číslo jednací: 22957/2026/510
spisová značka: S0750/2025/VZ

• Instance: I.
• Věc: Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 12 Olomoucká
• Účastníci:
  1. Ředitelství silnic a dálnic s. p.
  2. EUROVIA CZ, a.s.
  3. AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.
  4. Stavby, opravy a údržba silnic, s.r.o.
  5. Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace
• Typ správního řízení: Veřejná zakázka
• Výrok: § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
• Rok: 2025
• Datum nabytí právní moci: 7. 9. 2026
• Související rozhodnutí: 22957/2026/510; 32010/2026/162

PID	UOHSX00N1NMZ		Adresát/i dle rozdělovníku
Č. j.	ÚOHS-22957/2026/510
Sp. zn.	ÚOHS-S0750/2025/VZ
Datum, místo	29. 6. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 10. 2025 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

• zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4,
• navrhovatel – společnost „Olomoucká oblast 2025-2031“, jež je tvořena společníky:
• EUROVIA CZ, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4,
• AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10,
• Stavby, opravy a údržba silnic, s.r.o., IČO 64619036, se sídlem Velké Albrechtice 256, 742 91 Velké Albrechtice,

kteří dne 9. 10. 2024 uzavřeli smlouvu o výše uvedené společnosti, na základě níž je za ně ve správním řízení oprávněna jednat EUROVIA CZ, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4,

• Vybraný dodavatel – Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, IČO 70960399, se sídlem Lipenská 753/120, Hodolany, 779 00 Olomouc,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 12 Olomoucká“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-038052, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 8. 2024 pod ev. č. 474042-2024, ve znění pozdějších oprav,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – společnosti „Olomoucká oblast 2025-2031“, jež je tvořena společníky EUROVIA CZ, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4, AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10 a Stavby, opravy a údržba silnic, s.r.o., IČO 64619036, se sídlem Velké Albrechtice 256, 742 91 Velké Albrechtice – ze dne 6. 10. 2025 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4 – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 12 Olomoucká“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-038052, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 8. 2024 pod ev. č. 474042-2024, ve znění pozdějších oprav, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle § 263 citovaného zákona.

Odůvodnění

I.            zadávací řízení

1.         Zadavatel – Ředitelství silnic a dálnic s. p., IČO 65993390, se sídlem Čerčanská 2023/12, Krč, 140 00 Praha 4 (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 6. 8. 2024 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 12 Olomoucká“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo odesláno k uveřejnění dne 6. 8. 2024 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 7. 8. 2024 pod ev. č. Z2024-038052, ve znění pozdějších oprav, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 7. 8. 2024 pod ev. č. 474042-2024, ve znění pozdějších oprav (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).

2.        Předmětem veřejné zakázky je dle článku č. 2.1 zadávací dokumentace „poskytnutí služeb spočívajících v zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na území oblasti 07 Liberecká[1] (…) Pro tuto oblast bude uzavřena smlouva s jedním účastníkem na dobu určitou 6 let s předpokládaným zahájením plnění od 1. října 2025, jejímž předmětem bude provádění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy“.

3.        Dne 24. 1. 2025 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení „Rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele“ (dále jen „oznámení o výběru č. 3“), kterým oznámil, že k plnění veřejné zakázky vybral vybraného dodavatele – Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, IČO 70960399, se sídlem Lipenská 753/120, Hodolany, 779 00 Olomouc (dále jen „vybraný dodavatel“).

4.        Dne 7. 2. 2025 podal navrhovatel – společnost „Olomoucká oblast 2025-2031“, jež je tvořena společníky EUROVIA CZ, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle,
140 00 Praha 4, AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o., IČO 49356089, se sídlem Pražská 1321/38a, Hostivař, 102 00 Praha 10, a Stavby, opravy a údržba silnic, s.r.o., IČO 64619036, se sídlem Velké Albrechtice 256, 742 91 Velké Albrechtice, kteří dne 9. 10. 2024 uzavřeli smlouvu o výše uvedené společnosti, na základě níž je za ně ve správním řízení oprávněna jednat EUROVIA CZ, a.s., IČO 45274924, se sídlem U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4 (dále jen „navrhovatel“) – námitky z téhož dne proti oznámení o výběru č. 1 (dále jen „námitky č. 1“)

5.        „Rozhodnutí[m] zadavatele o námitkách“ ze dne 21. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 1“) rozhodl zadavatel o námitkách č. 1 tak, že je zčásti odmítl a zčásti považoval za důvodné, přičemž současně přistoupil k provedení nápravy v podobě zrušení oznámení o výběru č. 1.

6.        Dne 30. 4. 2025 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení nové oznámení o výběru, kterým oznámil, že k plnění veřejné zakázky vybral vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru č. 2“).

7.        Dne 15. 5. 2025 podal navrhovatel námitky z téhož dne (dále jen „námitky č. 2“) proti oznámení o výběru č. 2. „Rozhodnutí[m] zadavatele o námitkách“ ze dne 29. 5. 2025, které bylo doručeno navrhovateli téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 2“), zadavatel podané námitky č. 2 odmítl.

8.        Dne 25. 8. 2025 zaslal zadavatel účastníkům zadávacího řízení nové oznámení o výběru signované téhož dne, kterým oznámil, že k plnění veřejné zakázky vybral vybraného dodavatele (dále jen „oznámení o výběru č. 3“).

9.        Dne 9. 9. 2025 podal navrhovatel námitky z téhož dne (dále jen „námitky č. 3“) proti oznámení o výběru č. 3. „Rozhodnutí[m] zadavatele o námitkách“ ze dne 24. 9. 2025, které bylo doručeno navrhovateli téhož dne (dále jen „rozhodnutí o námitkách č. 3“) rozhodl zadavatel o námitkách č. 3 tak, že podané námitky odmítl.

10.      Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách č. 3 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 6. 10. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh byl dne 6. 10. 2025 ve stejnopise doručen zadavateli.

II.         obsah návrhu

11.       Navrhovatel v úvodu svého návrhu rekapituluje dosavadní průběh zadávacího řízení a uvádí, že zadavatel postupoval v předmětném zadávacím řízení v rozporu se zákonem, neboť (1) vyhotovil oznámení o výběru č. 3 v části týkající se MNNC netransparentně, dále (2) učinil rozhodnutí o námitkách č. 3 nepřezkoumatelným, jelikož neuvedl žádné konkrétní skutečnosti o neexistenci MNNC z důvodu neoprávněné podpory, (3) nevyloučil vybraného dodavatele, ačkoli tento neprokázal, že neobdržel veřejnou podporu v rozporu se zákonem, (4) postupoval netransparentně při posouzení technické kvalifikace stanovené v čl. 4.4 a 4.6 zadávací dokumentace a splnění povinnosti dle čl. 15.4 zadávací dokumentace u vybraného dodavatele a při následném vyhotovení oznámení o výběru č. 3, (5) nevyloučil vybraného dodavatele, ačkoli jeho nabídka neodpovídá skutečnosti a (6) nevyloučil vybraného dodavatele, ačkoli tento neprokázal technickou kvalifikaci v čl. 4.6.2 zadávací dokumentace. K jednotlivým argumentům poté uvádí následující.

12.      Navrhovatel se nejprve vyjadřuje k netransparentnosti oznámení o výběru č. 3 v části týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny (dále také „MNNC“). Zadavatel na straně 18 a 19 výsledku posouzení č. 3 uvádí, že nabídková cena vybraného dodavatele byla posouzena jako MNNC, avšak v oznámení o výběru č. 3, resp. jeho přílohách, chybí informace, které byl zadavatel povinen uvést. Navrhovatel podotýká, že opakovaně namítal (v námitkách č. 1, námitkách č. 2, návrhu č. 1 a podání se ze dne 2. 7. 2025), že nabídka vybraného dodavatele obsahuje MNNC, která může být způsobena obdržením neoprávněné podpory, a oznámení o výběru č. 3 tak mělo být zevrubnější, tím spíše, že mu předcházely již dřívější námitky. Navrhovatel uvádí, že v oznámení o výběru č. 3, potažmo jeho příloze, chybí informace, u kterých konkrétních položek nabídkové ceny zadavatel shledal MNNC, absentuje také obsah „ŽÁDOST[I] O PÍSEMNÉ ZDŮVODNĚNÍ MIMOŘÁDNĚ NÍZKÉ NABÍDKOVÉ CENY A ŽÁDOST O OBJASNĚNÍ ČI DOPLNĚNÍ ÚDAJŮ ČI DOKLADŮ“ ze dne 27. 6. 2025 (dále jen „žádost o objasnění MNNC“) a odpověď vybraného dodavatele na tuto žádost. Z obsahu vyjádření vybraného dodavatele ze dne 7. 4. 2025 přitom zadavatel neuvedl v oznámení o výběru č. 3 nic a ve vztahu k objasnění MNNC ze dne 29. 7. 2025 shrnuje jeho obsah a obsah předložených dokladů jen velmi stručně a tímto nedostatečně. Navrhovatel dále poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, z níž dle navrhovatele vyplývá zadavateli povinnost, aby výše uvedené skutečnosti byly v oznámení o výběru či v jeho přílohách patrné, tj. bylo povinností zadavatele, aby uvedl co nejvíce konkrétních skutečností vztahujících se ke způsobu, jakým vybraný dodavatel prokázal neexistenci neoprávněné veřejné podpory. Navrhovatel poté shrnuje, že v případě, kdy zadavatel ve výsledku posouzení č. 3 neuvedl, na základě jakých údajů dospěl k závěru o tom, že MNNC byla zdůvodněna a zdůvodnění akceptováno, znemožnil navrhovateli zkontrolovat, zda zadavatel postupoval správně, když nepřistoupil k vyloučení vybraného dodavatele, ačkoli se to v kontextu předchozích námitek jevilo jako nevyhnutelné.

13.      Zadavatel dále dle navrhovatele netransparentně uvádí, že u žádné položky ceny neshledal MNNC, ačkoli v jiném dokumentu tvrdí opak. Nesprávně z rozhodovací praxe Úřadu dovozuje, že nemusí v oznámení o výběru uvést informace o postupu dle § 113 zákona a současně pomíjí doporučení Úřadu, podle něhož musí být posouzení MNNC přezkoumatelně odůvodněno, ideálně ve zprávě o hodnocení nabídek. Rozhodovací praxe Úřadu přitom dle navrhovatele zdůrazňuje, že MNNC chrání veřejný zájem zejména při podezření na neoprávněnou veřejnou podporu, a volnost zadavatele je zde omezená. V tomto řízení tedy zadavatel měl povinnost zveřejnit všechny relevantní informace, minimálně ty uvedené navrhovatelem.

14.      Druhou námitkou navrhovatel napadá nepřezkoumatelnost rozhodnutí o námitkách č. 3 v části týkající se MNNC v nabídce vybraného dodavatele, k čemuž navrhovatel dále uvádí následující. Zadavatel ve výsledku posouzení č. 3 sice uvádí, že nabídkovou cenu vybraného dodavatele posoudil jako mimořádně nízkou a vyžádal si její objasnění, avšak dle navrhovatele neuvedl žádné konkrétní skutečnosti z předložených podkladů, které by rozptýlily pochybnosti, že MNNC je způsobena neoprávněnou veřejnou podporou. Tento nedostatek částečně napravil až v rozhodnutí o námitkách č. 3, kde však opět pouze obecně shrnul své závěry, aniž by uvedl konkrétní údaje z objasnění nabídky. Navrhovatel tak nemohl ověřit pravdivost a správnost posouzení MNNC ani proces, na jehož základě zadavatel ke svým závěrům dospěl, což činí rozhodnutí o námitkách č. 3 nepřezkoumatelným. Zadavatel namísto zpřístupnění konkrétních údajů poskytl pouze vlastní hodnotící závěry (např. tvrzení o zahrnutí odpisů do kalkulace), aniž by navrhovatel mohl posoudit samotný obsah objasnění vybraného dodavatele. Z výsledku posouzení č. 3 ani z rozhodnutí o námitkách č. 3 pak není zřejmé, jakým konkrétním způsobem zadavatel vypořádal pochybnosti o tom, že MNNC vybraného dodavatele byla způsobena neoprávněnou veřejnou podporou, ani na jakých konkrétních skutečnostech závěr o souladu s § 113 odst. 6 písm. b) zákona stojí. Argument zadavatele, že podrobné informace nelze sdělit z důvodu ochrany citlivých údajů, navrhovatel odmítá, neboť se jedná o údaje týkající se veřejnoprávního financování a veřejné podpory, které nepodléhají ochraně obchodního tajemství a jsou poskytovány i podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Z nepřezkoumatelného rozhodnutí nevyplývá, proč zadavatel nepřistoupil k povinnému vyloučení vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona a navrhovatel proto navrhuje zrušení rozhodnutí o námitkách č. 3 postupem dle § 263 odst. 5 zákona.

15.      Další námitka směřuje k tomu, že zadavatel nevyloučil vybraného dodavatele dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona, ačkoli vybraný dodavatel neprokázal poskytnutí veřejné podpory od zřizovatele v souladu s předpisy Evropské unie. Navrhovatel uvádí, že zadavatel z obsahu stran 18 a 19 výsledku posouzení č. 3 dospěl k závěru, že: „o neoprávněnou veřejnou podporu v daném případě nejde“ na základě nesprávně vyhodnocených informací a podkladů, které obdržel od vybraného dodavatele. Současně se dle navrhovatele zadavatel nevypořádal se všemi námitkami navrhovatele obsaženými v námitkách č.1. a v návrhu I. Zadavatel ve výsledku posouzení č. 3 uvádí, že k veřejné podpoře nedochází, pokud jsou splněny dvě základní podmínky, a to, že nedochází ke křížovému financování a vybraný dodavatel nevyužívá majetek ve veřejném vlastnictví bez odpovídající kompenzace. Z vyjádření vybraného dodavatele, výkazu zisků a ztrát ke dni 31. 12. 2024, stanoviska auditora ze dne 4. 7. 2025 a vyjádření odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřad Olomouckého kraje ze dne 29. 7. 2025 poté zadavatel vyvozuje, že v daném případě k veřejné podpoře nedochází. Navrhovatel však namítá, že historická data, která jsou citovanými doklady osvědčována, mohou prokazovat pouze historický přístup vybraného dodavatele k vedení účetnictví a nemohou být ukazatelem toho, zda je nabídková cena vybraného dodavatele nízká z důvodu poskytnutí neoprávněné veřejné podpory od svého zřizovatele. Jakým způsobem vybraný dodavatel uvažoval s využitím svých zdrojů při přípravě nabídky zadavatel ve skutečnosti vůbec neposuzoval, přičemž tuto otázku ani nemohl posoudit, aniž by identifikoval položky zahrnující MNNC. Navrhovatel rovněž dodává, že výše obratu vybraného dodavatele byla v rámci doplňkové činnosti doposud na úrovni cca 5-7 mil. Kč, a závěry o tom, jak vybraný dodavatel vedl své účetnictví, nevypovídají nic o tom, jakým způsobem sestavoval svoji nabídku, která ročním finančním objemem mnohonásobně převyšuje dosavadní roční finanční objem jeho doplňkové činnosti. K tvrzení zadavatele ohledně nákladů spojených s využitím majetku ve vlastnictví zřizovatele pro doplňkové činnosti, tzn. z tvrzení, že náklady na pořízení movitého i nemovitého majetku jsou ve veřejné zakázce zahrnuty, navrhovatel uvádí, že se jedná o zcela neurčitá tvrzení. Vybraný dodavatel nekonkretizoval, k jakému majetku zahrnul do své nabídkové ceny náklady na jeho pořízení, kolik tyto náklady činily a jakou jejich část kalkuloval do nabídkové ceny. Navrhovatel dále podotýká, že dispečeři, administrativní pracovníci a řidiči, kteří jsou uvedeni v nabídce vybraného dodavatele, se doposud podíleli na výkonu hlavní činnosti vybraného dodavatele a zřizovatel musel na jejich mzdy poskytovat neinvestiční příspěvek, přičemž pokud by tento příspěvek byl poskytován i nadále, představoval by též veřejnou podporu. Zadavatel byl tak dle navrhovatele povinen ověřit, jaké mzdové náklady kalkuloval vybraný dodavatel na tyto osoby, jaká je struktura jeho zaměstnanců a v jakém rozsahu čerpá a bude čerpat na činnost jednotlivých zaměstnanců neinvestiční příspěvky od zřizovatele. Z výsledku posouzení č. 3, potažmo oznámení o výběru č. 3, však nevyplývá, že by vybraný dodavatel tyto informace poskytl a vyjadřuje se pouze obecně k nákladům na pořízení movitého a nemovitého majetku.

16.      Zadavatel ve výsledku posouzení č. 3 dále uvádí, že k vypořádání mezi vybraným dodavatelem a zřizovatelem za užívání zdrojů pro doplňkovou činnost dochází formou určitého zápočtu. Detaily tohoto zápočtu se dle navrhovatele však již dále nezabýval, což navrhovatel považuje za zcela nesprávný a nepřezkoumatelný postup. Jelikož se zadavatel odmítl zabývat formou a rozsahem interního nastavení mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem, nemohl posoudit, zda vybraný dodavatel využívá majetek ve veřejném vlastnictví bez odpovídající tržní kompenzace. Navrhovatel dodává, že i v případě, kdy by skutečně k zápočtu docházelo, zřizovatel by fakticky vybranému dodavateli poskytoval bezúročné úvěrování nákladů na jeho doplňkovou činnost, když o výši částky určené k zápočtu by rozhodoval vybraný dodavatel dle své potřeby a představovalo by tak neoprávněnou veřejnou podporu. Navrhovatel podotýká, že samotné „započtení“ nákladů na „pronájem“ technického vybavení ve vlastnictví zřizovatele na výši příspěvků poskytovaných vybranému dodavateli zřizovatelem je z povahy věci nepřípustné, a to právě v kontextu požadavku na oddělené účtování hlavní a doplňkové činnosti a zamezení křížovému financování, neboť tímto postupem dochází ke směšování nákladů doplňkové činnosti (nájemné) a výnosů z hlavní činnosti (příspěvky zřizovatele). Rovněž financování technického vybavení z výnosů hlavní činnosti představuje zakázané křížové financování a doplňková činnost nemůže být v žádném případě dotována z hlavní činnosti, a to ani v případě investičních nákupů technického vybavení hrazeného z výnosů hlavní činnosti, které je však využíváno pro realizaci doplňkové činnosti. Dále navrhovatel uvádí, že výnosy hlavní činnosti vybraného dodavatele jsou přitom z více než 95 % tvořeny vyrovnávacími platbami ve smyslu rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. 12. 2011 (dále jen „rozhodnutí o SGEI“), které se v případě využití těchto výnosů na pořízení vybavení, které má sloužit převážně na poskytování doplňkové činnosti, stávají neoprávněnou veřejnou podporou dle čl. 5 odst. 1, 2 a 9 rozhodnutí o SGEI, jelikož na takové náklady se vyrovnávací platba poskytovat nesmí. Případné započtení by navíc mělo být dle navrhovatele zohledněno v účetnictví, avšak z výkazů zisku a ztrát vybraného dodavatele za roky 2022 až 2024 tato informace nevyplývá. Z výkazů zisku a ztrát však plyne, že příspěvky zřizovatele jsou poskytovány v takové výši, aby byly pokryty všechny, či téměř všechny, náklady hlavní činnosti, což vypovídá o tom, že výše příspěvků není nijak snižována o „započtenou“ částku za využití zařízení zřizovatele. Navrhovatel dále podotýká, že v případě, kdy jsou všechny sklady, kterými vybraný dodavatel hodlá plnit veřejnou zakázku, ve vlastnictví zřizovatele, měl by za jejich využití platit tržní nájemné a zadavatel měl ověřit, zda a jak vybraný dodavatel kalkuloval náklady na nájem kapacity skladů do nabídkové ceny a jaké nájemné za ně bude platit. Z výsledku posouzení však plyne, že zadavatel tuto informaci neověřoval a uvádí pouze informaci o zápočtu nákladů na komerčně využívanou techniku. Navrhovatel dále dodává, že dotčená veřejná zakázka je významnou nadlimitní zakázkou s předpokládanou hodnotou ve výši 1 030 508 875,50 Kč bez DPH (na období 6 let trvání smlouvy) a není tak pochyb, že veřejná podpora poskytnutá vybranému dodavateli mohla ve spojení s nezákonným postupem zadavatele ovlivnit obchod mezi členskými státy.

17.      Dále navrhovatel poukazuje na čl. 6.3 návrhu smlouvy, v němž zadavatel stanovil, že „po celou dobu účinnosti Smlouvy musí mít Poskytovatel ze 100 % dedikováno na plnění této Smlouvy technické vybavení, a to konkrétně sypače“, a takové sypače tedy vybraný dodavatel nebude moci využívat při plnění své hlavní činnosti, v důsledku čehož investiční příspěvky na pořízení tohoto vybavení představují bez dalšího neoprávněnou veřejnou podporu, neboť náklady, k nimž se přihlíží při určení výše oprávněné vyrovnávací platby zahrnují náklady spojené s investicemi toliko v případě, pokud jsou nezbytné pro poskytování služby obecného hospodářského zájmu.

18.      Zadavatel dle navrhovatele rovněž postupoval nesprávně, když v rozhodnutí o námitkách č. 3 uvedl, že není oprávněn posuzovat, zda jde v dotčeném případě o neoprávněnou veřejnou podporu, a odkázal navrhovatele na příslušné orgány. Tento přístup je v rozporu s § 113 zákona, dle něhož musí zadavatel posoudit podezření na MNNC z důvodu veřejné podpory a vyžádat od účastníka konkrétní podklady prokazující soulad podpory s právem Evropské unie. Z informací na str. 18 a 19 výsledku posouzení č. 3 tedy nevyplývá, že by vybraný dodavatel prokázal, že není příjemcem neoprávněné veřejné podpory a zadavatel proto nesprávně neposoudil důvody k vyloučení dle § 113 odst. 6 písm. b) ZZVZ. Vzhledem k neodstraněným pochybnostem o tržnosti využití majetku, absenci konkrétních kalkulačních podkladů a nevypořádání klíčových námitek je dle navrhovatele postup zadavatele netransparentní a nezákonný, a vybraný dodavatel měl být z účasti v zadávacím řízení vyloučen.

19.      Navrhovatel rovněž namítá, že zadavatel při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele stanovené v čl. 4.4 a 4.6 zadávací dokumentace a při splnění povinnosti dle čl. 15.4 zadávací dokumentace postupoval netransparentně, přičemž také oznámení o výběru č. 3 vyhotovil v této části netransparentně. Navrhovatel v dříve podaných námitkách č. 1 a 2, v návrhu č. 1 a současně také v podání ze dne 2. 7. 2025 zpochybnil, že vybraný dodavatel disponuje technickým vybavením, zaměstnanci a sklady požadovanými v zadávacích podmínkách v takovém rozsahu, aby byl schopen zajistit údržbu silnic II. a III. třídy a zároveň také dálnic a silnic I. třídy, tzn. že nabídka vybraného dodavatele neodpovídá skutečnosti, a proto by měl vybraný dodavatel vyloučen z účasti v zadávacím řízení podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

20.     Další námitka navrhovatele směřuje proti samotnému nevyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoli jeho nabídka v části týkající se technické kvalifikace dle čl. 4.4, 4.6 a v části týkající se splnění povinnosti dle čl. 15.4 zadávací dokumentace neodpovídá skutečnosti. Z výročních zpráv o činnosti vybraného dodavatele za roky 2020 až 2024 vyplývá, že vybraný dodavatel prováděl hlavní činnost spočívající ve správě a údržbě silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Olomouckého kraje v rozsahu cca 694 až 897 mil. Kč ročně a doplňkovou činnost spočívající v údržbě komunikací pouze v rozsahu cca 5-12 mil. Kč ročně. Nyní se dodavatel uchází o zakázku na běžnou a zimní údržbu dálnic a silnic I. třídy za cenu 552,8 mil. Kč bez DPH na 6 let (tj. cca 92,1 mil. Kč ročně), což by znamenalo navýšení jeho doplňkové činnosti na cca 98–104 mil. Kč ročně. Poslední plán zimní údržby (2024–2025) dokládá, že dodavatel využívá veškeré své technické vybavení, zaměstnance a sklady pro údržbu silnic II. a III. třídy a marginálně dalších komunikací, přičemž dispozice jiným technickým vybavením, zaměstnanci a sklady, než těmi uvedenými v citovaném plánu údržby je nepravděpodobná, což potvrdil také zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3.

21.      Navrhovatel dále namítá, že zadavatel nevyloučil vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoli neprokázal technickou kvalifikaci podle článku 4.6.2 zadávací dokumentace, jelikož u vybraným dodavatelem pronajatého zametače chybí doklady požadované § 83 zákona, tedy profesní způsobilost, základní způsobilost a smluvní závazek subdodavatele.

22.     Závěrem navrhovatel ve svém návrhu navrhuje, aby Úřad rozhodl tak, že zadavatel z výše uvedených důvodů postupoval v rozporu se zákonem, přičemž jeho postup mohl ovlivnit výběr dodavatele. Navrhovatel rovněž navrhuje, aby Úřad zrušil dle § 263 odst. 2 zákona výběr vybraného dodavatele a oznámení o výběru č. 3 a všechny související a následné úkony zadavatele, nebo aby zrušil podle § 263 odst. 5 rozhodnutí o námitkách č. 3 a současně, aby Úřad uložil podle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít smlouvu na předmětnou veřejnou zakázku do pravomocného skončení tohoto správního řízení.

III.     průběh správního řízení

23.     Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 6. 10. 2025 a tímto dnem podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 6. 10. 2025.

24.     Účastníky řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

25.     Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 8. 10. 2025.

26.     Dne 15. 10. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu spolu s dokumentací a příslušnými údaji do certifikovaného elektronického nástroje.

