číslo jednací: 22350/2026/500
spisová značka: S0259/2026/VZ

Instance	I.
Věc	Slovanská alej (jižní část)
Účastníci	statutární město Plzeň ROBSTAV k.s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	10. 9. 2026
Související rozhodnutí	22350/2026/500 32498/2026/161
Dokumenty	2026_S0259.pdf 420 KB

PID	UOHSX00N0YEB
Č. j.	ÚOHS-22350/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0259/2026/VZ
Datum, místo	23. 6. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 12. 4. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou

zadavatel – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci podepsané dne 22. 4. 2026 Mgr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem, ev. č. ČAK 10451, Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol. s r.o., se sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň,
navrhovatel – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, 143 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 10. 4. 2026 Mgr. Jiřím Čechem, advokátem, ev. č. ČAK 14549, Čech – Toul, sdružení advokátů, se sídlem Otakarova 1427/41, 370 01 České Budějovice,

ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných při zadávání veřejné zakázky „Slovanská alej (jižní část)“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 12. 2025, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00323052,

rozhodl takto:

Návrh navrhovatele – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, 143 00 Praha 4 – ze dne 12. 4. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň – učiněných při zadávání veřejné zakázky „Slovanská alej (jižní část)“ ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy k podání nabídky ze dne 11. 12. 2025, která byla téhož dne uveřejněna na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00323052, se podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Odůvodnění

I. ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

1. Zadavatel – statutární město Plzeň, IČO 00075370, se sídlem náměstí Republiky 1/1, 301 00 Plzeň, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci podepsané dne 22. 4. 2026 Mgr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem, ev. č. ČAK 10451, Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol. s r.o., se sídlem Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň (dále jen „zadavatel“) – jakožto veřejný zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájil dne 11. 12. 2025 uveřejněním výzvy k podání nabídky z téhož dne na profilu zadavatele pod systémovým číslem P25V00323052 zjednodušené podlimitní řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Slovanská alej (jižní část)“ (dále jen „veřejná zakázka“).

2. Dle čl. V. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“ zadávací dokumentace je předmětem veřejné zakázky „rekonstrukce jižní části ulice Slovanská alej v městském obvodu Plzeň 2 – Slovany včetně opravy části ulice Chválenická, přeložek technické infrastruktury, úpravy veřejného prostranství, dopravních ploch a rekonstrukce inženýrských sítí“.

3. Dle čl. VII. „Předpokládaná hodnota veřejné zakázky“ zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 33 513 365 Kč bez DPH.

4. Dle „Písemné zprávy o hodnocení nabídek“ podepsané dne 2. 4. 2026 obdržel zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 6 nabídek, a to včetně nabídky navrhovatele – ROBSTAV k.s., IČO 27430774, se sídlem Mezi vodami 205/29, 143 00 Praha 4, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 10. 4. 2026 Mgr. Jiřím Čechem, advokátem, ev. č. ČAK 14549, Čech – Toul, sdružení advokátů, se sídlem Otakarova 1427/41, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“).

5. „Rozhodnutím a oznámením o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ podepsaným dne 3. 3. 2026 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) vyloučil zadavatel navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

6. Dne 18. 3. 2026 doručil navrhovatel zadavateli „Námitky“ z téhož dne (dále jen „námitky“). „Rozhodnutím zadavatele o námitkách stěžovatele“ ze dne 1. 4. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, zadavatel uvedené námitky odmítl.

7. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nesouhlasil s důvody uvedenými v rozhodnutí o námitkách, podal dne 12. 4. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Návrh byl rovněž dne 12. 4. 2026 ve stejnopise doručen zadavateli.

II. OBSAH NÁVRHU

8. Navrhovatel v návrhu brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení.

9. Navrhovatel je přesvědčen, že jej zadavatel vyloučil ze zadávacího řízení nezákonným způsobem, neboť v rozhodnutí o vyloučení ani v rozhodnutí o námitkách neuvedl transparentní a dostatečné odůvodnění pro naplnění důvodů dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel dle navrhovatele své rozhodnutí o vyloučení opřel toliko o obecnou citaci tohoto ustanovení zákona, aniž by jeho aplikaci vztáhl na konkrétní skutkové okolnosti dřívějších smluvních vztahů, na jejichž základě navrhovatele vyloučil. Zadavatel tedy dle navrhovatele nezohlednil zavinění na straně dřívějšího zadavatele (jenž uplatňoval nároky odlišné od zadávací dokumentace, vynucoval si úpravy, které původně nebyly sjednány, anebo průběh veřejné zakázky komplikoval), objektivní technické a provozní okolnosti ani opatření přijatá navrhovatelem k nápravě. Navrhovatel tak má za to, že zadavatel neunesl důkazní břemeno, když v rozhodnutí o vyloučení neprokázal, že by byly naplněny důvody předvídané v § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení. Navrhovatel tedy trvá na tom, že zadavatel neprokázal, že by ze strany navrhovatele došlo k závažným a dlouhodobým pochybením při plnění dřívějších vztahů, a že by v důsledku namítaného jednání navrhovatele došlo ke vzniku škody, k předčasnému ukončení smluvního vztahu či že by navrhovateli byla uložena jakákoliv srovnatelná sankce.

10. K vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu pochybení ve věci „Dobříš – průtah“ navrhovatel uvádí následující.

11. Navrhovatel je přesvědčen, že z rozhodnutí soudu o nahrazení projevu vůle nelze dovodit jeho závažné či dlouhodobé pochybení v této věci. Toto rozhodnutí soudu dle navrhovatele nepředstavuje sankci za porušení smluvních či zákonných povinností, nevypovídá ničeho o jeho odborné nezpůsobilosti či nespolehlivosti, když je pouze procesním prostředkem, jehož smyslem je odstranit situaci, kdy jedna ze stran neposkytne potřebnou součinnost k naplnění sjednaného závazku. Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel neprokázal, že by šlo o „opakované, systematické či setrvalé porušování smluvních povinností, ani že by takové jednání dosahovalo takové závažnosti, která by byla způsobilá narušit důvěru v řádné plnění veřejných zakázek ze strany navrhovatele“.

12. Navrhovatel k tomu dále uvádí, že dílo „Dobříš – průtah“ bylo dokončeno a je funkční, jsou na něj vydána kolaudační rozhodnutí, což je dle jeho názoru určující. Navrhovatel uznává, že při realizaci stavby nebyly plněny (zejména ze strany stavbyvedoucího a hlavní přípravářky) některé administrativní povinnosti zejména ve vztahu ke stavebnímu deníku a související dokumentaci a rovněž docházelo k provádění dodatečných stavebních prací bez řádného smluvního nastavení a úpravy ceny a harmonogramu, nicméně uvádí, že již přijal opatření k posílení vnitřních kontrolních a řídicích mechanismů (personální změny, proškolení zaměstnanců, nové vedení společnosti). Dle navrhovatele by v případě poskytnutí součinnosti ze strany dřívějšího zadavatele došlo k řádnému protokolárnímu předání díla bez vad a nedodělků.

13. Dle navrhovatele vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona má směřovat na situace, kdy dodavatel selže v plnění (např. stavbu nedokončí, stavba spadne), nikoliv na situace, kdy nastane „neshoda smluvních stran ohledně administrativního úkonu – podpisu předávacího protokolu“. Navrhovatel uvádí, že skutečnost, že došlo k nahrazení projevu vůle soudem, naopak potvrzuje, že „dílo bylo připraveno k předání a bylo způsobilé provozu, jinak by soud takovému návrhu nemohl vyhovět“, přičemž šlo o „legitimní obchodní spor o výklad smlouvy a aktivní legitimaci, který je v hospodářském styku běžný“, „nikoliv o odbornou stavební neschopnost“.

14. Navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele z rozhodnutí o námitkách, že dlouhodobé prodlení a nepředání díla není marginálním pochybením, že bez předání díla nemůže dojít k jeho dokončení a zániku závazku jeho splněním, a že daná pochybení vedla ke kvalifikovanému následku. Dle navrhovatele tento případ nelze svou intenzitou podřadit pod zákonný důvod pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

15. Dále navrhovatel uvádí, že v daném případě nebyla naplněna časová podmínka, neboť zadavatel odkazuje na prodlení započaté již dne 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, když dle navrhovatele časově zjevně došlo k přesahu rozhodného tříletého období. Současně navrhovatel uvádí, že samotné tvrzení o prodlení nepředstavuje automaticky závažné či dlouhodobé pochybení, když musí jít pouze o kvalifikovaná pochybení dosahující určité intenzity, nikoliv o běžné smluvní neshody či spory, které jsou v praxi zcela obvyklé a často řešené až následným výkladem smluvních ustanovení či soudním rozhodnutím.

16. K vyloučení ze zadávacího řízení z důvodu pochybení ve věci „Přeložka silnice“ navrhovatel uvádí následující.

17. Navrhovatel uvádí, že v dané věci jsou nároky dřívějšího zadavatele nyní předmětem soudního přezkumu a do doby pravomocného rozhodnutí nelze tvrzená pochybení považovat za prokázaná, a tedy ani za pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

18. Dle navrhovatele pouhá existence sporu mezi smluvními stranami ani jednostranné odstoupení zadavatele od smlouvy v dřívějším smluvním vztahu nemohou bez dalšího zakládat závěr o závažném či dlouhodobém pochybení navrhovatele. Navíc navrhovatel zdůrazňuje, že nároky dřívějšího zadavatele neuznává a že jeho odstoupení od smlouvy považuje za neplatné, a to pro absenci zákonných důvodů pro takový postup. V této souvislosti navrhovatel také uvádí, že zadavatel nepředložil navrhovateli znalecký posudek, jímž měly být zjištěny vady řešeného díla, přičemž zároveň zpochybňuje nestrannost tohoto znaleckého posudku, a to z toho důvodu, že má jít o znalce, který spolupracuje se zadavatelem na jiných veřejných zakázkách.

19. Navrhovatel trvá na tom, že nárok dřívějšího zadavatele na zaplacení smluvní pokuty je neoprávněný. Dle navrhovatele daná situace vznikla v důsledku nedostatečné součinnosti dřívějšího zadavatele, nikoliv zaviněním navrhovatele, kdy navrhovatel marně opakovaně žádal o prodloužení termínu plnění a namítal nedostatky projektové dokumentace.

20. Navrhovatel v souvislosti s prodlením opakuje svou námitkou argumentaci, že k němu nedošlo dle jeho tvrzení jeho zaviněním, nýbrž v důsledku okolností ležících na straně dřívějšího zadavatele, resp. okolností mimo jeho dispozici. Navrhovatel u objízdných tras uvádí, že konkrétní rozsah oprav byl určen až dne 3. 10. 2022, následně byla dne 7. 11. 2022 získána potřebná správní povolení (Policie ČR, MěÚ Sušice, MěÚ Horažďovice), přičemž práce mohly být zahájeny až po jejich vydání a trvaly cca 10 pracovních dnů, dokončeny byly ke dni 30. 11. 2022, což dle navrhovatele představuje cca 30 dnů posunu. V souvislosti s přeložkou kabelu CETIN navrhovatel tvrdí, že práce byly plně v gesci dřívějšího zadavatele a kolizní stav trval fakticky až do 2. čtvrtletí roku 2023, přičemž z tohoto důvodu uvádí prodlení v rozsahu cca 227 dnů, neboť bez vyřešení přeložky nebylo možné dokončit obslužnou komunikaci. Dále navrhovatel u sanace zemní pláně obslužné komunikace uvádí, že práce mohly být zahájeny až po předání změny projektové dokumentace dne 19. 4. 2023, standardní doba realizace činila cca 40 pracovních dnů, avšak z důvodu nevyhovující únosnosti zjištěné dne 5. 5. 2023 bylo nutné změnit technologii a provést sanaci, což znamenalo další prodloužení o 19 pracovních dnů a posun dokončení na den 7. 7. 2023, celkově zde tedy uvádí prodlení cca 250 dnů. Konečně navrhovatel u sanace zemní pláně hlavní trasy poukazuje na nesoulad projektové dokumentace se skutečností zjištěnou již v roce 2021, k čemuž uvádí, že následná jednání probíhala od 9/2021 do 10/2022, přičemž změny nebyly formálně odsouhlaseny, a přesto byly práce se souhlasem dřívějšího zadavatele fakticky prováděny. Navrhovatel tedy namítá, že k prodlení přispěly okolnosti jako nedostatečná součinnost dřívějšího zadavatele, vady projektové dokumentace, nepříznivé klimatické podmínky a technologické přestávky, přičemž uvádí, že na tyto skutečnosti dřívějšího zadavatele opakovaně upozorňoval. Na základě uvedeného navrhovatel uzavírá, že prodlení s dokončením díla bylo způsobeno primárně okolnostmi na straně dřívějšího zadavatele, nikoliv jeho pochybením, a že zadavatel jednostranně přičítá odpovědnost za prodlení navrhovateli, aniž by zohlednil podíl dřívějšího zadavatele na vzniklé situaci.

21. Navrhovatel dále podotýká, že má pochybnosti o transparentnosti zadávacího řízení na realizaci věci „Přeložka silnice“, rovněž uvádí, že při realizaci díla byly dřívějším zadavatelem prováděny zápisy do stavebního deníku bez vědomí navrhovatele, dále že v důsledku vad projektové dokumentace projekt neodpovídá stavebnímu povolení, a že dřívější zadavatel na rozdíl od své dosavadní praxe nezohlednil zimní technologickou přestávku.

22. Dle navrhovatele tedy ani v jednom z případů uvedených v rozhodnutí o vyloučení nedošlo k naplnění zákonných znaků pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel tak dle navrhovatele neprokázal takové pochybení navrhovatele, které by svou intenzitou, časovým rozsahem a následky dosahovalo podmínek vymezených zákonem. Navrhovatel rekapituluje, že rozsudek o nahrazení projevu vůle ve věci „Dobříš – průtah“ je pouze procesním prostředkem, a dále že ve věci „Přeložka silnice“ nebylo dosud vydáno pravomocné rozhodnutí, tedy dle navrhovatele nelze tvrzená pochybení navrhovatele v těchto dřívějších smluvních vztazích považovat za prokázaná pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Rovněž navrhovatel má za to, že ani v jednom případě nebyla splněna podmínka existence kvalifikovaných následků, neboť nedošlo ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu z důvodů ležících na straně navrhovatele či uložení jiných srovnatelných sankcí.

23. Navrhovatel podotýká, že v nedávné minulosti neměl se zadavatelem žádné problémy při plnění veřejných zakázek a zadavatel nikdy dříve vytýkaná pochybení vůči navrhovateli v rámci jiných zadávacích řízení neuplatnil. Dle navrhovatele zadavatel v daném případě zvolil vysoce formalistický a nepřiměřený přístup, který nerespektuje běžnou praxi při plnění veřejných zakázek. Dále navrhovatel vyslovuje pochybnosti o skutečných důvodech postupu zadavatele, jenž činí své závěry na základě podkladů a převzatých závěrů poskytnutých od jiného veřejného zadavatele, aniž by však provedl vlastní nestranné kvalifikované posouzení věci, což považuje navrhovatel za nepřípustnou koordinaci mezi zadavateli, která vede k narušení hospodářské soutěže a diskriminaci navrhovatele. Navrhovatel rovněž uvádí, že mezi ním a zadavatelem v současné době probíhají i v rámci jiných zakázek spory, a tedy dle navrhovatele tyto okolnosti mohou mít vliv na objektivitu a nestrannost zadavatele při postupu v aktuálním zadávacím řízení.

24. S ohledem na uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení.

III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ

25. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0259/2026/VZ ve věci přezkoumání úkonů zadavatele dnem 12. 4. 2026, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

26. Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

27. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 14. 4. 2026.

Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 22. 4. 2026

28. Dne 22. 4. 2026 obdržel Úřad od zadavatele jeho vyjádření k návrhu z téhož dne, v němž zadavatel odkazuje zejména na rozhodnutí o vyloučení a na rozhodnutí o námitkách, k čemuž shrnuje následující.

