číslo jednací: 25204/2026/500
spisová značka: S0370/2026/VZ
| Instance | I. |
|---|---|
| Věc | MEPHARED 2 – dodávka nelaboratorního sedacího nábytku |
| Účastníci |
|
| Typ správního řízení | Veřejná zakázka |
| Výrok | § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb. § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. |
| Rok | 2026 |
| Datum nabytí právní moci | 18. 9. 2026 |
| Související rozhodnutí | 25204/2026/500 34143/2026/162 |
| Dokumenty |  2026_S0370.pdf 282 KB |
|
PID |
UOHSX00N4IPG |
|
|
|
Č. j. |
ÚOHS-25204/2026/500 |
||
|
Sp. zn. |
ÚOHS-S0370/2026/VZ |
||
|
Datum, místo |
15. 7. 2026, Brno |
Rozhodnutí
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 4. 6. 2026 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou
- zadavatelé
- Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha,
- Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha,
- navrhovatel – ATEX spol. s r.o., IČO 47451203, se sídlem Střední 1722/7, 500 08 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 6. 2026 Mgr. Martinem Laubem, advokátem, ev. č. ČAK 18708, se sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha,
ve věci přezkoumání úkonů jmenovaných zadavatelů učiněných při zadávání veřejné zakázky „MEPHARED 2 – dodávka nelaboratorního sedacího nábytku“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 3. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-014674 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 3. 2026 pod ev. č. 193470-2025,
rozhodl takto:
I.
Správní řízení zahájené na návrh navrhovatele – ATEX spol. s r.o., IČO 47451203, se sídlem Střední 1722/7, 500 08 Hradec Králové – ze dne 4. 6. 2026 ve věci přezkoumání úkonů zadavatelů – Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha, a Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „MEPHARED 2 – dodávka nelaboratorního sedacího nábytku“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 3. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-014674 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 3. 2026 pod ev. č. 193470-2025, se v části, ve které jmenovaný navrhovatel namítá, že zadávací podmínky citované veřejné zakázky směřují k výrobkům konkrétního výrobce (společnosti RIM CZ a.s.), podle § 257 písm. h) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje, neboť předmětné části návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky.
II.
Návrh navrhovatele – ATEX spol. s r.o., IČO 47451203, se sídlem Střední 1722/7, 500 08 Hradec Králové – ze dne 4. 6. 2026 na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatelů – Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha, a Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha – učiněných při zadávání veřejné zakázky „MEPHARED 2 – dodávka nelaboratorního sedacího nábytku“ v otevřeném řízení, jehož oznámení o zahájení zadávacího řízení bylo odesláno k uveřejnění dne 19. 3. 2026 a uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-014674 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 3. 2026 pod ev. č. 193470-2025, se vyjma části, ve které jmenovaný navrhovatel namítá, že zadávací podmínky citované veřejné zakázky směřují k výrobkům konkrétního výrobce (společnosti RIM CZ a.s.), podle § 265 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Odůvodnění
I. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ
1. Zadavatelé – Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha, a Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, IČO 00216208, se sídlem Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha (dále společně jen jako „zadavatel“) – jakožto veřejní zadavatelé podle § 4 odst. 1 písm. e)zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), zahájili podle zákona dne 19. 3. 2026 odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění otevřené řízení za účelem zadání veřejné zakázky „MEPHARED 2 – dodávka nelaboratorního sedacího nábytku“, přičemž předmětné oznámení bylo uveřejněno ve Věstníku veřejných zakázek dne 20. 3. 2026 pod ev. č. Z2026-014674 a v Úředním věstníku Evropské unie uveřejněno dne 20. 3. 2026 pod ev. č. 193470-2026 (dále jen „veřejná zakázka“ nebo „zadávací řízení“).
2. Podle bodu 2.1. zadávací dokumentace na veřejnou zakázku ze dne 19. 3. 2026 (dále jen „zadávací dokumentace“) je předmětem plnění veřejné zakázky „dodávka nelaboratorního sedacího nábytku do Novostavby Centrální budovy a Novostavby Budovy fakult Kampusu UK MEPHARED 2 v Hradci Králové, Zborovská ul. […] Podrobný popis předmětu plnění veřejné zakázky je uveden ve Smlouvě (v Příloze č. 12 této zadávací dokumentace – Závazný návrh Smlouvy), v Příloze č. 1 této zadávací dokumentace – Specifikace předmětu plnění a v ostatních přílohách zadávací dokumentace.“
3. Zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem 6 nabídek, mj. nabídku dodavatele – ATEX spol. s r.o., IČO 47451203, se sídlem Střední 1722/7, 500 08 Hradec Králové, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 2. 6. 2026 Mgr. Martinem Laubem, advokátem, ev. č. ČAK 18708, se sídlem Vodičkova 709/33, 110 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – a nabídku dodavatele – ESSENSE, s.r.o., IČO 26485231, se sídlem Vlastislavova 603/11, 140 00 Praha (dále jen „vybraný dodavatel“).
4. „Rozhodnutím o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení a oznámením účastníkovi o jeho vyloučení ze zadávacího řízení“ ze dne 19. 5. 2026 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku. Rozhodnutí o vyloučení bylo navrhovateli doručeno téhož dne.
5. „Rozhodnutím o výběru dodavatele a oznámením o výběru dodavatele“ ze dne 19. 5. 2026 (dále jen „rozhodnutí o výběru dodavatele“) zadavatel rozhodl o výběru dodavatele na realizaci předmětu plnění veřejné zakázky, a to vybraného dodavatele. Účastníkům zadávacího řízení vč. navrhovatele zadavatel rozhodnutí o výběru dodavatele oznámil téhož dne.
6. Dne 23. 5. 2026 obdržel zadavatel námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž navrhovatel brojil proti rozhodnutí o vyloučení (dále jen „námitky proti rozhodnutí o vyloučení“), a dále námitky navrhovatele z téhož dne, jimiž navrhovatel brojil proti rozhodnutí o výběru dodavatele (dále jen „námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele“).
7. Rozhodnutími ze dne 26. 5. 2026 (dále jen „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení“ a „rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru dodavatele“), která navrhovatel obdržel téhož dne, zadavatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení a námitky proti rozhodnutí o výběru dodavatele odmítl.
8. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru dodavatele za učiněná v souladu se zákonem, podal dne 4. 6. 2026 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 4. 6. 2026.