Vyjádření zadavatele k návrhu

27.     V úvodu svého vyjádření zadavatel poukazuje na skutečnost, že návrh ze značné části kopíruje jemu předcházející námitky č. 3, což má dle jeho názoru nasvědčovat tomu, že navrhovatel nevzal v potaz zadavatelem nově předestřené informace uvedené v rozhodnutí o námitkách č. 3, na které zadavatel tímto rovněž odkazuje.

28.     Nejprve se zadavatel vyjadřuje k námitce navrhovatele ohledně netransparentního oznámení o výběru č. 3 v části týkající se MNNC uvedené v nabídce vybraného dodavatele. Navrhovatel požaduje, aby součástí oznámení o výběru byly položky, u nichž byla identifikována MNNC, obsah žádosti o její zdůvodnění i samotné zdůvodnění. Zadavatel uvádí, že ustanovení § 119 odst. 2 ani z ustanovení § 123 zákona nelze dovodit, že by součástí písemné zprávy o hodnocení nabídek mělo být posouzení MNNC a zákon ani neukládá zadavateli povinnost, aby byl proces posuzování MNNC součástí konkrétního dokumentu poskytovaného účastníkům zadávacího řízení společně s oznámením o výběru. Zadavatel rovněž podotýká, že obsahové náležitosti písemné zprávy o hodnocení nabídek nelze dále rozšiřovat, neboť by byla narušena právní jistota zadavatelů, kteří by neměli postaveno najisto, jaké údaje uvádět a jaké již nikoli, tj. jaká podoba písemné zprávy o hodnocení nabídek je adekvátní. Zadavatel rovněž podotýká, že výsledek posouzení č. 3 se v daném případě neomezil na obecná konstatování, že nebyla identifikována MNNC z důvodu veřejné podpory, nýbrž jeho součástí bylo také samotné hodnocení MNNC, což navrhovatel zřejmě přehlíží. Zadavatel poté také upřesňuje, že u žádné položky nebyla z jeho strany shledána MNNC z důvodu neoprávněné podpory. MNNC byla v šetřeném případě zkoumána pouze na základě opakovaných námitek ze strany navrhovatele a zadavatel vyhodnotil, že se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu týkající se neoprávněné veřejné podpory nejedná. Zadavatel shrnuje, že při posuzování MNNC i při vydání oznámení o výběru postupoval v souladu se zákonem. Výsledek posouzení č. 3 byl v části týkající se MNNC zpracován řádně a neexistuje důvod ke zrušení oznámení o výběru.

29.     Dále se zadavatel zabývá argumenty navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách č. 3 v části týkající se MNNC uvedené v nabídce vybraného dodavatele. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že rozhodnutí o námitkách č. 3 neobsahovalo konkrétní údaje z podkladů předložených vybraným dodavatelem, přičemž zadavatel s tímto tvrzením nesouhlasí a uvádí následující. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách č. 3 uvedl veškeré informace z vyjádření vybraného dodavatele, které od něho získal, přičemž vynechány byly pouze některé části, tj. ku příkladu ocenění jednotlivých položek u Paušálu ZÚ, které dle přesvědčení zadavatele představují obchodní tajemství. Vybranému dodavateli zadavatel v rámci žádostí o objasnění předložil všechny argumenty navrhovatele, které byly uvedeny v předcházejících námitkách a požádal, aby se k těmto vyjádřil a předložil doklady potvrzující závěry vybraného dodavatele, což vybraný dodavatel splnil. Zadavatel dále uvádí, že z žádného rozhodnutí Úřadu nevyplývá, jaké konkrétní doklady by měl zadavatel požadovat v případě zkoumání MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory a z tohoto důvodu zadavatel ponechal tuto volbu na samotném vybraném dodavateli, tj. aby předložil doklady, které jsou dle jeho názoru relevantní pro její posouzení. Zadavatel obdržené údaje posoudil a vzhledem k tomu, že je považoval za smysluplné a logické, přistoupil zadavatel k akceptaci vyjádření a opětovnému rozhodnutí o výběru. Zadavatel poté zdůrazňuje, že vybraný dodavatel reagoval ve svém vyjádření na každý argument navrhovatele, který uvedl ve veškerých námitkách, a proto je zadavatel přesvědčen, že disponoval konkrétními informacemi, které promítl do rozhodnutí o námitkách č. 3 předcházejících tomuto návrhu. Tento přístup byl dle zadavatele možný, jelikož text námitek č. 3 byl shodný s textem v minulých námitkách navrhovatele. Zadavatel dále uvádí, že rozhodnutí o námitkách č. 3 reagovalo na námitky navrhovatele dostatečně, neboť obecně platí, že zadavatel přizpůsobí svoji argumentaci v rozhodnutí detailnosti podaných námitek, přičemž v daném případě se navrhovatel nemůže dovolávat detailní argumentace, jestliže jeho námitky samotné taktéž nebyly detailní.

30.     K námitce navrhovatele ohledně nevyloučení vybraného dodavatele z účasti na zadávacím řízení, ačkoli neprokázal neposkytnutí veřejné podpory od svého zřizovatele zadavatel dále uvádí následující. Zadavatel k argumentaci navrhovatele nejprve podotýká, že otázkou neoprávněné veřejné podpory se v daném zadávacím řízení zabýval s ohledem na závěry, které vyplývají z rozhodovací praxe Úřadu, tj. oslovil vybraného dodavatele, kterému předložil argumenty navrhovatele z námitek č. 2 a požádal jej o doložení relevantních dokladů. Vybraný dodavatel pak zadavateli předložil objasnění MNNC ze dne 29. 7. 2025 (dále jen „objasnění MNNC“) spolu s dalšími podklady, které zadavatel prostudoval a došel k závěru, že v daném případě se o MNNC z důvodu obdržení neoprávněné veřejné podpory nejedná. Zadavatel dále poukazuje na jednotlivé důvody, na nichž založil svůj závěr a dodává, že tato argumentace byla uvedena již v rozhodnutí o námitkách, na něž měl navrhovatel již možnost reagovat. Vybraný dodavatel dle zadavatele předně potvrdil, že zajišťuje dva typy činností, a to hlavní a doplňkovou činnost. Hlavní činnost spočívá ve výkonu vlastnických práv k silnicím, silničním pozemkům a ostatnímu majetku Olomouckého kraje a současně ve výkonu správy a údržby silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Olomouckého kraje, jejich součástí a příslušenství, a ve výkonu investiční činnosti na spravovaném majetku v rozsahu zřizovací listiny. Tato činnost není nabízena na trhu, není poskytována za tržní úplatu a slouží výlučně k plnění veřejného zájmu, a z tohoto důvodu není považována za ekonomickou činnost ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále také „SFEU“) a příspěvky či dotace na tuto činnost nepředstavují veřejnou podporu ve smyslu práva Evropské unie (dále také „EU“).

31.      Dle zadavatele v případě hlavní činnosti vybraného dodavatele stanovuje plány (zejména provozní plán) i příspěvky, na jejichž základě jsou určovány rozpočty financující hlavní činnost, včetně investičního a mzdového rozpočtu jeho zřizovatel. Vybraný dodavatel si mezi těmito rozpočty nesmí volně převádět prostředky a financování jeho hlavní činnosti proto nelze považovat za kompenzaci nákladů. Nadto vybraný dodavatel ve svém vyjádření uvedl, že od zřizovatele nemá stanoven rozpočet pro kompenzaci nákladů doplňkové činnosti, takže k takové kompenzaci nedochází. Právě doplňková činnost má poté ekonomický charakter a je účetně oddělena od činnosti hlavní, tj. je financována bez použití veřejných prostředků určených pro hlavní činnost a vybraný dodavatel tímto dodržuje zásadu zákazu křížového financování. Zadavatel pak dodává, že ani financování hlavní činnosti příspěvkem nelze považovat za kompenzaci nákladů, vybraný dodavatel nemá zřizovatelem určen rozpočet pro kompenzaci nákladů doplňkové činnosti a je naopak zakázáno příspěvek využít za jiným účelem, než ke kterému byl určen. Zadavatel také odkazuje na zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o územních rozpočtech“), který vybraný dodavatel ve svém vyjádření také uvedl, z něhož vyplývá povinnost oddělovat náklady na hlavní a doplňkovou činnost a jehož dodržování vybraný dodavatel výslovně potvrdil a doložil výkaz zisku a ztrát (ke dni 31. 12. 2024), který rozlišuje obě činnosti, tj. jejich účtování. Zadavatel dále uvádí, že oddělené účtování je stanoveno rovněž směrnicí Rady Olomouckého kraje a jeho sledování se zajišťuje ve vnitropodnikovém účetnictví pomocí kódů určujících druh činnosti. Na dodržování pravidel pak dohlíží nejen zřizovatel při kontrole hospodaření (zadavateli byl doložen výsledek poslední kontroly účetnictví), ale také nezávislý auditor, jehož stanovisko vybraný dodavatel rovněž předložil a které potvrdilo, že náklady a výnosy hlavní i doplňkové činnosti vybraný dodavatel účtuje odděleně.

32.     Zadavatel se dále vyjadřuje také k využívání sypačů vybraným dodavatelem. Z článku 6.3 smlouvy vyplývá, že sypače nemohou být využívány pro plnění „jiného smluvního vztahu uzavřeného se zadavatelem“, tj. že v jiných smluvních vztazích mohou být využívány. Samotný vybraný dodavatel uvedl, že k plnění dotčené veřejné zakázky bude využívat sypače, které budou využity i při plnění hlavní činnosti, avšak v době, kdy nebude potřeba provádět údržbu na silnicích I. třídy, neboť tyto stroje zůstávají nezbytné k provádění hlavní činnosti vybraného dodavatele. K vypořádání mezi vybraným dodavatelem a zřizovatelem zadavatel nadto sděluje, že jelikož k přímé úhradě nájemného nedochází a o náklady na komerčně využitou techniku se sníží výše prostředků poskytnutých vybranému dodavateli pro jeho hlavní činnost, jedná se o určitou formu zápočtu, kterou však zadavatel není příslušný dále posuzovat, neboť se jedná o interní nastavení. Zadavatel nicméně uvádí, že důležité je, že určitá forma kompenzace zde skutečně probíhá.

33.     Zadavatel se dále vyjadřuje k námitce historických dat poskytnutých vybraným dodavatelem a uvádí, že ačkoli je pravdou, že vybraný dodavatel ve svém vyjádření odkazuje na data z minulých let, zadavatel je přesvědčen, že toto vyjádření lze akceptovat, jelikož postup vybraného dodavatele má základ v právní úpravě a interních předpisech, a lze počítat s tím, že obdobným způsobem bude vybraný dodavatel postupovat i nadále.

34.     K tvrzení navrhovatele ohledně netransparentního postupu zadavatele při posuzování technické kvalifikace dle čl. 4.4 a 4.6 zadávací dokumentace a při posouzení splnění povinnosti dle čl. 15.4 zadávací dokumentace uvádí zadavatel následující. Zadavatel nejprve shrnuje, že navrhovatel na základě přílohy oznámení o výběru č. 3, tj. obsahu výsledku posouzení, rozporuje, zda vybraný dodavatel skutečně disponuje zaměstnanci, sklady a technickým vybavením a zda se zadavatel touto problematikou zaobíral a vyžádal si relevantní doklady. Zadavatel nejprve uvádí, že obsahové náležitosti výsledku posouzení vyplývají z § 123 odst. 1 písm. b) zákona a nikterak z něj nevyplývá, že by jeho součástí měl být i detailní popis celého procesu objasňování, a to ani v případě, kdy dané problematice předcházely námitky.

35.     Z informací uvedených vybraným dodavatelem dle zadavatele jednoznačně vyplynulo, že disponuje potřebnými zaměstnanci, sklady i technickým vybavením. Zadavatel současně dodává, že zevrubnost procesu ověřování přizpůsobil argumentům navrhovatele, které jsou dle jeho názoru spíše obecného rázu a jsou vystavěny na nesprávném výkladu smlouvy. Tento proces zadavatel učinil součástí dokumentace o zadávacím řízení a žádné informace nikterak nezamlčel, když veškeré obdržené údaje uvedl v rozhodnutí o námitkách. Zadavatel dále podotýká, že navrhovatel v návrhu neuvedl žádné skutečnosti, které by v něm vzbudily důvodné pochybnosti o tvrzeních, která vybraný dodavatel uvedl ve svém objasnění MNNC. K argumentaci navrhovatele odkazem na rozhodnutí Úřadu týkající se čestného prohlášení zadavatel uvádí, že na danou situaci není přiléhavá, neboť z ní nevyplývá, že by objasnění MNNC bylo nutné považovat za nedostatečné. Zadavatel dále podotýká, že po vybraném dodavateli nebylo požadováno čestné prohlášení, nýbrž kvalifikované vyjádření, které bude reagovat na argumenty navrhovatele, přičemž konkrétní doklady, kterými vybraný dodavatel svá tvrzení podloží, zadavatel nespecifikoval, jelikož sám nebyl schopen říct, které doklady je možné považovat za relevantní.

36.     Zadavatel dále připomíná, že nastavení zadávacích podmínek (znění smlouvy) umožňuje vybranému dodavateli zaměstnance, sklady i technické vybavení použít i při hlavní činnosti, což vybraný dodavatel potvrdil. V čl. 6.3 smlouvy je jednoznačně uvedeno, že sypače nemohou být užívány vybraným dodavatelem pro plnění jiného smluvního vztahu uzavřeného se zadavatelem, tj. omezení se nevztahuje na smluvní vztahy uzavřené s jiným subjektem, přičemž pokud by zákaz uvedený v čl. 6.3 chtěl zadavatel rozšířit, ve smlouvě by tak výslovně učinil.

37.     Dále se zadavatel vyjadřuje k argumentaci navrhovatele ohledně údajného nevyloučení vybraného dodavatele přesto, že jeho nabídka v části týkající se technické kvalifikace v čl. 4.4 a 4.6 a v části splnění povinnosti dle čl. 15.4 zadávací dokumentace neodpovídala skutečnosti. Navrhovatelv návaznosti na informace uvedené ve výroční zprávě vybraného dodavatele poukazuje na to, že vybraný dodavatelnebude schopen dostát svému závazku, jelikož dojde k významnému navýšení jeho doplňkové činnosti ze stávajících 5-12 mil. Kč bez DPH na cca
98-104 mil. Kč bez DPH. K uvedenému zadavatel uvádí následující. Vybraný dodavatel zadavateli sdělil, že v roce 2023 jím bylo realizováno 5 středních a 67 drobných zakázek, které však v případě získání předmětné veřejné zakázky nebude vybraný dodavatel již dále zajišťovat. Zpracování většího množství drobných zakázek přitom pro vybraného dodavatele představuje značnou administrativní zátěž a přechod na jednu souhrnnou veřejnou zakázku by přineslo výrazné zjednodušení a zefektivnění administrativních procesů.

38.     Dále se zadavatel vyjadřuje k tvrzení navrhovatele, že dispozice vybraného dodavatele vybavením uvedeným v Plánu zimní údržby silnic Olomouckého kraje pro zimní období 2024-2025 (dále jen „plán zimní údržby“) je velmi nepravděpodobná, k čemuž uvádí následující. Plán zimní údržby obsahuje prostředky, které jsou pro aktuální zimní údržbu připraveny, přičemž sklady byly budovány pro potřeby údržby silnic I. třídy a krajských komunikací v době, kdy tato povinnost byla dána zákonem a vybraný dodavatel jejich kapacity nesnížil. V případě dispečerů vybraný dodavatel disponuje nejen těmi, kteří jsou výslovně uvedeni v plánu zimní údržby, ale také dalšími cca 20 pracovníky a v souhrnu tak disponuje zhruba 40 zaškolenými dispečery, což značně převyšuje potřeby uvedené v zadávací dokumentaci. Vybraný dodavatel v této souvislosti zadavateli doložil seznam dispečerů, evidenční stav zaměstnanců (řidičů), seznam technického vybavení (výpis majetku) a seznam skladů s plnou kapacitou.

39.     Pro zadavatele je podstatné, že vybraný dodavatel disponuje skladovými prostory, které byly uvedeny v nabídce a které splňují požadavek minimální velikosti.

40.     K tvrzení navrhovatele ohledně nevyloučení vybraného dodavatele, ačkoli tento neprokázal splnění technické kvalifikace stanovené v čl. 4.6.2 zadávací dokumentace uvádí zadavatel následující. Zadavatel nesouhlasí s přirovnáním technické kvalifikace ke kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. c) zákona, tedy kvalifikaci týkající se seznamu členů realizačního týmu, na základě níž navrhovatel dovozuje, že pokud není využit zaměstnanec zadavatele, je nutné dodržet § 83 zákona. Dle zadavatele se situace zásadně liší tím, že v případě uvedeném navrhovatelem se jiná osoba fakticky podílí na realizaci plnění předmětu veřejné zakázky, avšak v případě kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona zajišťuje plnění pouze dodavatel, který podal nabídku.

41.      V závěru svého vyjádření zadavatel žádá, aby Úřad podaný návrh zamítl a správní řízení zastavil, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

Další průběh správního řízení

42.     Rozhodnutím ze dne 24. 11. 2025 nařídil Úřad zadavateli z moci úřední předběžné opatření spočívající v zákazu uzavření smlouvy na šetřenou veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení předmětného správního řízení.

43.     Usnesením ze dne 28. 11. 2025 Úřad přerušil vedené správní řízení s cílem získat odborné stanovisko v souvislosti s posouzením otázky možné existence neoprávněné veřejné podpory.

44.     Vzhledem k tomu, že mezi účastníky se vede spor především ohledně postupu zadavatele při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele v návaznosti na možnou existenci neoprávněné veřejné podpory, Úřad (Sekce veřejných zakázek) se obrátil na Oddělení veřejné podpory Úřadu za účelem získání odpovědí na následující otázky:

1)     Mohl zadavatel na základě dokumentů předložených vybraným dodavatelem (přílohy č. 1–11 objasnění MNNC, tj. historické účetnictví, auditorské stanovisko, vyjádření odboru dopravy, seznam zaměstnanců, seznam techniky, doklady k vozidlům, čestné prohlášení a rámcové náklady na zakázku) provést řádné posouzení, zda vybraný dodavatel je/není příjemcem neoprávněné veřejné podpory? Tj. uveďte, prosím, zda tyto dokumenty jsou pro takové posouzení relevantní.

2)    Lze interní zápočet mezi dodavatelem a zřizovatelem považovat za dostatečný důkaz, že nedochází k poskytnutí veřejné podpory např. formou bezúplatného užívání majetku zřizovatele, podhodnoceného nájemného za sklady a techniku, či bezúročného financování doplňkové činnosti?

3)    Postupoval vybraný dodavatel správně, pokud k vyloučení podezření z obdržení neoprávněné veřejné podpory doložil zadavateli pouze přílohy č. 1–11 objasnění MNNC, nebo by bylo nezbytné předložit nějaké další konkrétní podklady? Případně jaké?

45.     Dne 17. 12. 2025 obdržel Úřad od Oddělení veřejné podpory Úřadu odpověď na žádost o odborné stanovisko (dále jen „odborné stanovisko“), která obsahovala mj.:

„Domníváme se, že na základě informací uvedených v přílohách Vaší žádosti nelze ověřit, že Správa silnic Olomouckého kraje, p. o. (dále jen „vybraný dodavatel“), používá věci, služby a prostředky, určené na její hlavní činnost, pro účely dalších jejích hospodářských činností za podmínek, které lze považovat za tržní. Nelze tak s jistotou dojít k závěru, že nedochází k neoprávněné veřejné podpoře.

S odkazem na výše uvedené tedy uvádíme odpovědi na Vaše dotazy:

1) Máme za to, že dokumenty předložené vybraným dodavatelem nejsou dostatečné pro řádné posouzení potenciální neoprávněné veřejné podpory. Popis kalkulací je sice podrobný, ale chybí porovnání se srovnatelnými případy (operacemi), resp. doložení, že hospodářské činnosti používají vše, co vybraný dodavatel nabyl a používá pro účely hlavní činnosti, za podmínek odpovídajících tržním poměrům.

2) S odkazem na shrnutí faktů uvedené výše podle našeho názoru nelze interní zápočet považovat za dostatečný důkaz, že nedochází k poskytnutí veřejné podpory.

3) Domníváme se, že je třeba získat podklady, které vedou k rozptýlení jakýchkoli pochybností o tom, že vybraný dodavatel přenáší výhody určené pro jeho hlavní činnost i na další jeho činnosti, ve kterých konkuruje subjektům na trhu. Přinejmenším je třeba ověřit, že podmínky, za kterých získává pro účely jeho dalších hospodářských činností přístup ke všemu, co sdílí s hlavní činností, jsou v souladu s tržními podmínkami (podrobněji viz již výše uvedený odkaz – část 4.2.3.2 sdělení Komise o pojmu státní podpora).“

Další průběh správního řízení

46.     Usnesením ze dne 23. 12. 2025 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Na základě žádosti zadavatele a navrhovatele Úřad následně přistoupil k prodloužení této lhůty.

47.     Dne 15. 1. 2025 obdržel Úřad vyjádření zadavatele a navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

48.     Dne 16. 1. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

49.     Úvodem svého vyjádření zadavatel shrnuje dosavadní průběh zadávacího řízení i správního řízení a podotýká, že považuje za potřebné odkázat na své předchozí vyjádření k návrhu a rozhodnutí o námitkách, v nichž se detailně vyjádřil ke skutečnostem namítaným navrhovatelem v návrhu.

50.     K námitce netransparentního vyhotovení oznámení o výběru č. 3 v části týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatel poukazuje na dříve předeslané skutečnosti, které by měl dle jeho názoru Úřad při svém rozhodování zohlednit. Zejména pak na skutečnost, že zadavatel nebyl podle zákona povinen v oznámení o výběru č. 3, respektive ve výsledku posouzení č. 3, uvádět informace týkající se MNNC, které obdržel od vybraného dodavatele, neboť součástí písemné zprávy o hodnocení nabídek, ani výsledku posouzení, citované informace být nemusí.  Zadavatel tudíž zastává názor, že oznámení o výběru bylo vyhotoveno v souladu s § 119 odst. 2 a § 123 odst. 1 zákona, jelikož ustanovení § 119 zákona stanoví obsah písemné zprávy o hodnocení nabídek, avšak nevyžaduje zahrnutí posouzení MNNC. Stejně tak § 123 zákona, upravující obsah oznámení o výběru a jeho příloh, neukládá dle zadavatele povinnost uvádět detailní posouzení MNNC. Zadavatel dále uvádí, že celý proces objasňování MNNC z důvodu veřejné podpory je řádně zaznamenán v dokumentaci o zadávacím řízení, jak vyžaduje praxe Úřadu a soudů, a je zpětně přezkoumatelný. Postup zadavatele byl tedy zákonný, i když tyto údaje nebyly uvedeny v dokumentech zaslaných navrhovateli. Závěrem zadavatel konstatuje, že oznámení o výběru bylo vyhotoveno v souladu se zákonem. Nad rámec zákona obsahovalo stručné posouzení MNNC z hlediska veřejné podpory. Důvod ke zrušení oznámení o výběru proto není dán.

51.      Zadavatel dále reaguje na interní sdělení Oddělení veřejné podpory Úřadu, z něhož vyplývá, že vybraným dodavatelem předložené doklady, které mají dokládat, že z jeho strany nebyla poskytnuta neoprávněná veřejná podpora, není možné považovat za dostatečné a ze strany zadavatele mělo být vyžádáno doložení dalších dokladů k rozptýlení pochybností. Zadavatel upozorňuje, že ani Úřad, resp. Oddělení veřejných zakázek, nebylo schopno tuto otázku posoudit bez konzultace s odborným útvarem veřejné podpory Úřadu a posouzení vyžadující specializované znalosti tak nelze očekávat od běžného zadavatele, který takovými kapacitami nedisponuje. Detailní zkoumání, které z daného interního sdělení vyplývá, značně přesahuje povinnosti i možnosti zadavatelů, což by měl dle názoru zadavatele Úřad při rozhodování zohlednit, když navíc zadavatel učinil veškeré kroky, které byly v jeho silách. Argumenty navrhovatele i objasnění nabídky vybraného dodavatele zadavatel konzultoval s externí kanceláří se znalostmi veřejné podpory i s vlastními odbornými útvary, přičemž závěry těchto diskusí promítl do žádostí o objasnění, oznámení o výběru, rozhodnutí o námitkách i vyjádření v tomto řízení. Zadavatel proto považuje svůj postup za maximálně pečlivý a přiměřený. Zadavatel dále upozorňuje, že případné rozhodnutí Úřadu ukládající povinnost detailního zkoumání veřejné podpory by mělo zásadní negativní dopad na všechny zadavatele, zejména menší, kteří veřejné zakázky zadávají sporadicky a oblast veřejné podpory neznají. Úřad by proto měl při rozhodování zohlednit běžné možnosti zadavatelů a nepřijímat závěry vycházející výlučně z odborného pohledu útvaru veřejné podpory. Zadavatel vybraného dodavatele vyzval k reakci na argumenty navrhovatele a k předložení dokladů, které obdržel dne 29. 7. 2025, přičemž tyto podklady zadavatel prostudoval a dospěl k závěru, že neobsahují indicie o existenci neoprávněné veřejné podpory, a proto je akceptoval. Zadavatel tedy uzavřel, že v případě vybraného dodavatele nelze hovořit o neoprávněné veřejné podpoře. Pokud jde o vyjádření vybraného dodavatele a jeho rozbor, zadavatel odkazuje na své rozhodnutí o námitkách a vyjádření k návrhu.

52.     Poté se zadavatel opětovně zaobírá otázkou netransparentnosti postupu při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele dle čl. 4.4 a 4.6 zadávací dokumentace a při posouzení splnění povinnosti dle čl. 15.4 zadávací dokumentace.

