie přebytečné zeminy – pozemek p. č. 925 a 919/2 v k.ú. Čiháň a část pozemku p.č. 199/11 v k.ú. Vlčkovice (u pozemku p.č. 199/11 není zrušen provizorní sjezd, staničení 2698 m zanechaný stavební materiál – betonové trouby, apod.);

6. vizuálním ohledáním bylo shledáno, že u větší části díla stavby vykazují svahy jiné sklony a příkopy jiné hloubky, než byly určeny projektovou dokumentací (PD);

7. některé svahy vykazují evidentní hloubkové poškození erozí;

8. propustky pod hospodářskými sjezdy po celé délce stavby nejsou v souladu s TP a PD;

9. propustky pod silnicí II/187 v celé délce stavby nejsou v souladu s TP a PD;

10. hospodářské sjezdy nejsou v souladu s PD;

11. spadiště v propustku P21, km 2,475 je v rozporu s PD;

12. nezpevněné krajnice vykazují na četných místech prorůstání vegetací a jsou částečně rozrušeny;

13. šířka nezpevněné krajnice není v souladu s PD;

14. staničení km 3,270 – km 3,317 – není proveden příkop za mostem – není v souladu s PD;

15. staničení km 3,270 – 3,220 – terénní úpravy mezi korytem potoka a komunikací nejsou v souladu s PD, a aby se nenarušilo znehodnocení již provedeného díla, bylo v rámci stavby určeno řešení s provedením funkčního příkopu; provedený příkop neplní svoji funkci;

16. staničení km 3,180 – úprava zaústění příkopu do vodoteče v okolí mostu je v rozporu s PD, zasahuje i na cizí pozemek;

17. staničení km 1,576 – vystupující zbytek lomového kamene z nezpevněné krajnice;

18. sjezd Brod 2 – nevyhovující svahování u sjezdu v rozporu s PD;

19. sjezd Brod 1 – propustek není dle PD -> vzniklou situací došlo ke zhoršení bezpečnosti (návrh znalce – např. osazení svodidel);

20. po celé délce stavby je částečně odumřelá vysazená silniční zeleň (stromy a keře).

162. Zadavatel následně připojil výčet dokumentů, které nebyly navrhovatelem předány – „dokumentace skutečného provedení stavby; originál stavebního deníku; fotodokumentace průběhu výstavby; doklady o ověření požadovaných vlastností výrobků, atesty apod., doklady dle zákona č. 22/1997 Sb., a nařízení vlády č. 163/2002 Sb. (ve třech vyhotoveních), doklad o likvidaci a třídění odpadu a výkopku (ve třech vyhotoveních); geometrický plán stavby pro majetkoprávní vypořádání, případně jeho návrh (…); geometrické plány, případně jejich návrhy pro vymezení rozsahu věcných břemen“.

163. V říjnu 2023 si zadavatel nechal zpracovat od společnosti VIN Consult s.r.o. „Srovnávací technickou analýzu stavby“ (dále jen „srovnávací analýza“). Z bodu 5 „ZÁVĚR A VYHODNOCENÍ“ srovnávací analýzy vyplývá, že srovnávací analýza vycházela primárně ze srovnání realizovaného stavu s platnou projektovou dokumentací a na to navazujícími platnými technickými a legislativními předpisy, podle kterých je projektová dokumentace zpracována. Na základě srovnávací analýzy bylo možné konstatovat, že se navrhovatel při realizaci předmětu plnění primárně dopustil vad a nedostatků v dispozičním řešení (půdorysném i výškovém); které mají zásadní dopad do řešení zemního tělesa komunikace, jeho technického stavu a odvodnění celé stavby. Z hlediska bezpečnosti provozu lze konstatovat, že část dotčených nedostatků tvoří „(…) zásadní vady z hlediska užívání, protože neumožňují bezpečný a plynulý provoz po realizované komunikaci bez rizika nehod s hmotnými či osobními následky“. V rámci srovnávací analýzy byly identifikovány následující „poruchy“:

„V rámci srovnávací analýzy bylo provedeno porovnání zaměření poskytnuté zhotovitelem stavby [2.2.2] se zaměřením poskytnutým objednatelem srovnávací analýzy [2.2.1]. Lze konstatovat, že rozdíly mezi jednotlivými zaměřeními jsou pouze nepodstatné a odpovídají běžným odchylkám, které v rámci zaměření skutečného stavu mohou vzniknout.
Realizovaná šířka vozovky neodpovídá platné projektové dokumentaci [2.2.3]. Šířkový rozdíl je v rozmezí (-0,29) – (+0,84 m). V kontextu normových požadavků lze konstatovat, že v úsecích, kde není dodržena šířka vozovky min. 8,50 m (+ příslušné rozšíření ve směrovém oblouku) neodpovídá šířka komunikace návrhové kategorii S 9,5 / 70.
Realizovaná šířka levé nezpevněné krajnice neodpovídá platné projektové dokumentaci [2.2.3]. Šířkový rozdíl je v rozmezí (-0,47) – (+1,54 m). V kontextu normových požadavků lze konstatovat, že v místech, kde není dodržena dostatečná šířka nezpevněné krajnice dle platných technických předpisů nemá umístěné bezpečnostní zařízení (svodidlo) zajištěnou dostatečnou úroveň zadržení.
Realizovaná šířka pravé nezpevněné krajnice neodpovídá platné projektové dokumentaci [2.2.3]. Šířkový rozdíl je v rozmezí (-0,26) – (+1,40 m). V kontextu normových požadavků lze konstatovat, že v místech, kde není dodržena dostatečná šířka nezpevněné krajnice dle platných technických předpisů nemá umístěné bezpečnostní zařízení (svodidlo) zajištěnou dostatečnou úroveň zadržení.
Ve staničení 2+180,00 – 2+310,00 dochází k půdorysné odchylce komunikace od navrhovaného řešení, půdorysná odchylka dosahuje (kolmo na osu komunikace) až hodnoty 1,20 m.
Šířky sjezdů ze silnice II/187 jsou realizovány v rozmezí 2,80 – 6,80, navrženy jsou v rozmezí 2,48 – 5,50 m. Šířková odchylka sjezdů byla zjištěna v rozmezí (-0,59) – (+1,62 m). V naprosté většině případů nejsou sjezdy navrženy v souladu s platnou projektovou dokumentací [2.2.3] a jejich šířka je realizována větší, než je šířka sjezdů v PD, což má negativní dopad zejména do chybného řešení přilehlých příkopů a propustků.
Trubní propustky pod jednotlivými sjezdy jsou navrženy jako propustky se šikmými čely ve sklonu 1:1,5 (Obr. 3). Realizovány byly propustky se šikmým čelem ve sklonu až 1:1 a přilehlými podélnými křídly ve sklonu až 2:1. Navržené řešení tedy není v souladu s platnou PD [2.2.3] a rovněž není rovněž v souladu s ČSN 73 6101 [2.4.9], dle normy musí být pevné překážky ochráněny záchytným bezpečnostním zařízením (tj. svodidlem).
Trubní propustek P2 přes stykovou větev (staničení 0+343,887) je dle projektu navržen se šikmými čely. Propustek je realizován s opěrnými stěnami v místě vtoku a výtoku na obou stranách komunikace. Navržené řešení tedy není v souladu s platnou PD [2.2.3] a rovněž není rovněž v souladu s ČSN 73 6101 [2.4.9], dle této normy musí být pevné překážky ochráněny záchytným bezpečnostním zařízením (tj. svodidlem).
Dle zaměřených podkladů je rovněž zřejmé, že řešení propustků P3, P9, P11, P18, P19 / P20, P21 a P28 není v souladu s projektovou dokumentací, rozdíly se nacházejí zejména v místě vtoku a výtoku v rámci řešení zemních kuželů a přilehlých svahů.
Z hlediska výškového návrhu byla provedena analýza navržené nivelety v kontextu zaměřeného stavu. Na základě této analýzy je zřejmé, že realizovaná stavba je umístěna vůči navržené niveletě o cca 10–20 cm výše (výškové rozdíly byly zjištěny v rozmezí 6–21 cm), dodrženy jsou výšky pouze v místě napojení na stávající úseky komunikace, resp. v místě objektu SO 201. Lze tedy konstatovat, že povolené odchylky od projektových výšek nejsou zásadním způsobem dodrženy prakticky v celé délce trasy.
V rámci analýzy příčných řezů byly zjištěny realizované sklony svahů zářezů až 1:1,17 (staničení 1+000,00) a sklony svahů násypů až 1:1,50 (staničení 1+400,00). Nejsou tedy zásadním způsobem dodrženy požadavky platné PD [2.2.3] a ČSN 73 6133 [2.4.12].
Výškové řešení příkopů neodpovídá z hlediska sklonů, resp. výšek, platné projektové dokumentaci [2.2.3].
Sklonové a dispoziční řešení příkopů neodpovídá platné projektové dokumentaci [2.2.3], lokálně není zajištěn s ohledem na nízké podélné sklony dna příkopů odtok vody.
V místech, kde není realizován příkop dle platné projektové dokumentace [2.2.3] a VL 2.2 [2.4.17], resp. je realizován mělčí (např. staničení 0+400,00 / 1+900,00 / 2+600,00), není umožněno vyvedení vody z ochranné vrstvy do příkopu, čímž je narušen systém odvodnění.
V místě spadiště v km 2+236,00 není provedena ochrana spadiště svodidlem v souladu s platnou PD [2.2.3].“