II. OBSAH NÁVRHU
9. Navrhovatel v návrhu uvádí, že brojí proti rozhodnutí o vyloučení, jakož i proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Namítá, že jeho vyloučení ze zadávacího řízení bylo učiněno v rozporu se zákonem, přičemž zdůrazňuje, že jeho nabídková cena je nižší než nabídková cena vybraného dodavatele, resp. že jeho nabídka je ekonomicky nejvýhodnější ze všech podaných nabídek. S ohledem na uvedené navrhovatel dovozuje, že v důsledku jeho nezákonného vyloučení byl nesprávně a v rozporu se zákonem vybrán i vybraný dodavatel.[1]
10. Navrhovatel dále sděluje, že zadavatel v rámci zadávací dokumentace požadoval k prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) zákona předložení čtyř vzorků sedacího nábytku v měřítku 1:1, které měly splňovat technické parametry stanovené v příloze č. 1 „Specifikace předmětu plnění“ zadávací dokumentace (dále jen „příloha č. 1 zadávací dokumentace“). Navrhovatel uvádí, že dle rozhodnutí o vyloučení byl ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu, že dva ze čtyř jím předložených vzorků přesně neodpovídaly specifikaci dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace, kdy konkrétně vzorek č. VLN 005 – „ŽIDLE JÍDELNÍ – KUCHYNĚ“ – nesplnil technické požadavky na skořepinu, neboť buková překližka – dýha neměla povrchovou úpravu laminátem (HPL fólie), a dále v opěře nebyl manipulační otvor, a vzorek č. VLN 017 – „ŽIDLE ZASEDACÍ“ – nesplnil technické požadavky na područky z trubek, když trubky měly chromovanou povrchovou úpravu namísto povrchové úpravy v požadované černé práškové barvě.
11. Navrhovatel považuje své vyloučení ze zadávacího řízení z výše uvedených důvodů za zcela neoprávněné a postup zadavatele za nezákonný. Tvrdí, že jím předložené vzorky splňovaly požadované konstrukční a funkční vlastnosti a že zjištěné odchylky byly pouze kosmetického charakteru. Zdůrazňuje, že účelem předkládání vzorků je prokázat, resp. ověřit technickou způsobilost dodavatele, nikoliv dodat finální podobu plnění, a že neposkytnutí finální podoby plnění nemůže být důvodem pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. Dle navrhovatele zadavatel vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení z výše uvedených důvodů, tj. trváním na předložení vzorků, které budou přesně odpovídat parametrům uvedeným v příloze č. 1 zadávací dokumentace, porušil hned dvě základní zásady zadávání veřejných zakázek uvedené v § 6 zákona, a to zásadu přiměřenosti a zásadu zákazu diskriminace. Podle názoru navrhovatele zadavatel omezuje hospodářskou soutěž ve vztahu k dodavatelům, kteří sice nenabízejí požadované výrobky katalogově, avšak jsou schopni požadované plnění vyrobit či nechat vyrobit. Navrhovatel tak tvrdí, že pokud zadavatel trvá na předložení vzorků, které budou přesně odpovídat zadávací dokumentaci, jde o neopodstatněný požadavek, který je v rozporu se smyslem a účelem předkládání vzorků k prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) zákona.
12. Na podporu své argumentace navrhovatel odkazuje na komentářovou literaturu k zákonu, podle níž má předkládání vzorků sloužit především k ověření toho, zda si dodavatel osvojil např. určité náročné procesy týkající se materiálových vlastností požadovaného plnění, nikoliv k ověření, zda vzorky splňují např. rozměry či hmotnost specificky požadované zadavatelem. Tato literatura dle navrhovatele dále uvádí, že požadavek na vzorek by neměl na straně dodavatele generovat zcela nepřiměřené náklady, neboť dodavatel je nucen začít pracovat alespoň částečně na předmětu plnění ještě dříve, než bude mít jistotu, že bude vybrán k uzavření smlouvy.
13. V této souvislosti navrhovatel dále uvádí, že zadavatelem požadované vzorky neodpovídají katalogovým výrobkům výrobce sedacího nabídku nabízeného navrhovatelem a že ad hoc vyrobené atypické vzorky by pro navrhovatele v případě, že by se v zadávacím řízení nestal vybraným dodavatelem, byly fakticky neprodejné. Současně akcentuje, že jím předložené vzorky odpovídaly krátké lhůtě k jejich předložení.
14. V neposlední řadě navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel za účelem prokázání technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) zákona požadoval rovněž předložení technických listů k jednotlivým položkám specifikovaným v příloze č. 1 zadávací dokumentace, přičemž dle navrhovatele je z jím předložených technických listů zřejmé, že finální verze sedacího nábytku budou odpovídat zadávací dokumentaci.
15. Navrhovatel rovněž uvádí, že nově zjistil, že parametry i popisy jednotlivých položek specifikovaných v příloze č. 1 zadávací dokumentace odpovídají konkrétnímu sedacímu nábytku, resp. konkrétním výrobkům společnosti RIM CZ[2], a dovozuje tak, že cílem zadavatele bylo dosažení plnění od konkrétního výrobce.
16. S ohledem na vše výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení i rozhodnutí o výběru dodavatele, případně aby zrušil celé zadávací řízení.
III. PRŮBĚH SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
17. Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 4. 6. 2026, kdy Úřad obdržel předmětný návrh.
18. Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.
19. Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 9. 6. 2026.
20. Usnesením ze dne 9. 6. 2026 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – k podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.
21. Dne 15. 6. 2026 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).
Vyjádření zadavatele k návrhu
22. Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu uvádí, že návrh navrhovatele směřuje proti dvěma samostatným úkonům, a to proti rozhodnutí o vyloučení a proti rozhodnutí o výběru dodavatele. Zadavatel v této souvislosti upozorňuje na možné nesplnění procesních podmínek řízení, neboť navrhovatel složil pouze jednu kauci, a navrhuje, aby se Úřad přednostně zabýval touto otázkou.
23. Zadavatel dále uvádí, že podstatná část argumentace navrhovatele ve skutečnosti nesměřuje proti jeho vyloučení ze zadávacího řízení, nýbrž proti samotným zadávacím podmínkám. Takové námitky zadavatel považuje za opožděné, neboť navrhovatel je mohl a měl uplatnit ve lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám. Zadavatel proto navrhuje, aby Úřad řízení v této části podle § 257 písm. h) zákona zastavil, neboť návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky. Nad rámec uvedeného však zadavatel uvádí, že zadávací podmínky byly stanoveny přiměřeně, transparentně a nediskriminačně.
24. Zadavatel zdůrazňuje, že požadavek na předložení vzorků byl stanoven v souladu s § 79 odst. 2 písm. k) zákona za účelem ověření, zda jsou dodavatelé schopni dodat plnění odpovídající konkrétním technickým požadavkům zadavatele. Zadavatel uvádí, že předložení vzorků požadoval pouze u čtyř typů židlí z celkového počtu třinácti typů poptávaného sedacího nábytku, přičemž právě tyto typy představují přibližně 77 % celkového objemu poptávaného plnění. Dle názoru zadavatele je tak požadavek na předložení fyzických vzorků v daném případě vhodným a objektivním nástrojem posouzení, přičemž tímto postupem zadavatel dle svých slov eliminoval prostor pro subjektivní hodnocení a soustředil se pouze na objektivně zjistitelné technické parametry.