53.     Zadavatel se dále vyjadřuje k námitce týkající se personálního zajištění plnění veřejné zakázky.

54.     Závěrem svého vyjádření zadavatel žádá, aby Úřad podaný návrh zamítl a správní řízení zastavil, neboť neshledal důvody pro uložení nápravného opatření.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

55.     Navrhovatel nejprve ve svém vyjádření předesílá, že podklady rozhodnutí zcela potvrzují důvodnost jím podaného návrhu a v něm uvedených námitek a současně poukazuje na stanovisko Oddělení veřejné podpory, ke kterému se dále vyjadřuje.

56.     Navrhovatel mj. uvádí, že stanovisko plně potvrzuje důvodnost námitky navrhovatele ohledně nevyloučení vybraného dodavatele z účasti v zadávacím řízení, ačkoli tento neprokázal poskytnutí veřejné podpory od zřizovatele v souladu s předpisy Evropské unie. Stanovisko totiž uvádí, že na základě podkladů, které měl zadavatel k dispozici, nelze ověřit, zda vybraný dodavatel používá prostředky určené pro svou hlavní činnost pro hospodářské činnosti za tržních podmínek, a tedy nelze s jistotou vyloučit poskytnutí neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel se omezil na formální posouzení, aniž by prověřil, zda kalkulace nabídkové ceny vybraného dodavatele fakticky neobsahuje prvky veřejné podpory. Z uvedeného pak dle navrhovatele vyplývá, že vybraný dodavatel neprokázal splnění své povinnosti podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona a zadavatel nemohl na základě dostupných podkladů dospět k závěru, že se v daném případě o neoprávněnou veřejnou podporu nejedná.

57.     Následně se navrhovatel vyjadřuje také k vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 15. 10. 2025. Dle názoru navrhovatele zadavatel nevyvrátil důvodnost námitek ani v citovaném vyjádření a odmítá tvrzení zadavatele, že by v návrhu nevzal v potaz skutečnosti uvedené v rozhodnutí o námitkách č. 3.

58.     Navrhovatel závěrem trvá na důvodnosti svého návrhu v plném rozsahu.

Vyjádření vybraného dodavatele k podkladům rozhodnutí

59.     Vybraný dodavatel úvodem svého vyjádření konstatuje, že k podkladům rozhodnutí nemá žádné další doplnění, neboť již dříve dostatečně prokázal, že jeho postupy jsou v souladu s právními předpisy a nepředstavují nepovolenou veřejnou podporu ani riziko křížového financování, což bylo dokázáno zprávou auditora a výsledkem kontroly zřizovatele. Další možností vyloučení existence nezákonné veřejné podpory je podle vybraného dodavatele také referenční srovnání cen, které odpovídá metodice podle sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (2016/C 262/01) (dále jen „sdělení Komise“) v části 4.2.3.2, tj. prokázání souladu nabídkové ceny s tržními podmínkami.

60.     Vybraný dodavatel konstatuje, že v České republice se údržba silnic a dálnic v rozsáhlém objemu běžně nesoutěží, a proto je k dispozici jen omezené množství srovnatelných údajů, přičemž za nejvhodnější referenční vzorek označuje výsledky jednotlivých částí veřejné zakázky zadavatele z roku 2024, které měly jednotnou strukturu položek a jednotný cenový strop. Z veřejně dostupných dat tedy vybraný dodavatel sestavil přehled maximálních a nabídkových cen jednotlivých uchazečů v celkem 18 oblastech ve formě tabulky a sloupcového grafu. Vybraný dodavatel poté shrnuje, že z celkového počtu 21 nabídek se nabídka vybraného dodavatele cenově umístila přibližně ve středu rozpětí, tj. 7 nabídek bylo nižších a 13 vyšších. Dle vybraného dodavatele většina vyšších nabídek byla podána v částech, kde byl pouze jeden uchazeč. Vybraný dodavatel také uvádí, že v části 17 („MSK město“) byla nižší nabídka od sdružení složeného ze stejných firem, které vystupují jako navrhovatel v tomto řízení a vybraný dodavatel tak uzavírá, že jeho nabídková cena nijak nevybočuje z celorepublikového tržního standardu. V další části vyjádření se vybraný dodavatel zabývá možností srovnání nabídkové ceny s vlastní hlavní činností vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel uvádí, že přímé porovnání jednotlivých položek není možné pro odlišnou strukturu nákladů, avšak lze porovnat celkové roční náklady či výnosy na 1 km udržované silniční sítě, z nichž vyplývá, že jeho nabídková cena je dostatečně vysoká, neboť náklady na údržbu 1 km silnice I. třídy jsou z historických zkušeností přibližně o 50 % vyšší než náklady na 1 km v hlavní činnosti. V určitých nenáročných úsecích lze však dle vybraného dodavatele náklady výrazně snížit, jak ukazuje zakázka pro Eurovii. Závěrem vybraný dodavatel výslovně uvádí, že nabídková cena odpovídá tržním podmínkám a realizace zakázky nebude vyžadovat žádnou formu veřejné podpory. Vybraný dodavatel naopak očekává, že zakázka bude zisková.

Rozhodnutí Úřadu ze dne 18. 2. 2026

61.      Dne 18. 2. 2026 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-06583/2026/500 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), v němž dospěl k závěru, že zadavatel při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele nedodržel zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, když odeslal rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele, aniž by dokumentace o zadávacím řízení obsahovala dostatečné podklady umožňující učinit závěr, že nabídková cena vybraného dodavatele není mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve smyslu § 113 zákona a že není dán důvod pro jeho vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona.

62.     Úřad v prvostupňovém rozhodnutí vycházel ze skutečnosti, že zadavatel dospěl k závěru o neexistenci důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona, aniž by dokumentace o zadávacím řízení obsahovala dostatečné podklady umožňující ověřit, zda ekonomické vztahy mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem jsou nastaveny za podmínek odpovídajících tržním poměrům a zda nedochází k přenášení výhod určených pro výkon hlavní činnosti do oblasti hospodářských činností, v nichž vybraný dodavatel soutěží s ostatními dodavateli na trhu.

63.     Při posouzení této otázky Úřad vycházel mimo jiné ze stanoviska Oddělení veřejné podpory Úřadu, podle něhož z podkladů, kterými zadavatel disponoval, nebylo možné ověřit, zda jsou ekonomické vztahy mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem nastaveny za podmínek odpovídajících tržním poměrům a zda nedochází k přenášení výhod určených pro výkon hlavní činnosti do oblasti hospodářských činností, v nichž vybraný dodavatel soutěží s ostatními dodavateli na trhu.

64.     Úřad konstatoval, že ačkoli vybraný dodavatel v rámci objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny předložil zadavateli vysvětlení struktury nákladů, způsobu jejich rozúčtování a popis vztahů mezi hlavní a doplňkovou činností, z těchto podkladů nebylo možné jednoznačně ověřit, zda jsou předmětné vstupy a prostředky poskytovány za úplatu odpovídající jejich tržní hodnotě a zda je vyloučeno neoprávněné zvýhodnění vybraného dodavatele. Úřad současně uvedl, že skutečnost, že posouzení dané otázky vyžaduje odborné ekonomické zhodnocení vztahů mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem, nezbavuje zadavatele povinnosti tyto okolnosti dostatečně objasnit. Dospěl proto k závěru, že zadavatel neměl v době rozhodnutí o výběru dodavatele k dispozici dostatečné podklady pro přijetí závěru o neexistenci důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona.

65.     Z uvedeného důvodu Úřad rozhodnutím zrušil rozhodnutí a oznámení o výběru dodavatele. Ostatními námitkami navrhovatele směřujícími zejména proti splnění zadávacích podmínek vybraným dodavatelem, posouzení technické kvalifikace a dalším aspektům postupu zadavatele se Úřad s odkazem na zásadu procesní ekonomie nezabýval, neboť již zjištěné porušení zákona samo o sobě odůvodňovalo uložení nápravného opatření.

66.     Proti shora citovanému prvostupňovému rozhodnutí podal navrhovatel rozklad ze dne 4. 3. 2026, který byl Úřadu doručen téhož dne.

Rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 5. 5. 2026

67.     Po projednání rozkladu navrhovatele předseda Úřadu rozhodnutím č. j. ÚOHS-15144/2026/162 ze dne 5. 5. 2026 (dále jen „druhostupňové rozhodnutí“) prvostupňové rozhodnutí zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

68.     Předseda Úřadu se v druhostupňovém rozhodnutí ztotožnil s obecnými východisky napadeného rozhodnutí, podle nichž je zadavatel povinen reagovat na relevantní indicie nasvědčující tomu, že nabídková cena mohla být ovlivněna veřejnou podporou, a v rámci posouzení MNNC tyto pochybnosti přiměřeně prověřit. Současně však zdůraznil, že zadavatel není oprávněn ani povinen autoritativně posuzovat existenci veřejné podpory ve smyslu čl. 107 SFEU, neboť takové posouzení přísluší jiným orgánům. Podle předsedy Úřadu nelze po zadavateli požadovat, aby s konečnou platností prokázal neexistenci veřejné podpory nebo aby sám ověřoval správnost všech ekonomických vztahů mezi dodavatelem a jeho zřizovatelem. Standard přezkumu musí být posuzován z pohledu toho, zda zadavatel na základě předložených vysvětlení a podkladů získal dostatečný podklad pro rozumný, přezkoumatelný a transparentní závěr o tom, že nejsou dány důvody pro vyloučení dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona.

69.     Předseda Úřadu dále poukázal na skutečnost, že vybraný dodavatel v průběhu objasňování mimořádně nízké nabídkové ceny poskytl zadavateli informace týkající se způsobu rozúčtování nákladů mezi hlavní a doplňkovou činnost, využívání majetku, vedení odděleného účetnictví a dalších skutečností souvisejících s tvorbou nabídkové ceny, přičemž tato tvrzení doložil rovněž podpůrnými dokumenty, mimo jiné účetními podklady, kontrolními zjištěními, stanoviskem auditora a vyjádřením příslušného odboru Olomouckého kraje. Předseda Úřadu přitom zdůraznil, že účelem posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny není postavit otázku existence veřejné podpory najisto, nýbrž prověřit v přiměřené míře indicie nasvědčující jejímu možnému vlivu na nabídkovou cenu. V této souvislosti dospěl k závěru, že požadavky formulované v prvostupňovém rozhodnutí na rozsah a míru ověřování uvedených skutečností překračovaly rámec institutu mimořádně nízké nabídkové ceny a smysluplného požadavku na transparentnost postupu zadavatele. Za dané situace nebylo možné po zadavateli požadovat další šetření či obstarávání dodatečných důkazů nad rámec již předložených podkladů.

70.     Předseda Úřadu dospěl k závěru, že prvostupňové rozhodnutí vycházelo z nepřiměřeně přísného standardu posouzení povinností zadavatele při přezkumu mimořádně nízké nabídkové ceny z hlediska možné veřejné podpory. Zdůraznil, že zadavatel není povinen s konečnou platností prokazovat neexistenci veřejné podpory ani provádět ekonomicko-právní posouzení přesahující rámec institutu mimořádně nízké nabídkové ceny a dosavadní rozhodovací praxe Úřadu. Z uvedených důvodů bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena Úřadu k novému projednání.

Nové projednání věci Úřadem

71.      Přípisem ze dne 7. 5. 2026 vyrozuměl Úřad účastníky řízení o pokračování ve správním řízení.

72.     Usnesením ze dne 20. 5. 2026 určil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

73.     Dne 27. 5. 2026 Úřad obdržel vyjádření od zadavatele a navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

Vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí

74.     Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 5. 2026 předně odkázal na svá předchozí podání učiněná v průběhu správního řízení a uvedl, že na nich nadále setrvává. Zdůraznil, že tyto argumenty považuje za plně relevantní i pro nové projednání věci, a požádal Úřad, aby se s nimi při rozhodování náležitě vypořádal a své závěry řádně odůvodnil. Ve vztahu k rozhodnutí předsedy Úřadu zadavatel uvedl, že se s jeho závěry ztotožňuje. Podle zadavatele předseda Úřadu správně posoudil otázku MNNC z hlediska možné veřejné podpory a přiměřeně vyložil § 113 odst. 6 zákona. Zadavatel zdůraznil, že tímto rozhodnutím byla otázka veřejné podpory pravomocně vyřešena a neměla by být již dále v řízení znovu otevírána.

75.     Dále se zadavatel znovu vyjádřil k jednotlivým námitkám navrhovatele, které mají být předmětem nového posouzení. K tvrzené netransparentnosti rozhodnutí o výběru ve vztahu k MNNC zadavatel uvedl, že postupoval v souladu se zákonem, neboť podle jeho názoru právní úprava neukládá povinnost zahrnout podrobné posouzení MNNC do písemné zprávy o hodnocení nabídek ani do výsledku posouzení a rozšiřování zákonného výčtu náležitostí těchto dokumentů by dle zadavatele vedlo k právní nejistotě. Proto považuje rozhodnutí o výběru za zákonné a přezkoumatelné. K námitce nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že toto rozhodnutí obsahovalo všechny relevantní důvody a reagovalo na jednotlivé námitky navrhovatele. Zdůraznil, že rozsah a míra detailu odůvodnění odpovídají konkrétnosti podaných námitek, přičemž některé informace nemohly být zveřejněny z důvodu ochrany obchodního tajemství. Zadavatel je proto přesvědčen, že splnil požadavky § 245 odst. 1 zákona. K námitkám týkajícím se posouzení technické kvalifikace a transparentnosti zadavatel uvedl, že výsledek posouzení obsahoval všechny zákonem požadované náležitosti dle § 123 zákona. Není podle něj povinen detailně popisovat průběh objasňování nabídky. Současně zdůraznil, že zadávací podmínky umožňují využití personálních a technických kapacit i pro jiné činnosti mimo plnění předmětné veřejné zakázky, vyjma výslovně stanovených omezení. K námitce, že vybraný dodavatel nesplnil technickou kvalifikaci a měl být vyloučen, zadavatel uvedl, že vybraný dodavatel prokázal splnění všech požadavků, zejména pak doložil dostatečný počet dispečerů, potřebné skladové kapacity i technické vybavení. Zadavatel zdůraznil, že využívání těchto kapacit i pro jiné zakázky (např. údržbu silnic nižších tříd) je v souladu se zadávací dokumentací a smlouvou a tvrzení navrhovatele považuje za nepodložená. V tomto kontextu zadavatel rovněž vysvětlil, že skladové kapacity vybraného dodavatele převyšují minimální požadavky a umožňují pokrytí jak veřejné zakázky, tak jeho další činnosti. Obdobně uvedl, že technické vybavení, včetně sypačů, je dostačující a jeho využívání je v souladu se smluvními podmínkami. K otázce prokazování technické kvalifikace prostřednictvím jiných osob zadavatel konstatoval, že pronájem technického zařízení (zametače) nepředstavuje využití poddodavatele, resp., jiné osoby, ve smyslu § 83 zákona, pokud se daný subjekt nepodílí aktivně na plnění veřejné zakázky. Podle zadavatele postačuje, že má dodavatel zařízení k dispozici.

Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí

76.     Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 5. 2026 předně uvádí, že po podání návrhu získal nové skutečnosti a podklady, které dle jeho názoru zásadním způsobem zpochybňují skutková východiska rozhodnutí předsedy Úřadu, zejména pokud jde o závěr, že zadavatel mohl rozumně vycházet z tvrzení vybraného dodavatele o existenci mechanismu interního zohlednění nákladů mezi hlavní a doplňkovou činností.

77.      Navrhovatel zejména namítá, že rozhodnutí předsedy Úřadu vycházelo z nesprávného skutkového závěru o existenci tzv. interních zápočtů mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem, přičemž tvrzení vybraného dodavatele o existenci takového mechanismu označuje za nepravdivé. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na to, že již v předcházejících podáních zpochybňoval existenci jakéhokoliv interního zápočtu mezi vybraným dodavatelem a Olomouckým krajem a tvrdil, že žádné takové operace neprobíhají a ani neprobíhaly. Podle navrhovatele přitom zadavatel tato tvrzení dostatečně neprověřil a bez dalšího akceptoval vysvětlení vybraného dodavatele. Za účelem prokázání uvedených tvrzení navrhovatel popsal, že po podání návrhu podal podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“) žádosti o poskytnutí informací adresované jak vybranému dodavateli, tak Olomouckému kraji, přičemž požadoval zejména předložení účetních dokladů a dalších podkladů prokazujících provádění tvrzených interních zápočtů v letech 2009–2024 a rovněž informace o plánovaných zápočtech pro období plnění veřejné zakázky. Navrhovatel tvrdí, že z odpovědí poskytnutých v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím vyplynulo, že ani Olomoucký kraj, ani vybraný dodavatel požadovanými informacemi nedisponují. Z uvedeného navrhovatel dovozuje, že žádné interní zápočty mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem neexistují a nikdy neexistovaly.

78.     Navrhovatel dále tvrdí, že vysvětlení vybraného dodavatele jsou vnitřně rozporná, jelikož vybraný dodavatel na jedné straně tvrdí, že nedochází k převádění prostředků mezi hlavní a doplňkovou činností, současně však uvádí, že úspora vznikající v důsledku rozúčtování odpisů a režijních nákladů v doplňkové činnosti je následně využívána v hlavní činnosti. Podle navrhovatele takový mechanismus fakticky představuje přesun prostředků mezi hlavní a doplňkovou činností a je v rozporu s tvrzeními vybraného dodavatele o odděleném financování jednotlivých činností.

79.     Navrhovatel rovněž poukazuje na údajnou nepřezkoumatelnost systému evidence nákladů doplňkové činnosti. Tvrdí, že z podkladů předložených vybraným dodavatelem vyplývá, že náklady doplňkové činnosti jsou sledovány toliko prostřednictvím jedné agregované položky, aniž by bylo možné zjistit konkrétní strukturu jednotlivých nákladů a jejich alokaci. Podle navrhovatele takové vedení účetnictví neumožňuje transparentně ověřit oddělené financování hlavní a doplňkové činnosti a nevylučuje možnost křížového financování. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje rovněž na stanovisko auditora, podle kterého jsou náklady a výnosy přiřazovány prostřednictvím nákladových středisek, a dovozuje, že pokud by tvrzený systém interních zápočtů skutečně existoval, musely by existovat také konkrétní účetní doklady dokládající jednotlivé operace.

80.     Současně navrhovatel uvedl, že závěry vyplývající z rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0118/2025/VZ nejsou podle jeho názoru na posuzovaný případ přiléhavé, neboť v uvedené věci se zadavatel otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval podrobněji, zatímco v nyní posuzovaném případě podle navrhovatele zadavatel pouze nekriticky přebíral tvrzení vybraného dodavatele. Navrhovatel rovněž zdůraznil povinnost Úřadu zjistit skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

81.      Závěrem navrhovatel navrhl, aby Úřad při novém projednání věci znovu posoudil skutkový stav, zejména s ohledem na nově získané informace týkající se tvrzených interních zápočtů mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem, a na základě toho vyhověl návrhu a zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele.

IV.        ZÁVĚRY ÚŘADU

82.     Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření účastníků řízení, stanoviska předloženého Oddělením veřejné podpory Úřadu a na základě vlastních zjištění konstatuje, že rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. 

83.     Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

84.     Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

85.     Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona rozumí mimořádně nízkou nabídkovou cenou nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

86.     Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

87.     Podle § 48 odst. 4 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nabídka účastníka zadávacího řízení obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla na písemnou žádost zadavatele účastníkem zadávacího řízení zdůvodněna.

88.     Podle § 83 odst. 1 zákona může dodavatel prokázat ekonomickou kvalifikaci, technickou kvalifikaci nebo profesní způsobilost s výjimkou kritéria podle § 77 odst. 1 zákona požadovanou zadavatelem prostřednictvím jiných osob. Dodavatel je v takovém případě povinen zadavateli předložit

a)    doklady prokazující splnění profesní způsobilosti podle § 77 odst. 1 jinou osobou,

b)    doklady prokazující splnění chybějící části kvalifikace prostřednictvím jiné osoby,

c)     doklady o splnění základní způsobilosti podle § 74 jinou osobou a

d)    smlouvu nebo jinou osobou podepsané potvrzení o její existenci, jejímž obsahem je závazek jiné osoby k poskytnutí plnění určeného k plnění veřejné zakázky nebo k poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky, a to alespoň v rozsahu, v jakém jiná osoba prokázala kvalifikaci za dodavatele.

89.     Podle § 83 odst. 2 zákona prokazuje-li dodavatel prostřednictvím jiné osoby kvalifikaci a předkládá doklady podle § 79 odst. 2 písm. a), b) nebo d) zákona vztahující se k takové osobě, musí ze smlouvy nebo potvrzení o její existenci podle § 83 odstavce 1 písm. d) zákona vyplývat závazek, že jiná osoba bude vykonávat stavební práce či služby, ke kterým se prokazované kritérium kvalifikace vztahuje.

90.     Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že

a)    při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a

b)    neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

91.      Podle § 113 odst. 5 zákona účastník zadávacího řízení musí ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit skutečnosti podle odstavce 4. Mimořádně nízkou nabídkovou cenu může účastník zadávacího řízení dále odůvodnit zejména prostřednictvím

a)    ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod,

b)    použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má účastník zadávacího řízení k dispozici pro plnění veřejné zakázky, nebo

c)     originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

92.     Podle § 113 odst. 6 zákona zadavatel posoudí zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Zadavatel účastníka zadávacího řízení vyloučí, pokud ze zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny vyplývá, že

a)    nabídková cena je mimořádně nízká nabídková cena z důvodu porušování povinností uvedených v odstavci 4 písm. a),

b)    nabídková cena je mimořádně nízká z důvodu veřejné podpory a účastník zadávacího řízení není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že veřejná podpora byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie; jestliže je účastník zadávacího řízení vyloučen z tohoto důvodu, informuje zadavatel o této skutečnosti Evropskou komisi, nebo

c)     neobsahuje potvrzení skutečností podle odstavce 4.

93.     Podle § 119 odst. 2 zákona zadavatel pořídí písemnou zprávu o hodnocení nabídek, ve které uvede

a)    identifikaci zadávacího řízení,

b)    fyzické osoby, které se na hodnocení podílely; za tyto osoby se považují zejména osoby, které provedly hodnocení nabídek včetně členů komise, pokud ji zadavatel k hodnocení sestavil, nebo přizvaných odborníků, pokud byly jejich závěry zohledněny při hodnocení,

c)     seznam hodnocených nabídek a popis hodnocení, ze kterého budou zřejmé

1)     hodnocené údaje z nabídek odpovídající kritériím hodnocení,

2)    popis hodnocení údajů z nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení,

3)    popis srovnání hodnot získaných při hodnocení v jednotlivých kritériích hodnocení a

4)    výsledek hodnocení nabídek.

94.     Dle § 123 odst. 1 zákona odešle zadavatel bez zbytečného odkladu od rozhodnutí o výběru dodavatele oznámení o výběru dodavatele všem účastníkům zadávacího řízení. S výjimkou jednacího řízení bez uveřejnění a zadávacího řízení, v němž je jeden účastník zadávacího řízení, musí být součástí tohoto oznámení

a)    zpráva o hodnocení nabídek, pokud proběhlo hodnocení nabídek,

b)    výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který bude obsahovat

1.     seznam dokladů prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele,

2.     u požadované profesní způsobilosti podle § 77 odst. 2, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace údaje rozhodné pro prokázání splnění jednotlivých kritérií kvalifikace,

3.    seznam dokladů nebo vzorků prokazujících splnění požadavků zadavatele podle § 104 písm. a) vybraným dodavatelem, pokud si je zadavatel vyhradil,

4.    výsledek zkoušek vzorků, pokud si je zadavatel vyhradil podle § 104 písm. b).

