číslo jednací: 21945/2026/500
spisová značka: S0172/2026/VZ

Instance	I.
Věc	Park Kampa - Revitalizace a regenerace prostor II
Účastníci	městská část Praha 1 KRAJINNÁ ZELEŇ s.r.o.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	10. 9. 2026
Související rozhodnutí	21945/2026/500 32728/2026/161
Dokumenty	2026_S0172.pdf 545 KB

PID	UOHSX00N0IIV	Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-21945/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0172/2026/VZ
Datum, místo	19. 6. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 9. 3. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – městská část Praha 1, IČO 00063410, se sídlem Vodičkova 681/18, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2026 Mgr. Petrem Práškem, advokátem, ev. č. ČAK 16205, se sídlem Sámova 410/28, 101 00 Praha,
navrhovatel – KRAJINNÁ ZELEŇ s.r.o., IČO 08342202, se sídlem Bezručova 93, 267 01 Králův Dvůr,

ve věci přezkoumání úkonů jmenovaného zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Park Kampa - Revitalizace a regenerace prostor II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 1. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2026-001484, ve znění pozdější opravy,

rozhodl takto:

Správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – KRAJINNÁ ZELEŇ s.r.o., IČO 08342202, se sídlem Bezručova 93, 267 01 Králův Dvůr – ze dne 9. 3. 2026 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – městská část Praha 1, IČO 00063410, se sídlem Vodičkova 681/18, 110 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Park Kampa - Revitalizace a regenerace prostor II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 1. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2026-001484, ve znění pozdější opravy, se v části, ve které jmenovaný navrhovatel k podmínkám technické kvalifikace stanoveným v bodu 3.3. písm. a) zadávací dokumentace citované veřejné zakázky namítá, že „již samotná kombinace požadavků (park + 15 mil. + bez vyloučení veřejnosti) je konstruována ‚na míru‘“, podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.

II.

Návrh navrhovatele – KRAJINNÁ ZELEŇ s.r.o., IČO 08342202, se sídlem Bezručova 93, 267 01 Králův Dvůr – ze dne 9. 3. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – městská část Praha 1, IČO 00063410, se sídlem Vodičkova 681/18, 110 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Park Kampa - Revitalizace a regenerace prostor II“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 8. 1. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2026-001484, ve znění pozdější opravy, se vyjma části, ve které jmenovaný navrhovatel k podmínkám technické kvalifikace stanoveným v bodu 3.3. písm. a) zadávací dokumentace citované veřejné zakázky namítá, že „již samotná kombinace požadavků (park + 15 mil. + bez vyloučení veřejnosti) je konstruována ‚na míru‘“, podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – městská část Praha 1, IČO 00063410, se sídlem Vodičkova 681/18, 110 00 Praha, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 3. 2026 Mgr. Petrem Práškem, advokátem, ev. č. ČAK 16205, se sídlem Sámova 410/28, 101 00 Praha (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil podle zákona dne 8. 1. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Park Kampa - Revitalizace a regenerace prostor II“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek téhož dne pod ev. č. Z2026-001484, ve znění pozdější opravy (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2. Z úvodu „Zadávací dokumentace k podlimitní veřejné zakázce na stavební práce“ ze dne 8. 1. 2026 (dále jen „zadávací dokumentace“) vyplývá, že se v případě veřejné zakázky jedná o podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota podle bodu 2.2. zadávací dokumentace činí 57 399 850 Kč bez DPH.

3. Podle bodu 2.1. zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky provedení revitalizace a regenerace prostor parku Kampa nacházejícího se v jižní části ostrova Kampa na Malé Straně v Praze 1. Součástí předmětu plnění veřejné zakázky je dle citovaného bodu 2.1. zadávací dokumentace též poskytování služeb následné dvouleté péče v rozsahu dle příloh zadávací dokumentace, přičemž detailní vymezení předmětu plnění veřejné zakázky je vymezeno v příloze č. 1 „Dokumentace pro provádění stavby, položkové rozpočty“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1 zadávací dokumentace“).

4. Lhůta pro podání nabídek byla na základě „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 a Rozhodnutí o změně zadávacích podmínek“ ze dne 4. 2. 2026 stanovena do 11. 2. 2026 do 12:00 hodin. Zadavatel obdržel v uvedené lhůtě celkem 3 nabídky.

5. Dne 11. 2. 2026 v čase 11:50 hodin obdržel zadavatel námitky navrhovatele – KRAJINNÁ ZELEŇ s.r.o., IČO 08342202, se sídlem Bezručova 93, 267 01 Králův Dvůr (dále jen „navrhovatel“) – z téhož dne (dále jen „námitky“), jimiž navrhovatel brojil proti zadavatelem stanoveným zadávacím podmínkám veřejné zakázky.

6. Rozhodnutím ze dne 26. 2. 2026, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), zadavatel námitky odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými zadavatelem v rozhodnutí o námitkách, podal dne 9. 3. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 9. 3. 2026.

II. OBSAH NÁMITEK A ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH

Obsah námitek

8. Navrhovatel uvádí, že je přesvědčen, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou stanoveny v rozporu s § 6 a § 36 odst. 1 zákona a že obsahují ustanovení, která jsou neurčitá, neúplná či vnitřně rozporná, případně přenášejí na dodavatele nepřiměřená a nedostatečně vymezená rizika.

Rozpory projektové dokumentace a výkazu výměr

9. Navrhovatel namítá, že mezi projektovou dokumentací a výkazem výměr existují rozpory, resp. neúplnosti, které zapříčiňují neurčitost rozsahu plnění a vedou k neporovnatelnosti nabídek.

10. Ve výkazu výměr není dle něj obsažena samostatná položka odpovídající zamýšlené dodávce a pokládce travního koberce, ani jiná položka, z níž by bylo zřejmé, že je tato technologie oceněna jako samostatný a měřitelný výkon. Pokud zadavatel předepisuje konkrétní technologii realizace, musí být dle navrhovatele tato skutečnost jednoznačně a transparentně promítnuta do výkazu výměr.

11. Rovněž další části plnění, u nichž projektová dokumentace stanoví konkrétní technická opatření nebo režimy realizace, nejsou dle navrhovatele v odpovídajícím rozsahu promítnuty do výkazu výměr jako měřitelné a samostatně ocenitelné položky. Zejména se dle něj jedná o specifická ochranná opatření stromů a jejich kořenových zón vyplývající z požadavku na dodržení ČSN 83 9061, o rozsah mobilního oplocení zelených ploch a o další technologická omezení vyplývající z projektové dokumentace, která mají přímý dopad na způsob realizace a nákladovost plnění.

12. Výše uvedené rozpory vedou dle navrhovatele k tomu, že nelze jednoznačně stanovit rozsah prací, který má být oceněn, a určit, zda mají být do nabídky zahrnuty konkrétní technologie a opatření jako samostatné nákladové položky, či zda je zadavatel považuje za součást jiných položek. Navrhovatel konstatuje, že taková nejistota jej nutí k zahrnutí zvýšené rizikové rezervy do nabídky, což může vést k jeho znevýhodnění oproti jiným dodavatelům, kteří daná rizika vyhodnotí odlišně.

Vnitřní rozpor zadávacích podmínek – ochrana stromů dle ČSN 83 9061 vs. předpokládaná technologie realizace komunikací

13. Navrhovatel rovněž namítá, že zadávací dokumentace obsahuje vnitřní rozpor mezi požadavky na ochranu dřevin a kořenových zón a předpokládaným technologickým způsobem realizace zpevněných ploch a komunikací.

14. Navrhovatel podotýká, že projektová dokumentace výslovně stanoví povinnost chránit ponechané dřeviny v souladu s ČSN 83 9061, kdy z technické části dokumentace vyplývá zejména vymezení ochranné kořenové zóny, zákaz navážení materiálu a provádění výkopových prací v ochranné kořenové zóně (pokud se výkopu nelze vyhnout, je přípustný pouze ruční postup či technologie odsávání) a zákaz zatěžování kořenového prostoru soustavným pojížděním mechanizace nebo zřizováním zařízení staveniště. Současně však dle navrhovatele projektová dokumentace u komunikací předpokládá odfrézování nebo vybourání stávajících konstrukčních vrstev, výměnu podkladních vrstev, hutnění konstrukčních vrstev vibračním válcem i použití mechanizace při zemních pracích. Navrhovatel uvádí, že zadavatel tedy na jedné straně ukládá povinnost striktní ochrany kořenových zón, na straně druhé však předpokládá technologii, která je s těmito omezeními obtížně slučitelná, a to, aniž by poskytl jasné metodické řešení daného konfliktu. Navrhovatel akcentuje, že významná část komunikací se nachází právě v bezprostřední blízkosti vzrostlých stromů, tedy v prostoru, kde se nutně překrývá stavební činnost s ochrannými kořenovými zónami, přesto však zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačný technologický postup pro realizaci komunikací v kořenových zónách, vymezení rozsahu ručních prací, alternativní konstrukční řešení, přesné určení, v jakém rozsahu bude možné použít mechanizaci a v jakém nikoli, ani odpovídající položky výkazu výměr reflektující případný ruční režim nebo speciální ochranná opatření.

15. Výše uvedené vede dle navrhovatele k tomu, že nelze jednoznačně určit, v jakém rozsahu má být počítáno s ručním režimem výkopových a konstrukčních prací v kořenových zónách, ani jakým způsobem mají být jednotlivé technologické kroky přizpůsobeny požadavkům ochrany stromů. Ani v tomto kontextu tak dle navrhovatele zadávací podmínky neumožňují podání porovnatelných nabídek a vystavují dodavatele nepřiměřenému riziku.

Nezákonnost hodnoticího kritéria „Délka uzavření přístupových komunikací“ ve vazbě na technické a provozní podmínky

16. Navrhovatel uvádí, že dílčí hodnoticí kritérium v podobě celkové délky uzavření přístupových komunikací v kalendářních dnech, kde nejkratší nabídnutá doba uzavření obdrží maximální počet bodů, je formulováno tak, že hodnotí celkovou délku uzavření, byť i jen části přístupových komunikací. Zadávací dokumentace však dle navrhovatele neobsahuje jednoznačnou definici toho, co se rozumí „uzavřením části komunikace“, vymezení, zda se za uzavření považuje i částečné omezení šířky, dočasné zúžení, lokální výkop nebo technologické omezení, metodiku výpočtu započitatelných dnů, ani pravidla pro případ souběhu etap či střídání uzavřených úseků. Předmětné hodnoticí kritérium tak dle navrhovatele připouští rozdílný výklad a nezajišťuje, že všichni dodavatelé budou při stanovení dotčené hodnoty vycházet ze shodných předpokladů. Vzhledem k tomu, že délka uzavření komunikací přímo souvisí s použitou technologií realizace, je nezákonnost daného kritéria hodnocení dle navrhovatele prohloubena i tím, že zadávací dokumentace nevyjasňuje, jak má být technologický konflikt mezi režimem ochrany dřevin a předpokladem realizace komunikací strojní technologií řešen. Navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel ukládá přísné technické omezení, avšak současně hodnotí nejkratší dobu uzavření bez toho, aby technické limity jednoznačně vymezil, vytváří tím tlak na dodavatele, aby minimalizovali dobu uzavírek za cenu agresivnějšího technologického postupu, kalkulovali s vyšším stupněm mechanizace v blízkosti stromů nebo podhodnotili reálnou dobu realizace.

Neurčitost, nepřezkoumatelnost a diskriminační dopad kvalifikačního požadavku „nevyloučení veřejnosti“ po celou dobu realizace

17. Navrhovatel dále namítá, že zadavatel podmiňuje splnění technické kvalifikace v rámci referenční zakázky podmínkou, že tato musela být realizována tak, že předmětné prostranství/objekt nebylo po celou dobu provádění příslušných prací zcela vyloučeno z užívání veřejnosti, kdy příkladem zadavatel uvádí, že veřejnosti bylo umožněno např. užívání alespoň části cestní sítě. Podle navrhovatele se jedná o okolnost, která není standardizovaným, měřitelným ani obecně doložitelným parametrem, přičemž není zřejmé, jakou míru nevyloučení zadavatel požaduje. Dle navrhovatele není zejména určeno, zda postačí, aby byla veřejnosti umožněna jakákoli forma užívání (např. úzký koridor), nebo zda musí jít o užívání v určitém rozsahu, po určitou dobu, a zda se požadavek vztahuje k celé ploše parku/prostranství nebo jen k jeho části. Zadavatel dle navrhovatele uvádí pouze demonstrativní příklad v podobě užívání alespoň části cestní sítě, který sám o sobě žádnou objektivní hranici nevymezuje. Dotčený kvalifikační požadavek může dle navrhovatele nepřiměřeně omezit hospodářskou soutěž, aniž by byl nezbytný pro ověření odborné způsobilosti dodavatele.

18. Navrhovatel je nadto přesvědčen, že kvalifikační požadavek navíc posiluje systémovou neurčitost zadávacích podmínek, když tento věcně souvisí s dílčím hodnoticím kritériem „Délka uzavření přístupových komunikací“ a s provozními podmínkami realizace, avšak zadavatel nestanovil jednoznačnou metodiku, jak uzavírky či režim přístupu veřejnosti vyhodnocovat.

Nepřiměřené přenesení nevymezených realizačních rizik na dodavatele

19. Zadávací dokumentace dle navrhovatele rovněž přenáší na dodavatele významná realizační rizika, aniž by tato rizika byla jednoznačně vymezena, kvantifikována či smluvně ošetřena.

20. Navrhovatel uvádí, že z projektové dokumentace vyplývá, že v případě nevhodných podmínek pláně či podloží budou vhodná opatření vybírána na stavbě za přítomnosti geologa a projektanta, a že současně je zřejmé, že se jedná o území s výskytem vzrostlých stromů, kořenových systémů a omezení vyplývajících z památkové ochrany. Zadávací dokumentace však dle něj neobsahuje jasné vymezení alternativních konstrukčních řešení, jednotkové položky pro případ lokální výměny podloží, mechanismus ocenění variantních opatření, ani vymezení, kdy půjde o změnu závazku a kdy o povinnost zahrnutou v nabídkové ceně. Dodavatel tak dle navrhovatele není schopen určit, jaký rozsah těchto opatření má předpokládat a ocenit.

21. Dle navrhovatele zadávací dokumentace současně připouští i souběh dalších investičních akcí v řešeném území, kdy jejich koordinace má probíhat za účasti zadavatele či technického dozoru. Zadávací dokumentace však dle navrhovatele neobsahuje závazný harmonogram těchto souběžných prací, mechanismus řešení kolizí, úpravu odpovědnosti za prodlení způsobené třetími osobami, ani úpravu nároku dodavatele na prodloužení lhůty či úhradu vícenákladů v případě omezení postupu prací. Za dané situace je dle navrhovatele dodavatel vystaven riziku prodlení a vícenákladů, které nemůže předvídat, resp. ovlivnit, aniž by mu zadávací dokumentace poskytovala odpovídající smluvní ochranu.

Nepřiměřenost obchodních podmínek ve vazbě na hodnoticí kritérium délky uzavírek

22. Nakonec navrhovatel namítá, že obchodní podmínky obsažené v návrhu smlouvy o dílo jsou ve vzájemném propojení s hodnoticím kritériem „Délka uzavření přístupových komunikací“ nepřiměřené a excesivní. Navrhovatel uvádí, že nezpochybňuje samotnou existenci smluvních pokut či odpovědnostních ustanovení, avšak akcentuje, že jejich konstrukce ve spojení s neurčitě vymezenými technickými a provozními podmínkami vytváří nepřiměřené přenesení rizik na zhotovitele.

23. Navrhovatel opakovaně podotýká, že zadavatel hodnotí nejkratší dobu uzavírek, aniž by jednoznačně vymezil metodiku jejich výpočtu, technologický režim realizace v ochranných pásmech stromů či pravidla souběhu dalších staveb. Současně však dle navrhovatele návrh smlouvy zakládá přísnou odpovědnost zhotovitele za dodržení harmonogramu a dalších povinností včetně sankčních důsledků. Dodavatel je tak dle navrhovatele motivován nabídnout co nejkratší dobu uzavírek, avšak nese plnou odpovědnost za následky skutečností, jejichž rozsah není zadávací dokumentací jednoznačně vymezen.

Obsah rozhodnutí o námitkách

24. Zadavatel uvádí, že je přesvědčen, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou stanoveny zcela v souladu se zákonem, tj. mj. v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení.

Rozpory projektové dokumentace a výkazu výměr

25. Podle zadavatele se v odvětví veřejných zakázek běžně stává, že položkový rozpočet obsahuje jisté nepřesnosti oproti projektové dokumentaci, ze které vychází. K tomu zadavatel dodává, že některé z nich bývají zpravidla odstraněny již v průběhu procesu zadávání veřejné zakázky, a to postupem dle § 98, resp. § 99 zákona, a že pokud jsou zjištěny až po podpisu smlouvy, postupují smluvní strany dle ustanovení § 222 zákona.

26. Zadavatel uvádí, že v souvislosti s upozorněním navrhovatele, jež se týká travních koberců, překontroloval poskytnutý položkový rozpočet a potvrzuje, že předmětná položka v něm zjevně administrativním pochybením absentuje. Daná skutečnost však podle zadavatele nemá žádný vliv na ocenění nabídek dodavatelů nebo na jejich vzájemnou porovnatelnost, když všichni dodavatelé jsou povinni vycházet ze stejného položkového rozpočtu, a tedy oceňují stejné plnění. Zadavatel nadto podotýká, že plnění související s pokládkou travního koberce v předpokládaném rozsahu cca 150 m² tvoří ve vztahu k předmětu veřejné zakázky zcela marginální část plnění, která není způsobilá ovlivnit výsledek zadávacího řízení.

27. Zadavatel dále odmítá, že by v položkovém rozpočtu chyběla opatření ve smyslu ochrany stromů dle ČSN 83 9061. Ve vztahu k mobilnímu oplocení zelených ploch zadavatel odkazuje na „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“ ze dne 27. 1. 2026 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 1“), v němž podle svého sdělení uvedl, že náklady na dočasné opatření v podobě mobilního stavebního oplocení všech zelených ploch po dobu realizace díla jsou součástí VRN. Zadavatel dodává, že s přihlédnutím k tomu, že plán organizace výstavby je při dodržení zadávacích podmínek zcela v gesci vybraného dodavatele, nelze blíže ze strany zadavatele určit jednotný rozsah příslušného opatření pro všechny potenciální dodavatele.

Vnitřní rozpor zadávacích podmínek – ochrana stromů dle ČSN 83 9061 vs. předpokládaná technologie realizace komunikací

28. Zadavatel sděluje, že s ohledem na stavební činnost při obnově povrchů cest nelze zcela zřejmě kořenové zóny stromů chránit ochranným oplocením, proto mají být kmeny stromů chráněny bedněním dle průměru kmene, jak je specifikováno v rozpočtu. Podle zadavatele se tedy nelze ztotožnit s tím, že by jednotlivé nabídky mohly vycházet z rozdílných technologických předpokladů.

29. Zadavatel dále uvádí, že kořenové zóny stromů, vyjma ploch pro obnovu povrchů, musí být v souladu s projektovou dokumentací v maximální míře respektovány a nesmí dojít k odkopání terénu, navážkám, skladování materiálu apod., a že kořenový prostor nesmí být zatěžován soustavným přecházením, pojížděním či zařízením staveniště. Dotčené požadavky jsou dle zadavatele zahrnuty v poskytnutém položkovém rozpočtu, přičemž případné změny rozsahu plnění zjištěné při realizaci díla budou dle zadavatele standardně řešeny formou písemných dodatků ke smlouvě o dílo uzavřených v souladu s § 222 zákona.

Nezákonnost hodnoticího kritéria „Délka uzavření přístupových komunikací“ ve vazbě na technické a provozní podmínky

30. Zadavatel je přesvědčen, že slovní spojení „uzavření, byť i jen části/částí přístupových komunikací“ nelze vykládat jinak, než že za uzavření příslušné přístupové komunikace bude považováno jak uzavření/znepřístupnění komunikace jako celku, tak i jakékoli její části, tedy i omezení její šířky, dočasné zúžení apod. Podle zadavatele je předmětný požadavek v tomto směru definován jednoznačně, přičemž i pravidla pro výpočet délky uzavření přístupových komunikací jsou v rámci zadávacích podmínek stanovena jednoznačně a srozumitelně. Zadavatel doplňuje, že neumožnil případný souběh či střídání uzavřených úseků. K tomu dodává, že v rámci přílohy č. 1 zadávací dokumentace poskytl mj. harmonogram etap uzavření přístupových komunikací, jehož účelem je zejména zajištění přístupnosti jednotlivých objektů a umožnění celoroční průchodnosti parkem, a že tyto etapy mají být s ohledem na jejich číslování (etapa č. I. až IV.) realizovány postupně a v celém svém rozsahu.