25. K námitce směřující k údajnému zvýhodnění konkrétního výrobce zadavatel uvádí, že zadávací dokumentace nepožadovala výrobky konkrétní značky, naopak umožňovala řešení od více výrobců, když připouštěla rozměrovou variabilitu a vyobrazení mělo toliko ilustrativní charakter. Skutečnost, že vybraným dodavatelem se nestala společnost RIM CZ, podle zadavatele svědčí o tom, že zadávací podmínky nebyly diskriminační. Zadavatel uvádí, že neposuzoval značku výrobku, ale soulad vzorku s požadavky zadávací dokumentace.
26. Zadavatel dále konstatuje, že navrhovatel předložil vzorky, které neodpovídaly zadávacím podmínkám, přičemž tuto skutečnost navrhovatel fakticky nerozporuje. Navrhovatel dle zadavatele pouze namítá, že se jedná o odchylky marginální a estetické povahy, což však zadavatel odmítá, neboť se jednalo o nesplnění konkrétních technických parametrů.
27. K jednotlivým vzorkům zadavatel uvádí, že u vzorku VLN 005 chyběla požadovaná povrchová úprava laminátem, resp. HPL fólií a manipulační otvor v opěře, přičemž oba tyto prvky mají podle zadavatele funkční význam spočívající v odolnosti výrobku a usnadnění manipulace s výrobkem. U vzorku VLN 017 pak dle zadavatele nebyla splněna požadovaná povrchová úprava područek, jelikož byly chromované místo požadované černé práškové barvy. Zadavatel zdůrazňuje, že i tento parametr byl stanoven zcela jednoznačně, přičemž jeho účelem bylo zajistil jednotné provedení mobiliáře v rámci vybavovaných prostor. V této souvislosti zadavatel odmítá argumentaci navrhovatele, že uvedené odchylky mají pouze kosmetickou povahu. Otázka, zda jde o vlastnosti ryze estetické nebo funkční, však není dle zadavatele relevantní, protože se v každém případě jedná o situaci, kdy navrhovatel neprokázal splnění kvalifikace a technické specifikace, aniž by zadávací podmínky účinně rozporoval včas podanými námitkami.
28. K námitce navrhovatele týkající se technických listů zadavatel uvádí, že zadávací dokumentace jednoznačně požadovala jak předložení technických listů, tak i fyzických vzorků, přičemž tyto požadavky byly samostatné a vzájemně se doplňující. Zdůrazňuje, že účelem technických listů je deklarace vlastností nabízeného plnění, zatímco účelem vzorků je jejich faktické ověření, a nelze proto připustit, aby byl nesoulad vzorku nahrazen pouhým tvrzením dodavatele o budoucí podobě plnění. Takový výklad by dle zadavatele zcela popřel smysl požadavku na předkládání vzorků. Zadavatel nevylučuje, že navrhovatel může být schopen dodat židle požadovaných vlastností, tato schopnost je však v zadávacím řízení ověřována právě prostřednictvím vzorků. Zadavatel tak uzavírá, že jelikož navrhovatel nepředložil vzorky splňující požadavky zadávací dokumentace, svou tvrzenou technickou způsobilost neprokázal.
29. K argumentaci navrhovatele opírající se o komentářovou literaturu zadavatel uvádí, že výklad prezentovaný navrhovatelem je vytržený z kontextu a neodpovídá konkrétnímu nastavení zadávacích podmínek v posuzovaném případě. Zadavatel uvádí, že v projednávaném případě byly vzorky požadovány k ověření schopnosti dodání konkrétního plnění v přesně stanovené podobě, nikoliv pouze jako demonstrace „obecných“ výrobních schopností dodavatele.
30. Zadavatel cituje rovněž z rozhodovací praxe Úřadu, a to z rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0231/2025/VZ ze dne 25. 5. 2025, kde Úřad konstatuje, že pokud zadavatel stanovil požadavky na konkrétní vzorky zcela jasně, bez možnosti jakékoli odchylky od stanovených požadavků, bylo povinností navrhovatele takové vzorky zadavateli předložit, přičemž pokud měl navrhovatel pochybnosti o oprávněnosti konkrétních požadavků zadavatele, měl podat námitky proti zadávacím podmínkám.
31. Dále zadavatel konstatuje, že pokud by navrhovateli prominul nesoulad předložených vzorků se zadávací dokumentací, porušil by tím zákon, a to včetně zásady rovného zacházení a transparentnosti. Zadavatel uvádí, že byl povinen posoudit vzorky všech účastníků podle stejných, předem stanovených pravidel. Zadavatel dle svých slov vyloučil ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění požadavků na vzorky více účastníků, což dle něj potvrzuje, že přistupoval ke všem stejně, a nikoliv účelově vůči navrhovateli.
32. Závěrem zadavatel zdůrazňuje, že argument navrhovatele o ekonomické výhodnosti jeho nabídky není právně relevantní, neboť nabídka, která nesplňuje zadávací podmínky, nemůže být předmětem hodnocení, neboť nižší nabídková cena nemůže zhojit nesplnění zadávacích podmínek. Zadavatel proto dle svých postupoval v souladu se zákonem, když nabídku navrhovatele nehodnotil a přistoupil k výběru dodavatele z okruhu účastníků, kteří podmínky účasti v zadávacím řízení splnili.
Další průběh správního řízení
33. Usnesením ze dne 25. 6. 2026 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.
34. Dne 1. 7. 2026 obdržel Úřad přípis zadavatele z téhož dne, v němž zadavatel sdělil, že se k podkladům rozhodnutí vyjadřovat nebude, neboť všechna jeho relevantní vyjádření jsou již obsažena v dotčených rozhodnutích o námitkách a ve vyjádření zadavatele k návrhu. Dne 1. 7. 2026 obdržel Úřad dále vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“).
Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí
35. Navrhovatel v úvodu svého vyjádření odmítá procesní námitku zadavatele týkající se složení pouze jedné kauce a uvádí, že složení kauce je dle jeho názoru plně v souladu se stanovisky Úřadu k výpočtu kauce. Zdůrazňuje, že návrh směruje proti dvěma úkonům v jednom zadávacím řízení, a proto je složení jedné kauce nutno považovat za dostačující.