164. Ve srovnávací analýze nejsou uvedeny vady či rozdíly, které byly identifikovány v rámci vizuální pasportizace stavby, která byla rovněž vyhovena v říjnu 2023 společností VIN Consult s.r.o. (dále jen „vizuální pasportizace stavby“). Hlavním podkladovým zdrojem pro zpracování vizuální pasportizace problémových míst stavby byla podrobná prohlídka stavby provedená dne 17. 8. 2023, včetně pořízení příslušné fotodokumentace a videodokumentace. Vizuální pasportizace stavby byla provedena v rámci identifikace jednotlivých rozdílů od projektové dokumentace, v kontextu srovnání s platnými předpisy a normami. Ze závěru (bod 7 vizuální pasportizace stavby) vyplývá, že se primárně jedná o vady a nedostatky, které mají „(…) zásadní dopad do technického stavu zemního tělesa komunikace a odvodnění celé stavby.“ V rámci vizuální pasportizace stavby však nebyla prováděna analýza konstrukce vozovky; vycházelo se pouze z vizuálního pasportu, podle kterého kryt vozovky nevykazoval zásadní vady či nedostatky. Část uvedených vad či nedodělků však tvoří zásadní vady z hlediska užívání, protože neumožňují bezpečný a plynulý provoz po realizované komunikaci bez rizika nehod s hmotnými, či osobními následky. Blíže byly identifikovány následující vady:

„šířky nezpevněné krajnice v místech umístění směrových sloupků i bezpečnostního svodidla neodpovídá platné projektové dokumentaci;
sklony svahů zemního tělesa neodpovídají požadovaným sklonům stanovených v platné projektové dokumentaci a ČSN 73 6133 [2.4.12];
prakticky v celém rozsahu stavby není provedeno ohumusování svahů a následný hydroosev;
výše uvedené vady (tj. nevyhovující sklony svahů a neprovedená ochrana svahů zemního tělesa) vede k poruchám a erozi svahů, které nejsou po dlouhou dobu chráněny ohumusováním a hydroosevem;
propustky pod navrhovanými sjezdy a stykovými větvemi nemají požadovaný sklon čel 1:1,5, boční zpevnění je provedeno pomocí podélných křídel ve sklonu až 2:1;
propustky pod silnicí II/187 vykazují nedostatky zejména v napojení na silniční svahy, zpevnění bočních kuželů a napojení vodotečí
dva provizorní propustky pro potřeby stavby nejsou odstraněny;
prostor mezi přeložkou vodoteče a silnicí neodpovídá PD, dodatečně doplněný příkop neplní funkci;
lokální vady v systému osazení žlabovek.“

Znalecký posudek

165. Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, zadavatel si rovněž nechal vypracovat znalecký posudek, jehož cílem bylo ověřit, zda je realizovaná stavba provedena v souladu s projektovou dokumentací pro provádění stavby zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. pro účely realizace VZ Číhaň – Kolinec I. Jednalo se pouze o prověření dílčích částí stavby – příkopy, krajnice, propustky, svahy a ohumusování, nikoliv o posouzení celé stavby (bod 6. „ZÁVĚR“). Níže jsou uvedeny zadané otázky a odpovídající odpovědi, které jsou výstupem znaleckého posudku:

„Otázka č. 1: Jsou příkopy provedeny v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020?

Odpověď na otázku č. 1: S ohledem na výše uvedené se dá konstatovat, že příkopy ve velké míře nejsou provedeny v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020.

Otázka č. 2: Jsou krajnice provedeny v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020?

Odpověď na otázku č. 2: S ohledem na výše uvedené se dá konstatovat, že krajnice prakticky nejsou v celé délce stavby provedeny v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020. tj. Krajnice jsou provedeny v souladu s projektovou dokumentací jen lokálně, resp. ve velmi krátkém rozsahu.

Otázka č. 3: Jsou propustky provedeny v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020?

Odpověď na otázku č. 3: S ohledem na výše uvedené se dá konstatovat, že propustky nejsou provedeny v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020.

Otázka č. 4: Je svahování, zejména sklony svahů, provedeno v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020?

Odpověď na otázku č. 4: S ohledem na výše uvedené se dá konstatovat, že svahování, zejména sklony svahů, není provedeno v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020.

Otázka č. 5: Je provedeno v celém rozsahu stavby ohumusování a následný hydroosev [v] souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020?

Odpověď na otázku č. 5: S ohledem na výše uvedené se dá konstatovat, že ohumusování a následný hydroosev není proveden v souladu s projektovou dokumentací DPS zpracovanou společností VIN Consult s.r.o. v 01/2020.“

166. Nad rámec uvedeného Úřad uvádí, že text znaleckého posudku je podpořen:

nákresy příkopů a krajnic, na nichž znalec prezentuje nesoulad v poloze příkopu, jakož i nesoulad v poloze i šířce krajnic, fotodokumentace mapující vzrostlou vegetaci v krajnici, chybějící zpevněné části krajnice za svodidlem,
zákresy propustků, na nichž znalec znázorňuje nesoulad na vtoku, výtoku i ve vedení propustku, nesoulad v délce čela (sklonu) i polohy propustku, nesoulad ve výškovém vedení propustku,
zákresy svahu, na kterých znalec znázorňuje nesoulad ve sklonu i poloze svahů, fotografie eroze svahů v důsledku nevyhovujícího sklonu a chybějícího ošetření svahu, trhání svahu a zanesení příkopu, vymílání svahu u krajnice, fotografie plochy svahu bez ohumusování a vegetace, fotografie mapující trhliny a sesuvy svahu.

Notifikace vad

167. Zadavatel v přípisu ze dne 29. 5. 2025 „Notifikace vad“ (dále jen „notifikace vad“) adresovaném navrhovateli, jehož přílohu tvořil znalecký posudek, učinil soupis namítaného vadného plnění navrhovatele:

a) Oblast týkající se příkopů – příkopy jsou provedené v jiných polohách, než je stanoveno v projektové dokumentaci; v některých částech stavby příkopy zcela chybí; některé vodoteče nebyly připojeny do příkopů; nezpevněná dna příkopů; vyvedení pláně je v některých místech níže, než je požadováno v projektové dokumentaci (30 cm nad dnem příkopů).

b) Oblast týkající se krajnic – krajnice neodpovídají poloze uvedené v projektové dokumentaci; šířky krajnic neodpovídají projektové dokumentaci; neodpovídající konstrukční řešení krajnic, neboť na stavbě byl použit materiál, který nelze dostatečně zhutnit, při kontaktu s vodou snadno mění konzistenci a podléhá erozi; v některých místech krajnic již byla „zastižena“ voda, k čemuž by při správném provedení nemělo docházet.

c) Oblast týkající se propustků – čela prakticky všech propustků neodpovídají projektové dokumentaci, neboť mají jiný sklon; propustek P2 měl být podle projektové dokumentace realizován se šikmými čely, namísto toho byl realizován s kolmými stěnami. Některé propustky (P3, P9, P11, P18, P19/P20, P21 a P28) nebyly provedeny v souladu s projektovou dokumentací – rozdíly se nacházejí zejm. v místě vtoku a výtoku v rámci řešení zemních kuželů a přilehlých svahů.

d) Oblast týkající se svahů – sklony svahů byly provedeny v rozporu s projektovou dokumentací (mírnější i prudší sklony); svahy vykazují prvky erozí, jíž dochází k jejich destrukci.

e) Oblast týkající se ohumusování – na svazích je vidět písčitá hlína, místy prostupuje i skalní podloží; svahy jsou ve velké míře tzv obnažené bez ohumusování; zadavatel má podezření, že na některých místech byl proveden hydroosev bez předchozího ohumusování; v některých místech bylo provedené ohumusování v důsledku eroze již „odneseno“.

168. V notifikaci vad zadavatel rovněž odkázal na znalecký posudek, ve kterém byly posouzeny příkopy, krajnice, propustky, svahování a ohumusování s hydroosevem, a konstatoval, že na základě znaleckého posudku byly potvrzeny namítané vady. Zadavatel následně konkretizoval dotčené části plnění, u kterých konkretizoval vady, a uvědomil navrhovatele o tom, že bude požadovat přiměřenou slevu ze sjednané ceny díla, kterou bude později specifikovat.

169. Zadavatel podal na navrhovatele k soudu žalobu na zaplacení částky 65 052 215,- Kč, která v sobě zahrnuje:

a) Smluvní pokutu ve výši 36 382 415,88 Kč (+ příslušenství)

b) Slevu z ceny díla ve výši – 26 602 951,- Kč (+ příslušenství)

c) Za nedodělky a náhradu škody – 373 683,86 Kč (za stavební objekt SO 101.801 – Komunikace – Skrývka ornice + příslušenství) + 626 395,87 Kč (za stavební objekt SO 101.803 – Sadové úpravy + příslušenství) + 9 000,- Kč (vedlejší a ostatní náklady + příslušenství)

Úřadem zjištěné skutečnosti k VZ Most Hostíčkov

170. Dne 3. 4. 2024 zadavatel uzavřel s navrhovatelem smlouvu o dílo Hostíčkov. Předmět díla byl specifikován v článku II. „PŘEDMĚT DÍLA“ smlouvy o dílo Hostíčkov, přičemž v bodě 2.5. bylo uvedeno: „Zhotovitel je povinen v rámci předmětu díla provést veškeré práce, služby, dodávky a výkony, kterých je třeba trvale nebo dočasně k zahájení, provedení, dokončení a předání díla a uvedení díla do řádného provozu (…)“.