31. Podle zadavatele se nelze ztotožnit s tvrzením navrhovatele, že by dané hodnoticí kritérium připouštělo rozdílný výklad, když celkovou délkou uzavření přístupových komunikací se rozumí prostý součet dodavatelem nabízených délek uzavření přístupových komunikací po jednotlivých etapách v kalendářních dnech. Pro úplnost pak zadavatel dodává, že s přihlédnutím ke skutečnosti, že požadavky na režim ochrany dřevin v souladu s ČSN 83 9061 jsou jednotně zahrnuty v poskytnutém položkovém rozpočtu, nemohli dodavatelé při přípravě svých nabídek kalkulovat s rozdílnými technologickými postupy v rámci realizace přístupových komunikací.

Neurčitost, nepřezkoumatelnost a diskriminační dopad kvalifikačního požadavku „nevyloučení veřejnosti“ po celou dobu realizace

32. Zadavatel je přesvědčen, že svůj požadavek na technickou kvalifikaci stanovil dostatečně určitě a jednoznačně, tedy v souladu se zákonem. Zadavatel uvádí, že v zadávacích podmínkách vymezil, že při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky musí být dodržen mj. požadavek na umožnění přístupu veřejnosti za účelem zajištění obslužnosti objektů a na zajištění průchodu v severojižní ose parku, a že v rámci plnění veřejné zakázky tak budou vybraným dodavatelem realizována mj. nezbytná opatření zohledňující skutečnost, že místo plnění (park) bude v průběhu realizace díla (částečně) přístupné veřejnosti.

33. Zadavatel uvádí, že rozhodl, že za dostatečně kvalifikovaného bude považovat dodavatele, který prokáže předchozí zkušenost s realizací stanovené referenční zakázky, tj. zakázky, při jejímž plnění byl mj. umožněn do prostoru zasaženého stavbou, byť i jen částečně a byť i jen po určitou dobu, přístup veřejnosti. Podle zadavatele se jedná o obdobu běžného kvalifikačního požadavku na zkušenost dodavatele s rekonstrukcí stavby „za provozu“., přičemž zadavateli není známo, že by takový požadavek byl považován za diskriminační, resp. že by nebyl transparentní v případě, není-li podrobně definována povaha „provozu“. Zadavatel podotýká, že záměrně nestanovil bližší formu užívání veřejností, ani zda muselo jít o užívání v určitém rozsahu, a že mu není známo, že by stanovení „příliš mírných“ kritérií kvalifikace bylo v rozporu s jakýmkoli ustanovením zákona.

Nepřiměřené přenesení nevymezených realizačních rizik na dodavatele

34. Zadavatel uvádí, že pokud se při realizaci díla zjistí skutečnosti odlišné od těch uvedených v příloze č. 1 zadávací dokumentace, bude v součinnosti s geologem a projektantem rozhodnuto o změně rozsahu příslušné části díla, kdy smluvní strany následně uzavřou ke smlouvě o dílo dodatek v rámci postupu dle § 222 zákona. Zadavatel dodává, že mechanismus ocenění příslušných více/méněprací je stanoven v čl. III smlouvy o dílo.

35. Zadavatel dále sděluje, že jelikož mu není známo, kdy přesně dojde k podpisu smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem, není možné poskytnutí závazného harmonogramu souběžných prací. Dodává, že se subjekty, které budou provádět souběžné práce, bude koordinovaně spolupracováno pod vedením TDS a zástupce investora, přičemž odpovědnost za případné prodlení způsobené těmito osobami bez zavinění na straně vybraného dodavatele jde k tíži zadavatele v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku[1], když v žádné části zadávacích podmínek zadavatel nepřenáší dotčenou odpovědnost na vybraného dodavatele.

Nepřiměřenost obchodních podmínek ve vazbě na hodnoticí kritérium délky uzavírek

36. Zadavatel uvádí, že s přihlédnutím ke skutečnosti, že tvrzenou nepřiměřenost obchodních podmínek obsažených v návrhu smlouvy o dílo navrhovatel opírá o údajné neurčité vymezení technických a provozních podmínek, resp. o údajnou nejednoznačnost vymezení hodnoticího kritéria „Délka uzavření přístupových komunikací“, ke kterým se zadavatel již podrobně vyjádřil výše, nelze než konstatovat, že ani v této souvislosti zadavatel zákon nijak neporušil.

III. OBSAH NÁVRHU

37. Navrhovatel úvodem návrhu sděluje, že i nadále trvá na argumentaci předložené v námitkách a námitky činí součástí návrhu. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, nebo aby zrušil rozhodnutí o námitkách, když zadavatel se dle něj podrobně a srozumitelně nevyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

Rozpory projektové dokumentace a výkazu výměr

38. Navrhovatel podotýká, že argumentace zadavatele ohledně marginálnosti pochybení je v přímém rozporu s rozhodovací praxí Úřadu a judikaturou Nejvyššího správního soudu, jež shodně uvádějí, že odpovědnost zadavatele za úplnost zadávací dokumentace je objektivní a její porušení nelze omlouvat nízkou finanční hodnotou chybějícího plnění. Navrhovatel konstatuje, že porovnatelnost nabídek vyžaduje, aby všichni dodavatelé naceňovali úplný předmět plnění, neboť pokud daná položka chybí, mohou někteří dodavatelé náklady na koberec „skrýt“ do jiných položek, zatímco jiní je nenacení vůbec. To dle navrhovatele vede k deformaci nabídkových cen a znemožňuje objektivní hodnocení. Navrhovatel akcentuje, že i v případě marginálních položek, jsou-li součástí předmětu plnění, musí být zadávací podmínky nastaveny tak, aby dodavatelé nemuseli jejich cenu „věštit“ nebo ji promítat do jiných položek, což narušuje transparentnost, a dodává, že je povinností zadavatele předložit výkaz výměr, který odpovídá projektu.

39. Nadto navrhovatel uvádí, že argumentace zadavatele ohledně marginálností je výrazně oslabena absencí dalšího vymezení např. specifických ochranných opatření stromů a kořenových zón vyplývajících z požadavku na dodržení ČSN 83 9061, rozsahu mobilního oplocení zelených ploch a dalších technologických omezení vyplývajících z projektové dokumentace, které mají přímý dopad na způsob realizace a nákladovost plnění. Obstát dle něj nemůže ani související argument zadavatele, že chybu vyřeší až při realizaci dodatkem ke smlouvě o dílo, když tento postup považuje navrhovatel za zjevně protiprávní. Ustanovení § 222 zákona dle navrhovatele slouží k řešení nepředvídaných změn, nikoli k sanaci vědomých chyb v zadávací dokumentaci, o kterých zadavatel věděl již před koncem lhůty pro podání nabídek. Navíc zadavateli bývá dle navrhovatele takový postup zneužíván, když takový příslib je sice deklarován, ale v rámci realizace plnění jsou nároky na něj odmítány. Závěrem navrhovatel dodává, že návrh smlouvy o dílo mj. uvádí, že sjednaná cena a položkový rozpočet jsou konečné, nejvýše přípustné a úplné ve vztahu k rozsahu díla a následné péči a že dohodnutá cena zahrnuje veškeré přímé i nepřímé náklady zhotovitele nezbytné k řádnému provedení, předání a kolaudaci díla a k poskytnutí následné péče.

Vnitřní rozpor zadávacích podmínek – ochrana stromů dle ČSN 83 9061 vs. předpokládaná technologie realizace komunikací

40. Navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel v zadávací dokumentaci vyžaduje dodržení konkrétní technické normy (ČSN 83 9061) a zároveň projektuje technologie (obnova povrchů cest v kořenové zóně), které její dodržení fakticky vylučují, vytváří vnitřně rozpornou a nesrozumitelnou zadávací dokumentaci a přenáší odpovědnost za řešení nejasností na dodavatele, což je nepřípustné. Pokud textová část zadávací dokumentace nebo norma vyžaduje ochranu celého kořenového prostoru a rozpočet ji neobsahuje, vzniká dle navrhovatele riziko, že vybraný dodavatel bude nucen provést práce (oplocení), které nemá v rozpočtu, anebo poruší normu.

41. Samotná norma ČSN 83 9061 dle navrhovatele připouští bednění kmenů namísto oplocení kořenové zóny pouze ve výjimečných případech. Zadavatel dle navrhovatele plošně rezignoval na standardní ochranu (oplocení) a nahradil ji výjimečným opatřením (bedněním), aniž by specifikoval, jak bude ochrana kořenů v praxi zajištěna při pojezdu techniky. Tím dle navrhovatele vzniká neporovnatelnost nabídek, když jeden dodavatel nacení pouze bednění (dle rozpočtu), zatímco druhý, zodpovědnější, započítá do VRN i ochranu kořenů, aby splnil dotčenou normu. Navrhovatel podotýká, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách přiznal věcný rozpor (nemožnost oplocení), ale nijak jej v zadávací dokumentaci neodstranil, resp. nevyvrátil technický rozpor mezi normou a výkazem výměr. Vzhledem k tomu, že postup zadavatele může dle navrhovatele vést i k poškození veřejného majetku (stromů), shledává jej navrhovatel rovněž rozporným s principy 3E.

Nezákonnost hodnoticího kritéria „Délka uzavření přístupových komunikací“ ve vazbě na technické a provozní podmínky

42. Navrhovatel podotýká, že není-li stanovena minimální míra omezení (např. v metrech šířky nebo procentech kapacity), vzniká prostor pro to, aby různí dodavatelé interpretovali podmínku „uzavření části“ odlišně. Dle navrhovatele je nutno rozlišovat mezi uzavřením a omezením, když ne každé omezení automaticky znamená (úplné) uzavření bez dalšího. Podle navrhovatele zadavatelem předkládané tvrzení, že uzavření zahrnuje jak úplné znepřístupnění, tak jakékoli omezení šířky nebo dočasné zúžení cesty, nemá oporu v zadávacích podmínkách a zcela odporuje i logickému významu. Hodnoticí kritérium, které umožňuje různý výklad, je dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti, přičemž dodavatelé nemohou podat vzájemně porovnatelné nabídky, pokud neví, co přesně je jednotkou omezení/hodnocení. Uvedený postup zadavatele dle navrhovatele zakládá neurčitost metodiky výpočtu započitatelných dnů a s tím spojené riziko subjektivního hodnocení. Navrhovatel považuje argumentaci zadavatele uvedenou v rozhodnutí o námitkách za rozpornou s technologickou realitou stavebních prací a cílem maximalizovat rychlost výstavby a umožnění celoroční průchodnosti parkem. Pokud zadavatel nutí dodavatele k umělému prodlužování harmonogramu zákazem logického souběhu prací, vytváří dle navrhovatele nehospodárné kritérium. Mechanický součet dnů realizace etap, který nereflektuje skutečnou dobu omezení území jako celku, je dle navrhovatele kritériem svévolným.

43. Zadavatel navíc dle navrhovatele v rozhodnutí o námitkách ani nereagoval na související námitku, že projektová dokumentace ukládá přísný režim ochrany dřevin v souladu s ČSN 83 9061, včetně zákazu pojíždění a omezení výkopových prací v ochranných kořenových zónách, avšak projekt současně předpokládá realizaci komunikací standardní strojní technologií.

Neurčitost, nepřezkoumatelnost a diskriminační dopad kvalifikačního požadavku „nevyloučení veřejnosti“ po celou dobu realizace

44. Navrhovatel uvádí, že předkládaná argumentace zadavatele není objektivní, když zadavatel sice tvrdí, že dané kritérium je mírné, ale ve skutečnosti je dle navrhovatele nepřezkoumatelné a netransparentní, což v konečném důsledku vede ke skryté diskriminaci. Navrhovatel konstatuje, že pokud není definováno, co přesně znamená „nevyloučení veřejnosti“, dodavatelé nemohou objektivně posoudit, zda jejich reference podmínku splňuje, což dává zadavateli neomezenou svobodu při posuzování. Podmínka „za provozu“ u revitalizace parku, kde lze stavbu oplotit, není dle navrhovatele objektivně nutná pro prokázání schopnosti stavět parky. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel uvedeným požadavkem bezdůvodně omezuje okruh dodavatelů, kteří mají zkušenosti s rozsáhlými parky, ale realizovali je v uzavřeném areálu. Zadavatel se dle navrhovatele vůbec nezabývá otázkou, proč je tato podmínka nezbytná pro kvalitu plnění, pročež navrhovatel shledává v tomto bodě rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným. Zkušenost s přítomností veřejnosti je dle navrhovatele spíše organizačním aspektem, který lze zajistit i dodavatelem, který v parku nikdy nepracoval.

Nepřiměřené přenesení nevymezených realizačních rizik na dodavatele

45. Navrhovatel opakuje, že postup dle § 222 zákona slouží k řešení nepředvídaných změn, nikoli k sanaci vědomě neúplného výkazu výměr. Tím, že zadavatel nestanovil mechanismus ocenění (např. položku pro sanaci pláně), znemožnil dle navrhovatele podání vzájemně porovnatelných nabídek. Navrhovatel uvádí, že pokud zadavatel již v projektu předpokládá nevhodné podloží, je povinen definovat jednotkové ceny (např. za m³ výměny podloží) nebo variantní řešení přímo v rozpočtu.

46. Navrhovatel rovněž podotýká, že pokud dodavatel nezná časový rozsah omezení způsobených třetími stranami, nemůže objektivně stanovit ani cenu. Pokud zadavatel ví o souběžných investicích, musí dle navrhovatele v zadávacích podmínkách definovat alespoň jejich časová okna nebo mechanismus finanční kompenzace za vynucené přerušení prací. Neurčitost v tom, jak bude řešena kolize harmonogramů, vede podle navrhovatele k tomu, že každý dodavatel ocení toto riziko jinou částkou, nebo jej neocení vůbec, což opět činí nabídky neporovnatelnými.

47. Tvrzení zadavatele, že dle občanského zákoníku jde odpovědnost k jeho tíži, je podle navrhovatele pro dodavatele nedostatečné a irelevantní, neboť bez jasného smluvního mechanismu (např. v podobě nároku na prodloužení lhůty bez sankcí a na úhradu fixních nákladů při prostoji) je dodavatel vystaven libovůli TDS a budoucím soudním sporům.

Nepřiměřenost obchodních podmínek ve vazbě na hodnoticí kritérium délky uzavírek

48. Navrhovatel v reakci na rozhodnutí o námitkách uvádí, že nenapadá pouze definici daného kritéria, ale dopad obchodních podmínek (jako sankce a odpovědnost) na riziko dodavatele při plnění tohoto kritéria. Podle navrhovatele se tak zadavatel nevypořádal s věcnou podstatou nepřiměřenosti smluvních ujednání. Současně navrhovatel podotýká, že pokud zadavatel tvrdí, že uzavření, byť i jen části komunikace se počítá jako den uzavírky, v kombinaci s nepředvídatelnými geologickými nálezy to znamená, že dodavatel může být sankcionován za překročení délky uzavírky způsobené faktory, které nemohl ovlivnit.

IV. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

49. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 9. 3. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

50. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

51. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 11. 3. 2026.

52. Usnesením ze dne 11. 3. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a k zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.

53. Dne 19. 3. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Vyjádření zadavatele k návrhu

54. Zadavatel uvádí, že je nadále přesvědčen, že zadávací podmínky veřejné zakázky jsou stanoveny zcela v souladu se zákonem a že rovněž při vyřízení námitek postupoval v souladu se zákonem, když se v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v námitkách uvedeným. Podle zadavatele by tak měl být návrh navrhovatele zamítnut. V částech svého vyjádření se zadavatel odkazuje na argumentaci předloženou v rozhodnutí o námitkách a k jednotlivým namítaným skutečnostem dále uvádí následující.

Rozpory projektové dokumentace a výkazu výměr

55. Zadavatel konstatuje, že odpovědnost zadavatele za správnost zadávacích podmínek nemůže být zcela bezbřehá a musí být vždy posuzována s přihlédnutím ke konkrétnímu případu a konkrétním skutečnostem. V opačném případě by dle něj vznikal nebezpečný precedens umožňující dodavatelům dosáhnout zrušení každého zadávacího řízení, ve kterém by na poslední chvíli byly podány námitky proti zadávacím podmínkám postavené na nalezení chybějící, byť i jen pětikorunové položky v položkovém rozpočtu. Zadavatel k položce travních koberců podotýká, že její cena v rámci kontrolního rozpočtu stavby činí 33 257,20 Kč, tj. 0,05 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, a k předmětu plnění veřejné zakázky tak jde o zcela marginální hodnotu, která není sama o sobě způsobilá jakkoli ovlivnit porovnatelnost obdržených nabídek.

56. Zadavatel poukazuje na to, že konstantní rozhodovací praxe Úřadu a správních soudů stanovuje, že zákon nepreferuje zrušení zadávacího řízení a že zrušení zadávacího řízení na šetřenou veřejnou zakázku z důvodu chybějící položky v položkovém rozpočtu, která nemůže být způsobilá ovlivnit výsledek zadávacího řízení, se tak ve světle uvedeného jeví jako rozporné se zákonem.

57. Zadavatel dodává, že souhlasí s tím, že pokud v zadávací dokumentaci ponechá chybu či nejasnost vědomě, porušuje tím zásadu transparentnosti, i kdyby šlo o plnění malého rozsahu. V nyní šetřeném případě však dle něj nelze hovořit o chybě vědomé, když na ni byl upozorněn navrhovatelem až ve chvíli, kdy už nemohl s ohledem na konec lhůty pro podání nabídek a způsob a čas podání námitek na toto upozornění jakkoli reagovat. Zadavatel je přesvědčen, že daná chybějící položka může být za předmětných okolností řešena postupem dle § 222 odst. 4 zákona.

Vnitřní rozpor zadávacích podmínek – ochrana stromů dle ČSN 83 9061 vs. předpokládaná technologie realizace komunikací

58. Zadavatel uvádí, že mu není zřejmé, z čeho navrhovatel dovozuje rozpor mezi zadávacími podmínkami a citovanou normou, když tato norma uvádí, že ve výjimečných případech je možné opatřit kmen vypolštářovaným bedněním z fošen vysokým min. 2 m, přičemž zadávací podmínky tento postup zahrnují. Zadavatel poukazuje na to, že sám navrhovatel uvádí, že požadavky zadavatele na provedení prací v blízkosti vzrostlých stromů způsobem uvedeným v projektové dokumentaci jsou obtížně slučitelné, nikoli však neproveditelné. Zadavatel konstatuje, že pokud navrhovatel považuje určité práce za náročné či obtížné, zadávací podmínky mu nebránily tuto náročnost vyjádřit vyšší nabídkovou cenou příslušných položek v položkovém rozpočtu. Obtížnost provedení některých prací dle zadavatele není v rozporu se zákonem či dokonce důvodem pro zrušení zadávacího řízení.

Nezákonnost hodnoticího kritéria „Délka uzavření přístupových komunikací“ ve vazbě na technické a provozní podmínky

59. Zadavatel je přesvědčen, že definoval své požadavky na dané dílčí hodnoticí kritérium zcela jasně a srozumitelně. K tomu dodává, že žádný z dalších dodavatelů jej nepovažuje za nesrozumitelné a že z obsahu podaných nabídek plyne, že všichni dodavatelé, kteří podali svou nabídku, pochopili předmětné kritérium totožným způsobem. Navrhovatel svým výkladem dle zadavatele dochází až k absurdním závěrům, např. že by snad každé postavení kolečka mohlo být považováno za uzavření příslušné části komunikace.

60. Zadavatel akcentuje, že jeho zájmem je co možná nejrychlejší oprava a dokončení realizace prací týkajících se příslušných komunikací, zohledňující zejména zajištění přístupnosti jednotlivých objektů a umožnění celoroční průchodnosti parkem, a že použitá formulace uzavření, byť i jen části/částí přístupových komunikací ve vazbě na odkazovaný harmonogram etap nepřipouští alternativní výklady toho, co bude předmětem hodnocení v rámci stanoveného hodnoticího kritéria.

Neurčitost, nepřezkoumatelnost a diskriminační dopad kvalifikačního požadavku „nevyloučení veřejnosti“ po celou dobu realizace

61. Zadavatel je přesvědčen, že předmětný požadavek je stanoven přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky, a opakuje, že v rámci zadávacích podmínek určil, že při realizaci předmětu plnění veřejné zakázky musí být dodržen mj. požadavek na umožnění přístupu veřejnosti za účelem zajištění obslužnosti objektů a na zajištění průchodu v severojižní ose parku, kdy vybraným dodavatelem tak budou realizována nezbytná opatření zohledňující skutečnost, že park bude po celou dobu realizace díla (částečně) přístupný veřejnosti.

