číslo jednací: 32090/2026/163
spisová značka: R0112/2026/VZ
| Instance | II. |
|---|---|
| Věc | Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | rozklad zamítnut a napadené rozhodnutí potvrzeno |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 3. 9. 2026 |
| Související rozhodnutí | 21840/2026/500 32090/2026/163 |
| Dokumenty |  2026_R0112.pdf 275 KB |
|
PID |
UOHSX00NBXV6 |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-32090/2026/163 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-R0112/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
3. 9. 2026, Brno |
Rozhodnutí PŘEDSEDY
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 3. 7. 2026 navrhovatelem
- DEVERAKO k.s. (dříve ROBSTAV k.s.), IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, Modřany, 143 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 3. 2026 Mgr. Tomášem Polišenským, advokátem, ev. č. ČAK 20880, IČO 19427662, se sídlem Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-21840/2026/500 ze dne 18. 6. 2026 vydanému ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0149/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele
- Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, IČO 72053119, se sídlem Koterovská 462/162, Koterov, 326 00 Plzeň,
učiněných při zadávání veřejné zakázky „Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec“ ve zjednodušeném podlimitním řízení zahájeném dne 9. 9. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00000332,
jsem na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 152 odst. 6 písm. b) a § 90 odst. 5 téhož zákona rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp. zn. ÚOHS-S0149/2026/VZ, č. j. ÚOHS-21840/2026/500 ze dne 18. 6. 2026 p o t v r z u j i a podaný rozklad z a m í t á m.
Odůvodnění
I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ A SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÉ ÚŘADEM PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
1. Zadavatel zahájil dne 9. 9. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky. Dne 21. 1. 2026 rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele[1] ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), a to s odkazem na ustanovení § 48 odst. 5 písm. b) a d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dále jen „ZZVZ“)[2].
2. Proti rozhodnutí o vyloučení podal navrhovatel dne 5. 2. 2026 námitky[3]. Zadavatel následně dne 20. 2. 2026 rozhodl o jejich odmítnutí[4].
3. Následně dne 2. 3. 2026 obdržel Úřad návrh[5] navrhovatele. Dnem obdržení předmětného návrhu bylo v souladu s § 249 ZZVZ ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky.
II. NAPADENÉ ROZHODNUTÍ
4. Dne 18. 6. 2026 vydal Úřad napadené rozhodnutí z téhož dne, jehož výrokem návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) ZZVZ zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
5. V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení specifikoval celkem 8 pochybení navrhovatele při plnění tří veřejných zakázek. Jednalo se o
- veřejnou zakázku »“II/114, II/119 a III/10226 Dobříš – průtah, rekonstrukce silnice – I. a II. etapa“ – stavební práce« zadávanou v otevřeném řízení, které bylo zahájeno dne 21. 1. 2020, ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno pod ev. č. Z2020-002704, na jejíž plnění byla dne 17. 8. 2020 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „VZ Dobříš“),
- veřejnou zakázku „Přeložka silnice II/187 Číhaň – Kolinec“ zadávanou v otevřeném řízení, které bylo zahájeno dne 11. 6. 2020, ve Věstníku veřejných zakázek uveřejněno pod ev. č. Z2020-020329, na jejíž plnění byla dne 16. 12. 2020 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „VZ Číhaň – Kolinec I“), a
- veřejnou zakázku „Most ev. č. 198 38-1 Hostíčkov, rekonstrukce“ zadávanou ve zjednodušeném podlimitním řízení, které bylo zahájeno dne 9. 2. 2024, systémové č.: P24V00000076, na jejíž plnění byla dne 8. 4. 2024 uzavřena smlouva o dílo (dále jen „VZ Most Hostíčkov“).
6. Úřad se však s ohledem na procesní ekonomii a na skutečnost, že pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ je vyžadováno alespoň dvojí závažné či dlouhodobé pochybení účastníka zadávacího řízení, zaměřil pouze na zadavatelem tvrzené pochybení navrhovatele při plnění VZ Číhaň – Kolinec I v souvislosti s namítanými vadami plnění a dále na pochybení navrhovatele v rámci VZ Most Hostíčkov v souvislosti s nepředáním hotového díla zadavateli.
7. Co se týká pochybení v rámci plnění VZ Číhaň – Kolinec I, Úřad uvedl v odůvodnění napadeného rozhodnutí (viz bod 190 a násl.) výčet vadného plnění navrhovatele v rozporu s projektovou dokumentací, který vyplýval z údajů a dokumentů předložených zadavatelem, zejména z vizuální pasportizace stavby[6], srovnávací technické analýzy stavby[7], jakož i ze znaleckého posudku č. 023707/2024 ze dne 20. 5. 2025 (dále jen „znalecký posudek“)[8], které si zadavatel nechal vypracovat. Úřad dále zohlednil také naplnění časové podmínky daných pochybení (viz bod 189 napadeného rozhodnutí), intenzitu pochybení (viz bod 190 a násl. napadeného rozhodnutí) a v neposlední řadě také existenci kvalifikovaného následku vadného plnění navrhovatele (viz bod 200 a násl. napadeného rozhodnutí) jakožto zákonné podmínky pro vyloučení účastníka zadávacího řízení vyplývající z § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Závěrem k tomuto zadavatelem tvrzenému pochybení navrhovatele Úřad shledal za prokázané, že se navrhovatel dopustil závažného pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ při plnění VZ Číhaň – Kolinec I, a to konkrétně tím, že poskytl vadné plnění, resp. plnění rozporné s projektovou dokumentací.
8. Dále se Úřad zaměřil na zadavatelem tvrzené pochybení navrhovatele u VZ Most Hostíčkov, kterým měla být naprostá nečinnost týkající se dokončení díla, jež bylo předmětem dané veřejné zakázky. Úřad také u tohoto pochybení zhodnotil naplnění zákonných podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Dospěl k závěru, že byl naplněn časový rámec namítaného pochybení (viz bod 205 napadeného rozhodnutí) požadovaný ZZVZ. Dospěl také k tomu, že dne 16. 12. 2024 došlo k faktickému ukončení samotné realizace stavby (stavební části), přičemž poté mělo dojít ve lhůtě do jednoho měsíce (tedy do 16. 1. 2025) k předání dokladů požadovaných zadavatelem, resp. k předání ukončeného díla[9]. V důsledku následné pasivity navrhovatele při podpisu předávacího protokolu a při řádném předání díla však zadavatel dne 30. 5. 2025 odstoupil od smlouvy s navrhovatelem[10]. Úřad měl tedy za prokázané, že došlo k závažnému a dlouhodobému pochybení navrhovatele při plnění dřívějšího smluvního vztahu a na toto porušení smluvních povinností byl navázán kvalifikovaný následek v podobě odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo.
9. Závěrem napadeného rozhodnutí Úřad uzavřel, že neshledal pochyb o tom, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení náležitě v souladu s § 6 odst. 1 ZZVZ a § 48 odst. 1 ZZVZ (a v souladu se závěry vyplývajícími ze soudní judikatury a rozhodovací praxe, kterou Úřad uvedl ve svých obecných závěrech) popsal i prokázal existenci min. dvojího pochybení navrhovatele. Jednalo se o pochybení při plnění dle smlouvy o dílo uzavřené dne 16. 12. 2020 v rámci VZ Číhaň – Kolinec I (dále jen „smlouva o dílo I“)[11] a smlouvy o dílo uzavřené dne 8. 4. 2024 v rámci VZ Most Hostíčkov (dále jen „smlouva o dílo II“), která dosahovala ZZVZ požadovaného charakteru a intenzity a splnila i další podmínky odůvodňující vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku.
III. ROZKLAD NAVRHOVATELE
10. Dne 3. 7. 2026 obdržel Úřad rozklad navrhovatele z téhož dne[12] proti napadenému rozhodnutí. Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo navrhovateli doručeno dne 18. 6. 2026. Konec 15denní odvolací lhůty dle § 83 správního řádu připadl na pátek 3. 7. 2026. Navrhovatel tedy podal rozklad v zákonné lhůtě.