171. V článku IV. „TERMÍNY PLNĚNÍ“, bod 4.2. smlouvy o dílo Hostíčkov bylo ujednáno, že „[k]onečný termín pro provedení díla, tj. předání a převzetí dokončeného kompletního díla včetně všech dokladů: nejpozději do pěti (5) měsíců od předání staveniště. Dílo musí být však dokončeno (stavební práce musí být dokončeny) do čtyř (4) měsíců od předání staveniště a následně poběží lhůta v délce jednoho (1) měsíce na předání dokladů požadovaných objednatelem. (…)“

V článku IX. „PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ DÍLA“, bodu 9.2. smlouvy o dílo Hostíčkov bylo sjednáno: »Zhotovitel je povinen připravit a doložit nejpozději do skončení přejímacího řízení všechny předepsané doklady dle stavebního zákona a dále doklady o provedených zkouškách. Zhotovitel je povinen nejpozději do skončení přejímacího řízení předat objednateli zejména tyto doklady:

a) stavební deník – originál

b) dokumentace skutečného provedení stavby

c) fotodokumentace stavby dle čl. II. odst. 2.6. této smlouvy

d) doklady o ověření požadovaných vlastností výrobků, atesty apod., doklady dle zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů a nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky (ve dvou vyhotoveních)

e) zápisy a osvědčení o provedených zkouškách sjednaných v KZP včetně protokolů z nich (v jednom originálním vyhotovení a jedné kopii)

f) doklad o likvidaci a třídění odpadu a výkopku (ve dvou vyhotoveních)

g) geodetické zaměření stavby se soutiskem s Katastrální mapou, v členění a počtu dle čl. II. odst. 2.3. této smlouvy vč. „protokolu o akceptaci Zakázky Digitální technické mapy Plzeňského kraje“, potvrzeného Správcem DTM Plzeňského kraje; včetně samostatného zaměření pro vpusti a jejich přípojky (ve dvou vyhotoveních), jsou-li vpusti součástí díla

h) geometrický plán stavby pro majetkoprávní vypořádání (v počtu dle čl. II. odst. 2.3. této smlouvy), případně jeho návrh

i) geometrické plány, případně jejich návrhy pro vymezení rozsahu věcných břemen

j) souhrnná závěrečná zpráva zhotovitele o hodnocení jakosti díla (ve dvou vyhotoveních).“

172. Dle bodu 9.3. téhož článku smlouvy o dílo Hostíčkov „[b]ez předání všech dokladů vyjmenovaných v čl. IX. odst. 9.2. této smlouvy nelze považovat dílo za provedené.«

173. V bodu 9.5. téhož článku smlouvy o dílo Hostíčkov bylo ujednáno, že o předání dokončeného díla bude sepsán protokol o předání a převzetí díla, potvrzený ze strany objednatele a zhotovitele (dále jen „předávací protokol Hostíčkov“).

174. Dne 5. 6. 2024 zadavatel a navrhovatel podepsali protokol o předání staveniště. Z uvedeného vyplývá, že stavební práce měly být původně dokončeny do 5. 10. 2024 a dílo mělo být celkově provedeno, tj. předáno do 5. 11. 2024.

175. Dodatkem č. 1 Hostíčkov bylo mj. ujednáno, že: „[k]onečný termín provedení díla, tj. předání a převzetí dokončeného kompletního díla včetně všech dokladů: nejpozději do 30. 11. 2024. Stavební práce však musí být dokončeny nejpozději do 31. 10. 2024 a následně poběží lhůta v délce (1) měsíce na předání dokladů požadovaných objednatelem.“

176. V průběhu plnění předmětu VZ most Hostíčkov došlo mezi zadavatelem a navrhovatelem k nesrovnalostem souvisejícím s vhodností použití zeminy pro zásypy, v jejichž důsledku nebyl dodržen stanovený termín plnění. Zadavatel i navrhovatel odmítají, že by zapříčinili vzniklé prodlení. Na základě žádosti ze dne 22. 10. 2024 navrhovatel žádal zadavatele o prodloužení termínu samotného plnění do 22. 11. 2024 a „následného doplnění dokladů“ do 22. 12. 2024. Na základě žádosti ze dne 22. 11. 2024 navrhovatel opakovaně žádal o prodloužení „(…) konečného termínu stavby (předání díla včetně dokladové části) do 15. 1. 2025“.

177. Dne 3. 1. 2025 navrhovatel vyzval zadavatele k předání díla k datu 13. 1. 2025 (doloženo zápisem ve stavebním deníku). Zadavatel reagoval žádostí o doplnění chybějících dokladů k prokázání kvality díla (zápis ve stavebním deníku dne 13. 1. 2025).

178. Dne 19. 2. 2025 zadavatel odeslal navrhovateli (zadavatelem) odsouhlasený předávací protokol. Navrhovatel reagoval svým návrhem předávacího protokolu ze dne 7. 3. 2025 (dále jen „předávací protokol navrhovatele“), doplněným o poznámku navrhovatele stran prodlení v realizaci předmětu plnění způsobenému nevhodným materiálem k zásypu. V předávacím protokolu navrhovatele je mj. uvedeno, že práce na stavbě měly být dle dodatku č. 1 Hostíčkov ukončeny dne 31. 10. 2024; ve skutečnosti však k tomu došlo až dne 16. 12. 2024. V předávacím protokolu navrhovatele je dále uvedeno, že přejímací řízení bylo zahájeno a konáno dne 3. 1. 2025 a ukončeno dne 15. 1. 2025.

179. Zadavatel v reakci na výše popsaný předávací protokol navrhovatele reagoval „Upraveným návrhem protokolu 18. 3. 2025“ (dále jen „předávací protokol zadavatele“), v němž reagoval na poznámku navrhovatele související s prodlením v realizaci. Rovněž v předávacím protokolu zadavatele bylo uvedeno, že práce na stavbě byly ve skutečnosti ukončeny dne 16. 12. 2024 a dne 13. 1. 2025 bylo zahájeno a konáno přejímací řízení. Datum dokončení přejímacího řízení zůstalo nevyplněno.

180. Zadavatel následně výzvou ze dne 24. 4. 2025 vyzval navrhovatele k předání díla, a to v termínu do 16. 5. 2025. V dotčené výzvě zadavatel rovněž konstatoval, že potřebuje přiměřenou součinnost ze strany navrhovatele, aby mohlo dojít k předání díla, přičemž má za to, že navrhovatel nereaguje adekvátně.

181. Dne 30. 5. 2025 zadavatel odstoupil od smlouvy o dílo Hostíčkov, přičemž uvedl, že stavební práce byly dokončeny ke dni 16. 12. 2024, avšak ke dni 30. 5. 2025 nedošlo k předání a převzetí kompletního díla včetně všech dokladů, přestože vyvinul snahu k odsouhlasení a podpisu předávacího protokolu. Zadavatel konstatoval, že navrhovatel byl dlouhodobě pasivní a nespolupracoval. Vedle uvedeného zadavatel rovněž žádal, aby navrhovatel uhradil smluvní pokutu ve výši 1 551 370,19 Kč za prodlení s provedením díla v celkové délce 181 dní. Zadavatel uvedl, že od smlouvy o dílo odstupuje na základě následujících skutečností:

a) prodlení s provedením díla v délce 181 dní (ke dni odstoupení od smlouvy o dílo Hostíčkov),

b) zastavení provádění díla bez právního důvodu na dobu delší než patnáct pracovních dnů, kdy se tato nesoučinnost projevuje dlouhodobou neaktivitou, opomíjením výzev k předání díla a opakovaným nereagováním navrhovatele na doručené návrhy či výzvy zadavatele,

c) dílo bylo prováděno v rozporu s pokyny zadavatele; přestože zadavatel vyzýval navrhovatele, aby dílo předal, navrhovatel na výzvy zadavatele nereagoval a v provádění díla nepokračoval.

Právní posouzení

K vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona

182. Úřad předně ve vztahu k ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona, zakotvujícímu možnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost z důvodu závažných nebo dlouhodobých pochybení tohoto účastníka při plnění dřívějšího smluvního vztahu, v obecné rovině uvádí, že důvod vyloučení dle tohoto písmene lze vnímat jako určité přiblížení zadávacího řízení kontraktačnímu procesu v odběratelsko-dodavatelských vztazích, kde předchozí zkušenosti a obchodní pověst dodavatele hraje při výběru smluvního partnera významnou roli. K vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro nezpůsobilost však musí být současně splněny níže uvedené zákonné podmínky:

a) musí existovat určitý typ pochybení ze strany účastníka zadávacího řízení,

b) účastník zadávacího řízení se dopustil uvedených pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem veřejné zakázky, nebo jiným veřejným zadavatelem – tj. jedná se o podmínku subjektu smluvního vztahu v tom smyslu, že relevantní jsou pouze pochybení při plnění povinností ze smluvního vztahu se zadavatelem, který vede zadávací řízení, ze kterého je dodavatel vylučován, anebo ze vztahu s jiným veřejným zadavatelem,

c) uvedených pochybení se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení – tj. jedná se o podmínku časovou, tedy relevantním je pochybení, kterého se dodavatel dopustil v období maximálně 3 roky nazpět před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má být pro dané pochybení vyloučen,

d) uvedená pochybení měla závažnou nebo dlouhodobou povahu – tj. jedná se o podmínku intenzity pochybení, tzn. že pochybení musí být buď závažné či dlouhodobé anebo i obojí zároveň, kdy v uvedeném se projevuje ústavní princip přiměřenosti, kdy pouze ojedinělá drobná pochybení zásadně nejsou způsobilá vyloučení účastníka zadávacího řízení odůvodnit, neboť by se jednalo o nepřiměřený zásah do práv dodavatele,

e) uvedená pochybení vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím – tj. jedná se o podmínku kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení, což znamená, že relevantní jsou pouze ta pochybení, která vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím; za srovnatelné sankce je potom třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytuje zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení dodavatele či aby jej za toto pochybení sankcionoval (typicky se bude jednat o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu); současně zde musí existovat příčinná souvislost mezi pochybeními a zákonem předvídanými následky těchto pochybení.