95.     Dle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

96.     Dle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.

Skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení

97.     V čl. 4.4 zadávací dokumentace zadavatel stanoví požadavky na technickou kvalifikaci:

„1.1. Technická kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ

	Zadavatel požaduje, aby se na realizaci veřejné zakázky podílely následující osoby splňující uvedené požadavky zadavatele:	Způsob prokázání:
a)	20 x osoba dispečera: (i) minimálně (a) 6 měsíců praxe (nemusí být nepřetržitě), nebo (b) praxe v délce trvání alespoň jedné zimní sezóny (tj. v době od listopadu do března nepřetržitě) v oboru dispečinku v zimní údržbě pozemních komunikací na pozici dispečera v posledních 5 letech před zahájením zadávacího řízení[2] (ii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele[3].	(…) Osobu dispečera dle čl. 4.4 písm. a) zadávací dokumentace nemůže zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. b), c), d) nebo e) zadávací dokumentace.
b)	1x vedoucí údržby pozemních komunikací – odpovědná osoba za zimní údržbu: (i) minimálně 5 let praxe na pozici vedoucího nebo zástupce vedoucího zimní údržby pozemních komunikací[4]; (ii) praxe na pozici vedoucího nebo zástupce vedoucího zimní údržby pozemních komunikací u minimálně jedné významné zakázky spočívající v provádění zimní údržby minimálně dvoupruhových pozemních komunikací po dobu alespoň jedné zimní sezóny v minimálním finančním objemu 20 mil. Kč bez DPH; (iii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, příp. poddodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem[5].	(…) Osobu vedoucího údržby pozemních komunikací (odpovědná osoba za zimní údržbu) dle čl. 4.4 písm. b) zadávací dokumentace může zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. c) nebo e) zadávací dokumentace. Osobu vedoucího údržby pozemních komunikací (odpovědná osoba za zimní údržbu) dle čl. 4.4 písm. b) zadávací dokumentace nemůže zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. a) nebo d) zadávací dokumentace.
c)	1x vedoucí údržby pozemních komunikací – odpovědná osoba za běžnou údržbu a BSP: (i)minimálně 5 let praxe na pozici vedoucího nebo zástupce vedoucího běžné údržby pozemních komunikací[6]; (ii) praxe na pozici vedoucího nebo zástupce vedoucího běžné údržby pozemních komunikací u minimálně jedné významné zakázky spočívající v provádění běžné údržby minimálně dvoupruhových pozemních komunikací po dobu minimálně jednoho roku v minimálním finančním objemu 20 mil. Kč bez DPH; (iii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, příp. poddodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem[7].	(…) Osobu vedoucího údržby pozemních komunikací (odpovědná osoba za běžnou údržbu a BSP) dle čl. 4.4 písm. c) zadávací dokumentace může zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. b) nebo d) zadávací dokumentace. Osobu vedoucího údržby pozemních komunikací (odpovědná osoba za běžnou údržbu a BSP) dle čl. 4.4 písm. c) zadávací dokumentace nemůže zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. a) nebo e) zadávací dokumentace.
d)	1x zástupce vedoucího údržby pozemních komunikací – osoba odpovědná za zimní údržbu: (i) minimálně 5 let praxe na pozici vedoucího nebo zástupce vedoucího zimní údržby pozemních komunikací[8]; (ii) praxe na pozici vedoucího nebo zástupce vedoucího zimní údržby pozemních komunikací u minimálně jedné významné zakázky spočívající v provádění zimní údržby minimálně dvoupruhových pozemních komunikací po dobu alespoň jedné zimní sezóny v minimálním finančním objemu 15 mil. Kč bez DPH; (iii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, příp. poddodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem[9].	(…) Osobu zástupce vedoucího údržby pozemních komunikací (osoba odpovědná za zimní údržbu) dle čl. 4.4 písm. d) zadávací dokumentace může zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. c) nebo e) zadávací dokumentace. Osobu zástupce vedoucího údržby pozemních komunikací (osoba odpovědná za zimní údržbu) dle čl. 4.4 písm. d) zadávací dokumentace nemůže zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. a) nebo b) zadávací dokumentace.
e)	1x zástupce vedoucího údržby pozemních komunikací – osoba odpovědná za běžnou údržbu a BSP: (i) minimálně 5 let praxe na pozici vedoucího nebo zástupce vedoucího běžné údržby pozemních komunikací[10]; (ii) praxe na pozici vedoucího nebo zástupce vedoucího běžné údržby pozemních komunikací u minimálně jedné významné zakázky spočívající v provádění běžné údržby minimálně dvoupruhových pozemních komunikací po dobu minimálně jednoho roku v minimálním finančním objemu 15 mil. Kč bez DPH; (iii) existence pracovního nebo obdobného poměru u dodavatele, příp. poddodavatele, nebo, je-li fyzickou osobou podnikající, smluvního vztahu s dodavatelem[11].	(…) Osobu zástupce vedoucího údržby pozemních komunikací (osoba odpovědná za běžnou údržbu a BSP) dle čl. 4.4 písm. e) zadávací dokumentace může zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. b) nebo d) zadávací dokumentace. Osobu zástupce vedoucího údržby pozemních komunikací (osoba odpovědná za běžnou údržbu a BSP) dle čl. 4.4 písm. e) zadávací dokumentace nemůže zastávat totožná osoba, která bude zastávat pozici uvedenou v čl. 4.4 písm. a) nebo c) zadávací dokumentace. (…)“

98.     V čl. 4.6. zadávací dokumentace jsou uvedeny požadavky na technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona:

„4.6.1. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny minimální požadavky zadavatele na nástroje, pomůcky, provozní a technická zařízení, která bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici.

4.6.2. Kritéria technické kvalifikace a jejich prokazování

Zadavatel k zajištění dostatečného technického vybavení dodavatele při realizaci služeb:[12]		Způsob prokázání
	požaduje, aby dodavatel disponoval níže uvedeným minimálním množstvím strojů, pomůcek, provozních či technických zařízení o následující typové specifikaci a parametrech: (i) 5 x nákladní automobil s nosností min. 6 t; (ii) 4 x samosběrný zametač včetně nosiče, z toho minimálně 2 x oboustranný – objem zásobníku min. 6 m3, šířka zametání minimálně 2 400 mm, z toho alespoň jeden bude vybavený odsávacím zařízením pro tlakové čištění svislých prvků kanalizace (vpustě, šachty); (iii) 4 x univerzální nosič nářadí – hydraulické rameno, dosah min. 4,5 m – pro použití jako myčka svislého dopravního značení, myčka směrových sloupků; (iv) 20 x sypač (…) Zadavatel zadává veřejné zakázky s obdobným předmětem plnění i v dalších oblastech v rámci celé České republiky. Zadavatel chce zajistit, aby při provádění zimní údržby byly dodržovány lhůty stanovené vyhláškou, a proto bude vyžadovat, aby v každé oblasti byly využívány sypače, které budou ze 100 % dedikovány na plnění smlouvy v určité oblasti (tzn. pokud jeden dodavatel bude zajišťovat zimní a běžnou údržbu ve vícero oblastech, bude potřebné, aby v každé oblasti využíval od sebe odlišné sypače). Vzhledem k tomu, že uvedený požadavek byl zadavatelem zahrnut do Smlouvy, není potřebné uvedený požadavek zohledňovat ze strany dodavatele v rámci nabídky – tzn. že je možné v nabídce pro účely prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. j) ZZVZ uvést sypače, které budou dodavatelem uvedeny i v zadávacím řízení, které se týká jiné oblasti, přičemž zajištění výše uvedeného požadavku (který je promítnut do textu Smlouvy) bude řešeno až po podpisu Smlouvy. V dalším Zadavatel odkazuje na přílohu č. 3 zadávací dokumentace (tj. Návrh Smlouvy o poskytování služeb).	Čestné prohlášení o technickém vybavení (formulář 2.2.3.), ze kterého musí vyplývat splnění veškerých požadavků zadavatele. Zadavatel uvádí, že konkrétní dispozici technickým vybavením uvedeným v čl. 4.6.2 zadávací dokumentace nemusí dodavatel prokazovat již v nabídce, ale může ji prokázat až vybraný dodavatel před uzavřením smlouvy. V takovém případě bude požadováno po vybraném dodavateli, aby předložil zadavateli vyplněné Čestné prohlášení o technickém vybavení společně s doklady podle čl. 15.3 písm. b) zadávací dokumentace jako podmínku pro uzavření smlouvy, přičemž pro prokázání kvalifikace v nabídce je dostačující předložení čestného prohlášení o splnění této části technické kvalifikace v rozsahu požadovaném zadavatelem v levém sloupci.“

99.     Článek č. 15.4 zadávací dokumentace obsahuje:

„Vybraný dodavatel je povinen zadavateli na základě písemné výzvy formou elektronické komunikace předložit doklad prokazující právní titul užívání skladových prostor pro uskladnění soli dle prvního bodu iii. tohoto čl. 15.4 zadávací dokumentace a dále čestné prohlášení, že má nebo bude mít pro plnění předmětu veřejné zakázky k dispozici požadovaný počet skladových prostor pro uskladnění soli v souladu se zadávacími podmínkami; bližší specifikace skladových prostor pro uskladnění soli a souvisejících požadavků mj. na jejich velikost, geografické rozmístění atd. jsou uvedeny v příloze č. 3 zadávací dokumentace.

V čestném prohlášení vybraný dodavatel uvede:

i.              lokalitu (adresu), v níž se skladový prostor pro uskladnění soli nachází,

ii.            velikost (kapacitu) skladového prostoru pro účely plnění veřejné zakázky v tunách,

iii.           údaj o právním titulu užívání takového skladového prostoru (vlastnictví, existující nájem, smlouva o smlouvě budoucí nájemní apod.) s uvedením podrobností týkajících se vlastnictví nebo smluvního užívání a s přiložením kopie příslušného dokladu prokazujícího právní titul užívání skladového prostoru (list vlastnictví, smlouva apod.).

V čestném prohlášení vybraný dodavatel dále uvede, jakým způsobem bude zajištěna výroba a skladování solanky, přičemž uvede:

i.              lokalitu (adresu), v níž se výrobník solanky / zásobník na solanku nachází,

ii.            velikost výrobníku solanky pro účely plnění veřejné zakázky v metrech krychlových,

iii.           velikost zásobníku na solanku pro účely plnění veřejné zakázky v metrech krychlových,

iv.           údaj o právním titulu užívání takového výrobníku solanky / zásobníku na solanku (vlastnictví, existující nájem, smlouva o smlouvě budoucí nájemní apod.).

Vzor čestného prohlášení podle tohoto bodu tvoří přílohu č. 7 zadávací dokumentace.“

100.   V článku 6.3 návrhu smlouvy je uvedeno následující:

„Po celou dobu účinnosti Smlouvy musí mít Poskytovatel ze 100 % dedikováno na plnění této Smlouvy technické vybavení, a to konkrétně sypače, přičemž tyto sypače nemohou být využívány Poskytovatelem pro plnění jiného smluvního vztahu uzavřeného s Objednatelem. Pro naplnění této povinnosti má Poskytovatel možnost provést výměnu sypačů, kterými byla prokázána technická kvalifikace dle čl. 4.6.2 Zadávací dokumentace, a to postupem dle čl. 6.4 Smlouvy. Po provedené výměně musí nové sypače vyhovovat požadavkům technické kvalifikace dle čl. 4.6.2 Zadávací dokumentace, přičemž Poskytovatel je povinen současně k takto vyměněným sypačům doložit doklady dle čl. 15.3 písm. a), b) a c) Zadávací dokumentace.“

101.    Článek 12.3 návrhu smlouvy stanoví, že:

„Po celou dobu účinnosti Smlouvy musí být člen realizačního týmu (dispečer) ze 100 % dedikován na plnění této Smlouvy, tzn. že dispečer uvedený v Příloze č. 11 Smlouvy nemůže být využíván Poskytovatelem při plnění jiného smluvního vztahu uzavřeného s Objednatelem; ostatní členové realizačního týmu uvedení v Příloze č. 11 Smlouvy mohou být využívání i pro jiné činnosti v rámci Oblasti a pro jiné smluvní vztahy s Objednatelem. Pro naplnění této povinnosti má Poskytovatel možnost provést po uzavření Smlouvy výměnu členů realizačního týmu, kterými byla prokázána technická kvalifikace dle čl. 4.4 Zadávací dokumentace, a to postupem dle čl. 12.4 Smlouvy. Po provedené výměně musí noví členové realizačního týmu splňovat požadavky technické kvalifikace dle čl. 4.4 Zadávací dokumentace, přičemž ve vztahu k těmto novým členům týmu je nezbytné doložit doklady dle čl. 4.4 Zadávací dokumentace.“

102.   Nabídka vybraného dodavatele obsahuje mj. přílohu č. 7 zadávací dokumentace Čestné prohlášení o skladových prostorách, v níž je uvedeno, že:

„Společnost : Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace

se sídlem: Lipenská 753/120, Hodolany, 779 00 Olomouc

IČO: 70960399

zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl Pr, vložka 100,

jakožto účastník v zadávacím řízení na veřejnou zakázku na služby Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 14PU-002028, ev. č. dle Věstníku veřejných zakázek VVZ: Z2024-038052 (dále jen „účastník“), tímto čestně prohlašuje splnění požadavků zadavatele v níže uvedeném rozsahu:

že účastník k dnešnímu dni disponuje následujícími skladovými prostory pro uskladnění soli:

Poř. č.	Lokalita (adresa), v níž se skladový prostor nachází	Velikost (kapacita) skladového prostoru pro účely plnění veřejné zakázky (v t)	Údaj o právním titulu užívání skladového prostoru[13]
1.	Prostějov, Kostelecká 55	900 t	vlastnictví, p.č. 5938/54 v KÚ Prostějov
2.	Vrchoslavice – pomocné středisko	150 t	vlastnictví, p.č. 23/15 v KÚ Vrchoslavice
3.	Konice, Vyšehrad 243	300 t	vlastnictví, p.č. 1747/1, 1747/2, 1749/1, 1749/2 v KÚ Konice
4.	Protivanov-pomocné středisko	200 t	vlastnictví, p.č.759/13, 723/7, 1668/2, 723/1 v KÚ Protivanov
5.	Přerov, Tovačovská 974	600 t	vlastnictví, p.č.6035/14, 6035/6 v KÚ Přerov
6.	Přerov – Předmostí – pomocné středisko	2000 t	vlastnictví, p.č. 22/1 v KÚ Přerov - Předmostí
7.	Hranice, Tyršova 600	400 t	vlastnictví, p.č. 5423 v KÚ Hranice
8.	Lipník nad Bečvou – pomocné středisko	180 t	vlastnictví, p.č. 2778/3 v KÚ Lipník nad Bečvou
9.	Litovel, Chořelice 1291	540 t	vlastnictví, p.č. 138 v KÚ Chořelice
10.	Olomouc, Lipenská 753/120	600 t	vlastnictví, p.č. 2242/0 v KÚ Olomouc -Hodolany
11.	Šternberk, Hvězdné Údolí 101	500 t	vlastnictví, p.č. 5377/4, 5377/5 v KÚ Šternberk
12.	Hanušovice, Zábřežská 198	150 t	vlastnictví, p.č. 862/12 v KÚ Hanušovice
13.	Jeseník, J. Ježka 15	500 t	vlastnictví, p.č. 2004/1, 2005/5 v KÚ Jeseník
14.	Vikýřovice, Ztracená 684	2000 t	vlastnictví, p.č. 2372/2 v KÚ Rapotín
15.	Zvole, Zvole 260	600 t	vlastnictví, p.č. 907, 908, 906/1, 904/1, 902/3, 1731/1 v KÚ Zvole

Doložení zajištění solanky. Dále níže uvádíme, jakým způsobem bude zajištěna výroba a skladování solanky.

Poř. č.	Lokalita (adresa), v níž se výrobník solanky / zásobník na solanku nachází	Velikost (kapacita) Výrobníku solanky pro účely plnění veřejné zakázky (v m3)	Velikost (kapacita) zásobníku na solanky pro účely plnění veřejné zakázky (v m3)	Údaj o právním titulu užívání výrobníku solanky / zásobníku na solanku[14]
1.	Prostějov, Kostelecká 55	1,2 m3	25 m3	vlastnictví, p.č. 5938/54 v KÚ Prostějov
2.	Vrchoslavice – pomocné středisko	1,2 m3	15 m3	vlastnictví, p.č. 23/15 v KÚ Vrchoslavice
3.	Konice, Vyšehrad 243	4 m3	15 m3	vlastnictví, p.č. 1747/1, 1747/2, 1749/1, 1749/2 v KÚ Konice
4.	Protivanov-pomocné středisko	1,2 m3	8 m3	vlastnictví, p.č.759/13, 723/7, 1668/2, 723/1 v KÚ Protivanov
5.	Přerov, Tovačovská 974	1,2 m3	10 m3	vlastnictví, p.č.6035/14, 6035/6 v KÚ Přerov
6.	Hranice, Tyršova 600	1,2 m3	15 m3	vlastnictví, p.č. 5423 v KÚ Hranice
7.	Lipník nad Bečvou– pomocné středisko	400 t	10 m3	vlastnictví, p.č. 2778/3 v KÚ Lipník nad Bečvou
8.	Litovel, Chořelice 1291	180 t	15 m3	vlastnictví, p.č. 138 v KÚ Chořelice
9.	Olomouc, Lipenská 753/120	540 t	15 m3	vlastnictví, p.č. 2242/0 v KÚ Olomouc -Hodolany
10.	Šternberk, Hvězdné Údolí 101	600 t	15 m3	vlastnictví, p.č. 5377/4, 5377/5 v KÚ Šternberk
11.	Hanušovice, Zábřežská 198	3 m3	15 m3	vlastnictví, p.č. 862/12 v KÚ Hanušovice
12.	Jeseník, J. Ježka 15	1,2 m3	15 m3	vlastnictví, p.č. 2004/1, 2005/5 v KÚ Jeseník
13.	Vikýřovice, Ztracená 684	1,2 m3	15 m3	vlastnictví, p.č. 2372/2 v KÚ Rapotín
14.	Zvole, Zvole 260 Štíty, Na Pilníku – pomocné středisko	1,2 m3 3 m3	25 m3 5 m3	vlastnictví, p.č. 907, 908, 906/1, 904/1, 902/3, 1731/1 v KÚ Zvole“

103.   V nabídce vybraného dodavatele je mj. obsažena příloha č. 11 zadávací dokumentace Seznam technického vybavení:

	TECHNICKÉ VYBAVENÍ	Značka / výrobce / typ, registrační značka vozidla (pokud je relevantní)	Vyhovuje emisní normě EURO 6/ EURO VI nebo vyšší	Technické parametry prokazující splnění požadavků uvedených v Příloze č. 6 a 7 Smlouvy	Vlastní nebo najaté (smluvně zajištěné) V/N
1.	Nákladní automobil vyhovující požadavkům uvedeným v Příloze č. 6 a 7 Smlouvy	Iveco Trakker, r.z. 6M8 4953 Iveco Trakker, r.z. 7M1 6242 Iveco Trakker, r.z. 7M8 2473	EURO 6 EURO 6 EURO 6	ANO ANO ANO	V V V
2.	Lehký dodávkový automobil vyhovující požadavkům uvedeným v Příloze č. 6 a 7 Smlouvy	Renault Master, r.z. 6M7 6021 Renault Master, r.z. 7M0 4882 Renault Master, r.z. 7M0 5402 Renault Master, r.z. 7M3 6516 Renault Master, r.z. 7M5 6457	EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6	ANO ANO ANO ANO ANO	V V V V V
3.	Pojízdná uzavírková tabule vyhovující požadavkům uvedeným v Příloze č. 6 a 7 Smlouvy	Přívěsný vozík signalizační HIT Hofman, s.r.o., r.z. 7M1 8827 Přívěsný vozík signalizační HIT Hofman, s.r.o., r.z. 6M0 6518 Přívěsný vozík signalizační HIT Hofman, s.r.o., r.z. 6M0 6519 Přívěsný vozík signalizační HIT Hofman, s.r.o., r.z. 5M9 9604 Přívěsný vozík signalizační HIT Hofman, s.r.o., r.z. 5M9 9564	Přívěs Přívěs Přívěs Přívěs přívěs	ANO ANO ANO ANO ANO	V V V V V
4.	Samosběrný jednostranný/oboustranný zametač včetně nosiče vyhovující požadavkům uvedeným v Příloze č. 6 a 7 Smlouvy	Zametač – nástavba nosič vozidlo Iveco Trakker r.z. 6M8 4563 Zametač – nástavba nosič vozidlo Iveco Trakker r.z. 6M8 4563 Zametač – nástavba nosič vozidlo Volvo FM,  r.z. 2TK 0359	EURO 6 EURO 6 EURO 6	Jednostranný - ANO Jednostranný – ANO Oboustranný - ANO	V V N
5.	Univerzální nosič nářadí vyhovující požadavkům uvedeným v Příloze č. 6 a 7 Smlouvy	MB-Unimog 423, r.z. 6M1 8042 MB-Unimog 423, r.z. 7M1 5631 MB-Unimog 423, r.z. 7M8 4105	EURO 6 EURO 6 EURO 6	ANO – SÚ JIH ANO – SÚ JIH ANO- SÚ ŠU	V V V
6.	Sypač vyhovující požadavkům uvedeným v Příloze č. 6 a 7 Smlouvy	Iveco Trakker 6x6, r.z.  7M8 8454, sypač EPOKE Iveco Trakker, r.z. 6M0 4264, sypač EPOKE Iveco Trakker, r.z. 6M1 4781, sypač EPOKE Iveco Trakker, r.z. 7M8 2470, sypač SYKO 5H Tatra Phoenix 4x4, r.z. 6M8 4719, sypač EPOKE Iveco Trakker 6x6, r.z. 7M4 0297, sypač SYKO 8H Iveco Trakker 4x4 r.z. bude přiděleno termín dodání 05/2025, sypač SYKO 5H Iveco Trakker 4x4 r.z. bude přiděleno termín dodání 10/2024, sypač SYKO 5H Tatra Phoenix 4x4 r.z. 6M3 8163, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z. 5M4 7852, sypač EPOKE MB Unimog 400  r.z 6M1 8042, sypač SCHMIDT MB Unimog 400  r.z 7M1 5631, sypač SCHMIDT Iveco Trakker 4x4 r.z 6M1 4603, sypač EPOKE Iveco Trakker 6x6 r.z 7M1 6242, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 5M0 2951, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 6M1 4658, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 6M8 4946, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 6M8 4563, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 7M3 9247, sypač EPOKE Iveco Trakker 6x6 r.z 6M8 4953, sypač EPOKE Iveco Trakker 6x6 r.z 7M8 2473, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 6M3 0365, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 7M3 1577, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 8M0 6419, sypač Syko 5H Iveco Trakker 4x4 r.z 5M7 7118, sypač SYKO 6H Iveco Trakker 4x4 r.z 7M1 5396, sypač EPOKE Iveco Trakker 4x4 r.z 6M14692 9247, sypač SYKO 6H	EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6    EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6 EURO 6	ANO- SÚ OL ANO- SÚ OL ANO- SÚ OL ANO- SÚ OL ANO- SÚ OL ANO- SÚ OL ANO- SÚ OL ANO- SÚ OL ANO – SÚ JIH      ANO – SÚ JIH ANO – SÚ JIH ANO – SÚ JIH ANO-SÚ JIH ANO-SÚ JIH ANO-SÚ JIH ANO-SÚ JIH ANO-SÚ JIH ANO-SÚ JIH ANO-SÚ JIH ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ ŠU	V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V V
7.	Fréza vyhovující požadavkům uvedeným v příloze č. 6 a 7 Smlouvy	MB Unimog, r.z.    7M8 4105, sněhová fréza AEBI SCHMIDT 44-27 MB Unimog, r.z.     7M1 5631, sněhová fréza Vesta MB Unimog, r.z.     6M1 8042, sněhová fréza Vesta	EURO 6 EURO 6 EURO 6	ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ ŠU ANO-SÚ JIH	V V V“

104.   Nabídka vybraného dodavatele obsahuje také přílohu č. 11 Seznam členů realizačního týmu, v němž vybraný dodavatel uvádí jmenovitý seznam 20 dispečerů, vedoucích údržby pozemních komunikací odpovědným za zimní údržbu i běžnou údržbu a BSP a zástupců citovaného vedoucího.

105.   Vybraný dodavatel ke své nabídce přiložil současně Formulář 2.2.1 Čestné prohlášení o odborném personálu, v rámci něhož prohlašuje, že jeho odborný personál splňuje požadavky zadavatele v požadovaném rozsahu a přikládá mj. tabulky se vztahem k dodavateli, označení související smlouvy, označení funkcí, jména, doby odborné praxe a výčtu hlavních zakázek, na kterých se osoby v rámci odborné praxe podílely.   

106.   Žádost o objasnění MNNC ze dne 27. 6. 2025 obsahuje mj. následující:

„Zadavatel tedy považuje za potřebné obrátit se na Vybraného dodavatele, aby se tento vyjádřil:

a)    ke skutečnostem týkajícím se mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen „MNNC“) z důvodu neoprávněné veřejné podpory a současně předložil relevantní dokumenty (pozn. tento postup přitom Rozhodnutí, které je zmíněno v předchozím odstavci, doporučuje), a

b)    k dalším skutečnostem týkajících se určitých aspektů technické kvalifikace.

Zadavatel Vás s ohledem na výše uvedené tímto vyzývá v souladu s ustanovením § 46 odst. 1 ZZVZ ve spojení s ustanovením § 113 odst. 4 ZZVZ k následujícímu písemnému zdůvodnění způsobu stanovení MNNC; a dále pak k objasnění dalších skutečností, které byly Stěžovatelem rozporovány v námitkách ze dne 15. 5. 2025 (dále jen „Námitky“).

(…) Podle Stěžovatele Vybraný dodavatel hodlá plnit Veřejnou zakázku prostřednictvím technického vybavení a skladů, jejichž vlastníkem je právě zřizovatel. Vybraný dodavatel je z rozpočtu zřizovatele rovněž financován, a to včetně mzdových nákladů. Toto financování mu dle Stěžovatele kompenzovalo v uplynulých letech naprosto převážnou část všech jeho nákladů, včetně investičních, a dosahovalo roční výše přibližně 700 mil. Kč. Tento způsob financování činnosti Vybraného dodavatele představuje dle názoru Stěžovatele veřejnou podporu, která je ve vztahu k Veřejné zakázce podporou neoprávněnou [ve smyslu § 113 odst. 4 písm. b) ZZVZ].

(…) Stěžovatel v této souvislosti ve svých Námitkách uvedl následující: (…) Zadavatel Vás vzhledem k výše uvedenému žádá o podrobné vyjádření a předložení relevantních dokladů, z nichž bude patrné, jaký mají finanční prostředky pocházející z rozpočtu zřizovatele vliv na financování strojního vybavení.

Současně Vás Zadavatel žádá o reakci na výše uvedená tvrzení Stěžovatele. V této souvislosti Zadavatel dodává, že Vaše reakce musí být podložena relevantními doklady.

(…) Zadavatel uzavírá, že vzhledem k výraznému zapojení finančních prostředků z rozpočtu zřizovatele do financování činnosti Vybraného dodavatele a s tím spojenou důvodnou pochybností o tom, že nabídková cena je mimořádně nízká právě z důvodu této veřejné podpory, Zadavatel žádá Vybraného dodavatele, aby prokázal, že jemu poskytnuté finanční prostředky byly poskytnuty v souladu s pravidly veřejné podpory, které vyplývají z předpisů Evropské unie.“

107.   V objasnění MNNC vybraného dodavatele ze dne 29. 7. 2025 bylo uvedeno mj.:

„Hlavní činností organizace Správy silnic Olomouckého | kraje, příspěvkové organizace, je výkon vlastnických práv k silnicím, silničním pozemkům a k ostatnímu majetku Olomouckého kraje v souladu se zřizovací listinou, správa a údržba silnic II. a III. třídy ve Vlastnictví Olomouckého kraje, jejich součástí a příslušenství, investiční činnost na spravovaném majetku v rozsahu zřizovací listiny.