Námitky rozkladu
11. Navrhovatel v rozkladu nejprve namítá, že Úřad byl povinen zabývat se každým jednotlivým zadavatelem tvrzeným pochybením a u každého z nich samostatně posoudit, zda jsou naplněny zákonné podmínky pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Teprve na základě takového komplexního přezkumu mohl učinit spolehlivý závěr o zákonnosti či nezákonnosti postupu zadavatele.
12. Dále navrhovatel v rozkladu rozporuje závěry Úřadu u pochybení v rámci VZ Číhaň – Kolinec I.
13. Primárně má za to, že nebylo ze strany zadavatele prokázáno, že dílo v rámci VZ Číhaň – Kolinec I bylo realizováno navrhovatelem vadně. Tato skutečnost nemohla být dle navrhovatele prokázána ani doložením znaleckého posudku, neboť jeho závěry údajně nezohledňují skutečný průběh realizace stavby a mohou být s ohledem na opakovanou spolupráci s příslušným znalcem tendenční.
14. Navrhovatel současně u pochybení v rámci VZ Číhaň – Kolinec I namítá, že Úřad zcela opomenul posoudit časovou podmínku vyplývající z § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Jestliže Úřad dovozoval existenci závažného profesního pochybení z toho, že navrhovatel provedl část stavebních prací v rozporu s projektovou dokumentací, pak byl dle navrhovatele rozhodným okamžikem pro posouzení splnění předmětné časové podmínky právě okamžik provedení těchto stavebních prací, což však Úřad v napadeném rozhodnutí konkrétně neposoudil.
15. Navrhovatel dále namítá, že Úřad v rámci přezkumu daného pochybení u VZ Číhaň – Kolinec I zcela pominul otázku platnosti odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo I, když vůbec nezkoumal, zda byly splněny zákonné i smluvní podmínky pro jeho uplatnění.
16. Navrhovatel v rámci pochybení u VZ Číhaň – Kolinec I nesouhlasí také se závěrem Úřadu ohledně jeho intenzity. Navrhovatel uvádí, že ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ představuje výjimečný institut umožňující vyloučení dodavatele pouze v případě skutečně závažného nebo dlouhodobého profesního pochybení, jehož existence musí být bezpečně prokázána, k čemuž dle navrhovatele v nyní projednávané věci nedošlo. Úřad podle názoru navrhovatele zároveň nesprávně přenesl důkazní břemeno o nezpůsobení vad předmětu plnění na navrhovatele.
17. Dále navrhovatel v rozkladu uvádí námitky směřující proti Úřadem přezkoumávanému pochybení v rámci VZ Most Hostíčkov.
18. Navrhovatel má primárně za to, že dílo v rámci VZ Most Hostíčkov dokončil jak po stránce stavební, tak po stránce dokladové. K samotnému podpisu předávacího protokolu však nedošlo nikoliv proto, že by navrhovatel odmítal dílo předat, ale údajně proto, že zadavatel podmínil podpis předávacího protokolu zakotvením tvrzení, podle nichž navrhovatel realizoval dílo vadně a v prodlení. Dle navrhovatele to byl tedy zadavatel, kdo svým postupem znemožnil dokončení přejímacího řízení. Zároveň navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že návrh předávacího protokolu zachycoval odlišná stanoviska smluvních stran. Navrhovatel má za to, že by podpisem předávacího protokolu stvrdil skutečnosti, s nimiž nesouhlasil a které mohly mít významné právní důsledky pro následné uplatňování smluvních sankcí a náhrady škody.
19. Dále navrhovatel rozporuje Úřadem konstatovanou „naprostou nečinnost“ při dokončení „dokladové“ části díla v rámci VZ Most Hostíčkov, když uvádí, že v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. h) a j) smlouvy o dílo II doložil potřebný doklad v podobě návrhu geometrického plánu.
20. Navrhovatel, co se týká předložení geometrického plánu, sporuje zároveň závěr Úřadu v bodě 210 napadeného rozhodnutí spočívající v nepodložení tvrzení navrhovatele o informování zadavatele ohledně kroků činěných k získání čistopisu geometrického plánu. Navrhovatel k tomu uvádí, že byl v této věci aktivní, když vzájemnou komunikaci navrhoval prokázat spisem zadavatele.
21. V rámci Úřadem přezkoumávaného pochybení u VZ Most Hostíčkov navrhovatel dále namítá, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, jaké konkrétní jednání navrhovatele považoval Úřad za profesní pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Konkrétně není dle navrhovatele zřejmé, zda Úřad spatřoval tvrzené profesní pochybení v nepředání díla, nepředání jednotlivých dokladů nebo v údajné nečinnosti a zároveň jaká konkrétní skutečnost měla být podle Úřadu důvodem odstoupení zadavatele od smlouvy. Takový postup činí napadené rozhodnutí dle navrhovatele v této části nepřezkoumatelným pro neurčitost skutkových závěrů.
22. Závěrem rozkladu navrhovatel shledává postup zadavatele v podobě vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku v rozporu se zásadou proporcionality. Navrhovatel má za to, že zadavatel před jeho vyloučením ze zadávacího řízení nezvážil mírnější opatření. Tento postup zadavatele přitom dle navrhovatele vykazoval znaky nezákonného zásahu do jeho účasti v zadávacím řízení.
Závěr rozkladu
23. Navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání a rozhodnutí, přičemž Úřad bude vázán právním názorem předsedy Úřadu.
IV. ŘÍZENÍ O ROZKLADU
24. Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.
Stanovisko předsedy Úřadu
25. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k závěru, že Úřad napadeným rozhodnutím rozhodl správně a v souladu s právními předpisy.
V. K NÁMITKÁM ROZKLADU
26. Stěžejní pro posouzení zdejší věci je ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, které upravuje institut vyloučení pro nezpůsobilost. Dle tohoto ustanovení platí, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.
27. Důvod pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení je dán tehdy, dopustil-li se dodavatel při plnění dřívějšího smluvního vztahu více závažných nebo dlouhodobých pochybení a je-li kumulativně splněno několik podmínek. Jedná se o podmínku časovou v tom smyslu, že relevantní je pochybení, kterého se dodavatel dopustil v období maximálně 3 roky nazpět před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má být pro dotyčné pochybení vyloučen. Dále se jedná o podmínku intenzity pochybení, tedy že pochybení musí být buď závažné, či dlouhodobé, nebo i obojí zároveň. V tom se projevuje ústavní princip přiměřenosti, neboť ojedinělá drobná pochybení zásadně nejsou způsobilá vyloučení odůvodnit – jednalo by se totiž o nepřiměřený zásah do práv dodavatele. Dále se jedná o podmínku subjektu smluvního vztahu v tom smyslu, že relevantní jsou pouze pochybení při plnění povinností ze smluvního vztahu se zadavatelem, který vede zadávací řízení, ze kterého je dodavatel vylučován, anebo ze vztahu s jiným veřejným zadavatelem. Nakonec se jedná o podmínku kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení, což znamená, že relevantní jsou pouze ta pochybení, která vedla ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či k jiným srovnatelným sankcím. Za srovnatelné sankce je potom třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytuje zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení dodavatele či aby jej za toto pochybení sankcionoval. Typicky se bude jednat o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu (srov. např. bod 36 rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 29 Af 63/2019-77 ze dne 1. 7. 2020)[13].
28. Navrhovatel v rozkladu nejprve namítá, že Úřad pochybil, pokud se při přezkumu rozhodnutí o vyloučení zabýval pouze některými zadavatelem vytýkanými pochybeními. Podle navrhovatele nemůže zásada procesní ekonomie odůvodnit rezignaci na posouzení všech skutečností, které tvořily skutkový základ rozhodnutí o vyloučení. Úřad měl proto podle názoru navrhovatele samostatně přezkoumat každé jednotlivé pochybení uvedené zadavatelem a teprve na základě úplného posouzení všech tvrzených pochybení učinit závěr o zákonnosti vyloučení.