62. Požadavek na technickou kvalifikaci spočívající v prokázání předchozí zkušenosti dodavatele realizovat obdobné práce za obdobných podmínek nelze dle zadavatele hodnotit jako nepřiměřený. Opakuje, že předmětný požadavek je obdobou běžného kvalifikačního požadavku na realizaci stavby za provozu, který je používán bez jakýchkoli nejasností v desítkách zadávacích řízeních, aniž by bylo nutné přesně specifikovat, v jakém konkrétním rozsahu má provoz do realizace referenční stavby zasahovat. Zadavatel je přesvědčen, že rekonstrukce parků a jiných obdobných veřejných prostranství jsou běžně realizovány s tím, že po dobu stavby je veřejnosti umožněn alespoň částečný přístup do plochy zeleně, která je předmětem stavebních prací. Podle zadavatele daným typem reference disponuje na trhu většina dodavatelů, kteří se revitalizacemi parků a obdobných ploch zeleně zabývají.

Nepřiměřené přenesení nevymezených realizačních rizik na dodavatele

63. Zadavatel zdůrazňuje, že si aktuálně (vyjma chybějící položky týkající se travních koberců) není vědom žádné neúplnosti poskytnutého položkového rozpočtu. Závazný vzor smlouvy o dílo nadto dle něj definuje, jakým způsobem budou případné změny oceněny, tedy žádné nepřiměřené riziko dle něj v tomto ohledu dodavateli nevzniká.

64. Zadavatel uvádí, že zadávací podmínky stanovil s ohledem na informace a údaje, kterými disponoval v okamžiku zahájení zadávacího řízení, a opakuje, že pokud se při realizaci díla zjistí skutečnosti odlišné od těch uvedených v příloze č. 1 zadávací dokumentace, bude v součinnosti s geologem a projektantem rozhodnuto o změně rozsahu příslušné části díla v souladu se zadávacími podmínkami veřejné zakázky. V tomto postupu nelze dle zadavatele shledat porušení zákona. Současně zadavatel dodává, že dle podmínek závazného vzoru smlouvy platí, že v případě, že dojde ke změně rozsahu díla, není možné takovou změnu dodavateli vnutit, když musí být založena dodatkem ke smlouvě, který představuje dohodu obou smluvních stran. Zadavatel je tak přesvědčen, že žádná rizika na dodavatele nepřenáší.

65. Zadavatel též opakovaně uvádí, že jelikož mu není známo, kdy přesně dojde k podpisu smlouvy o dílo s vybraným dodavatelem, není možné poskytnutí dalších informací nad rámec těch již uvedených v rámci zadávacích podmínek, resp. v rámci vysvětlení zadávací dokumentace. Zadavatel je nicméně přesvědčen, že zadávací podmínky poskytují dostatečný rámec pro řešení případných situací vzniklých v důsledku realizace dalších investičních akcí v místě plnění.

Nepřiměřenost obchodních podmínek ve vazbě na hodnoticí kritérium délky uzavírek

66. Zadavatel akcentuje, že navrhovatel tvrzenou nepřiměřenost obchodních podmínek opírá o údajné neurčité vymezení technických a provozních podmínek, resp. o údajnou nejednoznačnost vymezení rozporovaného hodnoticího kritéria, ke kterým se zadavatel podrobně vyjádřil v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel je přesvědčen, že ani v této souvislosti zákon neporušil.

67. Zadavatel je rovněž přesvědčen, že se řádně vypořádal se všemi námitkami navrhovatele. K tomu dodává, že není povinen reagovat na každé jednotlivé tvrzení navrhovatele, a uvádí, že se s předmětnou námitkou vypořádal tím, že odůvodnil, proč se domnívá, že dané kritérium hodnocení, resp. jím vymezené technické a provozní podmínky jsou jasné a transparentní. Zadavatel sděluje, že závazný návrh smlouvy se řídí občanským zákoníkem a dodavatel musí znát liberační důvody z něj vyplývající. Ty dle zadavatele brání tomu, aby byl dodavatel sankcionován v případě, dojde-li k prodlení, které mu nebude možné přičítat (např. archeologické nálezy apod.).

Další průběh správního řízení

68. Usnesením ze dne 10. 4. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu ke sdělení, jaké konkrétní položky položkových rozpočtů, resp. výkazů výměr tvořících přílohu č. 1 zadávací dokumentace reflektují specifický způsob realizace prací za účelem zabezpečení ochrany ponechané vegetace při plnění předmětu veřejné zakázky, zejména mimo jiné ruční režim prací v okolí kořenových zón stromů, resp. k jednoznačnému označení položek daných položkových rozpočtů, kde jsou předmětné práce, zejména mimo jiné ruční práce promítnuty a kde je dodavatelé měli nacenit.

69. Dne 20. 4. 2026 obdržel Úřad v reakci na usnesení ze dne 10. 4. 2026 vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele ze dne 20. 4. 2026“).

Vyjádření zadavatele ze dne 20. 4. 2026

70. Zadavatel sdělil, že provádění prací v blízkosti kořenových systémů vzrostlých stromů a požadavky na jejich ochranu jsou popsány v projektové dokumentaci a v obecné rovině jsou uvedeny v závazné části ČSN 83 9061. Z podstaty je dle něj, i vzhledem k povaze a ceně stromů v parku Kampa, nezbytné požadovat jednotný, v maximální možné míře odpovědný způsob realizace odpovídající platným předpisům o ochraně životního prostředí. Zadavatel konstatoval, že si je vědom skutečnosti, že se část realizovaných komunikací nachází v blízkosti vzrostlých stromů, a že z tohoto důvodu i v rámci stanovených zadávacích podmínek mj. uvedl, že vzhledem k funkci a stávajícímu stavu území se v celém parku budou nacházet kořeny stromů a že je třeba na ně brát při realizaci konstrukcí zvýšený ohled. Zadavatel dále uvedl, že s ohledem na stavební činnost při obnově povrchů cest (komunikací) zcela zřejmě nelze kořenové zóny stromů chránit ochranným oplocením, a že proto mají být kmeny stromů v souladu s poskytnutou projektovou dokumentací a výkazy výměr chráněny bedněním dle průměru kmene. Zadavatel ve vyjádření ze dne 20. 4. 2026 dále označil konkrétní položky položkových rozpočtů, resp. výkazů výměr reflektující specifický způsob realizace prací za účelem zabezpečení ochrany ponechané vegetace při plnění předmětu veřejné zakázky, a to konkrétně položky s poř. č. 7, 8, 184, 216, 399 až 404 a 456 z listu „Zakázka“ dokumentu „PARK_KAMPA_DPS_20250519_ROZD - SPP s VV“.

Další průběh správního řízení

71. Dne 22. 4. 2026 vydal Úřad rozhodnutí z téhož dne, jímž nařídil zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0172/2026/VZ.

72. Přípisem ze dne 4. 5. 2026 (dále jen „žádost o informace“) požádal Úřad účastníky zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a sice:

dodavatele Gardenline s.r.o., IČO 27263827, se sídlem Na Vinici 948/13, 412 01 Litoměřice (dále jen „dodavatel Gardenline“),
společníky společnosti „Konsorcium park KAMPA“, jimiž jsou PSS Bohemia s.r.o., IČO 26451255, se sídlem Orebitská 66/6, 130 00 Praha, Vojanovy sady, spol. s r.o., IČO 45278237, se sídlem U lužického semináře 43/17, 118 00 Praha, a Zahradní Architektura Kurz s.r.o., IČO 27589021, se sídlem K Holému vrchu 1091, 155 00 Praha, kteří uzavřeli za účelem podání společné nabídky smlouvu o společnosti, na jejímž základě je oprávněna jednat PSS Bohemia s.r.o., IČO 26451255, se sídlem Orebitská 66/6, 130 00 Praha, jako vedoucí společník, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 3. 2026 společností INDOC s.r.o., IČO 26164001, se sídlem U Hadovky 564/3, 160 00 Praha (dále jen „dodavatel Konsorcium park KAMPA“) a
dodavatele Auböck s.r.o., IČO 26089785, se sídlem Poříčí 247, 373 82 Boršov nad Vltavou (dále jen „dodavatel Auböck“),

o sdělení, jakým způsobem při podání své nabídky pracovali s podmínkami, jež kladou důraz na specifický způsob realizace prací za účelem zabezpečení ochrany ponechané vegetace při plnění předmětu veřejné zakázky, zejména na ruční režim prací v okolí kořenových zón stromů, resp. o sdělení, zda je v jimi podané nabídce s uvedenou skutečností kalkulováno, a pokud ano, tak dále o označení konkrétních položek položkových rozpočtů, resp. výkazů výměr tvořících přílohu č. 1 zadávací dokumentace, do kterých promítli tento specifický způsob realizace prací, tj. zejména ruční režim prací v okolí kořenových zón stromů.

73. V návaznosti na žádost o informace obdržel Úřad dne 7. 5. 2026 vyjádření dodavatele Gardenline z téhož dne a dne 11. 5. 2026 vyjádření dodavatele Konsorcium park KAMPA z téhož dne a vyjádření dodavatele Auböck z téhož dne.

Vyjádření dodavatele Gardenline

74. Dodavatel Gardenline uvedl, že při studiu zadávací dokumentace z projektové dokumentace, zejména z čl. 6.1 technické zprávy SO.03 „Sadové úpravy“, z bodu 2.0.3 technické zprávy „D.2.1 Dopravní část SO.02“ a z odkazu na ČSN 83 9061 vyhodnotil, že plocha parku je z hlediska kořenových systémů vzrostlých dřevin místem, na němž bude realizace některých dílčích stavebních činností nutně vázána na jistý technologický režim (vyloučení mechanizace v rizikové zóně dřevin, použití odsávací techniky pro hloubení v blízkosti kořenů, dokopávky a zásypy bez mechanického přesunu hmot apod.). Současně dodavatel Gardenline dle svých slov shledal, že soupis prací s výkazem výměr neobsahuje pro tyto činnosti rozpočtový řádek, jenž by uvedený technologický režim umožnil nacenit jednotkovou cenou odlišnou od běžné mechanizované technologie.

75. Dodavatel Gardenline dále uvedl, že při zpracování nabídky byl v situaci, kterou nelze uspokojivě vyřešit prostředky položkového oceňování. K tomu doplnil, že rozsah dílčích činností, jež bude nutné v průběhu realizace skutečně provádět ohleduplným technologickým režimem, není a v okamžiku podání nabídky nebyl přesně určen, že budoucí postoj zadavatele k otázce, zda dotčené technologické náklady mají být řešeny jako změna závazku ze smlouvy s úměrnou kompenzací nákladů a poměrným odpočtem strojních položek, nebo zda mají být dodavatelem absorbovány s odůvodněním, že tato povinnost mu byla z projektové dokumentace zřejmá, není ze zadávací dokumentace spolehlivě dovoditelný, a že praxe veřejných zadavatelů v obdobných situacích je v tomto ohledu nejednotná.

76. Dodavatel Gardenline sdělil, že nemohl rezignovat na vlastní ocenění tohoto rizika a předložit nabídku bez jakékoli kalkulační reflexe okolností známých již v okamžiku podání nabídky, pročež se rozhodl promítnout vědomí o existenci tohoto rizika do nabídky obecnou opatrností v cenové úrovni a v délce realizace, nikoli formou určitelného příplatku k jediné položce nebo skupině položek položkového rozpočtu, neboť taková přesná alokace nákladů by neodpovídala povaze rizika, jehož rozsah ani způsob nesení dosud nebyly určeny. Dodavatel Gardenline uvedl, že tato úvaha se tedy v jeho nabídce projevila konzistentně ve dvou rovinách. V prvé řadě v cenové úrovni jednotkových cen položek položkového rozpočtu jako celku, jež byly stanoveny tak, aby umožnily realizaci za podmínek, v nichž bude muset dodavatel případně v dosud neurčeném rozsahu absorbovat náklady ohleduplného technologického režimu bez odděleného nárokování těchto nákladů vůči zadavateli. Ve druhé řadě pak v délce uzavření přístupových komunikací ve výši 270 kalendářních dnů, jež byla v rámci dílčího hodnoticího kritéria nabídnuta s ohledem na odpovídající časovou rezervu pro případné prodloužení prací způsobené ohleduplným technologickým režimem v rizikových zónách dřevin a navazujícími koordinačními a dohledovými úkony.

77. Závěrem dodavatel Gardenline shrnul, že při podání nabídky pracoval s podmínkami kladoucími důraz na specifický způsob realizace prací v okolí kořenových zón stromů jako s identifikovaným technologickým rizikem zakázky, jehož rozsah a způsob ekonomického nesení v okamžiku podání nabídky nebylo možné určit, pročež toto riziko promítl do nabídky obecnou opatrností v cenové úrovni a v navržené délce realizace, jak je popsáno výše. Podle dodavatele Gardenline nelze označit položku ani skupinu položek položkového rozpočtu, do nichž by byl dotčený způsob realizace plnění samostatně promítnut. Tento stav je dle něj důsledkem skutečnosti, že způsob, jakým dodavatel s předmětným rizikem v nabídce naložil, nemá povahu samostatně vyčíslené nákladové alokace ke konkrétní položce, nýbrž obecné kalkulační opatrnosti reflektované v cenové úrovni a v délce realizace jako celku, a dále důsledkem skutečnosti, že položkový rozpočet takovou samostatnou alokaci neumožňuje.

Vyjádření dodavatele Konsorcium park KAMPA

78. Dodavatel Konsorcium park KAMPA předně podotkl, že vycházel ze zadávací dokumentace jako celku a při zpracování své nabídky zohlednil jak údaje z projektové dokumentace, technických zpráv a výkresové části, tak i z položkových rozpočtů a dalších částí zadávací dokumentace konkretizujících realizaci veřejné zakázky. K tomu dodal, že nabídka nebyla zpracována izolovaně pouze podle názvů jednotlivých položek soupisu prací, ale při znalosti celého technického řešení a všech požadavků zadávací dokumentace. Dodavatel Konsorcium park KAMPA dle svých slov při ocenění své nabídky zohlednil, že předmět veřejné zakázky bude realizován v parkovém prostředí, v němž se nachází ponechaná vegetace, stávající dřeviny a jejich kořenové zóny, přičemž z projektové dokumentace bylo dle něj jednoznačně zřejmé, že při provádění prací je nutné postupovat šetrně, chránit ponechanou vegetaci a v dotčených místech počítat s ručním nebo jinak omezeným způsobem provádění prací. Dodavatel Konsorcium park KAMPA uvedl, že požadavky na ochranu ponechané vegetace a na specifický způsob realizace prací jím nebyly chápány jako samostatný izolovaný výkon, což by bylo s ohledem na charakter prováděných prací nelogické, ale jako způsob provedení konkrétních položek soupisu prací, které jím byly promítnuty do jednotkových cen souvisejících položek, zejména zemních prací, ručních výkopů, ručních zásypů, ručního rozprostření ornice a substrátu, úprav vegetačních ploch, zřízení mlatových a jiných parkových povrchů, výsadeb, ochrany stromů, přesunů hmot a prací prováděných v omezeném nebo citlivém prostoru. Dodavatel Konsorcium park KAMPA současně potvrdil, že jeho nabídková cena zahrnuje kompletní provedení díla v souladu se zadávací dokumentací vč. projektové dokumentace, a že požadavky na ochranu ponechané vegetace, ruční režim prací v okolí kořenových zón stromů, omezení mechanizace a šetrné provádění prací jsou součástí kalkulace jeho nabídkové ceny.

79. Dodavatel Konsorcium park KAMPA dále podotkl, že skutečnost, že některé technické nebo realizační požadavky nejsou v soupisu prací označeny samostatnou položkou totožného slovního znění, neznamená, že nebyly oceněny. Shrnul, že s požadavky na specifický způsob realizace prací za účelem zabezpečení ochrany ponechané vegetace při plnění veřejné zakázky vč. ručního režimu prací v okolí kořenových zón stromů při podání nabídky počítal, a zopakoval, že v předmětném případě byly dotčené požadavky zohledněny v jednotkových cenách věcně souvisejících položek, jejichž provedení se ochrany vegetace, ručního režimu nebo práce v citlivém parkovém prostoru přímo dotýká. Přílohou svého vyjádření pak dodavatel Konsorcium park KAMPA doložil soupis položek položkových rozpočtů, do nichž byly z jeho strany dané požadavky promítnuty, přičemž konkrétně označil položky s poř. č. 35, 167, 182, 184, 216, 234 až 238, 399 až 404, 450, 452, 454 a 456 z listu „Zakázka“ dokumentu „PARK_KAMPA_DPS_20250519_ROZD - SPP s VV“, položky s poř. č. 1 až 5, 14, 15, 34 až 36, 62 až 64, 67, 72, 73 a 187 až 189 z listu „SO_300_KA“ dokumentu „DH na Kampě_VV_zadání_2024 06 28“, položky s poř. č. 2, 3, 5 až 7 a 9 z listu „2024 - DH na Kampě- Pergo...“ dokumentu „2024 – DH na Kampe- Pergola, zabradli [zadani]_2024 06 28“, položku s poř. č. 24 z listu „01 - Vodovodní přípojka“ a položky s poř. č. 2 a 14 z listu „02 - Kanalizační přípojka“ dokumentu „240601 – Vodovodní a kanalizační přípojka p.č. 780-4,780-5 [zadání]“.

Vyjádření dodavatele Auböck

80. Dodavatel Auböck sdělil, že při sestavování své nabídky postupoval striktně v souladu se zadávací dokumentací a relevantními podklady zveřejněnými v rámci zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, přičemž za prioritní a určující podklad pro kalkulaci nabídkové ceny považoval soupis prací s výkazem výměr.

81. Požadavky na ochranu stávající zeleně dodavatel Auböck dle svých slov vnímal jakožto obecné technologické podmínky pro realizaci díla uvedené v projektové dokumentaci. V rámci předloženého soupisu prací s výkazem výměr však neidentifikoval potřebné položky, které by uvedený popis ochrany zeleně a kořenového systému při provádění výkopových prací reflektovaly v přesně stanoveném rozsahu. Z výše uvedených důvodů tak dodavatel Auböck dle svých slov tento specifický způsob realizace ve své nabídkové ceně nekalkuloval, přičemž dodal, že nabídková cena plně koresponduje se strukturou položkového rozpočtu tak, jak byl zadavatelem definován.

Další průběh správního řízení

82. Usnesením ze dne 22. 5. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 1. 6. 2026 obdržel Úřad v reakci na citované usnesení vyjádření zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí“). Navrhovatel se ve lhůtě stanovené citovaným usnesením (a ani později) k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

83. Zadavatel uvedl, že je přesvědčen, že podklady pro vydání rozhodnutí shromážděné Úřadem prokazují, že zadávací podmínky veřejné zakázky byly nastaveny v souladu se zákonem a umožňovaly podání vzájemně porovnatelných nabídek, že odborně způsobilý dodavatel byl schopen zpracovat nabídku a promítnout do své kalkulace všechny relevantní okolnosti realizace předmětu plnění včetně režimu ochrany ponechané vegetace, a že případné dílčí nepřesnosti ve struktuře položkového rozpočtu dle něj nebyly způsobilé ovlivnit výběr dodavatele ve smyslu § 263 odst. 2 zákona.

