číslo jednací: 27609/2026/500
spisová značka: S0315/2026/VZ

Instance	I.
Věc	Smlouvy o sběru, svozu a odstranění odpadu
Účastníci	obec Dolní Újezd Servisní společností odpady Olomouckého kraje, a. s. EKOLTES Hranice, a. s. Marius Pedersen a. s.
Typ správního řízení	Veřejná zakázka
Výrok	§ 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb.
Rok	2026
Datum nabytí právní moci	16. 9. 2026
Dokumenty	2026_S0315.pdf 351 KB

PID	UOHSX00N6ZGO
Č. j.	ÚOHS-27609/2026/500
Sp. zn.	ÚOHS-S0315/2026/VZ
Datum, místo	31. 7. 2026, Brno

Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 6. 5. 2026, jehož účastníky jsou

navrhovatel – Marius Pedersen a.s., IČO 42194920, se sídlem Průběžná 1940/3, 500 09 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci podepsané dne 6. 5. 2026 advokátní kanceláří PPS advokáti s.r.o., IČO 27532640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové,
strany smlouvy:

zadavatel – obec Dolní Újezd, IČO 00636223, se sídlem Dolní Újezd 155, 751 23 Dolní Újezd, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 2. 2026 Mgr. Matyášem Ritterem, advokátem ev. č. ČAK 20175, Advokátní kancelář Ritter-Šťastný s.r.o., IČO 17841615, se sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc,
Servisní společnost odpady Olomouckého kraje, a.s., IČO 07686501, se sídlem Zamenhofova 783/34, 779 00 Olomouc, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 5. 2026 Mgr. Matyášem Ritterem, advokátem ev. č. ČAK 20175, Advokátní kancelář Ritter-Šťastný s.r.o., IČO 17841615, se sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc,
EKOLTES Hranice, a.s., IČO 61974919, se sídlem Zborovská 606, 753 01 Hranice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 5. 2026 Mgr. Matyášem Ritterem, advokátem ev. č. ČAK 20175, Advokátní kancelář Ritter-Šťastný s.r.o., IČO 17841615, se sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc,

ve věci návrhu z téhož dne na uložení zákazu plnění „Smlouvy o sběru, svozu a odstranění odpadu“ uzavřené dne 11. 11. 2025 mezi citovanými stranami smlouvy postupem mimo zadávacího řízení s odkazem na § 11 citovaného zákona o zadávání veřejných zakázek,

rozhodl takto:

Zadavateli – obec Dolní Újezd, IČO 00636223, se sídlem Dolní Újezd 155, 751 23 Dolní Újezd – se podle § 264 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ukládá zákaz plnění „Smlouvy o sběru, svozu a odstranění odpadu“ uzavřené dne 11. 11. 2025 mezi jmenovaným zadavatelem, Servisní společností odpady Olomouckého kraje, a.s., IČO 07686501, se sídlem Zamenhofova 783/34, 779 00 Olomouc a EKOLTES Hranice, a.s., IČO 61974919, se sídlem Zborovská 606, 753 01 Hranice, neboť předmětná smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. a) citovaného zákona, tedy bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli podmínky pro využití institutu vertikální spolupráce dle § 11 citovaného zákona, jehož využitím zadavatel odůvodňoval svůj postup mimo zadávací řízení, nebyly splněny, a zadavatel tak byl povinen zajištění služeb odpadového hospodářství, které je předmětem plnění dané smlouvy, zadat v některém z v úvahu připadajících druhů zadávacího řízení podle § 3 citovaného zákona, a byl tedy povinen oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit.

II.

Odkladný účinek rozkladu proti tomuto rozhodnutí se nevylučuje.

III.

Podle § 266 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 vyhlášky č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, se zadavateli – obec Dolní Újezd, IČO 00636223, se sídlem Dolní Újezd 155, 751 23 Dolní Újezd – ukládá povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

I. postup zadavatele

1. Zadavatel – obec Dolní Újezd, IČO 00636223, se sídlem Dolní Újezd 155, 751 23 Dolní Újezd, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 4. 2. 2026 Mgr. Matyášem Ritterem, advokátem ev. č. ČAK 20175, Advokátní kancelář Ritter-Šťastný s.r.o., IČO 17841615, se sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc (dále jen „zadavatel“, „objednatel“ nebo „obec Dolní Újezd“) uzavřel postupem mimo zadávací řízení na základě tzv. „poptávkového řízení“ dne 11. 11. 2025 „Smlouvu o sběru, svozu a odstranění odpadu“ (dále jen „smlouva“) se Servisní společností odpady Olomouckého kraje, a.s., IČO 07686501, se sídlem Zamenhofova 783/34, 779 00 Olomouc, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 13. 5. 2026 Mgr. Matyášem Ritterem, advokátem ev. č. ČAK 20175, Advokátní kancelář Ritter-Šťastný s.r.o., IČO 17841615, se sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc, jako zprostředkovatelem (dále jen „SSOOK“ nebo „zprostředkovatel“) a společností EKOLTES Hranice, a.s., IČO 61974919, se sídlem Zborovská 606, 753 01 Hranice, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 14. 5. 2026 Mgr. Matyášem Ritterem, advokátem ev. č. ČAK 20175, Advokátní kancelář Ritter-Šťastný s.r.o., IČO 17841615, se sídlem Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc, jako zhotovitelem (dále jen „EKOLTES“ nebo „zhotovitel“, společně rovněž jako „strany smlouvy“) na služby spočívající ve sběru, svozu a odstranění odpadu.

2. V odstavci 2.2. smlouvy je uvedeno, že smlouva byla uzavřena bez provedení zadávacího řízení ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), neboť byla uzavřena s využitím § 11 zákona. Z daného ustanovení smlouvy dále vyplývá, že SSOOK se považuje za osobu ovládanou ve smyslu § 11 zákona, přičemž obec Dolní Újezd i EKOLTES jsou osoby ji ovládající společně s dalšími veřejnými zadavateli.

3. Dle čl. 4 „Předmět smlouvy“ je předmětem této smlouvy ve vztahu mezi obcí Dolní Újezd a EKOLTES zajištění svozu směsného komunálního odpadu dle harmonogramu svozu stanoveného objednatelem, svozu tříděného odpadu, svozu biologicky rozložitelného odpadu a zajištění dalšího využití, popř. odstranění ze strany zhotovitele, za účelem splnění zákonem stanovených povinností na úseku hospodaření s odpady. Bližší specifikace druhu odpadu, jehož odběr, odvoz, využití, příp. odstranění, je předmětem této smlouvy, včetně uvedení jeho názvu a přiřazení kódu odpadu, je uvedena v příloze č. 1, která je nedílnou součástí této smlouvy (dále jen „příloha č. 1“).

4. Dne 6. 5. 2026 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) od navrhovatele – Marius Pedersen a.s., IČO 42194920, se sídlem Průběžná 1940/3, 500 09 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci podepsané dne 6. 5. 2026 advokátní kanceláří PPS advokáti s.r.o., IČO 27532640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové (dále jen „navrhovatel“) – návrh na uložení zákazu plnění smlouvy z téhož dne (dále jen „návrh“).

II. obsah návrhu

5. Navrhovatel podává návrh na uložení zákazu plnění smlouvy, neboť je přesvědčen, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem, když k jejímu uzavření došlo bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, ačkoli byl zadavatel povinen toto oznámení uveřejnit, ve smyslu § 254 odst. 1 písm. a) zákona. Na uvedeném závěru podle navrhovatele nic nemění ani skutečnost, že zadavatel svůj postup odůvodnil aplikací režimu vertikální spolupráce podle § 11 zákona. Navrhovatel je přesvědčen, že podmínky pro použití § 11 zákona nejsou v projednávaném případě splněny a postup zadavatele představuje pouze účelovou snahu obejít zákonná pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Navrhovatel z obsahu smlouvy dovozuje, že smlouva je fakticky uzavírána mezi zadavatelem (obec Dolní Újezd) a zhotovitelem (EKOLTES), který bude zadavateli služby poskytovat, přičemž tedy vzniká smluvní vztah, jehož předmětem je poskytování služeb souvisejících s nakládáním s odpady pouze mezi těmito subjekty. Navrhovatel je přesvědčen, že zprostředkovatel (SSOOK) žádné služby na základě smlouvy zadavateli neposkytuje, což dovozuje zejména ze samotného znění smlouvy.

6. Navrhovatel se dále vyjadřuje k jednotlivým podmínkám, které musí být kumulativně splněny pro využití vertikální spolupráce podle § 11 zákona, přičemž uvádí, že v daném případě podle jeho přesvědčení není splněna ani jedna z nich. Ve vztahu k první podmínce upravené v § 11 odst. 1 písm. a) zákona navrhovatel uvádí, že není splněn požadavek, aby zadavatel ovládal dodavatele obdobně jako své vnitřní organizační jednotky. Společnost EKOLTES, která bude pro zadavatele realizovat služby nakládání s odpady, je akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je město Hranice, IČO 00301311, se sídlem Pernštejnské náměstí 1, 753 01 Hranice (dále jen „město Hranice“). Z uvedeného navrhovatel dovozuje, že zadavatel nemá v dodavateli (EKOLTES) žádnou majetkovou účast, a tudíž ani rozhodující vliv na jeho strategické cíle a významná rozhodnutí ve smyslu § 11 odst. 2 zákona. Společnost EKOLTES tak fakticky ovládá jiný veřejný zadavatel, konkrétně město Hranice. Navrhovatel doplňuje, že na tento závěr nemá vliv ani skutečnost, že zadavatel i EKOLTES jsou členy spolku Odpady Olomouckého kraje, z.s., IČO 04148002, se sídlem Jeremenkova 1191/40a, 779 00 Olomouc (dále jen „spolek OOK“). Spolek OOK nemá v EKOLTES rovněž žádnou majetkovou účast ani možnost ovládat strategické cíle této společnosti, přičemž jeho vazba na zprostředkovatele je z hlediska posouzení vertikální spolupráce dle názoru navrhovatele irelevantní. Současně navrhovatel uvádí, že na posuzovaný vztah nedopadají ani další varianty „in-house“ spolupráce dle § 11 odst. 3 a 4 zákona.