Tato hlavní činnost není nabízena na trhu, není poskytována za tržní úplatu a slouží výhradně k plnění veřejného zájmu. Z tohoto důvodu není tato činnost považována za ekonomickou činnost ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (SFEU) a příspěvky či dotace na tuto činnost nepředstavují veřejnou podporu ve smyslu práva EU.

Zřizovatel stanovuje SSOK pro její hlavní činnost veškeré plány a příspěvek z něhož jsou stanoveny rozpočty, z nichž jsou tyto plány financovány. SSOK má od zřizovatele mimo jiné určen i plán a rozpočet investic a rozpočet na mzdy. Finanční prostředky mezi jednotlivými rozpočty si SSOK nesmí libovolně převádět. Financování hlavní činnosti SSOK příspěvkem nelze popsat jako kompenzaci nákladů. SSOK nemá od zřizovatele určen rozpočet pro kompenzaci nákladů doplňkové činnosti. Ke kompenzaci nákladů doplňkové činnosti nedochází. SSOK vykonává také vedlejší (doplňkovou / ekonomickou) činnost, která má ekonomický charakter. Tyto činnosti jsou účetně odděleny od hlavní činnosti, financovány odděleně bez použití veřejných prostředků určených na hlavní činnost. Organizace dodržuje zásadu zákazu křížového financování, a tedy zajišťuje, že veřejné prostředky určené na výstavbu nebo správu a údržbu silnic v hlavní činnosti nejsou použity k financování doplňkové činností. K veřejné podpoře nedochází. SSOK tedy zajišťuje, aby nedocházelo k záměně nebo zneužití veřejných prostředků určených pro veřejnou službu na jiné účely. Tímto postupem se vyhýbá riziku nepovolené veřejné podpory, jak jí ukládá zákon.

Povinnost oddělovat náklady na hlavní a doplňkovou činnost vychází ze zákona č. 250/2000 Sb.: 27, odstavec 2, písm.g - okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců, tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně.

Příloha č. 1 výkaz zisku a ztrát SSOK 31.12.2024

Dále oddělené sledování doplňkové činnosti je stanoveno i Směrnicí Rady Olomouckého kraje. U SSOK je zajištěno oddělené sledování hlavní a doplňkové činnosti ve vnitropodnikovém účetnictví, pomocí nákladových středisek, což je 5-ti místní kód určující o jaký druh činnosti se jedná.

(…) Oddělené účtování hlavní a doplňkové činnosti je doloženo výkazem zisku a ztráty.

Výkazy jsou zveřejňovány v Obchodním rejstříku.

Příloha č. 1 výkaz zisku a ztrát SSOK 31.12.2024

Na dodržování pravidel účtování dohlíží zřizovatel, který pravidelně provádí kontrolu hospodaření. Poslední kontrola účetnictví SSOK byla ze strany zřizovatele provedena v období od 13.12.2023-5.3.2024 a kontrolované období byl celý rok 2023. Kontrolou nebyly zjištěny nedostatky. Začátkem roku 2023 proběhla kontrola zřizovatele zaměřená na doplňkovou činnost. Kontrolou nebyly zjištěny nedostatky. Příloha č.2 Protokol z kontroly KÚ.

Na dodržování pravidel pro účtování hlavní a doplňkové činnosti SSOK dohlíží také nezávislý auditor. Jeho zpráva je v příloze č.3.“Stanovisko auditora“

Výnosy z doplňkové činnosti podléhají DPH i dani z příjmu (…) pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. Zřizovatel sice může povolit jiné využití tohoto zdroje, nicméně zřizovatel Správy silnic Olomouckého kraje takto neučinil nikdy.

(…) K dotazu na MNNC jsme 7.4. předložili v odpovědi soubory s názvem „kalkulace zimní údržby na silnicích I. Tříd po září 2025“ a „kalkulace běžné údržby na silnicích I. Tříd po září 2025“. Tyto soubory obsahují strukturu rozpočtovaných nákladů v každé jednotlivé položce a také kalkulované zabezpečení prostředky nutnými pro výkon činnosti. Z kalkulací je zřejmé, že obsahují všechny přímé náklady, včetně nákladů na pořízení mechanizace a nákladů mezd a také přímo úměrnou část nepřímých nákladů zahrnutých v položce režie.

(…) Dle článku 6.3 je zřejmé, že poskytovatel může využít technické vybavení dedikované na tuto zakázku pro jiný subjekt, než je zadavatel zakázky na „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy po 30. září 2025“. SSOK bude využívat všechny sypače uvedené v zakázce i ve své hlavní činnosti, v době, kdy nebude potřeba provádět údržbu na silnicích I. tříd. Tyto stroje zůstávají nezbytné k provádění hlavní činnosti SSOK. K neoprávněné veřejné podpoře tedy nedochází.

(…) SSOK nevlastní žádný majetek. Veškerý movitý i nemovitý majetek, který SSOK užívá, patří jeho zřizovateli, Olomouckému kraji. Veškerý majetek byl financován z příspěvku Olomouckého kraje. Žádný majetek v užívání SSOK nebyl pořízen za účelem provádění doplňkových činností. SSOK má od svého zřizovatele právo využívat tento majetek i pro doplňkové/ekonomické činnosti. Veškeré náklady spojené s využitím tohoto majetku v rámci doplňkové činnosti nese SSOK (financování je z výnosu zakázky), a to v rozsahu odpovídajícímu využití majetku v doplňkové činnosti. SSOK vede podrobnou evidenci o využití movitého majetku ve vztahu k hlavní a doplňkové činnosti, aby bylo zajištěno transparentní a řádné rozúčtování nákladů a aby nemohlo dojít k nedovolenému čerpání veřejných prostředků. K veřejné podpoře tudíž nedochází.

(…) U veškerého nabídnutého technického vybavení je majitelem Olomoucký kraj a SSOK provozovatelem, mimo jednoho zametače, který je pronajat. (…) Náklady na pořízení strojů jsou zahrnuty do kalkulace zakázky (odpisy a režie). Při realizaci zakázky je přímo úměrná část nákladů na pořízení strojů součástí nákladů doplňkové činnosti, které musí pokrýt výnos z doplňkové činnosti. Zřizovatel stanovil postup, že SSOK nepřevádí prostředky zřizovateli, ale zaplacením části nákladů na odpisy a režie v doplňkové činností, vzniká úspora prostředků v příspěvku pro hlavní činnosti, kde by jinak tyto náklady byly rozúčtovány v plné výši. Tuto úsporu SSOK využívá ve své hlavní činnosti ve veřejném zájmu pro opravy a údržbu silnic II. a III. tříd v Olomouckém kraji.

(…) Žádný majetek v užívání SSOK nebyl pořízen za účelem provádění doplňkových činností. V období 2002-2017 SSOK realizovala doplňkovou činnost v podobě realizace zakázky údržby silnic I. Tříd v obdobném rozsahu s vyšším finančním plněním — více činností běžné údržby. Sklady byly budovány pro současnou údržbu silnic I. tříd i II. a II. tříd nejen z finančních prostředků Olomouckého kraje v době, kdy byla povinnost provádět údržbu silnic I. Tříd krajským příspěvkovým organizacím daná zákonem (do roku 2017), ale i státních finančních prostředků v době před zřízením krajů. (…)

(…) Náklady na pořízení movitého i nemovitého majetku jsou v zakázce zahrnuty, v kalkulaci zakázky jsou u náklady na pořízení movitého majetku zahrnuty v položce odpisy, náklady na pořízení nemovitého majetku tvoří část položky režie.

Uvedená částka 140 mil Kč platí pro případ, kdyby byly všechny prostředky pořízené a užívané pouze pro zimní údržbu této zakázky a to jen po dobu této zakázky. SSOK takto nepostupuje.

SSOK provádí po celou dobu užívání majetku jeho odpisy a to účetně a nikoliv daňově jako soukromé subjekty. (…) Tvrzení stěžovatele o nutnosti nabídkové ceny o 100 milionů vyšší je dle výše uvedených skutečností zcela zcestné.

Z kalkulace položky zimní paušál (viz níže) je zřejmé, Že odpisy dle výše uvedených zdůvodnění jsou v ní zahrnuty. Odpisy na tomto NS činí 29 755 Kč za den, což odpovídá 27 miliónům za zakázku. Tato částka byla vykalkulována z předpokládaných výkonů viz příloha č.5ZD soupis služeb a aktuálních cen skupin mechanizmů v účetním systému SSOK. Další odpisy jsou součástí ostatních NS, celkem činí kalkulované odpisy za zakázku : 40,7 milionu Kč.

(…) Opět opakujeme, že SSOK dodržuje zásadu zákazu křížového financování, a tedy zajišťuje, že veřejné prostředky určené na výstavbu nebo správu a údržbu silnic nejsou použity k financování doplňkové činností. K veřejné podpoře nedochází. Povinnost oddělovat náklady na hlavní a doplňkovou činnost vychází ze zákona č. 250/2000. Do kalkulace ceny zakázky byly zahrnuty všechny přímé i nepřímé náklady (platy i náklady na pořízení majetku).“

108.   Příloha č. 1 objasnění MNNC, výkaz zisku a ztráty, obsahuje přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření vybraného dodavatele za účetní období roku 2024, a to v členění na hlavní a doplňkovou hospodářskou činnost. Dokument zachycuje zejména dominantní podíl nákladů spojených se spotřebou materiálu, energií, služeb a mzdovými výdaji, a dále výši odpisů dlouhodobého majetku a tvorbu rezerv. Na straně výnosů převažují transfery od místních vládních institucí, doplněné o výnosy z pronájmu, prodeje majetku a finanční výnosy z úroků. Výkaz rovněž uvádí daňovou povinnost a stanovuje výsledek hospodaření před zdaněním i po zdanění, přičemž rozlišuje výsledky v hlavní a hospodářské činnosti.

109.   Příloha č. 2 objasnění MNNC, protokol o kontrole, dokumentuje průběh a výsledky veřejnosprávní kontroly zaměřené na hospodaření s veřejnými prostředky, dodržování zákonných povinností dle zákona o kontrole, zákona o finanční kontrole, zřizovací listiny a rozhodnutí zřizovatele. Kontrola prověřila odstranění dříve zjištěných nedostatků, správnost vymezení a výkon hlavní a doplňkové činnosti, nakládání se svěřeným majetkem, vedení peněžních fondů, řešení pojistných událostí, postupy ve veřejných zakázkách, plnění povinností vůči registru smluv, hospodaření s dotacemi a příspěvky, mzdovou oblast, vedení účetnictví včetně doplňkové činnosti, časové rozlišení a inventarizace, a rovněž účinnost vnitřního kontrolního systému. Zjištěno bylo, že předchozí nedostatky byly odstraněny a ve většině oblastí nebyly zjištěny nové nesrovnalosti, přičemž výjimkou byla evidence pronájmů, kde nebylo zajištěno oddělené sledování hlavní a doplňkové činnosti, což organizace začala v průběhu kontroly řešit žádostí o změnu zřizovací listiny. Celkové závěrečné posouzení konstatuje, že vnitřní kontrolní systém je zaveden i funkční v souladu se zákonem, a mimo uvedený nedostatek nebyly shledány odchylky od právních předpisů a pokynů zřizovatele.

110.    Příloha č. 3 objasnění MNNC, „Stanovisko auditora k vykazování hlavní a vedlejší činnosti v účetnictví“ signované dne 10. 7. 2025 (dále jen „stanovisko auditora“) potvrzuje, že vybraný dodavatel vede účetnictví v souladu se zákonem o územních rozpočtech a v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s jeho prováděcí vyhláškou, přičemž uvádí, že vybraný dodavatel patří mezi vybrané účetní jednotky a vykazuje odděleně náklady a výnosy hlavní a doplňkové činnosti prostřednictvím nákladových středisek, což se promítá i do výkazu zisku a ztráty, kde je doplňková činnost označena jako hospodářská. Auditor konstatuje, že dlouhodobě hlavní činnost vykazuje ztrátu a doplňková činnost zisk, který částečně kryje deficit hlavní činnosti, jež je z hlediska poskytnutého příspěvku zřizovatele trvale podfinancována. Závěrem auditor potvrzuje, že opakované audity účetních závěrek neodhalily žádné případy porušení uvedených pravidel, a proto byly vydávány výroky bez výhrad, přičemž audit je prováděn výběrově.

111.     Příloha č. 5 objasnění MNNC, stanovisko zřizovatele, obsahuje mj. informace, že zřizovatel každoročně schvaluje rozpočet SSOK i jeho konkrétní čerpání, takže organizace může využít jen předem povolené prostředky, a nejde tedy o kompenzaci nákladů. Doplňková činnost je účetně oddělena od hlavní, nesmí být financována z jejích prostředků a kontrola za rok 2022 potvrdila správné oddělení i účtování. Náklady a výnosy doplňkové činnosti jsou sledovány pomocí nákladových středisek a analytických účtů, přičemž kontrola nezjistila žádné nedostatky. Doplňková činnost tak nepředstavuje nedovolenou veřejnou podporu.

112.    Oznámení o výběru č. 3 mj. obsahuje následující:

„Ředitelství silnic a dálnic s. p., (…) v zadávacím řízení na veřejnou zakázku s názvem „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy na období po 30. 9. 2025 oblast 12 Olomoucká“, (…) oznamuje, že rozhodl o výběru účastníka zadávacího řízení k uzavření smlouvy (dále jen „Vybraný dodavatel“) (…)

Nabídka výše uvedeného účastníka zadávacího řízení byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější podle výsledku hodnocení nabídek, přičemž účastník splnil podmínky účasti stanovené v zadávací dokumentaci Zakázky a ZZVZ, včetně požadavků na účastníka ve smyslu zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů.

Vybraný dodavatel předložil veškeré doklady požadované Zadavatelem v souladu s § 122 ZZVZ.

Příloha č. 1 – Zpráva o hodnocení nabídek

Příloha č. 2 – Výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele“

113.    V příloze č. 2 oznámení o výběru dodavatele č. 3, tj. ve výsledku posouzení č. 3 zadavatel mj. uvádí:

„(…) 2.4 Technická kvalifikace dle § 79 ZZVZ

§ 79 odst. 2 písm. d) ZZVZ: 

Čestné prohlášení o odborném personálu (formulář 2.2.1.) vystavený Správou silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, ze dne 1. 11. 2024

Dispečer č. 1 (…) Dispečer č. 20 (…)

§ 79 odst. 2 písm. j) ZZVZ:

Přehled technického vybavení (formulář 2.2.3) ze dne 1. 11. 2024 vystavený Správou silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, Písemné objasnění nabídky ze dne 29. 7. 2025 (v něm bylo upozorněno vybraným dodavatelem na administrativní chybu v některých označeních technického vybavení (…)

K najatému technickému vybavení (tj. zametač – nástavba nosič vozidlo Volvo FM, r.z. 2TK 0359) doložena Smlouva o nájmu mezi: Značky Morava, a.s. (pronajímatel) a Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace (nájemce) uzavřená dne 6. 1. 2025. (…)

3. Seznam dokladů nebo vzorků vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky nebo kvalifikaci dodavatele:

(…) Písemné Čestné prohlášení o skladových prostorách pro uskladnění soli a zajištění solanky Správy silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, ze dne 1. 11. 2024:

Skladové prostory pro uskladnění soli (…)

Písemné objasnění nabídky ze dne 29. 7. 2025, v němž se vybraný dodavatel vyjádřil ke skladům. Toto vyjádření potvrdilo, že kapacity skladů respektují zadávací podmínky.

(…)5. Posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (…)

Nabídková cena vybraného dodavatele byla v souladu s ust. § 113 ZZVZ posouzena jako MNNC ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Vybraný dodavatel byl v souladu s § 113 odst. 4, resp. § 46 ZZVZ požádán o písemné zdůvodnění způsobu stanovení nabídkové ceny.

Dne 7. 4. 2025 vybraný dodavatel zaslal písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC a zároveň potvrdil skutečnosti ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) ZZVZ.

Následně dne 29. 7. 2025 předložil vybraný dodavatel k MNNC následující doklady:

• Písemné zdůvodnění MNNC ze dne 29. 7. 2025.
• Výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2024, kterým bylo doloženo oddělené účtování hlavní a doplňkové činnosti.
• Protokol z kontroly Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 2. 2. 2023, kterým bylo potvrzeno dodržování pravidel účtování.
• Stanovisko auditora ze dne 4. 7. 2025, v němž bylo uvedeno, že (i) vybraný dodavatel účtuje náklady a výnosy v hlavní a doplňkové činnosti odděleně a takto jsou i vykazovány ve výkazu zisku a ztrát, (ii) prokazatelně jsou odděleny náklady a výnosy hlavní činnosti a náklady a výnosy doplňkové činnosti.
• Vyjádření odboru dopravy a silničního hospodářství Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 29. 7. 2025, který se vyjádřil k doplňkové činnosti a hlavní činnosti vybraného dodavatele, přičemž potvrzuje, že doplňková činnost vybraného dodavatele není financována z finančních prostředků určených zřizovatelem na činnost hlavní a nemůže se tak jednat o neoprávněnou veřejnou podporu.
• Zadavatelem bylo v návaznosti na poskytnuté vyjádření vybraného dodavatele a předložené doklady dovozeno, že o neoprávněnou veřejnou podporu v daném případě nejde, a to z následujících důvodů:

• K veřejné podpoře nedochází, pokud jsou splněny dvě základní podmínky, a to: (1) nedochází ke křížovému financování mezi hlavní (nekomerční) a vedlejší (komerční) činností, a (2) vybraný dodavatel nevyužívá majetek ve veřejném vlastnictví bez odpovídající (tržní) kompenzace. Pokud jsou tyto podmínky splněny, pak nedochází ke zvýhodnění vybraného dodavatele oproti konkurenci, které je nezbytným znakem veřejné podpory. Z vyjádření vybraného dodavatele přitom vyplývá, že obě uvedené podmínky jsou splněny a nejde tudíž o neoprávněnou veřejnou podporu.
• Zamezení křížového financování – oddělení účetnictví pro hlavní a doplňkové činnosti je základním nástrojem proti nedovolenému křížovému financování. Z tvrzení vybraného dodavatele přitom jednoznačně vyplývá, že dodržování pravidel odděleného účetnictví je respektováno a bylo potvrzeno i auditorem.
• Z vyjádření vybraného dodavatele vyplývá, že nese náklady spojené s využitím majetku ve vlastnictví zřizovatele pro doplňkové (komerční) činnosti, a to v rozsahu odpovídajícím využití majetku pro doplňkové činnosti. Z vyjádření vybraného dodavatele vyplývá, že náklady na pořízení movitého i nemovitého majetku jsou ve veřejné zakázce zahrnuty. Argumentace vybraného dodavatele, že nelze započítávat celou pořizovací cenu technologie do jediné zakázky, je zcela logická (jednorázovou a jednoúčelovou technologii) – i soukromé společnosti pořizovací náklady do zakázek rozpouští postupně (nebo zváží výhody pronájmu oproti vlastnictví).
• Kromě účtování a zohlednění nákladů v nabídce je důležité i vypořádání mezi vybraným dodavatelem a zřizovatelem. Poskytnutí veřejně vlastněného majetku pro využití v rámci doplňkových činností bez odpovídající tržní kompenzace vůči majiteli by představovalo veřejnou podporu. Z vyjádření vybraného dodavatele však vyplývá, že přímo k úhradě nájemného nedochází, ale jde o určitou formu zápočtu (tzn. o náklady na komerčně využívanou techniku se snižuje výše prostředků, které zřizovatel poskytuje vybranému dodavateli na hlavní činnost). Zadavateli nepřísluší posuzovat interní nastavení mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem, nicméně důležité je, že zde určitá forma kompenzace probíhá.

MNNC tak byla vybraným dodavatelem zdůvodněna, zdůvodnění bylo akceptováno.“

114.    V námitkách č. 3 navrhovatel uvedl mj., že vybraný dodavatel měl být vyloučen ze zadávacího řízení, protože měl získat neoprávněnou veřejnou podporu od svého zřizovatele (Olomouckého kraje) a díky ní podat mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Stěžovatel tvrdil, že dodavatel využívá krajský majetek, sklady, techniku i zaměstnance bez tržní kompenzace, jeho doplňková činnost je křížově financována z hlavní a investice hrazené z veřejných prostředků slouží komerčnímu plnění zakázky. Zadavateli namítal, že neprověřil kalkulaci nákladů (technika, sklady, mzdy), nezkoumal skutečné účetní oddělení činností ani tvrzený „zápočet“ se zřizovatelem. Podle stěžovatele tak dodavatel čerpal neoprávněnou podporu, která mohla narušit hospodářskou soutěž a učinit jeho nabídku nezákonnou.

115.    Rozhodnutí o námitkách č. 3 zadavatel odmítl námitky s tím, že postup posouzení údajné neoprávněné veřejné podpory byl řádně zdokumentován a jeho zákonnost může posoudit pouze Úřad, nikoli stěžovatel. Uvedl, že na základě podkladů a vyjádření vybraného dodavatele nezjistil existenci neoprávněné podpory, zejména proto, že financování hlavní a doplňkové činnosti je oddělené a mezi dodavatelem a zřizovatelem probíhá kompenzace formou interního zápočtu. Zadavatel zároveň zdůraznil, že není povinen ani schopen provádět detailní účetní či ekonomické analýzy zápočtů, které stěžovatel požadoval. Pokud má stěžovatel pochybnosti o veřejné podpoře, má se dle zadavatele obrátit na Evropskou komisi jako příslušný orgán.

Právní posouzení

K námitkám týkajícím se posouzení MNNC ve vztahu k veřejné podpoře

116.    Úřad na úvod konstatuje, že navrhovatel v návrhu brojí zejména proti skutečnosti, že zadavatel při posouzení MNNC vybraného dodavatele postupoval v rozporu s § 113 zákona, neboť dostatečně neprověřil, zda nabídková cena vybraného dodavatele nebyla ovlivněna neoprávněnou veřejnou podporou ve smyslu § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Současně navrhovatel dovozuje porušení zásady transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, když má za to, že z oznámení o výběru dodavatele ani z dokumentace o zadávacím řízení není dostatečně zřejmé, jaké skutečnosti zadavatel při svém posouzení zohlednil a na základě jakých úvah dospěl k závěru, že nejsou dány důvody pro vyloučení vybraného dodavatele.

117.    Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že smyslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele před riziky spojenými s plněním veřejné zakázky za cenu, která vzbuzuje pochybnosti o reálnosti nabídky, a současně ochrana veřejného zájmu v případech, kdy je mimořádně nízká nabídková cena důsledkem okolností uvedených v § 113 odst. 6 zákona. Uvedené ustanovení zakládá zadavateli povinnost účastníka zadávacího řízení vyloučit tehdy, pokud je mimořádně nízká nabídková cena důsledkem porušování pracovněprávních předpisů, jiných právních předpisů nebo neoprávněné veřejné podpory.

118.    Dle § 113 odst. 5 zákona pak musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny potvrdit výše uvedené skutečnosti [tj. skutečnosti podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona] a dále může MNNC odůvodnit zejména prostřednictvím ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má pro plnění veřejné zakázky k dispozici, nebo originality stavebních prací, dodávek nebo služeb. Za předpokladu, že ze zdůvodnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst. 4 písm. a) zákona nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele prokázat, že tato byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění MNNC neobsahuje potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá zadavatele podle § 113 odst. 6 zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím řízení vyloučit, tj. vyloučení je za daných okolností obligatorní. Ve všech ostatních případech je v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího řízení v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele.

119.    Úřad v návaznosti na výše uvedené shrnuje, že smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které na straně zadavatele vzbuzují oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon prostřednictvím tohoto institutu chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem, který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu poskytnout vůbec, případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně. Současně institut MNNC plní v zákonem vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou na plnění veřejné zakázky podílet, případně obdržení neoprávněné veřejné podpory. V uvedených případech existuje veřejný zájem na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, a proto je volnost zadavatelů ve vztahu k využití institutu MNNC v takových případech do značné míry omezena. Ve všech ostatních případech je vyhodnocení rizika vyplývajícího z přítomnosti MNNC v nabídce dodavatele na zadavateli. Shora uvedená ochrana zadavatele tak není absolutní, tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn „proti své vůli“ (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 9/2019-83 ze dne 5. 8. 2020).

120.   Úřad dále konstatuje, že pochybnosti o MNNC, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících účastníků. Je však třeba mít na paměti, že vztah nabídkové ceny k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, popř. vztah nabídkové ceny k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, může být pouhým vodítkem k závěru, zda se jedná, či nejedná o MNNC, neboť jak vyplývá z definice MNNC v § 28 odst. 1 písm. o) zákona, posouzení nabídkové ceny musí být vždy provedeno ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Druhým způsobem, jak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny, je pak upozornění na tuto skutečnost „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení. I v takovém případě, kdy je zadavatel na možnost výskytu MNNC upozorněn námitkami, nicméně může zadavatel setrvat na svém závěru, že nabídková cena není mimořádně nízkou, je však povinen v daném případě rozhodnutí o námitkách dostatečně a transparentně odůvodnit a v tomto kontextu se přezkoumatelně vypořádat s namítanými skutečnostmi vč. případně tvrzených obligatorních důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. K tomu lze dokázat na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, č. j. ÚOHS-06496/2025/163 ze dne 20. 2. 2025 či rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0220/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20695/2025/500 ze dne 4. 6. 2025, ve kterých bylo konstatováno, že „[n]apadl-li navrhovatel svými námitkami řádné posouzení MNNC v otázce obligatorního důvodu vyloučení, pak bylo s ohledem na zásadu transparentnosti žádoucí vypořádat tyto námitky tak, aby na jejich základě zadavatel pochybnosti navrhovatele rozptýlil.“ Zároveň však je třeba v obecnosti uvést, že míra detailu přezkumu tvrzených skutečností zadavatelem by měla korelovat s konkrétností nebo naopak stručností námitek účastníka zadávacího řízení.