29. Zadavatel trvá na tom, že v rozhodnutí o vyloučení detailně popsal a následně v rozhodnutí o námitkách zopakoval, k jakým závažným či dlouhodobým pochybením navrhovatele došlo a jaké negativní důsledky z nich vyplynuly, k čemuž zde rovněž označil důkazy pro naplnění důvodů pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

30. Zadavatel rekapituluje, že ve věci „Dobříš – průtah“ se navrhovatel dopustil pochybení spočívajícího v prodlení s dokončením díla v délce cca 2 roky, a to s následkem uplatnění smluvní pokuty, a dále pochybení spočívajícího v prodlení s protokolárním předáním díla ode dne 27. 11. 2023 (protokolární předání bylo následně nahrazeno rozsudkem soudu, k čemuž došlo o více jak rok později), a to s následkem uplatnění smluvní pokuty a nahrazení projevu vůle. Zadavatel k tomu odkazuje na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 7 C 37/2024-84 ze dne 8. 7. 2024[1] (potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 23 Co 460/2024-148 ze dne 23. 4. 2025) a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. 19 C 51/2024-92 ze dne 16. 12. 2024[2] (potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 194/2025-193 ze dne 12. 11. 2025). Dále zadavatel uvádí, že ve věci „Přeložka silnice“ se navrhovatel dopustil pochybení spočívajícího v prodlení s provedením díla ode dne 1. 11. 2022 do dne 21. 9. 2023, a to s následkem uplatnění smluvní pokuty a odstoupení od smlouvy, a dále pochybení spočívajícího ve vadném provedení díla, a to s následkem uplatnění nároku na slevu z ceny díla a uplatnění nároku na náhradu škody. Zadavatel k tomu odkazuje na soudní řízení u Městského soudu v Praze č. j. 12 Cm 28/2025.

31. Zadavatel v této souvislosti odkazuje rovněž na rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0259/2025/VZ, č. j. ÚOHS-22306/2025/500, ze dne 16. 6. 2025, potvrzené rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0086/2025/VZ, č. j. ÚOHS-26785/2025/161, ze dne 18. 7. 2025, kde Úřad rovněž dovodil ve věci „Dobříš – průtah“ existenci těchto dvou pochybení navrhovatele s relevantními následky, a jejich relevantnost jako legitimní důvody pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

32. Dle zadavatele ve věci „Dobříš – průtah“ by postačovalo odkázat na citované rozsudky soudů a rozhodnutí Úřadu, přičemž již tato dvě pochybení navrhovatele by mohla dle jeho přesvědčení postačovat k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Zadavatel však uvádí, že nadto v rozhodnutí o vyloučení odkázal i na pochybení navrhovatele ve věci „Přeložka silnice“, k čemuž vylíčil dle svého přesvědčení dostatečně rozhodné skutečnosti a odkázal na příslušné důkazy, které jsou navrhovateli známy.

33. Zpochybňuje-li navrhovatel, že ve věci „Přeložka silnice“ došlo k pochybením, za která by odpovídal navrhovatel, pak k tomu zadavatel uvádí, že tyto argumenty navrhovatel předložil již v rámci námitek a zadavatel je v rozhodnutí o námitkách dle svého přesvědčení řádně vypořádal jako nedůvodné.

34. K akci „Dobříš – průtah“ zadavatel uvádí, že řádně odůvodnil, proč je protokolární nepředání díla pochybením ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, k čemuž uvádí, že kvalifikovaným následkem nemusí být pouze sankce v užším smyslu (např. smluvní pokuta), když za srovnatelnou sankci je třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytuje zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení dodavatele či aby jej za toto pochybení sankcionoval. Dle zadavatele platí, že pokud soud rozsudkem nahradil projev vůle navrhovatele, je nutné uvedené vykládat tak, že shledal protiprávní jednání navrhovatele dílo nepředat. Zadavatel je přesvědčen o tom, že jde o pochybení závažné a dlouhodobé (navrhovatel byl v prodlení s předáním díla asi rok), které dřívější zadavatel musel zhojit podáním soudní žaloby. Dle zadavatele se tedy navrhovatel ve věci „Dobříš – průtah“ dostal do prodlení jednak s vlastním plněním díla, přičemž se dopustil i dalšího pochybení spočívajícího ve zjevně účelovém nepředání díla v situaci, kdy bylo dílo dokončeno a byl vyzván k přejímce. Zadavatel má za to, že uvedené vypovídá o nespolehlivosti navrhovatele, a to i v návaznosti na negativní důsledky u poskytovatele dotace. Zadavatel podotýká, že nemůže obstát argument navrhovatele, že dílo je funkční, neboť dvouleté či tříleté prodlení s předáním díla a s tím spojené negativní dopady do dotačního financování není v zájmu zadavatelů, i pokud by byla postavena sebekvalitnější stavba. Rovněž zadavatel uvádí, že soud shledal oprávněným i nárok dřívějšího zadavatele na smluvní pokutu za prodlení. Zadavatel uvádí, že byla splněna i časová podmínka, neboť do rozhodného období posledních 3 let před zahájením zadávacího řízení nemusí spadat celé prodlení navrhovatele, nýbrž postačuje i jen jeho část. Zadavatel tak zdůrazňuje, že prodlení bylo dlouhodobé a trvalo ve vztahu k dokončení díla až do 13. 11. 2023 a teprve v prosinci 2024 došlo k nahrazení projevu vůle navrhovatele k předání díla soudem.

35. K akci „Přeložka silnice“ zadavatel uvádí, že neexistence soudního rozhodnutí není překážkou pro postup dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Zadavatel k tomu uvádí, že u tohoto smluvního vztahu identifikoval dvojí pochybení navrhovatele, a to prodlení a vadné plnění, přičemž ve věci zjištěných vad díla existuje znalecký posudek, který navrhovatel obdržel od dřívějšího zadavatele, a tedy jím disponuje. Dle zadavatele navrhovatel rozporuje pouze prodlení s dokončením díla, přičemž vadné plnění zachycené ve znaleckém posudku nijak nerozporuje – zadavatel je tedy považuje za nesporné.

36. Ke konkrétním námitkám navrhovatele, jimiž se snaží vyvinit z prodlení s provedením díla, zadavatel rekapituluje s odkazem na rozhodnutí o námitkách následující. Zadavatel uvádí, že navrhovatel nedoložil, že opakovaně žádal o prodloužení termínu plnění a namítal nedostatky projektu. Dále zadavatel uvádí, že pokud byl navrhovatel v prodlení s provedením vlastního díla, mělo to zákonitě za důsledek i to, že došlo k prodlení s následnou realizací objízdných tras, přičemž navrhovatel musel počítat i s nezbytnou dobou pro zajištění potřebných povolení. Dále zadavatel uvádí, že problémy s přeložkou CETIN vznikly rovněž vinou navrhovatele a navrhovatel komplikace s přeložkou CETIN notifikoval až v době, kdy se sám dostal do prodlení. Stejně tak zadavatel uvádí, že pokud by navrhovatel práce na realizaci obslužné komunikace zahájil tak, aby byl dodržen termín dle smlouvy o dílo, mohl rovněž včas identifikovat zjištěné nedostatky a stavební objekt mohl být dokončen včas, byť na základě mírně upraveného projektu. Zadavatel dále uvádí, že změnu způsobu provádění sanace pláně prováděl navrhovatel bez souhlasu dřívějšího zadavatele a nikdy nedoložil příslušný změnový list, nemůže se tedy dovolávat konkludentního souhlasu dřívějšího zadavatele, přičemž však zároveň platí, že odlišný způsob sanace neměl vliv na délku provádění prací.

37. Zadavatel doplňuje, že námitky navrhovatele týkající se vedení stavebního deníku, realizace díla v rozporu s projektovou dokumentací a stavebním povolením a průběhu zadávacího řízení nebyly obsaženy v námitkách a jsou navíc pro posouzení věci irelevantní.

38. Zadavatel uzavírá, že dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona je zadavatel oprávněn vyloučit dodavatele i na základě zkušenosti jiného veřejného zadavatele, což dle zadavatele předpokládá, že zadavatelé mezi sebou sdílejí informace nezbytné k postupu dle tohoto ustanovení. Zadavatel trvá na tom, že nejde o účelovost namířenou bez legitimního důvodu vůči navrhovateli, když naopak jeho legitimním důvodem je zde obchodní pověst navrhovatele a obava o řádnou realizaci řešené veřejné zakázky. Zadavatel doplňuje, že byť je zde závislý na podkladech poskytnutých jinými veřejnými zadavateli, nemá důvod sporovat jejich objektivitu, nicméně přesto obdržené podklady kriticky přezkoumal a shledal naplnění důvodů dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, což řádně odůvodnil. Pokud navrhovatel následně uvedená pochybení v námitkách rozporoval, reagoval zadavatel dle svého přesvědčení v rozhodnutí o námitkách, přičemž ani zde neměl důvod nepřevzít argumentaci jiného veřejného zadavatele, jež se mu jeví jako objektivní, logická a vnitřně konzistentní.

39. Z popsaných důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.

Další průběh správního řízení

40. Usnesením ze dne 25. 5. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu k vyjádření se k podkladům rozhodnutí.

41. Navrhovatel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

42. Dne 29. 5. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí podepsané téhož dne, v němž zadavatel plně odkázal na svou argumentaci obsaženou ve vyjádření k návrhu.

IV. ZÁVĚRY ÚŘADU

43. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení, stanovisek předložených účastníky správního řízení, a rovněž s ohledem na předchozí rozhodovací praxi Úřadu konstatuje, že rozhodl dle § 265 písm. a) zákona o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. K tomu uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

Relevantní ustanovení právních předpisů

44. Podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky, nebo s jiným veřejným zadavatelem, která vedla k vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím.

45. Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení

Rozhodnutí o vyloučení

46. V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl, že byly splněny podmínky pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť u něj „došlo v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení na tuto veřejnou zakázku k závažným a dlouhodobým pochybením při plnění dřívějšího smluvního vztahu s jiným veřejným zadavatelem“, a to se:

Správou a údržbou silnic Plzeňského kraje, příspěvkovou organizací (dále i jen „SÚS PK“ a „dřívější zadavatel“), když „tato pochybení vedla SÚS PK k odstoupení od smlouvy ke dni 21. 9. 2023 a k uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 37 541 092 Kč, nároku na poskytnutí slevy z ceny díla ve výši 26 602 951 Kč a nároku na náhradu škody ve výši 908 172 Kč. Tyto nároky jsou aktuálně předmětem soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 12 Cm 28/2025“, a
Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje, příspěvkovou organizací (dále i jen „KSÚS“) a městem Dobříš (dále i jen oba souhrnně „dřívější zadavatelé“), když „tato pochybení vedla KSÚS a město Dobříš k podání žaloby na nahrazení projevu vůle u Obvodního soudu pro Prahu 4 a k uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty. Tento nárok byl předmětem soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 7 C 37/2024.“

47. Zadavatel k tomu dále blíže popsal skutečnosti, na jejichž základě dospěl k závěru, že byly splněny všechny podmínky pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

48. K naplnění podmínky existence pochybení na straně navrhovatele zadavatel uvedl, že navrhovatel „se závažných nebo dlouhodobých pochybení dopustil ve smluvním vztahu s KSÚS a městem Dobříš, založeném smlouvou o dílo ze dne 17. 8. 2020 (…) v rámci realizace akce »Dobříš – průtah«. Účastník se závažných nebo dlouhodobých pochybení dopustil ve smluvním vztahu se SÚS PK, založeném smlouvou o dílo ze dne 16. 12. 2020 (…) v rámci realizace akce »Přeložky silnice«.“

49. K akci „Dobříš – průtah“ zadavatel blíže uvedl, že termín dokončení byl sjednán na den 6. 12. 2021 pro KSÚS a na den 13. 12. 2021 pro město Dobříš, přičemž dle smlouvy měl navrhovatel splnit svou povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a protokolárním předáním, a to s veškerými souvisejícími dokumenty, přičemž o předání díla měl být sepsán předávací protokol, který podepíší obě strany smlouvy. Dle zadavatele byl navrhovatel dlouhodobě v prodlení s předáním díla a dřívější zadavatel tak byl nucen obrátit se na Obvodní soud pro Prahu 4 (rozsudek sp. zn. 19 C 51/2024) a požádat o nahrazení projevu vůle, čemuž soud zcela vyhověl. Zadavatel k tomu odkázal na přílohu rozsudku o nahrazení projevu vůle („Zápis o odevzdání a převzetí stavby“), v němž se u kolonky „skutečný termín dokončení prací“ uvádí, že byl „poslední podklad (potvrzení o likvidaci odpadu) zhotovitelem zaslán 13. 11. 2023“. Zadavatel dále uvedl, že soud v rozsudku konstatoval, že dílo bylo dokončeno a zkolaudováno již dne 15. 12. 2023, avšak navrhovatel až do dne vydání rozsudku (16. 12. 2024) dílo nepředal, přestože k tomu byl opakovaně vyzýván, naposledy dne 23. 11. 2023, přičemž předání díla se mělo uskutečnit dne 27. 11. 2023. Dle zadavatele se tak navrhovatel dostal do prodlení jednak s faktickým plněním díla, a to do dne 13. 11. 2023 (zpoždění cca 2 roky) a dále i s předáním díla a kompletní stavební dokumentace, resp. k předání vůbec nedošlo. Dřívějšímu zadavateli tedy dle zadavatele nezbylo než použít krajní řešení a obrátit se na soud, aby nahradil projev vůle navrhovatele a dílo za něj „předal“, aby vůbec mohla být akce „Dobříš – průtah“ dokončena. Zadavatel shrnul, že uvedená pochybení navrhovatele „vedla ke kvalifikovanému následku, tj. k uplatnění smluvně sjednané sankce – smluvní pokuty, jejíž úhradu zadavatel KSÚS uplatňoval v soudním řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4, sp. zn. 7 C 37/2024. Co se týče pochybení účastníka spočívajícího v nepředání kompletního díla zadavatelům KSÚS a městu Dobříši, zadavatel KSÚS žádal Obvodní soud pro Prahu 4, aby tak učinil místo Účastníka. Je tedy zjevné, že zadavatelé KSÚS a město Dobříš proti navrhovateli kvalifikovaně uplatnili smluvní sankce.“