7. Druhá podmínka přípustnosti „in-house“ spolupráce vylučuje majetkovou účast v osobě dodavatele ze strany jiných subjektů než ovládajícího veřejného zadavatele či více ovládajících veřejných zadavatelů. Vzhledem k tomu, že jediným akcionářem společnosti EKOLTES je město Hranice, navrhovatel dovozuje, že obec Dolní Újezd v projednávaném případě nemůže být ve vztahu k tomuto dodavateli považována za ovládajícího veřejného zadavatele, neboť v něm nemá žádnou majetkovou účast. Navrhovatel má navíc za to, že ani podmínka výkonu podstatné části činnosti ve prospěch ovládajícího veřejného zadavatele v daném případě nemůže být a není splněna, což je zřejmé již ze skutečnosti, že zadavatel není ovládajícím veřejným zadavatelem společnosti EKOLTES. Navrhovatel je přesvědčen, že EKOLTES většinu své činnosti poskytuje především městu Hranice, přičemž současně vykonává činnost i pro další zadavatele a podnikatelské subjekty, proto nelze dovodit, že by více než 80 % celkové činnosti této společnosti bylo realizováno ve prospěch zadavatele (obec Dolní Újezd) nebo jím ovládaných osob.

8. Na uvedené navrhovatel navazuje tím, že zdůrazňuje svůj zájem realizovat předmět plnění smlouvy, přičemž uvádí, že pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem a realizoval zadávací řízení za účelem uzavření smlouvy na nakládání s odpady, mohl by navrhovatel podat nabídku a ucházet se tak o tuto veřejnou zakázku. Navrhovatel současně uvádí, že postup zadavatele, který uzavřel smlouvu bez zadávacího řízení, znemožnil účast dalším dodavatelům a ovlivnil výběr nejvýhodnější nabídky. Navrhovatel proto požaduje uložení zákazu plnění smlouvy. Na závěr navrhovatel uvádí, že si je vědom nemožnosti domáhat se uložení předběžného opatření spočívajícího v zákazu poskytovat plnění smlouvy, nicméně pro případ, že bude jeho návrhu vyhověno, navrhuje z důvodu právní jistoty s odkazem na ustanovení § 85 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), aby Úřad vyloučil odkladný účinek případného rozkladu podaného zadavatelem proti rozhodnutí, kterým by byl uložen zákaz plnění smlouvy.

III. průběh správního řízení

9. Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 6. 5. 2026 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 správního řádu zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

10. Účastníky správního řízení podle ustanovení § 256 zákona jsou:

navrhovatel,
strany smlouvy:

zadavatel (obec Dolní Újezd),
zprostředkovatel (SSOOK),
zhotovitel (EKOLTES).

11. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 7. 5. 2026.

12. Dne 15. 5. 2026 obdržel Úřad přípis označený jako „Vyjádření k návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy“ z téhož dne, z něhož vyplývá, že zadavatel, zprostředkovatel i zhotovitel si k zastupování ve správním řízení zvolili stejného právního zástupce, který jejich jménem Úřadu zaslal toto vyjádření (dále jen „vyjádření ze dne 15. 5. 2026“).

Vyjádření ze dne 15. 5. 2026

13. Z vyjádření vyplývá, že před uzavřením smlouvy proběhl výběr dodavatele služeb souvisejících s nakládáním s odpady mimo režim zákona. O průběhu tohoto výběru byl sepsán „Protokol o průběhu zajištění svozu odpadu“, z něhož je zřejmé, že před uzavřením smlouvy zadavatel vytvořil seznam požadavků na zajištění svozu vybraných druhů odpadů a po stanovení technických specifikací byly prostřednictvím zprostředkovatele osloveny čtyři vybrané subjekty, přičemž nabídku podaly dva z nich. Jako ekonomicky nejvýhodnější byla vyhodnocena nabídka společnosti EKOLTES, se kterou byla následně uzavřena smlouva.

14. Vyjádření dále popisuje systém spolupráce obcí v Olomouckém kraji soustředěný kolem společnosti SSOOK, která sdružuje veřejné zadavatele za účelem společného zajištění odpadového hospodářství. Do této společnosti jsou obce zapojeny buď jako přímí akcionáři, nebo nepřímo prostřednictvím sdružujících subjektů, zejména svazku obcí nebo spolku OOK. Dále je ve vyjádření uvedeno, že SSOOK byla založena Olomouckým krajem jako jediným akcionářem, přičemž cílem bylo z pozice kraje jako zastřešujícího subjektu sjednotit činnost obcí v daném regionu. Olomoucký kraj postupně převáděl akcie na jednotlivé obce podle jejich velikosti, přičemž menší obce jsou do systému zapojeny především prostřednictvím spolku OOK, jenž pro ně drží akcie odpovídající počtu obyvatel. Největšími akcionáři společnosti SSOOK jsou tedy zejména Olomoucký kraj, statutární město Olomouc a spolek OOK, přičemž spolek OOK má aktuálně 78 členů, a to 72 obcí a 6 společností vykonávajících činnosti spojené mj. s nakládáním s odpady pro veřejné zadavatele (např. společnost EKOLTES, Technické služby města Olomouce, a.s., Technické služby města Přerova, s.r.o. apod.). Do spolku OOK jsou tak kromě obcí a měst zapojeny i společnosti plně vlastněné obcemi, které vykonávají činnosti v oblasti odpadového hospodářství, čímž dochází k propojení obcí a jejich servisních organizací jakožto akcionářů SSOOK (ať už přímých nebo nepřímých) v rámci jednoho funkčního systému spolupráce.

15. Vyjádření se dále podrobně zabývá splněním jednotlivých podmínek vertikální spolupráce podle § 11 zákona. K první podmínce uvádí, že ovládání nemusí vykonávat jeden zadavatel samostatně, ale může jít o společné ovládání více veřejných zadavatelů, přičemž v této souvislosti odkazuje na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dále rovněž jako „SDEU“), která připouští výkon kontroly více veřejnými zadavateli, pokud se společně podílejí na základním kapitálu a řízení ovládaného subjektu. První podmínka je tak dle vyjádření v projednávaném případě naplněna prostřednictvím struktury a orgánů SSOOK, v nichž jsou jednotliví akcionáři zastoupeni podle velikosti svých podílů, přičemž i menší obce jsou zastoupeny nepřímo prostřednictvím sdružujících subjektů (zejména spolku OOK). Vyjádření v této souvislosti konkrétně konstatuje, že „[z] hlediska naplnění první podmínky máme za to, že ve vztahu k SSOOK je zcela zjevně naplněna, když vnitřní organizační struktura odpovídá účasti na projektu jednotlivých zapojených subjektů a jejich podíl na řízení a kontrole je zajištěn odpovídajícím zastoupením v orgánech společnosti.“. Vyjádření se dále v této souvislosti samostatně vyjadřuje ke společnosti EKOLTES, přičemž uvádí, že město Hranice jako jediný akcionář vykonává rozhodující kontrolu vůči této společnosti obdobně jako u svých vnitřních organizačních složek, když je jediným akcionářem a volí a odvolává všechny členy dozorčí rady a představenstva. Vyjádření současně odmítá aplikovatelnost rozhodovací praxe citované navrhovatelem s tím, že ta dopadá na skutkově odlišné případy bez institucionálního propojení, zatímco v daném případě je dána funkční akcionářská struktura SSOOK. Zadavatel je členem spolku OOK, který je přímým akcionářem SSOOK, čímž je zajištěna jeho nepřímá účast na kapitálové struktuře i řídicích mechanismech SSOOK.

16. Ve vztahu ke druhé podmínce vertikální spolupráce vyjádření rovněž uvádí, že je splněna, neboť jak SSOOK, tak i EKOLTES jsou vlastněny výlučně veřejnými zadavateli. Ke třetí podmínce vyjádření konstatuje, že je rovněž naplněna, neboť SSOOK vykonává svou činnost výhradně pro své vlastníky, přičemž i u společnosti EKOLTES je podle vyjádření dodržen požadovaný podíl, když více než 80 % její činností je realizováno ve prospěch jediného akcionáře (města Hranice). Vyjádření pokračuje závěrem, že z hlediska formálního jsou podmínky § 11 zákona splněny jak ve vztahu mezi veřejnými zadavateli zapojenými do SSOOK a touto společností, tak i ve vztahu mezi městem Hranice a společností EKOLTES, přičemž současně uvádí, že splnění těchto podmínek bylo posuzováno již při přípravě projektu a bylo potvrzeno odbornou studií proveditelnosti, jejíž relevantní část je k vyjádření přiložena.[1] Tato studie posuzovala mj. podmínky uzavírání smluv mezi členy SSOOK (přímými i nepřímými akcionáři), přičemž dospěla k závěru, že uzavírání smluv mezi SSOOK a jejími akcionáři nebo i přímo mezi SSOOK a členy spolku OOK s využitím § 11 zákona je možné a souladné se zákonem.

17. Na uvedené pak navazuje další část vyjádření, v níž je rozvedena konstrukce samotné trojstranné smlouvy. Vyjádření zdůrazňuje, že smlouva se skládá z několika na sobě závislých závazků, které fungují jako celek v rámci uzavřeného systému SSOOK a které nelze oddělovat. Současně odmítá závěr navrhovatele, že by šlo o přímý vztah mezi zadavatelem a společností EKOLTES, když uvádí, že skutečným dodavatelem je SSOOK, která smlouvu iniciuje, koordinuje její plnění a odpovídá zadavateli za výsledek, zatímco společnost EKOLTES vystupuje pouze jako faktický vykonavatel části plnění, tedy jako „subdodavatel“ SSOOK v rámci tohoto uzavřeného systému. Bez účasti SSOOK by totiž dle vyjádření smlouva nevznikla a nemohla by ani fungovat. Tento výklad dle vyjádření odpovídá závěrům Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) v rozsudku ze dne 27. 7. 2017, č. j. 4 As 106/2016, který výslovně odmítl, že by subdodavatelské zajištění části plnění samo o sobě vylučovalo použití „in-house“ výjimky. Skutečnost, že trojstranná smlouva výslovně zachycuje i závazky společnosti EKOLTES vůči zadavateli, dle vyjádření neznamená, že by tím vznikl přímý „in-house“ vztah mezi zadavatelem a EKOLTES, který by musel samostatně splňovat podmínky § 11 zákona. Jde toliko o technické smluvní uspořádání, které reflektuje uzavřený systém SSOOK a zajišťuje přímou vymahatelnost plnění i ve prospěch zadavatele.

18. Vyjádření dále doplňuje, že zvolené smluvní uspořádání odpovídá účelu „in-house“spolupráce a představuje funkční a efektivní způsob zajištění služeb v rámci uzavřeného systému veřejných subjektů. Současně uvádí, že případné alternativní řešení spočívající v uzavření samostatných smluv by bylo pouze formálně odlišné, avšak věcně ekvivalentní a zbytečně komplikované. Vyjádření rovněž odkazuje na smysl právní úpravy „in-house“ výjimky, kterým je umožnit veřejným zadavatelům zajišťovat plnění prostřednictvím vlastních struktur nebo ve spolupráci s jinými veřejnými subjekty bez nutnosti vstupovat na trh, přičemž podle něj je tento účel v projednávaném případě naplněn, jelikož celé plnění probíhá v rámci uzavřeného systému veřejnoprávních subjektů bez účasti soukromého subjektu. Vyjádření je zakončeno návrhem, aby Úřad na základě uvedených skutečností návrh navrhovatele zamítl.