121.    V šetřené věci přitom navrhovatel nespojuje tvrzenou MNNC vybraného dodavatele primárně s její absolutní výší či s jejím vztahem k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, nýbrž s tvrzeným způsobem financování vybraného dodavatele a s jeho vazbami na zřizovatele. Podstatou argumentace navrhovatele je tvrzení, že vybraný dodavatel mohl při tvorbě své nabídkové ceny využívat ekonomické výhody plynoucí z jeho postavení příspěvkové organizace, a že zadavatel dostatečně neprověřil, zda se nejedná o situaci předvídanou v § 113 odst. 6 písm. b) zákona, tedy o mimořádně nízkou nabídkovou cenu způsobenou veřejnou podporou. Předmětem posouzení v dané věci tedy není samotná otázka, zda vybranému dodavateli byla poskytnuta veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Jak vyplývá ze závazného právního názoru předsedy Úřadu vysloveného v rozhodnutí o rozkladu a obdobně také z rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 26/2025-158 ze dne 10. 6. 2025: „úkolem zadavatele ani v tomto případě nebylo rozhodnout, zda k poskytnutí neoprávněné veřejné podpory skutečně (najisto) došlo, nýbrž posoudit, zda podklady předložené vybraným dodavatelem dostatečně rozptylují pochybnosti o tom, že nabídková cena je mimořádně nízká právě z tohoto důvodu.“ Zadavatel tedy není orgánem příslušným k autoritativnímu posouzení samotné existence veřejné podpory a ani institut mimořádně nízké nabídkové ceny neslouží k definitivnímu řešení této otázky.

122.   Předmětem přezkumu Úřadu je toliko posouzení, zda zadavatel při hodnocení nabídkové ceny vybraného dodavatele postupoval v souladu se zákonem, zejména zda se zabýval konkrétními pochybnostmi vznesenými navrhovatelem, zda si za účelem jejich objasnění opatřil relevantní podklady a zda na jejich základě dospěl k rozumnému, logickému a přezkoumatelnému závěru.

123.   Úřad nejprve rekapituluje skutečnosti vyplývající z dokumentace o zadávacím řízení. Odtud vyplývá, že zadavatel přistoupil na základě obdržených námitek k žádosti o objasnění MNNC, kterou dne 27. 6. 2025 doručil vybranému dodavateli, který v reakci zaslal zadavateli mj. objasnění MNNC dne 29. 7. 2025. Zadavatel na základě doručených údajů v objasnění MNNC od vybraného dodavatele přistoupil k jeho opětovnému výběru, a tento oznámil oznámením o výběru č. 3 ze dne 25. 8. 2025. Navrhovatel proti oznámení o výběru č. 3 podal dne 9. 9. 2025 námitky č. 3, které zadavatel odmítl rozhodnutím o námitkách č. 3 ze dne 24. 9. 2025, po kterém navrhovatel podal návrh na zahájení přezkumu tohoto správního řízení.

124.   V posuzovaném případě tedy navrhovatel konkrétními argumenty poukázal na možné okolnosti nasvědčující tomu, že vybraný dodavatel mohl při přípravě své nabídky čerpat neoprávněnou veřejnou podporu a že tato podpora mohla vést k předložení mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. zadavatel obdržel od navrhovatele určité indicie (námitky), že nabídková cena vybraného dodavatele obsahuje MNNC z důvodu neoprávněné veřejné podpory, konkrétně s ohledem na využití prostředků svého zřizovatele v souvislosti s plněním dotčené veřejné zakázky. Zadavatel byl proto v postavení, kdy měl k dispozici konkrétní indicie, jež jej zavazovaly k ověření, zda se nejedná o situaci podléhající režimu § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Z dokumentace o zadávacím řízení dále plyne, že zadavatel v rámci posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vyzval vybraného dodavatele k jejímu objasnění prostřednictvím žádosti o objasnění MNNC ze dne 27. 6. 2025. V této žádosti zadavatel citoval argumenty navrhovatele obsažené v námitkách č. 3 a požadoval mj. „podrobné vyjádření a předložení relevantních dokladů, z nichž bude patrné, jaký mají finanční prostředky pocházející z rozpočtu zřizovatele vliv na financování strojního vybavení“, dále aby vybraný dodavatel prokázal, že: „jemu poskytnuté finanční prostředky byly poskytnuty v souladu s pravidly veřejné podpory, které vyplývají z předpisů Evropské unie“ či vyjádření k tvrzením navrhovatele ohledně zaměstnanců, vybavení a skladů, ve vztahu k neinvestičnímu příspěvku od zřizovatele, který je vybranému dodavateli poskytován za účelem plnění hlavní činnosti (a je využíván např. na platy zaměstnanců).

125.   Vybraný dodavatel na tuto žádost reagoval prostřednictvím objasnění MNNC ze dne 29. 7. 2025 (viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí) v němž se nejprve vyjadřuje k problematice hlavní a vedlejší činnosti, když uvádí, že jeho hlavní činností je „výkon vlastnických práv k silnicím, silničním pozemkům a k ostatnímu majetku Olomouckého kraje v souladu se zřizovací listinou, správa a údržba silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Olomouckého kraje, jejich součástí a příslušenství, investiční činnost na spravovaném majetku v rozsahu zřizovací listiny.“ Dle vybraného dodavatele tato hlavní činnost není nabízena na trhu, není poskytována za tržní úplatu a slouží výhradně k plnění veřejného zájmu a z tohoto důvodu není tato činnost považována za ekonomickou činnost ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU a příspěvky či dotace na tuto činnost nepředstavují veřejnou podporu ve smyslu práva EU. „Zřizovatel stanovuje SSOK pro její hlavní činnost veškeré plány a příspěvek z něhož jsou stanoveny rozpočty, z nichž jsou tyto plány financovány. SSOK má od zřizovatele mimo jiné určen i plán a rozpočet investic a rozpočet na mzdy. Finanční prostředky mezi jednotlivými rozpočty si SSOK nesmí libovolně převádět. Financování hlavní činnosti SSOK příspěvkem nelze popsat jako kompenzaci nákladů. SSOK nemá od zřizovatele určen rozpočet pro kompenzaci nákladů doplňkové činnosti. Ke kompenzaci nákladů doplňkové činnosti nedochází. SSOK vykonává také vedlejší (doplňkovou / ekonomickou) činnost, která má ekonomický charakter. Tyto činnosti jsou účetně odděleny od hlavní činnosti, financovány odděleně bez použití veřejných prostředků určených na hlavní činnost. Organizace dodržuje zásadu zákazu křížového financování, a tedy zajišťuje, že veřejné prostředky určené na výstavbu nebo správu a údržbu silnic v hlavní činnosti nejsou použity k financování doplňkové činností. (…) SSOK tedy zajišťuje, aby nedocházelo k záměně nebo zneužití veřejných prostředků určených pro veřejnou službu na jiné účely.“ Jako důkaz oddělení hlavní a vedlejší činnosti dále vybraný dodavatel přikládá výkaz zisku a ztrát ke dni 31. 12. 2024, a uvádí, že „oddělené sledování doplňkové činnosti je stanoveno i Směrnicí Rady Olomouckého kraje“, přičemž na dodržování pravidel účtování dohlíží jak samotný zřizovatel prostřednictvím kontroly účetnictví, tak nezávislý auditor. K těmto údajům vybraný dodavatel současně přiložil protokol o kontrole ke kontrolovanému období 1. 1. 2022 až 31. 12. 2022 a stanovisko auditora signované dne 10. 7. 2025.

126.   Vybraný dodavatel dále uvádí, že již dříve předložil soubory s názvem „kalkulace zimní údržby na silnicích I. Tříd po září 2025“ a „kalkulace běžné údržby na silnicích I. Tříd po září 2025“, které „obsahují strukturu rozpočtovaných nákladů v každé jednotlivé položce a také kalkulované zabezpečení prostředky nutnými pro výkon činnosti. Z kalkulací je zřejmé, že obsahují všechny přímé náklady, včetně nákladů na pořízení mechanizace a nákladů mezd a také přímo úměrnou část nepřímých nákladů zahrnutých v položce režie“, přičemž ke struktuře uvedené kalkulace vybraný dodavatel přikládá ukázku tabulky a vysvětlivek údajů v ní obsažených. Vybraný dodavatel dále vysvětluje, že „nevlastní žádný majetek (…) patří jeho zřizovateli, Olomouckému kraji. Veškerý majetek byl financován z příspěvku Olomouckého kraje. Žádný majetek v užívání SSOK nebyl pořízen za účelem provádění doplňkových činností. SSOK má od svého zřizovatele právo využívat tento majetek i pro doplňkové/ekonomické činnosti. Veškeré náklady spojené s využitím tohoto majetku v rámci doplňkové činnosti nese SSOK (financování je z výnosu zakázky), a to v rozsahu odpovídajícímu využití majetku v doplňkové činnosti. SSOK vede podrobnou evidenci o využití movitého majetku ve vztahu k hlavní a doplňkové činnosti, aby bylo zajištěno transparentní a řádné rozúčtování nákladů a aby nemohlo dojít k nedovolenému čerpání veřejných prostředků. K veřejné podpoře tudíž nedochází.“ Vybraný dodavatel dále uvádí, že: „[n]áklady na pořízení strojů jsou zahrnuty do kalkulace zakázky (odpisy a režie). Při realizaci zakázky je přímo úměrná část nákladů na pořízení strojů součástí nákladů doplňkové činnosti, které musí pokrýt výnos z doplňkové činnosti. Zřizovatel stanovil postup, že SSOK nepřevádí prostředky zřizovateli, ale zaplacením části nákladů na odpisy a režie v doplňkové činností, vzniká úspora prostředků v příspěvku pro hlavní činnosti, kde by jinak tyto náklady byly rozúčtovány v plné výši. Tuto úsporu SSOK využívá ve své hlavní činnosti ve veřejném zájmu pro opravy a údržbu silnic II. a III. tříd v Olomouckém kraji.“ Vybraný dodavatel podotýká, že náklady na pořízení movitého majetku jsou v kalkulaci zahrnuty pod položkou odpisy a náklady na pořízení nemovitého majetku tvoří část položky režie, přičemž „SSOK provádí po celou dobu užívání majetku jeho odpisy a to účetně a nikoliv daňově jako soukromé subjekty“. Vybraný dodavatel dále shrnuje, že dodržuje „zásadu zákazu křížového financování, a tedy zajišťuje, že veřejné prostředky určené na výstavbu nebo správu a údržbu silnic v hlavní činnosti nejsou použity k financování doplňkové činností“, čímž je zabráněno nezákonnému postupu využití neoprávněné veřejné podpory. Dále vybraný dodavatel v objasnění MNNC poukazuje na přílohu č. 5 – stanovisko zřizovatele, které shrnuje, že ke kompenzaci nákladů doplňkové činnosti nedochází, a k námitce navrhovatele týkající se neinvestičního příspěvku zřizovatele pro plnění hlavní činnosti, který je využíván např. na platy zaměstnanců, údržbu vybavení či skladů, vybraný dodavatel opětovně shrnuje, že zajišťuje, aby veřejné prostředky nebyly použity k financování doplňkové činnosti, kdy „[d]o kalkulace ceny zakázky byly zahrnuty všechny přímé i nepřímé náklady (platy i náklady na pořízení majetku).“

127.   Vybraný dodavatel tak zadavateli vysvětlil mechanismus využívání majetku a technických prostředků při výkonu hospodářské činnosti. Ve vztahu k technice určené pro zimní údržbu uvedl, že tato technika primárně slouží k výkonu hlavní činnosti, avšak v obdobích, kdy není pro plnění hlavní činnosti využívána, může být použita i při výkonu činnosti doplňkové. Současně vybraný dodavatel vysvětlil mechanismus rozúčtování nákladů souvisejících s využíváním této techniky při doplňkové činnosti a doložil, že náklady spojené s jejím využitím jsou promítány do kalkulace doplňkové činnosti prostřednictvím odpisů a režijních nákladů. Zadavatel tak neobdržel pouze obecné tvrzení o využívání techniky, ale rovněž konkrétní vysvětlení způsobu, jakým jsou ekonomické dopady tohoto využití v rámci účetního systému vybraného dodavatele zohledňovány. Významnou okolností je taktéž skutečnost, že vybraný dodavatel svá tvrzení nepodložil pouze vlastním vyjádřením, nýbrž zadavateli předložil mj. účetní podklady, výkaz zisku a ztráty, výsledky kontroly hospodaření provedené zřizovatelem a stanovisko nezávislého auditora, z něhož přitom vyplývalo, že náklady a výnosy hlavní a doplňkové činnosti jsou evidovány odděleně a že systém účtování odpovídá pravidlům stanoveným pro hospodaření příspěvkových organizací. Na tomto místě Úřad podotýká, že právě výše uvedený postup objasnění, a závěry z něj vyplývající, promítl zadavatel do přílohy oznámení o výběru dodavatele č. 3, tj. do výsledku posouzení č. 3. V jeho odůvodnění zadavatel uvedl, že dne 7. 4. 2025 vybraný dodavatel zaslal písemné zdůvodnění způsobu stanovení MNNC, potvrdil skutečnosti ve smyslu § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona a dne 29. 7. 2025 dále požadované údaje doplnil o výše citované dokumenty. Zadavatel poté ve výsledku posouzení č. 3 rekapituloval na základě jakých skutečností se domnívá, že se o MNNC v šetřeném případě nejedná, a potvrdil, že zdůvodnění vybraného dodavatele bylo tímto akceptováno (viz bod 113. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

128.   Úřad (Sekce veřejných zakázek) si v rámci správního řízení nad rámec podkladů obsažených v dokumentaci o zadávacím řízení, za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, tj.  k rozptýlení pochybností o tom, zda nedochází k přenášení výhod určených pro výkon hlavní činnosti i do oblastí hospodářské soutěže, vyžádal rovněž odborné stanovisko Oddělení veřejné podpory Úřadu. Úřad se proto Oddělení veřejné podpory dotázal, zda zadavatel mohl na základě dokumentů předložených vybraným dodavatelem provést řádné posouzení, zda tento vybraný dodavatel je/není příjemcem neoprávněné veřejné podpory (viz bod 44. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v němž bylo mj. uvedeno, že: „na základě informací v přílohách[15] (…) nelze ověřit, že Správa silnic Olomouckého kraje, p. o. (…) používá věci, služby a prostředky určené na její hlavní činnost, pro účely dalších jejích hospodářských činností za podmínek, které lze považovat za tržní. Nelze tak s jistotou dojít k závěru, že nedochází k neoprávněné veřejné podpoře. (…) Máme za to, že dokumenty předložené vybraným dodavatelem nejsou dostatečné pro řádné posouzení potenciální neoprávněné veřejné podpory. Popis kalkulací je sice podrobný, ale chybí porovnání se srovnatelnými případy (operacemi), resp. doložení, že hospodářské činnosti používají vše, co vybraný dodavatel nabyl a používá pro účely hlavní činnosti, za podmínek odpovídajících tržním poměrům. (…) S odkazem na shrnutí faktů uvedené výše podle našeho názoru nelze interní zápočet považovat za dostatečný důkaz, že nedochází k poskytnutí veřejné podpory. (…) Domníváme se, že je třeba získat podklady, které vedou k rozptýlení jakýchkoli pochybností o tom, že vybraný dodavatel přenáší výhody určené pro jeho hlavní činnost i na další jeho činnosti, ve kterých konkuruje subjektům na trhu. Přinejmenším je třeba ověřit, že podmínky, za kterých získává pro účely jeho dalších hospodářských činností přístup ke všemu, co sdílí s hlavní činností, jsou v souladu s tržními podmínkami (…)“

129.   Úřad k uvedenému stanovisku shrnuje, že z jeho obsahu nevyplývá jednoznačný závěr o existenci neoprávněné veřejné podpory ani o tom, že by vybraný dodavatel při tvorbě své nabídkové ceny využíval výhod poskytnutých v rozporu s pravidly veřejné podpory. Stanovisko naopak poukazuje na skutečnost, že na základě dostupných podkladů nelze s jistotou učinit definitivní závěr o naplnění či nenaplnění všech znaků veřejné podpory, ani závěr, že zadavatel měl vybraného dodavatele z důvodu podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona vyloučit. Takový závěr však nelze bez dalšího přičítat k tíži zadavatele. Pokud totiž ani v rámci správního řízení, v němž Úřad disponuje širšími možnostmi zjišťování skutkového stavu a přistoupil k vyžádání odborného stanoviska specializovaného útvaru, nebylo možné dospět k jednoznačnému závěru o existenci veřejné podpory, nelze dovozovat, že zadavatel byl povinen tuto otázku s konečnou platností vyřešit již v průběhu zadávacího řízení. Rozhodující proto zůstává, zda zadavatel na základě podkladů, které si v reakci na námitky navrhovatele opatřil, mohl rozumně a přezkoumatelně dospět k závěru, že nejsou dány důvody pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Stanovisko Oddělení veřejné podpory proto Úřad nevnímá jako podklad potvrzující existenci neoprávněné veřejné podpory, ale jako odborné vyjádření poukazující na limity podkladů pro její objektivní definitivní posouzení.

130.   Úřad na tomto místě současně podotýká, že na zadavatele nelze klást požadavky odpovídající rozsahu posouzení, které by bylo prováděno orgány příslušnými v oblasti veřejné podpory, a zadavatel tak není povinen s konečnou platností prokazovat neexistenci veřejné podpory ani samostatně ověřovat veškeré ekonomické vztahy mezi dodavatelem a jeho zřizovatelem. Povinností zadavatele je však přiměřeně reagovat na konkrétní indicie, které mohou nasvědčovat tomu, že nabídková cena byla ovlivněna okolnostmi zakládajícími obligatorní důvod pro vyloučení podle § 113 odst. 6 zákona, a následně vyhodnotit, zda získané podklady umožňují přijetí závěru o existenci takového důvodu. Míra požadovaného prověření jednotlivých okolností přitom musí být vždy poměřována konkrétností tvrzených pochybností a povahou dostupných informací. Nelze přehlížet, že zadavatel v rámci zadávacího řízení nedisponuje vyšetřovacími pravomocemi a je při svém rozhodování do značné míry odkázán na podklady předložené účastníky zadávacího řízení. Požadavek na absolutní jistotu ohledně všech ekonomických vztahů relevantních pro tvorbu nabídkové ceny by tak ve svém důsledku vedl k nepřiměřenému rozšíření povinností zadavatele nad rámec zákona. Požadavky kladené na zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny tedy musí současně respektovat princip proporcionality, neboť nelze po zadavateli požadovat takový rozsah ekonomického a právního prověřování, který by fakticky odpovídal specializovanému šetření vedenému orgány veřejné podpory.

131.    Z výše uvedeného tudíž vyplývá, že zadavatel neakceptoval vyjádření vybraného dodavatele bez dalšího, nýbrž posuzoval jejich obsah ve vzájemných souvislostech a ve vazbě na námitky navrhovatele. Z dokumentace o zadávacím řízení je patrné, že zadavatel identifikoval jednotlivé okruhy pochybností vznesené navrhovatelem, tyto pochybnosti předložil vybranému dodavateli k objasnění a následně hodnotil, zda předložené podklady poskytují dostatečné vysvětlení tvrzených skutečností. Za této situace nelze dovodit, že by zadavatel rezignoval na posouzení otázky možné veřejné podpory nebo že by svůj závěr založil pouze na nepodložených tvrzeních vybraného dodavatele. Naopak z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel disponoval souborem informací a dokumentů, které byly objektivně způsobilé reagovat na konkrétní námitky navrhovatele a které mu umožňovaly vytvořit si kvalifikovaný úsudek o tom, zda existují důvody pro postup podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Pouhá skutečnost, že navrhovatel s obsahem těchto podkladů nesouhlasil nebo je interpretoval odlišným způsobem, sama o sobě neznamená, že zadavatel byl povinen jejich obsah bez dalšího považovat za nevěrohodný. Naopak z dokumentace o zadávacím řízení ani z průběhu správního řízení nevyplynuly konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že předložené účetní podklady, stanoviska či vysvětlení vybraného dodavatele byly vnitřně rozporné či zjevně nesprávné a zadavatel proto nebyl povinen opatřovat další důkazy pouze za účelem ověření správnosti každého jednotlivého tvrzení vybraného dodavatele.

132.   Úřad současně nepopírá, že mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem existují ekonomické, majetkové a finanční vazby a že vybraný dodavatel jako příspěvková organizace hospodaří v systému financovaném z veřejných prostředků. Sama tato skutečnost však bez dalšího nepostačuje k závěru, že nabídková cena vybraného dodavatele byla ovlivněna okolnostmi zakládajícími obligatorní důvod pro vyloučení podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Přijetí opačného závěru by ve svém důsledku znamenalo, že již samotná existence příspěvkové organizace jako účastníka zadávacího řízení automaticky zakládá pochybnosti o zákonnosti její nabídkové ceny, což neodpovídá smyslu ani účelu právní úpravy. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je rozhodující, zda měl zadavatel k dispozici konkrétní skutečnosti nasvědčující tomu, že určité plnění, majetková výhoda či jiná forma podpory mohla být promítnuta do tvorby nabídkové ceny způsobem relevantním z hlediska § 113 odst. 6 písm. b) zákona. V nyní projednávané věci však zadavatel po provedeném objasnění disponoval podklady a vysvětleními, které nasvědčovaly tomu, že vybraný dodavatel náklady spojené s doplňkovou činností účetně sleduje a účtuje odděleně, přičemž v řízení nevyšly najevo konkrétní a ověřené skutečnosti, které by tento závěr zjevně zpochybňovaly. Úřad proto uzavírá, že samotná existence veřejného financování nebo institucionální vazby mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem, potažmo existence pochybností o těchto vazbách, sama o sobě nepostačovala k tomu, aby byl zadavatel povinen přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona.

133.   Úřad konstatuje, že v projednávané věci navrhovatel svou argumentaci vystavěl primárně na úvaze, že vzhledem k postavení vybraného dodavatele jako příspěvkové organizace a vzhledem k využívání majetku a infrastruktury zřizovatele muselo docházet k jeho zvýhodnění oproti ostatním soutěžitelům, avšak takto formulovaná argumentace podle Úřadu zůstává převážně v rovině obecné domněnky. Sama o sobě totiž neprokazuje, že by konkrétní náklady související s plněním veřejné zakázky nebyly vybraným dodavatelem neseny, že by byly hrazeny z jiných veřejných prostředků určených k výkonu hlavní činnosti, případně že by došlo k takovému přenosu ekonomické výhody, který by měl přímý dopad na výši nabídkové ceny. Právě za účelem objasnění těchto pochybností zadavatel od vybraného dodavatele požadoval vysvětlení způsobu tvorby nabídkové ceny, rozúčtování nákladů a ekonomických vztahů mezi hlavní a doplňkovou činností.

134.   Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že v zadavatelově postupu při posuzování MNNC vybraného dodavatele, resp. při posuzování námitek navrhovatele ohledně namítaného obligatorního důvodu pro vyloučení vybraného dodavatele, neshledal rozpor se zákonem a neztotožňuje se s tvrzením navrhovatele, že bylo povinností zadavatele postupovat dle § 113 odst. 6 písm. b) zákona a vybraného dodavatele ze zadávacího řízení vyloučit. Zadavatel si vyžádal objasnění skutečností označených navrhovatelem za problematické, obdržel vysvětlení a podpůrné podklady, jejich obsah vyhodnotil a následně přijal přezkoumatelný závěr o neexistenci důvodů pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele. Úřad proto neshledal, že by postup zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny odporoval § 113 zákona nebo zásadě transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona, neboť z dokumentace o zadávacím řízení je seznatelné, jaké pochybnosti byly v řízení vzneseny, jakým způsobem na ně zadavatel reagoval, jaké podklady si za účelem jejich objasnění opatřil a na základě jakých úvah dospěl k závěru o neexistenci důvodu pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele. Úřad na tomto místě podotýká, že při posouzení této otázky respektoval závazný právní názor předsedy Úřadu vyslovený v druhostupňovém rozhodnutí, podle něhož úkolem zadavatele není autoritativně posoudit, zda byla vybranému dodavateli poskytnuta veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, ani s konečnou platností prokázat její neexistenci, nýbrž přiměřeně reagovat na konkrétní indicie nasvědčující možnému naplnění obligatorního důvodu pro vyloučení, opatřit si k jejich prověření relevantní podklady a na jejich základě vyhodnotit, zda jsou pochybnosti o naplnění podmínek § 113 odst. 6 písm. b) zákona dostatečně rozptýleny. Právě těmto požadavkům postup zadavatele v nyní posuzované věci dostál.

135.   Nadto se Úřad dále zabýval rovněž námitkami, které navrhovatel uplatnil ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí ze dne 27. 5. 2026, v nichž zpochybňuje zejména existenci mechanismu interního zohlednění nákladů mezi hlavní a doplňkovou činností vybraného dodavatele, přičemž poukazuje na informace získané podle zákona o svobodném přístupu k informacím a dovozuje z nich nepravdivost některých tvrzení vybraného dodavatele. Navrhovatel namítá, že skutkový základ, ze kterého vycházel zadavatel při posouzení MNNC a následně předseda Úřadu v rozhodnutí o rozkladu, byl založen na nepravdivých tvrzeních vybraného dodavatele týkajících se existence tzv. interních zápočtů mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem a v této souvislosti poukazuje na odpovědi vybraného dodavatele a Olomouckého kraje poskytnuté v režimu zákona o svobodném přístupu k informacím, z nichž dovozuje, že žádné takové interní zápočty neexistují, resp. nikdy neexistovaly.