50. K akci „Přeložka silnice“ zadavatel blíže uvedl, že termín dokončení díla byl sjednán nejpozději do 20 měsíců od předání staveniště, tj. do 1. 11. 2022. Navrhovatel však dle zadavatele od samého začátku neplnil své povinnosti řádně (byly ukládány pokuty za nedodržování vytyčeného záboru, navrhovatel provedl práce přes nesouhlas dřívějšího zadavatele a technického dozoru stavby – provedl skrývku ornice a vápnění zemní pláně, nedodržoval harmonogram, zamezil přístupu dřívějšího zadavatele ke stavebnímu deníku, nepředkládal změnové listy o provádění změny stavby a realizaci jiných prací, nepředával technologické předpisy na provádění stavby), přičemž ke dni 1. 11. 2022 dílo nedokončil a nepředal. Dřívější zadavatel usiloval o dohodu ohledně převzetí díla s vadami a nedodělky, avšak neúspěšně, neboť navrhovatel svá pochybení odmítl a žádnou snahu o předání díla neprojevil. Dne 1. 6. 2023 bylo dle zadavatele zjištěno, že svahy vykazují jiné sklony oproti projektové dokumentaci, pročež si dřívější zadavatel nechal vypracovat zaměření skutečného provedení stavby s výsledkem, že téměř celá stavba je umístěna v jiné výšce oproti projektové dokumentaci a jde o pochybení navrhovatele. Vzhledem k tomu, že dílo nebylo ze strany navrhovatele dokončeno nebo bylo provedeno v rozporu se smlouvou, když „v celém rozsahu stavby nebyl realizován hydroosev svahů, nebyl vyklizen a rekultivován pozemek p. č. 26/26 k. ú. Vlčkovice – ZS u Vlčkovic, nebyla vyklizena mezideponie přebytečné zeminy – pozemek p. č. 925 a 919/2 v k. ú. Čiháň a část pozemku p. č. 199/11 v k. ú. Vlčkovice, u větší části díla stavby vykazují svahy jiné sklony, než byly určeny projektovou dokumentací pro provedení stavby (PDPS)“ a navrhovatel „k uvedenému dni nepředal dokumentaci skutečného provedení stavby, originál stavebního deníku a návrhy změnových listů“, odstoupil dřívější zadavatel od smlouvy s účinky ex nunc. Konkrétním důvodem k odstoupení bylo tedy dle zadavatele prodlení o 314 dní s dokončením díla, přerušení provádění díla ze strany navrhovatele od 1. 8. 2023 do 6. 9. 2023 a provedení téměř celé stavby s umístěním v jiné výšce oproti projektové dokumentaci, a tedy šlo o porušení smlouvy podstatným způsobem. Dle zadavatele si dřívější zadavatel nechal vypracovat od společnosti VIN Consult, s.r.o. „Srovnávací technickou analýzu stavby“ a „Vizuální pasportizaci stavby“, z nichž vyplynula celá řada zadavatelem konkrétně specifikovaných pochybení navrhovatele při realizaci díla. Dále si dle zadavatele nechal dřívější zadavatel zpracovat pro ověření od Ing. Václava Juppy, znalce v oboru stavebnictví a stavby dopravní, znalecký posudek ze dne 20. 5. 2025 (dále jen „znalecký posudek“), v němž byla identifikována celá řada zadavatelem konkrétně specifikovaných vad díla v oblasti příkopů, krajnic, propustků, svahů a ohumosování. Dle zadavatele byly v uvedeném znaleckém posudku uvedeny závěry, že „příkopy ve velké míře nejsou provedeny v souladu s projektovou dokumentací“, „krajnice prakticky nejsou v celé délce stavby provedeny v souladu s projektovou dokumentací“, „propustky nejsou provedeny v souladu s projektovou dokumentací“, „svahování, zejména sklony svahů, není provedeno v souladu s projektovou dokumentací“ a „ohumusování a následný hydroosev není proveden v souladu s projektovou dokumentací“. Zadavatel doplnil, že dřívější zadavatel požaduje v rámci soudního řízení u Městského soudu v Praze (sp. zn. 12 Cm 28/2025) vůči navrhovateli částku 65 052 215 Kč s příslušenstvím, tj. smluvní pokutu ve výši 37 541 092 Kč s příslušenstvím, slevu z ceny díla za vady ve výši 26 602 951 Kč a náhradu škody z titulu neprovedených nedodělků ze strany navrhovatele ve výši 908 172 Kč, přičemž dle zadavatele škoda odpovídala 90 % ceny těchto prací, kterou by dřívější zadavatel obdržel jako dotaci, kdyby navrhovatel tyto práce řádně a včas provedl.

51. K naplnění podmínky, že pochybení měla závažnou nebo dlouhodobou povahu, zadavatel dále doplnil, že „zejména, ne však výlučně, se jedná o následující pochybení:

prodlení Účastníka s provedením díla dle smlouvy o dílo ze dne 16. 12. 2020 (dílo mělo být provedeno nejpozději 1. 11. 2022, prodlení trvalo do 21. 9. 2023);
prodlení Účastníka s dokončením díla dle smlouvy o dílo ze dne 17. 08. 2020 (dílo mělo být dokončeno nejpozději 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, prodlení trvalo do 13. 11. 2023);
prodlení Účastníka s protokolárním předání díla (dílo mělo být protokolárně předáno nejpozději 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, prodlení trvalo do 23. 11. 2023),

přičemž „ve všech případech se jednalo o porušení primárního závazku Účastníka z předmětných smluvních vztahů, tj. povinnosti řádně a včas provést dílo, což samo o sobě vypovídá o závažnosti těchto pochybení. Současně se jednalo o pochybení pokračujícího či trvalého charakteru – prodlení se splněním smluvní povinnosti, kdy ve všech případech se jednalo o pochybení trvající po delší dobu (v případě SÚS PK prodlení trvalo téměř jeden rok, v případě KSÚS a města Dobříš prodlení trvalo téměř dva roky), což samo o sobě vypovídá o dlouhodobé povaze těchto pochybení. Intenzitu pochybení pak dokládá i skutečnost, že příslušnými veřejnými zadavateli byly vůči Účastníkovi uplatněny sankce a v případě smluvního vztahu s SÚS PK došlo dokonce i k předčasnému ukončení smluvního vztahu.“

52. K naplnění podmínky, že se popsaných pochybení navrhovatel dopustil v posledních 3 letech od zahájení zadávacího řízení, zadavatel uvedl, že „zadávací řízení bylo zahájeno dne 11. 12. 2025, pro posouzení je tedy rozhodné, zda k pochybení Účastníka došlo nejpozději 11. 12. 2022. Zadavatel z opatrnosti konstatuje, že ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) ZZVZ explicitně spojuje počátek běhu 3letého sledovacího období k okamžiku vzniku pochybení jako takového (nikoliv k okamžiku uzavření smlouvy). V případě pochybení trvalého či pokračujícího charakteru (např. prodlení se splněním povinnosti) je však rozhodné, v jakém časovém úseku tento protiprávní stav přetrvával, resp. k jakému okamžiku došlo k ukončení protiprávního stavu. V případě smluvního vztahu s SÚS PK se Účastník dostal do významného prodlení s provedením díla, které trvalo do 21. 09. 2023, kdy ze strany SÚS PK došlo k ukončení smluvního vztahu odstoupením s účinky ex nunc. Pochybení Účastníka trvalo až do 21. 09. 2023, časový test je tak v daném případě splněn. V případě smluvního vztahu s KSÚS a městem Dobříš se Účastník jednak dostal do významného prodlení s dokončením díla, které trvalo až do 13. 11. 2023, a jednak do významného prodlení s protokolárním předáním díla, které trvalo až do 27. 11. 2023. Pochybení Účastníka trvalo až do 13. 11. 2023, resp. do 27. 11. 2023, časový test je tak v daném případě splněn.“

53. K naplnění podmínky, že se navrhovatel pochybení dopustil při plněních smluvního vztahu uzavřeného mezi ním a zadavatelem nebo jiným veřejným zadavatelem, zadavatel uvedl, že se jich navrhovatel dopustil při plnění smluvních vztahů s veřejnými zadavateli, a to s „SÚS PK v případě smlouvy o dílo ze dne 16. 12. 2020, a KSÚS a městem Dobříš v případě smlouvy o dílo ze dne 17. 8. 2020.“

54. K naplnění podmínky, že pochybení navrhovatele vedla ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo jiným srovnatelným sankcím, zadavatel uvedl, že „v rámci smluvního vztahu s SÚS PK došlo ze strany veřejného zadavatele k (1) odstoupení od smlouvy o dílo ke dni 21. 9. 2023 z důvodu prodlení Účastníka s provedením díla a k (2) uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 37 541 092 Kč, nároku na poskytnutí slevy z ceny díla ve výši 26 602 951 Kč a nároku na náhradu škody ve výši 908 172 Kč. V rámci smluvního vztahu s KSÚS a městem Dobříš došlo ze strany veřejného zadavatele k podání žaloby na nahrazení projevu vůle z důvodu prodlení Účastníka s protokolárním předáním díla a k uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty.“

Rozhodnutí o námitkách

55. V rozhodnutí o námitkách zadavatel s odkazem na podklady, kterými disponuje od dřívějšího zadavatele, mj. uvedl, že navrhovatel „nikdy v průběhu provádění díla nepožadoval změnu termínu dokončení díla“ ani „nenamítal nesprávnost projektové dokumentace“, a s těmito tvrzeními přišel až ve chvíli, „když mu bylo zřejmé, že nebude schopen dílo stihnout v termínu“. Argumentaci ohledně objízdných tras zadavatel odmítá s tím, že jejich oprava se provádí „až po dokončení původního díla“, a protože hlavní dílo nebylo dokončeno včas, navrhovatel „automaticky po termínu prováděl též opravu objízdných tras“, přičemž jejich nezahrnutí do harmonogramu jde k tíži navrhovatele. Obdobně zadavatel odmítá i námitky týkající se přeložky kabelu CETIN, neboť dřívější zadavatel „nikdy nebyl na problematiku vlivu přeložky (…) upozorněn“, a to až do doby, kdy navrhovatel potřeboval „vhodnou argumentaci pro opodstatnění svého prodlení“, přičemž i při hypotetickém uznání části vlivu by zůstala podstatná část prodlení nevysvětlena. U obslužné komunikace zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatel „nevytvořil Realizační dokumentaci stavby (RDS)“ a „ani ke dni termínu provedení díla s realizací (…) nezapočal“, přičemž následně zjištěné problémy využíval k „obstrukčnímu a umělému prodloužení díla“, ačkoli jejich řešení mělo být běžné a krátkodobé. V případě sanace zemní pláně zadavatel uvedl, že navrhovatel „přistoupil ke změně způsobu provádění (…), aniž by měl tuto změnu schválenou“, a nedoložil změnové listy, přičemž tyto okolnosti se podle zadavatele ani netýkají prodlení, ale nanejvýš úhrady prací. Zadavatel tedy označuje tvrzení navrhovatele o nekvalitní projektové dokumentaci či jiných překážkách jako účelová, neboť je navrhovatel začal uplatňovat až dodatečně, a příčina prodlení tak leží výlučně na jeho straně, kdy navrhovatel své povinnosti nesplnil a snaží se je zpětně odůvodnit.

Právní posouzení

Obecně k možnosti aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona

56. Úřad obecně k § 48 odst. 5 písm. d) zákona zakotvujícímu možnost zadavatele vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost z důvodu jeho závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění dřívějších smluvních vztahů uvádí, že tento důvod vyloučení lze vnímat jako určité přiblížení zadávacího řízení kontraktačnímu procesu v odběratelsko-dodavatelských vztazích, kde předchozí zkušenosti a obchodní pověst dodavatele hrají při výběru smluvního partnera významnou roli. Toto ustanovení zákona tak umožňuje zadavatelům reflektovat situaci, kdy se do zadávacího řízení přihlásí dodavatel, v jehož případě může reálně hrozit, že nebude plnit řádně a včas, což by mohlo pro zadavatele představovat značnou zátěž spojenou s nutností řešit nedostatky v plnění a rovněž ohrožovat princip hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků. Uvedené ustanovení tedy slouží jako preventivní nástroj, který má zadavateli umožnit nebýt nucen do spolupráce s takovým dodavatelem, u něhož existují důvodné pochybnosti o jeho schopnosti dostát svým smluvním závazkům.

57. Možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona však přichází v úvahu pouze za kumulativního naplnění všech v něm definovaných podmínek^{^[3]}, přičemž důkazní břemeno ohledně jejich naplnění nese zadavatel. Zadavatel tedy nemůže přistoupit k vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení svévolně na základě jakýchkoliv obecných negativních zkušeností s tímto dodavatelem, naopak tento institut je nutno chápat jako výjimečné opatření určené výhradně pro situace, kdy existuje na základě konkrétních, přezkoumatelných a dostatečně závažných skutečností reálné riziko ohrožení řádného a včasného plnění veřejné zakázky.

58. K vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro jeho nezpůsobilost tedy musí být současně splněny tyto podmínky:

podmínka existence pochybení dodavatele při plnění dřívějšího smluvního vztahu

59. Primární podmínkou pro možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona je existence pochybení účastníka zadávacího řízení při plnění dřívějšího smluvního vztahu. Zákon pojem „pochybení“ blíže nedefinuje, jeho obsah je tedy třeba vykládat jazykově jako porušení povinností dodavatele vyplývajících pro něj z dřívějšího smluvního vztahu, a to při zohlednění okolností konkrétního případu. Obecně tedy může jít o porušení smlouvy spočívající např. v nedodržení sjednaných lhůt, poskytnutí vadného či neúplného plnění, neodstranění reklamovaných vad, porušení smluvních či technických podmínek apod.

podmínka subjektu smluvního vztahu

60. Relevantní pro možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona je pouze takové pochybení, jehož se účastník zadávacího řízení dopustil při plnění dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem zadávané veřejné zakázky nebo s jiným veřejným zadavatelem. Musí jít tedy o pochybení dodavatele při plnění povinností z dřívějšího smluvního vztahu se zadavatelem, který vede nyní zadávací řízení, z něhož je dodavatel vylučován, anebo ze vztahu s jiným veřejným zadavatelem. K vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona je tedy možné přistoupit nejen na základě vlastní negativní zkušenosti, nýbrž i na základě „zprostředkovaných“ negativních zkušeností jiných veřejných zadavatelů s tímto dodavatelem.

podmínka intenzity pochybení

61. Relevantní pro možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona je pouze takové pochybení, které mělo závažnou nebo dlouhodobou povahu. Musí jít tedy o pochybení buď závažné či dlouhodobé (tedy postačuje naplnění i toliko jedné takové charakteristiky) anebo i obojí zároveň.

62. Zákon pojmy „závažné“ a „dlouhodobé“ pochybení blíže nedefinuje. Závažnost a dlouhodobost pochybení je tak třeba posuzovat jazykově, a to rovněž s přihlédnutím ke smyslu a účelu předmětného zákonného ustanovení, jak bylo popsáno výše. Dodavatelé by tedy neměli být vylučováni ze zadávacích řízení pouze z důvodů ojedinělých, méně závažných či krátkodobých pochybení, neboť takový postup by byl v rozporu s účelem tohoto ustanovení a představoval by nepřiměřený zásah do práv dodavatelů a porušení ústavního principu přiměřenosti. Musí tedy jít o vyšší než běžnou intenzitu pochybení, tedy by mělo jít o pochybení, které pro zadavatele představuje značnou faktickou a finanční zátěž přesahující rámec obvyklých rizik plynoucích ze smluvních vztahů, tedy o pochybení, jehož důsledky zjevně vybočují ze standardního očekávatelného průběhu realizace veřejných zakázek.

63. Ze znění tohoto ustanovení zároveň z jazykového výkladu vyplývá, že musí jít o pluralitu spáchaných pochybení. Pro vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení je tedy nezbytné, aby se dopustil vícero závažných či dlouhodobých pochybení při realizaci dřívějšího smluvního vztahu, přičemž pro naplnění podmínky „mnohosti“ pochybení je dostačující existence alespoň dvou závažných či dlouhodobých pochybení^{^[4]}. Ač je zřejmé, že toto ustanovení hovoří o pochybení v množném čísle, kdežto o smluvním vztahu v čísle jednotném, je z dikce zákona zároveň zřejmé, že zákonodárce neuvádí podmínku vícero pochybení v rámci jednoho smluvního vztahu, a tedy je-li naplněna podmínka existence minimálně dvou závažných či dlouhodobých pochybení, je již irelevantní, zda jde o dvě pochybení z jednoho závazku anebo dvě pochybení ze dvou závazků^{^[5]}. Není přitom ani nikterak podstatné, zda předchozí pochybení dodavatele souvisí s předmětem plnění, které je pořizováno v rámci posuzované veřejné zakázky, či nikoliv^{^[6]}.

podmínka kvalifikovaného následku

64. Relevantní pro možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona je pouze takové pochybení, které vedlo ke vzniku škody, předčasnému ukončení smluvního vztahu nebo k jiným srovnatelným sankcím. Nemá tedy jít jen o prosté porušení smluvní povinnosti, nýbrž musí jít o pochybení takové intenzity, že je zároveň spojeno i s uplatněním kvalifikovaného následku odpovídající intenzity. Pochybení dodavatele tedy musí vést k následkům, které již přesahují běžná rizika smluvního plnění, mají významný negativní dopad na průběh a výsledek smluvního vztahu a promítají se do právní a ekonomické sféry zadavatele. Tedy, danému pochybení musí být současně „přiřazen“ odpovídající kvalifikovaný následek, přičemž vždy musí jít o následek určité intenzity, která odpovídá smyslu daného ustanovení. Musí tak jít o následek vzniklý v příčinné souvislosti s pochybením dodavatele, který zároveň není z hlediska jeho intenzity nikterak marginální (měl by přesahovat obvyklý rozsah porušení smluvních povinností).