Další průběh správního řízení

19. Usnesením ze dne 8. 6. 2026 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí.

20. Dne 16. 6. 2026 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele k podkladům pro rozhodnutí, ve kterém trvá na svém návrhu v plném rozsahu. Ve svém vyjádření současně navrhovatel odmítl argumentaci zadavatele, podle níž má být dodavatelem SSOOK a EKOLTES jejím poddodavatelem. Navrhovatel s ohledem na znění smlouvy zdůraznil, že skutečným dodavatelem plnění je EKOLTES, který poskytuje služby přímo zadavateli. V této souvislosti navrhovatel poukázal i na skutečnost, že nakládat s odpady může pouze subjekt, který je k tomu oprávněn podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), přičemž takovým oprávněním disponuje právě EKOLTES, nikoliv SSOOK. Dále navrhovatel uvedl, že zapojení SSOOK považuje za čistě formální a účelové, směřující k obcházení zákona, a že vztahy v rámci struktury SSOOK jsou pro posouzení věci irelevantní. Navrhovatel rovněž zpochybnil relevanci předložené studie a dovodil, že ani z ní nevyplývá splnění podmínek vertikální spolupráce ve vztahu k šetřené smlouvě.

21. Zadavatel, zprostředkovatel ani zhotovitel se ve stanovené lhůtě ani později k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřili.

IV. závěry úřadu

22. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění konstatuje, že smlouva byla uzavřena v rozporu s § 254 odst. 1 písm. a) citovaného zákona bez předchozího oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.

K výroku I. tohoto rozhodnutí

Relevantní ustanovení zákona

23. Podle § 2 odst. 1 zákona se zadáním veřejné zakázky pro účely tohoto zákona rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce. Pro účely tohoto zákona se za smlouvu považuje také zápis mezi organizačními složkami státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud je jeho předmětem úplatné poskytování dodávek, služeb nebo stavebních prací. Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle § 7 až 12, § 155, 156, 189 a 190 zákona.

24. Podle § 2 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou veřejná zakázka na dodávky podle § 14 odst. 1 zákona, veřejná zakázka na služby podle § 14 odst. 2 zákona, veřejná zakázka na stavební práce podle § 14 odst. 3 zákona, koncese na služby podle § 174 odst. 3 zákona nebo koncese na stavební práce podle § 174 odst. 2 zákona.

25. Podle § 2 odst. 3 zákona je zadavatel povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud je veřejná zakázka zadána na základě rámcové dohody postupem podle části šesté hlavy II, v dynamickém nákupním systému podle části šesté hlavy III nebo pořizována od centrálního zadavatele nebo jeho prostřednictvím podle § 9 zákona.

26. Podle § 3 zákona se zadávacím řízením se pro účely tohoto zákona rozumí

a) zjednodušené podlimitní řízení,

b) otevřené řízení,

c) užší řízení,

d) jednací řízení s uveřejněním,

e) jednací řízení bez uveřejnění,

f) řízení se soutěžním dialogem,

g) řízení o inovačním partnerství,

h) koncesní řízení, nebo

i) řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.

27. Podle § 11 odst. 1 zákona se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy, kterou uzavírá veřejný zadavatel s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, pokud

a) sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky,

b) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a

c) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky, bez ohledu na to, kdo je příjemcem plnění z uzavřené smlouvy.

28. Podle § 11 odst. 2 zákona veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby. K takovému ovládání může docházet i ze strany jiné právnické osoby, která je sama týmž veřejným zadavatelem ovládána obdobně jako jeho vnitřní organizační jednotka.

29. Podle § 11 odst. 3 zákona veřejní zadavatelé společně ovládají právnickou osobu podle odstavce 1 písm. a) cit. ustanovení zákona, pokud

a) orgány s rozhodovacím oprávněním takto ovládané právnické osoby jsou složeny nebo ustaveny na základě jednání ve shodě všech společně ovládajících veřejných zadavatelů,

b) ovládající veřejní zadavatelé mají společně rozhodující vliv na strategické cíle a významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby a

c) takto ovládaná právnická osoba nesleduje žádné zájmy, které jsou v rozporu se zájmy ovládajících veřejných zadavatelů.

30. Podle § 11 odst. 4 zákona se za zadání veřejné zakázky nepovažují případy, kdy právnická osoba ovládaná podle odstavce 1 písm. a) cit. ustanovení zákona uzavře smlouvu s dodavatelem, v němž nemá přímou majetkovou účast žádná soukromá osoba a který je

a) veřejným zadavatelem, který ji ovládá, nebo

b) jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem podle písmene a) cit. ustanovení zákona.

31. Podle § 14 odst. 2 zákona je veřejnou zakázkou na služby veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností, než uvedených v § 14 odst. 3 zákona.

32. Podle § 24 zákona se režim veřejné zakázky určí podle její předpokládané hodnoty, pokud nejde o zjednodušený režim podle § 129 zákona. Zadavatel je povinen dodržet režim určený při zahájení zadávacího řízení, a to i v případě, že by byl oprávněn použít jiný režim.

33. Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

34. Podle § 26 odst. 1 zákona podlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota nedosahuje limitu podle § 25 zákona a přesahuje hodnoty stanovené v § 27 zákona.

35. Podle § 27 zákona je veřejnou zakázkou malého rozsahu veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší v případě veřejné zakázky

a) na dodávky nebo na služby částce 3 000 000 Kč, nebo

b) na stavební práce částce 9 000 000 Kč.

36. Podle § 31 zákona zadavatel není povinen zadat v zadávacím řízení veřejnou zakázku malého rozsahu. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 zákona.

37. Podle § 250 odst. 2 zákona lze po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254 zákona, a to i bez předchozího podání námitek.

38. Podle § 254 odst. 1 písm. a) zákona návrh na uložení zákazu plnění smlouvy na veřejnou zakázku může podat navrhovatel, který tvrdí, že zadavatel uzavřel smlouvu bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit, ledaže uveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

39. Podle § 264 odst. 1 zákona Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákona zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona. Platí, že smlouva, ohledně níž Úřad uložil zákaz plnění, aniž by postupoval podle odstavce 3 cit. ustanovení zákona, je neplatná od samého počátku.

40. Podle § 264 odst. 2 zákona se smlouva na plnění veřejné zakázky stává neplatnou z důvodu porušení tohoto zákona pouze v případech, kdy Úřad uloží zákaz jejího plnění podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona. Neplatnost z jiných důvodů tím není dotčena.

41. Podle § 264 odst. 3 zákona pokud zadavatel prokáže, že důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadují pokračování plnění smlouvy, Úřad v rozhodnutí stanoví lhůtu ne delší než 12 měsíců, jejímž uplynutím je zakázáno plnění smlouvy; tato lhůta začíná běžet právní mocí rozhodnutí. Ekonomický zájem na plnění smlouvy může být považován za takový důvod pouze za výjimečných okolností, kdy by přerušení plnění smlouvy vedlo k nepřiměřeným důsledkům. Ekonomické zájmy přímo spojené s dotčenou veřejnou zakázkou, zejména náklady vyplývající z prodlení při plnění veřejné zakázky, náklady spojené se zahájením nového zadávacího řízení, náklady spojené se změnou osoby plnící veřejnou zakázku a náklady spojené s právními povinnostmi vyplývajícími ze zákazu plnění smlouvy, nepředstavují důvody hodné zvláštního zřetele vyžadující pokračování plnění smlouvy.

42. Podle § 264 odst. 4 zákona Úřad neuloží zákaz plnění smlouvy podle odstavce 1 cit. ustanovení zákona, pokud zadavatel kromě skutečností uvedených v odstavci 3 zákona prokáže zároveň i to, že k ochraně daného veřejného zájmu nepostačuje postup podle odstavce 3 věty první cit. ustanovení zákona.

43. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1. nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 172/2016“), platí, že pokud není v odstavcích 2 až 4 cit. ustanovení stanoveno jinak, činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na služby pro zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. d) a e) zákona 5 386 000 Kč.

Zjištěné skutečnosti

44. Odstavec 2.1. smlouvy stanoví následující. SSOOK je obchodní společností založenou za účelem centrální koordinace odpadů a odpadového hospodářství svých akcionářů a dalších zapojených osob na území Olomouckého kraje za účelem plnění podmínek zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Obec Dolní Újezd a EKOLTES jsou ke dni uzavření této smlouvy členy spolku OOK, jehož účelem je vytváření podmínek a zajištění efektivního nakládání s komunálním odpadem členů spolku, přičemž předmětem činnosti je mimo jiné koordinace aktivity a činnosti při nakládání s komunálním odpadem. Spolek OOK je akcionářem SSOOK. Tato smlouva je tedy uzavírána v rámci akcionářské struktury SSOOK.

45. Z odstavec 2.2. smlouvy vyplývá, že smlouva je uzavírána bez provedení zadávacího řízení, jelikož je uzavírána na základě výjimky zakotvené v § 11 zákona. SSOOK se považuje za osobu ovládanou ve smyslu § 11 zákona, přičemž obec Dolní Újezd i EKOLTES jsou osoby jí ovládající společně s dalšími veřejnými zadavateli. Smluvní strany shodně prohlašují, že mají podmínky § 11 zákona za naplněné.

46. Odstavec 2.3. smlouvy potom stanoví: „V rámci této smlouvy vystupuje SSOOK v pozici zprostředkovatele plnění mezi osobami společně zapojenými do projektu krajské odpadové infrastruktury. Za toto zprostředkování náleží SSOOK odměna. Předmět smlouvy, tedy sběr, svoz a likvidace odpadu a platby za tyto služby jsou pak ujednány přímo mezi obcí Dolní Újezd a EKOLTES.“.

47. Čl. 5. „Doba trvání smlouvy a její ukončení“ smlouvy stanoví, že smlouva se uzavírá na dobu neurčitou s účinností od 1. 1. 2026.

48. Podle odstavce 6. 1. smlouvy se objednatel (tj. zadavatel) zavazuje zaplatit zhotoviteli (tj. EKOLTES) cenu za poskytnuté služby dle této smlouvy ve výši uvedené v příloze č. 1. Odstavec 6. 2. smlouvy pak stanoví, že uvedené ceny jsou bez DPH. K těmto cenám bude účtována DPH ve výši dle platných právních předpisů.

49. Podle odstavce 6.4. společnost EKOLTES provádí fakturaci 1x měsíčně dle skutečně provedených služeb.

50. Splatnost faktur je sjednána v odstavci 6. 5. smlouvy, který stanoví, že splatnost faktur sjednávají smluvní strany na 14 dnů ode dne vystavení daňového dokladu - faktury. Zhotovitel bude faktury zasílat objednateli poštou na jeho adresu uvedenou v záhlaví smlouvy.