136.   Úřad předně konstatuje, že navrhovatel nově nepředložil důkazy, ze kterých by jednoznačně vyplývalo, že vybraný dodavatel při objasnění MNNC uvedl vědomě nepravdivé informace nebo že zadavatel vycházel z podkladů, jejichž nepravdivost byla objektivně prokázána. Navrhovatel svou argumentaci vystavěl zejména na tom, že Olomoucký kraj ani vybraný dodavatel neposkytli informace či účetní doklady, které by podle názoru navrhovatele měly existenci tvrzených interních zápočtů potvrzovat. Z uvedené skutečnosti však bez dalšího nevyplývá závěr, že mechanismus popsaný vybraným dodavatelem neexistuje nebo že tvrzení vybraného dodavatele byla nepravdivá. Současně Úřad připomíná, že předmětem posouzení v nyní projednávané věci není zpětné ověřování správnosti jednotlivých ekonomických tvrzení vybraného dodavatele na základě informací, které si navrhovatel opatřil až po podání návrhu, ani definitivní vyřešení účetních či ekonomických vztahů mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem. Rozhodující je naopak posouzení toho, zda zadavatel v době svého rozhodování reagoval na konkrétní námitky navrhovatele přiměřeným způsobem, vyžádal si relevantní vysvětlení a podklady a zda na jejich základě mohl rozumně a přezkoumatelně dospět k závěru o neexistenci důvodů pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Informace, které navrhovatel získal následně vlastní aktivitou mimo rámec zadávacího řízení, proto samy o sobě neprokazují, zda zadavatel v době posouzení MNNC postupoval či nepostupoval v souladu se zákonem. Pro posouzení zákonnosti postupu zadavatele je určující především okruh informací a podkladů, které měl zadavatel v rozhodné době k dispozici, a způsob, jakým je vyhodnotil, nikoliv skutečnost, že po skončení příslušné fáze zadávacího řízení byly některými účastníky získány další informace, z nichž jsou následně dovozovány odlišné skutkové či právní závěry. Úřad nadto dodává, že z obsahu objasnění MNNC ze dne 29. 7. 2025 nevyplývá, že by vybraný dodavatel tvrdil existenci samostatného formálního účetního institutu „zápočtu“ mezi dvěma právními subjekty ve smyslu konkrétní účetní operace či právního jednání odpovídajícího institutu započtení vzájemných pohledávek. Vybraný dodavatel naopak popisoval ekonomický mechanismus promítnutí nákladů souvisejících s doplňkovou činností do systému odpisů, režijních nákladů a vnitropodnikového rozúčtování mezi hlavní a doplňkovou činností.

137.   K výše uvedenému Úřad shrnuje, že se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že vysvětlení vybraného dodavatele o způsobu zohlednění nákladů mezi hlavní a doplňkovou činností obsažená v objasnění MNNC měl zadavatel považovat za rozporná. Z jejich obsahu totiž vyplývá, že vybraný dodavatel na jedné straně popisuje oddělené financování hlavní a doplňkové činnosti, současně však vysvětluje, že část nákladů souvisejících s využitím majetku nese doplňková činnost, v důsledku čehož se snižují náklady hrazené z prostředků určených pro hlavní činnost. Samotná skutečnost, že tím vzniká úspora prostředků využitelných při výkonu hlavní činnosti, ještě bez dalšího neznamená, že dochází k převodu finančních prostředků mezi hlavní a doplňkovou činností. Skutečnost, že navrhovatel uvedený mechanismus vykládá odlišně, sama o sobě nezakládá důvod pro závěr, že zadavatel měl objasnění vybraného dodavatele považovat za nevěrohodné.

138.   Uvedené námitky tak nejsou způsobilé změnit závěr Úřadu o zákonnosti postupu zadavatele. Jak již bylo uvedeno výše, předmětem přezkumu v nyní projednávané věci není autoritativní posouzení správnosti jednotlivých ekonomických, účetních či právních tvrzení vybraného dodavatele ani definitivní vyřešení otázky, zda mezi vybraným dodavatelem a jeho zřizovatelem existoval konkrétní mechanismus interního zúčtování nákladů v podobě tvrzené jednotlivými účastníky řízení. Rozhodující je naopak posouzení, zda zadavatel v době svého rozhodování reagoval na konkrétní pochybnosti navrhovatele přiměřeným způsobem, opatřil si relevantní podklady a na jejich základě dospěl k rozumnému a přezkoumatelnému závěru o neexistenci důvodů pro obligatorní vyloučení vybraného dodavatele podle § 113 odst. 6 písm. b) zákona. Ani skutečnost, že navrhovatel následně získal další informace, z nichž dovozuje odlišné skutkové či právní závěry, sama o sobě neprokazuje, že zadavatel postupoval v době vedení zadávacího řízení v rozporu se zákonem. Úřad proto uzavírá, že námitky navrhovatele obsažené ve vyjádření k podkladům rozhodnutí nepředstavují takové skutečnosti, které by zpochybňovaly závěr o tom, že zadavatel disponoval dostatečným skutkovým podkladem pro přijetí svého rozhodnutí a že jeho postup při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny byl v posuzovaném rozsahu zákonný a přezkoumatelný.

K netransparentnosti oznámení o výběru č. 3 v části týkající se MNNC

139.   Úřad nejprve podotýká, že se již otázkou posouzení postupu zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele, potažmo otázkou obsahu samotného oznámení o výběru dodavatele č. 3, zabýval výše. Úřad však k samostatné námitce navrhovatele, podle níž bylo oznámení o výběru dodavatele č. 3 v části týkající se posouzení MNNC vyhotoveno netransparentním způsobem, neboť z něj nebylo zřejmé, z jakých konkrétních podkladů zadavatel vycházel a na základě jakých úvah dospěl k závěru, že v případě vybraného dodavatele není dán důvod pro postup podle § 113 odst. 6 zákona, Úřad ve stručnosti uvádí následující.

140.   Podle § 123 zákona zadavatel učiní součástí oznámení o výběru dodavatele zprávu o hodnocení nabídek a výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, posouzení MNNC však zákon mezi obligatorní náležitosti oznámení o výběru dodavatele, zprávy o hodnocení ani výsledku posouzení splnění podmínek účasti nezařazuje. Již z této skutečnosti vyplývá, že zákon zadavateli neukládá povinnost podrobně zachytit veškeré úvahy týkající se posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny přímo v oznámení o výběru dodavatele. Jak ostatně uvedl předseda Úřadu v rozhodnutí č. j. ÚOHS-11895/2026/161 ze dne 2. 4. 2026, jakkoli by bylo vhodné, aby podrobnější závěry ohledně posouzení MNNC byly vtěleny i do zprávy o hodnocení nabídek či do rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele, taková povinnost v zákoně explicitně zakotvena není.

141.    Úřad současně zdůrazňuje, že zásadu transparentnosti dle § 6 odst. 1 zákona nelze vykládat tak, že by zadavatel byl povinen zachytit veškeré své dílčí úvahy či reprodukovat obsah všech podkladů v jediném dokumentu. Pro posouzení transparentnosti postupu zadavatele je rozhodující, zda jsou jeho úvahy a jednotlivé kroky seznatelné z dokumentace o zadávacím řízení jako celku a zda tato dokumentace umožňuje následný přezkum postupu zadavatele. Rozhodující tedy není skutečnost, zda byly jednotlivé podklady či úvahy podrobně reprodukovány přímo v oznámení o výběru dodavatele, nýbrž zda je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, že se zadavatel otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny zabýval a s jakým výsledkem. To ostatně potvrzuje i komentář k § 113 zákona, který uvádí, že: „Zadavatel však v každém případě musí při posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové ceny postupovat v souladu se zásadami zadávání veřejných zakázek. Postup zadavatele musí být především přezkoumatelný. Údaje o posouzení objasnění mimořádně nízké nabídkové zadavatel není povinen uvádět do zprávy o hodnocení nabídek, neboť tyto nejsou její součástí, nicméně z dokumentace o zadávacím řízení již musí být jednoznačně seznatelné, že se zadavatel zdůvodněním mimořádně nízké nabídkové ceny skutečně zabýval a s jakým výsledkem.“[16]

142.   Jak již bylo nastíněno výše, z přílohy oznámení o výběru, tj. z obsahu výsledku posouzení č. 3 (viz bod 113. odůvodnění tohoto rozhodnutí) vyplývá, že zadavatel se otázkou MNNC vybraného dodavatele skutečně podrobně zabýval. V citovaném výsledku posouzení č. 3 zadavatel výslovně uvádí, že vybraného dodavatele vyzval k objasnění MNNC, když odeslal žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny (viz bod 106. odůvodnění tohoto rozhodnutí), a že vybraný dodavatel na tuto výzvu reagoval písemným objasněním MNNC (viz bod 107. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a jeho přílohami. Současně zadavatel uvádí, že mimořádně nízká nabídková cena byla objasněna a že v případě vybraného dodavatele nejsou dány důvody pro postup podle § 113 odst. 6 zákona. Úřad tedy konstatuje, že oznámení o výběru nabídek obsahuje veškeré náležitosti uvedené v ustanovení § 123 zákona a to, že v něm není uvedena informace o posouzení MNNC vybraného dodavatele, nezakládá jeho netransparentnost.

143.   Úřad tedy uzavírá, že ve vztahu k části návrhu, ve které navrhovatel napadá netransparentnost oznámení o výběru z důvodu neuvedení informací o posouzení MNNC vybraného dodavatele, resp. netransparentnost postupu zadavatele při posouzení MNNC vybraného dodavatele, nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

K namítané nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách č. 3 v části týkající se MNNC

144.   K uvedenému Úřad předně v obecnosti uvádí, že pro splnění požadavku na srozumitelnost a dostatečnou podrobnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností, rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. Je tedy nutné, aby odůvodnění rozhodnutí o námitkách postihlo gros podaných námitek, aniž by ovšem bylo ze strany zadavatele nutné vypořádat každé jednotlivé tvrzení uvedené v námitkách.

145.   Pokud jednotlivá tvrzení navrhovatele představují pouze dílčí rozvedení téže argumentační linie nebo podporují stejnou námitku, postačí, pokud se zadavatel přezkoumatelným způsobem vypořádá s podstatou této námitky a s nosnými důvody, na nichž je založena. Rozhodující proto není rozsah jednotlivých reakcí zadavatele, nýbrž to, zda z rozhodnutí o námitkách jednoznačně vyplývá, jakými úvahami byl při posouzení podstaty námitek veden a z jakých důvodů je neshledal důvodnými.

146.   Co se týče obsahu dotčeného odůvodnění rozhodnutí o námitkách č. 3, Úřad nejprve konstatuje, že jeho struktura odpovídá struktuře samotných námitek č. 3, kde v části IV. námitek č. 3 navrhovatel brojí proti transparentnosti posouzení MNNC a v části V. proti nevyloučení vybraného dodavatele z důvodu neoprávněné veřejné podpory. Zadavatel na tyto okruhy poté navazuje částmi rozhodnutí o námitkách č. 3, tj. částí II., v níž se zadavatel věnuje tvrzené netransparentnosti posouzení MNNC, a částí III., v níž zadavatel podrobně a srozumitelně reaguje na námitky týkající se údajné neoprávněné veřejné podpory. Na tomto místě Úřad podotýká, že rozhodnutí o námitkách má 27 stran, přičemž samotnému odůvodnění v dotčených částech se zadavatel věnuje v rozsahu cca 12 stran. Byť pak samotný počet stran nemusí svědčit o naplnění požadavků § 245 zákona, nepochybně jde o určitou indicii značící, že zadavatel věnoval vypořádání námitek navrhovatele určité úsilí.

147.   Úřad přezkoumal dotčené rozhodnutí o námitkách a dospěl k závěru, že z odůvodnění citovaného rozhodnutí o námitkách je zřejmé, proč zadavatel námitky navrhovatele dle § 245 odst. 2 zákona odmítl jako nedůvodné, resp. proč považuje svůj postup v zadávacím řízení související s výběrem vybraného dodavatele za souladný se zákonem, stejně tak proč považuje argumenty navrhovatele v této souvislosti za liché. Současně má Úřad za to, že zadavatel v citovaném rozhodnutí o námitkách č. 3 postihl ve vztahu ke každému okruhu navrhovatelem vznesených námitek jejich podstatu, resp. gros, přičemž skutečnost, že se nevypořádal s každým jednotlivým dílčím aspektem argumentace navrhovatele, nemůže založit nepřezkoumatelnost daného rozhodnutí. Ostatně navrhovatel byl s to na podkladě daného rozhodnutí o námitkách podat velmi podrobně odůvodněný návrh, na jehož základě jsou Úřadem činěny níže uvedené závěry.

148.   S ohledem na výše uvedené skutečnosti má tak Úřad za to, že námitka navrhovatele ohledně nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách č. 3 v části týkající se posouzení MNNC není důvodná.

K námitkám týkajícím se technické kvalifikace

149.   Navrhovatel v návrhu dále namítá, že zadavatel při posouzení technické kvalifikace vybraného dodavatele stanovené v čl. 4.4 a 4.6 zadávací dokumentace a při posouzení splnění povinnosti dle čl. 15.4 zadávací dokumentace postupoval netransparentně, neboť z oznámení o výběru dodavatele č. 3 a jeho příloh nebylo podle jeho názoru zřejmé, jakým způsobem se zadavatel vypořádal s jednotlivými pochybnostmi týkajícími se personálního zajištění, skladovacích prostor, technického vybavení a dalších požadavků zadávací dokumentace. Současně navrhovatel dovozuje, že údaje uvedené vybraným dodavatelem v nabídce neodpovídají skutečnosti a že zadavatel měl vybraného dodavatele vyloučit jednak podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona, jednak podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona.

150.   Úřad v obecné rovině uvádí, že je třeba důsledně rozlišovat mezi otázkou transparentnosti postupu zadavatele, otázkou pravdivosti údajů uvedených v nabídce vybraného dodavatele a otázkou samotného splnění podmínek technické kvalifikace. Jedná se o tři samostatné právní otázky, které spolu sice skutkově souvisejí, avšak jejich předpoklady a důsledky nejsou totožné. Zásada transparentnosti zakotvená v § 6 odst. 1 zákona neukládá zadavateli povinnost zachytit v jediném dokumentu veškeré dílčí úvahy nebo reprodukovat obsah všech podkladů, které měl při posouzení nabídky k dispozici. Rozhodující je, zda je z dokumentace o zadávacím řízení jako celku seznatelné, že se zadavatel příslušnou otázkou zabýval, z jakých podkladů vycházel a k jakému závěru dospěl. Stejně tak je třeba uvést, že aplikace § 48 odst. 2 písm. c) zákona předpokládá, že bude postaveno najisto, že dodavatel předložil údaje nebo doklady, které neodpovídají skutečnosti, přičemž pouhé pochybnosti či odlišná interpretace skutkového stavu k aplikaci uvedeného ustanovení nepostačují.

K námitce netransparentnosti posouzení splnění technických požadavků

151.    Úřad nejprve obecně k náležitostem oznámení o výběru dodavatele připomíná, že zákon v § 123 odst. 1 vymezuje, co vše musí být součástí oznámení o výběru dodavatele. Jedná se přitom o výčet taxativní, nelze tedy požadovat, aby zadavatel učinil součástí oznámení o výběru dodavatele více dokumentů (tj. ty, jež nejsou v předmětném ustanovení výslovně uvedeny). Jinými slovy, není možné zadavateli přičítat k tíži absenci určitých údajů či dokumentů v oznámení o výběru dodavatele, které zákon jako nutnou náležitost oznámení o výběru dodavatele nevyžaduje.

152.   Navrhovatel zejména namítá, že zadavatel nechal argumenty, které předcházely oznámení o výběru č. 3, »zcela bez povšimnutí a ve výsledku posouzení III pouze uvedl nad rámec výsledku posouzení II, že „[p]ísemné objasnění nabídky ze dne 29. 7. 2025, v němž se vybraný dodavatel vyjádřil ke skladům. Toto vyjádření potvrdilo, že kapacity skladů respektují zadávací podmínky“«. Navrhovatel rovněž uvádí, že zadavatel „neseznámil navrhovatele prostřednictvím tohoto oznámení s tím, co bylo konkrétním obsahem obdrženého objasnění nabídky, a proto ho navrhovatel neměl jak posoudit, což je zcela v rozporu se zásadou transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 ZZVZ vzhledem k tomu, že zadavatel před vydáním oznámení o výběru III obdržel od navrhovatele řadu konkrétních námitek směřujících proti kapacitě skladů soli předložených vybraným dodavatelem.“

153.   Úřad k tomu uvádí, že posouzení splnění požadavků stanovených zadávací dokumentací je úkolem zadavatele. Úřad má za to, že pokud by měl zadavatel detailně poskytovat všem účastníkům zadávacího řízení posouzení splnění technických podmínek ostatními účastníky, jednalo by se o nepřiměřenou administrativní zátěž. Jak již bylo uvedeno výše, zákon předepisuje minimální obsahové náležitosti oznámení o výběru dodavatele, které zadavatel v šetřeném případě naplnil. Zadavateli poté nelze přičítat k tíži, pokud v oznámení o výběru dodavatele přímo nespecifikoval, jak postupoval při posouzení splnění každé jednotlivé technické podmínky u nabídek jednotlivých účastníků zadávacího řízení, pokud to zákon jakožto náležitost oznámení o výběru dodavatele nevyžaduje.

154.   Jak je uvedeno výše, zákon v § 123 stanoví konkrétní náležitosti, které musí oznámení o výběru dodavatele obsahovat, mezi těmito obligatorními údaji však nejsou informace ani samostatné písemnosti zachycující posouzení splnění jednotlivých technických požadavků stanovených zadávací dokumentací. Při přijetí opačného narativu by poté mohlo být namítáno nedoložení např. jakékoli interní komunikace či jiné dokumentace, jež s výběrem dodavatele (potažmo obecně se zadávacím řízením) souvisí a kterou zákon nepředepisuje jako náležitost oznámení o výběru dodavatele. Tento záměr však zákon zjevně nesleduje, když u jednotlivých institutů předepisuje konkrétní náležitosti, stejně jako tomu je právě v případě oznámení o výběru dodavatele. Úřad k tomu dodává, že zákon na žádném místě obecně nenařizuje zadavateli, aby ostatní účastníky informoval o tom, zda a jak se zabýval splněním konkrétních jednotlivých technických podmínek vybraným dodavatelem či jiným účastníkem zadávacího řízení. Nad rámec výše uvedeného ve vztahu k obsahu oznámení o výběru Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 34/2023-144 ze dne 21 6. 2024, zejm. bod 25 jeho odůvodnění, v němž je konstatováno „Neuvedením informací nad rámec zákonem požadovaných tedy zadavatel zjevně nemohl porušit ani zásadu transparentnosti (§ 6 odst. 1 ZZVZ), neboť základní zásady zadávacího řízení nelze účelově vykládat v rozporu s konkrétními zákonnými ustanoveními a jimi stanovenými podmínkami upravujícími povinné náležitosti jednotlivých zadavatelových úkonů.“.

155.   V šetřeném případě Úřad konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel se otázkou splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele opakovaně zabýval, přičemž vycházel nejen z údajů obsažených v nabídce vybraného dodavatele, ale i z dalších vysvětlení a podkladů předložených v průběhu zadávacího řízení. Skutečnost, že tyto podklady nebo jednotlivé úvahy zadavatele nebyly v plném rozsahu reprodukovány v oznámení o výběru dodavatele č. 3 nebo ve výsledku posouzení č. 3, sama o sobě nezakládá netransparentnost postupu zadavatele. Úřad proto uzavírá, že samotná skutečnost, že navrhovatel požaduje podrobnější zachycení jednotlivých úvah zadavatele či zpřístupnění všech podkladů, ze kterých zadavatel při posouzení technické kvalifikace vycházel, neznamená, že by zadavatel porušil zásadu transparentnosti podle § 6 odst. 1 zákona.

K neprokázání splnění technické kvalifikace dle čl. 4.4, 4.6 a povinnosti dle čl. 15.4. zadávací dokumentace

156.   Úřad se dále zabýval námitkou navrhovatele, podle níž vybraný dodavatel neprokázal splnění technické kvalifikace stanovené v čl. 4.4 a 4.6 zadávací dokumentace a současně nesplnil povinnost dle čl. 15.4 zadávací dokumentace. Navrhovatel tuto námitku vystavěl na úvaze, že vybraný dodavatel sice formálně v nabídce uvedl zaměstnance, dispečery, skladové prostory a technické vybavení, avšak tyto kapacity podle navrhovatele ve skutečnosti nemůže použít pro plnění veřejné zakázky, neboť jsou již zapojeny do výkonu jeho hlavní činnosti, tj. do správy a údržby silnic II. a III. třídy ve vlastnictví Olomouckého kraje, a jejich disponibilita pro plnění veřejné zakázky je tak podle jeho názoru pouze zdánlivá.

157.   Navrhovatel svou argumentaci opírá především o údaje obsažené ve výročních zprávách vybraného dodavatele za roky 2020 až 2024, z nichž dovozuje, že vybraný dodavatel v rámci doplňkové činnosti realizoval činnost pouze v omezeném rozsahu (cca 5–12 mil. Kč ročně), zatímco předmětná veřejná zakázka představuje plnění v hodnotě cca 92 mil. Kč ročně. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že „dispozice jiným technickým vybavením, zaměstnanci a sklady, než těmi uvedenými v citovaném plánu údržby je nepravděpodobná“, a poukazuje na plán zimní údržby pro období 2024–2025, z něhož dovozuje, že kapacity vybraného dodavatele jsou plně využívány již v rámci výkonu jeho hlavní činnosti.

158.   Úřad k tomu předně uvádí, že technická kvalifikace se neposuzuje podle toho, jaký byl dosavadní poměr hlavní a doplňkové činnosti dodavatele, nýbrž podle toho, zda dodavatel k okamžiku relevantnímu pro posouzení nabídky prokázal splnění konkrétních požadavků stanovených zadávací dokumentací. Jestliže zadavatel v čl. 4.4 a 4.6 zadávací dokumentace požadoval prokázání odborného personálu a technického vybavení, a v čl. 15.4 zadávací dokumentace požadoval předložení určitých údajů a podkladů týkajících se zajištění plnění, nelze nesplnění těchto požadavků dovodit pouze z obecného porovnání dosavadní doplňkové činnosti vybraného dodavatele s předpokládaným rozsahem veřejné zakázky. Úřad proto považuje za podstatné odlišit dvě roviny. První rovinou je prokázání kvalifikace a splnění podmínek účasti v zadávacím řízení, a druhou rovinou je následné faktické plnění veřejné zakázky a dodržování smluvních povinností v průběhu realizace.

159.   Ve vztahu k personálním kapacitám navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel nedisponuje dostatečnými personálními kapacitami pro současné zajištění své hlavní činnosti spočívající v údržbě silnic II. a III. třídy a pro plnění předmětné veřejné zakázky. Podle navrhovatele budou osoby uvedené v nabídce vybraného dodavatele nezbytné pro zajištění hlavní činnosti vybraného dodavatele, a nemohou proto být současně využívány při plnění veřejné zakázky. Navrhovatel proto z uvedeného důvodu dovozuje, že údaje předložené vybraným dodavatelem neodpovídají skutečnosti a že vybraný dodavatel nesplnil požadavky zadávací dokumentace. Navrhovatel zejména odkazuje na čl. 4.4 zadávací dokumentace ve spojitosti s čl. 12.3 smlouvy, v níž je uvedeno, že: „Po celou dobu účinnosti Smlouvy musí být člen realizačního týmu (dispečer) ze 100 % dedikován na plnění této Smlouvy, tzn. že dispečer uvedený v Příloze č. 11 Smlouvy nemůže být využíván Poskytovatelem při plnění jiného smluvního vztahu uzavřeného s Objednatelem; ostatní členové realizačního týmu uvedení v Příloze č. 11 Smlouvy mohou být využívání i pro jiné činnosti v rámci Oblasti a pro jiné smluvní vztahy s Objednatelem (…)“ a namítá, že vzhledem k vytíženosti zaměstnanců vybraného dodavatele v návaznosti na paralelně probíhající zimní údržbu sinic II. a III. třídy se nebudou zaměstnanci moci v potřebné míře věnovat realizaci předmětu plnění veřejné zakázky. U dispečerů má přitom dle navrhovatele jít o zřejmé porušení smluvních podmínek, které vyplývá ze skutečnosti, že budou využíváni i v rámci odlišné veřejné zakázky a nebudou ze 100 % dedikováni na plnění této smlouvy.

160.   Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že vybraný dodavatel již v nabídce předložil seznam členů realizačního týmu (příloha č. 11 – Seznam realizačního týmu) a čestné prohlášení o odborném personálu (Formulář 2.2.1), v nichž identifikoval jednotlivé osoby určené pro plnění veřejné zakázky, přičemž současně uvedl, že žádný z členů realizačního týmu není zajišťován poddodavatelsky. Pro pozice dispečerů bylo v nabídce vybraného dodavatele uvedeno celkem 20 konkrétních osob a dále osoby vedoucího údržby pozemních komunikací odpovědného za zimní údržbu a běžnou údržbu a jejich zástupce. Zadavatel však i přes vybraným dodavatelem přiloženou dokumentaci (viz výše) přistoupil na základě námitek navrhovatele k vyžádání dalšího objasnění týkajícího se mj. i personálního zabezpečení plnění veřejné zakázky. Vybraný dodavatel ve svém objasnění MNNC ze dne 29. 7. 2025 uvedl, že od roku 2024 postupně rozšiřuje rozsah běžné údržby zajišťované vlastními zaměstnanci namísto externích dodavatelů, v důsledku čehož dochází k navyšování počtu pracovníků i technických prostředků a vytváření větších rezerv pro zajištění zimní údržby. Vybraný dodavatel mj. uvedl, že před podáním nabídky taktéž posuzoval dopady získání veřejné zakázky na výkon své hlavní činnosti a dospěl k závěru, že jejich vliv bude zanedbatelný. Současně poukázal na skutečnost, že rozsah plnění předmětné veřejné zakázky představuje ve srovnání s přibližně 3 200 km krajských komunikací pouze omezené navýšení rozsahu udržovaných komunikací a že je plánováno další rozšíření vlastních kapacit organizace. Běžná údržba silnic I. třídy pak dle jeho názoru zahrnuje činnosti, které se z hlediska organizace práce a používaných technologií přirozeně doplňují s jeho hlavní činností a v případě nedostatku vlastních kapacit je možné využít poddodavatele. K námitce navrhovatele ohledně výkladu čl. 12.3 smlouvy poté vybraný dodavatel uvedl, že: „Dle článku 12.3 smlouvy je zřejmé, že poskytovatel může využít dispečery dedikované na tuto zakázku pro jiný subjekt, než je zadavatel zakázky na „Zajištění zimní a běžné údržby vybraných úseků dálnic a silnic I. třídy po 30. září 2025“. SSOK plánuje využít všechny dispečery uvedené v zakázce i ve své hlavní činnosti.“.