65. Zákon blíže stanoví, že má jít o takové pochybení, v jehož příčinné souvislosti došlo z hlediska charakteru následku ke vzniku škody (tj. v důsledku pochybení dodavatele došlo ke vzniku majetkové újmy), k předčasnému ukončení smluvního vztahu (tj. pochybení dodavatele vedlo k nemožnosti pokračovat v plnění smlouvy a k jejímu ukončení před řádným splněním) anebo k jiné srovnatelné sankci. Zároveň však platí, že postačuje naplnění jednoho uvedeného následku, tj. nemusí vzniknout vždy škoda a k ní přistoupit předčasné ukončení smluvního vztahu či jiná srovnatelná sankce^{^[7]}.

66. Pojem „předčasné ukončení smluvního vztahu“ není zákonem výslovně definován, nicméně jeho obsah vyplývá z obecné úpravy zániku závazků a týká se zániku závazku před jeho úplným splněním. Předčasným ukončením smluvního vztahu je tedy takový způsob zániku závazku, k němuž dochází dříve, než bylo smluvní plnění řádně a úplně splněno. Na rozdíl od standardního ukončení smluvního vztahu splněním představuje předčasné ukončení mimořádný zásah do trvání závazku, zpravidla vyvolaný porušením smluvních povinností jednou ze stran. Může tak jít například o odstoupení od smlouvy, což je jednostranný právní úkon směřující k ukončení závazku ex nunc (případně s účinky stanovenými právní úpravou nebo smlouvou), a to právě z důvodu takové intenzity porušení smluvních povinností, která znemožňuje nebo podstatně ztěžuje další řádné plnění smlouvy. Zákon však nevyžaduje přesnou formu předčasného ukončení smluvního vztahu, a proto i výpověď ze smlouvy nebo dohoda stran o ukončení smlouvy tuto zákonnou definici naplňuje (by naplnila)[8].

67. Zákon neobsahuje ani bližší definici pojmu „jiné srovnatelné sankce“, avšak lze z dikce zákona i jeho účelu dovodit, že za jiné srovnatelné sankce je třeba považovat veškeré právní prostředky, které právní řád či ujednání stran poskytuje zadavateli k tomu, aby zhojil následky pochybení dodavatele či aby jej za toto pochybení sankcionoval (typicky se bude jednat například o práva z vadného plnění či právo na smluvní pokutu)^{^[9]}.

68. Srovnatelnost sankce má být přitom posuzována dle následku v podobě předčasného ukončení smlouvy, nikoliv ve vztahu ke vzniku škody, neboť vznik škody není sankcí. Za srovnatelnou sankci přitom nemusí být považována jen taková sankce, která je srovnatelná s předčasným ukončením smlouvy svou povahou, ale může jít i o sankci, která je srovnatelná závažností své sankční povahy vůči dodavateli. Lze si přitom stěží představit vhodnější srovnatelnou sankci ve vztahu k předčasnému ukončení smlouvy než smluvní pokutu, která má kromě sankčního taktéž satisfakční nebo reparační charakter, má-li představovat paušalizovanou náhradu škody^{^[10]}. Za srovnatelnou sankci proto lze považovat postih za porušení povinnosti spočívající například v uplatnění smluvní pokuty určité výše (aby šlo o sankci srovnatelnou s ukončením smlouvy, je zřejmé, že musí jít o smluvní sankci dosahující již podstatné výše), anebo i jiný postih dodavatele za porušení povinností, který sice typově rovněž není totožný jako předčasné ukončení smlouvy, avšak je s ním srovnatelný z hlediska intenzity dopadu na dodavatele.

69. Pod pojem jiné srovnatelné sankce lze tedy podřadit nejen typické smluvní nástroje jako jsou zejména smluvní pokuty, ale i další právní prostředky, které zadavatel využije v reakci na pochybení dodavatele k nápravě či zhojení jeho důsledků. Zákon přitom nevyžaduje, aby šlo o sankci výslovně „uloženou“ (např. ve formě platební povinnosti), rozhodující je to, zda jde o závažný negativní, represivní či donucovací prostředek vyvolaný pochybením dodavatele. Rozhodující je tedy materiální dopad na dodavatele, tj. zda jde o následek, který je přímou reakcí na porušení povinností dodavatele a citelně zhoršuje jeho právní postavení.

časová podmínka

70. Relevantní pro možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona je pouze takové pochybení, jehož se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních třech letech od zahájení zadávacího řízení. Musí tedy jít o pochybení, kterého se dodavatel dopustil v období maximálně 3 roky nazpět před zahájením zadávacího řízení, ze kterého má být pro dané pochybení vyloučen.

71. Zákon výslovně neupravuje způsob, jak konkrétně určit okamžik, kdy se dodavatel „dopustil“ vytýkaného pochybení, a jak tedy správně posoudit naplnění podmínky jeho vzniku v období 3 let před zahájením zadávacího řízení. Tento okamžik je tedy třeba posuzovat zejména s přihlédnutím ke smyslu a účelu tohoto ustanovení, jímž má být zabráněno tomu, aby veřejnou zakázku realizoval dodavatel, který ve vymezeném časovém období prokazatelně neplnil své smluvní závazky řádně a včas, a u nějž tedy existuje důvodná obava z obdobného selhání i při plnění aktuální veřejné zakázky. Za rozhodující je proto nutno považovat okamžik, kdy se pochybení dodavatele reálně projevilo, resp. kdy trvalo, tedy kdy objektivně došlo, resp. docházelo k porušování smluvních povinností, a tedy kdy se projevila neschopnost dodavatele realizovat smluvní vztah včas a řádně. Naopak není na místě odvozovat běh této lhůty od okamžiků, které představují již toliko reakci zadavatele na již existující stav bez vazby na okamžik vzniku či skutečnou dobu trvání vytýkaného pochybení, ani od okamžiků, které samy o sobě nevypovídají o kvalitě plnění závazku, např. jen datum uzavření smlouvy na dřívější veřejnou zakázku. Takový výklad by mohl vést k neodůvodněnému prodlužování či naopak zkracování zákonem stanoveného tříletého období.

72. Způsob určení konkrétního okamžiku, kdy se dodavatel „dopustil“ vytýkaného pochybení, bude přitom odvislý od charakteru a projevu pochybení. Lze dovodit, že u poskytnutí vadného plnění bude počátečním rozhodným okamžikem datum, kdy bylo plnění zatížené vadou poskytnuto, neboť právě tímto momentem se pochybení projevilo v realizaci smluvního vztahu, tj. vypovídá o tom, že dodavatel neposkytl plnění v požadované kvalitě. U prodlení s plněním bude počátečním rozhodným okamžikem datum, kdy marně uplynula sjednaná lhůta plnění a kdy se dodavatel dostal do prodlení, neboť právě tímto momentem se pochybení projevilo v realizaci smluvního vztahu, tj. vypovídá o tom, že dodavatel neposkytl plnění včas. Pakliže jde o pochybení přetrvávající v čase (např. právě prodlení s plněním), je nutné zohlednit i jeho kontinuální povahu, tedy zohlednit nejen okamžik, kdy pochybení vzniklo, ale zároveň i období, po které toto pochybení bez nápravy trvalo, neboť i bez nápravy přetrvávající nedostatky v plnění veřejné zakázky odráží neschopnost dodavatele dostát smluvním povinnostem. Např. v případě trvajícího prodlení je třeba považovat za relevantní nejen okamžik vzniku prodlení (tj. první den po uplynutí lhůty), ale i celý průběh tohoto prodlení (tj. celou dobu jeho trvání). Z hlediska podmínky tříleté lhůty přitom postačí, pokud trvající pochybení alespoň z části zasahuje do rozhodného období (není tedy nutné, aby do něj spadal „vznik“, resp. počátek trvání pochybení ani celé toto trvající pochybení), neboť i v takovém případě se v rozhodném období objektivně projeví neschopnost dodavatele plnit své smluvní povinnosti řádně a včas.

73. Úřad k tomu dále považuje za podstatné uvést, že při posouzení splnění časové podmínky je třeba zohlednit i to, že pro možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. d) zákona (jak už bylo řečeno výše) musí jít o pochybení spojené s kvalifikovaným následkem potvrzujícím závažnost daného pochybení. Z podstaty věci proto nelze časový test omezit pouze na okamžik vzniku pochybení, resp. u přetrvávajících pochybení na dobu jeho trvání, ale je nezbytné přihlédnout i k tomu, v jaké časové souvislosti se toto pochybení projevilo vznikem kvalifikovaného následku, jenž právě objektivizuje intenzitu pochybení a vypovídá o jeho skutečném dopadu na smluvní vztah. Časovou podmínku tedy nelze posuzovat izolovaně pouze ve vztahu k danému pochybení, nýbrž je třeba na ni nahlížet i ve spojení s časovým vztahem mezi pochybením a jeho kvalifikovaným následkem. Bude tedy rozhodující, zda se nejen pochybení, ale i jeho kvalifikovaný následek projeví v rozhodném období. Takový výklad dle přesvědčení Úřadu odpovídá účelu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, jímž je vyloučit dodavatele, který se v zákonem vymezené době prokazatelně dopustil pochybení dosahujícího určité intenzity, nikoliv postihovat jakákoli, byť i dlouhodobá, avšak z hlediska svých důsledků méně závažná porušení smluvních povinností.

další podmínky

74. K možnosti vyloučení účastníka zadávacího řízení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro jeho nezpůsobilost tedy Úřad shrnuje, že k němu lze přistoupit pouze v situaci, kdy jsou kumulativně naplněny všechny právě popsané zákonem stanovené podmínky tohoto vylučovacího důvodu. Zadavatel přitom musí být schopen jejich naplnění konkrétním přezkoumatelným a dostatečně přesvědčivým způsobem prokázat. Důkazní břemeno ohledně naplnění uvedených zákonných podmínek totiž nese zadavatel.

75. Naplnění vylučovacích důvodů přitom musí vyplývat již z rozhodnutí o vyloučení, tedy zadavatel musí již v rozhodnutí o vyloučení srozumitelně, určitě a jednoznačně uvést relevantní informace svědčící o naplnění důvodů pro vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, a to v takových podrobnostech, aby bylo již z rozhodnutí o vyloučení, případně z dokumentů, na které toto rozhodnutí odkazuje, jednoznačně zřejmé, že zákonné podmínky byly skutečně splněny. Nejde přitom o to, aby zadavatel uvedl v rozhodnutí o vyloučení vyčerpávající popis pochybení či právně je podřadil jako dlouhodobá či závažná, nýbrž aby dostatečně rozvedl rozhodné skutečnosti, z nichž dovozuje nezpůsobilost dodavatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, a tyto skutečnosti podpořil relevantními důkazy, byť i jen prostřednictvím odkazu na příslušné dokumenty. Rozhodnutí o vyloučení musí tedy být zpracováno tak, aby se mohl dodavatel proti tvrzenému naplnění těchto podmínek kvalifikovaně bránit, resp. aby mohl Úřad tuto skutečnost kvalifikovaně posoudit^{^[11]}. Je tedy podstatné, aby zadavatel již v rozhodnutí o vyloučení uvedl relevantní skutková tvrzení i důkazní prostředky, o která vyloučení opírá, pokud tak již neučinil dříve. Úřad podotýká, že není nezbytné do rozhodnutí o vyloučení v plném rozsahu „opisovat“ obsah důkazních prostředků, pokud na ně zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dostatečně určitě odkáže a pokud je nezpochybnitelné, že vylučovaný účastník zadávacího řízení těmito dokumenty již disponuje a jejich obsah je mu znám. Takový postup totiž nebrání přezkoumatelnosti rozhodnutí o vyloučení ani možnosti dodavatele se proti němu účinně bránit.

76. Zákon nepředepisuje konkrétní formu prokázání splnění podmínek nezpůsobilosti účastníka zadávacího řízení a zadavatel tedy může využít různé relevantní způsoby a důkazy. Zadavatel tedy může vyloučení dodavatele podložit např. odstoupením od smlouvy z důvodu pochybení dodavatele, dokladem o uplatnění a úhradě smluvní sankce, protokoly, smlouvami, záznamy z kontrol a z jednání, zápisy ze stavebních deníků, fotografiemi, znaleckými a jinými odbornými posudky apod.^{^[12]}, pakliže tyto zdroje věrohodně a přezkoumatelně dostatečně prokazují naplnění podmínek pro vyloučení. Pokud existuje pravomocné soudní či správní rozhodnutí, jímž bylo potvrzeno porušení smluvních povinností ze strany dodavatele a přiznány z něj plynoucí nároky, lze naplnění podmínek pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona prokázat prostřednictvím takového rozhodnutí, resp. prostřednictvím odkazu na něj, a to s ohledem na presumovanou správnost jeho závěrů. Existence takového rozhodnutí však není podmínkou pro aplikaci uvedeného ustanovení^{^[13]}.

K posouzení postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona

77. Se zřetelem na vše výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení toho, zda v šetřeném případě zadavatel dostatečně odůvodnil a prokázal naplnění všech zákonem stanovených podmínek k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

78. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že navrhovatele vyloučil ze zadávacího řízení z důvodu jeho pochybení v rámci smluvního vztahu s Krajskou správou a údržbou silnic Středočeského kraje, příspěvkovou organizací, a městem Dobříš (tj. veřejnými zadavateli), založeného smlouvou o dílo ze dne 17. 8. 2020 v rámci realizace akce „Dobříš – průtah“; a dále z důvodu jeho pochybení v rámci smluvního vztahu se Správou a údržbou silnic Plzeňského kraje, příspěvkovou organizací (tj. veřejným zadavatelem), založeného smlouvou o dílo ze dne 16. 12. 2020 v rámci realizace akce „Přeložka silnice“.

K vyloučení navrhovatele z důvodu pochybení při akci „Dobříš – průtah“

79. K vyloučení z důvodu pochybení při akci „Dobříš – průtah“ uvedl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení blíže[14] následující. Zadavatel popsal průběh smluvního vztahu mezi navrhovatelem a dřívějšími zadavateli a podstatné okolnosti související s pochybeními navrhovatele a s jejich řešením ze strany dřívějších zadavatelů. Dle zadavatele se navrhovatel dopustil v rámci této akce pochybení spočívajícího v prodlení s dokončením díla (k dokončení díla mělo dojít ke dni 6. 12. 2021, resp. ke dni 13. 12. 2021, avšak prodlení trvalo až do 13. 11. 2023, tj. do dne skutečného termínu dokončení prací), a dále pochybení spočívajícího v prodlení s protokolárním předáním díla (dílo mělo být protokolárně předáno nejpozději dne 6. 12. 2021, resp. dne 13. 12. 2021, avšak prodlení trvalo až do 23. 11. 2023, tj. do dne poslední výzvy k předání díla). Zadavatel k tomu v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že šlo o závažná a dlouhodobá pochybení, když šlo o porušení primárního závazku navrhovatele z uvedeného smluvního vztahu, tj. povinnosti provést dílo řádně a včas a povinnosti dokončit dílo protokolárním předáním objednateli, a to společně s veškerými dokumenty s dílem souvisejícími, a současně o pochybení pokračujícího či trvalého charakteru (kdy prodlení trvala téměř 2 roky). Dle zadavatele byla naplněna i podmínka intenzity daných pochybení, kdy jejich důsledkem bylo úspěšné uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty v rámci soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 (rozsudek sp. zn. 7 C 37/2024), a dále úspěšné podání žaloby o nahrazení projevu vůle k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 (rozsudek sp. zn. 19 C 51/2024). Dle zadavatele byla splněna i podmínka časového testu, neboť zadávací řízení bylo zahájeno dne 11. 12. 2025 a tedy je rozhodné, zda k pochybení došlo nejpozději dne 11. 12. 2022. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že prodlení navrhovatele s dokončením díla trvalo až do dne 13. 11. 2023 a prodlení s protokolárním předáním díla až do dne 27. 11. 2023, a tedy je dle jeho přesvědčení časový test splněn.