29. Úřad v napadeném rozhodnutí k této problematice v bodech 182-187 konstatoval, že byť zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vytýkal navrhovateli několik pochybení při plnění tří veřejných zakázek, s ohledem na zásadu procesní ekonomie se Úřad zaměřil pouze na pochybení při plnění díla v rámci VZ Číhaň – Kolinec I a na pochybení spočívající v nepředání hotového díla v rámci VZ Most Hostíčkov. Tato dvě pochybení považoval Úřad za prokázaná. Současně Úřad v napadeném rozhodnutí uvedl, že pro naplnění požadavku plurality pochybení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ postačuje prokázání alespoň dvou závažných nebo dlouhodobých pochybení účastníka zadávacího řízení.
30. S posouzením Úřadu v napadeném rozhodnutí je třeba se ztotožnit. Navrhovatel vychází z nesprávného předpokladu, že Úřad byl povinen přezkoumat všechna zadavatelem tvrzená pochybení, která byla v rozhodnutí o vyloučení uvedena. Taková povinnost z § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ ani z jiného ustanovení ZZVZ nevyplývá.
31. Pro naplnění důvodu vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ není rozhodné, zda byla prokázána všechna zadavatelem tvrzená pochybení, nýbrž zda byla prokázána alespoň dvě závažná nebo dlouhodobá pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu, která dosahují zákonem požadované intenzity a navazoval na ně kvalifikovaný následek (viz bod 27 tohoto rozhodnutí). Jak ostatně vyplývá i z napadeného rozhodnutí, pro splnění požadavku plurality pochybení postačuje existence nejméně dvou takových pochybení (obdobně též rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 66/2019-95 ze dne 16. 12. 2020[14]).
32. Za situace, kdy zadavatel v rozhodnutí o vyloučení identifikoval celkem osm dílčích pochybení a Úřad následně dospěl k závěru, že dvě z nich byla spolehlivě prokázána a současně naplňují zákonné podmínky § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, nebylo pro posouzení zákonnosti vyloučení nezbytné zabývat se zbývajícími vytýkanými pochybeními. Jejich přezkum by již nemohl mít vliv na závěr o naplnění zákonných podmínek pro vyloučení navrhovatele.
33. Postup Úřadu proto nepředstavoval rezignaci na náležité zjištění skutkového stavu, ale legitimní projev zásady procesní ekonomie. Úřad posoudil právě ty skutečnosti, které byly samy o sobě způsobilé založit závěr o splnění podmínek pro vyloučení. Není účelné ani racionální po něm požadovat, aby nad rámec nezbytný pro rozhodnutí přezkoumával i další jmenovaná pochybení, která by již nemohla ovlivnit výsledek správního řízení.
34. S ohledem na výše uvedené nelze tuto námitku shledat důvodnou.
K námitkám směřujícím proti vadnému plnění v rámci VZ Číhaň – Kolinec I
35. Navrhovatel předně k zadavatelem tvrzenému závažnému pochybení při plnění VZ Číhaň – Kolinec I namítá, že nebylo prokázáno, že by danou veřejnou zakázku realizoval vadně. Současně navrhovatel zpochybňuje závěry znaleckého posudku s tvrzením, že tento nerespektoval skutečný průběh realizace stavby a může být tendenční s ohledem na opakovanou spolupráci zadavatele s příslušným znalcem.
36. Prvně je nutné podotknout, že prokázání vadného plnění v rámci VZ Číhaň – Kolinec I je v nyní projednávaném případě základním stavebním kamenem při posuzování kvalifikovaného pochybení, na základě kterého došlo k vyloučení navrhovatele pro nezpůsobilost ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Úřad se tedy jeho přezkumem detailně zabýval v rámci celého odůvodnění napadeného rozhodnutí, když zrekapituloval průběh plnění VZ Číhaň – Kolinec I, včetně zachycení zadavatelem tvrzených vad i dalších okolností, které na předmětné vady navazovaly. Své závěry pak konstatoval v bodu 190 a násl. napadeného rozhodnutí.
37. Úřad vzal v potaz zadavatelem předložený soubor podkladů založených ve správním spise, a to zejména znalecký posudek, Zápis z kontrolní prohlídky stavby konané dne 1. 11. 2022[15], Zápis z převzetí stanoviště objednatelem po odstoupení od smlouvy konaného dne 22. 9. 2023[16], vizuální pasportizaci stavby, srovnávací analýzu stavby a další dokumenty zachycující vady realizace díla a jejich rozsah. Úřad tedy při posuzování vad díla v rámci VZ Číhaň – Kolinec I nevyšel pouze z jediného důkazního prostředku předloženého zadavatelem, ale z více vzájemně se podporujících podkladů. Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel plnil v rozporu s projektovou dokumentací, tedy vadně a v rozsahu, který nelze označit jinak než za závažný.
38. V rámci dané námitky je potřeba se ztotožnit s názorem Úřadu, že prokázání existence vad vyplývalo z mnoha vzájemně se doplňujících dokumentů obsažených ve správním spise, které mimo jiné obsahovaly podrobnou fotodokumentaci jednotlivých vad plnění často konfrontovanou s konkrétními částmi projektové dokumentace. Konkrétně se jednalo zejména o vady u částí stavby v podobě příkopů, krajnic, propustků, svahů a jejich ohumusování.
39. Nutno podotknout, že navrhovatel tyto zadavatelem namítané vady díla při plnění VZ Číhaň – Kolinec I žádným konkrétním způsobem nezpochybnil. Navrhovatel ani nyní v rozkladu nenamítá konkrétní nedostatky těchto podkladů ani například netvrdí, že určitá vytýkaná vada ve skutečnosti neexistovala, že byla odstraněna, případně že konkrétní technický závěr znalce odporuje faktickému stavu. Nedokládá k tomu logicky ani žádné podklady. Jeho rozkladová argumentace se tedy v zásadě omezuje pouze na obecný nesouhlas se závěry zadavatele, znalce a projektanta stavby, aniž by předložil konkrétní důvody, které by mohly jejich vypovídací hodnotu zpochybnit. O tomto ostatně svědčí i rozkladová námitka sporující, že znalecký posudek „nerespektoval skutečný průběh realizace stavby“. Jednalo se opět o námitku bez určitého vymezení navrhovatelem tvrzeného problému, resp. bez jeho podrobnější specifikace. Samotná argumentace navrhovatele proto svědčí o tom, že postrádá relevantní podklady, jimiž by mohl zpochybnit doklady předložené zadavatelem a závěry z nich vyvozené.
40. Co se týká obecného tvrzení navrhovatele, že dílo provedl řádně a že znalecký posudek může být tendenční, konstatuji, že prosté tvrzení o možné tendenčnosti znaleckého posudku založené na údajné opakované spolupráci znalce se zadavatelem samo o sobě nepostačuje ke zpochybnění důkazní hodnoty znaleckého posudku, pokud je navrhovatel nedoplnil žádnými konkrétními skutečnostmi svědčícími o podjatosti znalce. K tomu je potřeba opětovně dodat, že navrhovatel ani co se týká konkrétních vad podrobně rozebraných v rámci znaleckého posudku nespecifikoval, která zjištění znalce jsou dle jeho názoru nesprávná.
41. Námitku navrhovatele tak nelze z výše uvedených důvodů shledat důvodnou.
42. Navrhovatel dále v rozkladu k tvrzenému pochybení při plnění VZ Číhaň – Kolinec I uvádí, že Úřad neposoudil správně, zda se vytýkané pochybení odehrálo v rozhodném tříletém období před zahájením zadávacího řízení. Podle jeho názoru je pro naplnění předmětné časové podmínky rozhodný okamžik provedení stavebních prací (tedy vznik údajných pochybení), nikoliv pozdější zjištění vady či následné odstoupení od smlouvy ze strany zadavatele.