183. Z ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona též vyplývá, že důvodem pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení je, dopustil-li se při plnění dřívějšího smluvního vztahu více závažných nebo dlouhodobých pochybení, kdy nutnost plurality spáchaných pochybení byla potvrzena i dosavadní soudní rozhodovací praxí (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 66/2019-95 ze dne 16. 12. 2020). Lze přitom uvést, že pro naplnění podmínky „mnohosti“ pochybení je dostačující, pokud zadavatel prokáže, že se účastník v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení dopustil alespoň 2 závažných nebo dlouhodobých pochybení.^{^[9]}

184. Kumulativně tedy musí být splněny výše uvedené předpoklady pro to, aby bylo možné přistoupit k vyloučení účastníka zadávacího řízení dle citovaného ustanovení zákona^{^[10]}. Úřad však dodává, že z dosavadní rozhodovací praxe Úřadu i správních soudů^{^[11]} plyne, že pro účely prokázání naplnění předpokladů vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona není nezbytná existence pravomocného soudního (ani správního) rozhodnutí, jímž by bylo deklarováno porušení smluvních závazků a současně přiznány soukromoprávní nároky jedné ze stran smlouvy. V tomto kontextu Úřad pro úplnost uvádí, že ač platí, že Úřad nesupluje úlohu civilního soudnictví, v zákoně existují ustanovení, jejichž hypotézy vycházejí z otázek soukromého práva a v takových případech se bez jejich předchozího předběžného posouzení Úřad nemůže obejít. Proto v tomto kontextu činí Úřad závěry o tom, zda se (navrhovatel) dopustil pochybení, tj. zda zhotovitel (navrhovatel) plnil vadně či řádně, včas nebo pozdě, a zda nastal předvídaný následek, tj. zda v tomto kontextu vzniklo, resp. bylo uplatněno právo z vadného plnění, škoda a právo na náhradu škody nebo právo na smluvní pokutu, a to na základě zjištění a posouzení skutkových okolností případu, tedy např. zjištění, jak bylo plněno či zda a za jakých podmínek byla sjednána smluvní pokuta. Úřad v této souvislosti odkazuje i na soudní rozhodovací praxi^{^[12]} a obdobný postup správních soudů v takovýchto případech, které jakožto předběžnou otázku hodnotí, zda zadavatel dostatečně přesvědčivě prokázal existenci závažného nebo dlouhodobého pochybení, s nímž je spojen kvalifikovaný následek, ač závazné posouzení těchto otázek spadá do pravomoci soudů rozhodujících v civilním soudním řízení (tj. tyto pak např. závazně posuzují oprávněnost, resp. zákonnost uplatnění smluvní pokuty či odstoupení od smlouvy a zaštiťují jejich vymahatelnost). Úřad i správní soudy jsou tedy oprávněni prošetřovat naplnění podmínek pro daný důvod vyloučení vč. existence a charakteru (závažnosti či dlouhodobosti) pochybení a jestli měla tato pochybení předvídaný následek, tedy vznik škody, předčasného ukončení smluvního vztahu nebo nástup podobného následku.

185. Úřad tedy shrnuje, že zadavatel může splnění podmínek nezpůsobilosti účastníka zadávacího řízení prokázat i jinými relevantními způsoby a důkazy než pravomocným rozhodnutím, kdy v tomto kontextu Úřad poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, resp. jeho předsedy^{^[13]}, podle níž zadavatel postupuje při prokazování důvodů vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona v souladu se zákonem, pokud v rozhodnutí o vyloučení uvede a dostatečně spolehlivě prokáže, že se měl daný účastník zadávacího řízení dopustit pochybení, která by byla způsobilá naplnit intenzitu a následky, s nimiž zákon spojuje možnost vyloučení účastníka z účasti v zadávacím řízení. Zadavatel tedy zejména musí v rozhodnutí o vyloučení srozumitelně, určitě a jednoznačně uvést relevantní informace v takových podrobnostech, aby bylo z rozhodnutí o vyloučení, případně z dokumentů, na které toto přímo odkazuje, zřejmé, že byly naplněny podmínky citovaného ustanovení zákona, aby se mohl dodavatel proti tvrzenému splnění daných podmínek kvalifikovaně bránit, respektive aby mohl Úřad předmětnou skutečnost kvalifikovaně posoudit. Především platí, že uvedené skutečnosti musí vyplývat z obsahu těchto dokumentů, tedy je třeba, aby zadavatel dodavateli transparentně sdělil důvody jeho vyloučení již v rámci rozhodnutí (oznámení) o vyloučení, stejně tak důkazní prostředky musí zadavatel uplatnit vůči účastníkovi zadávacího řízení v souvislosti s rozhodnutím (oznámením) o vyloučení, pokud tak neučinil již dříve^{^[14]}, neboť právě proti rozhodnutí (oznámení) o vyloučení účastníka zadávacího řízení je dodavatel oprávněn brojit podáním svých námitek. Úřad dodává, že nejde o to, aby zadavatel uvedl v rozhodnutí (oznámení) o vyloučení vyčerpávající popis pochybení dodavatele či právně je podřadil jako dlouhodobá či závažná, nýbrž aby rozvedl rozhodné skutečnosti, kterými prokazuje nezpůsobilost dodavatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, potažmo tyto skutečnosti podpořil důkazy, z nichž jednoznačně daná pochybení vyznívají, byť by bylo na tyto důkazy jen odkazováno.

186. Úřad na tomto místě považuje za účelné reagovat na odpovídající část návrhu (poslední odstavec str. 21 návrhu, první dva odstavce str. 22 návrhu, třetí odstavec od konce na str. 38 návrhu), kde navrhovatel v souvislosti s namítaným vadným plněním VZ Číhaň – Kolinec I opakovaně argumentuje tím, že o vadném plnění dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Aniž by Úřad dále spekuloval, z jakého důvodu navrhovatel takto činí a opět se uchyluje k předmětné argumentaci, přestože byl Úřadem již v minulosti (v rámci rozhodnutí Dobříš) podrobně zpraven o skutečnosti, že se jedná o argumentaci zcela lichou; Úřadu nezbývá, než i v tomto případě konstatovat, že je zcela dostačující, pokud zadavatel vadné plnění navrhovatele přezkoumatelným způsobem tvrdí a prokáže, není nezbytné, aby je za vadné rovněž prohlásil ve svém rozsudku (natož pravomocném) i příslušný soud. O této skutečnosti ostatně navrhovatele zpravil i sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách (např. poslední odstavec str. 13 rozhodnutí o námitkách). Obdobný závěr přijal i Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 2 As 36/2021-56 ze dne 15. 12. 2022, v němž se vyjádřil ve vztahu k posouzení možnosti vzniku nároku na smluvní pokutu soudem: „Nejvyšší správní soud připomíná, že správní soudy nejsou v daném případě oprávněny posuzovat oprávněnost (zákonnost) uplatnění smluvní pokuty za situace, kdy zadavatel dostatečně přesvědčivě prokázal existenci závažného nebo dlouhodobého pochybení, s nímž je tento kvalifikovaný následek spojen. Závazné posouzení těchto otázek spadá do pravomoci soudů rozhodujících v civilním soudním řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2022, č. j. 7 As 223/2020-51). Správní orgán tedy prokazuje závažnost či dlouhodobost pochybení, a jestli měla tato skutečnost předvídaný následek, tedy vznik škody, předčasné ukončení smluvního vztahu nebo nástup podobné sankce. Věcnou oprávněnost takové sankce ale prokazovat nemusí. To se naopak může stát předmětem civilního soudního řízení.“ Z uvedeného implicitně vyplývá, že úvaha přezkumného orgánu ve vztahu k tvrzením stran sporu je ve vtahu k řešené věci dostačující, není vlastně ani vyžadováno vedení případného soudního sporu, natož očekáváno, že rozhodnutí správního orgánu (příp. správního soudu) bude založeno na výsledku sporu před civilním soudem, pokud jde o prokázání oprávněnosti uplatnění smluvní pokuty, příp. obdobného kvalifikovaného následku ve smyslu ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

187. Se zřetelem na výše uvedené Úřad nyní přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal naplnění všech zákonem stanovených podmínek k vyloučení navrhovatele podle ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Jak již bylo výše popsáno, zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele namítal pochybení navrhovatele při plnění VZ Dobříš, VZ Číhaň - Kolinec I a VZ Most Hostíčkov. U každé z těchto veřejných zakázek potom označil několik pochybení. S ohledem na procesní ekonomii a s ohledem na skutečnost, že ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona jasně stanoví, že pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení je vyžadováno alespoň dvojí závažné či dlouhodobé pochybení, se Úřad nyní zaměří pouze na (zadavatelem tvrzené) pochybení navrhovatele v rámci plnění Číhaň – Kolinec I, v souvislosti s namítanými vadami plnění a dále na pochybení navrhovatele v rámci VZ Most Hostíčkov v souvislosti s nepředáním hotového díla zadavateli, jak bude popsáno níže. Tato dvě pochybení má totiž Úřad za prokázaná.