51. Čl. 7 „Odměna za zprostředkování“ smlouvy popisuje způsob výpočtu odměny, která náleží SSOOK za zprostředkování smlouvy. Smluvní strany ujednávají, že SSOOK náleží za zprostředkování služeb dle této smlouvy odměna, a to ve výši 5 % z ceny poskytnutých služeb bez DPH. Odměnu hradí obec Dolní Újezd jako objednatel služeb, a to na základě daňových dokladů vystavených a doručených ze strany SSOOK. Podkladem pro vystavení daňového dokladu je informace ze strany EKOLTES o celkové ceně za provedené služby pro objednatele v daném kalendářním čtvrtletí, přičemž cenou se rozumí součet částek bez DPH z vystavených daňových dokladů ze strany zhotovitele objednateli. K odměně za služby bude ze strany SSOOK připočteno DPH ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy. Odměna za zprostředkování je sjednána v režimu čtvrtletních dílčích plnění a bude hrazena na základě vystaveného daňového dokladu, se splatností do 14 dnů od data vystavení. EKOLTES a obec Dolní Újezd se zavazují poskytnout SSOOK maximální možnou součinnost při předávání informací tak, aby byla SSOOK schopna řádně vypočítat odměnu za zprostředkování a vystavit příslušný daňový doklad.

52. Povinnost poskytovat součinnost zprostředkovateli je dále upravena v odst. 8. 1. smlouvy, který stanoví, že „[z]hotovitel i objednatel jsou povinni na vyžádání poskytnout zprostředkovateli veškeré informace o plnění dle této smlouvy. To zahrnuje zejména typy a počty sběrných nádob, hmotnost odpadů, jež jsou dle této smlouvy sbírány, sváženy a odstraňovány, a to dle jednotlivých kategorií dle katalogu odpadů, způsob odstranění jednotlivých kategorií odpadů atd. Zhotovitel a objednatel jsou rovněž povinni na vyžádání poskytnout zprostředkovateli veškeré účetní údaje týkající se plnění dle této smlouvy, tedy zejména předložit vážní lístky, daňové doklady, soupisy nedoplatků atd. Informace a doklady k jejich ověření jsou smluvní strany povinny poskytnout zprostředkovateli vždy nejpozději do 5 dnů ode dne doručení výzvy k jejich poskytnutí.“.

53. Podle odst. 8. 2. smlouvy je zprostředkovatel „povinen stranám poskytovat poradenské služby v oblasti odpadové legislativy, včetně metodické pomoci a monitorovat plnění environmentálních cílů stran na základě této smlouvy.“

54. Podle odstavce 9. 1. smlouvy platí, že smluvní strany ujednávají, že při ukončení smlouvy jakýmkoliv způsobem se ukončení vztahuje jak na práva a povinnosti mezi zhotovitelem a objednatelem, tak na práva a povinnosti mezi SSOOK a objednatelem a SSOOK a zhotovitelem. Tyto závazky jsou na sobě navzájem závislé a strany je považují za neoddělitelná plnění.

55. V příloze č. 1 je sjednána celková cena za nakládání s odpady za rok ve výši 1 118 705,00 Kč bez DPH, tj. 1 353 633,05 Kč s DPH. Z tabulky pro zpracovaní nabídkové ceny obsažené v příloze č. 1 dále vyplývá, že tato cena byla zpracována s ohledem na předpokládaný počet svozů jednotlivých druhů odpadů za jeden rok a na předpokládaný počet sběrných nádob.

56. Z výpisu z obchodního rejstříku je zřejmé, že jediným akcionářem společnosti EKOLTES je město Hranice.

57. Největšími akcionáři[2] společnosti SSOOK jsou Olomoucký kraj, statutární město Olomouc a spolek OOK.

58. Spolek OOK má 78 členů, přičemž jeho členy jsou především obce a města, tj. například obec Dolní Újezd, ale rovněž servisní společnosti vlastněné veřejnými zadavateli, jako například společnost EKOLTES.

Právní posouzení

59. Úřad nejprve obecně uvádí, že při výběru dodavatele na poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací je zadavatel vázán pravidly a předepsanými postupy zákona, pokud zákonodárce explicitně neumožnil jiný postup. Existují totiž zákonem předvídané situace, v nichž zadavatel není vůbec povinen postupovat podle zákona. Dále zákon zakotvuje existenci konkrétních výjimek, které zadavatele „osvobozují“ z povinnosti provést zadávací řízení, kdy se však nejedná o úplné vynětí postupu zadavatele z působnosti zákona, neboť definičně zůstává realizace plnění zařazena pod pojem veřejné zakázky, a proto některá pravidla vyplývající ze zákona je zadavatel povinen dodržet. K uvedenému lze akcentovat, že z hlediska aplikace výjimek a realizace postupů stojících mimo režim zákona je nutné volit vždy obezřetný, zužující výklad a postup, aby nedocházelo k účelové (dez)interpretaci právních norem a k obcházení zákona. V souladu s evropskou i českou judikaturou a rozhodovací praxí je v situacích, které představují výjimky z postupů dle zákona třeba vždy používat restriktivního výkladu, přičemž důkazní břemeno ohledně existence (naplnění) zvláštních podmínek odůvodňujících užití předmětného postupu nese ten, kdo se jich dovolává, tj. zadavatel. Jedním z takových postupů, kdy zákon realizaci plnění nepovažuje za veřejnou zakázku, je tzv. vertikální spolupráce, tedy uzavření smlouvy na určité plnění mezi zadavatelem a dodavatelem, který je vůči zadavateli ve vztahu „interního“ (in house) dodavatele. Na uplatnění výjimky tzv. vertikální spolupráce podle § 11 zákona se přitom zadavatel v projednávaném případě výslovně odvolává, když uzavřel smlouvu bez zadávacího řízení.

60. Navrhovatel je však přesvědčen, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem, neboť podmínky pro využití vertikální spolupráce dle § 11 zákona nebyly v projednávaném případě splněny, a proto se svým návrhem domáhá uložení zákazu plnění smlouvy. Navrhovatel přitom z obsahu smlouvy dovozuje, že smluvní vztah fakticky vznikl přímo mezi zadavatelem (obcí Dolní Újezd) a společností EKOLTES, která má zadavateli poskytovat služby související s nakládáním s odpady. Naopak zprostředkovatel (SSOOK) žádné služby na základě smlouvy zadavateli neposkytuje. Vzhledem k tomu, že jediným akcionářem společnosti EKOLTES je město Hranice, je dle navrhovatele zřejmé, že mezi zadavatelem a touto společností neexistuje vztah ovládání předpokládaný zákonem. Zadavatel totiž nemá v EKOLTES žádnou majetkovou účast ani možnost uplatňovat rozhodující vliv na její činnost. Navrhovatel je proto přesvědčen, že ve vztahu mezi zadavatelem a společností EKOLTES není splněna žádná z podmínek stanovených v § 11 zákona pro využití vertikální spolupráce, a zadavatel tak nebyl oprávněn uzavřít smlouvu mimo zadávací řízení.

61. Strany smlouvy jsou naopak přesvědčeny, že podmínky pro použití vertikální spolupráce dle § 11 zákona byly v projednávaném případě naplněny, neboť podle jejich názoru je plnění realizováno v rámci akcionářské struktury SSOOK, která byla vytvořena za účelem koordinace odpadového hospodářství zapojených veřejných zadavatelů v Olomouckém kraji. SSOOK sdružuje tyto subjekty jako své akcionáře, přičemž obec Dolní Újezd i společnost EKOLTES jsou do této struktury zapojeny prostřednictvím spolku OOK, jenž je akcionářem SSOOK. Z vyjádření ze dne 15. 5. 2026 dále vyplývá, že skutečným dodavatelem na základě smlouvy má být SSOOK, která smlouvu iniciuje, koordinuje její plnění a odpovídá zadavateli za výsledek, zatímco společnost EKOLTES vystupuje pouze jako faktický vykonavatel části plnění, tedy jako subdodavatel SSOOK v rámci tohoto uzavřeného systému. Skutečnost, že trojstranná smlouva výslovně zachycuje i závazky společnosti EKOLTES vůči zadavateli, dle vyjádření neznamená, že by tím vznikl přímý „in-house“ vztah mezi zadavatelem a EKOLTES, který by musel splňovat podmínky § 11 zákona.