43. Úřad se v rámci napadeného rozhodnutí zabýval naplněním časové podmínky pro vyloučení účastníka pro nezpůsobilost v bodě 189. Zde konstatoval, že rozhodným obdobím pro splnění časové podmínky tří let podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ bylo, s ohledem na zahájení šetřeného zadávacího řízení, období od 9. 9. 2022 až do 9. 9. 2025. Ve smlouvě o dílo v rámci VZ Číhaň – Kolinec I bylo ujednáno, že lhůta pro dokončení stavby skončí po uplynutí 20 měsíců od předání staveniště[17]. Ze zápisu o předání staveniště[18] vyplývá, že stavba měla být zahájena dne 1. 3. 2021, v důsledku toho měla lhůta pro dokončení stavby navrhovateli uplynout dne 1. 11. 2022. Na základě uvedeného měl Úřad za to, že naplnění zákonné časové podmínky bylo zřejmé.
44. ZZVZ výslovně neupravuje způsob, jak konkrétně určit okamžik, kdy se dodavatel „dopustil“ vytýkaného pochybení, a jak tedy správně posoudit naplnění podmínky jeho vzniku v období 3 let před zahájením zadávacího řízení. Tento okamžik je tedy třeba posuzovat zejména s přihlédnutím ke smyslu a účelu ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Smyslem a účelem časové podmínky v daném ustanovení má být zabránění tomu, aby veřejnou zakázku realizoval dodavatel, který ve vymezeném časovém období prokazatelně neplnil své smluvní závazky řádně a včas, a u nějž tedy existuje důvodná obava z obdobného selhání i při plnění aktuální veřejné zakázky. Za rozhodující je proto nutno považovat okamžik, kdy se pochybení dodavatele reálně projevilo, resp. kdy trvalo, tedy kdy objektivně došlo (docházelo) k porušování smluvních povinností, a tedy kdy se projevila neschopnost dodavatele realizovat smluvní vztah včas a řádně. Naopak není namístě odvozovat běh této lhůty od okamžiků, které představují toliko reakci zadavatele na již existující stav bez vazby na okamžik vzniku či skutečnou dobu trvání vytýkaného pochybení, ani od okamžiků, které samy o sobě nevypovídají o kvalitě plnění závazku, např. jen datum uzavření smlouvy na dřívější veřejnou zakázku. Takový výklad by mohl vést k neodůvodněnému prodlužování či naopak zkracování zákonem stanoveného tříletého období.
45. Způsob určení konkrétního okamžiku, kdy se dodavatel „dopustil“ vytýkaného pochybení, bude přitom odvislý od charakteru a projevu pochybení. Lze tedy částečně přisvědčit navrhovateli, že u poskytnutí vadného plnění bude počátečním rozhodným okamžikem datum, kdy bylo poskytnuto, resp. realizováno plnění zatížené vadou, neboť právě tímto momentem se pochybení projevilo v realizaci smluvního vztahu, tj. vypovídá o tom, že dodavatel neposkytl plnění v požadované kvalitě. Pakliže jde o pochybení přetrvávající v čase (např. právě vady díla či jeho nedodělky), je nutné zohlednit i jeho kontinuální povahu, tedy zohlednit nejen okamžik, kdy pochybení vzniklo, ale zároveň i období, po které toto pochybení bez nápravy trvalo, neboť i bez nápravy přetrvávající nedostatky v plnění veřejné zakázky odráží neschopnost dodavatele dostát smluvním povinnostem.
46. V nyní projednávaném případě je potřeba nejprve souhlasit s Úřadem v tom, že rozhodným obdobím pro splnění předmětné časové podmínky bylo období od 9. 9. 2022 do 9. 9. 2025, neboť se jedná o 3 roky od zahájení nyní projednávané veřejné zakázky.
47. S ohledem na to, že dle smlouvy o dílo I mělo být dílo v rámci VZ Číhaň – Kolinec I dokončeno ke dni 1. 11. 2022, nelze vyloučit, že některé z vad a nedodělků vytýkaných navrhovateli vznikly, resp. byly objektivně zjistitelné již před 9. 9. 2022, tedy před počátkem rozhodného tříletého období. Tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že by k uvedenému pochybení nebylo možné přihlédnout při posouzení podmínek pro vyloučení navrhovatele. Podstatné totiž je (s ohledem na argumentaci uvedenou výše v bodech 44–45 tohoto rozhodnutí), že se nejednalo o jednorázové pochybení, jehož účinky by okamžikem jeho vzniku bez dalšího skončily, nýbrž o stav spočívající v neúplnosti a vadnosti provedeného díla, který v čase přetrvával a který měl navrhovatel možnost napravit až do okamžiku řádného dokončení díla.
48. Jak bylo ostatně uvedeno výše, navrhovatel měl povinnost dokončit a předat dílo do 1. 11. 2022, přičemž do tohoto okamžiku měl možnost odstranit vady a nedodělky, které byly v rozporu s projektovou dokumentací, a své smluvní povinnosti řádně splnit. Jednalo se přitom mimo jiné o nedokončené povrchové úpravy, provedení čel u propustků, dláždění náběhů, dosypy a terénní úpravy či úpravy příkopů spočívající v jejich svahování a modelaci. Stav spočívající v existenci těchto vad a nedodělků tedy přetrvával minimálně do 1. 11. 2022, kdy při kontrolní prohlídce stavby zadavatel na jejich existenci navrhovatele upozornil[19] a konstatoval jejich rozpor s projektovou dokumentací. Je však podle mého názoru zřejmé, že tento stav přetrvával i po uvedeném datu.
49. Skutečnost, že některé z uvedených vad mohly vzniknout již před 9. 9. 2022, proto sama o sobě nevylučuje jejich zohlednění v rámci nyní projednávaného zadávacího řízení. Rozhodné je, že období, po které tyto vady, resp. pochybení bez nápravy trvaly, zasahovalo do rozhodného období tří let před zahájením tohoto zadávacího řízení, což odráželo neschopnost navrhovatele dostát svým smluvním povinnostem vůči zadavateli. Z hlediska podmínky tříleté lhůty proto postačuje, pokud trvající pochybení alespoň zčásti zasahuje do rozhodného období, což v nyní projednávaném případě nastalo. Není však nutné, aby do něj spadal jeho samotný vznik ani celé období jeho trvání.
50. S ohledem na výše uvedené nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že rozhodným okamžikem vzniku tvrzeného pochybení je čistě okamžik provedení stavebních prací. Zároveň je nutné konstatovat, že závěr zadavatele a následně Úřadu o splnění časové podmínky u pochybení v rámci VZ Číhaň – Kolinec I byl správný. Tuto námitku navrhovatele proto neshledávám důvodnou.
51. Navrhovatel v rámci posuzovaného pochybení u plnění VZ Číhaň – Kolinec I dále rozporuje naplnění podmínky kvalifikovaného následku. Úřad dle jeho názoru nezkoumal platnost odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo I a nevypořádal se s otázkou, zda byly splněny smluvní a zákonné podmínky pro jeho uplatnění.
52. Prvně je nutno uvést, že Úřad v rámci bodů 200-202 napadeného rozhodnutí označil za kvalifikovaný následek pochybení navrhovatele v rámci VZ Číhaň – Kolinec I nejen samotné odstoupení od smlouvy, nýbrž také smluvní sankce v podobě slevy z ceny díla a náhrady škody, které jsou po navrhovateli v současné době vymáhány na základě žaloby na zaplacení u Městského soudu v Praze (sp. zn. 12 Cm 28/2025)[20]. Ze samotné žaloby o zaplacení konkrétně vyplývá, že zadavatel uplatňuje vůči navrhovateli nárok z vad plnění díla v rozporu s projektovou dokumentací v podobě přiměřené slevy z ceny díla ve výši 26 602 951 Kč a nárok v podobě náhrady škody za neobdrženou dotaci, která vznikla zadavateli v příčinné souvislosti s nedodělky díla, ve výši 908 172 Kč. Všechny výše označené skutečnosti je přitom možné podřadit pod kvalifikované následky přezkoumávaného pochybení navrhovatele v rámci VZ Číhaň – Kolinec I ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, neboť se jedná o právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytují zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení navrhovatele (viz bod 27 odůvodnění tohoto rozhodnutí).