84. Zadavatel nejprve zrekapituloval skutečnosti, které považuje pro posouzení šetřené věci za klíčové. K tomu uvedl, že předmětem veřejné zakázky je stavební činnost v parkovém prostředí, v němž se přirozeně nacházejí vzrostlé dřeviny a jejich kořenové zóny, přičemž tato skutečnost je dle něj z projektové dokumentace na první pohled zřejmá. Rovněž poukázal na to, že zadávací dokumentace, zejména technická zpráva sadových úprav a technická zpráva dopravní části výslovně stanoví požadavek na šetrný režim provádění prací s přímým odkazem na ČSN 83 9061. Dále uvedl, že položkový rozpočet, resp. soupis prací s výkazem výměr obsahuje mj. položky, které samostatně vyjadřují ruční režim prací, kdy se zejména jedná o hloubení nezapažených rýh v soudržných horninách ručně, obdělání půdy nakopáním v rovině, příplatek za ztížení vykopávky v blízkosti podzemního vedení, ruční zásyp, přemístění výkopku stavebním kolečkem, ruční nakládání výkopku, hloubení jamek objemu do 0,5 m³ v soudržných horninách třídy těžitelnosti I skupiny 3 ručně a další. Zadavatel rovněž poukázal na to, že rozpočet obsahuje i položku týkající se bednění stromů a mobilního oplocení zelených ploch. Zadavatel sdělil, že závazný návrh smlouvy obsahuje standardní mechanismus změny závazku ze smlouvy dle § 222 zákona a že případné dodatečné práce mají být oceňovány dle aktuální cenové soustavy ÚRS. Podle zadavatele tak smluvní rámec umožňuje standardním postupem, který předpokládá sám zákon, korigovat případné kvantitativní odchylky proti soupisu prací. Zadavatel uvedl, že cena za plnění veřejné zakázky je sjednána jako měřitelná podle skutečně provedených prací v rozsahu odpovídajícím položkovému rozpočtu, nikoli jako pevná cena za dílo jako celek. Ekonomické riziko nepřesné kvantifikace v soupisu prací tak dle něj nedopadá výlučně na dodavatele a jeho rozsah je objektivně omezen samotným cenotvorným modelem zakázky. Zadavatel rovněž akcentoval, že v zadávacím řízení byly podány 3 nabídky, a to s nabídkovými cenami cca 52 mil. Kč, 64 mil. Kč a 72 mil. Kč bez DPH oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky 57 mil. Kč bez DPH, přičemž navrhovatel nabídku nepodal. Závěrem zde podotkl, že navrhovatel ani jiný dodavatel ve lhůtě pro podání nabídek nepodal žádost o vysvětlení zadávací dokumentace týkající se skutečností, na nichž je postaven návrh navrhovatele.

85. Zadavatel poznamenal, že z ustálené rozhodovací praxe Úřadu i správních soudů vyplývá, že zadávací dokumentaci je nutno posuzovat jako celek, tj. v provázanosti všech jejích částí, což platí i v nyní šetřené věci. Konkrétně je třeba ji dle zadavatele vnímat v provázanosti projektové dokumentace, která stanoví technologický rámec a požadavky na ochranu vegetace s odkazem na ČSN 83 9061, technické zprávy sadových úprav, která specifikuje konkrétní ochranná opatření, soupisu prací s výkazem výměr, který obsahuje konkrétní ruční položky i položky vztahující se přímo k ochraně dřevin, i návrhu smlouvy o dílo, který v souladu s § 222 zákona řeší kvantitativní změny předmětu plnění a stanoví mechanismus jejich ocenění dle aktuální cenové soustavy ÚRS.

86. Zadavatel podotkl, že navrhovatel staví svůj návrh na premise, že položkový rozpočet vůbec neobsahuje položky, které by umožnily ocenit ruční režim prací nebo specifická ochranná opatření v okolí dřevin. To je však dle zadavatele nepřesné, když soupis prací s výkazem výměr dle něj obsahuje položky výslovně označené jako ruční i položku týkající se bednění stromů a mobilního oplocení zelených ploch, jejichž kvantita odpovídá rozsahu, který projektová dokumentace pro ochranu dřevin předpokládá. Podle zadavatele se tak daná část sporu ve skutečnosti netýká absence rozpočtových řádků pro ochranu vegetace, ale jen případné míry detailu strukturování těchto položek. K tomu zadavatel poukázal na to, že podle ustanovení § 92 zákona se má za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce obsahuje mj. soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj. Zadavatel je přesvědčen, že tomuto požadavku dostál.

87. Zadavatel se dále vyjádřil k odpovědím účastníků zadávacího řízení, které dle něj nesvědčí o tom, že zadávací podmínky neumožňovaly podání porovnatelných nabídek.

88. Podle zadavatele dodavatel Konsorcium park KAMPA, tj. vybraný dodavatel, jednoznačně potvrdil, že zadávací dokumentaci posoudil jako celek, ve vzájemných souvislostech projektové dokumentace, technických zpráv, výkresové části a položkových rozpočtů, a že požadavek na ochranu ponechané vegetace, ruční režim prací v okolí kořenových zón a omezení mechanizace identifikoval, akceptoval a zakalkuloval do své nabídkové ceny, přičemž konkrétně označil položky položkových rozpočtů, do nichž dané požadavky promítl. Podle zadavatele je zásadní, že dodavatel, který v zadávacím řízení uspěl, prokazatelně pochopil zadávací dokumentaci, byl s to ji ocenit a požadavky na ochranu vegetace promítl do své nabídkové ceny prostřednictvím konkrétních identifikovatelných položek.

89. K vyjádření dodavatele Gardenline zadavatel sdělil, že i daný dodavatel potvrdil, že z technických zpráv a z odkazu na ČSN 83 9061 identifikoval požadavky na šetrný technologický režim, přičemž je pokládal za identifikované technologické riziko, které zohlednil mj. v cenové úrovni jednotkových cen položek položkového rozpočtu jako celku. Podle zadavatele skutečnost, že dodavatel Gardenline zvolil odlišnou kalkulační techniku než vybraný dodavatel, tj. rozprostření rezervy do více položek namísto izolované alokace, neznamená neporovnatelnost nabídek, ale legitimní rozdíl v obchodní strategii dvou různých dodavatelů. Zadavatel k tomu podotkl, že rozdíl v nabídkových cenách vybraného dodavatele a dodavatele Gardenline není mimořádný a odpovídá běžnému tržnímu rozptylu nabídek na obdobnou stavební zakázku v ekonomicky exponovaném prostředí historického jádra Prahy a že oboustranně srovnatelný je tento rozptyl i oproti předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Podstatné podle zadavatele zůstává především to, že i dodavatel Gardenline pochopil zadávací podmínky, identifikoval technologické riziko a promítl jej do své nabídky, přičemž odlišný způsob promítnutí téhož rizika je dle něj projevem soutěže a nikoli netransparentnosti zadávacích podmínek.

90. K vyjádření dodavatele Auböck zadavatel sdělil, že postoj tohoto dodavatele není výrazem objektivní vady zadávacích podmínek, ale subjektivní volby, jak se stanovenými podmínkami pracovat. Dle zadavatele dodavatel Auböck sám připustil, že požadavky na ochranu vegetace v projektové dokumentaci rozpoznal, avšak rozhodl se je nepromítnout do své kalkulace s odůvodněním, že soupis prací dle jeho názoru neobsahoval položku totožného slovního znění. Daný postup je dle zadavatele v rozporu s § 5 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého ten, kdo se přihlásí k odbornému výkonu, dává najevo, že je schopen jednat s odbornou péčí, přičemž jedná-li bez ní, jde to k jeho tíži. Zadavatel uvedl, že v rozhodovací praxi je opakovaně potvrzeno, že na profesionální dodavatele jsou kladeny zvýšené nároky na pečlivost při studiu zadávací dokumentace jako celku, nikoli izolovaně podle názvů jednotlivých řádků položkového rozpočtu. I vyjádření dodavatele Auböck dle zadavatele svědčí o tom, že požadavky projektové dokumentace byly seznatelné, když i dodavatel Auböck potvrzuje, že je rozpoznal, přičemž rozhodnutí nezohlednit je v nabídce z důvodu pasivního přístupu je dle zadavatele výsledkem vlastní úvahy dodavatele, nikoli důsledkem nejasnosti zadávacích podmínek. Podle zadavatele by bylo absurdní, pokud by byla důsledkem daného postupu jednoho dodavatele, který dle něj neuplatnil odbornou péči, povinnost zrušit zadávací řízení, jestliže k naplnění zadávacích podmínek ze strany druhých dvou dodavatelů bez obtíží došlo.

91. Zadavatel je s odkazem na § 263 odst. 2 zákona přesvědčen, že test podstatného vlivu na výběr je nezbytným předpokladem pro uložení nápravného opatření, tedy že sám faktický nesoulad se zákonem, byl-li by shledán, k uložení nápravného opatření nepostačuje. Právě uvedené je dle něj v předmětné věci z následujících důvodů naplněno. Dodavatel Konsorcium park KAMPA kalkuloval se všemi relevantními technologickými okolnostmi a konkrétně označil položky položkového rozpočtu, do nichž je promítl, přičemž případná hypotetická úprava zadávacích podmínek by tak na obsah jeho nabídky neměla vliv. Dodavatel Gardenline s danými okolnostmi rovněž počítal, byť odlišnou kalkulační technikou. Jeho nabídka je druhá v pořadí a její cenový odstup od nabídky dodavatele Konsorcium park KAMPA dle zadavatele odpovídá běžnému soutěžnímu rozdílu, nikoli kvalitativně odlišnému ocenění předmětu plnění. Dodavatel Auböck je pak dle zadavatele z pohledu hodnocení nerozhodný, když případná úprava zadávacích podmínek by mu nedala žádnou soutěžní výhodu, naopak by mu případná podrobnější kvantifikace ručních prací ještě více zvedla jeho celkovou nabídkovou cenu, již si vlastním rozhodnutím o nezohlednění technologického režimu vytvořil.

92. Zadavatel dodal, že rozsah údajně chybějících položek je marginální ve vztahu k celkovému rozsahu předmětu veřejné zakázky a jejich případné dodatečné ocenění je standardně řešitelné mechanismem dle § 222 zákona a smluvní vazbou na cenovou soustavu ÚRS, a s ohledem na vše výše uvedené závěrem navrhl, aby Úřad návrh zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, a aby současně zrušil předběžné opatření, jímž byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku.

V. ZÁVĚRY ÚŘADU

93. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření předložených účastníky správního řízení i účastníky zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

94. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

95. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.

96. Podle § 242 odst. 3 zákona platí, že pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

97. Podle § 242 odst. 4 zákona platí, že je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

98. Podle § 251 odst. 4 zákona nemohou být náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

99. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

Právní posouzení

100. Úřad se předně v rámci šetřené věci zabýval tím, zda byly naplněny základní podmínky, aby bylo možné se návrhem navrhovatele věcně zabývat. Jednou z těchto podmínek, která musí být pro projednání věci před Úřadem splněna, je i povinnost navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas své námitky. Námitky ve smyslu § 241 a násl. ustanovení zákona jsou základním pilířem ochrany dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Námitky je zadavateli nutno podat písemně, ve lhůtách stanovených v § 242 zákona (tj. povinnost podat námitky včas) a dále musí námitky splňovat náležitosti vyjmenované v § 244 zákona (tj. povinnost podat námitky řádně). Přitom platí, že pokud chce dodavatel brojit proti nezákonnému postupu zadavatele návrhem u Úřadu, avšak tomuto návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad podle § 257 písm. h) zákona zahájené správní řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Citované ustanovení § 257 písm. h) zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní obrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Je tomu tak právě proto, že v případě pochybení může zadavatel na základě indicií získaných z námitek svůj postup sám napravit a pokračovat dále v zadávacím řízení bez ingerence státní moci. Pakliže ovšem dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní řádně a včas, tj. při respektování všech zákonných náležitostí, pak není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.

101. Navrhovatel v podaném návrhu, jenž míří proti způsobu stanovení zadávacích podmínek veřejné zakázky zadavatelem, v souvislosti s podmínkami technické kvalifikace vymezenými v bodu 3.3. písm. a) zadávací dokumentace mj. uvedl, že „již samotná kombinace požadavků (park + 15 mil. + bez vyloučení veřejnosti) je konstruována ‚na míru‘.“ Navrhovatel tak v návrhu ve vztahu k podmínkám technické kvalifikace přímo poukázal i na předmětnou kombinaci požadavků zadavatele, kterou považuje za odporující postupu dle zákona.

102. Z dokumentace o zadávacím řízení současně vyplývá, že navrhovatel podal zadavateli dne 11. 2. 2026 námitky, jimiž brojil ve lhůtě pro podání nabídek proti způsobu stanovení zadávacích podmínek zadavatelem (přičemž z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by v případě veřejné zakázky byla stanovena i lhůta pro podání žádostí o účast). Současně z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku navrhovatel před podáním návrhu k Úřadu doručil zadavateli i jiné podání, jehož obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. ustanovení zákona, než uvedené námitky ze dne 11. 2. 2026. Z tohoto důvodu Úřad dále při posouzení splnění dotčené povinnosti navrhovatele (podmínky vedení správního řízení) vycházel toliko z obsahu námitek ze dne 11. 2. 2026 jakožto jediných námitek navrhovatele, které předcházely podání návrhu u Úřadu.

103. Porovnáním obsahu námitek ze dne 11. 2. 2026 a obsahu návrhu ze dne 9. 3. 2026 Úřad zjistil, že předmětné tvrzení navrhovatele ve vztahu ke stanovené kombinaci požadavků zadavatele v rámci podmínek technické kvalifikace je uvedeno pouze v návrhu, nikoli v námitkách. Byť navrhovatel prostřednictvím námitek brojil mj. i proti způsobu stanovení podmínek technické kvalifikace dle bodu 3.3. písm. a) zadávací dokumentace, neučinil jejich součástí argumentaci vztahující se právě i k výše uvedené kombinaci požadavků zadavatele. Úřad přitom nevidí žádného důvodu, proč by navrhovatel nemohl proti stanovené kombinaci požadavků brojit již ve lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 4 věty první zákona, resp. v rámci jeho námitek ze dne 11. 2. 2026, když byl již v době jejich podání obeznámen s úplným zněním zadávacích podmínek veřejné zakázky. Nejedná se tak o situaci uváděnou v § 251 odst. 4 větě druhé zákona, když navrhovateli nic nebránilo podat proti uvedené kombinaci požadavků zadavatele v rámci podmínek technické kvalifikace námitky ve lhůtě podle § 242 odst. 4 věty první zákona. Navrhovatel nicméně předmětnou námitku vznesl až v rámci návrhu podaného dne 9. 3. 2026, tj. po skončení lhůty dle § 242 odst. 4 věty první zákona, která v šetřeném případě běžela do dne 11. 2. 2026 do 12:00 hodin.

104. Úřad konstatuje, že pokud některé části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, přičemž řádné a včasné podání námitek je dle § 257 písm. h) zákona podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele v téže věci, je zřejmé, že není splněna zákonná podmínka pro projednání uvedené části návrhu Úřadem. Z uvedeného důvodu Úřad správní řízení v dané části návrhu, tj. v části týkající se stanovené kombinace požadavků zadavatele ve smyslu „park + 15 mil. + bez vyloučení veřejnosti“, podle § 257 písm. h) zákona zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

105. Pro úplnost Úřad podotýká, že se v šetřeném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona.

106. Závěrem této části odůvodnění rozhodnutí Úřad dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o zastavení správního řízení v uvedené části návrhu navrhovatele rozhodnutím, a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to mj. s přihlédnutím k závěrům předsedy Úřadu, ke kterým dospěl v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, dle nichž lze „zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“ Vzhledem ke skutečnosti, že Úřad v nyní šetřené věci o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím, přistoupil též k zastavení správního řízení v jeho příslušné části formou samostatného výroku tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

107. Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

108. Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

109. Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se pro účely tohoto zákona zadávacími podmínkami rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

110. Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

111. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

112. Podle § 37 odst. 1 zákona podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

113. Podle § 39 odst. 1 zákona je zadavatel v průběhu zadávacího řízení povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

114. Podle § 52 písm. b) bodu 3. zákona pro zadání veřejné zakázky v podlimitním režimu může zadavatel použít druhy zadávacích řízení pro nadlimitní režim; v takovém případě zadavatel postupuje podle části čtvrté zákona obdobně s tím, že ustanovení části čtvrté zákona se nepoužijí pro lhůty stanovené v § 54 zákona.

115. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

116. V bodu 3.3. zadávací dokumentace, který upravuje podmínky technické kvalifikace, je mj. stanoveno, že „[s]plnění technických kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží:

a) dle § 79 odst. 2 písm. a) ZZVZ – Seznam významných stavebních prací[2] poskytnutých dodavatelem za posledních 5 let před zahájením zadávacího řízení včetně osvědčení objednatele o řádném poskytnutí a dokončení nejvýznamnějších z těchto prací.

[…]

Za nejvýznamnější stavební práce zadavatel považuje provedení a řádné dokončení těchto zakázek:

alespoň 1 zakázky na stavební práce, která spočívala ve výstavbě, rekonstrukci či revitalizaci parku či veřejného prostranství či plochy veřejné zeleně nacházející se v památkově chráněném prostředí (v památkové rezervaci, památkové zóně apod.) o minimálním finančním objemu zakázky 15 mil. Kč bez DPH, jejíž součástí byla realizace komunikací a sadových úprav;
alespoň 1 zakázky na stavební práce, která spočívala ve výstavbě, rekonstrukci či revitalizaci parku, jiné plochy veřejné zeleně nebo jiného obdobného prostoru o minimálním finančním objemu 15 mil. Kč bez DPH, aniž by bylo po celou dobu provádění příslušných prací předmětné prostranství/objekt zcela vyloučeno z užívání veřejností (tj. veřejnosti bylo v průběhu provádění příslušných prací umožněno např. užívání alespoň části cestní sítě apod.).

Pro vyloučení pochybností zadavatel uvádí, že výše uvedené požadavky zadavatele na významné zakázky lze prokázat prostřednictvím jedné či více referenčních zakázek (nejvýznamnějších prací), pokud tyto splňují shora uvedené požadavky zadavatele na nejvýznamnější stavební práce.“

117. V čl. 5 zadávací dokumentace týkajícím se hodnocení nabídek je mj. stanoveno, že „[z]ákladním hodnoticím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky dle § 114 ZZVZ, přičemž zadavatel stanovuje, že jako ekonomicky nejvýhodnější nabídka bude hodnocena nabídka, která nejlépe splní následující dílčí hodnoticí kritéria:

1. Nabídková cena váha 80 %

2. Délka uzavření přístupových komunikací váha 10 %

3. Zkušenosti hlavního stavbyvedoucího váha 5 %

4. Zkušenosti zahradníka váha 5 %“.

118. V bodu 5.2. zadávací dokumentace, který upravuje dílčí hodnoticí kritérium „Délka uzavření přístupových komunikací“, je stanoveno, že „[v] rámci tohoto dílčího hodnoticího kritéria bude zadavatel hodnotit celkovou délku dodavatelem požadovaného uzavření, byť i jen části/částí přístupových komunikací vyznačených v dokumentu s názvem ‚Harmonogram etap uzavření přístupových komunikací.pdf‘ (dále jen ‚přístupové komunikace‘), který je součástí přílohy č. 1 této zadávací dokumentace, a to v kalendářních dnech.

Účastník doplní tuto hodnotu do Krycího listu obsaženého v zadávací dokumentaci.

Zadavatel stanoví, že maximální zadavatelem požadovaná délka uzavření přístupových komunikací je 300 kalendářních dnů. Zadavatel upozorňuje dodavatele, že nedodržení maximální délky uzavření přístupových komunikací bude považováno za nesplnění zadávacích podmínek, kdy dodavatel bude vyloučen z další účasti v zadávacím řízení.

Minimální délku uzavření přístupových komunikací zadavatel nestanoví; pokud ve své nabídce dodavatel uvede, že zajistí po celou dobu realizace předmětu plnění veřejné zakázky nepřetržitý provoz zadavatelem vyznačených přístupových komunikací, tj. v rámci tohoto dílčího hodnoticího kritéria dodavatel uvede hodnotu ‚0‘, bude z matematických důvodu pro účely hodnocení uvažováno, jako by nabídl hodnotu ‚1‘.

Hodnocení bude provedeno tak, že nabídka s nejkratší délkou uzavření přístupových komunikací získá v rámci hodnocení tohoto dílčího hodnoticího kritéria 10 bodů, ostatní nabídky získají počet bodu v poměru nejkratší délky uzavření přístupových komunikací k hodnocené délce uzavření přístupových komunikací […].“

119. V bodu 6.1. zadávací dokumentace týkajícím se způsobu stanovení nabídkové ceny je mj. stanoveno, že „[n]abídková cena za provedení veřejné zakázky je stanovena po dobu trvání smlouvy a její překročení je možné pouze při splnění podmínek článku 6.3. Uvedená celková nabídková cena musí zahrnovat veškeré náklady, které dodavateli vzniknou v souvislosti s plněním veřejné zakázky.“

120. V bodu 6.2. zadávací dokumentace týkajícím se doložení výpočtu nabídkové ceny je stanoveno, že „[k]alkulaci nabídkové ceny dodavatel zároveň zpracuje oceněním jednotlivých prací a dodávek ve výkazech výměr ve struktuře a členění dle položkových rozpočtů, které jsou součástí dokumentace definované v příloze č. 1 této zadávací dokumentace (dále jako ‚položkové rozpočty‘). Položkové rozpočty budou tvořit přílohu smlouvy.