80. Zadavatel tedy v rozhodnutí o vyloučení vymezil rozhodné skutkové okolnosti, na jejichž základě dovodil naplnění důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona v rámci akce „Dobříš – průtah“, přičemž odkázal na konkrétní soudní rozsudky, jimiž byly nároky dřívějších zadavatelů vzniklé v souvislosti s porušením řešených smluvních povinností navrhovatele shledány důvodnými, což svědčí o existenci namítaných pochybení na straně navrhovatele. Je přitom zřejmé, že navrhovatel uvedenými soudními rozsudky coby účastník daných soudních řízení disponuje a veškeré okolnosti řešené věci jsou mu známy (vč. skutečnosti, že oba odkázané soudní rozsudky byly potvrzeny odvolacím soudem).

81. Z hlediska posouzení relevance uvedených důvodů pro vyloučení uvádí Úřad následující.

82. Úřad nejprve uvádí, že v rámci své rozhodovací praxe již rozhodoval ve správním řízení vedeném pod sp. zn. ÚOHS-S0259/2025/VZ o zákonnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona pro pochybení navrhovatele při plnění smlouvy na akci „Dobříš – průtah“, a to konkrétně stejně jako ve zde projednávaném případě pro pochybení spočívající v prodlení s dokončením díla a pro pochybení spočívající v prodlení s protokolárním předáním díla. Úřad v předmětném rozhodnutí č. j. ÚOHS-22306/2025/500 ze dne 16. 6. 2025 vydaném v rámci citovaného správního řízení (dále jen „předchozí rozhodnutí Úřadu“) k tomu uvedl, že navrhovatel byl smluvně zavázán splnit svou povinnost provést dílo jeho řádným dokončením a protokolárním předáním díla, a to společně s veškerými dokumenty s dílem souvisejícími, přičemž k uvedenému mělo dojít ve vztahu ke KSÚS dne 6. 12. 2021 a ve vztahu k městu Dobříš dne 13. 12. 2021, navrhovatel se však dostal po uplynutí smluvně sjednaných termínů do prodlení jak s faktickým plněním předmětu veřejné zakázky, tak s předáním hotového díla, jímž bylo dokončení díla smluvně podmíněno. Úřad k tomu dále s odkazem na soudní rozsudek sp. zn. 7 C 37/2024 uvedl, že dřívější zadavatelé uplatnili smluvní pokutu za prodlení v realizaci díla za období od 21. 3. 2022 do 12. 7. 2022, a dále s odkazem na soudní rozsudek ve věci sp. zn. 19 C 51/2024, že byl soudem nahrazen projev vůle navrhovatele dílo předat, neboť tento tak neučinil, ač byl k tomu vyzván naposledy dne 23. 11. 2023 a předání se mělo uskutečnit dne 27. 11. 2023, což bylo osvědčeno notářským zápisem. Úřad tedy v citovaném rozhodnutí dospěl k závěru, že se navrhovatel v souvislosti s plněním díla dle smlouvy na akci „Dobříš – průtah“ dopustil „dvou závažných nebo dlouhodobých pochybení (pochybení spočívajícího v prodlení s faktickou realizací předmětu plnění a pochybení spočívajícího v nepředání zhotoveného díla a kompletní stavební dokumentace s tím související zadavatelům) (…), přičemž současně došlo k naplnění i zbylých podmínek (podmínka subjektu smluvního vztahu, podmínka časová a podmínka kvalifikovaného následku vytýkaného pochybení), jež ve svém důsledku odůvodňovaly právo zadavatele přistoupit k vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku oprávněně“. Uvedené rozhodnutí bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0086/2025/VZ, č. j. ÚOHS-26785/2025/161, ze dne 18. 7. 2025.

83. Je tedy zřejmé, že Úřad dříve ve skutkově totožné věci s nyní projednávanou věcí konstatoval, že prodlení s dokončením díla a prodlení s protokolárním předáním díla v rámci akce „Dobříš – průtah“ představují dvě závažná a dlouhodobá pochybení navrhovatele ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, která byla současně spojena s uplatněním kvalifikovaných následků, a že šlo tedy o zákonný důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. Uvedené skutkové a právní závěry bez výhrad potvrdil též předseda Úřadu v následném rozkladovém řízení.

84. S ohledem na to, že v nyní posuzované věci přistoupil zadavatel k vyloučení navrhovatele ze zcela totožných důvodů, na základě totožných pochybení, přičemž navrhovatel v návrhu neuvedl žádné skutečnosti, jež by měly závěry předchozího rozhodnutí Úřadu vyvrátit, neshledal Úřad v zásadě důvod odchýlit se v nyní projednávané věci od závěrů citovaného rozhodnutí (avšak s výhradou změn okolností vyplývajících z běhu času – k tomu viz dále) , a to i s ohledem na § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly, a z něhož tedy lze dovodit povinnost Úřadu ve skutkově shodných případech rozhodovat stejně.

85. Pro úplnost Úřad doplňuje, že si je vědom toho, že ačkoliv je možné převzít závěry týkající se „věcného“ naplnění jednotlivých znaků daného vylučovacího důvodu z předchozího rozhodnutí Úřadu, zejména naplnění časové podmínky je nezbytné posoudit samostatně. Posouzení splnění časové podmínky je totiž vždy neoddělitelně vázáno na konkrétní okamžik zahájení zadávacího řízení. S ohledem na skutečnost, že v nyní posuzovaném případě bylo zadávací řízení zahájeno v jiném časovém okamžiku než ve věci projednávané v předchozím rozhodnutí Úřadu, a dochází tak k odlišnému vymezení rozhodného tříletého období, bude nutné samostatně posoudit splnění časové podmínky dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

k vyloučení z důvodu prodlení s provedením díla

86. Úřad po posouzení zadavatelem uváděných důvodů pro vyloučení navrhovatele a jeho odůvodnění, včetně příslušné dokumentace, považuje v posuzované věci za prokázané, že v případě prodlení navrhovatele s provedením díla byly naplněny podmínky existence a závažnosti či dlouhodobosti pochybení a jeho kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Rovněž je nutno opětovně poukázat na existenci předchozího rozhodnutí Úřadu ve skutkově totožné věci, v němž bylo též konstatováno, že pochybení navrhovatele spočívající v prodlení s provedením díla „Dobříš – průtah“ naplňuje podmínky vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

87. Navrhovatel v návrhu ani netvrdí, že se prodlení s provedením díla nedopustil, přičemž k tomuto pochybení neuvádí fakticky ničeho. Navrhovatel však souhrnně k oběma svým pochybením při realizaci díla „Dobříš – průtah“ bez podrobnější argumentace namítá, že nebyla splněna podmínka kvalifikovaného následku a časový test (když odkazuje na datum vzniku prodlení 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021).

88. Úřad tedy k tomuto pochybení v návaznosti na předchozí rozhodnutí Úřadu uvádí následující.

89. Úřad jen ve stručnosti sumarizuje, že z rozhodnutí o vyloučení, a především z příslušného soudního rozsudku, na nějž je v rozhodnutí o vyloučení odkázáno, plyne, že navrhovatel byl dle smlouvy povinen dokončit dílo dne 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, k čemuž však nedošlo, a navrhovatel se tedy dostal do prodlení. Dřívější zadavatel KSÚS přistoupil k uplatnění smluvní pokuty za prodlení v období od 21. 3. 2022 do 12. 7. 2022, a to prostřednictvím podání soudní žaloby, přičemž z důvodu porušení smluvních povinností byla navrhovateli uložena soudním rozsudkem povinnost uhradit částku 5 729 253,70 Kč. Nárok na úhradu smluvní pokuty z důvodu prodlení s provedením díla byl tedy soudem shledán důvodným a byl přiznán.

90. Za situace, kdy byl uvedený nárok na smluvní pokutu pravomocně přiznán soudem, lze jej považovat za prokázaný, a to bez potřeby dalšího dokazování (na uvedeném nemůže ničeho změnit skutečnost, že soud z procesních důvodů přiznal žalobci jen poměrnou část smluvní pokuty z původně nárokované smluvní pokuty ve výši 10 436 369,40 Kč za oba dřívější zadavatele, a to část odpovídající podílu žalujícího dřívějšího zadavatele KSÚS na financování díla, neboť tato okolnost se věcné oprávněnosti nároku nijak nedotýká). Soudní rozhodnutí tedy svědčí o porušení smluvní povinnosti a o přiznání odpovídajícího nároku na smluvní pokutu, a představuje tak dostatečný podklad pro závěr o oprávněnosti tohoto nároku.

91. Ke kvalifikovanému následku Úřad uvádí následující.

92. Úřad opakovaně s odkazem na již výše v obecnosti uvedené uvádí, že smluvní pokuta představuje typický případ jiné srovnatelné sankce ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť plní jak funkci sankční, tak preventivní a kompenzační.

93. Uplatnění smluvní pokuty ze strany dřívějšího zadavatele KSÚS v dané věci tedy svědčí o tom, že dřívější zadavatel KSÚS považoval porušení smluvní povinnosti navrhovatele za natolik závažné, že vůči němu uplatnil právní následek zasahující do jeho majetkové sféry, a tento nárok byl soudem přiznán. Úřad současně zdůrazňuje, že výše uplatněné a přiznané smluvní pokuty (v řádu milionů korun) není marginální, nýbrž svědčí o značné závažnosti i dlouhodobosti pochybení navrhovatele a o jeho významném dopadu na průběh smluvního vztahu, a tedy představuje dostatečný podklad pro závěr o existenci kvalifikovaného následku.

94. Úřad tedy i ve světle obecného tvrzení navrhovatele, že nebyl naplněn znak kvalifikovaného následku pochybení, setrvává na závěru předchozího rozhodnutí Úřadu, že pochybení navrhovatele spočívající v prodlení s provedením díla bylo závažné, dlouhodobé a bylo spojeno s kvalifikovaným následkem odpovídající intenzity, jakou § 48 odst. 5 písm. d) zákona předpokládá.

95. Úřad se dále zabýval posouzením splnění časové podmínky.

96. Úřad k tomu opakovaně s odkazemna již výše v obecnosti uvedené konstatuje, že u prodlení s plněním bude rozhodným okamžikem pro posouzení časového testu datum, kdy marně uplynula sjednaná lhůta plnění a kdy se dodavatel dostal do prodlení, neboť právě tímto momentem se pochybení projevilo v realizaci smluvního vztahu. Současně je třeba zohlednit, že prodlení představuje pochybení trvající povahy, které přetrvává i po celou dobu, po kterou není smluvní povinnost splněna. Pro posouzení splnění časové podmínky je proto nutné přihlédnout nejen k okamžiku vzniku prodlení, ale i k celé době jeho trvání, přičemž postačí, pokud toto trvající pochybení alespoň zčásti zasahuje do rozhodného období. Dále pak platí, jak bylo dále v obecnosti rozebráno výše, že pro závěr o naplnění časové podmínky dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona je třeba zohlednit rovněž časový aspekt kvalifikovaného následku, který intenzitu pochybení objektivizuje, neboť pouze pochybení spojená s kvalifikovaným následkem jsou pro aplikaci § 48 odst. 5 písm. d) zákona relevantní. I kvalifikovaný následek tedy musí být s posuzovaným pochybením časově propojen, tedy musí spadat do rozhodného období, přičemž postačí, pokud se projeví alespoň v jeho části.

97. V posuzované věci bylo zadávací řízení zahájeno dne 11. 12. 2025. Rozhodným obdobím ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona je tedy období tří let zpětně od tohoto data, tj. období od 11. 12. 2022 do 11. 12. 2025.

98. Navrhovatel měl dokončit dílo dne 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, což se nestalo, a od následujícího dne se tak dostal do prodlení, které trvalo až do 13. 11. 2023 (což byl dle rozsudku sp. zn. 19 C 51/2024 den skutečného termínu dokončení prací). Navrhovatel se tedy nacházel v dlouhodobém prodlení (14. 12. 2021 až 13. 11. 2023), a tedy byl v prodlení i po dni 11. 12. 2022, tj. prodlení zasahuje i do rozhodného období, a to ve významné délce (338 dní). (Úřad podotýká, že nemůže obstát pro posouzení splnění časové podmínky navrhovatelem odkazované pouhé datum počátku prodlení, neboť jak bylo rozebráno výše, u pochybení trvajícího v čase postačí, pokud zasahuje do rozhodného období alespoň z části).

99. Dřívější zadavatel KSÚS na vzniklé prodlení navrhovatele s provedením díla reagoval uplatněním smluvní pokuty, avšak pouze za část prodlení navrhovatele, a to za období od 21. 3. 2022 do 12. 7. 2022. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení neuvedl, že by si dřívější zadavatelé nárokovali smluvní pokuty i za následující období. Je tedy nutné vycházet z toho, že právě (jen) v časovém úseku od 21. 3. 2022 do 12. 7. 2022 dřívější zadavatel KSÚS považoval prodlení dodavatele za natolik intenzivní, že odůvodňovalo vznik kvalifikovaného následku v podobě smluvní sankce. Pokud tedy dřívější zadavatel KSÚS reagoval na trvající pochybení navrhovatele uplatněním smluvní pokuty pouze za určitou část jeho trvání, je zřejmé, že právě jen tuto část (a zbývající nikoliv) považoval za natolik závažnou, aby odůvodňovala vznik kvalifikovaného následku, a pro účely posouzení časové podmínky tak získává rozhodující význam pouze ta část pochybení, s níž je tento kvalifikovaný následek spojen. Úřad opakuje, že takový výklad odpovídá účelu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, jímž je vyloučit dodavatele, který se v zákonem vymezeném období 3 let prokazatelně dopustil pochybení dosahujícího určité intenzity, nikoliv postihovat jakákoli, byť i dlouhodobá, avšak z hlediska svých reálných důsledků méně závažná porušení smluvních povinností. Připustit opačný závěr by znamenalo, že by bylo možné časový test naplnit i na základě pouhého „formálního“ trvání pochybení, aniž by se v rozhodném období jakkoli projevila jeho závažnost. To by vedlo k nepřípustnému rozšiřování důvodů pro vyloučení dodavatele a k obcházení zákonem stanovené tříleté lhůty, neboť by fakticky umožňovalo zohlednit pochybení bez ohledu na to, zda v rozhodném období dosahovalo požadované intenzity. Takový výklad je však nutno odmítnout, neboť není slučitelný s požadavkem, aby relevantní bylo pouze pochybení spojené s kvalifikovaným následkem.

100. Je-li tedy rozhodným obdobím pro posouzení splnění časové podmínky dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona období od 11. 12. 2022 do 11. 12. 2025, je zřejmé, že období, za které byla uplatněna smluvní pokuta (tj. 21. 3. 2022 až 12. 7. 2022), tomuto rozhodnému období zjevně předchází a nijak do něj nezasahuje.

101. Ačkoliv tedy trvalo prodlení navrhovatele s dokončením díla i v rozhodném období, nebylo v rozhodnutí o vyloučení prokázáno, že by tato část prodlení spadající do rozhodného období byla zároveň spojena s kvalifikovaným následkem (například si lze představit tvrzení o škodě vzniklé v důsledku ztráty dotace v přímé souvislosti s prodlením s realizací díla). Za této situace nelze dovozovat, že by dané pochybení navrhovatele ve své kvalifikované intenzitě zasahovalo do rozhodného období, neboť intenzita tohoto pochybení není v tomto období podložena existencí kvalifikovaného následku.