53. Co se týká namítané (ne)platnosti odstoupení od smlouvy ze strany zadavatele, je třeba předně uvést, že předmětem správního řízení není posouzení soukromoprávní platnosti odstoupení od smlouvy o dílo I. Pro posouzení zákonnosti vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ je rozhodné, zda se navrhovatel dopustil závažného pochybení a zda toto pochybení vedlo ke kvalifikovanému následku. Posouzení soukromoprávní platnosti odstoupení od smlouvy přitom přísluší civilním soudům, přičemž jeho definitivní vyřešení není předpokladem aplikace § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ[21].
54. Posouzením předpokladu pro vyloučení v podobě kvalifikovaného následku zadavatelem tvrzeného pochybení se Úřad zabýval v bodě 200 napadeného rozhodnutí. Zde vzal v potaz zejména čl. 15.1. a 15.2. smlouvy o dílo I, ze kterých vyplývá, že obě smluvní strany byly oprávněny od smlouvy odstoupit v případech stanovených zákonem a dále to, že objednatel, resp. zadavatel je oprávněn v souladu s § 2001 a § 1998 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, (dále jen „OZ“) od smlouvy písemně odstoupit nebo ji vypovědět z důvodu jejího porušení zhotovitelem. Zároveň Úřad konstatoval, že vadné plnění rozporné s projektovou dokumentací bylo jedním z důvodů odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo.
55. Podle § 2002 odst. 1 OZ může strana od smlouvy bez zbytečného odkladu odstoupit, poruší-li druhá strana smlouvu podstatným způsobem. Podstatným je přitom dle předmětného ustanovení takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala.
56. V bodě 6.1. smlouvy o dílo je pak stanoveno, že „[z]hotovitel je povinen provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí ve sjednané době a kvalitě předpokládané podklady pro provedení díla“ (pozn. zvýraznění doplněno předsedou Úřadu). Za výše zmíněné podklady lze přitom označit zejména projektovou dokumentaci.
57. Úřad se v napadeném rozhodnutí detailně zabýval zadavatelem tvrzeným pochybením v podobě vad díla, když zhodnotil všechny zadavatelem poskytnuté dokumenty k prokázání těchto vad, včetně fotodokumentace a znaleckého posudku.Dospěl k závěru, že zadavatel předložil koherentní a přezkoumatelný soubor důkazů o tom, že předmětné jednání navrhovatele v podobě plnění díla bylo v rozporu s projektovou dokumentací. Nutno také zmínit intenzitu pochybení předpokládanou § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, když lze uvést, že za podstatné porušení smluvních povinností nelze v tomto případě považovat pouze existenci jednotlivých vad díla, nýbrž zejména jejich komplexní rozsah, resp. množství, které ve svém souhrnu představovalo závažné porušení povinností navrhovatele[22]. S ohledem na prokázané závažné pochybení navrhovatele v rámci VZ Číhaň – Kolinec I byl v návaznosti na něj naplněn smluvní důvod pro odstoupení od smlouvy o dílo.
58. Skutečnost, že mezi stranami tedy existuje spor o oprávněnost či platnost odstoupení od smlouvy, sama o sobě nezpochybňuje existenci vytýkaných vad ani ostatní důkazy, resp. dokumenty zachycující průběh realizace díla a nemůže zpochybnit ani naplnění podmínky v podobě kvalifikovaného následku pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.
59. Závěr o naplnění důvodu odstoupení od smlouvy o dílo I přitom korespondoval rovněž s obsahem samotného odstoupení zadavatele od smlouvy ze dne 11. 9. 2023. Zadavatel v něm konkrétně popsal důvody, pro které k předmětnému odstoupení přistoupil, včetně předchozího průběhu jednání s navrhovatelem a jeho snahy dosáhnout dokončení a předání díla. Současně zde podrobně vymezil jednotlivé vady a nedodělky díla, na jejichž existenci byl navrhovatel opakovaně upozorňován, a výslovně uvedl, že tato pochybení považuje za podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 OZ a z tohoto důvodu od smlouvy odstupuje. Z obsahu odstoupení od smlouvy je tedy zřejmé, k jakým konkrétním porušením „podkladů pro provedení díla“ došlo, a tedy z jakých důvodů k němu zadavatel přistoupil.
60. V důsledku výše uvedeného proto konstatuji, že Úřad se otázkou odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo I v napadeném rozhodnutí zabýval a jeho závěry měly oporu ve správním spise i ve zjištěném skutkovém stavu. Zjištěné vady a nedodělky při plnění díla v rámci VZ Číhaň – Kolinec I představovaly závažné pochybení, které vedlo k předčasnému ukončení smluvního vztahu pro podstatné porušení smluvních povinností navrhovatele, čímž došlo k naplnění podmínky kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Námitku navrhovatele proto neshledávám důvodnou.
61. Navrhovatel dále namítá, že vytýkané pochybení nedosahovalo intenzity vyžadované § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ, a dále že Úřad nesprávně přenesl důkazní břemeno na navrhovatele.
62. Pokud jde o intenzitu pochybení, opakuji, že obecně se nesmí jednat pouze o ojedinělá drobná pochybení. Komentářová literatura k § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ uvádí, že „[z]ákon nedefinuje přímo, co míní pojmy dlouhodobá či závažná pochybení. Lze však usuzovat, že se bude jednat právě o taková pochybení, která vedou k důsledkům demonstrativně vymezeným v komentované části ustanovení. Za závažná či dlouhodobá pochybení je tak třeba považovat taková pochybení, v jejichž důsledku došlo k odstoupení od smlouvy, vzniku škody přesahující očekávatelnou či obvyklou výši škody v obdobných smluvních vztazích či k uplatnění smluvních sankcí (např. smluvní pokuta nebo sleva z ceny), které s přihlédnutím k porušené smluvní povinnosti překračují rozsah, který je u obdobných smluvních vztahů obvyklý.“[23]
63. Úřad se k intenzitě pochybení v rámci VZ Číhaň – Kolinec I vyjádřil v bodech 190–199 napadeného rozhodnutí, když uvedl, že v šetřeném případě nedošlo k marginálním pochybením, neboť navrhovatel se při faktickém plnění veřejné zakázky flagrantně odchýlil od projektové dokumentace. Úřad následně konkrétně uvedl, jaké všechny vady projektové dokumentace zadavatel shledal po předpokládaném termínu dokončení díla a v jakých dokumentech byly jejich výčty zaznačeny. Úřad správně neopomenul ani velmi podstatnou skutečnost, a to že zadavatel v důsledku vadného plnění VZ Číhaň – Kolinec I musel zahájit nové zadávací řízení na nyní projednávanou veřejnou zakázku, jejímž prostřednictvím má být zhojeno předmětné vadné plnění navrhovatele.
64. Současně nelze odhlédnout od skutečnosti, že v posuzovaném případě nešlo o jednorázové či ojedinělé vybočení z projektové dokumentace, nýbrž o značné množství pochybení spočívajících v opakovaných rozporech s jejími požadavky. I pokud by některé z těchto jednotlivých pochybení samo o sobě nedosahovalo intenzity nezbytné pro naplnění posuzované podmínky, ve svém souhrnu a při zohlednění množství daných vad, jejich charakteru a vzájemné souvislosti již požadované intenzity zjevně dosahují (obdobně viz bod 57 tohoto rozhodnutí). Zároveň nelze přehlédnout, že vytýkané nedostatky nebyly podloženy pouze ojedinělým tvrzením zadavatele, ale byly zachyceny v celé řadě dokumentů (znalecký posudek, vizuální pasportizace stavby, srovnávací analýza atd). V daných dokumentech přitom byly předmětné vady konkrétně vymezeny. Namátkou lze uvést Zápis o převzetí staveniště ze dne 22. 9. 2023[24], tedy po odstoupení zadavatele od smlouvy o dílo I, v němž byl uveden výčet 20 vad a nedodělků plnění díla v rozporu s projektovou dokumentací a další výčet dokumentů, které nebyly navrhovatelem řádně předány, ač k tomu byl dle zadávacích podmínek povinen.