36. Navrhovatel dále nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že jeho návrh směřuje i proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Navrhovatel uvádí, že „nikdy neuvedl a ani v návrhu na zahájení řízení […] neuvádí, že by nezákonnost spatřoval v požadavku na předložení vzorků jako takovém.“ Navrhovatel nemá za to, že by požadavek na předložení vzorků jako takový byl nepřiměřený, diskriminační či ekonomicky nedůvodný, jak zadavatel mylně tvrdí ve vyjádření k návrhu. Navrhovatel argumentuje, že zpochybňuje výhradně samotný způsob, jakým zadavatel vzorky posoudil, když zadavatel dle navrhovatele hodnotil jím předložené vzorky v rozporu se zákonem a účelem předkládání vzorků, v důsledku čehož navrhovatele ze zadávacího řízení neoprávněně vyloučil.
37. Co se týče námitky, že zadávací dokumentace směřuje k vysoutěžení plnění od výrobce RIM CZ, navrhovatel uvádí, že návrh v tomto směru rozšířil z toho důvodu, že mu dříve tato skutečnost nebyla známa a není ani možné po něm spravedlivě požadovat, aby mu známa byla. Dle navrhovatele mu „zcela objektivně nemůže být známa přesná textace technických popisů všech židlí všech výrobců na trhu, ani ilustrace jejich technického provedení.“ Navrhovatel uvádí, že se o tomto zastřeném úmyslu zadavatele dozvěděl až poté, co byly jeho námitky zadavatelem odmítnuty. Současně tvrdí, že nejde o novou, v námitkách neuvedenou, skutečnost, ale o rozvinutí argumentace týkající se diskriminačního a nerovného postupu zadavatele, kterou uplatnil již v námitkách. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0005/2019/VZ-04524/2019/533/BKu ze dne 13. 2. 2019. Navrhovatel dále opakovaně zdůrazňuje, že zadavatel měl podle něj zjevný úmysl vysoutěžit výrobky společnosti RIM CZ, což je zcela zřejmé z porovnání technické dokumentace k sedacímu nábytku výrobce RIM CZ a z přílohy č. 1 zadávací dokumentace bez toho, aniž by zadavatel musel uvést konkrétního výrobce přímo v zadávací dokumentaci.
38. Navrhovatel uzavírá, že k dalším tvrzením zadavatele uvedeným v jeho vyjádření k návrhu se nebude vyjadřovat, neboť tato jsou vyvrácena v návrhu na zahájení správního řízení, na který navrhovatel tímto odkazuje.
39. S ohledem na vše výše uvedené navrhovatel opakovaně navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o vyloučení a rozhodnutí o výběru dodavatele, eventuálně aby zrušil celé zadávací řízení.
IV. ZÁVĚRY ÚŘADU
40. Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů pro rozhodnutí, zejména příslušné části dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku a vyjádření účastníků správního řízení, a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K výroku I. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
41. Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.
42. Podle § 241 odst. 2 písm. a) zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona.
43. Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.
44. Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odst. 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.
45. Podle § 242 odst. 5 zákona může zadavatel v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky podle § 242 odst. 3 nebo 4 zákona lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle § 242 odst. 3 nebo 4 zákona; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro
a) běh lhůt podle § 98 odst. 1 nebo § 144 odst. 2 zákona,
b) posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast nebo návrhů.
46. Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.
47. Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.
48. Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.
Právní posouzení
49. Úřad úvodem obecně uvádí, že z § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté zákona hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek. Obecná lhůta pro podání námitek činí 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení zákona. Námitky proti zadávacím podmínkám pak musí být v souladu s § 242 odst. 4 zákona zadavateli doručeny nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, resp. nejpozději 72 hodin před skončením této lhůty, pokud si zadavatel uvedené v zadávací dokumentaci v souladu s § 242 odst. 5 zákona vyhradil. Jestliže přitom návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky, Úřad dle § 257 písm. h) zákona zahájené řízení usnesením zastaví (což neplatí pro návrhy podle § 254 zákona). Předmětné ustanovení zákona respektuje princip, dle kterého je návrh až druhotným nástrojem procesní ochrany dodavatele, když prvotním nástrojem je podání námitek přímo zadavateli. Pakliže tedy dodavatel nevyužije možnosti podání námitek, resp. takto neučiní včas a řádně, tj. s veškerými zákonnými náležitostmi, není oprávněn domáhat se ochrany svých práv před Úřadem.
50. Jak dále vyplývá z § 251 odst. 4 zákona, navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli. Je obecně přípustné, aby navrhovatel v návrhu pouze rozšířil svoji dosavadní argumentaci, v takovém případě nic nebrání tomu, aby Úřad k takové argumentaci přihlédl a zabýval se jí. Obě situace je však třeba rozlišovat a stěžejní skutečností je, zda argumentace v návrhu vůbec byla v námitkách obsažena, nebo zda se jedná o zcela nově tvrzené skutečnosti.
51. V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.
52. Navrhovatel v podaném návrhu mj. uvádí, že parametry i popisy jednotlivých položek specifikovaných v příloze č. 1 zadávací dokumentace odpovídají konkrétnímu sedacímu nábytku, resp. konkrétním výrobkům společnosti RIM CZ a že se lze domnívat, že úmyslem zadavatele bylo dosažení plnění od konkrétního výrobce. Navrhovatel zároveň uvádí, že se jedná o nové zjištění, přičemž ve vyjádření k podkladům rozhodnutí doplňuje, že se o tomto zastřeném úmyslu zadavatele dozvěděl až poté, co byly jeho námitky zadavatelem odmítnuty. Současně tvrdí, že nejde o novou námitku, ale o rozvinutí argumentace týkající se diskriminačního a nerovného postupu zadavatele, kterou uplatnil již v námitkách.
53. K tomu Úřad uvádí, že z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že dne 23. 5. 2026 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky, jimiž brojil proti rozhodnutí o vyloučení, a dále námitky, jimiž brojil proti rozhodnutí o výběru dodavatele, přičemž porovnáním obsahu dotčených námitek ze dne 23. 5. 2026 a návrhu ze dne 4. 6. 2026 Úřad zjistil, že předmětná argumentace navrhovatele spočívající v tvrzení, že zadávací dokumentace byla vypracována na míru společnosti RIM CZ a že zastřeným úmyslem zadavatele bylo vysoutěžení plnění od tohoto výrobce, je uvedena pouze v návrhu, nikoliv v dotčených námitkách. Současně z dokumentace o zadávacím řízení nevyplývá (a navrhovatel to ani netvrdí), že by v průběhu zadávacího řízení na veřejnou zakázku navrhovatel před podáním návrhu k Úřadu doručil zadavateli i jiné podání, jehož obsahem by byly námitky ve smyslu § 241 a násl. ustanovení zákona, než shora uvedené námitky ze dne 23. 5. 2026.
54. Z uvedeného tak jasně vyplývá, že navrhovatel proti diskriminačnímu nastavení zadávacích podmínek ve prospěch společnosti RIM CZ námitky nepodal.