Rozpočty k ocenění musí být oceněny v souladu s podmínkami realizace stavby specifikovanými v projektové dokumentaci, která je přílohou č. 1 této zadávací dokumentace.

[…]

Pro vyloučení případných pochybností zadavatel uvádí, že celková nabídková cena, kterou jsou dodavatelé povinni uvést do krycího listu, je tvořena součtem celkových cen v Kč bez DPH uvedených v rámci položkových rozpočtů s názvem:

- ‚PARK_KAMPA_DPS_20250519_ROZD - SPP s VV‘;

- ‚DH na Kampě _VV_zadání_2024 06 28‘.

Celková nabídková cena vč. DPH bude stanovena stejným způsobem.“

121. V bodu 6.3. zadávací dokumentace týkajícím se podmínek pro možné překročení nabídkové ceny je stanoveno, že „[n]abídková cena bude stanovena jako ‚nejvýše přípustná‘. Nabídková cena může být překročena pouze v souvislosti se změnou sazeb DPH či daňových předpisů majících vliv na výši nabídkové ceny, a to ve výši odpovídající změně těchto předpisů. Další podmínky pro překročení nabídkové ceny jsou uvedeny v návrhu smlouvy.“

122. Podle čl. 8 zadávací dokumentace týkajícího se obchodních podmínek a návrhu smlouvy mj. platí, že „[ú]častník předloží v nabídce čestné prohlášení o akceptaci obchodních, platebních a technických podmínek pro realizaci veřejné zakázky a o vázanosti účastníka návrhem smlouvy o dílo obsaženým v zadávací dokumentaci […].“

123. Odpověď č. 2 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1 udává, že „[n]áklady na mobilní stavební oplocení všech zelených ploch jsou součástí VRN.“

124. Odpověď č. 4 ve „Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 a Rozhodnutí o změně zadávacích podmínek“ ze dne 4. 2. 2026 (dále jen „vysvětlení zadávací dokumentace č. 3“) udává, že „[p]lnění předmětu veřejné zakázky bude koordinováno s dalšími subjekty. Se subjekty, na jejichž spolupráci se dohodlo vedení MČ Praha 1, bude koordinovaně spolupracováno pod vedením TDS a zástupce investora. Především se jedná o pokládku kabeláže VO, s dodáním a osazením osvětlovacích těles VO v gesci THMP. Další sdruženou investicí bude pokládka optické sítě v gesci společnosti Quantcom. Ostatní sdružené investice zřejmě nebudou mít v čase realizace předmětu plnění veřejné zakázky potřebná realizační povolení, a zadavatel tedy nepředpokládá jejich souběžnou realizaci s předmětem plnění veřejné zakázky.“

125. Odpověď č. 6 ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 mj. udává, že „[z]adavatel potvrzuje, že při realizaci díla musí být dodržen požadavek na umožnění přístupu veřejnosti za účelem obslužnosti objektů (viz odpověď na dotaz č. 1 v rámci tohoto vysvětlení zadávací dokumentace), požadavek na zajištění průchodu v severojižní ose parku a požadavek na etapizaci uzavírání cest ve smyslu přílohy č. 4 smlouvy o dílo.“

126. Odpověď č. 6 v dokumentu s názvem „Doplnění informací a dokladů k zadávacím podmínkám“ (dále jen „doplnění informací a dokladů“) k dotazu „[j]aký je předepsaný postup při zjištění nedostatečné únosnosti?“ udává, že „[b]ude přizván geotechnik, který určí další postup.“

127. Odpověď č. 29 v doplnění informací a dokladů k dotazu „[j]aké konkrétní související akce, s nimiž má proběhnout koordinace, jsou v plánu? Kdy?“ udává, že „[r]ealizace díla bude koordinována zejména se správci sítí, a to pod taktovkou zástupce zadavatele, jakožto objednatele (zejména se jedná o VO a komunikační sítě).“

128. Odpověď č. 30 v doplnění informací a dokladů k dotazu „[j]aké souvislosti má přiložený plán etap?“ udává, že „[z]adavatelem poskytnutý Harmonogram etap uzavření přístupových komunikací zohledňuje přístupnost jednotlivých objektů a podmínku zadavatele na umožnění celoroční průchodnosti parkem.“

129. V bodu 3.3 „Návrh kácení“ „Technické zprávy – sadové úpravy SO.03“ ze dne 4. 4. 2025 (dále jen „technická zpráva-sadové úpravy“) je mj. stanoveno, že „[p]onechané dřeviny budou během stavby chráněny dle ČSN 83 9061 – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích.“

130. V bodu 6.1 „Ochranná opatření“ technické zprávy-sadové úpravy je stanoveno následující:

„Při realizaci stavební činnosti nesmí dojít k poškození ponechaných dřevin a ponechaných vegetačních ploch. V případě potřeby budou ohrožené stromy chráněny dle normy ČSN 83 9061 (ochrana stávajících stromů, rostlinných porostů a vegetačních ploch při staveb. činnostech). Charakteristika zásad ochrany stávající ponechané vegetace dle normy ČSN 83 9061 je uvedena v následujícím textu.

Vegetační plochy nesmí být znečišťovány látkami poškozujícími rostliny nebo půdu – např. barvami, cementem atd. Vegetační plochy je nezbytné chránit před poškozením asi 2 m vysokým, stabilním plotem, postaveným s bočním odstupem 1,5 m. Stejné ochranné opatření se používá i na ochranu stromů před mechanickým poškozením (např. potrhání kůry, poškození koruny atd.). Plot by měl obklopovat celou kořenovou zónu, což je plocha půdy pod korunou stromu (okapová linie stromů) rozšířená do stran o 1,5 m, u sloupovitých forem o 5 m. Ve výjimečných případech je možné opatřit kmen vypolštářovaným bedněním z fošen, vysokým min. 2 m.

V kořenové zóně se nesmí provádět žádná navážka zeminy anebo jiného materiálu a rovněž se zde nesmí půda odkopávat, hloubit zde rýhy, koryta a stavební jámy. Nelze–li tomu v určitých případech zabránit, smí se hloubit ručně nebo s použitím odsávací techniky. Nejmenší vzdálenost od paty kmene má být čtyřnásobkem obvodu kmene ve výšce 1 m, nejméně však 2,5 m.

Při výkopech se nesmí přetínat kořeny s průměrem větším 2 cm. Poraněním se má zabraňovat, popř. je nutno kořeny ošetřit. Kořeny je třeba ostře přetnout a místa řezu zahladit. Kořeny do průměru 2 cm je nutné ošetřit růstovými stimulátory, nad 2 cm prostředky na ošetření ran. Obnažené kořeny je nutno chránit před vysycháním a působením mrazu. U stavebních jam nebo jiných výkopů, při kterých dochází ke ztrátě kořenů, má být zřízena kořenová clona. Vzdálenost vnější hrany od paty kmene má činit čtyřnásobek obvodu kmene v 1 m, nejméně 2,5 m. Kořenová clona nemá pro strom ani pro stavební jámu statickou funkci. Hloubení musí být provedeno ručně.

Základy nemají být v kořenovém prostoru zřizovány. Nelze–li tomu v určitých případech zabránit, je třeba zřídit místo základových pásů základové patky, které smí mít vzájemně mezi sebou a od paty kmene vzdálenost nejméně 1,5 m. Patky by měly být uspořádány, aby kořeny s důležitou statickou funkcí zůstaly zachovány. Kořenový prostor nesmí být zatěžován soustavným přecházením, pojížděním, zařízením staveniště apod. V kořenové zóně stromů nemají být pokládány žádné kryty pokrývající povrch půdy. Při poklesech hladiny podzemní vody, které trvají déle než 3 týdny, je nutné stromy během vegetačního období v celé nezakryté kořenové zóně dostatečně zavlažovat.“

131. V bodu 6.3 „Technologie ozelenění“ technické zprávy-sadové úpravy je mj. stanoveno, že „[t]rávníky u Komunitního centra u dětského hřiště budou založeny pokládkou travních koberců.“

132. V bodu 2.0.3 „Technické zprávy – D.2.1 Dopravní část SO.02“ z dubna roku 2025 je stanoveno, že „[v]zhledem k funkci a stávajícímu stavu území se v celém parku budou nacházet kořeny stromů. Je třeba na ně brát při realizaci konstrukcí zvýšený ohled.“

133. V části „Popis území stavby“ písm. m) „Souhrnné technické zprávy“ ze dne 4. 4. 2025 (dále jen „souhrnná technická zpráva“) je uvedeno, že „[s]ouvisející a podmiňující investicí je oprava jižní stěny, pevné části PPO, v úseku od rybářského domku po ulici Říční. Oprava této zdi by měla proběhnout před realizací výsadeb navržených v její blízkosti. Majitelem zdi a investorem je MHMP. Související a podmiňující investicí je výměna stožárů a kabelů VO na území parku. Jedná se o investiční akci THMP, která bude probíhat souběžně s rekonstrukcí parku a obě akce budou koordinovány. Oprava povrchů po rekonstrukci VO je součástí projektu Parku Kampa. Výkopy, demontáže, technologie a kabely, zásypy do úrovně terénu jsou součástí realizace projektu VO. Související investicí ‚Revitalizace parku Kampa – etapa DH na Kampě, parcela č. 780/4, 780/5, Ing. Magdaléna Myšková Kaščaková, 06/2024). Tato investiční akce MČ P1 proběhne patrně v souběhu s rekonstrukcí parku Kampa a bude zapotřebí koordinace z hlediska dopravní obslužnosti. Související projekt ‚Pokládka optické sítě Quantcom‘ Tým metropolitní optické sítě Praha. Související investicí je oprava hlavního vodovodního řadu DN 700 procházejícího parkem, investiční akce PVK, projekt D-Plus. Tento projekt nemá dosud platné stavební povolení a k jeho realizaci dojde v řádu jednoho až deseti let. V severní části parku bude realizován projekt rozšíření PPO dle projektu SWECO Hydroprojekt a.s. (investor Úřad vlády), tato akce bude realizována po dokončení rekonstrukce parku, nemá dosud platné stavební povolení.“

134. V části „Dopravní řešení SO.02“ souhrnné technické zprávy je mj. uvedeno, že „[o]dstraňování původních vozovek bude prováděno se zvýšenou opatrností s ohledem na přítomnost stávající zeleně a příkré koryto Čertovky.“

135. V části „Dopravní řešení SO.02“ souhrnné technické zprávy je dále mj. uvedeno, že „[v]zhledem ke složitým stávajícím podmínkám, které ovlivňují vzrostlé stromy, jejich kořeny a břeh Čertovky, v území nedoporučujeme využít ke zlepšení pláně a její hodnoty E def2 plošnou výměnu podloží. Vhodné opatření bude vždy vybíráno na stavbě za přítomnosti geologa a projektanta. V případě dostatečně únosného podloží (pláně) ověřeného příslušnými zkouškami není nutné opatření provádět.“

136. V části „Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav SO.03“ souhrnné technické zprávy je mj. uvedeno, že „[p]ři práci malého rozsahu je možno pokládat vrstvy i ručně. Při ruční manipulaci se směs nesmí lopatami plošně rozhazovat, ale doporučuje se vytvořit malé hromádky a ty rozhrnovat.“

137. V části „Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav SO.03“ souhrnné technické zprávy je dále mj. uvedeno, že „[h]utnění je možno provádět nejlépe vibračním válcem. Při práci malého rozsahu, ve stísněných poměrech, v blízkosti šachet a obrubníků je možno k hutnění použít vhodnou drobnou mechanizaci (vibrační desky a ruční válce).“

138. V dokumentu „Vypořádání stanovisek DOSS“ ze dne 4. 4. 2025 je mj. stanoveno, že „[t]rvale bude umožněno zásobování objektů v ulicích Malostranské nábřeží a U Sovových mlýnů a dále průchod pro pěší v severojižním směru parkem.“

139. V poznámce výkresu „Dopravní situace D.2.1 – Dopravní část SO.02 – číslo výkresu 2“ ze dne 4. 4. 2025 je mj. uvedeno, že „[b]udou respektovány kořeny stávajících stromů a svah k Čertovce. Výkopy budou prováděny ručně.“

140. V poznámce výkresu „Koordinační situace – číslo výkresu C3“ ze dne 4. 4. 2025 je mj. uvedeno, že „[v] části parku se kořeny stromů nacházejí těsně pod povrchem komunikací – veškeré práce zde budou prováděny s maximální opatrností, v případě nejasností bude přizván zástupce investora a projektant […] související projekty – rekonstrukce dětského hřiště, veřejné osvětlení (realizační a investiční akce THMP), pokládka optických kabelů Quantcom, obnova vodovodního řadu (investiční a realizační akce PVK), doplnění PPO u ohradní zdi Lichtenštejnského paláce (investiční a realizační akce Úřadu vlády), rekonstrukce jižní zdi (pevné části PPO) mezi rybářským domkem a Říční ulicí (investice MHMP).“

141. V čl. III odst. 5 přílohy č. 5 „Text návrhu smlouvy o dílo“ zadávací dokumentace (dále jen „návrh smlouvy o dílo“) je stanoveno, že „[s]jednaná cena a položkový rozpočet jsou konečné, nejvýše přípustné a úplné ve vztahu k rozsahu díla a následné péči, tak jak je vymezen touto smlouvou.“

142. V čl. III odst. 6 návrhu smlouvy o dílo je stanoveno, že „[d]ohodnutá cena zahrnuje veškeré přímé i nepřímé náklady zhotovitele nezbytné k řádnému provedení, předání a kolaudaci díla a k poskytnutí následné péče.“

143. V čl. XIX odst. 4 návrhu smlouvy o dílo je stanoveno, že „[v] záležitostech neupravených touto smlouvou se práva a povinnosti smluvních stran řídí občanským zákoníkem a dalšími obecně závaznými právními předpisy České republiky.“

Právní posouzení

K rozhodnutí o námitkách

144. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatel v návrhu poukazuje mj. na možné nedostatky ohledně způsobu vypořádání námitek zadavatelem, považuje Úřad za vhodné se na tomto místě předně stručně vyjádřit k obsahu rozhodnutí o námitkách.

145. Úřad v prvé řadě uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že námitky byly podány řádně a včas, oprávněnou osobou a obsahovaly veškeré náležitosti ve smyslu § 244 zákona, tedy zadavatel byl povinen skutečnosti v nich uvedené věcně vypořádat v souladu s § 245 odst. 1 zákona.

146. Úřad dále připomíná, že z ustanovení § 245 odst. 1 zákona vyplývá, že rozhodnutí o námitkách musí zadavatel odůvodnit přezkoumatelným způsobem, tj. dané rozhodnutí musí být srozumitelné a musí být opřeno o dostatek relevantních důvodů, z nichž je zřejmé, proč zadavatel námitky odmítl. V odůvodnění rozhodnutí o námitkách je zadavatel povinen vypořádat stěžejní argumenty a skutečnosti uvedené stěžovatelem v námitkách, a to v podrobnostech, které jsou adekvátní podrobnosti samotných námitek. Zadavatel je tak zejména povinen uvést, zda se s relevantními argumenty stěžovatele ztotožňuje, či nikoli, a tento svůj závěr řádně odůvodnit. Úřad však zároveň doplňuje, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje stěžovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace stěžovatele.

147. Úřad přezkoumal rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že ač zadavatel nevypořádal každý jeden dílčí argument uvedený v námitkách, vyjádřil se ke každému z okruhů v námitkách uvedených, přičemž z rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel považuje tvrzení navrhovatele ohledně jemu vytýkaných pochybení za lichá, stejně tak proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související se stanovením zadávacích podmínek za adekvátní a souladný se zákonem. Z odůvodnění rozhodnutí o námitkách je tak dle Úřadu seznatelné, proč zadavatel námitky navrhovatele ohledně rozporovaných zadávacích podmínek odmítl jako věcně nedůvodné, tedy proč k jednotlivým okruhům námitek zaujímá odmítavý postoj. Skutečnost, že se zadavatel nevypořádal s každým jednotlivým dílčím argumentem navrhovatele, pak nemůže založit nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách, jak bylo rozvedeno výše. Ostatně navrhovatel byl s to na podkladě rozhodnutí o námitkách podat přezkoumatelný návrh, na jehož základě jsou Úřadem činěny níže uvedené závěry.

148. S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tak Úřad za to, že námitka navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách není důvodná.

Obecná východiska

149. Úřad předně v obecné rovině připomíná, že zadavatel je ve všech fázích zadávacího řízení povinen dodržovat základní zásady zakotvené v § 6 zákona, a to i v souvislosti se stanovením zadávacích podmínek. Řádné stanovení zadávacích podmínek je základní povinností zadavatele ve vztahu k zadávacímu řízení a má výrazný dopad na jeho další průběh, neboť prostřednictvím nich dochází k omezení okruhu potenciálních dodavatelů pro účely výběru vhodného dodavatele, s nímž bude následně uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Zadavatel v rámci stanovení zadávacích podmínek určuje veškeré základní podmínky a požadavky ve vztahu k veřejné zakázce, konkrétně podmínky průběhu zadávacího řízení, podmínky účasti v zadávacím řízení zahrnující podmínky kvalifikace, technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky či obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, stejně jako určuje kupř. pravidla pro hodnocení nabídek.

150. Základním předpokladem v souvislosti se způsobem vymezení zadávacích podmínek je, že tyto nesmí být stanoveny tak, aby určité dodavatele bezdůvodně přímo nebo nepřímo zvýhodnily, nebo naopak vytvořily bezdůvodné překážky hospodářské soutěže. K tomu lze poznamenat, že každá zadávací podmínka, resp. požadavek zadavatele je ze své podstaty do jisté míry limitující, resp. vytváří určitou překážku hospodářské soutěže. Nezákonná však může být pouze taková podmínka, která je omezující zjevně bezdůvodně (nemá oporu v legitimních, odůvodněných potřebách zadavatele zejm. v návaznosti na poptávané plnění) a jejíž stanovení v konkrétním případě nemůže být ani slučitelné se zajištěním dodržení základních zásad zadávacího řízení (zásada transparentnosti, přiměřenosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení). Zadavatel může být oprávněn stanovit i takové zadávací podmínky, v jejichž důsledku bude vyloučena určitá skupina dodavatelů na trhu z možnosti ucházet se o veřejnou zakázku, avšak musí přitom vždy respektovat zákonem vymezené mantinely, jejichž obrysy jsou v konkrétních případech dány i složitostí a rozsahem předmětu veřejné zakázky. V souvislosti se způsobem vymezení zadávacích podmínek je třeba dále akcentovat, že odpovědnost za jejich stanovení náleží právě zadavateli, jenž tak nesmí odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek přenášet na dodavatele. Povinností zadavatele je tedy rovněž zadávací podmínky stanovit a poskytnout dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast v zadávacím řízení, přičemž zadávací podmínky by měly být adekvátně konkrétní, jednoznačné a úplné i v tom smyslu, aby relevantní dodavatelé byli na základě nich schopní účastnit se zadávacího řízení a podat vzájemně porovnatelné nabídky. To, že by zadávací podmínky měly být dostatečně konkrétní a úplné, však nelze vykládat v krajnosti v tom smyslu, že by musely být vždy stanoveny do nejmenších možných detailů, resp. podrobností, ale alespoň do takové míry, která je nezbytná pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přípravu relevantní nabídky. Míra takové adekvátnosti se pak v konkrétních případech odvíjí i od samotného charakteru poptávaného plnění.

151. Úřad podotýká, že zákon jako opatření k nápravě v případě závěru o nezákonném stanovení zadávacích podmínek vymezuje jediné možné nápravné opatření, a to zrušení zadávacího řízení (srov. § 263 odst. 3 zákona). Důvody pro zrušení zadávacího řízení by však obecně měly být dány právě i intenzitou pochybení zadavatele, když některá ustanovení zákona, a to i ta týkající se způsobu stanovení zadávacích podmínek, poskytují určitý prostor pro uvážení, zda k jejich porušení došlo, či nikoli. V praxi tedy nelze ani posuzování zákonnosti stanovených zadávacích podmínek vést čistě mechanicky a odtrženě od principů, s kterými je zadávání veřejných zakázek spjato. Kategoricky nelze zákon vykládat v tom smyslu, že by jakékoli, byť i „formální“ pochybení zadavatele v souvislosti se stanovením zadávacích podmínek mělo vždy bezvýhradně vést k závěru o porušení zákona zadavatelem a nezbytnosti uplatnění opatření ultima ratio v podobě zrušení zadávacího řízení. Ačkoli totiž adekvátní zadávací podmínky jsou jistě základním stavebním kamenem pro řádně zrealizované zadávací řízení, nelze opomínat, že posouzení jejich zákonnosti by mělo být prováděno vždy z pohledu relevantního dodavatele jednajícího s obvyklými znalostmi a s přihlédnutím k podmínkám na trhu, do nějž předmět veřejné zakázky spadá, resp. tedy i s ohledem na možný dopad na hospodářskou soutěž. Ne každé, byť později nenapravitelné pochybení zadavatele, lze tedy shledat přímo za nezákonné a ospravedlňující takový razantní krok, jakým je zrušení zadávacího řízení.[3]

152. I s ohledem na výše uvedená východiska Úřad přistoupil k prošetření postupu zadavatele v dotčeném zadávacím řízení, přičemž ke konkrétním navrhovatelem namítaným skutečnostem uvádí Úřad následující.