65. Dále je nutné přihlédnout i k tomu, že v souladu s výše uvedeným zněním komentářové literatury (viz bod 62 tohoto rozhodnutí) došlo v nyní projednávaném případě jak k odstoupení od smlouvy, tak ke vzniku a nárokování náhrady škody i k uplatnění smluvní sankce v podobě žádosti o slevu z ceny díla, a to nikoliv v marginálním rozsahu (viz bod 52 tohoto rozhodnutí). Dodávám, že uplatňované částky jsou ještě výrazně vyšší než částky, které jako jiný srovnatelný následek zmiňuje Krajský soud v Brně v již odkazovaném rozsudku 29 Af 63/2019-77 ze dne 1. 7. 2020.
66. Všechny shora uvedené okolnosti tak jednoznačně dokládají závažnost předmětného pochybení navrhovatele. Závěr o intenzitě pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ proto obstojí.
67. K rozložení důkazního břemene v nyní projednávaném případě mám za to, že je potřeba vyjít z judikatury Krajského soudu v Brně, který v rámci obdobného případu posouzení vyloučení navrhovatele (shodou okolností totožného navrhovatele, jako v nyní projednávané věci) pro nezpůsobilost v rámci odlišné veřejné zakázky uvedl, že „[ú]kolem Úřadu je posouzení sporu mezi oběma subjekty. Z toho plyne, že pokud nedoložil žalobce do správního spisu listiny nebo důkazy, které by vyvrátily důkazy zadavatele, musel Úřad vycházet z důkazů, které předložil zadavatel.“ [25]
68. Předně je nutné si uvědomit, že předmětem posouzení v nyní projednávané věci je zákonnost postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel přitom disponoval podklady, z nichž dovodil naplnění podmínek pro vyloučení navrhovatele podle § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Pokud chtěl navrhovatel tyto závěry zpochybnit, bylo na něm, aby předložil konkrétní tvrzení a důkazy způsobilé vyvrátit skutkové závěry, o něž zadavatel své rozhodnutí opřel.
69. Vzhledem k tomu, že navrhovatel neuvedl žádné takové konkrétní skutečnosti způsobilé zpochybnit zadavatelem tvrzené vady, postupoval Úřad správně, když při svém rozhodování vycházel z podkladů předložených zadavatelem, a to v souladu se ZZVZ (viz také bod 37 tohoto rozhodnutí). Úřad tedy nezaložil své závěry na tom, že navrhovatel neprokázal bezvadnost svého plnění, ale vycházel z důkazů předložených a shromážděných ve správním řízení, které podle jeho názoru prokazovaly existenci závažného pochybení v podobě vadného plnění a jeho dopadů.
70. Z výše uvedených důvodů ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.
71. Vzhledem k tomu, že jsem neshledal námitky navrhovatele vztahující se k pochybení v rámci VZ Číhaň – Kolinec I za důvodné, lze konstatovat, že Úřad správně shledal, že přezkoumávané pochybení navrhovatele naplňovalo podmínky vymezené § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.
K námitkám směřujícím proti pochybení v rámci VZ Most Hostíčkov
72. Navrhovatel v rámci Úřadem posuzovaného pochybení u VZ Most Hostíčkov rozporuje zejména důvody, proč nedošlo k dokončení díla, tedy k samotnému podpisu předávacího protokolu. Dle navrhovatele to byl zadavatel, kdo svým postupem znemožnil dokončení přejímacího řízení, neboť podmiňoval podpis předávacího protokolu akceptací svých závěrů o vadném plnění a prodlení navrhovatele. Zároveň navrhovatel nesouhlasí se závěrem Úřadu, že návrh předávacího protokolu zachycoval odlišná stanoviska smluvních stran.
73. Význam předávacího protokolu a časový popis událostí týkajících se dokončení díla, resp. podpisu předávacího protokolu Úřad uvedl v bodu 209 a násl. napadeného rozhodnutí, z čehož jednoznačně vyplynulo, že s podpisem předávacího protokolu se pojí podstatná práva i povinnosti jak navrhovatele, tak i zadavatele vztahující se k procesu dokončení díla, k jehož podpisu však nedošlo.
74. Vzhledem k zadavatelem tvrzené nečinnosti navrhovatele v této věci považuji za vhodné pro přehlednost opětovně připomenout časovou osu jednotlivých úkonů souvisejících s předáním, resp. dokončením díla a podpisem předmětného předávacího protokolu.
75. Jak již konstatoval Úřad v bodě 208 napadeného rozhodnutí, co se týče termínu faktického ukončení samotné realizace stavby (stavební části), jsou zadavatel i navrhovatel ve shodě, neboť oba uvádí termín 16. 12. 2024. Od této chvíle běžela až do 16. 1. 2025 následná lhůta pro předání dokončeného díla v souladu s čl. 9 bod 9. 2. zadávací dokumentace. Co se týká jednání o obsahu předávacího protokolu, ta započala probíhat dle dokumentace poskytnuté zadavatelem až dne 7. 2. 2025, kdy zadavatel zaslal navrhovateli ke schválení a k podpisu předávací protokol. Ten však navrhovatel neschválil, když dne 7. 3. 2025 doručil zadavateli upravený předávací protokol. Následně dne 18. 3. 2025 zaslal zadavatel navrhovateli opětovně upravený návrh předávacího protokolu. Nutno podotknout, že navrhovatel od zaslání této „poslední verze“ předávacího protokolu až do zadavatelova odstoupení od smlouvy dne 30. 5. 2025 nereagoval, a to ani na opětovnou výzvu zadavatele k předání díla ze dne 24. 4. 2025[26].
76. V předmětné „poslední verzi“ upraveného návrhu předávacího protokolu zadavatel oproti verzi navrhovatele pozměnil kolonku „Odchylky od dokumentace pro provedení stavby“, když krom navrhovatelem navrženého obsahu této kolonky v podobě změny objemu zásypů předmostí doplnil další odchylky od dokumentace pro provedení stavby v podobě kupříkladu neprovedení petlicových styků, neprovedení nátěrů S4 a podobně. Zároveň zadavatel ponechal v kolonce „Poznámky“ vyjádření zhotovitele, které taktéž bylo součástí navrhovatelem navržené verze předávacího protokolu, a doplnil tuto část o „Vyjádření objednatele – reakce na vyjádření zhotovitele“. Poslední úpravou ze strany zadavatele oproti verzi navrhovatele ze dne 7. 3. 2025 bylo doplnění v závěrečné části předávacího protokolu, že nebyl zadavateli předán „GP pro zřízení věcného břemene a pro majetkoprávní vypořádání“.
77. Z výše rozebraného obsahu návrhu předávacího protokolu ze strany zadavatele tak mimo jiné jednoznačně vyplývá, že zadavatel ponechal v předávacím protokolu vyjádření navrhovatele jakožto zhotovitele díla, když k němu dále doplnil své vyjádření. Nelze tedy souhlasit s námitkou navrhovatele, že by návrh předávacího protokolu nezachycoval odlišná stanoviska smluvních stran.