161.    Úřad na tomto místě považuje za nutné objasnit rozpor ve výkladu znění čl. 12.3 smlouvy. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že po celou dobu účinnosti smlouvy musí být člen realizačního týmu na pozici dispečera ze 100 % dedikován na plnění smlouvy, přičemž tato povinnost je výslovně konkretizována tak, že dispečer uvedený v příloze č. 11 smlouvy nemůže být využíván poskytovatelem při plnění jiného smluvního vztahu uzavřeného s objednatelem[17]. Současně však toto ustanovení výslovně stanoví, že ostatní členové realizačního týmu uvedení v příloze č. 11 smlouvy mohou být využíváni i pro jiné činnosti v rámci oblasti a pro jiné smluvní vztahy s objednatelem. Již z textu samotného ustanovení je tak zřejmé, že zadavatel připustil souběžné využívání personálních kapacit, přičemž zvláštní omezení stanovil pouze ve vztahu k dispečerům a pouze ve vztahu k jiným smluvním vztahům uzavřeným s objednatelem. Úřad v této souvislosti konstatuje, že z čl. 12.3 smlouvy nelze dovozovat, že by dispečeři nesměli vykonávat činnosti související s hlavní činností vybraného dodavatele spočívající v údržbě silnic II. a III. třídy, ani že by ostatní členové realizačního týmu museli být výlučně vyhrazeni pouze pro plnění předmětné veřejné zakázky. Opačný výklad zastávaný navrhovatelem by ve svém důsledku znamenal rozšíření smluvních omezení nad rámec jejich textu. Nadto nelze přehlédnout, že smlouva sama výslovně připouští možnost následné výměny členů realizačního týmu, jimiž byla prokazována technická kvalifikace, za předpokladu, že nově navržené osoby budou splňovat požadavky dle čl. 4.4 zadávací dokumentace, což rovněž naznačuje skutečnost, že zadavatel nespojoval plnění veřejné zakázky s nezměnitelným a výlučným využitím konkrétních osob.

162.   Navrhovatel nezpochybňuje existenci jednotlivých členů realizačního týmu, jejich odbornou praxi ani jejich pracovněprávní vztah k vybranému dodavateli. Jeho argumentace směřuje výlučně k tvrzené nedostatečné kapacitní disponibilitě těchto osob, přičemž uvedený závěr opírá o vlastní předpoklady týkající se rozsahu a organizace hlavní činnosti vybraného dodavatele. Navrhovatel však nepředložil konkrétní skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že osoby uvedené v nabídce nemohou být současně využity při plnění veřejné zakázky nebo že údaje předložené vybraným dodavatelem neodpovídají skutečnosti. Úřad proto neshledal, že by zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, pokud na základě podkladů předložených vybraným dodavatelem dospěl k závěru, že požadavky dle čl. 4.4 zadávací dokumentace byly splněny a že nejsou dány důvody pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona.

163.   Obdobně jako u personálních kapacit navrhovatel namítá nezákonnost postupu zadavatele i ve vztahu k technickému vybavení dle čl. 4.6 zadávací dokumentace. Navrhovatel odkazuje na čl. 6.3 smlouvy, v němž je obdobně jako u výše uvedeného čl. 12.3 uvedena formulace o dedikaci kapacit: „Po celou dobu účinnosti Smlouvy musí mít Poskytovatel ze 100 % dedikováno na plnění této Smlouvy technické vybavení, a to konkrétně sypače, přičemž tyto sypače nemohou být využívány Poskytovatelem pro plnění jiného smluvního vztahu uzavřeného s Objednatelem (…)“

164.   Úřad na tomto místě předesílá, že z dokumentace o zadávacím řízení plyne, že vybraný dodavatel v nabídce předložil podrobný seznam technického vybavení (Příloha č. 10 – Seznam technického vybavení), v němž identifikoval jednotlivé druhy požadované techniky, včetně konkrétních typů vozidel, registračních značek, údajů o splnění požadované emisní normy, technických parametrů a údajů o tom, zda se jedná o technické vybavení vlastní či smluvně zajištěné. Současně Úřad připomíná, že navrhovatel nezpochybňuje existenci jednotlivých strojů, či jejich technické parametry, ale dovozuje její faktickou nedostupnost na základě skutečnosti, že tatáž technika je využívána i při hlavní činnosti vybraného dodavatele.

165.   Úřad proto na tomto místě odkazuje na výše posuzovaný výklad smluvních podmínek, který je aplikovatelný i v tomto případě. Vybraný dodavatel v objasnění MNNC vysvětlil, že techniku určenou pro zimní údržbu bude využívat pro veřejnou zakázku v době, kdy nebude potřebná pro plnění hlavní činnosti, a že činnosti běžné údržby v rámci veřejné zakázky vhodně doplňují hlavní činnost vybraného dodavatele. Vybraný dodavatel současně uvedl, že od roku 2024 rozšiřuje technologie a množství výkonů běžné údržby prováděných vlastními pracovníky namísto dodavatelů, čímž se zvyšuje počet strojů a pracovníků a vznikají větší rezervy pro zimní údržbu. Z výsledku posouzení č. 3 současně vyplývá, že zadavatel měl k dispozici přehled technického vybavení vybraného dodavatele, v němž byly uvedeny jednotlivé typy techniky, registrační značky, emisní norma, technické parametry, údaj o tom, zda jde o vybavení vlastní nebo najaté, a další relevantní údaje. Dle výsledku posouzení č.3 byla k technickému vybavení předložena rovněž technická osvědčení samostatného technického celku, technické průkazy, výpisy evidence majetku a čestná prohlášení týkající se GPS vybavení a technických parametrů sypačů.

166.   Námitky navrhovatele tak ani v této části nesměřují proti neexistenci či technické nezpůsobilosti jednotlivých prostředků, nýbrž proti navrhovatelem předpokládané nemožnosti jejich souběžného využití při plnění předmětné veřejné zakázky a při výkonu hlavní činnosti vybraného dodavatele. Takový závěr však z podkladů obsažených v dokumentaci o zadávacím řízení nevyplývá. Zadavatel přitom neakceptoval tvrzení vybraného dodavatele bez dalšího, nýbrž disponoval jak údaji předloženými již v nabídce, tak následnými objasněními a dalšími podklady vztahujícími se k technickému vybavení. Úřad proto neshledal důvody pro závěr, že by vybraný dodavatel nesplnil požadavky dle čl. 4.6 zadávací dokumentace nebo že by byly dány důvody pro jeho vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona.

167.   K požadavku na skladové prostory dle čl. 15.4 zadávací dokumentace navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel nedisponuje skladovou kapacitou dostatečnou jak pro plnění veřejné zakázky, tak pro výkon své hlavní činnosti. Podle navrhovatele činila kapacita skladových prostor uvedená v nabídce vybraného dodavatele pro účely plnění veřejné zakázky 9 620 t, zatímco minimální skladová kapacita požadovaná pro veřejnou zakázku činila dle přílohy smlouvy 7 860 t a množství soli potřebné pro údržbu silnic II. a III. třídy dle plánu zimní údržby činilo 6 396 t. Navrhovatel z uvedeného dovozuje, že vybraný dodavatel by potřeboval celkovou skladovou kapacitu 14 256 t, kterou podle jeho názoru nemá. Současně navrhovatel tvrdí, že údaje o kapacitách jednotlivých skladů neodpovídají skutečnosti, a odkazuje na výsledky vlastních zjištění z obchodní činnosti, z katastru nemovitostí, mapových podkladů a veřejně dostupných 3D či street view zobrazení. Konkrétně zpochybňuje např. sklad v Prostějově, Konici, Jeseníku, Vikýřovicích, Zvoli a Olomouci, přičemž u některých skladů dovozuje maximální objem na základě zastavěné plochy a odhadované výšky objektu.

168.   Z dokumentace o zadávacím řízení přitom vyplývá, že vybraný dodavatel již v nabídce předložil čestné prohlášení o skladových prostorách (Příloha č. 7 Čestné prohlášení o skladových prostorách), v němž identifikoval jednotlivé sklady určené pro plnění veřejné zakázky, uvedl jejich kapacitu pro účely veřejné zakázky a současně specifikoval právní titul jejich užívání. Celková kapacita takto deklarovaných skladových prostor činila 9 620 t, přičemž všechny uvedené skladové prostory byly deklarovány jako prostory ve vlastnictví vybraného dodavatele, přičemž vybraný dodavatel rovněž doložil způsob zajištění výroby a skladování solanky v jednotlivých lokalitách. Zadavatel se však i nadto při vypořádání námitek navrhovatele neomezil na pouhé převzetí citovaných údajů a v rámci opakovaného posouzení nabídky si od vybraného dodavatele vyžádal doplnění a objasnění údajů vztahujících se právě mj. ke skladovým kapacitám, k nimž se vybraný dodavatel dodatečně vyjádřil. Vybraný dodavatel poté v rámci objasnění MNNC ze dne 29. 7. 2025 předložil tabulku maximálních fyzických kapacit jednotlivých skladů, z níž vyplývá, že jejich celková maximální kapacita činí 11 850 t. Vybraný dodavatel dále objasnil, že minimální skladová kapacita požadovaná zadavatelem pro plnění veřejné zakázky činí 7 860 t a že po odečtení této hodnoty z celkové maximální kapacity skladů ve výši 11 850 t zůstává pro potřeby hlavní činnosti skladová kapacita ve výši 3 950 t, odpovídající přibližně 70 až 80 % obvyklého předzásobení. Další potřeba posypové soli pro hlavní činnost má být zajišťována průběžným doplňováním zásob a využitím dalších skladových kapacit mimo skladové prostory uvedené v nabídce. Vybraný dodavatel rovněž uvedl, že obdobný způsob souběžného využívání skladových kapacit byl v minulosti dlouhodobě ověřen při současném zajišťování údržby silnic I., II. a III. třídy. Vybraný dodavatel se současně vyjádřil i ke konkrétním skladům zpochybněným navrhovatelem a vysvětlil, že i při použití vstupních údajů, z nichž navrhovatel při svých výpočtech vycházel, převyšuje navrhovatelem odhadovaná fyzická kapacita příslušných skladů kapacitu deklarovanou vybraným dodavatelem pro účely plnění veřejné zakázky. Například u skladu v Prostějově navrhovatel sám odhadl maximální kapacitu přibližně na 2 080 t, zatímco vybraný dodavatel pro účely veřejné zakázky deklaroval pouze 900 t. Obdobně u skladu v Konici navrhovatel odhadoval kapacitu přibližně na 990 t, zatímco vybraný dodavatel deklaroval 300 t, a ve Vikýřovicích navrhovatel vycházel z kapacity přibližně 3 510 t, zatímco vybraný dodavatel pro potřeby veřejné zakázky uvedl 2 000 t.

169.   Úřad proto konstatuje, že zadavatel měl k dispozici nejen údaje obsažené již v původní nabídce vybraného dodavatele, ale i následná podrobná objasnění a doplnění, na jejichž základě mohl učinit závěr o dostatečnosti skladových kapacit. Argumentace navrhovatele je naproti tomu založena především na vlastních odhadech a úvahách o potřebném rozsahu předzásobení a o fyzických parametrech jednotlivých skladů. Samotná skutečnost, že navrhovatel na základě vlastních výpočtů a zkušeností dospívá k odlišnému názoru na organizaci zásobování posypovou solí, však sama o sobě neprokazuje, že údaje předložené vybraným dodavatelem neodpovídají skutečnosti nebo že zadavatel byl povinen dospět k závěru o nesplnění požadavků dle čl. 15.4 zadávací dokumentace, a tedy ani že by byly dány důvody pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona.

170.   Úřad konstatuje, že uvedená argumentace navrhovatele je založena především na jeho vlastním hodnocení ekonomické a provozní připravenosti vybraného dodavatele k plnění veřejné zakázky. Navrhovatel z dosavadního rozsahu doplňkové činnosti vybraného dodavatele, z předpokládané hodnoty veřejné zakázky, z odhadovaných nákladů na pořízení techniky a z vlastních úvah o potřebném počtu zaměstnanců, vozidel či skladových prostor dovozuje, že vybraný dodavatel nebude schopen veřejnou zakázku realizovat v rozsahu odpovídajícím jeho nabídce, avšak taková argumentace však sama o sobě neprokazuje, že by některý z údajů uvedených v nabídce vybraného dodavatele byl objektivně nepravdivý. Pro aplikaci § 48 odst. 2 písm. c) zákona totiž nepostačuje existence pochybností či odlišný názor jiného účastníka zadávacího řízení na reálnost nabídky. Musí být naopak postaveno najisto, že určitý údaj nebo doklad předložený dodavatelem neodpovídá skutečnosti. Jinými slovy, zákon umožňuje vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nepravdivé údaje, nikoliv pro pouhé spekulace o budoucí schopnosti plnit veřejnou zakázku.

171.    Jak Úřad uvedl výše, z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá, že by zadavatel při posouzení nabídky vybraného dodavatele rezignoval na ověření splnění zadávacích podmínek. Naopak z výsledku posouzení splnění podmínek účasti vyplývá, že zadavatel posuzoval splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele ve vztahu k požadavkům stanoveným zadávací dokumentací a vycházel přitom z podkladů předložených vybraným dodavatelem. Navrhovatel přitom netvrdí, že by konkrétní doklad předložený vybraným dodavatelem byl nepravdivý nebo obsahoval objektivně nesprávné údaje, nýbrž dovozuje nesprávnost nabídky z vlastního hodnocení rozsahu budoucího plnění a z porovnání tohoto rozsahu s dosavadní činností vybraného dodavatele.

172.   Úřad proto neshledal, že by byly splněny podmínky pro vyloučení vybraného dodavatele podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona. Zadavatel nebyl povinen přistoupit k vyloučení vybraného dodavatele pouze na základě pochybností navrhovatele, jestliže se zadavatel těmito pochybnostmi v průběhu zadávacího řízení zabýval a jejich opodstatněnost nebyla potvrzena konkrétními skutečnostmi svědčícími o nepravdivosti nabídky.

K neprokázání splnění technické kvalifikace v čl. 4.6.2 zadávací dokumentace

173.   Navrhovatel v návrhu dále poukazuje na skutečnost, že dle výsledku posouzení č. 3 vybraný dodavatel disponuje 3 kusy zametačů, přičemž pouze 2 z nich jsou v jeho vlastnictví a 1 zametač „Volvo FM, RZ 2TK 0359“ (dále jen „zametač zn. Volvo“) je zajištěn smluvně. Vybraný dodavatel měl dle výsledku posouzení č. 3 k zametači zn. Volvo doložit smlouvu o nájmu ze dne 6. 1. 2025, která byla uzavřena mezi ním a společností Značky Morava, a.s., IČO 25865871, se sídlem Brantice 430, 793 93 Brantice (dále jen „Značky Morava, a.s.“) a navrhovatel se domnívá, že vybraný dodavatel byl povinen prokázat technickou kvalifikaci jinou osobou ve smyslu § 83 zákona a součástí své nabídky tak učinit doklady ve smyslu § 83 odst. 1 zákona, tzn. doklady k osobě, která zametač zn. Volvo poskytla. Svým postupem tak vybraný dodavatel dle navrhovatele řádně neprokázal technickou kvalifikaci dle § 79 odst. 2 písm. j) zákona, resp. čl. 4.6.2 zadávací dokumentace, a měl by tak být v souladu s § 48 odst. 2 písm. a) zákona ve spojení s § 48 odst. 8 zákona vyloučen ze zadávacího řízení.

174.   Úřad k uvedené námitce nejprve uvádí, že podle § 79 odst. 2 písm. j) zákona může zadavatel k prokázání technické kvalifikace požadovat přehled nástrojů nebo pomůcek, provozních nebo technických zařízení, která bude mít dodavatel při plnění veřejné zakázky k dispozici. Smyslem tohoto kvalifikačního požadavku je ověřit, zda je dodavatel schopen zajistit plnění veřejné zakázky prostřednictvím potřebného technického vybavení. Již ze samotného znění citovaného ustanovení přitom vyplývá, že zákon nepožaduje, aby dodavatel byl vlastníkem příslušného technického zařízení, nýbrž toliko to, aby jej měl při plnění veřejné zakázky k dispozici. Předmětem posouzení tedy nejsou vlastnické vztahy k jednotlivým strojům, nýbrž existence oprávnění dodavatele s nimi při plnění veřejné zakázky disponovat. Institut prokazování kvalifikace prostřednictvím jiné osoby podle § 83 zákona přitom slouží k situacím, kdy dodavatel využívá kapacity jiného subjektu za účelem splnění kvalifikačních požadavků, které by sám nesplňoval. Podstatou tohoto institutu tedy je, že jiná osoba poskytuje dodavateli určitou odbornou, technickou či ekonomickou kapacitu, přičemž se zpravidla sama určitým způsobem podílí na plnění veřejné zakázky nebo poskytuje zdroje, bez nichž by dodavatel kvalifikaci nesplnil.

175.   V šetřeném případě přitom mezi účastníky správního řízení není sporné, že vybraný dodavatel pro účely prokázání splnění technické kvalifikace deklaroval dispozici třemi zametači, přičemž jedním z nich byl zametač zn. Volvo, který měl zajištěn na základě soukromoprávního vztahu se společností Značky Morava, a.s., tj. není sporu o zajištění předmětného zametače pro potřeby plnění veřejné zakázky. Argumentace navrhovatele je založena výlučně na právním názoru, podle něhož již samotná skutečnost, že zametač není ve vlastnictví vybraného dodavatele, zakládá povinnost prokazovat splnění technické kvalifikace prostřednictvím jiné osoby podle § 83 zákona.

176.   Úřad nejprve konstatuje, že požadavek stanovený v ust. § 79 odst. 2 písm. j) zákona, na který navrhovatel ve svém návrhu odkazuje, nesměřuje k ověření vlastnických vztahů k jednotlivým strojům, ale k ověření, zda bude mít dodavatel příslušné technické vybavení při plnění veřejné zakázky k dispozici. Jestliže dodavatel prokáže, že je oprávněn dané zařízení užívat, je účel tohoto kvalifikačního požadavku naplněn. Úřad přitom nepřehlédl argument navrhovatele odkazující na § 83 odst. 1 písm. d) zákona, který výslovně zmiňuje možnost závazku jiné osoby spočívajícího v poskytnutí věcí nebo práv, s nimiž bude dodavatel oprávněn disponovat při plnění veřejné zakázky. Z uvedeného ustanovení však nelze dovozovat, že každé poskytnutí věci třetí osobou automaticky zakládá prokazování kvalifikace prostřednictvím jiné osoby. Citované ustanovení pouze stanoví obsah závazku jiné osoby v případech, kdy je § 83 zákona aplikovatelný, samo o sobě však nerozšiřuje okruh situací, v nichž je nutno kvalifikaci prostřednictvím jiné osoby prokazovat.

177.    Přijetí výkladu navrhovatele by vedlo k důsledkům, které zákon zjevně nezamýšlí. Za jinou osobu ve smyslu § 83 zákona by bylo nutné považovat každého pronajímatele, leasingového poskytovatele, půjčovnu strojů či jiný subjekt, od něhož si dodavatel běžně a každodenně opatřuje vybavení potřebné pro svou podnikatelskou činnost. Dodavatel by pak musel ve vztahu ke každému takovému subjektu předkládat doklady o základní způsobilosti a další dokumenty podle § 83 zákona, přestože se tyto osoby na plnění veřejné zakázky nijak nepodílejí a neposkytují dodavateli žádnou odbornou, technickou ani personální kapacitu. Takový výklad by nepřiměřeně rozšiřoval působnost § 83 zákona nad rámec jeho účelu. Odlišnost od případů, na které odkazuje navrhovatel v souvislosti s techniky podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona, spočívá právě v tom, že v těchto situacích je předmětem kvalifikace odborná kapacita konkrétních osob, kterou dodavatel sám nedisponuje a kterou mu poskytuje jiný subjekt. Naproti tomu v nyní posuzované věci nebyla předmětem kvalifikace odborná způsobilost či personální zajištění společnosti Značky Morava, a.s., nýbrž existence technického zařízení, které měl vybraný dodavatel k dispozici a které měl sám provozovat při plnění veřejné zakázky.

178.   Z dokumentace o zadávacím řízení, jakož ani z námitek formulovaných navrhovatelem, nikterak nevyplývá, že by se společnost Značky Morava, a.s. měla jakýmkoliv způsobem podílet na samotném plnění veřejné zakázky. Její role spočívá výhradně v přenechání technického zařízení do užívání vybranému dodavateli, přičemž veškeré činnosti související s realizací předmětu veřejné zakázky má vykonávat výhradně vybraný dodavatel vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Úřad v této souvislosti připomíná, že požadavek zadavatele dle čl. 4.6.2 zadávací dokumentace směřuje k ověření existence potřebného technického vybavení, nikoliv k ověření vlastnického práva k jednotlivým strojům. Úřad tímto uzavírá, že v případě, kdy zákon i zadávací podmínky vyžadovaly pouze to, aby měl dodavatel příslušné technické zařízení k dispozici, nelze dovozovat povinnost prokazovat splnění kvalifikace prostřednictvím § 83 zákona pouze z toho důvodu, že zařízení není ve vlastnictví dodavatele.

179.   Úřad závěrem shrnuje, že skutečnost, že vybraný dodavatel disponoval jedním ze zametačů na základě nájemního vztahu se společností Značky Morava, a.s., sama o sobě nezakládala povinnost předložit ve vztahu k této společnosti doklady podle § 74 zákona, § 77 odst. 1 zákona ani závazek jiné osoby podle § 83 zákona. Zadavatel tak nepochybil, pokud technickou kvalifikaci vybraného dodavatele považoval za prokázanou a z uvedeného důvodu jej nevyloučil ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona.

Závěr

180.   Z uvedených důvodů Úřad návrh ve všech jeho částech podle § 265 písm. a) zákona zamítl, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Mgr. Michal Kobza

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

1. Ředitelství silnic a dálnic s. p., Čerčanská 2023/12, 140 00 Praha 4

2. EUROVIA CZ a.s., U Michelského lesa 1581/2, Michle, 140 00 Praha 4

3. Správa silnic Olomouckého kraje, příspěvková organizace, Lipenská 753/120, Hodolany, 779 00 Olomouc

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

---

[1] Dle názoru Úřadu se jedná o zjevnou písařskou chybu zadavatele.

[2] V Čestném prohlášení o odborném personálu budou uvedeny vybrané zakázky, na kterých osoba po dobu zadavatelem požadované minimální délky odborné praxe působila tak, aby bylo zjevné, že uvedená délka praxe je splněna.

[3] V Čestném prohlášení o odborném personálu bude uvedena související smlouva.

[4] V Čestném prohlášení o odborném personálu budou uvedeny vybrané zakázky, na kterých osoba po dobu zadavatelem požadované minimální délky odborné praxe působila tak, aby bylo zjevné, že uvedená délka praxe je splněna.

[5] V Čestném prohlášení o odborném personálu bude uvedena související smlouva.

[6] V Čestném prohlášení o odborném personálu budou uvedeny vybrané zakázky, na kterých osoba po dobu zadavatelem požadované minimální délky odborné praxe působila tak, aby bylo zjevné, že uvedená délka praxe je splněna.

[7] V Čestném prohlášení o odborném personálu bude uvedena související smlouva.

[8] V Čestném prohlášení o odborném personálu budou uvedeny vybrané zakázky, na kterých osoba po dobu zadavatelem požadované minimální délky odborné praxe působila tak, aby bylo zjevné, že uvedená délka praxe je splněna.

[9] V Čestném prohlášení o odborném personálu bude uvedena související smlouva.

[10] V Čestném prohlášení o odborném personálu budou uvedeny vybrané zakázky, na kterých osoba po dobu zadavatelem požadované minimální délky odborné praxe působila tak, aby bylo zjevné, že uvedená délka praxe je splněna.

[11] V Čestném prohlášení o odborném personálu bude uvedena související smlouva.

[12] Pro úplnost zadavatel uvádí, že vedle tohoto kvalifikačního minima je stanoveno požadované minimum technického vybavení pro plnění veřejné zakázky, které vyplývá z přílohy č. 6 Smlouvy.

[13] Např. vlastnictví, existující nájem, smlouva o smlouvě budoucí nájemní apod. V případě vlastnictví, prosím, uveďte parcelní číslo pozemku nebo číslo popisné budovy a LV, na němž je příslušný pozemek/budova

zapsán/a; v případě smluvního užívání, prosím, uveďte název smlouvy, označení smluvní strany, s níž je smlouva uzavřena, a datum uzavření smlouvy.“

[14] Např. vlastnictví, existující nájem, smlouva o smlouvě budoucí nájemní apod.

[15] Přílohami žádosti o poskytnutí odborného stanoviska bylo objasnění MNNC ze dne 29. 7. 2025 s přílohami – pozn.

Úřadu

[16] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2022, s. 851 - 863

[17] Na tomto místě Úřad podotýká, že osobou objednatele je dle znění smlouvy myšlen zadavatel