Nezákonnost hodnoticího kritéria „Délka uzavření přístupových komunikací“ ve vazbě na technické a provozní podmínky

153. Jak bylo konstatováno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, navrhovatel v souvislosti s dílčím hodnoticím kritériem „Délka uzavření přístupových komunikací“ mj. namítá, že zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačnou definici toho, co se rozumí „uzavřením části komunikace“, metodiku výpočtu započitatelných dnů a pravidla pro případ souběhu etap či střídaní uzavřených úseků.

154. Úřad v návaznosti na uvedené předně v obecnosti akcentuje, že volba jednotlivých kritérií kvality i jejich vah je výhradním právem zadavatele, a závisí tak na jeho konkrétních preferencích s přihlédnutím ke specifikům předmětu zadávané veřejné zakázky, za dodržení zákonem stanovených podmínek, zásad a omezení, kam spadá primárně souvislost, resp. provázanost kritéria kvality s předmětem zadávané veřejné zakázky.

155. Úřad dále uvádí, že zadavatel podmínky vztahující se k dílčímu kritériu hodnocení „Délka uzavření přístupových komunikací“ stanovil v bodě 5.2. zadávací dokumentace, kde vymezil nejen toto samotné kritérium hodnocení a jeho váhu, ale i metodu vyhodnocení nabídek v rámci daného kritéria v souladu s § 115 odst. 1 zákona. Konkrétně zde zadavatel mj. stanovil, že v rámci daného dílčího kritéria hodnocení bude hodnotit „celkovou délku dodavatelem požadovaného uzavření, byť i jen části/částí přístupových komunikací vyznačených v dokumentu s názvem ‚Harmonogram etap uzavření přístupových komunikací.pdf‘ […], a to v kalendářních dnech.“

156. Podle Úřadu je přitom již s ohledem na jazykový výklad daného kritéria nepochybné, že předmětem hodnocení je celková dodavatelem požadovaná délka uzavření, byť i jen části/částí přístupových komunikací na dotčeném území vyznačených v citovaném dokumentu počítaná v kalendářních dnech. K tomu Úřad dodává, že zadavatel v citovaném dokumentu označil celkem 4 etapy uzavírek dotčených přístupových komunikací, kdy pro každou z těchto etap zakreslil, jakých konkrétních přístupových komunikací, resp. jejich částí se mají uzavření týkat. Z uvedeného lze shledat, že pro potenciální dodavatele bylo jednoznačně stanoveno, jakých konkrétních přístupových komunikací se která etapa uzavírek týká, že uzavírky přístupových komunikací jsou počítány v kalendářních dnech a že pro účely hodnocení je rozhodný celkový součet dnů těchto uzavírek za všechny dotčené etapy. Zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil a nesvědčí o tom ani předložený harmonogram etap uzavření přístupových komunikací, kde jsou etapy očíslovány jako etapa č. I. až IV., že by předvídal možnost souběhu etap uzavírek a tím i ve výsledku možné zkrácení celkové doby daných uzavírek. Naopak lze shledat, že dodavatelé měli ke každé z vyznačených etap zvlášť stanovit jimi pro tento úsek uvažovanou (požadovanou) délku uzavírek a tyto délky následně sečíst do výsledné výše celkové doby uzavírek, jak je zřejmé i z krycího listu tvořícího přílohu č. 2 zadávací dokumentace či z čl. VIII. odst. 24 návrhu smlouvy o dílo. Námitka navrhovatele, že zadávací dokumentace neobsahuje pravidla pro případ souběhu etap či střídání uzavřených úseků, je proto v tomto kontextu lichá, když zadávací dokumentace s uvedeným souběhem etap či střídáním uzavřených úseků nepočítá.

157. Co se týká navrhovatelovy argumentace ohledně nejednoznačnosti daného kritéria hodnocení, když zadavatel dle navrhovatele jednoznačně nedefinoval, co se rozumí „uzavřením části komunikace“, Úřad podotýká, že ačkoli zadavatel v zadávací dokumentaci neposkytl definici, resp. bližší vymezení toho, co vše se oním uzavřením části/částí přístupových komunikací míní, je zřejmé, že se bude jednat o situace, kdy je daná komunikace uzavírkou zasažena jen v její části, popř. částech, což se již z logiky věci může týkat omezení jak z hlediska její délky, tak i její šířky ve smyslu dočasného zúžení apod. V tomto tak lze dle Úřadu souhlasit se zadavatelem, že dotčené kritérium hodnocení „nelze vykládat jinak, než že za uzavření příslušné přístupové komunikace bude považováno jak uzavření/znepřístupnění komunikace jako celku, tak i jakékoli její části, tedy i omezení její šířky, dočasné zúžení apod.“

158. Poukazuje-li navrhovatel v souvislosti s daným kritériem hodnocení na potřebu vymezit minimální míru omezení, ať již v metrech šířky či procentech kapacity, lze konstatovat, že i uvedený postup by byl teoreticky možný, avšak není dle přesvědčení Úřadu nezbytně nutný. Dle Úřadu by mohl být dodavateli takový přístup navíc i těžko uchopitelný, když by museli být schopni předem předvídat nejen místo a dobu uzavření, ale i de facto přesné hranice každého takového omezení. Ty se přitom mohou i s ohledem na charakter poptávaného plnění vyjevit až při samotné realizaci prací. Takové podrobné zpřesnění tak nepovažuje Úřad v šetřeném případě jako nezbytně nutné pro pochopení principu daného kritéria hodnocení, resp. stanovené metodiky hodnocení, když nic nesvědčí o tom, že by se mělo jednat o podmínku dodavateli v oboru těžko uchopitelnou. K tomu Úřad dodává, že zadavatel uvedeným jistě nemínil vést výklad ad absurdum, tedy že by uzavřením části komunikace bylo míněno i každé postavení kolečka, jak se snaží dovozovat navrhovatel, což potvrzuje i sám zadavatel. V kontextu uvedeného se tak Úřad neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že by měl zadavatel blíže definovat metodiku výpočtu započitatelných dnů, když pravidla pro výpočet délky uzavření přístupových komunikací jsou v zadávací dokumentaci stanovena dostatečně jednoznačně a srozumitelně.

159. Předmětná podmínka se Úřadu nejeví ani jako nelogická, resp. neodrážející okolnosti plnění veřejné zakázky, a to i s ohledem na stanovený požadavek na zajištění průchodnosti parkem, kdy i tato skutečnost zjevně mohla mít vliv na zvolenou etapizaci uzavírání přístupových komunikací.

160. Poukazuje-li pak navrhovatel na provazbu daného kritéria hodnocení s použitou technologií realizace poptávaného předmětu plnění, jež by měla mít přímý dopad právě i na délku uzavření komunikací, když v tomto kontextu navrhovatel namítá, že nepřiměřenost daného kritéria hodnocení je prohloubena i tím, že zadávací dokumentace nevyjasňuje, jak má být řešen technologický konflikt mezi režimem ochrany dřevin a předpokladem realizace komunikací strojní technologií, odkazuje Úřad v podrobnostech na dále níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedené. Současně však i zde Úřad ve stručnosti shrnuje, že zadavatel vymezil v rámci zadávacích podmínek své požadavky na způsob realizace poptávaného plnění a že se jeví jako přirozené, že předvídaný způsob realizace díla vč. povinnosti dodržet ochranná opatření vztahující se k ponechané vegetaci dodavatelé jako osoby zdatné ve svém oboru promítli do výsledné podoby svých nabídek, kdy se dané jistě mohlo projevit právě i v rámci předmětného dílčího kritéria hodnocení (jak tomu nasvědčuje i vyjádření dodavatele Gardenline, kde dodavatel Gardenline uvádí, že po prostudování zadávacích podmínek stanovil ve své nabídce takovou délku uzavření přístupových komunikací, která reflektovala i z jeho pohledu odpovídající časovou rezervu pro případné prodloužení prací způsobené ohleduplným technologickým režimem v rizikových zónách dřevin a navazujícími koordinačními a dohledovými úkony). Jinými slovy řečeno, bylo na dodavatelích, aby jimi předpokládanou dobu uzavírek volili s ohledem na způsob, jakým hodlají předmět plnění veřejné zakázky odpovědně realizovat, tj. i s vědomím všech specifických požadavků týkajících se ochrany ponechané vegetace, které zadavatel začlenil do zadávacích podmínek veřejné zakázky, a se kterými tak dodavatelé museli v rámci svého plnění počítat.

161. S ohledem na výše uvedené Úřad v kontextu námitek navrhovatele neshledal, že by bylo možné označit podmínky týkající se daného dílčího kritéria hodnocení jako nedostatečně vymezené, netransparentní či nepřiměřené tak, že by byly dány důvody pro závěr o jejich nezákonnosti.

Neurčitost, nepřezkoumatelnost a diskriminační dopad kvalifikačního požadavku „nevyloučení veřejnosti“ po celou dobu realizace

162. V souvislosti s podmínkami technické kvalifikace stanovenými v bodě 3.3. písm. a) zadávací dokumentace navrhovatel uvádí, že zadavatel ohledně seznamu významných stavebních prací stanovil mj. požadavek na doložení alespoň jedné zakázky na stavební práce, která spočívala ve výstavbě, rekonstrukci či revitalizaci parku, jiné plochy veřejné zeleně nebo jiného obdobného prostoru o minimálním finančním objemu 15 mil. Kč bez DPH, „aniž by bylo po celou dobu provádění příslušných prací předmětné prostranství/objekt zcela vyloučeno z užívání veřejností (tj. veřejnosti bylo v průběhu provádění příslušných prací umožněno např. užívání alespoň části cestní sítě apod.).“ Dle navrhovatele není dotčený požadavek týkající se nevyloučení veřejnosti zejména dostatečně určitý, když není zřejmé, jakou míru nevyloučení zadavatel požaduje, tj. není určeno, zda postačí, aby byla veřejnosti umožněna jakákoli forma užívání, nebo zda musí jít o užívání v určitém rozsahu a po určitou dobu.

163. Úřad uvádí, že se s předmětnou námitkou navrhovatele neztotožňuje, když má za to, že dotčený požadavek je snadno srozumitelný, resp. že jeho podstata je zřejmá a vyjadřuje, že veřejnosti bylo umožněno v určité podobě, resp. v určitém rozsahu dotčený prostor po dobu provádění stavebních prací užívat, resp. že daný prostor nebyl po dobu realizace referenčního plnění zcela pro veřejnost uzavřen. Lze souhlasit se zadavatelem, že stanovenou podmínku lze svým charakterem přirovnat k požadavku na realizaci stavby tzv. „za provozu“, což není požadavek výkladem obtížně uchopitelný a v případě realizace staveních prací ani nijak neobvyklý. Dle Úřadu tak není dán důvod se domnívat, že by dodavatelé relevantního plnění nebyli schopni chápat, co je dotčeným požadavkem míněno.

164. Úřad dodává, že skutečná konkrétní forma nevyloučení z užívání veřejností pak jistě může a bude v praxi nabývat různých podob. Zde lze přisvědčit navrhovateli v tom, že pro zpřesnění daného požadavku zadavatel uvedl pouze jeden demonstrativní příklad toho, jak by takové nevyloučení z užívání veřejností mohlo vypadat. Současně je však zřejmé, že připuštěny jsou různé podoby naplnění této zadávací podmínky, když i v rozhodnutí o námitkách zadavatel potvrzuje, že za účelem eliminace bezdůvodného omezování hospodářské soutěže záměrně nestanovil bližší formu užívání veřejností a že pro splnění daného požadavku v takovém případě postačí jakákoli forma, resp. jakýkoli rozsah. Byť tedy v praxi pod stanovenou podmínku mohou spadat různá opatření, jejichž konkrétní podoba se bude patrně odvíjet i od místa referenčního plnění, neznamená to, že by tato skutečnost zároveň zapříčiňovala, že se jedná o požadavek nedostatečně určitý, resp. v tomto kontextu nezákonný.

165. Dle Úřadu je tak požadavek na nevyloučení z užívání veřejností pochopitelný i bez upřesnění požadovaného navrhovatelem, tedy není dán důvod se domnívat, že by absencí bližšího popisu, resp. specifikace byli potenciální dodavatelé paralyzováni v tom, že by nebyli schopni identifikovat, jaké referenční plnění po nich zadavatel požaduje, resp. že by nemohli objektivně posoudit, zda jejich reference přezkoumávanou podmínku splňuje. Zadavatel svým postupem ve výsledku pouze připustil vícero možností, resp. širší okruh variant, jak danému požadavku dostát, a zvolil tedy z tohoto pohledu prosoutěžní přístup, což mu v případě stanovení podmínek technické kvalifikace nemůže jít k tíži.

166. Navrhovatel pak neuvádí žádné bližší skutečnosti, proč by daný požadavek nemohl být, jak tvrdí, objektivně ověřitelný, resp. co konkrétně by mělo bránit tomu, aby zadavatel mohl ověřit splnění předmětného požadavku u dokládané reference dodavatele, a to např. potvrzením ze strany objednatele. Nadto, jde-li o požadavek shodně stanovený pro všechny relevantní dodavatele, nejsou dány ani předpoklady, že by měl být stanoven v rozporu se zásadou rovného zacházení, jak se snaží tvrdit navrhovatel.

167. Současně ze zadavatelem stanovených zadávacích podmínek ani nevyplývá, že by tento požadavek byl nepřiměřený vzhledem k předmětu veřejné zakázky. Součástí plnění veřejné zakázky je revitalizace a regenerace prostor parku Kampa, v rámci nichž zadavatel stanovil mj. požadavek na zajištění trvalého zásobování, resp. obslužnostivybraných objektů a na zajištění průchodu parkem pro pěší v severojižním směru. Za situace, kdy i v rámci plnění šetřené veřejné zakázky má být po dobu realizace prací dodržen požadavek na nevyloučení prostoru z užívání veřejností, tak nelze mít tuto podmínku technické kvalifikace za nepřiměřenou.

168. K blíže neupřesněné námitce navrhovatele, že dotčený kvalifikační požadavek navíc věcně souvisí s dílčím hodnoticím kritériem „Délka uzavření přístupových komunikací“ a s provozními podmínkami realizace a ve výsledku posiluje systémovou neurčitost zadávacích podmínek, pak Úřad toliko uvádí, že onu věcnou souvislost zejména s dotčeným kritériem hodnocení mají technické podmínky ohledně režimu plnění právě šetřené veřejné zakázky, nikoli zmíněná podmínka technické kvalifikace, jejímž účelem má být zajištění výběru dodavatele majícího zkušenost s obdobným plněním jako v případě šetřené veřejné zakázky.

169. S ohledem na vše výše uvedené tak dle přesvědčení Úřadu nic nesvědčí o tom, že by se v případě dané podmínky technické kvalifikace jednalo o požadavek rozporný s principy způsobu stanovení zadávacích podmínek či základními zásadami zadávání veřejných zakázek dle § 6 zákona.

Nepřiměřené přenesení nevymezených realizačních rizik na dodavatele

170. Navrhovatel v další části namítaných skutečností poukazuje na to, že zadávací dokumentace dle něj přenáší na dodavatele významná realizační rizika, aniž by tato rizika byla jednoznačně vymezena, kvantifikována či smluvně ošetřena. Konkrétně v této souvislosti zmiňuje podrobnosti ohledně možných geotechnických opatření a souběh plnění s dalšími investičními akcemi.

171. K prvně zmiňované rovině lze uvést, že zadavatel v rámci podmínek plnění veřejné zakázky mj. předpokládá, že mohou nastat i situace, kdy bude vhodné opatření v souvislosti se zjištěnými nevhodnými podmínkami pláně či podloží vybíráno na stavbě za přítomnosti geologa a projektanta. V této souvislosti lze poukázat zejm. na výše citovanou část souhrnné technické zprávy, kde se výslovně uvádí, že „[v]hodné opatření bude vždy vybíráno na stavbě za přítomnosti geologa a projektanta. V případě dostatečně únosného podloží (pláně) ověřeného příslušnými zkouškami není nutné opatření provádět.“ Zadavatel tedy zjevně stanovuje uvedené pro případ, kdy bude takové opatření zapotřebí provádět, a k tomu vymezuje pro dodavatele závazný postup, jakým se musí v případě potřeby realizace takového opatření řídit (tj. že opatření musí být vybíráno za přítomnosti geologa a projektanta). O tom, že daná podmínka má sloužit pro řešení situací zjištěných při realizaci díla, které však nutně nemusí ani ve výsledku nastat, svědčí i vyjádření zadavatele.

172. Úřad připomíná, že předmětem zde poptávaného plnění je revitalizace a regenerace prostor parku Kampa, přičemž jeho nezanedbatelnou část tvoří zemní práce. Během nich se může stát, že skutečný stav pláně, popř. podloží se v konkrétním místě bude lišit od stavu předpokládaného, přičemž takový skutečný stav bude zjištěn právě až během samotné realizace plnění. V takovém případě je potřeba tomuto reálnému stavu přirozeně přizpůsobit i další průběh prací. V této souvislosti lze zejména akcentovat, že nelze logicky po zadavateli požadovat, aby byl schopen předem již v rámci vymezení zadávacích podmínek do nejmenších podrobností jasně definovat veškerá možná alternativní konstrukční řešení, nadto s rozpadem na jednotkové položky, jak požaduje navrhovatel. Jistá nepředvídatelnost skutečné výsledné podoby realizace plnění (z hlediska konkrétního způsobu provádění všech dílčích činností na celém dotčeném území) nemůže být zadavatelem v takových případech, resp. při takovém charakteru plnění zcela eliminována, resp. bývá s takovým předmětem plnění i běžně spjata. To, že se vhodné opatření v případě nastalé situace vybírá až na stavbě, při vědomí všech relevantních skutečností, není ničím neobvyklým, přičemž ani požadavek na přítomnost geologa a projektanta při tomto procesu se nejeví jako nemístný. Relevantní dodavatelé jakožto osoby odborně zdatné, jež mají zkušenosti s prováděním takových stavebních prací, by měli být schopni i s tímto prvkem určité nepředvídatelnosti výsledné podoby plnění při zpracování své nabídky kalkulovat, resp. s tímto alespoň rámcově počítat. Obzvláště pak, byli-li, jako je tomu v tomto případě, zadávacími podmínkami upozorněni na to, že taková situace může nastat. To, že zadavatel upozornil na skutečnost, že vzhledem ke složitým stávajícím podmínkám není doporučeno využít plošnou výměnu podloží a že je v takovém případě nutné vybrat vhodné opatření na stavbě za přítomnosti geologa a projektanta, tak nelze dle Úřadu označit za vadu zadávacích podmínek v tom smyslu, že by na dodavatele bylo nepřiměřeně přenášeno nevymezené realizační riziko. K tomu lze zopakovat, že zadávací podmínky by měly být stanoveny v určité, zákonem předvídané míře podrobnosti, avšak nelze očekávat, že by musely postihnout veškeré nejmenší detaily budoucího plnění, když toho mnohdy ani objektivně schopny být nemohou.

173. Úřad zde dodává, že z výše uvedeného a ze stanovených zadávacích podmínek nevyplývá, že by zadavatel záměrně upíral relevantním dodavatelům konkrétní, jemu předem známou podobu řešení. Současně Úřad dodává, že samotné plnění uskutečněné na základě reálných podmínek pak bude řešeno již v rámci uzavřeného smluvního vztahu a že řešení pro případ změn v plnění zákon nabízí uplatněním změny závazku ze smlouvy, jsou-li naplněny zákonné předpoklady takového postupu. Takový způsob řešení ostatně předvídá dle svých vyjádření i zadavatel, když konstatuje, že pokud se při realizaci díla zjistí skutečnosti odlišné od skutečností uvedených v příloze č. 1 zadávací dokumentace, bude v součinnosti s geologem a projektantem rozhodnuto o změně rozsahu příslušné části díla, přičemž smluvní strany následně uzavřou dodatek ke smlouvě o dílo. K tomu Úřad dodává, že takový postup není apriori nezákonný, kdy je odpovědností zadavatele, aby, pokud k němu přistoupí, tak činil za situace, kdy pro něj budou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady.