62. S ohledem na rozporná tvrzení účastníků správního řízení ohledně osoby dodavatele plnění Úřad nejprve přistoupil k posouzení toho, kdo je v projednávaném případě faktickým dodavatelem plnění, a tedy mezi kterými subjekty je třeba hodnotit splnění podmínek vertikální spolupráce podle § 11 zákona. Zatímco navrhovatel dovozuje, že smluvní vztah vznikl přímo mezi zadavatelem a společností EKOLTES, strany smlouvy naopak tvrdí, že dodavatelem je společnost SSOOK a společnost EKOLTES vystupuje pouze jako její poddodavatel. Za této situace je pro posouzení věci klíčové určit, který subjekt předmět plnění skutečně poskytuje. K tomu je nezbytné provést rozbor samotné smlouvy a jejích ustanovení, zejména ve vztahu k rozdělení práv a povinností mezi smluvní strany a k identifikaci subjektu, který fakticky zajišťuje plnění smlouvy vůči zadavateli. Teprve na základě tohoto posouzení lze následně přistoupit k úvahám o tom, zda jsou ve vztahu mezi relevantními subjekty splněny všechny podmínky stanovené v § 11 zákona pro využití vertikální spolupráce. V rámci posouzení splnění těchto podmínek je současně třeba zohlednit i požadavek, aby plnění veřejné zakázky bylo v podstatné části poskytováno osobou, vůči níž je výjimka podle § 11 zákona uplatňována, neboť využití této výjimky nesmí vést k obcházení zákona prostřednictvím pouhého formálního zapojení takového subjektu, jak vyplývá z rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-30008/2024/500 ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. S 523/2024, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-36431/2024/161
ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. R 140/2024, a následně rovněž rozsudkem Krajského soudu v Brně
č. j. 62 Af 41/2024‑73 ze dne 12. 6. 2025 a rozsudkem NSS č. j. 22 As 134/2025 – 31 ze dne
10. 9. 2025. NSS ve vztahu k otázce, zda § 11 zákona vyžaduje, aby plnění podle smlouvy uzavřené v rámci vertikální spolupráce poskytla ovládaná osoba, zdůraznil, že při aplikaci
§ 11 zákona nelze pominout smysl a účel zákona. Proto, i když ovládaná osoba není povinna plnění v rámci vertikální spolupráce poskytnout ze 100 %, musí jej sama poskytnout v podstatné části. Smyslem a účelem právní úpravy veřejných zakázek je totiž co nejširší, otevřená a nenarušená hospodářská soutěž, přičemž výjimka z postupu podle zákona je u vertikální spolupráce podložena úvahou, že zadavatel využívá vlastní prostředky. Nejedná se tedy o hospodářskou soutěž, a ta proto nemůže být ohrožena či narušena. Pokud však ovládaná osoba bez dalšího zakázku v celém jejím rozsahu zadá k realizaci třetí osobě, tento předpoklad se neuplatní. Nelze už totiž mít za to, že zadavatel využívá k realizaci vlastní prostředky. Takovým postupem by došlo k úplnému popření zákonných pravidel (a také k popření cílů unijních předpisů), neboť by se hospodářská soutěž uzavřela všem potenciálním dodavatelům, kteří by o plnění veřejné zakázky mohli projevit zájem při dodržení zákonného postupu. Pokud ovládaná osoba přenechá plnění jako celek třetí osobě, nejen, že tím uzavře hospodářskou soutěž všem potenciálním dodavatelům, ale zároveň třetí osoba získá neoprávněnou výhodu před jinými dodavateli na témže trhu. Zakázka je jí totiž svěřena k realizaci, aniž by se musela účastnit zadávacího řízení. Dále pak „Nejvyšší správní soud připouští, že praxe může přinést hraniční případy, u kterých ovládaná osoba neposkytne celé plnění, a přesto smysl a účel zákona zůstane zachován. Nemusí být tak nutné, aby ovládaná osoba poskytla plnění ze
100 %. Takovou podmínku ostatně právní úprava ani neobsahuje. Zároveň ale nelze aprobovat to, že plnění zcela přenechá třetí osobě.“. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že podle výše uvedené rozhodovací praxe nelze připustit takové smluvní uspořádání, které by vedlo k obcházení zákona tím, že by plnění veřejné zakázky bylo v celém nebo převážném rozsahu převedeno na třetí subjekt, u něhož nejsou splněny podmínky ovládání podle § 11 zákona. Jinými slovy, pokud je určitý subjekt označen za „in-house" dodavatele, musí tento subjekt plnění v podstatné části skutečně realizovat; nelze akceptovat situaci, kdy by byl pouze formálním článkem v řetězci a vlastní plnění by bylo zajišťováno jiným subjektem stojícím mimo rámec požadovaného ovládacího vztahu. Úřad proto shrnuje, že je nejprve nezbytné posoudit, zda je v projednávaném případě dodavatelem plnění společnost EKOLTES, jak tvrdí navrhovatel, anebo zda je dodavatelem společnost SSOOK, která si společnost EKOLTES zvolila toliko jako svého poddodavatele, jak tvrdí strany smlouvy. V případě, že by se jednalo o druhou z uvedených variant, bylo by nutné zohlednit výše citované závěry rozhodovací praxe a posoudit, zda takové uspořádání nepředstavuje obcházení zákona, pokud by ovládaná osoba, vůči níž je výjimka podle § 11 zákona uplatňována, sama nerealizovala podstatnou část plnění smlouvy.

63. Úřad proto přistoupil k rozboru jednotlivých ustanovení smlouvy, přičemž zjistil následující skutečnosti. Již z čl. 2. „Preambule“ smlouvy je zřejmé, že předmět smlouvy, tedy sběr, svoz a likvidace opadu a platby za tyto služby jsou ujednány přímo mezi zadavatelem (obcí Dolní Újezd) a společností EKOLTES. Ve vztahu k SSOOK cit. článek smlouvy stanoví, že tato společnost vystupuje v rámci smlouvy toliko v pozici zprostředkovatele plnění mezi zadavatelem a EKOLTES jako osobami společně zapojenými do projektu krajské odpadové infrastruktury, přičemž za toto zprostředkování náleží SSOOK odměna. Uvedené potvrzuje i čl. 4. „Předmět smlouvy“ smlouvy, podle něhož je samotné poskytování služeb odpadového hospodářství sjednáno mezi obcí Dolní Újezd a společností EKOLTES, která se zavazuje zadavateli poskytovat služby spočívající v zajištění svozu jednotlivých druhů odpadů a zajištění dalšího využití, popř. jeho odstranění, za účelem splnění povinností na úseku hospodaření s odpady stanovených zákonem o odpadech. Tomu odpovídá i ekonomické nastavení smlouvy. Podle čl. 6. „Cena za služby“ smlouvy je to právě společnost EKOLTES, komu je objednatel povinen hradit cenu za poskytnuté služby, přičemž výše této ceny je určena v příloze č. 1 smlouvy. Ze smlouvy je dále zřejmé, že společnost EKOLTES zadavateli cenu fakturuje jednou měsíčně, přičemž faktury jsou zasílány na adresu zadavatele. Z uvedeného tedy vyplývá, že za poskytované služby hradí zadavatel úplatu přímo společnosti EKOLTES na základě daňových dokladů vystavených touto společností, přičemž právě tato společnost plnění vůči zadavateli fakticky realizuje. Společnost SSOOK naproti tomu v tomto základním závazkovém vztahu spočívajícím v poskytování služeb odpadového hospodářství (který tvoří samotnou podstatu šetřeného závazkového vztahu) za úplatu nevystupuje.

64. Společnost SSOOK v rámci smlouvy vystupuje toliko jako zprostředkovatel, který dopomohl k jejímu uzavření, ale nerealizuje její plnění spočívající ve svozu, sběru a dalším využití odpadu, a nemá tedy ve vztahu k zadavateli žádné ze smlouvy vyplývající povinnosti související s poskytováním těchto služeb. Za tuto zprostředkovatelskou činnost náleží SSOOK odměna upravená v čl. 7. „Odměna za zprostředkování“ smlouvy, která má povahu provize odvozené od ceny plnění poskytovaného společností EKOLTES, což dále potvrzuje její postavení jako prostředníka, nikoliv dodavatele plnění. Podle citovaného ustanovení smlouvy činí odměna společnosti SSOOK 5 % z ceny služeb poskytnutých společností EKOLTES bez DPH, přičemž tato odměna je hrazena zadavatelem samostatně na základě daňových dokladů vystavených společností SSOOK. Podkladem pro výpočet této odměny je přitom informace předaná společností EKOLTES o celkové ceně za skutečně realizované služby v daném kalendářním čtvrtletí, tedy o objemu plnění, které tato společnost sama poskytla zadavateli v daném období. Společnost SSOOK přitom při stanovení své odměny zjevně nevychází z vlastní činnosti, ale výhradně z údajů o plnění realizovaném společností EKOLTES. Způsob výpočtu odměny tak jednoznačně potvrzuje, že právě společnost EKOLTES je subjektem, který služby fakticky vykonává, neboť pouze ona disponuje informacemi o rozsahu a hodnotě těchto služeb. Pokud by byla vykonavatelem plnění společnost SSOOK, mohla by sama evidovat rozsah poskytovaných služeb a na jejich základě určovat svou odměnu a nebyla by v tomto ohledu odkázána na informace poskytované jiným subjektem. Uvedené tak potvrzuje, že samotné plnění je poskytováno právě společností EKOLTES, zatímco role společnosti SSOOK spočívá pouze ve zprostředkování smluvního vztahu.

65. Práva a povinnosti stran smlouvy jsou dále upraveny v čl. 8. smlouvy, podle něhož jsou jak zhotovitel (EKOLTES), tak objednatel (obec Dolní Újezd) povinni na vyžádání poskytovat zprostředkovateli veškeré informace o plnění smlouvy, včetně údajů o typech a počtech nádob, množství odpadů, jež jsou dle této smlouvy sbírány, sváženy a odstraňovány, způsobu jejich zpracování či souvisejících účetních dokladů. Toto ustanovení smlouvy rovněž potvrzuje, že společnost SSOOK nevystupuje jako subjekt, který by se přímo podílel na realizaci samotného plnění, které tvoří podstatu uzavřené smlouvy, tj. nakládání s odpady, neboť veškeré relevantní informace o poskytovaných službách musí získávat od zadavatele a společnosti EKOLTES. SSOOK tedy nevykonává činnosti spojené s nakládáním s odpady v obci Dolní Újezd, ale je odkázána na podklady předávané subjekty, mezi kterými je plnění fakticky realizováno. Tomu odpovídá i další část smlouvy, dle které je jednou z mála konkrétních povinností společnosti SSOOK poskytování poradenských a metodických služeb v oblasti odpadové legislativy (odstavec 8.2. smlouvy). Ani tato činnost však nespočívá v realizaci samotného předmětu plnění smlouvy, ale má pouze podpůrný charakter.

66. S ohledem na obsah smlouvy a výše popsaná jednotlivá ustanovení smlouvy Úřad konstatuje, že závazkový vztah, jehož předmětem je poskytování služeb spočívajících ve svozu a zajištění dalšího využití, popřípadě odstranění odpadu za úplatu, vznikl na základě smlouvy výlučně mezi společností EKOLTES jako zhotovitelem a obcí Dolní Újezd jako objednatelem. Společnost EKOLTES se zavázala tyto služby pro zadavatele realizovat a zadavatel se zavázal hradit jí za toto plnění sjednanou cenu. Společnost SSOOK naproti tomu vystupuje pouze jako zprostředkovatel, kterému náleží odměna odvozená od objemu služeb fakticky realizovaných společností EKOLTES. Její role je omezena na zprostředkování smlouvy a poskytování poradenských a metodických služeb v oblasti odpadové legislativy, aniž by se přímo podílela na realizaci předmětu plnění. Ze smlouvy tedy jednoznačně nevyplývá, že by podstatnou část plnění vykonávala společnost SSOOK, naopak je zřejmé, že rozhodující část plnění fakticky realizuje společnost EKOLTES. Uvedený závěr je rovněž v souladu s charakterem činnosti jednotlivých subjektů, jak vyplývá z veřejně dostupných zdrojů, kdy společnost EKOLTES dlouhodobě zajišťuje činnosti spočívající ve svozu, třídění a likvidaci odpadů, zatímco společnost SSOOK je koncipována jako subjekt sdružující obce, které spolupracují při nakládání s komunálním odpadem, přičemž její činnost spočívá primárně ve vytvoření funkčního a udržitelného systému odpadového hospodářství, nikoliv v přímé realizaci služeb odpadového hospodářství.