55. V této souvislosti pak Úřad s ohledem na výše uvedené tvrzení navrhovatele posoudil, zda se skutečně jednalo o nové informace, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli prostřednictvím podání námitek, popř. do kdy byl navrhovatel oprávněn v této věci zadavateli námitky podat.
56. Úřad konstatuje, že je přesvědčen o tom, že se v případě dotčené námitky jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, která měla být uplatněna nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek dle § 242 odst. 4 věty první zákona, resp. v daném případě nejpozději 72 hodin před skončením lhůty pro podání nabídek dle § 242 odst. 5 zákona (když zadavatel si uvedené vyhradil v bodu 19.8. zadávací dokumentace), neboť podstatou námitky navrhovatele je skutečnost, že zadávací podmínky byly „ušity“ na míru konkrétního dodavatele. Navrhovatel prostřednictvím uvedeného nezpochybňuje způsob, jakým zadavatel posoudil jeho nabídku, nýbrž samotnou skutečnost, že zadávací dokumentace obsahuje technické parametry, které podle jeho názoru odpovídají výrobkům společnosti RIM CZ, a ve svém důsledku tak směřují k vysoutěžení plnění od tohoto výrobce. Úřad dále uvádí, že navrhovatel dovozuje údajnou diskriminační povahu zadávacích podmínek z porovnání technických popisů a obrazové dokumentace (náčrtů) obsažených v zadávací dokumentaci s technickými podklady výrobce RIM CZ, přičemž skutečnosti, na nichž je předmětná argumentace založena, vyplývají přímo ze zadávací dokumentace a existovaly již v době jejího zveřejnění. Pro posouzení včasnosti námitek přitom není v daném případě rozhodující, kdy si dodavatel vytvořil představu o možném porušení zákona nebo kdy provedl podrobnější analýzu zadávacích podmínek, resp. jejich srovnání s technickými podklady výrobce RIM CZ, nýbrž zda měl objektivní možnost namítané skutečnosti zjistit a uplatnit ve lhůtách stanovených zákonem. Úřad tak nevidí žádného důvodu, proč by navrhovatel nemohl proti daným požadavkům zadavatele brojit již ve lhůtě pro podání námitek ve smyslu § 242 odst. 4 věty první zákona, resp. ve smyslu § 242 odst. 5 zákona, když byl již v této době obeznámen s úplným zněním zadávacích podmínek veřejné zakázky. Současně Úřad akcentuje, že tvrzení, že „navrhovatel se o tomto zastřeném úmyslu Zadavatele dozvěděl až poté, co byly jeho Námitky Zadavatelem odmítnuty,“ navrhovatel nikterak neprokázal. Nadto Úřad dodává, že navrhovatel jakožto profesionál v oboru musí být schopen minimálně do určité míry rozpoznat, zda jsou zadávací podmínky nastaveny takovým způsobem, že zvýhodňují konkrétního dodavatele, tj. Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že toho nemůže být objektivně schopen.
57. Úřad nepřehlédl ani odkaz navrhovatele na rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0005/2019/VZ-04524/2019/533/BKu ze dne 13. 2. 2019. Toto rozhodnutí však na nyní projednávanou věc nedopadá, když v citované věci se jednalo o rozvedení argumentace k již dříve uplatněné námitce, přičemž skutkový základ tvrzeného porušení zákona zůstal zachován. V nyní šetřeném případě navrhovatel nově brojí proti údajnému směřování zadávacích podmínek k výrobkům konkrétního výrobce, tedy proti okolnosti, která nebyla v námitkách vůči zadavateli vůbec uplatněna. Jinými slovy se Úřad neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že dotčená argumentace pouze rozvíjí diskriminační a nepřiměřený postup zadavatele tvrzený navrhovatelem již v námitkách, když tento byl vystavěn na skutečnosti, že zadavatel navrhovatele dle jeho přesvědčení vyloučil ze zadávacího řízení v rozporu se smyslem předkládání vzorků dle § 79 odst. 2 písm. k) zákona.
58. Úřad tak uzavírá, že pokud měl navrhovatel za to, že zadávací podmínky jsou „ušity“ na míru společnosti RIM CZ, měl tuto námitku uplatnit ve lhůtě podle § 242 odst. 4 věty první zákona, resp. ve lhůtě podle § 242 odst. 5 zákona. Jelikož tak neučinil, nebyly ve vztahu k této části návrhu splněny zákonné podmínky pro její věcný přezkum. Z uvedeného důvodu tak Úřad správní řízení v této části návrhu podle § 257 písm. h) zákona zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
59. Pro úplnost Úřad podotýká, že se v daném případě nejedná o správní řízení vedené ve věci návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy ve smyslu § 254 zákona, jež by Úřad nebyl oprávněn v souladu s ustanovením § 257 písm. h) zákona zastavit.
60. Úřad k uvedenému rovněž dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o částečném zastavení správního řízení rozhodnutím, a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ-04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019, dle kterých platí, že „lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v návrhu rozsáhlou argumentaci týkající se výhrad, které v námitkách neuplatnil, pak o této části návrhu Úřad rozhodne podle § 257 písm. h) zákona samostatným výrokem. V této situaci zákon sice předpokládá formu usnesení, ale tato forma není nezbytně nutná, pakliže Úřad o zbytku návrhu rozhoduje rozhodnutím. Tudíž Úřad může podle § 257 písm. h) zákona přímo rozhodnout v samostatném výroku rozhodnutí, v jehož dalších výrocích pojedná zároveň i o dalších částech návrhu. Rozhodnutí je totiž vyšší forma než usnesení, tudíž v rámci něj může Úřad pojednat o všech skutečnostech, i o těch, u kterých, pokud by se rozhodovalo pouze o nich, by postačovala forma usnesení.“
K výroku II. tohoto rozhodnutí
Relevantní ustanovení zákona
61. Podle § 6 odst. 1 zákona při postupu podle tohoto zákona musí zadavatel dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.
62. Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
63. Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.
64. Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.
65. Podle § 48 odst. 1 zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených tímto zákonem nebo z důvodů pro vyloučení nebo odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.
66. Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.
67. Podle § 48 odst. 11 zákona zadavatel odešle bezodkladně účastníkovi zadávacího řízení oznámení o jeho vyloučení s odůvodněním.
68. Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
Skutečnosti zjištěné z dokumentace o zadávacím řízení
69. Z bodu 5.3. písm. b) zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel za účelem prokázání technické kvalifikace dodavatele požadoval mj. předložení vzorků ve smyslu § 79 odst. 2 písm. k) zákona. V citované části zadávací dokumentace zadavatel stanovil mj. následující:
„Účastník předloží k vybraným čtyřem typům sedacího nábytku, specifikovaným v Přílohách č. 1 a č. 2 pod označením: 001, 002, 005 (tato položka je shodná s položkami: 007 a 012) a 017:
- vzorek sedacího nábytku v měřítku 1:1,
- doklad prokazující shodu nabízeného výrobku s požadovanou technickou normou nebo technickým dokumentem vydaným příslušným orgánem – viz níže požadavek ust. § 79 odst. 2 písm. l) ZZVZ,
- technický list prokazující shodu vlastností vzorku s technickou specifikací stanovenou v Příloze č. 1 této zadávací dokumentace.