174. V druhé části dané námitky navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadávací dokumentace připouští i souběh s dalšími investičními akcemi v zakázkou řešeném území, kdy koordinace těchto prací má probíhat za účasti zadavatele či technického dozoru. Navrhovatel namítá, že zadávací podmínky však v souvislosti s uvedeným neobsahují závazný harmonogram těchto souběžných prací, mechanismus řešení kolizí, úpravu odpovědnosti za prodlení způsobené třetími osobami, ani úpravu nároku dodavatele na prodloužení lhůty či úhradu vícenákladů v případě omezení postupu prací. Podle navrhovatele je tak dodavatel vystaven riziku prodlení a vícenákladů, které nemůže předvídat ani ovlivnit, aniž by mu zadávací podmínky poskytovaly odpovídající smluvní ochranu.

175. Úřad k výše uvedenému konstatuje, že na skutečnost, že v rámci plnění veřejné zakázky je předpokládán souběh s dalšími investičními akcemi, zadavatel od počátku v zadávacích podmínkách upozorňoval, o čemž svědčí např. obsah souhrnné technické zprávy či poznámka ve výkresové části projektové dokumentace, přičemž tento původně širší okruh předvídaných souvisejících projektů zadavatel následně zpřesnil v rámci vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 (blíže viz skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení uvedené výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dodavatelé tedy byli od počátku srozuměni s tím, že v rámci plnění veřejné zakázky je předpokládán na dotčeném území souběh s dalšími investičními akcemi, stejně jako s informací, že se subjekty, na jejichž spolupráci se dohodlo vedení zadavatele, bude koordinovaně spolupracováno pod vedením TDS a zástupce investora. Nejednalo se tak o okolnost pro potenciální dodavatele neznámou, když i s ní museli při podání své nabídky počítat.

176. Dle přesvědčení Úřadu nelze zadavateli vyčítat, jestliže není schopen předem určit konkrétní závazné podmínky týkající se koordinace a souběhu s dalšími investičními akcemi, pokud jimi objektivně nedisponuje, když se tyto budou odvíjet i od reálného plnění ať již daných souvisejících akcí, tak šetřené veřejné zakázky. V tomto ohledu se tak Úřad ztotožňuje s tvrzením zadavatele, že vzhledem k tomu, že mu není známo, kdy přesně dojde k podpisu smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, není poskytnutí závazného harmonogramu souběžných prací možné. Jak pak Úřad konstatoval výše, nelze předpokládat, že zadávací dokumentace bude „dokonalá“, tj. že bude pro každý možný jednotlivý aspekt budoucího plnění předepisovat do nejmenších detailů jeho konkrétní podmínky.

177. Co se týká navrhovatelem namítané nedostatečné smluvní ochrany dodavatele v případě, bude-li dotčen okolnostmi stojícími mimo jeho sféru vlivu, lze k tomu uvést následující. Úřad neshledal, že by součástí smluvních podmínek veřejné zakázky byly v podrobnostech takové podmínky, jichž se navrhovatel domáhá, tj. které by v podrobnostech upravovaly odpovědnost za prodlení způsobené třetími osobami či nároky na prodloužení lhůty či úhradu vícenákladů v případě omezení postupu prací.^{^[4]} Ani zadavatel sám takové smluvní podmínky neoznačil, když toliko odkázal na ustanovení návrhu smlouvy o dílo upravující mechanismus ocenění víceprací a méněprací a dodal, že odpovědnost za případné prodlení způsobené třetími osobami (bez zavinění na straně vybraného dodavatele) jde k tíži zadavatele v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Ačkoli by bylo dle Úřadu možné považovat zakotvení výše uvedených principů (byť i jen v obecném znění) přímo ve smluvních podmínkách za vhodné, nelze opomenout, že smluvní vztah mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem, byť vzešlý ze zadávacího řízení, které je dotčeno veřejnoprávní regulací zadávání veřejných zakázek, je stále ve své podstatě vztahem soukromoprávním, na který dopadají i relevantní ustanovení občanského zákoníku, jak uvádí i zadavatel. Jím stanovené principy jsou tak aplikovatelné i na taková smluvní ujednání, přičemž zadavatel v čl. XIX návrhu smlouvy o dílo i přímo stanovil, že v záležitostech smlouvou neupravených se práva a povinnosti smluvních stran řídí občanským zákoníkem a dalšími obecně závaznými právními předpisy České republiky. Samotný občanský zákoník pak kupř. upravuje možnost zprostit se náhrady škody, bylo-li nesplnění povinnosti ze smlouvy způsobeno mimořádnou překážkou, jež vznikla nezávisle na vůli dotčeného subjektu (srov. § 2913 odst. 2 občanského zákoníku).

178. Pro úplnost Úřad připomíná, že jeho kompetence z hlediska přezkumu smluvních podmínek jsou omezené, kdy mu nepřísluší hodnotit obsah smluvních ujednání stanovených zadavatelem, pokud nepředstavují zjevný exces, jenž by mohl způsobit faktickou nemožnost plnění veřejné zakázky či by představoval neúnosné narušení některé ze základních zásad vymezených v § 6 zákona. Úřad s ohledem na výše uvedené takovou nezákonnost v souvislosti se zde namítanými nedostatky smluvních podmínek neshledal. Úřad rovněž dodává, že primárně je především na každém dodavateli, aby si případná rizika vyhodnotil a posoudil, zda i přes jejich existenci je pro něj účast v zadávacím řízení výhodná, či nikoli. Pokud se pak dodavatel pro účast v zadávacím řízení rozhodne, je rovněž na něm, aby s dotčenými riziky při koncipování své nabídky počítal. Nadto nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že každý dodavatel i s ohledem na své možnosti může jistá rizika vnímat různě, být na ně jinak citlivý a s těmito v rámci své nabídky i odlišně pracovat, což však lze považovat v soutěžním prostředí za jev přirozený, jenž nevede nutně k nezákonné neporovnatelnosti nabídek.

179. Podle Úřadu tak nelze v šetřeném případě souhlasit s navrhovatelem v tom, že by byl uvedeným na dodavatele vytvářen nepřiměřený tlak. Rovněž pak nelze shledat, že by v souvislosti s realizací souběžných investičních akcí byly dány předpoklady kolize harmonogramů či jiného významného (negativního) dopadu do plnění veřejné zakázky. Podstatou informace o souběžném plnění s jinými investičními akcemi zde pouze bylo, že v této souvislosti bude plnění veřejné zakázky koordinováno s dalšími subjekty.

180. Úřad tak s ohledem na vše výše uvedené ani ve vztahu k dané části námitek navrhovatele neshledal, že by zadavatel postupoval v rozporu se zákonem.

Nepřiměřenost obchodních podmínek ve vazbě na hodnoticí kritérium délky uzavírek

181. Navrhovatel v této části námitek poukazuje na to, že byť nezpochybňuje samotnou existenci smluvních pokut či odpovědnostních ustanovení stanovených v návrhu smlouvy o dílo, stanovené obchodní podmínky ve vzájemném propojení s hodnoticím kritériem „Délka uzavření přístupových komunikací“ a s z jeho pohledu neurčitě vymezenými technickými a provozními podmínkami dle něj zakládají nepřiměřený přenos rizik na dodavatele, což vede k deformaci hospodářské soutěže.

182. Úřad k uvedenému předně odkazuje na výše uvedené a opakuje, že v rámci stanovených podmínek hodnocení neshledal, že by zadavatel nejednoznačně vymezil metodiku výpočtu týkající se daného dílčího kritéria hodnocení, resp. že by se jednalo o vadně nastavené kritérium hodnocení, jak poukazuje navrhovatel. Podobně pak Úřad neshledal ani namítané vady, resp. nezákonnost podmínek týkajících se souběhu dalších investičních akcí, stejně jako podmínek týkajících se technologického režimu realizace plnění v ochranných pásmech stromů (k poslednímu blíže viz dále odůvodnění tohoto rozhodnutí).

183. I se zřetelem k uvedenému tak Úřad konstatuje, že neshledal, že by stanovené obchodní podmínky byly v kombinaci s navrhovatelem poukazovanými zadávacími podmínkami natolik excesivní, resp. nepřiměřené, že by nutně bránily možné realizaci řádné hospodářské soutěže, resp. že by daná kombinace musela být pro dodavatele neúměrně zatěžující a limitující v tom smyslu, že by měla vliv na možnost objektivně realizovat poptávané plnění za dodržení zadavatelem stanovených podmínek. O tom ostatně svědčí i množství (3) podaných nabídek. Nelze pak kupř. považovat za vybočující z běžné praxe, že pokud je po dodavateli požadováno stanovení určitého harmonogramu plnění či pokud zadavatel stanoví závazné požadavky na způsob realizace plnění veřejné zakázky, má zájem na tom, aby takové podmínky provádění plnění byly následně i dodavatelem dodrženy. Odpovědnost zhotovitele za dodržení harmonogramu a dalších povinností vyplývajících z požadavků na plnění veřejné zakázky vč. sankčních důsledků jejich nedodržení není požadavkem neobvyklým a nelze jej považovat za neúměrně postihující dodavatele v případě, kdy ani dotčené dílčí zadávací podmínky, resp. povinnosti jimi založené nelze shledat apriori nezákonnými. Nadto navrhovatel ani neoznačil žádné konkrétní znění obchodní podmínky, která by svými určitými parametry měla být zjevně nepřiměřená. Jak pak vyplývá z vyjádření zadavatele k návrhu, kdy ani znění zadávacích podmínek v kombinaci s existujícími soukromoprávními principy nesvědčí o opaku, jeho zájmem nebylo sankcionovat dodavatele v případě, dojde-li k prodlení, které mu nebude přičitatelné.

184. S ohledem na výše uvedené Úřad v intencích námitek navrhovatele neshledal, že by obchodní podmínky ve vazbě na navrhovatelem jmenované zadávací podmínky veřejné zakázky byly obecně natolik nepřiměřené, že by se v jejich případě jednalo o zjevný exces, v jehož případě by byl dán předpoklad učinit závěr o jejich nezákonnosti.

Rozpory projektové dokumentace a výkazu výměr a Vnitřní rozpor zadávacích podmínek – ochrana stromů dle ČSN 83 9061 vs. předpokládaná technologie realizace komunikací - tj. namítané chybějící položky výkazu výměr

185. Podstatnou část argumentace navrhovatele tvoří skutečnosti týkající se namítaných rozporů mezi projektovou dokumentací a výkazem výměr, tj. nedostatků výkazu výměr, resp. položkových rozpočtů a skutečnosti týkající se požadavků zadavatele na způsob realizace poptávaného předmětu plnění v souvislosti s ochranou stávající vegetace.

186. Pokud jde o namítané rozpory mezi projektovou dokumentací a výkazem výměr, navrhovatel v prvé řadě uvádí, že z projektové dokumentace vyplývá, že v konkrétně vymezené části plnění má být trávník založen pokládkou travních koberců, ale že ve výkazu výměr není obsažena samostatná položka odpovídající dodávce a pokládce tohoto travního koberce. Absence odpovídající položky dle navrhovatele vede k tomu, že část dodavatelů může dotčenou technologii ocenit v jiných položkách, kdežto jiní dodavatelé mohou vycházet z toho, že má být použit výsev, pokud výkaz výměr travní koberec výslovně neobsahuje. Takto stanovené zadávací podmínky jsou pak dle navrhovatele v rozporu s § 36 odst. 1 zákona a vedou k podání vzájemně neporovnatelných nabídek.

187. Úřad k uvedenému konstatuje, že z obsahu technické zprávy-sadové úpravy je zřejmé, že zadavatel stanovil požadavek na založení trávníků u Komunitního centra u dětského hřiště uvedenou pokládkou travních koberců. Předně tedy není pochyb o tom, že dodavatelé byli v rámci stanovených zadávacích podmínek seznámeni s jasným požadavkem zadavatele, že část poptávaného plnění tvoří právě i předmětná dodávka a pokládka travních koberců, nikoli jen úprava stávajících trávníků či založení nových trávníků výsevem. Relevantním dodavatelům, kteří se patřičně seznámili s obsahem zadávacích podmínek, tak muselo být zřejmé, že i uvedené tvoří součást zadavatelem poptávaného plnění. Lze nicméně souhlasit s navrhovatelem, kdy uvedené potvrzuje i zadavatel, že v rámci položkových rozpočtů, jež měli dodavatelé v rámci své nabídky nacenit, položka, jež by upravovala onu dodávku a pokládku travních koberců, stanovena není. Úřad konstatuje, že v takovém případě jistě nelze shledat zadávací podmínky veřejné zakázky jako zcela bezchybné, resp. je třeba připustit, že situace, kdy zadavatel vymezí závazné plnění, avšak dané nepropíše do dodavateli naceňovaného položkového rozpočtu, není situace optimální. Nelze však současně odhlédnout od skutečnosti, že všichni dodavatelé naceňovali položkové rozpočty ve stejném znění a že všem byla stejně poskytnuta informace ohledně plnění spočívajícího v pokládce travních koberců, tedy měli v tomto i stejnou výchozí pozici při zpracování svých nabídek. Tato v položkovém rozpočtu opomenutá část plnění zde navíc tvoří jen zcela minoritní část předmětu veřejné zakázky, čemuž nasvědčuje i projektová dokumentace a v ní stanovené technické podmínky a potvrzuje to i vyjádření zadavatele. Uvedené je tak možné ve výsledku považovat za marginální nedoraz zadávacích podmínek, jenž nemá potenciál toho, aby zapříčinil reálný (negativní) dopad do průběhu zde šetřeného zadávacího řízení. Nabídkové ceny v nabídkách jednotlivých účastníků zadávacího řízení, jež zadavatel obdržel, dosahují zaokrouhleně výše 71,65 mil. Kč bez DPH, 64,44 mil. Kč bez DPH a 51,90 mil. Kč bez DPH, přičemž hodnota travních koberců činí podle zadavatelem poskytnutých údajů s odkazem na kontrolní rozpočet stavby částku ve výši 33 257,20 Kč, což dle přepočtu Úřadu odpovídá cca 0,06 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Úřad zde s odkazem na recentní rozhodovací praxi^{^[5]} dále uvádí, že zákon předvídá možnost případné nedostatky v zadávací dokumentaci vyřešit v rámci uzavřeného smluvního vztahu při realizaci veřejné zakázky, pokud jsou pro takový postup naplněny relevantní podmínky. Předmětné je pak v praxi snadno uplatnitelné právě především ve vztahu k minoritním změnám v rámci plnění veřejné zakázky. Současně lze připomenout, že ve vztahu k marginálnímu pochybení zadavatele, tj. pochybení nedosahujícímu takové intenzity, aby bylo možné shledat zjevnou nezákonnost zadávacích podmínek, nemajícímu zde ani dopad na hospodářskou soutěž veřejné zakázky, není dán předpoklad pro uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení, když k uvedenému by se mělo přistupovat důvodně až jako k řešení ultima ratio.

188. Navrhovatel dále v souvislosti s neúplnostmi existujícími mezi projektovou dokumentací a vymezeným výkazem výměr uvádí, že obdobný problém jako výše se týká dalších částí plnění, kde projektová dokumentace stanoví konkrétní technická opatření či režimy realizace, aniž by dané skutečnosti byly v odpovídajícím rozsahu promítnuty do výkazu výměr jako měřitelné a samostatně ocenitelné položky. Zejména navrhovatel poukazuje na specifická ochranná opatření stromů a kořenových zón, na rozsah mobilního oplocení zelených ploch a na další technologická omezení vyplývající z projektové dokumentace.

189. Úřad uvádí, že co se týká posledně jmenovaného, navrhovatel již nijak blíže nespecifikoval, jaká konkrétní další technologická omezení vyplývající z projektové dokumentace, která mají mít přímý dopad na způsob realizace a nákladovost plnění (vyjma již uvedeného), nebyla dle něj do položkového rozpočtu adekvátně promítnuta. Jelikož tak daná námitka navrhovatele zůstala v dotčené části toliko v rovině obecného a „nicneříkajícího“ konstatování, nemůže se k ní Úřad blíže vyjádřit.

190. Ohledně rozsahu mobilního oplocení zelených ploch Úřad uvádí, že nelze přehlédnout, že mobilní stavební oplocení všech zelených ploch bylo zadavatelem řešeno již ve vysvětlení zadávací dokumentace č. 1. Zde zadavatel k dotazu ve znění, že „[v] zadání není jasně specifikováno, jakým způsobem budou znepřístupněny travnaté plochy po dobu realizace. Pro regeneraci travnatých ploch bude nutno tyto po dobu realizace uzavřít pro veřejnost a oplotit. Mají být náklady na mobilní stavební oplocení všech zelených ploch zahrnuty do ceny sadových úprav?“, poskytl odpověď, že „[n]áklady na mobilní stavební oplocení všech zelených ploch jsou součástí VRN.“ Z položkového rozpočtu „PARK_KAMPA_DPS_20250519_ROZD - SPP s VV“ pak vyplývá, že jeho část tvoří právě i vedlejší rozpočtové náklady (VRN), kam spadá i položka označená jako „Zařízení staveniště“. Komentář k této položce stanovuje, že sem spadá mj. i vybavení dočasných prostorů a oplocení. Úřad tak s ohledem na uvedené shrnuje, že zadavatel výše citovanou odpovědí stanovil, jak mají dodavatelé s položkou týkající se mobilního stavebního oplocení zelených ploch v rámci ocenění svých nabídek zacházet. Rovněž nelze přehlédnout, že dodavatelé měli k dispozici projektovou dokumentaci vč. výkresové části, jež zjevně objektivně umožňovala učinit si alespoň rámcovou představu i ohledně možného rozsahu mobilního stavebního oplocení zelených ploch. Ačkoli tak zadavatel v rámci výkazu výměr pro dané plnění nestanovil přímo samostatnou položku, dodavatelé měli informaci, že s tímto plněním mají počítat a kde jej mají nacenit, přičemž není důvodné předpokládat, že by odborně zdatný dodavatel obeznámený ze stanovených zadávacích podmínek s podrobnostmi plnění veřejné zakázky nebyl schopen se se započítáním daného plnění v rámci své nabídky vypořádat.

191. Hlavní argumentaci pak navrhovatel předkládá v souvislosti se specifickými ochrannými opatřeními stromů a kořenových zón vyplývajícími z požadavku zadavatele na dodržení ČSN 83 9061. V této souvislosti navrhovatel zejména poukazuje na skutečnost, že projektová dokumentace výslovně stanoví povinnost chránit ponechané dřeviny v souladu s ČSN 83 9061, avšak současně předpokládá strojní postup, přístup mechanizace a zatížení podloží, které jsou s touto povinností v rozporu (blíže viz obsah námitek a návrhu uvedený výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

192. Úřad k uvedenému předně konstatuje, že v šetřeném případě není pochyb o tom, že zadavatel stanovil v souvislosti s prováděním prací i jisté limity, jak lze poptávané práce realizovat. Ze zadávacích podmínek vyplývá, že dodavatelé měli povinnost zohlednit i to, že ponechaná vegetace vč. dřevin bude během stavby chráněna ve smyslu podmínek výše citované normy. Povinnost přizpůsobit prováděné práce i s ohledem na ponechanou vegetaci a kořenové zóny stromů byla zadavatelem zachycena nejen zejména v technické zprávě-sadové úpravy, ale i v dalších částech projektové dokumentace vč. příslušných výkresů, kde byly kořenové zóny stromů zakresleny a bylo dáno upozornění, že veškeré demolice a výkopy mají být v daných částech parku prováděny s maximální opatrností, resp. ručně. Z obsahu zadávacích podmínek jako celku lze též připustit, jak uvádí i navrhovatel, že v obecnosti byly z hlediska poptávaného předmětu plnění zjevně předpokládány i běžné technologie spojené s očekávanými stavebními pracemi, tj. i použití mechanizace, resp. strojního postupu.