67. Současně tak ze smlouvy nevyplývá, že by společnost EKOLTES měla vystupovat v postavení poddodavatele společnosti SSOOK. Poddodavatelský vztah je obecně charakterizován tím, že dodavatel plní svůj závazek vůči objednateli prostřednictvím jiného subjektu, přičemž odpovědnost za plnění nese vůči objednateli nadále dodavatel. Současně obvykle platí, že poddodavatel nevstupuje do přímého smluvního vztahu s objednatelem a jeho práva a povinnosti, včetně odpovědnosti za vady a nároku na úplatu, vznikají primárně vůči hlavnímu dodavateli, nikoliv vůči objednateli. V posuzovaném případě však byl závazek poskytovat služby sjednán přímo mezi společností EKOLTES a zadavatelem, kdy se společnost EKOLTES zavázala zajišťovat služby odpadového hospodářství pro zadavatele a zadavatel se zavázal zaplatit za poskytnuté služby, pročež je to právě společnost EKOLTES, která zadavateli odpovídá za to, že bude plnění řádně a včas poskytnuto v souladu se smlouvou. Strany smlouvy ve svém vyjádření sice trvají na tom, že SSOOK koordinuje a dohlíží na plnění smlouvy, přijímá od zadavatele podklady k výkonu svozu, kontroluje jejich správnost a odpovídá zadavateli za výsledek, nicméně takové postavení SSOOK ze smlouvy žádným způsobem nevyplývá. Úřadu současně nebyl předložen žádný jiný dokument, který by takové postavení společnosti SSOOK zakládal, např. poddodavatelská smlouva, rámcová dohoda či jiný právní titul, z něhož by vyplývalo, že společnost SSOOK plnění vůči zadavateli zajišťuje a realizuje prostřednictvím společnosti EKOLTES. Uvedené proto vylučuje závěr, že by se ze strany společnosti EKOLTES jednalo toliko o poddodavatelské plnění a že by faktickým dodavatelem byla společnost SSOOK, resp. takové skutečnosti ze smlouvy jednoznačně nevyplývají. Úřad proto uzavírá, že v projednávaném případě je objednatelem plnění obec Dolní Újezd a faktickým dodavatelem plnění společnost EKOLTES. Na základě tohoto závěru přistoupil Úřad k posouzení, zda jsou ve vztahu mezi zadavatelem a tímto subjektem splněny podmínky pro využití vertikální spolupráce podle § 11 zákona.

68. Dle ustanovení § 11 odst. 1 zákona se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy v případě tzv. vertikální spolupráce, tj. pokud jsou splněny následující „in house“ podmínky: (i) zadavatel sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli uzavírá smlouvu s jinou právnickou osobou jako dodavatelem, přičemž ovládá tuto osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, (ii) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé a (iii) více než 80 % celkové činnosti takto ovládané osoby je prováděno při plnění úkolů, které jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky. Uvedené podmínky pak musí být splněny kumulativně.

69. Komentářová literatura k § 11 zákona uvádí, že důvodem pro možnost zadavatele uzavřít smlouvu v rámci vertikální spolupráce bez nutnosti zadání veřejné zakázky v zadávacím řízení je snaha umožnit vzájemné poskytování plnění v rámci „organizačních jednotek“ zadavatele i za situace, kdy jsou takové „organizační jednotky“ zadavatele formálně uspořádány jako samostatné právnické osoby (zadavatel může při výkonu své činnosti využívat „vlastních“ prostředků). Základem vertikální spolupráce je proto úzký vztah mezi ovládající osobou a ovládanou osobou.[3]

70. Úřad s ohledem na shora dovozené závěry posuzoval splnění podmínek vertikální spolupráce právě ve vztahu mezi zadavatelem a společností EKOLTES, nikoli ve vztahu k jiným subjektům zapojeným do širší struktury společnosti SSOOK.

71. Nejprve Úřad v intencích § 11 odst. 1 písm. a) zákona prozkoumal, zda zadavatel v době uzavření smlouvy ovládal osobu dodavatele EKOLTES, obdobně jako své vnitřní organizační jednotky. Úřad v této souvislosti uvádí, že způsob, jak posoudit, zda lze hovořit o ovládání příslušné osoby zadavatelem, je definován v § 11 odst. 2 zákona. Podle ustanovení § 11 odst. 2 věty první zákona veřejný zadavatel ovládá právnickou osobu obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, pokud má rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí takto ovládané právnické osoby. Mělo by se tedy jednat v případě této právnické osoby o subjekt, který de facto funguje jako vnitřní organizační jednotka ovládajícího subjektu a pouze z formálního či praktického hlediska má samostatnou právní osobnost. Z formulace předmětného ustanovení zákona je zřejmé, že je třeba posuzovat stupeň vlivu a kontroly, kterou ovládající subjekt na subjekt ovládaný uplatňuje, neboť nepostačuje, že je ovládající veřejný zadavatel výlučným vlastníkem ovládaného subjektu, ale musí zde být přítomen rovněž volní prvek spočívající v reálném nastavení řídících procesů a kontroly ve vztahu k ovládanému subjektu. Ovládající osoba totiž musí mít reálnou možnost ovlivňovat a definovat strategické cíle ovládané osoby a současně činit korekci jejích významných rozhodnutí, popř. alespoň mít možnost tak učinit. Za strategické cíle pak lze považovat nejvyšší cíle ovládané osoby, v nichž jsou sdělovány její poslání a cíle, tedy určitá koncepce její činnosti, která pak bude v praxi realizována prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí při jejím běžném fungování. Za významná rozhodnutí lze považovat ta rozhodnutí, která svým významem z hlediska vlivu na budoucí činnost dodavatele, finanční hodnoty či z jiných srovnatelně významných hledisek vybočují z běžného rámce obchodní činnosti dodavatele.[4]

72. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo Úřadem zjištěno, že dodavatel EKOLTES, coby akciová společnost, má jediného akcionáře, který je držitelem 100 % akcií, a to město Hranice. Co se týče struktury a způsobu řízení tohoto typu právnické osoby platí, že město Hranice jakožto jediný akcionář vykonává působnost valné hromady, která volí a odvolává členy dalších orgánů společnosti, v tomto případě představenstva a dozorčí rady.[5] Z uvedeného je tedy zřejmé, že rozhodující vliv na strategické cíle i významná rozhodnutí společnosti EKOLTES vykonává výlučně město Hranice, a to prostřednictvím výkonu svých práv jediného akcionáře, kdy rozhoduje o zásadních otázkách fungování společnosti spadajících do působnosti valné hromady a současně volí a odvolává členy dalších orgánů společnosti, které zásadním způsobem určují běžné řízení společnosti a její další směřování. Město Hranice jakožto jediný akcionář společnosti má tedy jednoznačně možnost dlouhodobě a systematicky ovlivňovat činnost společnosti, její strategické směřování i jednotlivá významná rozhodnutí, která přesahují rámec běžné obchodní činnosti. Zadavatel (obec Dolní Újezd) naproti tomu ve společnosti EKOLTES nedisponuje žádnými oprávněními, na jejichž základě by mohl ovlivňovat složení jejích orgánů, určovat její strategické cíle či zasahovat do jejích významných rozhodnutí. Ze zjištěných skutečností nevyplývá, že by zadavatel mohl ovlivnit strategické cíle společnosti EKOLTES, resp. že by mohl ovládat tuto společnost ať už přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné právnické osoby. Úřad proto konstatuje, že mezi zadavatelem a společností EKOLTES neexistuje vztah ovládání ve smyslu § 11 odst. 2 zákona. Zadavatel nemá vůči této společnosti rozhodující vliv na její strategické cíle ani významná rozhodnutí a nemůže jej ani reálně uplatňovat, a není tak splněn základní předpoklad, aby společnost EKOLTES mohla být považována za subjekt ovládaný zadavatelem obdobně jako jeho vnitřní organizační jednotka. Úřad proto uzavírá, že podmínka upravená v § 11 odst. 1 písm. a) zákona není mezi zadavatelem a společností EKOLTES v projednávaném případě splněna.

73. Úřad se současně zabýval i tvrzením obsaženým ve vyjádření ze dne 15. 5. 2026, podle něhož je podmínka ovládání v projednávaném případě splněna prostřednictvím struktury SSOOK, přičemž ve vztahu ke společnosti EKOLTES je tato podmínka naplněna prostřednictvím postavení města Hranice jako jejího jediného akcionáře. K tomu Úřad uvádí, že uvedené skutečnosti nemohou vést k závěru o splnění podmínek vertikální spolupráce ve vztahu mezi zadavatelem (obcí Dolní Újezd) a společností EKOLTES. Existence ovládání mezi městem Hranice a společností EKOLTES je pro posouzení projednávaného případu irelevantní, neboť zadavatelem je v projednávaném případě jednoznačně obec Dolní Újezd, která ve smlouvě vystupuje jako objednatel plnění, přičemž společnost EKOLTES neovládá ani samostatně, ani společně s jinými veřejnými zadavateli. Stejně tak nelze absenci vztahu ovládání mezi zadavatelem a společností EKOLTES nahrazovat pouhým odkazem na zapojení zadavatele do širší struktury SSOOK, neboť společnost SSOOK v posuzovaném smluvním vztahu nevystupuje jako dodavatel plnění. Uvedená argumentace tak nemůže zpochybnit závěr Úřadu, že podmínka ovládání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) zákona mezi zadavatelem a společností EKOLTES splněna nebyla.

74. Jak již bylo zmíněno výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí, dle dikce zákona musí být kumulativně splněny všechny tři podmínky vertikální spolupráce obsažené v ustanovení § 11 zákona. Jelikož Úřad dovodil, že není naplněna první podmínka, není nutné zabývat se naplněním druhé a třetí podmínky, neboť již na základě nesplnění první podmínky lze dovodit nezákonnost postupu zadavatele při realizaci smlouvy bez provedení zadávacího řízení, když nebyly splněny podmínky pro postup zadavatele formou vertikální spolupráce. Úřad nicméně dodává, že z jeho pohledu nebyla naplněna ani druhá a třetí podmínka, a to právě s ohledem na nenaplnění první z podmínek, k čemuž ve stručnosti uvádí následující. Druhá podmínka vylučuje majetkovou účast v osobě dodavatele ze strany jiných subjektů než ovládajícího veřejného zadavatele či více ovládajících veřejných zadavatelů. Předpokladem přípustnosti aplikace „in-house“ výjimky je tedy vyloučení soukromé majetkové účasti v osobě dodavatele v rámci „in-house“ vztahu, přičemž jak bylo uvedeno výše, z výpisu z obchodního rejstříku EKOLTES je zřejmé, že jediným vlastníkem jmenovaného dodavatele je město Hranice, které bylo v době uzavření smlouvy jediným akcionářem jmenované společnosti. Úřad pro úplnost dodává, že zcela identický stav platí i ke dni vydání tohoto rozhodnutí. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že podmínka dle § 11 odst. 1 písm. b) zákona však nespočívá pouze ve vyloučení soukromého kapitálu, ale současně předpokládá, že ovládaná osoba je vlastněna tím veřejným zadavatelem (či veřejnými zadavateli), který výjimku uplatňuje. V projednávaném případě je sice splněna podmínka neexistence soukromé majetkové účasti, nicméně dodavatel EKOLTES není majetkově spojen se zadavatelem (obcí Dolní Újezd), který je subjektem uplatňujícím výjimku podle § 11 zákona a který by vůči dodavateli měl vystupovat v postavení ovládající osoby. Za této situace tak není splněna ani podmínka podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona, neboť i když dodavatel je vlastněn výlučně veřejným zadavatelem, tímto zadavatelem není obec Dolní Újezd. Současně nebylo zjištěno, že by obec Dolní Újezd byla součástí skupiny veřejných zadavatelů, kteří by společnost EKOLTES společně ovládali.