78. Co se týká námitky, že zadavatel svým postupem znemožnil dokončení přejímacího řízení, tak ani s tou nelze vyslovit souhlas, neboť z výše uvedené časové osy událostí jasně vyplývá, že to byl navrhovatel, kdo již od zaslání „své“ verze předávacího protokolu dne 7. 3. 2025 nereagoval, a to ani na zadavatelem upravenou verzi, ani na následnou výzvu k předání díla ze dne 24. 4. 2025. Byl to tedy navrhovatel, kdo nebyl schopen komunikovat o případných úpravách svého vyjádření v rámci předávacího protokolu tak, aby bylo postaveno najisto, v jakém stavu bylo dílo předáno a jaké konkrétní výhrady k němu jednotlivé smluvní strany uplatňovaly. Z jeho strany tak absentovala jakákoli aktivita, která by objektivně směřovala k řádnému dokončení díla, odstranění sporných otázek mezi stranami nebo vytvoření podmínek pro jeho převzetí zadavatelem. Naopak jeho nečinnost vedla k prodlužování nejistoty ohledně stavu díla a znemožňovala uzavřít proces jeho předání transparentním a oboustranně akceptovatelným způsobem.
79. K obsahu předávacího protokolu považuji za nutné souhlasit se závěrem Úřadu v tom, že byť měl navrhovatel i zadavatel ohledně otázek zavinění či vad díla odlišný názor, předávací protokol mohl tato odlišná názorová stanoviska obsahovat, a to aniž by jeho podpisem muselo nutně dojít k akceptaci jakýchkoliv nároků obou smluvních stran. Navrhovatel tak mohl dílo zadavateli řádně předat a teprve poté se zadavatelem vyjasnit otázku možné pokuty za vzniklé prodlení či existující vady díla (viz bod 212 napadeného rozhodnutí).
80. Lze tedy shrnout, že po odeslání svého návrhu předávacího protokolu (dne 7. 3. 2025) navrhovatel zcela rezignoval na plnění svých povinností souvisejících s dokončením díla. Současně přerušil komunikaci se zadavatelem týkající se obsahu předávacího protokolu a nepodnikl žádné kroky k odstranění sporných otázek bránících předání díla. Nelze tedy souhlasit s tvrzením navrhovatele, že by to byl zadavatel, kdo svým postupem znemožnil dokončení přejímacího řízení.
81. Z výše uvedených důvodů neshledávám námitku navrhovatele důvodnou.
82. Dále navrhovatel v rozkladu namítá, že svou povinnost při přejímacím řízení, co se týká geometrického plánu, splnil, neboť smlouva o dílo II nevyžadovala předložení jeho konečného, katastrálním úřadem potvrzeného čistopisu. Navrhovatel namítá také to, že byl v procesu vyhotovení geometrického plánu po celou dobu aktivní, a rozporuje závěr Úřadu v bodě 210 napadeného rozhodnutí, že o tomto procesu průběžně neinformoval zadavatele.
83. K této námitce je třeba nejprve odkázat na bod 214 napadeného rozhodnutí. Úřad zde sám připustil, že ze smlouvy o dílo II[27] skutečně vyplývá, že navrhovatel byl povinen, nejpozději do skončení přejímacího řízení, předat zadavateli geometrický plán stavby pro majetkoprávní vypořádání a pro vymezení rozsahu věcných břemen, případně jeho návrh, nikoliv čistopis geometrického plánu. V rámci této námitky lze tedy s navrhovatelem částečně souhlasit.
84. Současně je třeba uvést, že navrhovatel v průběhu správního řízení nepředložil žádné podklady, z nichž by bylo možné dovodit, že zadavatele průběžně informoval o procesu vyhotovování geometrického plánu či obecně o stavu plnění svých povinností. Přitom se jednalo o skutečnosti týkající se jeho vlastního postupu, a bylo proto možné důvodně očekávat, že bude schopen existenci takové komunikace doložit. Pokud jde o navrhovatelem navržený důkaz spisem zadavatele, tento důkaz Úřad provedl. Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení, které byly relevantní pro posouzení nyní projednávaného pochybení, Úřad zohlednil a promítl do skutkových závěrů napadeného rozhodnutí. Tyto okolnosti jsou současně popsány v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Nelze proto přisvědčit argumentaci navrhovatele, že by Úřad navržený důkaz opomenul nebo se jeho obsahem nezabýval.
85. S ohledem na výše uvedené je však nutné k oběma částem dané námitky navrhovatele uvést, že její základ míjí podstatu skutkových a právních závěrů napadeného rozhodnutí. Úřad totiž nezaložil svůj závěr o existenci závažného a dlouhodobého pochybení navrhovatele na skutečnosti, že navrhovatel nepředal zadavateli čistopis geometrického plánu či se nesnažil tento dokument pro zadavatele zajistit. Byť se mohlo jednat o jednu ze sporných částí v rámci předávacího protokolu, tak to neznamená, že v případě, kdy by navrhovatel splnil svou povinnost v podobě předání předmětného geometrického plánu, by dostál všem svým povinnostem vztahujícím se k dokončení díla.
86. Jak vyplývá z bodů 214 a 215 napadeného rozhodnutí, za rozhodující považoval Úřad dlouhodobou nečinnost navrhovatele a absenci součinnosti při dokončení a předání díla, která se projevovala zejména ignorováním výzev zadavatele, nereagováním na jeho návrhy a faktickým rezignováním na komunikaci nezbytnou k završení smluvního vztahu, tedy k dokončení díla v podobě podpisu předávacího protokolu obou smluvních stran. I kdyby tedy bylo možné přisvědčit argumentaci navrhovatele týkající se předložení čistopisu geometrického plánu, nemohla by tato skutečnost sama o sobě zpochybnit správnost závěrů, k nimž Úřad v napadeném rozhodnutí dospěl.
87. Z výše uvedených důvodů ani tuto námitku navrhovatele neshledávám důvodnou.
88. Navrhovatel dále namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí spočívající v neurčitosti jeho skutkových závěrů. Podle navrhovatele z odůvodnění napadeného rozhodnutí nevyplývá, v čem konkrétně měl spočívat vytýkaný postup, ani jaká konkrétní skutková okolnost měla být důvodem pro odstoupení od smlouvy. Konkrétně není navrhovateli z napadeného rozhodnutí zřejmé, zda Úřad spatřuje pochybení v nepředání díla, v nepředání jednotlivých dokladů či v údajné nečinnosti navrhovatele.
89. Úřad však v bodech 214 a 215 napadeného rozhodnutí jednoznačně vymezil, v čem spatřuje pochybení navrhovatele v rámci VZ Most Hostíčkov. Tímto pochybením byla dlouhodobá nečinnost navrhovatele při dokončení díla, spočívající zejména v neposkytnutí součinnosti nezbytné k jeho řádnému předání, tedy k vyjasnění obsahu předávacího protokolu a jeho následnému podpisu.
90. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je proto zřejmé, že Úřad nepovažoval za samostatná pochybení nepředání díla, nepředání jednotlivých dokladů a nečinnost navrhovatele, nýbrž tyto skutečnosti hodnotil jako vzájemně související projevy téhož jednání, jehož podstatou byla absence součinnosti navrhovatele směřující k dokončení, resp. předání díla. Nejednalo se tedy o několik oddělených pochybení, ale o jeden souvislý skutkový děj, jehož jednotlivé projevy na sebe bezprostředně navazovaly.
91. Tomu ostatně odpovídal i důvod odstoupení od smlouvy o dílo II ze strany zadavatele. V oznámení o odstoupení zadavatel uvedl, že důvodem odstoupení bylo zastavení provádění díla bez právního důvodu spočívající v neposkytnutí součinnosti ze strany navrhovatele, projevující se jeho dlouhodobou neaktivitou, ignorováním výzev k předání díla a opakovaným nereagováním na návrhy a výzvy zadavatele. Ani v tomto ohledu tak nelze přisvědčit námitce navrhovatele, že by skutkové závěry Úřadu nebo důvody odstoupení od smlouvy byly neurčité či nesrozumitelné.
92. Nelze tedy přisvědčit námitce navrhovatele o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Z jeho odůvodnění jsou totiž jednoznačně seznatelné skutkové i právní důvody, pro které Úřad považoval jednání navrhovatele v rámci VZ Most Hostíčkov za závažné a dlouhodobé pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ. Současně je zřejmé, že se Úřad podrobně zabýval rovněž obhajobou navrhovatele a jeho jednotlivými námitkami, na které v bodech 203 až 215 napadeného rozhodnutí řádně a srozumitelně reagoval. Za této situace nelze dospět k závěru, že by napadené rozhodnutí trpělo vadou nepřezkoumatelnosti, a předmětná námitka je proto nedůvodná.