193. K výše uvedenému je nicméně třeba předně konstatovat, že takto stanovené zadávací podmínky nutně nezakládají vnitřní rozpor (konflikt) v požadavcích zadavatele, jak naznačuje navrhovatel. Předpokládá-li zadavatel v obecnosti realizaci stavebních prací obvyklým postupem (za použití mechanizace) a stanovuje-li současně požadavky na úpravu těchto prací (šetrné provádění s využitím ručního režimu) s ohledem na potřebu zajistit ochranu stávající vegetace vč. dřevin, pak druhé uvedené jen blíže specifikuje limity pro to, jakým způsobem může být poptávané plnění v určitých částech parku realizováno, resp. že má dodavatel přizpůsobit realizaci plnění tomu, aby dostál i požadavku na ochranu stávající vegetace. Namítá-li navrhovatel, že zadávací dokumentace neobsahuje jednoznačný technologický postup pro realizaci komunikací v kořenových zónách, vymezení rozsahu ručních prací, alternativní konstrukční řešení, přesné určení, v jakém rozsahu bude možné použít mechanizaci (a v jakém nikoli) a odpovídající položky ve výkazu výměr reflektující případný ruční režim či speciální ochranná opatření, uvádí k tomu Úřad dále následující.

194. Zadavatelem bylo stanovenými zadávacími podmínkami dáno srozumitelné vymezení, co má dodavatel v rámci realizace plnění zohlednit, resp. jaké požadavky musí být při plnění veřejné zakázky dodrženy. Ač v základu zde byly dány předpoklady pro strojní provedení dotčených stavebních prací, zároveň bylo bez dalších pochyb vymezeno, že při plnění veřejné zakázky budou v tomto směru dána i jistá omezení zejména s ohledem na potřebu zajištění ochrany stávající vegetace. Nelze po zadavateli rozumně požadovat, aby v rámci zadání veřejné zakázky zcela dopodrobna stanovil každý dílčí postup plnění do všech nejmenších detailů, tj. veškerá alternativní konstrukční řešení, přesné vymezení, v jakém rozsahu bude možné použít mechanizaci a v jakém již jen ruční práce apod. Zadavatel v šetřeném případě stanovil konkrétní mantinely a závazné požadavky na realizaci plnění, kdy dále je na dodavateli jakožto profesionálovi v oboru, aby skutečné plnění těmto podmínkám přizpůsobil. Tj. aby v jejich limitech a i s ohledem na faktický místní stav a dostupné možnosti, při svých odborných znalostech, dovednostech a jemu dostupné technologii, zvolil konkrétní způsob realizace plnění, jenž se může v podrobnostech (při dodržení závazných požadavků) u jednotlivých dodavatelů v jistém směru lišit. Taková skutečnost je však v obdobných případech jevem přirozeným a nelze ji brát jako projev nezákonné neporovnatelnosti nabídek. Zadavatel může v rámci stavebních prací dát třeba i jen závazný rámec požadavků plnění, resp. kvalifikovaný předpoklad plnění ve vztahu ke konkrétním stavebním objektům, kdy jej však nelze zavazovat k tomu, aby nutně zcela podrobně pro každou činnost v každém místě plnění definoval a předvídal přesné konstrukční řešení.

195. Úřad dále uvádí, že ze stanovených zadávacích podmínek je zřejmý akcent na to, že za účelem dodržení ochrany stávající vegetace bude nutné zvolit v určitých případech zejm. ruční režim prací. Zadavatel v rámci stanovených podmínek upozornil mj. na to, že v části parku se kořeny stromů nachází těsně pod povrchem komunikací, kde tak musí být veškeré práce prováděny s maximální opatrností, a že v případě nejasností bude přizván zástupce investora a projektant. Zadávací podmínky tedy počítají mj. i s tím, že pokud by dodavatel při plnění veřejné zakázky narazil v určité situaci na jisté nejasnosti ohledně konkrétního způsobu realizace prací, bude možné dané ve spolupráci s uvedenými osobami řešit.

196. Úřad připomíná, že jedná-li se o plnění realizovatelné, kdy u aktuálně šetřeného předmětu plnění dle Úřadu s ohledem na výše uvedené nic nesvědčí o opaku, je úkolem odborně zdatného dodavatele, aby byl schopen v rámci poptávaného plnění a jeho limitů předložit adekvátní nabídku, která bude stanovené podmínky reflektovat. To, že některé požadavky mohou být v praxi případně obtížněji slučitelné, samo o sobě nezakládá nerealizovatelnost plnění. Zde Úřad akcentuje, že zadavatel v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku obdržel celkem 3 nabídky, kdy i tato skutečnost dokládá, že z pohledu dotčených dodavatelů je poptávané plnění realizovatelné. Jak pak vyplývá z výše citovaných odpovědí těchto jednotlivých účastníků zadávacího řízení, všichni požadavky zadavatele na ochranu stávající zeleně ve stanovených zadávacích podmínkách veřejné zakázky identifikovali.

197. Co se týká otázky toho, jak zadavatel předmětné požadavky na ochranu stávající vegetace a s tím související zejména ruční režim příslušných prací promítl do stanoveného výkazu výměr, lze k tomu uvést následující.

198. Z obsahu výkazu výměr, resp. poskytnutých položkových rozpočtů nevyplývá, že by zadavatel stanovil konkrétní souhrnnou položku, která by sloužila právě pro nacenění prací za účelem ochrany stávající vegetace, zejm. dřevin, ani že by takové souhrnné položky byly poskytnuty kupř. v rámci jednotlivých stavebních objektů. O tom, že se z hlediska konkrétního vymezení dané části plnění nejedná o situaci optimální, obecně svědčí, že zjevně nebylo jednoduše a zcela jednoznačně identifikovatelné, jaké všechny stanovené položky položkových rozpočtů byly takovým upraveným režimem prací (realizovaným ve smyslu zajištění potřebné ochrany stávající vegetace) dotčeny. Ve výčtu položek, v nichž měl být reflektován specifický způsob realizace prací za účelem zabezpečení ochrany ponechané vegetace při plnění předmětu veřejné zakázky, zejm. mj. ruční režim prací v okolí kořenových zón stromů, se ostatně zcela neshodli ani zadavatel s vybraným dodavatelem (přestože mnohé z těchto položek identifikovali shodně). Současně je nutno dodat, že u některých jimi označených položek mohou panovat jisté pochybnosti, zda v praxi přímo s realizací daného upraveného režimu prací v souvislosti s ochranou stávající vegetace mohou souviset. Obecně však nelze konstatovat, že by zadavatel zcela rezignoval na to, aby se zajištění příslušných ochranných opatření a specifického způsobu realizace prací do položkových rozpočtů alespoň v určité podobě promítlo. V této souvislosti lze poukázat nejen na položky týkající se ochrany kmenů bedněním, ale i na některé položky týkající se vegetačních úprav v rámci přípravy stanoviště či zemních prací zmiňující právě ruční režim prací. Příkladem lze uvést položku č. 456 z listu „Zakázka“ dokumentu „PARK_KAMPA_DPS_20250519_ROZD - SPP s VV“, kterou shodně označil zadavatel i vybraný dodavatel a z jejíhož popisu je zřejmé, že se týká obdělání půdy nakopáním v rovině, ručně, a to i v kořenovém systému stromů. V rámci položkových rozpočtů se pak vyskytují kupř. i položky týkající se rozprostření ornice a substrátu ručně, položka týkající se odkopávek a prokopávek, u níž je v popisku dán přímo předpoklad, že s ohledem na kořeny stromu bude nutné odstranit jen vrstvu 0,1 m, a i položka týkající se úpravy pláně v zářezech se zhutněním ve svém popisu předpokládá, že hutnění bude pouze v části mimo kořenovou zónu stromů.

199. Úřad dále uvádí, že nepřehlíží, že o tom, že zadavatel neměl dotčená specifická ochranná opatření do položkových rozpočtů promítnuta zcela vhodně, svědčí i to, že každý z dodavatelů podávajících do zadávacího řízení nabídku uvedené uchopil jinak, jak ostatně vyplývá z vyjádření těchto dodavatelů. Vzhledem k tomu, že při posouzení případné nezákonnosti postupu zadavatele je však třeba vždy přihlížet ke konkrétním specifikům daného případu, nemohl Úřad současně přehlédnout následující skutečnosti. V šetřeném případě je zjevné, že všichni dodavatelé byli obeznámeni s tím, že součástí plnění veřejné zakázky budou i takové způsoby realizace prací, které budou reflektovat požadavek na ochranu stávající vegetace, zejm. dřevin. Dodavatelé měli při znalosti tohoto požadavku i podoby položkových rozpočtů o veřejnou zakázku zájem, resp. uvedené relevantní dodavatele neodradilo, když při vědomí těchto podmínek byly podány celkem 3 nabídky. Tito dodavatelé byli schopni s daným požadavkem plnění pracovat, když jej z většiny v určité podobě promítli i do výsledné podoby podané nabídky. To, že dodavatelé k tomuto kroku přistoupili individuálním způsobem, pak opět není situací optimální, avšak je zřejmé, že dodavatel, který měl o plnění veřejné zakázky zájem, byl schopný nad daným požadavkem přemýšlet a v rámci vyhodnocení toho, jaký dopad může mít na jeho nabídku, tuto i v konkrétní podobě zpracoval. Dodavatel Konsorcium park KAMPA konkrétně rozpustil dané plnění do jednotlivých stávajících položek položkových rozpočtů, které považoval za adekvátní a dostatečné, dodavatel Gardenline o něj pak upravil své nacenění poptávaného plnění jako celku, s tím, že daný požadavek promítl s ohledem na možnou potřebu časové rezervy při zohlednění tohoto charakteru prací i do dílčího hodnoticího kritéria „Délka uzavření přístupových komunikací“. V uvedeném pak dle Úřadu nelze shledat podstatnou vadu pro hodnocení nabídek, pakliže dodavatel racionálně přistoupil k požadavku zadavatele a promítl jej do své nabídky tak, aby jím nabízené plnění bylo v konkrétních podmínkách realizovatelné.

200.Současně Úřad akcentuje, že nepřehlédl, že dodavatel Auböck, ač si zjevně byl při podání své nabídky s ohledem na jeho vyjádření vědom požadavku zadavatele na ochranu stávající vegetace, uvedl, že v rámci soupisu prací s výkazem výměr neidentifikoval potřebné položky, které by uvedený popis ochrany zeleně a kořenového systému při provádění výkopových prací reflektovaly v přesně stanoveném rozsahu, a proto daný specifický způsob realizace ve své nabídkové ceně nekalkuloval. Vzhledem k tomu, že však daný dodavatel i bez nacenění tohoto charakteru plnění podal ze všech účastníků zadávacího řízení nejvyšší nabídkovou cenu, nabyl Úřad přesvědčení, že daná skutečnost zde nevedla k negativnímu ovlivnění hodnocení nabídek (když z hlediska ceny byla bonifikována její nejnižší hodnota). Zbylí dva dodavatelé pak předmětný požadavek do ocenění své nabídky promítli, jak bylo uvedeno výše. Úřad připomíná, že nabídkové ceny účastníků zadávacího řízení dosahují zaokrouhleně hodnot 71,65 mil. Kč bez DPH, 64,44 mil. Kč bez DPH a 51,90 mil. Kč bez DPH, kdy vzhledem k celkovému poptávanému plnění (v předpokládané hodnotě 57,40 mil. Kč bez DPH) ani nejsou dány důvody předpokládat, resp. nic o tom aktuálně nesvědčí, že by jen tento ke stávající vegetaci ohleduplný způsob realizace prací, který bude aplikovatelný v rámci dílčích plnění a bude doplňovat jinak běžné a položkovým rozpočtem předvídané práce, byl zde plněním natolik finančně významným, že by případné odchylky v jeho nacenění v jednotlivých nabídkách mohly negativně ovlivnit soutěž o veřejnou zakázku. Lze poznamenat, že rozptyl mezi nabídkovými cenami nadto mohou ovlivňovat i jiné faktory než rozsah a detail zadání veřejné zakázky, kdy takový rozptyl běžně existuje i v případech, kde jsou zadávací podmínky formulovány precizněji.

201. Úřad tak shrnuje, že byť nebylo promítnutí daného požadavku do položkových rozpočtů optimální, nenastala v šetřeném případě situace, že by uvedené zjevně mělo vliv na možnost zpracování a podání nabídek, resp. že by případné nedorazy v položkových rozpočtech zapříčinily až navrhovatelem tvrzenou neporovnatelnost nabídek. Skutečnost, že zadavatel pro dané plnění nestanovil jednoznačnou ocenitelnou položku, popř. položky, relevantní dodavatele od podání nabídky neodradilo, resp. z postupu zodpovědných dodavatelů není zřejmé, že by nacenění nabídky při zohlednění požadavku na provádění prací tak, aby byla zajištěna ochrana stávající vegetace, nebylo možné. Zodpovědný dodavatel mající zájem o plnění veřejné zakázky si byl zjevně schopen s daným závazným požadavkem poradit a zpracovat a podat i při jeho zohlednění svou nabídku. Ačkoli tak každý z účastníků zadávacího řízení k předmětnému plnění v rámci zhotovení své nabídky přistoupil individuálně, resp. jinak, nejsou dány indicie, že by zde předmětné negativně ovlivnilo soutěž o veřejnou zakázku.

202. Úřad v souvislosti s výše uvedeným rovněž připomíná, že na jednání zadavatele i dodavatele se uplatní rovněž zásady soukromého práva (byť je zadávání veřejných zakázek významně zasaženo veřejnoprávní regulací, je vztah vzniklý z kontraktačního procesu primárně vztahem soukromoprávním), mj. i zásady poctivosti a presumpce dobré víry obsažené v § 6 a 7 občanského zákoníku. Dle nich má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a rovněž se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Dle Úřadu tak nelze ani při vědomí vysoké formalizace procesu zadávání veřejných zakázek rezignovat na předpoklad, že zadavatelé a dodavatelé jednají vůči sobě poctivě a že se na poctivost druhé strany spoléhají. Zadavatel v šetřené věci stanovil závazný požadavek na realizaci prací tak, aby byla zajištěna ochrana stávající vegetace, zejm. aby ponechané dřeviny byly během stavby chráněny dle ČSN 83 9061. Pakliže byla taková podmínka zadavatelem srozumitelně stanovena, je důvodné předpokládat, že se jí bude odborný dodavatel poctivě řídit a že ji zohlední v rámci jím realizovaného plnění.

203. Úřad současně doplňuje, že není nijak neobvyklé, obzvláště pak u stavebních prací, že v praxi musí zadavatel s dodavatelem řešit případné nedorazy rozpočtů a případná potřebná opatření v rámci smluvního vztahu při realizaci veřejné zakázky. Zákon obecně takový postup nevylučuje, jsou-li k němu splněny zákonné podmínky, přičemž uplatnitelný je pak snáze právě u drobných úprav původně předpokládaného plnění.

204.Úřad zde s odkazem na recentní rozhodovací praxi rovněž dodává, že zadávací podmínky nemusí být souhrnem dokonalosti a všeobjímajících pokynů, když podle zákona postačuje, jedná-li se o podrobnost nezbytnou pro účast v zadávacím řízení. Připuštěním toho, že i drobné nedostatky zadávací dokumentace způsobují rozpor se zákonem, by vedlo k závěru, že neobstojí téměř žádná zadávací dokumentace.^{^[6]}

205. Úřad uzavírá, že s ohledem na vše výše uvedené neshledal, že by dotčené zadávací podmínky trpěly vadou, která by zapříčinila závěr o jejich nezákonnosti. Za situace, jsou-li zde dodavatelé, kteří měli při stanovení zadávacích podmínek zájem se soutěže o veřejnou zakázku účastnit a byli schopni si se stanovenými požadavky plnění v rámci zpracování své nabídky poradit, jednalo by se dle Úřadu o formalistický přístup, pokud by na základě výše popsané nedokonalosti položkových rozpočtů měl být konstatován závěr o nezákonném stanovení zadávacích podmínek zadavatelem s následkem, že by zadávací řízení (byť objektivně realizovatelné) muselo být zrušeno. Úřad připomíná, že zrušení zadávacího řízení, jakožto opatření ultima ratio, je opodstatněné právě vzhledem k závažnosti pochybení zadavatele. Úřad zde přitom neshledal, že by namítané zadávací podmínky byly natolik nedostatečné (s negativním dopadem do zadávacího řízení), že by to zakládalo až jejich nezákonnost.

K dalším navrhovatelem uváděným skutečnostem

206. K poukazu navrhovatele na postup zadavatele v rozporu s principy 3E, Úřad na tomto místě pro úplnost s odkazem na ustanovení § 248 zákona dodává, že co se týká tzv. principů 3E (hospodárnost, účelnost a efektivnost při nakládání s veřejnými prostředky), není mu dána pravomoc k vlastnímu, tj. přímému dozoru nad postupem zadavatele v kontextu dodržení těchto zásad. Cílem zákona je zajištění transparentního nakládání s veřejnými prostředky, kdy zákon tohoto cíle dosahuje skrze vytváření podmínek pro to, aby byly zakázky zadávány při zajištění hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli. K tomu má vlastní zásady zakotvené v § 6 zákona a konkrétní pravidla v zákoně stanovená, kdy právě nad jejich dodržováním ze strany zadavatelů vykonává Úřad svůj dozor.

207. Současně pak Úřad na tomto místě v reakci na vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, kde zadavatel mj. navrhl, aby Úřad zrušil předběžné opatření, jímž byl uložen zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0172/2026/VZ, připomíná, jak již bylo ostatně uvedeno v odůvodnění rozhodnutí ze dne 22. 4. 2026 o nařízení předběžného opatření, že podle § 61 odst. 3 správního řádu správní orgán předběžné opatření zruší rozhodnutím bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno, přičemž neučiní-li tak, pozbývá předběžné opatření účinnosti dnem, kdy se rozhodnutí ve věci stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků. Z vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí nevyplývá, že by zadavatel jeho součástí činil přímo rozklad proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, kdy i ke dni podání tohoto vyjádření lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí ze dne 22. 4. 2026 již uplynula. Úřad zde tak pouze připomíná výše uvedený správním řádem obecně předvídaný postup ve vztahu ke zrušení předběžného opatření, který je plně uplatnitelný i v nyní šetřeném případě.

Shrnutí

208. Úřad shrnuje, že ačkoliv se v šetřené věci objevily dílčí nepřesnosti, resp. mezery v souvislosti se stanovením zadávacích podmínek veřejné zakázky zadavatelem, v celkovém souhrnu se podle Úřadu v intencích navrhovatelem namítaných skutečností nejedná o taková (zásadní) pochybení, u nichž by byly dány předpoklady pro konstatování závěru o nezákonnosti zadávacích podmínek, který by následně zapříčinil uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

209. S ohledem na vše výše uvedené tak Úřad v intencích dotčených námitek navrhovatele neshledal naplnění podmínek pro konstatování porušení zákona zadavatelem, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresáti

1. Mgr. Petr Prášek, advokát, Sámova 410/28, 101 00 Praha

2. KRAJINNÁ ZELEŇ s.r.o., Bezručova 93, 267 01 Králův Dvůr

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“).

[2] Zvýraznění provedeno zadavatelem.

[3] Ve vztahu k případným „nedokonalostem“ zadávacích podmínek a naplnění předpokladů pro konstatování závěru o porušení zákona zadavatelem a uplatnění opatření k nápravě ultima ratio v podobě zrušení zadávacího řízení lze odkázat i na rozhodovací praxi Úřadu a správních soudů, a to kupř. na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-40366/2022/500 ze dne 14. 11. 2022 vydané ve správním řízení sp. zn. S0350/2022/VZ, rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 10 As 23/2021–56 ze dne 26. 1. 2023, rozsudek NSS č. j. 8 As 284/2022-32 ze dne 30. 10. 2023, rozsudek NSS č. j. 9 As 243/2023–126 ze dne 18. 12. 2024, rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 30 Af 53/2021–987 ze dne 7. 9. 2023 či rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-49508/2025/162 ze dne 22. 12. 2025 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0152/2025/VZ. Přestože se některé z nich týkají problematiky zrušení zadávacího řízení zadavatelem, Úřad má za to, že i jejich dílčí závěry jsou analogicky aplikovatelné ve vztahu k šetřené věci.

[4] Pro úplnost Úřad dodává, že v rámci smluvních podmínek nepřehlédl, že jejich obsahem jsou ustanovení týkající se podmínek vztahujících se k zásahu vyšší moci a vylučujících odpovědnost za škodu způsobenou prodlením druhé smluvní strany s jejím vlastním plněním.

[5] Úřad v této souvislosti opakovaně poukazuje kupř. na závěry předsedy Úřadu uvedené v rozhodnutí č. j. ÚOHS-49508/2025/162 ze dne 22. 12. 2025 vydaném v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0152/2025/VZ.

[6] Viz rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. 17509/2026/163 ze dne 15. 5. 2026 vydané v řízení o rozkladu sp. zn. ÚOHS-R0066/2026/VZ.

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 21945/2026/500spisová značka: S0172/2026/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 21945/2026/500
spisová značka: S0172/2026/VZ