75. Obdobné platí i pro poslední podmínkou, která musí být jako předpoklad využití „in-house“ výjimky naplněna, tj. podmínku výkonu podstatné části činnosti dodavatele při plnění úkolů jemu svěřených ovládajícím veřejným zadavatelem či více takovými zadavateli, případně jinými právnickými osobami, které jsou veřejnými zadavateli rovněž ovládány obdobně jako organizační složky. Konkrétně více než 80 % celkové činnosti ovládané právnické osoby musí být prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem. S ohledem na to, že zadavatel nepatří mezi ovládající zadavatele, není ani podmínka podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona ve vztahu mezi zadavatelem a společností EKOLTES splněna. Na základě výše uvedeného Úřad uzavírá, že ve vztahu mezi zadavatelem (obec Dolní Újezd) a společností EKOLTES nejsou splněny podmínky stanovené v § 11 zákona pro využití vertikální spolupráce. Zadavatel tuto společnost neovládá obdobně jako své vnitřní organizační jednotky, není s ní majetkově propojen a společnost EKOLTES současně nevykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto zadavatele.

76. Strany smlouvy jsou však přesvědčeny, že z hlediska formálního jsou podmínky § 11 zákona splněny jak ve vztahu mezi veřejnými zadavateli zapojenými do SSOOK a touto společností, tak i ve vztahu mezi městem Hranice a společností EKOLTES, přičemž současně uvádí, že splnění těchto podmínek bylo posuzováno již při přípravě projektu a bylo potvrzeno i odbornou studií proveditelnosti. Tato studie posuzovala mj. podmínky uzavírání smluv mezi členy SSOOK (přímými i nepřímými akcionáři), přičemž dospěla k závěru, že uzavírání smluv mezi SSOOK a jejími akcionáři nebo i přímo mezi SSOOK a členy spolku OOK je možné a souladné se zákonem. S ohledem na právě uvedené tvrzení se Úřad dále zaměřil na to, jaké skutečnosti z přiložené části studie vyplývají, přičemž zjistil následující. Studie se zabývá především posouzením podmínek vertikální spolupráce ve vztahu mezi SSOOK a společností Technické služby města Olomouce, a.s. (TSMO). Studie přitom vychází z premisy, že mezi statutárním městem Olomouc a TSMO jsou splněny podmínky pro využití „in-house“ výjimky. Stejně tak studie vychází z předpokladu, že SSOOK vůči svým akcionářům a členům spolku OOK splňuje všechny podmínky uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) až c) zákona pro využití „in-house“ výjimky. Na základě těchto předpokladů pak dovozuje, že SSOOK jako zadavatel může uzavřít smlouvu o dodávce odpadů napřímo s TSMO jako dodavatelem bez nutnosti konání zadávacího řízení, a to na základě vertikální spolupráce dle § 11 odst. 4 písm. a) a b) zákona.

77. Studie uvádí, že společnost SSOOK je společně ovládána svými akcionáři, a to buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím spolku OOK, jehož členem je mj. společnost TSMO. Na TSMO je tedy možné nahlížet jako na veřejného zadavatele, který společně s jinými veřejnými zadavateli ovládá společnost SSOOK prostřednictvím jiné osoby (spolku OOK), přičemž s ohledem na právě uvedené je tak dle studie možné uzavřít smlouvu v rámci vertikální spolupráce s odkazem na § 11 odst. 4 písm. a) zákona mezi SSOOK jako zadavatelem a TSMO jako dodavatelem. Současně studie vychází z toho, že společnost TSMO je právnickou osobou plně ovládanou statutárním městem Olomouc jako veřejným zadavatelem, který se zároveň podílí na společném ovládání společnosti SSOOK. TSMO je tedy dle § 11 odst. 4 písm. b) zákona jinou právnickou osobou ovládanou veřejným zadavatelem dle písm. a) cit. ustanovení zákona, přičemž na tomto základě studie dovozuje, že je možné přímé uzavření smlouvy mezi SSOOK a TSMO rovněž s využitím § 11 odst. 4 písm. b) zákona.

78. Úřad k uvedenému uvádí, že závěry obsažené ve studii nelze na projednávaný případ aplikovat, proto se jejich správností nezabýval. K tomu uvádí, že ačkoliv je pravdou, že jak zadavatel (obec Dolní Újezd), tak společnost EKOLTES jsou zapojeni do širší struktury společnosti SSOOK, a to nepřímo prostřednictvím spolku OOK, tato skutečnost nebyla pro posouzení projednávané věci rozhodná. V rámci správního řízení Úřad posuzoval konkrétní závazkový vztah založený šetřenou smlouvou, tedy vztah mezi zadavatelem a společností EKOLTES jako dodavatelem, který zadavateli za sjednanou úplatu fakticky poskytuje služby související s nakládáním s odpady. Vztahy těchto subjektů ke společnosti SSOOK, resp. jejich zapojení do akcionářské struktury této společnosti, nebyly pro posouzení splnění podmínek § 11 zákona v daném případě relevantní, neboť společnost SSOOK nevystupuje v předmětném smluvním vztahu jako zadavatel ani jako dodavatel plnění, ale pouze jako zprostředkovatel tohoto smluvního uspořádání. V projednávaném případě tak nebylo možné uvažovat ani o aplikaci § 11 odst. 4 zákona, neboť toto ustanovení dopadá na specifické formy vertikální spolupráce mezi vzájemně ovládanými veřejnými zadavateli a jimi ovládanými právnickými osobami. V posuzovaném případě však takový vztah mezi zadavatelem a společností EKOLTES shledán nebyl, neboť zadavatel tuto společnost neovládá ani samostatně, ani společně s jinými veřejnými zadavateli, a společnost SSOOK, která by snad mohla být nositelem společného ovládání, v daném smluvním vztahu nevystupuje jako dodavatel plnění ani jako zadavatel.

79. Na základě výše uvedeného Úřad na tomto místě shrnuje, že ze smlouvy jednoznačně vyplývá, že závazkový vztah, jehož předmětem je poskytování služeb odpadového hospodářství za úplatu, vznikl přímo mezi zadavatelem (obcí Dolní Újezd) a společností EKOLTES. Společnost SSOOK naproti tomu v tomto vztahu vystupuje pouze jako zprostředkovatel, jehož role je omezena na zprostředkování, poradenské služby a metodickou pomoc v oblasti odpadové legislativy, aniž by se přímo podílela na realizaci předmětu plnění. S ohledem na skutečnost, že zadavatel uzavřel předmětnou smlouvu s odkazem na výjimku podle § 11 zákona, zabýval se Úřad splněním podmínek pro využití vertikální spolupráce, přičemž dospěl k jednoznačnému závěru, že ve vztahu mezi zadavatelem a společností EKOLTES tyto podmínky splněny nebyly, a proto zadavatel nebyl oprávněn tímto postupem uzavřít smlouvu. Pro účely posouzení, zda byl postup zadavatele při uzavření smlouvy v souladu se zákonem, Úřad dále ověřil, zda byl zadavatel povinen zadat plnění v některém z v úvahu přicházejících druhů zadávacího řízení.

K povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení

80. Úřad předně uvádí, že zadavatel coby veřejný zadavatel dle § 4 odst. 1 písm. d) zákona má povinnost postupovat podle zákona. Zadavatel je tak povinen před uzavřením smlouvy stanovit předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, která je určující pro další postup zadavatele, neboť dle její výše (nejde-li o zjednodušený režim dle § 129 zákona) dojde k určení režimu, v němž bude zadávání veřejné zakázky probíhat (nepoužije-li zadavatel dobrovolně přísnějšího režimu). Zákon pak (odhlédneme-li od již zmíněného zjednodušeného režimu) rozlišuje režim podlimitní a režim nadlimitní, popř. veřejné zakázky malého rozsahu.

81. V šetřeném případě zadavatel uzavřel smlouvu na poskytování služeb souvisejících s nakládáním s odpady dne 11. 11. 2025 s účinností od 1. 1. 2026 na dobu neurčitou. Okamžikem, k němuž se stanoví předpokládaná hodnota veřejné zakázky, která nebyla zadána v zadávacím řízení (srov. § 16 odst. 5 zákona), je pak datum zadání veřejné zakázky, a tedy datum uzavření smlouvy. V šetřeném případě se pak jedná o veřejnou zakázku, jejímž předmětem jsou (pravidelně pořizované) služby ve smyslu § 14 odst. 2 zákona. Předpokládaná hodnota veřejných zakázek pravidelné povahy se typicky stanoví podle § 19 zákona jako skutečná cena, kterou zadavatel uhradil za dodávky nebo služby stejného druhu během předcházejících 12 měsíců, upravená o změny v množství nebo cenách, které lze očekávat během následujících 12 měsíců. Bez ohledu na to, jaké byly úhrady za služby odpadového hospodářství v období 12 měsíců před uzavřením smlouvy, je ze smlouvy, konkrétně z její přílohy č. 1, zřejmé, že zadavatel měl již v době jejího uzavření k dispozici údaj o předpokládané výši úplaty za poskytované služby za období jednoho (následujícího) roku. Tato částka představuje sjednanou úplatu, kterou byl zadavatel připraven za plnění veřejné zakázky hradit a jedná se tak o skutečně uhrazenou cenu upravenou o změny v množství nebo cenách ve smyslu § 19 odst. 1 zákona. Za této situace tak Úřad při stanovení předpokládané hodnoty vycházel z částky ve výši 1 118 705 Kč bez DPH, která odpovídá celkové ceně za poskytování předmětných služeb odpadového hospodářství za období jednoho roku (12 měsíců). Dále Úřad přistoupil k úpravě předpokládané hodnoty veřejné zakázky podle § 21 odst. 1 písm. b) zákona, podle něhož platí, že pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky na služby, u které se nestanoví celková smluvní cena, je rozhodná předpokládaná výše úplaty za 48 měsíců, pokud se jedná o smlouvu na dobu neurčitou. Vzhledem k tomu, že v projednávaném případě byla smlouva uzavřena na dobu neurčitou, upravil Úřad předpokládanou hodnotu veřejné zakázky dle § 21 zákona, a to jako čtyřnásobek předpokládané roční úplaty. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky tak činí 4 474 820 Kč bez DPH. Z uvedeného vyplývá, že u předmětné veřejné zakázky přesahuje její předpokládaná hodnota limit 3 mil. Kč bez DPH dle § 27 písm. a) zákona pro veřejnou zakázku malého rozsahu na služby, avšak nepřesahuje finanční limit 5 386 000 Kč dle nařízení vlády č. 172/2016 pro určení nadlimitní veřejné zakázky. Jedná se tak o veřejnou zakázkou podlimitní, která měla být zadána v zadávacím řízení dle zákona, tj. zadavatel byl povinen postupovat dle § 2 odst. 3 zákona a veřejnou zakázku zadat v zadávacím řízení dle § 3 zákona nebo postupovat jiným zákonem aprobovaným postupem (např. uzavřít rámcovou dohodu).