VZ Číhaň – Kolinec I

188. Přestože zadavatel v souvislosti s realizací VZ Číhaň – Kolinec I namítal hned trojí pochybení navrhovatele – prodlení v plnění v délce 314 dní, provádění díla v rozporu s projektovou dokumentací a naprostou nečinnost týkající se dokončení díla; Úřad se zaměřil na pochybení spočívající v poskytnutí vadného plnění, které neodpovídalo zadávacím podmínkám, resp. projektové dokumentaci. Úřad takto činí opět z důvodu procesní ekonomie, neboť v souvislosti s tímto údajným pochybením navrhovatele při plnění předchozí veřejné zakázky Úřad od zadavatele obdržel průkazné dokumenty, zatímco v souvislosti s dalšími namítanými pochybeními navrhovatele by Úřad musel provést velmi rozsáhlé dokazování a mj. posoudit, zda by ne/bylo nezbytné vyžádat si další dokumenty podrobněji dokládající průběh realizace VZ Číhaň – Kolinec I (kdy je Úřad ovšem v daném ohledu limitován, neboť je povinen zachovávat zásadu koncentrace řízení vyjádřenou v ust. § 251 odst. 4 a 5 zákona).

189. Úřad nejprve ověřil časovou podmínku vyplývající z ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona, podle níž pochybení dodavatele, na jehož základě lze přistoupit k jeho vyloučení ze zadávacího řízení, muselo nastat při plnění smluvních vztahů v období 3 let předcházejících zahájení příslušného zadávacího řízení. Úřad uvádí, že šetřené zadávací řízení bylo zahájeno dne 9. 9. 2025. Rozhodné datum pro splnění časové podmínky tří let podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona je tedy v daném případě den 9. 9. 2022. Ve smlouvě o dílo Číhaň – Kolinec I bylo ujednáno, že lhůta pro dokončení stavby skončí po uplynutí 20 měsíců od předání staveniště. Ze zápisu o předání staveniště Číhaň – Kolinec I vyplývá, že stavba měla být zahájena dne 1. 3. 2021; je tedy zřejmé, že lhůta pro dokončení stavby měla navrhovateli uplynout dne 1. 11. 2022. Úřad má za to, že již na základě uvedeného je zřejmé naplnění zákonné časové podmínky, nehledě na skutečnost, že navrhovatel byl v prodlení s plněním, některé části plnění vůbec nerealizoval, a i z toho důvodu zadavatel dne 11. 9. 2023 odstoupil od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I ke dni 21. 9. 2023.

190. Úřad dále posoudil, zda pochybení navrhovatele při plnění VZ Číhaň – Kolinec I naplnilo zákonnou podmínku intenzity pochybení. Zákon totiž v § 48 odst. 5 písm. d) zákona vedle časové podmínky stanoví, že pochybení musí být závažné či dlouhodobé, případně obojí zároveň. Podle ustálené rozhodovací praxe Úřadu[15] tato podmínka představuje projev principu přiměřenosti, neboť ojedinělá méně závazná či krátkodobá pochybení nemohou být důvodem pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. V šetřeném případě však podle Úřadu nedošlo k marginálním pochybením, spíše naopak. Navrhovatel se při faktickém plnění veřejné zakázky flagrantně odchýlil od projektové dokumentace. Jak již bylo popsáno výše v rámci Úřadem zjištěných skutečností k VZ Číhaň – Kolinec I, zadavatel v průběhu plnění VZ Číhaň – Kolinec I, v rámci kontrolní prohlídky stavby, ke které došlo dne 1. 11. 2022, upozornil navrhovatele na vady a nedodělky. Zadavatel navrhovateli zejm. vytýkal, že u propustků hospodářských sjezdů chybí povrchové úpravy a dosyp prostoru mezi čelem propustku a asfaltovým povrchem. U propustků pod komunikacemi – P3, P9, P11, P12, P18, P19, P21, P28 – chybí provedení čel, dláždění náběhů, dosypy a terénní úpravy. Je třeba dokončit úpravy příkopů – jejich svahování a modelaci, dále provést hydroosev.

191. Poté, co zadavatel odstoupil od smlouvy, svolal dne 22. 9. 2023 jednání na stavbě za účelem převzetí staveniště ze strany objednatele, o čemž byl sepsán zápis z téhož dne, který obsahoval obsáhlý výčet vad a nedodělků (podrobně viz výše), kde zadavatel mj. opět namítal, že prakticky v celém rozsahu stavby není realizován hydroosev svahů, nebyla provedena rekultivace v souladu s projektovou dokumentací, u větší části díla vykazují svahy jiné sklony a příkopy jiné hloubky než bylo určeno projektovou dokumentací, některé svahy již vykazují hloubkové poškození erozí, propustky pod hospodářskými sjezdy po celé délce stavby nejsou v souladu s projektovou dokumentací, propustky pod silnicí II/187 v celé délce stavby nejsou v souladu s projektovou dokumentací, nezpevněné krajnice prorůstají vegetací a jsou částečně rozrušeny, šířka nezpevněné krajnice není v souladu s projektovou dokumentací, aj.

192. Uvedený výčet vadného plnění navrhovatele je rovněž dohledatelný ve vizuální pasportizaci stavby a ve srovnávací analýze, které si zadavatel nechal vypracovat ( podrobně popsáno výše), jakož i ve znaleckém posudku, kde soudní znalec zcela určitě konstatoval, že navrhovatel neprovedl příkopy v souladu s projektovou dokumentací, provedené krajnice prakticky po celé délce stavby neodpovídají projektové dokumentaci, resp. v souladu s projektovou dokumentací jsou pouze krajnice „ve velmi krátkém rozsahu“. Rovněž propustky nejsou provedeny v souladu s projektovou dokumentací, jakož i svahování, resp. zejm. sklony svahů, a hydroosev.

193. Totéž poté zadavatel uvedl i v notifikaci vad (dokument zadavatele ze dne 29. 5. 2025, který Úřad podrobně označil již výše).

194. Pro větší názornost Úřad nyní opakovaně uvádí předmět plnění nyní šetřené veřejné zakázky:

- „Částečné opravy/úpravy nezpevněných krajnic včetně vodících a záchytných bezpečnostních zařízení;

- Provedení úprav dna příkopů v kontextu nutnosti zajištění podélného odtoku vody;

- Stavební úpravy propustků pod jednotlivými sjezdy z komunikace, resp. pod komunikací samotnou;

- Provedení stavebních úprav stávajících nevyhovujících svahů zemního tělesa včetně jeho následného ohumusování;

- Ohumusování veškerých svahů v rozsahu stavby takovým způsobem, aby byla zajištěna jejich stabilita a nedocházelo k erozi zeminy, resp. k degradaci zemního tělesa;

- Likvidace přebytečné zeminy.“

195. Podle Úřadu je totiž na první pohled zcela zjevné, že zadavatel nyní poptává plnění, které obsahově odpovídá vadnému plnění navrhovatele v rámci realizace VZ Číhaň – Kolinec I. Zjednodušeně, zadavatel nyní poptává dodavatele, který by „napravil“ vadné plnění navrhovatele.

196. Nadto Úřad konstatuje, že navrhovatel v námitkách výše uvedenému tvrzení zadavatele ohledně poskytnutého vadného plnění nijak konkrétně neodporuje, resp. se v tomto směru ani nepokouší relevantně „vyvinit“, pouze se podle Úřadu snaží zpochybnit věrohodnost znaleckého posudku, když tvrdí, že jej vyhotovil Ing. Jan Hradil, Ph. D, který je projektantem stavby, jež byla předmětem plnění VZ Číhaň – Kolinec I, proto si podle navrhovatele lze jen těžko „představit, že jeho závěr bude vada projektu“. Úřad však oponuje, a ostatně o této skutečnosti navrhovatele zpravil i zadavatel v rámci odpovídající části rozhodnutí o námitkách, že znalecký posudek nebyl vypracován Ing. Janem Hradilem, nýbrž Ing. Václavem Juppou. K uvedenému Úřad dodává, že navrhovatel ve svém návrhu, zjevně v reakci na rozhodnutí zadavatele o námitkách, od této své argumentace upustil a namísto ní uvedl, že soudní znalec Ing. Václav Juppa „(…) spolupracuje se zadavatelem na jiných veřejných zakázkách (např. II/191 Janovice – Nýrsko, vypsáno dne 1.10.2020). Posudek tak postrádá základní prvek nestranného odborného hodnocení a jeho důkazní hodnota je proto nutně oslabena.“