102. Úřad proto uzavírá, že v případě pochybení spočívajícího v prodlení navrhovatele s provedením díla „Dobříš – průtah“ není splněna časová podmínka dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

103. Vzhledem k tomu, že pro možnost vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona musí být u vytýkaného pochybení naplněny kumulativně všechny vymezené podmínky, přičemž Úřad shledal, že všechny tyto podmínky v případě prodlení navrhovatele s provedením díla „Dobříš – průtah“ splněny nejsou, nemůže toto pochybení navrhovatele obstát jako důvod pro jeho vyloučení ze šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

k vyloučení z důvodu prodlení s protokolárním předáním díla

104. Úřad po posouzení zadavatelem uváděných důvodů pro vyloučení navrhovatele a jeho odůvodnění, včetně příslušné dokumentace, považuje v posuzované věci za prokázané, že v případě pochybení navrhovatele spočívajícího v prodlení s protokolárním předáním díla „Dobříš – průtah“ byly naplněny podmínky existence a závažnosti či dlouhodobosti pochybení a jeho kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona (přičemž nepředání díla je nutné posoudit jako samostatné porušení smluvní povinnosti oddělené od prodlení s dokončením díla). Rovněž je nutno opětovně poukázat na existenci předchozího rozhodnutí Úřadu ve skutkově totožné věci, v němž bylo též konstatováno, že pochybení navrhovatele spočívající v prodlení s protokolárním předáním díla „Dobříš – průtah“ naplňuje podmínky vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona

105. Navrhovatel v návrhu ani netvrdí, že se prodlení s předáním díla nedopustil, naopak toto pochybení potvrzuje, nicméně zpochybňuje jeho závažnost, když soudní nahrazení projevu vůle považuje za pouhou „neshodu smluvních stran ohledně administrativního úkonu – podpisu předávacího protokolu“ a „běžný spor“, což nevypovídá o jeho nespolehlivosti a není „sankcí za porušení smluvních povinností“. Současně navrhovatel souhrnně k oběma svým pochybením při realizaci díla „Dobříš – průtah“ bez podrobnější argumentace namítá, že nebyla naplněna podmínka kvalifikovaného následku a časový test (když odkazuje na datum vzniku prodlení 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021).

106. Úřad tedy k tomuto pochybení v návaznosti na předchozí rozhodnutí Úřadu uvádí následující.

107. Úřad jen ve stručnosti sumarizuje, že z rozhodnutí o vyloučení (a především z příslušného soudního rozsudku, na nějž je v rozhodnutí o vyloučení odkázáno) plyne, že navrhovatel byl dle smlouvy povinen dílo řádně dokončit a rovněž protokolárně předat dřívějším zadavatelům dne 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, k čemuž však nedošlo, a navrhovatel se tedy dostal do prodlení, přičemž dílo nepředal ani následně přes opakované výzvy dřívějších zadavatelů. Dřívější zadavatel KSÚS proto přistoupil k podání žaloby o nahrazení projevu vůle navrhovatele. V soudním rozsudku sp. zn. 19 C 51/2024 příslušný soud mimo jiné konstatoval, že „dílo dle smlouvy nebylo provedeno, ač bylo stavebně dokončeno a je užíváno, neboť smlouva dispozitivně upravila hmotněprávní podmínku jeho předání odchylně od § 2604 o. z., a navázala ji na protokolární předání díla“. Dále dle soudního rozsudku navrhovatel „bez právem aprobovaného důvodu k protokolárnímu předání díla nepřistoupil, když odmítl podepsat předávací protokol“ a dřívější zadavatel KSÚS se „důvodně domáhá nahrazení projevu vůle za účelem splnění podmínky provedení díla“. Požadavek dřívějšího zadavatele KSÚS byl soudem shledán důvodným a soud nahradil projev vůle navrhovatele dílo předat.

108. Za situace, kdy soud s tímto odůvodněním, že navrhovatel byl v prodlení s předáním díla bez právem aprobovaného důvodu, a proto soud pravomocně nahradil projev vůle navrhovatele dílo předat, lze mít za prokázané, že navrhovatel porušil svou smluvní povinnost dílo řádně a včas předat, a to bez potřeby dalšího dokazování. Soudní rozhodnutí tedy svědčí o porušení smluvní povinnosti a o důvodnosti požadavku dřívějšího zadavatele KSÚS na její splnění, a představuje tak dostatečný podklad pro závěr o oprávněnosti tohoto požadavku, resp. o existenci a závažnosti pochybení na straně navrhovatele při plnění smluvních povinností.

109. Ke kvalifikovanému následku Úřad uvádí následující.

110. Úřad nejprve s odkazem na závěry předchozího rozhodnutí Úřadu připomíná, že prodlení s předáním díla představuje samostatné porušení smluvní povinnosti, které je třeba posuzovat odděleně od prodlení s dokončením díla, a tomu i odpovídá nutnost samostatného posouzení povahy jeho kvalifikovaného následku.

111. Úřad dále v obecnosti uvádí, že soudní nahrazení projevu vůle lze považovat za jinou srovnatelnou sankci ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Jde totiž o situaci, kdy je jedna ze smluvních stran nucena domáhat se svých práv soudní cestou v důsledku pochybení druhé strany, která nesplnila svou smluvně sjednanou povinnost, a je tak nezbytné využít příslušné právní prostředky k jejímu vynucení, které právní řád v této situaci předpokládá. K aplikaci tohoto institutu přitom dochází až tehdy, pokud standardní smluvní prostředky nevedou k nápravě a dotčená strana nemá jinou možnost než se domoci svého práva soudní cestou. Takový následek proto svou povahou přesahuje běžná rizika smluvního plnění, neboť znamená autoritativní zásah veřejné moci do autonomie smluvní strany. Soudní nahrazení projevu vůle předat dílo je tedy nutné považovat za zásadní zásah do smluvního vztahu, jímž dochází k nucenému dokončení smluvního vztahu bez součinnosti dodavatele, a nejde jej považovat za pouhý běžný spor o administrativní úkon, jak se domnívá navrhovatel. Naopak jde o krajní donucovací institut, který nastává právě proto, že dodavatel svou povinnost dobrovolně nesplnil, a který tedy má obdobnou vypovídací hodnotu jako jiné sankční mechanismy. Jde tedy o sankční (resp. kvazisankční) následek a lze na něj pohlížet jako na jinou srovnatelnou sankci ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

112. Uplatnění institutu nahrazení projevu vůle navrhovatele dílo předat ze strany dřívějšího zadavatele KSÚS v dané věci tedy svědčí o tom, že dřívější zadavatel KSÚS považoval porušení smluvní povinnosti navrhovatele dílo předat za natolik závažné, že vůči němu uplatnil právní prostředek směřující k nucenému splnění této povinnosti, přičemž jeho nárok byl soudním rozhodnutím shledán důvodným. Soudní nahrazení projevu vůle navrhovatele předat dílo tedy svědčí o značné závažnosti i dlouhodobosti pochybení navrhovatele a jeho významném dopadu na průběh smluvního vztahu, a tedy představuje dostatečný podklad pro závěr o existenci kvalifikovaného následku.

113. Úřad tedy i ve světle obecného tvrzení navrhovatele, že nebyl naplněn znak kvalifikovaného následku pochybení, setrvává na závěru předchozího rozhodnutí Úřadu, že pochybení navrhovatele spočívající v prodlení s protokolárním předáním díla bylo závažné, dlouhodobé a bylo spojeno s kvalifikovaným následkem odpovídající intenzity, jakou § 48 odst. 5 písm. d) zákona předpokládá.

114. Úřad se dále zabýval posouzením splnění časové podmínky.

115. Úřad s odkazem na výše uvedené opakuje, že u prodlení s plněním určité smluvní povinnosti je pro posouzení časového testu rozhodný okamžik, kdy marně uplynula sjednaná lhůta a dodavatel se dostal do prodlení. Pokud jde přitom o pochybení trvající povahy, jako je tomu v tomto případě prodlení s protokolárním předáním díla, je nutné zohlednit nejen vznik prodlení, ale i jeho trvání, přičemž postačí, pokud alespoň zčásti zasahuje do rozhodného období. Současně je třeba přihlédnout i k časovému aspektu kvalifikovaného následku, jenž objektivizuje intenzitu pochybení, tento následek tedy musí být s pochybením časově propojen a rovněž zasahovat do rozhodného období, alespoň v jeho části.

116. V posuzované věci bylo zadávací řízení zahájeno dne 11. 12. 2025. Rozhodným obdobím ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona je tedy období tří let zpětně od tohoto data, tj. období od 11. 12. 2022 do 11. 12. 2025.

117. Navrhovatel měl dle smlouvy dílo protokolárně předat dne 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, což se nestalo, a od následujícího dne se tak dostal do prodlení, které trvalo až do nahrazení projevu vůle navrhovatele dílo předat soudním rozsudkem ze dne 16. 12. 2024, v němž bylo určeno, že skutečný termín dokončení prací byl dne 13. 11. 2023, navrhovatel byl naposledy vyzván k předání díla dne 23. 11. 2023 a předání se mělo uskutečnit dne 27. 11. 2023, což je osvědčeno notářským zápisem. Z uvedených skutečností je zřejmé, že navrhovatel byl v dlouhodobém trvajícím prodlení se splněním této smluvní povinnosti, a to ode dne 6. 12. 2021, resp. 13. 12. 2021, až minimálně do dne 16. 12. 2024, a tedy byl v prodlení i po dni 11. 12. 2022, tj. prodlení zasahuje i do rozhodného období, a to ve významné délce přibližně dvou let. Nad rámec uvedeného Úřad poznamenává, že i pokud bychom uvážili byť i jen toliko nejkratší v úvahu přicházející rozmezí prodlení začínající až skutečným (opožděným) dokončením prací na díle a následující poslední výzvou k předání díla (tzn. zcela bychom odhlédli od toho, že dle smlouvy mělo být dílo předáno již v roce 2021, a prodlení navrhovatele tak trvalo již od tohoto okamžiku), kdy byl navrhovatel v prodlení již výhradně a samostatně se splněním povinnosti protokolárně předat dílo, i v takovém případě by bylo zcela zřejmé, že se navrhovatel nacházel v dlouhodobém prodlení tzn. minimálně v období ode dne 28. 11. 2023 až do dne 16. 12. 2024, a tedy byl v prodlení i po dni 11. 12. 2022, tj. prodlení zasahuje i do rozhodného období, a to ve významné délce minimálně více než jednoho roku. Úřad dále podotýká, že nemůže obstát pro posouzení splnění časové podmínky navrhovatelem odkazované pouhé datum počátku prodlení, neboť jak bylo rozebráno výše, u pochybení trvajícího v čase postačí, pokud zasahuje do rozhodného období alespoň z části).

118. Dřívější zadavatel KSÚS na vzniklé prodlení navrhovatele s předáním díla reagoval podáním žaloby o nahrazení projevu vůle, jímž se tedy domáhal autoritativního zhojení vzniklého protiprávního stavu spočívajícího v nesplnění povinnosti navrhovatele řádně a včas dílo protokolárně předat. Uvedený prostředek tedy nesměřoval primárně k uložení majetkové sankce navrhovateli za jeho pochybení (na rozdíl od uplatnění smluvní pokuty v případě prodlení s provedením díla), nýbrž k nápravě tohoto pochybení a k dosažení stavu, který měl být v souladu se smlouvou nastolen. Institut soudního nahrazení projevu vůle tedy posloužil k faktickému dokončení smluvního vztahu, resp. k realizaci plnění, k němuž byl navrhovatel povinen, avšak dobrovolně je neposkytl. Kvalifikovaný následek se přitom projevil již samotnou nutností domáhat se splnění této povinnosti soudní cestou, tedy podáním žaloby o nahrazení projevu vůle, přičemž jeho konečným vyústěním bylo soudní rozhodnutí, jímž byl projev vůle navrhovatele nahrazen. Tento kvalifikovaný následek tedy svou povahou představuje nikoliv pouze sankcionování minulého porušení povinností, ale jeho nucené napravení, tj. odstranění následků protiprávního stavu způsobeného navrhovatelem. Byť tedy ke zhojení daného pochybení navrhovatele došlo až okamžikem, kdy byl jeho projev vůle nahrazen soudem, čímž bylo dosaženo stavu odpovídajícího smluvnímu ujednání (tj. předání díla), nelze tento následek vztahovat pouze k okamžiku nahrazení projevu vůle navrhovatele, nýbrž k celému období, v němž se dřívější zadavatel KSÚS v důsledku pochybení navrhovatele musel domáhat ochrany svých práv soudní cestou.

119. Je-li tedy rozhodným obdobím pro posouzení splnění časové podmínky dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona období od 11. 12. 2022 do 11. 12. 2025, je zřejmé, že jak prodlení navrhovatele s protokolárním předáním díla, které trvalo i po dni 11. 12. 2022, tak i kvalifikovaný následek spočívající v jeho zhojení prostřednictvím soudního nahrazení projevu vůle na základě rozsudku ze dne 16. 12. 2024, v němž bylo konstatováno, že předání díla se mělo uskutečnit dne 27. 11. 2023, zasahují do tohoto rozhodného období, a časová podmínka je tak v posuzovaném případě splněna.

120. Úřad proto uzavírá, že v případě pochybení spočívajícího v prodlení navrhovatele s protokolárním předáním díla „Dobříš – průtah“ je splněna časová podmínka dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

121. Vzhledem k tomu, že pro možnost vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona musí být u vytýkaného pochybení kumulativně naplněny všechny zákonem stanovené podmínky, přičemž Úřad shledal, že všechny tyto podmínky v případě prodlení navrhovatele s protokolárním předáním díla „Dobříš – průtah“ jsou splněny, představuje uvedené pochybení důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

K vyloučení navrhovatele z důvodu pochybení při akci „Přeložka silnice“

122. K vyloučení z důvodu pochybení při akci „Přeložka silnice“ uvedl zadavatel v rozhodnutí o vyloučení blíže[15] následující. Zadavatel popsal průběh smluvního vztahu mezi navrhovatelem a dřívějším zadavatelem a podstatné okolnosti související s pochybeními navrhovatele a s jejich řešením ze strany dřívějšího zadavatele. Dle zadavatele se navrhovatel dopustil v rámci této akce pochybení spočívajících v dlouhodobém prodlení s dokončením díla (k dokončení díla mělo dojít nejpozději dne 1. 11. 2022, avšak k tomuto dni dílo dokončeno nebylo a prodlení trvalo až do odstoupení od smlouvy dne 21. 9. 2023), a dále v řadě vad a nedostatků při provádění díla, tj. v realizaci prací v rozporu s projektovou dokumentací, nedodržování technologických postupů, nepředkládání požadované dokumentace a neposkytování součinnosti při kontrole provádění stavby. Zadavatel k tomu v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že tato pochybení měla závažný charakter, neboť se týkala samotného plnění předmětu veřejné zakázky, a současně měla dlouhodobou povahu, neboť přetrvávala po významnou část realizační doby. Dle zadavatele byla naplněna i podmínka intenzity daných pochybení, kdy jejich důsledkem bylo odstoupení dřívějšího zadavatele od smlouvy dne 21. 9. 2023 (z důvodů prodlení s dokončením díla, z důvodu přerušení provádění díla a z důvodu provedení díla v rozporu s projektovou dokumentací), jakož i uplatnění nároků na smluvní pokutu za prodlení ve výši 37 541 092 Kč, na slevu z ceny díla za vady díla ve výši 26 602 951 Kč a na náhradu škody za nedodělky, jež nebudou moci být uhrazeny z dotace, ve výši 908 172 Kč, tj. v celkové výši 65 052 215 Kč, přičemž tyto nároky jsou předmětem soudního řízení vedeného u Městského soudu v Praze (sp. zn. 12 Cm 28/2025). Dle zadavatele byla splněna i podmínka časového testu, neboť zadávací řízení bylo zahájeno dne 11. 12. 2025, a tedy rozhodné je, zda k pochybení došlo nejpozději dne 11. 12. 2022. Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení uvedl, že pochybení navrhovatele trvala až do odstoupení od smlouvy ze strany dřívějšího zadavatele, tj. do dne 21. 9. 2023, a tedy je dle jeho přesvědčení časový test splněn.