Vzorky a shora citované doklady k vybraným čtyřem typům sedacího nábytku doručí všichni účastníci zadavateli, a to v termínu nejpozději shodném se lhůtou pro podání nabídek.
[…]
Předložené vzorky musí splňovat technickou specifikaci, která je uvedena v Příloze č. 1 – Specifikace předmětu plnění této zadávací dokumentace. U vzorků bude kontrolována shoda provedení vzorků s technickou specifikací. Účastník splňuje technickou kvalifikaci, pokud předložené vzorky budou odpovídat požadavkům uvedeným v technické specifikaci sedacího nábytku, včetně kvality provedení. Nesplnění technické kvalifikace nebo kvality provedení vzorků bude považováno za nesplnění kritéria technické kvalifikace podle ustanovení § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ.
V případě, že účastník ve lhůtě pro předložení vzorků nepředloží požadované vzorky vybraných předmětů dodávky, bude zadavatelem vyloučen ze zadávacího řízení (§48 odst. 2 písm. a) ZZVZ).
[…]
Technické požadavky na vzorky jsou uvedeny v Příloze č. 1 – Specifikace předmětu plnění této zadávací dokumentace.“
70. Z přílohy č. 1 zadávací dokumentace plyne, že technické požadavky na položku VLN 005 – „ŽIDLE JÍDELNÍ – KUCHYNĚ“ – týkající se skořepiny této židle byly následující:
„Buková překližka · Dýha 10 x 1,05 mm · Laminát (HPL fólie – výběr min. z 5 barev zahrnujících mj. bílá / antracit / světle šedá) · Bez čalounění · Plastový kryt ze spodní strany sedáku pro bezpečné stohování · Manipulační otvor v opěře.“
71. Z přílohy č. 1 zadávací dokumentace dále vyplývá, že technické požadavky na položku VLN 017 – „ŽIDLE ZASEDACÍ“ – týkající se područek této židle byly následující:
„Rám z ohýbané trubky ø 25x2 mm · Povrch černá prášková barva · Pevné · Opěrná plocha z polypropylenu – černý.“
72. V rozhodnutí o vyloučení je uvedeno mj. následující:
„[…] zadavatel provedl posouzení předložených dokladů a vzorků z hlediska splnění zadávacích podmínek a zjistil nedostatky v prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) ZZVZ, kdy zadavatel požadoval předložení vzorků nabízeného plnění, konkrétně čtyř vzorků sedacího nábytku v měřítku 1:1, které musí splňovat technické parametry stanovené zadavatelem v ‚Příloze č. 1 – Specifikace předmětu plnění’ zadávací dokumentace. Na základě posouzení všech vzorků bylo zjištěno, že dva ze čtyř vzorků předložených účastníkem nesplňují požadavky zadavatele, konkrétně v těchto parametrech:
- vzorek č. VLN 005 – ŽIDLE JÍDELNÍ – KUCHYNĚ
Tento vzorek nesplnil technické požadavky na skořepinu, konkrétně v tom, že:
- buková překližka – dýha nemá povrchovou úpravu Laminát (HPL fólie), jak požadovala zadávací dokumentace
- v opěře není manipulační otvor, jak požadovala zadávací dokumentace
- vzorek č. VLN 017 – ŽIDLE SEDACÍ
Tento vzorek nesplnil technické požadavky na područky z trubek, a to konkrétně v tom, že trubky mají chromovanou povrchovou úpravu, tj. nemají povrchovou úpravu v černé práškové barvě, jak požadovala zadávací dokumentace.
Zadavatel konstatuje, že se jedná o věcné nesplnění požadavků zadavatele na předmět plnění, které bylo prokazováno předloženými vzorky.
Vzhledem k výše uvedenému zadavatel konstatuje, že účastník nesplnil zadávací podmínky, a proto byl v souladu s ust. § 48 odst. 2 písm. a) ZZVZ ze zadávacího řízení vyloučen.“
Právní posouzení
73. Úřad konstatuje, že předmětem sporu je mezi účastníky správního řízení otázka (ne)oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení na veřejnou zakázku, a to z důvodu (ne)prokázání splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. k) zákona. Navrhovatel namítá, že zadavatel posoudil jím předložené vzorky nepřiměřeně formalisticky a v rozporu s účelem předkládání vzorků. Dle navrhovatele byly zjištěné odchylky toliko kosmetického, resp. estetického charakteru a neměly žádný vliv na funkční vlastnosti nabízených výrobků. Navrhovatel dále uvádí, že účelem předkládání vzorků nemá být předložení finálního výrobku ve všech jeho detailech, ale pouze prokázání technické způsobilosti dodavatele realizovat předmět plnění.
74. V souvislosti s možným vyloučením účastníka ze zadávacího řízení Úřad předně v obecnosti uvádí, že zadavatel je v možnosti vyloučit účastníka ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 1 zákona limitován, a to tak, že účastníka může ze zadávacího řízení vyloučit výlučně z důvodů zákonem stanovených. Úřad dodává, že mezi tyto důvody patří mj. důvod uvedený v § 48 odst. 2 písm. a) zákona, jenž stanoví, že zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil. Současně Úřad poznamenává, že z rozhodovací praxe jasně vyplývá, že pokud se zadavatel rozhodne účastníka ze zadávacího řízení vyloučit, musí mít prokázané, že důvody pro vyloučení předvídané v dotčeném (zadavatelem uplatněném) ustanovení zákona jsou dány. Fakt, že zadavatel má tyto důvody prokázané, pak musí současně vyplývat z konkrétních dokumentů tvořících součást dokumentace o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, přičemž zachycení důvodů vedoucích k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v dokumentaci o zadávacím řízení na veřejnou zakázku, resp. rozhodnutí či oznámení o vyloučení takového účastníka vede k naplnění zásady transparentnosti zadávacího řízení zakotvené v § 6 odst. 1 zákona.[3]
75. Úřad současně připomíná význam a důležitost řádné a pečlivě zpracované zadávací dokumentace pro průběh celého zadávacího řízení, kdy zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a veškerých podmínek jeho plnění je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek vzájemně porovnatelných. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, kteří mají v úmyslu soutěžit o veřejnou zakázku, natolik čitelná, aby po seznámení se s jejím obsahem bez pochybností věděli, „co“ mají zadavateli nabídnout a jakými podmínkami jsou vázáni, přičemž sám zadavatel je takto stanovenými podmínkami dále vázán. Účastník, který předložil nabídku, která požadavky stanovené v zadávací dokumentaci prokazatelně nesplňuje, nemůže v zadávacím řízení uspět.