197. Odhlédne-li Úřad od skutečnosti, že se jedná pouze o ničím nepodložené tvrzení navrhovatele, Úřad musí poukázat na zásadu koncentrace správního řízení vedeného před Úřadem a s ní související nemožnost navrhovatele uplatnit v návrhu proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele nové námitky, které neuvedl již v námitkách. Úřad v tomto odkazuje na ust. § 251 odst. 4 a 5 zákona, jakož i svou konstantní rozhodovací praxi. V této souvislosti lze plně odkázat na závěry učiněné předsedou Úřadu v rozhodnutí sp. zn. ÚOHS-R0142/2024/VZ, č. j. ÚOHS-39191/2024/162 ze dne 21. 10. 2024, neboť se vztahují k procesně obdobné situaci (viz body 42. až 49. odkazovaného rozhodnutí), přičemž lze citovat zejména následující: „Zákon v § 251 odst. 4 vymezuje zásadu koncentrace vztahující se k obsahu návrhu a tím na navrhovatele klade větší odpovědnost za to, jaké skutečnosti uvedou v námitkách podaných zadavateli v zadávacím řízení, protože námitky, které neuplatní vůči zadavateli, pak následně již nemohou uplatnit v návrhu podaném k Úřadu, resp. k takovým Úřad nebude v návrhu přihlížet. Z toho plyne, že je tedy nemohou vznášet ani dále v podaném rozkladu. Zákon však stanovuje jednu výjimku, podle níž Úřad přihlédne k novým skutečnostem (neuvedeným v námitkách) jen tehdy, pokud jde o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli, což je ovšem navrhovatel povinen prokázat. Nicméně i takové skutečnosti musí navrhovatel tvrdit nejpozději k okamžiku podání návrhu, protože zákon nepřipouští žádné dodatečné doplňování tvrzení, které by směřovalo k dalšímu porušení zákona zadavatelem, a které by navrhovatel tvrdil až po podání návrhu. Smyslem těchto zákonných ustanovení je, aby navrhovatel v průběhu správního řízení jednak neuplatňoval nové skutečnosti směřující k dosud nenamítanému pochybení zadavatele, se kterým zadavatel neměl možnost se vypořádat sám v rámci postupu v zadávacím řízení, a jednak, aby nedocházelo k neúměrnému protahování správního řízení tím, že navrhovatelé budou průběžně doplňovat své návrhy a rozšiřovat předmět řízení. Zákon tedy nepřipouští situaci, kdy by navrhovatel až po podání návrhu tvrdil skutečnosti, které by směřovaly k jinému pochybení zadavatele, než které vymezil v samotném návrhu a před tím v podaných námitkách. To platí bez ohledu na skutečnost, zda se o takovém domnělém pochybení dozvěděl až v průběhu správního řízení. To ovšem neznamená, že by navrhovateli bylo a priori upřeno právo na přezkum takového postupu zadavatele, o němž se domnívá, že je nezákonný. Navrhovatel je však v takovém případě povinen postupovat podle zákona, konkrétně dle § 241 a § 242 zákona, a ve lhůtě 15 dnů od okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona dozvěděl, podat námitky zadavateli. Poté může v plné míře uplatnit právo na přezkoumání postupu zadavatele u Úřadu podáním návrhu. Postup zadavatele nebude k této konkrétní námitce navrhovatele přezkoumáván, neboť z výše uvedených důvodů nelze k námitce přihlédnout.“

198. Úřad konstatuje, že zadavatel již v žalobě na zaplacení (předcházející námitkám navrhovatele) konkrétně identifikoval znalecký posudek, resp. jeho autora (Ing. Václava Juppu). Stejné informace zadavatel uvedl i v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele. Ostatně sám navrhovatel již v námitkách (str. 36 a 37) odkazoval na žalobu na zaplacení, resp. soudní spor Číhaň – Kolinec I, na základě čehož má Úřad za prokázané, že v době podání námitek musel mít navrhovatel k dispozici předmětnou informaci, že autorem znaleckého posudku je Ing. Václav Juppa, nikoliv Ing. Jan Hradil, Ph. D, který byl projektantem stavby, jež byla předmětem plnění předešlé VZ Číhaň – Kolinec I. Vzhledem k uvedenému má Úřad za to, že dotčený argument stran podjatosti autora znaleckého posudku navrhovatel v návrhu uvedl v rozporu se zásadou koncentrace dle ust. § 251 odst. 4 zákona, neboť tak mohl učinit již v námitkách (namísto toho navrhovatel v námitkách namítal podjatost Ing. Jana Hradila, Ph. D., který však znalecký posudek nevypracoval).

199. Vzhledem k uvedenému má Úřad za to, že navrhovatel v rámci realizace VZ Číhaň Kolinec I plnil v rozporu s projektovou dokumentací, tedy vadně a v rozsahu, který nelze označit jinak než za závažný. Zadavatel ostatně poté, co odstoupil od smlouvy o dílo VZ Číhaň – Kolinec I, musel zahájit zadávací řízení na veřejnou zakázku, jejímž prostřednictvím má být vadné plnění navrhovatele zhojeno.

200. Ohledně kvalifikovaného následku vadného plnění navrhovatele, k němuž došlo v rámci realizace VZ Číhaň – Kolinec I, zadavatel uvedl, že podstatné porušení smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I, kdy téměř celá stavba byla umístěna v jiné výšce oproti projektové dokumentaci, jej vedlo k odstoupení od smlouvy a k předčasnému ukončení realizace veřejné zakázky. Jinými slovy, vadné plnění rozporné s projektovou dokumentací bylo jedním z důvodů, proč zadavatel odstoupil od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I. Zadavatel v odstoupení od smlouvy, v rámci bodu b), konkrétně uvedl následující důvod: „Podstatné porušení smlouvy provedením části díla v rozporu s PD, které je podstatným porušením Smlouvy podle ust. § 2002 občanského zákoníku, přičemž SÚSPK je na základě čl. 15.1. a čl. 15.2. Smlouvy a ust. § 2001 občanského zákoníku oprávněna z tohoto důvodu od Smlouvy odstoupit;“

201. Nadto, jak již bylo rovněž výše popsáno, v současné době probíhá mezi zadavatelem a navrhovatelem soudní řízení u Městského soudu v Praze, zahájené na základě žaloby na zaplacení zadavatele, přičemž zadavatel požaduje po navrhovateli zaplacení částky 65 052 215,- Kč, která v sobě zahrnuje:

a) smluvní pokutu ve výši 36 382 415,88 Kč (+ příslušenství)

b) slevu z ceny díla ve výši – 26 602 951,- Kč (+ příslušenství)

c) za nedodělky a náhradu škody – 373 683,86 Kč (za stavební objekt SO 101.801 – Komunikace – Skrývka ornice + příslušenství) + 626 395,87 Kč (za stavební objekt SO 101.803 – Sadové úpravy + příslušenství) + 9 000,- Kč (vedlejší a ostatní náklady + příslušenství).

202. Úřad má tedy za prokázané, že se navrhovatel v posledních třech letech od zahájení šetřeného zadávacího řízení dopustil závažného pochybení při plnění VZ Číhaň – Kolinec I, a to konkrétně tím, že poskytl vadné plnění, resp. plnění rozporné s projektovou dokumentací. Předmětné pochybení navrhovatele mělo kvalifikovaný následek v podobě odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I, přičemž zadavatel rovněž žalobou uplatňuje smluvní sankce, resp. náhradu škody.

VZ Most Hostíčkov

203. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení namítal v souvislosti s plněním VZ most Hostíčkov tato tři pochybení navrhovatele:

„prodlení 181 dní,
provádění díla v rozporu s pokyny zadavatele,
naprostá nečinnost týkající se dokončení díla.“

204. Podle zadavatele se jednalo o zásadní a dlouhodobá pochybení, která měla kvalifikovaný následek, tj. odstoupení od smlouvy o dílo Hostíčkov ze strany zadavatele, resp. předčasné ukončení smluvního vztahu a vznik nároku na smluvní pokutu. Nadto zadavatel v rozhodnutí o vyloučení konstatoval, že byla naplněna podmínka časového rámce, kterou předjímá zákon, tj. že se navrhovatel dotčeného pochybení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení.

205. Stran zákonem předjímaného časového rámce (v rámci 3 let předcházejících zahájení zadávacího řízení) namítaného pochybení Úřad nemá pochyb, že by nebyl naplněn, neboť zadavatelem zpochybněná realizace VZ most Hostíčkov probíhala od léta 2024, přičemž nyní šetřené zadávací řízení bylo zahájeno dne 9. 9. 2025.

206. Co se týče zadavatelem tvrzeného pochybení navrhovatele spočívajícího v prodlení (v délce 181 dní) s realizací předmětu plnění (provedení stavebních prací a následného ne/předání díla), je zjevné, že jsou zadavatel a navrhovatel ve sporu, neboť zadavatel tvrdí, že jej zapříčinil navrhovatel svou nečinností, a navrhovatel kontruje, že nemohl včas plnit z důvodu vadné projektové dokumentace, resp. chybných pokynů zadavatele (zadavatel měl stanovit nevhodný materiál pro zásyp). Úřadu se jeví problematickým akceptovat bez dalšího, na základě dosud předložených důkazů (aniž by si vyžádal další vyjádření a dokumenty), tvrzení zadavatele o prodlení navrhovatele trvajícím 181 dnů. Jelikož v tomto ohledu by bylo na místě posoudit tento spor, resp. přesně stanovit délku prodlení vztahující se k samotné realizaci stavebních prací, jež by byla přičitatelná čistě navrhovateli, zaměřil se na další (zadavatelem) tvrzené pochybení navrhovatele, kterým měla být „naprostá nečinnost týkající se dokončení díla“.

207. Z obsahu smlouvy o dílo (viz výše) jasně vyplývá, že součástí předmětu plnění nebyla jen faktická realizace stavby, ale i předání hotového díla, což zahrnovalo předložení zadavatelem předem definovaných dokumentů a oboustranné potvrzení předávacího protokolu. Z dokumentace, kterou Úřad obdržel od zadavatele, fakticky ilustrující samotný průběh plnění VZ Most Hostíčkov, je zjevné, že, co se týče obsahu předmětu plnění, byli zadavatel a navrhovatel od počátku ve shodě, resp. oba pojímali samotné předání ukončeného díla jako nezbytnou součást předmětu plnění. Jak již bylo výše popsáno, navrhovatel opakovaně žádal zadavatele o prodloužení termínu plnění, a to ve vztahu k faktickému plnění, přičemž je zřejmé, že posunutí termínu faktického plnění by se projevilo i ve vztahu k vyhotovení dokladové části a předání hotového díla. Ostatně i z uzavřeného dodatku č. 1 Hostíčkov jednoznačně vyplývá, že provedením díla je myšleno předání a převzetí dokončeného kompletního díla včetně všech dokladů. Mezi stranami bylo dle smlouvy o dílo Hostíčkov, ve znění dodatku, sjednáno, že dílo má být zhotoveno (stavební práce dokončeny) do 31. 10. 2024, následně měla proběhnout finalizační „dokladová“ fáze zakončená předáním díla, a to nejpozději do 30. 11. 2024. Právě uvedená smluvní ujednání nebyla žádným dalším dodatkem ke smlouvě o dílo Hostíčkov pozměněna.