123. Zadavatel tedy v rozhodnutí o vyloučení vymezil rozhodné skutkové okolnosti, na jejichž základě dovodil naplnění důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona v rámci akce „Přeložka silnice“. Zadavatel tedy popsal časový aspekt plnění a rovněž jeho věcnou správnost a kvalitu, přičemž odkázal na znalecký posudek, jenž si nechal vypracovat dřívější zadavatel, a na další dokumenty dřívějšího zadavatele zachycující vady díla, prodlení navrhovatele a rovněž postup dřívějšího zadavatele ve věci (Technická analýza stavby a Vizuální pasportizace stavby, výzvy k dokončení díla, výzvy k předání díla, odstoupení od smlouvy, žaloba na zaplacení smluvní pokuty, poskytnutí slevy z ceny díla a náhrady škody). Je přitom zřejmé, že navrhovatel uvedenými podklady coby smluvní strana daného závazkového vztahu a současně coby účastník vedeného soudního řízení disponuje a veškeré okolnosti řešené věci jsou mu známy.

124. Z hlediska posouzení relevance uvedených důvodů pro vyloučení uvádí Úřad následující.

125. Z rozhodnutí o vyloučení tedy vyplývá, že zadavatel identifikoval dvě samostatná závažná či dlouhodobá pochybení navrhovatele spojená s uplatněním kvalifikovaného následku, a to pochybení spočívající v prodlení s dokončením díla a pochybení spočívající ve vadném provedení díla. Každé z těchto pochybení se vztahuje k odlišné smluvní povinnosti – povinnosti plnit včas a povinnosti plnit řádně (tj. v souladu se smlouvou a projektovou dokumentací). Tato pochybení je proto nezbytné posuzovat samostatně, neboť každé z nich může samo o sobě naplnit znaky závažného nebo dlouhodobého pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Na uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že dřívější zadavatel reagoval na obě tato pochybení jednotně, a to odstoupením od smlouvy a uplatněním nároků v rámci jednoho soudního řízení. Obě daná pochybení totiž vznikla při plnění téže smlouvy o dílo, a tedy dřívější zadavatel zvolil logicky jeden komplexní procesní postup, jímž uplatnil veškerá související práva vůči navrhovateli. Skutečnost, že dřívější zadavatel odstoupil z důvodu obou pochybení od smlouvy a že nároky z obou pochybení uplatnil jednou žalobou, je dána procesní ekonomikou a faktickou souvislostí obou pochybení, nikoliv jejich právní totožností. Z hlediska § 48 odst. 5 písm. d) zákona je rozhodující samotné porušení konkrétní smluvní povinnosti a jeho intenzita, nikoliv způsob, jakým zadavatel toto porušení procesně uplatnil. Každé z uvedených pochybení tedy představuje porušení odlišné povinnosti a jako takové musí být posuzováno samostatně z pohledu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, i když vedlo ke společnému kvalifikovanému následku.

126. Navrhovatel v návrhu nerozporuje skutkové závěry zadavatele uvedené v rozhodnutí o vyloučení, tedy nepopírá existenci daných pochybení. V otázce vad díla navrhovatel tyto závěry ani nijak nezpochybňuje, jeho návrhová argumentace směřuje výlučně k otázce prodlení s plněním a spočívá v tom, že navrhovatel odmítá svou odpovědnost za toto prodlení. Navrhovatel také namítá, že v dané věci dosud neexistuje pravomocné rozhodnutí, a tedy nelze dle jeho názoru považovat daná pochybení za prokázaná. Současně navrhovatel v návrhu obecně tvrdí (bez bližší argumentace), že nebylo prokázáno naplnění podmínky existence kvalifikovaného následku.

127. K argumentaci navrhovatele, že nároky dřívějšího zadavatele jsou teprve předmětem probíhajícího soudní přezkumu, a že tedy neexistuje v dané věci pravomocné soudní rozhodnutí, což považuje navrhovatel za nezbytné, uvádí Úřad následující. Skutečnost, že nároky dřívějšího zadavatele jsou teprve předmětem probíhajícího soudního řízení, sama o sobě nevylučuje možnost zadavatele vycházet z jím zjištěného skutkového stavu. Úřad znovu opakuje, že § 48 odst. 5 písm. d) zákona nevyžaduje, aby existence pochybení byla deklarována pravomocným soudním rozhodnutím, když postačuje, že jsou dány objektivní a věrohodné skutečnosti nasvědčující tomu, že se dodavatel dopustil závažného nebo dlouhodobého pochybení vedoucího ke kvalifikovanému následku.

k vyloučení z důvodu vadného provedení díla

128. Navrhovatel v návrhu netvrdí, že se vytýkaného vadného provedení díla nedopustil, a současně ani nijak věcně nerozporuje závěry znaleckého posudku o vadách díla. Navrhovatel zpochybňuje v této souvislosti pouze nestrannost znalce z důvodu jeho údajné spolupráce se zadavatelem, a dále namítá, že mu zadavatel daný znalecký posudek neposkytl. K oběma vytýkaným pochybením při realizaci díla „Přeložka silnice“ pak navrhovatel souhrnně bez bližší argumentace uvádí, že nebyla naplněna podmínka kvalifikovaného následku.

129. Úřad jen ve stručnosti sumarizuje, že z rozhodnutí o vyloučení plyne, že realizované dílo vykazovalo závažné vady, když dřívější zadavatel identifikoval odchylky od projektové dokumentace, zejména nesprávné provedení svahů, krajnic a dalších konstrukčních prvků, přičemž ze zaměření skutečného provedení stavby vyplynulo, že podstatná část stavby byla provedena v jiných výškových parametrech. Tyto závěry byly následně potvrzeny odbornými podklady, zejména znaleckým posudkem, který potvrdil provedení příkopů, krajnic, propustků, svahů a ohumusování a hydroosevu v rozporu s projektovou dokumentací. V důsledku uvedených pochybení přistoupil dřívější zadavatel dne 21. 9. 2023 k odstoupení od smlouvy a současně uplatnil vůči navrhovateli nároky v celkové výši 65 mil. Kč, z čehož cca 28 mil. Kč se týkalo vadného provedení díla.

130. Úřad uvádí, že vadné provedení díla představuje porušení samotné podstaty smluvního závazku zhotovitele. Povinnost provést dílo řádně, tedy v souladu se smlouvou, projektovou dokumentací a obecně závaznými technickými požadavky, tvoří základní povinnost zhotovitele. Její porušení se bezprostředně promítá do kvality, funkčnosti a použitelnosti výsledného plnění. Na rozdíl od prodlení, které se vztahuje k časovému aspektu plnění, se vadné provedení díla dotýká jeho věcné správnosti a může mít zásadní dopady na využitelnost díla pro zamýšlený účel.

131. Jak přitom vyplývá z rozhodnutí o vyloučení, závěry zadavatele o vadném provedení díla byly podloženy odbornými podklady, zejména zadavatel konkrétně odkázal na znalecký posudek, který byl zpracován znalcem zapsaným v seznamu znalců pro příslušný obor. Takový posudek představuje kvalifikovaný odborný podklad, jehož účelem je poskytnout nezávislé a kvalifikované odborné posouzení skutečností, které vyžadují zvláštní znalosti, a jeho závěry proto požívají zvýšené vypovídací hodnoty, ledaže by byly relevantním způsobem zpochybněny. Navrhovatel přitom nerozporuje věcnou správnost či dostatečnost daného znaleckého posudku, pouze napadá jeho nestrannost z důvodu údajné spolupráce znalce se zadavatelem a dále to, že mu zadavatel daný znalecký posudek nepředložil. Úřad však k tomu uvádí, že samotná obecná tvrzení o předchozí spolupráci znalce se zadavatelem bez dalšího nemůže zakládat důvod pochybovat o jeho nestrannosti či odborné správnosti posudku. Současně je zřejmé, že navrhovatel coby účastník soudního řízení vedeného s dřívějším zadavatelem předmětným znaleckým posudkem již disponuje a jeho obsah a závěry jsou mu známy. Úřad tak uzavírá, že předmětný znalecký posudek představuje relevantní podklad pro posouzení existence vad díla, o nějž byl zadavatel oprávněn své závěry opřít.

132. Za této situace Úřad považuje za prokázané, že navrhovatel realizoval dílo s vadami, což sám navrhovatel nijak nepopírá. Dotčené vady se navíc týkaly prvků jako jsou svahy, krajnice, příkopy či propustky, které u stavby přeložky silnice představují klíčové konstrukční části z hlediska její stability, funkčnosti a bezpečnosti provozu. Jejich vadné provedení se tedy dotýká samotné podstaty a účelu realizovaného díla.

133. Úřad má tedy za prokázané, že navrhovatel porušil svou základní smluvní povinnost provést dílo řádně, přičemž pochybení spočívající ve vadném provedení díla dosahuje svou povahou intenzity závažného pochybení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

134. Ke kvalifikovanému následku Úřad uvádí následující.

135. Úřad opakuje, že v daném případě dřívější zadavatel v souvislosti s vadným provedeným díla přistoupil k odstoupení od smlouvy a současně vůči navrhovateli uplatnil nároky spočívající ve slevě z ceny díla za vady ve výši 26 602 951 Kč a v náhradě škody ve výši 908 172 Kč.

136. Úřad opakovaně s odkazem na již výše v obecnosti uvedené uvádí, že odstoupení od smlouvy představuje typický příklad předčasného ukončení smluvního vztahu ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť jde o jednostranný právní úkon směřující k předčasnému ukončení závazku z důvodu takové intenzity porušení smluvních povinností, která znemožňuje další řádné plnění smlouvy, tedy kdy již nelze rozumně očekávat řádné dokončení smluvního plnění ze strany dodavatele. Nejde tedy o běžný důsledek smluvního vztahu, ale o mimořádný právní prostředek reflektující závažnost a intenzitu porušení povinností dodavatele.

137. Dále pak Úřad uvádí, že uplatnění slevy z ceny díla za vadypředstavuje jinou srovnatelnou sankci ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť jde o institut sloužící k nápravě vadného plnění a zároveň představuje majetkový postih dodavatele, jehož plnění neodpovídá sjednaným podmínkám. Její uplatnění přitom znamená přímý zásah do majetkové sféry dodavatele, neboť dochází ke snížení sjednané odměny za plnění, které nebylo provedeno řádně. Nejde tedy o běžný důsledek smluvního vztahu, ale o právní následek reflektující existenci vad takového rozsahu či intenzity, které odůvodňují snížení ceny plnění.

138. Dále pak Úřad uvádí, že vznik škody v důsledku porušení smluvních povinností představuje kvalifikovaný následek ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Skutečnost, že se smluvní strana domáhá její náhrady, přitom dokládá, že tato škoda byla reálně tvrzena a uplatněna a projevila se v její majetkové sféře. V situacích, kdy je nutné v důsledku vadného či nedokončeného plnění zajistit dokončení díla prostřednictvím jiného zhotovitele, představují náklady na tyto nedodělky typický projev takto vzniklé škody. Je-li navíc vzniklá škoda spojena i se ztrátou či ohrožením dotačního financování, jde o následek přesahující běžná rizika smluvního plnění, neboť má významný dopad nejen na majetkovou sféru veřejného zadavatele, ale i na veřejné rozpočty.

139. Odstoupení od smlouvy ze strany dřívějšího zadavatele v dané věci svědčí o tom, že dřívější zadavatel považoval porušení smluvních povinností navrhovatele spočívající ve vadném provedení díla za natolik závažné, že již nebylo možné ve smluvním vztahu dále pokračovat a bylo nezbytné přistoupit k jeho předčasnému ukončení. Takový postup představuje zásadní zásah do smluvního vztahu a má obdobnou vypovídací hodnotu jako jiné sankční mechanismy, neboť signalizuje ztrátu důvěry zadavatele v řádné plnění závazků ze strany navrhovatele. Takový následek proto naplňuje znak kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona. Tvrdí-li navrhovatel v návrhu, že odstoupení od smlouvy ze strany dřívějšího zadavatele považuje za neplatné pro absenci zákonných důvodů, pak k tomu Úřad zdůrazňuje, že tato argumentace není pro posouzení splnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona v dané věci rozhodná. Odstoupení od smlouvy je totiž jednostranné právní jednání, které je třeba považovat za účinné a způsobilé vyvolat právní účinky, dokud není o jeho případné neplatnosti rozhodnuto příslušným orgánem, jímž je soud^{^[16]}. Navrhovatel přitom Úřadu nesdělil ani nedoložil, že by se proti tomuto odstoupení od smlouvy soudně bránil, a Úřad tedy vychází z toho, že odstoupení od smlouvy ze strany dřívějšího zadavatele je účinným právním jednáním, které vyvolalo zamýšlené právní účinky, tedy předčasné ukončení smluvního vztahu. Skutečnost, že navrhovatel nyní zpětně jeho platnost zpochybňuje, nemůže na tomto závěru ničeho změnit.

140. Uplatnění slevy z ceny díla z důvodu vad díla ze strany dřívějšího zadavatele v dané věci svědčí o tom, že dřívější zadavatel považoval plnění poskytnuté navrhovatelem za vykazující takové nedostatky, které již mají významný dopad na jeho hodnotu. Uplatnění slevy z ceny díla z důvodu vad díla tak představuje kvalifikovaný následek odpovídající intenzitě porušení smluvních povinností. Úřad současně zdůrazňuje, že výše dřívějším zadavatelem uplatněné slevy z ceny díla (v řádu milionů korun) nejsou marginální, nýbrž svědčí o značné závažnosti pochybení navrhovatele. Takový následek proto naplňuje znak kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

141. Uplatnění nároku na náhradu škody ze strany dřívějšího zadavatele v dané věci svědčí o tom, že dřívější zadavatel považoval porušení smluvních povinností navrhovatele za natolik závažné, že vedlo ke vzniku majetkové újmy. Tato újma spočívala v nákladech na odstranění nedostatků plnění a současně v neproplacení dotačních prostředků. Takový následek proto naplňuje znak kvalifikovaného následku ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

142. V souhrnu tedy Úřad uzavírá, že odstoupení od smlouvy spolu s uplatněním slevy z ceny díla a nároku na náhradu škody představují kvalifikované následky ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona, neboť svou povahou i intenzitou přesahují běžná rizika smluvního plnění a svědčí o vysoké intenzitě porušení smluvních povinností navrhovatele, a tedy odpovídají závažnosti vytýkaného pochybení.

143. Úřad podotýká, že pro naplnění podmínky kvalifikovaného následku dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona by postačovalo zjištění i jediného kvalifikovaného následku, přičemž v posuzovaném případě jsou takové následky dány kumulativně, a to jak v podobě odstoupení od smlouvy, tak v podobě uplatnění slevy z ceny díla za vady a nároku na náhradu škody.

144. Úřad tedy dochází k závěru, že pochybení navrhovatele spočívající ve vadném provedení díla bylo závažné, dlouhodobé a bylo spojeno s kvalifikovanými následky odpovídající intenzity, jakou § 48 odst. 5 písm. d) zákona předpokládá.

145. Úřad se dále zabýval posouzením splnění časové podmínky.

146. Úřad k tomu opakovaně s odkazem na již výše uvedené v obecnosti uvádí, že v případě pochybení spočívajícího ve vadném provedení díla bude pro posouzení splnění časového testu okamžik, kdy bylo plnění realizováno v rozporu se smlouvou, tedy kdy se vady díla projevily v realizaci smluvního vztahu. Současně je třeba zohlednit, že vadné plnění představuje pochybení trvající povahy, neboť vady díla přetrvávají po celou dobu, po kterou není plnění uvedeno do souladu se smlouvou, případně dokud není smluvní vztah ukončen. Pro posouzení splnění časové podmínky je proto nutné přihlédnout nejen k okamžiku vzniku vadného plnění, ale i k celé době jeho trvání, přičemž postačí, pokud toto pochybení alespoň zčásti zasahuje do rozhodného období. Dále pak platí, jak bylo dále v obecnosti rozebráno výše, pro závěr o naplnění časové podmínky dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona je třeba zohlednit rovněž časový aspekt kvalifikovaného následku, který intenzitu pochybení objektivizuje, neboť pouze pochybení spojená s kvalifikovaným následkem jsou pro aplikaci § 48 odst. 5 písm. d) zákona relevantní. I kvalifikovaný následek tedy musí být s posuzovaným pochybení časově propojen, tedy musí spadat do rozhodného období, přičemž postačí, pokud se projeví alespoň v jeho části.