76. Úřad dále uvádí, že zadavatel je povinen postupovat v zadávacím řízení podle pravidel stanovených zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Zadavatel tak musí v průběhu zadávacího řízení postupovat mj. dle zadávacích podmínek, které pro zadání konkrétní veřejné zakázky stanovil, aby byl pro dodavatele průběh zadávacího řízení čitelný a předvídatelný.
77. Úřad na tomto místě současně upozorňuje, že účelem zadávacího řízení je především docílení racionálního rozdělení veřejných prostředků a soutěže o veřejnou zakázku v konkurenčním prostředí. Z toho důvodu zákonodárce záměrně konstruuje zadávací řízení jako formalizovaný proces, kdy formalizace a transparentnost zadávacích řízení má zabezpečit, aby vše proběhlo spravedlivě a korektně. Povaha zadávacího řízení jako vysoce formalizovaného procesu se pak odráží i v povinnostech jeho účastníků, kdy tito nesou plnou odpovědnost za správnost a úplnost svých nabídek, přičemž nesplnění jakékoli zadávací podmínky může vést pro účastníka zadávacího řízení k negativním důsledkům projevujícím se např. ve vyloučení z další účasti v zadávacím řízení.[4]
78. Úřad se tedy v kontextu výše uvedeného zabýval tím, zda byl na straně zadavatele dán oprávněný důvod k vyloučení navrhovatele.
79. Úřad uvádí, že mezi účastníky správního řízení není sporu o tom, že navrhovatelem předložené vzorky, a to konkrétně vzorky položek VLN OO5 a VLN 017 nesplňovaly všechny požadavky zadávací dokumentace, kdy u vzorku položky VLN 005 nebyla splněna zadavatelem požadovaná povrchová úprava Laminát (HPL fólie) a současně absentoval manipulační otvor v opěře dané židle, a u vzorku položky VLN 017 nebyla dodržena požadovaná povrchová úprava područek, když tyto byly provedeny v chromované úpravě namísto zadávací dokumentací požadované úpravě v černé práškové barvě. Navrhovatel nicméně zastává názor, že se jedná pouze o odchylky estetického rázu a že takové odchylky nemohou být důvodem jeho vyloučení ze zadávacího řízení.
80. Úřad v této souvislosti zdůrazňuje, že zadavatel v příloze č. 1 zadávací dokumentace přesně a jasně stanovil své požadavky na jednotlivé kusy sedacího nábytku, pročež dle Úřadu nejsou žádné pochybnosti o tom, že by požadavky zadavatele byly nejednoznačné, a mohly by tak být vykládány různým způsobem. Zadávací dokumentace nikde nestanovila, že by některé z požadavků měly pouze orientační charakter nebo že by bylo možno připustit částečné nesplnění těchto požadavků. Dodavatelé proto byli povinni vycházet z toho, že všechny uvedené požadavky zadavatele jsou závazné, tj. měli povinnost tyto bez dalšího splnit. Tvrzení navrhovatele, že byl přesvědčen, že předkládané vzorky nemusí ve všech detailech přesně odpovídat technické specifikaci, je tak třeba v tomto kontextu označit za liché. Z výše uvedeného pak vyplývá, že navrhovatel zadávací podmínky nesplnil, což navrhovatel sám uznává, přičemž dotčený důvod vyloučení navrhovatele je transparentně popsán i v samotném rozhodnutí o vyloučení.
81. S ohledem na výše uvedené je tedy zcela bezpředmětná veškerá argumentace navrhovatele týkající se údajně pouze estetických odchylek jím předložených vzorků, popř. zachování funkčnosti jím nabízeného řešení jednotlivých kusů nábytku, neboť zadavatel stanovil požadavky na konkrétní vzorky zcela jasně, bez možnosti jakékoliv odchylky, a bylo tedy povinností navrhovatele takové vzorky zadavateli předložit. Pokud měl navrhovatel pochybnosti o oprávněnosti konkrétních požadavků zadavatele (což však ve vyjádření k podkladům rozhodnutí de facto popírá), měl přistoupit k podání námitek proti zadávacím podmínkám. Argumentace týkající se případné vhodnosti či nevhodnosti, resp. přiměřenosti či nepřiměřenosti požadavků zadavatele na konkrétní materiál, barvu apod. je v tomto správním řízení vedeném ve věci přezkumu vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zcela irelevantní, neboť předmětem přezkumu je v tomto případě pouze splnění či nesplnění zadávacích podmínek navrhovatelem, nikoliv vhodnost či správné nastavení konkrétních požadavků zadavatele v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. Zákonnost či nezákonnost konkrétního požadavku zadavatele by mohla být předmětem přezkumu za situace, že by se jednalo o návrh proti zadávacím podmínkám šetřené veřejné zakázky, kde by byl prostor řešit, zda je konkrétní požadavek zadavatele oprávněný, zda by neměl zadavatel povolit použití i jiného materiálu, jiné barvy apod., nicméně uvedené nemůže být předmětem přezkumu v tomto správním řízení, neboť se netýká stanovení zadávacích podmínek. Uvedené pak obdobně platí rovněž ve vztahu k argumentu navrhovatele týkajícího se tvrzené nepřiměřené nákladnosti vzorků a krátké lhůty pro předložení vzorků.
82. Úřad současně uvádí, že zákon ani rozhodovací praxe nepracují s kategorií „kosmetické“ či „estetické“ odchylky, která by mohla založit výjimku z povinnosti splnit zadávací podmínky. Rozhodující je výlučně skutečnost, zda předložený vzorek odpovídá požadavkům stanoveným zadavatelem. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že ani skutkově nelze bez dalšího přisvědčit tvrzení navrhovatele, že se jednalo výlučně o estetické odchylky, kdy zde se Úřad ztotožňuje s vyjádřením zadavatele k návrhu, kde zadavatel přesvědčivě vysvětlil, že např. požadavek na povrchovou úpravu HLP folií souvisí s odolností výrobku při provozu a požadavek na manipulační otvor souvisí s užíváním a manipulací daného výrobku. Již z tohoto důvodu tak nelze veškeré předmětné odchylky považovat za čistě vizuální a kosmetické, jak tvrdí navrhovatel.