82. Vzhledem k tomu, že zadavatel byl povinen uzavřít smlouvu na základě některého z v úvahu připadajících druhů zadávacích řízení, pak byl současně povinen oznámit zahájení takového zadávacího řízení, a to uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo předběžného oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, případně postupovat ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek podle § 53 zákona, což však zadavatel v šetřeném případě neučinil. Zadavatel neuveřejnil ani dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona.

83. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek; zadavatel neuveřejnil ani předběžné oznámení dle § 34 zákona, přičemž zadavatel rovněž neuveřejnil výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 53 zákona, ačkoliv byl povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit. Smlouva tedy byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 písm. a) zákona.

K uložení zákazu plnění smlouvy

84. Podle § 264 odst. 1 zákona platí, že Úřad uloží zadavateli v řízení zahájeném na návrh podle § 254 zákaz plnění smlouvy, byla-li smlouva na veřejnou zakázku nebo rámcová dohoda uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona.

85. V šetřeném případě se navrhovatel domáhá uložení zákazu plnění smlouvy podle § 264 odst. 1 zákona. Úřad výše shledal, že smlouva byla uzavřena postupem uvedeným v § 254 odst. 1 zákona, přičemž shledané porušení zákona vede k přijetí nápravného opatření dle § 264 odst. 1 zákona spočívajícího v uložení zákazu plnění smlouvy.

86. Při samotném rozhodnutí o uložení zákazu plnění předmětné smlouvy je Úřad povinen posoudit existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, které zadavatel tvrdil a prokazoval, k čemuž Úřad dodává, že břemeno tvrzení i břemeno důkazní leží na zadavateli.

87. Podle § 254 odst. 5 zákona zadavatel do 10 dnů od doručení návrhu doručí Úřadu všechny dokumenty obsahující zadávací podmínky a dokumentaci o zadávacím řízení. Pokud nepostupuje v zadávacím řízení nebo postupuje v zadávacím řízení, které nevyžaduje pro zahájení uveřejnění oznámení nebo výzvy, sdělí Úřadu ve stejné lhůtě důvody pro takový postup.

88. Dle § 254 odst. 6 zákona zadavatel Úřadu ve lhůtě podle odstavce 5 rovněž doručí své vyjádření k návrhu. Pokud zadavatel hodlá prokazovat existenci důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 264 odst. 3 nebo 4 zákona, musí být součástí tohoto vyjádření rovněž tvrzení a návrhy důkazních prostředků k jejich prokázání týkající se těchto důvodů; tato tvrzení a návrhy důkazních prostředků nelze po uplynutí lhůty podle odstavce 5 dále měnit nebo rozšiřovat.

89. Úřad v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu k § 254 odst. 6 zákona (viz Šebesta, M., Novotný, Machurek, T., P., Dvořák, D. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, Systém Beck-online): „Je na zadavateli, aby unesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně existence důvodů hodných zvláštního zřetele spojeného s veřejným zájmem vyžadujícím pokračování plnění smlouvy. ZVZ přitom stanoví tuto lhůtu jako koncentrační, což znamená, že po jejím uplynutí již zadavatel není oprávněn uvádět nová tvrzení a návrhy nových důkazních prostředků nebo již dříve uvedená tvrzení a důkazní prostředky měnit. Z uvedeného plyne, že pokud zadavatel usiluje o využití § 264 odst. 3 nebo 4, musí svému vyjádření k návrhu věnovat náležitou pozornost.“

90. Výše uvedená zákonná ustanovení a rovněž komentářová literatura hovoří zcela jasně o povinnosti zadavatele výslovně, podrobně a jednoznačně specifikovat důvody hodné zvláštního zřetele spojené s veřejným zájmem vyžadující pokračování plnění smlouvy, a to již v zákonné lhůtě pro vyjádření zadavatele k návrhu.

91. V šetřeném případě zadavatel existenci důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy ve vyjádření ze dne 15. 5. 2026, tj. ve svém vyjádření k návrhu (a ani později) vůbec netvrdil, natož aby je dostatečně prokázal, Úřad proto § 264 odst. 3 zákona ve smyslu posuzování důvodů hodných zvláštního zřetele spojených s veřejným zájmem a vyžadujících pokračování plnění smlouvy neaplikoval.

92. Vzhledem ke skutečnosti, že v šetřeném případě (v řízení zahájeném na návrh na uložení zákazu plnění smlouvy) došlo k naplnění podmínek dle § 264 odst. 1 zákona, neboť smlouva na podlimitní veřejnou zakázku byla uzavřena postupem dle § 254 odst. 1 písm. a) zákona bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení, předběžného oznámení nebo výzvy k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení, ačkoli byl zadavatel povinen toto oznámení, předběžné oznámení nebo výzvu k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení uveřejnit (a neuveřejnil dobrovolné oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 zákona), rozhodl Úřad o uložení zákazu plnění smlouvy tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K výroku II. tohoto rozhodnutí – návrh na vyloučení odkladného účinku rozkladu

93. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad vyloučil odkladný účinek rozkladu proti rozhodnutí prvního stupně podle „§ 85 odst. 2“ správního řádu, a to z důvodu ochránění účelu vedeného správního řízení a právní jistoty, neboť v této věci není možno uložit předběžné opatření. Jiné důvody pro vyloučení odkladného účinku odvolání navrhovatel nespecifikuje (např. způsobení újmy, veřejný zájem), proto má Úřad za to, že se jedná o žádost dle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu.

94. Úřad danému návrhu navrhovatele nevyhověl, neboť vyloučení odkladného účinku odvolání/rozkladu podle § 85 správního řádu je s ohledem na požadavek právní jistoty a předvídatelnosti práva zcela výjimečným institutem, neboť jeho aplikace de facto popírá právo účastníka řízení na řádné posouzení věci odvolacím orgánem dříve, než nastane vykonatelnost prvostupňového rozhodnutí.

95. Ustanovení § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, na rozdíl od § 85 odst. 2 písm. a) a b) správního řádu, umožňuje správnímu orgánu vyloučit odkladný účinek odvolání nebo rozkladu na žádost účastníka řízení, to však neplatí, pokud by tím vznikla újma jiným účastníkům řízení nebo pokud předmětné vyloučení není ve veřejném zájmu.

96. V rámci návrhu byla podána žádost o vyloučení odkladného účinku dle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, proto Úřad přistoupil k posouzení možné újmy jiných účastníků správního řízení. V případě vyloučení odkladného účinku rozkladu proti tomuto rozhodnutí dle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu by zadavateli, společnosti EKOLTES i společnosti SSOOK vznikla újma spočívající zejména v zásahu do jejich práv a povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy. V důsledku předběžné vykonatelnosti zákazu plnění smlouvy by nebylo možné pokračovat v poskytování služeb odpadového hospodářství, zadavatel by nemohl tyto služby odebírat a hradit za ně sjednanou cenu a společnost EKOLTES by nemohla plnění realizovat. Současně by došlo i k zásahu do práv společnosti SSOOK, která se na smluvním uspořádání podílí v roli zprostředkovatele, neboť její odměna je odvozena od realizace plnění poskytovaného společností EKOLTES a v důsledku předběžné vykonatelnosti zákazu plnění smlouvy by jí tento nárok nemohl vzniknout. Vyloučením odkladného účinku rozkladu by totiž Úřad založil takový stav věci, který má s ohledem na § 74 odst. 1 správního řádu reálně nastat až v případě, kdy předseda Úřadu zamítne případně podané rozklady proti rozhodnutí. Tímto postupem by byla narušena právní jistota smluvních stran, jakož i právo účastníků řízení na řádné posouzení věci odvolacím orgánem dříve, než nastane vykonatelnost prvostupňového rozhodnutí. V daném případě je tak naplněn jeden z důvodů neumožňujících vyloučení odkladného účinku rozkladu na žádost účastníka řízení podle § 85 odst. 2 písm. c) správního řádu, jelikož tímto postupem by vznikla újma jiným účastníkům správního řízení, a to zadavateli, společnosti EKOLTES i společnosti SSOOK. Úřad současně zohlednil, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, a nelze tedy očekávat její naplnění v krátkém časovém horizontu. V případě podání rozkladu tak zachování odkladného účinku nepovede k faktickému zmaření účelu správního řízení.

97. Úřad proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

K výroku III. tohoto rozhodnutí – uložení úhrady nákladů řízení

98. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí 30 000 Kč.

99. Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím ve výroku I. uložil zadavateli zákaz plnění smlouvy, rozhodl Úřad současně o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

100. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2026000315.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.

otisk úředního razítka

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně

Adresát/i:

1. PPS advokáti s.r.o., Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové

2. Mgr. Matyáš Ritter, Riegrova 376/12, 779 00 Olomouc

Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

[1] Dokument označený jako „Oponentní posudek ke studii Rozbor potřeb akcionářů servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, a.s.“ (dále jen jako „studie“).

[2] Subjekty, které mají nejvyšší procentní podíl na základním kapitálu společnosti dle seznamu akcionářů SSOOK.

[3] ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. § 11 [Vertikální spolupráce]. In: ŠEBESTA, Milan, NOVOTNÝ, Petr, MACHUREK, Tomáš, DVOŘÁK, David a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 80.

[4] PODEŠVA, V., VOTRUBEC, J., SOMMER, L., FLAŠKÁR, M., HARNACH, J., MĚKOTA, J., JANOUŠEK, M. a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek: Komentář. [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-6-11]. ASPI_ID KO134_2016CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

[5] Blíže ke struktuře EKOLTES viz stanovy společnosti dostupné zde: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=87787507&subjektId=681871&spis=817189

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

ČJ nebo SZ:
Věc:
Účastník:
Text rozhodnutí:
Rok zahájení:
Rok vydání:
Oblast:
Instance:
Typ řízení:
Výrok:
Leniency program:
Využito narovnání:
Compliance program:

číslo jednací: 27609/2026/500spisová značka: S0315/2026/VZ

vyhledávání ve sbírkách rozhodnutí

číslo jednací: 27609/2026/500
spisová značka: S0315/2026/VZ