147. V posuzované věci bylo zadávací řízení zahájeno dne 11. 12. 2025. Rozhodným obdobím ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona je tedy období tří let zpětně od tohoto data, tj. období od 11. 12. 2022 do 11. 12. 2025.

148. Z odstoupení od smlouvy vyplývá, že navrhovatel měl dílo řádně dokončit nejpozději dne 1. 11. 2022, což se nestalo. Již v průběhu realizace docházelo k vadnému provádění díla a dřívější zadavatel opakovaně navrhovatele vyzýval k odstranění vad vzniklých vadným prováděním díla (výzva ze dne 9. 9. 2021, výzva ze dne 10. 5. 2022), přičemž ke dni 1. 11. 2022 (tj. ke sjednanému datu dokončení díla) bylo v rámci kontrolní prohlídky stavby konstatováno 19 vad a nedodělků. Dřívější zadavatel s navrhovatelem jednal o možnosti řádného dokončení díla do dne 30. 4. 2023, avšak nedošlo k dohodě. Přípisem ze dne 15. 5. 2023 dřívější zadavatel navrhovateli poskytl lhůtu do dne 31. 5. 2023 k dokončení a předání díla. Dne 1. 6. 2023 bylo znovu v rámci přejímacího řízení konstatováno, že dílo není dokončeno v souladu se smlouvou, neboť vykazuje vady a nedodělky, na základě čehož se dřívější zadavatel rozhodl přistoupit k odstoupení od smlouvy, k čemuž došlo dne 21. 9. 2023. Zjištěné vady a nedodělky spočívaly mj. v nedokončených či vadně provedených propustcích, absenci hydroosevu svahů, neprovedení rekultivace dotčených pozemků, nevyklizení mezideponií zeminy, nesprávném sklonu svahů oproti projektové dokumentaci či realizaci části stavby v rozporu se stavebním povolením.

149. S ohledem na uvedené Úřad vychází z toho, že pochybení spočívající ve vadném provedení díla bylo v posuzovaném případě dáno již ke dni 1. 11. 2022, kdy mělo být dílo dokončeno a kdy byly vady díla zjištěny, a nejpozději pak ke dni 1. 6. 2023, kdy byly vady díla znovu identifikovány v rámci přejímacího řízení a kdy bylo konstatováno, že dílo ani k tomuto datu neodpovídá smluvním požadavkům. Ačkoliv se vady díla projevovaly již dříve a dřívější zadavatel dříve poskytoval navrhovateli prostor k jejich odstranění, k uvedenému datu již bylo postaveno najisto, že dílo vykazuje vady, které se nepodařilo ani přes poskytnuté dodatečné lhůty odstranit. Tento okamžik tedy lze považovat za okamžik, kdy se vady díla projevily navenek a jejich existence byla objektivně postavena najisto. Současně je zřejmé, že pochybení spočívající ve vadném provedení díla mělo trvající povahu, neboť vady díla přetrvávaly i nadále a nebyly odstraněny. Vadné plnění navrhovatele tak trvalo až do ukončení smluvního vztahu (a tedy zániku smluvní povinnosti) prostřednictvím odstoupení od smlouvy ze strany dřívějšího zadavatele dne 21. 9. 2023, neboť až do tohoto okamžiku byl navrhovatel povinen plnit své smluvní povinnosti řádně a vady díla odstranit. Navrhovatel se tedy nacházel ve stavu vadného plnění až do 21. 9. 2023, tedy vady díla existovaly i po dni 11. 12. 2022, tj. vadné plnění zasahuje i do rozhodného období, a to ve významné délce (285 dní).

150. Dřívější zadavatel na pochybení navrhovatele spočívající ve vadném provedení díla reagoval odstoupením od smlouvy a dále uplatněním nároků spočívajících ve slevě z ceny díla za vady a v náhradě škody.

151. Úřad nepřehlédl, že dřívější zadavatel přistoupil k odstoupení od smlouvy nejen z důvodu vad díla, ale i z důvodu prodlení navrhovatele a přerušení provádění prací, a že současně v rámci jedné žaloby uplatnil nejen slevu z ceny díla za vady a nárok na náhradu škody, ale i smluvní pokutu za prodlení. Uvedené však ničeho nemění na tom, že také vady představovaly jeden z podstatných důvodů vedoucích k ukončení smluvního vztahu, přičemž současně založily i samostatné nároky z vadného plnění, a jako takové se podílely na vzniku těchto kvalifikovaných následků.

152. Je-li tedy rozhodným obdobím pro posouzení splnění časové podmínky dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona období od 11. 12. 2022 do 11. 12. 2025, je zřejmé, že jak vadné provedení díla, které trvalo i po dni 11. 12. 2022, tak i kvalifikované následky spočívají v odstoupení od smlouvy ze dne 21. 9. 2023 a v uplatnění slevy z ceny díla za vady a nároku na náhradu škody, zasahují do tohoto rozhodného období, a časové podmínka je tak v posuzovaném případě splněna.

153. Úřad i v této souvislosti podotýká, že pro naplnění časové podmínky dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona by postačovalo již zjištění jediného časově odpovídajícího kvalifikovaného následku, přičemž v posuzovaném případě jsou takové následky dány kumulativně, a to jak v podobě odstoupení od smlouvy, tak v podobě uplatnění nároků z vadného plnění.

154. Úřad proto uzavírá, že v případě pochybení spočívajícího ve vadném provedení díla v rámci akce „Přeložka silnice“ je splněna časová podmínka dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

155. Vzhledem k tomu, že pro možnost vyloučení dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona musí být u vytýkaného pochybení kumulativně naplněny všechny zákonem stanovené podmínky, přičemž Úřad shledal, že všechny tyto podmínky v případě vadného provedení díla „Přeložka silnice“ jsou splněny, představuje uvedené pochybení důvod pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ve smyslu § 48 odst. 5 písm. d) zákona.

k vyloučení z důvodu prodlení s provedením díla

156. Úřad konstatuje, že s ohledem na procesní ekonomii a s ohledem na skutečnost, že ustanovení § 48 odst. 5 písm. d) zákona jasně stanoví, že pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení jsou vyžadována závažná či dlouhodobá pochybení, které je vykládáno v tom smyslu, že pro jeho naplnění postačí existence dvou důvodů (pochybení) takového charakteru, což bylo již výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí prokázáno, se Úřad již dále z důvodu nadbytečnosti podrobně nezabýval posouzením oprávněnosti vyloučení navrhovatele s odkazem na druhé tvrzené pochybení při akci „Přeložka silnice“, tzn. prodlení s provedením díla ve smluvně sjednaném termínu.

K další argumentaci navrhovatele

157. K souhrnné námitce navrhovatele (bez bližší argumentace), že zadavatel nezohlednil navrhovatelem přijatá nápravná opatření, uvádí Úřad následující. Pouze v souvislosti s prodlením s protokolárním předáním díla „Dobříš – průtah“ navrhovatel specifikuje přijatá nápravná opatření, která měl dle jeho přesvědčení při rozhodování o vyloučení zadavatel zohlednit. Navrhovatel k tomu zmiňuje opatření k posílení vnitřních kontrolních a řídicích mechanismů, tj. personální změny, proškolení zaměstnanců a nové vedení společnosti. Úřad k tomu uvádí především to, že šetřená veřejná zakázka je zadávána ve zjednodušeném podlimitním řízení, na něž aplikace § 76 zákona týkající obnovení způsobilosti účastníka zadávacího řízení nedopadá,[17] a možnost aplikace daného ustanovení, resp. institutu nevyplývá ani ze stanovených zadávacích podmínek. Úřad přesto k tvrzeným nápravným opatřením navrhovatele uvádí následují. Navrhovatel tvrzená nápravná opatření nijak nedokládá a ani je nijak nekonkretizuje, a nelze tedy posoudit jejich skutečný obsah, rozsah ani účinnost. I pokud by přitom skutečně došlo k deklarované personální obměně a proškolování zaměstnanců, bez dalšího to samo o sobě neznamená, že takto obecně formulovaná opatření by byla způsobilá zabránit opakování obdobného pochybení. Navrhovatel totiž neprokázal, že by přijatá opatření přímo reagovala na příčiny jeho předchozího pochybení, ani že by byla spolehlivě nastavena tak, aby obdobným situacím do budoucna účinně předcházela. Dále Úřad opakuje, že v souvislosti s dalšími vylučovacími důvody, resp. pochybeními, při akci „Přeložka silnice“ navrhovatel ani žádná konkrétní nápravná opatření netvrdí. Z uvedených důvodů nemohl Úřad považovat uvedená nápravná opatření za dostatečně prokázaná a účinná ve smyslu § 76 zákona, a nelze tedy shledat, že by snad zadavatel pochybil, že při rozhodování o vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona k těmto nepřihlédl.

158. K námitce navrhovatele (bez bližší argumentace), že má v souvislosti s dílem „Přeložka silnice“ výhrady týkající se průběhu dotčeného zadávacího řízení a realizace díla, uvádí Úřad následující. Navrhovatel zejména namítá pochybnosti o transparentnosti zadávacího řízení, vedení stavebního deníku bez jeho vědomí, vady projektové dokumentace či nezohlednění zimní technologické přestávky. Úřad k tomu uvádí, že tyto skutečnosti navrhovatel neuplatnil v rámci podaných námitek, a jde tedy o novou argumentaci, k níž nelze v tomto řízení přihlížet. Stěžejní je však to, že uvedené námitky by ani nebyly způsobilé ovlivnit posouzení zákonnosti postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele, neboť se netýkají naplnění podmínek pro vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona, nýbrž směřují k jiným okolnostem zadávacího řízení či realizace předmětné zakázky, které nejsou pro posouzení této věci právně relevantní.

159. K námitce navrhovatele zpochybňující zákonnost koordinace postupu mezi zadavateli Úřad uvádí, že taková námitka není důvodná. Samotná skutečnost, že zadavatel při posouzení splnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona vycházel ze zkušeností jiného veřejného zadavatele s plněním smlouvy týmž dodavatelem, nelze považovat za nepřípustnou koordinaci, nýbrž naopak za postup předpokládaný zákonem. Citované ustanovení totiž výslovně umožňuje zohlednit závažná či dlouhodobá pochybení dodavatele při plnění dřívějších smluv, a to bez ohledu na to, zda k nim došlo vůči témuž či jinému veřejnému zadavateli, přičemž smyslem této úpravy je umožnit zadavatelům reflektovat relevantní zkušenosti z předchozích plnění dodavatele, a tedy zákon určitou spolupráci zadavatelů z logiky věci předpokládá. Současně Úřad zdůrazňuje, že je zřejmé, že zadavatel nepřevzal závěry dřívějšího zadavatele mechanicky či bez vlastního posouzení, nýbrž vyšel z konkrétních skutkových okolností, podložených mimo jiné i pravomocnými soudními rozhodnutími, a na jejich základě provedl vlastní právní hodnocení splnění podmínek pro vyloučení. Nelze proto dovodit, že by došlo k porušení zásady transparentnosti či rovného zacházení. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že § 48 odst. 5 písm. d) zákona pracuje s hodnocením předchozího chování dodavatele, tedy s jeho „profesní spolehlivostí“ či reputací, která se utváří právě na základě jeho dřívějších plnění veřejných zakázek. Skutečnost, že zadavatel přihlédl k relevantním a prokázaným pochybením navrhovatele při realizaci předchozích veřejných zakázek, tak nepředstavuje diskriminační postup, ale legitimní aplikaci zákonem předvídaného vylučovacího důvodu.

160. Úřad závěrem podotýká, že posouzení splnění podmínek dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona nesleduje sankcionování navrhovatele za konkrétní pochybení ani vyjádření hodnotícího úsudku o něm samotném, nýbrž slouží k ochraně veřejného zájmu spočívajícího v zajištění řádného, včasného a kvalitního plnění veřejných zakázek. Předmětem posouzení je přitom toliko objektivní vyhodnocení relevantních skutečností zjištěných v souvislosti s předchozím plněním navrhovatele, které mohou mít význam pro posouzení jeho schopnosti plnit veřejné zakázky v budoucnu. Skutečnost, že zadavatelé k těmto skutečnostem přihlížejí při rozhodování o účasti navrhovatele v zadávacích řízeních, proto nelze vnímat jako koordinovaný či vůči navrhovateli nespravedlivý postup, nýbrž jako důsledek vyhodnocení jeho předchozí obchodní praxe.

Závěr

161. Úřad shrnuje, že v posuzovaném případě shledal, že podmínky pro možnost vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona byly splněny přinejmenším ve vztahu k pochybení navrhovatele při akci „Dobříš – průtah“ spočívajícím v prodlení s protokolárním předáním díla a dále ve vztahu k pochybení navrhovatele při akci „Přeložka silnice“ spočívajícím ve vadném provedení díla.

162. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že důvod pro vyloučení navrhovatele dle § 48 odst. 5 písm. d) zákona byl naplněn, zadavatel na jeho základě navrhovatele ze zadávacího řízení vyloučil oprávněně a rozhodnutí o vyloučení řádně a transparentně odůvodnil. Postup zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z tohoto důvodu tak byl v souladu se zákonem.

163. S ohledem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že v návrhem napadaném postupu zadavatele při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení neshledal rozpor se zákonem, a tedy neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

v z. Ing. Petr Vévoda

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i

1. Mgr. Tomáš Tomšíček, advokát, Advokátní kancelář Volopich, Tomšíček & spol. s r.o., Vlastina 602/23, 323 00 Plzeň

2. Mgr. Jiří Čech, advokát, Čech – Toul, sdružení advokátů, Otakarova 1427/41, 370 01 České Budějovice

Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Dále jen „rozsudek sp. zn. 7 C 37/2024“

[2] Dále jen „rozsudek sp. zn. 19 C 51/2024“

[3] viz např. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0010/2021/VZ, č. j. ÚOHS-08115/2021/163/MBr, ze dne 18. 3. 2021

[4] viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 66/2019-95 ze dne 16. 12. 2020 nebo rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0167/2019/VZ-32866/2019/321/EDo ze dne 28. 11. 2019

[5] viz rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0414/2020/VZ, č. j. ÚOHS-41587/2020/510/MKo, ze dne 22. 12. 2020

[6] viz rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0253/2020/VZ, č. j. ÚOHS-25066/2020/531/MHo, ze dne 13. 8. 2020

[7] viz rozsudek Krajského soudu v Brně, č. j. 29 Af 30/2020-62 ze dne 31. 1. 2022

[8] viz rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0133/2024/VZ, č. j. ÚOHS-34530/2024/163 ze dne 10. 9. 2024

[9] viz rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0259/2025/VZ, č. j. ÚOHS-22306/2025/500, ze dne 16. 6. 2025, potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0086/2025/VZ, č. j. 26785/2025/161, ze dne 18. 7. 2025

[10] viz rozsudek Krajského soudu v Brně, č. j. 29 Af 63/2019-77 ze dne 1. 7. 2020

[11] viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0108/2019/VZ-24785/2019/523/DFi ze dne 6. 9. 2019

[12] viz rozhodnutí Úřadu viz č. j. ÚOHS-S0108/2019/VZ-24785/2019/523/DFi ze dne 6. 9. 2019

[13] viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 18/20200-43 ze dne 6. 3. 2023

[14] V podrobnostech viz body 46. až 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[15] V podrobnostech viz body 46. až 54. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

[16] viz rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0376/2019/VZ-34408/2019/522/RNi ze dne12. 12. 2019

[17] viz rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0414/2020/VZ, č. j. ÚOHS-41587/2020/510/MKo, ze dne 22. 12. 2020

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 22350/2026/500spisová značka: S0259/2026/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 22350/2026/500
spisová značka: S0259/2026/VZ