93. Vzhledem k tomu, že jsem neshledal námitky navrhovatele vztahující se k pochybení v rámci VZ Most Hostíčkov za důvodné, lze konstatovat, že Úřad správně shledal, že přezkoumávané pochybení navrhovatele naplňovalo podmínky vymezené § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.
K údajnému rozporu postupu zadavatele se zásadou proporcionality
94. Závěrem rozkladu navrhovatel napadá postup zadavatele spočívající v jeho vyloučení ze zadávacího řízení pro nezpůsobilost jako rozporný se zásadou proporcionality.
95. K této námitce lze nejprve odkázat na bod 27 tohoto rozhodnutí, v němž bylo obecně uvedeno, že princip přiměřenosti se v rámci aplikace § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ promítá zejména do požadavku na existenci závažného či dlouhodobého pochybení dodavatele. Ojedinělá či marginální pochybení zpravidla nemohou bez dalšího odůvodnit závěr o nezpůsobilosti dodavatele, zatímco závažná nebo dlouhodobá pochybení již takový zásah do práv dodavatele odůvodnit mohou.
96. V nyní posuzovaném případě přitom byla prokázána dvě samostatná pochybení navrhovatele naplňující § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ požadovanou intenzitu a podporující závěr o oprávněnosti postupu zadavatele, a to v rámci VZ Číhaň – Kolinec I a VZ Most Hostíčkov. Současně nelze přehlédnout, že zadavatel původně odkazoval celkem na osm pochybení ve vztahu ke třem veřejným zakázkám. Skutečnost, že se Úřad z důvodu procesní ekonomie podrobně zabýval pouze těmi pochybeními, která sama o sobě postačovala k potvrzení zákonnosti vyloučení pro nezpůsobilost, neznamená, že by ostatní zadavatelem tvrzená pochybení nemohla rovněž naplňovat znaky závažného nebo dlouhodobého pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ.
97. Nadto je třeba uvést, že § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ poskytuje zadavateli oprávnění účastníka zadávacího řízení vyloučit, nikoliv povinnost tak učinit. Jedná se o institut založený na uvážení zadavatele, v jehož rámci je nutné posoudit povahu, závažnost a důsledky dřívějšího jednání „vylučovaného“ dodavatele. Ze zásady proporcionality přitom nelze dovozovat povinnost zadavatele, aby před využitím tohoto zákonného oprávnění nejprve uplatňoval jiné, mírnější prostředky. Rozhodující je, zda zjištěná pochybení dosahují intenzity předpokládané ZZVZ a zda je úvaha zadavatele o ztrátě spolehlivosti a způsobilosti dodavatele přiměřená a řádně odůvodněná konkrétními okolnostmi každého posuzovaného případu. Jak přitom vyplývá z předchozích částí vypořádání tohoto rozhodnutí a ostatně i z napadeného rozhodnutí, obě posuzovaná pochybení naplnila zákonné podmínky pro vyloučení navrhovatele.
98. Konečně nelze odhlédnout ani od okolnosti, že potřeba zadání nyní posuzované veřejné zakázky byla bezprostředním důsledkem nedostatků při plnění předchozí veřejné zakázky Číhaň – Kolinec I. Zadavatel tak nepřistoupil k vyloučení navrhovatele v reakci na ojedinělé či bagatelní pochybení bez významnějších dopadů, nýbrž v souvislosti s opakovanými pochybeními, která se promítla do jeho činnosti natolik, že si vyžádala realizaci navazujícího zadávacího postupu. Taková okolnost současně podporuje závěr, že zadavatelem zvolený postup nepředstavoval nepřiměřenou reakci na jednání navrhovatele, ale odpovídal závažnosti a důsledkům zjištěných pochybení.
99. S ohledem na výše uvedené skutečnosti nelze shledat důvodnou ani námitku rozporu vyloučení navrhovatele se zásadou proporcionality.
100. Nad rámec výše uvedeného považuji za vhodné uvést, že závěrečná část rozkladu obsahuje tvrzení týkající se uzavření smlouvy na předmět plnění veřejné zakázky, která nemají oporu ve správním spise ani v průběhu dosavadního řízení. Uvedená argumentace se navíc zjevně nevztahuje k nyní projednávané věci a není způsobilá jakkoliv ovlivnit závěry učiněné v tomto rozhodnutí. Tato část rozkladu nasvědčuje tomu, že byla do podání převzata z jiného úkonu navrhovatele, aniž by byla přizpůsobena skutkovým a právním okolnostem nyní posuzovaného případu, pročež nepovažuji za účelné se jí dále věcně zabývat.
VI. Závěr
101. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se ZZVZ a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1, ve spojení s § 152 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále odvolat.
otisk úředního razítka
doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Adresáti:
1. Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, příspěvková organizace, Koterovská 462/162, Koterov, 326 00 Plzeň
2. Mgr. Tomáš Polišenský, advokát, Bezručova 153/9, 301 00 Plzeň
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení se ve správním spise nachází pod položkou č. 33.
[2] Pozn. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodné znění ZZVZ k okamžiku zahájení zadávacího řízení, a to vyjma ustanovení upravených zákonem č. 69/2025 Sb., a zákonem č. 238/2024 Sb. Postup Úřadu ve správním řízení se řídí právními předpisy účinnými ke dni zahájení správního řízení.
[3] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 34.
[4] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 35.
[5] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 1.
[6] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[7] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[8] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[9] Tato povinnost vyplývala z bodu 9.2. zadávací dokumentace k VZ Most Hostíčkov, která se nachází ve spise v příloze položky č. 39. Zároveň výčet dokladů požadovaných zadavatelem k předání dokončeného díla se nachází v bodě IX. Smlouvy o dílo ze dne 8. 4. 2024 na plnění VZ Most Hostíčkov, která se nachází ve spise taktéž v příloze položky č. 39.
[10] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 39.
[11] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[12] Ve správním spise se nachází pod položkou č. 46.
[13] Obdobně také ustálená rozhodovací praxe Úřadu: rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0036/2026/VZ, č. j. ÚOHS-11128/2026/500 ze dne 24. 3. 2026, rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0259/2025/VZ, č. j. ÚOHS-22306/2025/500 ze dne 16. 6. 2025 či rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0010/2021, č. j. ÚOHS-08115/2021/163/MBr ze dne 18. 3. 2021.
[14] Zde je výslovně uvedeno, že „[p]ožadavek na množství větší než jedna je v rámci citovaného ustanovení vznesen pouze k pochybením.“
[15] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[16] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[17] Konkrétně bod 4.2. smlouvy o dílo k VZ Číhaň – Kolinec I.
[18] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[19] Viz Zápis z kontrolní prohlídky stavby z 1. 11. 2022.
[20] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[21] Viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0094/2019/VZ-20562/2019/323/MBr ze dne 26. 7. 2019 nebo rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0259/2025/VZ, č. j. ÚOHS-22306/2025/500 ze dne 16. 6. 2025.
[22] Jen pro představu lze uvést, že dne 1. 11. 2022, tj. ke dni předpokládaného termínu provedení díla, proběhla na díle kontrolní prohlídka stavby za účasti zadavatele, přičemž bylo zjištěno 19 vad a nedodělků díla.
[23] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné z: www.aspi.cz.
[24] Ve správním spise se nachází v příloze položky č. 37.
[25] Viz rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Af 66/2019-95 ze dne 16. 12. 2020.
[26] Všechny dokumenty vztahující se k VZ Most Hostíčkov lze nalézt ve správním spise v příloze položky č. 39.
[27] Konkrétně z bodu 9.2. písm. h) a i) smlouvy o dílo II.