208. Z odpovídající dokumentace lze podle Úřadu rovněž dospět k závěru, že co se týče termínu faktického ukončení samotné realizace stavby (stavební části), tj. 16. 12. 2024, jsou zadavatel i navrhovatel ve shodě, neboť oba toto datum totožně uvádí ve svém návrhu předávacího protokolu. Úřad má tedy za to, že navrhovatel dokončil samotnou stavbu dne 16. 12. 2024 a poté měl zadavateli předat (smluvně) požadovanou související dokumentaci a celé dílo. Úřad konstatuje, že již v zadávací dokumentaci (článek 9, bod 9.2.) bylo stanoveno, že dílo musí být dokončeno, resp. stavební práce musí být dokončeny do čtyř měsíců od předání staveniště a následně poběží lhůta v délce jednoho měsíce na předání dokladů požadovaných zadavatelem. Totéž bylo sjednáno ve smlouvě o dílo Hostíčkov a takto nastavený koncept plnění zadavatel i navrhovatel dodržovali v průběhu celé realizace předmětu plnění, což je patrné z dodatku č. 1 Hostíčkov i z jednotlivých žádostí navrhovatele o prodloužení lhůty pro plnění. Odhlédne-li Úřad od otázky, k čí tíži je přičitatelné prodlení se stavebními pracemi, a zaměří se pouze na lhůtu pro předání dokončeného díla, coby nedílnou součást předmětu plnění, je zjevné, že pokud navrhovatel dokončil stavební práce dne 16. 12. 2024, měl dílo zadavateli předat nejpozději do dne 16. 1. 2025.

209. Úřad má za prokázané, že navrhovatel ještě na počátku ledna roku 2025 (viz zápisy ze stavebního deníku ze dne 3. 1. 2025 a 13. 1. 2025) projevoval snahu o dokončení díla, avšak nepředal zadavateli všechny požadované doklady, v průběhu února a března pak proběhla jednání o obsahu předávacího protokolu. V odůvodnění odstoupení od smlouvy zadavatel uvedl, že dne 22. 1. 2025 navrhovatel částečně doplnil chybějící doklady, nikdy však od něj neobdržel „čistopis geometrického plánu v souvislosti se zřízením věcných břemen a majetkoprávním vypořádáním potvrzeným příslušným katastrálním úřadem.“ Úřad má rovněž za prokázané, že odstoupení od smlouvy předcházela výzva zadavatele k předání díla, na kterou navrhovatel nereagoval.

210. Navrhovatel ve svém návrhu tvrdí, že na něj zadavatel opakovaně naléhal, aby v rámci předávacího protokolu potvrdil, že k dokončení díla došlo až dne 16. 12. 2024 a že prodlení bylo způsobeno výlučně zaviněním navrhovatele. Navrhovatel odmítal uznat odpovědnost za prodlení, jež by založila nárok zadavatele na smluvní pokutu. Z uvedeného důvodu navrhovatel nepodepsal předávací protokol. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž uvedl časovou osu objasňující průběh vyhotovení geometrického plánu, jež má podle navrhovatele prokázat, že byl v procesu vyhotovení geometrického plánu po celou dobu aktivní, jeho zpracování opakovaně inicioval a průběžně urgoval. Úřad však musí doplnit, že se jedná o tvrzení navrhovatele nepodložené jediným dokumentem, který by dokládal, že byl zadavatel přesvědčivě informován o jednání navrhovatele směřujícímu k získání čistopisu geometrického plánu, a tedy že tento měl aktivně činit kroky k tomu, aby mohlo dojít k předání hotového díla, tj. k podpisu předávacího protokolu.

211. Navrhovatel dále argumentuje, že dílo bylo řádně a kompletně dokončeno a dne 16. 12.2024 uvedeno do provozu. Skutečnost, že nedošlo k formálnímu předání díla v podobě předávacího protokolu, nemůže být bez dalšího ztotožňována s absencí plnění či neprovedením díla.

212. Úřad musí vycházet z důkazů, které mu účastníci správního řízení předložili (s ohledem na koncentrační lhůty ve správním řízení před Úřadem nelze akceptovat případné pozdější doplnění důkazů, vyjma důkazů, které by zpochybnily věrohodnost důkazů předložených), a z nich je jasně patrné, že dne 16. 1. 2025 uplynula lhůta (1 měsíc), která byla určena k předání dokončeného díla včetně zadavatelem požadované dokumentace. Navrhovatel odmítl podepsat předávací protokol a od 7. 3. 2025 fakticky směrem k zadavateli nečinil žádné kroky, jež by vedly k řádnému předání díla (přestože byl zadavatelem k tomu vyzván), což se projevilo naprostou pasivitou, na což zadavatel dne 30. 5. 2025 reagoval odstoupením od smlouvy. Co se týče tvrzení navrhovatele, že odmítl podepsat předávací protokol, neboť jeho prostřednictvím jej zadavatel nutil uznat, že zavinil prodlení v plnění díla, Úřad kontruje, že z obsahu předávacího protokolu zadavatele jasně vyplývá, že je v něm zachyceno i vyjádření navrhovatele. Jinými slovy, z obsahu předávacího protokolu zadavatele vyplývá, že jak navrhovatel, tak i zadavatel mají ohledně otázky zavinění prodlení v plnění odlišný názor, nikoliv, že by zadavatel nutil navrhovatele podpisem dotčeného protokolu uznat, že prodlení vzniklo jeho vinou. Podle Úřadu navrhovateli nic nebránilo v tom, aby předávací protokol podepsal, neboť jeho podpisem by nedošlo k akceptaci jakýchkoliv nároků druhé smluvní strany (s ohledem na zachycené výhrady obou smluvních stran – odlišná názorová stanoviska), a dílo tak zadavateli řádně předal, tj. dokončil předmět plnění, a teprve poté se zadavatelem dořešil, zda mu po právu ne/náleží smluvní pokuta za vzniklé prodlení.

213. Úřad sumarizuje, že jak ze zadávací dokumentace, tak ze smlouvy o dílo Hostíčkov zcela zjevně vyplývalo, že předmět plnění tvoří jednak samotné stavební práce (výstavba mostu), tak i předání kompletního díla včetně všech dokladů. Navrhovatel, jakkoli se snaží svůj shora popsaný postup bagatelizovat, dílo zadavateli nepředal, tj. fakticky odmítl realizovat část plnění, ke kterému se ve smlouvě o dílo svobodně zavázal a tímto smlouvu o dílo porušil. Jak již bylo shora uvedeno, na základě bodu 9.5. smlouvy o dílo Hostíčkov bylo ujednáno, že o předání dokončeného díla bude sepsán předávací protokol, potvrzený ze strany objednatele a zhotovitele. Úřad uvádí, že se nejedná o jediné ustanovení smlouvy o dílo, které by souviselo s předávacím protokolem. V bodu 7.4. smlouvy o dílo Hostíčkov je stanoveno, že zhotovitel, tj. navrhovatel, ponese nebezpečí škody na předmětu díla od předání staveniště až do okamžiku podpisu předávacího protokolu. Na základě bodu 8.7. smlouvy o dílo Hostíčkov je navrhovatel povinen vést elektronický deník až do odstranění poslední vady a nedodělku z předávacího protokolu. V bodu 9. 11. smlouvy o dílo Hostíčkov je stanoveno, že pokud objednatel (zadavatel) převezme dílo s vadami či jinými výhradami (např. nepředání některých dokladů), zhotovitel (navrhovatel) se zavazuje tyto vady odstranit nejpozději do termínu uvedeného v předávacím protokolu. V bodu 10. 2. smlouvy o dílo Hostíčkov je stanoveno, že sjednaná záruční doba začíná běžet od data předání a převzetí díla, uvedeného v předávacím protokolu. V bodu 11.9. smlouvy o dílo Hostíčkov je stanoveno, že konečné vyúčtování ceny díla je zhotovitel (navrhovatel) oprávněn provést pouze na základě předávacího protokolu. Vzhledem k výše uvedenému nelze tvrdit, že by předávací protokol znamenal pouze jakousi nepodstatnou formalitu, neboť je zjevné, že jsou na něj navázaná další práva a povinnosti navrhovatele i zadavatele, a to i podstatného charakteru, kterými jsou (ze shora jmenovaných) např. konečné vyúčtování ceny díla nebo běh záruční doby. Jednalo se tedy z pohledu Úřadu o neposkytnutí součinnosti s poměrně závažnými dopady na zadavatele. Z popsaného průběhu plnění veřejné zakázky Úřad seznal, že k předání dokončeného díla, alespoň s vědomím zadavatele, nedošlo, neboť tento ve výzvě ze dne 24. 4. 2025 žádá navrhovatele, aby mu dílo předal. Navrhovatel však nijak nereagoval, přičemž Úřad podotýká, že navrhovatel takto předestřený skutkový stav nepopírá, neboť ve vztahu k danému období pouze uvádí, že jeho kroky směřovaly k získání čistopisu geometrického plánu (včetně vymezení a časového vymezení jednotlivých kroků, které byly v tomto směru realizovány), a dále shrnuje, že v srpnu 2025 vyvinul snahu o nalezení smírného řešení. Svou pasivitu, pokud jde o předání díla, navrhovatel žádným způsobem (natož důkazně) nepopřel. Úřad tedy nemá k dispozici relevantní informaci o tom, že by se navrhovatel nějakým způsobem snažil zvrátit odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo Hostíčkov z důvodu své (zadavatelem prokazované) nečinnosti související s prodlením a nepředáním díla. Navrhovatel pouze bez dalšího konstatoval, že dne 4. 8. 2025 proběhla společná schůzka právních zástupců a dne 16. 8. 2025 zadavateli zaslal „návrh smírného řešení“.