83. Úřad současně uvádí, že pokud by zadavatel nesplnění některých požadavků na vzorky ze strany navrhovatele toleroval, vedlo by to k nepřípustné změně zadávacích podmínek v průběhu zadávacího řízení. Zadavatel by tím fakticky přehodnocoval vlastní zadávací dokumentaci až poté, co se seznámil s nabídkami účastníků zadávacího řízení. Takový postup by byl v rozporu se zásadou transparentnosti i zásadou rovného zacházení dle § 6 zákona. Ostatní dodavatelé museli totiž rovněž vycházet z toho, že všechny technické požadavky uvedené v zadávací dokumentaci musí být splněny v plném rozsahu. Není tak možné zpětně připustit, že některé z požadavků zadavatele byly ve skutečnosti pouze doporučující nebo že jejich nesplnění nebude mít žádné důsledky. Jinými slovy nebylo na straně zadavatele dáno žádné zákonné oprávnění k tomu, aby nesoulad předložených vzorků s technickou specifikací přehlédl nebo bagatelizoval. Naopak, pokud by tak učinil, vystavil by se shora uvedenému riziku porušení zásady transparentnosti a zásady rovného zacházení.
84. Úřad se neztotožnil ani s názorem navrhovatele, že vzorky mají sloužit pouze k prokázání obecné technické způsobilosti dodavatele. Takový výklad neodpovídá konkrétním okolnostem nyní projednávaného případu. Zadavatel zde nepožadoval předložení abstraktní ukázky výrobních schopností dodavatele, nýbrž předložení fyzických vzorků konkrétních výrobků určených k dodání. Účelem tohoto požadavku bylo ověřit, zda je dodavatel skutečně schopen dodat plnění odpovídající technické specifikaci stanovené zadavatelem, kterou zadavatel považoval za významnou s ohledem na zamýšlené využití předmětu plnění, nikoliv prokázat, že dodavatel umí vyrobit židli podobnou. Úřad v této souvislosti přisvědčuje zadavateli, že opačný výklad by vedl k absurdnímu důsledku, podle něhož by dodavatel mohl předložit vzorek neodpovídající zadávací dokumentaci a následně tvrdit, že v případě získání veřejné zakázky dodá výrobek odlišný. Takový přístup by popíral samotný smysl předkládání vzorků jako prostředku ověření technických parametrů nabízeného plnění.
85. Stejně tak Úřad nemohl přisvědčit argumentaci navrhovatele ohledně technických listů. Zadávací dokumentace požadovala jak předložení technických listů, tak předložení fyzických vzorků. Oba požadavky měly samostatný význam a vzájemně se doplňovaly, kdy technický list představuje deklaraci vlastností výrobku, zatímco vzorek umožňuje jejich faktické ověření. Není proto možné, aby nesoulad vzorku byl zhojen tvrzením obsaženým v technickém listu.
86. K odkazu navrhovatele na komentářovou literaturu Úřad uvádí, že tato se týká samotného nastavení požadavků na vzorky, nikoli otázky posouzení předložených vzorků zadavatelem. Úřad proto neshledává odkazovanou komentářovou literaturu způsobilou zpochybnit závěr o nesplnění zadávacích podmínek navrhovatelem.
87. Úřad dále uvádí, že obdobná situace jako v právě projednávaném případě byla řešena v rámci rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0231/2025/VZ ze dne 22. 5. 2025, v němž Úřad obdobně jako zde konstatoval, že pokud zadavatel stanovil technické požadavky na předkládané vzorky jednoznačně a bez možnosti odchylky, byl dodavatel povinen tyto požadavky v plném rozsahu splnit. Současně dodal, že argumentace dodavatele spočívající v tvrzení, že předložené řešení je funkčně srovnatelné či kvalitativně vyšší, není sama o sobě způsobilá zpochybnit závěr o nesplnění zadávacích podmínek.
88. Úřad na tomto místě rovněž v obecnosti dodává, že zadavateli nelze nabízet jiné plnění, než jaké zadavatel požaduje v zadávacích podmínkách. Uvedené by bylo možné v rámci „klasického“ soukromoprávního kontraktačního procesu, nicméně nikoli v případě formální povahy zadávacího řízení, kdy do tohoto procesu zasahuje ve významné míře veřejnoprávní prvek.
89. Závěrem Úřad k tvrzení navrhovatele, že zadavatel vyloučením navrhovatele porušil zásadu přiměřenosti a zákazu diskriminace dodává, že mezi obecnými zásadami dle § 6 zákona a konkrétními zákonodárcem stanovenými pravidly panuje poměr obecného a konkrétního a že pravidlo stanovené konkrétně (v tomto případě pravidlo dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona) má před obecným vždy přednost. Z toho plyne, že lze-li obsah právní normy zjistit výkladem určitého právního ustanovení, nelze oproti takto zjištěné právní normě dávat přednost právnímu závěru, který je vybudován toliko na abstraktních zásadách dle § 6 zákona. Pokud tedy byly v šetřené věci naplněny zákonné předpoklady pro vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, nemohlo v kontextu uvedeného ze strany zadavatele dojít k porušení předmětných obecných zásad (srov. např. rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0162/2019/VZ-31952/2019/322/PJe ze dne 21. 11. 2019).
90. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak Úřad konstatuje, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona bylo učiněno v souladu se zákonem, neboť není pochyb o tom, že vzorky poskytnuté navrhovatelem (vzorek položky VLN 005 a vzorek položky VLN 017) nesplňují konkrétní požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách veřejné zakázky. Námitky navrhovatele směřující proti rozhodnutí o vyloučení proto Úřad neshledal důvodnými.
Shrnutí
91. Podle § 265 písm. a) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.
92. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Úřad neshledal, že by se zadavatel v intencích předmětné části návrhu dopustil porušení zákona, a proto rozhodl o zamítnutí předmětné části návrhu tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Rozklad proti výroku I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Adresáti:
1. Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha
2. Univerzita Karlova, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Ovocný trh 560/5, 110 00 Praha
3. Mgr. Martin Laube, advokát, Vodičkova 709/33, 110 00 Praha
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
[1] Úřad na tamto místě konstatuje, že navrhovatel návrhem sice formálně brojí rovněž proti rozhodnutí o výběru dodavatele, avšak nezákonnost tohoto rozhodnutí dovozuje výlučně z tvrzené nezákonnosti svého vyloučení ze zadávacího řízení, kdy neuplatňuje žádný samostatný okruh námitek směřující proti posouzení či hodnocení nabídky vybraného dodavatele zadavatelem. Na základě této skutečnosti tak Úřad vyhodnotil, že jde o návrh proti jednomu úkonu zadavatele, a to proti rozhodnutí o vyloučení.
[2] RIM CZ a.s., IČO 44117353, se sídlem Dr. E. Beneše 1015, 765 02 Otrokovice (dále jen „RIM CZ“).
[3] V tomto kontextu lze odkázat např. na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-23736/2023/162 ze dne 26. 6. 2023.
[4] Srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 202/2014–42 ze dne 14. 1. 2015.