214. Z pohledu Úřadu tedy zadavatel prokázal, že došlo ke skutku, který zachytil v rozhodnutí o vyloučení jako jeden z důvodů pro vyloučení navrhovatele, a to „naprostá nečinnost týkající se dokončení díla“. Na tom nic nemění ani navrhovatelem (v návrhu) tvrzená skutečnost, že dne 4. 8. 2025 proběhla společná schůzka právních zástupců navrhovatele a zadavatele a že dne 16. 8. 2025 zaslal zadavateli návrh smírného řešení, ve kterém zadavateli nabídl uhrazení smluvní pokuty za 46 dní prodlení, přestože trvá na tom, že jej nezavinil. Co se týče otázky včasného nepředložení čistopisu geometrického plánu, Úřad dodává, že ze smlouvy o dílo Hostíčkov skutečně vyplývá [bod 9. písm. h) a i)], jak tvrdí navrhovatel, že byl povinen nejpozději do skončení přejímacího řízení předat zadavateli geometrický plán stavby pro majetkoprávní vypořádání, případně jeho návrh, jakož i geometrické plány, případně jejich návrhy pro vymezení rozsahu věcných břemen, nikoliv čistopis geometrického plánu. Z obsahu odstoupení od smlouvy Hostíčkov zadavatele je však zřejmé, že nepředání čistopisu geometrického plánu nebylo pro zadavatele rozhodující skutečností pro odstoupení od smlouvy Hostíčkov. Stěžejním důvodem pro odstoupení od smlouvy byla zadavatelem namítaná přetrvávající nečinnost a nesoučinnost navrhovatele.

215. Úřad má za to, že tím, že navrhovatel odmítl zadavateli předat dílo, resp. přes výzvu zadavatele neposkytl potřebnou součinnost k předání díla, závažným způsobem porušil smlouvu o dílo Hostíčkov, což ve svém důsledku vedlo zadavatele k odstoupení od smlouvy Hostíčkov. Úřad má tedy za prokázané, že došlo k závažnému pochybení navrhovatele při plnění dřívějšího smluvního vztahu a ve vazbě na toto porušení smluvních povinností byl navázán i zákonem předjímaný kvalifikovaný následek – v daném případě v podobě odstoupení zadavatelem od smlouvy o dílo Hostíčkov.

216. Úřad uzavírá, že s ohledem na vše výše uvedené neshledal pochyb o tom, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení náležitě v souladu s § 6 odst. 1 zákona a § 48 odst. 1 zákona (a v souladu se závěry vyplývajícími ze soudní judikatury a rozhodovací praxe, kterou Úřad popsal ve svých obecných závěrech) popsal i prokázal existenci min. dvojího pochybení navrhovatele při plnění dle smlouvy o dílo Číhaň – Kolinec I a smlouvy o dílo Hostíčkov, která dosahovala zákonem požadovaného charakteru a intenzity a splnila i další podmínky odůvodňující vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

217. Úřad dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele rovněž odůvodňoval vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení s odkazem na ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona. Úřad konstatuje, že podle ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona má zadavatel obecně možnost (v případě vybraného dodavatele povinnost) vyloučit ze zadávacího řízení účastníka, pokud zadavatel prokáže, že došlo ke střetu zájmu a současně není možné přijmout jiné opatření než zrušení veřejné zakázky. Úřad má za to, že přestože dotčené zákonné ustanovení neodkazuje vysloveně na § 44 zákona, pojem „střet zájmů“ je zákonem definovaný pojem, proto je i ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona nutné vykládat toliko v tomto směru[16]. Zadavatel k tvrzenému střetu zájmů navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele „pouze“ uvedl, že navrhovatel má oproti dalším účastníkům zadávacího řízení nepřiměřenou výhodu spočívající v tom, že je mu znám stav stavby, kterou realizoval v rámci předchozí VZ Číhaň – Kolinec I (a z důvodu svého protiprávního jednání nedokončil). Nadto podle zadavatele bude mít cena plnění nyní šetřené veřejné zakázky zásadní vliv na finální výši náhrady škody, kterou zadavatel bude po navrhovateli za vadné plnění předchozí VZ Číhaň – Kolinec I požadovat.

218. Podle Úřadu se však v nyní šetřené věci jedná o zcela jinou situaci, k níž je přiléhavé právě ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona [namísto zadavatelem odkazovaného ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona] tj., že navrhovatel (podle zadavatele) při plnění předchozí veřejné zakázky VZ Číhaň – Kolinec I poskytl vadné plnění. Vzhledem k tomu, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele, mimo popsané, konkrétně neuvedl žádný střet zájmů navrhovatele odpovídající ust. § 48 odst. 5 písm. b) zákona ve spojení s § 44 zákona, Úřad se již blíže dotčeným důvodem pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nezabýval.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Obdrží:

1. Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, Koterovská 462/162, Koterov, 326 00 Plzeň

2. Mgr. Tomáš Polišenský, advokát, Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0259/2025/VZ, č. j.: ÚOHS-22306/2025/500 ze dne 16. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí Úřadu Dobříš“), rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 66/20219-95 ze dne 16. 12. 2020.

[2] Pozn. Úřadu: Zadavatel v rámci Odstoupení od Smlouvy o dílo – stavební práce „Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec“ ze dne 11. 9. 2023, s účinky ke dni 21. 9. 2023 vyzval navrhovatele k zaplacení smluvní pokuty ve výši 36 382 415,88 Kč za prodlení v době od 1. 11. 2022 do 11. 9. 2023, tj. v délce 314 dní. V „Žalobě na zaplacení částky 65 052 21,- Kč s příslušenstvím“ (článek IV.) ze dne 23. 10. 2025 (dále jen „žaloba na zaplacení“) však zadavatel uvedl, že navrhovatel setrval v prodlení s provedením díla od 1. 11. 2022 do 21. 9. 2023, tj. 324 kalendářních dní, čemuž odpovídá smluvní pokuta ve výši 37 541 092,- Kč (+ příslušenství). V žalobním petitu (v tomtéž dokumentu) však zadavatel následně mj. žádal soud, aby navrhovateli uložil povinnost uhradit zadavateli smluvní pokutu ve výši 36 382 415,88 Kč. Pro účely odůvodnění tohoto rozhodnutí bude Úřad vycházet z petitu žaloby na zaplacení, tj. že zadavatel požaduje, aby mu navrhovatel uhradil smluvní pokutu ve výši 36 382 415,88 Kč, což odpovídá prodlení s plněním v délce 314 dní.

[3] Poznámka Úřadu: zadavatel blíže nespecifikoval, jestli se jednalo o předávací protokol 2 nebo předávací protokol 3.

[4] Poznámka Úřadu: Úřad předmětnou výzvu zadavatele ze dne 16. 5. 2025 v dokumentaci o zadávacím řízení, kterou obdržel od zadavatele, nedohledal.

[5] Pozn. Úřadu: přestože navrhovatel ve svém návrhu explicitně nežádal, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách, v textu návrhu mj. uvedl, že návrh podává i za účelem přezkoumání rozhodnutí o námitkách, které je podle něj nepřezkoumatelné; Úřad tedy považoval na nezbytné rovněž posoudit, zda se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem námitkám navrhovatele (či jejich částem).

[6] Srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0055/2024/VZ, č. j. ÚOHS-14467/2024/500 ze dne 8. 4. 2024.

[7] Srov. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0190/2018/VZ-03953/2019/323/PMo ze dne 7. 2. 2019.

[8] Pozn. Úřadu – v této části rozhodnutí o námitkách zadavatel popisuje údajné pochybení navrhovatele při plnění předchozí veřejné zakázky VZ Most Hostíčkov, přiléhavé je tedy ust. § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

[9] Viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0167/2019/VZ-32866/2019/321/EDo ze dne 28. 11. 2019 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. R0167/2019/VZ.

[10] Blíže viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-08115/2021/163/MBr ze dne 18. 3. 2021 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0010/2021/VZ.

[11] Viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 63/2019-77 ze dne 1. 7. 2020 či rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS‑R0083/2019/VZ-19427/2019/322/JSu/PJe ze dne 16. 7. 2019.

[12] Viz rozsudky Nejvyššího správního soudu č. j. 2 As 36/2021-56 ze dne 15. 12. 2022 a č. j. 7 As 223/2020-51 ze dne 24. 8. 2022.

[13] Viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2019/VZ-20435/2019/321/OMa ze dne 25. 7. 2019.

[14] Viz kupř. závěry z rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0093/2019/VZ-20435/2019/321/OMa ze dne 25. 7. 2019.

[15] Dtto.

[16] Srov. Šebesta, M., Novotný, P., Machurek, T., Dvořák, D. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 376 – 407.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 21840/2026/500spisová značka: S0149/2026/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 21840/2026/500
spisová značka: S0149/2026/VZ